Ekologie. EKOLOGIE je biologická věda, která se zabývá vztahem organismů a jejich prostředí a vztahem organismů navzájem.

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Ekologie. EKOLOGIE je biologická věda, která se zabývá vztahem organismů a jejich prostředí a vztahem organismů navzájem."

Transkript

1 Ekologie EKOLOGIE je biologická věda, která se zabývá vztahem organismů a jejich prostředí a vztahem organismů navzájem. STSTÉM EKOLOGICKÝCH VĚD obecná ekologie: zabývá se obecně platnými ekologickými principy. ekologie mikroorganismů, ekologie rostlin, ekologie živočichů, ekologie člověka: zabývají se vztahy mezi příslušnými organismy a prostředím. ekologie moře: vztahy mezi organismy a prostředím v mořích. ekologie lesa: vztahy mezi organismy a prostředím v lese. ekologie krajiny: souvislosti mezi částmi krajiny, změny v krajině (včetně důsledků činností člověka). ekologie globální: souvislosti a změny na celé planetě Zemi a jejich vliv na život. Ekologie vychází z: biologie, meteorologie, klimatologie, geologie, geografie, fyziky, chemie, antropologie, lékařských věd (hygiena), ekonomiky, práva, historie, psychologie, technické vědy. STUPNĚ INTEGRACE (SJEDNOCENÍ, SPOJENÍ) BIOTICKÝCH MATERIÁLŮ 1. BIOTICKÉ MATERIÁLY (proteiny, nukleové kyseliny, lipidy...). 2. BUŇKA. 3. ORGANISMUS (INDIVIDUUM). 4. POPULACE (DEMOS) = skupina jedinců TÉHOŽ DRUHU, žijících v určitém časovém intervalu a v určitém prostředí (BIOTOP = stanoviště). 5. SPOLEČENSTVO (CENÓZA) = soubor populací, mikrobiocenóza: mikroorganismy (baktérie...), fytocenóza: soubor rostlinných populací, zoocenóza: soubor živočišných populací, biocenóza: soubor všech populací. 6. EKOSYSTÉM = biocenóza se svým prostředím (jezero, rybník, moře, bažina, louka, les, tundra, městský park, pole...). 7. BIOSFÉRA = soubor ekosystémů, v moři - biohydrosféra, na pevninách - biogeosféra. ORGANISMY A PROSTŘEDÍ Každý organismus žije v určitém místě, v němž má vše, co potřebuje k životu (biotop = stanoviště). V prostředí působí na organismus: 1. ABIOTICKÉ FAKTORY: sluneční záření, teplota vzduchu, vítr, atmosférická vlhkost = KLIMA (podnebí). SUBSTRÁT: původní - sladká, teplá voda v praoceánu, současný - sladká, brakická (poloslaná), slaná voda, půda. JEDNÁ SE TEDY O FAKTORY KLIMATICKÉ, HYDRICKÉ, EDAFICKÉ.

2 2. BIOTICKÉ FAKTORY: ostatní živé organismy, vliv člověka, TEDY FAKTORY VNITRODRUHOVÉ, MEZIDRUHOVÉ, ANTROPOGENNÍ. Organismy a prostředí jsou v interakci, abiotické a biotické faktory působí na organismy současně. Soubor všech faktorů prostředí, které organismus využívá pro průběh svých životních funkcí (nároky na výživu, prostor, teplotu, vlhkost, světlo, ph, salinitu vody) = NIKA. Schopnost organismů snášet určité rozpětí libovolného faktoru = TOLERANCE (SNÁŠENLIVOST). Vzdálenost mezi minimem a maximem vyjadřuje EKOLOGICKOU VALENCI (EKOLOGICKÁ PŘIZPŮSOBIVOST) faktoru a jí je vymezena tolerance druhu. Druhy: stenoekní: mají úzkou ekologickou valenci. euryekní: mají širokou ekologickou valenci. stenotermní, eurytermní (teplota), stenohalinní, euryhalinní (salinita), stenofágní, euryfágní (potrava).... Stenoekní druhy jsou vzácné, žijí na speciálních stanovištích a mívají menší plochu rozšíření = AREÁL. Abiotické složky prostředí 1. Sluneční záření Na svrchní obal atmosféry dopadá stále během dne sluneční záření o průměrné hustotě 1,38 kj.m -2.s -1 (-solární konstanta). Část záření se odrazí od mračen (33%) a od zemského povrchu. UV záření pohlcuje z velké části ozonosféra. Na zemský povrch na plochu kolmou ke slunečním paprskům dopadá asi 50% ze solární konstanty. Tato průměrná hodnota závisí na oblačnosti a čistotě ovzduší. Hory - vyšší hustota záření (kratší průchod atmosférou, čistší a řidší vzduch). Vlhké tropy - snížená hustota záření (větší obsah vodní páry ve vzduchu). Pouště - snížená hustota záření (zvýšený obsah prachu). Pro organismy má největší význam viditelné záření (vidění, fotosyntéza). Infračervené záření - z velké části pohlceno v atmosféře vodní párou a prachem a otepluje ovzduší, zbývající část dopadá na zemský povrch - pohlcena v tělech organismů, v půdě, ve vodě a je přeměněna v teplo. Pohybem Země dochází periodicky ke změnám v hustotě záření během dne a roku, což se projevuje v periodicitě životních projevů u rostlin a živočichů. Délka dne (fotoperioda) vyvolává například pohlavní aktivitu organismům hnízdění, tah ptáků, rozkvétání rostlin (rostliny dlouhodenní, krátkodenní). Teplota Pohlcené záření se mění v teplo, ohřívá těla organismů a jejich prostředí. Ptáci a savci: homoiotermní (řízená tělesná teplota). Ptáci: kolem 43 o C, savci: kolem 37 o C. V zimním období netopýři, ježci, sysli, křečci, plši a další upadají do zimního spánku, hibernují, snižují teplotu těla až na teplotu svého bezprostředního okolí (například jeskyně, nory apod.). Ostatní živočichové: poikilotermní (proměnlivá tělesná teplota), mění tělesnou teplotu v závislosti na teplotě svého okolí, při nepříznivé teplotě upadají do stavu strnulosti, během něhož se snižují všechny životní projevy, tzv. kviescence. Rostliny: organismy poikilotermní.

3 Na přímém slunci se přehřívají, vyšší rostliny snižují svou teplotu transpirací. Optimální teplota pro organismy: o C. Vodní organismy na teplotu citlivější než suchozemské (koráli). Druhy: studenomilné (psychrofilní) - arktičtí ptáci a savci (tučňáci), dřeviny východní Sibiře (až -70 o C). Druhy: kryofilní (žijí trvale na sněhu a ledovcích) řasy, chvostoskoci. Druhy: teplomilné (termofilní) - suché teplo - polopouště, vlhké teplo - tropické pralesy. Energetika biosféry Záření vysílané Sluncem: 1. Sluneční záření: krátkovlnná E, symbol: Q c 1. ultrafialové záření nm 2. viditelné světlo nm 3. infračervené záření nm 2. Tepelné záření: dlouhovlnná E, symbol: Q l delší složka infračerveného záření nm Celková bilance záření: Q = Q c + Q l G...globální záření, S...přímé sluneční záření, D...rozptýlené sluneční záření (radiace oblohy), as...sluneční záření odražené od povrchu, A...atmosférické tepelné záření, a n A...tepelné záření z atmosféry odražené od povrchu, T...tepelné záření Země. Q c = G - as - ad Q c = S + D - a.(s + D) Q l = A - a n A -T Ve dne nejčastěji: Q > 0, vždy v noci: Q < 0, během celého dne nebo celého roku: Q > 0. Závěr: Atmosféra chladne, povrch země se otepluje, život nemožný! Skutečnost: Klima dlouhé období relativně stálé! Proč? Symbol K - stoupání teplého vzduchu, nahrazování studeným, vzniká vítr. Symbol V - odpařování vody, kondenzace, déšť. Symbol B - absorpce tepla substrátem. Symbol PNB - fotosyntéza. Platí vztah: Q + V + K + B + PNB = 0 2. Atmosféra Z plynů největší význam: KYSLÍK (dýchání), OXID UHLIČITÝ (fotosyntéza), méně DUSÍK

4 (Azotobacter, Rhizobium). Kyslík tvoří asi 21% vzduchu, vznikl činností - fotosyntéza - sinic a zelených řas. Kyslík ze vzduchu proniká do půdy a vody (dýchání vodních organismů). Oxid uhličitý tvoří asi 0,035% vzduchu. Jeho koncentrace v atmosféře vlivem spalování fosilních paliv stoupá. Je rozpuštěn rovněž ve vodě. Dusík tvoří asi 78% vzduchu. Většina organismů ho neumí využít. Ve vzduchu dále obsažen argon (asi 1%), vodní páry, pevné částice (např. pyl, výtrusy, cysty, mikroorganismy, krystalky solí nad mořskou hladinou...), kapky vody. Atmosféru tvoří TROPOSFÉRA (8-18 km) - zde se "vytváří" počasí, STRATOSFÉRA (20-50 km), jejíž součástí je OZONOSFÉRA (24 km). Ozonosféra pohlcuje podstatnou část UV záření. Bez ní by nedošlo k přechodu života z moře na souš. Znečišťování ovzduší lidskou činností -EMISE (vypouštění plynných, kapalných, pevných odpadních látek, tepla, hluku, radioaktivních látek). LÁTKY: jednoduché plynné anorganické sloučeniny (oxid siřičitý, dusnatý, dusičitý, uhelnatý, uhličitý, chlorovodík, fluorovodík). organické sloučeniny (uhlovodíky, halogenderiváty organických sloučenin - freony, PCB - polychlorované bifenyly). látky s obsahem radionuklidů (pokusy s jadernými zbraněmi, havárie jaderných zařízení: nuklidy: 131 I, 137 Cs, 134 Cs, 90 Sr...). látky obsahující těžké kovy. látky biologického původu s toxickými účinky. Kyselý déšť spalovací procesy: 1. SO 2 --O 2 --> SO 3 + H 2 O -----> H 2 SO 4 (déšť, sníh, námraza) 2. NO x -----> HNO 3 Opatření: 1. odsiřovací technologie tepelných elektráren (SO 2 + Ca(OH) > CaSO > CaSO 4 ) 2. ostraňování NO x přidává se NH 3, pak průchod vrstvou katalyzátoru (oxidy Ti, Fe, aktivní C), při teplotě o C -----> N 2 + H 2 O Důsledky kyselých dešťů: 1. podporuje korozi. 2. ničí vegetaci (jehličnany...). 3. ohrožuje lidské zdraví (zánět průdušek, rozedma plic, selhání srdeční činnosti).

5 VZNIK SMOGU Typy: 1. fotochemický smog los angelského typu Podmínky pro vznik: zvýšená koncentrace výfukových a jiných plynů (NO x, nenasycené uhlovodíky - R), slabé proudění vzduchu, nízká vlhkost vzduchu, teplota o C, intenzivní sluneční záření. NO 2 --slun. zář.--> NO + O O + O > O 3 (v přízemní vrstvě škodlivý) NO 2 + O + R ==O 3 ==> R-C00-0-NO 2 (peroxyacylnitráty, např. jedovatý peroxyacetylnitrát: CH 3 -C00-0-NO 2 (PAN)) 2. smog londýnského typu (u nás obvyklejší!) obsahuje: pevné částice, kapičky H 2 SO 4, plynný SO 2, vyznačuje se hustou mlhou, vzniká v zimním období, největší koncentrace dosahuje ráno a při teplotě 0-5 o C. FREONY A OZONOSFÉRA 1. chladiva 2. aerosolové přípravky o vypuzují náplň o rozprašují do kapiček Např.: freon 11: trichlorfluormethan CCl 3 F, freon 12: dichlordifluormethan CCl 2 F 2 Freonový kód: C - 1 = 0 se neuvádí H + 1 = 1 F = 1 V atmosféře působí na freony UV záření, štěpí je, fragmenty rozkládají ozón. Množství ozónu není velké. Za tlaku 100 kpa (při zemském povrchu) by měla ozonosféra tloušťku 3 mm. Reakce: 1. O > O + O O 2 + O -----> O 3 2. CF 2 Cl >.CF 2 Cl + Cl. (radikál) Cl. + O > O 2 + ClO ClO + O -----> O 2 + Cl. 1 atom Cl rozloží molekul O 3. Důsledky: lidé: poškození zraku, rakovina kůže, snižuje výnosy plodin, ohrožuje živočichy, ohrožuje fytoplankton (hlavní producent kyslíku), roste koroze povrchů.

6 SKLENÍKOVÝ EFEKT CO 2, freony, CH 4 způsobují, že atmosféra působí jako střecha skleníku, tzn., že zachycuje část sluneční energie odražené zemským povrchem, která by byla vyzářena do vesmírného prostoru. Důsledek: zvyšování průměrné teploty na Zemi (následky: tání ledovců, zatopení pobřežních oblastí, rozšiřování pouští). MIKROKLIMA OBYTNÝCH PROSTOR z horninového podloží stoupá do bytů RADON (rakovina plic). z vnitřního zařízení se uvolňuje např. HCHO (formaldehyd) např. z nábytku. z údržby bytu - rozpouštědla (benzín, aceton) kouření tabáku o alkaloid NIKOTIN (z 1 cigarety kuřák vstřebá 1-2 mg, smrtelná dávka pro člověka: mg.). o oxid uhelnatý (pevná vazba na Fe hemoglobinu erytrocytů) o karcinogenní látky - PAU - polycyklické aromatické uhlovodíky 3. Hydrosféra (benzo(a)pyren). Život ve vodním prostředí je hlavně limitován obsahem ve vodě rozpuštěného kyslíku, oxid uhličitý se zde vyskytuje vždy v dostatečném množství. Hustota slunečního záření je mnohem nižší než ve vzduchu. Část záření se odrazí od hladiny a od pevných částic rozptýlených ve vodě, část záření je pohlceno a přeměněno v teplo, takže pouze horní vrstvy vody jsou dobře prokysličeny a ohřáty. Žije zde větší část organismů, hlavně sinice a řasy. Ve spodních vrstvách vody je nízká hustota záření, nižší teplota a obsah kyslíku, organismů je zde málo. Limitujícím faktorem života v oceánech a mořích je také SALINITA (slanost) vody. Znečišťování vody: Voda (podle původu): přírodní (atmosférická, povrchová, podzemní) odpadní Složení přírodní vody: plyny, anorganické a organické látky, KYSLÍK (pro samočištění povrchových vod, pro vodní živočichy - např. kapr: 2 mg/l, pstruh: 5 mg/l), OXID UHLIČITÝ: 1% reaguje s vodou (H 2 O + CO > H 2 CO 3 ) ovlivňuje příznivě chuť vody, N 2, H 2 S, CH 4, Ca 2+, Mg 2+, K +, Na +, HCO 3 -, SO 4 2-, Cl -, NO 3 -, NO 2 -, fosfáty. Látky znečišťující vody Sloučeniny Hg, Pb, As, Cd, Zn, Al, Ni, Mn, Se, Mo..., kyanidy CN -, dusitany NO 2 -, splachem

7 z polí - NO 3 -, fosfáty, důsledkem dusičnanů a fosfátů ve vodě je nadměrný rozvoj řas a sinic a z toho vyplývá: ucpávání vodárenských filtrů, pronikání mikroorganismů do upravené vody, vznik toxických sloučenin (produkty metabolismu sinic), pak je znemožněno rekreační využití vody ("vodní květ" - záněty kůže, vyrážky). Organické látky: fenoly. PITNÁ VODA: NO mezní hodnota: 50 mg/l DOBRÁ VODA: NO 3 - : 0,4 mg/l norma pro kojence: 15 mg/l (Nezapomeň, že NO 3 - se váže na Fe II hemoglobinu erytrocytů a vzniká methemoglobin, železo s oxidačním číslem II přechází na III, znemožněna vazba O 2, pozor tedy na pitnou vodu a rychlenou zeleninu s velkým obsahem dusičnanů). ODPADNÍ VODY průmyslové splaškové obsahují: TENZIDY (prací prostředky) - způsobují silné pěnění, zpomalují průnik O 2 do vody, ve vyšších koncentracích působí toxicky na vodní organismy. Fenoly, oleje, úniky ROPNÝCH LÁTEK. 4. Pedosféra Spolu s litosférou (horniny a nerosty) je základním zdrojem anorganických látek nutných pro život rostlin i živočichů. Půda představuje systém anorganických látek tvořených zvětráváním geologického substrátu (horniny), dále vody, vzduchu, živých i mrtvých organismů a jejich rozkladných produktů. Z fyzikálních vlastností je důležitá PÓROVITOST. V půdních pórech se udržuje vzduch nebo voda. Důležitou složkou půdy je HUMUS. Jsou to zbytky rostlinných a živočišných těl v různém stupni rozkladu. Humus v půdě zadržuje srážkovou vodu, zmenšuje kolísání teploty a vlhkosti v půdě, ovlivňuje reakci půdních roztoků (ph), je zdrojem potravy půdních živočichů. EDAFON (půdní společenstvo) tvoří mikroorganismy (aktinomycety, další půdní bakterie, řasy, houby, prvoci), chvostoskoci, různý hmyz, jeho larvy, žížaly, hraboši, krtci. Znečišťování půd Látky poškozující půdu SO > kyselé deště (ph < 4,6) -----> okyselování půd. Z toho vyplývá: špatný příjem Ca, vyšší příjem těžkých kovů, zpomalování humifikace a mineralizace, ubývá heterotrofních bakterií, narušení mykorrhizy (např. řepa cukrovka vyžaduje ph: 6,8-7,5). těžké kovy z nekvalitních hnojiv, z popílku (As, Cd, Cr, Pb, Ni...). PAU - spalování fosilních paliv, výroba koksu, spalování odpadů. PCB - polychlorované bifenyly, obsaženy např. v nátěrových látkách, zjištěny v potravinách. pesticidy - hubení škůdců, insekticid: DDT 2,2-bis-(4-chlorfenyl)-1,1,1-trichlorethan, zakázán, jeho zbytky jsou v potravních řetězcích, herbicidy, fungicidy.

8 POPULACE - demos je soubor jedinců téhož druhu, kteří žijí v určitém časovém intervalu v určitém prostředí. Je to soubor všech jedinců: dospělců, larev, vajíček, spor apod. Soubor všech populací příslušného druhu zaujímá oblast rozšíření druhu - areál. Charakteristika populace: 1. DISPERZE - rozmístění jedinců v prostoru populace 2. DENZITA - hustota - populace - počet jedinců na jednotce plochy nebo objemu (počet střevlíků na 1 m 2 povrchu půdy, množství zooplanktonu na 1 litr vody) - hmotnost jedinců (BIOMASA) na jednotce plochy nebo objemu 3. NATALITA - množivost počet nových jedinců za jednotku času 4. MORTALITA - úmrtnost počet uhynulých jedinců za jednotku času 5. MOBILITA - pohyblivost pohyb jedinců v prostoru populace (VNITŘNÍ MIGRACE) pohyb jedinců mimo uvažovanou plochu populace (VYSTĚHOVÁNÍ - EMIGRACE) pohyb z okolí na plochu populace (PŘISTĚHOVÁNÍ - IMIGRACE) Šíření populace o o aktivně - větší živočichové pasivně - menší živočichové, rostliny, mikroorganismy (větrem, vodními proudy, jinými živočichy, člověkem) 6. STRUKTURA POPULACE 1. poměr pohlaví - nemusí být 1:1 (např. partenogeneze) 2. věková struktura 7. RŮST POPULACE (zvětšování počtu jedinců) souvisí s natalitou a mortalitou 8. KOLÍSÁNÍ POČETNOSTI 0. v průběhu jednoho roku (OSCILACE) jaro: hustota populace nízká, narůstání do podzimu, klesání přes zimu. 1. v průběhu více let (FLUKTUACE) Organismy suchých stanovišť - suchomilné (XEROFILNÍ) druhy. Organismy vlhkých stanovišť - vlhkomilné (HYGROFILNÍ) druhy. Maximální možný počet vajíček, mláďat nebo semen, který může populace vyprodukovat za určitou dobu, označujeme jako BIOTICKÝ POTENCIÁL. Snižování počtu jedinců v populaci rostlin následkem vnitrodruhové konkurence se označuje jako SAMOZŘEĎOVÁNÍ POPULACE. Příkladem vnitrodruhové konkurence u živočichů je vytváření hájených území (TERITORIÍ) zejména v období rozmnožování.

9 Vztahy mezi populacemi různých druhů název vztahu populace A populace B poznámka NEUTRALISMUS 0 0 (jsou na sobě nezávislé) PROTOKOOPERACE + + ALIANCE + + (nejvolnější případy kladných vztahů: hnízdění různých ptáků na jednom místě - úspěšnější obrana) (dočasné sdružování jedinců různých druhů - zlepšená obrana před nebezpečím - jedni dobrý zrak, druzí dobrý čich - pštrosi a zebry, žirafy a sloni, ptáci a kopytníci) KOMENZALISMUS + 0 (hyeny, šakali, supi - velké šelmy) MUTUALISMUS - SYMBIÓZA + + AMENZALISMUS - 0 KOMPETICE - KONKURENCE - - PREDACE + - (dravec a kořist) (trvalá, nezbytná vazba: hlízkovité bakterie a kořeny bobovitých rostlin, rostliny a opylovači, sasanka a rak poustevníček, mšice a mravenci, mykorrhiza, lichenismus) (sinice produkující toxiny a ryby, obojživelníci, savci) PARAZITISMUS + - (parazit a hostitel) HYPERPARAZITISMUS + - (parazit a parazit) Společenstvo - CENÓZA (dospělci chrousta a housenky obaleče dubového, rak behenní vytlačí raka říčního, veverka popelavá vytlačí veverku obecnou) je soubor populací různých druhů mikroorganismů, rostlin a živočichů, kteří jsou vzájemně spjati složitými vztahy. Je to BIOCENÓZA žijící na určitém BIOTOPU (stanovišti). Společenstva mohou být různě velká, od nejmenších souborů organismů žijících na zahnívajícím pařezu až po rozsáhlá společenstva tropických deštných lesů nebo savan. Příkladem půdní biocenózy je EDAFON. Společenstva vodního prostředí jsou např. PLANKTON a BENTOS. První tvoří soubor organismů vznášejících se ve vodě, druhý osídluje dno. U suchozemských biocenóz jsou hranice nejčastěji vymezeny rozsahem vegetace, např. lesní biocenózy určuje okraj lesa. U vodních biocenóz jsou hranice vymezeny břehy rybníka nebo nádrže. Společenstva mohou mít různý počet druhů, což závisí také na podmínkách biotopu, např. na množství živin nebo potravy. Druhově velmi bohaté jsou např. tropické deštné lesy (1 ha - např. přes 100 druhů stromů). Druhově bohatá jsou také

10 společenstva vznikající na přechodu jedné biocenózy do druhé. Jsou to tzv. LEMOVÁ SPOLEČENSTVA, která s abiotickým prostředím tvoří EKOTONY. Např. ekoton mezi loukou a lesem. Zde se vyskytují druhy lesní, luční i specifické druhy lemové. Struktura společenstva je dána prostorovým rozmístěním jednotlivých populací v biotopu. Společenstva vykazují VERTIKÁLNÍ (svislé) rozvrstvení do jednotlivých pater (tzv. STRATIFIKACE SPOLEČENSTVA). V lese např. rozlišujeme stromové, keřové, bylinné a přízemní patro, v půdě pak kořenová patra. V každém patru žijí specifické skupiny živočichů. Ve směru HORIZONTÁLNÍM (vodorovném) jsou jednotlivé populace různě rozmístěny po ploše společenstva a podmiňují jeho HORIZONTÁLNÍ strukturu, např. okraj lesa má jinou strukturu než střed. Vzájemné vztahy mezi populacemi (interakce): 1. přímé - KORELACE (jeden druh přímo ovlivňuje jiný druh, např. dravec a kořist nebo cizopasník a hostitel). 2. nepřímé - INTERRELACE (jeden druh ovlivňuje jiný druh prostřednictvím třetího, např. ryby ovlivňují rozvoj fytoplanktonu požíráním některých druhů zooplanktonu, které se fytoplanktonem živí). Cenóza vázána na určité prostředí - CENOTOP, např. cenóza střevních bakterií, prvoků - cenotop: trávící soustava živočichů. Cenózy: 1. ustálené - složením se podstatně nemění v časovém intervalu (společenstva lesů, travnatých porostů, moří, řek...) 2. proměnlivé - složením se pomalu nebo rychle mění (obnovování lesního společenstva po požáru) Každá biocenóza se mění během dlouhého období, trvajícího často mnoho až tisíce let. Společenstvo se mění od strukturně jednoduchého s jedním patrem a malým počtem druhů ve společenstvo strukturně složité, které má větší počet pater a větší počet druhů i vzájemných mezidruhových vztahů. Tento vývoj společenstva se nazývá EKOLOGICKÁ SUKCESE. 1. primární - probíhá na obnažené skále, na vychladlé lávě... směřují nejvíce k biocenóze lesa. 2. sekundární - probíhá v pokáceném a spáleném lese, na opuštěném poli. Konečné stádium vývoje biocenózy - KLIMAX (lesní biocenóza). EKOSYSTÉMY Základní funkční jednotka v přírodě je EKOSYSTÉM. Je to ekologický systém, v němž jsou ve vzájemných vztazích všechny živé složky se souborem fyzikálních a chemických faktorů, které vytvářejí prostředí těchto organismů. Je to otevřený systém, poněvadž do něho stále přicházejí toky energie slunečního záření, dále voda dešťovými srážkami a různé anorganické

11 látky z ovzduší, půdy i vody. Naproti tomu vznikají v ekosystému určité ztráty energie především vyzařováním, přeměnou skupenství, přenosem v důsledku turbulencevzduchu a vody, biochemickými procesy (zvláště respirací) apod. Ekosystém může mít různý rozměr. Největší a nejúplnější ekosystém je biosféra Země. Další ekosystémy: tropický deštný prales, rašeliniště, jezero, louka i umělý výtvor člověka, např. pole, městský park (sad), město, výsypka, halda.... Složky ekosystému 1. EKOTOP (biotop) - prostředí jako soubor všech abiotických faktorů (sluneční energie a všechny fyzikální a chemické vlastnosti ovzduší, vody a půdu). 2. PRODUCENTI - autotrofní organismy, tvoří organické látky z látek anorganických v procesech fotosyntézy zelených rostlin. 3. KONZUMENTI - heterotrofní organismy, konzumenti I. řádu - býložravci, konzumenti II. řádu - masožravci DESTRUENTI (REDUCENTI) - rozkládači (dekompozitoři), heterotrofní mikrokonzumenti, živí se mrtvou organickou hmotou v různém stupni rozkladu. Baktérie, plísně, houby, organické látky postupně přecházejí na anorganické. ZÁKLADNÍ FUNKČNÍ VLASTNOSTÍ EKOSYSTÉMU JE KOLOBĚH LÁTEK A JEDNOSMĚRNÝ TOK ENERGIE. Přenos látek a energie v ekosystému se uskutečňuje v POTRAVNÍCH (TROFICKÝCH) ŘETĚZCÍCH. Potravní řetězec je přenos látek a energie z rostliny sérií organismů konzumujících a konzumovaných. Počet článků v potravním řetězci je obvykle 4-5. Existují při typy potravních řetězců: 1. DRAVCŮ: vojtěška-hraboš-káně; řasy, perloočky, nedravé ryby, dravé ryby, člověk. 2. PARAZITŮ: člověk-glossina palpalis-trypanosoma gambiense; člověk-anopheles- Plasmodium malariae. 3. SAPROFYTŮ: rozklad uhynulých organismů-baktérie, houby, žížaly, hrobaříci, supi, šakali, hyeny.... Jednotlivé potravní úrovně (organismy, které získávají potravu ve stejném potravním článku) lze hodnotit kvantitativně a graficky znázornit EKOLOGICKOU PYRAMIDU (početnosti, biomasy, energie). EKOLOGICKÉ (POTRAVNÍ, TROFICKÉ) PYRAMIDY

12 BIOGEOCHEMICKÉ CYKLY Chemické látky cirkulují mezi živými a neživými složkami ekosystému, stávají se součástí koloběhů látek, které nazýváme BIOGEOCHEMICKÉ CYKLY. K biogeochemickým cyklům patří: cykly C, O, H 2 O, N, P, S... i Pb, As, Hg, Cd (nebezpečné, znečišťování prostředí). Např.: tetraethylolovo - olovnatý benzín, lze použít jiné antidetonátory: terc. butylmethylether - bezolovnatý benzín (CH 3 ) 3 C-O-CH 3. HOMEOSTÁZE EKOSYSTÉMU homeostáze: stabilita, úzce souvisí s potravní sítí (propojení potravních řetězců). Např.: populace predátora potravně vázána na populaci jediného druhu kořisti. Tento ekosystém je velmi labilní. Malá početnost predátora-přemnožení kořisti-velká početnost predátora-vyhubení kořisti-zánik predátora. V jiném ekosystému bude populace predátora potravně vázána na populace dvou druhů kořisti.

13 Ekosystém je stabilnější. Při nedostatku jedné kořisti, loví druhou v té době hojnější, první kořist se UVOLNÍ Z PREDAČNÍHO TLAKU a její početnost vzroste. Čím bohatší a rozmanitější je potravní síť, tím je stabilnější ekosystém. Bohatost a rozmanitost potravní sítě je určena druhovou pestrostí (DIVERZITA) biocenózy. INTRODUKCE - záměrné nebo neúmyslné zavlečení druhů organismů člověkem do oblastí, kde nežili. Např.: zavlečení krys, koček, králíkům psů, v novém prostředí se stávají vážnou hrozbou pro místní flóru a faunu (např. králík v Austrálii). Rozsáhlé ekologické systémy jsou BIOMY, např.: tropické deštné lesy, stepi (pusta prérie, pampa), pouště, listnaté lesy mírného pásma, tajga, tundra. BIOSFÉRA A ČLOVĚK Růst lidské populace - nutné zabezpečit výživu (kácení lesů, odvodňování mokrých luk a močálů, proměna lesů na pole a pastviny). Kácení tropických deštných lesů - následky: změny klimatu Země. Regulace vodních toků. Výstavba měst. Intenzivní lov - velryby, kožešinové druhy. Introdukce. Znečišťování ovzduší (prach, SO 2, NO x, CO, slouč. Pb, freony, CO 2 ). Znečišťování půdy (zvyšování acidity půdy, změny v edafonu, přehnojování, těžké kovy). Znečišťování sladkých vod (městské a odpadní vody, ze zemědělství, potravinářského průmyslu, průmyslových závodů). Znečišťování moře (vrty ropy, doprava, vyvážení odpadů, např. jedy, radioaktivní látky, voda z průmyslových závodů, havárie tankerů). Radioaktivní látky, voda z průmyslových závodů, havárie tankerů). Radioaktivní zamoření (pokusy s atomovými zbraněmi, atomové elektrárny). Pesticidy (herbicidy, fungicidy, insekticidy...). ANTROPOCENÓZA: společenstvo lidí, potkanů, myší, plevelů molů, vlaštovek.... OCHRANA PŘÍRODNÍHO PROSTŘEDÍ Zákon České národní rady ze dne 19. února 1992 o ochraně přírody a krajiny (sbírka zákonů č. 114/1992). Národní parky: ŠUMAVA, PODYJÍ, KRKONOŠSKÝ NÁRODNÍ PARK. Chráněné krajinné oblasti: Beskydy, Bílé Karpaty, Blaník, Blanský les, Broumovsko, České Středohoří, Český kras, Český ráj, Jeseníky, Jizerské hory, Kokořínsko, Křivoklátsko, Labské pískovce, Litovelské Pomoraví, Lužické hory, Moravský kras, Orlické hory, Pálava, Poodří, Slavkovský les, Šumava, Třeboňsko, Žďárské vrchy, Železné hory. Státní přírodní rezervace: Boubínský prales, Lednické rybníky... Chráněné naleziště: Barrandovy jámy, Zábřežské louky... Chráněná studijní plocha Chráněný přírodní výtvor nebo památka: Čedičová Panská skála u České

14 Kamenice... Chráněný park nebo zahrada: Průhonický park... Chráněné druhy rostlin a živočichů

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 255 Jméno autora Jana Malečová Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 11. 5. 2012 Ročník, pro který je DUM určen 9. Vzdělávací oblast (klíčová slova) Člověk a příroda

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr.

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 26.2.2010 Mgr. Petra Siřínková ABIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ TEPLO VZDUCH VODA PŮDA SLUNEČNÍ

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - ovzduší V této kapitole se dozvíte: Co je to ovzduší. Jaké plyny jsou v atmosféře. Jaké složky znečišťují

Více

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748

Více

Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.0006

Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.0006 Název školy Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.0006 I/2 Inovace a zkvalitnění výuky

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU - PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 22.3.2013

Více

Střední škola rybářská a vodohospodářská Jakuba Krčína Táboritská 941 379 01 TŘEBOŇ EKOLOGICKÁ SOUTĚŽ

Střední škola rybářská a vodohospodářská Jakuba Krčína Táboritská 941 379 01 TŘEBOŇ EKOLOGICKÁ SOUTĚŽ EKOLOGICKÁ SOUTĚŽ 1. Vyberte, co nepatří mezi význam zeleně v okolí: a) tlumí hlučnost b) zvyšuje množství oxidu uhličitého c) pohlcuje teplo 2. Půda je úrodná, pokud obsahuje dostatek vody, vzduchu, rozpustných

Více

Číslo projektu Název školy CZ.1.07/1.5.00/34.0743. Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 39 Základní pojmy z ekologie

Číslo projektu Název školy CZ.1.07/1.5.00/34.0743. Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 39 Základní pojmy z ekologie Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast Ročník 1. Datum tvorby Anotace CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 39 Základní pojmy z ekologie 1.6.2013

Více

Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA

Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA Výsledky vzdělávání Učivo Ţák Základy biologie charakterizuje názory na vznik a vývoj vznik a vývoj ţivota na Zemi ţivota na Zemi, porovná délku vývoje

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 7.6.2013

Více

ŽP - EKOLOGIE (K143EKOL)

ŽP - EKOLOGIE (K143EKOL) ŽP - EKOLOGIE (K143EKOL) Vztahy mezi jedinci a druhy konkurence vnitrodruhová x mezidruhová vývoj společenstev sukcese + klimax vztahy jednotlivci druhy populace koexistence predace parazitizmus symbióza

Více

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná VESMÍR za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná vznikají první atomy, jako první se tvoří atomy vodíku HVĚZDY první hvězdy

Více

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 9. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu

Více

Planeta Země je obklopena vrstvou plynu/vzduchu, kterou označujeme odborným výrazem ATMOSFÉRA.

Planeta Země je obklopena vrstvou plynu/vzduchu, kterou označujeme odborným výrazem ATMOSFÉRA. SFÉRY ZEMĚ Při popisu planety Země můžeme využít možnosti jejího členění na tzv. obaly SFÉRY. Rozlišujeme následující typy sfér/obalů Země: 1. ATMOSFÉRA PLYNNÝ, VZDUŠNÝ OBAL ZEMĚ Název atmosféra vznikl

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

ATMOSFÉRA. Plynný obal Země

ATMOSFÉRA. Plynný obal Země ATMOSFÉRA Plynný obal Země NEJDŮLEŽITĚJŠÍ PLYNY V ZEMSKÉ ATMOSFÉŘE PLYN MOLEKULA OBJEM V % Dusík N2 78,08 Kyslík O2 20,95 Argon Ar 0,93 Oxid uhličitý CO2 0,034 Neón Hélium Metan Vodík Oxid dusný Ozon Ne

Více

GLOBÁLNÍ- SVĚTOVÉ PROBLÉMY LIDSTVA

GLOBÁLNÍ- SVĚTOVÉ PROBLÉMY LIDSTVA GLOBÁLNÍ- SVĚTOVÉ PROBLÉMY LIDSTVA JEDNÁ SE O CELOSVĚTOVÉ PROBLÉMY, KTERÉ NEJEN KOMPLIKUJÍ, NARUŠUJÍ A ZHORŠUJÍ LIDEM ŽIVOT, ALE I SAMOTNOU EXISTENCI ŽIVOTA NA ZEMI.. soulad v konání, dodržování mezinárodních

Více

Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami

Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami Ekologie, krajina a životní prostředí, ochrana životního prostředí, geologie a pedologie, praxe (Ing. Lenka Zámečníková) I) pracovní listy, poznávačky,

Více

Abiotické složky prostředí. Základní pojmy

Abiotické složky prostředí. Základní pojmy Přehled GMH Seminář z biologie Základy ekologie Ekologie je věda, která se zabývá studiem vzájemných vztahů mezi organismy a prostředím (včetně vztahů mezi organismy navzájem). Základní pojmy biotop (stanoviště,

Více

Výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy Z-planeta Země projevy života

Výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy Z-planeta Země projevy života 1 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda PŘÍRODOPIS ročník: šestý Výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy - zná základní podmínky a Poznávání přírody(přír.soustavy- ekosystémy) Z-planeta Země projevy života -

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Úvodní obrazovka Menu Návrat na hlavní stránku Obsah Výsledky Poznámky Záložky edunet Konec Přírodověda 2 (pro 9-12 let) LangMaster Obsah (střední část) výběr tématu - dvojklikem v seznamu témat (horní

Více

Maturitní témata Blok předmětů z životního prostředí Školní rok: 2013-2014

Maturitní témata Blok předmětů z životního prostředí Školní rok: 2013-2014 STŘEDNÍ ŠKOLA INFORMATIKY A SLUŽEB ELIŠKY KRÁSNOHORSKÉ 2069 DVŮR KRÁLOVÉ N. L. Obor Aplikovaná chemie ŠVP Aplikovaná chemie, ochrana životní prostředí, farmaceutické substance Maturitní témata Blok předmětů

Více

MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU

MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU 1) Země jako vesmírné těleso. Země jako součást vesmíru - Sluneční soustava, základní pojmy. Tvar, velikost a složení zemského tělesa, srovnání Země s ostatními tělesy Sluneční

Více

Produkce organické hmoty

Produkce organické hmoty Produkce organické hmoty Charakteristika prostředí a života ve vodě Voda nebude nikdy limitním faktorem ostatní limitující faktory jsou jen dočasné neexistují fyzické bariéry Teplotní variabilita nepřesahuje

Více

3.1 Základní přírodní zdroje země. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

3.1 Základní přírodní zdroje země. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín 3.1 Základní přírodní zdroje země Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Obsah přednášky 1. Přírodní zdroje 2. Litosféra 3. Pedosféra 4.

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 9. Průřezová témata,

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 9. Průřezová témata, Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Žák: - charakterizuje postavení Země ve Sluneční soustavě a význam vytvoření základních podmínek pro život (teplo, světlo) Země ve vesmíru F Sluneční soustava - popíše

Více

EKOLOGICKÉ PRINCIPY A ZÁKONITOSTI

EKOLOGICKÉ PRINCIPY A ZÁKONITOSTI EKOLOGICKÉ PRINCIPY A ZÁKONITOSTI Alena Ševců Centrum pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace, alena.sevcu@tul.cz, tel. 485 353 786 Obsah: Ekologie jako věda. Základní ekologické pojmy a principy.

Více

Šablona č. 01. 09 ZEMĚPIS. Výstupní test ze zeměpisu

Šablona č. 01. 09 ZEMĚPIS. Výstupní test ze zeměpisu Šablona č. 01. 09 ZEMĚPIS Výstupní test ze zeměpisu Anotace: Výstupní test je vhodný pro závěrečné zhodnocení celoroční práce v zeměpise. Autor: Ing. Ivana Přikrylová Očekávaný výstup: Žáci píší formou

Více

SSOS_ZE_1.14 Jedinec, druh, populace

SSOS_ZE_1.14 Jedinec, druh, populace Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Více

Úvod k pracovním listům FOTOSYNTÉZA

Úvod k pracovním listům FOTOSYNTÉZA Úvod k pracovním listům FOTOSYNTÉZA Rostliny přeměňují světelnou energii v energii chemickou v reakci, která se nazývá fotosyntéza. Jedná se vůbec o nejdůležitější chemický proces na naší zeměkouli. Začátek

Více

Genetika, vývoj Země, člověk a prostředí. 1,5 hodina týdně; půlená hodina u laboratorních prací (polovina třídy) Dataprojektor, laboratorní technika

Genetika, vývoj Země, člověk a prostředí. 1,5 hodina týdně; půlená hodina u laboratorních prací (polovina třídy) Dataprojektor, laboratorní technika Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Biologie (BIO) Genetika, vývoj Země, člověk a prostředí Kvarta 1,5 hodina týdně; půlená hodina u laboratorních prací (polovina třídy) Dataprojektor, laboratorní

Více

ZÁKLADY EKOLOGIE 3 Člověk a životní prostředí

ZÁKLADY EKOLOGIE 3 Člověk a životní prostředí ZÁKLADY EKOLOGIE 3 Člověk a životní prostředí Mgr. Lukáš Rambousek GIO Semily Člověk a životní prostředí Člověk jako biologický druh je stejnou součástí přírody jako ostatní biologické druhy. Na rozdíl

Více

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova VY_32_INOVACE_10_17_PŘ Téma Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Člověk jako ochránce i kazisvět Seznámení s vymíráním živočichů, ničení lesů, těžbou nerostných surovin, Mgr. Martina Mašterová čeština

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

Vztahy mezi populacemi

Vztahy mezi populacemi I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 6 Vztahy mezi populacemi Pro potřeby

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Chemie - 8. ročník pozorování, pokus a bezpečnost práce Určí společné a rozdílné vlastnosti látek vlastnosti látek hustota, rozpustnost, tepelná a elektrická vodivost, vliv atmosféry na vlastnosti a stav

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

Ekologie základní pojmy. Michal Hejcman

Ekologie základní pojmy. Michal Hejcman Ekologie základní pojmy Michal Hejcman Ekologie jako věda Ekologie poprvé se objevila v roce 1869 (Hackel), odvozena od řeckého oikos domov. Terním byl použit v souladu s hledáním paralel mezi přírodou

Více

Maturitní otázky do zeměpisu

Maturitní otázky do zeměpisu Maturitní otázky do zeměpisu 1. Geografie jako věda Předmět a objekt geografie a jeho vývoj v průběhu staletí. Postavení geografie v systému věd. Význam geografie pro život současného člověka. Uplatnění

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Chemie - 8. ročník pozorování, pokus a bezpečnost práce Určí společné a rozdílné vlastnosti látek vlastnosti látek hustota, rozpustnost, tepelná a elektrická vodivost, vliv atmosféry na vlastnosti a stav

Více

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola 1. Geografická charakteristika Afriky 2. Geografická charakteristika Austrálie a Oceánie 3. Geografická charakteristika Severní Ameriky 4. Geografická

Více

BIOSFÉRA. živý obal Země. souhrn všech živých organismů na souši, ve vodě i ve vzduchu včetně jejich prostředí

BIOSFÉRA. živý obal Země. souhrn všech živých organismů na souši, ve vodě i ve vzduchu včetně jejich prostředí BIOSFÉRA živý obal Země BIOSFÉRA souhrn všech živých organismů na souši, ve vodě i ve vzduchu včetně jejich prostředí BIOGEOGRAFIE - věda zkoumající biosféru FYTOGEOGRAFIE - zkoumá prostorové rozšíření

Více

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. znečištění atmosféry: atmosféra popis, členění

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. znečištění atmosféry: atmosféra popis, členění ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Znečištění atmosféry atmosféra popis, členění znečištění atmosféry: zdroje znečištění smog + inverze hodnocení znečištění - limity skleníkový efekt ozón, ozónová díra Atmosféra je: plynný

Více

Ochrana přírody-radek Častulík

Ochrana přírody-radek Častulík Ochrana přírody-radek Častulík Devastace krajiny člověkem-povrchovou těžbou-ns-hlavně h.uhlí Exhalacemi-tepelné elektrárny Umělými hnojivy Doprava a topení v domávnostech Nutná ochrana přírody-cca 15%

Více

Vztah hmyzu k ekologickým faktorům

Vztah hmyzu k ekologickým faktorům Vztah hmyzu k ekologickým faktorům Vztah hmyzu k ekologickým faktorům Abiotické teplota vlhkost světlo vzduch Biotické potrava intraspecifické (vnitrodruhové) interspecifické (mezidruhové) Tolerance (ekologická

Více

DYNAMIKA KRAJINY. ČVUT FSv - katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství

DYNAMIKA KRAJINY. ČVUT FSv - katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství DYNAMIKA KRAJINY Dnešní stav krajiny je výsledkem spolupůsobení 5 základních faktorů přírodního původu : 1. Reliéf krajiny 2. Podnebí 3. Osídlení rostlinnými a živočišnými druhy (klima, migrace) 4. Vývoj

Více

Oxidy dusíku (NOx/NO2)

Oxidy dusíku (NOx/NO2) Oxidy dusíku (NOx/NO2) další názvy číslo CAS chemický vzorec ohlašovací práh pro emise a přenosy noxy, oxid dusnatý, oxid dusičitý 10102-44-0 (NO 2, oxid dusičitý) NO x do ovzduší (kg/rok) 100 000 do vody

Více

ACADEMIA MERCURII soukromá střední škola, s.r.o., ŠVP Ekonomické lyceum Učební osnovy: Geografie

ACADEMIA MERCURII soukromá střední škola, s.r.o., ŠVP Ekonomické lyceum Učební osnovy: Geografie Ročník Téma Výsledky Učivo 1. září - říjen Země jako vesmírné těleso charakterizuje Slunce jako hvězdu a popíše sluneční soustavu popíše uspořádání hvězd do galaxií zná současné názory na vznik a vývoj

Více

Martina Sobotková, B 775 martina.sobotkova.1@fsv.cvut.cz Konzultační hodiny: úterý 10 11.30 hod.

Martina Sobotková, B 775 martina.sobotkova.1@fsv.cvut.cz Konzultační hodiny: úterý 10 11.30 hod. SVĚTOVÉ BIOMY 4. přednáška Populace Ekosystém Populace Martina Sobotková, B 775 martina.sobotkova.1@fsv.cvut.cz Konzultační hodiny: úterý 10 11.30 hod. Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství ČVUT

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Úvodní obrazovka Menu (vlevo nahoře) Návrat na hlavní stránku Obsah Výsledky Poznámky Záložky edunet Konec Chemie 1 (pro 12-16 let) LangMaster Obsah (střední část) výběr tématu - dvojklikem v seznamu témat

Více

okolo 500 let př.n.l. poč. 21.stol

okolo 500 let př.n.l. poč. 21.stol Logo Mezinárodního roku udržitelné energie pro všechny Rok 2012 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace Spojených Národů za Mezinárodní rok udržitelné energie pro všechny. Důvodem bylo upozornit na význam

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chemie a životní prostředí VY_32_INOVACE_18_17. Mgr. Věra Grimmerová

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chemie a životní prostředí VY_32_INOVACE_18_17. Mgr. Věra Grimmerová Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kód výstupu:

Více

ZEMĚ -vznik a vývoj -stavba -vnitřní uspořádání. NEROSTY A HORNINY Mineralogie-nerost -hornina -krystal

ZEMĚ -vznik a vývoj -stavba -vnitřní uspořádání. NEROSTY A HORNINY Mineralogie-nerost -hornina -krystal -vysvětlí teorii vzniku Země -popíše stavbu zemského tělesa -vyjmenuje základní zemské sféry,objasní pojem litosféra -vyjádří vztahy mezi zemskými sférami -objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik

Více

Rozmanitost podmínek života na Zemi Podnebné pásy

Rozmanitost podmínek života na Zemi Podnebné pásy Podnebné pásy Tropický mezi obratníky - Vhlké vnitřní tropy: - bez střídání ročních období - silné srážky, -průměrná roční teplota nad 20 C -Vnější tropy: -přechod k subtropům - období dešťů a období sucha

Více

Tabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta

Tabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : CHEMIE Ročník: 1.ročník a kvinta Obecná Bezpečnost práce Názvosloví anorganických sloučenin Zná pravidla bezpečnosti práce a dodržuje je.

Více

Chemie 8. ročník Vzdělávací obsah

Chemie 8. ročník Vzdělávací obsah Chemie 8. ročník Časový Září Téma Učivo Ročníkové výstupy žák podle svých schopností: Poznámka Pozorování, pokus a bezpečnost práce Úvod do chemie Vlastnosti látek (hustota, rozpustnost, kujnost, tepelná

Více

Př: 6V8 - rozumí malému a velkému koloběhu vody

Př: 6V8 - rozumí malému a velkému koloběhu vody Zákonitosti odkaz na další oborové výstupy prostředky naplňování měřítko splnění 1 2 na základě znalosti různých potravních vztahů vyhledá výjimky (např. masožravé nebo parazitické rostliny), vysvětlí

Více

Čím se ekologie zabývá

Čím se ekologie zabývá Čím se ekologie zabývá Čím se ekologie zabývá Ekologie je věda zabývající se studiem vztahů mezi organismy a jejich prostředím a mezi organismy navzájem. Obsahové příklady tolerance organismů k prostředí

Více

Často kladené otázky. Co je to půda? Z čeho se půda skládá? Jak půdy vznikají? Je pravda, že půda je neobnovitelný zdroj? Proč je půda důležitá?

Často kladené otázky. Co je to půda? Z čeho se půda skládá? Jak půdy vznikají? Je pravda, že půda je neobnovitelný zdroj? Proč je půda důležitá? Často kladené otázky Co je to půda? Půda je tenká vrstva matérie na povrchu Země. Je to přírodní zdroj, který se skládá ze zvětralých hornin, organických materiálů, vzduchu a vody. Vzhledem k tomu, že

Více

DUM označení: VY_32_INOVACE_D-2_ObecnyZ_16_Šířkové pásy Země

DUM označení: VY_32_INOVACE_D-2_ObecnyZ_16_Šířkové pásy Země DUM označení: VY_32_INOVACE_D-2_ObecnyZ_16_Šířkové pásy Země Jméno autora výukového materiálu: Mgr. Lenka Bělohlávková Škola: ZŠ a MŠ Josefa Kubálka Všenory Datum (období) vytvoření: únor 2014 Ročník,

Více

EMISE CO 2. Princip přípravy: CaCO 3 + 2 HCl ¾ CO 2 + CaCl 2 + H 2 O. Možnost detekce (důkaz):

EMISE CO 2. Princip přípravy: CaCO 3 + 2 HCl ¾ CO 2 + CaCl 2 + H 2 O. Možnost detekce (důkaz): EMISE CO 2 Oxid uhličitý, společně s dalšími látkami jako jsou methan, oxid dusný, freony a ozon, patří mezi takzvané skleníkové plyny, které mají schopnost absorbovat tepelné (IR) záření Země, díky čemuž

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry

Více

EKOLOGIE. Čím m se ekologie zabývá? Seminář z biologie. organismus. abiotické faktory. organismus. 1. Ekologie jako vědnv

EKOLOGIE. Čím m se ekologie zabývá? Seminář z biologie. organismus. abiotické faktory. organismus. 1. Ekologie jako vědnv EKOLOGIE Seminář z biologie Ekologie náplň tematického celku 1. Ekologie jako vědnv dní disciplína 2. Základní ekologické pojmy 3. Organismus a faktory prostřed edí 4. Populační ekologie 5. Ekologie společenstev

Více

VZTAH PŘEDMĚTU BIOCHEMIE K ŽIVOTNÍMU PROSTŘEDÍ Distanční text

VZTAH PŘEDMĚTU BIOCHEMIE K ŽIVOTNÍMU PROSTŘEDÍ Distanční text Tento produkt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Název projektu Implementace e-learningových technologií do ŠVP Číslo projektu CZ.1.07/1.1.02/01.0054 Název

Více

OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín 3) Mezinárodní spolupráce v ochraně životního prostředí 2 Ochrana ŽP vyžaduje

Více

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země strana 2 Co je DPZ Dálkový průzkum je umění rozdělit svět na množství malých barevných čtverečků, se kterými si lze hrát na počítači a odhalovat jejich neuvěřitelný

Více

VY_32_INOVACE_008. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_008. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_008 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Vztahy mezi organismem a prostředím Vyučovací

Více

Jméno, příjmení: Test Shrnující Přírodní složky a oblasti Země

Jméno, příjmení: Test Shrnující Přírodní složky a oblasti Země Třída: Jméno, příjmení: Test Shrnující Přírodní složky a oblasti Země 1) Zemské těleso je tvořeno vyber správnou variantu: a) kůrou, zrnem a jádrem b) kůrou, slupkou a pláštěm c) kůrou, pláštěm a jádrem

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Chemie

Charakteristika vyučovacího předmětu Chemie Charakteristika vyučovacího předmětu Chemie Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Chemie Obsah předmětu Chemie je zaměřen na praktické využití poznatků o chemických látkách, na znalost a dodržování

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

OPAKOVÁNÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY

OPAKOVÁNÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY OPAKOVÁNÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY 1. Kdy vznikla Sluneční soustava? 2. Z čeho vznikla a jakým způsobem? 3. Která kosmická tělesa tvoří Sluneční soustavu? 4. Co to je galaxie? 5. Co to je vesmír? 6. Jaký je rozdíl

Více

DEN ZEMĚ MEZINÁRODNÍ SVÁTEK ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ POPRVÉ SE DEN ZEMĚ SLAVIL V SAN FRANCISKU

DEN ZEMĚ MEZINÁRODNÍ SVÁTEK ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ POPRVÉ SE DEN ZEMĚ SLAVIL V SAN FRANCISKU DEN ZEMĚ JE MEZINÁRODNÍ SVÁTEK ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ POPRVÉ SE DEN ZEMĚ SLAVIL V SAN FRANCISKU VE SPOJENÝCH STÁTECH AMERICKÝCH 22. 4. 1970 V ČESKÉ REPUBLICE SE DEN ZEMĚ SLAVIL POPRVÉ 22. 4. 1990 VLAJKU DNE

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby Předmět: CHEMIE Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu září orientuje se

Více

Mokřady aneb zadržování vody v krajině

Mokřady aneb zadržování vody v krajině Mokřady aneb zadržování vody v krajině Jan Dvořák Říjen 2012 Obsah: 1. Úloha vody v krajině 2. Mokřady základní fakta 3. Obnova a péče o mokřady 4. Mokřady - ochrana a management o. s. Proč zadržovat vodu

Více

Environmentální výchova

Environmentální výchova www.projektsako.cz Environmentální výchova Pracovní list č. 6 žákovská verze Téma: Kvalita vzduchu ve vnitřním prostředí měřená množstvím CO 2 Změna ve složení vzduchu měřená množstvím CO 2 v cigaretovém

Více

Přehled grantů, projektů a dalších aktivit, relevantních k projektu Natura 2000

Přehled grantů, projektů a dalších aktivit, relevantních k projektu Natura 2000 Přehled grantů, projektů a dalších aktivit, relevantních k projektu Natura 2000 A.) Granty a projekty v demonstračních územích (DS15) NP České Švýcarsko VaV/610/7/01 (2001 2004) Zmapování a zhodnocení

Více

Životní prostředí. ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2013

Životní prostředí. ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2013 Učební osnova předmětu Životní prostředí Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 192 3. ročník: 33 týdnů

Více

EU V/2 1/Z34. Česká republika. rostlinstvo a živočišstvo, ochrana přírody

EU V/2 1/Z34. Česká republika. rostlinstvo a živočišstvo, ochrana přírody EU V/2 1/Z34 Česká republika rostlinstvo a živočišstvo, ochrana přírody Výukový materiál (prezentace PPTX) lze vyuţít v hodinách zeměpisu v 8. ročníku ZŠ. Tématický okruh: Regionální geografie České republiky

Více

Životní prostředí. Učební osnova předmětu. Pojetí vyučovacího předmětu. Studijní obor: Aplikovaná chemie. Zaměření:

Životní prostředí. Učební osnova předmětu. Pojetí vyučovacího předmětu. Studijní obor: Aplikovaná chemie. Zaměření: Učební osnova předmětu Životní prostředí Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 225 3. ročník: 33 týdnů

Více

Baumit Zdravé bydlení

Baumit Zdravé bydlení Zdravé bydlení Řada výrobků Baumit Klima Výrazně regulují vlhkost vzduchu Neobsahují škodlivé látky Jsou vysoce prodyšné Nápady s budoucností. Zdravé bydlení POKOJOVÉ KLIMA PRO TĚLO I DUCHA Dýcháte zdravě?

Více

Učivo. ÚVOD DO CHEMIE - vymezení předmětu chemie - látky a tělesa - chemické děje - chemická výroba VLASTNOSTI LÁTEK

Učivo. ÚVOD DO CHEMIE - vymezení předmětu chemie - látky a tělesa - chemické děje - chemická výroba VLASTNOSTI LÁTEK - zařadí chemii mezi přírodní vědy - uvede, čím se chemie zabývá - rozliší fyzikální tělesa a látky - uvede příklady chemického děje ÚVOD DO CHEMIE - vymezení předmětu chemie - látky a tělesa - chemické

Více

Doprava, znečištěné ovzduší a lidské zdraví

Doprava, znečištěné ovzduší a lidské zdraví Doprava, znečištěné ovzduší a lidské zdraví Bratislava, 2. února 2011 odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik e-mail: miroslav.suta (zavináč) centrum.cz http://suta.blog.respekt.ihned.cz

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vyučovací předmět: Chemie. Třída: kvarta. Očekávané výstupy. Poznámky. Přesahy. Průřezová témata.

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vyučovací předmět: Chemie. Třída: kvarta. Očekávané výstupy. Poznámky. Přesahy. Průřezová témata. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Chemie Třída: kvarta Očekávané výstupy Vysvětlí pojmy oxidace, redukce, oxidační činidlo, redukční činidlo Rozliší redoxní rovnice od neredoxních

Více

38.Biosféra Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

38.Biosféra Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Krajinná sféra a její zákl.části 38.Biosféra Biosféra Autor: Mgr. Irena Doležalová Datum (období) tvorby: únor 2012 červen 2013 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: zeměpis Anotace: Žáci se seznámí se základními

Více

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Jevy ovlivňující klima viz Úvod Příjem sluneční energie a další cykly Sopečná činnost

Více

VY_32_INOVACE_02.01 1/8 3.2.02.1 Vznik Země a života Planeta Země a vznik života na Zemi Planeta Země

VY_32_INOVACE_02.01 1/8 3.2.02.1 Vznik Země a života Planeta Země a vznik života na Zemi Planeta Země 1/8 3.2.02.1 Planeta Země a vznik života na Zemi Planeta Země cíl - vysvětlit vznik Země - popsat stavbu zemského tělesa, gravitační sílu, pohyb Země - pochopit vznik a vývoj života - objasnit podstatu

Více

Chemie - 1. ročník. očekávané výstupy ŠVP. Žák:

Chemie - 1. ročník. očekávané výstupy ŠVP. Žák: očekávané výstupy RVP témata / učivo Chemie - 1. ročník Žák: očekávané výstupy ŠVP přesahy, vazby, mezipředmětové vztahy průřezová témata 1.1., 1.2., 1.3., 7.3. 1. Chemie a její význam charakteristika

Více

VY_32_INOVACE_018. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_018. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_018 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Biosféra - prezentace Vyučovací předmět:

Více

PŘÍRODNÍ PODMÍNKY. Z_054_Česká republika_přírodní podmínky. Autor: Mgr. Jitka Kořístková

PŘÍRODNÍ PODMÍNKY. Z_054_Česká republika_přírodní podmínky. Autor: Mgr. Jitka Kořístková Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního

Více

Pedogeochemie. Sorpce fosforečnanů FOSFOR V PŮDĚ. 11. přednáška. Formy P v půdě v závislosti na ph. Koloběh P v půdě Přeměny P v půdě.

Pedogeochemie. Sorpce fosforečnanů FOSFOR V PŮDĚ. 11. přednáška. Formy P v půdě v závislosti na ph. Koloběh P v půdě Přeměny P v půdě. Pedogeochemie 11. přednáška FOSFOR V PŮDĚ v půdách běžně,8 (,2 -,) % Formy výskytu: apatit, minerální fosforečnany (Ca, Al, Fe) silikáty (substituce Si 4+ v tetraedrech) organické sloučeniny (3- %) inositolfosfáty,

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 25.1.2010 Mgr.

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 25.1.2010 Mgr. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 25.1.2010 Mgr. Petra Siřínková OCHRANA PŘÍRODY ČESKÉ REPUBLIKY Ochrana přírody je multidisciplinární,

Více