Evropská vysokorychlostní doprava má budoucnost

Transkript

1 Evrpská vyskrychlstní dprava má buducnst Dipl. Ing. Gunther Ellwanger Ředitel sekce vyskrychlstní dpravy UIC se sídlem v Paříži V rce 1999 byl devíti drahami v Evrpské unii realizván 52,7 mld sbkilmetrů ve vyskrychlstních vlacích, tj. pětina z celkvé klejvé sbní dpravy (292 mld sbkm). Od června 2001 se v Evrpě jezdí p více než 3000 km nvě vybudvaných tratí, v rce 2010 by měl být v prvzu 6000 km tratí. Úspěchy vyskrychlstní dpravy Vyská rychlst se nemezuje jen na technické výkny, její úspěchy jsu aplikvány d služeb zákazníkům: krátká dba cestvání z dmu d dmu dstatečná bslužnst jízdní řád v taktu vyský kmfrt ceny pr zákazníky jsu v relaci s úrvní pskytvané služby prpjení s statními prvzvateli dpravy (bzvláště s veřejnu sbní dpravu a letecku dpravu) dplňující služby ve vlacích a na nádražích Kvalita servisu vyskrychlstní dpravy je v pdstatě určvána pěti prvky: tratěmi, jejichž technické vybavení umžňuje jízdy ve vyských rychlstech; na nvě vybudvaných tratích mezi km/hd vyskrychlstními vlaky, u nichž se snubí výknnst s aktuálním kmfrtem kncepcí pdniku utvářením tarifu vysku bezpečnstí systému. Ve Spjených státech byly dknčeny práce na zlepšvání Severníh kridru Washingtn Baltimre Philadelphia New Yrk Bstn. Od 11. prsince 2000 jezdí vlaky s naklápěcími vzvými skříněmi Acela Expres rychlstí až d 150 mil za hdinu (240 km/hd). Tímt vstupily USA d skupiny zemí s vyskrychlstními tratěmi a je mžn tak dufat, že další prjekty vyskrychlstních tratí najdu větší pdpru. Vývj sbkilmetrů v Japnsku a v Evrpě (brázek č. 1) dkládá velký úspěch vyskrychlstníh prvzu.

2 Obrázek č. 1: Vývj vyskrychlstní dpravy v Japnsku a v Evrpě v letech V m l d Vývj vyskrychlstní dpravy v Japnsku a v Evrpě s b k i l m e t r ů Sedmdesát miliard sbkilmetrů dsažených v Japnsku, které má 127 mil. byvatel, ukazuje na velké mžnsti v Evrpě a ve světě. Za zmínku stjí silný nárůst vyskrychlstní dpravy v západní Evrpě, mezi lety rčně 13 %. Evrpská situace Nárdní prjekty Obrázek č. 2 ukazuje reálnu situaci na evrpské vyskrychlstní síti, která zahrnuje 3040 km tratí. Zajímavé je srvnání tét sítě s dřívějšími plány pr rk 2002 (brázek č. 3). Je třeba mít na zřeteli, že v následujících smnácti měsících přibude ještě něklik tratí, jak například trať z Klína nad Rýnem spjující řeky Rýn a Mhan a trať Řím Neapl. Ve Španělsku je trasa Madrid Barcelna průběžně ve výstavbě, má být uvedena d prvzu p jedntlivých úsecích v letech Také spjení mezi tunelem La Manche a Lndýnem je d 2. července 2001 celé ve výstavbě, vlaky Eurstar by p něm měly jezdit na knci rku 2006.

3 Obrázek č. 2: Evrpská vyskrychlstní síť v červnu 2001 Evrpská síť vyskrychlstních tratí Nvě vybudvané tratě Tratě ve výstavbě Síť vyskrychlstních tratí v rce 2020 Obrázek č. 3: Evrpská síť tratí vyšších rychlstí v rce 2002 (plán z rku 1995) Nvě vybudvané tratě v prvzu d rku 2002 Nvě prvzvané tratě klem let Nvě pstavené tratě neb tratě ve výstavbě Prpjení tratí

4 V Evrpě začal vyskrychlstní prvz v letech ve Francii na trati Paříž Lyn (410 km). V rce 1989 následvala trasa TGV Atlantik (280 km) a v rce 1993 trasa TGV sever (332 km). Od 10. června 2001, kdy dšl k zahájení prvzu na trati TGV ke Středzemnímu mři, urazí cestující 740 km dluhu trať mezi Paříží Marseille jen za 3 hdiny. Na začátku rku 2001 byl zapčat s přípravnými pracemi na trati TGV Est - Eurpéen, na jejímž prvním úseku bude v rce 2006 redukvána jízdní dba z Paříže d Štrasburku na 2 hdiny 20 minut (ze sučasných 4 hdin). Ještě během stavby Direttissima z Říma d Flrencie vypracvala Itálie dluhdbý plán klejvé dpravy, který předpkládal vytvření sítě vyskrychlstních tratí (Alta Velcita) se dvěma velkými sami ve tvaru písmene T: Milán Blňa Flrencie Řím Neapl, prpjené v trase Direttissima Turín Milán Verna Benátky s dbčku z Janva d Pianura Padana. Práce na 210 km dluhé trati z Říma d Neaple se rzběhly v rce 1994, následval začátek prací na trati Blňa Flrencie v rce Tat trasa prchází hrským pásmem Apenin s četnými tunely, které se rzprstírají na 70 kilmetrů dluhém úseku z celkvých 90 km. Uvedení d prvzu je plánván na rk 2003/2004. P uvedení tht prgramu d praxe bude jízdní dba mezi Milánem a Římem činit 2 hdiny 50 minut a mezi Římem a Neaplí 1 hdinu 5 minut. V Německu začal vyskrychlstní prvz v rce 1991 zahájením prvzu InterCityExpress (vlaků ICE) na nvě vybudvané trati z Hannveru d Würzburgu (327 km) a z Mannheimu d Stuttgartu (100 km). Tímt mhla být jízdní dba v severjižním prpjení zkrácena dvě hdiny. Trať z Hannveru d Berlína (263 km) se 170 km dluhým úsekem vyskrychlstní trati byla uvedena d prvzu na pdzim Na knci rku 2002 by měla být na nejdůležitější nvě budvané německé trati mezi Rýnem a Mhanem, z Klína nad Rýnem d Frankfurtu nad Mhanem (177 km) zkrácena jízdní dba na 1 hdinu (z dnešních 2 hdin 15 minut). P velmi dbrém úspěchu první španělské nvě vybudvané vyskrychlstní trati (Madrid Sevilla: 471 km, 1992) byl v rce 1996 pvěřen prvzvatel infrastruktury Španělska GIF stavbu druhé vyskrychlstní trati mezi Madridem a Barcelnu. Tat trať by měla být p jedntlivých úsecích uvedena d prvzu v letech 2002 až Aby si mhl vlak udržet svu pzici v sutěži s letadlem, bude na trati stanvena rychlst 350 km/ h a jízdní dba mezi běma metrplemi (620 km) bude činit jen 2 hdiny 30 minut míst 6 hdin 30 minut. V hlavním plánu pr rk 2000 se pčítal s výstavbu nvé dálkvé trati z Madridu d Valencie a Valladlidu, jakžt i s dbčku trati Madrid Sevilla z Crdby d Malagy. S pracemi na rzšiřvání klejvé sítě Paříž - Brusel Klín nad Rýnem Amsterdam (PBKA) se pkračuje v Belgii výstavbu trati Löwen Lutych (62 km), z Antverp k nizzemským hranicím (38 km) a z Lutychu d Aachenu (Cách). V Nizzemí bude trať d Bruselu (96 km nvě vybudvané trati) spjvat belgické hranice s Rtterdamem a s letištěm Amsterdam Schipl a s Amsterdamem; její uvedení d prvzu je plánván na rk Tím bude jízdní dba mezi Amsterdamem a Bruselem činit 1 hdinu 30 minut (dpsud 3 hdiny) a mezi Amsterdamem a Paříží 3 hdiny (dpsud 4 hdiny 25 minut). Další vyskrychlstní spjení je plánván na se Amsterdam Emmerich Klín nad Rýnem; v rámci prjektu Randstad (prpjení řek Rýn a Mhan) budu nasazeny německými drahami DB a nizzemskými drahami NS vícesystémvé vlaky ICE.

5 Eurstar Evrpské prjekty Zahájení prvzu prvníh Eurstar byl v rce Na nejsilněji frekventvané trase Evrpy z Paříže d Lndýna, získal Eurstar v krátké dbě šedesátiprcentní pdíl na dpravním trhu v prvnání s letecku dpravu. Od rku 1994 d knce rku 2000 byly vlaky Eurstar přepraveny 34 miliny cestujících a frekvence těcht vlaků stále narůstá. Thalys Čtyřsystémvý vlak Thalys spjuje velká města čtyř zemí: Paříž, Lille, Brusel, Antverpy, Rtterdam, Haag, Amsterdam, Lutych, Aachen (Cáchy), Klín nad Rýnem a Düsseldrf. Vyskrychlstní vlaky jezdí th času jen mezi Paříží a Bruselem: vzdálenst 310 km urazí za 1 hdinu 25 minut; zbývající klejvá síť je v sučasné dbě ve výstavbě a je d prvzu uváděna p úsecích. V rce 2000 přepravil Thalys 5,5 mil. cestujících, cž je 10 % navýšení prti rku Na zbývající klejvé síti severně d Bruselu bude dpravní bslužnst zajištěna, až budu uvedeny d prvzu trasy v Belgii a Nizzemí, které se nyní nacházejí ve výstavbě. Tyt stavební práce budu trvat d rku Ptm bude Brusel d Lille vzdálen 0.5 hdiny, d Rtterdamu 1 hdinu, d Paříže 1 hdinu 20 minut, d Klína nad Rýnem a Amsterdamu 1 hdinu 30 minut. Cesta z Klína nad Rýnem d Paříže bude trvat jen 3 hdiny. Rhealys Francuzské, německé, lucemburské a švýcarské dráhy zalžily prjekt Rhealys. P zahájení prvzu TGV Est v rce 2006 bude Paříž vzdálena d Frankfurtu nad Mhanem jen 3 hdiny 35 minut, ze Štrasburku d Paříže t budu 2 hdiny 20 minut, z Luxemburgu d Paříže 2 hdiny 15 minut, z Curychu d Paříže 4 hdiny 30 minut a z Basileje d Paříže 3 hdiny 30 minut. Průmyslvá centra Paříž, Štrasburk, Mety, jakž i Saarbrücken, Mannheim a Karlsruhe jsu prpjena nvě vybudvanými tratěmi neb tratěmi ve výstavbě, na nichž bude mžn jezdit rychlstí 250 km/hd a na jedntlivých úsecích až 320 km/hd. Výhled d rku Na jaře rku 2001 schválila rganizace UIC řídící skupina pr vyskrychlstní tratě aktualizvanu síť na rky Síť nvě vybudvaných tratí se bude rzšiřvat z km na jaře 2010 (brázek č. 4) na přibližně km na jaře Vedle stále dminující sbní dpravy budu v západní Evrpě realizvány nvé druhy přepravy frmu nčních vlaků neb vyskrychlstních nákladních vlaků na vzdálensti km.

6 Obrázek č. 4: Evrpská síť vyskrychlstních tratí v rce 2010 (dle plánu z rku 2001) Evrpská síť vyskrychlstních tratí Nvě vybudvané tratě Tratě ve výstavbě Síť vyskrychlstních tratí v rce 2020 Vyskrychlstní dprava na železnici a letecká dprava Existuje-li mžnst vlby mezi železniční a letecku dpravu, řídí se rzhdvání zkušenstmi danými kriteriem jízdní dby a ceny. U sukrmých jízd dminuje především cena, zatímc bchdní cestující kladu důraz na celkvě krátku jízdní dbu. Přitm je třeba pdtknut, že nabídky, které jsu v tét dbě pskytvány, mají srvnatelnu kvalitu. Na brázku č. 5 jsu pr různé relace zbrazeny pdíly na trhu mezi letadlem a vyskrychlstním vlakem. Z th je patrné, že vyskrychlstní vlak s jízdní dbu pd 2 hdiny případně max. 2 hdiny (Paříž Brusel: 1 hdina 25 minut, Paříž Lyn: 2 hdiny) mají na trhu rzhdující pstavení. Při jízdní dbě 2 hdiny 30 minut činí pdíl na trhu ještě 85 %, i když mim t existuje rzsáhlá nabídka v letecké dpravě z hlediska kapacity a četnsti spjů (Tki Osaka). Při jízdní dbě 3 hdiny činí pdíl na trhu vyskrychlstních vlaků ještě 60 %. Je třeba si také pvšimnut pdílu na trhu u vlaku s jízdní dbu vyšší než 3 hdiny: % při čtyřech hdinách jízdy (Tki Hiršima, Paříž Amsterdam) % při pěti hdinách jízdy (Paříž Tuln, Paříž Tuluse). I když mají vyskrychlstní vlaky nižší pdíl na trhu, jsu z hlediska mnžství těcht relací příjmy pr železniční pdniky zajímavé.

7 Obrázek č. 5: Pdíl železnice a letadla na trhu pr vzdálensti km Pměrvá křivka vyjadřující tržní vztah mezi vlakem a letadlem na vzdálensti km T r ž n í p d í l v l a k u % Jízdní dba vlaku v hdinách Prsté prvnání dpravy z letiště na letiště, případně z nádraží na nádraží, by však nebyl reprezentativní, prtže prvz vyskrychlstních vlaků je realizván na dalek větším území. Například TGV přepravuje mezi Paříží a švýcarskými kantny, v nichž se hvří francuzsky, případně mezi Paříží a Savjskem třikrát více cestujících než letecká dprava, ačkli pdíl na trhu činí u TGV při vzdálensti Paříž Ženeva jen 60 %. Obzvláště letecká dprava na krátké vzdálensti by měla být převedena na kleje. Na brázku č. 6 je na příkladu trasy Brusel Paříž zřetelný velký psun pdílu na trhu ve prspěch železnice. P zahájení prvzu Thalysu dšl ke zdvjnásbení pdílu na trhu na 48 %, pdíl letecké dpravy klesl ze 7 na 4 %, pdíl autbusů klesl z 8 na 5 % a pdíl sbních autmbilů ze 61 na 43 %. Uvlněné kapacity mhu být využity pr dálkvé lety. Je t také pádný důvd k tmu, aby letiště a aerlinie viděly dnes v železnici spíše partnera pr kperaci, než knkurenta. Dálkvé lety mají nižší specificku sptřebu energie, než lety na krátké vzdálensti, cž také prspívá živtnímu prstředí. Například Lufthansa a Deutsche Bahn (DB) se dhdly, že v prsinci rku 2002, p zahájení prvzu na nvě vybudvané trati z Klína nad Rýnem ve směru k řece Mhan, djde k převedení letů na krátké vzdálensti na kleje. Vznikem nádraží pr vlaky ICE na letištích ve Frankfurtu nad Mhanem, v Klíně nad Rýnem a v Bnnu budu vytvřeny předpklady pr eknmicky i eklgicky smysluplné prpjení zmíněných dpravních sítí. Ve Francii mhu být pužity letenky různých aerlinií také na TGV.

8 Obrázek č. 6: Pdíl na dpravním trhu mezi Bruselem a Paříží před a p uvedení d prvzu Thalysu Pměrvé členění dpravy na trase Paříž Brusel (310 km) Letadl 7 % Vlak 24 % Autbusy 8 % Osbní 61 % autmbily Osbní autmbily 43 % Letadl 4 % Thalys 48 % Autbusy 5 % Aktivity UIC pr rzvj vyskrychlstních tratí Mezinárdní železniční rganizace UIC přišla již v rce 1986 se studií, která by zajišťvala prpjení sítí vyskrychlstních tratí. Obsahvala tři kruhy: Vypracvání hyptéz rzvji sítí v různých časvých hrizntech Hdncení sciálně eknmické a finanční účinnsti Pžadvaná harmnizace vyskrychlstních dpravních prstředků a jim dpvídajících systémů V rce 1989 předlžila UIC Evrpské kmisi Návrh evrpské vyskrychlstní sítě, který kmise pstupila pradnímu sbru. P pzitivních reakcích na tent návrh byla vytvřena první transevrpská síť ještě před Maastrichtsku smluvu v listpadu 1993, která ve svém bdě XII plánuje realizaci transevrpské klejvé sítě (TEN) pr všechny prvzvatele dpravy. Tyt klejvé sítě jsu pvažvány za klíčvý faktr pr splečný růst Evrpské unie a vytvření hspdářské, sciální a kulturní jednty Evrpy bez vnitřních hranic. Bílá kniha vývji, sutěživsti a pvlání vydaná na knci rku 1993 vyzdvihla důležitu rli evrpské vyskrychlstní sítě pr dpravní sektr a pr z něh vycházející hspdářské impulsy. V prsinci 1994 byl u Essenskéh vrchlvéh rgánu EU předlžen 14 prjektů, mezi nimi 9 železničních prjektů představujících priritní klíčvá dpravní spjení. 7 těcht prjektů se týká evrpské vyskrychlstní sítě. Zvláštní význam mají práce UIC, které se týkají interperability transevrpskéh vyskrychlstníh systému (Směrnice 96/48), rzsáhlý výklad tét prblematiky najdeme v knize W. Breitlinga.

9 Na generálním ředitelství UIC jsu krdinvány celsvětvé aktivity v blasti vyskrychlstníh prvzu správu vyskrychlstních tratí. Nedávn dknčené důležité prjekty jsu: Studie vyskrychlstních tratích ve Švédsku a Itálii Mapy klejvých sítí pr rk 2010 (brázek č. 4) a pr rk 2020 Rzmístění byvatelstva v Evrpě Bržura s nabídkami vlných pracvních míst pr veřejnst Nvě utvřené internetvé stránky Nejrzsáhlejší prjekt se týká zkrácení jízdní dby na knvenčních klejvých sítích, bude dknčen kncem rku 2001 a je rzdělen d dvu dílčích prjektů bez a s techniku naklápěcích vzvých skříní. V květnu rku 2001 byla zapčata detailní dpravní prgnóza let , první výsledky by měly být prezentvány na příštím evrpském kngresu Eurailspeedkngres v Madridu knaném října 2002; (viz. Tat studie bude aktualizvat údaje z Dpravní prgnózy a hdncení vyskrychlstních tratí v západní Evrpě z rku Předstudie nákladních vlacích vyských rychlstí má na pdzim rku 2001 umžnit rzhdvání eventuálních dalších aktivitách. Shrnutí Úspěchy prvzvání vlaků vyských rychlstí jsu dvzeny z vyské kvality služeb. V psledních pěti letech dsahval průměrný rční nárůst rychlsti v západní Evrpě 13 %. Srvnání se situací v Japnsku bjasňuje další vyské ptenciály ve prspěch Evrpy. Zatím jsu v prvzu 3000 km nvě vybudvaných tratí, d rku 2010 by se měla klejvá síť zdvjnásbit. Železnice je energeticky efektivní a prdukuje jen minimum skleníkvých plynů. Abychm zastavili sučasný nárůst emisí xidu uhličitéh, je nutná cílevědmá plitika v blasti živtníh prstředí a dpravy. Musí být zjištěny nepříznivé důsledky pr živtní prstředí a mimřádné náklady na jejich dstranění musí být zapčítány d cen dpravy, tzn. internalizvány. Přemístění silniční a letecké dpravy na kleje by tak byl pdprván a umžňval by trvalu mbilitu. Pznámka: Pjem vyskrychlstní trať je v pdmínkách České republiky vnímán jak dbrný termín pr trať s rychlstí 200 km/hd a vyšší. (Takzvaná VRT se speciálními technickými parametry). Tratě pjížděné rychlstí d 200 km/hd se pvažují za knvenční s vyšší rychlstí. V evrpském pjetí je tat disprprce mnhdy pmíjena a za vyskrychlstní trať je pvažvána každá v intencích tht materiálu. Tut klnst zmiňuji prt, že v pasáži týkající se ČR pužívám dchylně d riginálu textu pjem trať s vyšší rychlstí. Zdrj: EI Eisenbahningenieur (52) 2001, č. 9, s Překlad: Lenka Řehákvá Krektura: ODIS