Práce byla vypracována na téma: Konstrukce upínacích elistí pro zkoušku tahem drát.
|
|
- Martin Matějka
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1
2
3
4 ABSTRAKT Práce byla vypracována na téma: Konstrukce upínacích elistí pro zkoušku tahem drát. V první ásti jsem se zamil na teorii mechanických zkoušek materiálu, teorii upínání a konstrukci elistí. Ve druhé ásti jsem navrhl elisti pro zkoušku tahem drát. elisti jsou navrženy k upnutí na stroj Zwick a jsou nadimenzovány na mezní sílu snímae F=20 000N. V píloze bakaláské práce jsou piloženy výrobní výkresy vyrobených elistí. Klíová slova: upínací elisti, drát, mechanické zkoušky, tahová zkouška ABSTRACT My work was elaborated on the topic: Construction of clamping grips for tension test of wires and cordes. In the first part of my work I aimed at the theory of material mechanical tests, the theory of clamping and the construction of grips. In the second part I designed grips for tension test of wires. The grips are designed for clamping to the machine Zwick and they are dimensioned to the marginal force of sensor F=20 000N. In the appendix of my work there are drawings of designed clamping grips. Keywords: clamping grips, wire, mechanical test, tension test
5 Dkuji mému vedoucímu Ing. Milanu Žaludkovi, Ph.D., za odborné vedení a ochotu, kterou mi vnoval pi vypracování bakaláské práce. Prohlašuji, že jsem na bakaláské práci pracoval samostatn a použitou literaturu jsem citoval. V pípad publikace výsledk, je-li to uvedeno na základ licenní smlouvy, budu uveden jako spoluautor. Ve Zlín... Podpis diplomanta
6 OBSAH ÚVOD...8 I TEORETICKÁ ÁST VLASTNOSTI KOV A JEJICH ZKOUŠENÍ ZKOUŠENÍ MATERIÁLU ZKOUŠENÍ MECHANICKÝCH VLASTNOSTÍ KOV Rozdlení mechanických zkoušek Zpsob odebírání vzork a výroba zkušebních tles STATICKÉ MECHANICKÉ ZKOUŠKY ZKOUŠKA TAHEM Lomové plochy Zkušební tye pro zkoušku tahem Stroje pro zkoušku tahem ZKOUŠKA TLAKEM PEHLED OCELÍ ZPSOBY PROTIKOROZNÍ OCHRANY OCHRANA POVLAKY Kovové povlaky Nekovové anorganické povlaky Organické povlaky DRUHY ELISTÍ UPÍNACÍ SÍLA EXTENSOMETRY KONSTRUKCE ELISTÍ PRO ZKOUŠKU TAHEM DRÁT...33 II PRAKTICKÁ ÁST TECHNICKÉ ÚDAJE ZKUŠEBNÍHO STROJE ZWICK TECHNICKÉ ÚDAJE STROJE UPÍNACÍ ZAÍZENÍ STROJE: NÁVRH UPÍNACÍCH ELISTÍ VARIANTA A VARIANTA B SOUÁSTI VYRÁBNÝCH ELISTÍ KLADKA Kladka na zkoušku tahem drát Kladka na zkoušku tahem pás EP UPÍNAJÍCÍ ELISTI NA STROJ DESKA SPOJOVACÍ DESKA UPÍNACÍ DESKA UPÍNACÍ DESKA ZÁVR...55 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...56
7 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOL A ZKRATEK...57 SEZNAM OBRÁZK...59 SEZNAM PÍLOH...61
8 UTB ve Zlín, Fakulta technologická 8 ÚVOD Materiály jsou vystavovány rzným druhm namáhání, jakými jsou tah, tlak, ohyb, krut, stih. V praxi vtšinou bývají materiály namáhány kombinací tchto druh namáhání. Pro použití vhodného materiálu ve výrob je zapotebí znát jeho vlastnosti, které se zjišují normalizovanými zkouškami. Zkoušení kovových materiál patí k rozsáhlé oblasti technické innosti. Nejrozšíenjší statickou zkouškou, která se provádí tém u všech materiál, je zkouška tahem. Její pomocí získáváme základní charakteristické vlastnosti materiálu. Hlavním cílem bakaláské práce je navržení upínacích elistí pro zkoušku tahem drát a kord na univerzálním stroji Zwick , což umožní širší využití stroje.
9 UTB ve Zlín, Fakulta technologická 9 I. TEORETICKÁ ÁST
10 UTB ve Zlín, Fakulta technologická 10 1 VLASTNOSTI KOV A JEJICH ZKOUŠENÍ Kovy mají typické vlastnosti, které jsou odrazem jejich chemického složení a struktury. Fyzikální, mechanické a technologické vlastnosti kov umož ují jejich široké uplatnní v technické praxi. Vlastnosti kovových materiál je možno rozdlit na fyzikální (magnetismus, tepelná a elektrická vodivost, supravodivost, termoelektrický jev, tepelná roztažnost, mrné teplo, radianí vlastnosti), fyzikáln chemické (chemické a elektrochemické, korozní, optické, emisní, kontaktní a tecí vlastnosti), mechanické (pružnost, pevnost, houževnatost, tvrdost, odolnost proti kehkému a únavovému lomu, odolnost proti teení) a technologické (tvárnost, obrobitelnost, svaitelnost, slévatelnost). Vlastnosti jsou kovovým materiálm dány již v prvovýrob metalurgickými podmínkami. Pi dalším zpracování materiálu se však mní v závislosti na technologickém postupu výroby, který ovliv uje strukturu materiálu. Podle požadavk praxe se vlastnosti kovových materiál stále vyvíjejí. Objevují se nové poznatky o nkterých fyzikálních vlastnostech (supravodivost, superplasticita, tvarová pam, amorfní stavy v kovech apod.), která mají velký význam pro speciální aplikace. Zkoušení kovových materiál je v technické praxi nezbytnou souástí jak vlastního výrobního postupu, tak i kontroly jakosti výrobk a polotovar. Slouží teda jak výrobci, tak i spotebiteli. Zkoušení materiálu je však také dležitým prostedkem a základem vývojových a výzkumných prací. [2] 1.1 Zkoušení materiálu Zkoušení materiálu poskytuje informace pro konstruktéra i technologa o vlastnostech konstrukních materiál, o životnosti a provozní spolehlivosti technologických zaízení. Zkoušení materiál je velmi rozsáhlá oblast technické innosti, kterou lze podle povahy údaj o materiálech rozdlit na: a) Chemické zkoušky b) Fyzikální zkoušky c) Fyzikáln-chemické zkoušky d) Hodnocení struktury
11 UTB ve Zlín, Fakulta technologická 11 e) Mechanické zkoušky f) Technologické zkoušky g) Defektoskopické zkoušky h) Zkoušky odolnosti proti opotebení Pro pevnostní výpoty strojních souástí a zaízení má rozhodující význam soubor vlastností, které se oznaují jako vlastnosti mechanické. Vyjadují chování materiálu za psobení vnjších sil. [1] 1.2 Zkoušení mechanických vlastností kov Mechanické vlastnosti pedstavují napové a deformaní charakteristiky materiálu. Chování materiálu za psobení vnjších sil je možno v nkterých pípadech vyjádit jednoduchými vztahy. Po pepotu na uritý tvar nebo rozmr tlesa se používají pro pevnostní výpoty (nap. pevnosti, meze kluzu apod.). Nkteré vlastnosti vystihují chování materiálu za složitjších podmínek, zejména se zetelem na tvar, rozmr a napjatost souásti. Nkteré hodnoty však vystihují chování materiálu jen za uritých podmínek a nelze je pevádt na jiná zkušební tlesa (nap. vrubová houževnatost). Pesto však mají pro posouzení jakosti materiálu asto rozhodující význam a jsou cenné nejen pro konstruktéra, ale i pro technologa a metalurga jako kontrola dodržování technologického postupu výroby. Pi výpotech pevnostních hodnot materiálu se pro eliminaci rozmr vztahuje psobení vnjší síly na jednotku namáhaného prezu. Zatížení jednotky prezu se nazývá naptí. Vnjšímu naptí odporují vnitní síly materiálu. Ped rozborem jednotlivých mechanických zkoušek je teba definovat základní pojmy, které vyjadují mechanické vlastnosti. Jsou to: pružnost, pevnost, tvrdost, tvárnost a houževnatost. Pružnost vykazuje hmota, která se psobením naptí deformuje a po odstranní tohoto naptí se vrátí do pvodního stavu. Pevnost je definována jako vnjší naptí, kterého je teba k rozdlení materiálu na dv ásti. Podle zpsobu namáhání, které vede k porušení, rozlišujeme pevnost v tahu, tlaku, ohybu, krutu a stihu.
12 UTB ve Zlín, Fakulta technologická 12 Tvrdostí rozumíme odolnost povrchových ástí hmoty proti místnímu porušení vnikáním cizího tlesa. Tvrdost však není fyzikáln definovatelnou vlastností, nebo je výslednicí vlastností hmoty, zejména elasticity, kehkosti a plasticity, fyzikáln chemických vlastností povrchu i vlastností chemických. Tvárnost je schopnost hmoty mnit v tuhém stavu bez porušení soudržnosti vzájemnou polohu ástic psobením vnjších sil. Je typickou vlastností vtšiny kov. Houževnatost je vyjádením velikosti práce, potebné k rozdlení hmoty na dv ásti. Kehké látky vyžadují nepatrnou práci; houževnatost je protikladem kehkosti. U kov, které jsou vtšinou houževnaté, je práce potebná k rozdlení, prací petvárnou, nebo rozdlení musí pedcházet urité plastické petvoení. [2] Rozdlení mechanických zkoušek Mechanickými zkouškami získáváme údaje, které jsou podkladem pro pevnostní výpoty strojních souástí. Ke zkouškám se používá zvláštních zkušebních stroj a zaízení. Pro zajištní reprodukovatelnosti výsledk je nutno provádt zkoušky jednotným zpsobem, pedepsaným normou. Mechanické zkoušky se rozdlují podle rzných hledisek. Nejastji se dlí podle: - zpsobu zatžování - fyzikálních podmínek zkoušky - stavu napjatosti Podle zpsobu zatžování rozlišujeme zkoušky statické a dynamické. Zvláštní skupinu tvoí zkoušky tvrdosti, které se nejastji provádjí jako zkoušky statické. Mezi fyzikálními podmínkami zkoušek má rozhodující význam teplota. Zkouší se nejen za normálních teplot, ale i za zvýšených teplot, kdy se sleduje jednak vliv teploty na mechanické vlastnosti zjišované i pi normálních teplotách, jednak chování materiálu pi dlouhodobém zatžování (tzv. teení). Podle použití materiálu v provozních podmínkách se provádjí zkoušky i za nízkých teplot pod 0 C. K fyzikálním podmínkám zkoušky patí také povaha prostedí, ve kterém zkouška probíhá. Jako píklad je možno uvést vliv korozního prostedí pi statickém zatžování nebo pi zkouškách na únavu.
13 UTB ve Zlín, Fakulta technologická 13 Znaný význam pi zkoušení materiálu má asový faktor. Podle doby psobení zátžné síly se zkoušky dlí na krátkodobé, kdy doba psobení iní ádov minuty, píp. hodiny, a zkoušky dlouhodobé, kdy zátžné síly psobí na zkoušený materiál stovky hodin i více. Podle druhu napjatosti dlíme mechanické zkoušky na tahové, tlakové, ohybové, krutové a stihové. Tyto zpsoby zatžování se vyznaují rzným pomrem mezi naptím normálovým a odporu proti plastické deformaci a proti kehkému lomu, ale i na stavu napjatosti, tj. na pomru mezi maximálním smykovým a normálovým naptím. [2] Zpsob odebírání vzork a výroba zkušebních tles Výbr a píprava zkušebních vzork má vliv na výsledky zkoušky. Pro zajištní reprodukovatelnosti výsledk zkoušek musí být stanoven postup odbru vzork. Pro dležité mechanické a technologické zkoušky je píprava zkušebních vzork normalizována. Nezkoušejí se hotové výrobky ani polotovary, ale pouze vybrané zkušební vzorky. Pi odbru vzork se rozlišují pojmy zkušební kus a zkušební vzorek. Zkušební kus je výrobek nebo polotovar z urité tavby nebo série, z nhož se odebírá zkušební vzorek. Zkušební vzorek je pak ást zkušebního kusu, z níž se vyrobí zkušební tleso (zkušební ty, váleek apod.). Pesný tvar, rozmr i zpsob opracování je pro vtšinu zkoušek pedepsán normou SN Vzhledem k tomu, že reálný kov není homogenní, jsou výsledky nkterých zkoušek znan závislé na míst a zpsobu odbru vzorku. Platí to zejména pi zjišování strukturn citlivých vlastností materiálu. Vzorek je teba volit tak, aby charakterizoval zkoumané vlastnosti materiálu jako celku. asto je teba volit vtší poet vzork, zachycuje-li zkouška vlastnosti malé oblasti sledovaného materiálu. Jindy je teba, aby vzorek zachycoval vlastnosti tch oblastí materiálu, které jsou nejvíce exponovány z hlediska konstrukního použití nebo technologie zpracování. V nkterých pípadech se zjišuje prbh uritých vlastností. Podle tchto hledisek je teba volit metodu, poet i místo odbru vzork. [2] Pro odbr vzork a výrobu zkušebních tles platí tyto zásady: - materiál vzorku musí reprezentovat prmrnou kvalitu celého množství zkoušeného materiálu (dodávky, tavby, série apod.). Poet vzork se stanovuje podle hmotnostních skupin (nap. materiál válcovaný v rzných tvarech a profilech) nebo podle skupin kusových (nap. výkovky a odlitky).
14 UTB ve Zlín, Fakulta technologická 14 Pi dodávkách polotovar z hutí se musí zkoušet každá tavba zvláš. Poet vzork závisí na požadované pesnosti výsledk. Zpravidla nikdy nestaí jedno mení, takže nap. pi tahové zkoušce je teba vyzkoušet nejmén dv zkušební tye, pi zkoušce vrubové houževnatosti a mení tvrdosti alespo ti atd.. - pi odbru zkušebního vzorku ze zkušebního kusu je nutno vyhnout se místm s pedpokládanými vadami a nehomogenitou materiálu (nap. okraje plechu) tak, aby odebraný vzorek pedstavoval prmrnou jakost zkušebního kusu - odbrem se nesmí ovlivnit zkoušená vlastnost (nap. vyhátím vzorku pi ezání apod.). Nkteré polotovary a hutní výrobky se zkoušejí neopracované (tyový materiál a trubky menších prmr, dráty, tenké plechy, lana apod.) - znaení zkušebních tles se provádí na míst, které nebude pi zkoušce plasticky deformováno, takže znaky budou po zkoušce dobe itelné. Oznaení nesmí poškozovat pracovní ást tlesa [2]
15 UTB ve Zlín, Fakulta technologická 15 2 STATICKÉ MECHANICKÉ ZKOUŠKY Zpsob statických zkoušek pedpokládá psobení stálých nebo pomalu spojit se mnících sil. Zkušební tleso se vtšinou zatžuje jen jednou, a to až do porušení. Podle druhu namáhání se statické zkoušky rozdlují na zkoušky tahové, tlakové, ohybové, krutové, stihové. Tyto zkoušky se nejastji provádjí za normální teploty. Ve zvláštních pípadech, kdy vnjší fyzikální podmínky zkoušky neodpovídají podmínkám, za kterých souást pracuje, je teba provádt mechanické zkoušky za zvláštních pomr, nap. za vysokých nebo nízkých teplot. [1] 2.1 Zkouška tahem Zkouška tahem je jednou ze základních a nejdležitjších zkoušek vbec. Je pedepsána normou SN Pi tahovém namáhání dochází k deformaci zkušební tye, která se prodlužuje až do petržení. Zjišují se pitom napové a deformaní charakteristiky, kterými jsou pevnost v tahu, mez kluzu, tažnost a kontrakce. Krom tchto základních mechanických vlastností lze speciálním zkušebním postupem stanovit též modul pružnosti, mez úmrnosti a smluvní mez pružnosti. [2] Zkouška se provádí na zkušebních tyích, které se upínají do elistí zkušebního stroje tak, aby osa zkušební tye ležela pesn v ose elistí stroje. Bhem zatžování plynule rostoucí silou se ty deformuje, až pi uritém tahovém zatížení dojde k destrukci. Pi zkoušce se registruje zátžná síla F a odpovídající deformace. Zkušební ty, zatžována silou F, se prodlužuje z poátení mené délky L 0 na konenou délku L u. Poátení plocha píného prezu zkoušené ásti zkušební tye S O se pitom mní na konenou plochu S u. Psobící síla F se vztahuje na jednotku plochy a nazývá se naptí. Vzhledem k tomu, že osové tahové zatížení psobí kolmo k ploše píného prezu, jedná se o naptí normálové. Oznauje se R. V prbhu zkoušky je tedy možno stanovit naptí jako podíl zatížení F a plochy pvodního prezu S O. Nazývá se smluvní jmenovité naptí: F R MPa (1) S O Absolutní prodloužení zkušební tye po petržení je dáno: mm L L L (2) u o
16 UTB ve Zlín, Fakulta technologická 16 což je možno pepoítat a vyjádit též jako pomrné prodloužení: L L L u o (3) o tato veliina však není normována. Z uvedených vztah vyplývá, že zaznamenávaná závislost (F-L) odpovídá zárove závislosti (R-). Nazývá se smluvním nebo pracovním diagramem zkoušky tahem. Tvar tohoto diagramu uvádí obr.1. [2] Obr. 1: Pracovní diagram zkoušky tahem Poátení pímkový úsek diagramu písluší pružné deformaci a vyjaduje úmrnost naptí a deformace podle Hookeova zákona: R E MPa (4) kde E oznauje modul pružnosti v tahu. Geometricky odpovídá smrnici pímkové ásti diagramu. Mezní hodnota platnosti Hookeova zákona se oznauje jako mez úmrnosti (R u ). Pojem mez úmrnosti není normován. Nad mezí úmrnosti roste pak deformace
17 UTB ve Zlín, Fakulta technologická 17 rychleji a kivka se odchyluje od pímkového prbhu. Pitom však po zrušení vnjší tahové síly se zkušební ty znovu zkrátí na pvodní délku. To znamená, že se deformovala pružn. Pedpokládá se, že ve stavu pružných deformací je zkušební ty až do mezní hodnoty naptí, oznaována jako mez pružnosti (R E ). Tato fyzikální hodnota, tj. mezní naptí, které po odlehení nezanechá trvalé deformace, se u polykrystalických materiál prakticky nevyskytuje, neuvádí ji proto ani SN. Pro reprodukovatelné zachycení naptí zpsobujícího první plastické deformace se uruje tzv. smluvní mez pružnosti. [1] Z fyzikáln metalurgického hlediska vyjaduje mez pružnosti odpor proti vzniku plastické deformace v namáhaných materiálech. Její velikost závisí na strukturních a substrukturních faktorech, které ovliv ují kritické kluzové naptí, a na teplot a rychlosti deformace. U nkterých materiál (zejména u mkkých uhlíkových ocelí) se objevuje na poátku oblasti plastické deformace úsek rychlejšího prodlužování, který je možno v prbhu zkoušky zeteln zaregistrovat. Tato ást diagramu je charakterizována mezí kluzu R e. Mez kluzu je tedy nejmenší naptí, pi nmž dochází k podstatné deformaci, která nkdy doasn pokrauje, aniž se souasn zvyšuje naptí. Tento charakteristický úsek na diagramu zkoušky se u nkterých materiál nemusí vbec objevit, nebo je vázán na uritý strukturní stav. U mkkých uhlíkových ocelí je však velmi dobe zetelný a mívá asto maximum a minimum, což se oznauje jako horní mez kluzu R eh a dolní mez kluzu R el. Praktický význam má vždy nejvyšší hodnota naptí ped náhlým poklesem, tj. horní mez. Nedá-li se u nkterých materiál mez kluzu zjistit pímo z diagramu jako fyzikální hodnota, uruje se pak z urité pesné hodnoty deformace jako tzv. smluvní mez kluzu. Mez kluzu je pro materiál velmi dležitou charakteristikou, která se používá jako základní kritérium pro výpoet dovoleného namáhání (pro ásti stroj a konstrukce je nepípustný vznik plastické deformace). [2] Hodnota meze kluzu závisí na chemickém složení, struktue a substruktue kovu. U polykrystalických materiál závisí výrazn na velikosti zrna. Zmenšováním stední velikosti zrna se její hodnota zvyšuje. Výrazná mez kluzu zaniká se zvyšující se teplotou. V tchto pípadech je nutno mit smluvní hodnotu. Pi dalším vzrstu naptí nad mez kluzu se zkušební ty plasticky deformuje po celé délce. Na diagramu naptí se to projevuje stoupající vtví kivky, která koní v okamžiku,
18 UTB ve Zlín, Fakulta technologická 18 kdy tahová síla dosahuje nejvyšší hodnoty ped petržením zkušební tye. Z tohoto maximálního zatížení se uruje pevnost v tahu R m : R m Fmax MPa (5) S O Po pekroení této maximální hodnoty u tvárného materiálu kivka tahového diagramu klesá až do okamžiku destrukce. Deformace, která byla až do meze pevnosti rovnomrná po celé délce zatžované zkušební tye, se nakonec sousteuje do jednoho místa. Prez tye se v tomto míst zane rychle zmenšovat, na zkušební tyi se objeví krek. Zátžná síla zaíná klesat, i když se skutené naptí v tyi vztažené na plochu skuteného prezu zvyšuje. Ty se petrhne v míst nejmenšího prezu. [2] Kovy a slitiny, které vykazují pi tahové zkoušce v poslední fázi charakteristické zúžení tye (krek), mají pevnost v tahu R m, která neodpovídá skutenému maximálnímu naptí, nebo síla se vztahuje na poátení prez So. Proto diagram získaný z trhacího stroje je diagramem smluvním. Prbh skutených naptí, odpovídajících mnícímu se prezu, je na obr. 1 vyznaen árkovanou árou. Mez pevnosti je základní charakteristikou, podle níž se klasifikují a porovnávají materiály. Závisí na chemickém složení a struktue materiálu. Její hodnota je ovlivnna vnitními procesy, které probíhají ve struktue pi plastické deformaci. Jedná se zejména o deformaní zpevnní, strukturní zpevnní a opev ovací procesy, které mohou v kovu probíhat v závislosti na teplot, rychlosti a stupni deformace. Krom uvedených mezních hodnot naptí lze z diagramu urit jak celkovou deformaci C, tak i podíl pružné (elastické) a plastické deformace E a p (obr. 1). Plocha, omezená pracovním diagramem zkoušky, je pak úmrná práci, spotebované na zmnu tvaru zkušební tye pi tahové zkoušce. Její velikost vzrstá s houževnatostí zkoušeného materiálu. [2] Po petržení zkušební tye lze z pomrného prodloužení vypoítat tažnost materiálu A, která je mítkem tvárnosti: Lu Lo A 100 % (6) L o Další charakteristikou tvárnosti je kontrakce Z. Uruje se ze zmny prezu zkušební tye ped zkouškou a po zkoušce:
19 UTB ve Zlín, Fakulta technologická 19 S o Su Z 100 % (7) S o Tvar pracovního diagramu tahové zkoušky závisí na druhu materiálu. Obr. 2: Rzné typy pracovních diagram tahové zkoušky Diagram na obr. 2a je charakteristický pro vtšinu tvárných kov, jako je m, železo a slitiny lehkých kov. Tvar na obr. 2b, který má zpoátku pímkový prbh, je typický pro uhlíkové oceli po zušlechtní a slitiny lehkých kov po vytvrzení. Diagram na obr. 2c je podobný typu a i b, má však jen malé protažení a po dosažení maximální hodnoty naptí se ty petrhne. Tento diagram vykazuje kehký materiál, jako nap. šedá i bílá litina. U tchto materiál nastává pi zkoušce pouze pružná deformace. Zkouškou tahem se tedy uruje pouze pevnost v tahu R m. Tvrdé zakalené oceli mají pracovní diagram s poátení pímkovou ástí, na níž navazuje mírné zakivení viz obr. 2d. [2] Lomové plochy Vlastnosti zkoušeného materiálu ovliv ují nejen tvar pracovního diagramu, ale také vzhled lomové plochy. Z makroskopického hlediska je lom charakterizován velikostí a homogenitou plastické deformace v míst lomu, vzhledem a morfologií lomové plochy a místa lomu a orientací lomové plochy ke smru psobení zatžování. V kovových materiálech vznikají pi tahové zkoušce lomy bodové, smykové, kehké a dutinové (obr.3).
20 UTB ve Zlín, Fakulta technologická 20 Obr. 3: Základní druhy lom pi tahové zkoušce a)lom bodový b) lom smykový c) lom kehký d) lom dutinový Bodový lom je charakterizován velkou plastickou deformací a kontrakcí prezu, která dosahuje až Z=100%. Porušení nastává u velmi istých a vysokoplastických kov pi zkušební teplot, pi níž už nedochází k deformanímu zpevnní. Smykový lom vzniká v rovinách maximálního smykového naptí. Pi jeho vzniku se netvoí krek, protože smykové porušení má bezdeformaní, tj. kehký charakter. Ped destrukcí však dochází k urité plastické deformaci zkušební tye v podélném smru. Tyto lomy vznikají zídka. Kehký lom vzniká v materiálech, v nichž v prbhu zatžování nedochází k makroplastické deformaci a porušení nastává tsn po pekroení meze kluzu. Lomová plocha má lesklý zrnitý vzhled. Vzniká v kehkých materiálech (zakalené oceli, litiny). Dutinový lom vzniká tehdy, nastanou-li ve stední ásti tye vhodné podmínky pro tvorbu a šíení mikroskopických dutin. Tento lom se také oznauje jako kalíškový. Vzniká u houževnatých a tvárných kov (mkká ocel, m, hliník). [2] Zkušební tye pro zkoušku tahem Vzhledem k nerovnomrnému prodlužování zkušební tye v rzných místech mené délky (zaškrcování) závisí hodnota tažnosti A na mené délce. Protože se ty v míst zaškrcování prodlužuje nejvíce, je zejmé, že hodnota tažnosti bude tím vtší, ím kratší menou délku zvolíme. Mají-li být výsledky mení tažnosti houževnatých materiál vzájemn srovnatelné, je teba zachovat geometrickou podobnost tyí. U kehkých materiál, které se porušují bez místní plastické deformace, se tažnost neuruje a podmínka geometrické podobnosti není významná. [1] Zkušební tye pro zkoušku tahem pedepisuje norma, podle níž se rozlišují tye dlouhé (L o =10d) a krátké (L o =5d), kde d je prmr tye kruhového prezu. Mená délka tyí
21 UTB ve Zlín, Fakulta technologická 21 jiných prez se stanoví ze vztah L o, 3 11 So, píp. Lo, 65 So 5 pro dlouhou, píp. krátkou zkušební ty. Druh použité tye se uvádí u hodnoty tažnosti jako index (A 5 pro krátkou ty, A 10 pro dlouhou ty). Tažnost je závislá na pomru délky a prmru zkušební tye. Petrhne-li se zkušební ty mimo stední tetinu mené délky, není možno vypoítat tažnost podle známého vztahu, nebo je zkreslena vtší deformací oblasti pilehlé k mené délce. Zpsob pepotu, který zkreslení tažnosti vylouí, uvádí norma. [1] Tvar zkušební tye pro zkoušku tahem se volí s ohledem na vlastnosti materiálu, zpsob upnutí ve zkušebním stroji a v neposlední ad s ohledem na úel mení. Tvar a podmínky provedení zkušebních tyí vetn typ a tvar upínacích hlav jsou normovány. Zkušební tye kruhového prezu s válcovými hlavami se upínají do rychloupínacích samosvorných elistí trhacího stroje. Jsou vhodné pouze pro materiály do pevnosti cca 900MPa. Pro materiály vyšších pevností se obvykle užívá tyí s hlavami osazenými, které se upínají do dlených kroužk elistí. Pro pesná mení délkových zmn, kdy je teba vylouit prokluzy v upnutí, se používá tyí se závitovými hlavami. Zkušební tye pro zkoušení šedé litiny nemají pracovní ást válcovou, ale jsou kruhov vybrány, aby se vytvoilo místo minimálního prezu. Tyto tye se upínají vždy do závitových upínacích hlav, nebo se používá zvláštních pouzder. [2] Obr. 4: Zkušební ty kruhového prezu s válcovými hlavami k upínání do rychloupínacích elistí
22 UTB ve Zlín, Fakulta technologická 22 Obr. 5: Zkušební ty kruhového prezu pro upínání do kroužk Obr. 6: Zkušební ty kruhového prezu se závitovými hlavami Obr. 7: Zkušební ty pro zkoušení šedé litiny Stroje pro zkoušku tahem Zkouška tahem se provádí na zkušebních strojích rzné konstrukce. Nejastji se užívá univerzálních mechanických nebo hydraulických stroj, které jsou vybaveny zaízením k upnutí tye a jejímu zatžování i k mení a záznamu zátžné síly a velikosti deformace zkušební tye. [7]
23 UTB ve Zlín, Fakulta technologická Zkouška tlakem Statická zkouška tlakem má význam zejména pro hodnocení kehkých materiál, které jsou v praktických podmínkách provozu namáhány na tlak (ložiskové materiály, kompozice, šedá litina, bronz). Používá se též pro zkoušení stavebních materiál. U tvárných kov dochází pi zatžování k postupnému zvtšování deformace a porušení nenastane. V takových pípadech má zkouška význam jako zkouška technologická. Vzhledem k tomu, že zkouška tlakem není pedepsána normou, neexistují ani jednotné pedpisy pro zkušební tlesa. Vtšinou se používá válek o prmru 20 až 30 mm a stejné výšky. Zkušební vzorky se postupn zatžují tlakovou silou mezi rovnobžnými deskami bu až do rozdrcení (u kehkých materiál), nebo až do dosažení urité deformace (u materiál plastických). [2] Zkouška se provádí na univerzálních trhacích strojích, kde se zkušební vzorek položí mezi podložky, z nichž jedna je uložena v kulovitém sedle pro dosažení centrického zatížení. Pevnost v tlaku se uruje pouze u materiál kehkých, a to podle vztahu: R mt Fmax MPa (8) S o kde F max je maximální zátžná síla, So je prez tlesa ped zkouškou. U tchto materiál dochází k destrukci prakticky bez trvalé deformace (tleso se rozdrtí). U polokehkých materiál dochází k porušení smykem v rovinách maximálního smykového naptí (po úhlopíce obrysu váleku). Velmi kehké materiály se porušují píným normálovým tahovým naptím. Lomové plochy jsou pak rovnobžné s osou váleku. [2]
24 UTB ve Zlín, Fakulta technologická 24 Obr. 8: Mechanismus porušení pi zkoušce tlakem U tvárných materiál nedochází pi namáhání tlakem k porušení. Pi plastické deformaci zkušebního tlesa nastává zvtšování prezu kolmého na smr zatžování a souasn probíhá v materiálu deformaní zpevnní. Pi stlaování se na elech váleku vytváejí tlakové kužele, po nichž materiál klouže do stran. Pokrauje-li deformace dále, tlakové kužele se k sob piblíží a odpor proti stlaení se zvtšuje. Prbh zátžné síly má po dosažení urité deformace inflexní bod, nad nímž síla stoupá až k nekoneným hodnotám. Z diagramu je možno podobn jako u zkoušky tahem urit mez kluzu v tlaku R et. Pro uritou deformaci neporušených tles se také stanovuje pomrné zkrácení t a pomrné rozšíení t : ho h t 100 % (9) h o S So t 100 % (10) S o kde h o, h je mená výška poátení a po zatížení a S o, S je prez zkušebního tlesa poátení a po zatížení. [2]
25 UTB ve Zlín, Fakulta technologická 25 Obr. 9: Tlakový diagram kehkého a tvárného materiálu Nkteré materiály vykazují rozdíl pevnosti v tlaku a tahu. Tato skutenost souvisí se strukturou. Pokud kov obsahuje takové strukturní složky, píp. necelistvosti, které pi namáhání tahovým naptím psobí jako iniciátory porušení (nap. grafit v šedé litin, trhliny aj.), vzniká rozdíl v hodnotách pevnosti v tlaku a v tahu. [2] Obr. 10: Rozdíl v hodnotách pevnosti v tahu a tlaku pro mkkou ocel a šedou litinu
26 UTB ve Zlín, Fakulta technologická 26 3 PEHLED OCELÍ Oceli tídy 10 - jsou konstrukní oceli obvyklých jakostí a vlastností, které nemají obvykle zarueno chemické složení. Z chemických vlastností se u ocelí této skupiny zaruuje pevnost a tažnost, pouze u nkterých vybraných druh i mez kluzu. [7] Oceli tídy 11 -jsou konstrukní oceli obvyklých jakostí, u kterých se již zaruuje maximální obsah uhlíku. Protože však není zaruena jeho spodní hranice, oceli tídy 11 se nedoporuují k zušlechování. Dodávají se pevážn jako neuklidnné, takže je nutno poítat s vtší chemickou nestejnorodostí a s rozptylem mechanických vlastností. Hlavní skupinu ocelí tídy 11 tvoí opt konstrukní oceli s pevnosti v tahu odstup ovanou od 340 do 900 MPa. Oceli této tídy jsou nejpoužívanjší oceli pro díly technologických zaízení. Nejastji se používají oceli s pevností kolem 500 MPa a pi nároných, výrazn zatížených souástí do pevnosti 900 MPa. Pokud tyto materiály budeme obrábt, doporuuje se je normalizan žíhat. Po mechanickém zpracování je lze také zušlechovat. [7] Oceli tídy 12 - v porovnání s ocelemi tídy 10 a 11 mají nižší obsah fosforu a síry, obsah uhlíku je od 0,06 do 0,9 %. Jedná se o oceli nelegované. V souasnosti uvádí naše normy 24 znaek ocelí tídy 12. Jsou to jedny z nejpoužívanjších ocelí a tvoí nkolik podskupin: - oceli k cementování- mají nízký obsah uhlíku ( do 0,2 %), to znamená, že po následujícím kalení je pi pomrn velké pevnosti v tahu zachována dostatená houževnatost jádra. Velké tvrdosti povrchu se dosahuje obohacením povrchových vrstev uhlíkem ped kalením. Tvrdost cementované vrstvy po zakalení a popouštní je asi 62 HRC. Patí sem nap. oceli , a Oceli s nižším obsahem uhlíku používáme na souásti stroj a silniních motorových vozidel jako epy, etzová kola apod. Oceli s vyšším obsahem uhlíku používáme na souásti s vyšší pevností v jáde, nap. vodítka. - Oceli k zušlechování- mají obsah uhlíku od 0,4 do 0,6 %, což jim zaruuje dostatenou tvrdost po zakalení. Jsou prokalitelné do prmru 40 mm. Po kalení se popouští na vyšší teploty (do 660 C), aby se dosáhlo vysoké
27 UTB ve Zlín, Fakulta technologická 27 houževnatosti pi zachování vhodné pevnosti. Nkteré oceli dosahují pevnosti v tahu až MPa ( ). Dosahují i vysoké meze kluzu a meze únavy. Typické oceli k zušlechování jsou oceli , , a Oceli k povrchovému kalení- jsou to oceli, u nichž se požaduje vysoká tvrdost povrchu. Obsah uhlíku bývá od 0,4 do 0,6%, což znamená, že jsou již kalitelné na znanou tvrdost, a pitom mají ješt vyhovující houževnatost a pevnost jádra. Hodí se zejména na epy, elisti, šoupátka, ozubená kola, kladky, vahadla, vidlice apod. Nejastji se na tyto souásti volí oceli , , , a Oceli na patentované dráty- pro bžná lana mají obsah uhlíku 0,3 až 0,9 %, pro tžní lana 0,7 až 0,8 %, pro jehly 0,9 až 1 %. Na výrobky z patentovaného drátu jsou vhodné zejména oceli , , a [7] Oceli tídy 13 - jsou legované Si, Mn, V, a nehodí se proto k cementování. Kemík totiž brání nasycování povrchu uhlíkem, mangan pi dlouhodobé výdrži na vysoké teplot zpsobuje hrubnutí austenitického zrna. Jsou vhodné pro zušlechování, zejména oceli , , Používáme je na stedn namáhané souásti silniních motorových vozidel, kde se vyžaduje odolnost proti opotebení jako hídele, ojnice, ozubená kola, nápravy, epy kol aj. Oceli tídy 14 - jsou to oceli legované Cr, Mn, Si, pop. ješt Ni, Al, Ti. Jsou vhodné k cementování, zušlechování nebo povrchovému kalení. Mají zvýšenou prokalitelnost. Patí mezi nejdležitjší legované oceli. Oceli tídy 15 - u tchto ocelí se používá k legování velký poet kombinací legur. Pesto však se jedná o nízkolegované oceli, mají však své specifické vlastnosti. Jsou to: velmi dobrá prokalitelnost a vhodnost k zušlechování, vysoká mez pevnosti v tahu a mez kluzu pi normální teplot, zaruena mez teení, zvýšená odolnost proti korozi. Vtšina ocelí této
28 UTB ve Zlín, Fakulta technologická 28 tídy se používá na souásti tepelných energetických zaízení a tlakových nádob, na souásti vystavné vysokým teplotám a na tlakové nádoby v chemickém prmyslu. [7] Oceli tídy 16 - jsou to oceli legované hlavn niklem (až 5 %) a v kombinaci s chrómem. Patí mezi nízko a stedn legované oceli. SN uvádí 22 druh tchto ocelí. Oceli tídy 17 -jsou to oceli stedn a vysoko legované. Souet obsahu legovaných prvk je vyšší než 10 %. Podle úelu použití je dlíme na oceli korozivzdorné, žárovzdorné, žáropevné, odolné proti opotebení, pro nízké teploty a se zvláštními fyzikálními vlastnostmi. Oceli tídy 19 -jsou to oceli nástrojové. Požaduje se u nich vysoká tvrdost a pevnost, dostatená houževnatost, odolnost proti opotebení, vhodná prokalitelnost a leštitelnost. Rzným chemickým složením a vhodným tepelným zpracováním lze u nástrojových ocelí mnit jejich vlastnosti v širokém rozsahu. [7]
29 UTB ve Zlín, Fakulta technologická 29 4 ZPSOBY PROTIKOROZNÍ OCHRANY Rychlost koroze výrobk lze omezit nkolika zpsoby již pi jejich navrhování. Jsou to: volba materiálu, konstrukní, technologické a povrchové úpravy, úprava prostedí, elektrochemická ochrana a ochrana výrobk povlaky. 4.1 Ochrana povlaky -je to nejrozšíenjší zpsob protikorozní ochrany kovových výrobk. Umož uje konstruktérovi volit materiál s požadovanými mechanickými vlastnostmi bez ohledu na jeho odolnost proti korozi Kovové povlaky -pro hodnocení ochranných kovových povlak je rozhodující tlouška povlaku a jeho pórovitost. S tlouškou povlaku roste jeho životnost, protože se souasn snižuje poet korozn významných pór. Podle použité technologie vytváení povlaku se kovové povlaky dlí na:chemicky, elektrochemicky, ponoením do taveniny povlakového kovu, stíkáním roztaveného povlakového kovu, mechanicky Nekovové anorganické povlaky - jsou to umle vytvoené povlaky (vrstvy) oxid, fosforenan a chroman kov. Jejich podstatou je vytvoení tenké vrstvy z povrchu vlastního (základního) kovu nebo povlaku v píslušné lázni chemickou, pop. elektrochemickou reakcí. Zvyšujeme tím odolnost povrchu pedmtu proti korozi, pilnavost nátrových nebo konzervaních hmot k základnímu kovu a využívá se k dekoraním úpravám povrchu pedmtu Organické povlaky -jsou nejrozšíenjší zpsoby povrchových úprav a ochran kovových, devných a jiných výrobk. Výhodou tohoto zpsobu je široký sortiment druh, kvality a barevných odstín, možnost jejich pesného namíchání a pomrn jednoduchá technologie zpracování. [8]
30 UTB ve Zlín, Fakulta technologická 30 5 DRUHY ELISTÍ Kvli odlišnosti tvaru vzork se vyrábí rzná škála upínacích zaízení ke zkoušce tahem. Druhy elistí ke zkoušce v tahu: [3] Tah Tvarové upnutí Silové upnutí samoupínací nesamoupínací Klínové (samosvorné) pneumatické klešové hydraulické kloubové šroubové klín+šroub ke zkoušce drát perové 5.1 Upínací síla Pro upnutí zkušebního vzorku v elistech mžeme použít hydraulického, pneumatického, šroubového, klínového nebo klešového upnutí.
31 UTB ve Zlín, Fakulta technologická 31 Obr. 11: Závislost upínací síly na tahové síle Jestliže použijeme hydraulické nebo pneumatické upnutí vzorku, tak upínací síla zstane bhem zkoušky konstantní, protože stlaený vzduch i kapalina udržují stále stejný tlak. Pi použití šroubového upnutí se upínací síla vlivem zvtšení tahové síly zmenšuje. Velikost zmenšení upínací síly je závislé na pružnosti a tuhosti zkušebního vzorku. V pípad samoupínacích zpsob upnutí vzorku je nejprve malá upínací síla, která se v závislosti na psobení tahové síly zvtšuje. Tenhle zpsob se používá u klínových a klešových upínacích zaízení. Tecí síla nezávisí pouze na upínací síle, ale také na koeficientu tení upínacích povrch elistí. Z tohoto dvodu se používají vymnitelné upínací elisti nebo plochy s odlišným typem upínacího povrchu (tvarem, materiálem). [3]
32 UTB ve Zlín, Fakulta technologická Extensometry U tahových zkoušek musí být zmeno prodloužení vzorku vi tahové síle a ve speciálních pípadech se mí i zúžení vzorku. U ohybových zkoušek se mí vychýlení vzorku. K mení tchto hodnot se používají extensometry. 1. Digital clip-on extensometr -tyhle extensometry jsou run pipevnitelné ke vzorku a mají vysoké rozlišení a pomrn velký rozsah pohybu. Proto se používají k pesnému urení modulu pružnosti zkoušeného materiálu (plasty, pryže, kovy). [3] Obr. 12: Digital clip-on extensometr 2. Macro extensometr -tyhle extensometry se používají ke zkouškám tahu, tlaku, ohybu a k cyklickým zkouškám u vzork s menším prodloužením. Také se používají pro tenké plechy a folie. [3]
33 UTB ve Zlín, Fakulta technologická 33 Obr. 13: Macro extensometr 5.3 Konstrukce elistí pro zkoušku tahem drát Použití: -uvedené elisti se používají pro zkoušku tahem drát vyrobených z kov, plastu a pírodních vláken Konstrukce: -elisti se skládají z kladky a zaízení pro upnutí konce zkoušeného vzorku Obsluha: -zkoušený vzorek je ovinut okolo kladky a jeho konec je upnut pomocí hydraulického, pneumatického, šroubového, klínového upínacího zaízení. [3] Na následujících obrázcích jsou píklady konstrukcí elistí pro zkoušku tahem drát od firem Zwick a Instron. [3,4]
34 UTB ve Zlín, Fakulta technologická 34 Obr. 14: elisti s hydraulicko-mechanickým systémem upnutí pro zkoušku tahem drát Obr. 15: elisti se šroubovým systémem upnutí pro zkoušku tahem drát
35 UTB ve Zlín, Fakulta technologická 35 Obr. 16: elisti se šroubovým systémem upnutí pro zkoušku tahem drát Obr. 17: elisti s mechanickým upnutím konce drátu
36 UTB ve Zlín, Fakulta technologická 36 Obr. 18: elisti s mechanickým systémem upnutí (vaka) pro zkoušku tahem drát Obr. 19: Kladka
37 UTB ve Zlín, Fakulta technologická 37 Obr. 20: Pneumatické elisti pro zkoušku tahem kord a vláken(10kn) Obr. 21: Schéma upnutí konce drátu
38 UTB ve Zlín, Fakulta technologická 38 Obr. 22: Pneumatické elisti pro zkoušku tahem kord a vláken (50N) Obr. 23: Schéma upnutí konce drátu
39 UTB ve Zlín, Fakulta technologická 39 II. PRAKTICKÁ ÁST
40 UTB ve Zlín, Fakulta technologická 40 6 TECHNICKÉ ÚDAJE ZKUŠEBNÍHO STROJE ZWICK Zkušební stroj Zwick se používá pro praktické zkoušení vzork. Provádí se na nm testování tahem, tlakem a ohybem rzných materiál (plast, kompozit, laminát, textilií, pnových materiál, lepenek, papír aj.). Obr. 24: Zkušební stroj Zwick
41 UTB ve Zlín, Fakulta technologická Technické údaje stroje - maximální zkušební síla 20kN - celková výška 2012mm - celková šíka 630mm - strojová výška 1284mm - šíka pracovního prostoru 420mm -hmotnost 150kg 6.2 Upínací zaízení stroje: Obr. 25: Upínací zaízení stroje 1 Utahovací matice 2 Otvor pro pojistný kolík 3 Spojovací ep Upínací elisti se nasazují na spojovací ep a zajistí kolíkem. Pro zajištní pevného upnutí elistí na stroji se dotáhnou utahovací maticí.
42 UTB ve Zlín, Fakulta technologická 42 7 NÁVRH UPÍNACÍCH ELISTÍ Princip funkce: Pi tahové zkoušce se zkušební vzorek ve form drátu i kordu upne mezi elisti zkušebního stroje. S plynule vzrstající zatžující silou se elistí od sebe oddalují a dochází tak k prodlužování vzorku, až nastane petržení. Vlastnosti zkoušeného materiálu jsou vyhodnocovány jako závislost síly na prodloužení. Konstrukní ešení: Pi konstrukci upínacích elistí byly navrženy dv varianty upínacích elistí, které se od sebe liší ve zpsobu upnutí konce drátu. K návrhu upínacích elistí jsem se inspiroval návrhy od firem Zwick a Instron, které jsou uvedeny na obrázcích (14-23).
43 UTB ve Zlín, Fakulta technologická Varianta A Obr. 26: 3D schéma varianty A
44 UTB ve Zlín, Fakulta technologická 44 Obr. 27: Konstrukce navržených elistí Soupis jednotlivých díl: 1 spojovací deska 2 kladka 3 ep 4 upínací deska 2 5 deska 6 upínací deska šrouby s válcovou hlavou s vnitním šestihranem 12 šestihranná matice pružné podložky Deska (pozice 5) je pes spojovací desku (p. 1) pipojena pomocí šroub s válcovou hlavou (p. 7,8) k epu (p. 3), který je upnut pomocí pojistného kolíku ke spojovacímu epu zkušebního stroje. K desce je pomocí tí šroub pipevnna kladka (p. 2). Poloha kladky je navrhnuta tak, že osa zkušebního drátu leží v ose epu stroje. Pi zkoušce se zkušební drát omotá pes kladku a konec drátu se uchytí mezi dv upínací desky (p. 4,6) a upínací síla se vyvodí pomocí dvou šroub s válcovou hlavou (p. 11) pod kterými jsou umístny pružné
45 UTB ve Zlín, Fakulta technologická 45 podložky (p.13). Pro vyvození vtší upínací síly je povrch upínacích desek opaten vyfrézovanými drážkami. Sestava elistí a výrobní výkresy jednotlivých ástí jsou uvedeny v píloze bakaláské práce. Dimenzování elistí pro mezní sílu snímae: Obr. 28: Dimenzování elistí Dimenzování elistí pro maximální penášenou sílu F=20000N je provedeno ve spojení spojovací desky a desky pomocí šroubu s válcovou hlavou (odkaz 1), kde se provede kontrola na tah. Pi spojení kladky k desce (odkaz 2) je provedena kontrola šroub s válcovou hlavou na stih. 1.Kontrola na tah materiál šroub velikost šroub.m12 Dt = MPa d 2 =10,863mm d 3 =9,853mm poet šroub 2 velikost síly F=20000N F F ,7MPa (11) 2 S d 2 d ,863 9, ( ) 2 ( ) vyhovuje (12) t Dt
46 UTB ve Zlín, Fakulta technologická Kontrola na stih materiál šroub velikost šroub.m12 DS =85-125MPa d 3 =9,853mm poet šroub 3 velikost zatžující síly F=20000N F F S 2 S 87, 4MPa 3 S d 3 3 9,853 (13) vyhovuje (14) S DS
47 UTB ve Zlín, Fakulta technologická Varianta B Obr. 29: 3D schéma varianty B
48 UTB ve Zlín, Fakulta technologická 48 Obr. 30: Konstrukce navržených elistí - varianta B Soupis jednotlivých díl: 1 spojovací deska 2 kladka 3 ep 4 upínací deska 2 5 deska 6 upínací deska 1 7 rybinová deska 8-12 šrouby s válcovou hlavou s vnitním šestihranem 13 šestihranná matice pružné podložky 16 stavcí šroub s drážkou Konstrukce varianty B se odlišuje od varianty A pouze zajištním upnutí konce drátu. V tomto pípad jsou v upínacích deskách (pozice 4,6) vyfrézovány rybinové drážky, do kterých se vsunou již díve vyrobeny destiky s rybinovým profilem (p. 7). Destiky jsou po celé ploše kižn rádlované pro vyvození vtšího koeficientu tení. Zajištní posuvu
49 UTB ve Zlín, Fakulta technologická 49 rybin je pomocí stavcích šroub (p. 16), které jsou zašroubovány v upínacích deskách a brání posunu rybinových desek v rybinové drážce. Sestava elistí a výrobní výkresy jednotlivých ástí jsou uvedeny v píloze bakaláské práce. pozn. Jelikož spojovací deska, ep, kladka jsou rozmrov stejné jako u varianty A jsou v píloze uvedeny jen 1x. Dimenzování elistí pro mezní sílu snímae: Obr. 31: Dimenzování elistí Dimenzování elistí pro zadanou sílu F=20000N je provedeno ve spojení spojovací desky a desky pomocí šroubu s válcovou hlavou (odkaz 1), kde se provede kontrola na tah. Pi spojení kladky k desce (odkaz 2) je provedena kontrola šroub s válcovou hlavou na stih. 1.Kontrola na tah materiál šroub velikost šroub.m12 Dt = MPa d 2 =10,863mm d 3 =9,853mm poet šroub 2 velikost síly F=20000N
50 UTB ve Zlín, Fakulta technologická 50 F F ,7MPa (15) 2 S d 2 d ,863 9, ( ) 2 ( ) vyhovuje (16) t Dt 2. Kontrola na stih materiál šroub velikost šroub.m12 DS =85-125MPa d 3 =9,853mm poet šroub 3 velikost zatžující síly F=20000N F F S 2 S 87, 4MPa 3 S d 3 3 9,853 (17) S DS vyhovuje (18) Pro snadnjší výrobu se bude vyrábt varianta A.
51 UTB ve Zlín, Fakulta technologická 51 8 SOUÁSTI VYRÁBNÝCH ELISTÍ 8.1 Kladka Kladka na zkoušku tahem drát Obr. 32: 3D schéma kladky na dráty Výrobní výkres kladky je uveden v píloze bakaláské práce Kladka na zkoušku tahem pás Obr. 33: 3D schéma kladky na pásy
52 UTB ve Zlín, Fakulta technologická 52 Výrobní výkres kladky je uveden v píloze bakaláské práce. 8.2 ep upínající elisti na stroj Obr. 34: 3D schéma epu Výrobní výkres epu je uveden v píloze bakaláské práce. 8.3 Deska Obr. 35: 3D schéma desky Výrobní výkres desky je uveden v píloze bakaláské práce.
53 UTB ve Zlín, Fakulta technologická Spojovací deska Obr. 36: 3D schéma spojovací desky Výrobní výkres spojovací desky je uveden v píloze bakaláské práce. 8.5 Upínací deska 1 Obr. 37: 3D schéma upínací desky 1 Výrobní výkres upínací desky 1 je uveden v píloze bakaláské práce.
54 UTB ve Zlín, Fakulta technologická Upínací deska 2 Obr. 38: 3D schéma upínací desky 2 Výrobní výkres upínací desky 2 je uveden v píloze bakaláské práce.
55 UTB ve Zlín, Fakulta technologická 55 ZÁVR V teoretické ásti jsem se zamil na rozbor problematiky provádní mechanických zkoušek. Nejvtší pozornost jsem pitom vnoval podrobnému seznámení s provádním tahových zkoušek. Souástí teoretické ásti bylo rovnž seznámení s problematikou upínání zkoušených vzork na stroj, což bylo jedním z dílích cíl této práce. V praktické ásti nejprve uvádím parametry stroje Zwick pro který jsem dle zadání bakaláské práce ml vypracovat upínací elisti ke zkoušce drát a kord.v prbhu zpracování práce jsem navrhl dv rzná konstrukní ešení, které se od sebe liší ve zpsobu upínání konce zkoušeného drátu. Z dvodu náronosti výroby byl vybrán k výrob první typ elistí. Možnost využití elistí se zvýšila tím, že jsem navrhl dv konstrukní ešení kladek, kdy jeden typ slouží pro zkoušení drát a druhý pro zkoušení pás. Výkresovou dokumentaci upínacích elistí jsem vypracoval v programu AutoCad 2002 a je piložena v píloze bakaláské práce.
56 UTB ve Zlín, Fakulta technologická 56 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1] Lukovics, I. Konstrukní materiály a technologie. VUT Brno, 1992 [2] Skálová, J., Kovaík, R., Benedikt, V. Základní zkoušky kovových materiál. Fakulta strojní Plze, 2005 [3] Dostupné z: [4] Dostupné z: [5] Lukovics, I., Sýkorová, L., Volek, F. ásti a mechanizmy stroj. Fakulta technologická ve Zlín 1999 [6] Leinveber, J., asa, J., Vávra, P. Strojnické tabulky. Scientia s.r.o. Praha, 1999 [7] Hluchý, M., Kolouch, J. Strojírenská technologie 1 - Nauka o materiálu 1. díl. Scientia, Praha, 1999 [8] Hluchý, M., Hank, V. Strojírenská technologie 2 Koroze, základy obrábní, výrobní postupy 2.díl. Scientia, Praha, 2001
57 UTB ve Zlín, Fakulta technologická 57 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOL A ZKRATEK R (MPa) Normálové naptí F (N) Zátžná síla S o (mm 2 ) Poátení plocha píného prezu L (mm) Absolutní prodloužení L u (mm) Konená délka L o (mm) Poátení mená délka (-) Pomrné prodloužení E (MPa) Modul pružnosti v tahu R u (MPa) Mez úmrnosti R E (MPa) Mez pružnosti R e (MPa) Mez kluzu R eh (MPa) Horní mez kluzu R el (MPa) Dolní mez kluzu R m (MPa) Pevnost v tahu A (%) Tažnost materiálu Z (%) Kontrakce F max (N) Maximální zatžující síla t (%) Pomrné zkrácení h o (mm) Poátení výška h (mm) Výška po zatížení t (%) Rozšíení F (N) Mezní síla snímae Dt (MPa) Dovolené naptí v tahu d 2 (mm) Stední prmr závitu šroubu
58 UTB ve Zlín, Fakulta technologická 58 d 3 (mm) Malý prmr závitu šroubu S (MPa Naptí ve stihu DS (MPa) Dovolené naptí ve stihu
59 UTB ve Zlín, Fakulta technologická 59 SEZNAM OBRÁZK Obr. 1: Pracovní diagram zkoušky tahem...16 Obr. 2: Rzné typy pracovních diagram tahové zkoušky...19 Obr. 3: Základní druhy lom pi tahové zkoušce...20 Obr. 4: Zkušební ty kruhového prezu s válcovými hlavami k upínání do rychloupínacích elistí...21 Obr. 5: Zkušební ty kruhového prezu pro upínání do kroužk...22 Obr. 6: Zkušební ty kruhového prezu se závitovými hlavami...22 Obr. 7: Zkušební ty pro zkoušení šedé litiny...22 Obr. 8: Mechanismus porušení pi zkoušce tlakem...24 Obr. 9: Tlakový diagram kehkého a tvárného materiálu...25 Obr. 10: Rozdíl v hodnotách pevnosti v tahu a tlaku pro mkkou ocel a šedou litinu...25 Obr. 11: Závislost upínací síly na tahové síle...31 Obr. 12: Digital clip-on extensometr...32 Obr. 13: Macro extensometr...33 Obr. 14: elisti s hydraulicko-mechanickým systémem upnutí pro zkoušku tahem drát..34 Obr. 15: elisti se šroubovým systémem upnutí pro zkoušku tahem drát...34 Obr. 16: elisti se šroubovým systémem upnutí pro zkoušku tahem drát...35 Obr. 17: elisti s mechanickým upnutím konce drátu...35 Obr. 18: elisti s mechanickým systémem upnutí (vaka) pro zkoušku tahem drát...36 Obr. 19: Kladka...36 Obr. 20: Pneumatické elisti pro zkoušku tahem kord a vláken(10kn)...37 Obr. 21: Schéma upnutí konce drátu...37 Obr. 22: Pneumatické elisti pro zkoušku tahem kord a vláken (50N)...38 Obr. 23: Schéma upnutí konce drátu...38 Obr. 24: Zkušební stroj Zwick
60 UTB ve Zlín, Fakulta technologická 60 Obr. 25: Upínací zaízení stroje...41 Obr. 26: 3D schéma varianty A...43 Obr. 27: Konstrukce navržených elistí...44 Obr. 28: Dimenzování elistí...45 Obr. 29: 3D schéma varianty B...47 Obr. 30: Konstrukce navržených elistí - varianta B...48 Obr. 31: Dimenzování elistí...49 Obr. 32: 3D schéma kladky na dráty...51 Obr. 33: 3D schéma kladky na pásy...51 Obr. 34: 3D schéma epu...52 Obr. 35: 3D schéma desky...52 Obr. 36: 3D schéma spojovací desky...53 Obr. 37: 3D schéma upínací desky Obr. 38: 3D schéma upínací desky
61 UTB ve Zlín, Fakulta technologická 61 SEZNAM PÍLOH P 1: Sestava elistí varianta A, íslo výkresu P 2: Soupis položek varianta A, íslo výkresu P 3: Výrobní výkres spojovací desky, íslo výkresu P 4: Výrobní výkres kladky na dráty, íslo výkresu /A P 5: Výrobní výkres kladky na pásy, íslo výkresu /B P 6: Výrobní výkres epu, íslo výkresu P 7: Výrobní výkres upínací desky 2 varianta A, íslo výkresu P 8: Výrobní výkres desky varianta A, íslo výkresu P 9: Výrobní výkres upínací desky 1 varianta A, íslo výkresu P 10:Sestava elistí varianta B, íslo výkresu P 11:Soupis položek varianta B, íslo výkresu P 12:Výrobní výkres upínací desky 2 varianta B, íslo výkresu P 13:Výrobní výkres desky varianta B, íslo výkresu P 14:Výrobní výkres upínací desky 1 varianta B, íslo výkresu P 15:Výrobní výkres rybinové desky varianta B, íslo výkresu
62 Pílohy:
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
TECHNOLOGIE ZAVÁLCOVÁNÍ. TRUBEK Cviení: 1. 1. Technologie zaválcování trubek úvod
List - 1-1. Technologie zaválcování trubek úvod Popis: Pro zaválcování trubky do otvoru v trubkovnici se používá zaválcovacího strojku, viz. obr. 1. Obr. 1 Zaválcovací strojek Princip práce: Osa válek
VíceDOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ
VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ING. MARTIN SMLÝ DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ MODUL 4 ÍZENÉ ÚROVOVÉ KIŽOVATKY ÁST 1 STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Dopravní inženýrství
VíceHodnocení mechanických vlastností vybraných druhů ocelí. Jakub Kabeláč
Hodnocení mechanických vlastností vybraných druhů ocelí Jakub Kabeláč Bakalářská práce 211 Příjmení a jméno:. Obor:. P R O H L Á Š E N Í Prohlašuji, že beru na vědomí, že odevzdáním diplomové/bakalářské
VíceKryogenní technika v elektrovakuové technice
Kryogenní technika v elektrovakuové technice V elektrovakuové technice má kryogenní technika velký význam. Používá se nap. k vymrazování, ale i k zajištní tepelného pomru u speciálních pístroj. Nejvtší
VíceTEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ KONSTRUKČNÍCH OCELÍ SVOČ - 2008. Jana Martínková, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika
TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ KONSTRUKČNÍCH OCELÍ SVOČ - 2008 Jana Martínková, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika ABSTRAKT Práce obsahuje charakteristiku konstrukčních ocelí
VíceOVMT Mechanické zkoušky
Mechanické zkoušky Mechanickými zkouškami zjišťujeme chování materiálu za působení vnějších sil, tzn., že zkoumáme jeho mechanické vlastnosti. Některé mechanické vlastnosti materiálu vyjadřují jeho odpor
VícePEDPISY PRO PRAVIDELNÉ PERIODICKÉ KONTROLY (REVIZE) BLOKANT A LANOVÝCH SVR
Stránka 1 z 5 PEDPISY PRO PRAVIDELNÉ PERIODICKÉ KONTROLY (REVIZE) BLOKANT A LANOVÝCH SVR EN 341 Osobní ochranné prostedky proti pádm z výšky - slaovací zaízení EN 353-2 Osobní ochranné prostedky proti
VíceMn max. P max. Mezní úchylky pro rozbor hotového výrobku % hmot. Označení oceli Pevnostní vlastnosti Zkouška rázem v ohybu
Bezešvé ocelové trubky pro tlakové nádoby a zařízení - technické dodací podmínky. Část 1 - Trubky z nelegovaných ocelí se zaručenými vlastnostmi při okolní teplotě. Způsob výroby a dodávaný stav Chemické
Více2 MECHANICKÉ VLASTNOSTI SKLA
2 MECHANICKÉ VLASTNOSTI SKLA Pevnost skla reprezentující jeho mechanické vlastnosti nejčastěji bývá hlavním parametrem jeho využití. Nevýhodou skel je jejich poměrně nízká pevnost v tahu a rázu (pevnost
VíceDOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ
VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ING. MARTIN SMLÝ DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ MODUL 1 DOPRAVNÍ A PEPRAVNÍ PRZKUMY STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Dopravní inženýrství
VíceVYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN EVROPSKÉ NORMY PRO ZNAENÍ OCELÍ STEELS ACCORDING EUROPEAN STANDARDS
VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV MATERIÁLOVÝCH VD A INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF MATERIAL SCIENCE AND ENGINEERING
VícePEDPISY PRO PRAVIDELNÉ PERIODICKÉ KONTROLY (REVIZE) TEXTILNÍCH OOPP
Stránka 1 z 8 PEDPISY PRO PRAVIDELNÉ PERIODICKÉ KONTROLY (REVIZE) TEXTILNÍCH OOPP EN 354 Osobní ochranné prostedky proti pádm z výšky - spojovací prostedky EN 795 B Ochrana proti pádm z výšky - kotvicí
VícePístové spalovací motory 2 pohyblivé části motoru
Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: Silniční vozidla třetí NĚMEC V. 28.8.2013 Název zpracovaného celku: Pístové spalovací motory 2 pohyblivé části motoru Pohyblivé části motoru rozdělíme na dvě skupiny:
VíceCENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ ODBORNÝCH ŠKOL
Projekt: CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ ODBORNÝCH ŠKOL Kurz: Technologie třískového obrábění 1 Obsah Technologie třískového obrábění... 3 Obrábění korozivzdorných ocelí... 4 Obrábění litiny... 5 Obrábění
Více2 Kotvení stavebních konstrukcí
2 Kotvení stavebních konstrukcí Kotvení stavebních konstrukcí je velmi frekventovanou metodou speciálního zakládání, která umožňuje přenos tahových sil z konstrukce do horninového prostředí, případně slouží
Více1 ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI TECHNICKÝCH MATERIÁLŮ Vlastnosti kovů a jejich slitin jsou dány především jejich chemickým složením a strukturou.
1 ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI TECHNICKÝCH MATERIÁLŮ Vlastnosti kovů a jejich slitin jsou dány především jejich chemickým složením a strukturou. Z hlediska použitelnosti kovů v technické praxi je obvyklé dělení
VíceOCELI A LITINY. Ing. V. Kraus, CSc. Opakování z Nauky o materiálu
OCELI A LITINY Ing. V. Kraus, CSc. 1 OCELI Označování dle ČSN 1 Ocel (tvářená) Jakostní Tř. 10 a 11 - Rm. 10 skupina oceli Tř. 12 a_ 16 (třída) 3 obsah všech leg. prvků /%/ Význačné vlastnosti. Druh tepelného
VíceV průmyslu nejužívanější technickou slitinou je ta, ve které převládá železo. Je to slitina železa s uhlíkem a jinými prvky, jenž se nazývají legury.
3. TECHNICKÉ SLITINY ŽELEZA - rozdělení (oceli, litiny-šedá, tvárná, temperovaná) výroba, vlastnosti a použití - značení dle ČSN - perspektivní materiály V průmyslu nejužívanější technickou slitinou je
VíceVýrobky válcované za tepla z jemnozrnných svařitelných konstrukčních ocelí termomechanicky válcované. Technické dodací podmínky
Výrobky válcované za tepla z jemnozrnných svařitelných konstrukčních ocelí termomechanicky válcované. Technické dodací podmínky Způsob výroby Dodací podmínky ČS E 10025 4 září 2005 Způsob výroby volí výrobce..
VíceKovy a kovové výrobky pro stavebnictví
Kovy a kovové výrobky pro stavebnictví Rozdělení kovů kovy železné železo, litina, ocel kovy neželezné hliník, měď, zinek, olovo, cín a jejich slitiny 1. Železo a jeho slitiny výroba železa se provádí
VícePostupy. Druh oceli Chemické složení tavby hmotnostní % a) Značka Číselné označení. Mn P max. S max 0,40-1,20 0,60-1,40
Svařované ocelové trubky pro tlakové nádoby a zařízení Technické dodací podmínky Část 4: Elektricky svařované trubky z nelegovaných ocelí se zaručenými vlastnostmi při nízkých teplotách. Způsob výroby
VíceVÝROBA TEMPEROVANÉ LITINY
VÝROBA TEMPEROVANÉ LITINY Temperovaná litina (dříve označovaná jako kujná litina anglicky malleable iron) je houževnatý snadno obrobitelný materiál vyráběný tepelným zpracováním odlitků z bílé litiny.
VíceTechnologické procesy (Tváření)
Otázky a odpovědi Technologické procesy (Tváření) 1) Co je to plasticita kovů Schopnost zůstat neporušený po deformaci 2) Jak vzniká plastická deformace Nad mezi kluzu 3) Co jsou to dislokace Porucha krystalové
VíceNauka o materiálu. Přednáška č.11 Neželezné kovy a jejich slitiny
Nauka o materiálu Rozdělení neželezných kovů a slitin Jako kritérium pro rozdělení do skupin se volí teplota tání s př přihlédnutím na další vlastnosti (hustota, chemická stálost..) Neželezné kovy s nízkou
VíceMateriály pro stavbu rámů
Materiály pro nosnou soustavu CNC obráběcího stroje Pro konstrukci rámu (nosné soustavy) obráběcího stroje lze využít různé materiály (obr.1). Při volbě druhu materiálu je vždy nutno posuzovat mimo jiné
Vícewww.midol.cz info@midol.cz
10 Ku Kata Všechn ruitza souvislo MIDO 018 P ulik alog yúdajevtom apípadnéneú ostistechnick OL2010 Pehled ky mtokatalogub úplnéneboch kýmpokrokem dnabíz bylypelivp hybnéúdaje. m. w enýcht ekontrolován
VíceALUPLUS 1. MS tyče kruhové... 14 MS tyče čtvercové... 15 MS tyče šestihranné... 15
ALUPLUS 1 Obsah L profily nerovnoramenné......................................................2 L profily rovnoramenné........................................................3 T profily..................................................................3
VíceStatistická analýza volebních výsledk
Statistická analýza volebních výsledk Volby do PSP R 2006 Josef Myslín 1 Obsah 1 Obsah...2 2 Úvod...3 1 Zdrojová data...4 1.1 Procentuální podpora jednotlivých parlamentních stran...4 1.2 Údaje o nezamstnanosti...4
VíceTECHNOLOGIE VSTŘIKOVÁNÍ
TECHNOLOGIE VSTŘIKOVÁNÍ PRŮVODNÍ JEVY působení smykových sil v tavenině ochlazování hmoty a zvyšování viskozity taveniny pokles tlaku od ústí vtoku k čelu taveniny nehomogenní teplotní a napěťové pole
VíceLEPENÉ SPOJE. 1, Podstata lepícího procesu
LEPENÉ SPOJE Nárůst požadavků na technickou úroveň konstrukcí se projevuje v poslední době intenzivně i v oblasti spojování materiálů, kde lepení je často jedinou spojovací metodou, která nenarušuje vlastnosti
VíceORGANIZAČNÍ A STUDIJNÍ ZÁLEŽITOSTI
1. cvičení ORGANIZAČNÍ A STUDIJNÍ ZÁLEŽITOSTI Podmínky pro uznání části Konstrukce aktivní účast ve cvičeních, předložení výpočtu zadaných příkladů. Pomůcky pro práci ve cvičeních psací potřeby a kalkulačka.
VíceNÁVOD NA UŽÍVÁNÍ A ÚDRŽBU KONSTRUKCÍ SUCHÉ VÝSTAVBY
Cech suché výstavby R,o.s., Zelený pruh 1294/52, 147 08 Praha 4. Registrován u Ministerstva vnitra.ii/s.os/1-30215/96-r. NÁVOD NA UŽÍVÁNÍ A ÚDRŽBU KONSTRUKCÍ SUCHÉ VÝSTAVBY POVRCHOVÉ ÚPRAVY ZAVŠOVÁNÍ PEDMT
VíceVYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ZDNÉ KONSTRUKCE M03 VYZTUŽENÉ A PEDPJATÉ ZDIVO
VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ING. ROSTISLAV JENEŠ, ING. BOŽENA PODROUŽKOVÁ ZDNÉ KONSTRUKCE M03 VYZTUŽENÉ A PEDPJATÉ ZDIVO STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA
VíceTEORIE SLÉVÁNÍ. Autoři přednášky: prof. Ing. Iva NOVÁ, CSc. Ing. Jiří MACHUTA, Ph.D. Pracoviště: TUL FS, Katedra strojírenské technologie
TEORIE SLÉVÁNÍ : Zásady metalurgické přípravy oceli na odlitky a zásady odlévání. Tavení v elektrických indukčních pecích, zvláštnosti vedení tavby slitinových ocelí, desoxidace, zásady odlévání oceli.
VíceVANADIS 10 Super Clean
1 VANADIS 10 Super Clean 2 Charakteristika VANADIS 10 je Cr-Mo-V legovaná prášková ocel, pro kterou jsou charakteristické tyto vlastnosti: Extrémně vysoká odolnost proti opotřebení Vysoká pevnost v tlaku
VíceVýztužné oceli a jejich spolupůsobení s betonem
Výztužné oceli a jejich spolupůsobení s betonem Na vyztužování betonových konstrukcí používáme: a) výztuž betonářskou definovanou jako vyztuž nevyvozující předpětí v betonu. Vyrábí se v různých tvarech
VíceMateriály charakteristiky potř ebné pro navrhování
2 Materiály charakteristiky potřebné pro navrhování 2.1 Úvod Zdivo je vzhledem k velkému množství druhů a tvarů zdicích prvků (cihel, tvárnic) velmi různorodý stavební materiál s rozdílnými užitnými vlastnostmi,
VícePROJEKTOVÁNÍ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ
VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ING. MICHAL RADIMSKÝ PROJEKTOVÁNÍ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ MODUL 6 VÝKRESOVÁ DOKUMENTACE STAVEB POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU
VícePlastická deformace a pevnost
Plastická deformace a pevnost Anelasticita vnitřní útlum Zkoušky základních mechanických charakteristik konstrukčních materiálů (kovy, plasty, keramiky, kompozity) Fyzikální podstata pevnosti Skutečný
VíceZKOUŠKY MECHANICKÝCH. Mechanické zkoušky statické a dynamické
ZKOUŠKY MECHANICKÝCH VLASTNOSTÍ MATERIÁLŮ Mechanické zkoušky statické a dynamické Úvod Vlastnosti materiálu, lze rozdělit na: fyzikální a fyzikálně-chemické; mechanické; technologické. I. Mechanické vlastnosti
VícePloché výrobky z konstrukčních ocelí s vyšší mezí kluzu po zušlechťování technické dodací podmínky
Ploché výrobky z konstrukčních ocelí s vyšší mezí kluzu po zušlechťování technické dodací podmínky Způsob výroby Dodávaný stav Podle ČSN EN 10025-6 září 2005 Způsob výroby oceli volí výrobce Pokud je to
VíceNAUKA O POZEMNÍCH STAVBÁCH
VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ING. JARMILA KLIMEŠOVÁ NAUKA O POZEMNÍCH STAVBÁCH MODUL M01 STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Ing. Jarmila Klimešová, Brno 2005
VíceMechanika hornin. Přednáška 2. Technické vlastnosti hornin a laboratorní zkoušky
Mechanika hornin Přednáška 2 Technické vlastnosti hornin a laboratorní zkoušky Mechanika hornin - přednáška 2 1 Dělení technických vlastností hornin 1. Základní popisné fyzikální vlastnosti 2. Hydrofyzikální
VíceDIAGNOSTIKA A MANAGEMENT VOZOVEK
VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ DOC. ING. JAN KUDRNA, CSC. DIAGNOSTIKA A MANAGEMENT VOZOVEK MODUL 03 ÚNOSNOST VOZOVEK - 1 (49) - STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU
VíceCharakteristika. Použití VLASTNOSTI MOLDMAXXL FYZIKÁLNÍ ÚDAJE
1 MOLDMAXXL 2 Charakteristika MOLDMAX XL je vysoce pevná slitina mědi s vysokou vodivostí, vyrobená firmou Brush Wellman Inc. MOLDMAX XL se používá pro výrobu různých tvarovek z plastu. Vyznačuje se následujícími
VíceDÉLKA A USPO_ÁDÁNÍ PRACOVNÍ DOBY AD HOC MODUL 2001
_ESKÝ STATISTICKÝ Ú_AD Ú Registrováno _SÚ _.Vk 263 / 01 ze dne 26. 2. 2001 Dotazník C 2001 DÉLKA A USPO_ÁDÁNÍ PRACOVNÍ DOBY AD HOC MODUL 2001 Identifikace úze _íslo s_ítacího _tvrtletí za_aze _íslo bytu
VíceKLUZNÁ LOŽISKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích
KLUZNÁ LOŽISKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů
VícePožadavky na nástroj při stříhání. Charakteristika. Použití STRUKTURA CHIPPER / VIKING
1 CHIPPER / VIKING 2 Charakteristika VIKING je vysoce legovaná ocel, kalitelná v oleji, na vzduchu a ve vakuu, která vykazuje následující charakteristické znaky: Dobrá rozměrová stálost při tepelném zpracování
VíceVLIV HLINÍKU, DUSÍKU A MODULU ODLITKU NA VZNIKU LASTUROVÝCH LOMŮ V OCELOVÝCH ODLITCÍCH
VLIV HLINÍKU, DUSÍKU A MODULU ODLITKU NA VZNIKU LASTUROVÝCH LOMŮ V OCELOVÝCH ODLITCÍCH Jaroslav ŠENBERGER a, Antonín ZÁDĚRA a, Zdeněk CARBOL b a) Fakulta strojního inženýrství, VUT v Brně, Technická 2896/2,
VíceSTRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK
Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: FYZIKA PRVNÍ MGR. JÜTTNEROVÁ 21. 4. 2013 Název zpracovaného celku: STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK Pevné látky dělíme na látky: a) krystalické b) amorfní
VíceKonstrukční materiály pro stavbu kotlů
Konstrukční materiály pro stavbu kotlů Hlavní materiály pro stavbu kotlů jsou: materiály kovové trubky prvky nosné konstrukce materiály keramické šamotové cihly, šamotové tvarovky žárobeton Specifické
Více2 Materiály, krytí výztuže betonem
2 Materiály, krytí výztuže betonem 2.1 Beton V ČSN EN 1992-1-1 jsou běžné třídy betonu (C12/15, C16/20, C20/25, C25/30, C30/37, C35/45, C40/50, C45/55, C50/60) rozšířeny o tzv. vysokopevnostní třídy (C55/67,
VíceSMRNICE PRO PRACOVNÍ POTÁPNÍ SVAZ ESKÝCH POTÁP
SMRNICE PRO PRACOVNÍ POTÁPNÍ SVAZ ESKÝCH POTÁP 1. Úvodní ustanovení 1.1 Smrnice upravuje povinnosti a práva právnických a fyzických osob pi provádní potápských prací. Je závazná pro právnické a fyzické
VíceArchitektonické a stavebn technické ešení
F.1.1 Architektonické a stavebn technické ešení F.1.1.1. Technická zpráva a) Úel objektu Budova mateské školky je situována v zastavném území obce v K.Varech na okraji sídlišt Ržový vrch, k.ú. Rybáe, na
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
VYSOKÉ UČNÍ TCHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVRSITY OF TCHNOLOGY FAKULTA LKTROTCHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TCHNOLOGIÍ ÚSTAV LKTRONRGTIKY FACULTY OF LCTRICAL NGINRING AND COMMUNICATION DPARTMNT OF LCTRICAL POWR NGINRING
VíceBeton. Be - ton je složkový (kompozitový) materiál
Fakulta stavební VŠB TUO Be - ton je složkový (kompozitový) materiál Prvky betonových konstrukcí vlastnosti materiálů, pracovní diagramy, spolupůsobení betonu a výztuže Nejznámějším míchaným nápojem je
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ VLIV TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ NA STRUKTURU A MECHANICKÉ VLASTNOSTI NÁSTROJOVÝCH OCELÍ
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV MATERIÁLOVÝCH VĚD A INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUE OF MATERIALS SCIENCE AND ENGINEERING
VícePÍLOHA C ROK VYDÁNÍ ÍSLO NORMY. NÁZEV NORMY SN EN ISO 2001 Akustika - Urení hladin akustického výkonu zdroj hluku - Smrnice pro užití základních norem
PÍLOHA C!""!#$%&'()*+ ),)-%.(/0)12!""3 ÍSLO NORMY ROK VYDÁNÍ DATUM ZRUŠE NÍ NÁZEV NORMY 2001 Akustika - Urení hladin akustického výkonu zdroj hluku - Smrnice pro užití základních norem 3740 SN ISO 3744
VíceVYZTUŽOVÁNÍ STRUKTURY BETONU OCELOVÝMI VLÁKNY. ČVUT Fakulta stavební, katedra betonových konstrukcí a mostů, Thákurova 7, 166 29 Praha 6, ČR
VYZTUŽOVÁNÍ STRUKTURY BETONU OCELOVÝMI VLÁKNY Karel Trtík ČVUT Fakulta stavební, katedra betonových konstrukcí a mostů, Thákurova 7, 166 29 Praha 6, ČR Abstrakt Článek je zaměřen na problematiku vyztužování
VíceVYSOKÉ U ENÍ TECHNICKÉ V BRN BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV VÝROBNÍCH STROJ, SYSTÉM A ROBOTIKY FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF PRODUCTION MACHINES, SYSTEMS
VíceTechnická příprava výroby sdruženého tvářecího nástroje. Bc. Marek Holčák
Technická příprava výroby sdruženého tvářecího nástroje Bc. Marek Holčák Diplomová práce 2010 ABSTRAKT Cílem této diplomové práce je konstrukce, technologie, ekonomické hodnocení sdruženého tvářecího
VíceÚnosnosti stanovené níže jsou uvedeny na samostatné stránce pro každý profil.
Směrnice Obsah Tato část se zabývá polyesterovými a vinylesterovými konstrukčními profily vyztuženými skleněnými vlákny. Profily splňují požadavky na kvalitu dle ČSN EN 13706. GDP KORAL s.r.o. může dodávat
VíceBRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV STROJÍRENSKÉ TECHNOLOGIE
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV STROJÍRENSKÉ TECHNOLOGIE FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF MANUFACTURING TECHNOLOGY TAHOVÁ ZKOUŠKA
VíceVYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY MODERNÍ METODY VÝROBY ELNÍHO OZUBENÍ MODERN METHODS IN SPUR GEARING PRODUCTION
VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV STROJÍRENSKÉ TECHNOLOGIE FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF MANUFACTURING TECHNOLOGY MODERNÍ METODY
VíceTEORIE TVÁ&ENÍ KOV' u(ební pom$cka
Projekt OP VK CZ.1.07/1.1.07/11.0112 Podpora odborného vzd!lávání na st"edních #kolách MSK St"ední pr$myslová #kola Fr%dek-Místek, p"ísp!vková organizace 28.!íjna 1598 738 01 Fr"dek-Místek www.spsfm.cz
VíceTváření za tepla. Jedná se o proces, kdy na materiál působíme vnějšími silami a měníme jeho tvar bez porušení celistvosti materiálu.
Tváření za tepla Tváření za tepla je hospodárná a produktivní metoda výroby výrobků a polotovarů s malým množstvím odpadu materiálu (5-10%). Tvářecí procesy lez dobře mechanizovat a automatizovat. Jedná
VíceRÁM P ÍV SU SE SKLÁP CÍ NÁSTAVBOU
VYSOKÉ U ENÍ TECHNICKÉ V BRN BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF AUTOMOTIVE ENGINEERING
VíceHŘÍDELE, LOŽISKA, SPOJKY
HŘÍDELE, LOŽISKA, SPOJKY STROJE A ZAŘÍZENÍ ČÁSTI A MECHANISMY STROJŮ CHARAKTERISTIKA HŘÍDELŮ A ČEPŮ Podle funkce a použití jsou hřídele: - nosné, které jsou uloženy nepohyblivě v rámu stroje (nepřenáší
VíceLEMOVÁNÍ I ZADÁNÍ: VUT - FSI, ÚST Odbor technologie tváení kov a plast
Cviení. Jméno/skupina Speciální technologie tváení ZADÁNÍ: Vypoítejte energosilové parametry vyskytující se pi tváení souástí z plechu metodou lemování. Pro tváení souástí byl v pípad lemování otvor použit
VíceÚSTAV AUTOMATIZACE A MICÍ TECHNIKY Fakulta elektrotechniky a komunikaních technologií Vysoké uení technické v Brn
1 Obsah: 1. ÚVOD...4 1.1 Obecné použití...4 1.2 Konkrétní použití...5 2. ZPRACOVÁNÍ OBRAZU...7 2.1 Snímání obrazu...8 2.2 Další zpracování...9 2.3 Omezující vlivy...11 2.3.1 Odlesk zdroje svtla na lesklých
VíceROZDĚLENÍ, VLASTNOSTI A POUŽITÍ MATERIÁLŮ
Poznámka: tyto materiály slouží pouze pro opakování STT žáků SPŠ Na Třebešíně, Praha 10; platnost do r. 2016 v návaznosti na použité normy. Zákaz šířění a modifikace těchto materálů. Děkuji Ing. D. Kavková
VíceODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ. Nové trendy v povrchových úpravách materiálů chromování, komaxitování
Projekt: ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ Téma: Nové trendy v povrchových úpravách materiálů chromování, komaxitování Obor: Nástrojař Ročník: 1. Zpracoval(a): Pavel Rožek Střední průmyslová škola Uherský
VíceUŽIVATELSKÝ NÁVOD Strana: 1 ze 10
0 ŠUMPERK tel.: 2, fax: UŽIVATELSKÝ NÁVOD Strana: ze N000 -. vydání VŠEOBECN Tento uživatelský návod je vypracován v souladu se : Zákonem o technických požadavcích na výrobky. 22/9 Sb., v platném znní
VícePEVNOSTNÍ MATERIÁLY V KAROSÉRII
METODY TVÁŘENÍ KOVŦ A PLASTŦ PEVNOSTNÍ MATERIÁLY V KAROSÉRII Důvody použití pevnostních materiálů: v současné době je snaha výrobců automobilů o zvýšení pasivní bezpečnosti (zvýšení tuhosti karoserie)
VíceMODERNÍ TECHNOLOGIE A DLOUHOLETÁ ZKUŠENOST
MODERNÍ TECHNOLOGIE A DLOUHOLETÁ ZKUŠENOST V-D ODSTŘEDIVÁ, ČLÁNKOVÁ, HORIZONTÁLNÍ ČERPADLA SIGMA PUMPY HRANICE, s.r.o. Tovární č.p. 605, 753 01 Hranice I - Město, Česká republika tel.: 581 661 111, fax:
VíceZm ny zákona. 19/1997 Sb., n kterých opat eních souvisejících
284 Zmny zákona. 19/1997 Sb., o nkterých opateních souvisejících Zmny zákona. 19/1997 Sb., nkterých opateních souvisejících se se zákazem zákazem chemických chemických zbraní zbraní Markéta Markéta Bláhová
Více15.11 Úplný klikový mechanismus
Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Tematická oblast Předmět Druh učebního materiálu Anotace Vybavení, pomůcky Ověřeno ve výuce dne, třída Střední průmyslová škola strojnická Vsetín
VícePROJEKTOVÁNÍ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ
VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ING. MICHAL RADIMSKÝ PROJEKTOVÁNÍ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ MODUL 5 OPRNÉ A ZÁRUBNÍ ZDI STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Projektování
VíceSTROJNICKE TABULKY. Čtvrté doplnené vydání. POMOCNÁ UČEBNICE PRO ŠKOLY TECHNICKÉHO ZAMERENí. Jan Leinveber. Pavel Vávra
STROJNCKE TABULKY Čtvrté doplnené vydání POMOCNÁ UČEBNCE PRO ŠKOLY TECHNCKÉHO ZAMERENí Jan Leinveber Pavel Vávra r- i OBSAH ÚVOD MATEMATKA Základní matematické vztahy 2 výpočtové vztahy pro obvody a obsahyrovinnýchútvaru
VíceProjekt manipulace s materiálem
Pedmt magisterského studia: Manipulace s materiálem Název technické dokumentace (protokolu): Projekt manipulace s materiálem Název zadání: Manipulace s materiálem ve stíhárn plech, v lisovn a v pidružených
Víceo 2ks p ímých spojek (mezi moduly F-G), délka maximáln 60mm o 2ks p ímých spojek (mezi moduly D-F, E-G), délka 70 120mm
Název veejné zakázky: Konstrukní prvky modulárních robot v. lineárních a rotaních pohon Odvodnní vymezení technických podmínek podle 156 odst. 1 písm. c) zákona. 137/2006 Sb. Technická podmínka: Odvodnní
VíceNAUKA O MATERIÁLU I. Přednáška č. 03: Vlastnosti materiálu II (vlastnosti mechanické a technologické, odolnost proti opotřebení)
NAUKA O MATERIÁLU I Přednáška č. 03: Vlastnosti materiálu II (vlastnosti mechanické a technologické, odolnost proti opotřebení) Autor přednášky: Ing. Daniela Odehnalová Pracoviště: TUL FS, Katedra materiálu
Více634/1992 Sb. ZÁKON ze dne 16. prosince 1992. o ochran spotebitele
Systém ASPI - stav k 15.12.2005 do ástky 169/2005 Sb. a 58/2005 Sb.m.s. Obsah a text 634/1992 Sb. - poslední stav textu nabývá úinnost až od 1. 1.2006 Zmna: 217/1993 Sb. Zmna: 40/1995 Sb. Zmna: 104/1995
VíceStřední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hradec Králové, Vocelova 1338, příspěvková organizace
Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hradec Králové, Vocelova 1338, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: Číslo DUM: Tematická oblast: Téma: Autor: CZ.1.07/1.5.00/34.0245 VY_32_INOVACE_08_A_07
Více2 K20 QP25 QP25C QP30P QP40. od 200. do. 1500 - - - 100-300 - - - - - - max. 800 200-800 - - - - - - max. 900 50-80 - - - -
Doporučené řezné rychlosti a posuvy pro frézu Face Hog Konkrétní hodnoty posuvu se mohou měnit v závislosti na materiálu obrobku a stavu stroje, avšak následující údaje mohou sloužit jako vodítko. frézy
VíceRočník: 1. Mgr. Jan Zmátlík Zpracováno dne: 16.10.2012
Označení materiálu: VY_32_INOVACE_ZMAJA_VODARENSTVI_18 Název materiálu: Technologické vlastnosti materiálů Tematická oblast: Vodárenství 1. ročník instalatér Anotace: Prezentace uvádí technologické vlastnosti
VíceVypracoval: Ing. Vojtěch Slavíček Vydání: 1 Schválil dne: 01.02.2015 František Klípa
DISTANCE OCELOVÉ TYPU D Strana: 1/6 1. VŠEOBECNĚ 1.1 Rozsah platnosti (1) Tato podniková norma platí pro výrobu, kontrolu, dopravu, skladování a objednávání svařovaných ocelových distancí výrobce FERT
VícePotrubí a tvarovky Technologie s budoucností. SWISS Made
Potrubí a tvarovky Technologie s budoucností SWISS Made 1 Úvod 2 3 Hrdlové produkty Tlakové potrubí s hrdlem Hrdlové tvarovky Hrdlové spoje Příslušenství pro spoje Přírubové produkty Tlakové potrubí s
VícePožadavky na technické materiály
Základní pojmy Katedra materiálu, Strojní fakulta Technická univerzita v Liberci Základy materiálového inženýrství pro 1. r. Fakulty architektury Doc. Ing. Karel Daďourek, 2010 Rozdělení materiálů Požadavky
VíceSTROJÍRENSKÁ TECHNOLOGIE I - přehled látky
STROJÍRENSKÁ TECHNOLOGIE I - přehled látky technologičnost konstrukce odlitků, výhody a nevýhody slévání v porovnání s ostatními technologiemi, slévárenské materiály - vlastnosti a podmínky odlévání, technologické
VíceFYZIKÁLNA PODSTATA A MECHANIZMUS PLASTICKEJ DEFORMÁCIE
FYZIKÁLNA PODSTATA A MECHANIZMUS PLASTICKEJ DEFORMÁCIE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v
VíceTento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459.
Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Autor: Ing. Jaroslav Zikmund Datum vytvoření: 12. 11. 2012 Ročník: II. Předmět: Motorová
VíceV textu jsou barevn odlišeny metodické vsuvky barevn. Mly by studenta pi vypracovávání práce nasmrovat.
Státní dchod za souasných legislativních podmínek Vzorová semestrální práce s metodickými pokyny pro úely pedmtu KIV/MAF Tento dokument byl vypracován v rámci projektu financovaného z fondu rozvoje vysokých
VíceZkouška rázem v ohybu. Autor cvičení: prof. RNDr. B. Vlach, CSc; Ing. Petr Langer. Jméno: St. skupina: Datum cvičení:
BUM - 6 Zkouška rázem v ohybu Autor cvičení: prof. RNDr. B. Vlach, CSc; Ing. Petr Langer Jméno: St. skupina: Datum cvičení: Úvodní přednáška: 1) Vysvětlete pojem houževnatost. 2) Popište princip zkoušky
VíceDETEKTOR HORKÉHO KOVU DIS HMD UIVATELSKÁ PÍRUKA
DETEKTOR HORKÉHO KOVU DIS HMD UIVATELSKÁ PÍRUKA Frýdecká 201 739 61 T(inec Czech Republic tel.: ++420 558 532 880 tel./fax.: ++420 558 532 882 www.ssktrinec.cz email: info@ssktrinec.cz 1. Úvod DIS HMD
VíceLisování nerozebíratelných spojů rámových konstrukcí
Abstract Lisování nerozebíratelných spojů rámových konstrukcí Zbyšek Nový 1, Miroslav Urbánek 1 1 Comtes FTH Lobezská E981, 326 00 Plzeň, Česká republika, znovy@comtesfht.cz, murbanek@comtesfht.cz The
VíceVÝROBKY PRÁŠKOVÉ METALURGIE
1 VÝROBKY PRÁŠKOVÉ METALURGIE Použití práškové metalurgie Prášková metalurgie umožňuje výrobu součástí z práškových směsí kovů navzájem neslévatelných (W-Cu, W-Ag), tj. v tekutém stavu nemísitelných nebo
VíceZákladní informace o wolframu
Základní informace o wolframu 1 Wolfram objevili roku 1793 páni Fausto de Elhuyar a Juan J. de Elhuyar. Jedná se o šedobílý těžký tažný tvrdý polyvalentní kovový element s vysokým bodem tání, který se
VíceVcný zámr zákona o zdravotnické záchranné služb (kroužkové íslo 295/2007)
http://osz.cmkos.cz E-mail: osz_cr@ cmkos.cz Telefony ústedna: 267 204 300 267 204 306 Fax 222 718 211 E-mail osz_cr@cmkos.cz MUDr. Tomáš J u l í n e k, M B A ministr zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví
Více