Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2014 a predikce na další období. (textová část)

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2014 a predikce na další období. (textová část)"

Transkript

1 I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2014 a predikce na další období (textová část)

2 Obsah strana Metodika a zdroje použitých dat... 1 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace domácností v roce B. Vývoj rozhodujících skupin příjmů, životních nákladů, výdajů, úvěrů a úspor domácností (podrobnější zhodnocení) Příjmy domácností Základní charakteristika Mzdy Poznatky z Informačního systému o průměrném výdělku Sociální příjmy Ostatní příjmy Spotřebitelské ceny a životní náklady Peněžní výdaje, úvěry a úspory domácností Peněžní výdaje Peněžní úvěry, půjčky Úspory.43 C. Vývoj na počátku roku 2015 a predikce na léta 2015 až

3 Metodika a zdroje použitých dat Makroekonomické zhodnocení vývoje peněžních příjmů, výdajů a úspor (sektoru) domácností vychází z dat statistiky národních účtů Českého statistického úřadu (dále ČSÚ), České národní banky (ČNB), Asociace pro kapitálový trh (AKAT), Czech Banking Credit Bureau (CBCB) a České leasingové a finanční asociace (ČLFA), vlastní databáze resortu práce a sociálních věcí, České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) a Ministerstva financí (MF). Využity byly také výsledky vlastních šetření MPSV a dalších institucí a agentur. Pohled na základní příjmové a výdajové charakteristiky na mikroúrovni vychází z výběrových zjišťování statistiky rodinných účtů a šetření o příjmech a životních podmínkách domácností zpracovaných ČSÚ. Dlouhodoběji platné tendence vycházejí z oficiálních údajů zveřejněných v publikaci Příjmy a životní podmínky domácností v roce 2013 a Eurostatu. Při zpracování jednotlivých kapitol Analýzy byly využity rovněž poznatky a odborně zaměřené články z tisku a internetu. Analýza mzdového vývoje byla do úrovně firem zpracována na základě údajů ČSÚ. Průměrná mzda byla vykazována na přepočtené počty zaměstnanců (zohledňující délku pracovního úvazku) v celém národním hospodářství (není-li v textu uvedeno jinak). Při zpracování dat o průměrných mzdách byly ČSÚ uplatněny matematicko statistické metody odhadů nonresponse a odhadů za nešetřenou část podnikatelské sféry a neziskových organizací, při současném využití administrativních zdrojů dat. Data za jednotlivé regiony byla získána tzv. pracovištní metodou tj. podle místa skutečného pracoviště zaměstnanců. Rozbor pohybu výdělků jednotlivých zaměstnanců umožnila data Informačního systému o průměrném výdělku za rok 2014 (pokrývající ekonomických subjektů zaměstnávajících tis. zaměstnanců) v gesci MPSV. Od ČSÚ byla převzata rovněž data o hrubém domácím produktu (dále HDP) a úhrnné produktivitě práce. Analýza pohybu spotřebitelských cen a životních nákladů domácností (vč. vývoje na počátku roku 2015) je založena na rozboru údajů ČSÚ; při propočtech možného vývoje hlavních makroekonomických veličin v dalších letech (v části C ) byly použity metody extrapolace již probíhajícího (resp. opakujícího se) trendu např. tržní spotřebitelské ceny, popř. regresní analýza (HDP, podpory v nezaměstnanosti apod.). S výjimkou použitých údajů z vlastní databáze MPSV, dat ČSÚ o vývoji spotřebitelských cen a životních nákladů, přehledů ČNB (bankovní vklady a úvěry) a údajů z Informačního systému o průměrném výdělku je nutno všechna ostatní uváděná data považovat za předběžná. Jejich dodatečné zpřesnění však podle ověřených předpokladů nezmění základní tendence charakterizované v materiálu. Analýza obsahuje údaje platné k 15. dubnu

4 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace domácností v roce 2014 Ekonomika České republiky navázala v minulém roce na pozitivní vývoj z konce roku 2013 a hrubý domácí produkt vzrostl o 2,0 %. Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2014 se dynamika růstu HDP mírně zpomalila (meziroční růst 1,4 %), ale hrubá přidaná hodnota vzrostla v tomto období o 3,0 % důvodem tohoto rozdílu bylo hlavně předzásobení tabákovými výrobky na konci roku Klíčovým faktorem hospodářského růstu v roce 2014 byla rostoucí domácí poptávka a investice. Výdaje na konečnou spotřebu domácností, které jsou ve výdajovém vyjádření téměř polovinou HDP, vzrostly meziročně o 1,7 %. Důvodem rostoucí poptávky domácností byly zejména reálně rostoucí příjmy domácností a postupně se snižující nezaměstnanost. Výdaje vládních institucí byly oproti roku 2013 o 2,3 % vyšší a k oživení české ekonomiky významně přispěla také tvorba fixního kapitálu (+4,5 %). Na nabídkové straně byl v roce 2014 důležitý svým celkovým objemem i meziročním růstem hlavně zpracovatelský průmysl (+6,0 %). Názorný pohled na vývoj vybraných ukazatelů české ekonomiky v letech 2008 až 2014 podává následující graf: Meziroční vývoj vybraných makroekonomických ukazatelů v letech (změna v %) Mzdy a platy* Hrubý disponibilní důchod* Výdaje na individuální spotřebu* Hrubé úspory* Index spotřebitelských cen HDP - stalé ceny rok 2010 *Vypočteno z běžných cen Zpracováno z dat ČSÚ 2

5 disponibilní (čistý) příjem sektoru domácností (podle národních účtů) vzrostl v roce 2014 v nominálním vyjádření meziročně o 2,4 %, tato tendence charakterizovala také příjmy na úrovni konkrétních typů domácností na bázi statistiky rodinných účtů, kde průměrný příjem na domácnost činil Kč (nominální meziroční přírůstek 1,6 %); kupní síla příjmů v konfrontaci s cenovou inflací na obou úrovních ve srovnání s rokem 2013 stoupla, největším zdrojem peněžních příjmů domácností byly mzdy; průměrná nominální měsíční mzda v národním hospodářství (na přepočtené počty zaměstnanců) činila Kč a po její stagnaci v roce 2013 zaznamenala meziroční nárůst o 2,4 %; po zohlednění nárůstu cenové inflace došlo k významnému zvýšení reálné úrovně průměrné mzdy o 2,0 %, tj. nejvíce za posledních pět let, příjmy domácností sociálního charakteru druhé nejvýznamnější složky úhrnných příjmů domácností vzrostly jak nominálně (o 1,3 %), tak i reálně (o 0,9 %); zvýšily se příjmy občanů z většiny druhů sociálních dávek, pouze u podpor v nezaměstnanosti došlo ke snížení (o 4,0 %); nejvýraznější procentní nárůst byl zaznamenán u dávek nemocenského pojištění (o 9,6 %) a u dávek pomoci v hmotné nouzi (o 7,5 %), průměrná výše (samostatně vypláceného) starobního důchodu dosáhla úrovně Kč a srovnatelnou skutečnost za rok 2013 překročila o 0,9 %, v reálném vyjádření o 1,0 %; celkový počet důchodců se v prosinci 2014 meziročně zvýšil o 5,3 tis. (o 0,2 %), nejvíce počet důchodců s trvale kráceným předčasným důchodem (o 22,7 tis., tj. o 4,2 %), na dávkách státní sociální podpory a pěstounské péče bylo vyplaceno o 0,6 % finančních prostředků více než ve stejném období předchozího roku, zatímco výdaje na rodičovský příspěvek a přídavky na děti klesly, u příspěvku na bydlení vzrostly o 19,4 %; na dávky pěstounské péče bylo po nové právní úpravě poskytnuto meziročně o 0,3 mld. Kč více (tj. o 16,1 %), 3

6 na podporu v nezaměstnanosti bylo vyčerpáno o 0,4 mld. Kč více než v roce 2013, průměrný podíl nezaměstnaných osob se nezměnil, zůstal tedy 7,7 %, průměrná výše podpory v nezaměstnanosti činila Kč a byla o 326 Kč nižší než v roce 2013, meziroční míra cenové inflace klesla na 0,4 %, (nejméně od roku 2003), nízký nárůst spotřebitelských cen byl ovlivněn velice slabým růstem cen v eurozóně, propadem cen elektřiny, řízeným oslabením kurzu koruny a rostoucí spotřebitelskou poptávkou po zboží a službách, pokles životních nákladů domácností důchodců (-0,1 %) byl zaznamenán poprvé za celou dobu existence samostatné ČR; bylo to dáno mimořádně příznivou konstelací rozhodujících vlivů ve struktuře jejich spotřebního koše s dominantním postavením levnější výživy a bydlení, v hl. m. Praze činilo navýšení 0,8 %, když při mírně nadprůměrném nárůstu nákladů na potraviny a nealkoholické nápoje byl vykázán menší propad cen bydlení, harmonizovaný index spotřebitelských cen (podle metodiky EU) činil v ČR v ročním průměru 100,4 %, což bylo méně o 0,2 p. b. než průměr 28 členských zemí EU a o 1,0 p. b. oproti roku 2013, tempo výdajů na individuální spotřebu na makroúrovni se zvýšilo v nominálním i reálném vyjádření (o 2,0 %, resp. o 1,6 %); uvedený trend svědčí o tom, že české domácností již ve velké míře realizovaly nejen nákupy zboží a služeb, ale i vydání investičního charakteru, ve struktuře spotřebních vydání domácností v roce 2014 posílila zejména dynamika i váha výdajů za odívání, obuv, veřejné stravování a finanční platby; naopak pokles byl vykázán ve sféře bydlení a dopravy; zejména u skupin konkrétních typů domácností na mikroúrovni byl již patrný větší zájem domácností o nákupy zbytnějšího sortimentu zboží a služeb, obnovila se dynamika růstu výdajů v oblasti pořízení nemovitostí, dopravních prostředků apod., 4

7 celkový objem úvěrů domácností evidovaných u peněžních ústavů vzrostl meziročně oproti roku 2013 o 47,4 mld. Kč (+4,0 %) a dosáhl tak ke konci minulého roku 1 230,2 mld. Kč, rozhodující část meziročního vzestupu objemu bankovních peněžních půjček představovaly, stejně jako v předcházejícím roce, hypoteční a jiné úvěry na bydlení (900,0 mld. Kč), z toho se celkový objem hypotečních úvěrů zvýšil o 50,3 mld. Kč (na 796,9 mld. Kč), domácnosti díky rostoucím peněžním příjmům navýšily stav svých úspor, kdy se jejich celkový objem v roce 2014 meziročně zvýšil o 6,1 % (+111,0 mld. Kč) na 1 923,2 mld. Kč a podstatně převýšil růst vkladů z roku 2013 (+41,9 mld. Kč); domácnosti se zaměřují na tvorbu úspor v tuzemské měně (96,4 %) a dávají výhradně přednost spoření v netermínované formě (meziroční přírůstek o 13,7 %, tj. o 150,4 mld. Kč), zatímco termínované korunové vklady se o 39,4 mld. Kč snížily; v roce 2014 pokračoval růst investic do podílových fondů, které dosáhly celkového objemu 328,9 mld. Kč (+51,9 mld. Kč). 5

8 B. Vývoj rozhodujících skupin příjmů, životních nákladů, výdajů, úvěrů a úspor domácností (podrobnější zhodnocení) 1. Příjmy domácností 1. 1 Základní charakteristika Běžné příjmy sektoru domácností na makroúrovni (podle statistiky národních účtů) dosáhly celkové výše 3 248,8 mld. Kč. Meziročně tak vzrostly nominálně o 2,3 % (+72,6 mld. Kč) a reálně o 1,9 % (při růstu hrubého domácího produktu ve stálých cenách o 2,0 %). Strukturu běžných příjmů ukazuje graf č. 1 v příloze. Na reálném růstu úhrnného objemu běžných příjmů se přibližně 80 % podílely náhrady zaměstnancům (+3,5 %) a téměř jednou šestinou sociální dávky (+2,0 %). V menší míře pak na něm participovaly smíšený důchod (zahrnující zejména příjmy z podnikatelských aktivit) a ostatní běžné transfery jedná se o náhrady z neživotního pojištění, výhry ze sázek a loterií apod. nárůst o 0,1 %, resp. 0,5 %. Naopak poklesla kupní síla (objemu) důchodů z vlastnictví (-8,4 %). Po odpočtu běžných výdajů (zejména daní z příjmů a příspěvků na sociální a zdravotní pojištění) zůstal sektoru domácností úhrnný disponibilní důchod v částce 2 234,8 mld. Kč, což bylo nominálně o 2,4 % a reálně o 2,0 % více než v roce 2013 (kdy se kupní síla jeho objemu v porovnání s rokem 2012 naopak snížila o 2,7 %). Relace disponibilního důchodu k objemu hrubého domácího produktu (v běžných cenách) meziročně poklesla o 1,0 p. b. na 52,4 %. Podrobnější číselné údaje o vývoji příjmů (výdajů a úspor) sektoru domácností jsou součástí tabulky č. 1 v příloze. 6

9 Dostupná orientační data o vývoji čistých peněžních příjmů domácností na mikroúrovni (zpravodajského souboru statistiky rodinných účtů) ukázala převážně nárůst meziroční dynamiky. Jak ukazuje tabulka č. 2 v příloze, v úhrnu všech domácností i v jejich jednotlivých kategoriích zařazených do statistického souboru byl v propočtu na 1 člena domácnosti vykázán meziroční nominální i reálný nárůst příjmů. Příjmovou situaci domácností charakterizovaly tyto tendence: průměrný měsíční nominální čistý peněžní příjem na jednoho člena domácnosti představoval Kč, tj. nominálně o 3,0 % (371 Kč) více než v roce 2013 při zohlednění růstu meziroční cenové inflace o 0,4 % kupní síla příjmu všech skupin domácností vzrostla (největší nárůst reálných příjmů o 5,1 % vykázaly zaměstnanecké domácnosti s dětmi); průměrné domácnosti si tak mohly po několika propadech v předchozích letech v úhrnu pořídit fakticky měsíčně zboží a služby za 321 Kč na 1 svého člena proti stavu před rokem, k navýšení úhrnných příjmů zaměstnaneckých domácností přispěly všechny hlavní příjmové kategorie (jejich pracovní příjmy vzrostly v souhrnu o 3,7 %, sociální o 2,2 %), průměrný nominální příjem 1 člena domácností důchodců (bez ekonomicky aktivních členů) vzrostl v roce 2014 meziročně o 0,6 % (nárůst průměrného vypláceného důchodu přitom činil 0,9 %), a to zejména v souvislosti s růstem ostatních příjmů a valorizací průměrného důchodu na počátku roku; při mírném poklesu životních nákladů této kategorie domácností (viz dále) došlo k nárůstu jejich kupní síly o 0,7 %, čistý měsíční peněžní příjem, s nímž disponovala průměrná domácnost výběrového souboru statistiky rodinných účtů, činil Kč, bylo to o 461 Kč více než před rokem (reálný meziroční index 101,2 %). 7

10 Výše uvedené poznatky z dat statistiky rodinných účtů za rok 2014 ukazují pouze základní popis příjmové situace domácností. Některé relevantní a doplňující údaje odpovídající dlouhodobě platným trendům, poskytují výsledky šetření Eurostatu (EU SILC) a ČSÚ Příjmy a životní podmínky domácností (obsahující více dat o příjmech, avšak převážně data z roku 2012 zjištěná na počátku roku 2013); v následující pasáži jsou podle našeho názoru ale uvedena víceméně platná dílčí zjištění získaná na reprezentativnějším vzorku domácností a týkající se obecně dlouhodobějších charakteristik příjmové diferenciace domácností. Uvádíme následující doplňující poznatky, částečně ještě ovlivněné ekonomickou recesí z uplynulých let: v roce 2012 dosáhl roční čistý peněžní příjem na osobu v průměrné domácnosti (podle výše uvedeného zjišťování) 149,7 tis. Kč (cca Kč měsíčně), tj. o 2,2 tis. Kč více než o rok dříve, z hlediska postavení osoby v čele domácnosti rostly příjmy všem skupinám domácností, s výjimkou domácností nezaměstnaných, u nichž došlo k poklesu, a domácností zaměstnanců s vyšším vzděláním, jejichž příjmy stagnovaly; poprvé od roku 2008 vzrostly příjmy OSVČ; přínos pro všechny domácnosti znamenaly zejména změny ve slevách na dani z příjmů, což se odrazilo v diferenciaci příjmů, v rámci domácností zaměstnanců se diferenciace zmírnila: příjmy domácností s nižším vzděláním rostly více než u zmíněných domácností s vyšším vzděláním; vzhledem k valorizaci vzrostly také důchody a nepracující důchodci tak o něco ubrali ze svého zaostávání za dynamikou příjmů zaměstnanců, snížila se příjmová diferenciace, přičemž poklesly všechny sledované míry variability, tj. decilový poměr, variační koeficient, Giniho koeficient i koeficienty příjmové nerovnosti (blíže v publikaci ČSÚ Příjmy a životní podmínky domácností v roce 2013 ), růst počtu osob žijících v domácnostech s příjmem pod hranicí chudoby započatý v roce 2010 se zastavil a v roce 2013 činil cca 885,9 tis. (tzn. 8,6 %) typickou osobou pod hranicí chudoby byla nezaměstnaná žena žijící v nájemním bytě s 1 závislým dítětem v severozápadních Čechách; míra ohrožení příjmovou chudobou se snížila na 8,6 % (885,9 tis. osob), příjmovou chudobou bylo přitom ohroženo 4,0 % (o 0,5 p. b. méně než v roce 2012) pracujících osob žijících v domácnostech s ekonomicky aktivními pracujícími členy (viz graf č. 2 v příloze); hranice chudoby pro rok 2013 činila Kč, tj. cca Kč měsíčně, 8

11 podíl domácností s úplně nejnižšími příjmy, tj. těch, které hospodařily s příjmem pod hranicí životního minima (179,9 tis., tj. 405,3 tis. osob), vzrostl v roce 2013 na 4,2 % všech domácností. Důvodem bylo zejména předchozí zvýšení částek životního minima; z hlediska typu příjemců převažovaly domácnosti jednotlivců a neúplné rodiny, z hlediska ekonomické aktivity to byly zejména domácnosti nezaměstnaných, míra materiální deprivace (podíl osob, které trpí materiálním nedostatkem, tzn. nemohou si dovolit některé komodity a služby) podle předběžných dat Eurostatu a ČSÚ v roce 2013 zůstala na úrovni let 2011 a 2012, tj. 6,6 %, z rozboru příjmové diferenciace podle velikosti obce vyplynulo, že nejvyšší čisté příjmy na osobu v roce 2012 v domácnostech s pracujícími členy byly zaznamenány v městech nad 100 tis. obyvatel, nejnižší naopak v obcích s nejnižším počtem obyvatel (do 999 osob); u domácností bez pracujících členů byl nejnižší příjem zjištěn v obcích s počtem obyvatel mezi a nejvyšší ve městech nad 100 tis. obyvatel tato tendence se dlouhodobě nemění, porovnání údajů ze šetření v krajích v roce 2012 ukázalo, že nejvyšší průměrné měsíční příjmy vykazovaly nadále domácnosti v hl. m. Praze a Středočeském kraji, nejnižší pak v Ústeckém a Moravskoslezském kraji (kde byla i nejvyšší nezaměstnanost). * * * V částech 1.2 až 1.4 Analýzy jsou dále popsány nejdůležitější poznatky z vývoje nejvýznamnějších kategorií peněžních příjmů domácností, tj. mezd, příjmů sociálního charakteru a tzv. ostatních příjmů. 9

12 1. 2 Mzdy Rozhodující část peněžních příjmů domácností tvořily mzdy. Na jejich celkových příjmech se podílely 44,2 % (v předchozím roce 43,5 %). Podíl příjmů ze závislé činnosti na celkových čistých peněžních příjmech domácností zaměstnanců (ve statistice rodinných účtů) činil 81,1 % v roce 2014 (tj. přibližně stejně jako v roce 2013). Celkový objem mzdových prostředků (bez ostatních osobních nákladů) zúčtovaný všem zaměstnancům k výplatě za celé národní hospodářství v roce 2014 dosáhl 1 156,3 mld. Kč a byl tak nominálně o 3,0 % vyšší než v roce Průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosáhla za celý rok 2014 výše Kč, což představovalo meziroční nominální nárůst o 2,4 % (o 608 Kč). Spotřebitelské ceny se v porovnání se stejným obdobím předchozího roku zvýšily o 0,4 % (ve stejném období roku 2013 vzrostly o 1,4 %), tzn. že průměrná reálná mzda zaznamenala po opakovaném poklesu v předchozích dvou letech nárůst o 2,0 %. I když se v nominálním nárůstu průměrné mzdy stále ještě výrazněji neodrazil příznivý vývoj ekonomiky a zaměstnanosti na trhu práce, došlo vzhledem k velmi nízké míře cenové inflace k největšímu posílení kupní síly průměrné mzdy od roku V podnikatelské i nepodnikatelské sféře bylo zaznamenáno (i přes rozdílný vývoj v jednotlivých čtvrtletích roku) shodné zvýšení průměrné mzdy za celý rok, a to ve stejné výši jako v národním hospodářství - tj. nominálně o 2,4 % a reálně o 2,0 %. Průměrná mzda v podnikatelské sféře se zvýšila na Kč a průměrný plat v nepodnikatelské sféře dosáhl úrovně Kč viz tabulku č. 3 v příloze. Průměrný plat v nepodnikatelské sféře převýšil svojí úrovní průměrnou mzdu ve sféře podnikatelské o 217 Kč, tj. o 0,8 %. Po pozvolném zpomalování růstu průměrné nominální mzdy v národním hospodářství v prvních třech čtvrtletích roku 2014 (3,3 %, 2,3 %, resp. 1,8 %) došlo v samotném 4. čtvrtletí k nárůstu průměrné mzdy ve výši 2,3 %. Na rozdíl od předchozích třech kalendářních čtvrtletí, kdy se na celkovém nárůstu průměrné mzdy 10

13 za národní hospodářství významnější mírou podílela podnikatelská sféra, ve 4. čtvrtletí to byla naopak sféra nepodnikatelská, která zaznamenala o 1,9 p. b. vyšší nárůst průměrného platu než sféra podnikatelská. Příčinou bylo zvýšení platových tarifů zaměstnanců ve veřejných službách a správě o 3,5 % od 1. listopadu loňského roku. Průměrná mzda v podnikatelské sféře vzrostla ve 4. čtvrtletí nominálně o 1,9 % (reálně o 1,4 %), průměrný plat se v nepodnikatelské sféře zvýšil o 3,8 % (reálně o 3,3 %). Ve 4. čtvrtletí činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda v národním hospodářství Kč. Vývoj průměrné (hrubé) nominální mzdy (na přepočtené počty zaměstnanců) v celém národním hospodářství (NH), v podnikatelské (PS) a nepodnikatelské sféře (NPS) v roce 2014 a příslušné meziroční indexy nominální mzdy zobrazuje následující graf: Součástí pravidelné informace o vývoji průměrné mzdy publikované Českým statistickým úřadem byly rovněž čtvrtletní údaje o mediánu mezd (který je odvozen ze statisticko-matematického modelu vycházejícího z výběrového šetření Informačního systému o průměrném výdělku MPSV). Jedná se o prostřední 11

14 hodnotu mzdového rozdělení. Na rozdíl od průměru není medián ovlivněn extrémními hodnotami a nedochází tak k jeho zkreslení o tyto údaje. Proto bývá medián v určitých případech považován za výstižnější charakteristiku než samotný průměr. Ve 4. čtvrtletí roku 2014 činil medián mezd Kč a vzrostl proti stejnému období předchozího roku nominálně o 2,6 % (resp. reálně o 2,1 %). Medián mezd byl ve sledovaném období nižší o Kč než průměrná mzda. Medián mezd žen činil Kč, medián mezd mužů byl o Kč vyšší a dosáhl úrovně Kč. Výše průměrné měsíční mzdy zaměstnanců pracujících v malých firmách (právnické a fyzické osoby s méně než 20 zaměstnanci) podnikatelské sféry v roce 2014 činila Kč, tj. 71,4 % celospolečenského výdělkového průměru; v porovnání se stejným obdobím roku 2013 došlo v důsledku vyšší dynamiky mezd v malých firmách ke zvýšení tohoto podílu (o 0,5 p. b.) viz tabulku č. 4 v příloze. Čistá (nominální) průměrná mzda (podle propočtů MPSV) zaznamenala nižší meziroční nárůst než průměrná nominální hrubá mzda v národním hospodářství (před zdaněním), a to u všech kategorií zaměstnanců. Zatímco zvýšení hrubé mzdy představovalo 608 Kč (2,4 %), čistá mzda se zvýšila o cca 420 Kč, tj. u bezdětného zaměstnance o 2,2 %, u zaměstnance s jedním dítětem o 2,0 %, se dvěma dětma o 1,9 % a se třemi dětmi o 1,8 %. U všech sledovaných kategorií zaměstnanců (bezdětných i s dětmi) došlo v roce 2014 k nárůstu reálné čisté mzdy, a to jak v nepodnikatelské, tak i podnikatelské sféře v rozsahu 1,4 až 1,8 %. Vývoj mezd v roce 2014 charakterizovaly zejména následující skutečnosti: umírněný nárůst průměrné nominální mzdy za celé národní hospodářství (v roce 2013 zaznamenána její stagnace), stejné zvýšení průměrné mzdy jak v národním hospodářství, tak i v podnikatelské a nepodnikatelské sféře, po cca čtyřech letech významnější posílení kupní síly výdělků, a to vzhledem k historicky velmi nízké míře cenové inflace, 12

15 v podnikatelské sféře došlo opět k nárůstu reálné průměrné mzdy po dvou letech, v nepodnikatelské sféře byl zaznamenán její nárůst po čtyřech letech, dynamika růstu mezd mírně vyšší než nárůst produktivity práce, mírné zvýšení (na makroúrovni) meziodvětvové diferenciace a naopak snížení územní diferenciace mezd zaměstnanců, rovněž i mírné zvýšení mzdové diferenciace na úrovni jednotlivých zaměstnanců (na mikroúrovni). Po poklesu průměrné reálné hodnoty mezd v letech 2012 a 2013 (o 0,8 %, resp. 1,4 %) došlo ve stejném období loňského roku k jejímu nárůstu (o 2,0 %), který byl nejvyšší od roku Na posílení koupěschopné poptávky působila zejména nízká dynamika spotřebitelských cen (podrobněji viz část 2 materiálu). Zvýšení průměrné reálné mzdy za rok 2014 bylo zaznamenáno v 17 z 19 sledovaných odvětvových agregací CZ-NACE a v regionálním členění ve všech 14 krajích (viz dále). Z dostupných údajů o vývoji reálné hrubé mzdy jednotlivých zaměstnanců (srovnání rok 2014 / rok 2013) vyplynulo, že přibližně 22 % z nich zaznamenalo její pokles, u 13 % víceméně stagnovala a u 65 % se zvýšila. Největší relativní zastoupení mezi zaměstnanci s nárůstem reálné mzdy měli zaměstnanci v odvětví veřejná správa a ve zpracovatelském průmyslu; v kategoriích zaměstnání technici, zdravotníci a pedagogové a vedoucí a řídící pracovníci. Mezi zaměstnanci s poklesem reálné mzdy převažovali zaměstnanci v odvětvích těžba a dobývání a stavebnictví; a v kategorii zaměstnání pomocní a nekvalifikovaní pracovníci a dělníci v zemědělství a lesnictví. Přírůstek kupní síly výdělků byl v hodnoceném období vyšší než vykázaná produktivita práce. Dynamika úhrnné produktivity práce (v pojetí hrubého domácího produktu ve stálých cenách na 1 pracovníka v národním hospodářství) vzrostla ve sledovaném období meziročně o 1,6 % a zaostala o 0,4 p. b. za dynamikou průměrné reálné mzdy vývoj od roku 2006 viz následující graf (podrobný vývoj za jednotlivá čtvrtletí viz graf č. 3 za tabulkou č. 4 v příloze): 13

16 Relace produktivity práce a mezd se promítla do vývoje jednotkových mzdových nákladů, které v meziročním pohledu vzrostly nominálně o 0,8 % a reálně o 0,4 %, což však nepředstavovalo vážnější riziko z pohledu udržení konkurenceschopnosti tuzemské produkce. Reálná hodnota objemu mzdových prostředků zúčtovaných k výplatě vzrostla oproti roku 2013 o 2,6 %; mzdová náročnost HDP (relace objemu mzdových prostředků k objemu hrubého domácího produktu v běžných cenách) se ve stejném porovnání snížila o 0,4 p. b. na 27,1 %. Část mezd, které svým zaměstnancům dlužili insolventní zaměstnavatelé v režimu konkurzního řízení, jim byla vyplacena Úřadem práce ČR na základě zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Celkem bylo takto k poskytnuto 391,9 mil. Kč (o 58,7 mil. Kč více než k ), z toho nejvíce v kraji hl. m. Praha (83,3 mil. Kč), Jihomoravském kraji (64,8 mil. Kč) a Středočeském kraji (47,5 mil. Kč). Nárůst průměrného platu v nepodnikatelské sféře za celý rok 2014 byl příznivě ovlivněn opatřením, kterým došlo k úpravě platových tarifů v nařízení 14

17 vlády č. 564/2004 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, s účinností od 1. listopadu loňského roku. Toto opatření přispělo ke zvýšení reálné úrovně průměrné mzdy (po jejím poklesu v letech 2010 až 2013). Nadprůměrného meziročního nominálního nárůstu v rámci nepodnikatelské sféry bylo dosaženo v odvětví veřejná správa, obrana a sociální zabezpečení, a to o 3,2 %. K nejnižšímu nárůstu průměrného platu (po poměrně významném zvýšení v roce 2013) došlo v odvětví vzdělávání o 1,8 %. V rámci odvětví zdravotní a sociální péče si o něco více polepšili zaměstnanci v oblasti sociální péče nárůst o 2,4 %, zatímco v oblasti zdravotní péče bylo zaznamenáno zvýšení o 2,2 % - podrobně viz tabulku č. 5 v příloze. Na nárůst průměrné mzdy v podnikatelské sféře působily v roce 2014 především tyto základní faktory: vliv nízké srovnávací základny části hodnoceného období (1. čtvrtletí) v důsledku vyplacení mimořádných odměn již koncem roku 2012 (v důsledku přijatých legislativních změn v oblasti daní a odvodů s účinností od ), oživení a příznivý vývoj ekonomiky, zejména průmyslu (nárůst zakázek, apod.). Dále však ještě přetrvával (i přes zaznamenaný meziroční pokles o 0,7 p. b.) poměrně relativně vysoký podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu (7,5 % k 31. prosinci 2014) a s tím související přebytek nabídky zaměstnanců řady profesí na trhu práce. Ze statistik o průměrném evidenčním počtu zaměstnanců na přepočtené počty (dle Podnikové statistiky o mzdách a zaměstnancích, jedná se o druhý nejvýznamnější zdroj dat, který se však liší od Výběrových šetření pracovních sil) je patrný pokračující meziroční nárůst zaměstnanců (o 21,8 tis.). Přírůstek zaměstnanců byl zaznamenán v obou sférách národního hospodářství. V podnikatelské sféře se zvýšil počet zaměstnanců o 13,2 tis. a v nepodnikatelské sféře o 8,6 tis. V detailnějším odvětvovém členění byly zaznamenány rozdílné trendy ve vývoji zaměstnanců. Největší a nejvýznamnější nárůst zaměstnanců byl vykázán ve zpracovatelském průmyslu (o 16,6 tis., tj. o 1,6 %), dále pak v odvětví administrativní a podpůrné činnosti (o 8,7 tis.) a odvětví veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení (o 3,1 tis.). Největší pokles zaměstnanosti byl zaznamenán stále ještě v odvětví stavebnictví (o 10,0 tis., tj. o 4,6 %), dále pak v odvětvích ubytování, stravování a pohostinství (o 4,1 tis.) a těžba a dobývání (o 1,8 tis.). 15

18 Z hlediska odvětvového členění (podle Klasifikace ekonomických činností CZ- NACE), které je významným kritériem při hodnocení úrovně mezd, dosáhla v roce 2014 nejvyšší nominální průměrné mzdy tradičně odvětví peněžnictví a pojišťovnictví ( Kč), odvětví informační a komunikační činnosti ( Kč) a odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu ( Kč). Celorepublikový průměr ( Kč) byl překročen rovněž v odvětvích profesní, vědecké a technické činnosti ( Kč), těžba a dobývání ( Kč) a veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení ( Kč). Nejnižší průměrná mzda byla v odvětvích ubytování, stravování a pohostinství ( Kč), administrativní a podpůrné činnosti ( Kč) a ostatní činnosti tj. např. činnosti podnikatelských, zaměstnavatelských a profesních organizací a odborových svazů, opravy počítačů a komunikačních zařízení a výrobků pro osobní potřebu, praní a chemické čištění, kadeřnické, kosmetické činnosti, pohřební služby, apod. ( Kč). Podrobný přehled o výši průměrných mezd ve všech 19 sekcích CZ-NACE je uveden v následujícím grafu a tabulce č. 6 v příloze. 16

19 Dynamika vývoje průměrné mzdy byla v jednotlivých odvětvích ve sledovaném období poměrně diferencovaná a u dvou odvětví byl zaznamenán pokles kupní síly průměrné mzdy. K největšímu nárůstu došlo v odvětvích peněžnictví a pojišťovnictví (nominálně o 3,3 %, reálně o 2,9 %), zpracovatelský průmysl, veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení (obě shodně nominálně o 3,2 %, reálně o 2,8 %), ubytování, stravování a pohostinství a zemědělství, lesnictví a rybářství (obě shodně nominálně o 2,9 %, reálně o 2,5 %). Naopak pokles průměrné mzdy byl v souvislosti s útlumem dobývání uhlí v odvětví těžba a dobývání a dále v odvětví administrativní a podpůrné činnosti (obě shodně nominálně o 0,7 %, reálně o 1,1 %). Meziodvětvová mzdová diferenciace v roce 2014 vzrostla; variační koeficient průměrných mezd (podle sekcí CZ-NACE) se zvýšil o 0,3 p. b. na 33,7 %. Výše průměrné mzdy se výrazně lišila i podle velikosti organizace (zpravodajské jednotky), tj. čím více je ve firmě nebo podniku zaměstnanců, tím vyšší je průměrná mzda. V podnicích do 19 zaměstnanců (velikostní kategorii s druhým nejvyšším celkovým počtem zaměstnanců) byla průměrná mzda nejnižší a činila Kč (cca 72 % průměrné mzdy v celém národním hospodářství). Naopak nejvyšší průměrná mzda Kč (téměř 120 % průměrné mzdy v celém národním hospodářství) byla vyplacena zaměstnancům v organizacích s a více zaměstnanci. V této velikostní kategorii pracuje největší počet zaměstnanců - 891,9 tis. (dle údajů z podnikového výkaznictví ČSÚ; přepočteno na plně zaměstnané). V citované kategorii společně s podniky o velikosti zaměstnanců, tj. u dvou největších velikostních kategorií, došlo ve sledovaném období k nejnižšímu nárůstu průměrné mzdy (nominálně o 1,5 %), byl zde však zaznamenán největší přírůstek zaměstnanců o 15,4 tis., resp. o 15,1 tis. Nejméně příznivá situace byla u firem s 20 až 49 zaměstnanci, kde došlo k nominálnímu nárůstu průměrné mzdy o 2,3 %, bylo však doprovozeno snížením počtu zaměstnanců o 14,7 tis. (tzn. největší pokles zaměstnanců). U všech velikostních kategorií ekonomických subjektů, resp. jejich zaměstnanců došlo k růstu reálné průměrné mzdy podrobněji viz tabulku č. 7 v příloze. 17

20 Z následující mapy (grafu) je patrné výdělkové dominantní postavení kraje hl. m. Prahy (s odstupem následovaným Středočeským krajem). Tradičně je zde dosahováno nejvyšší průměrné mzdy. I přes její nejnižší nárůst dosáhla její výše Kč. Hl. m. Praha je jediným regionem, který úrovní průměrné mzdy převyšuje celorepublikový průměr, a to o cca 30 % (o Kč). Ve všech ostatních krajích (členění podle klasifikace územních statistických jednotek CZ-NUTS) došlo rovněž ke zvýšení průměrné nominální mzdy, a to v intervalu od 1,4 % do 3,4 %. Hranici Kč překročil kraj Středočeský, mzdu převyšující Kč zaznamenaly dále dva kraje (Plzeňský a Jihomoravský). Nejčetnější zastoupení měl interval Kč (6 krajů) Liberecký, Moravskoslezský, Královéhradecký Vysočina, Jihočeský a Ústecký kraj. Nejnižší průměrná mzda Kč byla zaznamenána v Karlovarském kraji (cca 86 % celorepublikového průměru). Diferenciace extrémních mzdových hladin na úrovni krajů se snížila o 80 Kč na Kč (hl. m. Praha x Karlovarský kraj). Hodnota variačního koeficientu v tomto členění klesla z 11,6 % (v roce 2013) na 11,1 %. Nejvýznamnější relativní vzestup průměrné nominální mzdy vykázaly kraje Zlínský (o 3,4 %), Vysočina (o 3,3 %) a Jihočeský (o 3,2 %), naopak nejnižší nárůst byl v hl. m. Praze (o 1,4 %), 18

21 Ústeckém (o 1,9 %) a Moravskoslezském kraji (o 2,0 %). Ve všech regionech došlo k nárůstu reálné průměrné mzdy (v rozsahu 1,0 % až 3,0 %) viz tabulku č. 8 v příloze Poznatky z Informačního systému o průměrném výdělku Důležitým zdrojem informací o pracovních příjmech, resp. výdělcích jednotlivých zaměstnanců v České republice, které doplňují údaje ČSÚ, jsou data získaná z pravidelného statistického šetření o průměrném výdělku (ISPV). Na rozdíl od podnikového výkaznictví ČSÚ, které vychází z údajů o evidenčním počtu zaměstnanců a vyplacených mzdách za ekonomický subjekt, jehož účelem je makroekonomický pohled na mzdy, ISPV poskytuje data o mzdové úrovni jednotlivých skupin zaměstnanců i podle profesní struktury (včetně rozdělení na ženy a muže). Ve výsledcích o průměrných mzdách ČSÚ a ISPV jsou rozdíly, které vyplývají zejména z odlišné definice podnikatelské a nepodnikatelské sféry ČSÚ a mzdové a platové sféry ISPV, rozdílného způsobu přepočtu zaměstnanců, apod. Z výstupů šetření ISPV lze porovnat výdělkovou úroveň žen a mužů. Průměrná mzda mužů dosáhla v roce 2014 výše Kč a průměrná mzda žen Kč. Dynamika jejich růstu byla v uvedeném období u mužů o 0,1 p. b. vyšší než u žen. Rozdíl v průměrném výdělku mužů a žen činil Kč, relace průměrné mzdy žen k průměrné mzdě mužů dosáhla 78,4 % a byla o 0,1 p. b. nižší než v roce Hodnota mediánu mezd mužů činila ve sledovaném období Kč a mediánu mezd žen Kč. Porovnání založené na posouzení vývoje relace mediánové hodnoty výdělků žen a mužů představovalo 83,9 % (absolutní rozdíl Kč, což bylo o Kč méně než v případě průměru). Mzdy žen jsou nejen v průměru nižší než mzdy mužů, ale jsou také více nivelizované. Z tohoto srovnání však nelze přímo usuzovat na diskriminaci žen v oblasti výdělků, neboť jejich úroveň podle pohlaví je ovlivněna řadou faktorů např. strukturou zaměstnanců podle odvětví, profesí, pracovního zařazení (ženy jsou obecně méně zastoupeny na lépe placených místech), vzdělání, věku (dochází k přerušení pracovní kariéry žen 19

22 v souvislosti s péčí o děti či jiné blízké osoby) a dále i rozsahem čerpání fondu pracovní doby vzhledem k potřebě slaďování zaměstnání a soukromého života (ženy mají nižší objem přesčasové práce placené vyšší sazbou) atd. Mírné zvětšení rozsahu mzdové diferenciace na nejnižší úrovni jednotlivých zaměstnanců (v roce 2014 ve srovnání s rokem 2013) signalizuje vývoj hodnoty většiny základních diferenciačních charakteristik popsaných v následující tabulce (vlastní propočty MPSV z dat vybraných organizací). Ukazatel rok 2013 rok 2014 Rozdíl mezi průměrným výdělkem a mediánem (Kč) Podíl zaměstnanců s nižší než průměrnou mzdou (%) 67,6 67,8 Decilový poměr (9. decil : 1. decil) 3,46 3,47 Variační koeficient (%) Giniho koeficient 0,30 0,30 Paretův koeficient 0,37 0,37 Podíl zaměstnanců s nižším než průměrným výdělkem z celkového počtu zaměstnanců (oproti stejnému období předchozího roku) se zvýšil o 0,2 p. b. na hodnotu 67,8 %. Obdobně se vyvíjela relace růstu nižších a vyšších výdělků; dynamika výdělku v 9. decilu převýšila v roce 2014 meziročně o 0,4 p. b. nárůst výdělku v 1. decilu. Medián mzdy v roce 2014 činil Kč (ve mzdové sféře Kč, v platové sféře Kč) a byl oproti hodnotě průměrné měsíční mzdy nižší o Kč. V platové sféře představoval tento rozdíl Kč; ve mzdové sféře činilo zaostávání mediánu za průměrnou mzdou Kč. Z toho vyplývá, že výdělky jednotlivých zaměstnanců ve mzdové sféře na rozdíl od sféry platové byly více diferencované. To bylo ovlivněno zejména vysokou absolutní úrovní vyplácených mezd (včetně prémií, mimořádných odměn a bonusů) vrcholovým manažerům a špičkovým specialistům v tomto sektoru. 20

23 Na posílení mzdové diferenciace působila dále skutečnost, že průměrné (meziroční) tempo růstu výdělků řídících pracovníků a manažerů (klasifikace CZ-ISCO, hlavní třída 1) bylo vyšší než průměrná intenzita nárůstu mezd jimi řízených zaměstnanců (o 0,4 p. b.). V rozložení úrovně mezd zaměstnanců došlo k mírnému posunu směrem k vyšším hodnotám (viz frekvenční graf v rámci vybraných výstupů z Informačního systému o průměrném výdělku v příloze). V nejčetnějším pásmu tis. Kč pobíralo mzdu celkem 8,1 % zaměstnanců (ve stejném období roku 2013 to bylo 8,3 %). Výdělek nepřekračující Kč mělo jen 3,7 % zaměstnanců (ve stejném období roku 2013 to bylo 4,2 %) ovšem např. v odvětvích ubytování, stravování a pohostinství 17,2 %, administrativní a podpůrné činnosti 16,5 % a ostatní činnosti 12,4 % zaměstnanců. Mzda převyšující Kč byla vyplacena 6,3 % zaměstnanců (ve stejném období roku 2013 to bylo 6,0 %) v odvětvích telekomunikační činnosti ji však obdrželo 38,9 %, v IT a informační činnosti 34,3 % a v peněžnictví a pojišťovnictví 29,6 % zaměstnanců. K nadprůměrně odměňovaným profesím v roce 2014 patřili např. nejvyšší představitelé společností (s průměrnou mzdou Kč), lékařští specialisté ( Kč), učitelé na VŠ a VOŠ ( Kč) nebo strojní inženýři ( Kč). K nejhůře placeným profesím patřili zejména švadleny, šičky, vyšívači a pracovníci v příbuzných oborech ( Kč), pracovníci ostrahy a bezpečnostních agentur ( Kč) nebo uklízeči a pomocníci v hotelích, administrativních, průmyslových a jiných objektech ( Kč). Čím vyššího vzdělání zaměstnanec dosáhl, tím vyšší měl zpravidla průměrnou mzdu. Např. zatímco zaměstnanec s maturitou pobíral v průměru mzdu ( Kč) přibližně ve výši průměrné mzdy, vysokoškolsky vzdělaný zaměstnanec měl ve sledovaném období průměrnou mzdu téměř 1,6 krát vyšší (její úroveň dosáhla Kč). Z hlediska věku patřili k nejlépe placeným zaměstnanci ve věku let, a to ve všech hlavních vzdělanostních kategoriích. Největší rozdíly byly zaznamenány u zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním. Průměrná mzda těchto zaměstnanců ve věku do 29 let činila Kč (1,3 násobek průměru dané věkové 21

24 kategorie), ve věku od 30 do 49 let dosáhla Kč (1,6 násobek) a ve věku nad 50 let dosáhla úrovně Kč (1,7 násobek). Statistika výdělků z ISPV poskytuje i zajímavý přehled o mzdách zaměstnanců v České republice podle jejich státního občanství. Absolutně nejvyšší průměrné mzdy Kč v roce 2014 v ČR dosáhli zaměstnanci s německým státním občanstvím, a to jak v nemanuálních profesích ( Kč), tak i manuálních ( Kč). Druhou nejlépe placenou skupinou zaměstnanců s průměrnou mzdou Kč, avšak téměř 2,6krát nižší průměrnou mzdou než nejlépe placení Němci, se stali pracovníci z Ruské federace. Více než tuzemští zaměstnanci si vydělali ještě občané Rumunska ( Kč), Slovenska ( Kč) a Polska ( Kč). Naopak nejnižší průměrnou mzdu Kč obdrželi zaměstnanci z Mongolska, Ukrajiny ( Kč) a Vietnamu ( Kč), u nichž převažuje výkon manuálních prací. Průměrná mzda zaměstnanců s invalidním důchodem pro invaliditu prvního nebo druhého stupně dosáhla úrovně Kč, u zaměstnanců s invalidním důchodem pro invaliditu třetího stupně byla o 28 Kč vyšší a činila Kč (tj. cca 65 % průměrné mzdy všech zaměstnanců). Přestože práce na tzv. kratší pracovní úvazky není v ČR rozšířena jako v jiných zemích, dochází v poslední době k jejímu většímu využívání. Ve sledovaném období průměrná mzda zaměstnance, který pracoval na zkrácený pracovní úvazek, meziročně vzrostla o 2,6 % na Kč (přepočteno na plný pracovní úvazek). Podrobné statistiky o výdělcích (včetně mzdové distribuce) jednotlivých skupin zaměstnanců z Informačního systému o průměrném výdělku jsou součástí tabulkové přílohy v samostatné složce na konci materiálu. 22

25 1.3 Sociální příjmy Míra zatížení hrubého domácího produktu sociálními transfery v roce 2014 dosáhla 11,2 % (relace objemu sociálních příjmů k objemu HDP v běžných cenách) a ve srovnání s rokem 2013 se mírně snížila (o 0,3 p. b.). 10,3% 9,4% 9,3% Sociální příjmy obyvatelstva (výdaje v %) 0,6% 0,6% 0,4% 0,4% 0,3% 0,4% 0,4% 0,7% 1,7% 0,7% 0,9% 1,1% 1,7% 2,2% 2,4% 3,4% 3,0% 2,3% 1,9% 2,1% 4,5% 1,9% 4,3% 4,5% 4,0% 4,0% 4,2% 4,3% 7,8% 6,0% 5,2% 4,8% 4,2% 4,3% 4,6% 8,0% 7,7% 7,9% 7,9% Dávky podmíněné zdravotním stavem Dávky pomoci v hmotné nouzi Podpory v nezaměstnanosti Příspěvek na péči 74,4% 75,6% 76,7% 79,4% 80,2% 78,9% 78,5% Dávky nem. pojištění Dávky státní sociální podpory Dávky důchodového pojištění Zpracováno z dat MPSV Celkový objem sociálních příjmů (druhé nejvyšší složky peněžních příjmů domácností) dosáhl v roce 2014 částky 476,4 mld. Kč a převýšil skutečnost stejného období roku 2013 o 6,3 mld. Kč, tj. o 1,3 % nominálně a 0,9 % reálně. 23

26 Podíl sociálních příjmů ve struktuře celkových příjmů domácností dosáhl 18,2 % a zůstal stejný jako v roce Pokles byl zaznamenán u podpory v nezaměstnanosti. Příjmy občanů ze všech ostatních sociálních dávek se zvýšily, nejvýrazněji u dávek nemocenského pojištění a u dávek pomoci v hmotné nouzi viz tabulku č. 9 v příloze. Strukturální rozložení celkových sociálních příjmů domácností ukazuje předchozí graf. Dávky důchodového pojištění, na které bylo poskytnuto (bez dávek vyplácených do ciziny) 373,9 mld. Kč, tj. o 2,8 mld. Kč (o 0,8 %) více než ve srovnatelném období roku 2013, se podílely na celkové úrovni sociálních příjmů domácností 78,5 % (o 0,4 p. b. méně) viz tabulku č. 9 v příloze. Výdaje související s valorizací důchodů, která proběhla v lednu 2014, činily od počátku roku 1,5 mld. Kč. Nárůst zaznamenaly výdaje na starobní důchody, které (bez dávek vyplácených do ciziny) vzrostly o 4,1 mld. Kč (o 1,4 %) na 303,3 mld. Kč. Jejich podíl na celkovém objemu výdajů na dávky důchodového pojištění dosáhl 81,1 %. Výdaje na invalidní důchody se (bez dávek vyplácených do ciziny) snížily o 0,8 mld. Kč (o 1,8 %) na 43,3 mld. Kč. Klesly rovněž výdaje na pozůstalostní důchody o 0,4 mld. Kč na 26,6 mld. Kč. Průměrná výše (samostatně vypláceného) starobního důchodu se v období leden prosinec 2014 meziročně zvýšila o 103 Kč (o 0,9 %) na Kč, v reálném vyjádření se zvýšila o 1,0 % (při použití indexu životních nákladů domácností důchodců 99,9 %), představovala 41,7 % průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství (o 0,5 p. b. méně než v roce 2013). Nejvyšší průměrný starobní důchod pobírali občané v hl. m. Praze Kč (jeho relace k průměrné mzdě v hl. m. Praze však činila pouze 35,5 %), nejnižší v Olomouckém kraji Kč (relace 46,9 %), v Karlovarském kraji s průměrným důchodem Kč představoval jeho podíl na průměrné hrubé mzdě 49,0 % viz grafy č. 3 a 4 v příloze. 24

27 V prosinci 2014 pobíralo důchod 2 863,2 tis. osob, přičemž jejich počet se meziročně zvýšil o 5,3 tis. (tj. o 0,2 %). Počet důchodců se starobním důchodem (včetně poměrného starobního) vzrostl o 14,8 tis. na 2 355,1 tis. osob, v rámci této skupiny důchodců činil počet důchodců s trvale kráceným předčasným důchodem 563,4 tis. (oproti stejnému období předchozího roku se zvýšil o 22,7 tis., tj. o 4,2 % mj. v souvislosti s prodlužováním věku odchodu do důchodu a růstem nezaměstnanosti v předchozích letech). Meziročně se snížily počty příjemců invalidních důchodů o 5,1 tis. na 428,3 tis. o 1,2 % (z toho počet invalidních důchodců 3. stupně o 7,1 tis. o 3,4 %), vdovských a vdoveckých o 2,7 tis. (o 6,8 %), sirotčí důchod pobíralo o 3,7 % osob méně, průměrný nominální starobní důchod (vyplácený samostatně) dosáhl Kč a převýšil o 105 Kč (tj. o 1,0 %) skutečnost stejného měsíce roku 2013 (viz tabulku č. 10). U žen činil Kč, čímž představoval 82,0 % průměrného důchodu mužů ( Kč). Průměrná výše trvale kráceného předčasného důchodu byla oproti průměrnému starobnímu důchodu o Kč nižší a dosáhla Kč (o 87 Kč více než ve srovnatelném období předchozího roku), z toho u mužů Kč a u žen Kč, pobíralo samostatně vyplácený starobní důchod do úrovně Kč měsíčně 50,7 % osob, ve výši Kč Kč měsíčně 39,1 % osob, vyšší důchod než Kč mělo 10,2 % důchodců. Postupné přelévání důchodů do vyšších pásem ukazuje následující graf: Zpracováno z dat MPSV 25

28 relativní rozložení všech druhů samostatně vyplácených důchodů dle pohlaví ukazuje následující graf (z 2,9 mil. důchodců bylo 1,2 mil. mužů a 1,7 mil. žen); ve skupinách s důchodem nižším než Kč převládaly výrazně ženy, ve skupinách nad Kč muži. 20% Relativní rozložení všech druhů samostatně vyplácených důchodů dle pohlaví v prosinci % 10% 5% 0% Muži Ženy Zpracováno z dat MPSV Na dávkách státní sociální podpory a pěstounské péče bylo vyplaceno 37,5 mld. Kč a zůstaly tak s podílem 7,9 % na celkových sociálních příjmech obyvatel nadále druhou nejvýznamnější složkou sociálních příjmů domácností. V hodnoceném období bylo touto formou vyplaceno meziročně o 0,2 mld. Kč více finančních prostředků (o 0,6 %) než ve stejném období předchozího roku viz tabulky č. 9 a 11 v příloze. 26

29 Výdaje na vybrané dávky státní sociální podpory (v mil. Kč) Přídavek na dítě Příspěvek na bydlení Rodičovský příspěvek Zpracováno z dat MPSV Předchozí i následující graf ukazuje na dlouhodobě klesající tendenci výdajů i počtu příjemců u přídavku na dítě i u rodičovského příspěvku a stoupající tendenci u příspěvku na bydlení. 800 Vývoj počtu příjemců vybraných dávek státní sociální podpory v letech 2009 až 2014 (v tis. osob) Přídavek na dítě Příspěvek na bydlení Rodičovský příspěvek Zpracováno z dat MPSV 27

30 Výdaje na rozhodující dávku tohoto systému rodičovský příspěvek (s podílem 61,1 % na celkovém objemu těchto dávek) klesly o 1,4 mld. Kč (o 5,9 %) na 22,9 mld. Kč. Průměrný počet měsíčně vyplacených dávek se snížil o 4,9 %, tj. o 14,5 tis. na 279,7 tis., mj. v souvislosti s průběžným poklesem porodnosti od roku 2009 a změnou struktury čerpání rodičovského příspěvku (posun do čerpání vyšších částek a tím kratší doby čerpání příspěvku) viz tabulky č v příloze. Výrazný přírůstek byl zaznamenán u příspěvku na bydlení (jehož podíl na celkové výši výdajů na dávky státní sociální podpory vzrostl ve sledovaném období z 19,9 % na 23,6 %). Bylo na něj vynaloženo 8,8 mld. Kč, tj. o 19,4 % (o 1,4 mld. Kč) více při zvýšeném počtu v průměru měsíčně vyplácených dávek (o 13,5 %, tj. o 26,0 tis.) na 219,3 tis., jejichž průměrná výše vzrostla z Kč na Kč (o 5,3 %), nejvyšší byla v Praze (4 212 Kč), nejnižší ve Zlínském kraji (2 855 Kč) a Kraji Vysočina (2 860 Kč). Je to důsledek zvyšování nákladů na bydlení, které mělo za následek stanovení vyšších normativů pro propočet této dávky a příjmové situace některých typů domácností viz tabulky č v příloze. Formou přídavku na dítě (s podílem 8,6 % na celkovém objemu dávek státní sociální podpory) bylo vyplaceno 3,2 mld. Kč, tj. o 3,7 % méně než ve stejném období předchozího roku. Průměrný měsíční počet vyplacených dávek ve sledovaném období meziročně klesl o 3,6 % viz tabulky č v příloze. Na porodném, které bylo od vypláceno jen na prvorozené dítě rodinám s příjmy do 2,4 násobku životního minima rodiny, bylo vyčerpáno 142,5 mil. Kč, tj. o 3,6 % méně než ve stejném období předchozího roku (viz tabulku č. 11 v příloze). Podle územního členění připadla nejvyšší částka poskytnutá prostřednictvím systému státní sociální podpory na 1 obyvatele v kraji Ústeckém a Moravskoslezském, nejnižší v Plzeňském kraji (viz tabulku č. 15 v příloze). Dávky pěstounské péče (6,4 % podíl na celkovém objemu dávek státní sociální podpory a pěstounské péče) jsou od ledna 2013 upraveny zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Bylo 28

31 na ně poskytnuto o 16,1 % (o 0,3 mld. Kč) meziročně více, tedy 2,4 mld. Kč. V souvislosti s touto změnou právní úpravy došlo především ke zvýšení odměny pěstouna a nárůstu vyplacených dávek, jejichž průměrný měsíční počet se zvýšil o 12,6 % (na 25,0 tis.) viz tabulky č v příloze. V pořadí třetí objemově největší položku sociálních příjmů domácností tvořily dávky nemocenského pojištění (s podílem 4,6 % na celkových sociálních příjmech obyvatel). Touto formou bylo v roce 2014 poskytnuto 22,1 mld. Kč, což bylo o 2,0 mld. Kč (o 9,6 %) více než ve srovnatelném období předchozího roku viz tabulku č. 9 v příloze. Rozhodující dávkou bylo nemocenské, jehož podíl na dávkách nemocenského pojištění činil 62,9 % (o 3,2 p. b. více než ve srovnatelném období roku 2013) a jehož objem se zvýšil o 1,9 mld. Kč (o 15,3 %) na 13,9 mld. Kč. Tento nárůst souvisí především s ukončením přechodného období (od do ), kdy zaměstnavatelé vypláceli náhradu mzdy po dobu až tří týdnů dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance od náleží nemocenské od 15. dne dočasné pracovní neschopnosti. Na peněžitou pomoc v mateřství bylo za leden až prosinec 2014 vyplaceno 7,3 mld. Kč, tedy o 76,0 mil. Kč (o 1,0 %) meziročně více. Její podíl na dávkách nemocenského pojištění se však snížil o 2,8 p. b. na 33,2 %. (o 1,3 %). Výdaje na ošetřovné se ve sledovaném období zvýšily na 0,9 mld. Kč Na vyrovnávacím příspěvku v těhotenství a mateřství, (jehož výše nemá vliv na celkový vývoj dávek nemocenského pojištění) bylo vyplaceno 8,6 mil. Kč (o 22,9 % více než v roce 2013), viz tabulku č. 16 v příloze. 29

32 Další významnou složkou sociálních příjmů domácností je příspěvek na péči s podílem 4,3 % na celkových sociálních příjmech obyvatel viz tabulku č. 9 v příloze. V hodnoceném období bylo takto čerpáno 20,4 mld. Kč, což bylo o 4,4 % (0,9 mld. Kč) meziročně více. Největší nárůst byl zaznamenán v hl. m. Praze (6,7 %), nejnižší v Jihočeském kraji (0,4 %) viz tabulku č. 17 v příloze. Měsíčně bylo v průměru vyplaceno 331,8 tis. dávek, tedy o 10,5 tis. (o 3,3 %) více než v roce 2013, z toho 27,7 tis. (8,4%) dětem do 18 let a 304,0 tis. (91,6 %) osobám starším než 18 let. V I. stupni závislosti bylo čerpáno 110,8 tis. (33,4 %), ve II. stupni 108,1 tis. (32,5 %), ve III. stupni 71,6 tis. (21,6 %) a ve IV. stupni 41,4 tis. dávek (12,5 %). Meziroční nárůst průměrného počtu vyplacených příspěvků byl zaznamenán ve všech stupních závislosti, nejvíce ve II. stupni (o 4,7 tis.) a III. stupni (o 3,6 tis). Prostředky vyplacené formou podpory v nezaměstnanosti se podílely na celkových sociálních příjmech domácností 1,9 %. V lednu prosinci 2014 na ně bylo vyčerpáno 9,3 mld. Kč při meziročním poklesu o 4,0 % (o 0,4 mld. Kč) viz tabulku č. 9. Počínaje lednem 2013 byla míra registrované nezaměstnanosti nahrazena ukazatelem podíl nezaměstnaných osob, který udává podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku let k obyvatelstvu stejného věku. Ve sledovaném období se průměrný podíl nezaměstnaných osob nezměnil, zůstal tedy 7,7 %. Průměrný počet evidovaných nezaměstnaných se snížil o 3,0 tis. na 561,4 tis., přičemž se snížil i průměrný počet evidovaných nezaměstnaných s nárokem na podporu v nezaměstnanosti o 2,0 tis. na 115,9 tis. Podíl žen pobírajících podporu v nezaměstnanosti na celkovém počtu uchazečů s podporou činil 50,9 % (o 1,9 p. b. více než v roce 2013). Na jedno volné pracovní místo připadalo 11,5 uchazečů (oproti 14,5 v roce 2013). Průměrná výše podpory v nezaměstnanosti se ve sledovaném období snížila o 326 Kč na Kč, u mužů činila Kč a u žen Kč. Pokles průměrné výše podpory souvisel s nárůstem uchazečů o zaměstnání starších 55 let (s delší podpůrčí dobou, ale ve snížené procentní výměře), ale také s tím, že přibývá uchazečů o zaměstnání, kteří ukončili pracovní poměr sami, a v případě nároku na 30

33 podporu v nezaměstnanosti jim je od začátku podpůrčí doby vyplácena ve snížené procentní výši. Průměrnou výši podpory snižují také uchazeči o zaměstnání studenti. Rovněž přibývá osob, převážně žen, ucházejících se o zaměstnání po rodičovské dovolené, jejichž podpora v nezaměstnanosti je zpravidla nízká. Meziroční pokles průměrné měsíční výše podpory byl zaznamenán ve všech krajích ČR. Nejnižší průměrnou podporu vykázal Zlínský kraj (5 549 Kč), nejvyšší hl. m. Praha (7 400 Kč) viz grafické vyjádření níže a tabulku č. 18 v příloze. Zpracováno z dat MPSV Dávky pomoci v hmotné nouzi, které patří mezi složky s menším podílem na celkových sociálních příjmech domácností, ale jejichž podíl na celkových sociálních příjmech se zvyšuje (ve sledovaném období meziročně ze 2,2 % na 2,4 %), byly čerpány ve výši 11,3 mld. Kč. V porovnání s množstvím prostředků poskytnutých touto formou v lednu prosinci 2014 se jednalo o jejich překročení (o 7,5 %, tj. o 0,8 mld. Kč), které bylo způsobeno zejména navýšením počtu příjemců dávek 31

34 v souvislosti s vysokým počtem uchazečů o zaměstnání bez nároku na podporu v nezaměstnanosti a nepříznivou ekonomickou situací některých typů domácností viz tabulku č. 19 v příloze. Vývoj výdajů na jednotlivé dávky ukazuje následující graf: Dávky pomoci v hmotné nouzi (v mil. Kč) Příspěvek na živobytí Doplatek na bydlení Mimořádná okamžitá pomoc Zpracováno z dat MPSV Z hlediska územního členění připadala nejvyšší dávka poskytnutá systémem pomoci v hmotné nouzi na 1 obyvatele v Ústeckém a Moravskoslezském kraji, nejnižší v hl. m. Praze, kde ale oproti roku 2013 vzrostla nejvíce (o 13,3 %) viz tabulku č. 20 v příloze. Výdaje na příspěvek na živobytí (jejichž podíl činil ve sledovaném období 69,9 % z úhrnného objemu prostředků na dávky pomoci v hmotné nouzi) vzrostly na 7,9 mld. Kč a převýšily skutečnost předchozího roku o 0,4 mld. Kč (o 5,8 %). Meziročně výrazně vzrostly ve všech krajích (v rozmezí od 1,2 % v Pardubickém kraji do 15,9 % v hl. m. Praze), viz tabulku č. 20 v příloze. Průměrný měsíční počet dávek se zvýšil o 11,2 tis. (o 7,4 %) na 161,6 tis. Zhruba 50,7 % (o 1,6 p. b. méně než ve stejném období roku 2013) z celkového počtu dávek přiznaných za minulý rok 32

35 připadlo na domácnosti jednotlivců, 8,6 % (o 0,2 p. b. více) na domácnosti s 5 a více členy. Průměrná výše vyplacené dávky činila cca Kč. Na doplatku na bydlení, který představuje 28,8 % z úhrnu dávek pomoci v hmotné nouzi, bylo vyplaceno 3,2 mld. Kč, tj. o 0,4 mld. Kč (o 15,5 %) více než ve stejném období roku 2013; došlo nejen ke zvýšení počtu příjemců této dávky, ale i k nárůstu její průměrné výše. K vyššímu čerpání této dávky proti skutečnosti předchozího roku došlo ve všech krajích, a to v rozmezí od 6,5 % (Plzeňský kraj) do 26,5 % (Královohradecký kraj), jak ukazuje tabulka č. 20 v příloze. V průměru bylo za leden až prosinec 2014 vyplaceno 73,4 tis. dávek, tj. o 8,3 tis. (o 12,7 %) více než za stejné období roku Z hlediska struktury domácností bylo za minulý rok vyplaceno 49,7 % dávek domácnostem jednotlivců, domácnostem s 5 a více členy 8,4 % dávek. Průměrná výše dávky činila Kč (o 116 Kč meziročně více). Výdaje na mimořádnou okamžitou pomoc (poslední z dávek tohoto systému) se proti roku 2013 snížily. Bylo na nich vyplaceno 145,6 mil. Kč, tj. o 37,3 % (86,8 mil. Kč) méně, především proto, že na rozdíl od roku 2013 nedošlo k žádné mimořádné události viz tabulku č. 21 v příloze. Dávky pro osoby se zdravotním postižením se podílely na celkových sociálních příjmech pouze 0,4 %. Bylo na nich vyplaceno 1,9 mld. Kč (o 0,5 % více než v roce 2013). V průběhu roku 2014 bylo vyplaceno 6,9 tis. příspěvků na zvláštní pomůcku (z hlediska typu pomůcky bylo nejvíce příspěvků vyplaceno na motorové vozidlo 2,3 tis.) v úhrnné výši 805,4 mil. Kč. Příspěvků na mobilitu bylo čerpáno v průměru měsíčně 232,1 tis. a bylo na ně vyplaceno za leden až prosinec 2014 celkem 1 111,3 mil. Kč viz tabulku č. 22 v příloze. 33

36 1. 4 Ostatní příjmy Podíl ostatních příjmů (tj. těch, jež nemají charakter příjmů ze závislé pracovní činnosti nebo sociálních příjmů) na celkových příjmech domácností (v makroekonomickém pohledu) představoval přibližně % (zhruba stejně jako v roce 2013). Jejich absolutní objem lze na základě dostupných údajů o výši jednotlivých hlavních položek spadajících do této příjmové skupiny odhadnout na cca mld. Kč. Nejdůležitějšími položkami příjmů (statisticky zařazenými do kategorie ostatních ) jsou zejména: příjmy z (drobného) podnikání, příjmy z majetku (pronájmy, prodeje, dividendy z cenných papírů, renty apod.), přijaté půjčky, příjmy z pojištění, přijaté úroky z vkladů, půjček, dluhopisů, příjmy ze zahraničí, dary, výhry, stipendia, výživné, příjmy z dědictví, příjmy z tzv. šedé ( stínové ) ekonomiky. Povaha těchto příjmů objektivně neumožňuje komplexní (statistickou) kvantifikaci úrovně a vývoje všech jejich výše uvedených druhů. S využitím dat čerpaných ze statistiky národních účtů ČSÚ a evidence ČNB lze konkrétně specifikovat pouze některé (často do určité míry agregované) klíčové položky (data představují celkové objemy): 34

37 hrubý smíšený důchod (vč. hrubého provozního přebytku) zahrnující především zisk drobných podnikatelů z výrobních činností a poskytovaných služeb (včetně jejich pracovních důchodů) a rovněž odhadované příjmy ze šedé ekonomiky ve výši několika desítek miliard korun představoval 659,5 mld. Kč a meziročně (nominálně) vzrostl o 0,5 % (3,6 mld. Kč), důchody z vlastnictví činily 127,2 mld. Kč (proti roku 2013 nominální pokles o 8,0 % v porovnání let 2013/2012 byl vykázán pokles o 5,0 %); v jejich rámci došlo k reálnému poklesu u rozdělovaných důchodů společností (-19,4 %) jde hlavně o dividendy a jiné důchody z rozdělovaného zisku (celkem činily 63,8 mld. Kč) a dále u reinvestovaných zisků z přímých zahraničních investic (-0,4 %); naopak reálný růst byl zaznamenán u přijatých úroků o 10,1 % (představovaly celkem 29,1 mld.), ostatních důchodů z investic (činil celkem 19,0 mld. Kč) a méně významných důchodů z půdy (pachtovného) v absolutním vyjádření jen 8,3 mld. Kč, a to o 4,1 %, resp. o 4,6 %, tzv. ostatní běžné příjmy (transfery) v celkové výši 146,9 mld. Kč se meziročně zvýšily o 0,9 % (v roce 2013 proti roku 2012 naopak poklesly o 4,1 %); z toho 17,9 mld. Kč představovaly náhrady z neživotního pojištění (ve srovnání s rokem 2013 to znamenalo reálný pokles jejich objemu o 1,4 %) a 129,0 mld. Kč jiné běžné transfery (mj. výhry, stipendia, výživné, dary, převody ze zahraničí a příjmy plynoucí z odškodnění obětí nacistické perzekuce, účastníků zahraničního a národního odboje a politických vězňů); jejich objem v reálném vyjádření vzrostl o 0,8 %. 35

38 2. Spotřebitelské ceny a životní náklady Nárůst spotřebitelských cen a životních nákladů byl v roce 2014 relativně nízký a činil 0,4 % (v roce 2013 inflace stoupla o 1,4 %) viz tabulku č. 23. V dlouhodobějším porovnání od období počátku ekonomické recese v roce 2008 to byl nejnižší roční nárůst spotřebitelských cen. Vzhledem ke struktuře spotřebního koše a vývoje cen jednotlivých komodit dosáhly loni životní náklady domácností důchodců meziročního poklesu (viz dále a následující graf průměrný meziroční nárůst, pokles v letech v %): 6,3 8,2 Vývoj průměrné meziroční míry cenové inflace a životních nákladů domácností důchodců v letech (nárůst, pokles v %) prům. meziroční míra inflace životní náklady dom. důchodců 4,6 3,0 3,3 1,0 1,5 1,5 2,1 1,9 1,4 2,0 0,4-0,1 Rok Meziroční přírůstek spotřebitelských cen v jednotlivých čtvrtletích se zvyšoval a nejvyšší byl (zejména vlivem základny stejných období m. r.) ve 3. a 4. čtvrtletí. Největší meziměsíční změny regulovaných, administrativních a daňově ovlivněných cen se uskutečnily tradičně od ledna, kdy klesly poměrně výrazně ceny 36

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období. (textová část)

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období (textová část) Obsah strana Metodika a zdroje použitých dat... 1 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace

Více

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014 Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014 I. Hlavní tendence ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti... 2 II. Zaměstnanost... 7 1. STAV A VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI... 7 2. STRUKTURA

Více

DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY

DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY Analýza základních charakteristik a vývoje Ing. Jiří Mejstřík září 2012 Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace 2012 Analýza

Více

Domácnosti v ČR: příjmy, spotřeba, úspory a dluhy 1993-2012 Červen 2013

Domácnosti v ČR: příjmy, spotřeba, úspory a dluhy 1993-2012 Červen 2013 Domácnosti v ČR: příjmy, spotřeba, úspory a dluhy 1993-2012 Červen 2013 6. Zadluženost českých domácností 6.1. Úvěry domácnostem od bank Dominance úvěrů na bydlení Zadluženosti českých domácností dominují

Více

C Predikce vývoje makroekonomických indikátorů C.1 Ekonomický výkon

C Predikce vývoje makroekonomických indikátorů C.1 Ekonomický výkon C Predikce vývoje makroekonomických indikátorů C.1 Ekonomický výkon Oživení české ekonomiky příznivě pokračuje a dochází také k přesunu těžiště růstu od čistých exportů k domácí poptávce. Dominantním faktorem

Více

Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010

Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010 Český statistický úřad Úvod Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010 Březen 2013 Analýza se věnuje vývoji malých a středních firem v České republice po převážnou část minulé dekády zahrnující

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 02/2016

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 02/2016 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 02/2016 Obsah Příliv zahraničních investic... 2 Polské přímé investice v zahraničí... 2 Inflace... 2 Průmyslová

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 01/2016

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 01/2016 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 01/2016 Obsah Příliv zahraničních investic... 2 Polské přímé investice v zahraničí... 2 Inflace... 2 Průmyslová

Více

4. Výkony, výkonová spotřeba a účetní přidaná hodnota v segmentu malých a středních firem

4. Výkony, výkonová spotřeba a účetní přidaná hodnota v segmentu malých a středních firem Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010 březen 2013 4. Výkony, výkonová spotřeba a účetní přidaná hodnota v segmentu malých a středních firem Výkonové charakteristiky segmentu malých a středních

Více

Graf 3.1 Hrubý domácí produkt v Královéhradeckém kraji (běžné ceny) HDP na 1 obyvatele - ČR HDP na 1 obyvatele - kraj podíl kraje na HDP ČR 4,9

Graf 3.1 Hrubý domácí produkt v Královéhradeckém kraji (běžné ceny) HDP na 1 obyvatele - ČR HDP na 1 obyvatele - kraj podíl kraje na HDP ČR 4,9 3. EKONOMICKÝ VÝVOJ Makroekonomika: Podíl kraje na HDP ČR byl pátý nejnižší mezi kraji. Makroekonomické údaje za rok 213 budou v krajském členění k dispozici až ke konci roku 214, proto se v této oblasti

Více

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE O BCHODNĚ PODNIKATELSKÁ FAKULTA V KARVINÉ K ATEDRA EKONOMIE Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE 4 Analytikův občasník PROSINEC 2006 O BSAH: TRH PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH

Více

Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji (září 2014)

Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji (září 2014) Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji (září 2014) Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji V roce 2012 a na začátku roku 2013 došlo vlivem sníženého růstu

Více

3. Nominální a reálná konvergence ČR k evropské hospodářské a měnové unii

3. Nominální a reálná konvergence ČR k evropské hospodářské a měnové unii . Nominální a reálná konvergence k evropské hospodářské a měnové unii Česká republika podle výsledků za rok a aktuálně analyzovaného období (duben až březen ) plní jako jediná ze čtveřice,, a tři ze čtyř

Více

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva 4. Ekonomická aktivita obyvatelstva Ekonomická aktivita charakterizuje ekonomický status osoby, její zařazení mezi osoby zaměstnané, nezaměstnané nebo ekonomicky neaktivní. Otázku o ekonomické aktivitě

Více

Vývoj ekonomiky ČR v roce 2012 březen 2013

Vývoj ekonomiky ČR v roce 2012 březen 2013 Vývoj ekonomiky ČR v roce 12 březen 13 Výkonnost odvětví Viditelné oslabování meziroční dynamiky hrubé přidané hodnoty ve většině odvětví v průběhu roku 12 Dynamika reálné výkonnosti odvětví české ekonomiky,

Více

4. MZDY Úplné náklady práce Výkaznictví ČSÚ Strukturální mzdová statistika

4. MZDY Úplné náklady práce Výkaznictví ČSÚ Strukturální mzdová statistika 4. MZDY Pod souhrnným výrazem mzda budeme v dalším textu rozumět také plat v nepodnikatelské sféře, budeme hovořit vždy o hrubých částkách, tedy před snížením o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v lednu 2015

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v lednu 2015 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v lednu 2015 Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 4 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi,

Více

Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2012

Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2012 Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz Leden 2013 Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2012 O B S A H SHRNUTÍ... 3 I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE... 6 I.1 VÝKONNOST EKONOMIKY... 6

Více

TÝDENÍK EKONOMICKÝCH AKTUALIT 10. týden 7. až 11. března 2016

TÝDENÍK EKONOMICKÝCH AKTUALIT 10. týden 7. až 11. března 2016 TÝDENÍK EKONOMICKÝCH AKTUALIT 10. týden 7. až 11. března 2016 Lednová bilance zahraničního obchodu sáhla na rekord Lednové výsledky zahraničního obchodu nepřekvapily, když nejenže navázaly na pozitivní

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 05/2016

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 05/2016 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 05/2016 Obsah Příliv zahraničních investic... 2 Polské přímé investice v zahraničí... 2 Inflace... 2 Průmyslová

Více

Porovnání vývoje vývozu České republiky s vývojem vývozu Maďarska, Polska, Slovenska a Slovinska na trh EU a Německa 1

Porovnání vývoje vývozu České republiky s vývojem vývozu Maďarska, Polska, Slovenska a Slovinska na trh EU a Německa 1 Porovnání vývoje vývozu České republiky s vývojem vývozu Maďarska, Polska, Slovenska a Slovinska na trh EU a Německa 1 Úvod Cílem této krátké tematické analýzy je zmapovat selektivní dopady globálního

Více

NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2011 C. ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU

NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2011 C. ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2011 C. ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU Obsah I. SOUHRNNÉ HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU... 1 1. CÍLE ROZPOČTOVÉ

Více

NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2013 C. ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU

NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2013 C. ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2013 C. ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU Obsah I. SOUHRNNÉ HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU... 1 1. CÍLE ROZPOČTOVÉ

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 06/2016

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 06/2016 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 06/2016 Obsah Příliv zahraničních investic... 2 Polské přímé investice v zahraničí... 2 Inflace... 2 Průmyslová

Více

STAVEBNICTVÍ V LEDNU LISTOPADU 2010

STAVEBNICTVÍ V LEDNU LISTOPADU 2010 ÚRS Praha, a.s., inženýrská a poradenská organizace Pražská 18, 102 00 Praha 10 STAVEBNICTVÍ V LEDNU LISTOPADU 2010 (STAVEBNÍ PRODUKCE, ZAMĚSTNANOST, PRODUKTIVITA) Úsek 03 leden 2011 Úvod Informace je

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 04/2016

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 04/2016 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 04/2016 Obsah Příliv zahraničních investic... 2 Polské přímé investice v zahraničí... 2 Inflace... 2 Průmyslová

Více

SEKCE STRATEGIÍ A POLITIK. Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace 2016

SEKCE STRATEGIÍ A POLITIK. Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace 2016 SEKCE STRATEGIÍ A POLITIK Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace 2016 únor 2016 IPR Praha, Sekce strategií a politik Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace

Více

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Pardubickém kraji

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Pardubickém kraji 2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Pardubickém kraji 2.1. Charakteristika domovního a bytového fondu a úrovně bydlení Z dlouhodobého pohledu se počet domů sloužících k bydlení zvyšoval

Více

Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz leden 2015. Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2014

Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz leden 2015. Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2014 Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz leden 2015 Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2014 O B S A H S H R N U T Í... 3 I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE... 6 I.1 VÝKONNOST EKONOMIKY...

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 9/2012

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 9/2012 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 9/2012 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Průmyslová produkce... 3 Nezaměstnanost...

Více

III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005

III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005 III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005 Prezentované výsledky šetření charakterizují (v souladu s uplatněnými mezinárodními metodickými přístupy) populaci žijící pouze ve vybraných bytech. Situace

Více

DOPADY REFORMY VEŘEJNÝCH FINANCÍ (Senátní tisk 106) Úvod

DOPADY REFORMY VEŘEJNÝCH FINANCÍ (Senátní tisk 106) Úvod DOPADY REFORMY VEŘEJNÝCH FINANCÍ (Senátní tisk 106) Úvod Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů schválený Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky je nutno považovat za výrazně liberální opatření,

Více

5 Analýza letecké dopravy (OKEČ 62)

5 Analýza letecké dopravy (OKEČ 62) 5 Analýza letecké dopravy (OKEČ 62) 5.1 Popis letecké dopravy 5.1.1 Činnosti v letecké dopravě Do odvětví letecké dopravy se zařazují následující odvětvové činnosti: Pravidelná letecká doprava (OKEČ 62.1);

Více

4 Porovnání s předchozím Konvergenčním programem a analýza citlivosti

4 Porovnání s předchozím Konvergenčním programem a analýza citlivosti 4 Porovnání s předchozím Konvergenčním programem a analýza citlivosti 4.1 Porovnání s předchozím makroekonomickým scénářem Rozdíly makroekonomických scénářů současného a loňského programu vyplývají z následujících

Více

Vývoj státního dluhu, dluhu veřejných rozpočtů, státního rozpočtu ČR a HDP v letech 1993-2008

Vývoj státního dluhu, dluhu veřejných rozpočtů, státního rozpočtu ČR a HDP v letech 1993-2008 Vývoj státního dluhu, dluhu veřejných rozpočtů, státního rozpočtu ČR a HDP v letech 1993-2008 Ing. Josef Palán Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut studie č. 2.091

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 09/2013

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 09/2013 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 09/2013 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Polské zahraniční investice... 2 Inflace... 2 Průmyslová

Více

MAPA VÝZKUMNÉHO A APLIKAČNÍHO POTENCIÁLU ČESKA. Mzdová atraktivita zaměstnání ve výzkumu a vývoji

MAPA VÝZKUMNÉHO A APLIKAČNÍHO POTENCIÁLU ČESKA. Mzdová atraktivita zaměstnání ve výzkumu a vývoji MAPA VÝZKUMNÉHO A APLIKAČNÍHO POTENCIÁLU ČESKA Mzdová atraktivita zaměstnání ve výzkumu a vývoji 30. dubna 2011 Tato zpráva byla vypracována v rámci veřejné zakázky Úřadu vlády Analýzy a podklady pro realizaci

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Listopad 2008 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Listopad 2008 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika Investiční oddělení Listopad 2008 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem prosince poklesly spotřebitelské ceny během listopadu o 0,5 procenta.

Více

TÝDENÍK EKONOMICKÝCH AKTUALIT 2. týden 11. až 15. ledna 2016. Základní ukazatele - poslední údaje 2015

TÝDENÍK EKONOMICKÝCH AKTUALIT 2. týden 11. až 15. ledna 2016. Základní ukazatele - poslední údaje 2015 TÝDENÍK EKONOMICKÝCH AKTUALIT 2. týden 11. až 15. ledna 2016 Prosinec přinesl nejnižší počet nezaměstnaných za posledních sedm let V prosinci roku 2015 činil podíl nezaměstnaných osob 6,2 %, což je sice

Více

FAKULTA EKONOMICKÁ. Bakalářská práce. Vývoj inflace a její vliv na domácnosti v ČR

FAKULTA EKONOMICKÁ. Bakalářská práce. Vývoj inflace a její vliv na domácnosti v ČR ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA EKONOMICKÁ Bakalářská práce Vývoj inflace a její vliv na domácnosti v ČR The development of inflation and its effect on households in Czech Republic. Lucie Burešová

Více

Makroekonomické informace 06/2008 2015-05-04 00:00:00

Makroekonomické informace 06/2008 2015-05-04 00:00:00 Makroekonomické informace 06/008 05-05-04 00:00:00 Květen byl dalším měsícem tohoto roku, ve kterém byl zaznamenán pokles počtu nezaměstnaných. K poklesu nezaměstnanosti přispěl postupně zvyšující se počet

Více

Analýza vývoje ekonomiky a konkurenceschopnosti ČR za 3. čtvrtletí 2011

Analýza vývoje ekonomiky a konkurenceschopnosti ČR za 3. čtvrtletí 2011 Sekce Evropské unie a mezinárodní konkurenceschopnosti Odbor ekonomických analýz Leden 2012 Analýza vývoje ekonomiky a konkurenceschopnosti ČR za 3. čtvrtletí 2011 EXECUTIVE SUMMARY... 2 I. HLAVNÍ TENDENCE

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Duben 2007 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Duben 2007 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Duben 2007 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Ministerstvo financí zvýšilo koncem dubna odhad letošního tempa růstu české ekonomiky na 5,3 procenta z 5,0

Více

ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ. Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2010

ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ. Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2010 Kontaktní pracoviště FADN CZ ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2010 Samostatná příloha ke Zprávě o stavu zemědělství

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2009 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2009 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Prosinec 2009 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem ledna vzrostly spotřebitelské ceny během prosince o 0,2 procenta. V meziročním

Více

3. Využití pracovní síly

3. Využití pracovní síly 3. Využití pracovní síly Podíl kraje na objemu HDP se mírně snížil Dynamika růstu hrubého domácího produktu (HDP) v kraji byla do roku 2008 stejná jako na úrovni ČR, v průměru 6,6 % ročně. K zásadnímu

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Leden 2007 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Leden 2007 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika Investiční oddělení Leden 2007 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Česká republika má konečně vládu. Poslanecká sněmovna dala v lednu, osm měsíců po parlamentních volbách, důvěru

Více

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR Cílem průzkumu makroekonomických prognóz (tzv. Kolokvia), který provádí MF ČR, je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit

Více

1. Vnější ekonomické prostředí

1. Vnější ekonomické prostředí 1. Vnější ekonomické prostředí Vývoj světového hospodářství a světových trhů se v roce 2009 odehrával ve znamení mírného hospodářského poklesu. Nejvýznamnější ekonomiky světa zaznamenaly prudkou negativní

Více

ZPRÁVA O PLNĚNÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA 1. POLOLETÍ 2014

ZPRÁVA O PLNĚNÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA 1. POLOLETÍ 2014 ZPRÁVA O PLNĚNÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA 1. POLOLETÍ 2014 Obsah I. EKONOMICKÝ VÝVOJ A HOSPODAŘENÍ VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ... 1 1. ZÁKLADNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE... 1 2. EKONOMICKÝ VÝKON...3

Více

MĚNOVÁ STATISTIKA BŘEZEN

MĚNOVÁ STATISTIKA BŘEZEN BŘEZEN 2015 2 OBSAH Tabulka 1: Základní úrokové sazby 4 Tabulka 2: Úrokové sazby finančních trhů 4 Komentáře k tabulkám 1-2 5 Měnový vývoj Tabulka 3: Základní měnové indikátory 6 Tabulka 4: Peněžní agregáty

Více

ERGO pojišťovna, a.s.

ERGO pojišťovna, a.s. ERGO pojišťovna, a.s. za rok 2015 Řádná valná hromada 27. dubna 2016 v Praze Obsah Orgány společnosti... 3 Zpráva dozorčí rady... 4 Úvodní slovo předsedy představenstva... 5 Ekonomika 2015... 6 Pojišťovnictví

Více

Makroekonomické informace 6/2009 2015-05-04 00:00:00

Makroekonomické informace 6/2009 2015-05-04 00:00:00 Makroekonomické informace 6/2009 205-05-04 00:00:00 2 V březnu 2009 - dle údajů NBP - činil příliv přímých zahraničních investic do Polska celkem 407 mil. EUR. Příliv přímých zahraničních investic V březnu

Více

KAPITOLA 0: MAKROEKONOMICKÝ RÁMEC ANALÝZY VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ

KAPITOLA 0: MAKROEKONOMICKÝ RÁMEC ANALÝZY VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ KAPITOLA 0: MAKROEKONOMICKÝ RÁMEC ANALÝZY VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ Česká republika Tab.0.1 Hlavní makroekonomické ukazatele národního hospodářství České republiky Mezinárodní srovnání Tab.0.2 HDP na 1

Více

11-2010 MONITOR VYBRANÉ HOSPODÁŘSKÉ, MĚNOVÉ A SOCIÁLNÍ UKAZATELE

11-2010 MONITOR VYBRANÉ HOSPODÁŘSKÉ, MĚNOVÉ A SOCIÁLNÍ UKAZATELE 11-2010 MONITOR VYBRANÉ HOSPODÁŘSKÉ, MĚNOVÉ A SOCIÁLNÍ UKAZATELE 12/2014 O B S A H Č T V R T L E T N Ě S L E D O V A N É U K A Z A T E L E 3. Č T V R T L E T Í 2 0 1 4 3 Čtvrtletní odhad hrubého domácího

Více

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2011 a predikce na další období. (textová část)

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2011 a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2011 a predikce na další období (textová část) Obsah strana Metodika a zdroje použitých dat... 3 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace

Více

1. Vnější ekonomické prostředí

1. Vnější ekonomické prostředí 1. Vnější ekonomické prostředí Vývoj světové ekonomiky v roce 2008 byl významně poznamenán vážnou hospodářskou recesí. Nejsilnější ekonomika světa USA zaznamenala četné a významné otřesy na finančních

Více

Jak povzbudit ekonomický růst během recese. Petr Král ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz Česká národní banka

Jak povzbudit ekonomický růst během recese. Petr Král ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz Česká národní banka STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 14 Růstové faktory českého strojírenství 17. dubna 14 Jak povzbudit ekonomický růst během recese Petr Král ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz Česká národní banka Recese

Více

- 1 - Makrodata v ČR zveřejněná v srpnu 2014:

- 1 - Makrodata v ČR zveřejněná v srpnu 2014: - 1-1 Makrodata v ČR zveřejněná v srpnu 2014: Průmyslová produkce za červen rostla o 8,1% y/y Maloobchodní tržby za červen vzrostly o 8,2% y/y Nezaměstnanost v červenci stagnovala na úrovni 7,4% Inflace

Více

VÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ A NÁPOJŮ, TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ DA. 1. Výroba potravinářských výrobků a nápojů OKEČ 15

VÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ A NÁPOJŮ, TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ DA. 1. Výroba potravinářských výrobků a nápojů OKEČ 15 VÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ A NÁPOJŮ, TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ DA 1. Výroba potravinářských výrobků a nápojů OKEČ 15 1.1. Charakteristika odvětví Výroba potravinářských výrobků a nápojů je odvětvím navazujícím

Více

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Královéhradeckém kraji

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Královéhradeckém kraji 2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Královéhradeckém kraji 2.1. Charakteristika domovního a bytového fondu a úrovně bydlení Ucelené informace o domovním a bytovém fondu poskytuje

Více

Státní rozpočet na rok 2005. Tisková konference Ministerstva financí 22.9.2004

Státní rozpočet na rok 2005. Tisková konference Ministerstva financí 22.9.2004 Státní rozpočet na rok 2005 Tisková konference Ministerstva financí 22.9.2004 Východiska Koncepce reformy veřejných financí 2003-2006 Konvergenční program ČR Makroekonomická predikce MF Cíl Zvrácení negativního

Více

7. Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů OKEČ 22

7. Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů OKEČ 22 Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů 7. Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů OKEČ 22 7.1. Charakteristika odvětví Polygrafický průmysl se člení na vydavatelské činnosti, tisk

Více

NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2010 B. EKONOMICKÝ VÝVOJ A VEŘEJNÉ ROZPOČTY

NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2010 B. EKONOMICKÝ VÝVOJ A VEŘEJNÉ ROZPOČTY NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2010 B. EKONOMICKÝ VÝVOJ A VEŘEJNÉ ROZPOČTY Obsah I. EKONOMICKÝ VÝVOJ... 1 1. EKONOMICKÝ VÝKON... 3 1.1. Poptávka... 4 1.2. Nabídka... 4 1.3. Důchody...

Více

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2013 a predikce na další období. (textová část)

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2013 a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2013 a predikce na další období (textová část) Obsah strana Metodika a zdroje použitých dat... 1 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2008 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2008 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika Investiční oddělení Prosinec 2008 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem ledna poklesly spotřebitelské ceny během prosince o 0,3 procenta. V meziročním

Více

INFORMACE O POKLADNÍM PLNĚNÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA 1. AŽ 3. ČTVRTLETÍ 2004

INFORMACE O POKLADNÍM PLNĚNÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA 1. AŽ 3. ČTVRTLETÍ 2004 Ministerstvo financí Čj. 20/116 382/2004 V Praze dne 29. října 2004 Materiál pro jednání rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR INFORMACE O POKLADNÍM PLNĚNÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Více

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2012 a predikce na další období. (textová část)

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2012 a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2012 a predikce na další období (textová část) Obsah strana Metodika a zdroje použitých dat... 3 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace

Více

Oddělení propagace obchodu a investic. Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 12/2010

Oddělení propagace obchodu a investic. Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 12/2010 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 12/2010 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Výroba... 3 Nezaměstnanost... 4 Průměrná mzda...

Více

Svaz průmyslu a dopravy ČR

Svaz průmyslu a dopravy ČR Svaz průmyslu a dopravy ČR Statistické šetření SPČR a ČNB v nefinančních podnicích Výsledky za 4. Vyhodnocení a komentáře 2 O šetření Pravidelné čtvrtletní šetření SPČR a ČNB Od roku 2011, dodnes celkem

Více

Varianty zvyšování minimální mzdy v příštím období

Varianty zvyšování minimální mzdy v příštím období Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Varianty zvyšování v příštím období A. Základní sazba Minimální mzda v Programovém prohlášení Vlády ČR V Programovém prohlášení vlády je uvedeno, že Vláda zvýší

Více

4. CZ-NACE 15 - VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ

4. CZ-NACE 15 - VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ Výroba usní a souvisejících výrobků 4. CZ-NACE 15 - VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ 4.1 Charakteristika odvětví V roce 2009 nahradila klasifikaci OKEČ nová klasifikace CZ-NACE. Podle této klasifikace

Více

Zpráva. o základních tendencích. příjmové a výdajové situace. (textová část)

Zpráva. o základních tendencích. příjmové a výdajové situace. (textová část) I. Zpráva o základních tendencích příjmové a výdajové situace domácností ČR v 1. čtvrtletí 2015 (textová část) Obsah strana Hlavní poznatky z analýzy... 1 1. Příjmy domácností... 4 1. 1 Základní charakteristika...

Více

Čerpání prostředků z fondů EU za programové období 2007-2013 Petr Hovorka a Jan Kůs. Ministerstvo financí České republiky

Čerpání prostředků z fondů EU za programové období 2007-2013 Petr Hovorka a Jan Kůs. Ministerstvo financí České republiky makroekonomický vývoj, záměry fiskální politiky, vývoj veřejných financí, veřejné rozpočty, peněžní toky, vládní sektor, národní účty, mezinárodní srovnání, střednědobý fiskální výhled, střednědobý výhled

Více

Zpráva. o základních tendencích. příjmové a výdajové situace. (textová část)

Zpráva. o základních tendencích. příjmové a výdajové situace. (textová část) I. Zpráva o základních tendencích příjmové a výdajové situace domácností ČR v 1. čtvrtletí 2014 (textová část) Obsah strana Hlavní poznatky z analýzy... 1 1. Příjmy domácností... 4 1. 1 Základní charakteristika...

Více

3. Využití pracovní síly

3. Využití pracovní síly 3. Využití pracovní síly Kraj se vyznačuje průměrnou ekonomickou výkonností Graf č. 3 Vývoj HDP a zaměstnanosti v národním hospodářství (rok 199 = 1) Určujícím prvkem využití a rozvoje lidských zdrojů

Více

Demografické a ekonomické souvislosti systému péče o děti v ČR a ve Francii. Kamila Svobodová Věra Kuchařová

Demografické a ekonomické souvislosti systému péče o děti v ČR a ve Francii. Kamila Svobodová Věra Kuchařová Demografické a ekonomické souvislosti systému péče o děti v ČR a ve Francii Kamila Svobodová Věra Kuchařová Počet (v tis.) Úhrnná plodnost Počet (v tis.) Úhrnná plodnost Počet živě narozených dětí a úhrnná

Více

Sekce měnová a statistiky. V Praze dne 30. ledna 2009 Čj. 2009 / 64 / 410. Materiál k projednání v bankovní radě České národní banky

Sekce měnová a statistiky. V Praze dne 30. ledna 2009 Čj. 2009 / 64 / 410. Materiál k projednání v bankovní radě České národní banky ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA Sekce měnová a statistiky OMEZENÝ PŘÍSTUP po dobu 6 let V Praze dne 3. ledna 9 Čj. 9 / 6 / 1 Materiál k projednání v bankovní radě České národní banky 1. situační zpráva o hospodářském

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

I. 2. VÝVOJ ZÁVAZNÝCH UKAZATELŮ ROZPOČTU. I.3.1. Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

I. 2. VÝVOJ ZÁVAZNÝCH UKAZATELŮ ROZPOČTU. I.3.1. Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti O B S A H I. PRŮVODNÍ ZPRÁVA strana I. 1. ÚVOD 9 I. 2. VÝVOJ ZÁVAZNÝCH UKAZATELŮ ROZPOČTU 14 I. 3. PŘÍJMY KAPITOLY MO 17 I.3.1. Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Únor 2010 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Únor 2010 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Únor 2010 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem února vzrostly spotřebitelské ceny během ledna o 1,2 procenta. V meziročním

Více

2. Výroba textilií a textilních výrobků OKEČ 17

2. Výroba textilií a textilních výrobků OKEČ 17 VÝROBA TEXTILIÍ, TEXTILNÍCH A ODĚVNÍCH VÝROBKŮ DB Výroba textilií a textilních výrobků 2. Výroba textilií a textilních výrobků OKEČ 17 2.1. Charakteristika odvětví Textilní průmysl se podle druhu zpracovávané

Více

Analýza. vývoje příjmů a výdajů domácností ČR. v 1. pololetí 2015 a predikce na další období. (textová část)

Analýza. vývoje příjmů a výdajů domácností ČR. v 1. pololetí 2015 a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v 1. pololetí 2015 a predikce na další období (textová část) Obsah A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace domácností v 1. pololetí 2015...

Více

STAVEBNICTVÍ 1. Postavení stavebnictví v NH a základní trendy jeho vývoje

STAVEBNICTVÍ 1. Postavení stavebnictví v NH a základní trendy jeho vývoje II STAVEBNICTVÍ 1. Postavení stavebnictví v NH a základní trendy jeho vývoje 2. Stavební trh 3. Stavební produkce a ceny 4. Pracovníci a mzdy 5. Hospodářské výsledky II - 1 POSTAVENÍ STAVEBNICTVÍ V NH

Více

MAKROEKONOMICKÉ PROJEKCE PRO EUROZÓNU SESTAVENÉ PRACOVNÍKY ECB

MAKROEKONOMICKÉ PROJEKCE PRO EUROZÓNU SESTAVENÉ PRACOVNÍKY ECB Box MAKROEKONOMICKÉ PROJEKCE PRO EUROZÓNU SESTAVENÉ PRACOVNÍKY Na základě údajů dostupných k 22. únoru 2013 sestavili pracovníci projekce makroekonomického vývoje eurozóny 1. Podle těchto projekcí by měl

Více

I. ZPRÁVA O HOSPODAØENÍ ÈNB 3. I.1 Bilance ÈNB, úèetní závìrka, zpráva auditora 5 II. ORGANIZAÈNÍ ZMÌNY 11. II.1 Organizaèní schéma 12

I. ZPRÁVA O HOSPODAØENÍ ÈNB 3. I.1 Bilance ÈNB, úèetní závìrka, zpráva auditora 5 II. ORGANIZAÈNÍ ZMÌNY 11. II.1 Organizaèní schéma 12 1998 VÝROČNÍ ZPRÁVA OBSAH: ÚVODNÍ SLOVO GUVERNÉRA ÈNB 1 I. ZPRÁVA O HOSPODAØENÍ ÈNB 3 I.1 Bilance ÈNB, úèetní závìrka, zpráva auditora 5 II. ORGANIZAÈNÍ ZMÌNY 11 II.1 Organizaèní schéma 12 III. MÌNOVÁ

Více

Rozšířené výstupy Informačního systému o průměrném výdělku

Rozšířené výstupy Informačního systému o průměrném výdělku Rozšířené výstupy Informačního systému o průměrném výdělku A) Výstupy pro odbor 65 - odbor analýz a statistik Výsledková část ISPV-ČR za 1. pololetí a rok 2014 a 1. pololetí a rok 2015 Hrubý měsíční mzda/plat

Více

Zpracovatel: Odbor statistiky trhu práce a rovných příležitostí. Ředitel odboru: Mgr. Dalibor Holý, tel.: +420 274 052 694

Zpracovatel: Odbor statistiky trhu práce a rovných příležitostí. Ředitel odboru: Mgr. Dalibor Holý, tel.: +420 274 052 694 Dostala se Vám do rukou publikace, která obsahuje statistická data z Výběrového šetření pracovních sil. Přináší informace o výši a struktuře zaměstnanosti, nezaměstnanosti a ekonomicky neaktivním obyvatelstvu

Více

ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ. Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2012

ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ. Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2012 Kontaktní pracoviště FADN CZ ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2012 Samostatná příloha ke Zprávě o stavu zemědělství

Více

2. Kvalita lidských zdrojů

2. Kvalita lidských zdrojů 2. Kvalita lidských zdrojů 2.1 Struktura obyvatel Sídelní struktura Osidlování území současného Moravskoslezského kraje bylo prováděno převážně v raném středověku zakládáním měst na tradičních obchodně-dopravních

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní tendence,

Více

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty, 2004 2014

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty, 2004 2014 5 Potratovost V roce bylo evidováno 10 37,0 tisíce potratů, čímž bylo opět překonáno absolutní minimum z minulého roku. Počet uměle přerušených těhotenství (UPT) se snížil o 0,8 tisíce na 21,9 tisíce.

Více

ČESKÝ TRH REALITNÍCH INVESTIC

ČESKÝ TRH REALITNÍCH INVESTIC RESEARCH ČESKÝ TRH REALITNÍCH INVESTIC 15/Q3 MAKROEKONOMICKÁ DATA... 3 PŘÍRŮSTEK HDP... 3 PROGNÓZA HDP... 3 INFLACE... 3 NEZAMĚSTNANOST... KURZ CZK/USD, EUR... VÝKON ČESKÉHO STAVEBNICTVÍ... ÚROKOVÉ SAZBY...

Více

Makroekonomický vývoj v ČR a měnová politika ČNB. Miroslav Singer

Makroekonomický vývoj v ČR a měnová politika ČNB. Miroslav Singer Makroekonomický vývoj v ČR a měnová politika ČNB Miroslav Singer guvernér, Česká národní banka Jihočeská univerzita České Budějovice, 10. března 2014 Obsah Nedávný makroekonomický vývoj v ČR Měnová politika

Více

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost 2007-2013

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost 2007-2013 Ministerstvo práce a sociálních vě cí Č eské republiky III. Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost 2007-2013 VERZE ÚNOR 2007 OBSAH OBSAH... 2 1. ÚVOD... 4 2. ANALÝZA EKONOMICKÉ A SOCIÁLNÍ SITUACE

Více

Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz Leden 2016. Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2015

Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz Leden 2016. Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2015 Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz Leden 2016 Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2015 O B S A H S H R N U T Í... 3 I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE... 7 I.1 VÝKONNOST EKONOMIKY...

Více

Měsíční přehled č. 09/00

Měsíční přehled č. 09/00 Měsíční přehled č. 09/00 Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl v září obrat zahraničního obchodu v běžných cenách výše 197,8 mld.kč, čímž stoupl v

Více

3. Vývoj příjmů a vydání domácností podle výsledků statistiky RÚ 3.1 Příjmy a vydání průměrné domácnosti v období 1989 až 1992

3. Vývoj příjmů a vydání domácností podle výsledků statistiky RÚ 3.1 Příjmy a vydání průměrné domácnosti v období 1989 až 1992 3. Vývoj příjmů a vydání domácností podle výsledků statistiky RÚ Statistika rodinných účtů podává přehled o hospodaření soukromých domácností prostřednictvím údajů o vývoji spotřeby různého druhu zboží

Více

www.czso.cz TRH PRÁCE 2012 v Praze

www.czso.cz TRH PRÁCE 2012 v Praze Vydal v květnu 2013: Český statistický úřad Na padesátém 81 100 82 Praha 10 www.czso.cz ISBN 978-80-250-2416-4 Český statistický úřad, 2013 TRH PRÁCE 2012 v Praze Kód: 103125-13 Praha D ostala se Vám do

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA JABLUNKOVA 2015-2023 STATISTICKÝ POPIS MĚSTA JABLUNKOVA A JEHO SROVNÁNÍ S REFERENČNÍMI ÚZEMNÍMI JEDNOTKAMI

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA JABLUNKOVA 2015-2023 STATISTICKÝ POPIS MĚSTA JABLUNKOVA A JEHO SROVNÁNÍ S REFERENČNÍMI ÚZEMNÍMI JEDNOTKAMI STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA JABLUNKOVA 2015-2023 STATISTICKÝ POPIS MĚSTA JABLUNKOVA A JEHO SROVNÁNÍ S REFERENČNÍMI ÚZEMNÍMI JEDNOTKAMI 2015 OBSAH ÚVOD 2 1. OBYVATELSTVO A JEHO CHARAKTERISTIKY 3 1.1

Více