MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Geografický ústav. Blanka NOVOTNÁ CESTOVNÍ RUCH V PRAZE A VE STŘEDNÍCH ČECHÁCH.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Geografický ústav. Blanka NOVOTNÁ CESTOVNÍ RUCH V PRAZE A VE STŘEDNÍCH ČECHÁCH."

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Geografický ústav Blanka NOVOTNÁ CESTOVNÍ RUCH V PRAZE A VE STŘEDNÍCH ČECHÁCH Diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Daniel Seidenglanz, Ph.D. Brno 2010

2 Jméno a příjmení autora: Název diplomové práce: Název v angličtině: Blanka Novotná Cestovní ruch v Praze a ve středních Čechách Tourism in Prague and in the central Bohemia region Studijní obor (směr): Vedoucí diplomové (bakalářské) práce: Geografie a kartografie Mgr. Daniel Seidenglanz, Ph.D. Rok obhajoby: 2010 Anotace v češtině/slovenštině Cestovní ruch v Praze a středních Čechách, jeho současná situace, potenciál i budoucí rozvoj jsou hlavními zkoumanými tématy této diplomové práce. Cílem práce je podat ucelený pohled na roli cestovního ruchu ve vybraných regionech. Úvodní část práce se zabývá vztahem cestovního ruchu a regionálního rozvoje s důrazem na zkoumané lokality. Další část vymezuje turistický potenciál obou regionů a hodnotí konkrétní projekty na rozvoj cestovního ruchu. Závěrem se práce věnuje specifiku letecké dopravy v Praze vzhledem k silné vazbě mezi zahraniční návštěvností a kvalitou dopravní dostupnosti. Anotace v angličtině The main themes of this diploma work are tourism in Prague and in the central Bohemia region, its present circumstances, tourism potential and future. The aim of this assignment is survey tourism in Prague and central Bohemia region. First part is concerned with relation between tourism and region development with insist on research regions. Main part is focus on tourism facilities of this regions together with database of development projects and its categorization. In conclusion we target the air transport in Prague. Klíčová slova v češtině: cestovní ruch,, střední Čechy, rozvojové projekty, letecká doprava Klíčová slova v angličtině: tourism, Prague, central Bohemia, developement projects, air transport

3 Masarykova univerzita Přírodovědecká fakulta ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Student: Studijní program: Studijní obor: Blanka Novotná Geografie a kartografie Sociální geografie Ředitel Geografického ústavu PřF MU Vám ve smyslu Studijního a zkušebního řádu MU určuje diplomovou práci s tématem: Cestovní ruch v Praze a ve středních Čechách Tourism in Prague and in the central Bohemia region Zásady pro vypracování: Cestovní ruch bývá v mnoha územích povaţován za zdroj příjmů a jeho rozvoj za stimul ke zvyšování ţivotní úrovně. Případem takového území je i oblast středních Čech, která včetně Prahy patří k významným cílům mezinárodního i domácího turismu. Diplomová práce se zaměří především na následující témata: (1) teoretický rozbor vzájemných vazeb mezi cestovním ruchem a regionálním rozvojem (důraz zde bude vzhledem k přítomnosti Prahy kladen zejména na mezinárodní městský turismus); (2) analýza turistického potenciálu středních Čech a Prahy v sektoru mezinárodního i domácího cestovního ruchu a analýza provázanosti tohoto potenciálu s existujícími rozvojovými záměry; (3) analýza existující a moţné budoucí poptávky po cestovním ruchu ve středních Čechách a v Praze; (4) jistá pozornost bude v diplomové práci věnována i dalším specifikům Prahy jakoţto významné mezinárodní/celosvětové turistické destinace (v práci můţe být např. věnována pozornost změnám dostupnosti Prahy leteckou dopravou, potenciálu Olympijských her jakoţto stimulu růstu turismu apod. - uvedená témata slouţí pouze k inspiraci, autorka se v práci můţe zabývat jinými specifiky).

4 Rozsah grafických prací: Rozsah průvodní zprávy: podle potřeby cca 60 aţ 80 stran Seznam odborné literatury: Vystoupil, Jiří - Šauer, Martin. Urban Tourism in the Czech Republic. In Urban Tourism, Present State and Development Perspectives. Wroclaw: Wroclaw University, od s , 6 s. ISBN Vystoupil, Jiří - Holešinská, Andrea - Kunc, Josef - Maryáš, Jaroslav - Seidenglanz, Daniel - Šauer, Martin - Tonev, Petr - Viturka, Milan. Atlas cestovního ruchu České republiky. 1. vyd. : Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, s. Neuvedeno. ISBN Hall, C. Michael - Page, Stephen J. The geography of tourism and recreation: environment, place and space. 3rd ed. London: Routledge, xxi, 427 s. ISBN Vystoupil, Jiří - Holešinská, Andrea - Kunc, Josef - Šauer, Martin. Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR. 1. vyd. Brno: ESF MU, s. ISBN Vedoucí diplomové práce: Mgr. Daniel Seidenglanz, Ph.D. Datum zadání diplomové práce: září 2008 Datum odevzdání diplomové práce: do 15. května 2010 RNDr. Vladimír Herber, CSc. pedagogický zástupce ředitele ústavu

5 Prohlašuji tímto, ţe jsem zadanou diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Daniela Seidenglanze, Ph.D. a uvedla v seznamu literatury veškerou pouţitou literaturu a další zdroje. V Praze dne 8. května 2010 vlastnoruční podpis autora

6 Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu práce Mgr. Danielu Seidenglanzovi, Ph.D. za trpělivé vedení mé diplomové práce. Dále můţu poděkovat jedině sama sobě, ţe jsem to nevzdala, ačkoliv jsem tolikrát chtěla. Děkuji.

7 OBSAH 1 Úvod Metodika 10 2 Rešerše odborné literatury Vymezení pojmu cestovní ruch Vymezení ostatních pojmů Členění cestovního ruchu Předpoklady cestovního ruchu 15 3 Cestovní ruch a regionální rozvoj Vymezení pojmů Vliv cestovního ruchu na regionální rozvoj Cestovní ruch a ekonomika Zaměstnanost HDP a devizové příjmy Cestovní ruch a kulturně sociální prostředí Cestovní ruch a ţivotní prostředí Cestovní ruch a trvale udrţitelný rozvoj Organizace a politika cestovního ruchu Strategie regionálního rozvoje ČR Koncepce státní politiky cestovního ruchu 28 4 Analýza turistického potenciálu Prahy a středních Čech Potenciál cestovního ruchu v Praze Charakteristika Prahy Infrastruktura cestovního ruchu Návštěvnost Prahy Turistický potenciál Prahy Dopravní dostupnost Prahy Spokojenost návštěvníků Střední Čechy 38

8 4.2.1 Charakteristika středních Čech Infrastruktura ve středních Čechách Návštěvnost středních Čech Potenciál středních Čech Druhé bydlení ve středních Čechách 43 5 Analýza rozvojových záměrů Strategické dokumenty Kategorizace projektů Kategorizace podle způsobu financování Kategorizace podle zaměření Kategorizace podle cílové skupiny Kategorizace podle nákladů na projekt Konkrétní vybrané projekty Zhodnocení projektů 54 6 Budoucnost cestovního ruchu 55 7 Letecká doprava v Praze Charakteristika letecké dopravy Počty cestujících Letecké společnosti Nízkonákladové letecké společnosti Nejfrekventovanější příletové trasy Zhodnocení 66 8 Závěr 66 Seznam použité literatury 69 Seznam příloh 71

9 1 ÚVOD Cestovní ruch je obor, jehoţ význam je nezpochybnitelný a jeho vliv stále roste. Cestovní ruch se tak stává jedním z nejdůleţitějších odvětví národního hospodářství a jeho existence je faktor, který ovlivňuje jak ekonomické tak společenské vazby v daném regionu. Tyto vazby jsou často oboustranné, a ačkoliv je vliv cestovního ruchu veskrze pozitivní, často existují i negativní vazby. Ve své diplomové práci se budu zaobírat především tím, jaké vazby má cestovní ruch v konkrétním regionu středních Čech včetně hlavního města Prahy. V úvodní části se budu zabývat vymezením cestovního ruchu jako pojmu, základního rozdělení a jednotlivými realizačními faktory podmiňující vznik cestovního ruchu. V druhé kapitole budu zkoumat vliv cestovního ruchu na regionální rozvoj a vzájemný vztah mezi regionálním rozvojem a turismem s důrazem na konkrétní data pro ČR. Třetí kapitola bude věnována potenciálu zkoumaného území pro existenci cestovního ruchu, a to jak z hlediska kulturně-historických podmínek, tak z hlediska infrastruktury cestovního ruchu v Praze a středních Čechách. Čtvrtá kapitola se bude zabývat kategorizací jednotlivých projektů primárně směřovaných na rozvoj cestovního ruchu v obou zkoumaných lokalitách, jejichţ databázi za tímto účelem vytvořím. Pátá kapitola bude popisovat budoucí moţný rozvoj cestovního ruchu jak v regionu Prahy a středních Čech, tak i v mezinárodním měřítku. Poslední kapitola se bude specializovat na specifikum Prahy jakoţto cíle letecké dopravy a pokusím se analyzovat různé aspekty tohoto druhu dopravy s pomocí konkrétních dat o příletech do Prahy. Cílem diplomové práce je podat ucelený pohled na situaci v oblasti cestovního ruchu, zjistit aktuální potenciál a předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Důleţitým bodem je také provázanost rozvojových záměrů s existujícími projekty a náhled do budoucnosti cestovního ruchu v dané lokalitě. V kapitole věnované letecké dopravě se pokusím o náhled na význam letecké dopravy v cestovním ruchu podloţené konkrétními daty. Zkoumanými lokalitami je území hlavního města Prahy a středních Čech, podle NUTS 2 oblast a střední Čechy, podle NUTS 3 kraje a Středočeský kraj. Celková rozloha zkoumaného území je km 2. 9

10 1.1 Metodika Diplomová práce byla vypracována pomocí popisných a analytických metod a všechny informace byly čerpány z dostupných zdrojů, ať uţ tištěných či elektronických. Úvodní část zabývající se rešerší dostupné literatury a vymezením pojmů byla převáţně napsána za pomoci tištěných publikací z oboru cestovního ruchu. Část zabývající se regionálním rozvojem a cestovním ruchem byla zaloţena na dostupných datech o cestovním ruchu, zejména ze zdrojů ČSÚ a WTO. Zkoumanými charakteristikami mající vazbu na cestovní ruch byly jednak ekonomické ukazatele jako zaměstnanost, devizové příjmy, platební bilance a HDP. Dalšími aspekty ovlivňující regionální rozvoj byli kulturně sociální vazby, vazby na ţivotní prostředí a vliv cestovního ruchu na trvale udrţitelný rozvoj. Kapitola zabývající se potenciálem vymezeného území byla vytvořena analýzou dat o cestovním ruchu z mnoha různých zdrojů, kterým opět dominovaly Český statistický úřad a Czech tourism, dále pak stránky institucí spadajících do státní správy či samosprávy, zejména magistrát hlavního města Prahy a krajský úřad Středočeského kraje. Zpracováním těchto dat vznikly výstupy v podobě grafů a tabulek, přičemţ ukazateli potenciálu cestovního ruchu jsou počet hromadných ubytovacích zařízení, jejich kategorizace a hosté v nich, dále turisté podle národnosti, délka pobytu, návštěvnost jednotlivých památek, podíl území na cestovním ruchu celé ČR a dopravní dostupnost zkoumané lokality. V Praze ještě následuje spokojenost turistů s návštěvou Prahy a ve Středočeském kraji se věnuji aspektům druhého bydlení. V části o budoucím moţném vývoji cestovního ruchu byla hlavním zdrojem dat publikace Tourism Highlights 2020, kterou vydal WTO a která nastiňuje předpokládaný objem cestovního ruchu v jednotlivých částech světa. Důleţitou částí mé práce bylo vytvoření databáze projektů v cestovním ruchu, které jsem dohledala jednak na stránkách magistrátu hl. m. Prahy, krajského úřadu Středočeského kraje a také na webových stránkách věnovaných fondům EU. Z této databáze jsem poté čerpala při analýze těchto projektů. Projekty jsem následně kategorizovala z hlediska zdrojů a objemu financí, z hlediska zaměření jednotlivých projektů a konkrétních cílových skupin, na které jsou projekty zaměřeny. Poslední kapitola věnovaná letecké dopravě byla zaloţena na datech z Databáze OAG MAX Bureau poskytnutých mým školitelem Mgr. Danielem Seidenglanzem, Ph.D, 10

11 kde jsem analyzovala pouze přílety na letiště Ruzyně v letech 1990 aţ Výstupem byly opět tabulky a grafy, které jsem poté v textu analyzovala. Zajímal mne především počet cestujících na letišti - Ruzyně, dále pak počet jednotlivých příletů, podíl jednotlivých leteckých společností a států odkud návštěvníci přilétali. Na závěr jsem zkoumala podíl nízkonákladových leteckých společností na celkovém počtu příletů. 11

12 2 REŠERŠE ODBORNÉ LITERATURY Vymezení pojmu cestovní ruch Pojem cestovní ruch můţe být chápán mnoha způsoby a existuje mnoho definicí cestovního ruchu od různých autorů. Jednu z moţných definic a také jednu z nejstarších je moţné nalézt ve skriptech od J. Vystoupila a R. Wokouna (1987): Cestovní ruch je souhrnné označení vztahů a jevů, které vznikají na základě cesty a pobytu, pokud se pobytem nesleduje trvalé usazení a není s ním spojena výdělečná činnost. (cit. HUNZIKER, W., KRAPF, K in WOKOUN, R. VYSTOUPIL, J. 1987, s. 12). Ve výše zmíněných skriptech je moţné najít další moţnou definici pro cestovní ruch od C. Kaspara (1971): Cestovní ruch je komplex vztahů a jevů vznikající při cestách a pohybu osob, pro které místo jejich pohybu není místem jejich stálého bydliště ani pracoviště. (in WOKOUN, R. VYSTOUPIL, J. 1987, s. 13). Slovenský geograf P. Mariot (1983) povaţuje cestovní ruch za společenskou aktivitu, která podmiňuje přemísťování obyvatelstva do částí krajinné sféry charakterizované interakcemi krajinných prvků, schopnými vyvolat dočasnou změnu místa pobytu. Podle E. Kopši a kol. (1985) je cestovní ruch definován jako:...cestování a dočasný pobyt mimo místo trvalého bydliště a zpravidla za účelem rekreace, rozvoje poznání a spojení mezi lidmi. (in WOKOUN, R. VYSTOUPIL, J. 1987, s. 14). J. Indrová (2009) povaţuje za vůdčí motiv cestovního ruchu záměrnou změnu prostředí, kdy člověk naplní jednu ze svých potřeb, například potřebu odpočinku nebo poznání. Ovšem definice cestovního ruchu můţe být i velmi prostá, coţ dokazuje V. Hrala (2001), podle kterého je cestovní ruch specifickou formou mechanického pohybu obyvatelstva. Nicméně je na místě zmínit nejdůleţitější charakteristiku cestovního ruchu, která vznikla v Ottawě roku 1991 a je zaštítěná World Tourism Organisation. Podle WTO jsou tedy za cestovní ruch povaţovány: "aktivity osob cestujících do míst mimo jejich obvyklé prostředí nebo pobývajících v těchto místech ne déle než jeden rok za účelem trávení volného času, služebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa) či jiným účelem. 12

13 2. 2. Vymezení ostatních pojmů Samotnou kapitolou by mohl být rozdíl mezi pojmy tourism a travel, neboli cestovním ruchem a cestováním, případně cestou. M. Pásková a J. Zelenka (2002) povaţují cestovní ruch za komplexní společenský jev, který zahrnuje všechny aktivity účastníků cestovního ruchu a provozování sluţeb pro tyto účastníky včetně osob tyto sluţby provozující a dalších aktivit jako je podpora cestovního ruchu. Naproti tomu autorka definuje cestu jako: pohyb osob z jedné lokality do druhé" (in PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. 2002, s. 43). WTO definici cesty rozvádí více a cesta je tedy: účast na cestovním ruchu vztažená k výchozímu místu nebo vysílající zemi a týkající se celé doby, po kterou osoba cestuje vzdálená od svého domova. (in PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. 2002, s. 43). Výše zmíněná definice cestovního ruchu od C. Kaspara (1971) právě tyto dva pojmy téměř ztotoţňuje, neboť tvrdí, ţe cestovní ruch je komplex, který vzniká při cestách a pohybu osob mimo domov nebo jejich pracoviště. Tím pádem jsou podle J. Vystoupila a R. Wokouna (1987) do cestovního ruchu zahrnuti prakticky všichni účastníci jakékoliv dopravy. Podle M. Halla a S. Page (2002) jsou tyto pojmy často zaměňovány, ačkoliv jsou určeny k popisu činností spojených s jedním nebo více aspekty dočasného pohybu osob mimo jejich domov nebo blízké prostředí, ať uţ z obchodních nebo osobních důvodů. Autoři tvrdí, ţe:...all tourism including some travels but not all travel is tourism. (in HALL, M. PAGE, S. 2002, s.69). Dalšími pojmy, které mají problematické vymezení, jsou rekreace a cestovní ruch. Podle J. Vystoupila a R. Wokouna (1987) se pojmy rekreace a cestovní ruch jen částečně překrývají, neboť pojem cestovní ruch zahrnuje také některé další aktivity, jako jsou sluţební a obchodní cesty nebo cesty z rodinných důvodů. Zároveň však ne všechna rekreace je cestovním ruchem, neboť je moţné se rekreovat i v místě svého bydliště. Podle Cromptona a Richardsona (1986): Traditionally, tourism has been regarded as a commercial economic phenomenon rooted in the private domain. In contrast, recreation and parks has been viewed as a social and resource concern rooted in the public domain. (in HALL, M. PAGE, S. 2002, s. 4). T. Bartkowski (1976) povaţuje cestovní ruch za podtyp rekreace. Ovšem M. Hall a S. Page (2002) povaţuje cestovní ruch za moţnost volby rekreace. 13

14 Obr. 1. Vztah rekreace, turismu a volného času.(převzato: HALL, M. PAGE, S. 2002, s. 5) Členění cestovního ruchu Cestovní ruch lze také různě členit dle mnoha faktorů. Uveďme si některá základní členění podle R. Wokouna a J. Vystoupila (1987). Ti člení cestovní ruch jednak podle místa pobytu na domácí a zahraniční cestovní ruch a samotný zahraniční cestovní ruch pak dále na aktivní a pasivní. Aktivní zahraniční ruch je ten, kdy jsou účastníky zahraniční návštěvníci v dané zemi a pasivní cestovní ruch je ten, kdy občané daného státu vycestují do zahraničí. Dále je pak moţné dělit cestovní ruch podle délky pobytu, a to na krátkodobý a dlouhodobý, přičemţ hranice dlouhodobé rekreace je stanovena na 5 a více dní. Také je moţné charakterizovat cestovní ruch dle rozloţení během roku na sezónní a celoroční, případně na individuální a masový. Jednou z forem cestovního ruchu je také městský cestovní ruch. Podle M. Páskové a J. Zelenky (2002) je takový cestovní ruch, kdy jsou účastníci motivováni návštěvou měst a jejich atraktivit a služeb. (in PÁSKOVÁ, M. ZELENKA, J s. 227) Podle J. Indrové (2009) je městský cestovní ruch charakterizován kratším pobytem s hlavním motivem návštěvy turisticky atraktivních měst, památek, ale i poznání ţivota v těchto městech. Městský turismus je v České republice velmi významným druhem cestovního ruchu neboť podle J. Vystoupila a M. Šauera (2005) 46 % všech hromadných ubytovacích zařízení se v roce 2000 nacházelo právě ve městech a městský turismus je v ČR tradiční formou trávení volného času. 14

15 2. 4. Předpoklady cestovního ruchu Rozvoj cestovního ruchu neprobíhá na všech místech rovnoměrně. Při výzkumech rozšíření cestovního ruchu a rekreace se setkáváme s poměrně širokou škálou činitelů, které ovlivňují různým možným způsobem možnosti rozvoje cestovního ruchu a rekreace (in VYSTOUPIL, J., WOKOUN, R. 1987, s. 55). Podle J. Vystoupila a kol. (2007) je analýza a hodnocení předpokladů lokalit pro cestovní ruch jedním z nejdůleţitějších kroků pro stanovení turistického významu jednotlivých míst i celých regionů. Na základě těchto analýz a hodnocení můţeme zvaţovat šance pro rozvoj cestovního ruchu a platí, ţe cestovní ruch by měl být rozvíjen tam, kde k tomu má nejlepší předpoklady. První zhodnocení předpokladů pro cestovní ruch vytvořil H. Poser (1937), který definoval tři činitele. První činitel je základní a patří do něj přírodní a demografické podmínky. Druhý činitel je podporující a patří sem například komunikační schopnosti dané oblasti. Poslední činitel je brzdící a sem lze zařadit například hospodářskou krizi nebo nepříznivé klima. Podle V. MALÉ (2002) je postavení jakéhokoliv územního celku v cestovním ruchu podmíněno přírodními a kulturně historickými podmínkami. J. VYSTOUPIL, R. WOKOUN (1987) tyto podmínky upřesňují:...poloha návštěvního místa, reliéf, klima, vodstvo, rostlinstvo, živočišstvo, kulturně historické pamětihodnosti, dále některé demografické a sídelně demografické charakteristiky, hospodářská situace, komunikační poměry a materiálně technická základna cestovního ruchu a rekreace. (in VYSTOUPIL, J., WOKOUN, R. 1987, s. 55) P. Mariot (1983) dělí předpoklady pro cestovní ruch do tří částí. První částí jsou lokalizační předpoklady, kam patří přírodní a kulturně správní předpoklady, dále pak selektivní předpoklady, kam můţeme zařadit urbanizační, demografické a sociologické předpoklady a poslední částí jsou realizační předpoklady, coţ jsou komunikační předpoklady a materiálně technická základna. 15

16 Obr. 2. Předpoklady pro cestovní ruch (převzato: PÁSKOVÁ M., 2002, s. 232) S. Šprincová (1977) se zmiňuje o předpokladech, které umoţňují cestovní ruch, o předpokladech, které cestovní ruch vyvolávají a také o předpokladech cestovní ruch usměrňujících. Mezi umoţňující předpoklady je jednak existence volného času a také zájem na dosaţení ekonomických cílů v cestovním ruchu. Mezi podmínky vyvolávající cestovní ruch patří jednak potřeba rekreace a také změna ţivotního stylu - zvyšující se ţivotní standard a s tím spojená moţnost cestování. Pod podmínkami, které usměrňují cestovní ruch, nalezneme jednak atraktivity, které autorka dělí na přírodní a kulturně historické a také hospodářsko-geografické podmínky, mezi které v první řadě patří poloha místa, dále pak obyvatelstvo a sídelní struktura, průmyslový charakter oblasti a také existence dopravních sítí. Podle J. Vystoupila (2007) jsou dnes důleţité tři aspekty: přírodní potenciál, kulturně-historický potenciál a základní a doprovodná infrastruktura. Přírodní podmínky, resp. přírodní potenciál jsou rozhodujícími lokalizačními faktory většiny aktivit cestovního ruchu a rekreace, zejména u jeho pobytových forem. (in J. VYSTOUPIL a kol., 2007, s. 12). V hodnocení přírodního potenciálu hrají největší roli reliéf, klima, hydrologické poměry a biografické poměry. Ve výše citovaném Návrhu nové rajonizace cestovního ruchu v ČR od J. Vystoupila a kol. (2007) jsou hodnotícími prvky přírodního potenciálu tyto tři faktory: Potenciální rekreační plochy, hodnocení přírodního potenciálu cestovního ruchu a velkoplošná a maloplošná chráněná území. Druhým aspektem podle J. Vystoupila (2007) je kulturně historický potenciál, který je vedle přírodních podmínek druhým nejdůleţitějším lokalizačním faktorem pro cestovní ruch, avšak sekundárním, neboť jsou spíše doplňkovou funkcí k přírodním podmínkám. Kulturně-historický potenciál lze členit 16

17 do tří skupin. První skupinou jsou kulturně-historické památky. Ty mají své specifikum, neboť:...kulturně-historické památky mají významný motivační vliv na migrační pohyb účastníků cestovního ruchu, a to jak v mezinárodním, tak domácím měřítku (in J. VYSTOUPIL a kol., 2007, s. 16). Druhou skupinou jsou kulturní zařízení a třetí skupinou jsou společenské akce. Všechny kulturně-historické památky, kulturní zařízení i společenské akce lze členit podle jejich významu a to zpravidla na mezinárodní význam, nadregionální význam, regionální význam a lokální význam. Třetím aspektem je základní infrastruktura, coţ jsou hromadná ubytovací zařízení a zařízení individuální rekreace, a doprovodná infrastruktura charakterizována jako realizační předpoklady umoţňující rozvoj cestovního ruchu, kterými je zejména sportovně rekreační infrastruktura tj. místa vhodná pro zimní sporty, pěší turistiku a cykloturistiku. 17

18 3 CESTOVNÍ RUCH A REGIONÁLNÍ ROZVOJ 3.1 Vymezení pojmů Pojmem regionální rozvoj rozumíme růst socioekonomického a environmentálního potenciálu a konkurenceschopnosti regionů vedoucí ke zvyšování životní úrovně a kvality života jejich obyvatel. V tomto ohledu jde o dynamický a vyvážený rozvoj regionální struktury příslušného územního celku a jeho částí (regionů, mikroregionů) a odstraňování, popřípadě zmírňování regionálních disparit. (cit. Strategie regionálního rozvoje ČR , MMR 2007) Podle R. Wokouna a kol. (2008) lze regionální rozvoj chápat jednak akademicky a jednak prakticky. Akademický přístup pojetí regionálního rozvoje, někdy téţ nazývaný jako regionalistika, je chápán jako souhrn věd, zejména ekonomie, geografie a sociologie a celý proces regionálního rozvoje je interpretován jako vztahy a procesy ve vymezeném území ovlivněné přírodními, ekonomickými a sociálními podmínkami v dané lokalitě. Praktické chápání regionálního rozvoje znamená zvyšování potenciálu a lepší vyuţívání území za pomoci socioekonomických aktivit a vyuţití přírodních zdrojů. Důsledkem je pak vyšší ţivotní úroveň, kvalitnější ţivotní prostředí a celkově zvýšená konkurenceschopnost daného území. Celkový potenciál regionu lze pak hodnotit různými charakteristikami, k nimţ patří například: hrubý domácí produkt, míra nezaměstnanosti, výše průměrné mzdy, struktura populace, struktura zaměstnanosti nebo kvalita infrastruktury. Předpoklady k regionálnímu rozvoji mohou být různého charakteru a jedním z faktorů pro rozvoj regionu je bezesporu cestovní ruch. Podle J. VYSTOUPILA a kol. (2006)...je cestovní ruch považován za odvětví, které přináší významné multiplikační efekty. Podílí se zejména na zaměstnanosti, tvorbě HDP, pozitivně ovlivňuje platební bilanci státu, tvoří příjmy státního rozpočtu, má vliv na příjmy místních rozpočtů a jeho rozvoj podporuje investiční aktivity (VYSTOUPIL, J. a kol, 2006). Cestovní ruch není, jak tvrdí M. HALL a s. PAGE (2002) zcela rovnoměrně rozloţen. Existují zásadní rozdíly jak na mezinárodní, tak i na regionální a lokální úrovni. Nicméně cestovní ruch je velmi dynamickým odvětvím a je silně ovlivněn ekonomickými, politickými, sociálními, enviromentálními a technologickými změnami. 18

19 3. 2 Vliv cestovního ruchu na regionální rozvoj Vliv cestovního ruchu na regionální rozvoj není vţdy jednoznačný, můţe mít jak pozitivní tak i negativní dopad. A. Királ ová (2001) tvrdí, ţe cestovní ruch zlepšuje ţivotní standard obyvatel v rozvíjeném regionu, neboť se zvýší počet zařízení pro návštěvníky, která mohou místní obyvatelé také vyuţívat. M. Vaško (2002) povaţuje cestovní ruch za velmi přínosný při tvorbě pracovních příleţitostí. Také se podílí na tvorbě HDP, tvoří příjmy státu a ovlivňuje platební bilanci a podporuje investice. Stejný názor zastává i J. Vystoupil a kol. (2007), který ještě doplňuje, ţe cestovní ruch je stabilizačním faktorem ve vztahu jak k místu tak i k sociálně kulturnímu zázemí a posiluje místní identitu díky uvědomování si tradic, kultury a historie. Cestovní ruch také kromě toho přispívá k zachování tradic, kultury a ochrany ţivotního prostředí. Podle M. Foreta, V. Foretové (2001) má cestovní ruch nezpochybnitelný ekonomický přínos a také je důleţitá komunikace. A. Királ ová (2001) to vysvětluje tím, ţe díky cestovnímu ruchu spolu lidé komunikují, vyměňují si informace a seznamují se s místními tradicemi a zvyklostmi, a tím se vnitřně obohacují. Někteří autoři také zmiňují negativní dopady cestovního ruchu na regionální rozvoj. Problematickým faktem se jeví zejména názor místních obyvatel na cestovní ruch. Podle S. Page a L. Lawtona (2006) je důleţité znát názor rezidentů, který je často opomíjen. Navrhují destinační management, kdy by se mělo přihlíţet na názory místních obyvatel při rozhodování o rozvoji cestovního ruchu. P. Murphy (2000) říká, ţe je důleţité zváţit všechna pro a proti, neboť cestovní ruch přinese do destinace mnoho změn a změní se i ţivot rezidentů. Podle G. H. Stankeyho (2000) můţe příliv cestovního ruchu do destinace způsobit rozdělení místních obyvatel na ty, co z cestovního ruchu profitují, tedy bohatí a ti, kteří musí kvůli cestovnímu ruchu zvýšit své ţivotní náklady, tedy chudí. Stejný názor má i J. J. Pigram (2006), který upozorňuje na zvýšené náklady na ţivobytí v místech, kde se rozvíjí cestovní ruch. J. Binek a kolektiv autorů (2008) zmiňuje jako hlavní rizikové dopady cestovního ruchu zejména negativní dopad na ţivotní prostředí, přičemţ zmiňuje hlavně znečištění emisemi, erozi, narušení přirozených procesů a produkci odpadu. Jako další negativní dopad zmiňuje dopad na ţivot místních obyvatel, jako příklad slouţí tzv. demonstrační efekt. Jako další problém je uvedena dualizace, neboli jiţ výše zmíněné rozdělení obyvatel. Dalšími pojmy zahrnutými mezi negativní dopady na ţivot místních obyvatel jsou akulturace, komercializace, turistická iritace a inscenovaná turistika. 19

20 Negativní dopad můţe mít cestovní ruch i na ekonomiku. Cestovní ruch můţe být rozvojovou šancí, ale podle J. Binka a kol. (2008) se za příjmy z cestovního ruchu skrývají i skryté náklady, ekonomická závislost na cestovním ruchu, sezónnosti a moţné přetíţení destinace. Důleţité je, aby příjmy z cestovního ruchu zůstaly v turistických lokalitách a byly vyuţity k dalšímu rozvoji Cestovní ruch a ekonomika J. Indrová (2009) definuje z hlediska ekonoma postavení cestovního ruchu v národním hospodářství pomocí šesti charakteristik: CR jako spotřeba obyvatelstva, CR jako odvětvové hospodářství, CR jako činitel zaměstnanosti a podnikatelských příleţitostí, CR jako indikátor rozvoje územních celků, CR v globálním měřítku jako faktor působení na národní hospodářství a CR a jeho multiplikační účinky na národní ekonomiku. Cestovní ruch ve vztahu k spotřebě obyvatel figuruje jako nástroj pro uspokojování lidských potřeb, odpočinku a poznání. Cestovní ruch jako odvětvové hospodářství je chápán jako ekonomická činnost, která musí být zabezpečena velkým počtem různých výrobních odvětví. Cestovní ruch jako významný faktor zaměstnanosti a podnikatelských činností působí i v oblastech, kde je rozvoj jiného odvětví komplikovaný. Cestovní ruch vytváří jednak přímé pracovní pozice ve velice různorodých oborech, ale také nepřímé pozice, které jsou spojeny s chodem podniků přímo se podílejících na cestovním ruchu. Vliv cestovního ruchu na rozvoj územních celků přímo souvisí s ekonomickým rozvojem regionu. Rozvoj cestovního ruchu podněcuje řadu ekonomických aktivit, investicí, rozvoje infrastruktury, zvýšení příjmů v dané lokalitě a další. Globální dopady cestovního ruchu na národní ekonomiku jsou jednak přímé, jako například podíl cestovního ruchu na HDP, devizových příjmech, celkové výdaje obyvatelstva na cestovní ruch a dále. Nepřímé dopady souvisí s rozvojem celé řady odvětví nepřímo souvisejících s cestovním ruchem. Tyto nepřímé dopady se hodnotí pomocí tzv. multiplikátorů Zaměstnanost Cestovní ruch má na zaměstnanost nepochybně velký vliv. Podle J. Binka a kol. (2008) vytváří cestovní ruch v ČR zhruba 3% HDP a v hlavních odvětvích cestovního ruchu pracuje více jak 100 tisíc osob. Oproti roku 1993 se tato hodnota 2,5 krát zvýšila. Podle V. Malé (2002) existuje jak přímá tak nepřímá zaměstnanost v cestovním ruchu. Přímá zaměstnanost činní zhruba polovinu celkové zaměstnanosti v cestovním ruchu. 20

21 Podle J. Binka a kol. (2008) přímé dopady na ekonomiku pocházejí z ubytovacích a stravovacích zařízení, turistických a informačních center, kulturních zařízení, dopravní infrastruktury a dalších. Nepřímé dopady, a tudíţ i lidé nepřímo zaměstnaní v cestovním ruchu, jsou ze společností zajišťujících chod výše zmíněných, tj. výroba a dodavatelé pro gastronomii, stavební průmysl a další. Podle M. Heskové (1999) má turistika strategický význam v boji proti nezaměstnanosti a vytváří pracovní místa bez velkých investic. V České republice v roce 2000 bylo v cestovním ruchu zaměstnaných 571 tisíc obyvatel, coţ je 12 % všech zaměstnaných osob v národním hospodářství. V letech 2000 aţ 2003 zaměstnanost v cestovním ruchu klesla aţ k hodnotě osob zaměstnaných v cestovním ruchu, coţ je 10,5 %. Od roku 2003 je opět viditelný nárůst a to aţ do roku 2006, kdy bylo v cestovním ruchu zaměstnáno osob, coţ bylo 10,9 %. V této době se totiţ zároveň zvyšuje i celkový počet zaměstnaných osob. Od roku 2006 aţ do konce sledovaného období, tedy do roku 2009 můţeme vidět opět pokles, zejména z důvodů světové hospodářské krize. Ve zmiňovaném roce 2009 je v cestovním ruchu zaměstnáno necelých 497 tisíc osob, tj. necelých 10 % všech zaměstnaných osob. (ČSÚ, 2010) Na celém světě bylo v cestovním ruchu v roce 2000 zaměstnáno 197 a půl milionů osob, coţ je 8 % všech zaměstnaných osob. Tato hodnota se drţela aţ do roku 2003, kdy se počet zaměstnaných v cestovním ruchu začal rapidně zvyšovat aţ do roku 2008, kdy bylo v cestovním ruchu zaměstnáno 226 milionů osob. (WTTC, 2010) Obr. 3. Zaměstnanost v cestovním ruchu na celém světě (zpracováno podle 21

22 Obr. 4. Zaměstnanost v cestovním ruchu v ČR. (zpracováno podle HDP a devizové příjmy Ve většině zemí světa se odvětví cestovního ruchu řadí mezi pět odvětví s největším podílem na vývozu zboží a pro dvě pětiny zemí pak představuje největší zdroj devizových příjmů. (in J. BINEK a kol., 2008, s. 33). Podle J. Binka a kol. (2008) je cestovní ruch hnacím odvětví, pokud má bezprostřední vliv na hospodářský a sociální rozvoj regionu a stává se určujícím faktorem ekonomické činnosti regionu. M. Hesková (1999) zmiňuje cestovní ruch jako důleţitou sloţku mezinárodního obchodu. Cestovní ruch působí na vyrovnávání zahraniční platební bilance státu. Vzájemný kvantifikovatelný vztah cestovního ruchu a ekonomiky lze vyjádřit řadou ukazatelů. Mezi nejvýznamnější řadíme: podíl služeb na tvorbě HDP, výdaje obyvatelstva za služby spojené s cestovním ruchem, výše devizových příjmů ze zahraničního obchodu, výdaje za zahraniční cestovní ruch a saldo ze zahraničního cestovního ruchu. (in HESKOVÁ, M., 1999, s. 23) Podíl cestovního ruchu na HDP je podle J. Indrové (2009) souhrnný dopad cestovního ruchu na ekonomiku státu, vyjadřující přírůstek hodnot, které vznikly působením půdy, práce a kapitálu v oblasti cestovního ruchu. C. KASPAR (1995) v tomto smyslu hovoří o výrobní funkci cestovního ruchu o efektu tvorby hodnot (in INDROVÁ, J., 2009, s. 23) Podle odhadů Světové organizace cestovního ruchu bude letos tj. v roce 2010 tvořit meziroční přírůstek cestovního ruchu ve světovém měřítku 2,5 aţ 2,8 %. V roce 1999 se ve světě cestovní ruch podílel na HDP téměř 13 %, ve státech EU pak 14 %. V roce 2004 v České republice tvořil podíl cestovního ruchu na HDP 3,8 %, v roce 2008 pak 3,5 %. 22

23 Naopak příjmy z mezinárodního cestovního ruchu se v ČR zvyšovaly, stejně jako výdaje. Příjmy z cestovního ruchu byly v roce 2004 přesně 4,2 miliardy dolarů a v roce ,7 miliard dolarů. Výdaje byly 2,3 miliardy dolarů v roce 2004 a 4,6 miliard dolarů v roce Devizové příjmy jsou podle J. Indrové: představovány výdaji zahraničních účastníků cestovního ruchu na území navštíveného státu (in INDROVÁ, J. 2009, s. 23). Devizové příjmy jsou pro národní ekonomiku tím významnější, čím je produkováno více domácího zboţí a sluţeb pro návštěvníky ze zahraničí. A v případě České republiky se příjmy neustále zvyšují, stejně tak ale i výdaje. Nicméně saldo mezinárodního cestovního ruchu má kladnou hodnotu a v letech 2004 aţ 2008 stoupající charakter. Znamená to tedy, ţe vliv cestovního ruchu na platební bilanci státu je kladný a jsme tedy zemí incomingovou, coţ podle J. Indrové (2009) znamená, ţe:...se jedná o zemi, do které přijíždí více zahraničních návštěvníků, než vyjíždí domácího obyvatelstva do zahraničí a u které devizové příjmy z cestovního ruchu převyšují devizové výdaje na cestovní ruch (in INDROVÁ, J. 2009, s. 24) Obr. 5. Ekonomické ukazatele vlivu cestovního ruchu na ekonomiku (převzato z 23

24 Obr. 6. Příjmy a výdaje z cestovního ruchu (převzato z Cestovní ruch v ČR v posledních letech mírně stagnuje, coţ je způsobeno ekonomickou recesí a také silnou pozicí koruny (Czechtourism, 2010). Ekonomická krize zasáhla právě nejvíc sektor stravování a ubytování (CFO world, 2010) Cestovní ruch a kulturně sociální prostředí Rozvoj regionu nemusí vţdy probíhat na bázi ekonomicky měřitelných hodnot. Důleţitým faktorem jsou i sociální a kulturní interakce. Podle K. Ryglové (2009) je cestovní ruch přínosem pro region zejména pokud tvoří pracovní místa a sniţuje tím nezaměstnanost, potencionální chudoba a více se sdruţuje komunita v regionu. Důleţité je také setkávání různých kultur, kdy mezi sebou komunikují návštěvníci s rezidenty a tak se vnitřně obohacují a ztrácí předsudky. Na druhou stranu rozvoj cestovního ruchu má i v tomto ohledu negativa, která byla stručně zmíněna jiţ výše. J. Binek a kol. (2008) vymezují negativní dopady na ţivot obyvatel. Vlivem cestovního ruchu můţe dojít ke změnám hodnot a chování místních obyvatel. Jednou z těchto změn je jiţ zmíněný demonstrační efekt, projevující se napodobováním vzorců chování návštěvníků rezidenty a účastí rezidentů na konzumaci služeb cestovního ruchu (in BINEK, J., 2008 s. 52). Můţe dojít také k dualizaci, kdy jedna část společnosti na cestovním ruchu výrazně profituje a další trpí vysokými ţivotními náklady. S tím souvisí i marginalizace rezidentů, kdy jsou vytlačování z lukrativnějších částí lokality. Dalším pojmem je akulturace, kdy návštěvníci nejen přijímají genia loci daného místa, ale téţ zanechávají svojí kulturní stopu a tím se mění ţivotní styl místní komunity. Důleţitá je i inscenace, coţ znamená: 24

25 komerčně motivované předvádění tradic a obyčejů (in BINEK J., a kol. 2008, s. 52). To všechno můţe způsobit turistickou iritaci, coţ je proces vývoje vztahu rezidentů k cestovnímu ruchu Cestovní ruch a životní prostředí V rámci ţivotního prostředí rozeznáváme podle M. Heskové (1999) tři druhy prostředí: obytné, pracovní a rekreační. Poslední zmiňované je předmětem cestovního ruchu. Cestovní ruch můţe ovlivnit kvalitu ţivotního prostředí zejména v místech, kde je jeho enormní koncentrace. Zachování přírodního dědictví a kulturního prostředí a jejich rozvoj jsou základní otázkou územního plánování. Cestovní ruch můţe mít tedy na ţivotní prostředí jak pozitivní, tak negativní dopady. Podle R. Wokouna, J. Vystoupila (1987) je přírodní prostředí prvotním předpokladem pro formování rekreace v daném místě. K. Ryglová (2009) zmiňuje některá pozitiva, kdy je cestovní ruch přínosem. Je to zejména, kdyţ jdou příjmy z cestovního ruchu zpět do dané lokality a jsou vyuţity například k ochraně přírody. Pokud jsou v důsledku atraktivity území vytvářeny přírodní rezervace či jiná chráněná území, přispívá to nepochybně k uznání důleţitosti lokality a moţnému změněnému vnímání a výchově obyvatel k ochraně prostředí. Ovšem podle J. Binka a kol. (2008) jsou vzájemné vztahy lidí a okolního prostředí velmi nevyváţené, a to zejména v neprospěch ţivotního prostředí. Často se setkáváme se zatěţováním přírodních zdrojů či znečišťováním. V souvislosti s potlačení těchto jevů je v dnešní době zmiňován trvale udrţitelný rozvoj Cestovní ruch a trvale udržitelný rozvoj Podle I. Hamarnehové (2008) je téma trvale udrţitelného rozvoje jedním z nejvýznamnějších paradigmat v geografii cestovního ruchu. Trvale udrţitelný rozvoj je podle M. Páskové a J. Zelenky (2002) takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachová možnost uspokojovat jejich základní potřeby a současně nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů (in PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J., 2002 s. 213). Trvalá udrţitelnost se podle J. Binka a kol. (2008) nezabývá jen ţivotním prostředím, ale celkovými vztahy mezi ţivotním prostředím, ekonomickým systémem a společností. Podle I. Hamarnehové (2008) je důleţitá optimalizace všech dopadů s pomocí strategického plánování a řízení organizací cestovního ruchu. Autorka 25

26 vymezila několik problémových okruhů v souvislosti s cestovním ruchem a trvalou udrţitelností. Těmito okruhy jsou: Vztah mezi fenomény cestovního ruchu a kulturní krajinou, Specifikace koncepce trvale udrţitelného rozvoje, Vliv vývoje CR na přírodní a kulturní prostředí, Monitoring stavu a vývoje CR, Management a marketing trvale udrţitelného rozvoje a optimalizace cestovního ruchu, Vztah cestovního ruchu k územnímu plánování, Analýzy ţivotních cyklů destinace, Přístupy kulturní geografie v cestovním ruchu. Obr. 7. Přednosti trvale udrţitelného cestovního ruchu (převzato z Hamarnehová I., 2008) M. Vaško (2002) zmiňuje, ţe by uplatňování trvale udrţitelného rozvoje mělo být součástí územního plánování, které řeší komplexní vyuţití území, stanovuje zásady jeho organizace, schvaluje výstavbu a další činnosti ovlivňující rozvoj území Organizace a politika cestovního ruchu Cestovní ruch je podle J. Binka a kol. (2008) v oblasti samostatné působnosti, coţ znamená, ţe cestovní ruch je rozvíjen kraji a obcemi dle jejich uváţení. Podpůrnou činnost v tomto směru vykonává Ministerstvo pro místní rozvoj a Česká centrála cestovního ruchu. Velký podíl na rozvoji cestovního ruchu má také privátní sféra, tj. Podnikatelé v cestovním ruchu. Podle M. Vaška (2002) problematika cestovního ruchu spadá na ministerstvu do sekce Evropské integrace a cestovního ruchu a v rámci této sekce existují tři odbory přímo související s cestovním ruchem: Odbor koncepce cestovního ruchu, Odbor realizace a rozvoje cestovního ruchu a Odbor mezinárodní spolupráce v cestovním ruchu. Ministerstvo pro místní rozvoj také vydalo některé důleţité dokumenty týkající se regionálního rozvoje a cestovního ruchu. Těmito dokumenty jsou: Strategie regionálního 26

27 rozvoje a Koncepce státní politiky cestovního ruchu. Další činností ministerstva v oblasti cestovního rozvoje je spolupráce s mezinárodními organizacemi (např. WTO, OECD, WTTC a další), realizace výzkumů, zejména zapojení se do příprav Satelitního účtu cestovního ruchu a dále například pořádání veletrhů (Go, Holiday world) Strategie regionálního rozvoje ČR Důleţitým dokumentem v oblasti regionálního rozvoje je výše citovaná Strategie regionálního rozvoje pro roky 2007 aţ Tato publikace je základním dokumentem politiky regionálního rozvoje ČR a je komplementární s regionální politikou EU. Obsahuje jednak základní zásady regionální politiky ČR, dále pak charakterizuje 8 hlavních faktorů regionálního rozvoje, kterými jsou lidé, osídlení, ekonomika regionů, technická a dopravní infrastruktura, krajinný potenciál a ochrana ţivotního prostředí, vyuţití kulturního potenciálu, veřejná správa a cestovní ruch. Právě poslední zmíněný faktor je pro nás důleţitý. V dokumentu se uvádí, ţe..rozvoj cestovního ruchu musí respektovat možnosti území a limity jeho funkčního využití obsažené v Politice územního rozvoje a musí být v souladu s principy udržitelného rozvoje, Státní politikou životního prostředí a ochranou přírody (MMR, 2009). Česká republika má z hlediska cestovního ruchu velký potenciál. Je moţné zde nalézt mnoho historických a kulturních památek stejně tak jako turisticky ceněné přírodní prostředí. Dalším faktorem pro rozvoj cestovního ruchu je geografická poloha ve středu Evropy. Všechny tyto činitelé dělají z České republiky vhodné místo pro městskou, kongresovou, sportovní či kulturní turistiku. Bohuţel problémem v cestovním ruchu je nedostatečná materiální základna, nedostatečná infrastruktura a nedostatek kvalifikované pracovní síly a s ní související niţší úroveň poskytovaných sluţeb. Cestovní ruch tedy není v ČR vyuţíván tak efektivně, jak by mohl být. Strategie regionálního rozvoje tedy doporučuje se zaměřit na čtyři hlavní oblasti. Těmi jsou: kulturní turistika, přírodní rekreace a sport, lázeňský cestovní ruch a kongresová a incentivní turistika. Cílem by mělo být prodlouţení průměrné délky pobytu, zvýšení cestovního ruchu v obdobích mimo hlavní sezónu, posílení cestovního ruchu v regionech, kde je slabý a dekoncentrace cestovního ruchu z Prahy do jiných turistických regionů. Očekávaným dopadem této strategie je zvýšení podílu příjmů z cestovního ruchu na celkovém HDP, zvýšení zaměstnanosti v cestovním ruchu a rozvoj malého a středního podnikání. Sekundárním efektem by mohlo být zvýšení atraktivnosti některých území, zlepšení 27

28 kvality a dostupnosti sluţeb a zlepšení infrastruktury. V rámci podpory rozvoje cestovního ruchu je nutno respektovat principy udržitelného rozvoje, a to jak po stránce socioekonomické podíl odvětví na ekonomice státu, především jako významného zdroje zaměstnanosti, tak i po stránce ekologické ochranou přírody, krajiny a životního prostředí při provozování aktivit v oblasti cestovního ruchu (MMR, 2009) Koncepce státní politiky cestovního ruchu Koncepce státní politiky cestovního ruchu je základním dokumentem, který řeší další rozvoj cestovního ruchu a analyzuje jeho moţnosti. Zároveň se snaţí hledat i zdroje finančního zabezpečení. Dokument jednak analyzuje současný stav cestovního ruchu, vytyčuje cíle pro dané období, konkretizuje daná opatření pro realizaci cílů, zdůrazňuje také integraci ekologických aspektů a zmiňuje důleţitost trvale udrţitelného rozvoje a ochrany ţivotního prostředí při rozvoji cestovního ruchu. Pro potřeby podpory a rozvoje podnikatelských aktivit v oblasti cestovního ruchu byla zřízena Ministerstvem hospodářství v roce 1993 Česká centrála cestovního ruchu (in VAŠKO, M. 2002, s. 25). Ta je příspěvkovou organizací a koordinuje státní propagaci cestovního ruchu s podnikatelskými aktivitami. Hlavním cílem České centrály cestovního ruchu je marketingová činnost realizovaná v zahraničí a v České republice, na podporu rozvoje cestovního ruchu v ČR 28

29 4 ANALÝZA TURISTICKÉHO POTENCIÁLU PRAHY A STŘEDNÍCH ČECH Potenciál cestovního ruchu v Praze Charakteristika Prahy je hlavním městem České republiky a zároveň je i největším městem ČR. Díky tomu je přirozeným centrem politiky, ekonomiky, kultury a mezinárodních vztahů. Kumulují se zde pracovní příleţitosti, sídlí zde mnoho nadnárodních firem, a proto je centrem nejen regionálního, ale i národního a mezinárodního významu. Kromě toho má unikátní kulturní i přírodní dědictví, je zapsána v seznamu kulturního dědictví UNESCO. sousedí pouze se Středočeským krajem, který ji obklopuje ze všech stran. K ţilo v Praze přesně obyvatel (11,8 % všech obyvatel ČR) na rozloze 496 km 2 (0,6 % rozlohy ČR). je statutárním městem a dělí se do 22 správních obvodů ( 1 aţ 22) a 57 samosprávních městských částí. Zároveň je jedním ze 14 krajů České republiky (ČSÚ, 2010) Obr. 8. Administrativní mapa Prahy (převzato z 29

30 je nejvyspělejším krajem České republiky. V roce 2008 bylo její HDP 934 milionů Kč, coţ je čtvrtina HDP celé ČR. Zároveň je zde jedna z nejniţších nezaměstnaností v ČR míra nezaměstnanosti v roce 2008 byla 2,4 %. Na konci roku 2009 to bylo 3,7 % (ČSÚ, 2010) Obr. 9. Vývoj registrované míry nezaměstnanosti v hlavním městě v letech 1999 aţ 2009 (zpracováno podle Infrastruktura cestovního ruchu V roce 2008 bylo v Praze 656 hromadných ubytovacích zařízeních s celkem lůţky, coţ je 17 % všech lůţek v hromadných ubytovacích zařízeních v ČR. Hostů v těchto zařízeních bylo v roce 2008 přesně a z toho cizinců bylo , coţ je 60 % všech cizinců, kteří byli v roce 2008 ubytování v hromadných ubytovacích zařízeních v ČR. Počet hromadných ubytovacích zařízení se v průběhu let 2000 aţ 2008 zvýšil. V roce 2000 jich bylo v Praze 502 a od té doby jejich počet stoupá, s výjimkou let , kdy stagnoval. V roce 2008 bylo ubytovacích zařízení v Praze 656. Obr. 10. Vývoj počtu hromadných ubytovacích zařízení v hlavním městě v letech 1999 aţ 2008 (zpracováno podle 30

31 Vývoj počtu lůţek v těchto zařízeních v letech 2000 aţ 2008 je poněkud odlišný. Od roku 2000, kdy je v Praze lůţek, do roku 2002 je viditelný nárůst, ale od roku 2002 do roku 2005 počet lůţek v Praze klesá. Od roku 2005 je opět nárůst počtu lůţek a k číslu v roce 2008 (ČSÚ, 2010) Obr. 11. Vývoj počtu lůţek v hromadných ubytovacích zařízení v hlavním městě v letech 1999 aţ 2008 (zpracováno podle V roce 2004 bylo v Praze hotelů se 4 nebo 5-ti hvězdičkami celkem 114, coţ je téměř polovina všech hotelů v těchto kategoriích v ČR. Hlavním důvodem, proč se tyto hotely koncentrují v Praze je zájem zahraničních turistů o tuto destinaci. Podíl ubytovacích zařízení v ostatních kategoriích uţ není tak markantní, ostatní hotely a penziony v Praze činí 9, 05 % z celorepublikového počtu, kempy tvoří 4, 41 % z celé ČR, chatové osady a turistické ubytovny 2,24 % a ostatní ubytovací zařízení mimo tyto kategorie činí 4,01 % z celé ČR. Tab. 1. Hromadná ubytovací zařízení podle kategorií v roce (zpracováno podle % stř. Čechy % ČR 5* a 4* ,38% 18 6,69% 269 Ostatní hotely a penziony 366 9,05% 284 7,03% Kempy 21 4,41% 66 13,87% 476 Chatové osady a ubytovny 22 2,24% 80 8,13% 984 Ostatní ubyt.zařízení 75 4,01% 112 5,99% HUZ celkem 598 7,83% 560 7,33% 7640 Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních ve sledovaném období 2000 aţ 2009 stoupal. V roce 2000 bylo v Praze 2, 6 milionů hostů a v roce 2009 to bylo 4, 4 31

32 milionů hostů. Počet hostů v Praze se během 9 let téměř zdvojnásobil. Výjimkou, kdy se oproti předchozímu roku nezvýšil počet turistů, byl rok 2002, kdy hlavní město postihly ničivé povodně, coţ je jasným důvodem pro útlum cestovního ruchu. Povodně navíc byly v srpnu, tj. v turisticky atraktivním období. Druhou takovou výjimkou byl rok 2009, kdy počet turistů klesl oproti roku 2008 o 142 tisíc. Důvodem byla hospodářská krize, kdy lidé jako první šetří na volnočasových aktivitách, kam se řadí i turismus. Podíl návštěvníků Prahy na celkovém počtu turistů v celé ČR v roce 2009 byl 62,5 %. Na druhém místě se tradičně drţí kraj Karlovarský s 7,5 %. (Czechtourism, 2010) Obr. 12. Vývoj počtu hostů v hromadných ubytovacích zařízení v hlavním městě v letech 1999 aţ 2008 (zpracováno podle Obr. 13. Podíl zahraničních hostů v ČR podle návštěvnosti krajů v roce 2008 (převzato z 32

33 Návštěvnost Prahy Průměrný počet nocí, které turisté strávili v hromadných ubytovacích zařízeních se v letech 2000 aţ 2009 pohyboval okolo hodnoty 2,7. Nicméně pokud se zaměříme detailně na vývoj této křivky, tak průměrný počet nocí se od roku 2000 mírně sníţil, ačkoliv v letech 2001 aţ 2003 toto číslo nepatrně narostlo. V roce 2000 byl průměr 2,8 noci a v roce 2009 to bylo jiţ méně jak 2,6 noci. (Cestovní ruch, hlavní město, 2010) Obr. 14. Vývoj počtu průměrně strávených nocí v hromadných ubytovacích zařízení v hlavním městě v letech 1999 aţ 2008 (zpracováno podle V evropském kontextu byla v roce nejnavštěvovanějším evropským městem. Na prvních pozicích se tradičně drţí Londýn, Paříţ a Řím. Do Londýna zavítá 15 milionů turistů, Paříţ na druhém místě uvítá necelých 9 milionů turistů a Řím 6 milionů. Tab. 2. Ţebříček nejnavštěvovanějších měst Evropy v roce 2007 (zpracováno podle 33

34 Tab. 3. Ţebříček nejnavštěvovanějších měst světa v roce 2007 (převzato z Ve světovém měřítku je podle počtu turistů na 19. místě. Ţebříček světových metropolí vede také Londýn, ale na druhém místě je Hongkong, na třetím Bangkok a na čtvrtém Singapur. Všechna tato města překročila hranici 10 milionů návštěvníků (IHNED, 2008). Počet zahraničních turistů převaţuje nad turisty s České republiky. V roce 2009 Prahu navštívilo zahraničních návštěvníků, kdeţto turistů z ČR bylo Nicméně podíl obou skupin turistů stále rovnoměrně stoupá a tak se od roku 2000 do roku 2009 počet zahraničních návštěvníků drţí mezi 87% a 90 % všech turistů v Praze. Obr. 15. Zahraniční turisté podle národností v ČR v roce 2006 (upraveno podle Cestovní ruch v ČR 2006, MMR) 34

35 Co se týče národností, nejvíce navštěvovali Českou republiku v roce 2008 Němci, za nimi byli Britové, Italové a Američané. Počet Němců, kteří navštívili v roce 2008 Prahu, byl 518 tisíc. Struktura návštěvníků Prahy podle země, odkud pocházejí, prošla během posledních 12 let několika změnami. V roce 1997 dominovali návštěvníci z Německa následováni Brity a obyvateli USA. V roce 2004 byli na prvním místě návštěvníci z Velké Británie, následovali obyvatelé Francie a za nimi se umístilo společně Německo a USA. Turisté jezdící do Prahy dodrţují určitou sezónnost, alespoň pokud tak budeme usuzovat z dat, které má k dispozici Praţská informační sluţba a která vypovídají o návštěvnosti památek, které PIS provozuje. Památky jsou otevřeny celoročně, přesto je zde vidět, ţe turisticky nejslabšími měsíci jsou leden, únor a březen. Naopak největší návštěvnost památek byla v letních měsících srpen a červenec a také v dubnu a květnu. (Cestovní ruch, hlavní město, 2010) Počet návštěvníků pražských památek v roce počet turistů únor duben červen srpen říjen prosinec leden březen květen červenec září listopad Obr. 16. Počet návštěvníků praţských památek spravovaných PIS v roce (zpracováno podle Turistický potenciál Prahy Hlavním potenciálem Prahy v globálním postavení je její kulturní a historický potenciál. je z hlediska kulturních památek jedním z nejvýznamnějších měst ve střední Evropě. Historické jádro Prahy je od roku 1992 zařazeno do seznamu Unesco. Praţská památková rezervace zahrnuje městské části s nejvyšší koncentrací památek a má rozlohu 8,66 km, coţ znamená, ţe je to jedna z největších památkových rezervací na světě. (Památky, hlavní město, 2010) Mimoto je zde dalších 18 památkových zón, 86 zón navrţených k vyhlášení jako památka a 2 rezervace vesnické architektury. Kromě toho se zde koná mnoho kulturních akcí jako jsou koncerty, výstavy, festivaly, umělecká bienále a další. 35

36 Podle dokumentu Nejnavštěvovanější cíle v ČR v roce 2008, který vydala agentura Czechtourism se na prvním místě umístil Praţský hrad, za kterým následuje Zoo a Ţidovské muzeum. Praţský hrad v roce 2008 navštívilo 1,34 milionů návštěvníků a na stejném pořadí byl i v roce Je to důkaz, ţe se jedná opravdu o klíčovou kulturní památku. Zoo navštívilo 1,2 milionů návštěvníků, nicméně je nutno zmínit, ţe Zoo je velice oblíbenou destinací samotných obyvatel Prahy. Třetí místo zaujímá Ţidovské muzeum, které bylo v roce 2007 v tomto průzkumu na 4. místě. Na prvních deseti místech je šest zástupců z Prahy, coţ dokládá turistický význam Prahy. Obr. 17. Deset nejnavštěvovanějších turistických cílů v ČR v roce 2008 (převzato z Pokud vezmeme v potaz důvod návštěvy jednotlivých turistů, tak podle studie Turisté a návštěvníci Prahy v roce 2004, 76 % návštěvníků přicestovalo za turistikou, dalších 6 % na kulturní akce, 5 % uvedlo jako důvod návštěvy obchodní jednání a dalších 5 % návštěvu příbuzných (Turisté - výzkumná zpráva, 2004) Dopravní dostupnost Prahy Pro Prahu je velmi důleţitá snadná dopravní dostupnost z mnoha evropských i světových měst. Nejčastěji vyuţívanou dopravou do Prahy je bezpochyby letecká, nicméně je dobře dostupná i po ţeleznici a také osobním autem. Podle studie Turisté a návštěvníci Prahy z roku 2004 se uvádí, ţe 59 % všech turistů pouţilo k cestě do Prahy leteckou dopravu. Vlakem přicestovalo 17 % turistů, osobní auto vyuţilo k dopravě do Prahy 13 % a zbylých 11 % přicestovalo autobusem, ať uţ linkovým či zájezdovým (Turisté - výzkumná zpráva, 2004). 36

37 Tab. 4. Způsob dopravy zahraničních turistů do Prahy v letech 1997, 1998, 2001 a (převzato z Rok 1997 Rok 1998 Rok 2001 Rok 2004 VII. IX. celkem VII. IX. celkem VII. IX. celkem IV. VII celkem Letadlo Vlak Osobní automobil (dodávkový) Zájezdový autobus Dálkový (linkový) autobus Z tabulky můţeme vidět, ţe se v průběhu let 1997 aţ 2004 neustále zvyšuje podíl turistů, kteří do Prahy přicestují letadlem. V roce 1997 přiletělo do Prahy letadlem 33 % všech turistů a v roce 2004 to bylo jiţ 59 % všech turistů. Souvisí to s rozvojem letecké dopravy a také s příchodem nízkonákladových aerolinií na český trh. Z ostatních druhů dopravy je nutno zmínit pokles vyuţití zájezdových autobusů - v roce 1997 to bylo 18 % a v roce 2004 uţ 7 %. Podíl turistů, kteří do Prahy cestují vlakem, osobním automobilem nebo zájezdovým autobusem se v průběhu let 1997 aţ 2004 nijak výrazně nezměnil Spokojenost turistů v Praze Podle publikace Turisté Výzkumná zpráva 2004 se turistům v Praze nejvíce líbí architektura Prahy, kterou 85 % respondentů označilo na škále 1 aţ 5 známkou 1. Na druhém místě je celková atmosféra města, kterou známkami 1 nebo 2 označilo 90 % účastníků. Dalším aspektem je městská hromadná doprava, kterou pozitivně hodnotila více jak polovina respondentů. Naopak na posledních místech nalezneme taxisluţby, kontakt s místními obyvateli, informační centra a kvalitu kuchyně. Je tedy jasné, ţe má stále co zlepšovat a její potenciál není zcela vyuţitý. Dalším bodem tohoto výzkumu byla otázka, co návštěvníky v Praze příjemně překvapilo v roce % návštěvníků uvedlo, ţe je příjemně překvapily historické památky a architektura. 13 % dotázaných uvedlo, ţe byli příjemně překvapeni cenami v Praze a celkovou atmosférou. 12 % respondentů příjemně překvapilo chování lidí a vzhled města. Nicméně dotazovaní také uvedli, ţe je třeba v Praze rozhodně zlepšit infrastrukturu, turistické značení, poskytování informací a další příbuzné sluţby, neboť kompletní informační servis má stále mnoho nedostatků (Turisté - výzkumná zpráva, 2004). 37

38 4. 2. Střední Čechy Charakteristika středních Čech Středočeský kraj je největším krajem České republiky. Rozkládá se na ploše km 2, coţ je téměř 14 % rozlohy ČR. V roce 2009 zde ţilo obyvatel, čímţ se kraj stává čtvrtým nejlidnatějším krajem ČR. Na území Středočeského kraje se nachází 12 okresů: Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, východ, západ, Příbram a Rakovník. V roce 2001 bylo na území Středočeského kraje obcí. (ČSÚ, 2010) Obr. 18. Administrativní členění Středočeského kraje. (převzato z Zatímco má významný globální potenciál, ve Středních Čechách se jiţ odráţí fakt, ţe jsou zázemím Prahy a přitahují spíše domácí turisty. Podle J. Vystoupila a kol. (2007) je Středočeský kraj bezprostředním i vzdálenějším zázemí hlavního města, coţ lze v řadě směrů povaţovat za výhodu. Samozřejmě těţí z přítomnosti Prahy, nicméně jsou Střední Čechy spíše navštěvovány domácími turisty a jsou svou polohou jakoţto vnitřní periferie limitovány. Vzhledem k blízkosti Prahy se zde nachází několik celorepublikově významných rekreačních chatových oblastí a Středočeský kraj tak naplňuje svůj rekreační potenciál vůči Praze. 38

39 Podle studie COT business má Středočeský kraj výhodnou polohu blízko Prahy, významné kulturní památky, nádhernou přírodu s mnoha rezervacemi a několika CHKO a velmi variabilní moţnosti turistiky jako například lázeňství, pěší a cykloturistika, agroturistika a další (COT business, 2009) Infrastruktura cestovního ruchu Ve Středočeském kraji bylo v roce 2008 celkem 544 hromadných ubytovacích zařízeních s lůţky. Podle jednotlivých okresů se nejvíce ubytovacích zařízení nachází v okrese Příbram, kde v roce 2008 bylo 92 hromadných ubytovacích zařízení. Následuje okres Mladá Boleslav s 61 ubytovacími zařízeními a okres Benešov s 60 ubytovacími zařízeními (ČSÚ, 2009). HUZ ve Středočeském kraji 2008 Příbram -východ Mladá Boleslav Kutná Hora Kladno Benešov Obr. 19. Počet hromadných ubytovacích zařízení ve Středočeském kraji v roce (zpracováno podle Podíl jednotlivých kategorií hromadných ubytovacích zařízení se od Prahy liší (viz. Tab. 1). Střední Čechy jakoţto destinace primárně určená spíše k rekreaci domácích turistů mají niţší podíl hotelů se čtyřmi nebo pěti hvězdičkami. Těchto hotelů bylo v roce 2004 ve Středočeském kraji jen 18 z celkového počtu 269 v celé ČR. Naopak hotelů niţší kategorie a penzionů se nachází ve středních Čechách 284, coţ je 51 % všech hromadných ubytovacích zařízení. Dalšími ubytovacími zařízeními jsou kempy, kterých je 12 % a chatové osady a turistické ubytovny, které tvoří 14 % všech ubytovacích zařízení ve Středočeském kraji (ČSÚ, 2009). 39

40 Obr. 20. Kategorie ubytovacích zařízení ve Středočeském kraji v roce (zpracováno podle Návštěvnost středních Čech Návštěvnost Středočeského kraje českými turisty byla v roce 2008 nejvyšší z celé ČR, coţ znamená, ţe jsou střední Čechy velmi významnou destinací domácího cestovního ruchu. Střední Čechy navštívilo 3, 1 milionů turistů. Na druhém místě byl Jihočeský kraj se 2,1 milionem turistů. je na 6. místě s 1, 1 milionem domácích návštěvníků. Pokud porovnáme náklady na jednu cestu, je Středočeský kraj na posledním místě, neboť jsou u něj absolutně nejniţší náklady na jednu cestu. Na prvním místě je pro změnu, kde jsou náklady nejvyšší. (ČSÚ, 2009) Tab. 5. Počet hostů a přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních Středočeského kraje v letech 2000 aţ (zpracováno podle Celkový počet hostů v ubytovacích zařízeních ve středních Čechách se od roku 2000, kdy byl hostů, významně sníţil. V roce 2009 to bylo hostů. 40

41 Srovnání počtu hostů v ubytovacích zařízeních Středočeského kraje podle rezidentů a nerezidentů jasně ukazuje, ţe domácí návštěvníci převaţují. Vývoj počtu obou skupin je poměrně odlišný. Zatímco u rezidentů se křivka drţí hodnoty kolem půl milionu návštěvníků, u zahraničních návštěvníků křivka klesá a jejich počet se neustále sniţuje. Důvodem můţe být zvětšující se počet ubytovacích zařízení přímo v Praze, jeţ způsobuje odliv zahraničních návštěvníků ubytovaných ve Středočeském kraji. Opět vidíme pokles v roce 2002, kdy byly v Praze jiţ zmiňované povodně a tento fakt se odrazil i na návštěvnosti Středočeského kraje. Zajímavé by bylo sledovat aktuální počty návštěvníků v době ekonomické stagnace, neboť pravděpodobně se dále bude sniţovat počet zahraničních hostů a mírně bude stoupat počet domácích turistů, kteří z ekonomického hlediska budou trávit dovolenou v ČR. Obr. 21. Vývoj počtu hostů v hromadných ubytovacích zařízeních Středočeského kraje v letech 2000 aţ (zpracováno podle Národnost zahraničních návštěvníků Středočeského kraje byla podle J. Vystoupila a kol. (2007) v roce 2005 v následujícím pořadí: Němci, Slováci, Poláci a Nizozemci. Přičemţ návštěvníci z Německa tvořili 30% všech zahraničních návštěvníků. 41

42 Potenciál středních Čech Agentura Czechtourism doporučuje v publikaci pro zahraniční návštěvníky Prahy tyto jednodenní výlety mimo Prahu do cílů ve Středočeském kraji: Kutná Hora, Karlštejn, Konopiště, Český Šternberk, Nelahozeves, Křivoklát, Příbram a Český ráj. Kromě těchto hradů a zámků se ve středních Čechách nachází mnoho dalších kulturních památek a přírodních pozoruhodností, nicméně v publikaci Návštěvnost turistických cílů 2008, kterou vydala agentura Czechtourism se na prvním z pěti míst nachází právě Kutná Hora, která je významnou památkou UNESCO a také jedinou památkou ve Středočeském kraji, která je v tomto seznamu zapsána. Hrad Karlštejn patří tradičně mezi nejnavštěvovanější památky a to jak ze strany zahraničních návštěvníků, tak i obyvatel ČR. Zároveň je to čtvrtý nejnavštěvovanější hrad v celé České republice. Zámek v Průhonicích je také významnou kulturní památkou a je pátým nejnavštěvovanějším zámkem v ČR. Vysoká návštěvnost je v tomto případě dána těsnou blízkostí u hlavního města, která souvisí s výbornou dopravní dostupností. Zámek Konopiště v okrese Benešov je čtvrtým nejnavštěvovanějším místem ve Středočeském kraji a po něm následuje na pátém místě hrad Český Šternberk. Obě tyto památky jsou v od Prahy vzdáleny necelou hodinu jízdy a to hraje v jejich prospěch. V publikaci o navštěvovaných cílech jsou kromě jednotlivých krajů zmíněny také konkrétní kategorie cílů, které lze navštívit, a mezi technickými památkami nalezneme na čtvrtém místě Hornické muzeum v Příbrami a na pátém místě se nachází Muzeum Škoda auto v Mladé Boleslavi. Obr. 22. Návštěvnost turistických cílů ve Středočeském kraji v roce (převzato z Ve Středočeském kraji také nalezneme 5 chráněných krajinných oblastí. Jsou to CHKO Křivoklátsko, Blaník, Kokořínsko, Český kraj a Český ráj. Také se zde nachází několik biosférických rezervací (COT business, 2009) 42

43 Druhé bydlení ve středních Čechách Je důleţité zmínit význam individuálních rekreačních objektů v kontextu středních Čech. Podle D. Fialové (1992) bylo v ČR rekreačních objektů, z toho 54 % byly objekty individuální rekreace a objekty druhého bydlení činí 20 % všech staveb ve Středočeském kraji. (která čísla se vztahují k ČR a která ke Středočeskému kraji???) V roce 1991 zde (tj. kde???) podle J. Vystoupila a kol. (2007) bylo 428 tisíc lůţek v těchto objektech. Podle Atlasu cestovního ruchu má druhé bydlení svá prostorová specifika a nejčastěji se vyskytuje v příměstských rekreačních oblastech, v blízkosti našich nejvýznamnějších rekreačních řek a také v některých moravských horských oblastech. V tomto směru je Středočeský kraj fenoménem příměstské rekreace, neboť je to jednak příměstská oblast a zároveň zde nalezneme významné rekreační toky jako jsou Sázava, Vltava, Labe a Berounka. Podle M. Ouředníčka (2000) je rekreační zázemí Prahy vymezeno okresy západ a východ. Podle D. Fialové (2000) bylo v roce 1996 jen na území okresu západ více rekreačních objektů neţ v celém Slovensku. Nejvíce objektů druhého bydlení nalezneme v okresech východ a západ v jižní části, která má příznivé přírodní podmínky a lemuje toky. (in FIALOVÁ, D. 2000, s. 54) Obr. 23. Hustota zástavby objekty druhého bydlení ve Středočeském kraji (převzato z D. Fialová, 2000) 43

44 Šetření J. Mejsnarové (2002), které probíhalo v roce 2001 ve vybraných chatových oblastech v okolí Prahy ukazuje, ţe je obsazenost rekreačních objektů závislá na několika faktorech. Prvním z nich jsou klimatické podmínky, které souvisí s ročními obdobími, neboť většina chat a chalup není dostatečně vybavená pro provoz v zimě. S tím souvisí také problém přístupnosti u některých rekreačních objektů z důvodu nepřízně počasí. Nárůst návštěvnosti objektů individuální rekreace je patrný od měsíce března a typické jsou vícedenní pobyty, neboť průměrná vzdálenost objektů od bydliště je 40 aţ 50 minut cesty. Průměrná obsazenost rekreačních objektů je 2 osoby na objekt a průměrný počet návštěv objektu během roku je 16,5. Obr. 24 Rozmístění objektů druhého bydlení v ČR v roce 1991 (převzato z Atlasu CR, 2006) 44

45 5 ANALÝZA ROZVOJOVÝCH ZÁMĚRŮ 5.1. Strategické dokumenty Z předchozí kapitoly je zřejmé, ţe cestovní ruch v Praze a Středočeském kraji má velký potenciál. Vyuţití tohoto potenciálu a příznivě vyznívajících prognóz v cestovním ruchu je závislé na strategických plánech a projektech jednotlivých regionů. Je důleţité se zaměřit na odstranění stávajících problémů a zvýšit celkový objem cestovního ruchu v obou destinacích. Podle agentury Czech tourism by mělo být společným zájmem všech zainteresovaných stran: hledání cest a řešení k naplnění z prognóz vyplývajících příležitostí a to jak na národní úrovni, tak na úrovni krajů jako nejvyšších samosprávních celků a na úrovni turistických regionů jakožto nejvyšších marketingových celků cestovního ruchu. (Cestovní ruch v regionech ČR, 2003). Důleţitým dokumentem regionální úrovně je ve spojení s Prahou její Strategický plán rozvoje. Tento programový dokument byl schválen v roce 2000 a stanovuje priority a cíle města pro dalších 15 aţ 20 let. Strategický plán hlavního města Prahy zmiňuje s souvislosti v cestovním ruchem celkem 10 programů, z nichţ ani jeden není primárně zaměřen na cestovní ruch, nicméně jsou povaţovány za řešení cílů, které si v oblasti cestovního ruchu stanovila. Cíle jsou následující: Rozvoj Prahy jako významného města nově formované Evropy prosazení se na trhu evropských metropolí Zachování a vyuţití jedinečnosti Prahy. Posílení image Prahy jako kulturního a historického fenoménu i v mezinárodním měřítku Uchovat charakter jednotlivých částí města bez porušení genia loci Prahy a zejména Praţské památkové rezervace Respektování historického a urbánního dědictví v zamýšleném dlouhodobém vývoji území Odlehčit historickému centru Prahy Rovnováha mezi rozvojem cestovního ruchu a jeho vlivem na městské prostředí Vytvoření image Prahy jako bezpečné metropole pro obyvatele i návštěvníky Dostupná nabídka kvalitních informačních sluţeb Vyuţití kulturních aktivit ke zvýšení atraktivnosti a návštěvnické přitaţlivosti města 45

46 Zefektivnění podpory kulturních, sportovních a rekreačních aktivit Postupné zkvalitnění všech sloţek ţivotního prostředí na území města Zachovat vizuální kvalitu pohledů a panoramat v praţské kotlině Integrace do evropských dopravních sítí Postupné zlepšení podmínek pro cyklistickou dopravu Středočeský kraj zmiňuje ve svém strategickém dokumentu z roku 2007 Program rozvoje cestovního ruchu 5 hlavních cílů v oblasti cestovního ruchu: Zlepšení pozice kraje v počtu turistů (ubytovaní alespoň na 1 noc) a dosaţení úrovně 1,1 mil. ubytovaných hostů v zařízeních Středočeského kraje (tj. cca 5 % roční růst). Při zachování poměrného nárůstu absolutního počtu návštěvníků a turistů z NUTS II Střední Čechy zvýšit podíl návštěvníků a turistů z ostatních částí ČR a ze zahraničí. Zlepšení pozice kraje z pohledu ukazatele průměrné délky pobytu turistů v kraji a dosaţení hodnoty nad úrovní průměru ČR. Vytvoření nové silné image kraje v sektoru cestovního ruchu jako cílové destinace specifické zejména poznávací turistikou, zaměřenou na historické a kulturní atraktivity, aktivními pobyty a rekreačními pobyty spojenými s venkovským prostředím a s vodními toky a vodními plochami v kraji, incentivní turistiku spojenou s poznáváním historických atraktivit, s venkovským prostředím a s významnými vodními toky a plochami v kraji. Posílení pozice kraje jako přirozené doplňkové destinace a klidového zázemí pro návštěvníky a turisty přijíţdějící do Prahy a jako přirozeného volnočasového a rekreačního zázemí pro silnou populaci hlavního města. Na tyto body navazuje 6 strategických rozvojových oblastí v cestovním ruchu, které Středočeský kraj stanovil: Infrastruktura cestovního ruchu Produktová nabídka cestovního ruchu Kvalita sluţeb cestovního ruchu Rozvoj lidských zdrojů v cestovním ruchu Marketing a marketingová komunikace Organizace cestovního ruchu 46

47 5. 2. Kategorizace projektů Databáze projektů v cestovním ruchu obsahuje 215 projektů z období let 2005 aţ Projekty byly vybírány primárně se zaměřením na cestovní ruch. Nejsou zde projekty obnovy kulturních památek ani projekty dopravní a další infrastruktury přímo nesouvisející s cestovním ruchem. Projektů pro Prahu je 125 a pro Středočeský kraj Kategorizace podle způsobu financování. Způsoby financování daných projektů jsou rozličné. Projekty mohou být financovány různými způsoby: soukromými subjekty, magistrátem, krajem či jiným samosprávným celkem fondy EU Fondy EU mají 4 programy zaměřené na cestovní ruch v programovacím období 2007 aţ Tyto programy jsou: Integrovaný operační program, který je zaměřen na zlepšení fungování státní správy. Cestovní ruch je zde pak podporován prioritní oblastí 4: Národní podpora cestovního ruchu. Regionální operační program, který je hlavním finančním zdrojem v oblasti cestovního ruchu ze všech 4 programů EU. Program přeshraniční spolupráce, který se Prahy a Středočeského kraje netýká. Program rozvoje venkova, kde je cestovní ruch financován v rámci zemědělské politiky EU. Cestovní ruch spadá pod Osu III Podpora rozvoje ţivotních podmínek na venkově a diverzifikace ekonomických činností. V Praze je část projektů spolufinancována magistrátem, který kaţdý rok uděluje granty na vybrané projekty. Další část projektů je financována z dotačního programu JPD 3 coţ je Jednotný programový dokument pro cíl 3, který získával prostředky z Evropského sociálního fondu v letech 2003 aţ Další financování projektů v cestovním ruchu za pomoci Evropské unie nebylo v dalších letech moţné, neboť prioritní osy fondů v pro roky 2007 aţ 2013 nejsou primárně na cestovní ruch zaměřeny. Ve Středočeském kraji je velká část projektů financována Regionálním operačním programem 47

48 Obr. 24. Projekty v cestovním ruchu podle způsobu financování v Praze (vypracováno podle Příl. 1) Rozloţení projektů podle způsobu financování v Praze je následující: magistrát financoval celkem 28 projektů, Evropský sociální fond prostřednictvím Jednotného programového dokumentu pro cíl 3 (JPD3) financoval 56 projektů a 45 projektů nezískalo ani jeden z těchto finančních prostředků a jejich finanční zdroje jsou soukromé. Obr. 25. Projekty v cestovním ruchu podle způsobu financování ve Středočeském kraji Ve Středočeském kraji bylo s pomocí Regionálního operačního programu financováno 81 projektů a s pomocí kraje 27 projektů. 48

49 Kategorizace podle zaměření projektů Projekty v cestovním ruchu lze dělit také podle oblasti, do které směřují. Mohou to být jednak kulturní projekty, projekty zaměřené na vzdělávání zaměstnanců, na zkvalitnění infrastruktury cestovního ruchu, na propagaci destinace nebo různých akcí v destinaci, projekty zaměřené na poznání destinace a další. Obr. 27. Projekty v cestovním ruchu podle oblasti zaměření v Praze. Projekty v Praze jsou velmi často zaměřené na vzdělání zaměstnanců v cestovním ruchu. Na tuto činnost se zaměřovala část dotačního programu JPD 3. Doplňování vzdělání zaměstnanců je vţdy důleţité, většina projektů je zaměřena na zlepšení komunikačních dovedností a komunikaci v cizím jazyce. Další projekty byly nejčastěji zaměřené na propagaci Prahy a činností v Praze bylo to celkem 25 projektů. 20 projektů se zaměřilo na poznání Prahy. 18 projektů bylo definováno jako projekty se zaměřením na kulturu a 9 projektů spadá do kategorie ostatní nejčastěji to byly projekty zaměřené na sport v Praze případně kongresovou turistiku. 49

50 Obr. 28. Projekty v cestovním ruchu podle oblasti zaměření ve Středočeském kraji Rozdělení projektů podle zaměření je ve Středočeském kraji poněkud odlišné. Největší část projektů jsou projekty zaměřené na infrastrukturu v cestovním ruchu, coţ je jedna z prioritních os ROP. Tyto projekty zahrnují cyklostezky, značení, ubytovací kapacity a podobně. 30 projektů je ve Středočeském kraji zaměřeno na propagaci destinace. 27 projektů je kulturního zaměření. 9 projektů se týká poznávání Středočeského kraje a 4 projekty spadají do kolonky ostatní Kategorizace podle cílové skupiny Projekty lze také kategorizovat podle jednotlivých cílových skupin, na které jsou zaměřené. V Praze budeme očekávat projekty zaměřené na zahraniční turisty a ve Středočeském kraji spíše projekty zaměřené na domácí návštěvníky. Obr. 29. Projekty v cestovním ruchu podle cílové skupiny v Praze 50

51 V Praze je z celkových 128 projektů překvapivě 49 zaměřeno na mládeţ, a to jak na zahraniční, tak i domácí mladé návštěvníky. Tyto projekty si zpravidla kladou za důraz poznání metropole a kulturní záţitky. 16 projektů v Praze je zaměřených primárně na zahraniční návštěvníky ať uţ se jedná o propagační materiály, akce nebo jazykové vzdělávání pracovníků ve sluţbách cestovního ruchu. 3 projekty jsou čistě specializované jedná se o jeden projekt pro seniory, jeden projekt pro zdravotně postiţené a jednu úzce profilovanou sportovní akci. Největší podíl mají projekty, které primárně nejsou specializované na nic, respektive jsou to projekty, jejichţ cílem je oslovit jak zahraniční tak i domácí návštěvníky všech věkových kategorií. Obr. 30. Projekty v cestovním ruchu podle cílové skupiny ve Středočeském kraji. Ve Středočeském kraji nenajdeme mnoho projektů zaměřených na konkrétní návštěvníky. Pouze dva projekty jsou určené zejména pro rodiny s dětmi a 4 projekty jsou specializované, jedná se zejména o sportovní aktivity. Ostatní projekty, kterých je 102, jsou opět zaměřeny na všechny cílové uţivatele. Dá se předpokládat, ţe ve Středočeském kraji to budou spíše návštěvníci z České republiky neţ ze zahraničí Kategorizace podle nákladů na projekt Projekty v cestovním ruchu mohou být různě nákladné. V mé databázi se objevují projekty od Kč za propagační projekt Turistickým Polabím na lodi do 47 milionů Kč za projekt Prezentace Prague International maraton v zahraničí. Projekty, které jsou financované za pomoci EU, bývají často nákladnější. Naproti tomu magistrát hlavního města Prahy vţdy na projekty přispívá částkou, která nesmí přesahovat 70% všech nákladů 51

52 tis. Kč tis. Kč na projekt. Podobné podmínky má i krajský úřad Středočeského kraje. Nad Projekty podle nákladů počet projektů Obr. 31. Projekty v cestovním ruchu podle nákladů v Praze. V hlavním městě se většina projektů pohybuje v nákladech od půl milionu do 5 milionů Kč. Je zde jen jeden projekt v kategorii pod 100 tisíc korun. Naopak v kategorii jeden a pět milionů Kč se nachází téměř polovina všech projektů celkem 63. Nad Projekty podle nákladů Středočeský kraj počet projektů Obr. 32. Projekty v cestovním ruchu podle nákladů ve Středočeském kraji. Ve Středočeském kraji je větší rozptyl projektů podle nákladů. Hojně je zde zastoupena kategorie projektů s nízkými náklady. Jsou ve většině financované krajem a jedná se o turistické značení nebo propagaci. Naopak projekty nad 10 milionů jsou rozsáhlé rekonstrukce památek s budováním doplňkové infrastruktury financované EU. 52

53 Konkrétní vybrané projekty Konkrétní vybrané projekty zaměřené na rozvoj cestovního ruchu jsem vybírala tak, aby byly jiţ realizované. Zvolila jsem jeden projekt z kategorie propagace regionu s niţšími náklady a druhý projekt jako příklad zlepšení infrastruktury cestovního ruchu a oţivení regionu, jehoţ náklady byly vysoké. Oba projekty jsou zaměřené spíše na domácí turisty. Projekt Industriální cesty Středozápadem Tento projekt byl zadán městem Kladnem a cílem je vybudování image regionu Středozápad jako atraktivního turistického regionu. Prostředkem jsou mapy a elektronická prezentace. Projekt byl realizován v letech 2006 a 2007 a celkové náklady byly Kč. Podkladem pro projekt byla publikace Industriální cesty Středozápadem, kterou vydalo město Kladno. Projekt se zaměřuje na oblast Kladenska, Berounska, Rakovnicka a Slánska. Výstupem projektu je informační panel, mapy, webová prezentace a CD-ROM. Cílovou skupinou projektu jsou hlavně domácí návštěvníci se zájmem o poznávání, nicméně webová prezentace je i v anglickém jazyce. (Středočeský kraj - Fondy EU, 2010) Obr. 33. Náhled webové prezentace projektu Industriální cesty Českým středozápadem (převzato z Projekt Areál Nelahozeves Tento projekt byl zadán společností Petr Koţený s.r.o. a cílem bylo vybudování komplexního sportovního areálu se zaměřením na vodní turistiku v atraktivní oblasti obce Nelahozeves, která je významnou turistickou destinací středních Čech. Projekt byl realizován v letech 2006 a 2007 a celkové náklady byly Kč, z čehoţ dotace EU činila Kč. Areál se nachází u řeky Vltavy v oblasti, která byla postiţena 53

54 povodněmi v roce Vybudování areálu je tak zároveň i revitalizací tohoto území. Bylo zde vybudování ubytovací a stravovací zařízení, půjčovna lodí a kol a informační centrum (Středočeský kraj - Fondy EU, 2010) Zhodnocení projektů Projekty na zlepšení kvalit sluţeb cestovního ruchu jak v Praze i ve Středočeském kraji jsou nepochybně pozitivním faktorem pro rozvoj regionu a po jejich realizaci vznikne určitý přínos. Ovšem nelze posuzovat projekty generálně, protoţe rozhodující situací je aţ realizace samotného projektu, a to, jak obstojí. Ne kaţdému projektu, který byl schválen, se to podaří. Ovšem paušálně se dá říci, ţe jsou projekty dobře zaměřené. V Praze je klíčovým problémem zlepšení informačních sluţeb a komunikace a zde díky EU bylo realizováno 56 projektů vzdělávání pracovníků nejen v cestovním ruchu. Pod pracovníky, kteří prošli školením, patří například zaměstnanci Dopravního podniku, České pošty, Praţské informační sluţby a mnoha ubytovacích zařízení. Lze jen doufat, ţe toto doplňující vzdělávání bude mít pozitivní dopad na dojem, který si odnášejí návštěvníci hlavního města. Protoţe komunikace se zahraničními návštěvníky má zatím v cestovním ruchu v ČR největší trhliny a problematické je i nahlíţení na turisty jakoţto na zdroj peněz. Podnikatelé a další instituce často zneuţívají návštěvnické neznalosti místních reálií a mnohdy zapomínají, ţe by mělo platit rčení: Náš zákazník, náš pán. Pokud se toto uvede do praxe, budou se k nám turisté jistě rádi vracet. Ve Středočeském kraji je problémem celková infrastruktura a ta můţe být spolu s neefektivní propagací důvodem poklesu návštěvníků. Proto jsou zde projekty také cíleny poměrně dobře, kdy 36 projektů se věnuje zlepšení infrastruktury a 30 projektů je zaměřených na propagaci regionu. Moţná by bylo vhodné zaměřit více projektů přímo na zahraniční návštěvníky, kteří často nemají o Středočeském kraji nejmenší ponětí, ačkoliv mají střední Čechy obrovský potenciál a blízkost Prahy je pozitivním faktorem, z něhoţ lze jednoznačně těţit. Nicméně za kaţdým projektem ať uţ v Praze či ve Středočeském kraji stojí snaha o zlepšení situace, a to lze povaţovat za důleţité. 54

55 6 BUDOUCNOST CESTOVNÍHO RUCHU Lze předpokládat, ţe se počet turistů v Praze a Středních Čechách bude zvyšovat. Podle WTO se celkový objem turistického ruchu neustále zvyšuje. Vzhledem k současné situaci (viz kapitola 5) bude v Praze růst vyšší neţ ve Středočeském kraji. se stále snaţí zlepšovat infrastrukturu cestovního ruchu a je pravděpodobné, ţe se kvalita sluţeb projeví v počtu nejen zahraničních návštěvníků. Středočeský kraj je na tom v oblasti infrastruktury o něco hůře, proto je třeba více projektů, které by tento stav napravily. Nicméně střední Čechy budou nadále vyhledávaným cílem domácích turistů a v budoucnu by se mohl zvýšit i počet turistů zahraničních. Obr. 34. Předpokládaný vývoj cestovního ruchu v jednotlivých regionech světa v letech 2010 a 2020 (převzato z Podle WTO bude v příštích 10 letech Evropa regionem s nejpomalejším růstem cestovního ruchu, nicméně počet turistů se bude stále zvětšovat. WTO také uvádí, ţe podíl turistů ve Střední a východní Evropě se oproti roku 1995 zdvojnásobí a tyto regiony tak nahradí stávající turisticky oblíbenou západní Evropu. Celkový počet turistů v Evropě bude 717 milionů v roce Jako nové vedoucí destinace jsou uvedeny Rusko a Česká republika. Česká republika má tu výhodu, ţe leţí ve výhodné geografické poloze mezi velkými trhy západní Evropou a Ruskem. Velice pozitivním jevem bylo začlenění ČR do EU, a pokud ČR v nejbliţších letech převezme Euro za svou měnu, bude podle WTO ještě lákavější turistickou destinací. Kromě toho se díky přísnějším normám EU zlepší celková infrastruktura cestovního ruchu a díky otevřeným hranicím odpadly bariéry. Rostoucí 55

56 ekonomika také bude nahrávat kongresové turistice, která se podle WTO bude stále rozvíjet uţ díky výše zmíněné poloze. Konkrétně by do České republiky mohlo v roce 2020 přijet 44 milionů turistů, coţ by představovalo 2,7 % podíl na cestovním ruchu celého světa. Hlavní lokalitou zůstane, nicméně návštěvníci by podle WTO měli projevit zájem i o další lokality, zejména venkovského charakteru, coţ bude souviset s rozvojem agroturistiky a dalších alternativních forem cestovního ruchu. Podle zprávy ETC- Trends for tourism in Europe (2003), která popisuje budoucí trendy v cestovním ruchu, se také změní nejen cílové destinace, ale také chování samotných turistů. Ti budou preferovat kratší pobyty vícekrát do roka, coţ nahrává městské turistice v Praze. Návštěvníci budou také preferovat relaxační a lázeňské pobyty v tomto směru jim má ČR rozhodně co nabídnout a ačkoliv se lázně nenachází přímo v Praze a většina z nich ani ve Středočeském kraji, vzhledem k omezené dostupnosti celé ČR nejen leteckou dopravou bude slouţit jako tranzitní bod, kde mohou turisté strávit nějaký čas. Tento poznatek platí i pro různé další formy nových druhů turistiky, jako například agroturistika. V důsledku globalizace by mohla definitivně ztratit nálepku města s nádechem exotiky a stát se plnohodnotnou moderní evropskou metropolí. Důraz budou turisté klást také na poznání, budou se zajímat o umění, kulturu a historii a zde můţe nalézt své uplatnění. 56

57 7 LETECKÁ DOPRAVA V PRAZE Charakteristika letecké dopravy Na rozvoj cestovního ruchu má vliv mnoho faktorů. Jedním z nich je i dopravní dostupnost dané destinace. Podle místopředsedkyně Evropské komise Loyoly de Palacio je cestovní ruch jeden z hlavních stimulů poptávky po dopravě. Cesty uskutečněné letadlem představují dominantní druh dopravy. 47% Evropanů vyuţívá pro mezinárodní cesty leteckou dopravu, která zaznamenává největší nárůst za posledních 20 let. Od roku 1980 se v průměru zvyšuje o 7 % ročně a provoz na letištích v Evropě se od roku 1970 zpětinásobil. Podle WTO se má do roku 2020 objem letecké přepravy oproti roku 2008 zdvojnásobit. (WTO, 2009). V roce 2008 bylo 52 % všech turistických cest uskutečněných letadlem. V roce 2005 to bylo 48 %, takţe stoupající trend je zcela zřejmý. Na území hlavního města Prahy leţí mezinárodní letiště Ruzyně, které je zároveň největším a nejvýznamnějším letištěm celé České republiky. Velkým potenciálem tohoto letiště je poloha ve středu Evropy, neboť se stává významným tranzitním cílem při cestách do celé Evropy (Letiště, 2010). Od centra Prahy je vzdálené 17 kilometrů, nicméně dopravní dostupnost z centra Prahy není ideální. Tento problém by mohlo vyřešit plánované prodlouţení trasy metra A z Dejvické přes Motol aţ na letiště Ruzyně. Plánovaná trasa, jejíţ stavba začala v dubnu roku 2010, by měla být postavena v roce 2018 a cesta z centra na letiště se tak zkrátí o 10 minut a hlavním benefitem bude zjednodušení cesty a hlavně zvýšení kapacity (Magistrát hl. m. Prahy, 2010) Počty cestujících V roce 2009 odbavilo letiště v Ruzyni 11,6 milionů pasaţérů a vzhledem k plánované stavbě nové ranveje, která by měla být v provozu v roce 2014 by se počet pasaţérů měl stále zvyšovat, neboť letecká doprava ve střední a východní Evropě je stále poddimenzována a lidé zde nejsou tolik zvyklí létat. Plánovaný odhad počtu cestujících v roce 2020 je 21 milionů. (ČT 24 ekonomika, 2010) 57

58 Obr. 35. Vývoj počtu odbavených cestujících na letišti Ruzyně v letech 1991 aţ 2009 (převzato z Počet cestujících odbavených na letišti Ruzyně kaţdým rokem stoupá. V roce 1991 bylo na letišti odbaveno 1,5 milionů cestujících, v roce 2000 to bylo necelých 6 milionů cestujících a v roce , 6 milionů cestujících (Letiště, 2010). Obr. 36. Počet příletů na letiště Ruzyně v měsících červnu a listopadu v letech 1990 aţ 2009 (upraveno podle databáze OAG MAX Bureau). Počet příletů na letiště Ruzyně také stoupá. V roce 1990 zde bylo za měsíc červen příletů. V roce 2000 to bylo v červnu jiţ příletů a v roce 2009 v témţe měsíci 6 178, coţ je v průměru 206 příletů denně. Je tedy zřejmé, ţe objem letecké dopravy na letišti v Ruzyni stále narůstá. Jsou zde také sezónní rozdíly, kdy v červnu je vţdy více příletů neţ v listopadu a tento rozdíl je s přibývajícím počtem příletů 58

Cestovní ruch. VY_32_INOVACE_Z.3.25 PaedDr. Alena Vondráčková 2.pololetí školního roku 2012/2013

Cestovní ruch. VY_32_INOVACE_Z.3.25 PaedDr. Alena Vondráčková 2.pololetí školního roku 2012/2013 Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

X. Cestovní ruch. moderního životního stylu

X. Cestovní ruch. moderního životního stylu Kap 10-2003.qxd 10.1.2003 14:53 Page 213 213 Cestování součást moderního životního stylu Cestovní ruch se ve druhé polovině dvacátého století prosadil jako nejvýraznější společenský, kulturní i ekonomický

Více

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše Pracovní skupina Cestovní ruch 18. 12. 2012 ISRR Krkonoše Cíl: analyzovat aktuální situace regionu Krkonoše identifikovat rozvojové problémy Krkonoš navrhnout

Více

PŘEDNÁŠKA č. 10. Cestovní ruch a rekreace

PŘEDNÁŠKA č. 10. Cestovní ruch a rekreace PŘEDNÁŠKA č. 10 Cestovní ruch a rekreace Základní charakteristika cestovního ruchu v ČR počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních v roce 2009 v ČR meziročně klesl o šest procent na 36,9 milionu

Více

Předpoklady pro rozvoj CR - charakteristika potřeb

Předpoklady pro rozvoj CR - charakteristika potřeb Předpoklady pro rozvoj CR - charakteristika potřeb Iveta Hennetmairová Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr.

Více

Monitoring návštěvníků v turistickém regionu Jižní Morava. Porovnání léto 2005 léto 2006

Monitoring návštěvníků v turistickém regionu Jižní Morava. Porovnání léto 2005 léto 2006 Monitoring návštěvníků v turistickém regionu Jižní Morava Porovnání léto léto 6 www.gfk.cz www.czechtourism.cz Agenda Parametry projektu Hlavní výsledky Shrnutí Parametry projektu Monitoring návštěvníků

Více

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous Ing. Miroslav Kalous Náměstek ministra Obsah prezentace Význam cestovního ruchu pro ČR Základní statistická data cestovního ruchu Podpora cestovního

Více

Postavení a význam cestovního ruchu v České republice Přínosy cestovního ruchu pro Českou republiku sledované období 2006-2008

Postavení a význam cestovního ruchu v České republice Přínosy cestovního ruchu pro Českou republiku sledované období 2006-2008 TRAVEL, LEISURE AND TOURISM Postavení a význam cestovního ruchu v České republice Přínosy cestovního ruchu pro Českou republiku sledované období 2006-2008 červen 2010 prezentace 12.7.2010 ADVISORY Cíle

Více

Profil domácího turisty (zima 2009/2010)

Profil domácího turisty (zima 2009/2010) Profil domácího turisty (zima 2009/2010) Bc. Petra Paduchová CzechTourism EDEN Cíl: Zjistit profil domácích návštěvníků / turistů v krajích / regionech České republiky Termín projektu: 2009 2014 Způsob

Více

Aktuální data statistiky cestovního ruchu

Aktuální data statistiky cestovního ruchu Aktuální data statistiky cestovního ruchu MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Ing. Margit Beníčková, Ing. Pavel Vančura Hlavní body prezentace: projekty na zkvalitnění statistických

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České

Více

ORGANIZACE A ŘÍZENÍ CESTOVNÍHO RUCHU V ÚSTECKÉM KRAJI - KOMPARACE

ORGANIZACE A ŘÍZENÍ CESTOVNÍHO RUCHU V ÚSTECKÉM KRAJI - KOMPARACE Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a cestovní ruch ORGANIZACE A ŘÍZENÍ CESTOVNÍHO RUCHU V ÚSTECKÉM KRAJI - KOMPARACE The organization and managing of tourism

Více

Monitoring návštěvníků Libereckého kraje zima 2006

Monitoring návštěvníků Libereckého kraje zima 2006 Monitoring návštěvníků Libereckého kraje zima 2006 Pro Krajský úřad Libereckého kraje zpracoval Masarykova univerzita v Brně Centrum regionálního rozvoje červen 2006 Autorský kolektiv Ing, Martin Šauer

Více

1.Teoretické vymezení cestovního ruchu v platební bilanci 2. Cestovní ruch v platební bilanci ČR 3. Dopady hospodářské krize na cestovní ruch 4.

1.Teoretické vymezení cestovního ruchu v platební bilanci 2. Cestovní ruch v platební bilanci ČR 3. Dopady hospodářské krize na cestovní ruch 4. Zahraniční cestovní ruch ČR Rudolf Olšovský ředitel odboru platební bilance Sekce měnová a statistiky ČNB VŠE Praha 17. září 2009 Obsah 1.Teoretické vymezení cestovního ruchu v platební bilanci 2. Cestovní

Více

Strategie rozvoje cestovního ruchu v Kraji Vysočina na období

Strategie rozvoje cestovního ruchu v Kraji Vysočina na období Strategie rozvoje cestovního ruchu v Kraji Vysočina na období 2017 2025 Mgr. Lukáš Dědič PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Člen skupiny PAAC CONSORTIUM Web: rozvoj-obce.cz Email: info@rozvoj-obce.cz

Více

Databáze CzechTourism

Databáze CzechTourism Monitoring návštěvníků v turistickém regionu Plzeňsko Vyhodnocení etapy zima 2006/2007 www.gfk.cz www.czechtourism.cz Agenda 1 Parametry projektu 2 3 Hlavní výsledky Shrnutí 1 Parametry projektu Monitoring

Více

Návštěvnost města Kutná Hora v roce 2018 Analytické studie

Návštěvnost města Kutná Hora v roce 2018 Analytické studie Návštěvnost města Kutná Hora v roce 2018 Analytické studie - Strukturovaná analýza návštěvnosti města Kutná Hora 2018 - Analýza cílových skupin dle demografických parametrů 2018 - Analýza návštěvnosti

Více

Příjezdový cestovní ruch

Příjezdový cestovní ruch Příjezdový cestovní ruch Historie projektu Příjezdový cestovní ruch Od-do Měsíců Zadavatel Vzorek Kde / / CzT / / MMR / / CzT / / MMR / / CzT / / MMR / / CzT / / MMR / / CzT Hlavní silniční přechody,železniční

Více

Determinanty regionáln. lní konkurenceschopnosti a regionáln

Determinanty regionáln. lní konkurenceschopnosti a regionáln Determinanty regionáln lní konkurenceschopnosti a regionáln lních disparit v ČR Přednáška Studentského ekonomického klubu Marta Šlehoferová 20.5.2010 Struktura přednášky pojem konkurenceschopnost regionů

Více

Monitoring návštěvnosti JMK

Monitoring návštěvnosti JMK Monitoring návštěvnosti JMK Doc. RNDr. Jiří Vystoupil, CSc. Ing. Martin Šauer, Ph.D. Katedra regionální ekonomie a správy 1 Struktura původu respondentů n = 2 080 zahraniční 17,6 % domácí 82,4 % Rusko

Více

Cestovní ruch v Praze rok 2013 celkové zhodnocení po revizi dat

Cestovní ruch v Praze rok 2013 celkové zhodnocení po revizi dat Cestovní ruch v Praze rok 2013 celkové zhodnocení po revizi dat Na základě výsledků projektu Ministerstva pro místní rozvoj "Zkvalitnění informací o vybraných sektorech cestovního ruchu" byl v první čtvrtině

Více

Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje

Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje 2014-2020 Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014 2020 (SRR) je základním koncepčním dokumentem v oblasti regionálního rozvoje. Dle

Více

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ Obor: Cestovní ruch Analýza cestovního ruchu Chorvatska Diplomová práce Autor: Bc. Petra Jelínková Vedoucí práce: Ing. Zdenka Petrů Prohlášení:

Více

1 Úvod 15 Literatura a prameny ke kapitole Vymezení cestovního ruchu 17

1 Úvod 15 Literatura a prameny ke kapitole Vymezení cestovního ruchu 17 O autorech 11 Předmluva 13 1 Úvod 15 Literatura a prameny ke kapitole 16 2 Vymezení cestovního ruchu 17 2.1 Základní pojmy v cestovním ruchu 18 2.2 Typologie cestovního ruchu 19 2.2.1 Formy cestovního

Více

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 2009-2015 Srpen 2013 / Jan Tuček / STEM/MARK, a.s. Souhrnné výsledky za 1. pololetí 2013 Typ návštěvníka 1. pololetí 2013 1. pololetí 2012 A. Zahraniční turista 39,0 % 39,5 % B.

Více

ING. ZUZANA EKRTOVÁ Zpracováno dne: 8. 1. 2013

ING. ZUZANA EKRTOVÁ Zpracováno dne: 8. 1. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_EKRZU_EKONOMIKA2_16 Název materiálu: CESTOVNÍ RUCH Tematická oblast: Ekonomika, 2. ročník Anotace: Prezentace charakterizuje žákům podstatu a členění cestovního ruchu

Více

Příprava Koncepce CR Jihočeského kraje Mgr. Vladimíra Vyhnálková

Příprava Koncepce CR Jihočeského kraje Mgr. Vladimíra Vyhnálková Příprava Koncepce CR Jihočeského kraje 2014-2020 Mgr. Vladimíra Vyhnálková Kdo tvoří koncepci cestovního ruchu Jihočeského kraje? Kdo ji píše? KOLEGIUM CESTOVNÍHO RUCHU poradní orgán hejtmana Jčk, rozšířené

Více

Opatření E 1.1 Podpora přípravy a tvorby programů a produktů cestovního ruchu

Opatření E 1.1 Podpora přípravy a tvorby programů a produktů cestovního ruchu Opatření E 1.1 Podpora přípravy a tvorby programů a produktů cestovního ruchu ucelená nabídka turistických programů a produktů zaměřených na různé tematické oblasti nabídka turistických programů a produktů

Více

Korejská republika. 1. Základní údaje o zemi. 1.1. Obyvatelstvo (odhad pro rok 2005)

Korejská republika. 1. Základní údaje o zemi. 1.1. Obyvatelstvo (odhad pro rok 2005) Korejská republika 1. Základní údaje o zemi 1.1. Obyvatelstvo (odhad pro rok 2005) Obyvatelstvo (mil.) 48,42 Přírůstek obyvatelstva 0,38 % Populace - do 14 let 19,4 % - 15 64 let 72,0 % - nad 65 let 8,6

Více

Vývoj cestovního ruchu v Praze v 1. čtvrtletí 2018

Vývoj cestovního ruchu v Praze v 1. čtvrtletí 2018 Vývoj cestovního ruchu v Praze v 1. čtvrtletí 2018 Ve zkratce: Hostů celkem: 1,499.044 ze zahraničí: 1,239.848 (82,7 %) z tuzemska: 259.196 (17,3 %) Celkově v Praze přírůstek hostů o 121.224 osob (8,8

Více

Cestovní ruch v Plzeňském kraji ve 4. čtvrtletí 2015 a v roce 2015 (předběžné výsledky)

Cestovní ruch v Plzeňském kraji ve 4. čtvrtletí 2015 a v roce 2015 (předběžné výsledky) Cestovní ruch v Plzeňském kraji ve 4. čtvrtletí 2015 a v roce 2015 (předběžné výsledky) Cestovní ruch ve 4. čtvrtletí 2015 V samotném 4. čtvrtletí 2015 navštívilo Plzeňský kraj 119 193 osob, z toho 55,4

Více

MONITORING NÁVŠTĚVNÍKŮ TURISTICKÉHO REGIONU SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TABULKOVÁ PŘÍLOHA

MONITORING NÁVŠTĚVNÍKŮ TURISTICKÉHO REGIONU SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TABULKOVÁ PŘÍLOHA MONITORING NÁVŠTĚVNÍKŮ TURISTICKÉHO REGIONU SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TABULKOVÁ PŘÍLOHA Vyhodnocovací tabulky za celý soubor od r. 2001 výběrový soubor 3 598 respondentů: Kontingenční tabulky podle třídících

Více

Marketing cestovního ruchu

Marketing cestovního ruchu Marketing cestovního ruchu Iveta Hennetmairová Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Iveta Hennetmairová, DiS.

Více

Vývoj cestovního ruchu v Praze v 1. pololetí 2018

Vývoj cestovního ruchu v Praze v 1. pololetí 2018 Vývoj cestovního ruchu v Praze v 1. pololetí 2018 Ve zkratce: Hostů celkem: 3,587.700 ze zahraničí: 3,019.243 (84,2 %) z tuzemska: 568.457 (15,8 %) Celkový přírůstek hostů: 128.875 osob (3,7%) nerezidenti

Více

Zhodnocení dosavadního vývoje trhu cestovního ruchu v roce 2009

Zhodnocení dosavadního vývoje trhu cestovního ruchu v roce 2009 Zhodnocení dosavadního vývoje trhu cestovního ruchu v roce 2009 Konference Hospitality & Tourism Summit 2009 Praha, 9. červen 2009 Aktuální výsledky UNWTO World Tourism Barometer za měsíce leden a únor

Více

Vývoj cestovního ruchu v Praze v 1. pololetí 2017

Vývoj cestovního ruchu v Praze v 1. pololetí 2017 Vývoj cestovního ruchu v Praze v 1. pololetí 2017 Ve zkratce: Hostů celkem: 3,451.526 ze zahraničí: 2,931.298 (84,9 %) z tuzemska: 520.228 (15,1 %) Celkový přírůstek hostů: 290.766 osob (9,2 %) ze zahraničí

Více

Databáze CzechTourism

Databáze CzechTourism Monitoring návštěvníků v turistickém regionu Severozápadní Čechy Vyhodnocení etapy zima 2005/2006 www.gfk.cz www.czechtourism.cz Agenda 1 Parametry projektu 2 3 Hlavní výsledky Shrnutí 1 Parametry projektu

Více

PRIORITY EU V OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE CR

PRIORITY EU V OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE CR Vzdělávací program Podnikové řízení v oblasti cestovního ruchu je financován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR v rámci projektu Školení a vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu. PRIORITY

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

Cestovní ruch v Plzeňském kraji ve 4. čtvrtletí 2015 a v roce 2015

Cestovní ruch v Plzeňském kraji ve 4. čtvrtletí 2015 a v roce 2015 Cestovní ruch v Plzeňském kraji ve 4. čtvrtletí 2015 a v roce 2015 (předběžné výsledky) Cestovní ruch ve 4. čtvrtletí 2015 V samotném 4. čtvrtletí 2015 navštívilo Plzeňský kraj 119 193 osob, z toho 55,4

Více

MASARYKOVA UNIVERZITA

MASARYKOVA UNIVERZITA MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Geografický ústav Lukáš PONECHAL TRANSFORMACE DESTINACÍ LETECKÉ DOPRAVY Bakalářská práce Vedoucí práce: Mgr. Daniel Seidenglanz Brno 2006 Jméno a příjmení autora:

Více

Využívání jihočeských. rybníků k rekreačním. účelům. Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová. Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s.

Využívání jihočeských. rybníků k rekreačním. účelům. Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová. Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s. Využívání jihočeských rybníků k rekreačním účelům Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová Katedra regionálního managementu Ekonomická fakulta, JCU Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s.

Více

Regionální inovační strategie důležitý faktor rozvoje Zlínského kraje

Regionální inovační strategie důležitý faktor rozvoje Zlínského kraje Regionální inovační strategie důležitý faktor rozvoje Zlínského kraje Ing. Jaroslav Drozd náměstek hejtmana Zlínského kraje Kde leží Zlínský kraj Kde leží Zlínský kraj Obecné informace o kraji Počet obyvatel:

Více

Trendy na straně domácí a zahraniční klientely. Ing. Rostislav Vondruška ČCCR - CzechTourism Hospitality & Tourism Summit Praha, 12.4.

Trendy na straně domácí a zahraniční klientely. Ing. Rostislav Vondruška ČCCR - CzechTourism Hospitality & Tourism Summit Praha, 12.4. Trendy na straně domácí a zahraniční klientely Ing. Rostislav Vondruška ČCCR - CzechTourism Hospitality & Tourism Summit Praha, 2.4.202 Světové trendy v cestovním ruchu 2 Trendy ve spotřebním chování /2

Více

DATA O CESTOVNÍM RUCHU DLE ČSÚ

DATA O CESTOVNÍM RUCHU DLE ČSÚ DATA O CESTOVNÍM RUCHU DLE ČSÚ Ondřej Legner, Pavel Vančura, Zdeněk Lejsek Konference ke statistickým projektům MMR, 29. dubna 215, Kaiserštejnský palác ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 1 82 Praha

Více

PRAHA. Podpora cestovního ruchu ze strukturálních fondů Krátké zhodnocení přínosu strukturálních fondů pro rozvoj cestovního ruchu

PRAHA. Podpora cestovního ruchu ze strukturálních fondů Krátké zhodnocení přínosu strukturálních fondů pro rozvoj cestovního ruchu 4.10.2012 PRAHA Podpora cestovního ruchu ze strukturálních fondů Krátké zhodnocení přínosu strukturálních fondů pro rozvoj cestovního ruchu Osnova prezentace Co se podařilo zrealizovat v oblasti podpory

Více

Monitoring návštěvníků v turistickém regionu Jižní Morava. Vyhodnocení etapy léto 2006

Monitoring návštěvníků v turistickém regionu Jižní Morava. Vyhodnocení etapy léto 2006 Monitoring návštěvníků v turistickém regionu Jižní Morava Vyhodnocení etapy léto 2006 www.gfk.cz www.czechtourism.cz Agenda 1 Parametry projektu 2 3 Hlavní výsledky Shrnutí 1 Parametry projektu Monitoring

Více

Vývoj cestovního ruchu v Praze ve 3. čtvrtletí 2017

Vývoj cestovního ruchu v Praze ve 3. čtvrtletí 2017 Vývoj cestovního ruchu v Praze ve 3. čtvrtletí 2017 Ve zkratce: Hostů celkem: 2,245.338 ze zahraničí: 1,969.719 (87,7 %) z tuzemska: 275.619 (12,3 %) Celkově v Praze přírůstek hostů o 90.028 osob (4,2

Více

Vývoj cestovního ruchu v Praze v 1. čtvrtletí 2017

Vývoj cestovního ruchu v Praze v 1. čtvrtletí 2017 Vývoj cestovního ruchu v Praze v 1. čtvrtletí 2017 Ve zkratce: Hostů celkem: 1,375.825 ze zahraničí: 1,134.667 (82,5 %) z tuzemska: 241.158 (17,5 %) Celkově v Praze přírůstek hostů o 82.791 osob (6,4 %)

Více

REGIONALISTIKA REGIONÁLNÍ ANALÝZA SITUACE ČR

REGIONALISTIKA REGIONÁLNÍ ANALÝZA SITUACE ČR REGIONALISTIKA REGIONÁLNÍ ANALÝZA SITUACE ČR 1 KRITÉRIA ANALÝZY ÚZEMÍ EXOGENNÍ FAKTORY RR (geografická poloha, ekonomika.) ENDOGENNÍ FAKTORY RR (politika krajů, obcí, lidské zdroje.) JAK HODNOTIT ROZVOJ

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Moraveč Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 901 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 212 Hustota obyvatel: 24 obyv/km 2

Více

Statistika návštěvnosti města Český Krumlov za kvartál 2012

Statistika návštěvnosti města Český Krumlov za kvartál 2012 Statistika návštěvnosti města Český Krumlov za 1. - 3. kvartál 2012 Českokrumlovský rozvojový fond, spol. s.r.o. Úsek cestovního ruchu Destinační management Náměstí Svornosti 2 381 01 Český Krumlov www.ckrumlov.cz/destination

Více

Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu

Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu Odbor cestovního ruchu bude v následujícím programovacím období realizovat v rámci IOP projekty zaměřené na kvalitu služeb v cestovním

Více

3. Ekonomický vývoj. Silná ekonomika s rostoucím sektorem služeb. Nadprůměrné využívání informačních a komunikačních technologií % 60

3. Ekonomický vývoj. Silná ekonomika s rostoucím sektorem služeb. Nadprůměrné využívání informačních a komunikačních technologií % 60 3. Ekonomický vývoj Silná ekonomika s rostoucím sektorem služeb Nadprůměrné využívání informačních a komunikačních technologií 9 Hlavní město Praha má výrazně odlišnou strukturu v zaměstnanosti i ekonomické

Více

NÁVRHOVÁ ČÁST. Zpracování Strategického plánu rozvoje města Příbram na období let

NÁVRHOVÁ ČÁST. Zpracování Strategického plánu rozvoje města Příbram na období let NÁVRHOVÁ ČÁST Zpracování Strategického plánu rozvoje města Příbram na období let 2014-2020 2014 Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. a 1 Dokument zpracovala

Více

Ekonomická krize a cestovní ruch v České republice. Ing. Jaromír Beránek Mag Consulting, s.r.o.

Ekonomická krize a cestovní ruch v České republice. Ing. Jaromír Beránek Mag Consulting, s.r.o. Ekonomická krize a cestovní ruch v České republice Ing. Jaromír Beránek Mag Consulting, s.r.o. Kde se krize objevila? vznik krize v USA 1. zmínka o krizi: Alan Greenspan (bývalý předseda Fedu) duben 2008

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

Hudební festivaly přináší státu dvakrát více než činí státní dotace

Hudební festivaly přináší státu dvakrát více než činí státní dotace Hudební festivaly přináší státu dvakrát více než činí státní dotace Díky deseti hudebním festivalům, členům Asociaci hudebních festivalů České republiky, utratili návštěvníci v městech konání festivalů

Více

Současná pozice města Ústí n.o. v regionu

Současná pozice města Ústí n.o. v regionu Současná pozice města Ústí n.o. v regionu a. Současná pozice města Ústí nad Orlicí v regionu (pohled ČR) Zdroj: RNDr. Josef Postránecký, ředitel odboru, Ministerstvo pro místní rozvoj, 11/2011 (Regionální

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Svépravice Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 515 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 120 Hustota obyvatel:

Více

Intervenční logika projektu Fond malých projektů INTERREG V-A Slovenská republika - Česká republika

Intervenční logika projektu Fond malých projektů INTERREG V-A Slovenská republika - Česká republika Intervenční logika projektu Fond malých projektů INTERREG V-A Slovenská republika - Česká republika Předmětné aktivity byly definovány s ohledem na jejich očekávaný příspěvek k naplnění cílů projektu a

Více

PROJEKTY ROP Střední Morava turistická destinace Moravská jantarová stezka

PROJEKTY ROP Střední Morava turistická destinace Moravská jantarová stezka Střední Morava Sdružení cestovního ruchu PROJEKTY ROP Střední Morava turistická destinace Moravská jantarová stezka Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V 08 V331 1.0 V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PŘÍBRAM NA OBDOBÍ LET 2014-2020

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PŘÍBRAM NA OBDOBÍ LET 2014-2020 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PŘÍBRAM NA OBDOBÍ LET 2014-2020 1024 Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. a 1 Projekt Zpracování strategického plánu

Více

Marketingový plán 2019

Marketingový plán 2019 Marketingový plán 2019 Zkrácená verze - Jde o výtah klíčových částí plánu ve vztahu k partnerským eventům Plná verze MP2019: https://czechtourism.cz/nase-sluzbypro-vas/marketingovy-plan/ _ 07.09.2018 1

Více

PRV a cestovní ruch. Workshop na téma Venkov jedna rodina Klatovy

PRV a cestovní ruch. Workshop na téma Venkov jedna rodina Klatovy PRV a cestovní ruch Workshop na téma Venkov jedna rodina Klatovy 2.11.2016 Program rozvoje venkova a MAS Pošumaví V současné době je strategie CLLD MAS Pošumaví v rámci hodnocení bez dalších připomínek

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Stojčín Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 387 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 122 Hustota obyvatel:

Více

Sešit je členěn do jedenácti částí, z nichž každá představuje jiný pohled na vyhodnocovaná data.

Sešit je členěn do jedenácti částí, z nichž každá představuje jiný pohled na vyhodnocovaná data. SEŠIT II ŠETŘENÍ A VYHODNOCENÍ STATISTICKÝCH DAT NÁVŠTĚVNOSTI V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Tabulky a grafy všech návštěvníků listopad 2009 V tomto sešitě jsou umístěny tabulky, grafy a hodnocení, které vychází

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Příprava RIS LK OS 1 Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Definice USV Udržitelná spotřeba a výroba (USV) je založena na výrobě a službách, včetně jejich spotřeby, které zajišťují

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Strategie rozvoje obce Drozdov

Strategie rozvoje obce Drozdov Obec Drozdov ------------------------------------------------------------------------------ Drozdov 150 789 01 Zábřeh Telefon, fax: 583 427 245 www.obecdrozdov.cz vypracoval: Bc. Marek Karger - starosta

Více

Organizace a marketing turismu

Organizace a marketing turismu Organizace a marketing turismu září 2011 Ing. Šárka Tittelbachová Czech It -Institute for Stategic Studyies on Tourism, o.p.s. tittelbachova@czechit.cz Základní vymezení - pojmy Základní pojmy pro statistické

Více

PRAHA příjezdový cestovní ruch v roce 2018

PRAHA příjezdový cestovní ruch v roce 2018 PRAHA příjezdový cestovní ruch v roce 218 Ve zkratce: Hosté Celkem: 7 892 184 Ze zahraničí: 6 67 76 (84,5 %) Z ČR: 1 221 478 (15,5 %) Celkový přírůstek hostů: + 239 423 hostů (+ 3,1 %) Nerezidenti přírůstek:

Více

MAS Lednicko-valtický areál, z.s. partner rozvoje Břeclavska

MAS Lednicko-valtický areál, z.s. partner rozvoje Břeclavska MAS Lednicko-valtický areál, z.s. partner rozvoje Břeclavska MAS Lednicko-valtický areál, z.s. Právní forma: zapsaný spolek Vznik: květen 2015 Počet členů: 27 Územní působnost: Břeclav, Bulhary, Hlohovec,

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

Geoturismus jako forma rozvoje venkovských oblastí

Geoturismus jako forma rozvoje venkovských oblastí Geoturismus jako forma rozvoje venkovských oblastí Případová studie Chotěbořsko Mgr. Iveta Čtveráková iveta.ctverakova@natur.cuni.cz Seminář Venkov 2015 5. 2. 2015 Téma geoturismu v kontextu aktuálních

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Habrovany

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Habrovany Stránka č. 1 z 8 Rozbor udržitelného rozvoje území obce Habrovany zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s

Více

Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní Ústav veřejné správy a práva. Michaela Kadlecová

Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní Ústav veřejné správy a práva. Michaela Kadlecová Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní Ústav veřejné správy a práva Analýza a potenciální moţnosti rozvoje cestovního ruchu ve vybraném regionu Michaela Kadlecová Bakalářská práce 2012 PROHLÁŠENÍ

Více

Maturitní okruhy pro 1.KŠPA Kladno, s.r.o. Technika služeb cestovního ruchu. Cestovní ruch

Maturitní okruhy pro 1.KŠPA Kladno, s.r.o. Technika služeb cestovního ruchu. Cestovní ruch Maturitní okruhy pro 1KŠPA Kladno, sro Předmět Typ zkoušky Obor Forma Období Technika služeb cestovního ruchu Profilová ústní Cestovní ruch Denní MZ2019 1 Vymezení základních pojmů z oblasti Cestovního

Více

Příjezdový cestovní ruch Průběžná zpráva 3Q 2015

Příjezdový cestovní ruch Průběžná zpráva 3Q 2015 Příjezdový cestovní ruch Průběžná zpráva Q Obsah Hlavní zjištění Charakteristiky zahraničních návštěvníků Metodika projektu Realizátor dotazníku 7 Příjezdový cestovní ruch, Průběžná zpráva za Q strana

Více

Kristýna Rybová Univerzita J.E.Purkyně v Ústí nad Labem Viktor Květoň Univerzita Karlova. Správa železniční dopravní cesty, Praha,

Kristýna Rybová Univerzita J.E.Purkyně v Ústí nad Labem Viktor Květoň Univerzita Karlova. Správa železniční dopravní cesty, Praha, Přeshraniční spolupráce pro rozvoj železniční dopravy Sasko - ČR Metodika pro hodnocení socio-ekonomických dopadů vysokorychlostní železnice Praha Drážďany v Sasku a Ústeckém kraji Kristýna Rybová Univerzita

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Lesná zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Strategický plán města Police nad Metují Strategická část tabulkový přehled

Strategický plán města Police nad Metují Strategická část tabulkový přehled Strategický plán města Police nad Metují Strategická část tabulkový přehled Prioritní osa 1 (PO 1) Sociokulturní život města Strategický cíl PO 1 - Město nabízející bohaté možnosti využití volného času

Více

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 1. 3. čtvrtletí 2014. Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 1. 3. čtvrtletí 2014. Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 1. 3. čtvrtletí 2014 Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK Obsah prezentace Představení projektu Výsledky 1.- 3. čtvrtletí

Více

Cestovní ruch ve Zlínském kraji a na Slovácku. Jan Pijáček, člen Rady Zlínského kraje Setkání starostů ORP Uherské Hradiště Boršice, 3.

Cestovní ruch ve Zlínském kraji a na Slovácku. Jan Pijáček, člen Rady Zlínského kraje Setkání starostů ORP Uherské Hradiště Boršice, 3. Cestovní ruch ve Zlínském kraji a na Slovácku Jan Pijáček, člen Rady Zlínského kraje Setkání starostů ORP Uherské Hradiště Boršice, 3. května 2018 Základní koncepční dokumenty pro cestovní ruch Aktualizace

Více

Analýza cestovního ruchu ve Zlínském kraji. Soňa Riegelová

Analýza cestovního ruchu ve Zlínském kraji. Soňa Riegelová Analýza cestovního ruchu ve Zlínském kraji Soňa Riegelová Bakalářská práce 2011 ABSTRAKT Předkládaná bakalářská práce se zabývá analýzou cestovního ruchu Zlínského kraje. Je rozdělena na dvě části.

Více

Strategie rozvoje města a jeho inovační potenciál

Strategie rozvoje města a jeho inovační potenciál Strategie rozvoje města a jeho inovační potenciál PhDr. Milan Turba Útvar rozvoje hl. m. Prahy Odbor strategické koncepce Smart specialisation strategies in Czech and Slovak Regions Brno, 14. května 2012

Více

Databáze CzechTourism

Databáze CzechTourism Monitoring návštěvníků v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko Vyhodnocení etapy zima 2006/2007 www.gfk.cz www.czechtourism.cz Agenda 1 Parametry projektu 2 3 Hlavní výsledky Shrnutí 1 Parametry

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Nová Buková Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 516 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 93 Hustota obyvatel: 18 obyv/km

Více

BRNO KOMPLEXNÍ DOPRAVNÍ ANALÝZA

BRNO KOMPLEXNÍ DOPRAVNÍ ANALÝZA MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA GEOGRAFICKÝ ÚSTAV BRNO KOMPLEXNÍ DOPRAVNÍ ANALÝZA Diplomová práce Jan Kučera Vedoucí práce: Mgr. Daniel Seidenglanz, Ph.D. Brno 2013 Bibliografický záznam Autor:

Více

5 PŘÍPADOVÉ STUDIE REGIONŮ ŘEŠENÍ DISPARIT ROZVOJEM CESTOVNÍHO RUCHU

5 PŘÍPADOVÉ STUDIE REGIONŮ ŘEŠENÍ DISPARIT ROZVOJEM CESTOVNÍHO RUCHU 5 PŘÍPADOVÉ STUDIE REGIONŮ ŘEŠENÍ DISPARIT ROZVOJEM CESTOVNÍHO RUCHU 5.1 Přehled použitých metod a jejich základní charakteristiky 5.1.1 Základní metody výzkumu Ze základních metod výzkumu byly použity:

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Vývoj cestovního ruchu v Praze ve 2. čtvrtletí 2018

Vývoj cestovního ruchu v Praze ve 2. čtvrtletí 2018 Vývoj cestovního ruchu v Praze ve 2. čtvrtletí 2018 Ve zkratce: Hostů celkem: 2,088.656 ze zahraničí: 1,779.395 (85,2 %) z tuzemska: 309.261 (14.8 %) Celkově v Praze přírůstek hostů o 7.651 osob (0,4 %)

Více

Management rozvoje lokální ekonomiky

Management rozvoje lokální ekonomiky Management rozvoje lokální ekonomiky Prof. RNDr. René Wokoun, CSc. Příspěvek na konferenci Od regionálního ke globálnímu rozvoji, Vysoká škola regionálního rozvoje 21.5.2015 v Praze Management rozvoje

Více

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR 1 aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické

Více

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 2009-205 Květen 204 / Jan Tuček / Markéta Hájková / STEM/MARK, a.s. Souhrnné výsledky za. čtvrtletí 204 a rok 203 Obsah prezentace O projektu Odhad počtu zahraničních návštěvníků

Více

Kvalita jako nástroj konkurenceschopnosti

Kvalita jako nástroj konkurenceschopnosti Sekce:Financování, kvalita a legislativa cestovního ruchu v ČR Kvalita jako nástroj konkurenceschopnosti 12. duben 2012, Hospitality& Tourism Summit 2012, Crowne Plaza Kvalita jako nástroj konkurenceschopnosti

Více