Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Lovosice AKTUALIZACE 2010

Transkript

1 PROCES 2010 Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Lovosice AKTUALIZACE 2010 Ing. Lubor Hruška-Tvrdý, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o

2 Tuto studii zpracovala společnost PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Švabinského 1749/19, Moravská Ostrava IČ: , Tel.: , info@rozvoj-obce.cz. Autorský kolektiv: Andrea Hrušková tvorba koncepce studie a koordinace týmu Ing. Lubor Hruška-Tvrdý, Ph.D. odborný garant, tvorba metodiky Aleš Hruška organizace terénního průzkumu Bc. Jakub Calábek GIS a tvorba mapových výstupů Ing. Jarmila Paciorková ekologické projekty Ing. Marcella Šimíčková, CSc. environmentální pilíř Ing. Hana Bukáčková sociodemografický a ekonomický pilíř Ing. Ivana Foldynová sociodemografický pilíř

3 PROCES Obsah Úvod Metoda pro zpracování RURU a související legislativa Související legislativa Hruškova metoda Metodika pro SWOT analýzu Vyhodnocení vyváţenosti územních podmínek Aktualizace problémů k řešení Popis území a širší vztahy Stručná charakteristika území Environmentální pilíř Horninové prostředí a geologie Vodní reţim Hygiena ţivotního prostředí Ochrana přírody, krajiny a památek Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Sociální pilíř Technická infrastruktura Dopravní infrastruktura Sociodemografické podmínky Bydlení Rekreace Ekonomický pilíř Regionální ekonomika Trh práce Daňová výtěţnost Souhrn a vyváţenost pilířů Environmentální pilíř Sociální pilíř Ekonomický pilíř Vyváţenost pilířů Problémy k řešení Environmentální pilíř Sociální pilíř Ekonomický pilíř

4 PROCES PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Pouţité zkratky Seznam zdrojů a pouţitá literatura Přílohy Příloha A: Environmentální pilíř Příloha B: Sociální pilíř Příloha C: Ekonomický pilíř Příloha D: Vyváţenost pilířů

5 Úvod V současné době v rámci přechodu industriální společnosti na postindustriální dochází k výrazné polarizaci území a růstu regionálních disparit. Toto vede k proměně stávajících sociálních struktur a způsobů práce, coţ vyvolává úpadek tradičních oblastí ekonomiky a tradičních profesí. Aktéři regionálního rozvoje nejsou tak jako dříve spjati s prostorem, ve kterém působí, protoţe sídla jejich firem jsou mimo region. Procesy globalizace tak zmenšují moţnosti veřejné správy regulovat procesy v území. Tato skutečnost zesiluje tlak na management obcí při plánování budoucího vývoje regionu a jeho udrţitelnosti. Je nutné posílit institucionální kapacitu a efektivnost výkonu územní veřejné správy a veřejných sluţeb, zohlednit sociální podmínky, zaměřit se na komunikaci s veřejností, zkvalitnit komunikaci mezi jednotlivými odbory městského úřadu, rozvinout komunikaci s úřady obcí ve správním obvodu ORP. Zprůhledněním socioekonomických a environmentálních procesů, které poskytne rozbor udrţitelné rozvoje území (dále jen RURU), dojde ke konstruktivnímu a aktuálnímu vyhodnocení stávající situace a tím i vytvoření reálné moţnosti resp. cesty k udrţitelnému rozvoji daného území. Experti společnosti PROCES sestavili HRUŠKOVU METODU, která je zaměřena na expertní hodnocení udrţitelného rozvoje území prostřednictvím škál. Metoda je postavena na principech prostorového plánování, které spojuje: komunitní plánování sociálních sluţeb, strategické plánování rozvoje, územní plánování s vyuţitím geografického informačního systému (GIS) a další odbory. Prostorové plánování se snaţí pochopit směřování změn v prostředí a hledá moţné způsoby, jak podpořit ţádoucí a zmírnit neţádoucí trendy těchto změn. Klíčovou činností je práce s informacemi a komunikace s uţivateli území. Cílem prostorového plánování je udrţitelný rozvoj prostředí: environmentálního, sociálního a ekonomického. Metodika RURU nesmí být sloţitá pro zpracování a musí shrnovat aktuální informace o území, které budou vhodným způsobem strukturovány a vizualizovány. Na základě našich mezinárodních zkušeností s podobnými projekty víme, ţe pokud se pouţívá sloţitý model, tak jeho výsledky mají jen minimální vyuţitelnost a často budí oprávněnou nedůvěru. RURU lze vyuţít ve strategickém plánování rozvoje měst/regionů včetně tvorby komunitních plánů rozvoje sociálních sluţeb, případně jejich aktualizace. Je zde moţnost ušetřit finanční prostředky a přitom plně vyuţít rozbory, pro zvýšení konkurenceschopnosti celého území. Pro efektivní rozhodování managementu obce, stejně jako managementu firmy, jsou potřebné aktuální podklady, coţ právě RURU můţe poskytovat. Ve vyuţití RURU je velký potenciál, nesmí být však chápáno jednostranně jako práce územních plánovačů, která vychází ze zákona. Aby tato činnost byla smysluplná, je nutné vytvořit při zpracování komunikační platformu mezi odbory: sociálním, územního plánování, strategického rozvoje obcí a případně dalšími. Pokud se pracovníci uvedených odborů budou podílet jiţ na zpracování, tak lze předpokládat, ţe budou i výsledky vyuţívat. Je známý fenomén ze sociologických šetření, ţe respondenti (v tomto případě starostové) musí být seznámeni s výsledky výzkumu a jejich vyuţitím, jinak při dalším dotazování prudce klesá ochota poskytovat informace

6 1 Metoda pro zpracování RURU a související legislativa 1.1 Související legislativa Hruškova metoda pro zpracování rozboru udrţitelného rozvoje území (RURU) vychází ze Zákona o územním plánování a stavebním řádu (tj. zákon č. 183/2006 Sb.) dále jen stavebního zákona a Vyhlášky o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti (tj. vyhláška č. 500/2006 Sb.) dále jen Vyhláška UAP. Udrţitelný rozvoj území spočívá ve vyváţeném vztahu podmínek pro příznivé přírodní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudrţnost společenství obyvatel území ( 18 odst. 1 stavebního zákona). Územně analytické podklady jsou rozdělené do dvou částí: 1/ podklady pro rozbor udrţitelného rozvoje územ, které obsahují datový model a výkres hodnot území, zejména urbanistických a architektonických, výkres limitů vyuţití území, výkres záměrů na provedení změn v území; podklady dále zahrnují údaje o území, zjištění vyplývající z průzkumů území a další dostupné informace, například statistické údaje.; 2/ rozbor udrţitelného rozvoje území, který vyhláška UAP (část 2, 4) definuje následovně: a) zjištění a vyhodnocení udrţitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příleţitostí a hrozeb v tematickém členění zejména na horninové prostředí a geologii, vodní reţim, hygienu ţivotního prostředí, ochranu přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreaci, hospodářské podmínky; závěrem těchto tematických zjištění a vyhodnocení udrţitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváţenosti vztahu územních podmínek pro příznivé ţivotní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudrţnost společenství obyvatel území, b) určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích zahrnující zejména urbanistické, dopravní a hygienické závady, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střety těchto záměrů s limity vyuţití území, ohroţení území například povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy. Výsledky jsou uvedeny ve výkresu problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích (dále jen "problémový výkres") Podobněji procesy zpracování RURU mapuje schéma uvedené na další stránce

7 Sociální pilíř Ekonomický pilíř Enviromentální pilíř Průběţný PROCES PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Podklady pro rozbor udrţitelného rozvoje území Vlastní průzkumy Dot. šetření, rozhovory Další údaje o území ČSÚ, MF, úřady práce a další Údaje o území poskytované ze zákona ÚAP ÚPD Aktualizace Výkres hodnot Výkres limitů Výkres záměrů na provedení změn Aktuální datový model Rozbor udrţitelného rozvoje území Popis území Témata pilíře: Veřejná dopravní a technická infrastruktura Témata pilíře: Hospodářské podmínky Témata pilíře: Horninové prost. a geologie Socio-demograf. podmínky Bydlení Rekreace a cestovní ruch Výstupy SWOT analýza Výstupy: SWOT analýza Problémy k řešení Vodní režim Hygiena životního prostředí Ochrana přírody a krajiny Zeměděl. půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Problémy k řešení Výstupy: SWOT analýza Problémy k řešení Vyváţenost vztahu územních jednotek Využití kvantitativních indikátorů Identifikace problémů a návrh jejich řešení Výkres problémů k řešení v ÚPD - 7 -

8 1.2 Hruškova metoda PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Hruškova metoda rovněţ zapracovává níţe uvedené dokumenty UUR a metodických doporučení MMR: Metodika pro postup úřadů územního plánování a krajských úřadů při pořizování územně analytických podkladů pro správní obvod obce s rozšířenou působností a pro území kraje, zveřejněná (dostupné na dika_uap_ pdf) Metodická pomůcku k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí, zveřejněná (dostupné na Metodické sdělení odboru územního plánování MMR k aktualizaci územně analytických podkladů, části Rozbor udržitelného rozvoje území (dostupné na Zdroj: Maier, 2009, str. 14. Dále při konstrukci Hruškovy metody byla vyuţita metoda REDIF (REgional DIFferential method - podrobněji viz TVRDÝ, L.; a kol, 2004), která byla vyvinuta v rámci projektu IRON CURTAIN, který se zabýval podporou plánování udrţitelného rozvoje rurálních oblastí podél - 8 -

9 Horninové prostředí a geologie PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Ţelezné opony tj. referenčních oblastí od norsko-ruské hranice aţ po bulharsko-řeckou hranici 1. Základem pro expertní hodnocení je technika sémantického diferenciálu, který zformuloval americký psycholog Charles E. Osgood se svými kolegy v roce U jednotlivých témat (resp. podtémat) byly verbálně popsány krajní hodnoty, coţ znamená, ţe byl popsán nejhorší a nejlepší, resp. ideální stav. Pro měření byla pouţita 5 bodová škála:- 2 aţ +2. Podobně i prof. Karel Maier (2009) ve své metodice pouţívá 5 bodovou hodnotící škálu. Na rozdíl od této metodiky definuje jednotlivé body 2. K daným podtématům, pokud to bylo moţné, byly přiděleny indikátory. Následně místní experti provedli hodnocení. Výsledky expertních odhadů za jednotlivé obce byly dány do datové matice. Téma Nejhorší situace Nejlepší situace Geologicky stabilní území vhodné pro zakládání staveb Geologicky nestabilní území; velký rozsah poddolovaného území; velký podíl území s radonovým rizikem 1 Geologicky stabilní území (stabilní podloží pro zakládání staveb); Minimální rozsah sesuvných a poddolovaných území; území bez radonového rizika Ložiska nerostných surovin Omezený výskyt ložisek nerostných surovin, ložiska nerostných surovin v chráněných oblastech 1 Významný výskyt nerostných surovin 1 Celý název projektu IRON CURTAIN: Innovative models of critical key indicators as planning and decision support for sustainable rural development and integrated cross border regional management in former Iron Curtain areas based on north to south European reference studies. Project NQLRT-CT (více na Financováno z výzkumného programu EU 5 rámcový program, část "Quality of life and management of living resources" klíčová aktivita 5.5 "New tools and models for the integrated and sustainable development of rural and other relevant areas. 2 Hodnotící škála dle prof. Karel Maier (2009): velmi dobrý = naprostá většina klíčových faktorů je hodnocena pozitivně a ţádný není výrazně negativní; v případě multikriteriální analýzy je součet hodnotících vah všech prvků výrazně pozitivní a nevyskytují se výrazně negativní váhová hodnocení; dobrý = převaţuje pozitivní hodnocení klíčových faktorů a nevyskytují se výrazně negativní hodnocení; v případě multikriteriální analýzy je součet hodnotících vah všech prvků pozitivní a nevyskytují se výrazně negativní váhová hodnocení; průměrný = převaţují průměrná hodnocení klíčových faktorů a nevyskytují se výrazně negativní ani extrémně pozitivní hodnocení; v případě multikriteriální analýzy je součet hodnotících vah všech prvků kolem nuly a nevyskytují se výrazně negativní ani výrazně pozitivní váhová hodnocení; slabý = převaţují negativní hodnocení klíčových faktorů a nanejvýše jen ojediněle se vyskytují pozitivní hodnocení; v případě multikriteriální analýzy je součet hodnotících vah všech prvků záporný a nanejvýše jen ojediněle se vyskytují výrazně pozitivní váhová hodnocení; pokud je hodnocení všech klíčových faktorů negativní a v případě multikriteriální analýzy jsou všechna hodnocení záporná, lze označit stav za velmi slabý či hrozivý; rozporný = nevyváţený některé klíčové faktory nebo prvky multikriteriálního hodnocení jsou hodnoceny jako (velmi) pozitivní, jiné (velmi) negativní

10 Ochrana přírody a krajiny Hygiena životního prostředí Vodní režim PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Téma Nejhorší situace Nejlepší situace Výskyt povrchových a podzemních zdrojů vod Nedostatek vodních zdrojů a jejich špatná kvalita, nedostatečná ochrana vodních zdrojů 1 Dostatek vodních zdrojů a jejich dobrá kvalita, dostatečná ochrana vodních zdrojů Záplavové oblasti Kvalita ovzduší Velký rozsah záplavových oblastí, nízká retenční schopnost krajiny, Absence protipovodňových opatření -1 Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO), překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí i pro ochranu ekosystémů a vegetace 1 Nízký rozsah záplavových oblastí, Vysoká retenční schopnost krajiny, Dostatečné protipovodňové opatření Absence výskytu OZKO, nejsou překročeny imisní limity Staré zátěže, kontaminova né plochy, nakládání s odpadem (skládky) Existence významných starých zátěží a kontaminovaných ploch (např. skládek), nedostatečné míra recyklace odpadu, -1 Absence výskytu starých zátěží, hospodárné nakládání s odpady, vysoká separace odpadu, Přírodní prostředí a jeho ochrana Absence zvlášť chráněných oblastí, Omezený výskyt, absence ÚSES, lokalit NATURA, 1 Přírodní parky, přírodní rezervace a památky; Existence NATURA - EVL, ptačí rezervace, biosférická rezervace; Biodiverzita a ekologická stabilita území Existence devastovaných lokalit, Nízké hodnoty koeficientu ekologické stability 1 Vysoká rozmanitost přírodního prostředí a krajiny; Vysoké hodnoty koeficientu ekologické stability

11 Dopravní infrastruktura Technická infrastruktura Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Téma Nejhorší situace Nejlepší situace Orná půda - kvalita a změna rozlohy Vysoké úbytky orné půdy, vysoká míra nerušení půd a ekosystémů zemědělskou výrobou 1 Dobré podmínky pro zemědělství; Minimální rozsah úbytků orné půdy, Míra zalesnění a kvalita lesů Podprůměrný podíl lesních půd, nízká kvalita lesů 2 Optimální hodnota míry zalesnění, stabilní rozloha, vysoká kvalita lesů Vybavenost obcí vodovodem, rozvodem plynu a elektrické energie Nedostatečné pokrytí veřejným vodovodem, malá míra plynofikace; Energetická soustav funguje nestabilně 1 vysoký stupeň pokrytí území sídel veřejnou vodovodní sítí, vysoký stupeň plynofikace, spolehlivě fungující energetická soustava Kanalizační síť a napojení obcí na ČOV Nedostatečně napojení kanalizace na ČOV Zcela bezproblémové pokrytí kanalizační sítí, případně lokánímí čističkami 0 Dopravní obsluţnost území Nedostatečně vybudována silniční a železniční infrastruktura, přetížení hlavních silnic Kvalitní dopravní infrastruktura (preference železničních sítí), která není přetížená

12 Rekreace Bydlení Socio-demografické podmínky PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Téma Nejhorší situace Nejlepší situace Dostupnost ORP veřejnou linkovou dopravou Špatná dopravní dostupnost, Dobrá dopravní dostupnost, Demosociální situace a sídelní struktura Výskyt periferních území s velkým úbytkem obyvatelstva, vznikající a rostoucí enklávy sociálního vyloučení zejména 1-1 Vyšší přírůstek, obyvatelstva, příznivá věková struktura, vysoký podíl obyvatel žije v menších a středních městech Vybavenost občanskou infrastrukturo u a lokální sociální politika Vývoj bytového fondu Stáří a kvalita bytového fondu Rekreační potenciál a jeho využití Velikost a struktura ubyt. kapacit, návštěvnost Špatná dostupnost školských a zdravotnických zařízení a sociálních služeb Obce bez nové výstavby bytového fondu 1 Starý nekvalitní bytový fond v nevyhovující struktuře 0 Místa přetížená a devastovaná masovou rekreací a cestovním ruchem, nízký rekreační potenciál 1 Nedostatek ubytovacích kapacit, Klesající míra návštěvnost -1 0 Většinou dobrá dostupnost školských a zdravotnických zařízení a sociálních služeb; Komunitní plánování Obce s vyšším nárůstem bytového fondu Mladší nebo renovovaný bytový fond, Vysoký rekreační potenciál, rozmanitost rekreačních možností v přírodě Dostatek ubytovacích kapacit v dostatečné kvalitě, vyšší míra návštěvnosti,

13 Hospodářské podmínky PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Téma Nejhorší situace Nejlepší situace Regionální ekonomika Ekonomika závislá na jednom výrobci nebo na jednom odvětví, nerozvinutý sektor malého a středního podnikaní, nízká míra podnikatelské aktivity -1 Stabilní diverzifikovaná ekonomika, existence malého a středního podnikání, vysoká míra podnikatelských aktivity, Trh práce Daňová výtěžnost Snižující se počet pracovních míst, rostoucí nezaměstnanost, nedostatečný počet volných pracovních míst 1 Nízká daňová výtěžnost, nízký veřejný rozpočet, nedostatečná možnost spolufinancovat rozvojové projekty -2 Dostatečný počet pracovních míst, nízká míra nezaměstnanosti, nízký počet nezaměstnaných na 1 pracovní místo Vyšší daňová výtěžnost, možnost spolufinancovat rozvojové projekty s veřejných rozpočtů Přičemţ na závěr expert provede zhodnocení celého tématu a zdůvodnění preferovaných jevů podle jednotlivých obcí. 1.3 Metodika pro SWOT analýzu Rovněţ při vyhodnocování jednotlivých témat je pouţito SWOT analýzy (tj. silné stránky, slabé stránky, příleţitosti, hrozby), přičemţ za silné a slabé stránky jsou považovány vnitřní vlastnosti území, příležitosti a hrozby jsou dány vnějšími vlivy na území. Výroky SWOT by především u siných a slabých stránek měly být konkrétní, tzn. vyjmenovat obce, kterých se výrok týká. Je nanejvýš vhodné vyuţít výroku SWOT z RURU zpracovaného v roce Vyhodnocení vyváţenosti územních podmínek Na základě multi-kriteriální analýzy, která vychází z expertních odhadů Hruškovy metody a tematických SWOT, budou zohledňující průzkumy ohodnoceny pro jednotlivé pilíře znaménkem "+" nebo "-", podle metodického pokynu MMR. Při tomto hodnocení je rovněţ vhodné přihlédnout k příleţitostem/hrozbám a trendům dalšího vývoje v území. Výsledné vyhodnocení územních podmínek jednotlivých obcí v jednotlivých pilířích územního rozvoje je nutné zdůvodnit, vhodné je uvést skutečnosti, které vedly k tomuto ohodnocení (uvedené např. v jednotlivých tematických SWOT analýzách). Vyhodnocení územních podmínek jednotlivých pilířů udrţitelného rozvoje území (+/-) se za kaţdou obec napíše do tabulky, ve které se určí vyváţenost vztahu územních podmínek pro udrţitelný rozvoj území jako souhrn hodnocení územních podmínek za jednotlivé pilíře udrţitelného rozvoje území. Na základě kombinace vyhodnocení územních podmínek se

14 kaţdá obec zařadí do jedné z osmi kategorií vyváţenosti vztahu územních podmínek pro udrţitelný rozvoj území. Moţné kombinace jsou uvedeny v následující tabulce: Podle shora uvedené tabulky se vyhodnocení vyváţenosti územních podmínek pro udrţitelný rozvoj území za jednotlivé obce znázorní v kartogramu Vztah území obcí/ ORP podle vyhodnocení vyváţenosti územních podmínek pro udrţitelný rozvoj území. V kartogramu se uţijí tabulkou doporučené barvy, viz níţe: kategorie zařazení obce Územní podmínky pro příznivé ţivotní prostředí pro hospodářský rozvoj Z H S pro soudrţnost společenství obyvatel území vyváţenost vztahu územních podmínek pro udrţitelný rozvoj území dobrý stav špatný stav Z, H, S ţádné 2a Z, H S S 2b Z, S H H 2c H, S Z Z 3a Z H, S H, S 3b H Z, S Z, S 3c S Z, H Z, H ţádné Z, H, S Legenda: + dobrý stav - špatný stav Vyjádření v kartogramu 1.5 Aktualizace problémů k řešení Problémy musí být formulovány konkrétně. Při úplné aktualizaci ÚAP vycházíme z problémů, které byly identifikovány v předchozím pořízení ÚAP nebo v předchozích aktualizacích. Tyto problémy porovnáváme s problémy, které byly identifikovány v probíhající úplné aktualizaci. Při porovnání zjišťujeme tyto okruhy problémů: Problémy, které jiţ byly vyřešeny v období uplynulém mezi pořízením ÚAP, respektive předchozí úplnou aktualizací. Například se můţe jednat o dopravní závady odstraněné novým dopravním řešením. Problémy, které jsou úspěšně řešeny. Vzhledem k dvouleté periodicitě úplných aktualizací bude většina dlouhodobých problémů patřit do této kategorie. Problémy, které přetrvávají. Nově se objevivší problémy

15 2 Popis území a širší vztahy 2.1 Stručná charakteristika území Správní obvod obce s rozšířenou působností Lovosice představuje jeden z 16 správních obvodů Ústeckého kraje. Řešené území se rozprostírá v jihovýchodní části kraje v okrese Litoměřice. Obrázek č : Mapa správního obvodu SO ORP Lovosice ORP Lovosice se nacházejí pod svahy kopců Českého Středohoří. Jeho rozloha je necelých 262 km 2, coţ představuje 4,9 % celkové rozlohy Ústeckého kraje. Obyvatelstvo ţije v 32 vesměs malých obcích, z nichţ tři mají statut města. Centrem osídlení jsou kromě téměř desetitisícových Lovosic, také města Libochovice a Třebenice. Správní obvod Lovosice je obklopen správními obvody Ústí nad Labem, Litoměřice, Roudnice nad Labem, Louny, Bílina a Teplice. Hranice se správním obvodem Litoměřice je tvořena řekou Labe, jejíţ břeh je po obou stranách lemován téměř svislými lávovými svahy porostlými svěţí vegetací. Toto místo bylo

16 nazváno jako Brána Čech. Správní obvod leţí v chráněné krajinné oblasti České Středohoří, které je celé tvořeno kupami sopečného původu. Významnou kulturní památkou je zámek v Libochovicích s rozsáhlým francouzským a anglickým parkem a muzeum českého granátu v Třebenicích, pocházející z roku Sbírky jsou věnované historii a těţbě českého granátu v této lokalitě. Tabulka č : Výměra obcí SO ORP Lovosice Název obce Výměra obce (ha) Podíl výměry obce v % Jenčice 633,95 2,42% Lkáň 448,22 1,71% Sedlec 397,39 1,52% Černiv 314,51 1,20% Číţkovice 709,62 2,71% Děčany 1239,11 4,73% Dlaţkovice 267,63 1,02% Evaň 754,74 2,88% Chodovlice 308,48 1,18% Chotěšov 776,47 2,97% Chotiměř 343,42 1,31% Keblice 510,98 1,95% Klapý 892,57 3,41% Křesín 978,08 3,74% Lhotka nad Labem 302,79 1,16% Libochovice 1567,73 5,99% Lovosice 1195,49 4,57% Lukavec 334,91 1,28% Malé Ţernoseky 334,13 1,28% Podsedice 1527,77 5,84% Prackovice nad Labem 814,67 3,11% Radovesice 514,39 1,96% Siřejovice 619,53 2,37% Slatina 691,54 2,64% Sulejovice 370,75 1,42% Třebenice 1097,14 4,19% Třebenice 1087,36 4,15% Třebívlice 1405,88 5,37% Úpohlavy 396,78 1,52% Velemín 4026,59 15,38% Vchynice 518,17 1,98% Vlastislav 563,61 2,15% Vrbičany 237,33 0,91% ORP Lovosice 26181,74 Zdroj: ÚAP,

17 3 Environmentální pilíř 3.1 Horninové prostředí a geologie Z geomorfologického hlediska náleţí území k Hercynskému systému, provincii Česká vysočina, subprovincii Česká tabule, oblasti Středočeská tabule, celku Dolnooharská tabule, podcelku Terezínská kotlina, okrsku Lovosická kotlina. Z geologického hlediska náleţí zájmové území k západnímu okraji České křídové tabule, v tomto prostoru tvořené sedimenty středního turonu, tj. prachovitými pískovci a vápnitými jílovci. Kvartér v nadloţí křídových hornin je tvořen písčitými štěrky řeky Labe o mocnosti 8 12 m. V nadloţí štěrků se vyskytuje proměnlivá vrstva eolicko-fluviálních uloţenin, tvořená sprašovými hlínami s příměsí štěrků nebo písků o mocnosti cca 3-6 m. S geologickým podloţím souvisí faktory ovlivňující moţnost rozvoje obcí. Jedná se zejména o tzv. radonové riziko (míra pravděpodobnosti, s jakou je moţno očekávat úroveň objemové aktivity radonu v dané geologické jednotce). V ORP Lovosice převaţuje nízké radonové riziko. Střední riziko se nachází na jihovýchodě (především v obcích Lovosice, Sulejovice, Siřejovice, Sedlec, Slatina, Radovesice, částečně i v Číţkovicích, Děčanech, Podsedicích, Křesíně a Libochovicích). Vysoké radonové riziko se vyskytuje zejména v obci Malé Ţernoseky, severním okraji Velemína, Třebenic, v jiţní části Chotiměře a v několika dalších ojedinělých lokalitách. Z hlediska nerostného bohatství je v území nejvýznamnějším surovinovým zdrojem vápenec těţený v Úpohlavech. Je zde vymezeno dále několik chráněných loţiskových území. Slinitý vápenec je pouţíván k výrobě cementu a dalších stavebních hmot v cementárně Lafarge Cement v Číţkovicích. Významná je těţba stavebního kamene. V Obřicích (Podsedice) byla těţba ukončena a lom bude rekultivován. Aktivní těţba probíhá v Dobkovickách. Kámen je pouţíván zejména pro stavbu dálnice D8 a loţisko bude po jejím dokončení uzavřeno. Cihlářská surovina je těţena v loţisku nevyhrazených nerostu v Libochovicích. Z dalších surovin je štěrkopísek říčních naplavenin, těţená loţiska jsou v Malých Ţernosekách a Libochovicích. V přípravě je otevření těţby v Lukavci. Specifickou surovinou na území jsou pyroponosné štěrky. Těţba českého granátu probíhá v Podsedicích. Povrchový sběr pyropu je realizován v okolí Kuzovského potoka a Modly. Těţba nerostných surovin Na území SO ORP Lovosice byly vymezeny dobývací prostory, loţiska nerostných surovin a chráněná loţisková území. Jejich výskyt a rozsah na katastrálních územích jednotlivých obcí je vymezen v tabulkách A1, A2, A3 v Příloze A

18 - 18 -

19 Na území SO ORP Lovosice se nachází chráněné loţiskové území suroviny vápenec v obcích Černiv, Číţkovice, Chotěšov, Jenčice, Podsesice, Siřejovice, Třebenice, Úpohlavy, Vlastislav a Vrbičany, polodrahokamů na území obcí Děčany, Dlaţkovice, Chodovlice a Podsedice. Štěrkopísky jsou významné na území obcí Keblice, Lovosice a Lukavec, stavební kámen na území obcí Prackovice nad Labem a Velebín. Území SO ORP Lovosice je dobývací prostor na území 14 obcí v různém rozsahu, největší výměra je na území obce Číţkovice (vápenec) a Podsedlice (pyroponosné štěrky). Na území SO ORP Lovosice se nachází loţiska vápence v lokalitě Úpohlavy Chotěšova, Úpohlavy Chotěšov, Radovesice, Obřice, Úpohlavy západ, Dubohlavy, loţiska cementářské sialitické suroviny Rochov a cihlářské suroviny Libochovice. Objevují se polodrahokamy v lokalitách Chrášťany - Podsedice, Poddědice Dřemčice a Třebívlice. Štěrkopísky jsou v obci Lukavec v lokalitě Bohušovice nad Ohří (netěţeny). Podrobný přehled loţisek nerostných surovin těţených i netěţených, velikost ploch jednotlivých loţisek a jejich podíl na výměře obcí kde se nalézají, udává tabulka A3 v Příloze A. Sesuvná a poddolovaná území Poddolovaná území se nacházejí na území obcí Třebívlice, Podsedlice Evaň, Libochovice, Děčany, Třebívlice, Chodovlice a Dlaţkovice. Na území se nachází jediné staré důlní dílo v obci Třebívlice. Vyskytuje se řada sesuvných míst, tvořících 0,25 aţ 15,00 % výměry obcí zejména v severozápadní části SO ORP Lovosice, jak je zřejmé z grafické části uvedené dále. Výskyt sesuvných území a území geologických rizik (A062) a jejich podíl na celkové ploše jednotlivých obcí je uveden v následující tabulce. Tabulka č : Výskyt a rozsah sesuvných území v SO ORP Lovosice Obec výměra ha A062 - ha A062 - % Černiv Číţkovice Děčany Dlaţkovice Evaň Chodovlice Chotěšov Chotiměř Jenčice Keblice Klapý Křesín Lhotka nad Labem Lkáň Podsedice Prackovice nad Labem Sedlec Slatina Třebenice Třebívlice

20 Úpohlavy Velemín Vchynice Vlastislav Zdroj: ÚAP,

21 Indikátory Obec Horninové prostředí a geologie Geologicky stabilní území vhodné pro zakládání staveb Podtémata Loţiska nerostných surovin Černiv Číţkovice Děčany Dlaţkovice Evaň Chodovlice Chotěšov Chotiměř Jenčice Keblice Klapý Křesín Lhotka nad Labem Libochovice Lkáň Lovosice Lukavec Malé Ţernoseky Podsedice Prackovice nad Labem Radovesice Sedlec Siřejovice Slatina Sulejovice Třebenice Třebívlice Úpohlavy Velemín Vchynice Vlastislav Vrbičany SO ORP Lovosice Další jevy a komentáře

22 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Relativně dostatečné zásoby stavebního kamene a štěrkopísku zásoby postačující na několik příštích desetiletí. Existence dalších loţisek dosud netěţených. PŘÍLEŢITOSTI Revitalizace/asanace území narušených povrchovou těţbou. Sanace starých ekologických zátěţí. Další vyuţití výhradních loţisek nerostných surovin. SLABÉ STRÁNKY Existence starých ekologických zátěţí omezení vyuţití území. Větší rozsah sesuvných území v severozápadní části území. HROZBY Narušení ekologické stability území v důsledku povrchové těţby v dalších lokalitách. Pomalé odstraňování starých ekologických zátěţí. Zahájení těţby v chráněných územích. 3.2 Vodní reţim Povrchové toky v ORP Lovosice patří do oblasti povodí Ohře a Dolního Labe. Území oblasti povodí Ohře a dolního Labe leţí v severozápadní části ČR. Území je rozděleno na dílčí povodí (povodí vlastního toku dolního Labe a jeho přítoků od soutoku s Vltavou po soutok s Ohří), (povodí Ohře a povodí Labe od soutoku s Vltavou po soutok s Bílinou) a (Labe a jeho přítoky od soutoku s Ohří po státní hranici). Jakosti vod v Ohři a Labi jsou rozdílné. Kvalita vody v Ohři je podle ČSN mírně znečištěná voda, v Labi je podle ČSN znečištěná voda. Pro oblast povodí Ohře a dolního Labe byl zpracován v letech 2005 aţ 2009 podle zákona č.254/2001 Sb. o vodách, v platném znění ve spolupráci s krajskými úřady Ústeckého, Karlovarského, Libereckého, Středočeského a Plzeňského kraje, ústředními vodoprávními úřady a širokou veřejností Plán oblasti povodí. Vodní zdroje podzemní a povrchové vody ORP Lovosice spadá k vodnímu útvaru Rosovka po ústí do toku Ohře (ID VÚ ), Modla po ústí do toku Labe (ID VÚ ), Labe po soutok s tokem Bílina (ID VÚ ). Podrobný přehled povodí vodních toků na území ORP Lovosice, výměra jejich povodí a procentuální podíl povodí na výměře obcí udává tabulka A4 v Příloze A. Ačkoliv vodní toky, protékající územím nepatří k významným, vzhledem k extenzívnímu způsobu hospodaření a nevhodným zásahům do území v minulých desetiletích, dochází zde opakovaně k záplavám včetně zastavěných částí území, coţ znamená limity pro vyuţití řady lokalit. Vymezení povodí vodních toků na území SO ORP Lovosice ukazuje obrázek na následující straně

23 Malá část OPR Lovosice zasahuje CHOPAV Severočeská křída. Situace CHOPAV

24 Pozn.: Dle Published by CENIA, ČSÚ, VÚV TGM PLAN studio Vymezení chráněné oblasti přirozené akumulace vod na území SO ORP Lovosice ukazuje následující tabulka. Tabulka č : Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Obec výměra ha A045 - ha A045 - % Chotiměř Lhotka nad Labem Lovosice Malé Ţernoseky Prackovice nad Labem Velemín Zdroj:ÚAP, Na území SO ORP Lovosice není vymezena zranitelná oblast dle nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o pouţívání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech a revidována nařízením vlády č.219/2007 Sb. kterým se mění nařízení vlády č. 103/2003 Sb. V daném území se nenacházejí zdroje přírodní léčivé zdroje, zdroje minerální vody a lázeňská místa

25 Záplavová území PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Na sledovaném území je vymezeno záplavové území (území šesti obcí). Největší podíl tvoří záplavové území na území obce Lovosice 501 ha, coţ tvoří 42 % území obce a na území obce Malé Ţernoseky tvoří plocha záplavového území 74 ha, coţ je 22 % území obce. Aktivní zóna záplavového území je vymezeny na území pěti obcí. Následující tabulky uvádí vymezení záplavového území a aktivní zóny záplavového území dle jednotlivých obcí. Tabulka č : Záplavové území Obec Výměra - ha Řeka A050 - ha A050 - % Keblice Labe Lhotka nad Labem Labe Lovosice Labe Lukavec Labe Malé Ţernoseky Labe Prackovice nad Labem Labe Zdroj:ÚAP, Tabulka č : Aktivní zóna záplavového území Obec Výměra - ha Řeka A051 - ha A051 - % Keblice Labe Lhotka nad Labem Labe Lovosice Labe Malé Ţernoseky Labe Prackovice nad Labem Labe Zdroj:ÚAP, Vymezení území zvláštní povodně pod vodním dílem a zařízení protipovodňové ochrany na území ORP Lovosice a procentuální podíl na výměře obcí udávají tabulky A5 a A6 v Příloze A. Pro obec Lovosice jsou řešeny liniové typy protipovodňové ochrany (hráz, mobilní protipovodňová zábrana, stabilní ţb. stěna na hráz) a v obci Lukavec hráz. V obci Velemín je realizována retenční nádrţ nad obcí Hrušovka. Následující obrázek ukazuje záplavová území v ORP Lovosice

26 - 26 -

27 Indikátory Obec Vodní reţim Výskyt povrchových a podzemních zdrojů vod a jejich ochrana Podtémata Záplavové oblasti Černiv Číţkovice Děčany Dlaţkovice Evaň Chodovlice Chotěšov Chotiměř Jenčice Keblice Klapý Křesín Lhotka nad Labem Libochovice Lkáň Lovosice Lukavec Malé Ţernoseky Podsedice Prackovice nad Labem Radovesice Sedlec Siřejovice Slatina Sulejovice Třebenice Třebívlice Úpohlavy Velemín Vchynice Vlastislav Vrbičany SO ORP Lovosice Další jevy a komentáře

28 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Část území vymezená jako CHOPAV. Relativně nízké znečištění vodních zdrojů (především podzemních vod). Minimální rozsah plochy se svaţitou ornou půdou se zvýšeným rizikem zrychleného odtoku za přívalových sráţek a vzniku lokálních povodní. PŘÍLEŢITOSTI Revitalizace vodních toků, úpravy ke zvýšení retenční a akumulační schopnosti území. Obnova/budování drobných vodních nádrţí s cílem omezení rozsahu povodní, zadrţování vody v území a zlepšení jeho retenční a akumulační schopnosti. SLABÉ STRÁNKY Opakované záplavy zastavěných území. Klesající retenční schopnost území v důsledku vodní eroze, zhoršování odtokových poměrů. HROZBY Nepřijetí preventivních protipovodňových opatření, neřešení opatření v ORP Lovosice. Neřešení resp. pomalé odstraňování závad z titulu zúţeného profilu vodních toků - míst, která omezují průtočnost koryt vodních toků a údolních niv. Povolení výstavby v územích ohroţených povodní. Další pokles retenční schopnosti území v důsledku vodní eroze území. 3.3 Hygiena ţivotního prostředí Předmětem hodnocení hygieny ţivotního prostředí je hodnocení kvality jednotlivých sloţek ţivotního prostředí v daném území, případně negativních faktorů, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat zdraví obyvatelstva a stabilitu ekosystémů v území. Mezi hlavní charakteristiky patří především zdroje znečišťování a kvalita ovzduší, rozsah znehodnocení půd ve formě starých zátěţí a kontaminovaných ploch, produkce a způsob nakládání s odpady, případně další faktory s moţnými negativními dopady na ţivotní prostředí. Kvalita ovzduší Dle vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (v % území) (Sdělení odboru ochrany ovzduší MŢP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2008) byl na 2 % území překračován imisní limit pro denní koncentrace PM10 a na 1,5 % území pak byla překračována hodnota cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren. Kvalita ovzduší v ORP Lovosice je ovlivňována znečištěním z dopravy, bodových zdrojů, plošných zdrojů, spalováním fosilních paliv. Znečištění ovzduší rovněţ způsobuje dálkové přenášení znečišťujících látek z jiných zdrojů mimo ORP Lovosice. Podle emisní bilance CHMÚ za rok 2006 bylo na území ORP 17 zdrojů znečištění REZZO 1. Tři největší reprezentanti znečištění zdrojů REZZO 1 v ORP Lovosice jsou podniky Lovochemie a. s., Glanzstoff - Bohemia s. r. o. (v Lovosicích) a Lafarge Cement a. s. (v Číţkovicích)

29 Obrázek č : Vymezení provozoven ohlašovatelů do IRZ (podle OKEČ 2007) Pozn.: Dle Published by CENIA, ČSÚ, VÚV TGM PLAN studio. Na celém (100 %) území ORP Lovosice dochází k překračování cílového imisního limitu pro škodlivinu přízemní ozon. Překračování limitu přízemního ozonu je však problémem celorepublikovým. Staré zátěţe a kontaminované plochy Méně příznivá situace je z hlediska výskytu starých zátěţí a kontaminovaných ploch. Ačkoliv nepatří z hlediska rozsahu a rizik pro prostředí k nejzávaţnějším, na území 11 obcí se nachází celkem 26 starých skládek. V evidenci databáze SEKM Systém evidence kontaminovaných míst15 je pro zájmové ORP Lovosice vedeno 15 záznamu lokalit ekologických zátěţí. V Národní databázi brownfields16, kterou spravuje CzechInvest je v zájmovém ORP evidována 1 lokalita ekologické zátěţe. Mezi oblasti s velkou koncentrací ekologických zátěţí (kontaminovaných míst) v ORP Lovosice patří k. ú. Vlastislav a okolí, k. ú. Libochovice a k. ú. Lovosice a okolí. Z hlediska rizikovosti je převáţná většina ekologických zátěţí v zájmovém ORP hodnocena stupněm 2 a 3, coţ znamená vysoký a střední stupeň rizika ekologických zátěţí. V seznamu ekologických zátěţí jsou nejvíce zastoupeny komunální skládky (12 ekologických zátěţí), které se vyskytují po celém území ORP. Zemědělské znečištění představují 2 lokality ekologických zátěţí ve Vlastislavi (sklady Agrosonep Skalka s. r. o.) a v Sulejovicích (areál bývalé Fruty). Vysoké lokální riziko představuje průmyslový areál Lovochemie a. s., kde se vyrábí dusíkatá a vícesloţková zemědělská hnojiva v tuhé i kapalné formě (sklady nebezpečných chemických látek, např. NH 3 ). Riziko se týká ohroţení pitné vody a kvality ovzduší. V areálu sídlí řada průmyslových firem

30 Ostatní negativní faktory v území PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Dalším faktorem, který můţe ovlivnit hygienu prostředí je oblast tvorby a způsob nakládání s odpady. Jejich řešení je povinností a v kompetenci původců odpadů. Základním nástrojem pro řešení problematiky odpadového hospodářství je na úrovni kraje Plán odpadového hospodářství, jenţ stanoví cíle v této oblasti v souladu s republikovými cíli. Mezi tyto cíle se řadí i zvyšování podílu separovaného sběru odpadů jako předpokladu jejich dalšího vyuţití. K dalším cílům patří i způsob likvidace BRKO biologicky rozloţitelného komunálního odpadu a jeho vyuţívání pro tvorbu biokompostu nebo výrobu bioplynu. Následující tabulka ukazuje objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými odpady. Všechny jsou umístěny na území obce Lovosice. Tabulka č : Objekty s nebezpečnými odpady Obec Provoz Lovosice Flexfill s.r.o., výrobní závod, od Lovosice Glanzstoff - Bohemia s.r.o., sídlo: Terezínská 879/60, od Lovosice PREOL, a.s., sídlo: Terezínská 47, od Lovosice Lovochemie, od Zdroj: ÚAP, Na území ORP Lovosice se nenachází zařízení na zneškodňování odpadů spalováním. Na území SO ORP Lovosice je zatím většina odpadu ve formě směsného (netříděného) odpadu ukládána na skládky. Na území ORP Lovosice je pět skládek skládka Číţkovice, provoz skládky EUROSUP spol. s r. o. a společnosti Lovochemie, a. s. na území Lovosic. Na území obce Siřejovice je skládka Číţkovice a na území obce Vrbičany skládka společnosti EUROSUP spol. s r.o

31 Indikátory Podtémata Staré zátěţe, Obec Hygiena ţivotního prostředí Kvalita ovzduší kontaminované plochy, nakládání s odpadem (skládky) Černiv Číţkovice Děčany Dlaţkovice Evaň Chodovlice Chotěšov Chotiměř Jenčice Keblice Klapý Křesín Lhotka nad Labem Libochovice Lkáň Lovosice Lukavec Malé Ţernoseky Podsedice Prackovice nad Labem Radovesice Sedlec Siřejovice Slatina Sulejovice Třebenice Třebívlice Úpohlavy Velemín Vchynice Vlastislav Vrbičany SO ORP Lovosice Ostatní rizika a komentáře SWOT analýza

32 SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Na území nedochází pouze na malé části Míra separace a následného vyuţití území k překračování imisních limitů látek komunálního odpadu je niţší ve srovnání znečišťujících ovzduší (s výjimkou přízemního s krajským průměrem. Většina biologicky ozonu). rozloţitelného odpadu je ukládána na skládky. V obcích jsou zavedeny systémy separovaného Relativně velký počet lokalit evidovaných jako sběru pro základní druhy odpadů. stará zátěţ a kontaminované plochy. PŘÍLEŢITOSTI Sanace starých ekologických zátěţí moţnost vyuţití prostředků z EU. Čerpání prostředků na projekty zaměřené na odpadové hospodářství z Operačního programu ŢP. Kraj aktivně podporuje zvýšení míry separace i projekty zaměřené na řešení problematiky BRKO (budování bioplynových stanic a kompostáren). HROZBY Omezené vyuţití území a rizika spojená s existencí starých ekologických zátěţí v důsledku jejich neřešení. Nárůst lokálního znečištění ovzduší z malých zdrojů v důsledku spalování paliv nízké kvality. Nízké zapojení obyvatel do separace odpadů. 3.4 Ochrana přírody, krajiny a památek Území SO ORP Lovosice lze charakterizovat jako většinou harmonické a ekologicky stabilní území, v němţ se nachází řada přírodních hodnot. Z hlediska biogeografického členění11 náleţí území ORP do dvou bioregionů hercynské podprovincie Ústecký a 1.14 Milešovský. Výškově zasahuje území do vegetačního stupně. Na území SO ORP Lovosice byla vymezena řada zvlášť chráněných území a obecně chráněných území přírody a krajiny, nezasahuje sem biosférická rezervace, jsou zde vymezeny lokality evropsky významných lokalit NATURA Zvlášť chráněná území a přírodní památky Na území ORP Lovosice se nachází řada zvlášť chráněných lokalit, jeţ zahrnují národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky. Zvláště chráněná území představují zejména CHKO České středohoří zasahující severní část ORP Lovosice - území obcí Podsedice, Třebívlice, Číţkovice, Třebenice, Jenčice, Sulejovice, Vlastislav, Vchynice, Velemín, Chotiměř, Prackovice nad Labem, Lovosice, Lhotka nad Labem, Malé Ţernoseky

33 Tabulka č : Chráněné lokality Kategorie a Rozloha ha Vyhlášeno název (celkem) CHKO České středohoří Zdroj: ÚAP, Popis Vyhlášení CHKO bylo vzhledem k středoevropské jedinečnosti krajinného reliéfu mladotřetihorního vulkanického pohoří, pestrosti geologické stavby, druhovému bohatství rostlinstva a odpovídajícímu oţivení krajiny charakteristickou faunou. Genové lesní základny v CHKO jsou zaměřeny především na buk, avšak je tu dále udrţován a reprodukován genetický materiál jilmu, javoru, lípy a jeřábu. Nejvýznamnějšími maloplošnými chráněnými územími jsou národní přírodní rezervace Lovoš (74,5 ha, Lhotka nad Labem, Velemín Oparno) a Milešovka (25,5 ha, Velemín Milešov) a národní přírodní památka Borečský vrch (11,2 ha, Velemín - Borec). Tato území patří i mezi evropsky významné lokality soustavy Natura Dalšími chráněnými územími v CHKO jsou přírodní rezervace Březina (11,9 ha, Velemín Milešov), přírodní památka Koštálov (6 ha, Jenčice), přírodní památka Kuzov (7,1 ha, Třebívlice Dremčice) a přírodní rezervace Lipská hora (Třebenice Mrsklesy). Mimo CHKO je jediné chráněné území přírodní rezervace Myslivna (35,4 Libochovice Poplze) s luţními lesy a mokřady. Vrch Borec je známý výskytem tzv. ventarol, coţ je systém drobných skalních puklin, které protkávají celý vrch. Vymezení lokalit zvláště chráněných území na území SO ORP Lovosice ilustruje následující obrázek

34 - 34 -

35 Následující tabulky vymezují rozsah chráněné přírodní oblasti, národní přírodní rezervace a přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky v jednotlivých obcích. Přírodní park se na území nenachází. Tabulka č : Chráněná krajinná oblast Obec Výměra - ha Název CHKO České Číţkovice středohoří České Děčany středohoří České Chotiměř středohoří České Jenčice středohoří České Lhotka nad Labem středohoří České Lovosice středohoří České Malé Ţernoseky středohoří České Podsedice středohoří Prackovice nad České Labem středohoří České Sulejovice středohoří České Třebenice středohoří České Třebívlice středohoří České Velemín středohoří České Vchynice středohoří České Vlastislav středohoří Zdroj: ÚAP, Pasport A026 - ha A026 - % SCHKO_ČS_ SCHKO_ČS_ SCHKO_ČS_ SCHKO_ČS_ SCHKO_ČS_ SCHKO_ČS_ SCHKO_ČS_ SCHKO_ČS_ SCHKO_ČS_ SCHKO_ČS_ SCHKO_ČS_ SCHKO_ČS_ SCHKO_ČS_ SCHKO_ČS_ SCHKO_ČS_ Tabulka č : Národní přírodní rezervace Obec Výměra - ha Název Pasport A027 - ha A027 - % Lhotka nad Labem Lovoš SCHKO_ČS_ Velemín Milešovka SCHKO_ČS_ Velemín Lovoš SCHKO_ČS_ Zdroj: ÚAP,

36 Tabulka č : Přírodní rezervace Obec Výměra - ha Název Pasport A028 - ha A028 - % Třebenice Lipská hora SCHKO_ČS_ Libochovice Myslivna SCHKO_ČS_ Velemín Březina SCHKO_ČS_ Zdroj: ÚAP, Tabulka č : Národní přírodní památka Obec Výměra - ha Název Pasport A029 - ha A029 - % Velemín Borečský vrch SCHKO_ČS_ Zdroj: ÚAP, Tabulka č : Přírodní památka Obec Výměra - ha Název PASPORT_ID A031 - ha A031 - % Jenčice Košťálov SCHKO_ČS_ Třebívlice Kuzov SCHKO_ČS_ Zdroj: ÚAP, Evropsky významné lokality Na území ORP Lovosice se nacházejí evropsky významné lokality soustavy 2 000, ptačí oblast zde není vymezena. NATURA NATURA je soustava chráněných území, v nichţ se vyskytují ohroţené druhy rostlin a ţivočichů a cenné biotopy. Na základě směrnice 79/409/EHS o ochraně volně ţijících ptáků a 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť volně ţijících ţivočichů a planě rostoucích rostlin se ČR zavázala k jejímu vyhlášení v souvislosti se vstupem do Evropské unie

37 Tabulka č : Evropsky významné lokality Obec Výměra - ha Název Vrch Klapý Hazmburk Křesín Lhotka nad Labem Libochovice Ohře Lovoš Ohře Libochovice Lovosice Malé Ţernoseky Radovesice Lovoš Lovoš Ohře Radovesice Slatina Velemín Velemín Vrch Hazmburk Milešovka Březina Velemín Lovoš Borečský Velemín vrch SITECOD PASPORT_ID A034 - ha A034 - % CZ SCHKO_ČS_ CZ SCHKO_ČS_ CZ SCHKO_ČS_ CZ SCHKO_ČS_ SCHKO_ČS_ CZ SCHKO_ČS_ CZ SCHKO_ČS_ CZ SCHKO_ČS_ SCHKO_ČS_ CZ SCHKO_ČS_ CZ SCHKO_ČS_ CZ SCHKO_ČS_ CZ SCHKO_ČS_ CZ SCHKO_ČS_

38 Na území ORP Lovosice jsou vymezeny památné stromy duby a buky v Myslivně v obci Libochovice a 19 památných stromů na území 11 obcí. Výčet památných stromů je uveden v příloze A, tabulka A

39 Územní systém ekologické stability V rámci obecně chráněných území přírody a krajiny byly vymezeny prvky územního systému ekologické stability, jeţ zahrnují skladebné části neregionálního, regionálního a lokálního významu. Územní systém ekologické stability krajiny je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udrţují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se lokální, regionální a nadregionální systém ekologické stability. Výměra prvků ÚSES a její procentuální zastoupení z celkové výměry jednotlivých obcí je uvedeno v tabulce A8 v Příloze A. Grafické znázornění tahů územních systémů ekologické stability jsou zřejmé z následujícího grafického znázornění

40 Koeficient ekologické stability PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Pro posuzování stavu krajiny je běţně uţívaným integrovaným ukazatelem koeficient ekologické stability (dále téţ KES ), který vyjadřuje poměr relativně stabilních ploch vůči plochám nestabilním. I kdyţ metodologicky vykazuje jisté nepřesnosti, umoţňuje srovnání situace v obcích. Dle tohoto ukazatele lze vymezit území: Koeficienty ekologické stability (KES) v obcích SO ORP Lovosice jsou uvedeny v tabulce A8 v příloze A (srovnání vývoje rok 2000, 2009 a 2010)

41 Indikátory Podtémata Obec Ochrana přírody a krajiny Přírodní prostředí a jeho ochrana Biodiverzita a ekologická stabilita území Další jevy a komentáře Černiv Číţkovice Děčany Dlaţkovice Evaň Chodovlice Chotěšov Chotiměř Jenčice Keblice Klapý Křesín Lhotka nad Labem Libochovice Lkáň Lovosice Lukavec Malé Ţernoseky Podsedice Prackovice nad Labem Radovesice Sedlec Siřejovice Slatina Sulejovice Třebenice Třebívlice Úpohlavy Velemín Vchynice Vlastislav Vrbičany SO ORP Lovosice

42 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Existence relativně rozsáhlých území chráněných nějakou formou ochrany přírody a krajiny. Výskyt a ochrana řady vzácných a chráněných druhů ţivočichů a rostlin (národní přírodní památky a rezervace, lokality EVL - součást NATURA 2000, prvky ÚSES biocentra, biokoridory). SLABÉ STRÁNKY Existence nefunkčních prvků ÚSES, jejich pomalá realizace. Nevhodné způsoby hospodaření na některých zemědělských pozemcích. PŘÍLEŢITOSTI HROZBY Jednoznačné vymezení chráněných území Negativní dopady aktivit v oblastech cenných v území a v ÚPD jednotlivých obcí. pro ochranu přírody a krajiny Aktualizace jednotlivých částí ÚSES a realizace Výskyt loţisek v chráněných území riziko nefunkčních částí ÚSES s cílem zlepšení jeho budoucí těţby spojené s devastací lokalit a fungování (vymezení přesných tras zejména celkovým nárůstem zatíţení území biokoridorů lokálního významu). Zlepšování péče o zvláště chráněná území Povolování výstavby ve volné krajině (mimo včetně zlepšení systému monitorování území. zastavěná území obcí), ovlivnění krajinného rázu výstavbou nevhodných staveb. 3.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa V řadě ekonomicky vyspělých zemí, ČR nevyjímaje, dochází dlouhodobě k poklesu podílu zemědělské půdy na jejich území. V ČR je ochrana půdy legislativně zakotvena v zákoně č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. Jejím cílem je minimalizovat zábory zemědělského půdního fondu, zejména bonitně nejcennější půdy. Přesto lze dlouhodobě sledovat její úbytky jednak z důvodu nové zástavby a v souvislosti s rozvojem především dopravní infrastruktury. Ochrana a způsob vyuţívání lesních porostů je zakotvena v lesním zákoně (zákon č. 289/1995 Sb., ve znění následujících předpisů), který lesy člení do tří základních kategorií. Podle převaţujících funkcí jsou vymezeny lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. Zemědělský půdní fond Převaţujícím půdním typem jsou karbonátové černozemně na spraších, které na výchozech křídových slínů přecházejí do mělčích typických pararendzin. Na strmějších skalnatých svazích přecházejí půdy aţ do rankerů. Na zbytcích teras jsou vyvinuty arenické kambizemě s tendencí k podzolizaci. Na čedičích a jejich derivátech jsou vyvinuty ostrůvky eutrofních kambizemí. Místy, zvláště v severní části bioregionu, se vyskytují slané půdy. Zejména ve vyšší a vlhčí jiţní části jsou zastoupeny ostrovy hnědozemí na psraších. Význam mají i typické hnědé, víceméně oglejené fluvizemě na Ohři. Na většině území se nachází asociace černozemí přírodních a zemědělsky zkulturněných, tvořená hlavním půdním typem černozemě na spraších, které se tu vyskytují jako černozemě pravé, ilimerizované a černozemě karbonátové s obsahem CaCO 3 v celém půdním profilu aţ do povrchové vrstvy. Mocnost humózního černozemního horizontu je v rozmezí 40 aţ 60 cm, zásoby ţivin jsou velmi dobré

43 V bezprostředním okolí Labe je vylišena asociace nivních hydromorfních půd, převáţně zemědělsky zkulturněných. Jsou to půdy hlinité, jílovito hlinité aţ jílovité s dobrými zásobami minerálních ţivin a s dobrými rezervami vody pro vegetaci. Tabulka č : Rozloha orné půdy a její změna v obcích SO ORP Lovosice v období Obec Rozloha [ha] Podíl z celku [%] Změna Absolutní [ha] Relativní [%] Černiv 291,85 292,13 92,1 92,14 0,28 0,1 Číţkovice 423,9 423,4 60,13 60,06-0,51-0,12 Děčany 1008,39 997,8 81,41 80,52-10,59-1,05 Dlaţkovice 197,17 196,64 73,43 73,23-0,54-0,27 Evaň 509,5 507,47 67,5 67,22-2,03-0,4 Chodovlice 227,97 229,11 73,93 74,3 1,14 0,5 Chotěšov 704,91 704,64 90,19 90,16-0,27-0,04 Chotiměř 138,47 133,09 40,44 38,85-5,38-3,89 Keblice 389,03 387,9 76,57 76,35-1,13-0,29 Klapý 695,87 689,1 77,83 77,07-6,78-0,97 Křesín 677,07 675,67 69,08 68,94-1,4-0,21 Lhotka nad Labem 92,57 92,46 30,72 30,68-0,11-0,12 Libochovice 1021, ,6 65,33 65,16-1,97-0,19 Lkáň 410,53 409,5 91,82 91,54-1,03-0,25 Lovosice 476,43 442,91 40,06 37,24-33,52-7,04 Lukavec 278,36 270,29 83,01 80,61-8,07-2,9 Malé Ţernoseky 130,35 128,82 39,28 38,82-1,54-1,18 Podsedice 878,1 875,77 57,64 57,47-2,33-0,27 Prackovice nad Labem 290,32 283,77 35,91 35,11-6,55-2,25 Radovesice 403,54 415,32 79,17 81,49 11,78 2,92 Sedlec 333,13 333,63 83,78 83,63 0,5 0,15 Siřejovice 556,64 540,39 90,41 87,77-16,25-2,92 Slatina 561,66 543,45 80,88 78,32-18,22-3,24 Sulejovice 211,39 210,81 56,94 56,78-0,58-0,27 Třebenice 1070, ,38 48,99 48,34-14,51-1,36 Třebívlice 626,09 626,43 44,65 44,68 0,33 0,05 Úpohlavy 334,66 334,65 84,26 84,26-0,01 0 Velemín 1274, ,27 31,68 30,2-59,41-4,66 Vchynice 264,96 255,79 50,85 49,09-9,17-3,46 Vlastislav 384,55 383,73 68,17 68,02-0,82-0,21 Vrbičany 196,78 196,79 81,64 81,64 0,01 0,01 SO ORP Lovosice 15061, ,7 59,0 58,3-188,7-1,3 Zdroj dat: ČSÚ, Městská a obecní statistika, stavy k 1. lednu Pozn.: relativní změna = (stav2010 stav2000) / stav2000 *

44 U většiny obcí došlo k úbytku orné půdy) při srovnání roku 2000 a 2010). Největší úbytek orné půdy byl u obce Lovosice (33,52 %, obce Velemín 59,11 %). Přírůstek orné půdy byl zaznamenán pouze u tří obcí. Významnou charakteristikou způsobu vyuţití území je podíl zastavěných ploch na celkové ploše daného území a jeho vývoj. Absolutní přírůstek zastavěné plochy udává následující tabulka. Tabulka č : Vývoj zastavěné plochy v letech Zastavěná půda v ha ,3 Zastavěná půda v ha ,9 Změna v % 3,71 % Zdroj: ÚAP, Pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUFL) Lesní porosty na území SO ORP Lovosice představují jeho významný přírodní zdroj. Ve srovnání s průměrnou lesnatostí JČK (jeţ je vyšší neţ průměr ČR), patří jeho lesnatost k nadprůměrným (41,2% území). Lesy dosahují v ORP velmi nízkého podílu (15 %). Výrazně se koncentrují v severní části území (obec Lhotka nad Labem 53 %, Velemín 45,4 %) Naopak některé obce jsou zcela bezlesnaté (Černiv, Číţkovice, Dlaţkovice, Lukavec, Sulejovice, Úpohlavy). Pozitivní charakteristikou je vysoké zastoupení listnatých lesu (74,5 % PUPFL - dub 39,3 %, jasan 8,7 %). Nejhojnější jehličnatou dřevinu zde představuje smrk ztepilý (13,3 % PUPFL). 76 % PUPFL spadá do kategorie hospodářských lesů, 8 % do lesu ochranných a 16 % do lesů zvláštního určení

45 Indikátory Obec Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Orná půda kvalita a změna rozlohy Podtémata Míra zalesnění a kvalita lesů Černiv Číţkovice Děčany Dlaţkovice Evaň Chodovlice Chotěšov Chotiměř Jenčice Keblice Klapý Křesín Lhotka nad Labem Libochovice Lkáň Lovosice Lukavec Malé Ţernoseky Podsedice Prackovice nad Labem Radovesice Sedlec Siřejovice Slatina Sulejovice Třebenice Třebívlice Úpohlavy Velemín Vchynice Vlastislav Vrbičany SO ORP Lovosice Další jevy a komentáře

46 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Stabilně vysoký podíl lesní půdy na celkové ploše území s významnými ekonomickými i ekologickými funkcemi. Nízká míra poškození lesních porostů z titulu nadměrného znečištění ovzduší. SLABÉ STRÁNKY Relativně nízká úrodnost půdy. Vzhledem k charakteru území nutné odvodňování vysokého podílu území. PŘÍLEŢITOSTI Zlepšování skladby lesních porostů při obnově/zakládání nových porostů. Zalesňování dalších pozemků méně vhodných pro zemědělskou činnost. Hospodářský potenciál - rostoucí význam produkce dřevní hmoty. Potenciál pro rozvoj individuální rekreace. HROZBY Poškozování lesních porostů okusem v důsledku přemnoţení zvěře. Budování zařízení pro rozvoj rekreačních aktivit sportovní areály apod. v lokalitách s významnými mimoprodukčními funkcemi

47 4 Sociální pilíř 4.1 Technická infrastruktura Kvalita technické infrastruktury je především důleţitým kritériem rozvoje území. V zájmu SO ORP Lovosice v oblasti technické infrastruktury je dosáhnout na svém území takového stavu, kdy bude zabezpečeno odpovídající napojení (obyvatelstva, průmyslových a zemědělských podniků nacházejícíse v obvodu) na všechny inţenýrské sítě. Tato napojení však musí respektovat územní omezení a poţadavky, které klade na další rozvoj správního obvodu koncepce udrţitelného rozvoje. Cílem je vytvořit podmínky pro zajištění ţádoucí úrovně technické infrastruktury SO ORP Lovosice. Mezi technickou infrastrukturu zahrnujeme především napojení regionu na rozvod elektrického proudu, stav vodovodních sítí a kanalizace, plynofikaci a rozvody tepla. Obrázek č : Teplovodní, kanalizační, plynová a vodovodní síť na území SO ORP Lovosice pro rok

48 Zásobování vodou PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Všechny obce v rámci SO ORP Lovosice v současné době mají zavedenu vodovodní síť a jsou povětšinou zcela pokryty. Pro lepší přehled jsou zde uvedeny obce a jejich pokrytí území vodovodní sítí: Pokrytí obce vodovodem je následující. Obec Černiv (100 %), Číţkovice (100 %), Děčany (100 %), Dlaţkovice (100 %), Chotiměř (99 %), Jenčice (100 %), Keblice (100 %), Křesín (100 %), Lhotka nad Labem (100 %), Libochovice (100 %), Lovosice (100 %), Malé Ţernoseky (100 %), Podsedice (98,5 %), Sedlec (100 %), Slatina (100 %), Sulejovice (100 %), Třešnice (100 %), Úpohlavy (100 %), Velemín (80 %), Vchynice (100 %), Vlastislav (100 %). Obec Vrbičany je pokryta z větší části vodovodní sítí. Dále dle dotazníkového průzkumu má jiţ obec Lkáň rozvod vody na 98% území. U obcí Dlaţkovice, Evaň, Chodovlice, Keblice, Lkáň, Peckovice nad Labem, Sedlec, Úpohlavy a Prackovice nad Labem není znám přesný podíl pokrytí, ale obce jsou ve značné části území pokryté. V obci Třebívlice mají vodovodní síť jen některé oblasti, neboť některé domácnosti vyuţívají své studny. Větším problémem je situace v odkanalizování a v čištění odpadních vod. Odkanalizování obcí a čištění odváděných odpadních vod mají pouze některé obce a to v různém stupni. Jejich přehled poskytuje následující mapa. Obrázek č : Kanalizace v SO ORP Lovosice pro rok

49 Zdroj: ÚAP, Kanalizační síť Některé obce jsou napojeny na kanalizaci a ČOV pouze částečně a odpadní vody od zbývajících obyvatel jsou zachycovány v bezodtokových jímkách a vyváţeny na polní nebo jiné pozemky. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků. ČOV jsou v obcích Lovosice, Radovesice, Třebenice, Velemín a Vrbičany Jednotná kanalizace je zavedena v 16 obcích Číţkovice, Chotiměř, Keblice, Libochovice, Lovosice, Lukavec, Podsedice, Radovesice, Siřejovice, Slatina, Sulejovice, Třebenice, Třebívlice, Velemín, Vchynice, Vrbičany. Přesnější rozdělení dle typů kanalizace v jednotlivých obcích je v tabulce B10 v příloze B. V rámci SO ORP Lovosice je 15 obcí bez kanalizace. Avšak obce Černiv a Lkáň mají záměr na vybudování kanalizace a obec Vlastislav čeká na finanční kapitál. Obec Radovesice má v plánu napojení kanalizace na místní ČOV. Zásobování plynem V rámci SO ORP Lovosice je plynem zásobováno 20 obcí z 31 obcí. Mezi obce, které mají pokryto více neţ 90 % obyvatel plynofikací, patří obce Číţkovice (90 %), Chotěšov (100 %), Chotiměř (99 %), Jenčice (100 %), Křesín (100 %), Lhotka nad Labem (97%), Lukavec (100 %), Malé Ţernoseky (98,5 %), Radovesice (100 %), Siřejovice (100 %), Třebenice (100 %), Třebívlice (100 %), Vrbičany (95 %). Obce, jeţ mají pokryto méně neţ 70 %, jsou Velemín (70 %), Děčany (napojeno asi 40 % domácností). Některé obce jsou napojeny, ale neví, jaké procento domácností je pokryto plynofikací. Mezi tyto obce se řadí obec Libochovice, Podsedice, Keblice, Prackovice nad Labem a Úpohlavy. V obci Sulejovice je území plně pokryto, ale ne všichni obyvatelé jsou napojení. Obcí, které nemají zavedenou plynofikaci, je 10, je to: Černiv, Dlaţkovice, Evaň, Chodovlice, Klapý, Lkáň, Sedlec, Slatina, Vchynice, Vlastislav. Zásobování teplem V ORP Lovosice zajišťuje společnost Tepelné hospodářství Města Lovosice spol. s r.o. zásobování teplem ve městě Lovosice. Obec Lkáň chystá výstavbu bioplynové stanice pro centrální vytápění. Zásobování elektrickou energií Stávající vedení elektrizační soustavy na území ORP je vymezeno v následujícím obrázku

50 Obrázek č : Vedení elektrizační soustavy s elektrickou stanicí na území SO ORP Lovosice pro rok

51 Ve většině obcí v rámci SO ORP Lovosice se nevyskytují problémy s dodávkou elektrické energie, pouze obce Lkáň uvedla 98 % bezproblémovost a Slatina, jeţ uvedla občasné technické problémy při nepříznivém počasí. Tabulka č : Vybavenost obcí technickou infrastrukturou Jednotná Obec Vodovod Plynofikace kanalizace * Kanalizace napojena na ČOV Hodnocení Černiv A -1 Číţkovice A A A 1 Děčany A A 0 Dlaţkovice A -1 Evaň A -1 Chodovlice A -1 Chotěšov A A 0 Chotiměř A A A 1 Jenčice A A 0 Keblice A A A 1 Klapý A -1 Křesín A A 0 Lhotka nad Labem A A 0 Libochovice A A A 1 Lkáň A -1 Lovosice A A A A 2 Lukavec A A A 1 Malé Ţernoseky A A 2 Podsedice A A A 2 Peckovice nad Labem A A 0 Radovesice A A A A 2 Sedlec A -1 Siřejovice A A A 1 Slatina A A 0 Sulejovice A A A 1 Třebenice A A A A 2 Třebívlice A A A 1 Úpohlavy A A 0 Velemín A A A A 2 Vchynice A A 0 Vlastislav A -1 Vrbičany A A A A 2 Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření, Malý lexikon obcí 2007, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihočeského kraje 2004 Pozn.: A = ano, obec je uvedeným vybavena, N= ne, obec není uvedeným vybavena *Jednotná kanalizace pro veřejnou potřebu - stoková síť, která odvádí jednotlivé druhy odpadních vod společně jednou soustavou stok. Zpravidla se odvádí dohromady splaškové a dešťové odpadní vody. Škála: -2..0x A (obec bez sledované technické infrastruktury) -1..1x A 0..2x A 1..3x A 2..4x A (obec s kompletním vybavením)

52 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Dostatečná přenosová kapacita produktovou -Nedostatečné schopnosti a moţnosti vyuţití elektrické sítě, plynovodů. vícezdrojového spolufinancování projektů. Území regionu je vzhledem k vzájemné V části obcí chybí napojení na ČOV. blízkosti napájecích bodů dostatečně zásobováno elektrickou energií. Dobré dopravní napojení Prahy, Ústí nad Ztráta atraktivity veřejné hromadné dopravy ve Labem a dalších regionálních a prospěch individuální automobilové dopravy. subregionálních center. Dobré napojení většiny obcí na veřejnou Přetíţení uzlu Lovosice a silnice a ţeleznice autobusovou dopravu a na ţelezniční dopravu. často tvoří bariéru pro rozvoj obce (zejména silnice I. třídy). Dobré zásobování pitnou vodou u všech obcí. Problematická situace v odkanalizování a v čištění odpadních vod. PŘÍLEŢITOSTI HROZBY Dostavba dálnice D8 pro sníţení stávají zátěţe Pokračující nárůst podílu individuální tranzitní dopravou a realizace uvaţovaných automobilové dopravy vedoucí k přetěţování silničních obchvatů a přeloţek silniční sítě nedostatek finančních prostředků na potřebné úpravy či realizaci infrastruktury. Plynofikace a výstavba oddílné kanalizace s Zhoršující se stav komunikací v důsledku ČOV v obcích, které dosud nejsou na sítě přetěţování a odkladu jejich rekonstrukce. napojeny a centralizace systému vytápění obcí. Vyuţití dotací z programů EU na výstavbu a Nerovnováha finančních zdrojů a výdajů na rekonstrukci veřejné infrastruktury a zlepšení infrastrukturu a obsluhu. obsluţnosti veřejnou hromadnou dopravou

53 Indikátory Obec Veřejná technická infrastruktur a Podtéma Vybavenost obcí vodovodem, rozvodem plynu a elektrické energie Kanalizačn í síť a napojení obcí na ČOV Černiv Číţkovice Děčany Dlaţkovice Evaň Chodovlice Chotěšov Chotiměř Jenčice Keblice Klapý Křesín Lhotka nad Labem Libochovice Lkáň Lovosice Lukavec Malé Ţernoseky Podsedice Prackovice nad Labem Radovesice Sedlec Siřejovice Slatina Sulejovice Třebenice Třebívlice Úpohlavy Velemín Vchynice Vlastislav Vrbičany SO ORP Lovosice Další jevy a komentáře

54 4.2 Dopravní infrastruktura PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Návaznost na Politiku územního rozvoje ČR Základním východiskem pro tvorbu územně-plánovací dokumentace je Politika územního rozvoje ČR, jeţ je v souladu s 32 stavebního zákona členěna na kapitoly: Republikové priority územního plánování pro zajištění udrţitelného rozvoje území, které se uplatňují na celém území České republiky; Rozvojové oblasti a rozvojové osy, Specifické oblasti, Koridory a plochy dopravní infrastruktury a Koridory, plochy a rozvojové záměry technické infrastruktury. Politika územního rozvoje ČR vymezuje oblasti, osy, koridory a plochy s ohledem na prokázané potřeby rozvoje území státu, které odůvodňují v souladu s 5 stavebního zákona zásah do působnosti orgánů krajů a obcí v záleţitostech týkajících se jejich územního rozvoje, a jestliţe je důvodné pro tyto oblasti, osy, koridory a plochy stanovit kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v nich; atd. (PÚR ČR 2008) Rozvojové oblasti a rozvojové osy Politika Územního rozvoje vymezuje rozvojové oblasti a rozvojové osy v územích, v nichţ existují zvýšené poţadavky na změny v území z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu. V takto vymezených územích je nutno vytvářet, udrţovat a koordinovat územní připravenost na zvýšené poţadavky změn v území a při respektování republikových priorit územního plánování umoţňovat odpovídající vyuţívání území a zachování jeho hodnot. Územím SO ORP Lovosice prochází republiková rozvojová osa OS2 Praha Ústí nad Labem hranice ČR (-Dresden). Obrázek č : Rozvojové oblasti a rozvojové osy Zdroj: PÚR ČR 2008, vlastní úprava. Při rozhodování a posuzování záměrů na změny v území ve všech rozvojových oblastech a rozvojových osách je nutno sledovat zejména rozvoj veřejné infrastruktury mezinárodního a republikového významu při současném zachování respektování hodnot území

55 Vymezení rozvojové osy OS2 zahrnuje na území SO ORP Lovosice obce s výraznou vazbou na významnou dopravní cestu, tj. dálnici D8 a ţelezniční trať č Ve správním obvodu ORP Lovosice nebyly vymezeny ţádné specifické oblasti. Koridory a plochy dopravní infrastruktury Územím SO ORP Lovosice prochází následující koridory a plochy dopravní infrastruktury. Koridor vysoko-rychlostní dopravy VR1 Vodní cesta mezinárodního významu VD1 Veřejná logistická centra (dále VLC) Úkoly územního plánování dle PÚR ČR 2008: a) kraje v zásadách územního rozvoje upřesní vymezení ploch a koridorů dopravní infrastruktury, při respektování důvodů vymezení a kritérií a podmínek pro rozhodování, b) příslušné kraje a obce zajistí územní ochranu vymezených koridorů a ploch, případně územní rezervou, c) příslušné kraje a obce postupují při pořizování územně plánovací dokumentace v souladu s kriterii a podmínkami pro rozhodování o změnách v území, d) kraje při pořizování územně plánovací dokumentace řeší územní souvislosti vymezených koridorů a ploch. Pro hodnocení stávajícího stavu a vývoje dopravní infrastruktury na území SO ORP Lovosice byla vyuţita celá řada analytických a koncepčních materiálů, především Politika územního rozvoje ČR 2008, Program rozvoje Ústeckého kraje (2008), Územně analytické podklady pro správní obvod obce s rozšířenou působností Lovosice (2008) a především ÚAP Ústeckého kraje V rámci analýzy byly dále vyuţity i materiály a data informačních systémů MD ČR a ŘSD ČR. V období zpracování nebyly k dispozici Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje. Silniční doprava Pro zajištění dopravní obsluhy území slouţí síť pozemních komunikací. Ta se dle legislativy dělí na dálnice, rychlostní komunikace a silnice I. třídy, které jsou v majetku ČR, silnice II. a III. třídy, které jsou v majetku krajů, místní komunikace I., II., III. a IV. třídy, které jsou v majetku jednotlivých obcí a účelové komunikace, které jsou majetkem právnických nebo fyzických osob. Koridory a dopravní plochy mezinárodního významu Multimodální koridory Multimodální koridory jsou charakterizovány tím, ţe jsou v nich soustředěny dva nebo více druhů dopravy s dělbou dopravní práce. V rámci sítě transevropských multimodálních koridorů byl na území ČR vymezen i IV. transevropský multimodální koridor evropské sítě TEN-T vedený v ose Berlin - Praha Břeclav Bratislava - Budapešť - Istanbul, jehoţ úsek prochází územím SO ORP Lovosice

56 Obrázek č : Transevropské multimodální koridory (TEMMK) Zdroj: PÚR ČR 2008, vlastní úprava. Jeho součástí na území Ústeckého kraje jsou v cílové podobě dálnice D8 - E55, I. tranzitní ţelezniční koridor, výhledově vysokorychlostní trať (VR1), Labská vodní cesta, logistické centrum Lovosice, mezinárodní veřejné letiště Roudnice nad Labem a mezinárodní cyklistická stezka EuroVelo č. 7. Koridory a dopravní plochy mezinárodního a republikového významu Mezi výhledové silniční tahy mezinárodního a celostátního významu procházející územím Ústeckého kraje patří dálnice a navrhované silnice I. třídy dle zákona č. 13/97 Sb. v platném znění. Územím SO ORP Lovosice prochází koridor dálnice D8. Její cílový stav dle platného ÚP VÚC okresu Litoměřice znázorňuje následující obrázek

57 Obrázek č : Koridor dálnice D8 Zdroj: ÚP VÚC okresu Litoměřice, vlastní úprava Stávající silniční síť na území SO ORP Lovosice Páteřní komunikace silniční sítě na sledovaném území zahrnují jiţ dostavěný úsek dálnice D8 Praha Lovosice, který dále pokračuje silnicí I. třídy I/8, dále jsou to silnice I. třídy I/15 a I/30. Jejich průběh je následující. Dálnice D8 - Praha (II/243) - hranice hl. m. Prahy (začátek D8) Lovosice (D8, I/15, I/30) Silnice I. a II. třídy I/8 Lovosice Bystřany (I/63) - Teplice (I/13) - Dubí (I/27) - Cínovec - Německo I/15 Most (I/27) - Skršín (I/28) - Lovosice (D8, I/8, I/30) - Litoměřice - Zahrádky u České Lípy (I/9) I/30 Lovosice (D8 km48) - Ústí nad Labem (I/62) - Chlumec (I/13) Správní území ORP Lovosice a město Lovosice jako takové mají zajištěno spojení s hlavním městem Prahou (D8), krajským městem Ústím nad Labem (I/30) i s významnými centry sousedních územních celků Mostem a Litoměřicemi (I/15). Součástí základní sítě jsou i následující silnice II. třídy. II/237 Libochovice Třebenice (I/15) II/246 (Louny) Libochovice (D8) Roudnice nad Labem II/247 Libochovice (D8) I/15 (Lovosice Litoměřice) II/261 (Štětí Litoměřice) Lovosice (Ústí nad Labem Děčín)

58 Tento základní systém je dále doplněn poměrně hustou sítí silnic III. a IV. třídy a účelových komunikací, které zajišťují zpřístupnění ostatních sídel neleţících na hlavních trasách a jejich napojení na vyšší komunikační systém. Jejich průběh znázorňuje obrázek B1 v Příloze B. Zatíţení silniční sítě Dopravní zatíţení silniční sítě na území ORP Lovosice dokládají výsledky z celostátního sčítání dopravy v roce Výsledky sčítání se vykazují pomocí ukazatele RPDI (roční průměr denních intenzit, údaje v tisících vozidel/24h). Ukazatel RDPI zohledňuje variace hodnot intenzity v průběhu týdne (v pracovních dnech i o víkendech) v průběhu celého roku. Skutečné hodnoty například v pracovních dnech (kupř. v květnu) budou vyšší neţ průměrné hodnoty, a to dle zpracovatelů aţ o 10-15%. Nejvyšší nárůst zatíţení byl na území ORP Lovosice v období 2000 a 2005 zjištěn na hlavních komunikacích, coţ je v souladu s celorepublikovým vývojem, který dále pokračuje. Tabulka č : Intenzita dopravy na vybraných komunikacích na území SO ORP Lovosice Silnice Sčítací RDPI RDPI Změna Trasa úsek /2000 D ,76 Praha-Lovosice I/ ,57 Lovosice Teplice státní hr ,57 Lovosice Teplice státní hr. I/ ,50 Průtah Lovosicemi ,35 Výjezd z centra Lovosic ,35 Lovosice Ústí nad Labem I/ ,35 Most Lovosice Litoměřice Zdroj: ŘSD ČR, vlastní zpracování Z údajů v tabulce vyplývá nárůst intenzity mezi lety 2000 aţ 2005 o cca 35 aţ 75%. Obdobný trend se projevil i na některých úsecích silnic II. třídy (II/247) a niţších tříd. Srovnání nárůstu intenzit ilustruje obrázek B2 v Příloze B. Další sčítání bude provedeno za rok Jako příklad nárůstu intenzity v uplynulých letech lze uvést údaje z automatických sčítačů na dálnicích v letech 2000, 2005, 2007, 2008 získané v úseku D8 Doksany Lukavec. V roce 2000 byla hodnota RDPI 9,6 tis.voz/24h, v roce 2005 jiţ 16,7 tis.voz/24h. V roce 2007 vzrostl RDPI na 19,7 a v roce 2008 jiţ dosáhl 21 tis.voz/24h, coţ je nárůst o více neţ 100% od roku Rozvoj silniční sítě na území SO ORP Lovosice Výchozími dokumenty pro vymezení záměrů v rozvoji silniční sítě byly ÚP VÚC okresu Litoměřice (platnost od ), Politika územního rozvoje ČR 2008 (2009) a Územně analytické podklady Ústeckého kraje (2009). Prioritou pro kvalitní propojení území se sousední SRN je dostavba D8, jejíţ koridor byl vymezen v ÚP VÚC okresu Litoměřice (obrázek B3, příloha B). Na sledovaném území je ve srovnání s republikovým průměrem vysoká hustota silniční sítě. S nárůstem intenzity dopravy jiţ ne vţdy odpovídá současným potřebám. V daném případě se jedná o nezbytnou postupnou přestavbu a modernizaci, především budování obchvatů, přeloţek, mimoúrovňových křiţovatek a zkapacitnění hlavních silničních tahů. Za hlavní prioritní záměry na úseku silniční dopravy vymezuje ÚP VÚC okresu Litoměřice ve vazbě na území SO ORP Lovosice následující stavby: výstavba dálnice D8, dálniční přivaděč pro Litoměřice (II. etapa), silniční most přes Labe u Mlékojed pro spojení Lovosic a Litoměřic a pro dálniční přivaděč,

59 vybudování centra dopravních sluţeb pro kombinovanou dopravu s příslušnými odstavnými plochami v Lovosicích. Nejdůleţitější probíhající stavbou na území SO ORP Lovosice republikového a mezinárodního významu, jeţ zkvalitní dopravní propojení nejen sledovaného území, s významnými pozitivními efekty na rozvoj regionu je dostavba dálnice D8 Praha - státní hranice se SRN, jeţ spočívá ve zprovoznění úseku Lovosice Řehlovice přes České středohoří. Jeho dokončení se předpokládalo dle ŘSD ČR nejdříve koncem roku 2010 za předpokladu definitivního rozhodnutí o vedení trasy a dálničního tunelu a finančního zajištění stavby). Vzhledem k tomu, ţe v době zpracování nebyly k dispozici platné Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje (návrh byl v etapě dopracování a nebyl dostupný), další záměry v rozvoji dopravní infrastruktury nemohly být zahrnuty a rovněţ z nich vyplývající úkoly pro jejich upřesnění v rámci ÚPD dotčených obcí, případně řešení jejich střetů s územními limitami. Dostupnost ORP Lovosice Hodnocení dopravní obsluţnosti území hromadnou dopravou bylo provedeno na základě zjištění počtu spojů linkové autobusové dopravy do Lovosic ve všedních dnech pro vybrané časové intervaly. Volba časových intervalů podle účelu moţnosti dojíţďky za prací, dojíţďky do škol a na úřady

60 Tabulka č : Dostupnost ORP Lovosice Obec Počet spojení Počet spojení Počet spojení na na 6h na 8h 14h Černiv Číţkovice Děčany Dlaţkovice Evaň Chodovlice Chotěšov Chotiměř Jenčice Keblice Klapý Křesín Lhotka nad Labem Libochovice Lkáň Lukavec Malé Ţernoseky Podsedice Prackovice nad Labem Radovesice Sedlec Siřejovice Slatina Sulejovice Třebenice Třebívlice Úpohlavy Velemín Vchynice Vlastislav Vrbičany Celkový počet spojení Pozn.: Data o dojezdu na 6, 7 a 14 hodin. Data jsou z května Aby spojení mohlo byt uvedeno, tak musí být kratší neţ 90 minut a dorazit do cíle nejdříve hodinu před uvedenou hodinou. Jak vyplývá z údajů v tabulce z celkového počtu 31 obcí v osmi případech, nebyl nalezen vhodný autobusový spoj. Jedná se o obce Černiv, Evaň, Chodovlice, Chotiměř, Klapý, Lkáň, Sedlec a Vlastislav. Vyhodnocení četnosti spojení a jejich časovou náročnost (průměrné doby cesty) dle obcí v daných intervalech uvádějí tabulky B1 a B2 v Příloze B. Při souhrnném hodnocení dostupnosti Lovosic bude dále zohledněna i moţnost jednotlivých obcí vyuţívat ţelezniční dopravu

61 Ţelezniční doprava Koridory ţelezniční sítě Územím SO ORP Lovosice prochází I. tranzitní ţelezniční koridor (Kiel Hamburg Berlin) Děčín Ústí nad Labem Praha Česká Třebová Brno Břeclav (Wien), který je součástí IV. transevropského multimodálního koridoru. Koridor je dokončený v celé své délce. Obrázek č : Doprava ţelezniční koridory konvenční ţeleznice, koridory VRT Zdroj: PÚR ČR 2008, vlastní úprava Ţelezniční doprava na území SO ORP Lovosice Součástí jiţ uvedeného páteřního koridoru je i důleţitý ţelezniční uzel ORP Lovosice. Ţelezničním koridorem procházejí trasy následujících ţelezničních tratí č. 090 (Kralupy nad Vltavou Lovosice Ústí n. L. Děčín), 091 (Kralupy nad Vltavou Praha) a ţelezniční trať č. 098 (Děčín Dolní Ţleb, st. hranice), které zajišťují spojení Praha Lovosice Ústí nad Labem - SRN. Územím SO ORP Lovosice prochází ţelezniční trať č. 090, jejíţ trasa na území SO ORP propojuje obce Prackovice, Litochovice, Malé Ţernoseky, Lovosice město, Lovosice, Lukavec. Tento páteřní koridor je doplněn ţelezničními tratěmi č. 087, 097 a 114, jejichţ průběh je následující: ţelezniční trať č. 087 v trase Lovosice - Litoměřice - Česká Lípa, ţelezniční trať č. 097 v trase Lovosice Úpoříny Teplice, ţelezniční trať č. 114 v trase Lovosice - Libochovice Louny Postoloprty, jeţ zajišťují jednak spojení ORP Lovosice s dalšími regionálními centry na území Ústeckého kraje, ale současně i dostupnost centra území ORP Lovosice

62 Poslední ţelezniční trať č. 113 (Lovosice Obrnice Most) není vyuţívána pro osobní přepravu. Délka ţelezniční dráhy na území SO ORP Lovosice činí celkem cca 123,14 km, z toho délka celostátní ţelezniční dráhy je cca 14,56 km a regionálních drah cca 54,29 km. Ţelezniční zastávky a stanice Bezprostřední obsluha území je zajišťována prostřednictvím ţelezničních zastávek nebo stanic. Pro hodnocení úrovně obsluhy území ţelezniční dopravou je proto rozhodující jednak jejich počet, ale i jejich vzdálenost od zdrojů a cílů osobní dopravy. Z hlediska dostupnosti ORP Lovosice plní obsluţnou funkci území ţelezniční tratě č. 090, 097 a 114, které, na kterých jsou zastávky/stanice v obcích, uvedených v následující tabulce. Tabulka č : Dopravní obsluţnost území ţelezniční dopravou Trať číslo Stanice/ zastávky 090 Prackovice n/l, Litochovice n/l, Malé Ţernoseky, Lovosice město, Lovosice, Lukavec 097 Lovosice, Lovosice zastávka, Oparno, Chotiměř, Dobkovičky 114 Lovosice, Sulejovice, Číţkovice, Úpohlavy, Chotěšov, Slatina, Libochovice, Libochovice město, Dubany, Křesín 087 Lovosice, (Ţalhostice, Litoměřice) Zdroj: IDOS. Na území SO ORP Lovosice se nachází 19 stanic/zastávek, z toho 3 se nachází v Lovosicích, 11 se nachází ve sledovaných městech a obcích, zbývajících 5 se nachází v jejich částech. (Opatrno, Libochovice město, Dobkovičky, Litochovice n/l a Dubany). Četnost vlakových spojení je relativně dostatečná. Četnost vlakových spojení je relativně dostatečná. Rozvoj ţelezniční sítě na území SO ORP Lovosice Jako územní rezerva je v ose IV. transevropského multimodálního koridoru procházejícího Ústeckým krajem sledován koridor vysokorychlostní tratě (VRT) Berlín Praha Brno Vídeň s návazností na balkánsko-jadranská ramena a na radiálu Vídeň Ostrava Katovice Varšava. (PRÚK) Jedná se o dlouhodobě územně hájený koridor vysokorychlostní tratě, jeţ vychází ze zpracované studie vysokorychlostních tratí v ČR. Územní koridor je vymezen v jednotné šířce 600m, aniţ byly detailně zjištěny střety v území. Územní ochrana koridoru tak omezuje funkční vyuţívání území a znemoţňuje rozvoj dotčených obcí včetně realizace záměrů, schválených v ÚPD jednotlivých obcí. Délka koridoru na území SO ORP Lovosice činí cca 14,954 km. Jeho průběh znázorňuje obrázek B4 v Příloze B. Hustota silniční a ţelezniční sítě na území SO ORP Lovosice je dostatečná, její hlavní nedostatky spočívají v kvalitě

63 Kombinovaná doprava Lovosice jsou od roku 2006 centrem, jeţ zajišťuje kombinovanou dopravu silnice-ţeleznice 3. Probíhá zde nakládka kontejnerů i kamionů na ţelezniční vagony, jeţ jsou směřovány do řady zemí, kupříkladu do Německa, Francie, Belgie, Švédska a dalších. Veřejná logistická centra (dále VLC) V rámci PÚR ČR 2008 byla oblast Ústí nad Labem Lovosice zařazena do vymezené sítě veřejných logistických center napojených na ţelezniční, silniční a případně i vodní a leteckou dopravu, budované podle jednotné koncepce. V budoucnosti by měla poskytovat široké spektrum logistických sluţeb. Úkolem příslušných ministerstev a jiných ústředních úřadů je spolupracovat s kraji na výběru konkrétních lokalit v rámci pořizování ZÚR. Vodní doprava PÚR vymezuje v rámci IV. transevropského multimodálního koridoru jako koridor dopravní infrastruktury mezinárodního a republikového významu koridor vodní dopravy VD1 v trase Pardubice hranice SRN. Důvodem jeho vymezení je zabezpečení splavnosti Labe jako vodní cesty mezinárodního významu. Ukládá MD v součinnosti s MŢP do roku 2010: a) Prověřit reálnost a účelnost splavnění a potřeb zlepšování parametrů vodních cest vyuţívaných včetně případného stanovení podmínek pro vytvoření územních rezerv. b) Prověřit moţnosti minimalizace dopadů splavnění na ţivotní prostředí. (PÚR ČR 2008) Labská vodní cesta, jeţ je součástí hlavních vnitrozemských vodních cest mezinárodního významu dle evropské dohody AGN 4, prochází východní hranicí území SO ORP Lovosice. Délka vodní cesty na území SO ORP Lovosice činí cca 9,8km. V současnosti je vyuţívaná pro nákladní a rekreační osobní dopravu v úseku (Pardubice) Chvaletice Ústí nad Labem Hřensko státní hranice. Větší vyuţití pro mezinárodní nákladní dopravu je podmíněné zkvalitněním podmínek celoroční splavnosti, coţ by umoţnilo přesun části objemů nákladní dopravy ze silnic na ekologicky šetrnější vodní dopravu. V této souvislosti se předpokládá výrazný rozvoj vyuţití přístavu Lovosice. Letecká doprava Na území SO ORP Lovosice se nenachází ţádné letiště a ani se výhledově nepředpokládá jeho vybudování. 3 V letech existovala v trase Lovosice Dráţďany (ţelezniční trať č. 090/815) kombinovaná doprava systému RO-LA s terminály Lovosice a Dresden-Fridrichstadt. Pro překládku z vody na ţeleznici slouţilo logistické centrum Děčín. (PRÚK) 4 Součástí IV. TEN-T procházející Ústeckým krajem je řeka Labe, od říčního kilometru 102,2 Chvaletice po státní hranici se SRN zařazená mezi dopravně vyuţívané vodní cesty (zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě). Od roku 1997, kdy ČR podepsala Evrop-skou dohodu AGN, je Labe v označení E20 součástí hlavních vnitrozemských vodních cest mezinárodního významu. se sítí západoevropských vodních cest, umoţňující přes SRN přístup do států Beneluxu, severní Francie a do významných přímořských přístavů. (ÚAP ÚK 2009)

64 Indikátory Obec Veřejná dopravní infrastruktura Dopravní obsluţnost území Podtéma Dostupnost ORP Lovosice Další jevy a komentáře Černiv Dostupnost II/247, ţeleznice Číţkovice I/15; ţelezniční stanice Děčany Špatné napojení částí obce Dlaţkovice Dostupnost I/15 Evaň II/237 Chodovlice II/237 Chotěšov II/247; ţelezniční stanice Chotiměř Dostupnost I/8; ţelezniční stanice Jenčice I/15 Keblice Dostupnost D8 Klapý II/237 Křesín II/246, ţeleznice; ţelezniční stanice Lhotka nad Labem I/30, dostupnost ţeleznice Libochovice II/46, II/237; ţelezniční stanice Lkáň II/237 Lovosice Dopravní uzel, centrum ORP; ţelez. st. Lukavec II/247; ţelezniční stanice Malé Ţernoseky I/30; ţelezniční stanice Podsedice I/15 Prackovice nad Labem I/30; ţelezniční stanice Radovesice II/246 Sedlec Dostupnost II/237 Siřejovice II/247 Slatina Dostupnost II/246; ţelezniční stanice Sulejovice I/15; ţelezniční stanice Třebenice I/15, špatné napojení částí obce Třebívlice I/15, špatné napojení částí obce Úpohlavy Dostupnost I/15; ţelezniční stanice Velemín dopravní odlehlost částí obce Vchynice I/8 Vlastislav Dostupnost I/15 Vrbičany II/247 SO ORP Lovosice Zdroj: IDOS, ÚAP ÚK (2009) 2 - Bezprostřední napojení na silnici I. nebo II. třídy a železnici (zastávka/stanice) 1 - Bezprostřední napojení na silnici I. nebo II. třídy nebo na železnici 0 relativně dostupné napojení na silnici I. nebo II. třídy nebo na železnici -1 omezená dostupnost silnice vyšší kategorie a železnice -2 napojení na silnici nižší kategorie, absence dostupnosti železnice

65 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Územím SO ORP Lovosice prochází IV. Nedostavěný úsek dálnice D8 v trase transevropský multimodální koridor Berlín - Lovosice Řehlovice. Praha - Brno -Bratislava - Budapešť - Sofie Istanbul. Dálnice D8 zprovozněná v převaţujícím Nevyhovující technický stav převáţné části rozsahu. silnic II. a významných silnic III. třídy. Modernizovaný I. tranzitní ţelezniční koridor - Nevyhovující technický stav regionálních součást transevropské ţelezniční sítě nákladní ţelezničních tratí a jejich vybavení. dopravy (TERFN). Celostátní ţelezniční trať č. 90 spojení do krajského města a dalších center. Provozovaná labská vodní cesta - součást Omezené plavební podmínky na dolním toku hlavních vnitrozemských vodních cest (AGN). Hustá silniční síť silnic I., II. a III. třídy. Labe. Absence obchvatů, růst intenzity dopravy na průtahu centry obcí a zastavěným územím, růst znečištění ovzduší, hluku. Nedostatečně rozvinutá síť kvalitních cyklistických tras a samostatných cyklostezek. PŘÍLEŢITOSTI HROZBY Dokončení dálnice D8 - přímé kvalitní napojení Zpoţdění dostavby dálnice D8 Řehlovice na krajské město, sníţení zátěţe silnic I. třídy Lovosice, nadměrné zatíţení stávajících silnic I/8 a I/30 mezinárodní kamionovou přepravou. I/8 a I/30 včetně dotčených sídel, růst nehodovosti. Modernizace ţelezničních tratí, zvýšení atraktivnosti veřejné dopravy, pokles individuální automobilové dopravy. Zlepšení podmínek splavnosti Labe (vybudování veřejného logistického centra) vyuţití vodní cesty pro přepravu kontejnerů a kamionů (přístav Lovosice), sníţení zátěţe pozemních komunikací nákladní dopravou. Tvorba integrovaných systémů veřejné přepravy zvýšení její atraktivnosti. Vytvoření propojené sítě kvalitních cyklistických tras a jejich vybavení dalšími sluţbami. Čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie na rozvoj/modernizaci dopravní infrastruktury. Další růst individuální automobilové dopravy v důsledku nízké kvality a obsluţnosti území veřejnou hromadnou dopravou. Odkládání rekonstrukce a modernizace stávající silniční sítě další zhoršení technického stavu při rostoucí intenzitě dopravy. Nedostatek finančních prostředků na rekonstrukce a modernizace dopravní infrastruktury. Vedení cyklistických tras společně s motorovou dopravou sniţuje bezpečnost provozu, kvalitu a míru vyuţitelnosti pro kaţdodenní i rekreační dopravu. 4.3 Sociodemografické podmínky Demografický vývoj Ke dni ţilo v Ústeckém kraji obyvatel. Ústecký kraj se řadí na 5. místo v počtu obyvatel (po hlavním městě Praha, Středočeském, Moravskoslezském, Jihomoravském kraji) v rámci České republiky. V roce 2010 měl Ústecký kraj obyvatel. Nejvíce obyvatel ţilo v SO ORP Ústí nad Labem, Teplice a Chomutov, naopak

66 nejméně osob je v SO ORP Podbořany, Varnsdorf a Bílina. V roce 2010 je stále nejlidnatějším SO ORP Ústí nad Labem (14,5 % obyvatel kraje). Následuje SO ORP Teplice, které jsou jen nepatrně menším a jejich podíl je 13,0 %. Podbořany jsou naopak SO ORP s nejmenším podílem obyvatel, a to s 2 %. Od roku 2000 došlo pouze k 1,1 % nárůstu (o osob). Obdobně jako v kraji jako celku nedošlo k výraznějším pohybům počtu obyvatel ani ve většině jednotlivých SO ORP. Největší nárůst zaznamenal SO ORP Roudnice nad Labem, a to 8,0 %. K největšímu poklesu obyvatelstva v relativním vyjádření došlo v SO ORP Bílina o 4,4%. V absolutním vyjádření ubylo nejvíce obyvatel v SO ORP Most. V roce 2000 v SO ORP Lovosice měl obyvatel, v roce 2010 evidoval osob. V tomto období došlo k nárůstu o 1,9 % (o 509 osob). Tabulka č : Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Ústeckého kraje mezi lety SO ORP Rok Rozdíl mezi lety 2010 a Absolutně Relativně (%) Bílina ,4 Děčín ,1 Chomutov ,4 Kadaň ,3 Litoměřice ,7 Litvínov ,2 Louny ,2 Lovosice ,9 Most ,5 Podbořany ,7 Roudnice nad Labem ,0 Rumburk ,7 Teplice ,0 Ústí nad Labem ,4 Varnsdorf ,7 Ţatec ,1 Ústecký kraj ,1 Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu. Pozn.: relativní změna = (stav2010 stav2000) / stav2000 * 100 Následující grafy ukazují, jak se počet obyvatel SO ORP vyvíjel od roku 1971 do roku Zatímco první graf ukazuje vývoj počtu obyvatel, druhý graf zachycuje vývoj hrubých měr přirozeného přírůstku, migračního salda a celkového přírůstku, které vývoj počtu obyvatel vysvětlují. Do roku 1978 docházelo k prudkému nárůstu počtu obyvatel s mírným zrychlením ve druhé polovině 70. let, coţ odpovídá tehdejší pronatalitní politice státu a vývoji obyvatel v celé ČR. Poté následuje prudký pokles počtu obyvatel z důvodu migrace, jak vypovídá křivka grafu migračního salda aţ do roku 1981, kdy dochází k opětovnému nárůstu a v mírných periodách se počet obyvatel SO ORP Lovosice udrţuje aţ do roku 1986, kdy dochází k opětovnému prudkému poklesu. Tento jev se stabilizoval v roce 1992 a bez výraznějších změn setrvává aţ do roku 2007, kdy vidíme mírný pokles. Od roku 2007 dochází k nárůstu počtu obyvatel z důvodu migračního salda

67 Obrázek č : Vývoj počtu obyvatel SO ORP Lovosice mezi lety Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stav k 1. lednu. Mezi ukazatele demografického vývoje patří hrubá míra přirozeného přírůstku, hrubá míra migračního salda a hrubá míra celkového přírůstku. Přirozený přírůstek je rozdíl mezi počtem narozených a zemřelých osob. Migrační saldo udává rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých osob. Celkový migrační přírůstek je součet přirozeného přírůstku a migračního salda. Označení hrubá míra znamená, ţe se dané výsledky u jednotlivých ukazatelů vydělí středním stavem obyvatelstva a dále se vynásobí Tyto ukazatele vysvětlují vývoj počtu obyvatel. Hrubá míra přirozeného přírůstku SO ORP Lovosice v roce 1975 dosahovala 9, poté došlo k poklesu. V roce 1980 se hrubá míra přirozeného přírůstku dostala do záporných hodnot, kde se pohybovala aţ do roku 2009 (výjimky roky 1974 a 2007). Od roku 1994 se přirozený přírůstek obyvatel vyvíjel proporcionálně. Hrubá míra migračního salda od roku 1974 došlo k výraznému poklesu. Největší pokles byl zaznamenán z roku 1977 do roku 1978, kdy se hrubá míra migračního salda pohybovala -24, coţ znamená, ţe počet vystěhovalých osob převaţuje nad přistěhovalými. Poté následoval růst migračního salda, od roku 1991 došlo k návratu do pozitivních hodnot. V roce 2004 došlo opět k výraznému poklesu do roku 2006, kdy došlo k výraznému vzestupu aţ na hodnotu 26, poté opět došlo k výraznému poklesu. Hrubá míra celkového přírůstku znázorňuje součet předchozích dvou měr. Její vývoj kopíruje vývoj hrubé míry přirozeného přírůstku

68 Obrázek č : Ukazatel demografického vývoje SO ORP Lovosice Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva. Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku hmpp = (NAROZENI - ZEMRELI) / ss * Hrubá míra migračního salda hmms = (PRISTEH - VYSTEH) / ss * Hrubá míra celkového přírůstku hmcp = hmpp + hmms. SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k a k daného roku. SO ORP Lovosice tvoří celkem 32 obcí s celkovým počtem obyvatel. Od roku 2000 došlo k příbytku obyvatel o 509 osob (o 1,9 %). Centrem osídlení jsou kromě téměř desetitisícových Lovosic, také města Libochovice (3 587 obyvatel) a Třebenice (1 818 obyvatel), nejmenšími obcemi jsou Dlaţkovice, Černiv, Vlastislav, Lkáň a Sedlec, které mají do 200 obyvatel. K největšímu relativnímu nárůstu počtu obyvatel došlo v obcích Jenčice (o 40,1 %) a Evaň (o 28,6 %). Ve čtyřech obcích došlo k poklesu obyvatel v relativním měřítku od 0,8 % do 8,8 %, přičemţ relativně nejvyšší pokles byl v obci Lkáň. K výraznému absolutnímu růstu došlo v obci Velemín (o 187 osob), naopak výrazný absolutní pokles byl zaznamenán v obcích Lovosice (o 666 osob) a Libochovice (o 215 osob). Blíţe viz tabulka B14 v Příloze B. Krátkodobý vývoj je znázorněn v následující tabulce. V období 2008 aţ 2010 došlo k růstu o 0,5 % obyvatel. Výrazný relativní pokles obyvatel byl naměřen v obcích Lhotka nad Labem a Dlaţkovice. Nejvýraznější relativní růst počtu obyvatel byl evidován v obcích Prackovice nad Labem, Černiv, Evaň

69 Obrázek č : Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Lovosice mezi lety Obec Rok Rozdíl mezi lety 2008 a Absolutně Relativně (%) Černiv ,4 Číţkovice ,6 Děčany ,7 Dlaţkovice Evaň ,1 Chodovlice ,3 Chotěšov ,4 Chotiměř ,4 Jenčice ,3 Keblice ,4 Klapý ,2 Křesín ,7 Lhotka nad Labem ,2 Libochovice ,1 Lkáň ,3 Lovosice ,1 Lukavec ,4 Malé Ţernoseky ,9 Podsedice ,6 Prackovice nad Labem ,4 Radovesice ,3 Sedlec ,1 Siřejovice ,1 Slatina ,6 Sulejovice ,8 Třebenice ,3 Třebívlice ,4 Úpohlavy ,6 Velemín ,6 Vchynice ,6 Vlastislav ,1 Vrbičany ,4 SO ORP Lovosice ,5 Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu Pozn.: relativní změna = (stav2010 stav2008) / stav2008 * 100 Počet obyvatel je ovlivněn vývojem přirozeného přírůstku a migrací. Přirozený přírůstek je rozdíl mezi počtem narozených osob a počtem zemřelých za dané období (zpravidla 1 rok). Migrační saldo je rozdíl mezi přistěhovalými a vystěhovalými osobami. Jestliţe tyto hodnoty dosahují záporných hodnot, tzn., ţe počet obyvatel na daném území klesá. Celkový přírůstek, který vzniká součtem přirozeného přírůstku a migračního salda. Pro demografický vývoj v posledních letech SO ORP Lovosice je charakteristický úbytek počtu obyvatel přirozenou měnou (- 39) a přírůstek obyvatel migračním saldem (167). Celkový přírůstek je kladný, tj. počet obyvatel v SO ORP Lovosice roste z důvodu

70 migračního pohybu obyvatel. Nejvyšší kladné změny zaznamenaly obce Třebenice a Velemín, mnoho lidí se do těchto obcí přistěhovalo. Naopak výrazný pokles obyvatel zaznamenává obec Lovosice, ze které se lidé nejvíce odstěhovávají. Nejvíce osob vymírá v obci Libochovice. Tabulka č : Vliv přirozené měny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Lovosice za období Obec Narození Zemřelí Přirozený Přistěhovalí Vystěhovalí Migrační přírůstek saldo Černiv Číţkovice Děčany Dlaţkovice Evaň Chodovlice Chotěšov Chotiměř Jenčice Keblice Klapý Křesín Lhotka nad Labem Libochovice Lkáň Lovosice Lukavec Malé Ţernoseky Podsedice Prackovice nad Labem Radovesice Sedlec Siřejovice Slatina Sulejovice Třebenice Třebívlice Úpohlavy Velemín Vchynice Vlastislav Vrbičany SO ORP Lovosice Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, roční údaje

71 Věková struktura PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Věková struktura obyvatelstva představuje jednu ze základních charakteristik hodnotících demografický vývoj a naznačujících moţné budoucí sociální hrozby a problémy. Věk je rozdělen do 3 kategorií, a to: do 14 let (předproduktivní obyvatelstvo), let (produktivní obyvatelstvo), nad 65 let (poproduktivní obyvatelstvo). Věkové skupiny jsou vyjádřené v procentech. V Ústeckém kraji ţije 15,2 % osob ve věku do 14 let (v roce ,3 %), 71,1 % osob tvoří věkovou kategorii 15 aţ 64 let (v roce ,6 %) a 13,7 % osob je ve věku nad 65 let (v roce ,1 %). Jako hlavní indikátor pro jednotlivé SO ORP byl zvolen index stáří. Jedná se o ukazatel, který vyjadřuje podíl poproduktivní sloţky obyvatelstva, tj. ve věku 65 a více let, na sloţce předproduktivní, tj. obyvatelstvo ve věku do 15 let. V tabulkách je tento ukazatel uveden v posledním sloupci. Průměrně za Ústecký kraj v roce 2000 dosahoval index stáří hodnoty 70,0. Nejstarší obyvatelstvo vykazoval SO ORP Roudnice nad Labem s indexem stáří 95,7, za ní následuje SO ORP Lovosice (94,5). Nejvyšší podíl osob v produktivním věku, měl SO ORP Bílina 73,0. Nejmladší obyvatelstvo měl SO ORP Kadaň. Ve srovnání s rokem 2000 je z následující tabulky patrné výrazné stárnutí obyvatelstva kraje. Index stáří v roce 2010 v SO ORP Ústeckého kraje dosahuje hodnoty 90,0, tzn., ţe na jedno dítě připadá 0,9 osob starších 65 let. Obyvatelé v produktivním věku se pohybují okolo 70 % v celém Ústeckém kraji, z čehoţ SO ORP Lovosice jsou obcí s nejvyšším indexem stáří 111,0 a s nejniţším počtem obyvatel v produktivním věku a to 69 %. Zajímavostí je, ţe SO ORP Bílina, kde v roce 2000 byl nejvyšší podíl ve věkové skupině produktivního obyvatelstva, v roce 2010 dosahoval index stáří nejniţších hodnot (předpokladem by byl opačný stav) a celkově má největší podíl v předproduktivní sloţce obyvatel vzhledem ke všem ORP z Ústeckého kraje. Tabulka č : Věková struktura SO ORP Ústeckého kraje k a k Věková skupina v 2000 (%) Věková skupina v 2010 (%) Index Index SO ORP stáří v stáří v <= <= Bílina 16,9 73,0 10,1 16,9 70,9 12,2 59,4 71,8 Děčín 17,0 70,3 12,6 15,1 71,0 14,0 74,3 92,8 Chomutov 18,1 71,1 10,8 15,2 72,3 12,5 59,7 82,2 Kadaň 18,6 71,7 9,7 15,1 72,8 12,1 52,1 80,0 Litoměřice 17,4 70,6 12,0 14,9 71,2 14,0 69,3 93,9 Litvínov 15,9 70,7 13,5 14,5 70,7 14,8 85,0 101,7 Louny 17,1 69,4 13,5 15,1 71,1 13,8 79,1 91,9 Lovosice 15,7 69,5 14,8 14,7 69,0 16,3 94,5 111,0 Most 18,8 70,6 10,5 15,2 72,0 12,8 56,0 84,5 Podbořany 17,3 70,1 12,5 15,5 70,1 14,4 72,4 93,4 Roudnice nad 15,7 69,3 15,0 14,9 69,7 15,4 95,7 102,9 Labem Rumburk 18,1 70,2 11,7 16,0 70,8 13,1 64,4 81,8 Teplice 16,4 71,0 12,6 15,0 70,8 14,2 77,3 94,9 Ústí nad Labem 17,3 70,5 12,2 15,5 70,8 13,8 70,6 89,1 Varnsdorf 18,0 69,8 12,2 15,8 70,6 13,5 67,5 85,7 Ţatec 17,4 70,2 12,4 15,5 71,2 13,3 71,4 86,2 Ústecký kraj 17,3 70,6 12,1 15,2 71,1 13,7 70,0 90,0 Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu

72 Pozn.: index stáří = (obyvatelé 65+)/(obyvatelé 0-14)*100 Věkovou strukturu SO ORP Lovosice tvořilo v roce ,7 % osob ve věku do 14 let, 69,5 % ve věku od 15 do 64 let a třetí věkovou kategorii 14,8 %. V tomto roce index stáří SO ORP Lovosice dosahoval hodnoty 95. Nejvyšší hodnoty indexu stáří zaznamenaly v obcích Podsedice (192) a Keblice (190). Na jedno dítě tedy připadá 1,9 osob nad 65 let. Nejmenší hodnoty indexu stáří byly evidovány v obcích Číţkovice (60) a Slatina (65). V roce 2010 je vidět, ţe dochází ke stárnutí populace, protoţe dochází ke sníţení dětské sloţky a ke zvýšení počtu především poproduktivní sloţky. Předproduktivní sloţka je tvořena 14,7 % osob, produtivní sloţku představuje 69 % obyvatel a poproduktivní sloţku reprezentuje 16,3 % obyvatel. se index stáří zvýšil na hodnotu 111. Nejvyšší hodnoty indexu stáří byly naměřeny v obcích Dlaţkovice (256) a Klapý (155). Nejniţší hodnoty byly v obcích Lukavec (48) a Chotiměř (58). Největší pokles indexu stáří naměřily v obcích Keblice (o 84), Chodovlice (o 79) a Podsedice (o 75). Naopak největší růst indexu stáří dosáhly obce Dlaţkovice (o 102), Klapý (o 89)

73 Tabulka č : Věková struktura obcí SO ORP Lovosice k a k Obec Věková skupina v 2000 (%) Věková skupina v 2010 (%) Index stáří v Index stáří v <= <= Černiv 16,9 69,0 14,1 13,3 77,3 9,3 83,3 70,0 Číţkovice 19,3 69,0 11,7 17,6 70,0 12,4 60,3 70,3 Děčany 12,2 66,3 21,5 12,3 70,2 17,5 177,3 143,2 Dlaţkovice 11,9 69,7 18,3 8,3 70,6 21,1 153,8 255,6 Evaň 9,5 73,6 16,9 14,1 65,0 20,9 177,3 147,6 Chodovlice 10,1 73,9 15,9 14,6 73,9 11,5 157,1 78,3 Chotěšov 12,5 75,7 11,8 13,9 67,4 18,6 94,6 133,8 Chotiměř 12,2 73,5 14,3 19,5 69,3 11,3 117,2 57,9 Jenčice 13,2 70,8 16,0 13,6 69,7 16,7 120,6 122,4 Keblice 10,2 70,5 19,3 13,5 72,2 14,3 190,0 106,0 Klapý 18,4 69,4 12,2 10,2 74,1 15,7 66,3 154,7 Křesín 11,4 73,1 15,5 16,5 68,0 15,6 135,5 94,5 Lhotka nad Labem 11,3 72,2 16,5 18,4 65,7 15,9 145,8 86,7 Libochovice 17,2 66,4 16,4 14,2 67,7 18,1 95,6 127,3 Lkáň 11,8 70,0 18,2 14,8 72,3 12,9 155,0 87,0 Lovosice 15,9 70,8 13,3 14,3 68,3 17,4 83,8 121,4 Lukavec 16,2 66,9 16,9 17,7 73,7 8,6 104,1 48,4 Malé Ţernoseky 14,7 69,9 15,3 17,6 67,7 14,7 104,2 83,5 Podsedice 12,0 64,9 23,0 15,0 68,2 16,8 191,7 112,2 Prackovice nad Labem 15,6 69,7 14,8 15,2 70,6 14,2 94,9 93,5 Radovesice 13,7 64,1 22,2 16,7 67,1 16,2 162,5 97,3 Sedlec 15,4 70,4 14,2 16,8 69,5 13,7 92,3 81,3 Siřejovice 14,8 65,2 19,9 12,5 71,0 16,5 134,2 131,4 Slatina 18,3 69,9 11,9 15,2 71,6 13,3 65,0 87,5 Sulejovice 17,1 66,7 16,2 13,6 71,7 14,7 94,9 108,2 Třebenice 16,9 68,2 14,9 14,2 67,8 18,0 87,9 126,7 Třebívlice 13,8 70,3 15,9 14,3 67,7 17,9 115,1 125,2 Úpohlavy 17,1 65,8 17,1 18,8 69,6 11,6 100,0 61,7 Velemín 14,1 72,6 13,2 14,2 70,8 15,1 93,5 106,1 Vchynice 16,2 69,6 14,2 15,0 73,4 11,6 87,5 77,1 Vlastislav 16,8 68,5 14,8 12,6 72,8 14,6 88,0 115,8 Vrbičany 13,7 74,1 12,2 18,7 67,4 13,9 89,5 74,6 SO ORP Lovosice 15,7 69,5 14,8 14,7 69,0 16,3 94,5 111,0 Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu. Pozn.: index stáří = (obyvatelé 65+)/(obyvatelé 0-14)*100 Školství V SO ORP Lovosice se nachází 18 mateřských škol, které se nacházejí v 15 obcích, a 14 základních škol, které jsou evidovány v 10 obcích. Více mateřských škol je v obcích Libochovice (2), Lovosice (3). Více základních škol se nachází v obcích Libochovice (2) a Lovosice (4). V polovině obcí (16 obcí) chybí mateřské a základní školy. Školské zařízení není v obcích Černiv, Děčany, Evaň, Chodovlice, Jenčice, Keblice, Lhotka nad Labem, Lkáň,

74 Lukavec, Prackovice nad Labem, Sedlec, Siřejovice, Slatina, Úpohlavy, Vlastislav a Vrbičany. Tabulka č : Síť základních a mateřských škol v obcích SO ORP Lovosice Název obce Mateřská škola (počet Základní škola dětí) (počet dětí) Černiv ne ne Číţkovice Základní škola a mateřská škola Základní škola a mateřská Číţkovice (60) škola Číţkovice (160) Děčany ne ne Dlaţkovice ne Dětský domov, Základní škola praktická, Praktická škola a Školní jídelna, Dlaţkovice, příspěvková organizace (96) Evaň ne ne Chodovlice ne ne Chotěšov Mateřská škola Chotěšov p.o. (20) ne Chotiměř Mateřská škola Chotiměř (17) ne Jenčice ne ne Keblice ne ne Klapý Základní škola a Mateřská škola Základní škola a Mateřská Klapý (35) škola Klapý (60) Křesín Mateřská škola Křesín (20) ne Lhotka nad Labem ne ne Libochovice Mateřská škola Libochovice (90) Základní škola praktická, Libochovice, příspěvková organizace (55) Základní škola J. E. Turkyně a Mateřská škola Polze (32) Základní umělecká škola Libochovice (650) Lkáň ne ne Mateřská škola Lovosice (101) Speciální základní škola a Praktická škola, Lovosice, příspěvková organizace (130) Lovosice Mateřská škola Lovosice (112) Základní škola Lovosice (240) Mateřská škola Lovosice (120) Základní škola Lovosice (660) Základní škola Antonína Baráka Lovosice (400) Lukavec ne ne Malé Ţernoseky Mateřská škola se školní jídelnou Malé Ţernoseky, příspěvková ne organizace (33) Podsedice Základní škola a mateřská škola Základní škola a mateřská Podsedice (20) škola Podsedice (60) Prackovice nad Labem ne ne Radovesice Mateřská škola Radovesice (30) ne Sedlec ne ne Siřejovice ne ne Slatina ne ne Sulejovice Základní škola a Mateřská škola Základní škola a Mateřská Sulejovice (35) škola Sulejovice (60)

75 Třebenice Třebívlice PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Základní a mateřská škola Třebenice, příspěvková organizace (105) Základní škola a Mateřská škola Třebívlice (37) Úpohlavy ne ne Velemín Základní škola a Mateřská škola Velemín (46) Vchynice Mateřská škola Vchynice, příspěvková organizace (20) ne Vlastislav ne ne Vrbičany ne ne Zdroj dat: MŠMT, Rejstřík škol a školských zařízení, k 30. srpnu 2010 Základní a mateřská škola Třebenice, příspěvková organizace (475) Základní škola a Mateřská škola Třebívlice (195) Základní škola a Mateřská škola Velemín (200) Mezi další školské zařízení patří Základní umělecké školy v obcích Libochovice a Lovosice. Středoškolské zařízení v SO ORP Lovosice, např. Střední odborná škola Libochovice, Střední odborná škola technická a zahradnická Lovosice, Gymnázium Lovosice, Speciální základní škola a Praktická škola Lovosice a Praktická škola Dlaţkovice. Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče Zdravotnická zařízení vyššího typu se nachází v Litoměřicích (Městská nemocnice), Roudnici nad Labem (Krajská zdravotní, a.s. Masarykova nemocnice) a Ústí nad Labem (Podřipská nemocnice s poliklinikou). V Lovosicích se nachází ambulantní pohotovostní péče Podřipské nemocnice s poliklinikou, která má sídlo v Roudnici nad Labem. V SO ORP Lovosice se vyskytují zdravotnická zařízení, např. praktičtí a zubní lékaři, viz tab V SO ORP Lovosice se nachází domovy důchodců, charity, centra pro zdravotně postiţené, pečovatelské sluţby, pečovatelské sluţby, domovy sociální péče, azylové domy, diagnostický ústav sociální péče v obci Číţkovice. Domovy důchodců se vyskytují v obcích Libochovice, Číţkovice a Chotěšov, blíţe viz tab Obec Lovosice má vytvořený 2. komunitní plán péče na období Mezi oblasti sociální pomoci a péče patří tyto cílové skupiny: děti a mládeţ, osoby ohroţené drogou a péče o seniory a zdravotně postiţené osoby. Komunitní plán je provázán se Strategickým plánem rozvoje města Lovosice na období Mezi cíle komunitního plánu patří podpora a rozvoj stávajících sluţeb, zvýšení informovanosti občanů o sociálních sluţbách a sluţbách souvisejících sluţbách, sníţení vzniku rizik sociálně patologických jevů

76 Tabulka č Síť zdravotnických zařízení, lékařských sluţeb a sluţeb sociální péče v SO ORP Lovosice Název obce Lékařské a zdravotnické sluţby Sociální sluţby a péče Černiv ne ne Číţkovice 2 detašovaná pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost Domov důchodců Dům s pečovatelskou sluţbou Diagnostický ústav sociální péče Centrum pro zdravotně postiţené Ústeckého kraje Děčany ne ne Dlaţkovice detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé ne Evaň ne ne Chodovlice ne ne Chotěšov ne Domov sociální péče Chotiměř ne ne Jenčice ne ne Keblice ne ne Klapý ne ne Křesín ne ne Lhotka nad Labem ne ne Libochovice 2 samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a dorost 2 samostatné ordinace praktického lékaře stomatologa Domov důchodců Centrum pro zdravotně postiţené Ústeckého kraje Lkáň ne ne Sdruţená ambulantní zařízení Dům s pečovatelskou sluţbou Klub důchodců Detašované pracoviště nemocnice Občanské sdruţení Šance 8 samostatných ordinací praktického lékaře pro dospělé Svaz postiţených civilizačními chorobami 2 detašovaná pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé Svaz tělesně postiţených Lovosice 3 samostatné ordinace praktického SONS oblastní pobočka lékaře pro děti a dorost Litoměřicko Domov sociální péče denní pobyt Sdruţení pro pomoc 9 samostatných ordinací praktického lékaře - stomatologa mentálně postiţeným ČR Farní charita Pečovatelská sluţba Centrum pro zdravotně postiţené Ústeckého kraje Lukavec ne ne Malé Ţernoseky Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé ne

77 Podsedice Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé ne Prackovice nad Labem ne ne Radovesice ne ne Sedlec ne ne Siřejovice ne ne Slatina ne ne Sulejovice ne ne Třebenice Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé Samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a mládeţ Samostatná ordinace praktického lékaře stomatologa ne Třebívlice Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře - stomatologa ne Úpohlavy Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé ne Velemín Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a ne dorost Vchynice ne ne Vlastislav ne ne Vrbičany ne ne Zdroj dat: MŠMT, výpis z rejstříku škol a školských zařízení k MPSV, výpis z registru poskytovatelů sociálních služeb, k Veřejný a kulturní ţivot obcí Z hlediska vybavení území SO ORP Lovosice zázemím pro trávení volného času sportovními aktivitami je moţné konstatovat, ţe sportovní zařízení jsou koncentrovány převáţně ve větších obcích. V Lovosicích se nachází mnoho příleţitostí pro vyuţití volného času aktivním způsobem. Jedná se především o nově vybudovanou in-line a běţeckou dráhu v prostoru lesoparku "Osmička", která je téţ vhodná k romantickým procházkám, příjemnému odpočinku v blízkosti řeky Labe a dalším nesportovním aktivitám. V Libochovicích je multifunkční oranţové hřiště, které je převáţně vyuţíváno místní základní školou. Dále se v tomto SO ORP se nachází hojný počet turistických tras a cyklostezek a sportovních zařízení (plavecký bazén, hřiště, tenisové kurty a atletické areály). V Libochovicích je v plánu dobudovat Areál zdraví (součástí bude dětské hřiště, skatepark, asfaltový okruh pro in-line brusle) a postavit další sportoviště. V obci Lukavec se staví víceúčelová hala. Z dotazníkového průzkumu lze spolkový ţivot a veřejné dění v řešené lokalitě celkově povaţovat za pestrý. Lidé v SO ORP Lovosice jsou spíše aktivní, tzn., ţe rádi organizují společenské akce a účastní se jich. Prakticky ve všech obcích existují činné spolky, např. dobrovolných hasičů, fotbalistů, tělovýchovných jednot, svazu ţen, důchodců apod. Mezi

78 kulturní střediska SO ORP Lovosice patří kulturní středisko Lovoš v Lovosicích, kulturní středisko Tři Lípy v Libochovicích. V Lovosicích se pořádá hudební festival rockové hudby Altros Rockfest, kde se účastní především místní skupiny. Kulturní ţivot je spojen s místními kulturními památkami (např. zámek Lovosice, zámek Libochovice, hrad Skalka ve Vlastislavi, hrad Házmburk v Libochovicích)

79 Indikátory Podtémata Obec Sociodemografické podmínky Demosociální situace a sídelní struktura Vybavenost občanskou infrastrukturou a lokální sociální politika Černiv Číţkovice Děčany Dlaţkovice Evaň Chodovlice Chotěšov Chotiměř Jenčice Keblice Klapý Křesín Lhotka nad Labem Libochovice Lkáň Lovosice Lukavec Malé Ţernoseky Podsedice Prackovice nad Labem Radovesice Sedlec Siřejovice Slatina Sulejovice Třebenice Třebívlice Úpohlavy Velemín Vchynice Vlastislav Vrbičany Další jevy a komentáře SO ORP Lovosice

80 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Rostoucí počet obyvatel v obcích Číţkovice, Velemín, Třebenice a Prackovice nad Labem způsobených migrací obyvatel. Velmi příznivá věková struktura je v obcích Černiv, Číţkovice, Chotiměř, Lhotka nad Labem, Lukavec a Úpohlavy, kde je nízký index stáří (převaţují děti a produktivní obyvatelé). Výraznější přirozený přírůstek obyvatel za sledovanou dekádu byl naměřen v obcích Chotiměř a Vrbičany, ale za poslední dva sledované roky byl výraznější přirozený přírůstek obyvatel v obcích Lovosice, Třebenice a Číţkovice. Dobrá vybavenost občanskou infrastrukturou je v obcích Číţkovice, Libochovice, Lovosice, Třebenice. PŘÍLEŢITOSTI Suburbanizace Lovosic do okolních obcí. Postavit zdravotnické zařízení (chybí v tomto SO ORP). SLABÉ STRÁNKY SO ORP Lovosice má nejvyšší index stáří v celém Ústeckém kraji, největší problémy jsou v obcích Dlaţkovice, Klapý, Evaň. Celkově by se dalo říci, ţe obyvatelstvo v SO ORP Lovosice stárne. Klesá procento obyvatel v produktivním věku, ale i procento obyvatel věkové skupiny do 14 let. Nejvíce obyvatel ubývá v obcích Lovosice a Lhotka nad Labem, je to způsobeno odstěhováním obyvatel. V obci Libochovice dochází k vymírání obce. Nedostatečná vybavenost občanskou infrastrukturou je v obcích Černiv, Děčany, Evaň, Chodovlice, Jenčice, Keblice, Lhotka nad Labem, Lkáň, Lukavec, Prackovice nad Labem, Sedlec, Siřejovice, Slatina, Vlastislav a Vrbičany. HROZBY Pokračování procesu stárnutí. Je nutné zajistit péči o seniory, jak terénní, tak residenční. Zavření školských zařízení kvůli nedostatečnému počtu ţáků. 4.4 Bydlení Bydlení je základní potřebou člověka, jejíţ uspokojení je podmínkou pro uspokojení dalších ţivotně důleţitých potřeb. Plní celou řadu specifických funkcí jak v ţivotě jednotlivců, tak v rámci celé společnosti. Má nejen významné sociální aspekty, ale i značný vliv na hospodářský rozvoj a politickou stabilitu země. Je téţ určující pro rozvoj sídel a populační vývoj. Při řešení problematiky bydlení ve městě jsou významnými sloţkami strategické dokumenty (plán rozvoje, akční plány, atd.) a územně plánovací dokumenty. Detailní šetření zabývající se bytovým fondem probíhá během celkového sčítání lidí, domů a bytů v ČR. Je při něm také zjišťován kompletní stav bytového fondu v jednotlivých obcích. Sčítání je prováděno jedenkrát za deset let, naposledy proběhlo v roce 2001, další proběhne v roce Bytový fond V roce 2001 měl Ústecký kraj bytů. Největší počet bytů byl v SO ORP Ústí nad Labem ( bytů) a v SO ORP Teplice ( bytů). Sledovaný SO ORP Lovosice evidoval bytů, tzn., ţe patří mezi ORP Ústeckého kraje s nejmenším počtem bytů. SO ORP Lovosice obsahuje 3 % bytového fondu Ústeckého kraje. V období byly zaznamenány změny v Ústeckém kraji o bytů (o 2,61 %) a v SO ORP Lovosice o 433 bytů (o 3,7 %). Největší absolutní nárůst bytového fondu byl naměřen v SO ORP Ústí nad Labem (o bytů), naopak k nejmenšímu absolutnímu nárůstu bytového fondu došlo

81 v SO ORP Varnsdorf (o 4,8 %) a Roudnice nad Labem (o 4 %). V roce 2009 činil bytový fond Ústeckého kraje bytů. V roce 2009 SO ORP Lovosice evidoval bytů. Tabulka č : Bytový fond obcí v SO ORP Lovosice v období ORP Ústeckého kraje Počet bytů (SLDB) Nárůst bytů za období Nárůst (%) Bílina , Děčín , Chomutov , Kadaň , Litoměřice , Litvínov , Louny , Lovosice , Most , Podbořany , Roudnice nad Labem , Rumburk , Teplice , Ústí nad Labem , Varnsdorf , Ţatec , Ústecký kraj , Zdroj: ČSÚ, SLDB, Městská a obecní statistika, k Ústecký kraj zaznamenal v období nárůst bytové výstavby o bytů (o 2,61 %), v SO ORP Lovosice došlo ke zvýšení bytů o 433 bytů, coţ je o 3,66 %. SO ORP Lovosice v roce 2001 měl bytů. Do roku 2009 došlo k 3,7 % nárůstu bytů (o 433 bytů) a SO ORP Lovosice měl v roce 2009 tedy bytů. K největšímu absolutnímu nárůstu bytů za sledované období nastalo v obcích Lovosice (o 122 bytů), Velemín (o 53 bytů) a Číţkovice (o 36 bytů). Výrazné relativní nárůsty byly naměřeny v obcích Slatina (o 17 %), Vlastislav (o 17 %), Dlaţkovice (o 15 %) a Úpohlavy (o 13 %). Bytová výstavba nebyla realizována v obcích Černiv, Evaň, Lkáň a Sedlec

82 Tabulka č : Bytový fond obcí v SO ORP Lovosice v období Obec Počet bytů (SLDB) Nárůst bytů za období Nárůst (%) Černiv ,00 Číţkovice ,59 Děčany ,44 Dlaţkovice ,55 Evaň ,00 Chodovlice ,22 Chotěšov ,28 Chotiměř ,48 Jenčice ,93 Keblice ,24 Klapý ,25 Křesín ,03 Lhotka nad Labem ,66 Libochovice ,96 Lkáň ,00 Lovosice ,13 Lukavec ,15 Malé Ţernoseky ,37 Podsedice ,69 Prackovice nad Labem ,08 Radovesice ,98 Sedlec ,00 Siřejovice ,90 Slatina ,43 Sulejovice ,93 Třebenice ,21 Třebívlice ,51 Úpohlavy ,21 Velemín ,28 Vchynice ,65 Vlastislav ,67 Vrbičany ,63 SO ORP Lovosice ,66 Ústecký kraj ,61 Zdroj: ČSÚ, SLDB, Městská a obecní statistika, k Stáří domovního fondu V Ústeckém kraji bylo v roce 2001 evidováno domů. Podíl domů postavených v jednotlivých obdobích je vyváţený a je kolem 25 %. Podíl domů postavených do roku 1919 činil 26 %, mezi lety 1920 aţ 1940 byl 25 %, v období od roku 1946 do roku 1980 dosahoval počet postavených domů 28 %, a v období let 1981 aţ 2001 představovaly novostavby 21 % domovního fondu. Největší zastoupení starých domů se nachází v SO ORP Šluknov a Varnsdorf, nejméně starých domů je v SO ORP Most. Nejvíce novostaveb se vyskytuje

83 v SO ORP Most, Roudnice nad Labem a Podbořany. Ve sledovaném SO ORP Lovosice byl podíl starých domů 23,8 % a podíl novostaveb činil 21,5 % bytového fondu. Tabulka č : Stáří domovního fondu v SO ORP Ústeckého kraje v relativním vyjádření (v %) SO ORP Domy postavené v období let do Bílina 23,8 28,9 29,3 18,1 Děčín 33,6 29,1 18,5 18,9 Chomutov 14,9 29,2 32,5 23,5 Kadaň 23,1 23,2 30,9 22,9 Litoměřice 30,1 21,5 28,0 20,4 Litvínov 20,0 22,8 38,6 18,7 Louny 25,7 25,7 28,1 20,5 Lovosice 23,8 21,8 32,9 21,5 Most 8,9 14,8 48,0 28,2 Podbořany 22,4 21,5 32,1 24,0 Roudnice nad 24,6 17,7 35,1 22,5 Labem Rumburk 37,6 25,9 15,3 21,2 Šluknov 42,9 25,3 13,8 18,0 Teplice 30,2 26,2 22,6 21,0 Ústí nad Labem 21,7 30,5 27,0 20,8 Varnsdorf 41,2 20,7 18,0 20,1 Ţatec 24,1 25,8 28,5 21,6 Ústecký kraj 26,1 24,9 27,8 21,2 Zdroj: ČSÚ, SLDB V SO ORP Lovosice bylo v roce 2001 evidováno domů, coţ představuje 5,4 % domovního fondu Ústeckého kraje. Podíl domů postavených do roku 1919 činil 24 %, mezi lety 1920 aţ 1940 bylo postavěno 22 % domovního fondu, v období od roku 1946 do roku 1980 dosahoval počet postavených domů 33 %, a v období let 1981 aţ 2001 představovaly novostavby 21 % domovního fondu. Největší zastoupení starých domů se nachází v obcích Prackovice nad Labem, Dlaţdice, Lukavec, naopak nejméně jich je v obcích Lovosice, Sedlec. Nejvíce novostaveb se vyskytuje v obcích Lovosice, Chotiměř, Vrbičany, Jenčice, Sedlec a Lhotka nad Labem

84 Tabulka č : Stáří domovního fondu v obcích SO ORP Lovosice v relativním vyjádření (v %) Obec Domy postavené v období let do Černiv 29,3 17,1 26,8 26,8 Číţkovice 20,0 23,0 28,7 28,3 Děčany 29,4 10,1 42,2 18,3 Dlaţkovice 42,5 22,5 30,0 5,0 Evaň 21,6 33,0 29,5 15,9 Chodovlice 33,3 13,7 35,3 17,6 Chotěšov 23,0 13,3 39,8 23,9 Chotiměř 14,9 16,4 49,3 19,4 Jenčice 24,0 15,4 26,9 33,7 Keblice 32,0 17,5 36,9 13,6 Klapý 27,1 14,2 36,8 21,9 Křesín 28,9 18,6 33,0 19,6 Lhotka nad Labem 16,9 25,4 26,8 31,0 Libochovice 19,9 17,4 36,2 26,5 Lkáň 27,5 33,3 17,6 21,6 Lovosice 11,7 25,7 44,9 17,7 Lukavec 42,3 34,0 12,4 11,3 Malé Ţernoseky 14,4 38,7 28,4 18,5 Podsedice 24,6 18,2 36,0 21,2 Prackovice nad 46,6 23,3 11,6 18,5 Labem Radovesice 26,8 14,8 35,2 23,2 Sedlec 20,7 10,3 36,2 32,8 Siřejovice 26,4 18,7 34,1 20,9 Slatina 34,2 16,4 23,3 26,0 Sulejovice 12,2 25,4 37,6 24,9 Třebenice 27,7 21,4 32,4 18,5 Třebívlice 32,7 16,5 28,6 22,2 Úpohlavy 31,5 15,1 24,7 28,8 Velemín 33,5 28,1 18,4 19,9 Vchynice 19,8 33,3 26,0 20,8 Vlastislav 41,2 15,7 25,5 17,6 Vrbičany 18,1 21,7 44,6 15,7 SO ORP Lovosice 23,8 21,8 32,9 21,5 Zdroj: ČSÚ, SLDB

85 Indikátory Obec Bydlení Vývoj bytového fondu Podtéma Stáří a kvalita bytového fondu k 2001 Černiv Číţkovice Děčany Dlaţkovice Evaň Chodovlice Chotěšov Chotiměř Jenčice Keblice Klapý Křesín Lhotka nad 1 Labem 1 2 Libochovice Lkáň Lovosice Lukavec Malé Ţernoseky Podsedice Prackovice nad -1 Labem 0-2 Radovesice Sedlec Siřejovice Slatina Sulejovice Třebenice Třebívlice Úpohlavy Velemín Vchynice Vlastislav Vrbičany SO ORP Lovosice Další jevy a komentáře

86 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Nadprůměrný nárůst bytového fondu ve Stagnace bytové výstavby v obcích Černiv, srovnání s krajským průměrem. Evaň, Lkáň, Sedlec. Vysoký nárůst bytového fondu, především Vysoké zastoupení domů vystavěných do roku díky individuální výstavbě rodinných domů, 1919 v Dlaţkovice, Lukavec, kde je zároveň zejména v obcích Číţkovice, Dlaţkovice, velmi nízké zastoupení domů vystavěných Chotiměř, Slatina, Úpohlavy a Vlastislav (obce mezi lety 1981 aţ jsou v blízkosti větších obcí, např. Lovosice, Třebenic a Libochovic). Vysoké zastoupení domů vystavěných mezi Stavební parcely nejsou v obcích Chotiměř, lety 1946 aţ 1980, zejména v obci Chotiměř. Lhotka nad Labem, Malé Ţernoseky, Mnoho novostaveb (stavby postavené v letech Třebenice, Vchynice. Zájem o pozemky není ) bylo postaveno v obcích Jenčice, v obci Děčany. Sedlec, Lhotka nad Labem. PŘÍLEŢITOSTI Vymezení ploch pro nové byty v rámci ÚPD obcí. Odkoupení stavebních parcel od pozemkového fondu. V řadě obcí se provádí zasíťování pozemků. Výrazně více stavebních parcel pro rodinné domky je v obcích Číţkovice, Chotěšov, Křesín, Lkáň, Radovesice, Siřejovice, Sulejovice a Velemín. HROZBY Pozemky ve vlastnictví soukromníků nebo pozemkového fondu (špatně se získávají). Nedostatečná podpora obecní a individuální bytové výstavby. Stárnutí bytového fondu, např. v obcích Prackovice nad Labem, Dlaţkovice, Lukavec. Stagnace rozvoje obcí zhledem k omezeným investicím do bydlení. 4.5 Rekreace Rekreace označuje čas nebo aktivitu, kterou lidé věnují aktivnímu nebo pasivnímu odpočinku, při němţ regenerují tělo nebo mysl. Rekreace je někdy povaţována také za synonymum pro oddech nebo osvěţení. Pojem rekreace také vymezuje prostor, umoţňující realizaci zálib a zájmů, kultivaci vlastních tvořivých sil, schopností atd. Cestovní ruch nebo také turismus je souhrn přechodných pobytů osob (turistů) v cílových oblastech a souhrn sluţeb, které jejich cestování a pobyty organizují a podporují. Rekreační potenciál regionu SO ORP Lovosice zaujímá velmi atraktivní polohu, nachází se blízko Českého Středohoří, okresního města Litoměřic a Terezína. V této lokalitě se nachází hojný počet turistických tras, cyklostezek a sportovních zařízení (plavecký bazén, hřiště, tenisové kurty a atletické areály). Mezi přírodní lákadla SO ORP Lovosice patří řeky Labe a Ohře, Ţernosecké jezero, oblast Podřipska, Českého Středohoří (vrch Milešovka), Polabí. Kolem Lovosic vedou např. naučné stezky Lovoš, Borečský vrch a Radobýl. Historické památky SO ORP Lovosice představují například zámek v Lovosicích, zámek v Libochovicích, hrad Skalka ve Vlastislavi, hrad Házmburk v Libochovicích, zámek v Dlaţkovicích, zámek v Lukavci, zámek v Třebívlicích, zámek ve Velemíně, zámek ve Vrbičanech, zřícenina pseudogotického letohrádku Windsor v Siřejovicích, středověký hrad na vrchu Košťál v Jenčicích. V Třebenicích se nachází Muzeum Českého granátu. V Lovosicích je rozhledna Lovoš. V blízkosti SO ORP Lovosice se nachází město Litoměřice, které je známé pořádáním kaţdoroční výstavy Zahrada Čech, a město Terezín, kde je památník obětem koncentračního táboru

87 Ubytovací kapacity PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. V roce 2010 bylo evidováno 20 ubytovacích zařízení v SO ORP Lovosice. Mezi časté typy ubytovacích zařízení v obcích SO ORP Lovosice patří turistické ubytovny a penziony. Velká část ubytovacích zařízení provozuje svoji činnost celoročně. V SO ORP Lovosice se nejčastěji vyskytují ubytovací zařízení s kapacitou v rozmezí méně neţ 10 pokojů. Celkové ubytovací kapacity jsou v SO ORP Lovosice nejvíce soustředěny v obcích Třebenice, Libochovice, Lovosice, kde jsou lokalizovány hrady a zámky. Tabulka č : Přehled ubytovacích zařízení v obcích SO ORP Lovosice Název Kategorie Obec HOTEL ZLATÝ ZAJÍC Penzion Libochovice ZÁMECKÁ UBYTOVNA Turistická ubytovna Libochovice UBYTOVNA Turistická ubytovna Libochovice SOKOLOVNA HOTEL LEV Hotel *** Lovosice RESTAURACE U Penzion Lovosice KAŠPARA DOMOV MLÁDEŢE Ostatní zařízení jinde Lovosice nespecifikovaná SAUNA LOVOSICE Ostatní zařízení jinde Lovosice nespecifikovaná UBYTOVNA TODEZ Turistická ubytovna Lovosice PENZION KOCUROV Penzion Lovosice UBYTOVNA TJ Turistická ubytovna Lovosice LOVOCHEMIE POHOSTINSTVÍ U Turistická ubytovna Prackovice nad Labem KORUNY UBYTOVNA TODEZ Turistická ubytovna Sulejovice ZÁMEK AMADEUS Penzion Třebenice UBYTOVNA TJ SOKOL Turistická ubytovna Třebenice TŘEBENICE UBYTOVNA SUTOM Turistická ubytovna Třebenice HOSTINEC PENSION Penzion Třebenice U HAVLŮ PENZION AV Penzion Třebenice PENSION U SV. PETRA Penzion Třebívlice A PAVLA PENZION Penzion Velemín S RESTAURACÍ ORÁČ TURISTICKÁ CHATA NA LOVOŠI Turistická ubytovna Velemín Zdroj: ČSÚ, k k V roce 2010 se nachází v SO ORP Lovosice 20 ubytovacích zařízení, z toho 1 hotel *** (Lovosice), 8 penzionů. 9 turistických ubytoven a 2 ostatní zařízení jinde nespecifikovaná. Ubytovací zařízení jsou v obcích Libochovice (3), Lovosice (7), Prackovice nad Labem (1), Sulejovice (1), Třebenice (5), Třebívlice (1), Velemín (2)

88 Obrázek č : Typy turistických zařízení v SO ORP Lovosice Hotel, motel, botel *** 10% 5% Penzion Turistická ubytovna 40% Ostatní hromadná zařízení jinde neuvedená 45% Zdroj: ČSÚ, k k V SO ORP Lovosice se nachází 20 ubytovacích zařízení s celkovou kapacitou 736 lůţek. Hotel *** má kapacitu 47 lůţek. V penzionech je evidováno 172 lůţek. Turistické ubytovny představují ubytovací zařízení s největšími kapacity, v SO ORP Lovosice v těchto zařízeních je 465 lůţek. Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná obsahují 52 lůţek. V obci Libochovice jsou 3 ubytovací zařízení, ve kterých je 89 lůţek. V Lovosicích existuje 7 ubytovacích zařízení, které mají celkovou kapacitu 330 lůţek. V Třebenicích stojí 5 ubytovacích zařízení, které obsahuje 152 lůţek. Po jednom ubytovacím zařízení je v obcích Prackovice nad Labem (30 lůţek), Sulejovice (84 lůţek), Třebívlice (11 lůţek) a Velemín (40 lůţek). Obrázek č : Počet lůţek v obcích SO ORP Lovosice v roce Zdroj: ČSÚ, k k Ústecký kraj má v současné době k dispozici 377 ubytovacích zařízení, ve kterých se nachází lůţek. V okrese Litoměřice je evidováno 59 ubytovacích zařízení, kde je k dispozici lůţek. V SO ORP Lovosice se nachází 20 ubytovacích zařízení, které představují 736 lůţek. Podíl ubytovacích zařízení SO ORP Lovosice je 5,3 % na Ústeckém

89 kraji a 33,9 % na okrese Litoměřice. Podíl lůţek SO ORP Lovosice je 3,8 % na Ústeckém kraji a 22,8 % na okrese Litoměřice. Tabulka č : Srovnání počtu ubytovacích zařízení a počtu lůţek v rámci různých územních jednotek za rok 2010 Ústecký kraj Okres Litoměřice SO ORP Lovosice Podíl SO ORP Lovosice na kraji (%) Podíl SO ORP Lovosice na okrese (%) Počet ubytovacích zařízení ,3 33,9 Počet lůţek ,8 22,8 Zdroj: kraj a okres - ČSÚ, Městská a obecní statistika, SO ORP vlastní zpracování, k V roce 2000 se ubytovalo v hromadných zařízeních cestovního ruchu v Ústeckém kraji více neţ turistů, v roce 2009 to bylo jen turistů, návštěvnost kraje tedy poklesla o více neţ 15 %. Výrazně poklesl i počet přenocování ve sledovaných letech o více neţ 55 %. Klesá i podíl zahraničních návštěvníků ubytovaných v různých typech ubytovacích zařízení. Zatímco v roce 2000 se ubytovalo 45 % zahraničních návštěvníků, v roce 2009 klesl počet ubytovaných zahraničních turistů na 31 %. Podíl zahraničních turistů klesá i co se týká počtu přenocování v ubytovacích zařízeních ze 44 % v roce 2000 na 27 % v roce Vývoj návštěvnosti a počtů přenocování dokladuje tabulka B20 v Příloze B. Z hlediska celkové návštěvnosti jednotlivých typů ubytovacích zařízení a délky ubytování turistů v Ústeckém kraji jsou jak v roce 2000, tak v roce 2009 turisty nejvíce vyuţívány ostatní hromadná zařízení, hotely ***, kempy a penziony. Nejméně turistů je ubytovaných v hotelech *, hotelech garni. Obrázek č : Návštěvnost jednotlivých typů hromadného ubytovacího zařízení v letech 2000 a 2009 (k ) v Ústeckém kraji Počet příjezdů hostů 2000 z toho rezidenti Počet příjezdů hostů 2009 z toho rezidenti Počet přenocování 2000 z toho rezidenti Počet přenocování 2009 z toho rezidenti Hotel, motel, botel **** Hotel, motel, botel *** Hotel, motel, botel ** Hotel, motel, botel * Hotel garni ****,***,**,* Penzion Kemp Chatová osada Turistická ubytovna 0% 20% 40% 60% 80% 100% Ostatní hromadná zařízení jinde neuvedená Zdroj: ČSÚ, Městská a obecní statistika, k Pozn.: Rezidenti - turisté s trvalým pobytem na území České republiky. Za sledované období byl největší počet příjezdů hostů v okrese Děčín, naopak nejméně v okrese Louny. Okres Litoměřice, ve kterém se nachází sledovaný SO ORP Lovosice, je průměrný v počtu příjezdů hostů (okolo 50 tis. osob). Okres Litoměřice zaznamenal největší absolutní (o osob) i relativní nárůst (o 31 %) příjezdů hostů

90 Kromě okresu Litoměřice a Chomutov byly naměřené úbytky v počtu příjezdů hostů, největší pokles byl evidován v okrese Louny (o 58 %). V letech nejvíce hosti nejvíce přenocovali v okresech Teplice a Děčín, naopak nejméně v Mostu. Ve většině okresů došlo k poklesu počtu přenocování, největší pokles byl zaznamenán v okresu Ústí nad Labem (o 80 %) a Most (o 74 %). Jediný růst byl zaznamenán v okrese Louny, který v počtu příjezdů značně klesá. Ve sledovaném okrese Litoměřice došlo k poklesu počtu přenocování o 25 % (o osob). Celkově v Ústeckém kraji došlo k poklesu počtu příjezdů hostů (o 15 %) a v počtu přenocování (o 48 %). Tabulka č : Vývoj návštěvnosti v jednotlivých okresech Ústeckého kraje za období Počet příjezdů hostů Počet přenocování Rozdíl mezi Rozdíl mezi Okres Rok lety Rok lety 2009 a a Abs. Rel Rel Abs. (%) (%) Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí n. L Ústecký kraj Zdroj: ČSÚ, Městská a obecní statistika

91 Indikátory Podtéma Obec Rekreace Rekreační potenciál a jeho vyuţití Velikost a struktura ubyt. kapacit Další jevy a komentáře Černiv Číţkovice Děčany Dlaţkovice Evaň Chodovlice Chotěšov Chotiměř Jenčice Keblice Klapý Křesín Lhotka nad Labem Libochovice Lkáň Lovosice Lukavec Malé Ţernoseky Podsedice Prackovice nad Labem Radovesice Sedlec Siřejovice Slatina Sulejovice Třebenice Třebívlice Úpohlavy Velemín Vchynice Vlastislav Vrbičany SO ORP Lovosice

92 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Zvyšující se počet návštěvníků okresu. Nedostatečný počet ubytovacích zařízení. Vhodná zeměpisná poloha v blízkosti České Nedostatečné pokrytí různých ubytovacích Středohoří, řeka Labe, města Litoměřice, zařízení (zejména vyšší kategorie). Terezín, Ústí nad Labem, místní hrady a zámky. Hojný počet turistických a cyklistických stezek. Většina nemovitých kulturních památek (např. hrady) má pouze lokální význam. PŘÍLEŢITOSTI HROZBY Rozšířit ubytovací zařízení (kapacity). Znečištění prostředí, přírodní katastrofa. Zaměřit se na ubytování vyšších kategorií. Nedostatek finančních prostředků pro rozvoj. Vyuţít ekonomické krize nalákat české turisty na cestování po republice. Rozvoj agroturistiky (ekofarmy)

93 5 Ekonomický pilíř 5.1 Regionální ekonomika Na trhu práce je práce prodávána jako výrobní faktor. Trh práce je charakterizován poptávkou po práci a její nabídkou. Poptávka je tvořena zaměstnavateli a nabídka je představována potenciálními zaměstnanci. Nejvýznamnější zaměstnavatelé Lidé jsou nejčastěji zaměstnáni v organizacích zabývajících se průmyslem, zemědělstvím, stavebnictvím a obchodem. Co se týká průmyslu, je nejvýznamněji zastoupen průmysl chemický, automobilový a potravinářský. Mezi nejvýznamnější zaměstnavatele SO ORP Lovosice patří 6 podniků, které mají nad 100 zaměstnanců, jedná se především o průmyslové podniky, které mají dlouholetou tradici v tomto kraji. Mezi největší podniky (nad 500 zaměstnanců) patří Lovochemie, která je největším výrobcem hnojiv v České republice, a TRCZ, která je stoprocentní dceřinou společností japonského podniku Tokai Rika, který je jedním z největších světových výrobců automobilových dílů

94 Tabulka č : Přehled subjektů (právnických osob) se 100 a více zaměstnanci, které mají ústředí v obcích SO ORP Lovosice Obchodní jméno Sídlo Počet zaměstnanců Zaměření společnosti LOVOCHEMIE, a.s. Lovosice Největší výrobce hnojiv v České republice, v současné době je hlavním zaměřením výroba a prodej dusíkatých a vícesloţkových hnojiv v tuhé i kapalné formě. TRCZ, s.r.o Lovosice Výrobce automobilových dílů. Současný výrobní sortiment tvoří především multifunkční ovladače, bezpečnostní pásy a další komponenty slouţící k zajištění aktivní a pasivní bezpečnosti ve AOYAMA AUTOMOTIVE FASTENERS Czech, s.r.o. GLANZSTOFF - BOHEMIA, s.r.o. vozidlech. Lovosice Výrobce spojovacích součástek pro automobilový průmysl. Lovosice Výrobce technického viskozového kordového vlákna pro výrobu pneumatik a hydraulických hadic, kalcinovaný síran sodný. LAFARGE CEMENT, a.s. Číţkovice Hlavní výrobce cementu v České republice. Výrobkové portfolio tvoří portlandské cementy, portlandské struskové cementy, portlandské směsné cementy, maltovinové pojivo Multibat PLUS a vápenec pro odsíření. OPAVIA - LU, s.r.o. (Deli) Lovosice Výrobce, prodejce a nákupčí trvanlivého pečiva, trvanlivých cukrovinářských a pekárenských výrobků. Zdroj: Ústav územního rozvoje, Pozn.: Registr ekonomických subjektů eviduje pouze zaměstnavatele, kteří ČSÚ poskytli informace. Výčet firem tak nemusí být zcela vyčerpávající. Míra podnikatelské aktivity Míra podnikatelské aktivity je definována jako podíl počtu podnikatelských subjektů k počtu trvale bydlících obyvatel. Míra podnikatelské aktivity Ústeckého kraje byla v roce 2005 hodnoty 163, v roce 2008 se zvýšila na 164,7 a v roce 2010 míra podnikatelské aktivity klesla na 162,2. Nejvyšší hodnoty míry podnikatelské aktivity za celé sledované období byly v SO ORP Litoměřice a Roudnice nad Labem, kde je podnikání zaměřeno na zemědělství, především na ovocnářství. Naopak nejniţší hodnoty míry podnikatelské aktivity byly zaznamenány v SO ORP Bílina. Míra podnikatelské aktivity SO ORP Lovosice se pohybuje kolem hodnoty 176. Vývoj míry podnikatelské aktivity se od roku 2005 do roku 2008 mírně zvyšoval, po té nastal mírný pokles naměřené aktivity

95 Tabulka č : Míra podnikatelské aktivity v SO ORP Ústeckého kraje SO ORP Míra podnikatelské aktivity Bílina 121,6 125,5 125,4 Děčín 177,7 189,5 186,7 Chomutov 150,3 148,9 146,1 Kadaň 141,6 138,7 136,7 Litoměřice 199,3 201,9 193,1 Litvínov 139,3 142,1 144,6 Louny 174,4 175,1 170,4 Lovosice 176,2 176,4 174,4 Most 147,2 150,5 151,4 Podbořany 149,4 146,0 140,8 Roudnice nad Labem 202,0 198,9 192,0 Rumburk 147,7 150,2 147,0 Teplice 160,0 162,0 160,6 Ústí nad Labem 167,4 169,1 168,2 Varnsdorf 156,3 153,7 147,1 Ţatec 174,9 165,5 159,3 Ústecký kraj 163,0 164,7 162,2 Zdroj dat: ČSÚ, Registr ekonomických subjektů, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu. Pozn.: míra podnikatelské aktivity = (počet fyzických osob) / pop * pop je počet obyvatel k daného roku SO ORP Lovosice měl v roce 2005 míru podnikatelské aktivity 176,2, v roce 2008 klesla míra podnikatelské aktivity 176,4 a v roce 2010 byla naměřena míra podnikatelské aktivity 174,4. Největší míru podnikatelské aktivity v roce 2005 měly obce Radovesice (237), Třebenice (214), naopak nejmenší míru podnikatelské aktivity naměřila obce Dlaţkovice (120). V roce 2008 byla největší míra podnikatelské aktivity opět v Radovesicích (225). Nejmenší hodnota této míry byla naměřena opět v obci Chodovlice (125), Chotěšov (138) a Dlaţkovice (138). V roce 2010 největší míra podnikatelské aktivity byla dosaţena v obcích Třebívlice (222) a Radovesice (221), naopak nejmenší hodnota byla změřena opět v obcích Chodovlice (108) a Lkáň (113). Nejvýraznější růst míry podnikatelské aktivity za celé období nastal v obcích Jenčice (o 26). Nejvýraznější pokles míry podnikatelské aktivity za celé sledované období vznikl v obci Vlastislav (o 79). Míra podnikatelské aktivity stagnovala v obcích Lovosice a Lukavec

96 Tabulka č : Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Lovosice Obec Míra podnikatelské aktivity [ ] Černiv 154,4 177,3 154,4 Číţkovice 143,0 143,1 137,9 Děčany 161,1 154,5 154,3 Dlaţkovice 120,4 137,9 145,5 Evaň 192,0 203,6 198,6 Chodovlice 128,4 125,0 108,1 Chotěšov 145,7 137,7 147,0 Chotiměř 184,9 169,1 190,8 Jenčice 176,1 198,8 196,6 Keblice 159,9 151,4 148,7 Klapý 171,3 174,2 162,8 Křesín 146,0 158,2 148,9 Lhotka nad Labem 191,0 187,3 202,5 Libochovice 211,3 208,8 204,2 Lkáň 131,6 146,5 113,2 Lovosice 162,6 164,7 164,9 Lukavec 163,7 160,6 163,7 Malé Ţernoseky 187,3 192,6 191,2 Podsedice 166,9 165,4 176,9 Prackovice nad Labem 144,2 145,4 136,4 Radovesice 237,0 225,0 220,5 Sedlec 182,9 164,9 145,1 Siřejovice 163,0 161,4 176,7 Slatina 152,8 136,5 151,5 Sulejovice 153,7 161,3 157,5 Třebenice 213,6 208,3 202,6 Třebívlice 210,5 202,7 221,7 Úpohlavy 165,9 154,8 118,4 Velemín 192,0 194,9 189,4 Vchynice 148,6 173,8 169,9 Vlastislav 208,3 172,4 129,0 Vrbičany 179,2 193,3 170,7 SO ORP Lovosice 176,2 176,4 174,4 Zdroj dat: ČSÚ, Registr ekonomických subjektů, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu Pozn.: míra podnikatelské aktivity = (počet fyzických osob) / pop * pop je počet obyvatel k daného roku

97 5.2 Trh práce Míra nezaměstnanosti Míra nezaměstnanosti ukazuje stav a vývoj nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti je podíl nezaměstnaných ke všem osobám schopným pracovat (tedy zaměstnaných i nezaměstnaných). Vyjadřuje se v procentech. Míra nezaměstnanosti Ústeckého kraje od roku 2005 postupně klesala z 16,5 % na 10,3 % do roku V roce 2009 se projevila hospodářská recese (míra nezaměstnanosti 12,8 %), která nejvíce postihla ORP Kadaň (růst míry nezaměstnanosti o 4,6 %), Podbořany (o 4,4 %), Chomutov (o 3,3 %), Varnsdorf (o 3,3 %), Rumburk (o 3,1 %). Nejmenší míra nezaměstnanosti po celou sledovanou dobu je v SO ORP Roudnice nad Labem, Litoměřice a Lovosice. Naopak největší míra nezaměstnanosti od 16,5 % do 16,0 % je v SO ORP Varnsdorf, Rumburk a Litvínov. V SO ORP Lovosice klesala míra nezaměstnanosti od 11,6 % na hodnotu 8,3 % naměřenou v roce 2008, v roce 2009 došlo ke vzestupu míry nezaměstnanosti na 10,7 %. Naměřené hodnoty za SO ORP Lovosice byly menší neţ průměr v rámci Ústeckého kraje. Tabulka č : Míra nezaměstnanosti v SO ORP Ústeckého kraje SO ORP Míra nezaměstnanosti [%] Bílina 17,2 16,4 14,6 11,3 13,7 Děčín 14,5 13,9 12,2 10,1 12,5 Chomutov 18,4 16,8 13,4 10,5 13,8 Kadaň 16,4 13,4 9,2 6,9 11,5 Litoměřice 12,6 11,4 9,7 7,9 10,1 Litvínov 24,4 23,0 19,4 14,8 16,0 Louny 15,4 14,3 11,9 9,2 11,7 Lovosice 11,6 11,1 10,0 8,3 10,7 Most 23,3 22,4 17,5 12,7 15,1 Podbořany 14,2 13,4 10,5 8,5 12,9 Roudnice nad Labem 12,5 11,3 10,0 8,1 10,0 Rumburk 18,0 17,5 14,7 13,1 16,2 Teplice 15,5 14,8 12,5 10,0 11,7 Ústí nad Labem 14,1 13,8 12,2 10,1 12,2 Varnsdorf 15,5 15,4 13,8 13,2 16,5 Ţatec 17,7 16,7 13,6 10,3 13,0 Ústecký kraj 16,5 15,5 12,9 10,3 12,8 Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistiky, roční průměry. Míra nezaměstnanosti od roku 2005 do roku 2008 klesla na 8,3 %, ale v roce 2009 se projevila hospodářská recese (TRCZ Lovosice propouštěl své zaměstnance a Glanzstoff Bohemia zaznamenal pokles přijímání nových pracovníků) s nárůstem míry nezaměstnanosti na 10,7 %. Za celou sledovanou dobu, tj. od roku 2005 do roku 2009 byly největší mírou nezaměstnanosti SO ORP Lovosice postiţeny obce Černiv, Děčany, Slatina a Lukavec. S výjimkou Děčan (1 396 obyvatel) se jedná o malé obce, kde se podíl nezaměstnanosti nejvíce ukazuje. Nejniţší míru nezaměstnanosti naměřily ve sledovaném období obce Siřejovice, Úpohlavy, Sedlec, Vchynice. Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla naměřena

98 v roce 2005 v obci Černiv (26,5 %), naopak nejniţší nezaměstnanost byla v roce 2008 v Siřejovicích (2 %). Tabulka č : Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Lovosice Obec Míra nezaměstnanosti [%] Černiv 26,5 23,7 23,2 14,6 21,9 Číţkovice 10,9 10,2 9,6 6,5 8,9 Děčany 16 13,7 14,4 18,7 21,4 Dlaţkovice 8,6 13 9,5 9,5 9,3 Evaň 10,7 10,9 8,7 6,7 12,3 Chodovlice 13,4 11,2 7,3 7,3 9,7 Chotěšov 13,5 13,1 12, ,7 Chotiměř 10,1 11,7 10 8,3 10,6 Jenčice 8,3 8,9 7,8 8,7 10,3 Keblice 19,6 14,4 15,6 14,9 18,1 Klapý 13,8 13,1 9,9 7,6 8,8 Křesín 17 15,5 13,1 11,7 13,9 Lhotka nad Labem 12,5 11,2 13,7 5,9 9,7 Libochovice 10,8 12,1 9,8 8,3 11 Lkáň 16,5 16, ,8 19,5 Lovosice 11,4 10,6 9,1 7,5 9,6 Lukavec 16,1 16,6 14, ,8 Malé Ţernoseky 8,5 7,5 7,6 6,6 8,9 Podsedice 14 11,8 11,4 8,2 11,3 Prackovice nad Labem 13,6 11,9 10, ,9 Radovesice 12,7 14,3 13,5 9,5 10,7 Sedlec 8,4 7,7 8,9 4,7 7,3 Siřejovice 8,5 7,1 5,1 2 5,7 Slatina 19 16,9 19,4 16,1 21,3 Sulejovice 8,6 6,5 6,4 6,2 8 Třebenice 9,2 8,7 8,7 7,1 9,1 Třebívlice 13,9 14,9 13,5 12,4 13,6 Úpohlavy 6,4 7,5 7,8 6,3 7,3 Velemín 11,1 9,7 10,2 8,7 10,4 Vchynice 6,2 7,5 5,4 4,3 8 Vlastislav 8,4 9, ,1 9,8 Vrbičany 17,3 18, ,2 15,9 SO ORP Lovosice 11,6 11,1 10 8,3 10,7 Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistiky, roční průměry

99 Podíl nezaměstnaných ţen PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. V měřítku celého Ústeckého kraje dosahoval podíl nezaměstnaných ţen za celé sledované období vyšších hodnot neţ u muţské sloţky populace. Podíl nezaměstnaných ţen se zvyšuje do roku 2008, v roce 2009 dochází k jeho poklesu. Podíl nezaměstnaných ţen byl v roce ,1 %, v roce 2006 činil 51,7 %, v roce 2007 se zvýšil na 53,4 %, v roce 2008 dále vzrostl na 54,2 % a v roce 2009 se sníţil na 50,9 %. V roce 2009 se tento podíl vyrovnává dopadem ekonomické recese, která výrazně postihla i muţe. Nejmenší podíl nezaměstnaných ţen v roce 2009 vykazují SO ORP Podbořany (46,7 %), Rumburk (47 %), Ústí nad Labem (48,6 %), dále SO ORP Varnsdorf, Ţatec s hodnotami niţšími neţ 50 %, z čehoţ vyplývá vyšší podíl nezaměstnaných muţů. Nejvyšší hodnoty naopak vykazují SO ORP Bílina (54,3 %), Roudnice nad Labem (53,4 %), Děčín (53,3 %). Vývoj nezaměstnanosti ţen SO ORP Lovosice kopíruje průměr Olomouckého kraje. Tabulka č : Podíl nezaměstnaných ţen z celku v SO ORP Ústeckého kraje Podíl nezaměstnaných ţen z celku [%] SO ORP Bílina 54,7 54,7 58,0 59,7 54,3 Děčín 51,8 52,9 54,4 56,4 53,3 Chomutov 50,7 51,1 53,1 54,1 50,8 Kadaň 50,1 49,8 53,1 54,4 50,9 Litoměřice 52,2 52,6 53,2 52,2 50,8 Litvínov 50,9 52,1 53,0 53,8 52,2 Louny 52,1 52,7 55,2 54,8 50,7 Lovosice 53,4 52,6 55,0 55,9 51,3 Most 50,9 51,7 53,5 54,5 52,4 Podbořany 49,3 49,2 49,7 49,4 46,7 Roudnice nad Labem 53,4 54,8 54,6 56,5 53,5 Rumburk 46,2 46,7 47,8 47,1 47,0 Teplice 53,9 54,2 56,5 57,2 51,3 Ústí nad Labem 49,9 49,9 51,0 53,6 48,6 Varnsdorf 47,5 49,7 52,5 51,2 49,4 Ţatec 50,4 51,3 51,9 51,3 49,5 Ústecký kraj 51,1 51,7 53,4 54,2 50,9 Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistiky, roční průměry. Na území SO ORP Lovosice mezi lety 2005 aţ 2008 přetrvávala situace, kdy evidované ţeny tvořily vyšší podíl ve vykazované míře nezaměstnanosti. S příchodem ekonomické krize v roce 2009 se zvýšil mezi uchazeči o práci podíl muţů, propouštělo se totiţ především ve strojírenství a automobilovém průmyslu. Podíl nezaměstnaných ţen tak byl niţší neţ podíl nezaměstnaných muţů. Nejvyšší zastoupení ţen mezi uchazeči o zaměstnání v roce 2009 bylo v obcích Radovesice (76,7 %) a Křesín (74,7 %). Naopak nejniţší zastoupení nezaměstnaných ţen je v obcích Dlaţkovice (26,8 %) a Klapý (29,5 %)

100 Tabulka č : Podíl nezaměstnaných ţen z celku v obcích SO ORP Lovosice Podíl nezaměstnaných ţen z celku [%] Obec Černiv 60,6 65,3 66,1 58,8 55,9 Číţkovice 50,4 52,7 50,8 59,0 46,8 Děčany 50,3 52,3 54,6 59,7 50,8 Dlaţkovice 31,3 11,5 43,8 43,8 26,8 Evaň 36,9 36,8 35,1 34,9 34,0 Chodovlice 52,9 54,0 57,8 43,7 43,5 Chotěšov 58,3 67,5 65,2 74,4 56,5 Chotiměř 59,9 63,3 58,1 35,3 52,6 Jenčice 65,0 63,2 67,8 64,7 56,4 Keblice 45,9 49,0 48,0 62,4 45,4 Klapý 55,1 51,5 47,4 38,4 29,5 Křesín 61,2 63,2 59,4 76,2 74,7 Lhotka nad Labem 43,9 51,8 75,8 78,7 63,0 Libochovice 50,6 49,7 53,2 55,5 50,9 Lkáň 39,8 48,0 54,1 60,7 56,7 Lovosice 54,3 53,0 57,2 54,7 50,0 Lukavec 40,8 37,4 44,0 40,9 41,7 Malé Ţernoseky 56,7 57,8 59,7 60,2 56,6 Podsedice 47,5 56,3 55,6 64,9 55,2 Prackovice nad Labem 54,2 53,2 49,5 52,4 45,4 Radovesice 64,1 61,4 61,3 72,8 76,7 Sedlec 71,2 73,7 64,5 69,4 64,5 Siřejovice 74,3 74,6 62,1 54,3 64,3 Slatina 74,0 68,5 77,4 68,9 61,6 Sulejovice 48,8 46,9 47,2 44,8 39,7 Třebenice 62,8 55,8 52,7 55,7 59,2 Třebívlice 46,7 46,2 47,6 59,8 52,8 Úpohlavy 50,0 46,5 58,8 52,0 48,7 Velemín 51,6 47,1 47,0 47,1 50,2 Vchynice 53,4 40,2 38,2 40,7 54,6 Vlastislav 49,3 61,6 59,3 67,0 57,0 Vrbičany 48,8 51,9 55,9 57,4 50,2 SO ORP Lovosice 53,4 52,6 55,0 55,9 51,3 Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistiky, roční průměry. Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců Nezaměstnanost se liší podle délky jejího trvání na krátkodobou (do 12 měsíců) a na dlouhodobou (nad 12 měsíců). Nezaměstnanost nad 12 měsíců se nazývá téţ jako trvalá, která přináší řadu dopadů, jak na společnost, tak i na jedince. Dlouhodobá nezaměstnanost je zde vyjádřena jako podíl uchazečů o zaměstnání evidovaných déle neţ 12 měsíců na počtu uchazečů celkem

101 Ústecký kraj zaznamenal pokles podílu nezaměstnaných osob z 51,8 % na 31,9 % v období 2005 aţ Dlouhodobě nejvíce dlouhodobě nezaměstnaných osob zaznamenaly SO ORP Litvínov, Most a Bílina. Mezi SO ORP s niţším podílem dlouhodobě nezaměstnaných osob patří Litoměřice, Podbořany a Lovosice. SO ORP Lovosice se pohyboval v niţších hodnotách neţ je za celý Ústecký kraj. Nejvyšší podíl dlouhodobě nezaměstnaných byl naměřen v SO ORP Litvínov (64,9 %) v roce 2005 a Nejmenší podíl dlouhodobě nezaměstnaných byl zaznamenán v roce 2009 v SO ORP Podbořany (20,9 %). Největší pokles podílu dlouhodobě nezaměstnaných byl v SO ORP Most (o 27 %), v tomto ORP se počet dlouhodobě nezaměstnaných pohyboval v nejniţších hodnotách v rámci Ústeckého kraje. Tabulka č : Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců z celku v SO ORP Ústeckého kraje Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců z celku [%] SO ORP Bílina 59,8 53,9 57,9 51,1 34,8 Děčín 46,5 45,9 42,0 41,6 31,0 Chomutov 51,8 53,1 51,3 43,3 30,6 Kadaň 50,5 52,0 50,8 42,1 25,8 Litoměřice 39,0 39,6 38,3 33,1 26,4 Litvínov 64,9 64,5 64,9 58,8 41,0 Louny 48,4 48,6 48,3 44,4 26,1 Lovosice 40,7 38,7 39,6 40,0 31,0 Most 62,2 62,0 61,8 50,9 35,2 Podbořany 39,8 42,2 39,5 35,6 20,9 Roudnice nad Labem 47,6 47,8 46,0 43,3 29,8 Rumburk 53,3 51,7 50,7 44,7 35,5 Teplice 52,7 49,1 51,5 46,0 31,1 Ústí nad Labem 47,1 47,7 49,3 46,5 34,0 Varnsdorf 50,5 51,3 48,2 46,4 35,7 Ţatec 46,6 50,5 48,5 42,3 27,5 Ústecký kraj 51,8 51,5 51,1 45,5 31,9 Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistiky, roční průměry. Nejvíce dlouhodobě nezaměstnaných osob (73 %) bylo evidováno v obci Lhotka nad Labem v roce Naopak obec Sedlec v roce 2008 nevykazovala dlouhodobě nezaměstnané osoby. Jedná se o malé obce, kde se nezaměstnanost rychle projeví. Nejniţší hodnoty za sledované období byly naměřeny v obcích Sedlec, Siřejovice, Vlastislav a Vchynice. Vyšší hodnoty dlouhodobě nezaměstnaných byly zaznamenány v obcích Černiv, Jenčice, Chotěšov. Zajímavý vývoj zaznamenala obec Chodovlice, kdy v roce 2005 evidovali 1,6 % osob dlouhodobě nezaměstnaných, v dalším roce následoval růst o více neţ 40 %. Významné zvýšení dlouhodobě nezaměstnaných bylo v obcích Lhotka nad Labem v roce 2008, kde v dalším roce došlo k největšímu sníţení nezaměstnaných osob. Významné sníţení dlouhodobě nezaměstnaných bylo v obcích Vrbičany a Černiv

102 Tabulka č : Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců z celku v obcích SO ORP Lovosice Obec Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců z celku [%] Černiv 49,5 51,8 52,4 72,3 38,0 Číţkovice 48,0 45,1 41,2 36,8 31,2 Děčany 43,1 42,4 48,0 43,6 44,5 Dlaţkovice 52,9 29,4 21,1 49,1 64,4 Evaň 30,9 39,2 40,8 41,5 25,3 Chodovlice 1,6 44,9 49,9 29,6 29,4 Chotěšov 56,2 51,4 52,5 58,8 31,3 Chotiměř 28,4 42,0 51,2 45,1 39,7 Jenčice 64,4 49,1 53,0 28,8 44,7 Keblice 35,0 38,9 30,1 46,3 31,8 Klapý 43,5 43,9 32,2 27,4 13,4 Křesín 41,1 49,4 48,3 50,5 44,6 Lhotka nad Labem 46,0 30,0 36,2 73,0 30,8 Libochovice 36,7 28,9 38,6 36,3 26,9 Lkáň 36,4 29,3 52,7 58,5 42,7 Lovosice 43,2 42,0 40,6 37,6 30,5 Lukavec 43,1 44,7 47,0 37,1 38,9 Malé Ţernoseky 29,6 27,9 16,8 37,9 30,9 Podsedice 40,4 47,6 35,4 46,5 31,1 Prackovice nad Labem 43,4 47,6 41,4 37,0 28,4 Radovesice 41,2 47,1 48,6 47,7 38,3 Sedlec 13,8 16,2 11,7 0,0 14,4 Siřejovice 21,5 22,9 14,9 14,1 2,0 Slatina 28,8 45,6 44,4 44,5 33,3 Sulejovice 36,8 30,1 27,8 34,4 26,4 Třebenice 40,8 37,0 40,5 43,6 31,8 Třebívlice 40,9 38,5 41,1 48,0 41,5 Úpohlavy 32,5 31,4 47,7 30,1 26,1 Velemín 36,5 30,4 32,0 35,8 26,9 Vchynice 25,0 19,0 35,3 28,3 11,3 Vlastislav 19,1 14,0 13,8 18,6 15,1 Vrbičany 47,8 33,2 46,2 67,3 35,3 SO ORP Lovosice 40,7 38,7 39,6 40,0 31,0 Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistiky, roční průměry. Počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo Počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo znamená, kolik osob se uchází o jedno volné pracovní místo, neboli značí zájem o volnou pracovní pozici. V Ústeckém kraji se hlásilo 26 osob na 1 volné pracovní místo, v roce 2006 bylo 16 zájemců, v roce 2007se sníţil počet zájemců na 9 osob, v roce 2008 se hlásilo na 7 zájemců na 1 volné pracovní místo a v roce 2009 vzrostl počet zájemců o pracovní místo na 23 osob. Nejvíce osob se

103 hlásilo na 1 volné pracovní místo v letech 2005 aţ 2007 v SO ORP Litvínov, poté v letech 2008 a 2009 evidoval nejvíce zájemců o pracovní místo SO ORP Rumburk, kde v roce 2009 dosahoval počet zájemců o práci téměř 105. Nejméně uchazečů o zaměstnání bylo v SO ORP Roudnice nad Labem. SO ORP Lovosice dosahovala menšího zájmu (kromě roku 2007) o pracovní pozici neţ jak byla mapována situace celého kraje. Tabulka č : Počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo v SO ORP Ústeckého kraje Počet nezaměstnaných na 1 volné pracovní místo SO ORP Bílina 56,5 25,9 15,6 12,3 57,4 Děčín 30,6 21,6 15,4 15,4 38,4 Chomutov 38,0 14,2 6,1 5,1 21,1 Kadaň 18,1 10,9 5,0 4,1 24,3 Litoměřice 22,8 11,0 8,1 7,4 13,1 Litvínov 88,9 44,1 20,4 14,5 37,6 Louny 20,2 10,9 5,6 5,1 19,8 Lovosice 13,2 14,0 12,7 6,5 13,3 Most 38,4 19,3 9,1 6,8 18,8 Podbořany 22,2 13,2 6,5 6,2 14,6 Roudnice nad Labem 14,3 8,5 4,4 2,5 11,0 Rumburk 19,4 14,9 14,6 19,2 104,5 Teplice 30,6 19,5 10,8 8,9 40,8 Ústí nad Labem 16,3 12,2 7,4 6,7 17,2 Varnsdorf 16,3 11,7 12,2 11,6 41,1 Ţatec 40,3 21,1 9,0 7,9 21,1 Ústecký kraj 25,8 15,5 8,7 7,2 22,8 Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistiky, roční průměry. Obsazená pracovní místa Počet obsazených pracovních míst Ústeckého kraje se mezi lety 2006 aţ 2007 zvyšoval, poté v roce 2008 došlo ke sníţení počtu obsazených pracovních míst. Ve sledovaném období se pohyboval od do Nejvíce obsazených pracovních míst bylo po celé sledované období v SO ORP Ústí nad Labem, Teplice, Most, kde počet obsazených pracovních míst neklesl pod Naopak nejméně obsazených pracovních míst se nachází v SO ORP Podbořany, Varnsdorf, kde se počet obsazených pracovních míst pohyboval do Výraznější růst počtu obsazených pracovních míst mezi lety 2006 aţ 2009 byl naměřen v SO ORP Ţatec (o 14 %). Výraznější pokles počtu obsazených míst byl evidován v SO ORP Litvínov (o 15 %), Podbořany (o 12 %)

104 Tabulka č : Počet obsazených pracovních míst v SO ORP Ústeckého kraje Rozdíl mezi lety Počet obsazených pracovních míst 2006 aţ 2009 v SO ORP relativním vyjádření [%] Bílina ,32 Děčín ,86 Chomutov ,55 Kadaň ,89 Litoměřice ,74 Litvínov ,43 Louny ,39 Lovosice ,01 Most ,81 Podbořany ,80 Roudnice nad Labem ,37 Rumburk ,70 Teplice ,39 Ústí nad Labem ,49 Varnsdorf ,07 Ţatec ,99 Ústecký kraj ,76 Zdroj dat: Ministerstvo financí, údaj jsou k danému roku. Pozn.: Do počtu zaměstnanců nezahrnujte pouze zaměstnance, kteří jsou příslušníky ve sluţebním poměru podle zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských sluţbách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. SO ORP Lovosice v roce 2006 měl obsazených pracovních míst, v roce 2007 bylo obsazených pracovních míst, v roce 2008 vykazoval obsazených pracovních míst a v roce 2009 bylo obsazených pracovních míst. Nejvíce obsazených pracovních míst vykazují obce Lovosice, Libochovice a Číţkovice, naopak nejméně míst obce Černiv, Evaň, Chodovlice, Lkáň a Sedlec, kde se počet pohybuje do 10, u těchto obcí je relativní vyjádření rozdílu mezi lety 2006 aţ 2009 zkreslující způsobené právě menším počtem obsazených pracovních míst. Výraznější relativní růst obsazených pracovních míst byl naměřen v obcích Lhotka nad Labem, naopak výraznější relativní pokles obsazených pracovních míst nastal v obcích Vchynice, Prackovice nad Labem, Chotiměř

105 Tabulka č : Počet obsazených pracovních míst v SO ORP Lovosice Obec Počet obsazených pracovních míst Rozdíl mezi lety 2006 aţ Absol. Rel. (%) Černiv Číţkovice ,6 Děčany ,8 Dlaţkovice ,8 Evaň Chodovlice Chotěšov Chotiměř Jenčice Keblice Klapý ,5 Křesín ,5 Lhotka nad Labem Libochovice ,4 Lkáň ,4 Lovosice Lukavec Malé Ţernoseky ,7 Podsedice ,1 Prackovice nad Labem ,2 Radovesice ,4 Sedlec * Siřejovice ,7 Slatina ,6 Sulejovice ,8 Třebenice ,8 Třebívlice ,5 Úpohlavy ,2 Velemín ,7 Vchynice ,8 Vlastislav Vrbičany ,1 SO ORP Lovosice Zdroj dat: Ministerstvo financí, údaj jsou k danému roku. Pozn.:Do počtu zaměstnanců nezahrnujte pouze zaměstnance, kteří jsou příslušníky ve sluţebním poměru podle zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských sluţbách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Pozn.: * jedná se o orientační hodnotu. 5.3 Daňová výtěţnost Daňová výtěţnost obcí je v ČR dána pravidly rozpočtového určení daní. Výtěţnost je pak ovlivněna především velikostní kategorií, do níţ je obec zařazena v závislosti na počtu obyvatel, a dále pak výnosem daní ovlivněných územím příslušné obce. Rozhodující úlohu

106 v daňových příjmech obcí hrají daně z příjmů právnických osob, daně z příjmů fyzických osob, daň z přidané hodnoty a daň z nemovitostí. Daňová výtěţnost Ústeckého kraje byla v roce Kč a v roce 2009 se sníţila o Kč, a tedy dosahovala výše Kč. Průměrná daňová výtěţnost Ústeckého kraje za rok 2008 činila Kč na obyvatele. V roce 2009 průměrná daňová výtěţnost obcí Ústeckého kraje dosáhla Kč na obyvatele. Došlo tedy ke sníţení o 980 Kč. Ve všech správních obvodech došlo k poklesu oproti roku 2008, tento pokles byl způsoben především sníţením daňových odvodů z příjmů fyzických a právnických osob v důsledku ekonomického útlumu. Výrazně nadprůměrnou daňovou výtěţnost na obyvatele v Ústeckém kraji mají SO ORP Ústí nad Labem (9 990 Kč) a Kadaň (9 830 Kč). Výrazně podprůměrnou daňovou výtěţnost na obyvatele Ústeckého kraje mají SO ORP Rumburk (7 350 Kč) a Lovosice (7 690 Kč). Sledovaný SO ORP Lovosice evidoval v roce 2008 daňovou výtěţnost Kč, následný rok došlo k poklesu o Kč na hodnotu Kč. Daňová výtěţnost na obyvatele činila v roce Kč, v roce 2009 byla sníţena na Kč. Pokles byl o Kč, coţ je největší v rámci celého Ústeckého kraje. Tabulka č : Daňová výtěţnost SO ORP Ústeckého kraje v letech 2008 a 2009 Daňová výtěţnost na Daňová výtěţnost (v tis. Kč) SO ORP obyvatele (v tis. Kč) Rozdíl Rozdíl Bílina ,39 8,47-0,92 Děčín ,72 8,70-1,02 Chomutov ,45 9,03-1,41 Kadaň ,03 9,83-0,20 Litoměřice ,45 8,38-1,07 Litvínov ,33 8,09-1,24 Louny ,21 8,31-0,90 Lovosice ,63 7,69-1,94 Most ,89 9,62-1,28 Podbořany ,54 8,56-0,98 Roudnice nad Labem ,78 7,99-0,79 Rumburk ,50 7,35-1,15 Teplice ,53 8,81-0,72 Ústí nad Labem ,51 9,99-0,52 Varnsdorf ,31 7,94-1,37 Ţatec ,59 9,07-1,53 Ústecký kraj ,86 8,87-0,98 Zdroj: MF ČR, Bilance příjmů a výdajů obcí Průměrná daňová výtěţnost SO ORP Lovosice v roce 2009 byla Kč na obyvatele. Nadprůměrnou daňovou výtěţnost na obyvatele přitom zaznamenaly obce Vlastislav, Siřejovice, Slatina, kde hodnoty neklesly pod Kč, naopak nejniţší hodnoty daňové výtěţnosti na obyvatele byly zaznamenány v obcích Chotiměř, Libochovice a Vrbičany. U většiny obcí došlo v období 2008 aţ 2009 k poklesu, kromě obcí Siřejovice, Slatina a Vrbičany. K nejvýraznějšímu růstu daňové výtěţnosti došlo v obci Vrbičany, kde se zaznamenal růst o Kč z hodnoty Kč na hodnotu Kč. K výraznějšímu poklesu daňové výtěţnosti na obyvatele evidovaly obce Lovosice, Číţkovice a Lhotka nad Labem

107 Tabulka č : Daňová výtěţnost obcí v SO ORP Lovosice Název obce Daňová výtěţnost (v tis. Kč) Daňová výtěţnost na obyvatele (v tis. Kč) Rozdíl Rozdíl Černiv ,88 8,21-0,67 Číţkovice ,90 6,87-3,03 Děčany ,05 9,94-0,11 Dlaţkovice ,35 8,61-0,74 Evaň ,01 7,91-1,10 Chodovlice ,80 7,54-1,27 Chotěšov ,53 7,41-1,12 Chotiměř ,38 6,58-0,80 Jenčice ,95 7,27-0,68 Keblice ,06 7,33-0,73 Klapý ,42 7,60-0,83 Křesín ,61 8,61-1,00 Lhotka nad Labem ,10 6,87-2,23 Libochovice ,07 6,61-1,46 Lkáň ,60 9,25-0,35 Lovosice ,91 8,22-3,69 Lukavec ,19 7,44-0,75 Malé Ţernoseky ,74 7,59-0,16 Podsedice ,53 8,49-1,04 Prackovice nad Labem ,45 6,92-0,53 Radovesice ,48 7,24-1,24 Sedlec ,22 7,62-0,60 Siřejovice ,82 10,26 0,44 Slatina ,67 10,22 0,54 Sulejovice ,80 7,29-0,51 Třebenice ,86 7,05-0,81 Třebívlice ,44 7,04-1,40 Úpohlavy ,23 7,88-1,35 Velemín ,76 7,78-0,98 Vchynice ,62 7,25-0,38 Vlastislav ,61 13,84 5,23 Vrbičany ,76 6,66-2,10 SO ORP Lovosice ,63 7,69-1,94 Zdroj: MF ČR, Bilance příjmů a výdajů obcí

108 Indikátory Obec Hospodářské podmínky Regionální ekonomika Trh práce Podtéma Daňová výtěţnost Další jevy a komentáře Černiv Číţkovice Děčany Dlaţkovice Evaň Chodovlice Chotěšov Chotiměř Jenčice Keblice Klapý Křesín Lhotka nad Labem Libochovice Lkáň Lovosice Lukavec Malé Ţernoseky Podsedice Prackovice nad Labem Radovesice Sedlec Siřejovice Slatina Sulejovice Třebenice Třebívlice Úpohlavy Velemín Vchynice Vlastislav Vrbičany SO ORP Lovosice

109 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Rozvoj průmyslové zóny v Lovosicích. Niţší míra nezaměstnanosti je v obcích Siřejovice, Úpohlavy, Sedlec, Vchynice. Niţší podíl dlouhodobě nezaměstnaných SO ORP Lovosice v rámci Ústeckého kraje. Vyšší míra podnikatelské aktivity v obcích Třebívlice a Radovesice. Nadprůměrná daňová výtěţnost v obcích Vlastislav, Siřejovice, Slatina, kde hodnota neklesla pod Kč. SLABÉ STRÁNKY Zaměření na upadající zemědělskou výrobu. Nevyhovující struktura učebních a studijních oborů. Vysoká míra nezaměstnanosti v obcích Černiv, Děčany, Slatina a Lukavec. Vysoký počet dlouhodobě nezaměstnaných v obcích Černiv, Jenčice, Chotěšov. Nejmenší daňová výtěţnost SO ORP Lovosice v rámci Ústeckého kraje. PŘÍLEŢITOSTI HROZBY Moţnost rozvoje cestovního ruchu (České Ukončení činnosti několika významných Středohoří). zaměstnavatelů by měla za následek zvýšení míry nezaměstnanosti. Blízkost Ústí nad Labem, Litoměřic a dalších Nárůst počtu dlouhodobě nezaměstnaných - větších měst pro zajištění dalších pracovních postupná ztráta lidského kapitálu. příleţitostí. Rozvoj drobných i rozsáhlejších podnikatelských aktivit. Nedostatek pracovních příleţitostí ohroţující stabilizaci obyvatelstva

110 6 Souhrn a vyváţenost pilířů 6.1 Environmentální pilíř Horninové prostředí a geologie Na území SO ORP Lovosice se nachází řada loţisek nerostných surovin zpravidla menšího rozsahu. V současnosti probíhá těţba pouze na několika lokalitách. Jedná se zejména o loţiska vápence, štěrkopísků a stavebního kamene a polodrahokamů. Těţba nerostných surovin má převáţně lokální a regionální význam, v příštích desetiletích se předpokládá její rozšíření především pro zabezpečení surovin pro rozvoj dopravní infrastruktury. Vodní reţim Území SO ORP Lovosice spadá do povodí Ohře a Dolního Labe. Pouze část území je vymezena jako chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV). Záplavy svědčí o omezené retenční a akumulační kapacitě území v důsledku způsobu jeho vyuţívání v uplynulých desetiletích (odvádění a zatrubňování v rámci melioračních opatření, napřimování vodních toků apod.). Krajina vyţaduje protipovodňová opatření. Hygiena ţivotního prostředí Kvalita ovzduší na území SO ORP Lovosice je dle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŢP o vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě dat roku 2008, uveřejněného ve Věstníku MŢP 4/2010, byl na 2 % území překračován imisní limit pro denní koncentrace PM10 a na 1,5 % území pak byla překračována hodnota cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren. V ostatních oblastech uţ situace zdaleka není tak příznivá. V oblasti vyuţívání a likvidace odpadů nevykazuje ORP dostatečnou míru separace, podstatná část v podobě směsného komunálního odpadu končí na skládkách. Další rizika jsou spojena s existencí lokalit se zvýšeným rizikem výskytu radonu. Na území se vyskytují místa se starou zátěţí. Ochrana přírody, krajiny a památek Území SO ORP Lovosice se řadí k ekologicky stabilním oblastem. Kromě jiţ uvedených zvlášť chráněných a obecně chráněných území přírody a krajiny, podstatná část území je součástí CHKO České středohoří. K ochraně a stabilitě území dále přispívá i skutečnost, ţe se zde nachází evropsky významné lokality, národní přírodní rezervace a památky a přírodní rezervace a památky. Rozloha lesní půdy činí v roce ,1 % z celkové výměry. Tyto skutečnosti významně přispívají k relativně vysokým hodnotám koeficientu ekologické stability (KES), jeţ byly řadě obcí přiřazeny. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Zemědělská a lesní půda na území SO ORP Lovosice plní především významné hospodářské funkce. Podíl orné půdy na daném území činí 58,3 %. Vzhledem k charakteru území nepatří orná půda k nejúrodnějším a vyţaduje investice do půdy za účelem zlepšení její úrodnosti. V průběhu uplynulého období došlo pouze k mírnému poklesu její rozlohy (pokles o 188,7 ha). Rovněţ přírůstek zastavěných ploch v období byl relativně nízký (2,0 %)

111 Lesní porosty plní nejen významné hospodářské funkce, ale i ochranné a vzhledem k rostoucímu úsilí o zachování ekologické stability území plní i významné mimoprodukční funkce. Výměra půdy určené k plnění funkce lesa na území ORP Lovosice činí 3 864,5 ha. 6.2 Sociální pilíř Technická infrastruktura Na území SO ORP Lovosice je relativně dobře rozvinutá technická infrastruktura s dostatečným zásobováním elektrickou energií. V rámci SO ORP Lovosice je plynem zásobováno 20 obcí z 31 obcí. Mezi obce, které mají pokryto více neţ 90 % obyvatel plynofikací, patří obce Číţkovice, Chotěšov, Chotiměř, Jenčice, Křesín, Lhotka nad Labem, Lukavec, Malé Ţernosek, Radovesice, Siřejovice, Třebenice, Třebívlice a Vrbičany. Všechny obce v rámci SO ORP Lovosice v současné době mají zavedenu vodovodní síť a jsou povětšinou zcela pokryty. U obcí Dlaţkovice, Evaň, Chodovlice, Keblice, Lkáň, Peckovice nad Labem, Sedlec, Úpohlavy a Prackovice nad Labem není známo přesný podíl pokrytí, ale obce jsou ve značné části území pokryté. ČOV se nalézají v 9 obcích Číţkovice, Křesín, Libochovice, Lukavec, Radovesice, Třebenice, Třebívlice, Velemín a Vrbičany. Jednotná kanalizace je zavedena v 16 obcích Číţkovice, Chotiměř, Keblice, Libochovice, Lovosice, Lukavec, Podsedice, Radovesice, Siřejovice, Slatina, Sulejovice, Třebenice, Třebívlice, Velemín, Vchynice, Vrbičany. Dopravní infrastruktura Z hlediska rozvoje území Ústeckého kraje a jeho kvalitního napojení na mezinárodní dopravní tahy patří na území SO ORP Lovosice k prioritám dostavba a modernizace tranzitních komunikací dálnice D8 a silnice I. třídy I/8 (silniční tahy republikového a mezinárodního významu). Pro meziregionální vazby je nezbytné zkvalitnění především silnic I. třídy. Hustota silniční sítě na území SO ORP Lovosice je dostatečná, její hlavní nedostatky spočívají v kvalitě. Pro silnice II. a III. třídy platí všeobecně (nejen na území SO ORP, resp. Ústeckého kraje) nevyhovující technický stav včetně mostních objektů, absence obchvatů řady obcí a měst, jeţ při rostoucí intenzitě dopravy znamenají nárůst negativních dopadů na zdraví jejich obyvatel. Územím prochází modernizovaný I.TŢK, jehoţ součástí je ţelezniční trať č. 90. Tato trasa je i součástí mezinárodní transevropské ţelezniční sítě nákladní dopravy (TERFN). Ostatní ţelezniční síť a infrastruktura vyţadují zásadní přestavbu a modernizaci jednotlivých tratí, vzhledem k absenci podkladů (ZUR ÚK) od poskytovatele nelze jednotlivé záměry specifikovat. Významný dopravní uzel ORP Lovosice v současnosti zajišťuje kombinovanou přepravu silnice ţeleznice. Výhledově byl zařazen do sítě veřejných logistických center (VLC). Územím prochází Labská vodní cesta, jeţ výhledově umoţní výstavbu VLC a tím i sníţení zátěţe páteřních komunikací přesunem části nákladu ze silniční kamionové přepravy na vodní dopravu. Sociodemografické podmínky V SO ORP Lovosice klesá počet obyvatel, především z důvodu migrace obyvatel. Mezi nejlidnatější obce patří Lovosice, Libochovice a Třebenice. Nejméně obyvatel mají obce Dlaţkovice, Černiv a Vlastislav. K výraznému růstu počtu obyvatel došlo v obcích Jenčice, Evaň a Velemín, naopak výrazný pokles nastal v obcích Lovosice, Libochovice a Lkáň. Výrazný přirozený přírůstek obyvatel nastal za poslední dekádu v obcích Chotiměř

112 a Vrbičany. Negativní přirozený přírůstek obyvatel byl zaznamenán v obcích Lovosice, Libochovice a Velemín. Výrazný příliv migrantů byl naměřen v obcích Velemín, Třebenice, naopak k odlivu obyvatel došlo v obci Lovosice. Vysoký index stáří byl naměřen v obci Dlaţkovice, Klapý, naopak nízký index stáří byl změřen v obcích Chotiměř a Lukavec. V SO ORP Lovosice se nachází 18 mateřských škol, které se nacházejí v 15 obcích, a 14 základních škol, které jsou evidovány v 10 obcích. V polovině obcí (16 obcí) chybí mateřské a základní školy. V SO ORP Lovosice se nachází domovy důchodců, charity, centra pro zdravotně postiţené, pečovatelské sluţby, pečovatelské sluţby, domovy sociální péče, azylové domy, diagnostický ústav sociální péče v obci Číţkovice. Domovy důchodců se vyskytují v obcích Libochovice, Číţkovice a Chotěšov. V Lovosicích se nachází ambulantní pohotovostní péče Podřipské nemocnice s poliklinikou, která má sídlo v Roudnici nad Labem. V SO ORP Lovosice se vyskytují zdravotnická zařízení, např. praktičtí a zubní lékaři. Veřejný a kulturní ţivot v obci je pestrý, prakticky ve všech obcích existují činné spolky, např. dobrovolných hasičů, fotbalistů, tělovýchovných jednot, svazu ţen, důchodců apod. Bydlení SO ORP Lovosice patří s byty k nejmenším ORP v Ústeckém kraji. Za poslední desetiletí došlo k výraznějšímu růstu bytové výstavby. K výraznějšímu nárůstu bytového fondu došlo v obcích Dlaţkovice, Chotiměř, Slatina, Úpohlavy a Vlastislav. Výstavba nebyla realizována v obcích Černiv, Evaň, Lkáň a Sedlec. Stáří domovního fondu Lovosic je podobné jako v kraji, spíše se jedná o novostavby Největší zastoupení starých domů je v obcích Prackovice nad Labem, Dlaţkovice, Lukavec, naopak nejméně jich je v obcích Lovosice, Sedlec. Nejvíce novostaveb se vyskytuje v obcích Lovosice, Chotiměř, Vrbičany, Jenčice, Sedlec a Lhotka nad Labem. Rekreace Cestovní ruch v SO ORP Lovosice, i přes mnoho přírodních i kulturních atraktivit a moţností sportovního vyţití, se příliš nerozvíjí. SO ORP Lovosice můţe být více turisticky atraktivní, kdyţ lépe vyuţije svoji zeměpisnou polohu (České Středohoří, města Litoměřice, Terezín, Ústí nad Labem, řeka Labe a místní hrady a zámky). Rozvoj cestovního ruchu je spojeno s moţnostmi ubytování a kapacit místních ubytovacích zařízení. V SO ORP Lovosice se nejčastěji nachází penziony a turistické ubytovny. Je tu nedostatek ubytovacích zařízení vyšších kategorií, ale těţko se dá odhadnout, zda by byly turisty hojně vyuţívány, kdyby se v této lokalitě v nejbliţší době zrealizovaly. SO ORP Lovosice patří do okresu Litoměřice. Tento okres patří k průměrně navštěvovaným v rámci Ústeckého kraje, za poslední dekádu došlo ke zvýšení návštěvnosti, ale zároveň dochází ke zkrácení pobytu (počtu přenocování) turistů v této lokalitě, jako téměř ve všech okresech tohoto kraje. 6.3 Ekonomický pilíř Míra podnikatelské aktivity SO ORP Lovosice je nadprůměrná vůči krajskému srovnání, její vývoj ale víceméně stagnuje. V roce 2010 největší míra podnikatelské aktivity byla dosaţena v obcích Třebívlice a Radovesice, naopak nejmenší hodnota byla změřena opět v obcích Chodovlice a Lkáň. Míra nezaměstnanosti je menší neţ průměrná krajská úroveň a patří mezi nejmenší v celém kraji. Největší mírou nezaměstnanosti SO ORP Lovosice postiţeny obce Černiv, Děčany, Slatina a Lukavec. Nejniţší míru nezaměstnanosti naměřily ve sledovaném období obce Siřejovice, Úpohlavy, Sedlec, Vchynice. Dlouhodobá nezaměstnanost je podprůměrná v Ústeckém kraji. Nejméně dlouhodobě nezaměstnaných bylo v obcích Sedlec, Siřejovice, Vlastislav a Vchynice, naopak nejvíce dlouhodobě nezaměstnaných je v obcích Černiv, Jenčice, Chotěšov. Daňová výtěţnost se sniţuje a je pod krajským průměrem. Nadprůměrnou daňovou výtěţnost na obyvatele přitom

113 zaznamenaly obce Vlastislav, Siřejovice, Slatina, naopak nejniţší hodnoty daňové výtěţnosti na obyvatele byly zaznamenány v obcích Chotiměř, Libochovice a Vrbičany. 6.4 Vyváţenost pilířů Vyváţenost pilířů v jednotlivých obcích je analyzována dle hodnocení témat rozčleněné do třech pilířů. Výsledky tohoto hodnocení za jednotlivé obce jsou uvedené v následujícím grafu, přičemţ hospodářské podmínky jsou nahrazené třemi podtématy, tj. regionální ekonomika, trh práce a daňová výtěţnost území

114 Hodnocení dle indikátorů Vysvětlivky: 1 Horninové prostředí a geologie 2 Vodní režim 3 Hygiena životního prostředí 4 Ochrana přírody a krajiny 5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa 6 Veřejná technická infrastruktura 7 Veřejná dopravní infrastruktura 8 Socio-demografické podmínky 9 Bydlení 10 Rekreace 11 Regionální ekonomika 12 Trh práce 13 Daňová výtěžnost

115 Hodnocení dle indikátorů Vysvětlivky: 1 Horninové prostředí a geologie 2 Vodní režim 3 Hygiena životního prostředí 4 Ochrana přírody a krajiny 5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa 6 Veřejná technická infrastruktura 7 Veřejná dopravní infrastruktura 8 Socio-demografické podmínky 9 Bydlení 10 Rekreace 11 Regionální ekonomika 12 Trh práce 13 Daňová výtěžnost

116 Na základě hodnocení jednotlivých témat byly počítány průměry za pilíř pro kaţdou obec. Pokud hodnocení za pilíř bylo stejné nebo vyšší neţ je průměr ORP, byl pilíř v dané obci povaţován jako příznivý. Dle metodického doporučení MMR byl na základě těchto výsledků vypracován níţe uvedený kartogram. Zdůvodnění je uvedeno vţdy při rozboru jednotlivých témat. Podklady pro hodnocení se nacházejí v příloze D. Vztah území podle vyhodnocení vyváţenosti územních podmínek pro udrţitelný rozvoj území

117 kategorie zařazení obce pro příznivé ţivotní prostředí Územní podmínky pro hospodářský rozvoj pro soudrţnost společenství obyvatel území Z H S vyváţenost vztahu územních podmínek pro udrţitelný rozvoj území dobrý stav Z, H, S ţádné špatný stav 2a Z, H S S 2b Z, S H H 2c H, S Z Z 3a Z H, S H, S 3b H Z, S Z, S 3c S Z, H Z, H ţádné Z, H, S Legenda: + dobrý stav - špatný stav Vyjádření v kartogramu

118 Obec Environmentální Kategorie Hospodářský pilíř Sociální pilíř pilíř zařazení obce Černiv Číţkovice c Děčany Dlaţkovice b Evaň a Chodovlice a Chotěšov c Chotiměř Jenčice Keblice Klapý a Křesín b Lhotka nad Labem Libochovice Lkáň a Lovosice c Lukavec c Malé Ţernoseky c Podsedice Prackovice nad Labem c Radovesice b Sedlec a Siřejovice a Slatina Sulejovice c Třebenice Třebívlice Úpohlavy Velemín Vchynice Vlastislav a Vrbičany c

119 7 Problémy k řešení 7.1 Environmentální pilíř Vymezená loţiska, dobývací prostory a chráněná loţisková území představují územní limity, jeţ je třeba zohledňovat především při vymezování zastavitelných území a koridorů dopravní a technické infrastruktury. V některých případech jiţ současné záměry jsou situovány v CHLO. V budoucnosti lze předpokládat tlak na zahájení těţby v dalších lokalitách vzhledem k rostoucí potřebě štěrkopísků a stavebního kamene v souvislosti s rozvojovými záměry nejen na území ORP Lovosice. Některá loţiska se nacházejí v chráněných územích, coţ takřka vylučuje jejich budoucí vyuţití. Ačkoliv jejich těţba má zpravidla dopady lokálního charakteru, zahrnuje zejména narušení vodního reţimu v území, nevratné zábory půdy, hlučnost, prašnost, zvýšení intenzity silniční přepravy na místních komunikacích. Přijetí opatření ke zvyšování vodního potenciálu území zejména v souvislosti s omezováním moţných dopadů klimatické změny, spojených s poklesem hladin spodních vod. Působit k hospodárnému vyuţívání vodních zdrojů v území. Lokalizace protipovodňových opatření v krajině, obnova nebo budování nových drobných nádrţí k zadrţování vody v území a omezování rozsahu povodní posilování retenční a akumulační kapacity území revitalizací vodních toků. Urychlené řešení/asanace starých zátěţí a kontaminovaných ploch. Vymezení ploch vhodných pro umístění bioplynových stanic a zařízení pro kompostování s ohledem na hygienické poţadavky. Vyuţívání a likvidace kalů z ČOV. Řešení optimalizace nakládání s odpady (separace, vyuţívání, likvidace) na území kraje - postupné vytváření regionálního integrovaného systému odpadového hospodářství. Podpora vytvoření sítě regionálních zařízení pro nakládání s KO tak, aby bylo dosaţeno postupného omezení BRKO ukládaných na skládky, podpora výstavby biofermentaních jednotek na zpracování komunálního odpadu. Vymezit prvky ÚSES v podrobnosti ÚPD redukce nebo rozšíření nebo posunutí s ohledem na vlastnické vztahy a morfologii terénu (při upřesňování tyto prioritně stanovovat mimo plochy zjištěných a předpokládaných loţisek nerostů vzhledem k jejich nepřemístitelnosti). Plánovaný rozvoj (v rámci vymezené nadmístní rozvojové osy) je zpravidla podmíněn zkvalitněním, případně doplněním chybějící infrastruktury a je provázen rozvojem ekonomických aktivit a další zástavby úkolem je minimalizace negativních dopadů na ekologicky cenné lokality a krajinný ráz. Ochrana přírodních, urbanistických a kulturních hodnot musí být zajišťována v rámci aktualizace územních plánů obcí, v rámci regulačních plánů a během stavebního a územního řízení. Při vymezování a zpřesňování koridorů pro rozvoj dopravní a technické infrastruktury minimalizovat zásahy do lesních porostů v rámci ÚPD. V rámci ÚPD jednotlivých obcí minimalizovat negativní dopady v souvislosti plánovanou zástavbou a rozvojem rekreačních a dalších aktivit ve specifické oblasti České středohoří. 7.2 Sociální pilíř Příprava územních plánů v obcích, které ještě nemají vyřešeno čištění odpadních vod (vybudování ČOV nebo připojení kanalizačních sítí v 22 obcích na jiţ vybudované ČOV. Mezi tyto obce patří obec Černiv, Děčany, Dlaţkovice, Evaň, Chodovlice, Chotěšov, Chotiměř, Jenčice, Keblice, Klapý, Lhotka nad Labem, Lkáň, Malé Ţernoseky, Podsedice, Prackovice nad Labem, Sedlec, Siřejovice, Slatina, Sulejovice, Úpohlavy, Vchynice, Vlastislav). Zvýšení stupně vybavenosti v obcích s nejniţším stupněm vybavenosti Lkáň, Vlastislav, Lukavec, Sedlec, Jenčice či Evaň. Modernizace a dobudování kanalizačních sítí v 15 obcích (Černiv, Děčany, Dlaţkovice, Evaň, Chodovlice, Chotěšov, Jenčice, Klapý, Křesín,

120 Lhotka nad Labem, Lkáň, Malé Ţernoseky, Prackovice nad Labem, Sedlec, Vlastislav, Úpohlavy) SO ORP Lovosice. Problémy nedostatečných parametrů některých komunikací, které umoţňují napojení odlehlých částí obcí s jejich centrální částí a s centrem ORP. Navrţení způsobu řešení k odstranění závad a zlepšení parametrů nevyhovujících částí komunikací. Zapracování úprav do ÚP jako VPS. Sem spadají části obce Třebenice (Kocourov, Medvědice, Lhota, Mrsklesy, Lipá a Sutom), Třebívlice (Staré, Leská, Skalice, Drevce) a obce Velemín (části Borec, Kletečná, Hrušova, Zboţná, Dobkovičky a Milešov). Nevyhovující propojení částí obcí Děčany (Děčany Semeč) a Třebívlice (Dřemčice Blešno) řešit návrhy na přestavbu polních cest na místní komunikace a zapracování návrhů do ÚP jako VPS. Návrh objízdných tras obcí Chotešov, Radovesice a Vrbičany, u nichţ se očekává nárůst intenzity dopravy v souvislosti s otevřením sjezdu D8 Brozany. Zapracování návrhů do ÚP obcí jako VPS. Navrţení objízdné trasy obce Siřejovice v souvislosti s nárůstem intenzity dopravy v důsledku obsluhy skládky SONO Číţkovice a její zapracování do ÚPD. V rámci ÚP řešit dopravní závady v městě Libochovice a v obcích Slatina, Třebívlice (Skalice), Velemín (Hrušovka, Milešov, Velemín) a Vrbičany. V rámci ÚP obcí řešit nedostatečné podmínky pro cykloturistiku a pěší turistiku (návrh samostatně vedených tras pro cykloturistiku (jejich vyvedení mimo silnice I. i II. třídy), návrh na propojení jednotlivých existujících úseků s cílem vytvoření ucelené sítě. V návaznosti na zpřesnění koridoru vysokorychlostní tratě VR1 jeho zpřesnění v rámci ÚPD dotčených obcí. V návaznosti na zpřesnění vymezení koridoru vodní dopravy VD1 pro zlepšení plavebních podmínek na Labi jeho promítnutí do ÚPD obcí. Podporovat pokrytí území rozvojové osy územními plány, ověřovat a zpřesňovat řešení problémů a vyuţití rozvojových příleţitostí územními studiemi a regulačními plány. Řešit územní souvislosti spojené s výstavbou chybějícího úseku dálnice D8, zejména věnovat pozornost exponovaným plochám při dálnici. Za hlavní prioritní záměry na úseku silniční dopravy vymezuje ÚP VÚC okresu Litoměřice ve vazbě na území SO ORP Lovosice následující stavby: výstavba dálnice D8, dálniční přivaděč pro Litoměřice (II. etapa), silniční most přes Labe u Mlékojed pro spojení Lovosic a Litoměřic a pro dálniční přivaděč, vybudování centra dopravních sluţeb pro kombinovanou dopravu s příslušnými odstavnými plochami v Lovosicích. V rámci demografického vývoje je nutné vybudovat domy pro seniory s pečovatelskou sluţbou. Podpořit výstavbu rodinných domů pro novomanţele a pro nově přistěhovalé obyvatele. Dalším cílem je udrţení co největšího počtu základních a mateřských škol v menších obcích. Rekonstrukce, modernizace a zvyšování kvality stávajících a výstavba nových zařízení pro trávení volného času. Příprava nových ploch, případně rekonstrukce stávajících objektů pro multifunkční zařízení zaměřená na volnočasové aktivity. V oblasti bydlení je nutné rozšířit a vymezit nové plochy pro bytovou výstavbu či výstavbu nových rodinných domů. Zasíťování pozemků (zavedení inţenýrských sítí) pro novou výstavbu. Výstavba nových rodinných či bytových domů. Podpora bytové výstavby pro seniory. Vymezení vhodných ploch pro nové ubytovací kapacity, zejména v menších obcích. Vybudování doplňkové infrastruktury cestovního ruchu (výstavba parkovacích míst, budování či modernizace sportovních, kulturních a společenských zařízení, atd.). Vytipování a značení dalších turisticky zajímavých tras (pro pěší, cyklotrasy, naučné stezky apod.). 7.3 Ekonomický pilíř Vymezení vhodných ploch a příprava (zainvestování, přivedení komunikací) pozemků pro rozvoj podnikatelských aktivit, zejména v obcích Lovosice, Libochovice, Číţkovice a ploch vhodných pro rozvoj podnikání. Zaměřit se na vyuţití nevyuţitých a chátrajících objektů v území pro potřeby rozvoje podnikatelských aktivit

121 Při vytváření územních plánů respektovat vysoký rekreační potenciál území. Doporučujeme zváţit moţnost změny vyuţití funkčních ploch pro sportovní a rekreační vyuţití, to především v ekonomicky slabší části SO ORP Lovosice, především v obcích Děčany, Lkáň, Klapý v blízkosti CHKO České středohoří. S ohledem na pokles pracovních míst v souvislosti s ekonomickou recesí doporučujeme zváţit umístění strategické průmyslové zóny nadmístního významu v SO ORP Lovosice v rámci ZÚR. Vymezit plochy pro výrobu převáţně lehkého průmyslu, především v jiţní části SO ORP Lovosice v blízkosti obcí Černiv, Slatina a Sedlec

122 Pouţité zkratky PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. AGC Evropské dohody o hlavních ţelezničních magistrálách AGTC Evropské dohody o nejdůleţitějších trasách mezinárodní kombinované dopravy a souvisejících objektech AGN Evropská dohoda o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu AGR Evropská dohoda o hlavních silnicích s mezinárodním provozem BRKO Biologicky rozloţitelný komunální odpad CZT Centrální zasobování teplem ČOV Čistírna odpadních vod ČR Česká republika ČSÚ Český statistický úřad DP Dobývací prostor EO Ekvivalentní obyvatel představuje znečištění vod 1 obyvatelem za den EVL Evropsky významná lokalita CHKO Chráněná krajinná oblast CHLÚ Chráněné loţiskové území CHOPAV Chráněná oblast přirozené akumulace vod IAD Individuální automobilová doprava KES Koeficient ekologické stability LNS Loţisko nerostných surovin LPF Lesní půdní fond LZO Lesy zvláštní ochrany LZU Lesy zvláštního určení MD Ministerstvo dopravy MMR Ministerstvo pro místní rozvoj MZCHÚ Maloplošně zvláště chráněná území MŢP Ministerstvo ţivotního prostředí NATURA Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu NP Národní park NPP Národní přírodní památka NPR Národní přírodní rezervace NRBC Nadregionální biocentrum NRBK Nadregionální biokoridor ORP Obec s rozšířenou působností OV Odpadní vody PO Ptačí oblast POU obec s pověřeným obecním úřadem PPam Přírodní památka PPar Přírodní park PR Přírodní rezervace PRÚK Program rozvoje Ústeckého kraj PUPFL Pozemky určené k plnění funkcí lesa PÚR Politika územního rozvoje RBC Regionální biocentrum RBK Regionální biokoridor RURÚ Rozbor udrţitelného rozvoje území ŘSD ČR Ředitelství silnic a dálnic České republiky SO ORP Správní obvod obce s rozšířenou působností TEMMK transevropské multimodální koridory ÚAP Územně analytické podklady ÚK Ústecký kraj

123 ÚP ÚPD VHD VLC VLD VPS VRT VTL VÚC VVTL ZÚR Územní plán Územně plánovací dokumentace Veřejná hromadná doprava Veřejné logistické centrum Veřejná linková doprava Veřejně prospěšné stavby Vysokorychlostní trať Vysokotlak (označení tlakové úrovně do 4 MPa) Velký územní celek Velmi vysoký tlak (označení tlakové úrovně nad 4 MPa) Zásady územního rozvoje

124 Seznam zdrojů a pouţitá literatura ČSÚ, Běţná evidence obyvatelstva ČSÚ, Městská a obecní statistika ČSÚ, SLDB 2001 Aktualizace Strategie udrţitelného rozvoje Ústeckého kraje (návrh k projednání v Radě a Zastupitelstvu Ústeckého kraje), Dopravní politika ČR pro léta (červenec 2005) Politika územního rozvoje České republiky 2008, ÚÚR 2009 Program rozvoje Ústeckého kraje , duben 2008 Územně analytické podklady pro správní obvod obce s rozšířenou působností Lovosice T-mapy, spol. s r.o. a DHV CR, spol. s r.o., 2008 ÚAP Ústeckého kraje 2009 Územní plán velkého územního celku okresu Litoměřice (platný od ) Zadání Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje (ZÚR ÚK), Maier, 2009 Metodická pomůcku k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí, zveřejněná (dostupné na Malý lexikon obcí ČR 2007 Metodické sdělení 2009 Metodické sdělení odboru územního plánování MMR k aktualizaci územně analytických podkladů, části Rozbor udržitelného rozvoje území (dostupné na Metodika 2007 Metodika pro postup úřadů územního plánování a krajských úřadů při pořizování územně analytických podkladů pro správní obvod obce s rozšířenou působností a pro území kraje, zveřejněná (dostupné na AP_ pdf) MŠMT, Rejstřík škol a školských zařízení Politika územního rozvoje České republiky 2008, Brno, Ústav územního rozvoje 2009 Ředitelství silnic a dálnic, Server mapy.cz Stavební zákon Zákona o územním plánování a stavebním řádu (tj. zákon č. 183/2006 Sb.) TVRDÝ, L.; LEV, G.; KOŘÁN, P. Quantification of qualitative indicators The REDIF method. Viena Leoben: University of Leoben, (dostupné na

125 Přílohy Příloha A: Environmentální pilíř Horninotvorné prostředí a geologie Tabulka A1: Dobývací prostor v SO ORP Lovosice Obec Těţební lokalita Těţební surovina výměra ha Černiv Úpohlavy vápenec jílovitý Černiv Chotěšov vápenec jílovitý Černiv Úpohlavy I. vápenec jílovitý Číţkovice Úpohlavy vápenec jílovitý Číţkovice Chotěšov vápenec jílovitý Číţkovice Úpohlavy I. vápenec jílovitý Chotěšov Chotěšov vápenec jílovitý Libochovice Libochovice cihlářská surovina Lovosice Lukavec štěrkopísek Lukavec Lukavec štěrkopísek Malé Ţernoseky Malé Ţernoseky křemenný porfyr Podsedice Obřice čedič Podsedice Podsedice pyroponosné štěrky Prackovice nad Labem Litochovice I. kámen Prackovice nad Labem Litochovice čedič Prackovice nad Labem Dobkovičky čedič Siřejovice Úpohlavy vápenec jílovitý Siřejovice Chotěšov vápenec jílovitý Třebívlice Podsedice pyroponosné štěrky Úpohlavy Úpohlavy vápenec jílovitý Úpohlavy Chotěšov vápenec jílovitý Úpohlavy Úpohlavy I. vápenec jílovitý Velemín Litochovice čedič Velemín Dobkovičky čedič Vrbičany Úpohlavy vápenec jílovitý Vrbičany Chotěšov vápenec jílovitý Zdroj: ÚAP,

126 Tabulka A2: Chráněné loţiskové území v SO ORP Lovosice Obec Název CHLU Surovina Výměra ha Černiv Chotěšov Vápenec Černiv Úpohlavy I. Vápenec Číţkovice Úpohlavy Vápenec Číţkovice Jenčice Vápenec Číţkovice Ţelechovice Vápenec Číţkovice Úpohlavy I. Vápenec Děčany Podsedice Polodrahokamy Dlaţkovice Podsedice Polodrahokamy Chodovlice Podsedice Polodrahokamy Chotěšov Chotěšov Vápenec Chotěšov Úpohlavy I. Vápenec Jenčice Úpohlavy Vápenec Jenčice Jenčice Vápenec Keblice Bohušovice nad Ohří Štěrkopísky Lkáň Podsedice Polodrahokamy Lovosice Bohušovice nad Ohří Štěrkopísky Lukavec Bohušovice nad Ohří Štěrkopísky Podsedice Podsedice Polodrahokamy Podsedice Obřice I. Vápenec Podsedice Podsedice Polodrahokamy Podsedice Obřice I. Vápenec Prackovice nad Labem Litochovice Stavební kámen Siřejovice Ţelechovice Vápenec Siřejovice Úpohlavy I. Vápenec Třebenice Podsedice Polodrahokamy Třebenice Úpohlavy Vápenec Třebenice Podsedice Polodrahokamy Třebívlice Podsedice Polodrahokamy Úpohlavy Úpohlavy Vápenec Úpohlavy Úpohlavy I. Vápenec Velemín Litochovice Stavební kámen Vlastislav Podsedice Polodrahokamy Vlastislav Obřice I. Vápenec Vlastislav Podsedice Polodrahokamy Vlastislav Obřice I. Vápenec Vrbičany Chotěšov Vápenec Vrbičany Úpohlavy I. Vápenec Zdroj: ÚAP,

127 Tabulka A3: Loţiska nerostných surovin v SO ORP Lovosice Obec Čas těţby Druh těţby Vrbičany S P Úpohlavy- Chotěšov Černiv S P Úpohlavy- Chotěšov Malé Ţernoseky S P Malé Ţernoseky-lom Kubo Lukavec N netěţeno Bohušovice nad Ohří Úpohlavy N netěţeno Úpohlavyzápad Úpohlavy S P Úpohlavy- Chotěšov Keblice N netěţeno Bohušovice nad Ohří Keblice N netěţeno Bohušovice nad Ohří Název lokality Nerost Surovina jílovitý vápenec, slínovec, vápenec jílovitý vápenec, slínovec, vápenec křemenný porfyr písek, štěrkopísek, štěrk kalcipelit, slínovec jílovitý vápenec, slínovec, vápenec písek, štěrkopísek, štěrk písek, štěrkopísek, štěrk Radovesice D P Radovesice jílovitý vápenec, slínovec, vápenec Vlastislav D P Obřice jílovitý vápenec, slínovec, vápenec Siřejovice S P Úpohlavy- Chotěšov jílovitý vápenec, slínovec, vápenec Jenčice N netěţeno Úpohlavyzápad kalcipelit, slínovec Jenčice N netěţeno Úpohlavyzápad kalcipelit, slínovec Slatina D P Radovesice jílovitý vápenec, slínovec, vápenec Číţkovice N netěţeno Úpohlavyzápad Číţkovice N netěţeno Úpohlavyzápad kalcipelit, slínovec kalcipelit, slínovec Výměra ha Vápenec Vápenec Stavební kámen Štěrkopísky Vápenec Vápenec Štěrkopísky Štěrkopísky Vápenec Vápenec Vápenec Vápenec Vápenec Vápenec Vápenec Vápenec

128 Číţkovice N netěţeno Ţelechovice kalcipelit, slínovec, vápenec Číţkovice S P Úpohlavy- Chotěšov jílovitý vápenec, slínovec, vápenec Chotěšov D P Radovesice jílovitý vápenec, slínovec, vápenec Chotěšov S P Úpohlavy- Chotěšov Prackovice nad Labem Prackovice nad Labem jílovitý vápenec, slínovec, vápenec S P Dobkovičky čedič, bazanit, nefelinit D P Litochovice- Kubačka čedič, znělec, bazanit Třebenice N netěţeno Úpohlavyzápad kalcipelit, slínovec Lovosice N netěţeno Bohušovice nad písek, Ohří štěrkopísek, štěrk Třebívlice N netěţeno Třebívlice granát, štěrkopísek, štěrk Třebívlice N netěţeno Třebívlice granát, štěrkopísek, štěrk Třebívlice N netěţeno Třebívlice granát, štěrkopísek, štěrk Třebívlice S P Podsedice- Dřemčice Třebívlice S P Podsedice- Dřemčice Třebívlice S P Podsedice- Dřemčice granát, štěrkopísek, štěrk granát, štěrkopísek, štěrk granát, štěrkopísek, štěrk Třebívlice N netěţeno Linhorka-Staré peridotit, granát Podsedice S P Podsedice- Dřemčice Podsedice S P Podsedice- Dřemčice Podsedice S P Podsedice- Dřemčice granát, štěrkopísek, štěrk granát, štěrkopísek, štěrk granát, štěrkopísek, štěrk Vápenec Vápenec Vápenec Vápenec Stavební kámen, Tavné horniny Stavební kámen Vápenec Štěrkopísky Polodrahokamy Polodrahokamy Polodrahokamy Polodrahokamy Polodrahokamy Polodrahokamy Polodrahokamy Polodrahokamy Polodrahokamy Polodrahokamy

129 Podsedice S P Podsedice- Dřemčice granát, štěrkopísek, štěrk Polodrahokamy Podsedice D P Obřice čedič, leucitit Stavební kámen Podsedice D P Obřice jílovitý vápenec, slínovec, vápenec Vápenec Libochovice S P Libochovice slín, spraš Cihlářská surovina Velemín S P Dobkovičky čedič, bazanit, nefelinit Prackovice nad Labem Prackovice nad Labem S P Dobkovičky čedič, bazanit, nefelinit D P Litochovice- Kubačka čedič, znělec, bazanit Stavební kámen, Tavné horniny Stavební kámen, Tavné horniny Stavební kámen Vrbičany N netěţeno Rochov slínovec Cementářské korekční sialitické suroviny, Vápenec Keblice N netěţeno Rochov slínovec Cementářské korekční sialitické suroviny, Vápenec Siřejovice N netěţeno Siřejovice vápenec Vápenec Chotěšov N netěţeno Rochov slínovec Cementářské korekční sialitické suroviny, Vápenec Podsedice D P Chrášťany- štěrkopísek Polodrahokamy Podsedice Libochovice N netěţeno Dubany slínovec, Vápenec vápenec Libochovice N netěţeno Dubany slínovec, vápenec Vápenec Zdroj: ÚAP, Vodní reţim Tabulka A4: Povodí vodních toků v SO ORP Lovosice Obec Výměra - ha Povodí (název toku) povodí - ha povodí - % Černiv Modla Černiv Podsedický potok Číţkovice Modla Číţkovice Jenčický potok Děčany Dobročka Děčany Ţejdlík Děčany Suchý potok

130 Děčany Hnojnický potok Děčany Rosovka Děčany Voračovka Dlaţkovice Modla Dlaţkovice Rosovka Dlaţkovice Voračovka Dlaţkovice Podsedický potok Evaň Podbradecký potok Evaň Brníkovský potok Evaň Debeřský potok Evaň Ohře Evaň Evaňský potok Chodovlice Modla Chodovlice Voračovka Chodovlice Podsedický potok Chotěšov Ohře Chotěšov Modla Chotěšov Podsedický potok Chotiměř Milešovský potok Chotiměř Dobkovický potok Chotiměř Labe Chotiměř Luční potok Jenčice Modla Jenčice Jenčický potok Jenčice Vchynický potok Keblice Ohře Keblice Modla Klapý Hluboká svodnice Klapý Rosovka Klapý Voračovka Klapý Podsedický potok Křesín Debeřský potok Křesín Ohře Křesín Hluboká svodnice Křesín Rosovka Lhotka nad Labem Milešovský potok Lhotka nad Labem Labe Libochovice Hluboká svodnice Libochovice Ohře Libochovice Evaňský potok Libochovice Rosovka Libochovice Malá Ohře Lkáň Ţejdlík Lkáň Rosovka Lkáň Voračovka

131 Lovosice Labe Lovosice Modla Lovosice Vchynický potok Lukavec Modla Malé Ţernoseky Milešovský potok Malé Ţernoseky Labe Podsedice Modla Podsedice Ţejdlík Podsedice Rosovka Podsedice Voračovka Podsedice Podsedický potok Prackovice nad Labem Radejčínský potok Prackovice nad Labem Dobkovický potok Prackovice nad Labem Milešovský potok Prackovice nad Labem Labe Radovesice Ohře Radovesice Podsedický potok Radovesice Rosovka Radovesice Malá Ohře Sedlec Modla Sedlec Voračovka Sedlec Rosovka Sedlec Podsedický potok Siřejovice Modla Slatina Rosovka Slatina Podsedický potok Sulejovice Modla Sulejovice Vchynický potok Třebenice Modla Třebenice Milešovský potok Třebenice Podsedický potok Třebenice Jenčický potok Třebenice Vchynický potok Třebívlice Modla Třebívlice Ţejdlík Třebívlice Suchý potok Třebívlice Voračovka Třebívlice Podsedický potok Úpohlavy Modla Úpohlavy Podsedický potok Velemín Bořislavský potok Velemín Ţalanský potok Velemín Radejčínský potok Velemín Modla Velemín Jenčický potok

132 Velemín Milešovský potok Velemín Dobkovický potok Velemín Labe Velemín Vchynický potok Velemín Luční potok Velemín Lukovský potok Vchynice Modla Vchynice Vchynický potok Vchynice Labe Vlastislav Modla Vlastislav Podsedický potok Vlastislav Milešovský potok Vlastislav Vchynický potok Vrbičany Modla Zdroj: ÚAP, Tabulka A5: Zvláštní povodně pod vodním dílem na území ORP Lovosice Obec Výměra ha A053 - ha A053 - % Keblice Křesín Libochovice Lovosice Lukavec Radovesice Zdroj: ÚAP, Tabulka A6: Zařízení protipovodňové ochrany na území ORP Lovosice Obec Druh protipovodňové ochrany Typ Lovosice hráz linie Lovosice mobilní protipovodnová zábrana linie Lovosice povodňová čerpací stanice linie Lovosice stabilní ţb.stěna linie Lovosice stabilní ţb.stěna na hráz linie Lukavec hráz linie Velemín retenční nádrţ nad obcí Hrušovka polygon Zdroj: ÚAP,

133 Ochrana přírody a krajiny Tabulka A7: Památné stromy na území ORP Lovosice Obec Název PASPORT_ID Typ A032 - ha Libochovice Duby v Myslivně SCHKO_ČS_32 polygon Libochovice Buky v Myslivně SCHKO_ČS_32 polygon Černiv Jilm vaz v Černivi SCHKO_ČS_32 bod Třebívlice Lípa srdčitá v Třebívlicích MU_OZP_0 bod Třebívlice Buk lesní u Třebívlic MU_OZP_0 bod Dlaţkovice Lípa srdčitá v Dlaţkovicích MU_OZP_0 bod Třebenice Lípa v Třebenicích SCHKO_ČS_32 bod Třebenice Třebenická lípa SCHKO_ČS_32 bod Jenčice Babyka u Košťálova SCHKO_ČS_32 bod Jenčice Oskeruše u Košťálova SCHKO_ČS_32 bod Podsedice Pnětlucký dub SCHKO_ČS_32 bod Vchynice Oskeruše u Radostic SCHKO_ČS_32 bod Vchynice Lípa u Radostic SCHKO_ČS_32 bod Lovosice Dřezovec Trojtrnný v Lovosicích MU_OZP_0 bod Lovosice Dub letní v Lovosicích MU_OZP_0 bod Lovosice Jeřáb břek v Lovosicích MU_OZP_0 bod Třebenice Lípa ve Lhotě SCHKO_ČS_32 bod Lhotka nad Labem Lípa u kapličky ve Lhotce nad Labem SCHKO_ČS_32 bod Velemín Oskeruše pod Lovošem SCHKO_ČS_32 bod Velemín Šimrova lípa SCHKO_ČS_32 bod Velemín Oskeruše u Bílého Újezda SCHKO_ČS_32 bod Zdroj: ÚAP,

134 Tabulka A8: Koeficienty ekologické stability (KES) v obcích SO ORP Lovosice Obec Koeficient ekologické stability Černiv 0,99 0,02 0,02 Číţkovice 0,92 0,13 0,13 Děčany 1,19 0,16 0,16 Dlaţkovice 1,40 0,25 0,25 Evaň 1,37 0,38 0,38 Chodovlice 1,31 0,21 0,21 Chotěšov 0,99 0,04 0,04 Chotiměř 2,43 0,91 0,90 Jenčice 1,73 0,67 0,67 Keblice 1,22 0,17 0,17 Klapý 1,20 0,17 0,17 Křesín 1,27 0,30 0,30 Lhotka nad Labem 2,48 1,55 1,55 Libochovice 1,20 0,25 0,25 Lkáň 0,99 0,03 0,03 Lovosice 1,10 0,31 0,31 Lukavec 1,04 0,07 0,07 Malé Ţernoseky 1,65 0,71 0,72 Podsedice 1,52 0,51 0,51 Prackovice nad Labem 1,92 0,82 0,82 Radovesice 1,15 0,13 0,13 Sedlec 1,14 0,12 0,12 Siřejovice 1,05 0,07 0,07 Slatina 1,19 0,15 0,15 Sulejovice 1,17 0,21 0,21 Třebenice 2,02 0,76 0,76 Třebívlice 2,30 0,90 0,88 Úpohlavy 1,09 0,09 0,09 Velemín 2,87 1,65 1,66 Vchynice 1,92 0,64 0,64 Vlastislav 1,48 0,31 0,31 Vrbičany 0,98 0,06 0,06 SO ORP Lovosice 0,44 0,44 0,44 Zdroj dat: ČSÚ, Městská a obecní statistika, stavy k 1. lednu Pozn.: Počítá se jako poměr druhů pozemků (chmelnice + vinice + zahrady + ovocné sady + trvalé travní porosty + pastviny + lesní půda + vodní plochy) / (orná půda + zastavěné plochy + ostatní plochy)

135 Příloha B: Sociální pilíř Technická infrastruktura Tabulka B9: Dodatek technická infrastruktura Lovosice Obec Kanalizace (km) Vodovod (km) Plynofikace (km) ČOV Elektrické vedení (km) Černiv Číţkovice Ano Děčany Dlaţkovice Evaň Chodovlice Chotěšov Chotiměř Jenčice Keblice Klapý Křesín Ano Lhotka nad Labem Libochovice Ano Lkáň Lovosice Lukavec Ano Malé Ţernoseky Podsedice Prackovice nad Labem Radovesice Ano Sedlec Siřejovice Slatina Sulejovice Třebenice Ano Třebívlice Ano Úpohlavy Velemín Ano Vchynice Vlastislav Vrbičany Ano Celkem za ORP Zdroj: Městský úřad Lovosice,

136 Tabulka B10: Rozlišení kanalizace dle typu (rok 2010) Obec Kategorie Délka (km) Číţkovice Neurčeno Číţkovice Ostatní Číţkovice Jednotná Číţkovice Splašková Jenčice Neurčeno Jenčice Jednotná Jenčice Splašková Keblice Neurčeno Keblice Splašková Křesín Ostatní Lhotka nad Labem Dešťová Lhotka nad Labem Splašková Libochovice Neurčeno Libochovice Ostatní Libochovice Jednotná Libochovice Splašková Lovosice Neurčeno Lovosice Ostatní Lovosice Dešťová Lovosice Jednotná Lovosice Splašková Lukavec Neurčeno Lukavec Ostatní Lukavec Splašková Prackovice nad Labem Splašková Radovesice Neurčeno Radovesice Ostatní Radovesice Jednotná Siřejovice Neurčeno Siřejovice Dešťová Siřejovice Splašková Siřejovice Gravitační splašková Sulejovice Neurčeno Sulejovice Jednotná Sulejovice Splašková Třebenice Neurčeno Třebenice Ostatní Třebenice Dešťová Třebenice Jednotná Třebenice Splašková Třebívlice Neurčeno Třebívlice Ostatní Třebívlice Jednotná

137 Velemín Dešťová Velemín Splašková Vchynice Neurčeno Vchynice Jednotná Vlastislav Ostatní Vrbičany Neurčeno Vrbičany Ostatní Vrbičany Jednotná Vrbičany Splašková Zdroj: Městský úřad Lovosice, Obrázek B1:Silniční síť na správním území ORP Lovosice Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic, vlastní úprava

138 Obrázek B2: Intenzita dopravy na území SO ORP Lovosice v letech 2000 a 2005 Zdroj: ŘSD ČR, vlastní úprava

139 Obrázek B3: Předpokládaný postup výstavby Zdroj: ŘSD ČR, vlastní úprava. Vysvětlivky: U Lovosice Řehlovice Pozn.: Data o dojezdu na 6, 7 a 14 hodin. Data jsou z května Aby spojení mohlo byt uvedeno, tak musí být kratší neţ 90 minut a dorazit do cíle nejdříve hodinu před uvedenou hodinou

140 Tabulka 11: Počty spojů do sídla ORP z obcí a jejich hodnocení Obec Počet spojení na 6h Počet spojení na 8h Počet spojení na 14h Počet spojení Hodnocení indikátorů Černiv Číţkovice Děčany Dlaţkovice Evaň Chodovlice Chotěšov Chotiměř Jenčice Keblice Klapý Křesín Lhotka nad Labem Libochovice Lkáň Lukavec Malé Ţernoseky Podsedice Prackovice nad Labem Radovesice Sedlec Siřejovice Slatina Sulejovice Třebenice Třebívlice Úpohlavy Velemín Vchynice Vlastislav Vrbičany Součet Škála: spojů spoj 0..2 spoje 1..3 spoje 2..více než 3 spoje Pozn.: pro zařazení spoje byla podmínkou maximální doba spojení 90 minut a příjezd nejdříve hodinu před ţádanou hodinou. Pro vyhledávání byl pouţit jízdní řád platný v květnu Výsledná spojení byla agregována pro zjištění skutečného počtu spojení. Ve výsledcích je zahrnuta jen veřejná linková doprava autobusy a vlaky. Není vyuţívána městská hromadná doprava. Pozn.: Data o dojezdu na 6, 7 a 14 hodin. Data jsou z května Aby spojení mohlo byt uvedeno, tak musí být kratší neţ 90 minut a dorazit do cíle nejdříve hodinu před uvedenou hodinou

141 Tabulka B12: Délka cesty z obcí do ORP Lovosice Obec Průměrná doba Průměrná doba Průměrná doba cesty na 6h cesty na 8h cesty na 14h Černiv 17,00 50,00 Číţkovice 6,00 8,00 6,00 Děčany 32,00 32,00 32,00 Dlaţkovice 17,00 17,00 17,00 Evaň 31,00 77,00 Chodovlice 15,00 15,00 Chotěšov 13,00 15,00 17,00 Chotiměř 16,00 16,00 Jenčice 8,00 12,00 8,00 Keblice 10,00 10,00 10,00 Klapý 21,00 21,00 Křesín 46,00 43,00 47,00 Lhotka nad Labem 8,00 8,00 8,00 Libochovice 22,00 25,00 23,00 Lkáň 28,00 33,00 Lukavec 3,00 3,00 3,00 Malé Ţernoseky 12,00 5,00 5,00 Podsedice 20,00 18,00 20,00 Prackovice nad Labem 10,00 10,00 10,00 Radovesice 17,00 20,00 54,00 Sedlec 19,00 28,00 Siřejovice 7,00 7,00 12,00 Slatina 28,00 26,00 20,00 Sulejovice 4,00 5,00 5,00 Třebenice 13,00 17,00 13,00 Třebívlice 26,00 26,00 26,00 Úpohlavy 19,00 17,00 11,00 Velemín 18,00 14,00 13,00 Vchynice 5,00 5,00 6,00 Vlastislav 16,00 31,00 26,00 Vrbičany 10,00 11,00 15,00 Průměr 15,42 17,16 20,

142 Obrázek B4: Koridor vysokorychlostní tratě územní rezerva Zdro : ÚAP ÚK 2009, vlastní úprava