Konvenční vlakové zabezpečovače v železničním provozu na síti SŽDC historický vývoj a současný stav
|
|
- Miloslava Procházková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Konvenční vlakové zabezpečovače v železničním provozu na síti SŽDC historický vývoj a současný stav Ivan Konečný, ZČU Plzeň 1. Úvod V letošním roce uplynulo již 50 let od zavedení nízkofrekvenčního liniového vlakového zabezpečovače (LVZ) do provozu v železniční síti bývalých ČSD. Provozní nasazení LVZ na většině hlavních tratí bývalých ČSD významným způsobem přispělo ke zvýšení bezpečnosti vlakové dopravy a zavedený LVZ ve své době patřil k špičkovým vlakovým zabezpečovačům na evropských železnicích. Vzhledem k tomu, že snad již po mnoha odkladech dojde na koridorových tratích SŽDC ke generační výměně provozovaného LVZ za jednotný systém evropského vlakového zabezpečovače ETCS je účelem tohoto příspěvku popsat historii vývoje LVZ až po jeho současný stav. Počátky vzniku LVZ lze podle lit.[1] datovat do roku 1953, kdy byl do plánu v tehdejším nově zřízeném Vědecko výzkumném ústavu dopravním (jeho pokračovatel Výzkumný ústav železniční má tedy 60-tileté výročí od doby jeho vzniku) zařazen výzkumný úkol s cílem vyřešit univerzálně použitelné vlakové zabezpečovací zařízení s přenosem čtyř návěstních informací s kontrolou bdělosti strojvedoucího. Vlakový zabezpečovač byl řešen ve dvou pracovních kolektivech, kdy pracoviště, které vedl Ing. Oldřich Poupě (později Prof. Ing. Oldřich Poupě Dr.Sc., profesor na VŠDS v Žilině) předložilo řešení nízkofrekvenčního liniového VZ s induktivním přenosem informace na nosném kmitočtu 50Hz. Druhé pracoviště, které vedl Ing. Jan Suchánek, (viz. lit.[2]) předložilo řešení s bodovým přenosem informace (BVZ) pomocí permanentních magnetů jako traťových vysílačů informace. Přitom se předpokládalo, že LVZ bude zaveden na hlavních tratích v té době modernizovaných elektrifikací a autobloky a BVZ bude využit na vedlejších tratích a jako doplněk LVZ. Přestože obě řešení VZ se při provozním ověření osvědčila byla počátkem 60-tých let dána priorita řešení LVZ, kterým byly postupně vybaveny ( ze současného pohledu během velmi krátké doby cca 5 let) všechny tratě s autobloky včetně všech hnacích vozidel na těchto tratích. 2. Počátky liniového vlakového zabezpečovače typu LS s induktivním přenosem informace Vlakové zabezpečovače s liniovým nízkofrekvenčním přenosem informace z trati na hnací vozidlo se počaly používat na železnicích v širším měřítku v USA počátkem 30-tých let minulého století. Koncepce tohoto typu vlakového zabezpečovače (VZ) vyvinutá např. firmou UNION SWITCH (viz. lit.[3]) využívala tehdy nejmodernější reléovou zabezpečovací techniku v celosvětovém měřítku na infrastruktuře reléové autobloky a kolejové obvody. Přenos informace z trati na vozidlo byl koncipován vzhledem k technickým možnostem v době realizace VZ pomocí induktivního přenosu nízkofrekvenčních kolejových
2 proudů na nosném kmitočtu průmyslové sítě (v USA 60Hz), který byl klíčován informačními signály z trati na vozidlo, na kterém jsou umístěny snímače kolejových proudů. Rozlišení (kódování) jednotlivých informačních signálů přenášených z trati na vozidlo bylo opět dáno tehdejšími technickými možnostmi a bylo realizováno odlišnými klíčovacími kmitočty nosného kmitočtu. Pozn.: V Evropě vývoj vlakových zabezpečovačů v tehdejší době probíhal odlišným způsobem daným především tím, že na infrastruktuře se využívaly především obsluhovaná elektromechanická zabezpečovací zařízení. V širším měřítku se uplatnil systém bodového vlakového zabezpečovače (BVZ) vyvinutý počátkem 30-tých let minulého století německými firmami pod názvem INDUSI, který přenáší jednobitovou informaci z trati na vozidlo pomocí laděných rezonančních obvodů LC (traťových induktorů), který byl hromadně aplikován zejména jako nástavba k elektromechanickým zab. zařízením. Tento systém se rozšířil zejména na DB, OBB a v dalších evropských železničních správách a po řadě technologických inovací se používá u těchto železničních správ doposud. Liniové VZ s nízkofrekvenčním induktivním přenosem používané v USA posloužily jako vzor pro vyvíjené VZ u železničních správ, které počaly v širším měřítku modernizovat železniční zabezpečovací techniku reléovými technologiemi původně používanými v USA. Byly to zejména země bývalého východního bloku ovládané SSSR. V SSSR byly již v meziválečném období nakoupeny licence na reléové zabezpečovací technologie v USA. Počátkem 50-tých let byly v tehdejším období enormního růstu nároků na výkonnost železniční dopravy reléové technologie (staniční zab. zař. a autobloky) převzaté z SSSR hromadně budovány na hlavních tratích bývalých ČSD. Systém LVZ vyvinutý ve Výzkumném ústavu dopravním (VÚD) pro ČSD využívá principy osvědčených nf. VZ, které mají původ v systémech zavedených v železničních společnostech v USA, jeho řešení je ale originální a v době svého vzniku vysoce progresivní. Vyvinutý LVZ byl postupně zaváděn na hlavních tratích ČSD vybavených autoblokem od počátku 60-tých let pod označením LSII až LSIV. Zavedený systém LVZ využívá pro přenos informace z trati na vozidlo induktivní přenos s dodatečně kódovanými kolejovými obvody s nosným kmitočtem 50Hz a (po elektrifikaci hlavních tratí střídavým trakčním systémem 25kV/50Hz) s nosným kmitočtem 75Hz. Nosný kmitočet 50Hz, resp. 75Hz je modulován (klíčován) informačními kmitočty 0.9Hz (červená), 1.8Hz (žluté mezikruží), 3.6Hz (žlutá), 5.4Hz (zelená). Klíčované kolejové proudy jsou pomocí indukční vazby přenášeny do mobilní části LVZ na hnacím vozidle. V mobilní části LVZ jsou informační kmitočty dekódovány a převedeny do znaků návěstního opakovače. Při příjmu povolujících návěstních znaků není vyžadována obsluha tlačítka bdělosti strojvedoucím, při příjmu zakazujících návěstních znaků je vyžadována periodická obsluha tlačítka bdělosti (TB) strojvedoucím. Podrobný popis systému LVZ typu LSII -IV je uveden v lit.[1], podrobný popis inovované mobilní části VZ typu LS90 je uveden v lit.[4]. Principielní blokové schéma VZ systému LS je naznačeno na obr.1.
3 Vysílač Přenosový kanál Přijímač Obr.1. V následující části příspěvku jsou na vybraných unikátních fotografiích z konce 50-tých let zachyceny počátky ověřování LVZ v laboratořích VÚD a v provozním nasazení. Fotografie byly autorovi příspěvku poskytnuty díky laskavosti pana Jaroslava Červenky (člena vývojového týmu Prof. Poupěho) z jeho osobního archivu. Obr.2. Prototyp induktivních snímačů kódu
4 Obr.3. Induktivní snímače namontované na lokomotivě ř Obr.4. Přístrojové skříně VZ pod ochozem, bateriová skříň na ochozu
5 Obr.5. Traťová část VZ elektromechanický kodér Obr.6. Měření a oživování kodéru v laboratoři VÚD
6 Obr.7. VZ na stanovišti motorové jednotky M Obr.8. Panel usměrňovačů mobilní části VZ
7 Obr.9. Panel reléového dešifrátoru mobilní části VZ Obr.10. Originální provedení návěstního opakovače
8 3. Provozní nasazení LVZ a jeho inovace Zařízeni přenáší 4 znaky (5 při 'kmitavé červené") odvozené z hlavního návěstidla, ke kterému se vlak blíží. Dva znaky jsou restriktivní ( červená a žluté mezikruží"), dva znaky jsou povolující ( zelená" a žlutá"). V případě přenosu restriktivního pojmu nebo při přerušení přenosu musí strojvedoucí periodicky (cca každých 20 s) obsluhovat tlačítko bdělosti, při příjmu povolujících informací není obsluha vyžadována. Zařízení smí strojvedoucí vyloučit (pomocí přepínače funkcí) vždy, když hnací vozidlo nejede v čele vlaku (posun, postrk atd.), v takovém případě se na opakovači rozsvítí modré světto, přeruší se vstupní kanál a vyloučí se kontrola bdělosti. Kromě této manuální výluky má zařízení ještě výluku automatickou, ke které dochází automaticky vždy při současném poklesu rychlosti pod 10 km/h a zvýšení tlaku v potrubí přídavné brzdy nad 1,5 atm. Při automatické výluce není přerušen vstupní kanál a na opakovači dále svítí přijímaný znak doprovázený modrým světlem, kontrola bdělosti je vyloučena. Zásahy do řízení vozidla provádí VZ pouze nouzovým brzděním, tj. otevřením hlavního potrubí pneumatické brzdy pomocí elektromagnetického ventilu a to v případě, že není přenášen ani povolující znak, ani není řádně obsluhováno tlačítko bdělosti či není zřízena nekterá z výluk. Vlakový zabezpečovač ČD tedy nepřenáší informace o stupni návěštěného omezení rychlosti a nedohlíží na skutečnou rychlost vlaku vyžaduje pouze periodické potvrzování bdělosti strojvedoucího v oblasti zábrzdné vzdálenosti před hlavními návěstidly omezujícími jízdu vlaku. Zařízení se také žádným způsobem nepodílí na dohledu nad dodržováním ostatních omezení rychlosti - z titulu stavu tratě, vlaku atd. Zařizením tohoto typu jsou vybaveny téměř všechny lokomotivy a všechny tratě vybavené autoblokem (coa 1500 km hlavních, převážně dvojkolejných tratí). Při zavádění systému LS II-IV se předpokládalo, že traťová část zařízení bude postupně nasazována v ucelených úsecích, v místech doposud traťovou částí nevvbavených bude kontrolní funkce zvláštním úkonem zrušena a bude znovu zavedena po obnovení přenosu kódu strojvedoucí bude svou činnost vykonávat zodpovědně, se znalosti předpisů a vůlí se jimi řídit a bude v základních projevech dodatečně kontrolován. zařízení bude využíváno v rozsahu existujícího návěstního systému, zařízení bude kontrolovat bdělost strojvedoucího při jízdě bez povolujícího znaku a zároveň bude strojvedoucím kontrolováno Po padesáti letech provozování VZ typu LS lze konstatovat, že pro tyto předpoklady byl zvolen optimální systém, kdy řadě zahraničních správ se to ve stejné době nebo i později nepodařilo. V Evropě jsou železniční správy, které vlakový zabezpečovač dodnes využívají v malém rozsahu, nebo jen v jednodušší podobě, jiné železniční správy dodnes provozují i několik nekompatibilních systémů, vznikajících postupně během let proto, že původně zvolený systém nebyl vyhovující. Při hodnocení VZ typu LS je však třeba také posoudit, do jaké míry jsou původní předpoklady oprávněné a do jaké míry se kryjí s dnešní realitou. Je zapotřebí konstatovat, že traťová část vlakového zabezpečovače nebyla u ČSD budována spojitě, nedostatečně vybavena dodnes zůstala většina stanic. Přes nevybavené úseky byla zavedena výluka funkce kontroly a tlačítko bdělosti bylo využito ve funkci periodické kontroly bdělosti strojvedoucího (tzv.
9 živák) nejen na takovýchto krátkých nevybavených úsecích, ale po zavedení jednomužné obsluhy hnacích vozidel počátkem 70-tých let minulého století i na celých nevybavených traťových ramenech. Toto zneužití tlačítka bdělosti bylo ve své době motivováno snahou ušeřit vyvinutý a ověřený zjednodušený bodový zabezpečovač určený pro tratě bez autobloků. Se zvyšováním rychlosti na tratích SŽDC nastal problém s využitím vlakového zabezpečovače nad rámec stávajícího návěstního systému. Informace "žlutá" pro vyšší rychlosti jak 120km/h ztrácí význam povolujícího znaku, protože pro tyto případy je vzdálenost mezi předvěstí a hlavním návěstidlem kratší, než je zábrzdná vzdálenost Nelze pak ani uvažovat o tom, že strojvedoucí může korigovat chybu zařízení, protože při "zelené nemá srovnatelnou informaci z trati včas. Přenos informace z trati na vozidlo a její vyhodnocení na vozidle by tedy mělo být provedeno plně podle zásad zabezpečovací techniky. Přesun informace "žlutá" do skupiny zakazujících znaků dále způsobí zvětšení počtu vynucovaných obsluh tlačítka bdělosti. Nerealizovaná systémová modernizace vlakového zabezpečovače pro ČSD V druhé polovině 80-tých let minulého století počala být vybavována hnací vozidla u ČSD ve značné míře automatickými regulátory rychlosti a dalšími nástavbovými automatizačními prvky řízení hnacích vozidel jako je cílové brzdění a optimalizátor jízdy vlaku. Jde o domácí zařízeni, vzniklá na základě mnohaleté práce v oblasti řízení hnacích vozidel a ke své činnosti potřebují informace o aktuální dopravní situaci přenesená z trati na vozidlo. Předpokladem kvalitního a bezpečného provozu vozidel řízených pomocí automatizačních prvků je rovněž odpovídající dohled vlakovým zabezpečovacím zařízením. Tuto úlohu není stávající vlakový zabezpečovač s kontrolou bdělosti strojvedoucího schopen na potřebné úrovni zastávat. Proto bylo navrženo rozšíření stávajícího liniového vlakového zabezpečovače typu LS o bodový přenosový kanál a o bezpečnou kontrolu rychlosti vlaku. V roce 1989 byl na ŽZO VÚŽ Praha vyzkoušen na lokomotivě ř systém BVZ typu ALSK-2 (ERICAB JZG703) v té době zaváděný na základě licence u BDŽ. Ve spolupráci s LS-90 měly být aktivovány přenosové funkce obou systémů, kontrolní a výkonné funkce pouze u systému bodového. Ten by bral v úvahu i informace přijaté liniovým systémem a s patřičnými prioritami by zajišťoval kontrolu rychlosti. Při ověřování navrženého řešení se prokázalo, že navržený způsob modernizace VZ splňuje všechny předpokládané parametry. V kritické fázi, kdy se rozhodovalo o modernizaci VZ bodovým přenosovým kanálem došlo v roce 1990 ke změně politických poměrů v bývalé ČSSR a další úvahy o spolupráci při modernizaci VZ v tehdejší RVHP se staly bezpředmětné. Úvahy o dalších modernizacích VZ se v té době odvíjely od tehdejších optimistických vizí brzkého zavedení ETCS, ke kterému dochází až nyní, (24 let od ověření zabezpečovače JZG703 u ČSD s kladným výsledkem) ze kterého vychází koncept systému ETCS L1. Dílčí modernizace funkčních bloků systému LVZ LS. Vlakový zabezpečovač LS byl vyvinut na tehdy moderních technologiích dostupných v padesátých letech minulého století, v traťové části (vysílači) byly použity výhradně elektromechanické prvky, mobilní část VZ obsahovala elektronkový zesilovač, elektromechanická relé a transduktory. Přenos informace mezi vysílačem a přijímačem je realizován induktivním kanálem jednoduchým kódem bez jakéhokoliv zabezpečení.
10 Většina funkčních bloků systému LS byla během padesátiletého provozování VZ postupně modernizována. Dílčí modernizace byly vyvolány jednak dostupností modernějších obvodových prvků, dále požadavky na zvýšení spolehlivosti systému, provozními požadavky a přechodem na střídavou trakční soustavu 25kV/50Hz. Základní principy generace kódů a přenosu informace z vysílače do přijímače nebyly těmito dílčími modernizacemi dotčeny a jsou tedy poplatné době vzniku systému LS, tedy cca 30-tým letem 20 století. Dílčí modernizace se týkaly jak traťové, tak mobilní části systému. V traťové části byly ve výkonové části vysílače kódu (modulátoru) použity počátkem 70-tých let místo impulsně pracujících relé při generaci kódu tyristorové spínače (Typ BS2, později řada TYS). Další významnou modernizací v traťové části byl přechod z elektromechanických prvků při generaci kódů na plně elektronickou součástkovou základnu, kdy původní elektromechanický kodér znázorněný na obr.5. byl nahrazován od počátku 80-tých let min. století elektronickým kodérem EK-1. (Viz. následující obr.11). Obr.11. Elektronický kodér EK-1 Mobilní část VZ LS byla počátkem 70-tých let modernizována jednak v napájecí části, kdy původní rotační měnič napětí byl postupně nahrazován elektronickým měničem BM, dále byl původní elektronkový zesilovač vstupního signálu postupně nahrazován tranzistorovou verzí. Mobilní část VZ LS byla zásadně modernizována v 90-tých letech minulého století, kdy byla vyvinuta v tehdejším VÚŽ Praha plně elektronická verze typu LS-90 s dvoukanálovým zpracováním vstupní informace s bezpečnou komparací zpracované informace, která se vyráběla ve firmě AŽD Praha do roku Další inovace mobilní časti LVZ proběhla koncem 90-tých let minulého století po rozdělení republiky na Slovensku. Firma HMH s.r.o. Bratislava vyvinula na základě zadání ŽSR
11 moderně řešenou procesorově orientovanou mobilní část LVZ s typovým označením MIREL VZ1. Mobilní část VZ MIREL VZ1 je vybavena přídavnými funkcionalitami, jako je např. měření rychlosti a ujeté dráhy. Firma AŽD Praha s.r.o. vyvinula rovněž procesorově orientovaný stykový modul STM na bázi architektury JAZZ a mobilní část VZ typu LS-06 rovněž na bázi JAZZ. Na tomto místě je zapotřebí zdůraznit, že technologické inovace mobilních částí LVZ vyhovující současným standardům a jejich přídavné funkcionality neřeší zásadní problém, kterým je malá informační kapacita přenosového kanálu z trati na vozidlo, který není nijak zabezpečen, nesplňuje tedy požadavky současné normy ČSN EN Proto je zapotřebí pečlivě uvážit, zda přídavné funkcionality, které se realizují v současných mobilních částech systému LVZ nevedou ve svém důsledku k nežádoucímu snížení bezpečnosti systému. 4. Závěr Během provozování výše popsaného systému VZ s přenosem informace z trati na vozidlo pomocí nízkofrekvenčního přenosového kanálu se zásadním způsobem změnilo prostředí, ve kterém je systém provozován zejména z hlediska vnějších rušivých vlivů (EMI). Systém, který byl navržen v době, kdy se provozovaly trakční prostředky nezávislé trakce (parní lokomotivy, resp. motorové vozy) a vnější prostředí téměř neobsahovalo zdroje rušení v nízkofrekvenční spektrální oblasti ve které je doposud provozován nebyl přenosový kanál prakticky rušen z cizích zdrojů. Proto při dostatečně vysoké úrovni vysílaného nosného signálu a jeho klíčování informačními signály jejichž klíčovacím kmitočtem je vyjádřena přenášená informace nebyla tato informace napadána cizími rušivými signály. Na tomto místě je zapotřebí zdůraznit, že použitý kód, který vyjadřuje přenášenou informaci (klíčovací kmitočty 0.9Hz, 1.8Hz, 3.6Hz a 5.4Hz) má nulovou redundanci a není nijak zabezpečen proti změně přenášené informace cizími vlivy. Tento systémový nedostatek nelze žádným jednoduchým způsobem změnit tak, aby systém z tohoto hlediska splňoval současné požadavky na bezpečný přenos informace použitým přenosovým kanálem. Po elektrifikaci hlavních tratí na kterých se převážně používá VZ typu LS stejnosměrnou a posléze střídavou trakční soustavu a při postupném nasazování moderních vozidel s tyristorovou, posléze pulsní regulací a vozidel s pohonem asynchronními motory se rapidně zvýšila úroveň EMI, které ruší nízkofrekvenční přenosový kanál VZ typu LS. V praktickém provozu se projevilo rušení přenosového kanálu VZ vyvolané nesymetrií zpětných trakčních proudů, rušení vyvolané činností impulsně pracujících kolejových obvodů a rušení od magnetického pole asynchronních trakčních motorů. Zvýšení odolnosti VZ LS proti výše uvedenému rušení je v současných podmínkách možné pouze na straně přijímače (mobilní části) např. zdokonaleným vyhodnocením přijímaných informačních kódů. Při silném rušení v přenosovém kanále lze výstupy převést do pasivního stavu, což je sice potenciálně bezpečný stav, snižuje se ale provozuschopnost (dostupnost) systému. Přes výše popsané systémové možnosti a z nich vyplývající omezení při současném provozování LVZ typu LS je zřejmé, že během jeho 50-tiletého provozování systém výrazným způsobem přispěl ke zvýšení bezpečnosti železniční dopravy. Je zřejmé, že požadované vlastnosti systému bylo možné dosáhnout pouze při jeho liniovém vybudování na infrastruktuře, odpovídající údržbě a při dosazení mobilní části VZ na všechna hnací vozidla provozovaná na vybavených tratích. Jakékoliv nevybavené hnací vozidlo VZ provozované na vybavených tratích degraduje zvýšení bezpečnosti dosažené přenosem informace z trati na hnací vozidlo.
12 Literatura: [1] Oldřich Poupě: Liniový vlakový zabezpečovač NADAS Praha 1965 [2] Jan Suchánek: Vlakové bodové zabezpečovače (autostopy) pro ČSD Dopravní nakladatelství 1960 [3] Oldřich Poupě a kol.: Zabezpečovací technika v železniční dopravě II, str.566 až 569. NADAS Praha 1990 [4] V. Chudáček, J. Jakl, L. Lochman: Vlakové zabezpečovací systémy ČD-VÚŽ Praha 1999 [5]
Studie možností dodatečného kódování VZ na tratích nevybavených autoblokem
Studie možností dodatečného kódování VZ na tratích nevybavených autoblokem František Fiala, První SaZ Plzeň (část 1. a 2.) Ivan Konečný, ZČU Plzeň (část 3. a 4.) 1. Úvod V úvodu této přednášky dovolte,
VíceVLAKOVÉ ZABEZPEČOVACÍ SYSTÉMY. V. Chudáček, J. Jakl, L. Lochman
VLAKOVÉ ZABEZPEČOVACÍ SYSTÉMY V. Chudáček, J. Jakl, L. Lochman ČD - VÚŽ Praha, 1999 2 Předmluva Hlavním úkolem vlakového zabezpečovacího zařízení je zajistit, že nedojde k ohrožení vlaků při omylu nebo
VíceHistorický přehled měření rušivých vlivů železničních vozidel na zabezpečovací zařízení
Ing. Karel Stoll CSc. Praha Historický přehled měření rušivých vlivů železničních vozidel na zabezpečovací zařízení 1 Důvody vzniku měření rušivých vlivů Modernizace hnacích vozidel v sedmdesátých letech
VíceAŽD Praha s.r.o. Měřicí vůz ETCS
AŽD Praha s.r.o. Měřicí vůz ETCS Ing. Jan Patrovský AŽD Praha s.r.o. Historie v datech 1968 výroba motorového vozu 851 026-5 ve Vagónce Tatra n.p. Studénka 2012 zakoupení motorového vozu firmou AŽD Praha
VíceVLIV TRAKČNÍHO POHONU S ASYNCHRONNÍMI MOTORY NA KOLEJOVÉ OBVODY INFLUENCE OF TRACTION DRIVE WITH INDUCTION MACHINES ON TRACK CIRCUITS
Proceedings of the Conference "Modern Safety Technologies in Transportation - MOSATT 2005" 65 VLIV TRAKČNÍHO POHONU S ASYNCHRONNÍMI MOTORY NA KOLEJOVÉ OBVODY INFLUENCE OF TRACTION DRIVE WITH INDUCTION
VíceAŽD Praha s.r.o. VLAKOVÝ ZABEZPEČOVAČ LS06 Technické vlastnosti. Seminář ZČU Plzeň K aktuálním problémům zabezpečovací techniky v dopravě V.
AŽD Praha s.r.o. VLAKOVÝ ZABEZPEČOVAČ LS06 Technické vlastnosti Seminář ZČU Plzeň K aktuálním problémům zabezpečovací techniky v dopravě V. Ing. Pavel Horák Závod Technika, Výzkum a vývoj 25. května 2010,
VíceZkušenosti s instalacemi OBU ETCS
AŽD Praha s.r.o. Zkušenosti s instalacemi OBU ETCS Ing. Jan Patrovský AŽD Praha, ZTE 2. června 2015, ACRI Co je mobilní část ETCS Mobilní část ETCS (OBU) je zařízení instalované na vozidle, které spolupracuje:
VíceRádiové dálkové ovládání posunovacích lokomotiv OPL 99.A
Michal Hušek, Alois Kotrba Rádiové dálkové ovládání posunovacích lokomotiv OPL 99.A Klíčová slova: dálkové ovládání, OPL-99.A, bezdrátové řízení. 1. Úvod Od 1. července 2001 je možné vidět v maloměřické
VíceVlakové zabezpečovače v pražském metru, současný stav, provozní zkušenosti, perspektiva
Vlakové zabezpečovače v pražském metru, současný stav, provozní zkušenosti, perspektiva Jaroslav Hauser, Milan Pecka 1. Úvod Vlakový zabezpečovač je technické zařízení, jehož úlohou je přispívat ke zvýšení
VíceETCS provozní zkušenosti Předkládá: Petr Šimral Projektový manažer 386 METRANS Rail s.r.o.
ETCS provozní zkušenosti Předkládá: Petr Šimral Projektový manažer 386 METRANS Rail s.r.o. V Praze dne 30.5.2015 Foto: Tomáš Holub Železniční dopravci skupiny METRANS Rail s.r.o. METRANS Danubia a.s. METRANS
VícePILOTNÍ PROJEKT A DALŠÍ ROZVOJ SYSTÉMU ETCS v ČR
PILOTNÍ PROJEKT A DALŠÍ ROZVOJ SYSTÉMU ETCS v ČR Ing. Petr Varadinov SŽDC, Odbor koncepce a strategie 1. ÚVOD Se sjednocováním Evropy, odstraňováním hranic mezi jednotlivými státy se neustále zvyšují nároky
VíceAŽD Praha s.r.o. MODUL STMLS. Ing. Pavel Horák Závod Technika, Výzkum a vývoj
AŽD Praha s.r.o. MODUL STMLS Ing. Pavel Horák Závod Technika, Výzkum a vývoj Seminář ZČU Plzeň Plzeň, květen 2009 Obsah Úloha modulu STM STMLS základní činnost Technické řešení STMLS popis Zobrazení Testy
VícePodmínky provozu moderních kolejových vozidel v České republice
Podmínky provozu moderních kolejových vozidel v České republice Jan MAJ 1, Jiří POHL 2 1 Ing. Jan Maj, Siemens s.r.o., Siemens Kolejová vozidla s.r.o. 2 Ing. Jiří Pohl, Siemens Kolejová vozidla s.r.o.
VícePoužitím elektrické energie pro pohon kol vozidel vzniká druh dopravy nazvaný elektrická vozba.
Elektrická trakce Použitím elektrické energie pro pohon kol vozidel vzniká druh dopravy nazvaný elektrická vozba. Způsob pohonu hnacích kol elektromotorem má odborný název elektrická trakce a elektromotor
VíceElektronické doplňky reléových přejezdových zabezpečovacích zařízení
Elektronické doplňky reléových přejezdových zabezpečovacích zařízení 1. Úvod. Zásadní modernizace přejezdových zabezpečovacích zařízení na ČSD proběhla cca v 50-tých letech minulého století. Tehdejší inovovaná
VíceINTEROPERABILITA V OBLASTI ŘÍZENÍ A ZABEZPEČENÍ
INTEROPERABILITA V OBLASTI ŘÍZENÍ A ZABEZPEČENÍ Ing. Zdeněk THUN 1 Úvod Interoperabilitou rozumíme schopnost železničního systému umožnit bezpečný a nepřerušovaný provoz vlaků dosahujících stanovených
VíceProvoz elektrické lokomotivy mimo trolejové vedení
VĚDECKOTECHNICKÝ SBORNÍK ČD ROK 1999 ČÍSLO 8 Luboš Smejkal Provoz elektrické lokomotivy mimo trolejové vedení Klíčová slova: hybridní elektrická lokomotiva, akumulátorový vůz, provozní zkušenosti, ekonomické
VíceVLASTNOSTI POLOVODIČOVÝCH SOUČÁSTEK PRO VÝKONOVOU ELEKTRONIKU
VLASTNOSTI POLOVODIČOVÝCH SOUČÁSTEK PRO VÝKONOVOU ELEKTRONIKU Úvod: Čas ke studiu: Polovodičové součástky pro výkonovou elektroniku využívají stejné principy jako běžně používané polovodičové součástky
VíceKoncepce modernizace železniční sítě v ČR
Koncepce modernizace železniční sítě v ČR Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Praha, 27. listopadu 2014 Vstupy do koncepce požadavky na infrastrukturu z dopravního trhu nákladní doprava osobní regionální
VíceKoncept spolehlivého kvazibodového spouštěcího prvku výstrahy PZS
Koncept spolehlivého kvazibodového spouštěcího prvku výstrahy PZS Ivan Konečný, ZČU Plzeň 1. Úvod. S poklesem intenzity železniční dopravy na vedlejších tratích a s tím souvisejícím zvýšení znečištění
VíceTECHNICKÉ SPECIFIKACE systémů, zařízení a výrobků
Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Dlážděná 1003/7 110 00 Praha 1 č.j. 28 144/08 - OAE TECHNICKÉ SPECIFIKACE systémů, zařízení a výrobků Zabezpečovací zařízení dle TNŽ 34 2620 Část 2 Návěstění
Více(Nelegislativní akty) ROZHODNUTÍ
14.5.2011 Úřední věstník Evropské unie L 126/1 II (Nelegislativní akty) ROZHODNUTÍ ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 26. dubna 2011 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému Energie transevropského
VíceHistorický vývoj elektronizace zabezpečovacích zařízení u ČSD a ČD
Historický vývoj elektronizace zabezpečovacích zařízení u ČSD a ČD Ivan Konečný, ZČU Plzeň 1. Úvod. V programu předchozích seminářů K aktuálním problémům zabezpečovací techniky. jsme se mimo jiné zabývali
VíceČeské dráhy ČD V 25. Z M Ě N A č. 2. Schváleno rozhodnutím vrchního ředitele Divize obchodně provozní dne 20. 9. 2000 pod č. j. 59.
České dráhy ČD V 25 P Ř E D P I S P R O O R G A N I Z A C I Ú D R Ž B Y E L E K T R I C K Ý C H A M O T O R O V Ý C H H N A C Í C H V O Z I D E L, O S O B N Í C H, V L O Ž E N Ý C H, P Ř Í P O J N Ý C
VíceDiagnostika signálu vlakového zabezpečovače
VĚDECKOTECHNICKÝ SBORNÍK ČD ROK 1999 ČÍSLO 7 Pavel Štolcbart Diagnostika signálu vlakového zabezpečovače Klíčová slova: vlakový zabezpečovač (VZ), mobilní část vlakového zabezpečovače, traťová část vlakového
Více9. Kompenzace účiníku u spínaných zdrojů malých výkonů
Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího
VíceČESKOSLOVENSKÝ PRŮMYSL A VOZIDLA PRO VYSOKORYCHLOSTNÍ DOPRAVU
ČESKOSLOVENSKÝ PRŮMYSL A VOZIDLA PRO VYSOKORYCHLOSTNÍ DOPRAVU Jan Beneš Návrh vyskorychlostních tratí v ČSFR z roku 1990 vládní usnesení č. 765/89 z r. 1989 vyhledávací studie byla zpracovávána od roku
VíceProvoz jednotek 680 Pendolino
Provoz jednotek 680 Pendolino Zápis do Knihy předávky Z důvodu nemožnosti zápisu údajů do záznamového zařízení Memocard nařizuji doplnit zápis v Knize předávky v kolonce domovské DKV o SAPové číslo strojvedoucího
VíceMinisterstvo dopravy stanoví podle 22 odst. 2, 35 odst. 2, 42 odst. 3, 43 odst. 1, 4 a 5, 44 odst. 1 a 66 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb.
173/1995 b. VYHLÁŠKA Ministerstva dopravy, kterou se vydává dopravní řád drah, ve znění vyhlášky č. 242/199 b., vyhlášky č. 174/2000 b., vyhlášky č. 133/2003 b., vyhlášky č. 57/2013 b. a vyhlášky č. 7/2015
VíceElektrické distribuční systémy pro napájení elektrických drah.
Elektrické distribuční systémy pro napájení elektrických drah. a.) podle druhu el. vozby - hlavní dálkové dráhy - městské dráhy - podzemní dráhy (metro) - důlní dráhy - průmyslové dráhy - silniční trolejové
VíceZtráty v napájecí soustavě
Karel Hlava 1, Jaromír Hrubý 2 Ztráty v napájecí soustavě Klíčová slova: spotřeba trakční energie, ztrátové složky, vliv počtu a polohy trakčních odběrů Složky spotřeby energie v elektrické trakci Spotřeba
VíceModernizace uložení DC trakčního elektromotoru se zvýšeným výkonem s tlapovým závěsem na valivých ložiskách.
Modernizace uložení DC trakčního elektromotoru se zvýšeným výkonem s tlapovým závěsem na valivých ložiskách. Milan ŠLITR Ing., SKD TRADE, a.s., Kolbenova 917/5d, 190 00 Praha 9 Modernizace uložení DC trakčního
VíceVRT v Německu, trať Norimberk - Mnichov
VRT v Německu, trať Norimberk - Mnichov 1. Vysokorychlostní tratě Železniční dopravu lze rozdělit na konvenční a vysokorychlostní. Mezníkem mezi nimi je rychlost 200 km/h. Vysokorychlostní tratě mohou
VíceAutomatické vedení vlaku na síti SŽDC
Automatické vedení vlaku na síti SŽDC Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Praha, 26. 3. 2015 Definice AVV automatizační systém určený pro automatizaci řízení vozidel (zařízení ATO - Automatic Train
VíceUstanovení o návěstech na pohraniční trati a v pohraničních stanicích Lanžhot (ČR) Kúty (SR)
Ustanovení o návěstech na pohraniční trati a v pohraničních stanicích Lanžhot (ČR) Kúty (SR) Popis a význam návěstí SŽDC v ŽST Lanžhot a na části pohraniční tratě Lanžhot Kúty provozované SŽDC 1. Umístění
VíceVÝHODY TECHNICKY SPRÁVNĚ ŘEŠENÉ KOMPENZACE
VÝHODY TECHNICKY SPRÁVNĚ ŘEŠENÉ KOMPENZACE J. Hanzlík, M. Doubek, EMCOS s. r. o. Článek upozorňuje na výhody kvalifikovaně navržených a technicky správně provedených kompenzačních zařízení v porovnání
Více2 Dvoupodlažní elektrická jednotka typu 575 pro Litevské železnice (LG)
DVOUPODLAŽNÍ ELEKTRICKÁ JEDNOTKA PRO LITEVSKÉ ŽELEZNICE (LG) S TRAKČNÍM SYSTÉMEM 25 KV, 50HZ Pavel BERÁNEK Ing. Pavel BERÁNEK, ŠKODA VAGONKA a.s., 1. máje 3176/102, 703 00 Ostrava, tel. +420 597 477 344,
VíceAŽD Praha s.r.o. Zkušenosti z přípravy zástavby mobilní části ETCS. Jan Švíka ZTE/VP16
AŽD Praha s.r.o. Zkušenosti z přípravy zástavby mobilní části ETCS Jan Švíka ZTE/VP16 29. květen 2019, K aktuálním problémům zabezpečovací techniky v dopravě XIV Agenda Veřejné zakázky - České Dráhy a.s.
VíceTECHNICKÝ POPIS ZDROJŮ ŘADY EZ1 T 73304
Signal Mont s.r.o Hradec Králové T73304 List č.: 1 Výzkumný ústav železniční Praha Sdělovací a zabezpečovací dílny Hradec Králové TECHNICKÝ POPIS ZDROJŮ ŘADY EZ1 T 73304 JKPOV 404 229 733 041 Zpracoval:
VícePROPUSTNOST ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY
PROPUSTNOST ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY Studijní opora Ing. Josef Bulíček, Ph.D. 2011 Propustnost železniční dopravy OBSAH SEZNAM SYMBOLŮ A ZNAČEK... 4 1 ZÁKLADNÍ DEFINICE A TERMINOLOGIE... 6 1.1 Charakteristika
VíceNázev testu: V-08 D1 (varianta A)
Název testu: V-08 D1 (varianta A) 1. V-08 D1 60 Správný název návěsti je: [předpis SŽDC (ČD) D1 čl. 510, 511, 512] a. Jízda přímým směrem zleva doprava b. Jízda přímým směrem zprava doleva c. Jízda vedlejším
VíceNavigační satelitní systémy v železniční zabezpečovací technice?
Václav Chudáček, Libor Lochman, Michal Stolín Navigační satelitní systémy v železniční zabezpečovací technice? Klíčová slova: železniční zabezpečovací technika, GPS, vedlejší tratě. 1 CO JE NAVIGAČNÍ SATELITNÍ
VíceVyužití GNSS na vedlejších železničních tratích
Projekt IRICoN Reg. č.: CZ.1.07/2.3.00/20.0176 Využití GNSS na vedlejších železničních tratích Ing. Petr Kolář 22. 5. 2014 VUZ Velim Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
Vícemodulární řídicí systém pro všechny druhy vozidel na energeticky úsporné řízení AŽD Praha, s.r.o. MSV elektronika s.r.o., Studénka
AŽD Praha CRV & AVV modulární řídicí systém pro všechny druhy vozidel se zvláštním zaměřením na energeticky úsporné řízení Dr. Ing. Aleš Lieskovský, Dr. Ing. Ivo Myslivec AŽD Praha, s.r.o. Ing. Pavel Hanzelka,
VíceElektrizace tratí ve vazbě na konverzi napájecí soustavy a výstavbu Rychlých spojení v ČR
Elektrizace tratí ve vazbě na konverzi napájecí soustavy a výstavbu Rychlých spojení v ČR Ing Lapáček Petr Ing Boček Václav podklady Sudop Brno, Sudop Praha, EŽ Praha, ČD Je potřebné přejít na tratích
VíceMožnosti zvyšování traťových rychlostí u SŽDC
Možnosti zvyšování traťových rychlostí u SŽDC Ing. Radek Trejtnar Konference ŽDC 2012 Praha Oblasti zvyšování rychlostí V rámci investičních akcí - modernizace, optimalizace a rozsáhlé rekonstrukcí tratí
VíceAKUSTICKÉ VADY A PORUCHY NA STAVBÁCH
AKUSTICKÉ VADY A PORUCHY NA STAVBÁCH Ing. Jan Pešta (1) Ing. Viktor Zwiener, Ph.D. (2) DEKPROJEKT s.r.o., Tiskařská 10/257, 108 00 Praha 10 Malešice, www.atelier-dek.cz (1) Tel. 739 388 182, e-mail: jan.pesta@dek-cz.com,
VíceZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ Katedra elektromechaniky a výkonové elektroniky BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Trakční prvky dvousystémových lokomotiv Vedoucí práce : Doc. Ing. Bohumil Skala,
VíceCentrální dispečerské pracoviště Přerov pilotní projekt
Vlastimil Polach 1 Centrální dispečerské pracoviště Přerov pilotní projekt Příspěvek v prezentaci Power Point zazněl na Výročním zasedání představitelů českého železničního průmyslu ACRI konaném v Mělníku
VíceImplementace projektu Foster Rail
Implementace projektu Foster Rail Implementace oblasti - Energie & životní prostředí Ing. Lenka Linhartová Výstupy z projektu Foster Rail Energie & životní prostředí Evropské železnice hrají významnou
VíceObsah. Obsah. Profil společnosti 2
Aplikace Obsah Profil společnosti 2 Profil společnosti 2 Aplikace 3 Výkonové polovodičové jednotky PSU 3 Zákaznické PSU 4 Schémata zapojení PSU 5 Řídicí jednotka tyristorů GU 3391 6 Řídicí jednotka tyristorů
VíceOstrovní provoz BlackOut
Ostrovní provoz BlackOut Ivan Petružela 2006 LS X15PES - 13. Ostrovní provoz 1 Osnova Frekvenční plán Ostrovní provoz Frekvenční kolaps v rovině (f,p) Obnovení frekvence pomocí frekvenčního odlehčování
VíceVÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE V OBLASTI VAROVÁNÍ OBYVATELSTVA RESEARCH, DEVELOPMENT AND INNOVATION IN WARNING THE POPULATION
VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE V OBLASTI VAROVÁNÍ OBYVATELSTVA RESEARCH, DEVELOPMENT AND INNOVATION IN WARNING THE POPULATION Tomáš ŠIMEK Dostupné na http://www.population-protection.eu/attachments/042_vol4special_simek.pdf.
VícePodvozky (pojezdy) železničních vozidel. Volné materiály k předmětu MZV
Podvozky (pojezdy) železničních vozidel Volné materiály k předmětu MZV Ing. Marcel Mityska, CSc. 2012 1 Podvozky (pojezdy) železničních vozidel Základní rozdělení pojezdů je na: RÁMOVÉ a PODVOZKOVÉ. Chování
VíceZÁZNAM O ZMĚNÁCH Za včasné zapracování změn a za provedení záznamu o změnách odpovídá držitel, u kterého je staniční řád uložen.
ZÁZNAM O ZMĚNÁCH Za včasné zapracování změn a za provedení záznamu o změnách odpovídá držitel, u kterého je staniční řád uložen. Číslo změny Č.j. Účinnost od Týká se ustanovení článku, příloh Opravil Dne
VíceOZNAČOVÁNÍ A ROZDĚLOVÁNÍ LOKOMOTIV A MOTOROVÝCH VOZŮ
OZNAČOVÁNÍ A ROZDĚLOVÁNÍ LOKOMOTIV A MOTOROVÝCH VOZŮ Původní číslování: Původní číslování bylo u tehdejších Československých drah zavedeno v roce 1925 podle návrhu ing. Kryšpína a zachovalo se až do 90.
VíceInovace výuky předmětu Robotika v lékařství
Přednáška 7 Inovace výuky předmětu Robotika v lékařství Senzory a aktuátory používané v robotických systémech. Regulace otáček stejnosměrných motorů (aktuátorů) Pro pohon jednotlivých os robota jsou často
Vícenapájecí zdroj I 1 zesilovač Obr. 1: Zesilovač jako čtyřpól
. ZESILOVACÍ OBVODY (ZESILOVAČE).. Rozdělení, základní pojmy a vlastnosti ZESILOVAČ Zesilovač je elektronické zařízení, které zesiluje elektrický signál. Má vstup a výstup, tzn. je to čtyřpól na jehož
Více22. V případě potřeby hlavní operátor určí odpovědného operátora a stanoví i rozsah jeho povinností.
21. Hlavní operátor je povinen zajistit: vedení evidence odpovědných a provozních operátorů, jednou ročně školení odpovědných a provozních operátorů, provedení zkoušky praktické způsobilosti provozních
Více1. Metody měření parametrů trolejového vedení
Jiří Kaštura 1 Diagnostika trolejového vedení Klíčová slova: trolejové vedení, trolejový vodič, proudový sběrač, trakční vedení Úvod Diagnostika trolejového vedení je proces, při kterém jsou změřeny určité
VíceProstředky TÚDC pro testování ERTMS, záměry testování
Ing. Vladimír Říha Správa železniční dopravní cesty, s. o., www.szdc.cz Technická ústředna dopravní cesty, www.tudc.cz TSI pro subsystém řízení a zabezpečení: Rozhodnutí komise 2006/679/ES z 28. 3. 2006
VíceSTRATEGIE A NÁSTROJE ŘÍZENÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY
STRATEGIE A NÁSTROJE ŘÍZENÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY Rádio nástroj pro řízení železniční dopravy a stav radiofikace na železnici v ČR VTP Mstětice 12. 3. 2015 Program 1.DCom, spol. s r.o. 2. Rádio nástroj pro
VíceROZVOJ VYSOKORYCHLOSTNÍCH ŽELEZNIČNÍCH SYSTÉMŮ V EVROPĚ
ROZVOJ VYSOKORYCHLOSTNÍCH ŽELEZNIČNÍCH SYSTÉMŮ V EVROPĚ Karel SELLNER Doc. Ing. Karel SELLNER, CSc, Ministerstvo dopravy ČR, nabř. L. Svobody 1222, Praha 1 Úvod Růst národního hospodářství a integrace
VíceModernizace železniční infrastruktury do roku 2025
Modernizace železniční infrastruktury do roku 2025 Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Jeseník, 17. října 2013 Obsah obecné priority modernizace železniční infrastruktury investiční akce do roku 2025
VíceLimity odolnosti kolejových obvodů vůči rušivým vlivům aktuální stav a trendy ZČU Plzeň, Karel Beneš
K aktuálním problémům zabezpečovací techniky v dopravě X Limity odolnosti kolejových obvodů vůči rušivým vlivům aktuální stav a trendy ZČU Plzeň, 20.5.2015 Karel Beneš Kompatibilita mezi KO a drážními
Více1. Obecná struktura pohonu s napěťovým střídačem
1. Obecná struktura pohonu s napěťovým střídačem Topologicky můžeme pohonný systém s asynchronním motorem, který je napájen z napěťového střídače, rozdělit podle funkce a účelu do následujících částí:
VíceÚZEMNÍ PLÁN SMIŘICE NÁVRH TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚP SMIŘICE
ÚZEMNÍ PLÁN SMIŘICE NÁVRH TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚP SMIŘICE Zadavatel: Pořizovatel: Projektant: Město Smiřice Městský úřad Smiřice Ing.arch.Karel Novotný Brožíkova 1684, 50012 Hradec Králové Tel.: 604566916,
Více(Nelegislativní akty) NAŘÍZENÍ
23.1.2015 L 17/1 II (Nelegislativní akty) NAŘÍZENÍ NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2015/68 ze dne 15. října 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 167/2013, pokud
VíceModerní technologie pro zvýšení přepravních výkonů a bezpečnosti a plynulosti v dopravě
AŽD Praha Moderní technologie pro zvýšení přepravních výkonů a bezpečnosti a plynulosti v dopravě Konference Smart city Brno Brno 16.února 2017 Vladimír KAMPÍK AŽD Praha Co říká Bílá kniha dopravní politiky
VíceVÝSTRAHA PŘI NEDOVOLENÉM PROJETÍ NÁVĚSTIDLA...
Obsah: 1 VŠEOBECNÁ ČÁST... 4 2 VÝSTRAHA PŘI NEDOVOLENÉM PROJETÍ NÁVĚSTIDLA... 5 2.1 OBECNÉ POŽADAVKY... 5 2.2 VYHODNOCENÍ NEDOVOLENÉHO PROJETÍ... 5 2.3 DETEKČNÍ MÍSTO PRO NEDOVOLENÉ PROJETÍ... 6 2.4 VYUŽITÍ
VíceŠpičkové technologie v kolových a kolejových vozidlech, které přispívají ke snížení energetické náročnosti a představují SMART řešení
Špičkové technologie v kolových a kolejových vozidlech, které přispívají ke snížení energetické náročnosti a představují SMART řešení Ladislav Sobotka Kolová vozidla ŠKODA ELECTRIC se zásobníky elektrické
VíceŽELEZNIČNÍ PROVOZ. cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2015/2016. ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612)
ŽELEZNIČNÍ PROVOZ cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2015/2016 ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612) Ing. Vojtěch Novotný budova Horská, kancelář A433 VojtechNovotny@gmail.com ČVUT v
VíceK aktuálním problémům zabezpečovací techniky v dopravě VII. Aktuální evropský stav a výhled v oblasti detekčních prostředků vlaku
K aktuálním problémům zabezpečovací techniky v dopravě VII Aktuální evropský stav a výhled v oblasti detekčních prostředků vlaku ZČU Plzeň, Karel Beneš, 22. květen 2012 Evropa a detekční prostředky Interoperabilita
VíceSoučasné problémy moderních elektronických zabezpečovacích zařízení, aneb Quo Vadis současná zabezpečovací technika? (2. část)
K aktuálním problémům zabezpečovací techniky v dopravě IX Současné problémy moderních elektronických zabezpečovacích zařízení, aneb Quo Vadis současná zabezpečovací technika? (2. část) ZČU Plzeň, 21.5.2014
VíceNáklady a přínosy vysokorychlostní dopravy v podmínkách ČR
Náklady a přínosy vysokorychlostní dopravy v podmínkách ČR Ing. Jindřich Kušnír, Ministerstvo dopravy Česká železniční síť Železniční síť v České republice v podobě, v jaké ji známe dnes, byla vytvořena
VíceUrčeno pro studenty kombinované formy FS, předmětu Elektrotechnika II. Vítězslav Stýskala, Jan Dudek únor 2007. Sylabus tématu
Stýskala, 2006 L e k c e z e l e k t r o t e c h n i k y Určeno pro studenty kombinované formy FS, předmětu Elektrotechnika II Vítězslav Stýskala, Jan Dudek únor 2007 Sylabus tématu 1. Elektromagnetické
Více0 - A 0 - A 0 - A B B B
0 - A 0 - A 0 - A 300 m před místem zastavení musí provozní operátor vzdálenost odhadovat v: a) vozech b) metrech c) nápravách Anulační stav je a) stav PZS v době od obsazení přejezdu železničním kolejovým
VíceSKÉ SKÉ METRO METRO MEZIOBOROVÝ PROJEKT ČVUT FD: K620X1L. České vysoké učení technické v Praze a Krkonošské metro, o. s. ČVUT FD ČVUT FD KRKONOŠSKÉ
KRKONOŠSK SKÉ METRO MEZIOBOROVÝ PROJEKT ČVUT FD: K620X1L KRKONOŠSK SKÉ METRO FAKULTNÍ DRÁHA ČVUT FD České vysoké učení technické v Praze a Krkonošské metro, o. s. KRKONOŠSKÉ METRO PROJEKTOVÁ VÝUKA Na ČVUT
VíceKomunální zametací vůz - ECOVIA Haná
Dodatečné informace č. 1 k zadávací dokumentaci na zakázku: Komunální zametací vůz - ECOVIA Haná Zadavatel Osoba oprávněná za zadavatele jednat Název ECOVIA Haná s.r.o. Sídlo Hamerská 708/58, 78371 Olomouc
VíceProjekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 NAPÁJECÍ ZDROJE
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 NAPÁJECÍ ZDROJE Použitá literatura: Kesl, J.: Elektronika I - analogová technika, nakladatelství BEN - technická
VíceTřísystémová lokomotiva ŠKODA 109E řada 380
Třísystémová lokomotiva ŠKODA 109E řada 380 Historie elektrických výzbrojí ŠKODA Odporová regulace stejnosměrných trakčních motorů Pulzní regulace stejnosměrných trakčních motorů Řízené tyristorové usměrňovače
VíceSPOLUPRÁCE ATP A ATO
SPOLUPRÁCE ATP A ATO Ing. Libor Šimek AŽD Praha s.r.o. 1. AKTUÁLNÍ STAV BEZPEČ NOSTI 1.1 Drážní inspekce: Výroční zprávy Ve výročních zprávách Drážní inspekce od roku 2009 lze sledovat statistiky pro mimořádné
VíceAŽD Praha s.r.o. Technické vlastnosti modernizovaných PZS firmou AŽD Praha. Ing. Martin Židek. Závod Technika, Výzkum a vývoj
AŽD Praha s.r.o. Technické vlastnosti modernizovaných PZS firmou AŽD Praha Ing. Martin Židek Závod Technika, Výzkum a vývoj 25. květen 2010, Seminář ZČU Plzeň MP2 Snímek 1 MP2 lze změnit v Zobrazit/Předloha/Snímek
VíceELEKTRICKÁ TŘÍSYSTÉMOVÁ LOKOMOTIVA ŘADY 380 PRO ČD
ELEKTRICKÁ TŘÍSYSTÉMOVÁ LOKOMOTIVA ŘADY 380 PRO ČD Ing. Petr ŠPALEK 1 ÚVOD V loňském roce ŠKODA TRANSPORTATION (tehdy ještě pod jménem ŠKODA DOPRAVNÍ TECHNIKA) zvítězila ve veřejné obchodní soutěži na
VíceREGIONÁLN CENTRUM ELEKTROTECHNIKY RICE
REGIONÁLN LNÍ INOVAČNÍ CENTRUM ELEKTROTECHNIKY RICE Regionální inovační centrum elektrotechniky FEL ZČU v Plzni Základní cíle projektu: Výstavba výzkumného centra Pořízení infrastruktury Nová pracovní
VíceAutomatizované systémy v drážní dopravě. Pohled do budoucnosti 10+ let
AŽD Praha Automatizované systémy v drážní dopravě Pohled do budoucnosti 10+ let Inovace& Železnice Praha, 13. prosince 2016 Zdeněk CHRDLE Generální ředitel, AŽD Praha Co říká Bílá kniha dopravní politiky
VíceSMĚŠOVAČ 104-4R 6.10. 13.10. 7
Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická Božetěchova 3, Olomouc Laboratoře elektrotechnických měření Název úlohy Číslo úlohy SMĚŠOVAČ 104-4R Zadání 1. Sestavte měřící obvod pro měření
VíceKompatibilita kolejových obvodů a drážních vozidel - aktuální stav, evropské aktivity s vazbou na ČR
7. konference - Zabezpečovací a telekomunikační systémy na železnici Aktuální výzvy moderního řízení železniční dopravy a zajištění její bezpečnosti Kompatibilita kolejových obvodů a drážních vozidel -
VíceTi praví pro stáje a malé prostory.
CC CX CX CX Za svůj trvalý úkol považujeme splnění daných parametrů týkajících se výrobků a služeb: spolehlivost, důvěryhodnost, kvalita, rychlá reakce, flexibilita a inovace. Kompaktní stroje značky Weidemann
VíceIntegrovaná střední škola, Kumburská 846, Nová Paka Elektronika - Zdroje SPÍNANÉ ZDROJE
SPÍNANÉ ZDROJE Problematika spínaných zdrojů Popularita spínaných zdrojů v poslední době velmi roste a stávají se převažující skupinou zdrojů na trhu. Umožňují vytvářet kompaktní přístroje s malou hmotností
VíceIng. Josef Sadílek Organizace Sekce Útvaru rozvoje města hl. m. Prahy Název textu Městská hromadná doprava - vyhodnocení, vývoj a předpoklady
Autor Ing. Josef Sadílek Organizace Sekce Útvaru rozvoje města hl. m. Prahy Název textu Městská hromadná doprava - vyhodnocení, vývoj a předpoklady Blok BK3 - Doprava a územní plánování Datum Červen 2001
VíceElektrikář TECHNOLOGIE 3. ROČNÍK
Elektrikář TECHNOLOGIE 3. ROČNÍK 3 hod. týdně, celkem 99 hod. Všeobecné předpisy pro montáž, údržbu, opravy a zapojení elektrických zařízení Dotace učebního bloku: 2 zná ustanovení týkající se bezpečnosti
VíceELEKTRICKÉ MOTOROVÉ JEDNOTKY ŘADY 470. Motorový vůz řady 470
ELEKTRICKÉ MOTOROVÉ JEDNOTKY ŘADY 470 V letech 1986 1991 byly pro potřeby ČSD vyvinuty a postaveny dvě prototypové elektrické jednotky řady 470. Jednotka, složená z elektrických vozů řady 470 a nemotorových
VíceOtázky EMC při napájení zabezpečovacích zařízení a rozvodů železničních stanic ČD
Jiří Krupica Otázky EMC při napájení zabezpečovacích zařízení a rozvodů železničních stanic ČD Klíčová slova: napájení zabezpečovacích zařízení ČD, univerzální napájecí zdroj (UNZ), zpětné působení UNZ
VíceZvyšování kvality výuky v elektrotechnických oborech
Úprava ŠVP Elektrikář v rámci projektu Zvyšování kvality výuky v elektrotechnických oborech Předmět Automatizace 3 hodiny týdně celkem 99 hodin 1. Automatizace, základní pojmy Dotace učebního bloku: 1
VíceElektroměry. Podle principu měřicí soustavy dělíme elektroměry na: indukční elektroměry, elektronické impulzní elektroměry.
Elektroměry Elektroměry měří elektrickou energii, tj. práci elektrického proudu. Práci stejnosměrného proudu ve starých stejnosměrných sítích měřily elektroměry obsahující stejnosměrný motorek a počitadlo.
VíceDISTRIBUOVANÉ ZABEZPEČOVACÍ ZAŘÍZENÍ SIRIUS
DISTRIBUOVANÉ ZABEZPEČOVACÍ ZAŘÍZENÍ SIRIUS Ing. Jaroslav Mládek, Ing. Jiří Holinger Starmon s.r.o. Choceň 1. ÚVOD Systémové řešení SIRIUS (jak už z jeho názvu vyplývá - Starmon Innovative Railway Interlocking
VíceZlepšení vlastností usměrňovače s kapacitní zátěží z hlediska EMC
Vladimír Kudyn Zlepšení vlastností usměrňovače s kapacitní zátěží z hlediska EMC Klíčová slova: usměrňovač, DPF, THD, přídavná tlumivka, kapacitní zátěž, spektrum harmonických složek. 1. Úvod Pro správnou
VíceČeské dráhy ČD S 8. Předpis. pro provoz, údržbu a opravy. speciálních vozidel
České dráhy ČD S 8 Předpis pro provoz, údržbu a opravy speciálních vozidel České dráhy ČD S 8 Předpis pro provoz, údržbu a opravy speciálních vozidel Změna č. 1 Schváleno rozhodnutím generálního ředitele
VíceVývoj Elektronický měnič napětí EM 50/750/3
Elektronický měnič napětí EM 50/750/3 Úvod Elektronický měnič slouží k výrobě sinusového napětí 3x380 V (resp. 400 V), 50 Hz. Měnič je napájen ze stejnosměrného zdroje se jmenovitým napětím 24 VDC. Trvalý
Více