olomoucký měsíčník Aktuální číslo:

Transkript

1 or /2 n/ún dobrovolný příspěvek 10, lede olomoucký měsíčník Aktuální číslo: Zelená domácnost: Vysloužilá CD Téma: Spalovna v Olomouckém kraji Biozpravodaj: Biozelenina Velehrad Ekologické listy 1 2/2012 vychází: Vydává: Hnutí DUHA Olomouc Redakce: Radka Spurná, Jitka Komendová Grafická úprava: Radim Šašinka; larva_grafik@volny.cz Jazykové korektury: Zuzana Borčanyiová, Lenka Koplíková, Martin Višňa Foto na titulní straně: Kateřina Tutková Sazba: Radka Spurná Tisk: Petr Skyva, Pod Kosířem 838, Kostelec na Hané Náklad: 1700 výtisků Adresa redakce: Hnutí DUHA Olomouc, Dolní náměstí 38, Olomouc; tel.: ekologicke.listy@hnutiduha.cz Uzávěrka příštího čísla: Registrace MK ČR E ISSN

2 Téma Jediné řešení je spalovna. Nebo je to všechno jinak? Vedení Olomouckého kraje vidí jako jedinou možnost, jak se vypořádat s neustále narůstajícím množstvím odpadů, stavbu spalovny. Hnutí DUHA však upozorňuje, že toto řešení není tak ideální, jak ho politici veřejnosti představují. Jedním z potenciálních měst, kde by spalovna mohla stát, je Přerov, tedy město, jehož největší problém v oblasti životního prostředí představuje znečištěné ovzduší. Proto zde vznikla iniciativa lidí, kteří stavbě říkají své jasné NE. Dnešní spalovny jsou moderní zařízení, jejichž dopad na životní prostředí je mnohem nižší, než tomu bývalo dříve. Přesto mají řadu negativ. Vedení kraje zdůvodňuje nutnost nové spalovny tím, že dosavadní skládky se postupně plní a otevírat nové je vzhledem k přísným normám složité či přímo nemožné. Spalovna je pro ně jediné možné řešení. Navíc ji vidí jako levný zdroj elektrické energie nebo tepla. Vyhýbají se dokonce používání pojmu spalovna a raději mluví o zařízení na energetické využití odpadu. Jedná se však jen o slovní Foto: Radka Spurná hru, mezi zařízeními žádný rozdíl není. Celá řada věcí do komunálního odpadu nepatří, přesto tam končí Spalování není výhodné Spalování je ve skutečnosti nejdražší způsob likvidace odpadů. Zařízení, která již v ČR existují, na sebe nejsou schopna vydělat. Například spalovna zdravotnických odpadů v Plzni, postavená v roce 1992, má osmdesátimilionový dluh. Ačkoli se hovoří o tom, že recyklace je u nás na dobré úrovni, Foto: stále AOPK zůstává Olomouc v klasických (komunálních) popelnicích velká část odpadů, které by se daly vytřídit a následně recyklovat. Z plánu odpadového hospodářství Olomouckého kraje z roku 2009 vyplývá, že v regionu se vytřídí pouhých 15 % odpadů. Pro srovnání - například v Německu je úroveň třídění padesátiprocentní. Pokud by se Olomouckému kraji podařilo zvýšit množství vytříděného odpadu na stejnou hranici jako u našich sousedů, ušetřil by 48 milionů korun za skládkovací poplatky a navíc by mohl využít dalších 96 tisíc tun druhotných surovin. Přestože se politici ohánějí tím, že spalovny neplýtvají cennými surovinami, protože zde končí pouze odpad, který už nejde dále využít, skutečnost je jiná. Ve spalovnách končí to, co lidé vyhodí do komunálních popelnic. A jak ze statistik vyplývá, vyhazují do nich i odpad, který by se vytřídit dal. Výroba z recyklovatelných materiálů je přitom několikanásobně nižší než při výrobě z přírodních materiálů. Tato úspora je asi čtyřikrát větší než energie, kterou získáme při spalování. Ekonomický dopad můžeme najít i v jiné rovině. Recyklace zvyšuje počet pracovních míst v regionu. Zatímco stavbou nové spalovny vytvoříme 30 pracovních míst, na recyklačních linkách jich je 250. Spalovny navíc neřeší ten nejdůležitější problém, kterým je plýtvání přírodními zdroji. Místo toho, aby vedení kraje investovalo do osvěty, která by obyvatele naučila více přemýšlet o tom, co nakupují a v jakých obalech, což by vedlo ke snížení množství odpadů, zafinancuje raději spalovnu, která k tomu, aby se dvoumiliardová investice do její stavby vyplatila, potřebuje stálý a vysoký příjem odpadu. Naprosto tak podkopává recyklační programy. Spalování přináší potíže Problém s odpady spalovny nejen že neřeší, ale v jistém smyslu ho dělají ještě složitějším. Vznikají zde totiž toxické látky. Popílek, který po spalování zůstává, je nebezpečný a musí se ukládat na skládky toxického odpadu. Vedení Olomouckého kraje je pro spalovnu pevně rozhodnuto. Překvapivě i přesto, že 8 z 11 krajských radních je z ČSSD, tedy ze strany, která před krajskými volbami uklidňovala voliče, že výstavbu nových spaloven komunálních odpadů nepodpoří a nebude na ně vynakládat veřejné prostředky. Politici už hledají vhodná místa, kde by spalovna mohla stát. Jedním z adeptů je Přerov. Místním se to však nezamlouvá, obávají se zhoršení už tak znečištěného ovzduší. Proto vznikla iniciativa Dýchej v Přerově. Stránky kampaně najdete na adrese Otázkou je, jak se k tomuto záměru postaví v jiných městech. Například na Karvinsku podobný plán narazil na velký odpor veřejnosti. Jaké je řešení? Ideální řešení představuje snížení celkového množství odpadů, zvýšení třídění a recyklace a mechanicko-biologická úprava (MBT) zbytkového odpadu (zařízení provádějící takovou úpravu je například v Drážďanech). Jak ukazují příklady ze zahraničí, je takové řešení reálné. Místa a regiony v evropských zemích, Kanadě, USA, Austrálii a na Novém Zélandě díky promyšleným programům nakládání s odpady zajistily redukci skládkování až o 70 % zcela bez využití spalování. Více informací o třídění a systému najdete například na informačním letáku Hnutí DUHA Bez skládek a odpadu ( Radka Spurná 2

3 Zelená domácnost Už si nelamte hlavu tím, kam s vysloužilými cédéčky Až donedávna existovala jen jedna jediná možnost, jak naložit s vysloužilými cédéčky - hodit je do směsného odpadu, případně je dát do kontejnerů na plast a doufat, že se dostanou při zpracování do směsného plastu (z něj se vyrábějí třeba vegetační tvárnice nebo kabelové žlaby). Disky se vyrábějí z dobře recyklovatelného polykarbonátu, problematická je však při zpracování kovová vrstva (zapisovací médium). Proto se na některých dotřiďovacích linkách CD vůbec nezpracovávají, ale putují na skládku. Pokud jste kreativní, můžete disky využít i netradičně pro výrobu náušnic, podtácků, dekorací na zeď nebo ciferníku hodin (fantazii se meze nekladou) nebo tradičněji jako plašiče na ptáky. Inspiraci můžete načerpat třeba na (sekce Recy-věci). Renata Placková Seznam míst, kde je možné v Olomouci odevzdat vysloužilá CD: Vysloužilá CD můžete nově vyhodit do kontejnerů nebo sběrných boxů společnosti REMA Systém Copytechnik servis KT, s.r.o. - Fibichova 1141/2, Olomouc Damcom services, s.r.o. - Jihoslovanská 472/23, Olomouc Duo mobil, s.r.o. - Krapkova 439/34, Olomouc ONYX engineering, s.r.o. - Pavelkova 598/11, Olomouc www. onyx.cz SAJM COMP, s.r.o. - Dolní hejčínská 1194/36, Olomouc Foto: REMA Systém Na podzim spustila společnost REMA Systém novou kampaň na sběr elektroodpadu i CD. Na mnoha místech se tak můžete setkat s jejich kontejnery na drobný elektroodpad a CD. Vše se hází do jednoho boxu; CD se později vytřídí. Do boxů patří jen disky, papírové a plastové obaly dávejte do příslušných kontejnerů na separovaný odpad. Rema staré disky po nahromadění dostatečného počtu (plný kamion) pošle na recyklaci do Německa, u nás se totiž jejich zpracování dosud nikdo nevěnuje. Přitom se odhaduje, že jen v ČR se vyhodí kolem 300 tun cédéček ročně. Jinde ve světě je však separace a recyklace CD celkem běžná, je zde zájem jak ze strany spotřebitelů, tak zpracovatelských firem. CD u nás můžete rovněž přibalit do balíku při svozu elektroodpadu z domácností, který Rema zahájila (více na V poslední době se objevují i Blue-ray disky s organickou (uhlíkovou vrstvou) a velkou kapacitou (až 50 GB na disk). Tato nová technologie může ušetřit mnoho CD díky vyšší kapacitě a ušetří nejrůznější kovy používané v zapisovací vrstvě (zlato, titan, hliník, stříbro aj.). Zatím jsou však velmi málo rozšířené, poměrně drahé a dosud prodávané typy nejsou kompatibilní s běžnými mechanikami. Kromě dlouhodobé zálohy dat je tak prozatím vhodnější používat odolná a hlavně přepisovatelná média flash disky a CD -RW. Navzdory zlepšujícím se možnostem recyklace je totiž nejlepším odpadem ten, který vůbec nevznikne. T.S.Bohemia, a.s. - Sladovní 103/3, Olomouc Tomáš Bräuer - Neředínská 48, Olomouc TONERMARKET, s.r.o. - Masarykova 45, Olomouc Hnutí DUHA Olomouc - Dolní náměstí 38, Olomouc Seznam sběrných míst v celém Olomouckém kraji najdete na webu společnosti REMA Systém ( 3

4 Životní prostředí v kraji Národní park v Jeseníkách prosazují i odborníci Vznik Národního parku Jeseníky svým prohlášením podpořila dvacítka přírodovědců, kteří se dlouhodobě zabývají studiem tamní krajiny. Debata se tak dostává na mnohem vyšší úroveň, než byla doposud. Příroda v těchto místech má podle odborníků evropský význam. Žijí zde živočichové a rostou rostliny původem z Alp, Karpat či Skandinávie, ale i takové druhy, které nikde jinde v České republice a ani ve světě nenajdeme. Na druhou stranu však region čelí ekologickým problémům. Současná ochrana takto významné lokality je totiž nedostatečná. Nejcennější fenomény živé i neživé přírody Jeseníků nám mizí doslova před očima. Vymírají reliktní populace hmyzu a rostlin, kleč ničí unikátní mrazem tříděné půdy, z horských lesů se dlouhodobě stávají plantáže na dříví téměř bez života, říká Tomáš Kuras z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Odborníci se shodují, že příroda v Jeseníkách je vzácná a je potřeba ji chránit lépe než doposud Foto: Mezi CHKO a NP je velký rozdíl Vznik národního parku by měl současné ekologické problémy Jeseníků vyřešit. Umožní na tomto území realizovat přírodě blízké lesní hospodářství, aktivně řešit zarůstání unikátní jesenické tundry nepůvodní borovicí klečí, realizovat projekty na záchranu vzácných živočišných druhů, např. tetřeva hlušce, tetřívka obecného či rysa ostrovida, a v neposlední řadě zřídit potřebný počet pracovníků do terénu, zejména profesionálních strážců přírody, kteří by aktivně dohlíželi na dodržování pravidel ochrany území v praxi a zároveň dělali osvětu mezi lidmi v terénu. Jen pro srovnání: zatímco NP Šumava má více než dvacet profesionálních strážců přírody a NP České Švýcarsko pět, CHKO Jeseníky v současnosti disponuje pro tuto práci pouze jedním a půl pracovního úvazku. Prvně jmenovaný národní park má pět stálých informačních středisek a o návštěvníky tu pečuje 80 lidí. NP České Švýcarsko provozuje tři informační střediska a na provoz dalších tří přispívá, zaměstnanců, kteří pracují s veřejností, je tu pět. V Jeseníkách informační středisko nenajdeme a péče o návštěvníky je zajištěna opět pouze prostřednictvím jednoho a půl pracovního úvazku. Sbírání podpisů bylo úspěšné Petici, která prosazuje vznik národního parku, podepsalo lidí, zejména z oblasti Jeseníků a blízkého okolí. Podporu vyjádřil i Klub českých turistů či Asociace českých cestovních kanceláří. Petice byla v květnu loňského roku předána ministrovi životního prostředí Tomáši Chalupovi a následně i zástupcům poslanecké sněmovny. Ministerstvo nechalo zřídit speciální pracovní skupinu, která se tímto tématem zabývá. Národní park má i své odpůrce Ačkoli odborníci i značná část veřejnosti by vznik národního parku uvítali, u zástupců Lesů ČR a některých starostů obcí budí návrh obavy. Bojí se především změn hospodaření, které by mohly mít negativní vliv na dřevařský průmysl, a tedy i na zaměstnanost v regionu. Obávají se i narušení turistického ruchu. Jejich oponenti však tvrdí, že národní park je mezinárodně uznávaná prestižní značka a umožňuje čerpat finanční prostředky ze státních i evropských zdrojů. Měl by tak naopak podporovat ekonomiku regionu a vznik pracovních míst. Ani turismus by neměl být omezen. Navržené území národního parku se překrývá s oblastmi, které už dnes mají statut například národních přírodních rezervací. Pravidla chování by se tak pro návštěvníky prakticky nezměnila, vysvětluje Jiří Chlapek z CHKO Jeseníky. Oblast by se měla zatraktivnit a zviditelnit, což by zájem turistů mělo naopak zvýšit. Ředitel Krajského ředitelství Lesů ČR Šumperk Pavel Indra se mimo jiné obává, že v případě vyhlášení národního parku bude potlačen aktivní zásah proti kůrovci, což by mohlo vést k rozšíření kůrovcové kalamity. Obavy nejsou na místě Společnost přátel Jeseníků, která stojí za peticí, však vysvětluje: V ČR jsou čtyři národní parky. Pouze na menšině plochy NP Šumava došlo k problémům s kůrovcem v důsledku špatně nastavených pravidel. Jinde tyto problémy nejsou. NP Jeseníky je navržen jinak než NP Šumava, a proto je riziko přemnožení kůrovce maximálně omezeno. Tzv. bezzásahová území, kde člověk nezasahuje, jsou navržena na menšině plochy NPJ a v lokalitách, kde kůrovec není problém (vysoké nadmořské výšky, listnaté a kvalitní lesy). Na většině území NPJ se bude proti kůrovci zasahovat a podél celé hranice NPJ je uvažováno nárazníkové pásmo. Radka Spurná 4

5 leden/únor 2012 Zprávy z DUHY Hnutí DUHA pomůže obcím snížit množství odpadů Usnadnit lidem třídění a snížit tak množství odpadů v popelnicích či zlepšit recyklaci to jsou cíle ekologické organizace Hnutí DUHA Olomouc. Projekt směřující ke splnění těchto úkolů podpořil Státní fond životního prostředí. Při jeho realizaci se organizace inspiruje zkušenostmi úspěšných obcí a měst v České republice, na Slovensku i v dalších evropských zemích. Zaměří se hned na několik aktivit: Snadnější třídění namísto toho, aby lidé chodili k barevným kontejnerům na tříděný odpad, dostane každá domácnost barevné pytle, které budou sváženy podobně jako popelnice. Spravedlivé poplatky lidé budou platit podle toho, kolik odpadků skutečně vyhodí do popelnice, ne paušálně podle počtu členů domácnosti. Ve slovenské Dubnici nad Váhom taková změna snížila množství odpadu v popelnicích o 84 %. Podpora domácího kompostování a výhodný pronájem kompostérů pro domácnosti v Brumově-Bylnici, městečku v Bílých Karpatech, podobný projekt během jediného roku snížil množství skládkovaného odpadu o 106 tun, tedy o 18 %. Vydání informačních letáků a materiálů šitých na míru jednotlivým obcím texty budou reagovat na jejich konkrétní potřeby. Materiály budou nabádat občany k ekologicky šetrnějšímu nakládání s odpady. Exkurze a semináře pro zástupce měst a obcí exkurze zavedou účastníky do obcí a měst v Čechách a na Moravě, kde se třídění a následná recyklace odpadů daří. O úspěšných akcích v zahraničí bude pojednávat informační zpravodaj, který si zájemci mohou nechat zdarma zasílat. Hnutí DUHA Olomouc poskytne obcím poradenství a podporu při podávání žádostí o peníze z evropských fondů, např. na výstavbu sběrných dvorů, podporu pytlového sběru či provoz kompostáren, případně dalších zařízení. Zatímco státy jako Německo či Rakousko překročily padesátiprocentní hranici míry recyklace, u nás činí pouhých 16 %. Příčinou jsou špatné recyklační služby. Popelnice na dále nevytříditelný odpad stojí před každým domem, k barevným kontejnerům na tříděný odpad to však průměrná česká domácnost má 140 metrů daleko. Hana Kovaříková z Hnutí DUHA řekla: Námi podporovaná opatření místním lidem ušetří peníze, usnadní třídění odpadu a pomohou zvýšit recyklaci. Podobných projektů je u nás zatím velmi málo, na vině je špatná legislativa. Ze strany státu chybí dostatečná podpora, většina povinností leží na obecních a městských úřadech. Poslanci by měli schválit změny v zákoně o odpadech, které by pomohly recyklaci a podpořily města a obce v takových projektech. Hnutí DUHA Olomouc Téma Zvoní regionální železnici hrana? Rakousko to postavilo, České dráhy pohřbily jedno z hesel, která byla k vidění při loučení s vlakovou dopravou na trati mezi Pardubickým krajem a Hanušovicemi. Byla sobota 10. prosince a lidé se zde a ještě na dalších dvou mezikrajových úsecích svezli vlakem naposledy. Prvotní rozhodnutí přišlo z kraje Pardubického, doplatí na něj však i obyvatelé Olomouckého kraje, přestože ten objednal zhruba stejné množství vlaků jako vloni. Železnice se od svého vzniku v první polovině 19. století rychle stala páteří hromadné dopravy a nositelem rozvoje průmyslu a obchodních vztahů, ke konci téhož století usilovalo o alespoň krátkou regionální dráhu kdejaké menší město, aby posílilo svoji pozici oproti jiným. Koleje byly spojením se světem. A jsou dodnes, ovšem význam železnice je značně narušen v poslední době upřednostňovanou dopravou silniční, což je mimochodem i v rozporu s trendy dopravy v Evropské unii. Vždyť si stačí jen porovnat ceny za užití dopravní cesty v osobní dopravě: za kilometr hlavní trati se Správě železniční dopravní cesty vloni hradilo 14,50 Kč, za kilometr regionální trati 6,46 Kč; oproti tomu autobusoví dopravci pla- Dají lidé přednost autům před vlaky? Foto: Martin Višňa 5

6 tí pouze mýtné na dálnicích a silnicích I. třídy, a to v rozmezí 0,79-3,49 Kč za km. (Srovnávací článek včetně individuální a nákladní dopravy najdete na Není proto divu, že pak v některých regionech dochází k tzv. optimalizaci veřejné dopravy, která je často spojena právě s rušením vlakových spojů a jejich nahrazováním autobusy, jako tomu bylo tentokrát na hranicích Olomouckého a Pardubického kraje při spuštění pardubického integrovaného dopravního systému. Někteří kritici se přitom nebojí užít spojení likvidace regionální dopravy a dávají za příklad situaci na Podbořansku, kde byl nejprve omezen provoz a narušeny přípoje mezi vlaky jako záminka k jejich pozdějšímu zrušení a nahrazení autobusy. Nasazené autobusové spoje však byly záhy také omezovány, neboť nevyhovovaly svou rychlostí a taktéž některými návaznostmi, takže velká část cestujících přešla na individuální dopravu vlastními vozy. Stejně to může dopadnout právě na Hanušovicku, a to už poměrně brzy přímo ukázkově může v tomto hornatém kraji autobusové řešení prověřit zimní počasí. Při takovém rozhodování bývá argumentováno finančními úsporami. Dopravní rozhodčí však zapomínají na takové věci, jako je třeba zhuštění provozu na silnici a s tím související častější potřeby oprav vozovky a další snížení bezpečnosti provozu, o zhoršení ovzduší a vůbec kvality životního prostředí ani nemluvě. Kapacita jednoho autobusového spoje, což je odhadem padesát míst, zdaleka nemusí stačit například v turistické sezoně, naproti tomu k jednomu prostému motoráku (myšleno ke klasickému vozu 810, tzv. šukafonu) jdou bez problémů připojit dva další vozy a na rozdíl od autobusu se najde místo i na kola, kočárky či lyže. A kdo viděl, kolik autobusů je třeba při výluce na trati k nahrazení jednoho vlaku, nepotřebuje dalších komentářů. Nyní mohou padat námitky typu co když je zastávka dál od obce, motor v 810 stejně pochází z autobusu, takže je stejně ekologický, kvůli pár lidem v motoráku se nevyplatí udržovat trať, jde však o čistý alibismus, který šíří podporovatelé takových optimalizací, které nakonec vedou k tomu, že lidé přesednou do vlastních vozů, a zatímco železniční trať bude podléhat zubu času neprovozovaná, silnice a ulice budou přeplněné a často rozkopané kvůli opravám. Jedinou akceptovatelnou námitkou tak může představovat fakt, že v Olomouckém kraji něco takového zatím nehrozí, neboť vlaků je objednáno zhruba stejně a železnice dál představuje páteř osobní hromadné dopravy v kraji. Jenže je jen otázka času, kdy se objeví někdo s názorem, že je nevyhnutelné nahradit třeba vlaky ze Slatinic do Kostelce na Hané autobusy a že se tak ušetří miliony na další zlepšování dopravní obslužnosti jinde v kraji. A nemusí to trvat dlouho. Počátkem roku kraj zřídil organizaci pro integraci dopravy v regionu, která má za úkol optimalizovat regionální dopravu a do integrovaného systému zapojit konečně i železnici, tak jak to znají například obyvatelé Jihomoravského kraje. Snad optimalizaci ovládne zdravý rozum, a ne jen ekonomická hlediska. Pokud se vám v současnosti prosazovaná dopravní politika nelíbí, můžete připojit svůj podpis k petici Proti optimalizaci železniční dopravy zde: petice/112/proti-optimalizaci-zeleznicni-dopravy/. Martin Višňa Od 11. prosince 2011 nejezdí osobní vlaky v těchto úsecích tratí na území Olomouckého kraje: - trať 024 Ústí nad Orlicí Štíty: Heroltice - Štíty - trať 025 Hanušovice Dolní Lipka: Hanušovice Podlesí - trať 271 Prostějov - Chornice: Dzbel Šubířov Zdroj: Klub přátel lokálek Internetové tipy Proč hned běžet do obchodu? Někdy je potřeba vyvrtat jednu díru, zrýt 3 m 2 zahrady, zalátat jedny kalhoty či otrhat jednu vysokou jabloň. Málokomu by se kvůli tomu chtělo kupovat vrtačku, rýč, šicí stroj nebo žebřík. Finančně výhodnější a k životnímu prostředí ohleduplnější řešení je si danou věc půjčit. Nikdo z vašich známých nemá to, co zrovna potřebujete? Nevadí. Pomoci vám může nový server OdKomunity.cz. OdKomunity.cz vám pomůže najít někoho ve vašem okolí, kdo je ochoten zdarma či za malý poplatek půjčit si to, co potřebujete, nebo vám umožní půjčit to, co máte a co někdo ve vašem okolí potřebuje, přibližuje stručně smysl projektu jeho tvůrce Marián Repáň. Pokud si člověk chce něco půjčit, stačí jen na stránkách zadat žádanou věc a vybrat město. Ze zobrazené nabídky už může vybírat, na koho se s prosbou o vypůjčení obrátí. Seznam věcí, které jsou zájemcům k dispozici, zatím není příliš dlouhý ani pestrý, projekt je totiž teprve v začátcích. Webové stránky začaly fungovat před necelými dvěma měsíci. Pokud máte doma něco, co zrovna sami nepotřebujete, můžete danou věc nabídnout k zapůjčení a rozšířit tak počet členů komunity. Jak je řešena ochrana uživatelů? Uživatelé webu jsou při půjčování věcí chráněni hned několika mechanismy. Na základě vlastních zkušeností se navzájem hodnotí. Každý člen má možnost blokovat nepoctivé uživatele, kteří si tak v budoucnu od něj nebudou moci nic půjčit, a zároveň před nimi varovat ostatní. Každý přihlášený má na stránkách svůj kredit, což je komplexní ukazatel. Informuje ostatní o tom, zda a kdy byl daný člověk ověřen provozovatelem (ověření probíhá na základě 6

7 identifikovatelné platby dobrovolné částky z bankovního účtu uživatele na účet provozovatele), kolik má pozitivních i negativních hodnocení, kolik svých věcí půjčuje, jak se angažuje v propagaci komunity (kolik lidí dosud přivedl do komunity), či o tom, kolikrát v aktuálním roce využil služby stránky a jakou částkou finančně přispěl na její provoz. Především u dražších věcí je možné stanovit bezpečnostní depozit, tedy jakousi finanční záruku. Dalším způsobem, jak se pojistit před nepoctivci, je smlouva o výpůjčce. Repáň však doporučuje využívat tuto možnost jen v nezbytných případech. Samotná smlouva je již totiž prvek nedůvěry vůči půjčovateli, a my se snažíme o vytvoření komunity založené na důvěře mezi jednotlivými členy, říká. Půjčování je bez poplatků Užívání stránek je zdarma. Projekt funguje z darů uživatelů. Protože lidé budou mít možnost ušetřit stovky, možná až tisíce korun ročně na věcech, které si nemusejí koupit, pouze si je půjčí, věřím, že z ušetřených korun něco uživatelé věnují na financování stránky, domnívá se Repáň. Zda něco stojí samotné půjčení, stanovuje ten, kdo danou věc nabízí. Většinou by půjčka měla být zdarma, v ojedinělých případech však může být požadován malý poplatek. Půjčování má hned několik výhod Stránky šetří nejen peněženky, ale i životní prostředí. Půjčováním snižujeme spotřebu, zabraňujeme tak vzniku emisí CO 2 a zmírňujeme plýtvání vyčerpatelných surovin. Systém může navíc pomoci lidem, kteří by si mnohé věci nemohli z finančních důvodů dovolit. Radka Spurná Mozaika Rybářská alej v Přerově se dočkala odborného ošetření Od poloviny prosince do poloviny ledna pracovníci Povodí Moravy ošetřovali stromy v Rybářské aleji v Přerově. Některé stromy totiž byly v tak špatném stavu, že ohrožovaly životy chodců. Ze šedesát let starého stromořadí bylo pracovníky Povodí Moravy odborně ošetřeno 137 stromů. Sedm stromů muselo být kvůli svému zdravotnímu stavu zela pokáceno, z dalších devíti vznikla po domluvě s magistrátem a Českou inspekcí životního prostředí přírodní torza. Ostatní stromy se dočkaly redukčních a zdravotních řezů. Rybářská alej byla vysázena na ochranné hrázy části Přerova. Podle nově platného vodního zákona však nesmějí být pokácené stromy nahrazeny novými, neboť kořeny by mohly hráz narušit a poškodit. Proto zástupci Povodní Moravy vysadí aspoň osm dubů na sousedním pozemku. V Šumperku mají nové podzemní kontejnery na tříděný odpad Město Šumperk rozšířilo počet podzemních velkokapacitních nádob na odpad. Nově mohou do podzemních kontejnerů obyvatelé města kromě směsného odpadu odkládat i plast, papír a sklo. Kromě podzemních kontejnerů se v Šumperku zvýšil i počet nadzemních kontejnerů na tříděný odpad a město zakoupilo také velkokapacitní nádoby na biologicky rozložitelný odpad. Ty jsou pravidelně rozmísťovány po celém městě na více než 80 místech. Od tohoto kroku si radnice slibuje zejména zvýšení recyklace odpadu a zlepšení estetické úrovně města. Z Černovírského lesa udělali lidé skládku Na začátku zimy odvezli pracovníci společnosti Lesy města Olomouce z Černovírského lesa více než dvě tuny odpadků. Plastové lahve a sáčky od svačiny se zde nahromadily od bruslařů a cyklistů, kteří využívají místní in-line stezku. Větším problémem se však ukázali být neuvědomělí Olomoučané, kteří do Černovírského lesa vyvážejí stavební suť a starý nábytek místo toho, aby je odvezli do jednoho ze dvou olomouckých sběrových dvorů. Situace je ještě více alarmující proto, že Černovírský les je využíván jako zdroj pitné vody pro Olomouc. Na to, že les neslouží ledem jako skládka, upozorňují nyní cedule, které zde lesníci rozmístili. Zároveň vyzývají obyvatele města, aby neváhali upozornit městskou policii vždy, když uvidí někoho odpad do lesa vyvážet. Barbora Číhalová Kalendárium 11. ledna 31. března, Ornis Přerov Ptáci před objektivem Fotografická výstava Davida Jirovského. 20. ledna, 16 hod., Iris, Husovo nám. 67, Prostějov Himaláje Ladak Cestopisná beseda o horách, lidech i klášterech v Ladaku. Petra Orálková a Štěpánka Pecháčková představí krásný kout Himalájí a život v buddhistických klášterech, kde v létě 2011 pobývaly. 21. ledna, 9.30, Ornis Přerov Prohlídka parku Michalov Vycházka za zajímavostmi zimního parku ukáže netradiční 7

8 pohled na dřeviny v zimním období, i ty kvetoucí. Povídání o historii parku. Sraz v 9:30 u budovy ORNIS. 24. ledna, 18 hod., Sluňákov, Divadlo hudby Olomouc Člověk v přírodě neolitu Člověk v neolitu jak se změnila krajina s příchodem prvních zemědělců? Na tuto otázku se bude snažit odpovědět PhDr. Jaromír Beneš, Ph.D., vedoucí Laboratoře archeobotaniky a paleoekologie Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. 25. ledna, 18 hod., HD Olomouc, Galerie U Mloka Kůrovec či dřevorubec? Promítání filmů SILVA GABRETA (dokumentu o životě horské smrčiny na Šumavě) a ZA TAJEMSTVÍM ŠUMAVSKÝCH LESŮ (poutavého snímku o krásách Národního parku Šumava a Národního parku Bavorský les) 27. ledna, 16 hod., Kovárna Ekocentra Iris, Husovo nám. 67 Výroba Ptačích budek Další ze série tvořivých dílen, kde se naučíme vyrábět ptačí budky. Doplněno povídáním ornitologa Petra Podhorného o životě, hnízdění a potravě našich ptáků. 3. února, 17 hod., Sluňákov, Horka nad Moravou Design permakulturní zahrady Víkendový intenzivní kurz pro každého, kdo se chce naučit zahradničit podle principů permakultury v časech ekonomické a energetické krize. 7. února, 18 hod., Sluňákov, Divadlo hudby Olomouc Prodám tropický prales, zn. levně Vojtěch Novotný bude vyprávět o domorodých kmenech a ochraně tropické přírody na Papui - Nové Guinei. 9. února, 17 hod., Ornis, Korvínský dům, Horní náměstí v Přerově Jeli jsme se ohřát k patagonským ledovcům Povídání Josefa Chytila s promítáním obrázků. Zážitky z cesty do Argentiny a Chile v posledních měsících roku sobota 18. února, 10 hod., Sluňákov, Horka nad Moravou Masopust na Sluňákově Společně s masopustním průvodem v Horce nad Moravou. Poslední vstup na stanoviště v 15 hodin. 21. února, 18 hod., Sluňákov, Divadlo hudby Olomouc Gorily bez mlhy S Jiřím a Danou Šafářovými savanou a pralesem, národní parky Ugandy, po stopách goril a jiných zvířat, (ugandské) objekty před objektivy. 8. března, 17 hod., Ornis, Korvínský dům, Horní náměstí v Přerově Indiáni z ohňové země Povídání Josefa Chytila s promítáním obrázků. Zážitky z cesty do Argentiny a Chile v posledních měsících roku března, 11.30, Sluňákov, Litovelské Pomoraví Vycházka za bobry z Hynkova do Horky Přijďte se podívat, jak bobři hospodařili v zimě a jak se probouzí jarní příroda v Litovelském Pomoraví. Projekt byl fi nančně podpořen v grantovém řízení MŽP. Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP Navštivte internetovou verzi na a přidejte sem svůj komentář či reakci na článek, který vás v tomto čísle zaujal. V návštěvní knize uvítáme vaše kritické příspěvky a podněty.