K stavební obnovû a restaurování kostela Narození Panny Marie v Cetvinách na âeskokrumlovsku

Transkript

1 K stavební obnovû a restaurování kostela Narození Panny Marie v Cetvinách na âeskokrumlovsku Petr PAVELEC 1 Kostel Narození Panny Marie v Cetvinách je vybudován jako síàové trojlodí s pûtiboce zakonãen m presbytáfiem, patrovou sakristií pfii severní stûnû knûïi tû a vûïí vloïenou do severov chodního nároïí lodi. Podle dosavadních poznatkû vycházejících z anal zy stavební dispozice a architektonick ch ãlánkû byl postaven kolem poloviny 14. století a první písemnou zprávou o jeho existenci je odpustková listina biskupa Jana Oãka z Vla imi z roku K rozsáhlej ím stavebním úpravám kostela do lo v dobû okolo roku a dal í stavební zásahy následovaly v 17., 18. a 19. století. Tyto mlad í úpravy podstatnûji nezasáhly do základní stfiedovûké dispozice objektu ani pfii nich nedo lo k odstranûní pfievaïujícího gotického tvarosloví architektonick ch prvkû. 2 Po celou dobu své existence plnil kostel funkci náboïenského centra a architektonické dominanty Ïivé pohraniãní obce. Zásadním zlomem v jejích dûjinách se staly události po 2. svûtové válce. Na základû Bene ov ch dekretû byli bûhem roku 1946 vysídleni zdej í Nûmci tvofiící témûfi sto procent obyvatel a posléze, po roce 1948, se obec stala souãástí izolovaného pohraniãního pásma. V letech byla provedena její demolice s v jimkou kostela a tfií dal ích budov. Za této situace kostel zcela ztratil svou pûvodní funkci a zaãal postupnû chátrat. Proces jeho destrukce vyvrcholil zfiícením krovu a klenby presbytáfie a následn m rozsáhl m naru ením zdiva a vnûj ích i vnitfiních omítkov ch i barevn ch vrstev. Po zmûnû politického reïimu v roce 1989 a následném zpfiístupnûní pohraniãí se podafiilo zorganizovat obnovu kostela a postupnû k tomuto úãelu získat potfiebné finanãní prostfiedky. 3 Koncepce obnovy vycházela ze zámûru komplexní rehabilitace pûvodní funkce kostela, nikoliv konzervace zachovaného torzálního stavu. V rámci této koncepce bylo v projektu 4 navrïeno vytvofiit v pfiípadû absence nebo nevratného po kození konstrukcí a v plní jejich tvarové kopie nebo analogické rekonstrukce, v pfiípadû moïnosti s ãásteãn m vyuïitím pûvodních materiálû. U ménû po kozen ch prvkû se postupovalo formou restaurování originálu. Obr. 1. Cetviny (okres âesk Krumlov), pohled pfies náves ke kostelu Narození Panny Marie, kolem roku 1910, reprofoto. 1 Datace pozdnû gotick ch úprav do doby kolem roku 1500 je pouze pfiibliïná. Není doloïena písemn mi prameny a vychází jen z formální interpretace architektonick ch prvkû realizovan ch pfii tûchto úpravách. Vedle zaklenutí trojlodí se jedná zejména o vloïené iroké kruïbové okno v jiïní stûnû presbytáfie a kamenné ostûní vstupu do sakristie. 2 K dûjinám kostela a jeho stavební historii viz Franti ek KA IâKA, Lubo LANCINGER: Cetviny, Kostel Narození Panny Marie, Stavebnû-historick prûzkum, Praha 1995, strojopis v archivu NPÚ ÚOP v âesk ch Budûjovicích, zde jsou také odkazy k pramenûm a dal í literatufie; kolektiv autorû: 600 Jahre Pfarkirche Zetwing Zu Unserer Lieben Frauen Geburt , Pfarrgemeinschaft Zettwing, München 1984; Roman LAVIâKA: RoÏmberská stavební huè, k problematice studia jihoãeské sakrální architektury pozdní gotiky, in: Jihoãesk sborník historick, 2004, ã. 73, s Na financování opravy kostela se podílely Program záchrany architektonického dûdictví MK âr, ímskokatolická církev, SdruÏení b val ch nûmeck ch obyvatel a Fond ãesko-nûmecké budoucnosti. V raznû se v organizaci obnovy kostela angaïovalo obãanské sdru- Ïení Cetviny. 377

2 Proces obnovy kostela probíhal ve specifick ch podmínkách, typick ch pro tûïce po kozené sakrální stavby nacházející se v nûkdej ím pohraniãním pásmu. ímskokatolická církev jako vlastník sice zásluïnû usilovala o opravu, vzhledem k odtrïenosti kostela od bûïné duchovní správy a naprosté absenci aktivních farníkû v ak tuto akci nepovaïovala za svou prioritu. Úlohu zainteresovan ch farníkû v tomto pfiípadû zaji Èovalo obãanské sdruïení a zejména nûkdej í nûmeãtí obyvatelé, ktefií se v podstatné mífie podíleli na financování prací a svou aktivitou pfiedev ím v závûru akce v raznû pfiispûli k jejímu dokonãení. Jejich pfiedstavy o zpûsobu provádûní prací se ale ne vïdy shodovaly se zámûry památkové péãe, pfiiãemï vzájemnou diskusi znaãnû komplikoval trval nedostatek financí a v neposlední mífie také jazyková bariéra. Za této situace bylo ãasto nutné vûci fie it kompromisy, které by, vytrïeny ze souvislostí, patrnû neobstály pfied pfiísnûj í kritikou z hlediska ãistû teoretick ch zásad památkové péãe. 5 Práce, probíhající v letech , byly zahájeny prûzkumy, 6 následovala oprava vû- Ïe, rekonstrukce klenby presbytáfie, 7 krovû a stfiech, obnova vnûj ích omítek a restaurování interiéru. 8 Pfii prûzkumu fragmentárnû zachovan ch vnûj ích omítek se podafiilo získat fiadu dûleïit ch informací. V relativnû znaãném rozsahu se zachovala pozdnû gotická omítka, fie ená zpûsobem obvykl m u sakrálních i profánních staveb v období od konce 13. do poãátku 16. století. Povrch této omítky je v plochách hrub, strhávan hranou zednické lïíce, lemy architektonick ch prvkû tvofií hladké pasparty. V Cetvinách, podobnû jako u jin ch stfiedovûk ch staveb, byl tento obvykl zpûsob omítání malífisky dotváfien. To dokládá nález barevného kvádrování v podobû diamantového fiezu pasparty horního okna na v chodní stranû vûïe. Vzácn je nález pozdnû gotického hodinového ciferníku na severní a v chodní stranû horního patra vûïe. Jedná se pravdûpodobnû o sluneãní hodiny. Ciferník má podobu kruhu, provedeného v hladké omítce (obdobnû jako u okenních paspart), jehoï vnûj í okraj tvofií bíl pás s ryt mi, ãernû zv raznûn mi ãíslicemi, lemovan po obou stranách ryt mi, ãervenû zbarven mi linkami. 9 Podle zji tûní prûzkumu mûly mlad í omítkové vrstvy charakter nesourod ch vysprávek. Souvisleji se zachovalo pouze barokní fie ení, pozoruhodné sv m iluzivním architektonick m rozvrhem. Omítka v této vrstvû je hladká, dfievem hlazená, v plochách opatfiená bíl m vápenn m nátûrem. Vlastní iluzivní architektura je rytá a zbarvená edomodr m nátûrem. Kombinace bílé plochy s edou iluzivní tektonikou byla v baroku velmi roz ífiená, neobvyklá je ale v Cetvinách nalezená tvarová propracovanost iluzivní architektury a její vazba k reálné gotické stavbû kostela. Vedle standardních iluzivních ambrán a fiíms vyniká v tomto ohledu fie ení opûrn ch pilífiû, na jejichï bocích se v barokní vrstvû uplatàuje propracovan systém iluzivních sloupû s bohatû profilovan mi patkami a hlavicemi, kombinovan s fiktivním kvádrováním na jejich ãelech. Na severov chodní stûnû závûru je v této vrstvû namalováno iluzivní kruïbové okno. Je pravdûpodobné, Ïe tato úprava fasády je dílem zednického mistra Matûje Rathböka, kter podle zachovan ch zpráv 10 provedl v roce 1723 generální opravu fasád vãetnû vûïe. Bûhem 19. a na poãátku 20. století byla fasáda podle zji tûní sondáïního prûzkumu opakovanû upravována plo n m tukováním nebo monochromními nátûry v odstínech bílé ãi edivé barvy, pfiípadnû s jednodu e naznaãen mi lemy architektonick ch prvkû. Vlastní obnova kostela byla zahájena opravou vûïe a rekonstrukcí krovu lodi kostela. Na zdivu vûïe byly po dokumentaci v maximální moïné mífie ponechány a lokálnû konzervovány zbytky star ích omítkov ch a barevn ch vrstev a zakryty novou omítkou, provedenou jako rekonstrukce stavu z první poloviny 19. století, tedy s bílou základní plochou a jednoduchou edou tektonikou. Obdobnû se v dal í etapû postupovalo pfii rekonstrukci plá tû lodû a presbytáfie s tím rozdílem, Ïe v severov chodním poli závûru presbytáfie bylo analyticky restaurováno a prezentováno pozoruhodné barokní iluzivnû architektonické fie ení. Krov lodi pocházející z 19. století i barokní krov vûïe se nacházely v havarijním stavu a po posouzení bylo rozhodnuto provést jejich rekonstrukci. Technicky nároãná byla rekonstrukce zfiícené klenby západního pole presbytáfie. Z pûvodní gotické klenby se in situ zachovaly pouze ãtyfii po kozené nábûhy Ïeber s konzolami. Zbytek se nacházel fiadu let ve zvlhlé hromadû suti uprostfied knûïi tû. Cihlov materiál byl vlhkostí zcela destruován, kamenná Ïebra byla na mnoha místech mechanicky po kozena a vykazovala pokroãil stupeà eroze. Barevné nátûry byly z velké ãásti odpadlé, jejich fragmenty ale 2 Obr. 2. Cetviny (okres âesk Krumlov), kostel Narození Panny Marie, stav po roce (Foto F. Ka iãka) 4 Koncepci a projekt obnovy navrhl ateliér MURUS, s. r. o., âeské Budûjovice, dokumentace je uloïena v archivu NPÚ ÚOP v âesk ch Budûjovicích a v archivu firmy MURUS. 5 KvÛli nedostatku finanãních prostfiedkû nebyla napfiíklad rekonstruována v klenková kaple z 19. století, situovaná u jiïní strany kostela v koutu mezi knûïi tûm a lodí. Její torzálnû zachované zdivo bylo po dokumentaci strïeno. 6 F. KA IâKA, L. LANCINGER, cit. v pozn. 2; Franti ek KÁPAR: Cetviny, Kostel Narození Panny Marie, prûzkum, zamûfiení, návrh úprav a barevnosti kostelní vûïe, âesk Krumlov 1996, strojopis v archivu NPÚ ÚOP v âesk ch Budûjovicích, arch. ã Zdenûk HORÁK: Kostel Narození Panny Marie v Cetvinách, rekonstrukce zfiícené klenby v presbytáfii, Praha 1997, strojopis v archivu NPÚ ÚOP v âesk ch Budûjovicích, arch. ã Souãástí restaurování interiéru byly i stavební práce zahrnující nové zadláïdûní kombinací kamene a cihly a obnovu zniãené poprsnice kûru, která byla provedena jako analogická rekonstrukce. 9 Obdobné pozdnû gotické sluneãní hodiny se nacházejí na jiïním prûãelí vûïe kostela Nanebevzetí Panny Marie v Kájovû z doby dokonãení kostela kolem roku F. KA IâKA, L. LANCINGER, cit. v pozn. 2, s

3 3 4 5 zfietelnû vypovídaly o pûvodním fie ení, spoãívajícím ve stfiídání pravideln ch úsekû ãervené a béïové barvy s bíl mi iluzivními spárami. Zámûr rekonstrukce klenby poãítal s vyuïitím maximálního mnoïství zachovan ch dílû klenebních Ïeber, pfiiãemï se zvaïovaly dvû varianty jejich pouïití. Pfii první variantû by byla ãást klenby provedena ze zachovan ch dílû a ãást z dílû nov ch. Druhá varianta pfiedpokládala stfiídání nov ch a pûvodních dílû. Nakonec bylo rozhodnuto postupovat podle druhé varianty, která umoïàovala pfiirozenûj í a vizuálnû vûrohodnûj í spojení star ch a nov ch prvkû klenby. Z hromady suti byla vybrána pouïitelná kamenná Ïebra, která byla posléze oãi tûna a konsolidována. Pfiitom byla detailnû prozkoumána jejich pûvodní barevnost a nalezeny dvû kamenické znaãky na nepohledov ch styãn ch plochách Ïeber a jedna v razná znaãka umístûná pohledovû na svorníku. Nová Ïebra byla sekána z místní Ïuly, tûïené pouze pro tuto pfiíleïitost v nedaleké lesní lokalitû, textura povrchu nov ch Ïeber byla provedena obdobnû jako u pûvodních kusû a jejich povrch byl barevnû upraven, respektive patinován. Pro osazení Ïeber bylo zbudováno bednûní s ramenáty, dolní ãást rekonstrukce se napojila na pûvodní zachované nábûhy. Obdobnû jako u pûvodního fie ení se spáry mezi Ïebry vyplàovaly maltou a klínovaly úlomky bfiidlice. Po osazení Ïeber následovalo vyzdûní klenebních polí v cihlovém zdivu a rekonstrukce omítky. 11 Mimofiádnû objevná byla etapa, jeï zahrnovala restaurování interiéru kostela. 12 V dobû, kdy nebyl kostel zastfie en, do lo v dûsledku zatékání a zamrzání zvlhl ch omítek k postupné destrukci zejména mlad ích omítkov ch a barevn ch vrstev a k následnému rozsáhlému obnaïení nejstar ích stfiedovûk ch omítek s v jimeãnû zachovanou malífiskou v zdobou stûn i kamenn ch architektonick ch prvkû. Restaurování v podstatû zaãalo tam, kde skonãil destruktivní proces. Nejdfiíve byly sejmuty zbytky nesoudrïn ch mlad ích omítek a nátûrû, posléze restaurovány a ãásteãnû rekonstruovány stfiedovûké omítky s pûvodními malbami. Pokud to hodnota vyïadovala a fyzick stav dovoloval, byly na nûkter ch místech na stfiedovûké omítce ponechány a konzervovány fragmenty mlad ích malífisk ch vrstev, prolínajících se vizuálnû s gotickou vrstvou. Zcela zásadní hodnotu pfiedstavuje jedineãnû zachovaná pozdnû gotická polychromie stûn a architektonick ch ãlánkû. Její základ tvofií bílá plocha stûn a kleneb, ozdobená nepravidelnû rozmístûn mi malovan mi hvûzdami, rûïov mi kvûty a stylizovan mi rostlinami, vyrûstajícími ze stfiedû kleneb a vrcholû klenebních obloukû. Tuto základní plochu tektonicky ãlení, Obr. 3. Cetviny (okres âesk Krumlov), kostel Narození Panny Marie, stav v roce 2000 po obnovû exteriéru. (Foto P. Pavelec) Obr. 4. Cetviny (okres âesk Krumlov), kostel Narození Panny Marie, detail analyticky restaurované barokní iluzivní tektoniky v severov chodním poli závûru, stav v roce (Foto P. Pavelec) Obr. 5. Cetviny (okres âesk Krumlov), kostel Narození Panny Marie, pohled do knûïi tû kostela se zfiícenou klenbou, stav v roce (Foto L. Gregora) 11 Detaily k rekonstrukci klenby uvádí Z. HORÁK, cit. v pozn K restaurování nástûnn ch maleb a polychromie kamenn ch prvkû v interiéru kostela viz Jifií âech: Restaurátorská zpráva, Praha, archiv NPÚ ÚOP v âesk ch Budûjovicích; Václav PALE, Jifií âech: Odkrytí a restaurování malífiské v zdoby z druhé poloviny 15. století kostela Narození Panny Marie v Cetvinách, in: Spektra nátûrov ch hmot, 2004, ã. 1, s

4 Obr. 6. Cetviny (okres âesk Krumlov), kostel Narození Panny Marie, prûbûh rekonstrukce klenby v roce (Foto Z. Horák) Obr. 7. Cetviny (okres âesk Krumlov), kostel Narození Panny Marie, detail pûvodního svorníku pfied jeho osazením pfii rekonstrukci klenby, v pravé dolní polovinû je viditelná kamenická znaãka. (Foto Z. Horák) Obr. 8. Cetviny (okres âesk Krumlov), kostel Narození Panny Marie, pohled do interiéru kostela od v chodu, stav pfied restaurováním. (Foto archiv NPÚ ÚOP v âesk ch Budûjovicích) 6 13 Ve stavebnû-historickém prûzkumu citovaném v poznámce 2 jsou pozdnû gotické úpravy kostela datovány do konce 15. století. rytmizuje a rámuje iluzivní ãerveno- edé kvádrování klenebních Ïeber, dvefiních a okenních ostûní i dal ích architektonick ch prvkû. Pouze v pfiípadû centrálního klenebního sloupu je plo né kvádrování nahrazeno motivem iluzivního diamantového fiezu. Tento zpûsob v zdoby se uplatàuje v celém prostoru presbytáfie, trojlodí i v sakristii, kde jsou ãerveno- edá klenební Ïebra pouze namalována na jednoduché valené klenbû a vytváfiejí tak v architektonicky prostém interiéru iluzi síèové Ïebrové klenby. Souãástí pozdnû gotické v zdoby je také torzo malby na v chodní stûnû jiïní lodi. Jedná se o útvar sestávající z obdélné plochy v dolní ãásti a trojúhelného nástavce s hrotit m vrcholem. Plochu zdobí pozoruhodn expresivní desén, pfiipomínající kresbu ãerveného mramoru. Jedná se pravdûpodobnû o iluzivní mramorovou architekturu, která pûvodnû tvofiila pozadí boãního oltáfie. Pozdnû gotická v malba kostela vznikla zfiejmû v dobû kolem roku 1500, bezprostfiednû po stavebních úpravách kostela, 13 zahrnujících zejména zaklenutí lodû, vybudování dvoupatrové sakristie a osazení irokého trojdílného okna do jiïní stûny knûïi tû. Vedle souvisle zachované pozdnû gotické v malby se v interiéru kostela nacházejí fragmenty nástûnn ch maleb z rûzn ch ãasov ch období. Ve stfiední ãásti severní stûny knûïi tû jsou umístûna tfii související obdélná obrazová pole s v jevy umuãení svûtice. Jedná se o torzo vût ího obrazového cyklu, neboè v 70. letech 20. století byly na této stûnû popsány tfii v jevy, z nichï první dva zleva jsou dnes jiï zcela ztracené a prav krajní (dnes první zleva) je pfii porovnání tehdy pofiízen ch fotografií a dne - ního stavu ve vût í mífie naru en. Obrazy zdokumentované v 70. letech byly popsány jako fragmenty trojdílného christologického cyklu a datovány do doby kolem roku Zfotografií je zfiejmé, Ïe první obraz zleva (dnes neexistující) byl jiï v 70. letech ve fragmentárním stavu. V jeho pravé polovinû lze rozpoznat postavu vladafie s korunou na hlavû, jak sedí na trûnu, a ve stfiední ãásti obrazu obliãeje dal ích dvou, patrnû stojících postav. Druh obraz zleva je na fotografii zachovan v celku. V centru v jevu je zobrazena do pûl tûla obnaïená svûtice, zavû ená na bfievnu dfievûné konstrukce, a po stranách dvû postavy s krátk mi kopími, smûfiujícími k jejím prsûm. Za pov imnutí stojí skuteãnost, která by mohla zkomplikovat ikonografickou interpretaci tohoto v jevu. Obliãejové rysy muãené postavy jsou totiï zjevnû Ïenské, ale tûlo je bez prsou, respektive prsa jsou anatomicky muïská. Pravdûpodobnû ale nejde o projev stfiedovûké pruderie, neboè zobrazení muãen ch svûtic s obnaïen mi Àadry je ve stfiedovûku zcela bûïné. Tfietí obraz, ãitelnûj í na historické fotografii a dnes znaãnû torzální, znázoràuje svûtici kleãící pfied nepfiíli zfietelnou dfievûnou konstrukcí. V horní ãásti se vzná í andûl a u stojiny konstrukce lze rozpoznat torzo skrãené, choulící se postavy. Zcela vlevo za svûticí stojí muïská figura s korunou na hlavû, odûvem a fyziognomií totoïná s vladafiem na prvním obrazu zleva. Následující v jev je relativnû dobfie zfieteln. Pfiedstavuje stûtí svûtice. Kat stojí na skalnatém terénu, pravou rukou zdvihá popravãí meã, levou pfiidrïuje hlavu svûtice. Ta kleãí u jeho nohou, ruce má sepjaté, sklonûním hlavy obnaïuje krk, dlouhé vlasy jí spl vají k zemi. Vlevo za svûticí stála pûvodnû je tû dal í postava. Zfieteln je ale pouze fragment jejího obliãeje, rukou a zvlnûn lem dolního roucha. 14 Fotografie jsou uloïeny v archivu ústfiedního pracovi tû NPÚ v Praze. 15 Jakub de VORAGINE: Legenda aurea, Praha 1984, s. 264; Îivot svaté Katefiiny, Praha

5 9 Poslední obraz cyklu, formátem ponûkud ir í neï ostatní, pfiedstavuje pohfibívání svûtice. Diagonálnû situovaná rakev spoãívá na zvrásnûném terénu a v rakvi umístûné tûlo svûtice o etfiují ãtyfii andûlé. V pravém horním rohu obrazu je zfietelná fragmentární postava se svatozáfií v bílém rouchu a s rukama v Ïehnajícím gestu. Pravdûpodobnû se jedná o polopostavu Boha Otce v oblacích. Ikonografická interpretace není zcela jednoznaãná. Podle v jevû stûtí a pohfibívání svûtice andûly by bylo moïné obrazy interpretovat jako scény z legendy o sv. Katefiinû. V takovém pfiípadû by pak první obraz se sedící postavou vladafie pfiedstavoval disputaci císafie Maxentia se sv. Katefiinou a tfietí obraz by znázoràoval sv. Katefiinu modlící se za zniãení muãicího nástroje v podobû kol s ostr mi bfiity. Problematick by ale byl druh v jev, na nûmï muïi s krátk mi kopími muãí svûtici na dfievûné konstrukci: podle znûní legendy 15 byla totiï takto muãena císafiovna, poté co zavrhla Maxentia a pfiihlásila se ke kfiesèanství, nikoliv sv. Katefiina. Problém je ale také v posloupnosti pfiíbûhu, neboè v legendû se tato scéna vyskytuje aï po zniãení muãicího kola, zatímco na obrazech v Cetvinách mu pfiedchází. Tuto situaci lze interpretovat nûkoliker m zpûsobem: Jednodu e by bylo moïné vûc vysvûtlit tak, Ïe autor maleb se prostû zm lil nebo nepovaïoval pfiesnou posloupnost událostí legendy za dûleïitou. Je ale také moïné, Ïe autor nebo objednavatel v zdoby mûl k dispozici odli né znûní legendy anebo se jedná o jinou legendu. Jasnû zfietelné v jevy stûtí a muãení svûtice se skuteãnû vyskytují i v jin ch legendách, urãující je ale obraz pohfibívání svûtice andûly, kter tento cyklus spojuje s legendou o sv. Katefiinû. Nad obrazy tohoto cyklu se nachází obrazové pole ve tvaru obráceného písmene L, ohraniãené ãerven m pásem. V nûm je zobrazena trûnící Madona s dítûtem, jehoï ruce se vztahují ke tfiem kleãícím postavám, pravdûpodobnû donátorûm. Jejich bliï í identifikace je vzhledem k fragmentárnosti v jevu nemoïná. Napravo od Madony v klenebním ãele severov chodní závûrové stûny je situován obraz pfiedstavující pozdvihování Marie Magdaleny a dal ího svûtce. Obraz Pozdvihování Marie Magdaleny vychází ze stfiedovûké legendy, podle níï se Marie Magdalena vypravila se sv mi spoleãníky na misijní cestu ve ãlunu bez plachet, vesel a kormidla a vedeni andûlem pfiistáli nakonec na evropské pevninû u dne ní Marseille. Po ukonãení misie se Marie Magdalena usadila v opu tûném horském prostfiedí nedaleko Sainte-Baume a strávila zde tfiicet let v pfiísném postu a pokání. Bûhem postu ji sedmkrát dennû nav tûvo- Obr. 9. Cetviny (okres âesk Krumlov), kostel Narození Panny Marie, stav interiéru po restaurování. (Foto J. âech) Obr. 10. Cetviny (okres âesk Krumlov), kostel Narození Panny Marie, pohled do interiéru kostela od v chodu, stav po restaurování. (Foto P. Pavelec)

6 Obr. 11. Cetviny (okres âesk Krumlov), kostel Narození Panny Marie, stav interiéru po restaurování. (Foto J. âech) Obr. 12. Cetviny (okres âesk Krumlov), kostel Narození Panny Marie, detail iluzivní malby Ïeber v sakristii, kolem roku (Foto J. âech) Obr. 13. Cetviny (okres âesk Krumlov), kostel Narození Panny Marie, celek malífiské v zdoby na severní stûnû knûïi tû, legenda o sv. Katefiinû, Madona s donátory, mezi roky , stav po restaurování. (Foto P. Pavelec) Obr. 14. Cetviny (okres âesk Krumlov), kostel Narození Panny Marie, nástûnná malba Stûtí sv. Katefiiny, mezi roky , stav po restaurování. (Foto P. Pavelec) Obr. 15. Cetviny (okres âesk Krumlov), kostel Narození Panny Marie, nástûnná malba s námûtem Pozdvihování sv. Marie Magdaleny a sv. Onufria (?), mezi roky (Foto P. Pavelec) Obr. 16. Cetviny (okres âesk Krumlov), kostel Narození Panny Marie, nástûnná malba Pohfibívání sv. Katefiiny, mezi roky , stav po restaurování. (Foto P. Pavelec) 16 K tomuto tématu v ãeské literatufie viz Dalibor PRIX, Zuzana V ETEâKOVÁ: Stfiedovûk kostel sv. Bartolomûje v Praze 9-Kyjích do poãátku husitsk ch válek, in: Umûní XLI, 1993 ã. 3 4, 11 s V jin ch pfiípadech b vá Marie Magdalena zobrazována nahá, vali andûlé a vyná eli ji na nebesa, aby mohla zakusit blaïenost, pfiipravenou spravedliv m. Zobrazení tohoto námûtu se pravdûpodobnû vyvinulo ve francouzském prostfiedí, spojeném se vznikem legendy. V Sainte-Baume u Marseille je uctívána jeskynû, v níï mûla svûtice pfiijmout hostii, dal ím poutním místem ve Francii byla katedrála St. Madelaine ve Vézelay, kam byly ostatky svûtice pfieneseny. V nûmeckém prostfiedí se za nejstar í zobrazení Pozdvihování povaïuje miniatura v kodexu Gisle z doby kolem roku V âechách se tento námût vyskytuje opakovanû v iluminacích Opatovického brevífie, na nástûnné malbû v kostele sv. Máfií Magdaleny ve âkyni (40. léta 14. století) nebo v kostele sv. Bartolomûje v Kyjích (po roce 1344). 16 Na nástûnné malbû v Cetvinách pozdvihují Marii Magdalenu ãtyfii andûlé. Dva ji drïí pod rameny a dva pod jejími boky. Svûtice má sepjaté ruce, je zahalena v dlouhém koïe inovém odûvu 17 a vzná í se nad stylizovan m skalnat m terénem. V pozadí v jevu se objevují stromy, pfiiãemï detaily nelze vzhledem k fragmentárnímu stavu malby rozpoznat. V levé polovinû obrazu se sv. Marií Magdalenou v Cetvinách je situována postava svûtce v obdobné pozici jako Marie Magdalena. Pozdvihují ho ãtyfii andûlé, pát se vzná í nad jeho hlavou. Vousat svûtec je rovnûï odûn do dlouhého koïe inového odûvu a v pravé ruce pfiidrïuje atribut kruhovitého tvaru. Vzhledem k fragmentárnímu stavu malby nelze pfiesnû urãit, o jak atribut se jedná, a nelze ani s jistotou identifikovat svûtce. Vzhledem k charakteru scény, vzhledu svûtce a souvislosti se sv. Marií Magdalenou je pravdûpodobné, Ïe obraz znázoràuje nûkterého ze sv. poustevníkû. Mohlo by se jednat o sv. Onufria, jenï podle legendy strávil edesát let v pou ti a b vá, podobnû jako postava v Cetvinách, zahalen vlastními dlouh mi vlasy, vousy nebo koïe inov m odûvem. Nûkdy b vá sv. Onufrius zobrazován, jak pfiijímá potravu nebo hostii z rukou andûlû, a hostie, pfiípadnû kalich s hostií, b vají nûkdy také jeho atributem. 18 Kruhov pfiedmût v rukou svûtce v Cetvinách by mohl b t jakousi zvût enou hostií nebo kruhov m pozadím, na nûmï mohl b t pûvodnû zobrazen kalich s hostií nebo samotná hostie. V jevy svatokatefiinského (?) cyklu, obraz Madony a obraz Pozdvihování sv. Marie Magdaleny a sv. Onufria (?) spolu ãasovû souvisejí. Jsou stratigraficky totoïné a shodují se v barev- zahalená pouze sv mi dlouh mi vlasy nebo celá porostlá srstí. 18 James HALL: Slovník námûtû a symbolû ve v tvarném umûní, Praha 1991, s E. KIRSCHBAUM a kol.: Lexikon der Christlichen Ikonographie, Freiburg im Breisgau, , sv. 8, s Zde jsou také odkazy na dal í literaturu. Stfiedovûká nástûnná malba sv. Onufria, bohuïel fragmentární, se zachovala také v interiéru kostela sv. Vavfiince v Brand se nad Labem. K tomu viz Jaroslav PE INA a kol.: Gotická nástûnná malba v zemích ãesk ch I, , Praha 1958, s

7

8 ném akordu, nûkter ch figurálních typech i formálních detailech skladby draperií. U obrazû svatokatefiinského cyklu a Pozdvihování se vyskytuje obdobné pojetí skalnatého terénu. Pfii snaze o jejich pfiesnûj í dataci lze vycházet pfiedev ím z formální anal zy a komparace, pfiípadnû z fie ení obrazového prostoru. Stavebnû-historické souvislosti bliï í datování neumoï- Àují a písemné prameny související se vznikem maleb se nezachovaly. MoÏnosti formální anal zy jsou ale limitované celkovû fragmentárním stavem maleb, respektive skuteãností, Ïe barevná vrstva je z velké ãásti setfiená a postavy se prezentují aï na detaily pouze v plo n ch siluetách bez plastické modelace a témûfi zcela chybí kresba záhybû draperií. V jevy stûtí svûtice, pohfibívání a pozdvihování se odehrávají ve schematicky naznaãeném skalnatém, diagonálnû zvrásnûném terénu, kter se ve stfiedovûké malbû ãeské provenience objevuje poprvé v raznûji v díle iluminátorû bible Václava IV. (kolem roku 1370) a také u Mistra tfieboàského oltáfie (kolem roku 1380). Z hlediska pfiesnûj í datace jde ale o problematické vodítko, neboè obdobnû diagonálnû zvrásnûn terén se uplatàuje i v podstatnû mlad í dobû, mimo jiné napfiíklad u oltáfie sv. KfiíÏe z Olomouce (tzv. Rajhradsk oltáfi) datovaného do doby mezi roky nebo novûji do doby kolem roku Obdobnû irok ãasov rozptyl mezi roky vypl vá také z komparace figurálních typû. Postavy, zfietelné zejména ve v jevech stûtí, muãení nebo pohfibívání, jsou charakteristické útl mi pasy, vyklenut mi hrudûmi, tíhl ma nohama s dlouh mi za piãatûl mi chodidly v taneãních postojích. K bliï- ímu ãasovému urãení by snad mohlo vést urãení druhu popravãího meãe z v jevu stûtí sv. Katefiiny. Jedná se o takzvan malchus, krátk zahnut meã, respektive tesák, zbraà pûvodem z V chodu, která se ve stfiedoevropském prostoru zaãala ve vût í mífie uïívat aï od poãátku 15. století a ve v tvarném umûní zdomácnûla teprve ve 20. letech 15. století. Vzhledem k této skuteãnosti a v e naznaãené formální interpretaci by bylo moïné malby pfiesnûji datovat do období mezi roky V interiéru kostela se na rûzn ch místech zachovaly také fragmenty maleb z mlad ích období. Zãásti byly po zdokumentování zakryty, ãásteãnû se prezentují formou prolínání s pozdnû gotickou malífiskou v zdobou. Zajímavá je zejména situace na severní stûnû hlavní lodi, respektive ve cviklu arkády severního pole kûru a v navazující plo e jiïní stûny vûïe. Prolínají se zde fragmenty renesanãních rolwerkû, patrnû ranû barokních grotesek, ãasovû problematicky zafiaditelné fragmenty postav a obdélná pole s fragmentárními nápisy. DÛleÏit je zejména nápis v pravém cviklu arkády, uvádûjící jméno, které by se mohlo vztahovat k malífii nebo donátorovi, a dataci Tento rok lze spojit se zachovan m písemn m pramenem z téhoï roku, jímï se cetvinsk magistrát obrací na ovdovûlou hrabûnku Buquoyovou s prosbou o pomoc pfii obnovû kostela. Podle sdûlení obce kostel bûhem bojov ch událostí na poãátku tfiicetileté války do základû vyhofiel. Malované rámy s nápisy by tak mohly b t souãástí v zdoby obnoveného kostela, pfiiãemï barokní zprávu o do základu vyhofielém kostele je nutné brát s rezervou, neboè podklad malby ani jiné ãásti stûn kostela nenesou Ïádné stopy vût ího poïáru. Bûhem opravy kostela bylo také moïné na základû nov ch nálezû aktualizovat nûkteré poznatky stavebnû-historického prûzkumu, realizovaného pfied zaãátkem opravy. SondáÏní prûzkumy a restaurování v interiéru mimo jiné potvrdily, Ïe trojlodí kostela bylo zaklenuto druhotnû pfii pozdnû gotické rekonstrukci. Na ãelech klenby byla zji tûna zfietelná vodorovná spára dokládající pûvodní v ku plochého stropu. U ploch svisl ch stûn nad touto spárou, v líci klenby a na sloupech trojlodí je nejstar í povrchovou úpravou pozdnû gotická edo-ãervená polychromie. V niï ích partiích se pod touto vrstvou nachází je tû star í povrchová úprava, a to také v pfiípadû klenby kûru i podvûïí a stûn vûïe. Z toho vypl vá, Ïe kûr i vûï jsou souãástí star í stavební fáze. Stavební prûzkum oproti tomu do el k závûrûm, Ïe kûr i vûï jsou souãástí pozdnû gotické dostavby. Oprava a restaurování kostela Narození Panny Marie v Cetvinách je dobr m pfiíkladem akce realizované v rámci Programu záchrany architektonického dûdictví. Finanãní dotace z programu stimulovala majitele k vlastní investici, k níï se pfiipojily prostfiedky dal ích zainteresovan ch stran. V sledkem je skuteãnû na poslední chvíli zachránûná v znamná historická sakrální stavba a mnoïství novû zji tûn ch zásadních informací o stavební historii kostela a jeho umûlecké v zdobû. Po dokonãení prací byl kostel slavnostnû vysvûcen a v souãasné dobû slouïí k pfiíleïitostn m bohosluïbám a kulturním akcím. Je Ïiv m památníkem nûkdej í pohraniãní obce a díky své poloze v tûsné blízkosti novû otevfieného hraniãního pfiechodu také inspirativní zastávkou na pohraniãní turistické trase Obr. 17. Cetviny (okres âesk Krumlov), kostel Narození Panny Marie, archivní fotografie v jevu muãení svûtice, mezi roky , stav v 70. letech 20. století. (Foto archiv NPÚ ÚP, Praha) Obr. 18. Cetviny (okres âesk Krumlov), kostel Narození Panny Marie, detail postavy sv. Onufria (?), mezi roky (Foto P. Pavelec) 19 Nápisové pole vpravo zabírá est fiádkû a ãitelná jsou vcelku nebo zãásti pouze jednotlivá slova. Ve tfietím fiádku lze ãíst fragment jména Michael B t der, ve ãtvrtém fiádku následuje Alhie dise figur a na konci estého fiádku letopoãet