Ekologie. EKOLOGIE je biologická věda, která se zabývá vztahem organismů a jejich prostředí a vztahem organismů navzájem.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Ekologie. EKOLOGIE je biologická věda, která se zabývá vztahem organismů a jejich prostředí a vztahem organismů navzájem."

Transkript

1 Ekologie EKOLOGIE je biologická věda, která se zabývá vztahem organismů a jejich prostředí a vztahem organismů navzájem. STSTÉM EKOLOGICKÝCH VĚD obecná ekologie: zabývá se obecně platnými ekologickými principy. ekologie mikroorganismů, ekologie rostlin, ekologie živočichů, ekologie člověka: zabývají se vztahy mezi příslušnými organismy a prostředím. ekologie moře: vztahy mezi organismy a prostředím v mořích. ekologie lesa: vztahy mezi organismy a prostředím v lese. ekologie krajiny: souvislosti mezi částmi krajiny, změny v krajině (včetně důsledků činností člověka). ekologie globální: souvislosti a změny na celé planetě Zemi a jejich vliv na život. Ekologie vychází z: biologie, meteorologie, klimatologie, geologie, geografie, fyziky, chemie, antropologie, lékařských věd (hygiena), ekonomiky, práva, historie, psychologie, technické vědy. STUPNĚ INTEGRACE (SJEDNOCENÍ, SPOJENÍ) BIOTICKÝCH MATERIÁLŮ 1. BIOTICKÉ MATERIÁLY (proteiny, nukleové kyseliny, lipidy...). 2. BUŇKA. 3. ORGANISMUS (INDIVIDUUM). 4. POPULACE (DEMOS) = skupina jedinců TÉHOŽ DRUHU, žijících v určitém časovém intervalu a v určitém prostředí (BIOTOP = stanoviště). 5. SPOLEČENSTVO (CENÓZA) = soubor populací, mikrobiocenóza: mikroorganismy (baktérie...), fytocenóza: soubor rostlinných populací, zoocenóza: soubor živočišných populací, biocenóza: soubor všech populací. 6. EKOSYSTÉM = biocenóza se svým prostředím (jezero, rybník, moře, bažina, louka, les, tundra, městský park, pole...). 7. BIOSFÉRA = soubor ekosystémů, v moři - biohydrosféra, na pevninách - biogeosféra. ORGANISMY A PROSTŘEDÍ Každý organismus žije v určitém místě, v němž má vše, co potřebuje k životu (biotop = stanoviště). V prostředí působí na organismus: 1. ABIOTICKÉ FAKTORY: sluneční záření, teplota vzduchu, vítr, atmosférická vlhkost = KLIMA (podnebí). SUBSTRÁT: původní - sladká, teplá voda v praoceánu, současný - sladká, brakická (poloslaná), slaná voda, půda. JEDNÁ SE TEDY O FAKTORY KLIMATICKÉ, HYDRICKÉ, EDAFICKÉ.

2 2. BIOTICKÉ FAKTORY: ostatní živé organismy, vliv člověka, TEDY FAKTORY VNITRODRUHOVÉ, MEZIDRUHOVÉ, ANTROPOGENNÍ. Organismy a prostředí jsou v interakci, abiotické a biotické faktory působí na organismy současně. Soubor všech faktorů prostředí, které organismus využívá pro průběh svých životních funkcí (nároky na výživu, prostor, teplotu, vlhkost, světlo, ph, salinitu vody) = NIKA. Schopnost organismů snášet určité rozpětí libovolného faktoru = TOLERANCE (SNÁŠENLIVOST). Vzdálenost mezi minimem a maximem vyjadřuje EKOLOGICKOU VALENCI (EKOLOGICKÁ PŘIZPŮSOBIVOST) faktoru a jí je vymezena tolerance druhu. Druhy: stenoekní: mají úzkou ekologickou valenci. euryekní: mají širokou ekologickou valenci. stenotermní, eurytermní (teplota), stenohalinní, euryhalinní (salinita), stenofágní, euryfágní (potrava).... Stenoekní druhy jsou vzácné, žijí na speciálních stanovištích a mívají menší plochu rozšíření = AREÁL. Abiotické složky prostředí 1. Sluneční záření Na svrchní obal atmosféry dopadá stále během dne sluneční záření o průměrné hustotě 1,38 kj.m -2.s -1 (-solární konstanta). Část záření se odrazí od mračen (33%) a od zemského povrchu. UV záření pohlcuje z velké části ozonosféra. Na zemský povrch na plochu kolmou ke slunečním paprskům dopadá asi 50% ze solární konstanty. Tato průměrná hodnota závisí na oblačnosti a čistotě ovzduší. Hory - vyšší hustota záření (kratší průchod atmosférou, čistší a řidší vzduch). Vlhké tropy - snížená hustota záření (větší obsah vodní páry ve vzduchu). Pouště - snížená hustota záření (zvýšený obsah prachu). Pro organismy má největší význam viditelné záření (vidění, fotosyntéza). Infračervené záření - z velké části pohlceno v atmosféře vodní párou a prachem a otepluje ovzduší, zbývající část dopadá na zemský povrch - pohlcena v tělech organismů, v půdě, ve vodě a je přeměněna v teplo. Pohybem Země dochází periodicky ke změnám v hustotě záření během dne a roku, což se projevuje v periodicitě životních projevů u rostlin a živočichů. Délka dne (fotoperioda) vyvolává například pohlavní aktivitu organismům hnízdění, tah ptáků, rozkvétání rostlin (rostliny dlouhodenní, krátkodenní). Teplota Pohlcené záření se mění v teplo, ohřívá těla organismů a jejich prostředí. Ptáci a savci: homoiotermní (řízená tělesná teplota). Ptáci: kolem 43 o C, savci: kolem 37 o C. V zimním období netopýři, ježci, sysli, křečci, plši a další upadají do zimního spánku, hibernují, snižují teplotu těla až na teplotu svého bezprostředního okolí (například jeskyně, nory apod.). Ostatní živočichové: poikilotermní (proměnlivá tělesná teplota), mění tělesnou teplotu v závislosti na teplotě svého okolí, při nepříznivé teplotě upadají do stavu strnulosti, během něhož se snižují všechny životní projevy, tzv. kviescence. Rostliny: organismy poikilotermní.

3 Na přímém slunci se přehřívají, vyšší rostliny snižují svou teplotu transpirací. Optimální teplota pro organismy: o C. Vodní organismy na teplotu citlivější než suchozemské (koráli). Druhy: studenomilné (psychrofilní) - arktičtí ptáci a savci (tučňáci), dřeviny východní Sibiře (až -70 o C). Druhy: kryofilní (žijí trvale na sněhu a ledovcích) řasy, chvostoskoci. Druhy: teplomilné (termofilní) - suché teplo - polopouště, vlhké teplo - tropické pralesy. Energetika biosféry Záření vysílané Sluncem: 1. Sluneční záření: krátkovlnná E, symbol: Q c 1. ultrafialové záření nm 2. viditelné světlo nm 3. infračervené záření nm 2. Tepelné záření: dlouhovlnná E, symbol: Q l delší složka infračerveného záření nm Celková bilance záření: Q = Q c + Q l G...globální záření, S...přímé sluneční záření, D...rozptýlené sluneční záření (radiace oblohy), as...sluneční záření odražené od povrchu, A...atmosférické tepelné záření, a n A...tepelné záření z atmosféry odražené od povrchu, T...tepelné záření Země. Q c = G - as - ad Q c = S + D - a.(s + D) Q l = A - a n A -T Ve dne nejčastěji: Q > 0, vždy v noci: Q < 0, během celého dne nebo celého roku: Q > 0. Závěr: Atmosféra chladne, povrch země se otepluje, život nemožný! Skutečnost: Klima dlouhé období relativně stálé! Proč? Symbol K - stoupání teplého vzduchu, nahrazování studeným, vzniká vítr. Symbol V - odpařování vody, kondenzace, déšť. Symbol B - absorpce tepla substrátem. Symbol PNB - fotosyntéza. Platí vztah: Q + V + K + B + PNB = 0 2. Atmosféra Z plynů největší význam: KYSLÍK (dýchání), OXID UHLIČITÝ (fotosyntéza), méně DUSÍK

4 (Azotobacter, Rhizobium). Kyslík tvoří asi 21% vzduchu, vznikl činností - fotosyntéza - sinic a zelených řas. Kyslík ze vzduchu proniká do půdy a vody (dýchání vodních organismů). Oxid uhličitý tvoří asi 0,035% vzduchu. Jeho koncentrace v atmosféře vlivem spalování fosilních paliv stoupá. Je rozpuštěn rovněž ve vodě. Dusík tvoří asi 78% vzduchu. Většina organismů ho neumí využít. Ve vzduchu dále obsažen argon (asi 1%), vodní páry, pevné částice (např. pyl, výtrusy, cysty, mikroorganismy, krystalky solí nad mořskou hladinou...), kapky vody. Atmosféru tvoří TROPOSFÉRA (8-18 km) - zde se "vytváří" počasí, STRATOSFÉRA (20-50 km), jejíž součástí je OZONOSFÉRA (24 km). Ozonosféra pohlcuje podstatnou část UV záření. Bez ní by nedošlo k přechodu života z moře na souš. Znečišťování ovzduší lidskou činností -EMISE (vypouštění plynných, kapalných, pevných odpadních látek, tepla, hluku, radioaktivních látek). LÁTKY: jednoduché plynné anorganické sloučeniny (oxid siřičitý, dusnatý, dusičitý, uhelnatý, uhličitý, chlorovodík, fluorovodík). organické sloučeniny (uhlovodíky, halogenderiváty organických sloučenin - freony, PCB - polychlorované bifenyly). látky s obsahem radionuklidů (pokusy s jadernými zbraněmi, havárie jaderných zařízení: nuklidy: 131 I, 137 Cs, 134 Cs, 90 Sr...). látky obsahující těžké kovy. látky biologického původu s toxickými účinky. Kyselý déšť spalovací procesy: 1. SO 2 --O 2 --> SO 3 + H 2 O -----> H 2 SO 4 (déšť, sníh, námraza) 2. NO x -----> HNO 3 Opatření: 1. odsiřovací technologie tepelných elektráren (SO 2 + Ca(OH) > CaSO > CaSO 4 ) 2. ostraňování NO x přidává se NH 3, pak průchod vrstvou katalyzátoru (oxidy Ti, Fe, aktivní C), při teplotě o C -----> N 2 + H 2 O Důsledky kyselých dešťů: 1. podporuje korozi. 2. ničí vegetaci (jehličnany...). 3. ohrožuje lidské zdraví (zánět průdušek, rozedma plic, selhání srdeční činnosti).

5 VZNIK SMOGU Typy: 1. fotochemický smog los angelského typu Podmínky pro vznik: zvýšená koncentrace výfukových a jiných plynů (NO x, nenasycené uhlovodíky - R), slabé proudění vzduchu, nízká vlhkost vzduchu, teplota o C, intenzivní sluneční záření. NO 2 --slun. zář.--> NO + O O + O > O 3 (v přízemní vrstvě škodlivý) NO 2 + O + R ==O 3 ==> R-C00-0-NO 2 (peroxyacylnitráty, např. jedovatý peroxyacetylnitrát: CH 3 -C00-0-NO 2 (PAN)) 2. smog londýnského typu (u nás obvyklejší!) obsahuje: pevné částice, kapičky H 2 SO 4, plynný SO 2, vyznačuje se hustou mlhou, vzniká v zimním období, největší koncentrace dosahuje ráno a při teplotě 0-5 o C. FREONY A OZONOSFÉRA 1. chladiva 2. aerosolové přípravky o vypuzují náplň o rozprašují do kapiček Např.: freon 11: trichlorfluormethan CCl 3 F, freon 12: dichlordifluormethan CCl 2 F 2 Freonový kód: C - 1 = 0 se neuvádí H + 1 = 1 F = 1 V atmosféře působí na freony UV záření, štěpí je, fragmenty rozkládají ozón. Množství ozónu není velké. Za tlaku 100 kpa (při zemském povrchu) by měla ozonosféra tloušťku 3 mm. Reakce: 1. O > O + O O 2 + O -----> O 3 2. CF 2 Cl >.CF 2 Cl + Cl. (radikál) Cl. + O > O 2 + ClO ClO + O -----> O 2 + Cl. 1 atom Cl rozloží molekul O 3. Důsledky: lidé: poškození zraku, rakovina kůže, snižuje výnosy plodin, ohrožuje živočichy, ohrožuje fytoplankton (hlavní producent kyslíku), roste koroze povrchů.

6 SKLENÍKOVÝ EFEKT CO 2, freony, CH 4 způsobují, že atmosféra působí jako střecha skleníku, tzn., že zachycuje část sluneční energie odražené zemským povrchem, která by byla vyzářena do vesmírného prostoru. Důsledek: zvyšování průměrné teploty na Zemi (následky: tání ledovců, zatopení pobřežních oblastí, rozšiřování pouští). MIKROKLIMA OBYTNÝCH PROSTOR z horninového podloží stoupá do bytů RADON (rakovina plic). z vnitřního zařízení se uvolňuje např. HCHO (formaldehyd) např. z nábytku. z údržby bytu - rozpouštědla (benzín, aceton) kouření tabáku o alkaloid NIKOTIN (z 1 cigarety kuřák vstřebá 1-2 mg, smrtelná dávka pro člověka: mg.). o oxid uhelnatý (pevná vazba na Fe hemoglobinu erytrocytů) o karcinogenní látky - PAU - polycyklické aromatické uhlovodíky 3. Hydrosféra (benzo(a)pyren). Život ve vodním prostředí je hlavně limitován obsahem ve vodě rozpuštěného kyslíku, oxid uhličitý se zde vyskytuje vždy v dostatečném množství. Hustota slunečního záření je mnohem nižší než ve vzduchu. Část záření se odrazí od hladiny a od pevných částic rozptýlených ve vodě, část záření je pohlceno a přeměněno v teplo, takže pouze horní vrstvy vody jsou dobře prokysličeny a ohřáty. Žije zde větší část organismů, hlavně sinice a řasy. Ve spodních vrstvách vody je nízká hustota záření, nižší teplota a obsah kyslíku, organismů je zde málo. Limitujícím faktorem života v oceánech a mořích je také SALINITA (slanost) vody. Znečišťování vody: Voda (podle původu): přírodní (atmosférická, povrchová, podzemní) odpadní Složení přírodní vody: plyny, anorganické a organické látky, KYSLÍK (pro samočištění povrchových vod, pro vodní živočichy - např. kapr: 2 mg/l, pstruh: 5 mg/l), OXID UHLIČITÝ: 1% reaguje s vodou (H 2 O + CO > H 2 CO 3 ) ovlivňuje příznivě chuť vody, N 2, H 2 S, CH 4, Ca 2+, Mg 2+, K +, Na +, HCO 3 -, SO 4 2-, Cl -, NO 3 -, NO 2 -, fosfáty. Látky znečišťující vody Sloučeniny Hg, Pb, As, Cd, Zn, Al, Ni, Mn, Se, Mo..., kyanidy CN -, dusitany NO 2 -, splachem

7 z polí - NO 3 -, fosfáty, důsledkem dusičnanů a fosfátů ve vodě je nadměrný rozvoj řas a sinic a z toho vyplývá: ucpávání vodárenských filtrů, pronikání mikroorganismů do upravené vody, vznik toxických sloučenin (produkty metabolismu sinic), pak je znemožněno rekreační využití vody ("vodní květ" - záněty kůže, vyrážky). Organické látky: fenoly. PITNÁ VODA: NO mezní hodnota: 50 mg/l DOBRÁ VODA: NO 3 - : 0,4 mg/l norma pro kojence: 15 mg/l (Nezapomeň, že NO 3 - se váže na Fe II hemoglobinu erytrocytů a vzniká methemoglobin, železo s oxidačním číslem II přechází na III, znemožněna vazba O 2, pozor tedy na pitnou vodu a rychlenou zeleninu s velkým obsahem dusičnanů). ODPADNÍ VODY průmyslové splaškové obsahují: TENZIDY (prací prostředky) - způsobují silné pěnění, zpomalují průnik O 2 do vody, ve vyšších koncentracích působí toxicky na vodní organismy. Fenoly, oleje, úniky ROPNÝCH LÁTEK. 4. Pedosféra Spolu s litosférou (horniny a nerosty) je základním zdrojem anorganických látek nutných pro život rostlin i živočichů. Půda představuje systém anorganických látek tvořených zvětráváním geologického substrátu (horniny), dále vody, vzduchu, živých i mrtvých organismů a jejich rozkladných produktů. Z fyzikálních vlastností je důležitá PÓROVITOST. V půdních pórech se udržuje vzduch nebo voda. Důležitou složkou půdy je HUMUS. Jsou to zbytky rostlinných a živočišných těl v různém stupni rozkladu. Humus v půdě zadržuje srážkovou vodu, zmenšuje kolísání teploty a vlhkosti v půdě, ovlivňuje reakci půdních roztoků (ph), je zdrojem potravy půdních živočichů. EDAFON (půdní společenstvo) tvoří mikroorganismy (aktinomycety, další půdní bakterie, řasy, houby, prvoci), chvostoskoci, různý hmyz, jeho larvy, žížaly, hraboši, krtci. Znečišťování půd Látky poškozující půdu SO > kyselé deště (ph < 4,6) -----> okyselování půd. Z toho vyplývá: špatný příjem Ca, vyšší příjem těžkých kovů, zpomalování humifikace a mineralizace, ubývá heterotrofních bakterií, narušení mykorrhizy (např. řepa cukrovka vyžaduje ph: 6,8-7,5). těžké kovy z nekvalitních hnojiv, z popílku (As, Cd, Cr, Pb, Ni...). PAU - spalování fosilních paliv, výroba koksu, spalování odpadů. PCB - polychlorované bifenyly, obsaženy např. v nátěrových látkách, zjištěny v potravinách. pesticidy - hubení škůdců, insekticid: DDT 2,2-bis-(4-chlorfenyl)-1,1,1-trichlorethan, zakázán, jeho zbytky jsou v potravních řetězcích, herbicidy, fungicidy.

8 POPULACE - demos je soubor jedinců téhož druhu, kteří žijí v určitém časovém intervalu v určitém prostředí. Je to soubor všech jedinců: dospělců, larev, vajíček, spor apod. Soubor všech populací příslušného druhu zaujímá oblast rozšíření druhu - areál. Charakteristika populace: 1. DISPERZE - rozmístění jedinců v prostoru populace 2. DENZITA - hustota - populace - počet jedinců na jednotce plochy nebo objemu (počet střevlíků na 1 m 2 povrchu půdy, množství zooplanktonu na 1 litr vody) - hmotnost jedinců (BIOMASA) na jednotce plochy nebo objemu 3. NATALITA - množivost počet nových jedinců za jednotku času 4. MORTALITA - úmrtnost počet uhynulých jedinců za jednotku času 5. MOBILITA - pohyblivost pohyb jedinců v prostoru populace (VNITŘNÍ MIGRACE) pohyb jedinců mimo uvažovanou plochu populace (VYSTĚHOVÁNÍ - EMIGRACE) pohyb z okolí na plochu populace (PŘISTĚHOVÁNÍ - IMIGRACE) Šíření populace o o aktivně - větší živočichové pasivně - menší živočichové, rostliny, mikroorganismy (větrem, vodními proudy, jinými živočichy, člověkem) 6. STRUKTURA POPULACE 1. poměr pohlaví - nemusí být 1:1 (např. partenogeneze) 2. věková struktura 7. RŮST POPULACE (zvětšování počtu jedinců) souvisí s natalitou a mortalitou 8. KOLÍSÁNÍ POČETNOSTI 0. v průběhu jednoho roku (OSCILACE) jaro: hustota populace nízká, narůstání do podzimu, klesání přes zimu. 1. v průběhu více let (FLUKTUACE) Organismy suchých stanovišť - suchomilné (XEROFILNÍ) druhy. Organismy vlhkých stanovišť - vlhkomilné (HYGROFILNÍ) druhy. Maximální možný počet vajíček, mláďat nebo semen, který může populace vyprodukovat za určitou dobu, označujeme jako BIOTICKÝ POTENCIÁL. Snižování počtu jedinců v populaci rostlin následkem vnitrodruhové konkurence se označuje jako SAMOZŘEĎOVÁNÍ POPULACE. Příkladem vnitrodruhové konkurence u živočichů je vytváření hájených území (TERITORIÍ) zejména v období rozmnožování.

9 Vztahy mezi populacemi různých druhů název vztahu populace A populace B poznámka NEUTRALISMUS 0 0 (jsou na sobě nezávislé) PROTOKOOPERACE + + ALIANCE + + (nejvolnější případy kladných vztahů: hnízdění různých ptáků na jednom místě - úspěšnější obrana) (dočasné sdružování jedinců různých druhů - zlepšená obrana před nebezpečím - jedni dobrý zrak, druzí dobrý čich - pštrosi a zebry, žirafy a sloni, ptáci a kopytníci) KOMENZALISMUS + 0 (hyeny, šakali, supi - velké šelmy) MUTUALISMUS - SYMBIÓZA + + AMENZALISMUS - 0 KOMPETICE - KONKURENCE - - PREDACE + - (dravec a kořist) (trvalá, nezbytná vazba: hlízkovité bakterie a kořeny bobovitých rostlin, rostliny a opylovači, sasanka a rak poustevníček, mšice a mravenci, mykorrhiza, lichenismus) (sinice produkující toxiny a ryby, obojživelníci, savci) PARAZITISMUS + - (parazit a hostitel) HYPERPARAZITISMUS + - (parazit a parazit) Společenstvo - CENÓZA (dospělci chrousta a housenky obaleče dubového, rak behenní vytlačí raka říčního, veverka popelavá vytlačí veverku obecnou) je soubor populací různých druhů mikroorganismů, rostlin a živočichů, kteří jsou vzájemně spjati složitými vztahy. Je to BIOCENÓZA žijící na určitém BIOTOPU (stanovišti). Společenstva mohou být různě velká, od nejmenších souborů organismů žijících na zahnívajícím pařezu až po rozsáhlá společenstva tropických deštných lesů nebo savan. Příkladem půdní biocenózy je EDAFON. Společenstva vodního prostředí jsou např. PLANKTON a BENTOS. První tvoří soubor organismů vznášejících se ve vodě, druhý osídluje dno. U suchozemských biocenóz jsou hranice nejčastěji vymezeny rozsahem vegetace, např. lesní biocenózy určuje okraj lesa. U vodních biocenóz jsou hranice vymezeny břehy rybníka nebo nádrže. Společenstva mohou mít různý počet druhů, což závisí také na podmínkách biotopu, např. na množství živin nebo potravy. Druhově velmi bohaté jsou např. tropické deštné lesy (1 ha - např. přes 100 druhů stromů). Druhově bohatá jsou také

10 společenstva vznikající na přechodu jedné biocenózy do druhé. Jsou to tzv. LEMOVÁ SPOLEČENSTVA, která s abiotickým prostředím tvoří EKOTONY. Např. ekoton mezi loukou a lesem. Zde se vyskytují druhy lesní, luční i specifické druhy lemové. Struktura společenstva je dána prostorovým rozmístěním jednotlivých populací v biotopu. Společenstva vykazují VERTIKÁLNÍ (svislé) rozvrstvení do jednotlivých pater (tzv. STRATIFIKACE SPOLEČENSTVA). V lese např. rozlišujeme stromové, keřové, bylinné a přízemní patro, v půdě pak kořenová patra. V každém patru žijí specifické skupiny živočichů. Ve směru HORIZONTÁLNÍM (vodorovném) jsou jednotlivé populace různě rozmístěny po ploše společenstva a podmiňují jeho HORIZONTÁLNÍ strukturu, např. okraj lesa má jinou strukturu než střed. Vzájemné vztahy mezi populacemi (interakce): 1. přímé - KORELACE (jeden druh přímo ovlivňuje jiný druh, např. dravec a kořist nebo cizopasník a hostitel). 2. nepřímé - INTERRELACE (jeden druh ovlivňuje jiný druh prostřednictvím třetího, např. ryby ovlivňují rozvoj fytoplanktonu požíráním některých druhů zooplanktonu, které se fytoplanktonem živí). Cenóza vázána na určité prostředí - CENOTOP, např. cenóza střevních bakterií, prvoků - cenotop: trávící soustava živočichů. Cenózy: 1. ustálené - složením se podstatně nemění v časovém intervalu (společenstva lesů, travnatých porostů, moří, řek...) 2. proměnlivé - složením se pomalu nebo rychle mění (obnovování lesního společenstva po požáru) Každá biocenóza se mění během dlouhého období, trvajícího často mnoho až tisíce let. Společenstvo se mění od strukturně jednoduchého s jedním patrem a malým počtem druhů ve společenstvo strukturně složité, které má větší počet pater a větší počet druhů i vzájemných mezidruhových vztahů. Tento vývoj společenstva se nazývá EKOLOGICKÁ SUKCESE. 1. primární - probíhá na obnažené skále, na vychladlé lávě... směřují nejvíce k biocenóze lesa. 2. sekundární - probíhá v pokáceném a spáleném lese, na opuštěném poli. Konečné stádium vývoje biocenózy - KLIMAX (lesní biocenóza). EKOSYSTÉMY Základní funkční jednotka v přírodě je EKOSYSTÉM. Je to ekologický systém, v němž jsou ve vzájemných vztazích všechny živé složky se souborem fyzikálních a chemických faktorů, které vytvářejí prostředí těchto organismů. Je to otevřený systém, poněvadž do něho stále přicházejí toky energie slunečního záření, dále voda dešťovými srážkami a různé anorganické

11 látky z ovzduší, půdy i vody. Naproti tomu vznikají v ekosystému určité ztráty energie především vyzařováním, přeměnou skupenství, přenosem v důsledku turbulencevzduchu a vody, biochemickými procesy (zvláště respirací) apod. Ekosystém může mít různý rozměr. Největší a nejúplnější ekosystém je biosféra Země. Další ekosystémy: tropický deštný prales, rašeliniště, jezero, louka i umělý výtvor člověka, např. pole, městský park (sad), město, výsypka, halda.... Složky ekosystému 1. EKOTOP (biotop) - prostředí jako soubor všech abiotických faktorů (sluneční energie a všechny fyzikální a chemické vlastnosti ovzduší, vody a půdu). 2. PRODUCENTI - autotrofní organismy, tvoří organické látky z látek anorganických v procesech fotosyntézy zelených rostlin. 3. KONZUMENTI - heterotrofní organismy, konzumenti I. řádu - býložravci, konzumenti II. řádu - masožravci DESTRUENTI (REDUCENTI) - rozkládači (dekompozitoři), heterotrofní mikrokonzumenti, živí se mrtvou organickou hmotou v různém stupni rozkladu. Baktérie, plísně, houby, organické látky postupně přecházejí na anorganické. ZÁKLADNÍ FUNKČNÍ VLASTNOSTÍ EKOSYSTÉMU JE KOLOBĚH LÁTEK A JEDNOSMĚRNÝ TOK ENERGIE. Přenos látek a energie v ekosystému se uskutečňuje v POTRAVNÍCH (TROFICKÝCH) ŘETĚZCÍCH. Potravní řetězec je přenos látek a energie z rostliny sérií organismů konzumujících a konzumovaných. Počet článků v potravním řetězci je obvykle 4-5. Existují při typy potravních řetězců: 1. DRAVCŮ: vojtěška-hraboš-káně; řasy, perloočky, nedravé ryby, dravé ryby, člověk. 2. PARAZITŮ: člověk-glossina palpalis-trypanosoma gambiense; člověk-anopheles- Plasmodium malariae. 3. SAPROFYTŮ: rozklad uhynulých organismů-baktérie, houby, žížaly, hrobaříci, supi, šakali, hyeny.... Jednotlivé potravní úrovně (organismy, které získávají potravu ve stejném potravním článku) lze hodnotit kvantitativně a graficky znázornit EKOLOGICKOU PYRAMIDU (početnosti, biomasy, energie). EKOLOGICKÉ (POTRAVNÍ, TROFICKÉ) PYRAMIDY

12 BIOGEOCHEMICKÉ CYKLY Chemické látky cirkulují mezi živými a neživými složkami ekosystému, stávají se součástí koloběhů látek, které nazýváme BIOGEOCHEMICKÉ CYKLY. K biogeochemickým cyklům patří: cykly C, O, H 2 O, N, P, S... i Pb, As, Hg, Cd (nebezpečné, znečišťování prostředí). Např.: tetraethylolovo - olovnatý benzín, lze použít jiné antidetonátory: terc. butylmethylether - bezolovnatý benzín (CH 3 ) 3 C-O-CH 3. HOMEOSTÁZE EKOSYSTÉMU homeostáze: stabilita, úzce souvisí s potravní sítí (propojení potravních řetězců). Např.: populace predátora potravně vázána na populaci jediného druhu kořisti. Tento ekosystém je velmi labilní. Malá početnost predátora-přemnožení kořisti-velká početnost predátora-vyhubení kořisti-zánik predátora. V jiném ekosystému bude populace predátora potravně vázána na populace dvou druhů kořisti.

13 Ekosystém je stabilnější. Při nedostatku jedné kořisti, loví druhou v té době hojnější, první kořist se UVOLNÍ Z PREDAČNÍHO TLAKU a její početnost vzroste. Čím bohatší a rozmanitější je potravní síť, tím je stabilnější ekosystém. Bohatost a rozmanitost potravní sítě je určena druhovou pestrostí (DIVERZITA) biocenózy. INTRODUKCE - záměrné nebo neúmyslné zavlečení druhů organismů člověkem do oblastí, kde nežili. Např.: zavlečení krys, koček, králíkům psů, v novém prostředí se stávají vážnou hrozbou pro místní flóru a faunu (např. králík v Austrálii). Rozsáhlé ekologické systémy jsou BIOMY, např.: tropické deštné lesy, stepi (pusta prérie, pampa), pouště, listnaté lesy mírného pásma, tajga, tundra. BIOSFÉRA A ČLOVĚK Růst lidské populace - nutné zabezpečit výživu (kácení lesů, odvodňování mokrých luk a močálů, proměna lesů na pole a pastviny). Kácení tropických deštných lesů - následky: změny klimatu Země. Regulace vodních toků. Výstavba měst. Intenzivní lov - velryby, kožešinové druhy. Introdukce. Znečišťování ovzduší (prach, SO 2, NO x, CO, slouč. Pb, freony, CO 2 ). Znečišťování půdy (zvyšování acidity půdy, změny v edafonu, přehnojování, těžké kovy). Znečišťování sladkých vod (městské a odpadní vody, ze zemědělství, potravinářského průmyslu, průmyslových závodů). Znečišťování moře (vrty ropy, doprava, vyvážení odpadů, např. jedy, radioaktivní látky, voda z průmyslových závodů, havárie tankerů). Radioaktivní látky, voda z průmyslových závodů, havárie tankerů). Radioaktivní zamoření (pokusy s atomovými zbraněmi, atomové elektrárny). Pesticidy (herbicidy, fungicidy, insekticidy...). ANTROPOCENÓZA: společenstvo lidí, potkanů, myší, plevelů molů, vlaštovek.... OCHRANA PŘÍRODNÍHO PROSTŘEDÍ Zákon České národní rady ze dne 19. února 1992 o ochraně přírody a krajiny (sbírka zákonů č. 114/1992). Národní parky: ŠUMAVA, PODYJÍ, KRKONOŠSKÝ NÁRODNÍ PARK. Chráněné krajinné oblasti: Beskydy, Bílé Karpaty, Blaník, Blanský les, Broumovsko, České Středohoří, Český kras, Český ráj, Jeseníky, Jizerské hory, Kokořínsko, Křivoklátsko, Labské pískovce, Litovelské Pomoraví, Lužické hory, Moravský kras, Orlické hory, Pálava, Poodří, Slavkovský les, Šumava, Třeboňsko, Žďárské vrchy, Železné hory. Státní přírodní rezervace: Boubínský prales, Lednické rybníky... Chráněné naleziště: Barrandovy jámy, Zábřežské louky... Chráněná studijní plocha Chráněný přírodní výtvor nebo památka: Čedičová Panská skála u České

14 Kamenice... Chráněný park nebo zahrada: Průhonický park... Chráněné druhy rostlin a živočichů

věda zkoumající vzájemné vztahy mezi organismy a vztahy organismů k prostředí základní biologická disciplína využívá poznatků dalších věd - chemie, fyzika, geografie, sociologie rozdělení ekologie podle

Více

Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím

Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím Variace 1 Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz.

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr.

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 26.2.2010 Mgr. Petra Siřínková ABIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ TEPLO VZDUCH VODA PŮDA SLUNEČNÍ

Více

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m Přednáška č. 4 Pěstitelství, základy ekologie, pedologie a fenologie Země Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 255 Jméno autora Jana Malečová Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 11. 5. 2012 Ročník, pro který je DUM určen 9. Vzdělávací oblast (klíčová slova) Člověk a příroda

Více

Zkoumá: Obory ekologie:

Zkoumá: Obory ekologie: Základy ekologie Ekologie se zabývá vzájemnými vztahy mezi organismy a prostředím. Zkoumá: - vliv organismu na prostředí a zpětný vliv prostředí na celkový stav a způsob života organismu - vztahy v prostředí,

Více

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály  III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.Petra Siřínková

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.Petra Siřínková Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 12.2.2010 Mgr.Petra Siřínková BIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA Populace Biocenóza Ekosystém Biosféra POPULACE

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - ovzduší V této kapitole se dozvíte: Co je to ovzduší. Jaké plyny jsou v atmosféře. Jaké složky znečišťují

Více

Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:

Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů: 9. Ekosystém Ve starších učebnicích nalezneme mnoho názvů, které se v současnosti jednotně synonymizují se slovem ekosystém: mikrokosmos, epigén, ekoid, biosystém, bioinertní těleso. Nejčastěji užívaným

Více

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Globální oběh látek v přírodě se žádná látka nevyskytuje stále na jednom místě díky různým činitelům (voda, vítr..) se látky dostávají do pohybu oběhu - cyklu N

Více

DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ

DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků Nejdůležitější C, O, N, H, P tzv.

Více

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 6. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu Poznáváme přírodu

Více

Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.0006

Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.0006 Název školy Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.0006 I/2 Inovace a zkvalitnění výuky

Více

2.1. EKOSYSTÉMY. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

2.1. EKOSYSTÉMY. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín 2.1. EKOSYSTÉMY Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Obsah přednášky 1) Ekosystém, zákl. pojmy 2) Ekologické faktory, nika, valence 3)

Více

Aplikovaná ekologie. 2.přednáška. Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj

Aplikovaná ekologie. 2.přednáška. Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj Aplikovaná ekologie 2.přednáška Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj Životní prostředí ÚVOD základní pojmy životní prostředí, ekologie z čeho se skládá biosféra? ekosystém potravní závislosti, vztahy

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty 1 2 chemického složení

Více

Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy

Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy 1. Jaké jsou formy šíření energie v klimatickém systému Země? (minimálně 4 formy) 2. Na čem závisí množství vyzářené energie tělesem? (minimálně 3 faktory)

Více

Dekompozice, cykly látek, toky energií

Dekompozice, cykly látek, toky energií Dekompozice, cykly látek, toky energií Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: - Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků - Nejdůležitější C, O, N, H, P

Více

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Současná etapa je charakterizována: populační explozí a nebývalým rozvojem hospodářské činnosti společnosti řadou antropogenních činností s nadměrnou produkcí škodlivin

Více

28. VZTAHY MEZI ORGANISMY A PROSTŘEDÍM

28. VZTAHY MEZI ORGANISMY A PROSTŘEDÍM 28. VZTAHY MEZI ORGANISMY A PROSTŘEDÍM A. Základní ekologické pojmy B. Organismy a prostředí (biotické a abiotické podmínky), ekologická valence, biotop, biocenóza C. Ekosystém (produkce ekosystému, vzájemné

Více

NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU - PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - půda V této kapitole se dozvíte: Jak vznikla půda. Nejvýznamnější škodliviny znečištění půd. Co je to

Více

J i h l a v a Základy ekologie

J i h l a v a Základy ekologie S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 06. Základní vztahy v ekosystému Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Tomáš Krásenský

Více

J i h l a v a Základy ekologie

J i h l a v a Základy ekologie S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 11. Atmosféra Země - vlastnosti Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Tomáš Krásenský

Více

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Obsah tématu: 1) Vzdušný obal země 2) Složení vzduchu 3) Tlak vzduchu 4) Vítr 5) Voda 1) VZDUŠNÝ OBAL ZEMĚ Vzdušný obal Země.. je směs

Více

FAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB

FAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB FAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Biotické podmínky života

Biotické podmínky života Variace 1 Biotické podmínky života Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. 1. Biotické podmínky života

Více

1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie

1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie 1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie 2. Obor ekologie lesa se zabývá zejména: a) vzájemnými vztahy organismů s prostředím a mezi sebou b)

Více

CZ.1.07/1.5.00/

CZ.1.07/1.5.00/ [1] Číslo projektu Název školy Předmět CZ.1.07/1.5.00/34.0425 INTEGROVANÁ STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ BENEŠOV Černoleská 1997, 256 01 Benešov BIOLOGIE A EKOLOGIE Tematický okruh Téma Základy obecné ekologie

Více

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 22.3.2013

Více

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Základy ekologie Ekosystém, dělení

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ EKOSYSTÉMY

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ EKOSYSTÉMY PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ EKOSYSTÉMY 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - ekosystémy V této kapitole se dozvíte: Z čeho se skládá ekosystém. Co je to biom a biosféra. Jaké

Více

Střední škola rybářská a vodohospodářská Jakuba Krčína Táboritská 941 379 01 TŘEBOŇ EKOLOGICKÁ SOUTĚŽ

Střední škola rybářská a vodohospodářská Jakuba Krčína Táboritská 941 379 01 TŘEBOŇ EKOLOGICKÁ SOUTĚŽ EKOLOGICKÁ SOUTĚŽ 1. Vyberte, co nepatří mezi význam zeleně v okolí: a) tlumí hlučnost b) zvyšuje množství oxidu uhličitého c) pohlcuje teplo 2. Půda je úrodná, pokud obsahuje dostatek vody, vzduchu, rozpustných

Více

Environmentální problémy. Znečišťování ovzduší a vod

Environmentální problémy. Znečišťování ovzduší a vod GLOBÁLNÍ PROBLÉMY LIDSTVA Environmentální problémy Znečišťování ovzduší a vod Bc. Hana KUTÁ, Brno, 2010 OSNOVA Klíčové pojmy 1. ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ Definice problému Přírodní zdroje znečištění Antropogenní

Více

VYUŽITÍ SPALNÉ KALORIMETRIE VE VZTAHU ROSTLINA-PŮDA- ATMOSFÉRA. František Hnilička, Margita Kuklová, Helena Hniličková, Ján Kukla

VYUŽITÍ SPALNÉ KALORIMETRIE VE VZTAHU ROSTLINA-PŮDA- ATMOSFÉRA. František Hnilička, Margita Kuklová, Helena Hniličková, Ján Kukla VYUŽITÍ SPALNÉ KALORIMETRIE VE VZTAHU ROSTLINA-PŮDA- ATMOSFÉRA František Hnilička, Margita Kuklová, Helena Hniličková, Ján Kukla Úvod Historie spalné kalorimetrie, Využití spalné kalorimetrie v biologii:

Více

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Základy ekologie Ostatní abiotické

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - organismy V této kapitole se dozvíte: Co je to organismus. Z čeho se organismus skládá. Jak se dělí

Více

Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu

Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu zemského povrchu. Hlavní příčinou odlesňování je po staletí

Více

Znečištění ovzduší Mgr. Veronika Kuncová, 2013

Znečištění ovzduší Mgr. Veronika Kuncová, 2013 Znečištění ovzduší Mgr. Veronika Kuncová, 2013 Zdroje znečištění ovzduší Zdroje související s činností člověka Tepelné elektrárny a továrny Silniční doprava Freony Metan ze skládek Spalování materiálu

Více

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 8.3.2013

Více

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková

Více

Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami

Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami Ekologie, krajina a životní prostředí, ochrana životního prostředí, geologie a pedologie, praxe (Ing. Lenka Zámečníková) I) pracovní listy, poznávačky,

Více

Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA

Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA Výsledky vzdělávání Učivo Ţák Základy biologie charakterizuje názory na vznik a vývoj vznik a vývoj ţivota na Zemi ţivota na Zemi, porovná délku vývoje

Více

FAKTORY PROST EDÍ OHRO UJÍCÍ ZDRAVÍ LOV KA

FAKTORY PROST EDÍ OHRO UJÍCÍ ZDRAVÍ LOV KA FAKTORY PROSTEDÍ OHROUJÍCÍ ZDRAVÍ LOVKA CIZORODÉ LÁTKY V OVZDUŠÍ VODA (LÁTKY V NÍ OBSAŽENÉ) KONTAMINACE PŮDY HLUK A VIBRACE ZÁŘENÍ TOXICKÉ KOVY PERZISTENTNÍ ORGANICKÉ POLUTANTY Cizorodé látky v ovzduí

Více

Atraktivní biologie 1

Atraktivní biologie 1 1 Společenstvo enstvo (biocenóza) soubor populací různých zných druhů rostlin, živočichů,, hub a mikroorganismů,, které se společně vyskytují na určit itém stanovišti, ti, kde mezi nimi dochází k vzájemným

Více

Problém č.1 Kácení tropických deštných pralesů

Problém č.1 Kácení tropických deštných pralesů Problém č.1 Kácení tropických deštných pralesů Je to jeden z nejvýznamnějších a nejstarších ekosystémů na planetě Zemi, který se vyskytuje v trvale vlhkém a teplém podnebí. Vysvětli pojem Ekosystém. Je

Více

Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku

Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 9: Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku Koloběh dusíku Dusík je jedním z hlavních biogenních prvků Hlavní zásobník : atmosféra, plynný

Více

Jednotlivé tektonické desky, které tvoří litosférický obal Země

Jednotlivé tektonické desky, které tvoří litosférický obal Země VY_12_INOVACE_122 Krajinná sféra Země { opakování Pro žáky 7. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země Červen 2012 Mgr. Regina Kokešová Určeno k opakování a doplnění učiva 6. ročníku Rozvíjí

Více

Energetika ekosystémů

Energetika ekosystémů Energetika ekosystémů Energie Obecně lze konstatovat, že energie je schopnost konat práci Mechanická energie zahrnuje kinetickou a potenciální energii Teplo Zářivá energie vyzařována v kvantech Elektrická

Více

Otázka: Struktura, diverzita, únosnost a potenciál krajiny, krajinný ráz

Otázka: Struktura, diverzita, únosnost a potenciál krajiny, krajinný ráz Otázka: Struktura, diverzita, únosnost a potenciál krajiny, krajinný ráz Předmět: Biologie Přidal(a): Králová Struktura krajiny rozdělujeme podle 2 hledisek na: a) prvotní struktura krajiny (makrostruktura)

Více

SSOS_ZE_2.01 Atmosréra

SSOS_ZE_2.01 Atmosréra Číslo a název projektu Číslo a název šablony CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT DUM číslo a název SSOS_ZE_2.01

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ VODA

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ VODA PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ VODA 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - voda V této kapitole se dozvíte: Jaké složky znečišťují vodu. Příčiny znečištěné vody. Nástroje ke snížení

Více

Modul 02 Přírodovědné předměty

Modul 02 Přírodovědné předměty Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty hmota i energie nevznikají,

Více

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru.

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru. EKOLOGIE SPOLEČENSTVA (SYNEKOLOGIE) Rostlinné společenstvo (fytocenózu) můžeme definovat jako soubor jedinců a populací rostlin rostoucích společně na určitém stanovišti, které jsou ovlivňovány svým prostředím,

Více

Číslo projektu Název školy CZ.1.07/1.5.00/34.0743. Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 39 Základní pojmy z ekologie

Číslo projektu Název školy CZ.1.07/1.5.00/34.0743. Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 39 Základní pojmy z ekologie Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast Ročník 1. Datum tvorby Anotace CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 39 Základní pojmy z ekologie 1.6.2013

Více

Planeta Země je obklopena vrstvou plynu/vzduchu, kterou označujeme odborným výrazem ATMOSFÉRA.

Planeta Země je obklopena vrstvou plynu/vzduchu, kterou označujeme odborným výrazem ATMOSFÉRA. SFÉRY ZEMĚ Při popisu planety Země můžeme využít možnosti jejího členění na tzv. obaly SFÉRY. Rozlišujeme následující typy sfér/obalů Země: 1. ATMOSFÉRA PLYNNÝ, VZDUŠNÝ OBAL ZEMĚ Název atmosféra vznikl

Více

2) Povětrnostní činitelé studují se v ovzduší atmosféře (je to..) Meteorologie je to věda... Počasí. Meteorologické prvky. Zjišťují se měřením.

2) Povětrnostní činitelé studují se v ovzduší atmosféře (je to..) Meteorologie je to věda... Počasí. Meteorologické prvky. Zjišťují se měřením. Pracovní list č. 2 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část. 1 Obsah tématu: Obsah tématu: 1) Vlivy působící na rostlinu 2) Povětrnostní činitelé a pojmy související s povětrnostními činiteli 3) Světlo

Více

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 7.6.2013

Více

J i h l a v a Základy ekologie

J i h l a v a Základy ekologie S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 10. Voda jako podmínka života Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Tomáš Krásenský

Více

Ostrov Vilm 5. KOLOBĚH HMOTY. Sedimentace. sedimentace. eroze. Půdní eroze. zaniklý záliv 5.1 ZÁKLADNÍPOJMY KOLOBĚHU HMOTY.

Ostrov Vilm 5. KOLOBĚH HMOTY. Sedimentace. sedimentace. eroze. Půdní eroze. zaniklý záliv 5.1 ZÁKLADNÍPOJMY KOLOBĚHU HMOTY. Ostrov Vilm Ostrov Vilm 5. KOLOBĚH HMOTY eroze sedimentace Sedimentace Půdní eroze zaniklý záliv 5.1 ZÁKLADNÍPOJMY KOLOBĚHU HMOTY Zaniklý záliv 1 ZÁSOBNÍKY A ROZHRANÍ 5.1.1. ZÁSOBNÍK Složka zásobník prostředí

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 09 VY 32 INOVACE 0115 0309

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 09 VY 32 INOVACE 0115 0309 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 09 VY 32 INOVACE 0115 0309 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor

Více

Atraktivní biologie PRODUCENTI. biotické faktory DESTRUENTI ENTI KONZUMENTI

Atraktivní biologie PRODUCENTI. biotické faktory DESTRUENTI ENTI KONZUMENTI PRODUCENTI biotické faktory KONZUMENTI DESTRUENTI ENTI Ekosystém Ekosystém představuje soubor všech v organismů v daném prostoru, propojených s abiotickým prostřed edím m koloběhem látek a tokem energií,,

Více

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Formát Druh učebního materiálu Druh interaktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0722 III/2 Inovace a

Více

OPAKOVÁNÍ VĚDNÍ OBORY, NEŽIVÁ PŘÍRODA

OPAKOVÁNÍ VĚDNÍ OBORY, NEŽIVÁ PŘÍRODA 1. POPIŠ OBRÁZEK ZNÁZORŇUJÍCÍ PRŮBĚH FOTOSYNTÉZY. OPAKOVÁNÍ VĚDNÍ OBORY, NEŽIVÁ PŘÍRODA 1 2. POPIŠ SLOŽENÍ SOUČASNÉ ATMOSFÉRY (uveď, který z plynů v současné atmosféře je znázorněn modrou, žlutou a černou

Více

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná VESMÍR za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná vznikají první atomy, jako první se tvoří atomy vodíku HVĚZDY první hvězdy

Více

Martina Bábíčková, Ph.D. 30.10.2013

Martina Bábíčková, Ph.D. 30.10.2013 Jméno Martina Bábíčková, Ph.D. Datum 30.10.2013 Ročník 6. Vzdělávací oblast Člověk a příroda Vzdělávací obor Přírodopis Tematický okruh Život na Zemi Téma klíčová slova Potravní vztahy organismů. Pracovní

Více

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 9. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu

Více

Vzduch II. znečištění vzduchu

Vzduch II. znečištění vzduchu 1 Vzduch II. znečištění vzduchu Kromě základních složek obsahuje vzduch i další látky, které způsobují např. jeho rozdílnou vůni nebo pach v různých místech Některé z těchto látek jsou příjemné (voňavý

Více

Rybářství 4. Produktivita a produkce. Primární produkce - rozdělení. Primární produkce - PP 27.11.2014

Rybářství 4. Produktivita a produkce. Primární produkce - rozdělení. Primární produkce - PP 27.11.2014 Rybářství 4 Produktivita a produkce Vztahy v populacích Trofické vztahy Trofické stupně, jejich charakteristika Biologická produktivita vod (produkce, produktivita, primární produkce a její měření) V biosféře

Více

Neživé přírodniny. Hmotné předměty. výrobky- vytvořil je člověk přírodniny- jsou součástí přírody

Neživé přírodniny. Hmotné předměty. výrobky- vytvořil je člověk přírodniny- jsou součástí přírody Neživé přírodniny Hmotné předměty výrobky- vytvořil je člověk přírodniny- jsou součástí přírody Neživé vzduch voda minerály horniny půda Živé rostliny živočichové ( člověk ) houby bakterie VZDUCH Vzduch

Více

Výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy Z-planeta Země projevy života

Výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy Z-planeta Země projevy života 1 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda PŘÍRODOPIS ročník: šestý Výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy - zná základní podmínky a Poznávání přírody(přír.soustavy- ekosystémy) Z-planeta Země projevy života -

Více

Organismy a biogeochemické cykly. látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)

Organismy a biogeochemické cykly. látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361) Organismy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361) Biogeochemické cykly: Pohyb chemických prvků mezi organismy a

Více

Vzduch Ochrana ovzduší

Vzduch Ochrana ovzduší Vzduch Ochrana ovzduší Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze. Atmosféra Obr. 1 Základní

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 20.4.2010 Mgr. Petra Siřínková BIOSFÉRA SVĚTOVÝ EKOSYSTÉM suchozemské ekosystémy vodní ekosystémy Probíhá

Více

Potravní řetězec a potravní nároky

Potravní řetězec a potravní nároky I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 7 Potravní řetězec a potravní nároky

Více

Faktory počasí v ekologii - úvod

Faktory počasí v ekologii - úvod Faktory počasí v ekologii - úvod Jakub Brom Laboratoř aplikované ekologie ZF JU Z ekologického hlediska nás zajímá, jak působí faktory počasí na organismy a zpětně, jak organismy působí na změnu těchto

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

) se ve vodě ihned rozpouští za tvorby amonných solí (iontová, disociovaná forma NH 4+ ). Vzájemný poměr obou forem závisí na ph a teplotě.

) se ve vodě ihned rozpouští za tvorby amonných solí (iontová, disociovaná forma NH 4+ ). Vzájemný poměr obou forem závisí na ph a teplotě. Amoniakální dusík Amoniakální dusík se vyskytuje téměř ve všech typech vod. Je primárním produktem rozkladu organických dusíkatých látek živočišného i rostlinného původu. Organického původu je rovněž ve

Více

autoři a obrázky: Mgr. Hana a Radovan Sloupovi

autoři a obrázky: Mgr. Hana a Radovan Sloupovi EKOLOGIE autoři a obrázky: Mgr. Hana a Radovan Sloupovi 1. Určitě jsi v nabídkových letácích elektroniky zaregistroval zkratku PHE. Jde o poplatek za ekologickou likvidaci výrobku. Částka takto uvedená

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.

Více

ŽP - EKOLOGIE (K143EKOL)

ŽP - EKOLOGIE (K143EKOL) ŽP - EKOLOGIE (K143EKOL) Vztahy mezi jedinci a druhy konkurence vnitrodruhová x mezidruhová vývoj společenstev sukcese + klimax vztahy jednotlivci druhy populace koexistence predace parazitizmus symbióza

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Atmosféra Země a její složení

Atmosféra Země a její složení Atmosféra Země a její složení Země je obklopena vzduchovým obalem, který se nazývá atmosféra Země a sahá do výšky přibližně 1 000km. Atmosféra je složená z dusíku (78%), kyslíku (21%) vodíku, oxidu uhličitého,

Více

Úvod k pracovním listům FOTOSYNTÉZA

Úvod k pracovním listům FOTOSYNTÉZA Úvod k pracovním listům FOTOSYNTÉZA Rostliny přeměňují světelnou energii v energii chemickou v reakci, která se nazývá fotosyntéza. Jedná se vůbec o nejdůležitější chemický proces na naší zeměkouli. Začátek

Více

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály  III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.

Více

Ekosystém II. Koloběh hmoty: uhlík, dusík, fosfor. Člověk a biosféra

Ekosystém II. Koloběh hmoty: uhlík, dusík, fosfor. Člověk a biosféra Ekosystém II. Koloběh hmoty: uhlík, dusík, fosfor Člověk a biosféra Koloběh hmoty v ekosystému Zásoby (pools) chemických prvků jsou uloženy v různých rezervoárech - atmosféra - hydrosféra - litosféra -

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 9. Průřezová témata,

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 9. Průřezová témata, Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Žák: - charakterizuje postavení Země ve Sluneční soustavě a význam vytvoření základních podmínek pro život (teplo, světlo) Země ve vesmíru F Sluneční soustava - popíše

Více

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace AUTOR: Mgr. Šrámková Lenka NÁZEV: VY_32_INOVACE_2.3.20.5._PŘ TÉMA: třídění živých organismů ČÍSLO

Více

Škola: Základní škola a mateřská škola Jesenice, okr. Rakovník

Škola: Základní škola a mateřská škola Jesenice, okr. Rakovník Autor: Mgr. Simona Mrázová Škola: Základní škola a mateřská škola Jesenice, okr. Rakovník VODA Obsah 1. SVĚTOVÝ DEN VODY... 2 2. VODA V PŘÍRODĚ... 3 3. TYPY VODY... 4 4. VLASTNOSTI A SKUPENSTVÍ VODY...

Více

Číslo materiálu: VY 32 INOVACE 18/08

Číslo materiálu: VY 32 INOVACE 18/08 Číslo materiálu: Název materiálu: PÍSEMNÉ OPKOVCÍ TESTY 1.pololetí Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1486 Zpracovala: Marcela Kováříková 1. Co je symbioza. Jaký je rozdíl mezi symbiozou a parazitismem.

Více

J i h l a v a Základy ekologie

J i h l a v a Základy ekologie S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 16. Skleníkový jev a globální oteplování Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2.

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2. Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Přírodopis 3. období 7. ročník D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2. část Očekávané

Více

Produkce organické hmoty

Produkce organické hmoty Produkce organické hmoty Charakteristika prostředí a života ve vodě Voda nebude nikdy limitním faktorem ostatní limitující faktory jsou jen dočasné neexistují fyzické bariéry Teplotní variabilita nepřesahuje

Více

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova VY_32_INOVACE_10_17_PŘ Téma Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Člověk jako ochránce i kazisvět Seznámení s vymíráním živočichů, ničení lesů, těžbou nerostných surovin, Mgr. Martina Mašterová čeština

Více