IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při Národohospodářské fakultě Vysoké

Transkript

1 Strategie prevence vzniku a třídění využitelných složek komunálního odpadu na obecní úrovni a formování trhu s vytříděnými surovinami v České republice SP/2f1/77/07 Závěrečná zpráva Praha, prosinec 2009

2 Autoři: Prof. Dr. Ing. Klaus Gellenbeck doc. Ing. Alena Hadrabová, CSc. odborný garant Ing. Miroslav Horák Ing. Zdenka Kotoulová JUDr. Ing. Petr Měchura Doc. Ing. Jan Pavel, Ph.D. Ing. Jan Slavík, Ph.D. koordinátor projektu RNDr. Martina Vrbová, Ph.D. IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při školy ekonomické v Praze nám. W. Churchilla Praha 3 Žižkov tel./fax: slavik@ieep.cz www

3 Obsah Úvod Kvalitativní výzkum u zpracovatelů odpadu v České republice Krize na trhu druhotných surovin a její příčiny Příčiny krize a její důsledky Opatření k řešení krize na trhu druhotných surovin Charakteristiky trhu druhotných surovin Rizika podnikatelské činnosti Problémové oblasti na trhu druhotných surovin Vstup na trh Konkurence na trhu druhotných surovin Faktory úspěšnosti firem na trhu druhotných surovin Využívání strukturálních fondů Závěr Hospodárnost a účinnost plateb za komunální odpad Úvod Základní metodický přístup Diskuse možných efektů jednotlivých typů zpoplatnění Hospodárnost Ekologická účinnost Statická analýza Dynamická analýza Závěr Ekonomika tříděného sběru a zpracování komunálních odpadů Modely plateb za komunální odpad ve vybraných obcích Lineární měřítko pro výpočet platby Degresivní měřítko pro výpočet platby Měřítko pro výpočet platby se základním a doplňkovým poplatkem...58

4 5 Literatura Příloha 1: Hospodárnost - výsledky regresních analýz Příloha 2: Ekologická účinnost (statická analýza) - výsledky regresních analýz. 63 Příloha 3: Ekologická účinnost (dynamická analýza) - výsledky regresních analýz64 Příloha 4: Kvantitativní výzkum u obcí v České republice (dotazník) Příloha 5 Kvalitativní šetření u zpracovatelů odpadu (scénář interview) Příloha 6 Pozvánka na diskusní seminář s mezinárodní účastí... 74

5 Úvod IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při Projekt s označením SP/2f1/77/07 a názvem Strategie prevence vzniku a třídění využitelných složek komunálního odpadu na obecní úrovni a formování trhu s vytříděnými surovinami je součástí Resortního programu výzkumu v podprogramu SP2 Udržitelné využívání zdrojů, oblasti výzkumu SP2f Nakládání s odpady a prevence vzniku odpadů, jejichž cílem je předcházet vzniku odpadů, snížit měrné produkce odpadů nezávisle na úrovni ekonomického růstu. Postup řešení projektu v aktuálním roce 2009 vychází ze smlouvy, jež byla uzavřena mezi zadavatelem (MŽP ČR) a nositelem projektu (IEEP při VŠE Praha) na počátku roku Oproti původnímu návrhu projektu došlo z důvodu neplánovaného prodlení uzavření smlouvy ke změně časového rámce řešení projektu původní časový rámec řešení projektu (duben 2007 září 2009) byl nahrazen novým časovým rámcem, a to od července 2007 prosince Celková doba řešení projektu odpovídá době uvedené v návrhu projektu, tedy 30 měsíců. Na naplnění cílů projektu definovaných v návrhu projektu a v příloze č. 1 smlouvy pracoval tým expertů složený nejen z akademických pracovníků Institutu pro ekonomickou a ekologickou politiku při školy ekonomické v Praze (IEEP) pod vedením doc. Ing. Aleny Hadrabové, CSc., ale i odborníků reprezentujících praxi současného systému nakládání s odpady v České republice. Skupinu těchto odborníků tvoří na jedné straně zástupci soukromých subjektů, jež patří ke klíčovým prvkům současného systému nakládání s odpady v České republice (ČAOH, SPDS- Aporeko, ODAS, EKO-KOM), ale na druhé straně jsou součástí řešitelského týmu i zástupci Národní sítě Zdravých měst (Mladá Boleslav, Velké Meziříčí a Boskovice). Dle zadání byla hlavním předmětem zájmu řešitelského týmu v roce 2009 strana nabídky trhu druhotných surovin, která je tvořena tříděným sběrem vytříděných složek komunálního odpadu. Tato etapa řešení projektu navazuje na etapy řešení z let , které se plně věnovaly analýze strany poptávky na trhu druhotných surovin (viz Závěrečná zpráva z řešení v roce 2008 ). V roce 2009 se řešitelé projektu věnovali zejména následujícím aktivitám: 1. Identifikace klíčových problémů současného nakládání s komunálními odpady a návrhy jejich řešení 2. Analýza účinnosti vybraných nástrojů podpory tříděného sběru využitelných složek komunálního odpadu 3. Analýza hlavních faktorů, které hrají rozhodující roli pro výběr a samotné využívání služeb svozových firem, resp. zpracovatelských zařízení 4. Analýza spotřebitelského rozhodování za účelem zjištění účinnosti strategií podpory tříděného sběru odpadu 5. Analýza rozpočtových příjmů a výdajů obce v souvislosti s poplatkovými systémy a možnosti optimalizace formou nastavení těchto systémů (s důrazem na zachování motivační funkce plateb) 6. Tvorba metodiky zavádění motivačních plateb za komunální odpad

6 V čem spočívá hlavní odlišnost tohoto projektu od projektů, jež mohou být navenek zaměření našeho projektu podobné? Je to především důraz na poptávkovou stranu trhu druhotných surovin, jež absorbuje suroviny vytříděné na úrovni obcí a jež může tlačit na zefektivnění stávajících systémů tříděného sběru podle požadavků zpracovatelů. Je tedy zřejmé, že předmětem zájmu jsou především suroviny vytříděné z komunálního odpadu a jejich význam na trhu druhotných surovin. O jaké tématické oblasti řešení se tedy jedná? Jak je patrné z minulých výroků, pak tříděný sběr odpadu a recyklaci chápeme jako střet nabídky vytříděných surovin a poptávky po nich. Stranu nabídky představují systémy tříděného sběru využitelných složek komunálního odpadu organizované obcemi a stranu poptávky představují zpracovatelská zařízení, která tyto vytříděné využitelné složky přetváří v druhotné suroviny určené k dalšímu využití ve výrobě. Projekt si klade za cíl analyzovat obě strany trhu s odpady s ohledem na možné distorze, které brání na jedné straně efektivnímu sběru využitelných složek komunálního odpadu a na straně druhé jejich využití ve zpracovatelských zařízeních. Výchozí hypotézou projektu, kterou jsme se snažili v průběhu řešení projektu testovat, je: změnou institucionálního prostředí a odstraněním bariér na trhu druhotných surovin je možné vytvořit vhodné podmínky pro dosažení cílů definovaných v politice odpadového hospodářství (POH ČR). Abychom zdůraznili kontinuitu řešení projektu, pak přílohou závěrečné zprávy za rok 2009 jsou i výstupy řešení za rok 2007 a Závěrečná zpráva za rok 2009 je však oproti zprávám z předchozích let co do počtu stran i informací nikoli tak extenzivní, protože klíčové výstupy jsou předmětem odborných publikací a vystoupení na seminářích a konferencích (s ohledem na povinnost evidovat publikace v databázi RIV. Předkládaná zpráva tak má pouze shrnující charakter a v textu jsou uvedeny části výstupu, které nebyly (dosud) publikovány a které považujeme za významné (publikaci předpokládáme v následujícím roce)! Specifickým znakem roku 2009 byla tedy prioritní orientace na publikaci průběžných i konečných výsledků projektu v odborných domácích i zahraničních časopisech a v odborné monografii, která současně slouží i jako metodika zavádění plateb za komunální odpad v podmínkách České republiky (viz aktivita č. 6 projektu). Řada výstupů projektu je proto zpracovávána přímo pro účely publikování v odborných časopisech a v předkládané závěrečné zprávě z tohoto důvodu chybí. Jedná se zejména o publikaci dvou článků do zahraničních tzv. impaktovaných časopisů Waste Management (impact factor 2009 = 2,208) a Environment and Behaviour (impact factor 2008 = 1,000), které budou dokončeny v prvním čtvrtletí roku Mezi zmiňované publikace patří (v členění dle povahy publikace): a. Sborník z odborných národních a mezinárodních konferencí SLAVÍK, J. MATĚJOVSKÁ, J. (2009): Komparace efektivnosti vybraných nástrojů regulace nakládání s obalovými odpady, In: ŽÁK, M. Účetnictví a reporting udržitelného rozvoje na mikroekonomické a makroekonomické úrovni, Praha: Linde, 1. vyd., s , s ISBN

7 SLAVÍK, J. MATĚJOVSKÁ, J. (2009): Selected instruments for packaging waste management regulation and comparison of their effectiveness, In: ŽÁK, M. Sustainability Accounting and Reporting at macroenonomic and microeconomic level, Praha: Linde, 1. vyd., s , s ISBN SLAVÍK, J. (2009): Poplatkové systémy a motivace spotřebitelů, Odpady a obce v ČR: Hospodaření s odpady v obcích, Praha: EKO-KOM, a.s. b. Články v recenzovaných časopisech SLAVÍK, J. (2009): Vyčerpatelnost surovinových zdrojů, recyklace a krize na trhu druhotných surovin, Acta Oeconomica Pragensia, 6/09, ISSN GELLENBECK, K. SLAVIK, J. (2009): Abfallgebühren in Tschechien und Deutschland: Zu hohe finanzielle Anreize zur Reduzierung der Restabfallmengen können zu unerwünschten Entsorgungswegen führen, MüllMagazin, 22. Jahrgang, Nr. 2, Berlin: Rhombos Verlag, s ISSN c. Články v impaktovaných časopisech SLAVÍK, J. REMR, J. (2010): Recycling, Intrinsic and Extrinsic Motivation Factors in the Czech Republic, plánováno pro časopis Environment and Behavior, před dokončením - dosud nepublikováno! SLAVÍK, J. PAVEL, J. (2010): Efficiency and effectiveness of variable fees in the waste management the case of the Czech republic, plánováno pro časopis Waste Management, před dokončením - dosud nepublikováno! d. Odborná monografie SLAVÍK, J. a kol. (2009): Poplatkové systémy v obcích rizika a příležitosti, 1. vyd., Praha: IEEP e. Workshop Krize na trhu druhotných surovin příčiny, důsledky a opatření, 18. září 2009 na VŠE v Praze, IEEP; záznam z workshopu bude umístěn na stránkách (11. prosince 2009). Pozvánka na tento workshop je obsahem PŘÍLOHY č. 6 této závěrečné zprávy. Vedle uvedených publikací bude řešitelský tým i v roce 2010 usilovat o publikaci výsledků projektu na domácích a zahraničních konferencích. Z domácích konferencí byla jako prioritní zvolena konference

8 Odpady a obce konaná každý rok v Hradci Králové, nebo konference Účetnictví a reporting udržitelného rozvoje na mikroekonomické a makroekonomické úrovni, konaná v Brně. Ze zahraničních konferencí je možné jmenovat konferenci Waste 2010, která se koná ve Stratford upon Avon (Anglie) nebo konferenci TOP konanou na Slovensku. Řešitelský tým se zavazuje předložit zástupcům MŽP kopie publikovaných článků v roce 2010 a jejich evidenci v databázi RIV. Komentář k jednotlivým aktivitám projektu v roce Identifikace klíčových problémů současného nakládání s komunálními odpady a návrhy jejich řešení Tato etapa projektu ztratila v průběhu jeho řešení v roce 2009 svůj původní význam, a proto se řešitelský tým prostřednictvím analýzy poplatkových systémů zaměřil zejména na následující problematické aspekty současného odpadového hospodářství v obcích: Recyklace komunálního odpadu, která je v současné době nižší než kolik činí povinnost do roku 2010 (50 %) Ukládání komunálního odpadu na skládky Ukládání biologicky rozložitelného komunálního odpadu na skládky Všechny tyto problematické aspekty obecních systémů nakládání s komunálním odpadem jsou do značné míry efektivně řešitelné prostřednictvím vhodného nastavení plateb za komunální odpad. Do jaké míry je to skutečně možné, je výsledkem řešení aktivity č. 6 (odborná monografie). 2. Analýza účinnosti vybraných nástrojů podpory tříděného sběru využitelných složek komunálního odpadu Tato etapa je předmětem zájmu 2. kapitoly této závěrečné zprávy a současně i výstupu aktivity č. 6 (odborná monografie). Vypracování těchto výstupů je založeno na kvantitativním výzkumu prostřednictvím dotazníkového šetření (PŘÍLOHA Č. 4 závěrečné zprávy), v jehož rámci bylo ve dvou kolech osloveno 1 dohromady 240 obcí (200 obcí v prvním kole a 40 obcí v kole dalším) s tím, že finálního vyhodnocení se zúčastnilo 105 obcí (návratnost tak dosahuje 43,75 %, což lze považovat za velmi nadprůměrný vzorek). Tato aktivita je současně doplněna o výstup, který původně nebyl předmětem řešení projektu, ale v průběhu řešení se ukázalo jako nezbytné se tomuto výstupu věnovat. Jedná se o vytvoření 1 Oslovení obcí mělo 2 formy: papírová (zaslání dotazníku poštou) a elektronická (možnost vyplnit on-line) dotazník).

9 modelu, který si klade za cíl analyzovat dopad zavedení motivačních plateb na náklady obce (jedná se o dopad zvýšení tříděného sběru využitelných složek komunálního odpadu papír, plasty, sklo; zvýšení tříděného sběru bioodpadu; rozšíření energetického využití odpadu; pokles cen druhotných surovin na trhu). Výstupy této etapy byly představeny v příspěvku: SLAVÍK, J. MATĚJOVSKÁ, J. (2009): Komparace efektivnosti vybraných nástrojů regulace nakládání s obalovými odpady, In: ŽÁK, M. Účetnictví a reporting udržitelného rozvoje na mikroekonomické a makroekonomické úrovni, Praha: Linde, 1. vyd., s , s ISBN Dále budou rovněž mnohem detailněji představeny v dokončovaném článku: SLAVÍK, J. PAVEL, J. (2010): Efficiency and effectiveness of variable fees in the waste management the case of the Czech republic, plánováno pro časopis Waste Management. 3. Analýza hlavních faktorů, které hrají rozhodující roli pro výběr a samotné využívání služeb svozových firem, resp. zpracovatelských zařízení Viz Závěrečná zpráva za rok 2008 a současně i kapitola 1 této závěrečné zprávy, která si kladla za cíl analyzovat úlohu zpracovatelských zařízení na trhu druhotných surovin a jejich rozhodování, a to v rámci kvalitativního šetření. Scénář interview řízených rozhovorů v rámci kvalitativního šetření je obsahem PŘÍLOHY č. 5 této závěrečné zprávy. 4. Analýza spotřebitelského rozhodování za účelem zjištění účinnosti strategií podpory tříděného sběru odpadu Výsledek řešení této etapy je obsahem aktivity č. 6 řešení projektu v roce 2009 (odborná monografie). Výstupy této etapy budou rovněž mnohem detailněji představeny v dokončovaném článku: SLAVÍK, J. REMR, J. (2010): Recycling, Intrinsic and Extrinsic Motivation Factors in the Czech Republic, plánováno pro časopis Environment and Behavior. 5. Analýza rozpočtových příjmů a výdajů obce v souvislosti s poplatkovými systémy a možnosti optimalizace formou nastavení těchto systémů (s důrazem na zachování motivační funkce plateb) Výsledek řešení této etapy je obsahem aktivity č. 6 řešení projektu v roce 2009 (odborná monografie). 6. Tvorba metodiky zavádění motivačních plateb za komunální odpad

10 Výsledek řešení této etapy je obsahem aktivity č. 6 řešení projektu v roce 2009 (odborná monografie). Předkládaná odborná monografie je kromě ostatních publikovaných aktivit HLAVNÍM VÝSTUPEM tohoto projektu. Současně je tato aktivita doplněna o modely poplatkových systémů v podmínkách vybraných obcí Mladá Boleslav, Boskovice, Velké Meziříčí, které jsou shrnuty v kapitole 4 této závěrečné zprávy. Odborná monografie předkládaná na kontrolním dni je před jazykovou korekturou a editací! Součástí předkládané závěrečné zprávy (kromě formálních příloh předkládaných přímo na kontrolním dnu) je: 1. Technická závěrečná zpráva vč. 6 příloh ( IEEP Závěrečná zpráva 2009 ) 2. Odborná monografie ( IEEP Odborná monografie 2009 ) 3. Závěrečná zpráva projektu za řešení v roce 2007 a 2008 ( IEEP Průběžná zpráva 2008 ) Následují 4 kapitoly řešení projektu v roce 2009, které nejsou obsahem odborné monografie (popř. pouze v omezené míře).

11 1. Kvalitativní výzkum u zpracovatelů odpadu v České republice Za účelem získání komplexního přehledu o pozici jednotlivých subjektů na trhu druhotných surovin byl v průběhu června srpna 2009 realizován kvalitativní výzkum u zpracovatelů druhotných surovin v České republice. Podstatou kvalitativního výzkumu je sběr dat o určité události (resp. skutečnosti) v našem případě o roli zpracovatelů odpadu na trhu druhotných surovin a to prostřednictvím řízených rozhovorů, které jsou následně analyzovány pomocí tzv. procesu kódování. Jednotlivé části řízeného rozhovoru jsou následně přiřazeny předem definované skupině sledovaných aspektů (viz scénář řízeného rozhovoru) a následně interpretovány v kontextu ekonomické reality. Pro kvalitativní výzkum bylo vybráno celkem 20 respondentů z řad zpracovatelů odpadu v České republice tak, aby výsledný výběr byl reprezentativní s ohledem na vypovídací schopnost výsledků analýzy a aby tyto výsledky nebyly z různých důvodů zkresleny. Hlavními kriterii výběru byly: územní zastoupení, komodita a její podíl na trhu ČR, počet zaměstnanců Vybraná skupina respondentů tak zastupuje zpracovatele odpadu, jejichž předmětem činnosti je zpracování plastů, papíru, skla, kovů a nápojových kartonů. Z hlediska počtu zaměstnanců se jednalo o 10 subjektů do 100 zaměstnanců, 7 subjektů s zaměstnanci, 3 subjekty s více než 501 zaměstnanci. Z hlediska zpracovávané komodity pokrývá vybraný vzorek kompletně trh druhotných surovin v České republice. Řízené rozhovory uskutečnili v uvedeném období 3 pracovníci IEEP, Institutu pro ekonomickou a ekologickou politiku VŠE Praha tak, aby výsledné kódování mohlo čerpat z osobní zkušenosti těchto pracovníků. Řízené rozhovory proběhly na základě scénáře interview, který byl schválen členy řešitelského týmu (viz příloha č. 1). Vzhledem k nízké vypovídací schopnosti byly z výsledků analýzy vyloučeny oblasti interview, které se zabývali administrativními náklady činnosti, jejímž cílem je uvést do souladu činnost firmy s povinnostmi vyplývajícími z právních norem a které si kladly za cíl popsat vztah respondentů k ostatním subjektům na trhu (státní správa, profesní svazy, nevládní organizace, veřejnost a autorizovaná obalová společnost). Výsledky kvalitativního šetření jsou uvedeny v následujícím textu s tím, že se jedná o vyhodnocení výpovědi respondentů v rámci šetření. Vlastní názory řešitelského týmu jsou v tomto případě irelevantní a pro konečné vyhodnocení nehrají žádnou roli. Jediným

12 vstupem řešitelského týmu je systematizace jednotlivých výpovědí respondentů. Řešitelský tým se zdržel normativních závěrů, které by výsledek mohly zkreslit. 1.1 Krize na trhu druhotných surovin a její příčiny Příčiny krize a její důsledky Krizi na trhu druhotných surovin není možné vnímat izolovaně od celosvětové ekonomické krize. V souvislosti s úvahami o krizi na trhu druhotných surovin je však nutné si položit otázku, zda se skutečně jednalo o stav, který je možný nazvat krizí nebo šlo pouze o hlubší výkyv v odbytu, jež se v průběhu roku 2009 vrátil do původních mezí 2. Některé firmy uvádí pokles odbytu v posledním čtvrtletí 2008, který se však již během prvních měsíců roku 2009 vrátil na úroveň typickou pro polovinu roku Vzhledem k častým výkyvům na volném trhu výrobků a služeb se v případě stavu na přelomu roku 2008/2009 nejednalo o něco, s čím se subjekty pohybující se na trhu druhotných surovin nikdy nesetkaly a s čím by si nedokázaly poradit. Naopak řada subjektů byla na možnost výkyvu odbytu připravena. Ekonomická krize se na trhu druhotných surovin (z pohledu zpracovatelů) projevila dvojím způsobem: a) v důsledku nižší kupní síly podnikatelských subjektů se obecně snížila poptávka po výstupech výrobního procesu (nižší odbyt), b) nižší poptávka po materiálech určených ke zpracování (materiály, jež jsou výstupem z procesu třídění odpadu) vedla k poklesu ceny vstupů do výrobního procesu. Zatímco první z efektů ovlivňuje činnost zpracovatelů negativně a obvyklou reakcí na tento vývoj je snižování ceny produktů (resp. ponechání produktů skladem) 3, pak druhý efekt působí naopak na činnost zpracovatelů pozitivně, protože zlevňuje vstupy 4. 2 Typické je to především u PET. 3 Tedy nikoli zastavení výroby (dopad na zaměstnanost), ale zejména snižování ceny produkce a výroba na sklad. 4 Naopak snižování výkupních cen materiálů, které jsou v důsledku klesajícího odbytu finální produkce zpracovatelé ochotni nabídnout svozovým firmám, resp. třídícím linkám za dodávané materiály, se zásadním způsobem projevují na rentabilitě procesu třídění (přetřídění) a úpravy odpadu. Z dotazníkového šetření u svozových firem k podzimu roku 2008 vyplývá, že právě klesající výkupní ceny od zpracovatelů v některých případech vedly k uzavírání kapacit třídících linek. Z praxe však vyplývá, že snižování výkupních cen nemusí být nutně důsledkem poklesu odbytu v případě, kdy: a) zpracovatelské firmě významným způsobem nerostou náklady, b) pokles ceny finální produkce nepřesáhne únosnou míru, c) firma musí plnit dlouhodobé závazky v podobě nasmlouvaných objemů produkce pro finálního zákazníka nebo d) firma preferuje dlouhodobé pozitivní vztahy s odběratelem před krátkodobými zisky.

13 Jedním z projevů poklesu odbytu je odchod části podnikatelských subjektů z trhu. O jaké subjekty se jedná? Pro období před ekonomickou krizí byl typický příliv nových subjektů na trh druhotných surovin, jež spekulovaly na rostoucí ceny primárních surovin (především ropy) a přetrvávající regulaci v odpadovém hospodářství, která generuje suroviny pocházející z tříděného sběru. Takové prostředí je velmi atraktivní, protože nabízí vysokou pravděpodobnost ziskových příležitostí 5. Pokles cen finální produkce způsobený snížením odbytu však ziskové marže snižuje, což má za následek odchod nejméně efektivních subjektů z trhu. Dochází tak k tzv. vyčištění trhu a narovnání dodavatelsko-odběratelských vztahů. Jedním z vedlejších efektů ekonomické krize je již výše zmíněný pokles výroby způsobený klesající spotřebitelskou poptávkou po finální produkci. Je nasnadě, že nižší spotřeba vede k nižší produkci především komunálního odpadu a tím i k relativně nižším objemům vytříděných surovin. Výsledným efektem ekonomické krize jsou tak nižší objemy suroviny určené ke zpracování (druhotná surovina), resp. k výrobě finální produkce (např. v případě šrotu). Na volném trhu by takový vývoj vedl k nárůstu ceny suroviny určené ke zpracování. V této souvislosti je však nutné upozornit, že k naznačenému vývoji by došlo pouze v případě dlouhodobé ekonomické krize (neboli v případě dlouhodobě klesající spotřebitelské poptávky způsobené poklesem disponibilního důchodu) 6. To však není případ ekonomické krize z přelomu let 2008/2009. Proti naznačenému efektu ekonomické krize rovněž působí další z jejích důsledků pokles cen primárních surovin (především ropy). Cena ropy Brent klesla od července 2008 do března 2009 z přibližně 140 USD za barel na 40 USD za barel (na konci listopadu 2009 činí cena ropy Brent přibližně 80 USD za barel). Klesající cena ropy jako primární suroviny pro výrobu plastů (vč. PET) snižuje konkurenceschopnost materiálů získaných z odpadu (druhotných surovin). Poptávka po druhotných surovinách je tak rozhodujícím způsobem závislá na vývoji cen primárních surovinových zdrojů! Jedním z důsledků ekonomické krize se nižší ochota bank financovat provoz některých zařízení (provozní úvěry), stejně tak jako se podílet na investicích do nových zařízení. Neochota bankovního sektoru vyvolaná ztrátou důvěry v sektor třídění, úpravy a zpracování odpadu může ohrozit fungování etablovaných společností na trhu. Vyčištění trhu o nejméně 5 Ziskové příležitosti na trhu druhotných surovin vedou k přealokovanosti trhu surovinami (nabídka surovin je vyšší než koupěschopná poptávka). Takový vývoj má za následek pokles ceny surovin, který se následně projevuje v poklesu ziskové marže a tím o odchodu nejméně úspěšných subjektů (nejméně efektivních subjektů neboli subjektů vyrábějících s nejvyššími jednotkovými náklady) z trhu. Na trhu tak zůstávají etablované společnosti s dlouhodobými dodavatelsko-odběratelskými vztahy. Odchod části subjektů z trhu vede k postupnému narovnávání vztahu mezi nabídkou a poptávkou, jež se odráží v rostoucí ceně surovin. 6 O modelech vztahu mezi trhem druhotných surovin, trhem primárních surovin a spotřebitelskou poptávkou více v Rutkowsky, S. (1998): Abfallpolitik in der Kreislaufwirtschaft, Grundzüge einer effizienten und umweltgerechten Abfallwirtschaft und ihrer Regulierung, Abfallwirtschaft in Forschung und Praxis Band 106, Berlin/Bielefeld/München.

14 efektivní subjekty tak může dlouhodobě vést ke zvyšování důvěry v tento sektor a narovnání vztahu mezi bankami a subjekty podnikajícími v odpadovém hospodářství. Lze krizi na trhu druhotných surovin předcházet? Jak již bylo výše uvedeno, pak určujícím faktorem pro formování trhu je poptávka po finální produkci na straně jedné a poptávka po druhotných surovinách na straně druhé. Oba tyto aspekty jsou výsledkem působení tržních sil a ze strany zpracovatelů jen velmi obtížně ovlivnitelné (ti mají vliv především na kvalitu). Schopnost ovlivnit vývoj na trhu druhotných surovin rovněž klesá s tím, jak roste závislost na dominantním hráči na trhu, jímž je v případě trhu druhotných surovin Čína 7. Pokles poptávky po druhotných surovinách ze strany tohoto hráče na trhu se projevuje v přebytcích suroviny na evropském trhu (např. sběrový papír či směsné plasty) a tím i k poklesu ceny suroviny. V souvislosti s krizí na trhu druhotných surovin není možné opomenout ani otázku smysluplnosti třídění odpadu a jeho recyklace. Recyklace odpadu je procesem, který začíná u poptávky po výstupech procesu recyklace (druhotných surovinách) a končí systémem, který umožňuje tuto poptávku uspokojit (např. tříděný sběr využitelných složek komunálního odpadu). Nikoli naopak. Problémem současného systému recyklace je důraz na nabídkovou stranu trhu tedy tříděný sběr bez ohledu na to, zda je zabezpečena i poptávka po výstupech procesu recyklace. Důsledkem podpory tříděného sběru a recyklace je hromadění materiálů na trhu, jež má za následek pokles jejich ceny a tím i ohrožení rentability celého procesu třídění a úpravy odpadu pro jeho další zpracování. Ještě jeden aspekt krize na trhu druhotných surovin je třeba zmínit: zpracovatelských firem, které vyrábí jedinečný produkt, se krize na trhu druhotných surovin dotkla pouze omezeně popř. vůbec. Výhodou těchto firem je výroba produktu, který nemá na trhu substitut (proto hovoříme o jedinečném produktu) a tudíž tyto firmy nemají na trhu konkurenci. Velmi často se rovněž jedná o případy, kdy i výrobní vstupy jsou svým způsobem specifické, a proto nedochází ke konkurenci ve výkupu suroviny a tím i poklesu ceny vstupní suroviny. Jinými slovy řečeno je prevencí krize na trhu druhotných surovin snaha nabízet jedinečné produkty, které nemají na trhu substitut Opatření k řešení krize na trhu druhotných surovin Na krizi na trhu druhotných surovin reagovala nejen Evropská komise návrhem opatření k jejímu řešení, ale i vláda ČR schválila opatření na pomoc trhu s druhotnými surovinami v České republice. V případě opatření navržených Evropskou komisí se jedná o následující opatření: Podpora důvěry veřejnosti v recyklaci 7 Vysoká poptávka ze strany Číny v období před krizí se projevovala ve vysokých výkupních cenách suroviny od svozových firem resp. třídících linek. Vysoké ceny generované poptávkou Číny se staly hlavním motorem investic do nových zařízení na třídění odpadu, přičemž pokles cen v důsledku poklesu poptávky Číny vedl k jejich znehodnocování.

15 Prevence vzniku odpadu a jeho minimalizace Odstranění bariér, které brání přeshraničnímu pohybu odpadu Green public procurement (podpora veřejných zakázek) Zvýhodněná sazba DPH na výrobky vyrobené z druhotných surovin Snaha zvyšovat kvalitu recyklovaných materiálů Podpora tříděného sběru odpadu domácnostmi Jelikož je účinnost uvedených opatření do značné míry závislá na jejich akceptaci odbornou veřejností, pak jsme se v rámci šetření zaměřili na vnímání a názory zástupců zpracovatelských zařízení k uvedeným opatřením, které jsou shrnuty v následujícím textu. a. Podpora důvěry veřejnosti v recyklaci Podpora důvěry veřejnosti v recyklaci (resp. třídění) odpadu je nezbytnou součástí celého procesu podpory environmentálně šetrného chování spotřebitelů, ale nikoli jedinou součástí. V současné době je možné považovat osvětové a vzdělávací kampaně za postačující a úspěšné (ať již se jedná o informační kampaně celostátní, regionální či lokální podporované autorizovanou obalovou společností, firmami podnikajícími v odpadovém hospodářství, školami apod.) 8. Spotřebitelé mají dostatek informací jak, co a kde třídit a v poslední době roste rovněž snaha vysvětlovat, co se stane s odpadem, který spotřebitel vytřídí (především v době krize by však kampaně měly být doplněny o propagaci výrobků vyrobených z recyklovaných materiálů). Informace o možnostech třídění a recyklace by však měly být doplněny o vytvoření vhodných podmínek pro třídění odpadu, protože v opačném případě poroste averze k celému systému. Na mysli máme především dostatečný počet sběrných míst v příjemném (čistém) prostředí 9. Opačný účinek na důvěru veřejnosti v recyklaci mají negativní mediální kampaně, které v spotřebitelích vyvolávají pocit, že třídění odpadu je zbytečné, neboť se stejně odveze na skládky či se spálí (většinou se jedná o selhání jednotlivce a nikoli celého systému). Podpora recyklace odpadu by se však neměla soustředit pouze na podporu důvěry veřejnosti v recyklaci, ale na podporu procesu třídění a recyklace jako celku. V první řadě to znamená, že veřejnost získá kompletní informace o tom, co se s odpadem stane od okamžiku, kdy jej odloží ve sběrné nádobě. Mnohem významnější než podpora důvěry veřejnosti v recyklaci je 8 Informační kampaně by se kromě domácností měly více zaměřit na další subjekty produkující odpad, především živnostníky. 9 Jedná se však nejen o systém tříděného sběru do sběrných nádob, ale i o využití sběrných dvorů či výkupen druhotných surovin. V posledním případě jsou předpokladem důvěry veřejnosti stabilní výkupní ceny druhotných surovin (především barevných i nebarevných kovů).

16 však vytváření vyšší absorpční kapacity trhu s výrobky vyrobenými z recyklovaných materiálů. Jinými slovy řečeno důvěra veřejnosti v recyklované výrobky tak, aby se celý cyklus od produkce odpadu k jeho recyklaci a výrobě výrobku, jež se stane odpadem, uzavřel. Součástí podpory důvěry veřejnosti v recyklaci by měl být i postupný nárůst zodpovědnosti spotřebitelů za jimi produkovaný odpad, a to v podobě platby za produkovaný odpad. Finanční motivace povede spotřebitele k předcházení vzniku odpadu a k jeho třídění, protože chování spotřebitelů je do značné míry determinováno právě finančními motivy. b. Prevence vzniku odpadu a jeho minimalizace (ekodesign) Odpadové hospodářství disponuje s celou řadou příkladů, na kterých je možné demonstrovat nedostatečnou péči o to, co se s výrobkem stane po ukončení jeho životnosti. Některé hutě odmítají odebírat vlastní produkty k jejich opětovnému použití ve výrobě proto, že mají technicky nevyhovující vlastnosti. Opětovnému použití drátů obsažených v pneumatice zase brání nedokonalý způsob zbavování drátů zbytku gumy. Jiným příkladem jsou plechovky, které obsahují lak či cínovou vrstvu, je jsou nevhodné pro případné použité v hutích. V neposlední řadě se často uvádí příklad barevných PET lahví, jejichž zpracování je technicky náročnější, než je zpracování lahví čirých. Při úvahách o ekodesignu je třeba zohlednit skutečnost, že firmy porovnávají užitky z designu výrobku, který bere ohled na využití po ukončení jeho životnosti s náklady, které takový design výrobků generuje. To, co se z pohledu spotřebitele zdá přirozené a rozumné, může být z hlediska generovaných nákladů pro výrobce neúnosné. Velice významnou roli hrají i spotřebitelské preference, jimž se výrobci přizpůsobují. Pokud se změní preference spotřebitele směrem k opětovně použitelným výrobkům, pak se tomuto trendu přizpůsobí i výrobci. c. Odstranění bariér, které brání přeshraničnímu pohybu odpadu K přirozeným požadavkům kladeným na tržní mechanismus patří i průhlednost a minimalizace transakčních nákladů spojených s obchodem. Veškeré aktivity, které zvyšují transakční náklady obchodu (např. nadbytečná legislativní pravidla či administrativní překážky v podobě zákazu resp. omezení přeshraničního pohybu zboží a služeb), ohrožují realizaci obchodu samotného 10. Proto i tehdy, kdy lze na trhu identifikovat nabídku a poptávku po určitém zboží, nemusí díky transakčním nákladům k obchodu dojít. Navíc řada obchodů je založena na aktuální nabídce a poptávce při dané ceně, která je však již v okamžiku obchodu v zásadě historická (tzn., že jakýkoli další obchod i v případě stejného zboží - se již realizuje za jiných okolností a tudíž i cena je jiná). Typickým příkladem 10 Právě z tohoto důvodu vznikají instituce, které se snaží transakční náklady minimalizovat (např. komoditní či elektronické burzy).

17 transakčních nákladů jsou i administrativní překážky, které brání přirozenému pohybu druhotných surovin přes hranice státu. I přesto, že v rámci Evropské unie platí pravidlo volného pohybu zboží a služeb, pak v případě druhotných surovin toto pravidlo ve skutečnosti není zcela naplňováno. Firmy, které realizují přeshraniční obchod, hovoří o nadměrných administrativních povinnostech, které je třeba před realizací obchodu splnit. V případě některých druhotných surovin je třeba žádat výjimky z platných pravidel, jež však je časově značně náročné. Rovněž vyřízení povolení v některých případech trvá i několik měsíců (výjimkou není ani 3 6 měsíců), což je především v případě spotových trhů (realizovaných v daném okamžiku) značný problém. V takovém případě je nutné počítat i s případem, kdy z uvedených důvodů k obchodu vůbec nedojde. Dalším potenciálním problémem je nakládání s některými druhotnými surovinami jako s nebezpečným odpadem. I v tomto případě se obchod často neuskuteční. Bariéry přeshraničního pohybu odpadu (resp. druhotných surovin) se mohou lišit podle obchodované komodity a podle země, z níž pochází obchodní partner. Z hlediska posledně jmenovaného kriteria problémy obvykle nastávají v případě, kdy obchodní partner pochází ze zemí, jako je Slovensko, Polsko, Maďarsko, případně Rumunsko. Naopak menší problémy vznikají v případě obchodování s partnery z Německa či Rakouska. Z hlediska obchodované komodity obvykle není problém obchod se sběrovým papírem, naopak problematický je obchod se směsnými plasty, příp. sklem. d. Green public procurement Zadávání veřejných zakázek zvýhodňující ekologicky šetrné jednání soukromého subjektu patří mezi relativně nové nástroje environmentální politiky, které jsou využívány i v oblasti podpory recyklace. Téměř všechny dotázané subjekty se vyjadřují pozitivně k případnému využití tohoto nástroje v podmínkách České republiky 11, avšak s určitými výhradami. Především je v některých případech zdůrazňovaná skutečnost, že taková podpora a zvýhodňování výrobců, jež vyrábí finální produkci z druhotných surovin, je na úkor vlastních iniciativ a inovačních schopností výrobců. Výrobce je v podmínkách trhu nucen hledat konkurenční výhodu oproti ostatním subjektům na trhu vyrábějícími substituty. Tento přirozený motivační mechanismus vede k inovacím a snahám firmy svůj výrobek na trhu prodat bez ohledu na podporu státu Z tohoto mimo jiné vyplývá, že v současné době se s kriterii ekologické šetrnosti provozu či výroby finálních produktů s obsahem recyklovaných materiálů v rámci veřejných zakázek firmy v odpadovém hospodářství nesetkali. 12 Tuto skutečnost dokládá i jedno z vyjádření zástupce respondentů: Vzhledem k tomu, že kvalita recyklátu je vždy horší než kvalita primární suroviny, pak výrobce používající recyklát musí být levnější než výrobce používající primární surovinové zdroje. Neviditelná ruka trhu tedy funguje dobře.

18 e. Zvýhodněná sazba DPH na výrobky vyrobené z druhotných surovin Pro tento nástroj podpory recyklace platí výše zmíněné: dotázaní zástupci cílové skupiny se o praktické aplikaci tohoto nástroje vyjadřují pozitivně, ale i přesto často zaznívají výhrady, které je třeba zohlednit. Asi nejvýznamnější námitkou zmiňovanou v souvislosti s tímto nástrojem je otázka jeho reálné účinnosti. Řada dotázaných se domnívá, že účinnost tohoto nástroje je velmi omezená, protože zvýhodněná sazba DPH se promítne pouze v případě konečných zákazníků. V případě, kdy je kupující plátcem DPH, nebo v případě, kdy jde výrobek na export 13, je účinnost tohoto nástroje nulová. Další významnou výhradou je samotný ideový rámec tohoto nástroje. Výrobek by měl být primárně konkurenceschopný díky jeho kvalitě, resp. ceně a nikoli proto, že jej stát podporuje prostřednictvím zvýhodněné sazby DPH. Úlohou státu by naopak mělo být vytvoření rovných podmínek pro podnikání, v kterém na tom budou lépe podnikatelé, kteří vyrábí kvalitní výrobky za dobrou cenu a nikoli ti, jejichž hlavní konkurenční výhodou bude vyhovění určitým pravidlům na podporu ze strany státu. Možným rizikem praktické aplikace tohoto nástroje jsou i administrativní nároky spojené s potřebnou dokumentací a dalšími požadavky vyplývajícími s charakteru výrobku. V neposlední řadě je třeba hodnotit tento nástroj i z hlediska systému využití a recyklace odpadu jako celku - především vztah mezi podporou tříděného sběru a dostupnými kapacitami na využití odpadu. Naopak za pozitivní je v souvislosti s tímto nástrojem považována možnost z uspořených prostředků financovat např. obnovu strojů či jiné investiční a strategické akce (např. výzkum a vývoj). f. Snaha zvyšovat kvalitu recyklovaných materiálů Požadavek na zvyšování kvality recyklovaných materiálů patří mezi nástroje podpory recyklace, které jsou vnímané jako zbytečné. Hlavním důvodem je především skutečnost, že vzhledem ke konkurenci výrobků vyrobených z primárních a druhotných surovin na trhu je přirozenou snahou každého zpracovatele (resp. výrobce) na zvyšování kvality svých produktů (a tím i vstupů). V případě výrobců to znamená požadavek na vysokou kvalitu vstupních materiálů a povinnost dodavatelů tento požadavek naplnit (např. kovy určené pro hutě, vazba mezi technologií zpracování 14 a kvalitou papíru 15 ). Především z pohledu malých třídících linek je však někdy problém tyto požadavky splnit, což v některých případech 13 To je např. případ řady papírenských produktů, kde jde velký podíl výrobků na vývoz. 14 Obecně platí, že určitý druh papíru nelze dodávat do všech papíren, tzn. platí, že čím specifičtější druh papíru, tím méně dostupných (resp. vhodných) technologií a současně i čím kvalitnější druh papíru na vstupu, tím vyšší je výkupní cena. 15 V případě papíru je nutné počítat s tím, že je možné jej recyklovat max. 6 7 x (např. možnost recyklace plat od vajec je velmi omezená), skladování tetrapacku není možné na časově neomezenou dobu, protože čím déle je skladován, tím klesá jeho kvalita (tato skutečnost klade vysoké nároky na dodavatele).

19 zvyšuje poptávku po surovinách pocházejících ze zahraničí. V případě spotřebitele je kvalita a cena hlavním kriteriem pro volbu konkrétního výrobku, čemuž jsou výrobci nuceni se přizpůsobit 16. Na druhou stranu je třeba přiznat, že kvalita (v podobě vyšší životnosti či užitných vlastností) či pozitivní dopad na životní prostředí nemusí být nutně hlavním kriteriem při rozhodování o nákupu daného výrobku. V řadě případů hraje mnohem významnější roli cena. Snaha o vysokou kvalitu recyklovaných materiálů někdy nabývá podoby poptávky po sjednocení pravidel, které regulují materiálové složení výrobku (např. tak, aby neobsahovaly příliš velké množství příměsí, či aby materiály byly recyklovatelné). Tento požadavek odpovídá pravidlům ekodesignu (viz bod. b). g. Podpora tříděného sběru odpadu domácnostmi Hovoříme-li o podpoře tříděného sběru odpadu, pak je nutné odlišit tříděný sběr využitelných složek komunálního odpadu v podobě papíru, skla a plastů (resp. nápojových kartonů) od tříděného sběru kovů. Zatímco tříděný sběr papíru, plastů a skla v současné době v porovnání s ostatními zeměmi EU funguje na velice vysoké úrovni (v závislosti na charakteru zástavby), pak tříděný sběr kovů se omezuje na výkupny a sběrné dvory, které kovy z komunálního odpadu akceptují. Otázkou však je, jaké důsledky by mělo vytvoření systému tříděného sběru kovů v rámci kontejnerových stání. V této souvislosti je často zmiňována obava, že by v takovém případě docházelo k vykrádání sběrných nádob tak, jak je tomu v případě sběru elektroodpadu 17. Za vhodný nástroj podpory tříděného sběru odpadu domácnostmi jsou obecně považovány finanční pobídky. V převážné většině případů se jedná o systémy, v jejichž rámci spotřebitelé platí za odpad podle toho, kolik jej skutečně vyprodukují a jakým způsobem s ním nakládají (např. tříděný sběr do pytlů jako je tomu v Mladé Boleslavi nebo Letohradě). V těchto systémech spotřebitel, který komunální odpad třídí a snaží se předcházet jeho vzniku, platí za odpad méně, než spotřebitel, který systém tříděného sběru neakceptuje. I přesto, že finanční pobídky mohou být vhodným nástrojem podpory tříděného sběru, pak je třeba zmínit některé aspekty, které není možné opomenout. 16 Např. i tím, že preferují jako vstupy materiály pocházející z průmyslu a výkupen odpadu před vstupy, které mají svůj původ v kontejnerovém sběru, jehož kvalita je někdy považována za nedostatečnou bez předchozího nákladního přetřídění. 17 Navrhovaným protiopatřením je zákaz výkupu těch materiálů, které jsou součástí obecního systému tříděného sběru v rámci sběrných nádob. Je však otázkou, do jaké míry by se spotřebitelé v takovém případě podíleli na tříděném sběru kovů.

20 Především je kromě pobídek třeba zabezpečit i dostatečné kapacity ke zpracování vytříděného odpadu a současně i odbyt po finální produkci 18. Současně nelze význam finančních pobídek přeceňovat, protože neméně důležitou roli hraje i osobní zodpovědnost spotřebitelů (např. ke svému okolí a ke svým dětem) 19. Významným aspektem účinnosti finančních pobídek je rovněž výše motivačního prvku těchto pobídek. Česká republika je v porovnání s ostatními zeměmi EU relativně levnou zemí ve vztahu k nákladům, jež systém nakládání s komunálním odpadem generuje. V takových podmínkách by míra motivace nebyla dostatečně vysoká na to, aby spotřebitele motivovala ke změně spotřebních návyků 20. Neméně důležitým aspektem podpory tříděného sběru odpadu je i úloha obcí v těchto systémech. Pobídky by proto měly směřovat i na obce tak, aby prostředky z případného prodeje druhotných surovin byly příjmem obecního rozpočtu a obce tak viděly reálný dopad třídění na rozpočtové příjmy. V současné době jsou příjemcem těchto příjmů svozové společnosti, které se svozem odpadu stávají jeho vlastníkem Charakteristiky trhu druhotných surovin V případě hledání typických charakteristik trhu druhotných surovin je nutné odlišovat, jaký druh materiálu je na tomto trhu obchodován. Je tak třeba odlišovat trh druhotných surovin pro papír, plasty, sklo či kovy, a právě těmto trhům bude věnována následující pozornost. V případě šrotu a trhu s železnými, resp. neželeznými kovy respondenti uvádí, že se jedná převážně o lokální trh 22 s omezeným vlivem Číny. Ta sice patří mezi obchodní partnery, ale globální trh se šrotem příliš neovlivnila. Trh se šrotem stejně jako ostatní trhy podléhá zákonům nabídky a poptávky. Roste-li poptávka po hutních výrobcích, pak lze očekávat i 18 V extrémním případě je možné třídit i několik desítek různých materiálů, avšak bez zajištění možností jejich zpracování taková činnost postrádá smysl. 19 V některých případech zaznívají i názory, že nejlepším řešením podpory tříděného sběru odpadu by bylo se vzdát jakýchkoli finančních pobídek a spolehnout se na vnitřní motivace spotřebitelů (neboli zachování statuquo, kdy současných měr výtěžnosti tříděného sběru je dosaženo díky nefinančním stimulům). 20 Jelikož ti spotřebitelé, které třídit komunální odpad z různých důvodů chtějí, již v současné době odpad třídí, pak by finanční pobídka musela být natolik vysoká, aby motivovala především ty, kteří odpad v současné době netřídí. 21 V této souvislosti byl zmíněn názor, že motivace svozových společností třídit odpad (resp. jej následně využívat) může být nízká v případě, kdy je svozová společnost současně vlastníkem skládky odpadu. Hlavním důvodem jsou přetrvávající rozdíly v nákladech jednotlivých systémů nakládání s komunálním odpadem, kdy třídění odpadu je spojeno s vyššími náklady než jejich odstraňování. 22 Respondenti uvádí, že hlavním důvodem jsou relativně malé marže, které brání převážet šrot na větší vzdálenosti. Právě z tohoto důvodu se český trh orientuje především na Německo a Rakousko. Dalším důvodem jsou i omezené možnosti lodní přepravy, která je v případě, že je obchodním partnerem Čína, jediná možná.

21 rostoucí poptávku po šrotu a tím i nárůst jeho ceny 23. Trh se šrotem je navíc zcela zásadním způsobem závislý na vývoji trhu s primárními surovinami (železem a jinými kovy). V případě poklesu cen primárních zdrojů lze očekávat pokles poptávky po šrotu a tím i klesající ceny šrotu na trhu (stejný efekt má i pokles poptávky z důvodu ekonomické krize subjekty v České republice hlásily až % pokles ceny šrotu v důsledku krize). Na trh s plasty má vliv především jejich kvalita a následně to, zda se jedná o směsné plasty či PET. Kvalitu směsných plastů ovlivňuje např. způsob sběru. Zatímco v případě směsných plastů pocházejících z kontejnerového sběru je nutné počítat s využitelností okolo 50 %, pak v případě, kdy směsné plasty pochází již z přetřídění, roste jejich využitelnost ke 100 % (podíl příměsí dosahuje někdy zhruba 2 5 %). V případě, kdy systémy sběru v rámci České republiky negenerují dostatečné množství směsných plastů pro zpracování (či je jejich kvalita nízká), pak jsou tyto materiály dováženy ze zahraničí (zejména Německa). V případě PET je do značné míry důležité, zda se jedná o barevný, či čirý PET. Trh v České republice je považován za specifický, protože jsou PET lahve značně barevné (což do značné míry brání jejich snadnému zpracování) 24. Odhaduje se, že podíl barevných PET dosahuje zhruba 70 %, zatímco v případě čirých PET lahví se jedná o 30 % (čiré lahve mohou být považovány za nedostatkové zboží, což vede k jejich dovozu ze zahraničí). Právě na trhu s plasty se navíc významně projevuje efekt exkluzivity. Tzn., že subjekty vyrábějící specifické produkty z plastů jsou vystaveny pouze omezené konkurenci v porovnání se subjekty vyrábějícími standardní produkty. Stejně jako v případě trhu s plasty, pak i v případě skla je možné hovořit o velice intenzivní konkurenci, která zvýrazňuje roli kvality suroviny na trhu. Někteří respondenti uvádí, že významný vliv na kvalitu suroviny má způsob sběru (sběrné nádoby s dolním a horním výsypem). Zatímco obecně jsou preferovány sběrné nádoby s dolním výsypem (snaha předcházet obsahu nečistot způsobených nejen občany, ale i použitím svozové techniky, kdy ta je využívána na střídavý svoz), pak některé svozové společnosti naopak preferují sběrné nádoby s horním výsypem. V České republice je velká konkurence ve výkupu skla, protože na trhu dominují pouze dva subjekty. Celkové množství skla generované systémy tříděného sběru v České republice však nedosahuje úrovně, která by uspokojila domácí poptávku, a proto je surovina dovážena ze zahraničí. Papír patří k dalším obchodovaným surovinám, kde je možné identifikovat dominantní úlohu Číny na světových trzích (přičemž roste význam Indie). Jakýkoli výkyv poptávky těchto států po surovinách generovanými v rámci evropských systémů tříděného sběru se tak projeví na 23 Pakliže však nabídka šrotu převyšuje poptávku, pak lze naopak očekávat pokles ceny. Rozhodující jsou proto zákonitosti tržní nabídky a poptávky. 24 Některé subjekty v této souvislosti navrhují zavést poplatky na PET lahve dle barevnosti tak, aby byly zvýhodněny čiré obaly.

22 ceně materiálu (pokles poptávky v období krize na trhu druhotných surovin vedl k naplňování skladů a tím i k poklesu ceny sběrového papíru). I v případě papíru hraje velice významnou úlohu kvalita suroviny. Poptávka i v období krize se orientovala především na sběrový papír vyšší kvality (kvalita tříděného sběru v České republice je obecně považována za vysokou) 25. I přesto je však možné sledovat rozdíly mezi sběrovým papírem pocházejícím od domácností a od průmyslu (homogenní). Na obchodu se sběrovým papírem je rovněž patrná sezónnost 26. Zatímco v zimních měsících roste nabídka sběrového papíru (výkony systémů tříděného sběru jsou vyšší např. díky Vánocům), pak v prvním čtvrtletí roku nabídka klesá, v polovině roku dochází k opětovnému zvýšení nabídky, v dalších měsících opět nabídka klesá, aby se v zimních měsících vrátila na původní úroveň. V souvislosti s charakteristikami trhu druhotných surovin je respondenty uveden i následující problém, který obecně ovlivňuje výkony trhu druhotných surovin. Tímto problémem je myšlena deformace prostředí odpadového hospodářství v důsledku dotací, které některé subjekty (jako příklad jsou uváděny především třídírny odpadu) získávají od státu. V přirozených podmínkách se klesající nabídka surovin odráží v rostoucích cenách, které jsou za ně ochotni poptávající nabídnout. V případě dotace se však dotovaný subjekt nemusí chovat v souladu s podmínkami na trhu (tzn., že např. třídírny odpadu nejsou nuceny prodávat suroviny a musí spekulovat na vyšší cenu, protože dotace pokryje provozní náklady). Bez existence dotace by se subjekty byly odkázány na tržní síly V některých případech jsou uváděny problémy s dodavateli, kteří dodávají sběrový papír obsahující různé příměsi (zejména kovy, či plasty) tak, aby byl dodávaný balík sběrového papíru těžší (snaha realizovat vyšší ceny). 26 Sezónnost je však uváděna i v případě obchodu s PET, kdy za měsíce, v nichž je realizováno nejméně obchodů, jsou považovány letní měsíce, zimní měsíce (prosinec, únor, březen) a následně i říjen a listopad. 27 Za dotace jsou respondenty považovány prostředky od autorizované obalové společnosti, které jsou nerovnoměrně distribuovány mezi účastníky trhu.

23 1.3 Rizika podnikatelské činnosti IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při Jedním z významných aspektů trhu druhotných surovin je i povaha prostředí, v němž zpracovatelské a výrobní firmy realizují svou podnikatelskou činnost. Je pro podnikatelskou činnost příznivé, nebo je třeba počítat s některými překážkami, které mohou přidanou hodnotu podnikatelské činnosti snižovat (a tím i ochotu firem na trhu druhotných surovin působit)? Hlavním smyslem této kapitoly je proto upozornit na aspekty trhu druhotných surovin, které mohou snižovat jeho výkon (neboli množství odpadu, který je skutečně recyklován). Činnost firem na trhu druhotných surovin a na trhu obecně je ovlivňována cenou a dostupností vstupů (resp. cenou substitutů), výrobními náklady, odbytem finální produkce (resp. její cenou) a intenzitou konkurence s tím, že tyto aspekty jsou do značné míry provázány. Např. pokles ceny primárních surovin se projevuje i na trhu druhotných surovin, jejichž cena musí v důsledku nižšího odbytu rovněž klesat (mají-li si zachovat konkurenceschopnost) a současně vede tento pokles k omezení výroby z druhotných surovin. Obecně je tedy preferováno prostředí stabilních cen primárních a druhotných surovin, které umožňuje dlouhodobé plánování investic do nových technologií či strategických rozhodnutí v podobě pronikání na zahraniční trhy. Takové prostředí však je spíše výjimkou. Trh obecně se naopak vyznačuje velkou volatilitou a dynamickými změnami cen všech surovin v závislosti na změně vnějších faktorů. Na druhou stranu právě proto, že cenové výkyvy jsou nedílnou součástí trhů, pak představují standardní prostředí pro rozhodování firem a ty jsou na takové prostředí zvyklé (firmy se musí naučit na takové změny adaptovat). Problematické jsou až důsledky cenových výkyvů 28 v podobě nižšího odbytu finální produkce tak, jako tomu bylo v rámci krize na trhu druhotných surovin na přelomu let 2008/ V této souvislosti jsou navrhována opatření v podobě green public procurement nebo v podobě snížených sazeb DPH pro výrobky vyrobené z recyklovaných materiálů. Přirozenou reakcí některých firem na případný pokles odbytu nejen na trhu druhotných surovin je omezování provozních nákladů či hledání jiných úspor, popř. zkvalitňování služeb. Pokles odbytu se však projevuje zprostředkovaně i u spotřebitelů. Typickým příkladem je šrot a odbyt ze strany hutí. Klesá-li odbyt šrotu z výkupen, pak klesají ceny železných a 28 Teoreticky je možné uvažovat o pojištění proti cenovým výkyvům. Taková činnost však je značně nákladná a legislativně složitá, a proto většina firem od tohoto ustupuje a nese riziko cenových změn. Za způsob zajištění proti cenovým výkyvům je však možné považovat i nadstandardní péči o zákazníky, dlouhodobé smlouvy, či slušné ceny. 29 I v této souvislosti je třeba uvést, že podobné krize je možné vnímat i jako prostředek pro vyčištění trhu o nejméně úspěšné (efektivní) subjekty, které na trh pronikly v období vysokých výkupních cen druhotných surovin. Krizi tak přežívají pouze ty nejsilnější subjekty s dlouhodobě stabilními dodavatelsko-odběratelskými vztahy a ty, jež si za podobným účelem vytváří rezervy.