Zpravodaj. Československé biologické společnosti

Transkript

1 Zpravodaj Československé biologické společnosti číslo 1 BRNO 1998

2 Hlavní výbor Čs. biologické společnosti Prof. MUDr. Oldřich Nečas, DrSc., předseda, Biologický ústav LF MU, Joštova 10, Brno Prof. RNDr. Milan Hejtmánek, DrSc., I. místopředseda, Biologický ústav LF UP, Hněvotínská 3, Olomouc Doc. MUDr. Fedor Čiampor, DrSc., II. místopředseda, Virologický ústav SAV, Dúbravská cesta 9, Bratislava Prof. MUDr. Roman Janisch, DrSc., vědecký tajemník, Biologický ústav LF MU, Joštova 10, Brno Doc. MUDr. Miroslav Červinka, CSc., Biologický ústav LF UK, Šimkova 870, Hradec Králové Prof. MUDr. Augustin Svoboda, CSc., člen HV a předseda sekce buněčné biologie, Biologický ústav LF MU, Joštova 10, Brno Prof. RNDr. Karel Beneš, DrSc., člen HV, Biologická fakulta Jihočeské univerzity, Branišovská 31, České Budějovice Prof. MUDr.RNDr. Svatopluk Čech, DrSc., člen HV a předseda brněnské pobočky, Ústav histologie a embryologie LF MU, Joštova 10, Brno Doc. RNDr. Josef Reischig, CSc., člen HV, Biologický ústav LF UK, Karlovarská 48, Plzeň Prof. RNDr. Vladimír Srb, DrSc., člen HV, Ústav hygieny LF UK, Šimkova 870, Hradec Králové Prof. RNDr. Ivan Kalina, DrSc., člen HV a předseda košické pobočky, Biologický ústav LF UPJŠ, SNP 1, Košice Doc. RNDr. Josef Berger, CSc., náhradník HV, Biologická fakulta JčU, Branišovská 31, České Budějovice Prof. MUDr. Vladimír Půža, DrSc., náhradník HV a předseda hradecké pobočky, Biologický ústav LF UK, Šimkova 870, Hradec Králové RNDr. Petr Folk, CSc., revizor účtů HV, Fyziologický ústav PF UK, Viničná 7, Praha Ing. Josef Fulka, CSc., předseda sekce reprodukční biologie, VÚŽV, Praha MUDr. Blahoslav Hejda, předseda ostravské pobočky, K myslivně 2078, Ostrava MUDr. Jiří Hochmann, CSc., předseda pardubické pobočky, Lonkova 465, Pardubice - Polabiny Doc. MUDr. Zdeněk Malý, CSc., předseda Společnosti pro ultrazvuk v medicíně a biologii, Porodnická a gynekologická klinika LF MU, FNsP Bohunice, Jihlavská 20, Brno Doc. RNDr. Vladimír Kleinwächter, CSc., předseda biofyzikální sekce, BFÚ AV ČR, Královopolská 135, Brno RNDr. Antonín Konětopský, CSc. předseda pedagogické sekce, Gymnázium, Táborská 185, Brno Prof. RNDr. Karel Lenhart, DrSc., předseda olomoucké pobočky, Biologický ústav LF UP, Hněvotínská 3, Olomouc Ing. Kyra Michalová, CSc., předsedkyně cytogenetické sekce, III. interní klinika, I. LF UK, U nemocnice 1, Praha RNDr. Jiří Mlíkovský, CSc., předseda sekce evoluční biologie, Zborovská 10, Praha Ing. Vladimír Skládal, CSc., předseda sekce pro biologii nízkých teplot, VÚRV, Drnovská 507, Praha Doc. MUDr. Karel Smetana, CSc., předseda pražské pobočky, Anatomický ústav 1. LF UK, U nemocnice 3, Praha MUDr. Radim Šrám, DrSc., předseda Společnosti pro mutagenezi zevním prostředím, Laboratoř genetické ekotoxikologie PIAS, U michelského lesa 360, Praha

3 ZPRAVODAJ Československé biologické společnosti 1/1998 BRNO Obsah: ÚVODNÍ SLOVO Zeštíhlení společnosti - R. Janisch...2 ZPRÁVY Zpráva o průběhu VI. Cytoskeletálního klubu - J. Paleček...3 Seminář Novinky ve fluorescenční mikroskopii - K. Smetana...4 Seminář konfokální mikroskopie s mezinárodní účastí - J. Reischig...4 INFORMACE Informace členům Společnosti buněčné biologie Čs. biologické společnosti - volby výboru - A. Svoboda...5 Volná místa - I. Raška...6 VÝROČÍ Ohlédnutí za Janem Nečáskem - P. Pikálek...7 Prof. RNDr. Milan Hejtmánek - R. Janisch...8 Iva Tačová, sekretářka hlavního výboru - R. Janisch...8 ABSTRAKTA PRACOVNÍCH SCHŮZÍ, KONFERENCÍ A SYMPOZIÍ Trendy ve výuce biologie IV. - J. Berger...9 KALENDÁŘ AKCÍ POZNÁMKY Testy v biologii: zatratit, nebo velebit? - J. Berger...10 Parazitologie v Českých Budějovicích - L. Grubhoffer...12 Vývojové trendy biologie - M. Hejtmánek...13 K individuálnímu právu na život - V. Srb, D. Soudek...14 Utopený Archimedés - V. Mornstein

4 ÚVODNÍ SLOVO Zeštíhlení společnosti Pojem zeštíhlování se v současné době často používá k vyjádření úbytku pracovníků podniků a institucí nebo i financí, např. z některých položek rozpočtu. Většinou je to jev podmíněný cílenou regulací a výsledkem by mělo být zlepšení funkce daného systému. V řadě případů jde však o regulaci spontánní vyplývající ze složitých vztahů v systému samotném a vztahů k jeho okolí. V této situaci se do jisté míry nachází i Čs. biologická společnost, pohlédneme-li na údaje o počtech členstva v následující tabulce: Rok počet členů noví členové výstupy + zemřelí (k 30.6.) Mírně stoupající tendence v přírůstku počtu členů se od r změnila ve více méně plynulé snižování celkového počtu. Vyšší úbytek v r byl způsoben vyřazením většího počtu dlouhodobě neplatících členů. Z těchto několika prezentovaných čísel samozřejmě není možno dělat žádné významné závěry a prognózy o zájmu o biologii či vědu vůbec, ale přesto bych rád v této souvislosti pár poznámek uvedl. V současné době je celková situace ve vědě a v odborných společnostech jiná než v době, kdy se počet členů naší společnosti pohyboval kolem Zakládání nových odborných společností bylo velmi komplikované a prakticky nemožné a Čs. biologická společnost poskytovala přístřeší některým značně početným a dnes samostatným společnostem jako např. imunologické, genetické, ekologické nebo společnosti elektronové mikroskopie. Jejich ustavením se počet členů biologické společnosti samozřejmě snížil. Je pochopitelné, že tímto omezením oborového spektra biologické společnosti se musel také snížit průměrný roční příliv nových členů. Ten od r není příliš velký, pohybuje se mezi 6-16 zájemci ročně a tento počet přibližně odpovídá ročním úbytku v důsledku úmrtí. Počet výstupů (zrušení členství na vlastní žádost) má mírně vzestupnou tendenci zřejmě v důsledku zvyšující se frekvence důchodového věku i k častějším změnám zaměstnání. Potěšitelným jevem je návrat ztracených členů společnosti. Každým rokem se v platbách členských příspěvků objeví větší částky, zahrnující dlužené příspěvky za některé z minulých let a týká se to členů z obou našich republik. Nemyslím, že by tyto údaje svědčily o menším zájmu o biologicky zaměřené obory, o vědu nebo o zhoršených podmínkách pro spolkovou činnost. Od doby, kdy naše společnost čítala přes 2000 členů se však podmínky pro provozování vědy změnily. Financování výzkumu přešlo prakticky na grantový systém, zvýšila se cirkulace pracovníků na výzkumných ústavech, ve větším počtu jsou do výzkumu zapojováni studenti postgraduálního studia, jsou nesrovnatelně větší příležitosti pro práci v zahraničí, pro získávání literatury a samozřejmě s postupující poznáním se 2

5 rozvíjejí i nové vědní obory. A zde se domnívám, že je příležitost pro biologickou společnost poskytnout prostor pracovníkům nově se profilujících biologicky zaměřených oborů, metodik či technologií, ke společné výměně informací, popularizaci vlastní práce, k prezentaci třeba jen předběžných výsledků nebo i k reprezentaci na špičkových vědeckých setkáních. Výbory sekcí, poboček i všichni jednotliví členové společnosti mohou indukovat založení nových odborných skupin nebo místních poboček, získávat nové členy zejména mezi studenty od gymnázia počínaje a mezi novými pracovníky ústavů akademie i vysokých škol. K širší informovanosti o zaměření, práci i současné situaci v Čs. biologické společnosti jistě poslouží i právě zřizovaná www stránka. V případě naší společnosti zeštíhlování je sice jevem průvodním, ale jistě ne žádoucím a je na všech členech a funkcionářích, aby vyvinuli úsilí o jeho minimalizaci. R. Janisch ZPRÁVY Zpráva o průběhu VI. Cytoskeletálního klubu Stalo se dobrou tradicí Sekce buněčné biologie, Čs. Společnosti biologické, každý rok uspořádat třídenní seminář pracovníků z ČR, zabývajících se výzkumem cytoskeletu. Podobně jako loni i letos se toto setkání uskutečnilo ve Vranovské Vsi u Znojma ve dnech až VI. Cytoskeletální seminář uspořádala katedra fyziologie živočichů a vývojové biologie, PřF UK, Praha ve spolupráci se Sekcí buněčné biologie Čs. biologické společnosti za laskavého přispění firemních sponzorů Olympus C & S spol. s.r.o., Sigma Aldrich s.r.o., Bio-Consult s.r.o., Schoeller Pharma Praha s.r.o. a Nestle s.r.o. Semináře se zúčastnilo okolo 50 pracovníků z laboratoří různých vysokých škol, ústavů AV ČR a jiných. Tematika nebyla omezena jinak než názvem Seminář o cytoskeletu a zahrnovala všechny v našich zemích tradičně řešené problematiky (včetně využití v lékařské diagnostice). Byly zdůrazněny především metodické aspekty studia cytoskeletu. Aktuální výsledky experimentální práce byly prezentovány formou posterů, přehlednější informace tvořily náplň čtyř půldenních bloků přednášek. Účastníci jednání měli možnost si prohlédnout vystavené přístroje a pomůcky již zmíněných firem. Na semináři bylo presentováno 10 posterů, kterým byl věnován samostatný blok diskusí a bylo předneseno celkem 12 přednášek. Seminář byl zahájen přednáškou prof. J.Svobody (ÚMG AV ČR - Praha) se speciálním zaměřením na úlohu v-src genu v aktivaci hlavních signálních buněčných transdukčních drah a jeho úloze ve změnách cytoskeletálních buněčných struktur. Původně plánovaný metodický blok byl zúžen pouze na příspěvek inženýra Jendrůlka, který seznámil přítomné s novinkami v oblasti pořizování a zpracování mikroskopických obrazů. V přednáškových blocích byla dále věnována pozornost cytoskeletu rostlin (dr. Z. Opatrný, dr. P. Dráber, dr. P. Binarová). Zde byla pozornost zaměřena na buněčné dělení a tvar cytoskeletu u růstových retardantů, posttranslační modifikace a tubulinové isoformy rostlin a dále na problematiku spojenou s aktivací a lokalizací MAP kinázy v cytokinetickém aparátu. Čtyři přednášky byly zaměřeny na cytoskelet embryonálních buněk (savčí spermie doc. J. Paleček, krevní buňky kuřecího zárodku dr. B. Novotná, karcinomové buňky dr. E. Dráberová a rostoucí oocyt prasete ing. J. Rozinek). Dr. J. Hašek dokumentoval využití konfokálního mikroskopu při vizualizaci kortikálního cytoskeletu u Endomyces magnusii. Základní informace o struktuře a charakteristice nukleoskeletu přednesla V. Philimonenko. 3

6 Pohlavní rozdíly v adhesní schopnosti cévních hladkých svalových buněk v buněčné kultuře dokumentovala dr. L. Bačáková. Všechny přednášky byly doprovázeny bohatou diskusí, která přinesla mnoho podnětů pro další výzkumný trend v uvedených experimentálních oblastech. Organizací sedmého cytoskeletálního klubu v roce 1999 byla pověřena brněnská skupina z Biologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy university. J. Paleček Seminář Novinky ve fluorescenční mikroskopii Pod záštitou děkana 1. LF UK, doc. MUDr. Petra Hacha, CSc., České anatomické společnosti a pražské pobočky Československé biologické společnosti proběhl dne seminář o fluorescenční mikroskopii za účasti 50 pracovníků vysokých škol a AV ČR z Čech a Moravy i Slovenska. Seminář byl rozdělen na dvě části. V první, teoretické části přednášeli doc. RNDr. Jaromír Plášek, CSc. z FÚ MFF UK v Praze a RNDr. Jan Slavík, CSc. z FÚ AV ČR v Praze o fluorescenční a konfokální mikroskopii, fluorescenčních a infračervených sondách a jejich využití v buněčné a molekulární biologii z hlediska fyziků. Posluchači se měli možnost dovědět řadu novinek a triků, jejichž využití bude přínosné pro práci v jejich vlastních laboratořích. V druhé, uživatelské části semináře byly předvedeny konkrétní možnosti využití fluorescenční mikroskopie v laboratorní práci. RNDr. Jan Slavík, CSc. demonstroval využití fluorescenčních sond při měření koncentrace vybraných iontů v buňkách. Doc. MUDr. Karel Smetana, DrSc. z 1. LF UK v Praze předvedl simultánní techniku pro stanovení exprese endogenních lektinů, v zastoupení RNDr. Boženy Novotné, CSc. z ÚEM AV ČR v Praze, přednášel o Comet assay a doc. Ing. Kyra Michalová, DrSc. z 1. LF UK v Praze o fluorescenční in situ hybridizaci FISH a jejím využití v moderní diagnostice. Po přednáškách měli účastníci možnost prohlédnout si výstavku mikroskopů NIKON, Čs. Optoteam, Praha a využít tyto přístroje k prohlédnutí vlastních preparátů. Domnívám se, že seminář byl účastníky velmi kladně přijat a nabízí se i otázka o užitečnosti jeho opakovaného konání. V závěru bych rád poděkoval 1. LF UK Praha za poskytnutí prostoru na Anatomickém ústavu pro konání semináře a společnosti NIKON-Čs. Optoteam, Praha za zapůjčení přístrojů a sponzorování tohoto setkání. K. Smetana Seminář konfokální mikroskopie s mezinárodní účastí Seminář se uskutečnil v Plzni l6. a 17. října l997, jako jedna z prvních evropských prezentací laserového konfokálního mikroskopu OLYMPUS FLUOVIEW nové generace. Akce byla pořádána u příležitosti oslav 650 let UK. Pořadatelem byl Biologický ústav LF UK v Plzni ve spolupráci s Referenčním pracovištěm optické mikroskopie firmy OLYMPUS C&S s. r. o. se sídlem na LF UK v Plzni. Garantem semináře byl Doc.RNDr. Josef Reischig, CSc. 4

7 Program semináře J. Reischig: Úvodní slovo M. Petráň a M. Hadravský: Praktická mikroskopie v čtyřrozměrném prostoru a jeho nadrovinách. M.Druckmüller: Numerická analýza struktur v obrazech. J.Plášek: Šikmé osvětlení a digitální mikroskopie - nová cesta k 3D mikroskopii a superrozlišení. L. Kubínová: Konfokální mikroskopie v biologii a medicíně. I. Lukeš: Nová generace laserového konfokálního mikroskopu OLYMPUS FLUOVIEW. V odpoledním bloku a v dopoledním bloku si více než 60 účastníků vyzkoušelo práci s konfokálním mikroskopem, který byl k dispozici na Referenčním pracovišti optické mikroskopie firmy OLYMPUS C&S s.r.o. Na Biofyzikálním ústavu LF UK v Plzni si zájemci prohlédli mikroskop s dvojitým řádkováním za účasti konstruktérů prof. MUDr. M. Petráně, DrSc. a doc. MUDr. M. Hadravského, CSc. Zvaní přednášející se zároveň zúčastnili i praktické části semináře a na místě zájemcům o konfokální mikroskopii radili, jak ji lze použít při řešení konkrétních výzkumných problémů. Účastnický poplatek: nebyl vyžadován (akci včetně občerstvení, ubytování a posezení v Plzeňském pivovaru uhradila firma OLYMPUS C&S s.r.o.). J. Reischig INFORMACE Informace členům Společnosti buněčné biologie (SBB) Čs. biologické společnosti - volby výboru. 1. Ve dnech května 1998 se konala VI. konference Cytoskeletálního klubu naší společnosti, které se zúčastnilo 55 pracovníků z ČR, tentokrát nikdo z SR. Bylo předneseno 14 kvalitních přednášek a bylo prezentováno 10 posterů, rovněž kvalitních a aktuálních. Ozdobou konference byla úvodní přednáška J. Svobody: Strategie onkogenního a patogenního působení retrovirů. Další zajímavou atrakcí byla ochutnávka místních vín za sponzorské účasti firem Olympus, Sigma-Aldrich, Bio-Consult, Scholler Pharma a Nestle. Organizátorům - Doc. Dr. J. Palečkovi a spolupracovníkům z katedry fyziologie živočichů a vývojové biologie PřF UK patří uznání a dík. 2. V průběhu konference zasedal výbor Společnosti buněčné biologie: Z řádných členů byli přítomni kromě předsedy ještě prof. Nečas, Dr. Viklický, Dr. Opatrný, přizváni byli Dr. Hašek, Dr. Pavel Dráber, Dr. E. Dráberová, doc. Paleček, prof. Janisch a zástupci sponzorské firmy B.M. - Comp. Z programu schůze uvádíme krátký zápis: a) V současné době je evidováno 160 členů české části SBB. Je však třeba evidenci zpřesnit - jsme tak povinni nejen vzhledem k Hlavnímu výboru ČSBS, kam mají směřovat naše členské příspěvky, ale také vzhledem k AV ČR, která podporuje náš rozpočet. Zpřesnění evidence je potřebné také vzhledem k očekávané reorganizaci ECBO. Podle informací z exekutivy ECBO (J.Hašek) bude členství 5

8 individuální a je třeba se na změnu připravit. K upřesnění evidence využijeme odpovědní lístky při volbách výboru. b) Podle sdělení Dr. J. Haška, člena exekutivy ECBO, bude konference ECBO v Boloni, Itálie. Termín není dosud přesně znám, neboť dochází k přesunu místa. Pozvánky však dostaneme. c) Vzhledem k tomu, že výbor SBB funguje beze změny již několik funkčních období a řada členů výboru z různých důvodů resignovala, výbor vypisuje nové volby, které se budou konat korespondenčním způsobem a to dvoufázově. V první fázi dostanou všichni členové SBB odpovědní lístek, na který napíší jména vhodných kandidátů na členy výboru. Uvádějte, prosím, jen jména těch, kteří budou ochotni v této funkci pracovat. Neostýchejte se napsat třeba i své jméno. Volební komise pak sestaví kandidátku, ze které zvolíte 7-členný výbor, který bude pracovat v následujícím období. d) Ač jsme vícekrát vyzývali všechny členy SBB k širší aktivitě, spontánní činnost vykazuje pouze Cytoskeletální klub - proto se dovídáte informace hlavně z této oblasti. Výbor však vítá iniciativu i jiných zájmových skupin, kterým SBB poskytne prostor pro přednášky a konference. e) Jak jistě víte ze Zpravodaje ČSBS, byla v listopadu 1997 vyhlášena soutěž o společnou cenu B.M. - COMP. a Čs. biologické společnosti v oboru patologie buňky a molekulární biologie pro mladé vědecké pracovníky. Vzhledem ke krátkému termínu (podle statutu ceny musí být návrhy odeslány do příslušného roku) byla soutěž obeslána pouze 3 pracemi, z nichž výbor SBB po projednání s přítomnými zástupci B.M.-COMP. vybral k ocenění disertační práci MUDr. Davida Šmajse: Koliciny: molekulární charakteristika nového kolicinu U a buněčná úroveň jejich inhibičního účinku. Výbor SBB a zástupci sponzorské firmy blahopřejí prvnímu nositeli této ceny a přejí hodně zdaru do další práce. 3. Upozorňujeme členy SBB, že musí být registrováni jako řádní členové ČSBS, což kromě vyplnění a odeslání přihlášky znamená také úhradu členského příspěvku, který ročně obnáší Kč. Slovenští členové SBB budou kontaktováni separátně. V Brně dne 16. června 1998 Prof. A. Svoboda, předseda Volná místa pro studenta(y) postgraduálního studia (molekulární buněčná biologie) a středoškoláka v Laboratoři genové exprese 3. LF UK. Máte zájem pracovat na problematice funkční architektury buněčného jádra? Chcete se dovědět, co se v buněčném jádře děje s přepsanou RNA ze studovaného genu či s mikroinjektovanou RNA, jak se na osudu těchto RNA podílejí mechanismy transkripce, sestřihu, polyadenylace a transportu či jak probíhá replikace DNA? V laboratoři jsou volná místa pro studenty postgraduálního studia s medicínským či biochemickým vzděláním a místo středoškoláka pro práci s buňkami (zpravidla tkáňové kultury) s využitím základních biochemických popř. Molekulárněbiologických postupů. Středoškolské místo může být rovněž obsazeno uchazečem s odborností na počítače, neboť v laboratoři je prováděna analýza obrazu velmi slabých fluorescenčních signálů (CCD kamery Photometrics se sběrnicemi Power PC) včetně implementace dekonvolučních přístupů na stanici Silicon Graphics. Stipendia a platy je možné výrazným způsobem posunout nad tabulkové hodnoty. Laboratoř je otevřena i pro pregraduální studenty. 6

9 Pro konkrétní informace kontaktujte paní Z. Fischlovou (Laboratoř genové exprese, 3. LF UK, Albertov 4, Praha 2), tel. (02) , FAX (02) a hlavně, přijďte se do laboratoře podívat. Prof. RNDr. Ivan Raška, DrSc. vedoucí laboratoře VÝROČÍ Ohlédnutí za Janem Nečáskem V neděli 29. března náhle a nečekaně zemřel doc.rndr.jan Nečásek,CSc. Jan Nečásek se narodil 12. května Jako absolvent Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy z roku 1948 byl především žákem a následovníkem zakladatele pražské poválečné genetické školy, profesora Hrubého. Po krátkém dvouletém působení na Genetickém ústavu této fakulty, kdy se věnoval studiu individuální variability u basidiomycetů, Jan Nečásek přešel do výzkumné skupiny podniku Biogena v Roztokách u Prahy, později známého jako Výzkumný ústav antibiotik a biotransformací. Zde po deset let působil v oblasti aplikované mikrobiologie a mykologie, v posledních letech jako vedoucí mikrobiologického oddělení tohoto ústavu. Z Nečáskových úspěchů z této doby je třeba připomenout udělení čestné medaile čs. ministerstva zdravotnictví v roce 1955, a jeho spoluautorství na knize Herold a kol.: Antibiotika (Nakl. ČSAV, Praha 1957). V roce 1961 se Jan Nečásek vrátil zpátky na pražskou přírodovědeckou fakultu, kde započala jeho velmi úspěšná životní dráha vysokoškolského učitele. Po předčasné tragické smrti prof. Hrubého v roce 1962 se Jan Nečásek stal vedoucím genetického oddělení tehdejší katedry mikrobiologie a genetiky této fakulty. V té době se věnoval otázkám experimentální mutageneze u baktérií a u kvasinek, ale vedle toho i studiu genetických aspektů tvorby plodnic a mutantů s redukovanou rychlostí tvorby mycelia u basidiomycetů (téma jeho habilitační práce), kvantitativně-genetickým aspektům rezistence basidiomycetů k působení antimykotik atd. Proslulou se stala jeho vysokoškolská učebnice genetiky (Nečásek a kol.: Obecná genetika, SPN, Praha 1979), která se rychle dočkala i svého druhého vydání a zůstává dodnes jedním ze základních českých vysokoškolských genetických učebních textů. V letech byl Jan Nečásek vedoucím katedry genetiky, mikrobiologie a biofyziky pražské přírodovědecké fakulty UK, a v období let zastával zároveň i funkci proděkana této fakulty. Začátkem 70. let byl jedním ze zakladatelů Sekce pro obecnou genetiku při Československé biologické společnosti, v níž po řadu let působil jako její předseda. Po přeměně sekce na samostatnou česko-slovenskou Genetickou společnost Gregora Mendela se stal prvním předsedou této společnosti a do současnosti zůstal jejím čestným členem. Jan Nečásek byl vedle toho i velmi aktivním členem Československé společnosti mikrobiologické i České vědecké společnosti pro mykologii, v níž působil až do roku 1982 jako člen jejího výboru. V roce 1980 Jan Nečásek odešel z Prahy do Českých Budějovic, kde se stal vedoucím vědeckým pracovníkem tamějšího oddělení Ústavu experimentální botaniky ČSAV (později samostatného Ústavu molekulární biologie rostlin AV ČR). Zde se věnoval především otázkám genetického inženýrství u vyšších rostlin, a aktivně zde působil až do roku Jan Nečásek byl nositelem Mendelovy zlaté medaile ČSAV, pamětní medaile Johanna Gregora Mendela Moravského muzea v Brně, a zlaté medaile Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Právě v těchto dnech měly být Nečáskovy zásluhy o rozvoj genetiky oceněny i pamětní medailí, kterou letos Karlova Univerzita vydala k 650. výročí svého založení - tohoto vyznamenání se však už nedožil. Početné řady jeho žáků, spolupracovníků a přátel budou na Jana Nečáska vzpomínat s úctou a uznáním. Byl nesmírně pilným a pracovitým vědcem, uznalým a moudrým pedagogem, i laskavým kamarádem, ochotným kdykoli poradit a pomoci. Čest jeho památce. Petr Pikálek 7

10 Prof. RNDr. Milan Hejtmánek, DrSc. Dlouholetý člen a aktivní funkcionář naší společnosti prof. Hejtmánek oslavil 3. května letošního roku 70. narozeniny, tedy životní jubileum, které je příležitostí, abychom mu srdečně blahopřáli a poděkovali za vše co nejen pro biologickou společnost dosud vykonal. Prof. Hejtmánek je členem Čs. biologické společnosti od r. 1952, nyní místopředseda hlavního výboru, řadu let působí ve funkcích výboru olomoucké pobočky. Z jeho iniciativy byla ustavena pedagogická sekce společnosti, jejímž byl dlouholetým předsedou. Několikrát zastával funkce místopředsedy a hospodáře hlavního výboru, je čestným členem společnosti a byl vyznamenán medailí k 200. výročí narození J. G. Mendela. Prof. Hejtmánek patří k osobnostem, které měly pro život společnosti zásadní význam. Profesionální zájem prof. Hejtmánka byl vždy směrován na mikrobiologii a zejména pak na mykologii. Již 47 let působí, nyní jako emeritní profesor, na Ústavu biologie Lékařské fakulty Palackého university v Olomouci. Je považován za zakladatele olomoucké školy lékařské mykologie orientované na onemocnění člověka a zvířat, zejména dermatofytů. Publikoval přes 250 převážně experimentálních vědeckých prací s velkým ohlasem u nás i v zahraničí a je členem řady mezinárodních odborných společností a redakčních rad vědeckých časopisů. Na olomoucké univerzitě je znám jako vynikající přednášející a náročný examinátor, jehož řada žáků má dnes své dobré jméno v naší i evropské vědě. I v současné době se prof. Hejtmánek podílí na výchově postgraduantů a působí v redakci universitního časopisu. Prof. Hejtmánek je mezi námi znám nejen svými hlubokými vědomostmi a šíří zájmového záběru, ale i nekompromisním zásadovým přístupem k vědecké práci a celému životu. Za všechny v Čs. biologické společnosti mu upřímně přejeme pevné zdraví, hodně radosti a spokojenosti v osobním životě a dostatek další chuti do veškeré práce s vědou související. R. Janisch Iva Tačová sekretářka hlavního výboru Čs. biologické společnosti Hlavní výbor Čs. biologické společnosti má v tomto roce trojjedinou příležitost ke gratulaci a vyjádření poděkování paní Ivě Tačové. Vedle významného životního jubilea spojeného s přechodem do důchodu je to i 25 let působení ve funkci sekretářky hlavního výboru. Sekretariát hlavního výboru Čs. biologické společnosti měl v posledním období své sídlo v prostorách Biologického ústavu Lékařské fakulty MU v Brně a tak náročná administrativní práce pro jednu z našich nejpočetnějších odborných společností musela být uskutečňována často ve skromných laboratorních podmínkách. Paní Tačovou znají osobně všichni současní a nedávní členové hlavního výboru a ostatní funkcionáři poboček a sekcí nebo členové třeba jen podle jména z písemného styku. Její příkladná píle, pečlivost a zájem o dění ve společnosti, skromnost a vytrvalost v nás zanechávaly vždy pocit určité nespravedlnosti, že tento druh práce nebyl a dosud není odměňován v míře srovnatelné s činnostmi v jiných oblastech. Při tom 8

11 u tak velké společnosti jako je naše, je nemožné zajistit její provoz svépomocí bez profesionální administrativní práce. Je proto mojí milou povinností, abych za všechny, kteří paní Ivu Tačovou známe, blahopřál jí k oběma jubileím, poděkoval za dlouholetou neúnavnou práci a také za její rozhodnutí vytrvat ve funkci sekretářky hlavního výboru i v dalších letech. Přejeme Vám paní Tačová dobré zdraví, spokojenost v osobním životě a nám společně Vaši trpělivost do další práce. R. Janisch ABSTRAKTA PRACOVNÍCH SCHUZÍ, KONFERENCÍ A SYMPOZIÍ Trendy ve výuce biologie IV. Čtvrtý celostátní seminář o trendech ve výuce biologie se konal na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně 15. dubna 1998 za účasti 53 středoškolských profesorů biologie a akcentoval otázky výuky ekofyziologie živočichů. V úvodním referátu informoval proděkan Prof. Dr. Jiří Gaisler (PřF MU Brno) o současných možnostech studia na PřF MU, a to ve všech třech úrovních (tj. v bakalářském, magisterském a doktorském stupni studia). Doc. Dr. Josef Berger (BF JU České Budějovice) porovnal výhody a nevýhody používání testů ve výuce biologie. Prof. Dr. Vladimír Šimek (PřF MU Brno) informoval o hlavních směrech vědecké práce v ekofyziologie na katedře fyziologie živočichů a srovnávací zoologie PřF MU a s tím souvisejících možnostech diplomových a doktorských prací. Doc. Dr. Milan Marek (PřF MU Brno) podrobněji rozvedl výsledky minulých a součas-ných studií ekofyziologických faktorů nespecifické imunity u hmyzu na stejné katedře. Doc. Dr. Vladimír Ptáček (PřF MU Brno) podrobně osvětlil trofické vztahy mezi rostlinami a opylovači, a to zejména jejich praktické aspekty ve včelařství u nás. Doc. Dr. Josef Berger (BF JU České Budějovice) v závěrečném příspěvku shrnul současné znalosti o vlivu faktorů vnějšího prostředí na složení krve člověka s důrazem na možnosti laické prevence vzniku zhoubných nádorů v každodenním životě. Josef Berger KALENDÁŘ AKCÍ Přehled akcí ČSBS v r Doma 31. výroční shromáždění cytogenetiků s mezinárodní účastí v Praze, sekce cytogenetická. Světelná mikroskopie a analýza obrazu l5. října l998 v Plzni, seminář pořádaný u příležitosti oslav 650. let UK na Biologickém ústavu LF UK v Plzni ve spolupráci s 9

12 Referenčním pracovištěm optické mikroskopie firmy OLYMPUS C&S s. r. o. se sídlem na LF UK v Plzni. Místo konání: LF UK v Plzni, Šafránkův pavilón, alej Svobody 31, Plzeň a Biologický ústav LF UK v Plzni, Karlovarská 48, Plzeň. Program semináře J. Reischig: Úvodní slovo M.Druckmüller: Novinky v numerické analýze obrazů J.Plášek: Nové možnosti a směry světelné mikroskopie přestávka T.Jendrulek: Digitální fotografický systém DP I. Lukeš: Nové produkty firmy OLYMPUS do odpolední blok, kde si budou moci účastníci sami vyzkoušet práci s konfokálním mikroskopem, který bude k dispozici na Referenčním pracovišti optické mikroskopie firmy OLYMPUS C&S s.r.o. Dále zde budou nabízeny a předváděny některé systémy použitelné při analýze mikroskopických obrazů (Biologický ústav LF UK v Plzni, Referenční pracoviště optické mikroskopie firmy OLYMPUS C&S s.r.o., Karlovarská 48, Plzeň) Účastnický poplatek není vyžadován, hradí sponzor - firma OLYMPUS C&S s.r.o. Kontaktní adresa: Doc.RNDr. Josef Reischig, CSc. Biologický ústav LF UK v Plzni Karlovarská 48, Plzeň reischig@lfp.cuni.cz Molecular Biology For Agriculture , České Budějovice Marcela Nouzová, ÚMBR AV ČR, Branišovská 31, CZ České Budějovice tel: /307, fax.: , meeting@umbr.cas.cz V cizině 14 ICEM, 14th International Congress Electron Microscopy , Cancum Mexiko, Prof.M.J. Yacaman, Inst. Fisica, UNAM, Ap. Postal , Mexico, tel.: , fax: , yacaman@ifunam.unam.mx. POZNÁMKY Testy v biologii: zatratit, nebo velebit? Používání testů (nejenom) ve výuce biologie je v některých zemích častou či dokonce jedinou formou hodnocení výsledků práce a přípravy studentů. U nás je používání testů poměrně nerovnoměrné, někteří vyučující je používají často, většina příležitostně, či nikoliv. 10

13 Základní principy používání testů ve výuce jsou stejné pro různé stupně studia. Proti používání testů mluví skutečnost, že bývají více či méně nepřesné (s ohledem na pokročilost znalostí), deformují výuku a osnovy a nebývají dobrou předpovědí budoucího uplatnění studenta, protože přehlížejí to, co nelze hodnotit, ale je v životě podstatné (tvořivost apod.). Pro používání testů, jsou-li správně sestaveny a vyhodnocovány, hovoří to, že inspirují a motivují k učení a dávají zpětnou informaci studentovi i vyučujícímu o výsledcích výuky. Znamená to, že vše, co je na misce vah proti nebo pro používání testů, je v zásadě totožné s obecnými nevýhodami a výhodami hodnocení studenta jinými formami ověřování znalostí a dovedností. Oproti určité subjektivitě hodnocení na základě ústního zkoušení však písemné testy představují poměrně jednotná kritéria pro celou skupinu studentů. K zásadní chybě, která veškeré učitelovo úsilí obrací vniveč, může dojít, není-li rozlišována vhodnost různých typů testů, zejména odlišnost testů pro průběžné (formativní) a testů pro finální (sumativní) hodnocení. Průběžné testy mají určovat učební potíže studenta a pomáhat sjednat jejich nápravu. Jde o testy na absolutní výkon studenta. Mají-li plnit svůj účel, musejí být používány pouze na menší rozsah látky (asi za 1 měsíc; test trvající minut), obsahovat především otázky k nejdůležitějším problémům, být relativně nenáročné - mají být zvládnutelné nejméně 4/5 studentů, kteří se připravují na výuku. Měly by mít pouze doplňkovou váhu při klasifikaci, neboť není dobré je známkovat, ale hodnotit pouze uspěl/neuspěl. Student, který neuspěl, musí absolvovat podobný test do jednoho týdne znovu: za tím účelem má dostat přesnou informaci, ze které učebnice a její konkrétní části si má látku samostatně dostudovat a má mu být nabídnuta konzultace. Hlavní význam těchto testů je diagnostický, pomáhají studentům, aby si průběžně odstraňovali chyby, vyučující podle potíží studentů může průběžně upravovat výuku. Tyto testy by neměly sloužit k odhalování geniálních studentů, k jejich zvládnutí musí stačit pouze píle a vytrvalost. Nedostatkem průběžných testů bývá, když se student učí pouze na testy. Může to však být současně i klad, protože se alespoň něco učí. Kladem průběžných testů je, že nutí studenta, aby se učil učit se a učil se přebírat osobní odpovědnost za své výsledky. Jestliže se mu testy daří, má pocit úspěšnosti, který příznivě ovlivňuje jeho vztah ke vzdělávání i v budoucnosti. Průběžné testy vedou též ke snižování obavy ze souhrnných testů a zkoušení. Důležité je, aby vyučující doporučil studentům příručku, pomocí níž si mohou ještě před testem provádět doma sebetest, který si i sami vyhodnocují (učitel použije z části podobné, nikoliv stejné otázky). Bývá užitečné, když průběžné testy doplňuje přezkoušení a neformální pohovor. Je nezbytné, má-li být poskytována motivace talentovaným studentům a mají-li být rozvíjeny jejich schopnosti, aby jim byly zadávány navíc doplňkové úkoly a ty vhodně oceňovány. Jiný typ testů jsou testy relativního výkonu. Ty jsou vhodnější pro dlouhodobé, rozvíjející cíle (zcela nevhodné jsou tedy pro krátkodobé, zvládací cíle - srov. testy absolutního výkonu výše). Lze je použít například pro hodnocení za pololetí či semestr. Slouží k porovnání, zda student uspěl ve srovnání s normou. Bývají též vhodné pro výběr nejschopnějších studentů z určitého počtu uchazečů (přijímací zkoušky). Při sestavování testu bývá užitečné opřít se o středně těžké otázky. Malý počet velmi těžkých otázek může působit dojmem, že jde o hru na náhodu nebo o zvýhodňovaní konkrétních studentů. Průběžné i sumativní testy se mohou lišit obsahem úkolů, neboť sumativní testy nabízejí možnost porovnávat fakta z různých částí předmětu či kursu. Forma testu podmiňuje metody algoritmizace problémů pro toho, kdo testy sestavuje, pro studenta podstatná není. Je vhodnější dávat studentům v jednom termínu otázky 11

14 pouze jednoho typu, i když striktně to nemusí být dodržováno - jde o to, aby nenastala situace obdobná té, při níž pejsek a kočička vařili tak, že do hrnec dali vše dobré. Skutečnost, zdali jsou voleny zjišťovací otázky (ano/ne), či student volí z více formulací (a/b/c/...), nebo z obrázků, nebo doplňuje chybějící pojmy do věty, není z hlediska výuky biologie podstatná, zpravidla nezvyšuje, ani nesnižuje náročnost testu. Náročnost testu spočívá v jeho konkrétním obsahu. Pilní a talentovaní studenti si na testy brzy zvyknou a pak je vítají, protože je úspěšné výsledky motivují. Testy nemusí být příjemné pohodlným studentům, protože testy poskytují výsledky, které lze jen obtížně zpochybňovat. Testy mají smysl samozřejmě jen tam, kde se během výuky student má možnost něco naučit, i proto je někteří vyučují používají často, jiní naopak neradi. Protože testem ani zkoušením nelze měřit tak důležité vlastnosti, jako jsou zvídavost, tvořivost apod., je třeba oceňovat každý úspěch studenta i mimo testy a zkoušení. Neměl by být proto přeceňován význam srovnávacích testů na úrovni školy, okresu,..., jednorázové srovnání nemůže navíc ani ocenit přidanou hodnotu k tomu, s čím student začínal, což spíše může být měřítkem efektivity práce učitele. Vzhledem k časové náročnosti sestavování testů, bývá užitečné, když zejména zpočátku vyučující využívá testy již publikované a ty si podle svých potřeb vylepšuje. I tak je vhodné počítat na zavedení celého sytému s dobou 2 až 3 let. Počáteční pracnost může ulehčovat vědomí, že celkové kvalitní vzdělávání může zvýšit IQ studentů až o 30 %. A to by mohlo učitelům za námahu i jejich zaměstnavatelům za vytváření vhodných pracovních podmínek stát. Josef Berger Parazitologie v Českých Budějovicích Historie Parazitologického ústavu AV ČR se začala psát v roce 1962 po sloučení oddělení parazitologie Biologického ústavu ČSAV a Protozoologické laboratoře ČSAV, které tehdy sídlily v Praze. V roce 1985 byl tento ústav společně s několika dalšími přemístěn z Prahy do nově budovaného areálu akademických ústavů v Českých Budějovicích. Původně byl Parazitologický ústav budován velkoryse s cílem vytvořit rozsáhlé pracoviště pokrývající svým zaměřením prakticky všechny významné problematiky parazitologie. Tato extenzívní strategie z pochopitelných důvodů nemohla obstát a podobně jako v případě ostatních pracovišť Akademie následovalo po roce 1989 kritické zhodnocení reálných možností založené na osobnostech, které se tak staly krystalizačními jádry jednotlivých koncepčních směrů výzkumu. Příznivou okolností k dalšímu vývoji ústavu se stalo založení Biologické fakulty Jihočeské univerzity, která vznikla z iniciativy akademických pracovišť v Českých Budějovicích. Vznikl tak kampus, který umožňuje každodenní těsný kontakt vědeckých pracovníků (učitelů) z akademických ústavů se studenty. V laboratořích Parazitologického ústavu podobně jako v laboratořích dalších budějovických ústavů dnes pracují studenti na svých bakalářských, magisterských a doktorandských projektech, které jsou namnoze součástmi grantových projektů jejich školitelů. Programovou náplň Parazitologického ústavu AV ČR vytvářejí celkem 4 hlavní výzkumné směry: Parazitičtí prvoci a helminti ryb: jejich vývojové cykly, patogenita a ekologie. 12

15 Paraziti člověka s důrazem na původce oportunních nákaz pacientů s AIDS a jinými imunonedostatečnostmi: mapování vztahu parazit-hostitel s ohledem k imunitnímu systému modelových hostitelů. Molekulární biologie a biochemie parazitů: studium strukturních a funkčních vlastností kinetoplastové DNA u bičíkovců zejména s ohledem k editingu transkripčních produktů kinetoplastové DNA; molekulární fylogenetika významných parazitických i volně žijících prvoků. Molekulární ekologie krev sajících členovců: molekulové a buněčné faktory zapojené do přenosu původců nákaz; symbiotické mikroorganismy a jejich fylogenetické vztahy k přenašečům; imunitní aspekty vztahu přenašeč-hostitel; možnosti kontroly distribuce parazitických členovců. Získávání kvalitních výsledků je podmíněno mimo jiné také přístrojovým a metodickým zázemím pracoviště. Tradičně je kladen důraz na kvalitní optickou mikroskopii, histologické, biochemické a molekulárně biologické techniky. Ústav se může pochlubit velmi dobře vybavenou Laboratoří elektronové mikroskopie, která slouží jako servisní i výukové pracoviště dalším akademickým ústavům a Biologické fakultě JU. Ústav je pravidelným organizátorem mezinárodních konferencí a pracovních setkání, jakým byl např. v roce nd Workshop on Microsporidiosis and Cryptosporidiosis in Immunodeficient Pacients nebo právě chystané 5 th International Symposium on Fish Parasites, které se uskuteční v srpnu Svoji tradici má rovněž ediční činnost spojená s vydáváním časopisu Folia Parasitologica, který se po výrazném technickém zlepšení a zpřísnění redakční práce zaměřující se na kvalitu rukopisů propracoval mezi elitní parazitologické časopisy. Parazitologie jako oddíl infekční biologie je nekonečným zdrojem dobrodružství a poznání a jsem proto přesvědčen, že bude vždy přitahovat tolik potřebné zapálené nadšence z řad talentovaných studentů. V závěru bych rád odkázal čtenáře na podrobné a pravidelně aktualizované informace o našem ústavu na internetovské adrese: L. Grubhoffer Vývojové trendy biologie Které biologické vědy zaznamenávají v současné době největší rozvoj? Dobrým ukazatelem může být počet vydávaných odborných časopisů. V souboru 4779 časopisů věd přírodních, lékařských a technických nalezneme osm biologických oborů s počtem časopisů větším než sto: biochemie a molekulární biologie 227, farmakologie a farmacie 152, neurovědy 144, plant sciences 126, imunologie 108, chirurgie 107, environmentální vědy 105, zemědělské vědy 101. (Podle SCI Journal Citation Reports 1996.) Reflektuje-li počet odborných časopisů míru nárůstu vědeckých poznatků, pak právě v uvedených oborech postupuje soudobé vědecké poznaní nejrychleji. Počet časopisů vypovídá také o významu nových poznatků - předpokládaném či skutečném - v praktické aplikaci. Ta je odedávna mocnou hnací silou vědeckého výzkumu. Dobře to vědí uchazeči o finanční podporu svého výzkumu v grantových agenturách. M. Hejtmánek 13

16 K individuálnímu právu na život Svět stárne jako planeta a s ním i globální lidská populace. Jmenovité pro tzv. senior citizens, zvláště jsou-li nemocní, to znamená mnohdy těžko zvládatelné problémy. Na severoamerickém kontinentu přišli s některými podněty, jejichž realizace přináší jisté úlevy. Přitom nabízené možnosti ve sféře osobní svobody v systému veřejného zdravotnictví a způsobu života nestojí pojišťovny ani haléř, což je přímo ideální situace pro současný stav v naší zemi. Dejme však slovo MUDr. Dušanu Soudkovi, znamenitému biologu a jmenovitě evolučnímu a klinickému cytogenetiku, dnes emeritnímu profesoru Kingston Psychiatric Hospital, který před mnoha léty emigroval s celou rodinou před komunistickou diktaturou. V. Srb Living will - vůle žít Stáří má své problémy. Mnozí senioři (důchodci) si nepřejí, v případě nevratného postižení vědomí či základních životních funkcí, být uměle udržováni při životě. Má-li kdo takové reálné přání, stačí mu vyplnit formulář living will, což jsou instrukce pro lékaře, jak si počínat při takové zástavě důležitých projevů aktivního života. Neexistuje jednotný formulář a znám přinejmenším tři alternativy, ve dvou případech s velmi detailními instrukcemi. Nejjednodušší je formulář navržený Euthanasis Educational Council v New Yorku. V překladu zní takto: Nadpis: Mé rodině, mému lékaři, advokátovi a knězi, kterékoli léčebné instituci, která o mne bude pečovat, kterémukoli jedinci, který může být odpovědný za mé zdraví, prospěch nebo za mé záležitosti. Text: Smrt je stejná jistota jako zrození, růst, zralost a stáří je jednou z určitostí života. Až přijde čas, kdy já (jméno), nebudu moci rozhodovat o své budoucnosti, nechť tento dokument reprezentuje výraz mých přání - pokud jsem zdravé mysli. Kdyby nastala situace, že by nebylo reálné očekávat mé uzdravení z fyzické či duševní neschopnosti, žádám, abych byl ponechán umřít bez umělých prostředků nebo mimořádných ( heroických ) opatření. Neobávám se ani tak smrti, jako stavu zhoršování, závislosti a neutuchající bolesti. Proto žádám, aby mi byla milosrdně aplikována medikace zmenšující utrpení, a to i přesto, že může urychlit moment mé smrti. Doufám, že ti, kteří budou o mne v takové situaci pečovat, budou se cítit morálně zavázáni dbát mého přání. Chápu současně, že toto přáním jim ukládá těžkou osobní zodpovědnost. Proto takto ustanovuji, abych zmírnil jejich rozhodování a odpovědnost přesunul na sebe, ve shodě se svým přesvědčením. Datum a podpisy: jména a podpisy a adresy ustanovitele (subjektu), ale i dvou svědků, potvrzujících, že dotyčná osoba (subjekt) byla při podpisu normální a že se rozhodovala bez nátlaku. P.S. Doporučuje se též připojit jméno a adresu tzv. proxy, t.j. zástupce s plnou mocí rozhodovat v případě, že by subjekt již nemohl takto činiti. 14

17 Kopii living will předá ustanovitel ( subjekt ) svému lékaři, advokátovi, případně knězi, příbuzným a vzpomenutému zplnomocněnému zástupci. Další kopii má u sebe s ostatními dokumenty pro případ nehody. D. Soudek Dodatek V.S.: I to je možná forma, byť v limitní poloze, naplňování osobní svobody a demokracie, tedy včetně krajní dobrovolné odpovědnosti starých spoluobčanů vůči sobě i společnosti - prostě výraz občanské solidarity. Anebo ne? Co myslíš čtenáři? V. Srb Utopený Archimedés V současné době je do tisku připravován Utopený Archimedés - Malý alternativní slovník, jehož autorem je níže podepsaný technický redaktor tohoto Zpravodaje. Kniha bude vydána zřejmě letos na podzim Nadací Universitas Masarykiana v Brně. Povaha textu je zřejmá z níže uvedených biologicky relevantních ukázek. BIOFOTONY jsou takové fotony, které vznikají v živých objektech, nelze je obvyklými metodami prokázat, zejména v opakovaných experimentech, a navíc nesou různé zajímavé biologické informace. Začalo se o nich hovořit někde na rozhraní šedesátých a sedmdesátých let a je docela dobře možné, že se původně o žádnou pavědu nejednalo, ale spíše o experimentální omyl ruských mikrobiologů, kteří popsali komunikaci mezi koloniemi bakterií přes křemenné okénko. Stručně řečeno, kolonie decimovaná nějakým smrtícím agens vyslala biofotony ke svým sousedům, kteří pak žalem zhynuli rovněž (škoda, že to stejně nefunguje i při aplikaci antibiotik in vivo). Myšlenka biofotonů však prokázala svou paranormální životnost a kupříkladu i náš MUDr. Oldřich Grünner (1996) jí věnuje značnou pozornost a snaží se s její pomocí vysvětlit přinejmenším komunikaci mezi léčitelem (lékařem) a pacientem. Biofotony ztotožňuje s elektromagnetickými poli biologického původu (reálnými či vymyšlenými) a mají mít na svědomí i to, že pacient snadněji sevře pěst, když v blízkosti jeho ruky sevře pěst i lékař. Viz též AURA, BIOPOLE INFORMAČNÍ, RUKOU VKLÁDÁNÍ. DUŠE ROSTLIN K dnes již klasickým paravědeckým poznatkům patří existence duše rostlin - od jednobuněčných kvasinek až po vzrostlé stromy. S pilotními studiemi dr. Backstera nás dostupnou formu seznamuje např. záhadolog Alan Carter (1997, s ). Ctihodný dr. Backster připojil nějakým způsobem k filodendronu polygraf, přístroj u nás známý spíše pod označením detektor lži, a sledoval blíže nespecifikované reakce této rostliny na různé vnější podněty. Rostlina reagovala úděsem, když se přiblížil s plamenem zapalovače k jejímu listu, byla pobouřena, když chtěl v její blízkosti pojídat čerstvé ředkvičky a dokonce i živý jogurt. Z téhož zdroje se dovídáme i o příhodách pošetilého chlapce, který týral vrhanými šipkami strom - když ho však vyléčil a omluvil se mu (byv přinucen poučeným otcem), ustaly jeho záhadné 15

18 zdravotní obtíže. Zdravotní stav kanadských dřevorubců byl již ve třicátých letech kvalifikován jako ještě horší než u hlubinných horníků. Vysvětlení bylo nasnadě - problémy vznikaly působením negativního fluida kácených stromů. Komunikace mezi rostlinami a člověkem v žádném případě není jednosměrná. Fenomén označovaný jako "zelený palec" představuje schopnost působení na růst a vývoj rostlin. Podle některých pozorovatelů lze naklíčit např. semena řeřichy již během několika minut, vychází-li z naší dlaně dostatečně silné fluidum. Objímání stromů je nezbytnou součástí některých léčitelských rituálů klasických i (post)moderních. KRYPTOZOOLOGIE je vědní obor, který se zabývá neexistujícími zvířaty, po nichž z nějakých nejasných důvodů toužíme. Nejedná se o osminohé čmeláky, okřídlené žabky nebo klokany s kapsou na zip. Člověk touží po zvířatech sobě podobných nebo obrovských nebo alespoň potenciálně nebezpečných. O některých zvláštních případech jsme již pojednali či pojednáváme (viz LOCHNESKA..., YETI, ČERV SKÁKAJÍCÍ). Tajuplní živočichové jsou často očekáváni v temných hlubinách oceánu (tam skutečně žijí nepříjemné potvory), některých odlehlých jezerech (Loch Ness, Bajkal aj.) i pouštích. V mongolské poušti Gobi se má například vyskytovat na dálku zabíjející červ Orgoj-chorchoj. Potloukání tlupy pum po jižní Anglii je proti tomu jen banální historka. S ohledem na rostoucí toleranci k biologickým nesmyslům všeho druhu (jistá dáma se údajně soudí s Disneylandem, neboť ji zklamalo, že tamní figury jsou jen převlečení lidé) můžeme v nejbližší době očekávat zhmotnění kanalizačních mutantů, ropáků a tyranosaurů. Na Moravě hlášen již výskyt mutanta pivopije zatvrdlého (Cerevisiobibitor cirrhoticus Morn.), u kterého došlo ke geneticky fixované transformaci nosu v sosák a části jaterního parenchymu v útvar připomínající želví krunýř. TRANSMUTACE PRVKŮ BIOLOGICKÁ Jedinou nekonečnou věcí je naše schopnost sebeklamu si napsal na svůj štít americký skeptik Robert T. Carrol. K tomuto heslu se jeho věta hodí neobyčejně dobře. Stačí si přečíst něco od Roberta Tisseranda (1997): Dle jistého Kervrana transmutují kuřata draslík a rostliny získávají potřebné minerály transmutací vodíku, kyslíku, případně snad dalších vzdušných plynů. Ptát se, kde na to berou energii, je zcela pošetilé. Zdá se, že humbuk kolem nakonec nepotvrzené jaderné syntézy za studena obtěžkal staré alchymistické ideje, které vydaly své plody. Ještě překvapivější je, že o biologické transmutaci prvků měli cosi vědět již staří Číňané, kteří přitom neměli ani páru o tom, co to je chemický prvek a mohli transmutovat nanejvýš čtyři základní prvky-živly. Existují i lidé, jinak docela rozumní, kterým se zdá, že ve vejcích je nějak podezřele mnoho vápníku a v některých semenech příliš mnoho jódu. Dosud nepochopili, že atomovému jádru je z hlediska jeho ochoty k transmutaci srdečně jedno, zda se nachází v molekule bílkoviny či v bakelitové klice od dveří. 16

19 Sekretariát hlavního výboru Čs. biologické společnosti Joštova 10, Brno Iva Tačová, sekretářka hlavního výboru, tel Pavla Skusilová, účetní společnosti, tel Fax: Redakční rada Zpravodaje Předseda: Prof. MUDr. Roman Janisch, DrSc. Technický redaktor: Doc. RNDr. Vojtěch Mornstein, CSc. ( Členové: Doc. RNDr. Josef Berger, CSc. Doc. MUDr. et RNDr. Miroslav Červinka, CSc. Prof. RNDr. Milan Hejtmánek, DrSc. Doc. RNDr. Josef Reischig, CSc. MUDr. Iva Slaninová, Dr. Prof. RNDr. Vladimír Srb, DrSc. Příspěvky zasílejte na adresu technického redaktora (Biofyzikální ústav LF MU, Joštova 10, Brno) nebo na sekretariát společnosti. Zpravodaj Čs. biologické společnosti v Brně 1998 č. 1 Vydal: Hlavní výbor Čs. biologické společnosti, Joštova 10, , Brno Redaktor: Prof. MUDr. Roman Janisch, DrSc. Technický redaktor: Doc. RNDr. Vojtěch Mornstein, CSc. Brno