OBSAH 1. ÚVOD MONITORING JAKOSTI VODY NA DROBNÝCH VODNÍCH TOCÍCH (DVT)...

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "OBSAH 1. ÚVOD... 2 2. MONITORING JAKOSTI VODY NA DROBNÝCH VODNÍCH TOCÍCH (DVT)..."

Transkript

1 Zpráva o sledování jakosti vody a sedimentů drobných vodních toku a malých vodních nádrží v roce 2010

2 OBSAH 1. ÚVOD MONITORING JAKOSTI VODY NA DROBNÝCH VODNÍCH TOCÍCH (DVT) Charakteristika monitorovacích programů Vyhodnocení výsledků podle kritérií daných ČSN Vyhodnocení výsledků podle kritérií daných NV 229/2007 Sb Vývojový trend monitorovaných ukazatelů Závěr MONITORING JAKOSTI VODY NA MALÝCH VODNÍCH NÁDRŽÍCH (MVN) Charakteristika monitorovacího programu Vyhodnocení výsledků podle kritérií daných ČSN Vyhodnocení výsledků podle kritérií daných NV 229/2007 Sb Vývojový trend monitorovaných ukazatelů Závěr MONITORING DUSIČNANŮ PRO POTŘEBY SMĚRNICE RADY 91/676/EHS (DUS) Charakteristika monitorovacího programu Vyhodnocení výsledků podle kritérií daných ČSN Vyhodnocení výsledků podle lokalizace profilů ve zranitelných nebo nezranitelných oblastech Vyhodnocení výsledků podle kritérií daných NV 229/2007 Sb Vyhodnocení výsledků podle kritérií daných směrnicí Rady 91/676/EHS Prezentace výsledků monitoringu dusičnanů Screening pesticidů Závěr MONITORING PRO HODNOCENÍ EKOLOGICKÉHO STAVU DVT (BIO) Charakteristika monitorovacího programu Vyhodnocení výsledků podle kriterií daných ČSN Závěr MONITORING SPOLEČENSTEV FYTOPLANKTONU V MVN Charakteristika programu Vyhodnocení výsledků Závěr MONITORING SEDIMENTŮ V DVT A MVN Charakteristika monitorovacího programu Vyhodnocení výsledků DVT Vyhodnocení výsledků MVN Vývojový trend monitorovaných ukazatelů Závěr SOUHRN Monitoring DVT Monitoring MVN Monitoring dusičnanů pro potřeby směrnice Rady 91/676/EHS Monitoring pro zhodnocení ekologického stavu DVT Monitoring společenstev fytoplanktonu v MVN Monitoring sedimentů v DVT a MVN PŘÍLOHY Zpracovali: Ing. Kamil Žitník, Mgr. Zuzana Lošťáková, Ing. Vít Baránek, Ph.D., Ing. Josef Hvízdal, Mgr. Lenka Procházková Brno, 2011 Povodí Moravy, s.p., Dřevařská 11, Brno 1

3 1. ÚVOD Zemědělská vodohospodářská správa (dále jen ZVHS ) zabezpečovala v roce 2010 v rámci svých činností i celostátní monitorovací systém zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod. V daném roce sledovala ZVHS celkem 855 profilů na drobných vodních tocích a malých vodních nádržích. Ve vzorcích vod byly sledovány jednak základní fyzikální a chemické ukazatele umožňující včasnou identifikaci drobných komunálních a zemědělských zdrojů znečištění, ale i cizorodé látky ukazující na možnost kontaminace prostředí těžkými kovy a některými specifickými organickými látkami. Na vybraných profilech byla prováděna sledování a hodnocení ekologického stavu vod. Odběry na drobných vodních tocích ve správě ZVHS byly uskutečňovány na profilech v rámci dřívějšího programu monitoringu pro státní síť sledování jakosti vody (ČHMÚ) a monitoringu bodových zdrojů znečištění (BODZDR), které navazují na síť profilů provozního monitoringu zabezpečovaného státními podniky Povodí. Síť profilů ZVHS je situována na profilech v závěrových úsecích páteřních toků vodních útvarů a na významnějších přítocích těchto toků. Vybrané nádrže ve správě ZVHS byly sledovány v programu monitoringu malých vodních nádrží (MVN). V rámci hydrobiologického monitoringu (BIO) byl mimo standardní sledování makrozoobentosu a fytobentosu prováděn monitoring plůdkového společenstva ryb. Na vybraných MVN byl během sezóny sledován vývoj společenstev fytoplanktonu. Na podzim 2010 byl proveden kontrolní monitoring chemického stavu sedimentů (SED) na vybraných profilech DVT i MVN. Dále se ZVHS jako pověřený odborný subjekt významnou měrou podílela na plnění požadavků plynoucích ze směrnice Rady 91/676/EHS (Nitrátová směrnice), podchycující znečištění pocházející ze zemědělských zdrojů. Pro potřeby této směrnice byl na území celé ČR prováděn monitoring dusičnanů (DUS) v gesci státních podniků Povodí, jehož vyhodnocení provedli pracovníci oddělení hydroekologických činností ÚISŘ. V rámci implementace Směrnice 2000/60/ES, ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (tzv. Rámcové směrnice), připravovalo ZVHS každoročně spolu se státními podniky Povodí síť provozního monitoringu. Přístup ke statisticky zpracovaným výsledkům monitorovacích aktivit i k primárním datům databáze monitoringu zajišťovala ZVHS prostřednictvím internetových stránek (http://www.zvhs.cz). Data monitoringu byla zveřejňována i na vodohospodářském portálu informačního systému veřejné správy ISVS VODA (http://www.voda.mze.cz). Pro prezentaci výsledků monitoringu dusičnanů ze zemědělství, zejména pro pracovníky státní správy a zemědělské výroby, slouží tzv. Nitrátový portál (https://is2ms.monsms.cz/nitr). 2. MONITORING JAKOSTI VODY NA DROBNÝCH VODNÍCH TOCÍCH (DVT) 2.1. Charakteristika monitorovacích programů ZVHS v roce 2010 monitorovala celkem 318 profilů na DVT (viz příloha č. 2). V monitorovacím programu ČHMÚ bylo sledováno 70 profilů lokalizovaných převážně v uzávěrových profilech povodí nejvýznamnějších toků ve správě ZVHS, v rámci programu BODZDR pak 248 profilů v úsecích DVT pod významnými bodovými zdroji znečištění (Tab. 1). Tab. 1: Počet monitorovaných profilů DVT v jednotlivých Oblastech povodí Oblast povodí ČHMÚ BODZDR DVT I. Horního a středního Labe II. Horní Vltavy III. Berounky IV. Dolní Vltavy V. Ohře a Dolního Labe VI. Odry VII. Moravy VIII. Dyje Celkem ZVHS

4 V odebraných vzorcích se stanovovalo 41 ukazatelů pro monitoring ČHMÚ a 18 pro monitoring BODZDR (Tab. 2) s měsíční frekvencí vzorkování po celý rok. Přímo v terénu byly při odběrech měřeny fyzikálně-chemické ukazatele: teplota, rozpuštěný kyslík (WTW 315i), konduktivita a ph (YSI 63). Vyhodnocení výsledků bylo provedeno dle platných legislativních předpisů v souladu s normou ČSN Jakost vod Klasifikace jakosti povrchových vod (dále jen ČSN ) a nařízením vlády č. 229/2007 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech (dále jen NV 229/2007 Sb. ) Pro vyhodnocení získaných dat bylo použito těchto sumárních charakteristik: medián, 90% percentil (C90), minimum, maximum, aritmetický průměr. Tab. 2: Ukazatele jakosti vody sledované při laboratorních rozborech na DVT Ident Ukazatel Jednotka Zkratka Monitorovací program A1 Rozpuštěný kyslík mg/l O 2 ČHMÚ BODZDR A2 Biochemická spotřeba kyslíku mg/l BSK-5 ČHMÚ BODZDR A4 Chemická spotřeba kyslíku dichromanem mg/l CHSK-Cr ČHMÚ BODZDR A5 Celkový organický uhlík mg/l TOC ČHMÚ BODZDR B1 Reakce vody číslo ph ČHMÚ BODZDR B3 Rozpuštěné látky sušené při 105 C mg/l RL 105 ČHMÚ BODZDR B4 Konduktivita ms/m k ČHMÚ BODZDR B5 Nerozpuštěné látky sušené při 105 C mg/l NL 105 ČHMÚ BODZDR B8 Amoniakální dusík mg/l + N-NH 4 ČHMÚ BODZDR B9 Dusitanový dusík mg/l - N-NO 2 ČHMÚ BODZDR B10 Dusičnanový dusík mg/l - N-NO 3 ČHMÚ BODZDR B12 Celkový fosfor mg/l Pc ČHMÚ BODZDR B24 Fosforečnanový fosfor mg/l 3- P-PO 4 ČHMÚ BODZDR C1 Chloridy mg/l Cl - ČHMÚ BODZDR C2 Sírany mg/l 2- SO 4 ČHMÚ BODZDR C20 Polychlorované bifenyly celkem ng/l PCB ČHMÚ C21 Polycyklické aromatické uhlovodíky celkem ng/l PAU ČHMÚ D1 Rtuť μg/l Hg ČHMÚ D2 Kadmium μg/l Cd ČHMÚ D3 Olovo μg/l Pb ČHMÚ D4 Arsen μg/l As ČHMÚ D5 Měď μg/l Cu ČHMÚ D6 Veškerý chrom μg/l Cr ČHMÚ D9 Nikl μg/l Ni ČHMÚ D10 Zinek μg/l Zn ČHMÚ E3 Koliformní bakterie KTJ/ml KOLI ČHMÚ BODZDR E4 Termotolerantní kolif. bakterie KTJ/ml FKOLI ČHMÚ BODZDR E5 Enterokoky (fekální streptokoky) KTJ/ml ENT ČHMÚ BODZDR E17 Chlorofyl a μg/l CHL a ČHMÚ G18 Benzo(a)pyren ng/l BaP ČHMÚ G19 Fluoranthen ng/l FL ČHMÚ G52 Benzo(b)fluoranthen ng/l BbF ČHMÚ G53 Benzo(k)fluoranthen ng/l BkF ČHMÚ G54 Indeno(1,2,3-c,d)pyren ng/l IP ČHMÚ G55 Benzo(g,h,i)perylen ng/l BgP ČHMÚ G70 PCB 28 ng/l PCB 28 ČHMÚ G71 PCB 52 ng/l PCB 52 ČHMÚ G72 PCB 101 ng/l PCB 101 ČHMÚ G74 PCB 138 ng/l PCB 138 ČHMÚ G75 PCB 153 ng/l PCB 153 ČHMÚ G76 PCB 180 ng/l PCB 180 ČHMÚ 3

5 2.2. Vyhodnocení výsledků podle kritérií daných ČSN Sledované profily byly vyhodnoceny na základě sumarizace vybraných statistických charakteristik a jejich srovnání s platným legislativním předpisem (ČSN ). Mezní hodnoty tříd jakosti vody u vybraných ukazatelů jsou uvedeny v Tab. 4. Podrobné hodnocení jednotlivých profilů DVT dle této normy je uvedeno v příloze č. 4. Tab. 3: Frekvence rozborů spadajících do I.-V. jakostní třídy dle ČSN ČSN frekvence (%) Třída jakosti - Česká republika Skupina látek Ukazatel Jednotka I II III IV V O 2 mg/l Kyslíkový režim BSK-5 mg/l CHSK-Cr mg/l TOC mg/l N-NH 4 mg/l Základní formy živin - N-NO 3 mg/l Pc mg/l Doplňkové ukazatele NL 105 mg/l CHL a μg/l Organické látky PCB ng/l PAU ng/l Hg μg/l Těžké kovy Cd μg/l Pb μg/l As μg/l Bakteriální ukazatele FKOLI KTJ/ml ENT KTJ/ml Tab. 4: Mezní hodnoty tříd jakosti vody dle ČSN Skupina látek Kyslíkový režim Základní formy živin Doplňkové ukazatele Organické látky Těžké kovy Bakteriální ukazatele Ukazatel Pozn.: I neznečištěná voda II mírně znečištěná voda III znečištěná voda IV silně znečištěná voda V velmi silně znečištěná voda Měrná jednotka Třída dle ČSN I II III IV V O 2 mg/l > 7.5 > 6.5 > 5 > 3 3 BSK-5 mg/l < 2 < 4 < 8 < CHSK-Cr mg/l < 15 < 25 < 45 < TOC mg/l < 7 < 10 < 16 < N-NH 4 mg/l < 0.3 < 0.7 < 2 < N-NO 3 mg/l < 3 < 6 < 10 < Pc mg/l < 0.05 < 0.15 < 0.4 < 1 1 NL 105 mg/l < 20 < 40 < 60 < CHL a μg/l < 10 < 25 < 50 < PCB ng/l < 5 < 10 < 20 < PAU ng/l < 10 < 100 < 500 < Hg μg/l < 0.05 < 0.1 < 0.5 < 1 1 Cd μg/l < 0.1 < 0.5 < 1 < 2 2 Pb μg/l < 3 < 8 < 15 < As μg/l < 1 < 10 < 20 < FKOLI KTJ/ml < 40 < 100 < 500 < ENT KTJ/ml < 6 < 13 < 25 <

6 5

7 2.3. Vyhodnocení výsledků podle kritérií daných NV 229/2007 Sb. Hodnocení vybraných ukazatelů z pohledu překročení mezních hodnot daných NV 229/2007 Sb. v rámci monitorovacích programů ČHMÚ a BODZDR bylo provedeno na základě statistických charakteristik: aritmetický průměr, medián, maximum, minimum, C90. Detailní hodnocení profilů na sledovaných drobných vodních tocích dle tohoto nařízení uvádí přílohy pro jednotlivé Oblasti povodí. 6

8 V následujících grafech Whisker-Box and Plot vybraných jakost ních parametrů sledovaných na DVT jsou zobrazeny základní statistické charakteristiky včetně hodnot imisních standardů přípustného znečištění povrchových vod stanovených NV 229/2007 Sb., které jsou v grafech vyznačeny oranžovou čarou. Tab. 5: Frekvence rozborů překračujících mezní hodnoty dle NV 229/2007 Sb. NV 229/2007 Sb. - frekvence (%) Oblasti povodí Skupina látek Kyslíkový režim Základní formy živin Základní chemické složení a fyzikální ukazatele Organické látky Těžké kovy Bakteriální ukazatele Ukazatel Imisní standard Měrná jednotka I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. O 2 >6 mg/l BSK-5 6 mg/l CHSK-Cr 35 mg/l TOC 13 mg/l N-NH mg/l N-NO 3 7 mg/l Pc 0.2 mg/l RL mg/l NL mg/l Cl mg/l SO mg/l PCB 12 ng/l PAU 200 ng/l Hg 0.1 μg/l Cd 0.7 μg/l Pb 14.4 μg/l As 20 μg/l FKOLI 40 KTJ/ml ENT 20 KTJ/ml ČR 7

9 8

10 Pozn.: Těžké kovy (rtuť, kadmium, olovo, arsen) a specifické organické látky (PCB, PAU) nejsou v monitorovacím programu bodových zdrojů znečištění sledovány, proto chybí na ose x příslušných grafů srovnání ČHMÚ a BODZDR. 9

11 2.4. Vývojový trend monitorovaných ukazatelů Níže uvedené grafy vybraných ukazatelů znázorňují změny ročních mediánových hodnot ukazatelů sledovaných na DVT na celém území ČR za období sledování V monitorovací síťi došlo pouze k minimálním úpravám. 10

12 2.5. Závěr V roce 2010 prováděla ZVHS odběry vzorků vod z 318 DVT, a to v rámci monitoringu pro dřívější státní síť (ČHMÚ) 70 profilů a monitoringu bodových zdrojů znečištění (BODZDR) 248 profilů (viz příloha č. 2). Lokalizace profilů je zachycena na mapových listech (viz příloha č. 1). Ve vzorcích vody bylo stanovováno celkem 41 ukazatelů v monitorovacím programu ČHMÚ a 18 jakostních parametrů v monitoringu BODZDR při četnosti odběrů 1x za měsíc. V těchto ukazatelích bylo ve vzorcích vod provedeno celkem laboratorních rozborů, z toho pro monitorovací program ČHMÚ a pro program BODZDR. Vyhodnocení datových souborů bylo provedeno vztažením hodnoty 90% percentilu k platným mezním hodnotám daným ČSN (viz. příloha č. 4) a k mezním hodnotám daným NV 229/2007 Sb. Pro charakteristiku datových souborů bylo dále použito statistických veličin aritmetický průměr, medián, maximum a minimum. Výsledky monitoringu vypovídají o pokračujícím fekálním znečištění vod DVT. Mikrobiální kontaminaci potvrzuje fakt, že v ukazateli enterokoky byla spodní hranice V. třídy překročena v 395 případech, což představuje 10,5 % rozborů. Hodnoty ukazatelů základních živin vykazují v roce 2010 mírné zlepšení. Frekvence rozborů zařazených do V. třídy jakosti ČSN se pohybovala u těchto ukazatelů v rozmezí od 1,5 do 4,9 %. U ukazatelů kyslíkového režimu bylo zaznamenáno mírné zlepšení stavu, frekvence rozborů zařazených do V. třídy se pohybovaly v rozmezí od 0,5 do 4,7 % a došlo ke zlepšení ve všech ukazatelích. Výskyt vyšších koncentrací těžkých kovů nebyl v průběhu minulého roku ve významné míře zaznamenán. U rtuti nebyly naměřeny hodnoty překračující mezní hodnoty V. třídy jakosti vody. Hodnoty PCB se pohybovaly v rozmezí I. třídy jakosti. V celkovém srovnání kvality vody na sledovaných DVT bylo dosaženo nejlepších výsledků na toku Arnoltický potok (profil ) na Pracovišti ZVHS Liberec. Hodnoty 90% percentilu všech sledovaných ukazatelů se na tomto profilu zařadily do I. a II. jakostní třídy. Naopak nejméně uspokojivé výsledky byly zaznamenány u rozborů provedených na profilu Blatnice (profil ) v působnosti Pracoviště ZVHS Poděbrady. Požadavkům NV 229/2007 Sb. vyhověly na všech profilech DVT ukazatele: PCB, chloridy, měď, nikl, veškerý chrom a zinek. Dalšími ukazateli, u nichž většina sledovaných profilů vyhověla NV 229/2007 Sb., byly např.: arsen (nevyhověly profily Široký potok a Mlýnský potok), olovo (nevyhověl profil Chotovinský potok) nebo kadmium (nevyhověl profil Jaktarka). Nejvíce nevyhovujících profilů bylo zjištěno u následujících ukazatelů: koliformní a termotolerantní koliformní bakterie, celkový fosfor (přes 58 %), nerozpuštěné látky (52 %) a dusičnanový dusík (51 %). Z porovnání souhrnných výsledků získaných v období vyplývá, že na sledovaných DVT došlo v posledních dvou letech k nárůstu koncentrace dusičnanového dusíku. U ukazatelů celkový a fosforečnanový fosfor došlo k viditelnému poklesu koncentrací za poslední tři roky. U ukazatele arsen došlo po nárůstu koncentrací v roce 2008 ke snížení hodnot na úroveň dlouhodobého průměru. Ostatní sledované ukazatele dlouhodobě stagnují nebo vykazují mírné kolísání. 11

13 3. MONITORING JAKOSTI VODY NA MALÝCH VODNÍCH NÁDRŽÍCH (MVN) 3.1. Charakteristika monitorovacího programu V roce 2010 sledovala ZVHS v monitorovacím programu MVN 77 vybraných profilů (Tab. 6, viz příloha č. 3). Tab. 6: Počet monitorovaných profilů v programu MVN v jednotlivých Oblastech povodí Oblast povodí MVN I. Horního a středního Labe 21 II. Horní Vltavy 4 III. Berounky 6 IV. Dolní Vltavy 3 V. Ohře a Dolního Labe 7 VI. Odry 6 VII. Moravy 12 VIII. Dyje 18 Celkem ZVHS 77 Sledování bylo zaměřeno na ukazatele kyslíkového režimu, nutrienty, fyzikálně-chemické vlastnosti vody, základní anionty a vybrané kovy. Při laboratorních analýzách bylo zkoumáno 24 parametrů kvalitativního složení vod, uvedených v Tab. 7. Odběry byly prováděny v období vegetační sezóny, tj. od dubna do září při frekvenci vzorkování 1x měsíčně. Přímo v terénu byly při odběrech měřeny ukazatele: teplota, rozpuštěný kyslík (WTW 315i), konduktivita a ph (YSI 63). Pro vyhodnocení dat získaných z rozborů vzorků vod bylo použito sumárních charakteristik: medián, aritmetický průměr, 90% percentil (C90), dále minimum a maximum. Tyto hodnoty byly vztaženy k mezním hodnotám daným platnými legislativními předpisy (ČSN , NV 229/2007 Sb.). Tab. 7: Ukazatele jakosti vody stanovované při laboratorních analýzách na MVN Ident Ukazatel Jednotka Zkratka A1 Rozpuštěný kyslík mg/l O 2 A2 Biochemická spotřeba kyslíku mg/l BSK-5 A4 Chemická spotřeba kyslíku dichromanem mg/l CHSK-Cr A5 Celkový organický uhlík mg/l TOC B1 Reakce vody číslo ph B3 Rozpuštěné látky sušené při 105 C mg/l RL 105 B4 Konduktivita ms/m k B5 Nerozpuštěné látky sušené při 105 C mg/l NL 105 B8 Amoniakální dusík mg/l + N-NH 4 B9 Dusitanový dusík mg/l - N-NO 2 B10 Dusičnanový dusík mg/l - N-NO 3 B12 Celkový fosfor mg/l Pc B24 Fosforečnanový fosfor mg/l 3- P-PO 4 C1 Chloridy mg/l Cl - C2 Sírany mg/l 2- SO 4 D1 Rtuť μg/l Hg D2 Kadmium μg/l Cd D3 Olovo μg/l Pb D4 Arsen μg/l As D5 Měď μg/l Cu D6 Veškerý chrom μg/l Cr D9 Nikl μg/l Ni D10 Zinek μg/l Zn E17 Chlorofyl a μg/l CHL a 12

14 3.2. Vyhodnocení výsledků podle kritérií daných ČSN Sledované profily byly vyhodnoceny na základě sumarizace vybraných statistických charakteristik a jejich srovnání s platným legislativním předpisem (ČSN ). V Tab. 9 jsou uvedeny limitní hodnoty pro zařazení vybraných ukazatelů jakosti vody do I.-V. třídy dle výše uvedeného legislativního předpisu. Sumární hodnocení sledovaných MVN je dále podchyceno v příloze č. 4. Tab. 8: Frekvence rozborů spadajících do I.-V. jakostní třídy dle ČSN ČSN frekvence (%) Třída jakosti - Česká republika Skupina látek Ukazatel Jednotka I II III IV V O 2 mg/l Kyslíkový režim BSK-5 mg/l CHSK-Cr mg/l Základní formy živin Doplňkové ukazatele Těžké kovy TOC mg/l N-NH 4 mg/l N-NO 3 mg/l Pc mg/l NL 105 mg/l CHL a μg/l Hg μg/l Cd μg/l Pb μg/l As μg/l Tab. 9: Mezní hodnoty tříd jakosti vody dle ČSN Skupina látek Ukazatel Kyslíkový režim Základní formy živin Doplňkové ukazatele Těžké kovy Měrná jednotka Třída dle ČSN I II III IV V O 2 mg/l > 7.5 > 6.5 > 5 > 3 3 BSK-5 mg/l < 2 < 4 < 8 < CHSK-Cr mg/l < 6 < 9 < 14 < TOC mg/l < 7 < 10 < 16 < N-NH 4 mg/l < 0.3 < 0.7 < 2 < N-NO 3 mg/l < 3 < 6 < 10 < Pc mg/l < 0.05 < 0.15 < 0.4 < 1 1 NL 105 mg/l < 20 < 40 < 60 < CHL a μg/l < 10 < 25 < 50 < Hg μg/l < 0.05 < 0.1 < 0.5 < 1 1 Cd μg/l < 0.1 < 0.5 < 1 < 2 2 Pb μg/l < 3 < 8 < 15 < As μg/l < 1 < 10 < 20 <

15 14 )

16 3.3. Vyhodnocení výsledků podle kritérií daných NV 229/2007 Sb. V následujících grafech Whisker-Box and Plot vybraných jakost ních parametrů sledovaných na MVN jsou zobrazeny základní statistické charakteristiky včetně hodnot imisních standardů přípustného znečištění povrchových vod stanovených NV 229/2007 Sb., které jsou v grafech vyznačeny oranžovou čarou. Tab. 10: Frekvence rozborů překračujících mezní hodnoty dle NV 229/2007 Sb. NV 229/2007 Sb. - frekvence (%) Skupina látek Kyslíkový režim Základní formy živin Základní chemické složení a fyzikální ukazatele Těžké kovy Ukazatel Imisní standard Měrná jednotka Oblasti povodí I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. O 2 >6 mg/l BSK-5 6 mg/l CHSK-Cr 35 mg/l TOC 13 mg/l N-NH mg/l N-NO 3 7 mg/l Pc 0.2 mg/l RL mg/l NL mg/l Cl mg/l SO mg/l Hg 0.1 μg/l Cd 0.7 μg/l Pb 14.4 μg/l As 20 μg/l ČR 15

17 16

18 3.4. Vývojový trend monitorovaných ukazatelů Následující grafy znázorňují změny ročních hodnot mediánů ukazatelů monitorovaných na MVN za období sledování

19 3.5. Závěr ZVHS prováděla v roce 2010 celorepublikový monitoring 77 MVN jmenovitě uvedených v příloze č. 3 a lokalizovaných v mapových listech (viz příloha č. 1). Za účelem sledování chemického stavu vod bylo v tomto programu v období duben - září monitorováno 24 jakostních parametrů s měsíční frekvencí vzorkování, tzn. 6x ročně. V těchto ukazatelích bylo provedeno laboratorních rozborů. Vyhodnocení dat získaných z rozborů vzorků odebraných na profilech MVN bylo provedeno vztažením hodnoty 90% percentilu k platným mezním hodnotám daným ČSN (viz. příloha č. 4) a k mezním hodnotám daným NV 229/2007 Sb. Pro charakteristiku datových souborů bylo dále použito sumárních charakteristik: aritmetický průměr, medián, maximum a minimum. Výsledky monitoringu vod MVN ukazují na nadměrný přísun nutrientů - zejména pak fosforu a dusíku, s čímž úzce souvisí i zvýšená produkce biomasy fytoplanktonu. Na 30 nádržích byly naměřeny hodnoty chlorofylu a překračující spodní hranici V. třídy jakosti dle ČSN Na znečištění vod odbouratelnými organickými látkami ukazuje časté zařazení hodnot ukazatelů kyslíkového režimu do V. třídy jakosti. V případě chemické spotřeby kyslíku došlo minimálně jednou k překročení mezní hodnoty V. třídy na 15 profilech, u biochemické spotřeby kyslíku na 10 profilech a v ukazateli celkový organický uhlík na 16 profilech. V hodnocení těžkých kovů byly dosaženy nejlepší výsledky v ukazatelích Cu, Cr a Ni se všemi rozbory zařazenými do I. a II. třídy jakosti. K zařazení do III. jakostní třídy došlo v 17 stanoveních u ukazatele Hg. Znečišťujícími látkami byla nejméně zatížena voda v nádrži Ordějov (profil 512N002) na Pracovišti ZVHS Uherské Hradiště, u které byly prokázány nejlepší výsledky z celé ČR. Ze všech sledovaných ukazatelů se pouze dva ukazatele zařadily do III. třídy jakosti (BSK 5, chlorofyl a). Naopak nejméně uspokojivé výsledky byly prokázány v nádrži Pod Santonem (profil 501N012), ve které se pět ukazatelů zařadilo do V. třídy jakosti (BSK 5, CHSK Cr, TOC, nerozpuštěné látky sušené při 105 C a chlorofyl a). Tato nádrž byla v působnosti Pracoviště ZVHS Brno. Požadavkům NV 229/2007 Sb. vyhověly na všech profilech MVN následující ukazatele: chloridy, zinek, měď, nikl a veškerý chrom. Dalšími ukazateli, u nichž většina sledovaných profilů vyhověla NV 229/2007 Sb. byly např.: arsen (nevyhověl profil 209N002 Nový rybník) a kadmium (nevyhověl profil 214N001 Zdíkovec). Nejvíce nevyhovujících profilů bylo zjištěno u následujících ukazatelů: BSK 5 (66 %), nerozpuštěné látky sušené při 105 C (60 %), TOC (53 %), CHSK Cr (51 %) a dusičnanový dusík (35 %). Nejproblematičtějším ukazatelem ze sledovaných těžkých kovů byla stejně jako v minulých letech Hg. V tomto ukazateli nevyhovělo NV 229/2007 Sb. celkem 11 profilů MVN. Z pohledu dlouhodobého vývoje dochází ke zlepšování situace v ukazatelích celkový fosfor, sírany a arsen. Po loňském nárůstu obsahu dusičnanového a dusitanového dusíku došlo v letošním roce k potvrzení tohoto trendu. Mírné zlepšení stavu lze pozorovat v ukazatelích kyslíkového režimu a v ukazateli chlorofyl a. V ostatních ukazatelích byla zjištěna stagnace či kolísání hodnot. 18

20 4. MONITORING DUSIČNANŮ PRO POTŘEBY SMĚRNICE RADY 91/676/EHS (DUS) 4.1. Charakteristika monitorovacího programu ZVHS zajišťovala od dubna roku 2002 monitoring dusičnanů pro potřeby směrnice Rady 91/676/EHS, o ochraně vod před znečištěním způsobeném dusičnany ze zemědělských zdrojů. Cílem tohoto sledování je snížit kontaminaci vod dusičnany a předcházet dalšímu takovému znečištění. Výsledky monitoringu slouží jako podklad pro vymezování a revize zranitelných oblastí a umožňují zjišťování účinnosti provádění tzv. akčních programů uvnitř zranitelných oblastí. Akční program a vymezení zranitelných oblastí podléhají přezkoumání a případným úpravám v intervalech nepřesahujících 4 roky, proto bylo jejich vymezení v roce 2007 revidováno nařízením vlády č. 219/2007 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. Koncepce systému monitoringu dusičnanů vychází z požadavků směrnice Rady 91/676/EHS a z metodických pokynů pověřeného odborného subjektu Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G.M. Praha, v.v.i. Síť monitoringu (viz přílohy č. 1 a 2) zahrnuje hlavní profily (DUS) umístěné ve zranitelných i nezranitelných oblastech s důrazem na povodí s vyšším podílem zemědělské půdy. Vedlejší profily (DUS-V) jsou lokalizovány především ve zranitelných oblastech a jsou rozděleny na čtyři skupiny, které jsou monitorovány v pravidelném čtyřletém cyklu tak, aby bylo možno informace o jednotlivých povodích průběžně doplňovat. Profily, ve kterých byly zjištěny při předchozím monitoringu koncentrace dusičnanů nižší než 25 mg/l, budou sledovány a ověřovány s periodou jednou za osm let. Vyhledávací (dříve průzkumné) profily (DUS-PR) slouží v kombinaci s předchozími dvěmi typy profilů především ke zjišťování původců znečištění. Do statistického vyhodnocení monitoringu dusičnanů jsou zahrnuta data z profilů hlavních a vedlejších za období od ledna 2010 do prosince 2010 v souladu s plánem zajištění monitoringu dusičnanů. Celkem bylo v tomto období sledováno 592 dusičnanových profilů (podniky Povodí 360 hlavních, 160 vedlejších a ZVHS 72 vyhledávacích) s frekvencí odběrů vzorků 1x měsíčně. Profily vyhledávacího monitoringu byly monitorovány od ledna 2010 do března 2010 a od října 2010 do prosince 2010 na základě měření mobilními přístroji na přítocích vybraných profilů hlavních i vedlejších, vykazujících v předchozím sledovaném období vysoký obsah dusičnanů. Údaje z vyhledávacího monitoringu nejsou ve statistickém zpracování výsledků zohledněny, neboť tyto se vztahují k profilům dlouhodobě vykazujícím neuspokojivé výsledky. Slouží především ke zjišťování příčin nadměrného znečištění a stanovení možných způsobů následných opatření, vedoucích ke zlepšení a nápravě dané situace. Získané výsledky monitoringu dusičnanů byly vyhodnoceny pomocí sumárních statistických charakteristik: průměr, medián, 90% a 95% percentil. Tyto hodnoty byly vztaženy k platným mezním hodnotám daným legislativními předpisy (ČSN , NV 229/2007 Sb. a směrnice Rady 91/676/EHS). Tab. 11: Počet sledovaných profilů v jednotlivých Oblastech povodí pro monitoring dusičnanů Oblast povodí DUS DUS-V DUS-PR Celkem I. Horního a středního Labe II. Horní Vltavy III. Berounky IV. Dolní Vltavy V. Ohře a Dolního Labe VI. Odry VII. Moravy VIII. Dyje Celkem

21 Tab. 12: Počet profilů vyhodnocovaných ve zranitelných a nezranitelných oblastech Profily dusičnanů Oblast povodí DUS DUS-V Celkem I II III Zranitelné oblasti IV V VI VII VIII Celkem zranitelné oblasti I II III Nezranitelné oblasti IV V VI VII VIII Celkem nezranitelné oblasti Celkem Ve vzorcích vody bylo s frekvencí odběrů 1x měsíčně stanovováno 9 ukazatelů. Z toho teplota, rozpuštěný kyslík, konduktivita a ph byly měřeny přenosnými přístroji přímo v terénu při odběrech vzorků. Pro dohledávání vyhledávacích (průzkumných) dusičnanových profilů bylo využíváno víceparametrového měřicího přístroje WTW Multi 340i SET1 (O 2, ph, k, t) a přístroje Reflectoquant RQflex Plus (N-NH 4+, N-NO 2-, N-NO 3-, P-PO 4 3- ). Tab. 13: Ukazatele sledované při analýzách jakosti vody pro potřeby směrnice Rady 91/676/EHS Ident Ukazatel Jednotka Zkratka Laboratorní Rozbor mobilním analýza přístrojem A1 Rozpuštěný kyslík mg/l O 2 - ano A4 Chemická spotřeba kyslíku dichromanem mg/l CHSK-Cr ano - B1 Reakce vody číslo ph - ano B4 Konduktivita ms/m k - ano B8 Amoniakální dusík mg/l + N-NH 4 ano ano B9 Dusitanový dusík mg/l - N-NO 2 ano ano B10 Dusičnanový dusík mg/l - N-NO 3 ano ano B12 Celkový fosfor mg/l Pc ano - B24 Fosforečnanový fosfor mg/l 3- P-PO 4 - ano 20

22 4.2. Vyhodnocení výsledků podle kritérií daných ČSN V níže uvedených grafech jsou zobrazeny četnosti hodnot vybraných sledovaných ukazatelů zařazené do tříd jakosti podle normy ČSN Převážně se výsledky rozborů pohybovaly v rozmezí I.-III. třídy jakosti (86-96 %) Vyhodnocení výsledků podle lokalizace profilů ve zranitelných nebo nezranitelných oblastech Ve zranitelných oblastech byly hodnoceny výsledky ze 314 monitorovaných profilů (3 733 rozborů). U ukazatele dusičnanový dusík se přes 63 % rozborů přiřadilo do II. a III. třídy jakosti (210 profilů). Hodnocení výsledků na základě počtu provedených rozborů je uvedeno v následující tabulce a grafech. Tab. 15: Počty rozborů parametru dusičnanový dusík zařazených do tříd jakosti dle ČSN Třída ČSN Mezní hodnota (mg/l) Zranitelné oblasti Nezranitelné oblasti Česká republika n % n % n % I < II < III < IV < V Celkem Grafy frekvence rozborů spadajících do I. - V. jakostní třídy 21

23 4.3. Vyhodnocení výsledků podle kritérií daných NV 229/2007 Sb. Výsledky laboratorních analýz vybraných ukazatelů byly vyhodnoceny na základě porovnání hodnot s imisními standardy stanovenými NV 229/2007 Sb. (Tab. 16). Tab. 16: Hodnocení rozborů z pohledu překročení mezních hodnot dle NV 229/2007 Sb. NV 229/2007 Sb. Zranitelné oblasti Nezranitelné oblasti ČR Ukazatel Mez (mg/l) rozbory nevyh. % rozbory nevyh. % rozbory nevyh. % + N-NH N-NO Pc Pozn: nevyh. počet rozborů nevyhovujících imisním standardům NV 229/2007 Sb Vyhodnocení výsledků podle kritérií daných směrnicí Rady 91/676/EHS Jedním ze základních požadavků implementace Směrnice Rady 91/676/EHS v ČR bylo na základě monitoringu znečištěných nebo znečištěním ohrožených povrchových a pod zemních vod vymezit zranitelné oblasti, což bylo provedeno NV 103/2003 Sb. Na základě požadavků tohoto nařízení na přezkoumání zranitelných oblastí nejpozději do 4 let od jejich vymezení byla v roce 2007 provedena jejich revize a její závěry byly podkladem pro NV 219/2007 Sb. Při monitoringu povrchových vod ve zranitelných oblastech je hlavním kvalitativním kritériem znečištění dusičnany vyšší než 50 mg/l. Tuto limitní koncentraci překročily výsledky z 61 hlavních a 66 vedlejších dusičnanových profilů. Hodnocení na základě počtu provedených rozborů je uvedeno v Tab. 17. Stejné vyhodnocení bylo provedeno rovněž u profilů lokalizovaných v nezranitelných oblastech. Zde bylo překročení dané mezní hodnoty zaznamenáno na 32 hlavních a 12 vedlejších dusičnanových profilech. Celkové vyhodnocení výsledků provedených rozborů v nezranitelných oblastech je uvedeno v Tab. 18. Seznam profilů umístěných v nezranitelných oblastech a překračujících limitní hodnotu 50 mg/l NO 3 - uvádí Tab

24 Tab. 17: Překročení limitní koncentrace 50 mg/l NO 3 - na sledovaných dusičnanových profilech ve zranitelných oblastech Rozbory < 50 mg/l > 50 mg/l n % n % Rozbory celkem DUS DUS-V Celkem Tab. 18: Překročení limitní koncentrace 50 mg/l NO 3 - na sledovaných dusičnanových profilech v nezranitelných oblastech Rozbory < 50 mg/l > 50 mg/l n % n % Rozbory celkem DUS DUS-V Celkem Tab. 19: Seznam hlavních a vedlejších dusičnanových profilů v nezranitelných oblastech překračujících limit 50 mg/l NO 3 - Hlavní dusičnanové profily Vedlejší dusičnanové profily Zadní Lodrantka Kurvice Hostačovka Zábědovský potok Kralický potok Nesvačilský potok Ředický potok Křakovský potok Jesenčanský potok Doberský potok Štítarský potok Myslinka Smíchovský potok Olešenský potok Čermná Meleček Křešický potok Blata Nučický potok Leštinský p. (Čichovský) Janovický potok Balinka Janovický potok Rostěnický potok Šlapanka Čechtický potok Mastník Křečovický potok Javornice Kolešovický potok Šípský potok Rakovnický potok Vejvanovský potok Heraltický potok Hvozdnice Jevíčka Rohelnice Polomina Okarecký potok Klapovský potok Mlýnský potok Vodra Olešnický p. (Hodonínka) Znětínecký p. (Znětský) 23

25 Za přísnější kritérium pro zohlednění eutrofizace vod je považována koncentrace dusičnanů nad 25 mg/l. Daná limitní hodnota byla překročena celkově na 424 hodnocených dusičnanových profilech. Zbývajících 96 profilů by bylo možné podle směrnice Rady 91/676/EHS nadále monitorovat pouze jeden rok v osmiletém období sledování. Následující tabulka znázorňuje vyhodnocení na základě počtu analyzovaných odběrů. - Tab. 20: Překročení koncentrace 25 mg/l NO 3 na sledovaných dusičnanových profilech Zranitelné oblasti Nezranitelné oblasti Rozbory < 25 mg/l > 25 mg/l < 25 mg/l > 25 mg/l n % n % n % n % Rozbory celkem DUS DUS-V Celkem Následující graf zobrazuje vývoj obsahu dusičnanů na základě hodnot 95% percentilu ve vzorcích odebíraných na hlavních i vedlejších dusičnanových profilech v období sledování leden až prosinec Prezentace výsledků monitoringu dusičnanů Prezentace výsledků monitoringu dusičnanů pro veřejnost je přístupná na tzv. Nitrátovém portálu (https://is2ms. monsms.cz/nitr), nebo na stránkách MZe ČR věnovaných směrnici Rady 91/676/EHS (http://www.nitrat.cz), které podávají aktuální informace i o počtu a lokalizaci sledovaných profilů včetně mapových podkladů s možností grafických výstupů za zvolené období. S ohledem na důležitost výsledků jsou tyto zveřejňovány (dle vyhlášky č. 391/2004 Sb.) i jako součást ISVS - VODA (www.voda.mze.cz). 24

26 4.6. Screening pesticidů Na základě dohody s MZe ČR a VÚV T.G.M., v.v.i. se ZVHS na podzim roku 2006 zapojila do evropského projektu TOPPS - Ochrana povrchových vod před zdroji znečištění pesticidy, který se věnuje osvětě a službám pro zemědělce s cílem zamezit znečišťování vod pesticidy. Screening byl v té době navázán na profily monitoringu dusičnanů. V období červenec až prosinec 2010 byl proveden screening pesticidů na 55 profilech vybraných ve spolupráci s ČHMÚ tak, aby navazovaly na síť profilů pro screening pesticidů ČHMÚ. Rozsah sledovaných účinných látek byl doplněn na celkový počet 35 ukazatelů. Vhodnost zařazení jednotlivých ukazatelů pesticidů byla konzultována s Českým hydrometeorologickým ústavem a Státní rostlinolékařskou správou. Tab. 14: Ukazatele pesticidních látek Ident Název Jednotka Fenoxyalifatické herbicidy G116 2,4-D µg/l G118 bentazone µg/l G119 dicamba µg/l G120 MCPA µg/l G122 MCPP µg/l Fenylmočovinové herbicidy G144 diuron µg/l G145 chlorotoluron µg/l G147 isoproturon µg/l G148 linuron µg/l G153 monolinuron µg/l G188 AMPA µg/l G189 glyphosate µg/l Triazinové pesticidy G123 alachlor µg/l G124 atrazin µg/l G126 desethylatrazin µg/l G132 hexazinon µg/l G134 metazachlor µg/l G135 metolachlor µg/l G136 prometryn µg/l G139 simazin µg/l G142 terbuthylazine µg/l G159 acetochlor µg/l G166 metalaxyl µg/l G172 terbutryn µg/l G177 acetochlor ESA µg/l G178 acetochlor OA µg/l G179 alachlor ESA µg/l G180 alachlor OA µg/l G181 atrazine-desethyl desisopropyl µg/l G182 atrazine-desisopropyl µg/l G183 atrazine-hydroxy µg/l G184 metolachlor ESA µg/l G185 metolachlor OA µg/l G186 terbuthylazine-desethyl µg/l G187 terbuthylazine-hydroxy µg/l 25

27 Sledování zatížení drobných vodních toků nebezpečnými látkami bylo prováděno jako doplnění monitoringu na větších tocích. Výsledky poskytují důležité informace nejen pro plánování a hodnocení stavu vodních útvarů dle Rámcové směrnice, ale i pro další výzkum chování těchto látek ve vodním prostředí ovlivněném převážně zemědělskou činností. Výsledky tohoto screeningu poskytovala ZVHS k dalšímu využití Českému hydrometeorologickému ústavu a slouží k optimalizaci monitorovací sítě a výběru vhodných ukazatelů s ohledem na připravovanou směrnici udržitelného využívání pesticidů. Výsledky screeningu pesticidních látek prokázaly přítomnost všech sledovaných látek ve vodním prostředí s výjimkou jediné pesticidní látky, která nebyla detekována na žádnem sledovaném profilu. Jednalo se o monolinuron ze skupiny fenylmočovinových herbicidů. Na všech profilech byla prokázána přítomnost alespoň jedné pesticidní látky nad mezí stanovitelnosti Závěr V rámci programu monitoringu dusičnanů pro potřeby směrnice Rady 91/676/EHS bylo sledováno celkem 592 dusičnanových profilů uvedených v příloze č. 1, které byly rozčleněny na dusičnany hlavní (360 profilů), dusičnany vedlejší (160 profilů) a dusičnany vyhledávací (průzkumné - 72 profilů). Ve vzorcích vod bylo souhrnně stanovováno devět ukazatelů s měsíční frekvencí odběrů vzorků. Výsledky byly vyhodnoceny pomocí sumárních statistických charakteristik průměr, medián, 90% a 95% percentil. Tyto údaje byly vztaženy k platným mezním hodnotám daným následujícími legislativními předpisy: ČSN , NV 229/2007 Sb. a ES 91/676/EHS. Vyhodnocení monitoringu dusičnanů je znázorněno na mapových výstupech v příloze č. 1 a v tabulkové příloze č. 5. Z hodnocení dle ČSN vyplývá, že se koncentrace vybraných stanovovaných ukazatelů obdobně jako v minulých letech pohybovaly převážně v rozmezí I.-III. třídy jakosti. Nejlepších výsledků bylo dosaženo u ukazatele amoniakální dusík, u kterého spadá 78,2 % hodnot do I. třídy jakosti a odpovídá tak neznečištěné vodě. Naopak nejméně uspokojivé výsledky vykázal ukazatel dusičnanový dusík, u něhož se do IV. a V. jakostní třídy přiřadilo 12,3 % rozborů. V ukazateli celkový fosfor se 64,7 % vzorků vyskytovalo v I.-II. jakostní třídě. Z provedeného statistického hodnocení sledovaných ukazatelů dále vyplývá, že do V. třídy jakosti celkově náleželo 2,2 % rozborů. Imisním standardům NV 229/2007 Sb. nevyhovělo v ukazateli amoniakální dusík 33,4 % profilů ve zranitelných oblastech (ZO) a 32,5 % v nezranitelných oblastech (NO), v ukazateli celkový fosfor 47,1 % (ZO) a 47,7 % profilů (NO) a v ukazateli dusičnanový dusík nevyhovělo ve ZO 65,9 % a v NO 45,2 % profilů. Pokud by se hodnotily všechny sledované profily bez ohledu na rozdělení na zranitelné a nezranitelné oblasti, pak by v ukazateli amoniakální dusík nevyhovělo 32,5 % profilů, u celkového fosforu 47,7 % profilů a u dusičnanového dusíku 57,7 % profilů. Při monitoringu povrchových vod ve zranitelných oblastech, vymezených v NV 219/2007 Sb., dle směrnice Rady 91/676/EHS je hlavním kvalitativním kritériem znečištění dusičnany jejich koncentrace vyšší než 50 mg/l. Tuto limitní koncentraci překročily výsledky u 148 rozborů na 61 hlavních a 255 rozborů na 66 vedlejších dusičnanových profilech, což představuje 10,8 % z celkově odebraného množství vzorků. Toto hodnocení bylo provedeno rovněž u profilů lokalizovaných v nezranitelných oblastech. Zde bylo překročení dané mezní hodnoty zaznamenáno v 76 odběrech na 44 dusičnanových profilech. Přísnější kritérium 25 mg/l překročila hodnota 95% percentilu na 81,5 % z námi sledovaných dusičnanových profilů v rámci celé ČR. 26

28 5. MONITORING PRO HODNOCENÍ EKOLOGICKÉHO STAVU DVT (BIO) 5.1. Charakteristika monitorovacího programu Hodnocení ekologického stavu povrchových vod je založeno na zjišťování aktuálního stavu společenstva vybrané biotické složky (makrozoobentos, fytobentos, rybí plůdek) a jeho srovnání se stavem předpokládaným (referenčním) pro daný typ lokality při absenci antropogenního ovlivnění. V systému sledování ekologického stavu povrchových vod, který byl od roku 2006 upraven na základě požadavků Rámcové směrnice 2000/60/ES, nedošlo v roce 2010 ke změnám monitorovací sítě ani systému monitoringu biotických složek. Společenstvo makrozoobentosu bylo sledováno na 149 profilech, fytobentos na 73 profilech a plůdkové společenstvo ryb celkem na 36 profilech v rámci celé České republiky. Odběry makrozoobentosu a fytobentosu byly uskutečněny s frekvencí 2x ročně, aby byl zaznamenán jarní a podzimní aspekt struktury společenstva. Sledování plůdkového společenstva ryb bylo provedeno samostatně v podzimním termínu (v průběhu září a října). Odběry, sledování a vyhodnocení všech tří biotických složek bylo provedeno podle aktuálně platných metodických návodů uveřejněných na internetových stránkách Ministerstva životního prostředí Standardním ukazatelem jakosti vody je v našich podmínkách index saprobity makrozoobentosu (Si), jehož aktuálně stanovenou hodnotu (dle ČSN ) lze prostřednictvím ČSN zařadit do I. - V. třídy jakosti. Výsledky sledování všech odebíraných biotických složek lze použít i k výpočtu dalších indexů vyjadřujících strukturu společenstva a její případné ovlivnění. Za nejdůležitější ukazatel hodnocení (pro všechny odebírané biotické složky) je dle platných legislativních předpisů považován index nabývající číselné hodnoty od nuly do jedné a vyjadřující srovnání aktuálního stavu lokality, resp. jejího společenstva se společenstvem referenčním, které by se na lokalitě vyvinulo bez negativního antropogenního ovlivnění. Optimální hodnota tohoto indexu je 1. V tomto případě aktuální stav odpovídá referenčnímu a lokalita není negativně ovlivněna. Odborná diskuse o vlastním způsobu stanovení tohoto indexu a způsobu hodnocení ekologického stavu vod trvá však již několik let a nebyla dosud ukončena. Pro fytobentos a plůdkové společenstvo nejsou referenční lokality a způsob hodnocení dostatečně dořešeny. Pro orientační porovnání výsledků všech tří biotických složek byl použit index saprobity z podzimního vzorku (plůdkové společenstvo ryb), případně průměr jarního a podzimního odběru (makrozoobentos, fytobentos). Výsledné hodnoty saprobních indexů fytobentosu a plůdkového společenstva ryb byly orientačně porovnány s třídami jakosti dle ČSN stanovenými pro saprobní index makrozoobentosu. Tab. 21: Počet profilů sledovaných při monitoringu pro hodnocení ekologického stavu Oblast povodí MAKROZOOBENTOS FYTOBENTOS ICHTYOFAUNA I. Horního a středního Labe II. Horní Vltavy III. Berounky IV. Dolní Vltavy V. Ohře a Dolního Labe VI. Odry VII. Moravy VIII. Dyje Celkem ZVHS

29 5.2. Vyhodnocení výsledků podle kriterií daných ČSN Při současné absenci jednotného systému stanovení ekologického stavu povrchových vod v České republice byly údaje o společenstvech makrozoobentosu na standardních lokalitách použity k vyhodnocení jakosti vod pomocí saprobního indexu makrozoobentosu. Na všech profilech byly zjištěné údaje o složení společenstev makrozoobentosu, fytobentosu a ichtyofauny (v provozním monitoringu je sledován plůdek) využity k výpočtu indexu saprobity (ČSN ). Vyhodnocení získaných hodnot z jednotlivých odběrů na drobných vodních tocích bylo provedeno vztažením hodnot sumárních charakteristik (aritmetický průměr) k platným mezním hodnotám daným ČSN pro saprobní index makrozoobentosu. Tab. 22: Mezní hodnoty tříd jakosti podle ČSN a frekvence rozborů spadajících do I.-V. jakostní třídy (makrozoobentos) ČSN frekvence (%) Třída jakosti Oblast povodí I II III IV V I. Horního a středního Labe II. Horní Vltavy III. Berounky IV. Dolní Vltavy V. Ohře a Dolního Labe VI. Odry VII. Moravy VIII. Dyje Česká republika Mezní hodnoty tříd jakosti <1.5 <2.2 <3.0 <3.5 >3.5 Pozn.: I neznečištěná voda II mírně znečištěná voda III znečištěná voda IV silně znečištěná voda V velmi silně znečištěná voda 28

30 Tab. 23: Mezní hodnoty tříd jakosti dle ČSN a frekvence rozborů spadajících do I.-V. jakostní třídy (fytobentos) ČSN frekvence (%) Třída jakosti Oblast povodí I II III IV V I. Horního a středního Labe II. Horní Vltavy III. Berounky IV. Dolní Vltavy V. Ohře a Dolního Labe VI. Odry VII. Moravy VIII. Dyje Česká republika Mezní hodnoty tříd jakosti <1.5 <2.2 <3.0 <3.5 >3.5 Tab. 24: Mezní hodnoty tříd jakosti dle ČSN a frekvence rozborů spadajících do I.-V. jakostní třídy (plůdkové společenstvo) ČSN frekvence (%) Třída jakosti Oblast povodí I II III IV V I. Horního a středního Labe II. Horní Vltavy III. Berounky IV. Dolní Vltavy V. Ohře a Dolního Labe VI. Odry VII. Moravy VIII. Dyje Česká republika Mezní hodnoty tříd jakosti <1.5 <2.2 <3.0 <3.5 >3.5 29

31 5.3. Závěr V roce 2010 byla společenstva makrozoobentosu celorepublikově sledována na 149 profilech, fytobentos na 73 profilech a plůdkové společenstvo ryb celkem na 36 profilech. Vyhodnocení saprobního indexu makrozoobentosu dle ČSN na standardních profilech prokázalo u řady profilů významné znečištění. Je známo, že saprobní index odráží zejména vliv organického znečištění toků. Nejhorší situace byla zaznamenána u profilů sledovaných v Oblasti povodí Horního a středního Labe, kde přes 62 % rozborů odpovídalo hodnotou saprobního indexu horší než znečištěné vodě (III. a vyšší třída jakosti vody), následovala Oblast povodí Ohře a dolního Labe (45 %) a Oblast povodí Dyje (40 %). Nejlepší situace byla naopak zaznamenána v Oblastech povodí Dolní Vltavy (pouze 18 %), Odry a Moravy (28 %). V porovnání s rokem 2009 však došlo z celorepublikového pohledu k výraznému zlepšení situace, když došlo k nárůstu zastoupení profilů v I. a II. třídě jakosti z 50,2 % na 63,5 %. Průměrná hodnota saprobního indexu ze všech sledovaných profilů v rámci monitoringu společenstva makrozoobentosu (149 profilů) byla 2,10, což odpovídá II. třídě jakosti dle ČSN (pro porovnání v roce 2007 dosáhla hodnoty 2,17 II. třída jakosti, v roce 2008 a ,29 III. třída jakosti). Na jednom profilu bylo zaznamenáno v průměru 40 taxonů makrozoobentosu. Monitoring fytobentosu proběhl v roce 2010 spolu s odběry makrozoobentosu na 73 profilech podle metodiky MŽP. Na jednom profilu bylo zaznamenáno v průměru 33 taxonů fytobentosu a průměrná hodnota indexu saprobity (k výpočtu použity hodnoty saprobity stanovené prof. Marvanem) v jednotlivých Oblastech povodí se pohybovala ve velmi úzkém rozmezí. 30

32 Celkově pátý rok m o n i t o r o v á n í d o p l ň k o v ý c h biotických složek (fytobentos, plůdkové společenstvo ryb) potvrdil, že tyto dvě složky jsou při orientačním hodnocení jakosti vody prostřednictvím saprobního indexu méně přísné (dosahují příznivějších hodnot indexu saprobity na stejných profilech) než společenstvo makrozoobentosu. S ohledem na připravovaný systém komplexního hodnocení ekologického stavu vodních toků v ČR a EU dle Rámcové směrnice 2000/60/ES je však nezbytně nutné pokračovat v monitoringu všech tří biotických složek. Celkově bylo na základě monitoringu všech tří biotických složek a jeho vyhodnocení prostřednictvím saprobního indexu zaznamenáno mírné zlepšení jakosti vody. Monitoring plůdkového společenstva byl v roce 2010 proveden celkem na 36 profilech. Zlepšené průtokové poměry v letním období roku 2010 se příznivě odrazily v přirozené reprodukci ryb a v porovnání s rokem 2009 byl zaznamenán pokles počtu profilů bez přítomnosti plůdkového společenstva (z 6 profilů v roce 2009 na 3 profily v roce 2010). Na ostatních profilech bylo zaznamenáno od 1 do 8 druhů tohoročního plůdku (průměrně 3 druhy na profil). Celkově byl na všech profilech zaznamenán plůdek 22 druhů ryb a na 1 profilu také kriticky ohrožená mihule potoční (Lampetra planeri). Nejčastěji se vyskytoval plůdek hrouzka obecného (Gobio gobio) a jelce tlouště (Leuciscus cephalus). Průměrná hodnota saprobního indexu z 33 profilů, ve kterých byl zaznamenán rybí plůdek, činila 1,88. 31

Tabulka III.2.2a - Hodnocení stavu - podzemní vody VÚ podzemních

Tabulka III.2.2a - Hodnocení stavu - podzemní vody VÚ podzemních Tabulka III.2.2a - Hodnocení u - podzemní y VÚ 11100 Kvartér Orlice nevyhovující 11210 Kvartér Labe po Hradec Králové nevyhovující 11220 Kvartér Labe po Pardubice nevyhovující 11300 Kvartér Loučné a Chrudimky

Více

NAŘÍZENÍ VLÁDY. ze dne 29. ledna 2003

NAŘÍZENÍ VLÁDY. ze dne 29. ledna 2003 61 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 29. ledna 2003 o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací

Více

TECHNICKÉ UKAZATELE PRO PLÁN KONTROL JAKOSTI VOD V PRŮBĚHU VÝROBY PITNÉ VODY

TECHNICKÉ UKAZATELE PRO PLÁN KONTROL JAKOSTI VOD V PRŮBĚHU VÝROBY PITNÉ VODY Příloha č. 9 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. TECHNICKÉ UKAZATELE PRO PLÁN KONTROL JAKOSTI VOD V PRŮBĚHU VÝROBY PITNÉ VODY ČÁST 1 MÍSTA ODBĚRŮ VZORKŮ V KONTROLNÍCH PROFILECH VODA S TECHNOLOGIÍ ÚPRAVY (ÚPRAVNA

Více

Kvalita povrchových vod

Kvalita povrchových vod Kvalita povrchových vod 9. Monitoring kvality vody Obsah Monitoring jakosti vody Státní síť sledování jakosti vody v ČR Účelové sítě sledování Mezinárodní programy Účelová sledování jakosti vody Monitoring

Více

NÁRODNÍ PLÁN POVODÍ ODRY

NÁRODNÍ PLÁN POVODÍ ODRY NÁRODNÍ PLÁN POVODÍ ODRY zpracovaný podle ustanovení 25 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) pro období 2015-2021 KAPITOLA II. UŽÍVÁNÍ VOD A DOPADY LIDSKÉ ČINNOSTI

Více

PLÁN DÍLČÍHO POVODÍ OSTATNÍCH PŘÍTOKŮ DUNAJE II. UŽÍVÁNÍ VOD A DOPADY LIDSKÉ ČINNOSTI NA STAV VOD TEXT

PLÁN DÍLČÍHO POVODÍ OSTATNÍCH PŘÍTOKŮ DUNAJE II. UŽÍVÁNÍ VOD A DOPADY LIDSKÉ ČINNOSTI NA STAV VOD TEXT PLÁN DÍLČÍHO POVODÍ OSTATNÍCH PŘÍTOKŮ DUNAJE ZVEŘEJNĚNÝ NÁVRH PLÁNU K PŘIPOMÍNKÁM II. UŽÍVÁNÍ VOD A DOPADY LIDSKÉ ČINNOSTI NA STAV VOD TEXT Povodí Vltavy, státní podnik Prosinec 2014 Obsah: II. Užívání

Více

č. 98/2011 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 30. března 2011 o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně

č. 98/2011 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 30. března 2011 o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně č. 98/2011 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 30. března 2011 o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech

Více

Projekt VODAMIN Hydrochemický monitoring jakosti vod ovlivněných důlní činností v oblasti Cínovce

Projekt VODAMIN Hydrochemický monitoring jakosti vod ovlivněných důlní činností v oblasti Cínovce Projekt VODAMIN Hydrochemický monitoring jakosti vod ovlivněných důlní činností v oblasti Cínovce Mgr. Zdeněk Šíma Ing. Mgr. Bohumír Šraut Dílčí úkoly hydrochemického monitoringu vody v oblasti Cínovce

Více

Hodnocení CHEMICKÉHO stavu a fyzikálně-chemické složky EKOLOGICKÉHO stavu vodních útvarů. Mgr. Martin Pták Martin.Ptak@mzp.cz Odbor ochrany vod

Hodnocení CHEMICKÉHO stavu a fyzikálně-chemické složky EKOLOGICKÉHO stavu vodních útvarů. Mgr. Martin Pták Martin.Ptak@mzp.cz Odbor ochrany vod Hodnocení CHEMICKÉHO stavu a fyzikálně-chemické složky EKOLOGICKÉHO stavu vodních útvarů Mgr. Martin Pták Martin.Ptak@mzp.cz Odbor ochrany vod Proč hodnotit vodní útvary? Směrnice 2000/60/ES Evropského

Více

KANALIZAČNÍ ŘÁD. stokové sítě obce NENKOVICE

KANALIZAČNÍ ŘÁD. stokové sítě obce NENKOVICE Vodovody a kanalizace Hodonín, a.s. Purkyňova 2933/2, 695 11 Hodonín KANALIZAČNÍ ŘÁD stokové sítě obce NENKOVICE POZN. Toto je verze kanalizačního řádu utčená ke zveřejnění na webových stránkách společnosti

Více

Monitoring vod. Monitoring podzemní voda:

Monitoring vod. Monitoring podzemní voda: Monitoring vod Monitoring podzemní voda:...1 Předprovozní monitoring:...1 Monitoring v rámci provozu...2 Vyhodnocení monitoringu podzemních vod...3 Monitoring povrchová voda:...5 Profil Dubenecký potok

Více

Celkový aritmetický průměr. Počet ohlášení / měření

Celkový aritmetický průměr. Počet ohlášení / měření Chloridy (mg/l) Tab. č. / Aritmetický ČSN A B C * D Hydrogeologické y v sedimentech permokarbonu,8,,6 6,,, 9 6 6 6,,66 9 9 6,6 96 8, 8 6 Sírany (mg/l) Tab. č. / Aritmetický ČSN A B C * D Hydrogeologické

Více

Imagine the result 1

Imagine the result 1 j ARCADIS CZ a.s., divize Geotechnika Pekárenská 81 372 13 České Budějovice Tel +420 387 425 663 Fax +420 387 319 035 www.arcadis.cz Podnik místního hospodářství Hluboká nad Vltavou Vltavská 287 373 41

Více

Zpracovatel: Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava Mgr. B. Krejčí

Zpracovatel: Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava Mgr. B. Krejčí Vyhodnocení měření na MMS Heřmanovice a Nový Jičín-Kojetín v roce 211 Zpracovatel: Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava Mgr. B. Krejčí Ostrava, březen 212 2 Obsah Úvod...3 1. Základní údaje...4

Více

III. HYDROLOGICKÁ BILANCE JAKOSTI VODY III. HYDROLOGICAL BALANCE WATER QUALITY ASSESSMENT

III. HYDROLOGICKÁ BILANCE JAKOSTI VODY III. HYDROLOGICAL BALANCE WATER QUALITY ASSESSMENT 68 III. HYDROLOGICKÁ BILANCE JAKOSTI VODY III. HYDROLOGICKÁ BILANCE JAKOSTI VODY III. HYDROLOGICAL BALANCE WATER QUALITY ASSESSMENT The main responsibility of the CHMI in the area of water quality monitoring

Více

NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 61 ze dne 29. ledna 2003. O b e c n á u s t a n o v e n í

NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 61 ze dne 29. ledna 2003. O b e c n á u s t a n o v e n í NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 61 ze dne 29. ledna 2003 o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací

Více

KANALIZAČNÍ ŘÁD STOKOVÉ SÍTĚ MĚSTA PACOV MÍSTNÍ ČÁSTI BEDŘICHOV

KANALIZAČNÍ ŘÁD STOKOVÉ SÍTĚ MĚSTA PACOV MÍSTNÍ ČÁSTI BEDŘICHOV KANALIZAČNÍ ŘÁD STOKOVÉ SÍTĚ MĚSTA PACOV MÍSTNÍ ČÁSTI BEDŘICHOV (zpracovaného podle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a prováděcí vyhlášky č. 428/2001 Sb., k tomuto

Více

K R A J S K Ý Ú Ř A D L I B E R E C K É H O K R A J E U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec 2 odbor životního prostředí a zemědělství R O Z H O D N U T Í

K R A J S K Ý Ú Ř A D L I B E R E C K É H O K R A J E U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec 2 odbor životního prostředí a zemědělství R O Z H O D N U T Í K R A J S K Ý Ú Ř A D L I B E R E C K É H O K R A J E U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec 2 odbor životního prostředí a zemědělství Liberec 30. ledna 2004 Č. j.: KULK/3506/2003 Vyřizuje: Ing. Petr Beneš Tel.:

Více

2. ÚVODNÍ USTANOVENÍ KANALIZAČNÍHO ŘÁDU

2. ÚVODNÍ USTANOVENÍ KANALIZAČNÍHO ŘÁDU 2. ÚVODNÍ USTANOVENÍ KANALIZAČNÍHO ŘÁDU Účelem kanalizačního řádu je stanovení podmínek, za nichž se producentům odpadních vod (odběratelům) povoluje vypouštět do kanalizace odpadní vody z určeného místa,

Více

Emisní standardy ukazatelů přípustného znečištění odpadních vod. A. Městské odpadní vody. (hodnoty pro citlivé oblasti a ostatní povrchové vody)

Emisní standardy ukazatelů přípustného znečištění odpadních vod. A. Městské odpadní vody. (hodnoty pro citlivé oblasti a ostatní povrchové vody) Emisní standardy ukazatelů přípustného znečištění odpadních vod A. Městské odpadní vody (hodnoty pro citlivé oblasti a ostatní povrchové vody) Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 61/2003 Sb. Tabulka 1a: Emisní

Více

Nejistoty měření ukazatelů v oblasti hodnocení odpadů ve zkouškách způsobilosti pořádaných ASLAB v letech 2007 až 2010

Nejistoty měření ukazatelů v oblasti hodnocení odpadů ve zkouškách způsobilosti pořádaných ASLAB v letech 2007 až 2010 Nejistoty měření ukazatelů v oblasti hodnocení odpadů ve zkouškách způsobilosti pořádaných ASLAB v letech 2007 až 2010 Středisko pro posuzování způsobilosti laboratoří Výzkumný ústav vodohospodářský T.

Více

KANALIZAČNÍ ŘÁD STOKOVÉ SÍTĚ MĚSTA. Borohrádek

KANALIZAČNÍ ŘÁD STOKOVÉ SÍTĚ MĚSTA. Borohrádek KANALIZAČNÍ ŘÁD STOKOVÉ SÍTĚ MĚSTA Borohrádek OBSAH 1. Titulní list kanalizačního řádu 2. Úvodní ustanovení kanalizačního řádu 2.1. Vybrané povinnosti pro dodržování kanalizačního řádu 2.2. Cíle kanalizačního

Více

KANALIZAČNÍ ŘÁD. stokové sítě obce SUDOMĚŘICE

KANALIZAČNÍ ŘÁD. stokové sítě obce SUDOMĚŘICE Vodovody a kanalizace Hodonín, a.s. Purkyňova 2933/2, 695 11 Hodonín KANALIZAČNÍ ŘÁD stokové sítě obce SUDOMĚŘICE POZN. Toto je verze kanalizačního řádu utčená ke zveřejnění na webových stránkách společnosti

Více

Klasifikace vod podle čistoty. Jakost (kvalita) vod. Čištění vod z rybářských provozů

Klasifikace vod podle čistoty. Jakost (kvalita) vod. Čištění vod z rybářských provozů Ochrana kvality vod Klasifikace vod podle čistoty Jakost (kvalita) vod Čištění vod z rybářských provozů Doc. Ing. Radovan Kopp, Ph.D. Klasifikace vod podle čistoty JAKOST (= KVALITA) VODY - moderní technický

Více

stokové sítě obce VĚTEŘOV

stokové sítě obce VĚTEŘOV Vodovody a kanalizace Hodonín, a.s. Purkyňova 2, č.p. 2933, 695 11 Hodonín KANALIZAČNÍ ŘÁD stokové sítě obce VĚTEŘOV POZN. Toto je verze kanalizačního řádu utčená ke zveřejnění na webových stránkách společnosti

Více

Úplné znění výrokové části integrovaného povolení

Úplné znění výrokové části integrovaného povolení Úplné znění výrokové části integrovaného povolení Uvedený dokument má pouze informativní charakter a není závazný. V souladu s 19a odst. 7 zákona o integrované prevenci je rozhodné znění výrokových částí

Více

Laboratoř CHVaK. č. 4127 posouzená u ASLAB dle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005

Laboratoř CHVaK. č. 4127 posouzená u ASLAB dle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005 Laboratoř CHVaK č. 4127 posouzená u ASLAB dle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005 Odběry vzorků, rozbory pitných vod, povrchových vod, odpadních vod a kalů, odborné poradenství Laboratoř CHVaK Ing. Jaroslav Jiřinec

Více

PŘÍLOHY. k návrhu SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

PŘÍLOHY. k návrhu SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 18.12.2013 COM(2013) 920 final ANNEXES 1 to 6 PŘÍLOHY k návrhu SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o omezení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší a o změně

Více

Vyhodnocení vývoje jakosti vody v nádržích na území ve správě státního podniku Povodí Labe Rok 2015

Vyhodnocení vývoje jakosti vody v nádržích na území ve správě státního podniku Povodí Labe Rok 2015 Vyhodnocení vývoje jakosti vody v nádržích na území ve správě státního podniku Povodí Labe Rok 2015 Monitoring nádrží: Monitoring jakosti vody zajišťuje státní podnik Povodí Labe prostřednictvím svých

Více

KANALIZAČNÍ ŘÁD STOKOVÉ SÍTĚ OBCE CHVALKOVICE

KANALIZAČNÍ ŘÁD STOKOVÉ SÍTĚ OBCE CHVALKOVICE KANALIZAČNÍ ŘÁD STOKOVÉ SÍTĚ OBCE CHVALKOVICE Identifikační číslo majetkové evidence Kanalizace : 5206-655104-00272710-3/1 leden 2015 Stránka 1 OBSAH 1. Titulní list kanalizačního řádu 2. Úvodní ustanovení

Více

KANALIZAČNÍ ŘÁD. Základní ustanovení pro napojování na veřejnou kanalizaci. / dále jen KŘ /

KANALIZAČNÍ ŘÁD. Základní ustanovení pro napojování na veřejnou kanalizaci. / dále jen KŘ / KANALIZAČNÍ ŘÁD / dále jen KŘ / Kanalizační řád je dokument, kterým jsou stanoveny podmínky a pravidla pro připojování producentů odpadních vod na veřejnou kanalizaci. V rámci podmínek jsou stanoveny přípustné

Více

EMISE A JEJICH DOPAD NA VODNÍ PROSTŘEDÍ

EMISE A JEJICH DOPAD NA VODNÍ PROSTŘEDÍ PROJEKT QJ1220346 EMISE A JEJICH DOPAD NA VODNÍ PROSTŘEDÍ VYHODNOCENÍ DOPADU EMISÍ NA VODNÍ PROSTŘEDÍ V PILOTNÍCH POVODÍCH Petr Vyskoč, Hana Prchalová, Pavel Rosendorf, Alena Kristová, Tomáš Mičaník, Jitka

Více

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 23/2011 Sb.

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 23/2011 Sb. Sbírka zákonů ČR Předpis č. 23/2011 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení

Více

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně KONTROLA A MONITORING CIZORODÝCH LÁTEK V POTRAVNÍCH ŘETĚZCÍCH

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně KONTROLA A MONITORING CIZORODÝCH LÁTEK V POTRAVNÍCH ŘETĚZCÍCH Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Sekce zemědělských vstupů KONTROLA A MONITORING CIZORODÝCH LÁTEK V POTRAVNÍCH ŘETĚZCÍCH Zpráva za rok 2013 Zpracoval: Předkládá: Mgr. Šárka Poláková,

Více

Úplný rozbor pitné vody dle vyhlášky 252/2004 Sb. v platném znění

Úplný rozbor pitné vody dle vyhlášky 252/2004 Sb. v platném znění Úplný rozbor pitné vody dle vyhlášky 252/2004 Sb. v platném znění podzemní zdroj povrchový zdroj 1. pach 1. pach 2. chuť 2. chuť 3. ph 3. ph 4. konduktivita při 25 C 4. konduktivita při 25 C 5. barva 5.

Více

KANALIZAČNÍ ŘÁD DOLNÍ BOJANOVICE. stokové sítě obce

KANALIZAČNÍ ŘÁD DOLNÍ BOJANOVICE. stokové sítě obce Vodovody a kanalizace Hodonín, a.s. Purkyňova 2, č.p. 2933, 695 11 Hodonín KANALIZAČNÍ ŘÁD stokové sítě obce DOLNÍ BOJANOVICE POZN. Toto je verze kanalizačního řádu utčená ke zveřejnění na webových stránkách

Více

61_2003_Sb. 61/2003 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY. ze dne 29. ledna 2003

61_2003_Sb. 61/2003 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY. ze dne 29. ledna 2003 61/2003 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 29. ledna 2003 o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a

Více

KANALIZAČNÍ ŘÁD. veřejné stokové sítě obce Podhrad

KANALIZAČNÍ ŘÁD. veřejné stokové sítě obce Podhrad KANALIZAČNÍ ŘÁD veřejné stokové sítě obce Podhrad OBSAH 1. Titulní list kanalizačního řádu str. 2 2. Úvodní ustanovení kanalizačního řádu str. 3 2.1. Vybrané povinnosti pro dodržování kanalizačního řádu

Více

PLÁN OBLASTI POVODÍ BEROUNKY

PLÁN OBLASTI POVODÍ BEROUNKY PLÁN OBLASTI POVODÍ BEROUNKY PŘÍPRAVNÉ PRÁCE SOUHRNNÁ ZPRÁVA O PŘÍPRAVNÝCH PRACÍCH PLÁNU OBLASTI POVODÍ BEROUNKY Povodí Vltavy, státní podnik oddělení plánování v oblasti vod prosinec 2007 1 Souhrnná zpráva

Více

ZPRÁVA O HODNOCENÍ VYPOUŠTĚNÍ VOD DO VOD POVRCHOVÝCH V DÍLČÍM POVODÍ HORNÍ VLTAVY ZA ROK 2014

ZPRÁVA O HODNOCENÍ VYPOUŠTĚNÍ VOD DO VOD POVRCHOVÝCH V DÍLČÍM POVODÍ HORNÍ VLTAVY ZA ROK 2014 Povodí Vltavy, státní podnik, Holečkova 8, 150 24 Praha 5 ZPRÁVA O HODNOCENÍ VYPOUŠTĚNÍ VOD DO VOD POVRCHOVÝCH V DÍLČÍM POVODÍ HORNÍ VLTAVY ZA ROK 2014 Zpracoval: Vypracoval: Vedoucí oddělení bilancí:

Více

Česká Republika Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský organizační složka státu, Hroznová 2, Brno www.ukzuz.cz

Česká Republika Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský organizační složka státu, Hroznová 2, Brno www.ukzuz.cz Česká Republika Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský organizační složka státu, Hroznová 2, Brno www.ukzuz.cz POUŽÍVÁNÍ ORGANICKÝCH A ORGANOMINERÁLNÍCH HNOJIV (KOMPOSTŮ) VYROBENÝCH PŘI POUŽITÍ

Více

KANALIZAČNÍ ŘÁD STOKOVÉ SÍTĚ MĚSTA. Kostelec n. Orl.

KANALIZAČNÍ ŘÁD STOKOVÉ SÍTĚ MĚSTA. Kostelec n. Orl. KANALIZAČNÍ ŘÁD STOKOVÉ SÍTĚ MĚSTA Kostelec n. Orl. OBSAH 1. Titulní list kanalizačního řádu 2. Úvodní ustanovení kanalizačního řádu 2.1. Vybrané povinnosti pro dodržování kanalizačního řádu 2.2. Cíle

Více

Tlumení rozvoje sinic a řas pomocí mikrobiálněenzymatického

Tlumení rozvoje sinic a řas pomocí mikrobiálněenzymatického Tlumení rozvoje sinic a řas pomocí mikrobiálněenzymatického preparátu SEKOL Lakus aqua Pokusná aplikace na vodní nádrži Pod Santonem vegetační sezóna 2007 Zemědělská vodohospodářská zpráva Brno 2007 Zpracoval:

Více

R O Z H O D N U T Í. integrované povolení

R O Z H O D N U T Í. integrované povolení Liberec 10. září 2004 Č. j.: KULK 96/2004 Vyřizuje: Ťoková Kateřina Tel.: 485 226 385 Adresátům dle rozdělovníku R O Z H O D N U T Í Krajský úřad Libereckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství

Více

ZPRÁVA O HODNOCENÍ VYPOUŠTĚNÍ VOD DO VOD POVRCHOVÝCH V DÍLČÍM POVODÍ BEROUNKY ZA ROK 2014

ZPRÁVA O HODNOCENÍ VYPOUŠTĚNÍ VOD DO VOD POVRCHOVÝCH V DÍLČÍM POVODÍ BEROUNKY ZA ROK 2014 Povodí Vltavy, státní podnik, Holečkova 8, 150 24 Praha 5 ZPRÁVA O HODNOCENÍ VYPOUŠTĚNÍ VOD DO VOD POVRCHOVÝCH V DÍLČÍM POVODÍ BEROUNKY ZA ROK 2014 Zpracoval: Vypracoval: Vedoucí oddělení bilancí: Vedoucí

Více

NÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH KVALITY VODY A INTENZITY VODÁRENSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ

NÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH KVALITY VODY A INTENZITY VODÁRENSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ Citace Duras J.: Nádrž Klíčava vztah kvality a intenzity vodárenského využití. Sborník konference Pitná voda 2010, s. 271-276. W&ET Team, Č. Budějovice 2010. ISBN 978-80-254-6854-8 NÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH

Více

PLÁN DÍLČÍHO POVODÍ HORNÍ ODRY 2016 2021

PLÁN DÍLČÍHO POVODÍ HORNÍ ODRY 2016 2021 PLÁN DÍLČÍHO POVODÍ HORNÍ ODRY 2016 2021 VIII. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE I. Charakteristiky dílčího povodí Horní Odry Pořizovatel: Povodí Odry, státní podnik Varenská 49, Ostrava 701 26 Ve spolupráci s: Krajským

Více

PRO VEŘEJNOU KANALIZACI VODOCHODY-HOŠTICE

PRO VEŘEJNOU KANALIZACI VODOCHODY-HOŠTICE KANALIZAČNÍ ŘÁD PRO VEŘEJNOU KANALIZACI VODOCHODY-HOŠTICE VLASTNÍK A PROVOZOVATEL INFRASTRUKTURY: Obec Vodochody zastoupená starostou Václavem Aronem Průběžná 50 250 69 Vodochody Verze: 3/2014 Datum zpracování:

Více

VLIV DEŠŤOVÉ KANALIZACE NA OBSAH TOXICKÝCH KOVŮ A KVALITU VODY V DROBNÉM URBANIZOVANÉM TOKU

VLIV DEŠŤOVÉ KANALIZACE NA OBSAH TOXICKÝCH KOVŮ A KVALITU VODY V DROBNÉM URBANIZOVANÉM TOKU Your Name and Company Lucie Doležalová, Dana Komínková, Lucie Večeřová, Jana Nábělková lucie.dolezalova@fsv.cvut.cz kominkova@fsv.cvut.cz ČVUT v Praze, fakulta stavební, Katedra zdravotního a ekologického

Více

2.14 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

2.14 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 2.14 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Současný stav životního prostředí v Praze je výsledkem spolupůsobení celé řady faktorů, a to jak přírodního charakteru, tak i vlivů způsobených dlouhodobým osídlením. Hlavní

Více

KANALIZAČNÍ ŘÁD STOKOVÉ SÍTĚ OBCE TUCHLOVICE

KANALIZAČNÍ ŘÁD STOKOVÉ SÍTĚ OBCE TUCHLOVICE KANALIZAČNÍ ŘÁD STOKOVÉ SÍTĚ OBCE TUCHLOVICE leden 2015 OBSAH KANALIZAČNÍHO ŘÁDU 1 TITULNÍ LIST KANALIZAČNÍHO ŘÁDU... 3 2 ÚVODNÍ USTANOVENÍ KANALIZAČNÍHO ŘÁDU... 4 2.1 Vybrané povinnosti pro dodržování

Více

Protokol o zkoušce. : ALS Czech Republic, s.r.o. : Radim Opluštil. : Zákaznický servis : Bezručova 608/36

Protokol o zkoušce. : ALS Czech Republic, s.r.o. : Radim Opluštil. : Zákaznický servis : Bezručova 608/36 True Protokol o zkoušce Zakázka Kontakt Adresa : PR1246367 Datum vystavení : 7.11.212 Laboratoř : : Radim Opluštil Kontakt : Zákaznický servis : Bezručova 68/36 Adresa : Na Harfě 336/9, Praha 9 Vysočany,

Více

(EHP-CZ02-OV ) ZÁVĚREČNÝ SEMINÁŘ

(EHP-CZ02-OV ) ZÁVĚREČNÝ SEMINÁŘ (EHP-CZ02-OV-1-007-2014) ZÁVĚREČNÝ SEMINÁŘ MONITORING MAKROZOOBENTOSU A HYDROMORFOLOGIE Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway

Více

KANALIZAČNÍ ŘÁD STOKOVÉ SÍTĚ MĚSTA ČERNOVICE

KANALIZAČNÍ ŘÁD STOKOVÉ SÍTĚ MĚSTA ČERNOVICE KANALIZAČNÍ ŘÁD STOKOVÉ SÍTĚ MĚSTA ČERNOVICE (zpracovaného podle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a prováděcí vyhlášky č. 428/2001 Sb., k tomuto zákonu) Březen 2004

Více

VELKÝ LUH KANALIZAČNÍ ŘÁD. pro kanalizační systém obce Velký Luh zakončený čistírnou odpadních vod

VELKÝ LUH KANALIZAČNÍ ŘÁD. pro kanalizační systém obce Velký Luh zakončený čistírnou odpadních vod VELKÝ LUH KANALIZAČNÍ ŘÁD pro kanalizační systém obce Velký Luh zakončený čistírnou odpadních vod Majitel kanalizace : Obec Velký Luh Velký Luh čp.22, 351 34 Skalná Identifikační číslo IČ:00883603 Dne

Více

Profil vod ke koupání - rybník Hnačov Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění

Profil vod ke koupání - rybník Hnačov Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění Profil vod ke koupání - rybník Hnačov Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách 1 Profil vod ke koupání Identifikátor profilu vod ke koupání 524005 Název profilu vod ke koupání (NZPFVK)

Více

integrované povolení

integrované povolení V rámci aktuálního znění výrokové části integrovaného povolení jsou zapracovány dosud vydané změny příslušného integrovaného povolení. Uvedený dokument má pouze informativní charakter a není závazný. Aktuální

Více

Souhrnná zpráva o vývoji jakosti povrchových vod v povodí Moravy ve dvouletí 2010 2011

Souhrnná zpráva o vývoji jakosti povrchových vod v povodí Moravy ve dvouletí 2010 2011 o vývoji jakosti povrchových vod v povodí Moravy ve dvouletí 2010 2011 Povodí Moravy, s. p. Dřevařská 11 601 75 Brno Zpracovali: Mgr. Lenka Procházková, Mgr. Dušan Kosour, Mgr. Zuzana Lošťáková, Ing. Vít

Více

DIPLOMOVÁ PRÁCE VÝVOJ CHEMISMU VODY V POVODÍ NISY. Bc. Gabriela Ziková, 2013 Vedoucí práce: doc. Ing. Martin Šanda, Ph.D.

DIPLOMOVÁ PRÁCE VÝVOJ CHEMISMU VODY V POVODÍ NISY. Bc. Gabriela Ziková, 2013 Vedoucí práce: doc. Ing. Martin Šanda, Ph.D. DIPLOMOVÁ PRÁCE VÝVOJ CHEMISMU VODY V POVODÍ NISY Bc. Gabriela Ziková, 2013 Vedoucí práce: doc. Ing. Martin Šanda, Ph.D. zhodnocení vývoje chemismu vody v povodí Nisy podle hydrologických a chemických

Více

DIELDRIN. Úvod. Závazky

DIELDRIN. Úvod. Závazky Úvod DIELDRIN Dieldrin je zvlášť nebezpečná závadná látka, náleží do skupiny organochlorových pesticidů a má vysoký toxický potenciál pro vodní prostředí. Následující návrh programů dokumentuje dle dostupných

Více

ZPRÁVA O HODNOCENÍ VYPOUŠTĚNÍ VOD DO VOD POVRCHOVÝCH V OBLASTI POVODÍ BEROUNKY ZA ROK 2008

ZPRÁVA O HODNOCENÍ VYPOUŠTĚNÍ VOD DO VOD POVRCHOVÝCH V OBLASTI POVODÍ BEROUNKY ZA ROK 2008 Povodí Vltavy, státní podnik, Holečkova 8, 150 24 Praha 5 ZPRÁVA O HODNOCENÍ VYPOUŠTĚNÍ VOD DO VOD POVRCHOVÝCH V OBLASTI POVODÍ BEROUNKY ZA ROK 2008 Zpracoval: Vypracoval: Vedoucí oddělení bilancí: Vedoucí

Více

ENERGETIKA TŘINEC, a.s. Teplárna E3 Integrované povolení čj. MSK 106739/2006 ze dne 2.1.2007

ENERGETIKA TŘINEC, a.s. Teplárna E3 Integrované povolení čj. MSK 106739/2006 ze dne 2.1.2007 V rámci aktuálního znění výrokové části integrovaného povolení jsou zapracovány dosud vydané změny příslušného integrovaného povolení. Uvedený dokument má pouze informativní charakter a není závazný. Aktuální

Více

KANALIZAČNÍ ŘÁD KANALIZAČNÍ ŘÁD STOKOVÉ SÍTĚ OBCE KUNOVICE ČERVEN

KANALIZAČNÍ ŘÁD KANALIZAČNÍ ŘÁD STOKOVÉ SÍTĚ OBCE KUNOVICE ČERVEN KANALIZAČNÍ ŘÁD KANALIZAČNÍ ŘÁD STOKOVÉ SÍTĚ OBCE KUNOVICE ČERVEN 2007 Aktualizace kanalizačního řádu SRPEN 2013 OBSAH 1. Titulní list kanalizačního řádu 2. Úvodní ustanovení kanalizačního řádu 2.1. Vybrané

Více

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor životního prostředí a zemědělství 28. října 117, 702 18 Ostrava. Rozhodnutí

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor životního prostředí a zemědělství 28. října 117, 702 18 Ostrava. Rozhodnutí KRAJSKÝ ÚŘAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor životního prostředí a zemědělství 28. října 117, 702 18 Ostrava *KUMSX01JZ2XJ* Čj: MSK 84038/2015 Sp. zn.: ŽPZ/15289/2015/Pta 209.1 V50 Vyřizuje: Mgr. Petr Ptašek

Více

TECHNICKÉ UKAZATELÉ PRO PLÁN KONTROL MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD

TECHNICKÉ UKAZATELÉ PRO PLÁN KONTROL MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD Příloha č. 10 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. TECHNICKÉ UKAZATELÉ PRO PLÁN KONTROL MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD ČÁST 1 MÍSTA ODBĚRŮ V KONTROLNÍCH PROFILECH TECHNOLOGICKÉ LINKY ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD PRO ODPADNÍ

Více

AKREDITOVANÉ ANALYTICKÉ LABORATOŘE

AKREDITOVANÉ ANALYTICKÉ LABORATOŘE AKREDITOVANÉ ANALYTICKÉ LABORATOŘE LABTECH s. r. o. je dynamická společnost dlouhodobě se zabývající laboratorními rozbory a zkouškami, prodejem, servisem a aplikační podporou laboratorní instrumentace,

Více

Tomáš Mičaník, Petr Vyskoč, Pavel Richter, Renata Filippi

Tomáš Mičaník, Petr Vyskoč, Pavel Richter, Renata Filippi Vyhodnocení jakosti povrchových vod v profilech sledování Vyhodnocení jakosti povrchové vody z hlediska výskytu prioritních látek a požadavků směrnice 2008/105/ES Tomáš Mičaník, Petr Vyskoč, Pavel Richter,

Více

Protokol o zkoušce č.

Protokol o zkoušce č. True Protokol o zkoušce č. Zakázka Kontakt Adresa : PR1312246 Datum vystavení : 11.4.213 Laboratoř : : Ing. František Rund Kontakt : Zákaznický servis : Klášterní 883 Adresa : Na Harfě 336/9, Praha 9 Vysočany,

Více

NÁRODNÍ PLÁN POVODÍ ODRY NÁVRH

NÁRODNÍ PLÁN POVODÍ ODRY NÁVRH NÁRODNÍ PLÁN POVODÍ ODRY NÁVRH zpracovaný podle ustanovení 25 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) KAPITOLA III. MONITORING A HODNOCENÍ STAVU prosinec 2014 Obsah III.

Více

Kanalizační řád. stokové sítě města. HODONÍN a obce ROHATEC

Kanalizační řád. stokové sítě města. HODONÍN a obce ROHATEC Vodovody a kanalizace Hodonín, a.s. Purkyňova 2, č.p. 2933, 695 11 Hodonín Kanalizační řád stokové sítě města HODONÍN a obce ROHATEC POZN. Toto je verze kanalizačního řádu utčená ke zveřejnění na webových

Více

3. HYDROLOGICKÉ POMĚRY

3. HYDROLOGICKÉ POMĚRY Tunel Umiray Macua, Filipíny hydrogeologický monitoring Jitka Novotná1, Pavel Blaha2, Roman Duras3 1 GEOtest, a.s., Brno, Šmahova 112 novotna@geotest.cz 2 GEOtest, a.s., Brno, Šmahova 112 blaha@geotest.cz

Více

NÁRODNÍ PLÁN POVODÍ LABE NÁVRH

NÁRODNÍ PLÁN POVODÍ LABE NÁVRH NÁRODNÍ PLÁN POVODÍ LABE NÁVRH zpracovaný podle ustanovení 25 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) KAPITOLA III. MONITORING A HODNOCENÍ STAVU prosinec 2014 Obsah III.

Více

Emisní standardy ukazatelů přípustného znečištění odpadních vod. A. Městské odpadní vody (hodnoty pro citlivé oblasti a ostatní povrchové vody)

Emisní standardy ukazatelů přípustného znečištění odpadních vod. A. Městské odpadní vody (hodnoty pro citlivé oblasti a ostatní povrchové vody) Emisní standardy ukazatelů přípustného znečištění odpadních vod A. Městské odpadní vody (hodnoty pro citlivé oblasti a ostatní povrchové vody) Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 61/2003 Sb. Tabulka 1a: Emisní

Více

ZPRÁVA. za rok 2006. o výsledcích monitoringu. a stavu složek životního prostředí. Oddělení geologického o. z. TÚU

ZPRÁVA. za rok 2006. o výsledcích monitoringu. a stavu složek životního prostředí. Oddělení geologického o. z. TÚU DIAMO, státní podnik odštěpný závod Těžba a úprava uranu ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí za rok 2006 Zpracoval: kolektiv autorů Oddělení geologického o. z. TÚU Oddělení

Více

KANALIZAČNÍ ŘÁD KANALIZACE ŽLUNICE

KANALIZAČNÍ ŘÁD KANALIZACE ŽLUNICE KANALIZAČNÍ ŘÁD KANALIZACE ŽLUNICE (podle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a prováděcí vyhlášky č. 428/2001 Sb., k tomuto zákonu) ČERVEN 2013 zak. č. 001-13 1 leden

Více

OBEC Banín KANALIZAČNÍ

OBEC Banín KANALIZAČNÍ OBEC Banín KANALIZAČNÍ ŘÁD Listopad 2013 OBSAH 1. Titulní list kanalizačního řádu 2. Úvodní ustanovení kanalizačního řádu 2.1. Vybrané povinnosti pro dodržování kanalizačního řádu 2.2. Cíle kanalizačního

Více

R O Z H O D N U T Í. změnu integrovaného povolení

R O Z H O D N U T Í. změnu integrovaného povolení Adresátům dle rozdělovníku Liberec 15. ledna 2009 Č. j.: KULK/1845/2009 Sp. zn.: ORVZŽP 1442/2008 Vyřizuje: Ing. Pavlína Švecová Tel.: 485 226 385 R O Z H O D N U T Í Krajský úřad Libereckého kraje, odbor

Více

Imisní standardy ukazatelů přípustného znečištění povrchových vod

Imisní standardy ukazatelů přípustného znečištění povrchových vod Imisní standardy ukazatelů přípustného znečištění povrchových vod Tabulka 1: Imisní standardy: ukazatele a hodnoty přípustného znečištění povrchových vod Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 61/2003 Sb. Imisní

Více

KANALIZAČNÍ ŘÁD STOKOVÉ SÍTĚ OBCE MALÉ KYŠICE

KANALIZAČNÍ ŘÁD STOKOVÉ SÍTĚ OBCE MALÉ KYŠICE KANALIZAČNÍ ŘÁD STOKOVÉ SÍTĚ OBCE MALÉ KYŠICE leden 2015 OBSAH KANALIZAČNÍHO ŘÁDU 1 TITULNÍ LIST KANALIZAČNÍHO ŘÁDU... 3 2 ÚVODNÍ USTANOVENÍ KANALIZAČNÍHO ŘÁDU... 4 2.1 Vybrané povinnosti pro dodržování

Více

Balíček k oběhovému hospodářství PŘÍLOHY. návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady,

Balíček k oběhovému hospodářství PŘÍLOHY. návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 17.3.2016 COM(2016) 157 final ANNEXES 1 to 5 Balíček k oběhovému hospodářství PŘÍLOHY návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro dodávání

Více

SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÉ REPUBLIKY

SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÉ REPUBLIKY SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÉ REPUBLIKY Profil aktualizovaného znění: Titul původního předpisu: Vyhláška o požadavcích na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy Citace pův. předpisu:

Více

Plány dílčích povodí Horní Vltavy, Berounky, Dolní Vltavy a ostatních přítoků Dunaje

Plány dílčích povodí Horní Vltavy, Berounky, Dolní Vltavy a ostatních přítoků Dunaje Plány dílčích povodí Horní Vltavy, Berounky, Dolní Vltavy a ostatních přítoků Dunaje Druhý cyklus plánování (2010 2015) Ing. Jaroslav Beneš Ing. Kateřina Koudelková Povodí Vltavy, státní podnik 19. června

Více

Z P R Á V A. Vodohospodářská bilance v oblasti povodí Odry

Z P R Á V A. Vodohospodářská bilance v oblasti povodí Odry Vodohospodářská bilance oblasti povodí Odry 2005 Vodohospodářská bilance v oblasti povodí Odry Z P R Á V A O H O D N O C E N Í J A K O S T I P O V R C H O V Ý C H V O D V O B L A S T I P O V O D Í O D

Více

MONITORING CHEMISMU A BIOMONITORING HORNÍ MALŠE SE ZAMĚŘENÍM NA NÁROKY PERLORODKY ŘÍČNÍ

MONITORING CHEMISMU A BIOMONITORING HORNÍ MALŠE SE ZAMĚŘENÍM NA NÁROKY PERLORODKY ŘÍČNÍ MONITORING CHEMISMU A BIOMONITORING HORNÍ MALŠE SE ZAMĚŘENÍM NA NÁROKY PERLORODKY ŘÍČNÍ CHEMICAL MONITORING AND BIOMONITORING OF HORNÍ MALŠE FOCUSED ON FRESHWATER PEARL MUSSEL DEMANDS Věra Kladivová, Ondřej

Více

VZOR - ZPRÁVA O PLNĚNÍ PODMÍNEK INTEGROVANÉHO POVOLENÍ ČÁST A IDENTIFIKACE PROVOZOVATELE ZAŘÍZENÍ, IDENTIFIKACE ZAŘÍZENÍ A SOUVISEJÍCÍ ÚDAJE

VZOR - ZPRÁVA O PLNĚNÍ PODMÍNEK INTEGROVANÉHO POVOLENÍ ČÁST A IDENTIFIKACE PROVOZOVATELE ZAŘÍZENÍ, IDENTIFIKACE ZAŘÍZENÍ A SOUVISEJÍCÍ ÚDAJE Příloha č. 4 k vyhlášce č. 288/2013 Sb. VZOR - ZPRÁVA O PLNĚNÍ PODMÍNEK INTEGROVANÉHO POVOLENÍ ČÁST A IDENTIFIKACE PROVOZOVATELE ZAŘÍZENÍ, IDENTIFIKACE ZAŘÍZENÍ A SOUVISEJÍCÍ ÚDAJE Rok 2014 Vysvětlivky

Více

DÚ 7 Identifikace dopadů antropogenních tlaků na povrchové vody a vodní ekosystém

DÚ 7 Identifikace dopadů antropogenních tlaků na povrchové vody a vodní ekosystém DÚ 7 Identifikace dopadů antropogenních tlaků na povrchové vody a vodní ekosystém Řešitelé: Ing. Hana Hudcová Ing. Ilja Bernardová Spoluřešitelé a spolupracovníci: VÚV T.G.M., v.v.i. Mgr. Petr Medek Ing.

Více

MASSAG, a.s. Povrchové úpravy Integrované povolení čj. MSK 170950/2006 ze dne 6. 3. 2007, ve znění pozdějších změn

MASSAG, a.s. Povrchové úpravy Integrované povolení čj. MSK 170950/2006 ze dne 6. 3. 2007, ve znění pozdějších změn V rámci aktuálního znění výrokové části integrovaného povolení jsou zapracovány dosud vydané změny příslušného integrovaného povolení. Uvedený dokument má pouze informativní charakter a není závazný. Aktuální

Více

ZNEČISTĚNÍ OVZDUŠÍ VE SVITAVÁCH PLYNNÝMI ŠKODLIVINAMI A PRACHEM

ZNEČISTĚNÍ OVZDUŠÍ VE SVITAVÁCH PLYNNÝMI ŠKODLIVINAMI A PRACHEM KVALITA OVZDUŠÍ MĚŘÍCÍ STANICE KVALITA OVZDUŠÍ VE SVITAVÁCH V ROCE 2013 Hodnocení imisní situace ve městě Svitavy se opírá o data poskytovaná měřící stanicí MLU č. ISKO 1195. Jedná se o automatickou stacionární

Více

61/2003 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY

61/2003 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY Systém ASPI - stav k.7.0 do částky 80/0 Sb. a 34/0 Sb.m.s. Obsah a text 6/003 Sb. - poslední stav textu 6/003 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 9. ledna 003 o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových

Více

Závěrečná zpráva leden 2012

Závěrečná zpráva leden 2012 Závěrečná zpráva leden 2012 Obsah: I. IDENTIFIKACE A SPECIFIKACE... 3 II. DESKRIPCE LOKALITY... 3 III. PODKLADY POUŽITÉ PRO TUTO ZPRÁVU... 3 IV. PLATNÁ LEGISLATIVA V OBLASTI OCHRANY OVZDUŠÍ... 4 V. POUŽITÉ

Více

KANALIZAČNÍ ŘÁD STOKOVÉ SÍTĚ OBCE ŽELIV

KANALIZAČNÍ ŘÁD STOKOVÉ SÍTĚ OBCE ŽELIV KANALIZAČNÍ ŘÁD STOKOVÉ SÍTĚ OBCE ŽELIV zpracováno podle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a prováděcí vyhlášky č. 428/2001 Sb., k tomuto zákonu březen 2004 OBSAH

Více

Jakost vodních toků. Zpracovalo Ekologické centrum Most pro Krušnohoří na základě dat od Povodí Ohře, státní podnik

Jakost vodních toků. Zpracovalo Ekologické centrum Most pro Krušnohoří na základě dat od Povodí Ohře, státní podnik Jakost vodních toků Zpracovalo Ekologické centrum Most pro Krušnohoří na základě dat od Povodí Ohře, státní podnik Zpráva představuje ucelený přehled kvality vody na vybraných profilech vodních toků ve

Více

GEMATEST spol. s r.o. Laboratoř analytické chemie Černošice

GEMATEST spol. s r.o. Laboratoř analytické chemie Černošice GEMATEST spol. s r.o. Laboratoř analytické chemie Černošice CENÍK tel: +420 251 642 189 fax.: +420 251 642 154 mobil: +420 604 960 836 +420 605 765 448 analytika@gematest.cz www.gematest.cz Platnost od:

Více

Příloha č. 1 k sp. zn. S-MHMP 276647/2016 OCP; č. j. MHMP 451340/2016/VIII/R-7/Hor ze dne 17.03.2016.

Příloha č. 1 k sp. zn. S-MHMP 276647/2016 OCP; č. j. MHMP 451340/2016/VIII/R-7/Hor ze dne 17.03.2016. Příloha č. 1 k sp. zn. S-MHMP 276647/2016 OCP; č. j. MHMP 451340/2016/VIII/R-7/Hor ze dne 17.03.2016. Úplné znění výroku integrovaného povolení vydaného OCP MHMP (dříve OZP MHMP nebo OOP MHMP) pod č. j.

Více

HODNOCENÍ EKOLOGICKÉHO STAVU VÝSLEDKY A PERSPEKTIVY. Libuše Opatřilová, Jindřich Duras, Kateřina Soukupová, Antonia Metelková

HODNOCENÍ EKOLOGICKÉHO STAVU VÝSLEDKY A PERSPEKTIVY. Libuše Opatřilová, Jindřich Duras, Kateřina Soukupová, Antonia Metelková HODNOCENÍ EKOLOGICKÉHO STAVU VÝSLEDKY A PERSPEKTIVY Libuše Opatřilová, Jindřich Duras, Kateřina Soukupová, Antonia Metelková HODNOCENÍ EKOLOGICKÉHO STAVU VÝSLEDKY A PERSPEKTIVY Vodní útvary v povodí Vltavy

Více

KANALIZAČNÍ ŘÁD kanalizace pro veřejnou potřebu

KANALIZAČNÍ ŘÁD kanalizace pro veřejnou potřebu KANALIZAČNÍ ŘÁD kanalizace pro veřejnou potřebu obce Přední Výtoň květen 2013 výtisk č. 1 KANALIZAČNÍ ŘÁD PŘEDNÍ VÝTOŇ Majitel kanalizace pro veřejnou potřebu: obec Přední Výtoň Kanalizační stoky - Identifikační

Více

LIKVIDACE SPLAŠKOVÝCH ODPADNÍCH VOD

LIKVIDACE SPLAŠKOVÝCH ODPADNÍCH VOD LIKVIDACE SPLAŠKOVÝCH ODPADNÍCH VOD Ing. Stanislav Frolík, Ph.D. - katedra technických zařízení budov - 1 Obsah přednášky legislativa, pojmy zdroje znečištění ukazatele znečištění způsoby likvidace odpadních

Více

NÁRODNÍ PLÁN POVODÍ LABE

NÁRODNÍ PLÁN POVODÍ LABE NÁRODNÍ PLÁN POVODÍ LABE zpracovaný podle ustanovení 25 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) pro období 2015-2021 KAPITOLA III. MONITORING A HODNOCENÍ STAVU prosinec

Více

KANALIZAČNÍ ŘÁD STOKOVÉ SÍTĚ OBCE LHOTKA

KANALIZAČNÍ ŘÁD STOKOVÉ SÍTĚ OBCE LHOTKA KANALIZAČNÍ ŘÁD STOKOVÉ SÍTĚ OBCE LHOTKA (podle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a prováděcí vyhlášky č. 428/2001 Sb., k tomuto zákonu) září 2015 OBSAH 1. Titulní

Více

29. 9. 2015. výstupydlepříl.č.6vyhl.č.341/2008 Sb. zákonč.156/1998sb.,ohnojivech. 4 skupiny, 3 třídy pouze mimo zemědělskou půdu

29. 9. 2015. výstupydlepříl.č.6vyhl.č.341/2008 Sb. zákonč.156/1998sb.,ohnojivech. 4 skupiny, 3 třídy pouze mimo zemědělskou půdu Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský výstupydlepříl.č.6vyhl.č.341/2008 Sb. 4 skupiny, 3 třídy pouze mimo zemědělskou půdu zákonč.156/1998sb.,ohnojivech 2 a) hnojivo látka způsobilá poskytnout

Více