Resilientní faktory v neúplné rodině

Save this PDF as:

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Resilientní faktory v neúplné rodině"

Transkript

1 Univerzita Hradec Králové Pedagogická fakulta Katedra sociální patologie a sociologie Resilientní faktory v neúplné rodině Bakalářská práce Autor: Zlatuše Patrná Studijní program: B7507 Specializace v pedagogice Studijní obor: Sociální komunikace v neziskovém sektoru Vedoucí práce: PhDr. Stanislav Pelcák, Ph.D. Hradec Králové 2016

2 Zadání bakalářské práce Autor: Studium: Studijní program: Studijní obor: Název bakalářské práce: Název bakalářské práce AJ: Zlatuše Patrná P13582 B7507 Specializace v pedagogice Sociální komunikace v neziskovém sektoru Resilientní faktory v neúplné rodině Resilient factors in incomplete families Cíl, metody, literatura, předpoklady: Bakalářská práce se zabývá zvládáním zátěžových situací v životě neúplné rodiny a způsoby jejich řešení. V teoretické části budu definovat pojmy rodina a resilience podle jednotlivých autorů. Dále budu charakterizovat faktory zátěžových situací, které mohou pozitivně nebo negativně působit na jednotlivce, na rodinu jako celek a na sociální prostředí rodiny. V praktické části uvedu kazuistiky vybraných neúplných rodin. Na základě kvantitativní výzkumné strategie, to je strukturovaného rozhovoru, stanovím, jaké zátěžové situace pro tyto rodiny jsou typické, které se shodují, zda se vyskytují nějaké výjimečné situace a jak rodiny vzniklé situace řeší. KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologie zdraví. Praha: Portál. 2001, 252 s. ISBN , MATĚJČEK, Z., DYTRYCH, Z Riziko a resilience. Československá psychologie, roč. 42, 1997, č., PAULÍK, K. Psychologie lidské odolnosti. 1. vyd.praha: Grada Publishing, ISBN , SOBOTKOVÁ, I. Psychologie rodiny. Praha: Portál, ISBN , ŠOLCOVÁ, I. Vývoj resilience v dětství a dospělosti. Praha: Grada, ISBN Garantující pracoviště: Vedoucí práce: Katedra sociální patologie a sociologie, Pedagogická fakulta PhDr. Stanislav Pelcák, Ph.D. Oponent: Mgr. Lucie Špráchalová Datum zadání závěrečné práce:

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala pod vedením vedoucího bakalářské práce samostatně a uvedla jsem všechny použité prameny a literaturu. V Hradci Králové Zlatuše Patrná

4 Poděkování Ráda bych tímto poděkovala PhDr. Stanislavu Pelcákovi. Ph.D. za odborné vedení práce, jeho cenné rady a připomínky. Dále bych chtěla poděkovat účastníkům výzkumu za jejich odhodlání o tomto tématu hovořit a své rodině za jejich podporu a trpělivost.

5 Anotace PATRNÁ, Zlatuše. Resilientní faktory v neúplné rodině. Hradec Králové: Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové, 2016, 121 s. Bakalářská práce. Tématem této bakalářské práce je životní situace osamělých rodičů. Cílem práce je zmapování faktorů, usnadňujících zvládání zátěžových situací v životě neúplné rodiny, zjištění které zátěžové situace jsou pro tyto rodiny typické, které se shodují a zda se vyskytují nějaké výjimečné situace a popsání jak rodiny vzniklé situace řeší. Životní situace osamělých rodičů je v této práci rozdělena do dimenzí, které ovlivňují jejich životní situaci a následně i fungování neúplné rodiny. Jsou to vztahy mezi rodiči a dětmi, harmonizace profesní a rodičovské role, ekonomická situace, bydlení, sociální služby, sociální kontakty, rekonstrukce rodinných vazeb a způsoby zvládání životní situace. Výzkum byl proveden kvalitativní metodou. Z výsledků výzkumu vyplývá, že důležitými faktory, které pomáhají osamělým rodičům zvládat jejich životní situace je především osoba babičky, osobnost rodiče a sociální podpora okolí. Klíčová slova: osamělý rodič, neúplná rodina, životní situace, resilience, sociální podpora.

6 Annotation PATRNÁ, Zlatuše. Resilient factors in incomplete families. Hradec Králové Faculty of Education, University of Hradec Králové, pages of the Bachelor thesis. The theme of this thesis is living situation is of lone parents. The target of this thesis is mapping of factors, facilitating coping with stressful situations in life-parent families, findings that stressful situations are typical for these families that agree and whether there are any exceptional situations and describe how families solve the situation. Living situation lone parents in this work is divided to two dimensions, which affect their life situation and consenquently, the functioning of the single-parent families. The relationships between parents and children, harmonization of profess ional and parental role, the economic situation, housing, social services, social contatct, reconstruction of family ties and ways of coping with life situations. Research was done by qualitative methods.the research results show that the important factors that help lone parents cope with their living situation is primarily a person grandmother, celebrity parents and social support area. Key words: lone parent, incomplete family, life situations, resilience, social support.

7 Obsah Obsah 7 Úvod 10 I Teoretická část 11 1 Rodina Funkce rodiny Fungování rodiny 13 2 Rodinný systém Soudržnost (koheze) Adaptabilita Komunikace 16 3 Neúplná rodina Rozpad rodiny (rozvod) Narození dítěte svobodné matce Úmrtí jednoho z rodičů Sociální role v rodině Role otce Role matky Role prarodičů Role sourozence 23 4 Rodinná resilience Rodinný stres a strategie zvládání zátěže v rodině Vývoj rodinné resilience Rodinná resilience Model rodinné resilience Strategie zvládání zátěže v rodině Sociální opora Typologie sociální opory Zdroje sociální opory 33 II Empirická část 34 5 Výzkumné šetření Cíl výzkumu a výzkumná otázka 34

8 5. 2 Výzkumné metody Výzkumný soubor a sběr dat Způsob zpracování dat Rodinná anamnéza Pan B Pan J Pan P Pan R Paní I Paní J Paní M Paní Z 39 7 Výsledky a hodnocení Vztah rodičů k dítěti Harmonizace profesní a rodičovské role Ekonomická situace Bydlení Sociální služby Sociální kontakty Rekonstrukce rodinných vazeb Způsoby zvládání životní situace 52 8 Diskuze 55 Závěr 56 Seznam použitých zdrojů Monografie Internetové zdroje Legislativa Seznam příloh Příloha č. 1 Příloha č. 2 Příloha č. 3 Příloha č. 4 Vzor žádosti o rozhovor Rozhovor pan B Informovaný souhlas pan B Rozhovor pan J

9 Příloha č. 5 Informovaný souhlas pan J Příloha č. 6 Rozhovor pan P Příloha č. 7 Informovaný souhlas pan P Příloha č. 8 Rozhovor pan R Příloha č. 9 Informovaný souhlas pan R Příloha č. 10 Rozhovor paní I Příloha č. 11 Informovaný souhlas paní I Příloha č. 12 Rozhovor paní J Příloha č. 13 Informovaný souhlas paní J Příloha č. 14 Rozhovor paní M Příloha č. 14 Informovaný souhlas paní M Příloha č. 16 Rozhovor paní Z Příloha č. 17 Informovaný souhlas paní Z

10 Úvod Téma rodiny představuje oblast, se kterou má zkušenost každý z nás. Vždyť rodina byla prvním prostředím, s nímž jsme se setkali, které ovlivňovalo náš vývoj a utvářelo naši osobnost. Snad každý, kdo zakládá novou rodinu, věří, že právě ta jeho bude fungovat bez problémů a pokud se nějaké vyskytnou, že je úspěšně vyřeší. Ovšem jak ze zkušenosti víme, skutečnost je mnohdy jiná. Trendem dnešní doby se tak stává narůstající počet neúplných rodin, v jejichž čele stojí osamělí rodiče. Vzhledem k tomu, že s životní situací osamělého rodiče mám svou vlastní zkušenost, vybrala jsem si pro svou bakalářskou práci téma resilience rodiny. Resilienci můžeme chápat jako pružnost, nezdolnost či schopnost vyrovnat se se zátěží. Nejprve byla zkoumána jako ryze osobnostní vlastnost jednotlivce. Na základě dalších výzkumů bylo zjištěno, že tuto vlastnost lze vztáhnout i na rodinu. Záměrem této bakalářské práce nebylo genderové srovnání matek a otců, ale snaha nastínit jak vnímají osamělí rodiče svou životní situaci. Cílem výzkumu bakalářské práce pak bylo zmapování faktorů, usnadňujících zvládání zátěžových situací v životě neúplné rodiny, zjištění které zátěžové situace jsou pro tyto rodiny typické, které se shodují a zda se vyskytují nějaké výjimečné situace a popsání jak rodiny vzniklé situace řeší. Tato bakalářská práce bude rozdělena na dvě části, teoretickou a empirickou. V první teoretické části se pokusím přiblížit problematiku fungování rodiny, koncept rodinné resilience a také zmíním faktory, jež rodinám napomáhají k životní spokojenosti. Poznatky budu čerpat především od českých autorů, kteří se touto problematikou v minulosti zabývali. V oblasti rodiny to jsou především Zdeněk Matějček a Oldřich Matoušek. V oblasti resilience Iva Šolcová a Irena Sobotková. Na teoretickou část bude navazovat část empirická, v níž bude proveden kvalitativní výzkum. S ohledem na citlivé téma, použiji pro výzkumné šetření kvantitativní metodu za využití polostrukturovaného interview a následně provedu analýzu rozhovorů metodou trsů. 10

11 I Teoretická část 1 Rodina Ve své práci se budu zabývat neúplnou rodinou, ale nejprve si dovolím krátce představit její nadřazený pojem a to je rodina. Budeme-li hledat charakteristiku pojmu v odborné literatuře, zjistíme, že každý odborník charakterizuje rodinu dle svého zaměření a specializace v literatuře poněkud odlišně. Jako takové nejvýstižnější pojetí jsem vybrala to, které uvádí Možný (1990, s. 18). Předpokládá se, že pro společnosti naší kultury je charakteristickou, přirozenou a převládající formou rodiny párová monogamická rodina, tedy domácnost tvořená párem muže a ženy a jejich dětmi. Možný tak konstatuje, že z historického hlediska považujeme rodinu za základní stavební jednotku společnosti. Přestože se tento náhled na rodinu v současné společnosti výrazně nemění, dochází ke změnám kontextu rodiny, její stability i ke změnám funkcí, které by měla naplňovat. Jestliže budeme rodinu posuzovat z psychologického hlediska, pak dle Stručného psychologického slovníku je rodina společenská skupina spojená manželstvím nebo pokrevními svazky, odpovědností nebo vzájemnou pomocí. (Hartl, 2004, s. 230). Také Matoušek nahlíží na rodinu jako na malou skupinu osob, tvořící základní jednotku společnosti, ale také instituci, zajišťující lidskou reprodukci, což je důležité pro udržení lidstva. (Matoušek, 2003, s. 9). Giddens ve své všeobecné definici rodiny uvádí, že rodina je: skupina jedinců spojených pokrevními svazky, manželstvím nebo adopcí, která vytváří ekonomickou jednotku a její dospělí členové zodpovídají za výchovu dětí. (Giddens, 2001, s. 97). Podobně na rodinu nahlíží i Vágnerová, když tvrdí, že je to: důležitá sociální skupina, která plní celou řadu biologických, ekonomických, sociálních a psychologických funkcí. Poskytuje svým členům potřebné zázemí, uspokojuje jejich potřeby a zprostředkovává zkušenosti, které nelze získat jinde. Každý jedinec zde má určité role, které se stávají součástí jeho identity. (Vágnerová, 2008, s. 589) Z pohledu Kramera je rodina skupina lidí se společnou historií, současnou realitou a budoucím očekáváním vzájemně propojených transakčních vztahů. (Kramer, 1980 in Sobotková, 2007, s. 24). Což Sobotková doplňuje tvrzením, že rodinu je nutno vidět jako složitý celek, neměli bychom přehlížet jednotlivé členy ani širší sociální okolí a vlivy působící na rodinu. (Sobotková, 2007, s. 22). 11

12 1. 1 Funkce rodiny Tak jak se vyvíjí společnost, mění se kulturní faktory ovlivňující postavení rodiny ve společnosti, vyvíjí se i funkce rodiny. Nepochybně jednou ze základních funkcí rodiny je reprodukce lidského rodu, což nezahrnuje pouhé početí a porod, nýbrž celou plejádu úkolů a činností, které shrnujeme pod pojmy reprodukce a produkce života (Plaňava, 2000, 74). Rodina plní funkce jednak vůči sobě, aby zabezpečila potřeby všech svých členů, ale také vůči společnosti. Rodina existuje odedávna a především existuje proto, aby lidé mohli pečovat o své děti. Kromě toho, že je rodina biologicky významná pro udržení lidstva, je také základní jednotkou každé lidské společnosti. Reprodukuje člověka nejen jako živočicha, zprostředkuje mu vrůstání do jeho kultury a společnosti. Rodina krom toho propojuje generace, vytváří mezi nimi kontinuitu a pouta solidarity. (Matoušek, 2003; str. 9). Moderní rodina některé funkce ztratila, jiné funkce ztratily význam nebo naopak získaly na důležitosti. Mezi základní funkce rodiny patří: Biologicko reprodukční funkce je důležitá jak pro jedince, jako člena rodiny, ale i pro společnost jako celek. Z hlediska jedince jde o naplnění jeho biologických a sexuálních potřeb, stejně tak, jako uspokojování potřeby pokračování rodu. Má-li společnost zabezpečit perspektivy svého rozvoje, je také v jejím zájmu, aby se rodil takový počet dětí, který tyto perspektivy naplní. Ekonomická funkce rodiny spočívá v tom, že se členové rodiny zapojují do výrobní i nevýrobní sféry a zároveň se stávají významnými spotřebiteli, na nichž je závislý současný trh. Úlohou socializačně - výchovné funkce je příprava dětí a mladistvých na vstup do praktického života, tj. naučit dítě přizpůsobovat se životu, osvojovat si základní návyky a způsoby chování běžné ve společnosti. Přičemž je třeba zdůraznit, že v současnosti prodlužuje doba, kdy vedle sebe žijí tři generace a tak stoupá význam působení mladší generace na starší (např. používání moderních komunikačních prostředků). Dalším důležitým faktorem je to, že rodina někdy přesouvá odpovědnost za výchovu na školu a očekává, že profesionální přístup učitelů napraví i chyby, kterých se ve svých výchovných přístupech dopouští. Emocionální funkce rodiny je zásadní a nezastupitelná, protože žádná jiná instituce nedokáže vytvořit podobné a tak potřebné citové zázemí, pocit lásky, bezpečí a jistoty. V současnosti přibývá rodin, které z důvodu rozvodů, zaneprázdněnosti, dezintegrace, atd., tuto funkci plní jen s velkými obtížemi nebo neplní téměř vůbec. Narůstá i počet dětí citově deprimovaných, nebo i týraných. 12

13 Profesor Blahoslav Kraus (2015, s. 42) řadí mezi základní funkce i funkci ochrannou, která zabezpečuje základní funkce (biologické, hygienické, zdravotní) všem členům rodiny, především pak dětem, nemocným, starým či postiženým členům rodiny. Z hlediska funkčnosti dělíme rodiny na: Funkční rodinu zajišťující z hlediska výše uvedených funkcí optimální tělesný i duševní vývoj dítěte, Problémovou rodinu vykazující poruchy bazálních funkcí, které však v podstatě neohrožují její existenci ani zdravý vývoj dítěte, Dysfunkční rodinu charakteristickou vážnějšími poruchami některých nebo případně všech funkcí, které poškozují rodinu jako celek a narušují vývoj dítěte, Afunkční rodinou typickou výskytem poruch rodinných funkcí, které dítěti závažným způsobem znemožňují vývoj, a které hrubě narušují existenci a smysl rodinného soužití Fungování rodiny Aby rodina mohla dobře fungovat, je zapotřebí aktivní a stabilní přítomnosti všech členů rodiny. (Kraus, 2015, s. 40). Rodinné fungování je způsob, jakým rodina plní své funkce. (Pattersonová, 2002a in Sobotková, 2007, s. 71). Nutno dodat, že Sobotková poukazuje i na to, že na množství problémů v rodině nezáleží tolik, jako na způsobu, jakým je rodina řeší, to je: začlenění jedince do rodinné struktury (poskytuje pocit sounáležitosti, ovlivňuje osobní identitu, smysl a zaměření života), ekonomická podpora (zajišťování základních i rozvojových potřeb členů rodiny, péče, výchova, socializace (umožňuje fyzický, psychický, sociální a duchovní vývoj dětí i dospělých, zprostředkuje sociální hodnoty a normy, ochrana zranitelných členů (mladých, nemocných, handicapovaných, starých či na ostatních nějak závislých aj.). (Sobotková, 2007, s. 71) Z psychologického hlediska pak Sobotková definuje rodinu jako systém a to jak v kontextu prostorovém, tak i v kontextu časovém. (Sobotková, 2007, s. 25). Z toho vyplývá, jak důležitým prvkem v rodinném fungování jsou procesy, tj. akce a interakce složek jak uvnitř, tak i mimo rodinný systém. Neméně důležitým bylo i zkoumání komunikace ve funkčních a dysfunkčních rodinách (Plaňava, 2000). V této oblasti, z hlediska komunikace, byly zjištěny významné rozdíly. 13

14 Jak jsem již uvedla v bodě 1 z psychologického hlediska je na rodinu nahlíženo jako na rodinný systém. Ten je dle Chubba (in Sobotková, 2001, s. 28) složitý, nelineární proces, v němž jde o akce a interakce složek uvnitř i mimo rodinného systému. Za jednu z nejdůležitějších složek pak považuje rodinnou interakci, tj. vzorce komunikace, protože právě kvalitní interakce umožňuje či znemožňuje řešit problémy v rodině. Za významné základní procesy ve funkčních a odolných rodinách Sobotková považuje rodinnou soudržnost, adaptabilitu a komunikaci. Ptáme-li se, kdy můžeme rodinu považovat za funkční, nabízí se nám vysvětlení Sobotkové, že: To, co charakterizuje funkční rodinu, není absence problémů, ale jejich účinné zvládání (Sobotková, 2007, str. 76). Sobotková se ve své knize Psychologie rodiny ztotožňuje s názorem Minuchina (1974), který se zaměřuje na tři hlavní oblasti v rodině, tj. struktura, vývoj v čase a způsoby vyrovnávání se s problémy. Rodinu rozděluje podle toho, jestli je funkční nebo dysfunkční. Jeho dělení je založeno na pevně stanovených hranicích. Velkou roli zde hraje hierarchie s pevným subsystémem rodičů. Zároveň tu nechybí flexibilita, která jedincům umožňuje jak autonomii, tak závislost, ale také individuální rozvoj, stejně tak udržení systému a v neposlední řadě kontinuitu i adaptační restrukturalizaci. Sobotková se však přiklání k názoru, že hranice by měly být jasné a zároveň pružné (Sobotková, 2007, s ). Dysfunkční rodina má podle Minuchina (1974) nefunkční hranice, špatně fungující hierarchii a maladaptivní reakce na změnu okolností. Běžnou provozní rutinu domácnosti zvládá s obtížemi. Někteří členové rodiny z domácího provozu buď úplně vypadávají, nebo dělají něco jiného, než je v dané chvíli, z hlediska ostatních, potřeba. V dysfunkční rodině nejsou jasné kompetence. (Matoušek, 1997, s. 131). Po stránce komunikace se v těchto rodinách vyskytuje mnoho nedorozumění, zmatků, protimluvů a neurčitostí. 2 Rodinný systém Prvním, kdo popsali rodinné systémy, byli Kantor a Lehr (in Sobotková, 2007, s. 25) a to jako organizačně složité, vytvářející spletité sítě vzájemně propojených vztahů; rodinné systémy jsou otevřené; adaptabilní; dochází v nich k průběžné informační výměně. Sobotková toto doplňuje tvrzením, že rodinné systémy jsou produktem stálé dynamické hry mezi morfogenetickými (růstovými) a morfostatickými (kontrolními) silami. Tato souhra je strukturována organizačními charakteristikami systému. (Sobotková 2007, s. 26). Důležitou charakteristikou rodinných systémů je tedy dle Sobotkové míra jejich otevřenosti a uzavřenosti. Otevřené rodinné systémy se jeví adaptabilnějšími, protože jsou schopné přijímat nové 14

15 zkušenosti, měnit nevhodné vzorce chování a vytvářet si širokou podpůrnou síť. Kdežto uzavřené rodinné systémy nejsou schopné reagovat přiměřeně na změny, jelikož si nevytváří dostatečnou podpůrnou síť. To je také důvod, proč jsou v krizi zranitelnější. Rovněž Kraus uvádí, že fungování rodinného systému je determinováno nepřeberným množstvím vnitřních i vnějších faktorů, které ovlivňují stabilitu rodiny. (Kraus, 2015, s. 40). Rodinné systémy se skládají z několika subsystémů. Manželský subsystém je nejdůležitější, protože na dobře fungujícím vztahu manželů závisí dobré fungování celé rodiny. Dalším subsystémem je dyáda rodič-dítě, která přináší do rodiny především radostnou událost, ale občas i krizové situace. Důležitým je i sourozenecký subsystém, v němž se dítě učí jak spolupráci i soutěžení, tak vzájemné podpoře, ale i kompromisům. Subsystémy se vzájemně ovlivňují. (Sobotková, 2007, s. 27) Soudržnost (koheze) Pojem soudržnost představují pozitivní, občas i negativní síly, které drží vztah pohromadě. S ní souvisí blízkost, věrnost, oddanost, intimita. Ve funkčních rodinách je zdravá soudržnost vyvažovaná přiměřenou autonomií členů rodiny. Znamená to, že dostředivé (centripetální) a odstředivé (centrifugální) síly v rodině jsou v relativní rovnováze. Je však přirozené, že v každé fázi rodinného životního cyklu je poměr sil soudržnosti a sil směřujících k autonomii jedince trochu jiný. V rodinách s dětmi útlého a předškolního věku převažují síly soudržné, v rodinách s adolescenty jsou běžně zvýrazněné tendence k autonomii (Sobotková, 2003a, 257). Z toho lze tedy odvodit, že optimální míra pospolitosti se v průběhu života mění. Důležitou roli zde hraje věk, životní cyklus rodiny, náboženství, kultura, historická doba a dalších faktory. Mnoho rodin si svůj smysl pro soudržnost rozvine, popřípadě obnoví, pokud jsou vystaveny závažným stresorům. Takovou situaci představuje například chronické onemocnění dítěte nebo úmrtí člena rodiny. Může však dojít i k opačnému případu a vystavení stresoru vede rodinu do krize Adaptabilita Adaptabilitou rozumíme schopnost rodiny přizpůsobovat se proměnlivým nárokům a požadavkům života (Sobotková, 2007, s. 33). Obecně platí, že adaptabilita je nezbytná, protože rigidní setrvávání na starých a již neúčelných vzorcích fungování rodiny vede ke stagnaci a k problémům. V průběhu času se mění potřeby členů rodiny, jejich role a tím i rodinná pravidla. Přičemž podle Sobotkové (2007, s. 34) je při zvládání situačních stresů rozhodující udržet 15

16 v rodině rovnováhu mezi organizovaností a adaptabilitou, protože hierarchie a určitá míra stability v rodině poskytuje členům pocit jistoty, bezpečí a vědomí identity. Proto, aby si rodina zachovávala určitou stabilitu a pocit identity, jsou důležité rituály a denní rutina. Známkou zdravé rodiny je tedy určitá míra odolnosti vůči změnám Komunikace Mnozí odborníci považují rodinnou komunikaci za klíčový proces pro vytváření rodinné atmosféry. Při zkoumání komunikace v rodinách zaměřují především na formální stránku komunikace. Ověřili, že přímá a otevřená komunikace hraje významnou roli v resilienci rodiny, protože působí jako ochranný faktor v rodinném soužití, zatímco nejasná či narušená komunikace může znásobit negativní vlivy rizik a stresů (Sobotková, 2007, s. 46). Jacob (1987; in Sobotková, 2007, s. 47) uvádí 6 dimenzí, které rozlišují způsob komunikace mezi funkčními a dysfunkčními rodinami: 1. Dominance, která představuje jasnou a symetrickou strukturu rodiny v protikladu přílišné dominance některého člena rodiny nebo nejasné struktuře rodiny, 2. City, které ve funkčních rodinách převažují v podobě pozitivních emocí a pochval, negativními emocemi jako jsou výtky, kritika, tresty, 3. Komunikační dovednosti jsou rozlišovány z hlediska jasnosti, přímosti, souladu verbální a neverbální složky komunikace, 4. Výměna informací a chování v průběhu řešení problému, 5. Konflikt, jehož přítomnost je rozlišována jako stupeň otevřené tenze v rodině. V dysfunkčních rodinách převažuje stálý konflikt nebo se naopak vyskytuje jeho úplná nepřítomnost, což může být znakem strachu, nedostatku autonomie členů rodiny apod., 6. Podpora, pečování, respekt, porozumění, ocenění, které převažují ve funkčních rodinách. Sobotková tedy považuje rodinnou komunikaci za efektivní, když je rodina dostatečně soudržná a je schopná účinně řešit problémy. Díky tomu se jednotlivci pružněji přizpůsobují změnám. (Sobotková, 2007, s. 95). Jak probíhá interakce v neúplných rodinách z výzkumného vzorku, budu předmětem výzkumného šetření v empirické části této bakalářské práce. 16

17 3 Neúplná rodina Ve své bakalářské práci se zabývám neúplnou rodinou. S tímto pojmem se v současné společnosti setkáváme stále častěji. Musíme si ale uvědomit, že neúplné rodiny nebyly neznámým pojmem ani v minulosti, kde tvořily významný podíl v rámci rodinných domácností. Vznikaly především v důsledku úmrtí jednoho z rodičů. Tradiční společnost počítala s vdovami, vdovci a sirotky, proto měla osvědčené přístupy k tomuto problému. Byly zřizovány sirotčince. Tradiční bylo i pojetí macechy a otčíma. Výjimkou však nebyly ani nemanželské děti svobodných matek. Také rozvody tu jsou od dávných dob, ovšem masově se rozšířily teprve v posledních desetiletích. Manželství uzavíraná v dnešní době skončí s 50 procentní pravděpodobností rozvodem. (Možný, 1990, s. 267.). Můžeme tedy říci, že oproti minulosti, dnes v rámci neúplných rodin převažují domácnosti rozvedených, odděleně žijících vdaných a ženatých. Patří sem také domácnosti svobodných matek, které však své mateřství vědomě plánovaly. I když považujeme neúplné rodiny za stále vzrůstající jev, neúplné rodiny jsou společností stále vnímány jako nouzové řešení. (Možný, 2006). Tak jako jsem se v literatuře setkávala s nejednotnými definicemi rodiny, nenašla jsem v ní ani zcela jednotné pojetí neúplné rodiny. Z hlediska zákona č. 117/ 1995 Sb., o státní sociální podpoře můžeme využít definici, kterou uvádí ve své knize Matoušek a kol. (2005, s. 43) pak za osamělého rodiče se považuje rodič, který je svobodný, ovdovělý nebo rozvedený, pokud nežije s druhem. Ze statistického hlediska uvádí Možný (2006, s. 254), že statistika eviduje domácnost, kde žije dítě či děti a jen jeden z jeho rodičů, jako neúplnou rodinu. Chceme-li posuzovat neúplnou rodinu ze sociologického hlediska, pak je to rodina redukovaná rozvodem nebo smrtí otce, matky, obou rodičů nebo tvořená svobodnou matkou a dítětem (Jandourek, J., 2001, s. 207). Tyto charakteristiky zahrnují pravděpodobně všechny možné varianty neúplné rodiny, a to i takové případy, kdy rodiče sice nejsou rozvedení, ale přesto nežijí spolu a dítě je ve výchově pouze u jednoho z nich. Neúplné rodiny můžeme rozdělit do několika typů: 1. rozpad rodiny (rozvod) 2. narození dítěte svobodné matce 3. úmrtí jednoho z rodičů 17

18 Neúplnost rodiny může vznikat dvojím způsobem, buď fyzickou nepřítomností jednoho z rodičů (úmrtí, rozvod atd.) nebo psychickou (duševní onemocnění, alkoholismus apod.). Ve své bakalářské práci budu hovořit o nepřítomnosti fyzické. Ovšem i ta má mnoho základních činitelů, které neúplnost zavinily úmrtí náhodné nebo sebevraždou, úmyslně nebo neúmyslně svobodná matka atd. (Matějček, 1986.). Je tedy třeba zohlednit jednak příčiny neúplnosti rodiny, kdo a jak dlouho v rodině chybí. Významnou roli zde hraje také osobnost osamělého rodiče, stejně jako osobnost dítěte. Důležité však je, aby za každých okolností rodiče vychovávali ze svých dětí spokojené, nezávislé a zdravě sebevědomé jedince. Výchova dítěte v neúplné rodině je normální výchovou, ale děje se za ztížených okolností. (Matějček a kol., 1977, s. 73) Rozpad rodiny (rozvod) Rozvod je všeobecně vnímán jako vyústění konfliktních situací, popřípadě jako úplné vyřešení krizové situace. To ovšem nemění nic na tom, že je pro ženu i muže bolestnou zkušeností. Ať už je rozvod chtěný, nechtěný, plánovaný či neplánovaný, z praxe je známo, že rozvodem atmosféra plná napětí a stresu končit nemusí. To potvrzuje i Matějček, když říká, že Ukončení manželského vztahu rozvodem nelze chápat jako jeho prosté přerušení a zmizení, nýbrž jako postupné uhasínání, jako citovou i sociální, někdy velmi pomalou a svízelnou transformaci. (Matějček, Dytrych, 2002, s. 43). Podle Velkého sociologického slovníku můžeme rozvod definovat jako právní zrušení manželství během života obou partnerů, jemuž předchází jeho reálný rozpad (jestliže k reálnému rozpadu manželství dojde úmrtím jednoho partnera, jde o ovdovění). Rozvod manželství za života obou partnerů nemusí být ovšem spojen s právním aktem. V řadě kultur končí manželství prostým, společností nekontrolovaným, neevidovaným a nesankcionovaným rozchodem partnerů (Klener, 1996). Naproti tomu Matoušek (2003) člení rozvod po stránce ekonomické, právní a osobní. To poukazuje na to, že rozvod manželství, stejně jako rozchod partnerského soužití, v němž jsou přítomny nezaopatřené děti, má rozdílné dopady na každého z partnerů. Dudové poukazuje na skutečnost, že: Zatímco muži jsou mnohdy zvýhodněni ekonomicky, ženy jsou zpravidla zvýhodňovány v oblasti porozvodové péče o děti. V obou případech je tato výhoda relativní (Dudová, 2008, s. 31). Toto své tvrzení doplňuje o další významný fakt, s nímž na základě vlastní zkušenosti souhlasím, který ovlivňuje život toho z rodičů, jemuž jsou po rozvodu svěřeny děti do péče. Výhodou těchto rodičů sice je, že s dětmi dále trvale žijí, ale často se dostávají do složitých situací. Jedná se především o stránku 18

19 materiálního zabezpečení a to hlavně v těch případech, kdy nenacházejí pomoc na straně otce dětí a jeho původní rodiny. K tomuto tématu se výstižně vyjadřuje Colorosová Když se realisticky a upřímně zamyslíte nad problémy spojenými s pocity ztráty, nejasnými hranicemi rodinných vztahů, komunikací, oddaností a disciplínou, tak snadněji pochopíte, že nezáleží na rodinném uspořádání, ale na vaší vyspělosti, vyrovnanosti a schopnostech rodičovské péče, jestli bude dítě dobře prospívat či nikoliv. (Colorosová 2008, s. 174). Podle statistiky se v České republice pohybuje úhrnná rozvodovost mezi %. Přestože se tato hodnota zdá být vysoká, je ovlivněna především poklesem uzavíraných sňatků, jak vyplývá z grafu znázorňující vývoj rozvodovosti v ČR v rozmezí let Graf 1: Sňatky a rozvody ( ) Sňatky a rozvody Rozvody Sňatky Zdroj: Český statistický úřad (vlastní zpracování) V grafu jsou zaneseny údaje z let s nejvyšším nárůstem a poklesem počtu rozvodů v daném období. Zatímco v roce 1989 bylo uzavřeno sňatků a proběhlo31376 rozvodů, což dle ČSÚ představuje rozvodovost téměř 37%. Oproti tomu bylo v roce 2014 uzavřeno sňatků a proběhlo rozvodů. To dle ČSÚ představuje rozvodovost téměř 48%. Porozvodovou situaci manželů s dětmi, naznačuje Matějček (1994a), když hovoří o tom, že ve více než 90% jsou děti svěřeny do péče matky a ve zbývajících 10% je výchova svěřena otcům, ostatním příbuzným či různým nerodinným výchovným institucím. Otec může dostat dítě do své péče prakticky jen tehdy, když se prokáže, že matka je k výchově a péči o dítě mimořádně neschopná, zatímco on, otec je naopak mimořádně schopný a má k tomu i vnější dobré podmínky. (Matějček, 1994a, s. 50.). S tím se ztotožňuje i Sobotková, když uvádí: 19

20 V povědomí lidí je zakódováno, že pečovatelské funkce lépe zvládají ženy a společnost je tomu přizpůsobena různé podpůrné skupiny pro maminky s malými dětmi jsou určeny pro matky (mateřská centra), otec by se mezi nimi cítil aspoň z počátku výjimečně. Společnost u nás ještě nevyvinula dostatečnou podpůrnou síť pro osamělé otce, jako by s nimi nepočítala. Závěry studií jsou pro muže příznivé a povzbudivé: - muži stejně jako ženy dovedou pečovat o děti jejich úspěch závisí na jejich osobnosti a osobní historii, na okolnostech, na finančním zabezpečení a na podpůrné síti, která je k dispozici, - příběhy osamělých otců posouvají hranice tradičních představ o rodičovství a výchově dětí, - kompetentní rodičovství muže zvyšuje jeho společenskou prestiž, - muži mají jiný styl rodičovství, ale není to styl lepší či horší. Děti se v péči milujícího otce mohou cítit stejně spokojeně jako v péči matky. (Sobotková, 2007, s. 177.) Snad i proto je v současné době ve společnosti stále více zdůrazňováno, že by neměl být otec dítěte z výchovy tak snadno vyškrtnut. Tomu napomáhá i zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, který umožňuje soudcům, po vyhodnocení schopností, možností a osobnostního profilu rodičů, častěji než dříve ustanovit střídavou péči obou rodičů. Ta má svá specifika a zájem dítěte by při rozhodování soudu o této formě péče o dítě po rozvodu rodičů měl být skutečně na prvním místě. Nesmíme ale zapomenout na další pohled na otázku rozpadu rodiny, který vnáší matky jako ženy, které zdůrazňují své ambice ve vztahu k jejich kariéře. V dnešní společnosti již není tak neobvyklý jev, že žena dá přednost práci před rodinou. (Cole, 2006, s. 37) Narození dítěte svobodné matce Stále častějším společenským jevem se v České republice stává rodina s jedním rodičem, kterým bývá převážně matka, jíž se narodilo dítě mimo manželství. V tomto případě je třeba rozlišovat, zda se jedná o velmi mladé, svobodné matky nebo o matky, které se rozhodly mít dítě za svobodna v pozdějším věku, například až okolo třicátého roku. Mladé svobodné matky jsou charakteristické tím, že j jejich těhotenství často neplánované, především vlivem selhání nebo zanedbání antikoncepce. Jejich partneři jsou spíše krátké, letmé známosti. Svobodné matky v pozdějším věku jsou většinou ženy, které se svými partnery udržovaly dlouhodobý vztah a vědomě se rozhodly, že dítě budou mít. Vztahy mezi rodiči jsou pak často velmi komplikované. 20

21 Rodina svobodné matky má oproti tradiční rodině, ve které je i otec, hned několik nevýhod: Horší finanční situace, protože v rodině je pouze jeden příjem. I když matka pobírá sociální dávky, z vlastní zkušenosti vím, že se sotva pokryjí nezbytné výdaje, Často špatná bytová situace, Nedostatek času na všechny povinnosti spojené s péčí o dítě, jeho výchovu a zaměstnání, Problém s chybějícím otcem a partnerstvím, protože dítě touží být milováno jak matkou, tak otcem Úmrtí jednoho z rodičů Rodina, v níž dojde ke ztrátě jednoho rodiče následkem náhlého úmrtí nebo dlouhodobé nemoci s následkem smrti, se musí vypořádat s lítosti, bolestí i šokem ze ztráty milované osoby. Může docházet i k pocitům osamělosti, depresím, různým úzkostem, ale také se mohou objevit pocity viny, nenávisti nebo zlosti. Je to situace, na kterou není nikdy nikdo připravený. Neexistuje ani návod, jak se chovat v takovéto situaci. Rozdíl při zvládání role osamoceného rodiče je mezi ovdovělým otcem a ovdovělou matkou dán úlohou, kterou v rodině mají. Co se týká vztahů v neúplné rodině, kde jeden z rodičů zemřel, je tato situace poněkud jednodušší. Důležitá je komunikace mezi členy rodiny. Zbylí členové rodiny o zemřelém mluví, vyprávějí o něm, i když ho třeba idealizují, a dítě, ačkoli otce či matku ve skutečnosti nemá, je vlastně má. Zjednodušená je v tomto případě i situace celé širší rodiny a příbuzenstva, protože se příbuzenské svazky nepřetrhávají tak, jako tomu bývá při rozvodu rodičů nebo rozpadu rodiny Sociální role v rodině Každý člen rodiny zastává určitou roli, kterou od něho očekávají ostatní členové rodiny. Tyto role jsou propojené a do jisté míry na sobě závislé, přičemž nezáleží ani tak na tom, zda otec vykonává roli jemu tradičně připisovanou a roli tradičně připisované matce zase vykonává matka. Hlavní je, aby tyto role byly vykonávány. Pokud některý z rodičů svou rodičovskou roli přestane vykonávat, přebírá ji za něj jiný člen rodiny. Toto je složité především v neúplných rodinách, kde roli otce i matky musí vykonávat jenom jeden z rodičů. V rámci projektu Akademie věd České republiky, zaměřeného právě na rodičovské role a identitu matek a otců po rozvodu vznikla přínosná publikace Dudové a Hastrmanové (2007), která nám napomáhá k určení kategorií rolí otců, ale i matek po rozvodu. 21

22 3. 5 Role otce Dříve spočívala hlavní funkce otce v tom, že zajišťoval rodině obživu a chránil ji před vnějším nebezpečím. Dnes je ale jeho pozornost zaměřena více do nitra rodiny. Otec je dnes mnohem více vychovatelem svých dětí než kdykoliv předtím. Díky tomu, že se s dítětem dostává do intimního kontaktu již od jeho narození, má možnost podílet se na utváření jeho osobnosti a při novém rozdělení úloh v rodině přebírá řadu funkcí, které dříve byly především ženskou doménou (Matějček, 1986). Otec se stává významným blízkým dítěte a s dítětem tvoří navzájem partnerství, ve kterém je třeba navzájem vyjednávat a respektovat se (Dudová, 2008). Ovlivňuje vývoj dítěte a podílí se na vytváření budoucí sexuální role. Otec má větší smysl pro zábavu. (Matějček a kol., 1977, s. 33). Jinými slovy tedy můžeme otcovské role shrnout do několika kategorií, jako je například role autoritářská a živitelská, pečovatelská, role hlavního blízkého dítěte, vychovatele, učitele, partnera při hře, role představitele původu. Není pravidlem, že by každý otec obsáhl všechny zmíněné role. Kategorizace poskytuje ucelenější obrázek o tom, co může otec po rozvodu činit pro své děti, kým vším jim může být tak, aby jejich další život byl rozvodem narušen co nejméně (Dudová & Hastrmanová, 2007, s. 21). V empirické části se pokusím ověřit, zda osamělý otec zvládá svou životní situaci stejným způsobem jako osamělá matka. Tyto rodiny na tom bývají sice o něco lépe po finanční stránce, také častěji požádají své nejbližší příbuzné o pomoc, především své rodiče, ale rozvedený či ovdovělý otec je vystaven stresu i psychické zátěží ze stejných důvodů jako rozvedená či ovdovělá žena. Musí se také vypořádat i se svou stránkou emoční, kdy může docházet k pocitům bolesti a hněvu Role matky Matka má k dítěti přirozenější vztah a péče o dítě byla po celá staletí její doménou (Matějček, 1986). Matka je v rodině vším, je vychovatelka, pečovatelka (tato role je náročná po psychické stránce), vytváří vzhled domova, rodinnou atmosféru a harmonii. Pečuje o tělesné blaho dítěte, je pro ně ochranou v nemoci, mazlí se a svěřuje se jí se svými těžkostmi. (Matějček a kol., 1977, s. 33) Na rozdíl od otce se o dítě více zajímá, víc si s ním povídá, jak tráví čas, co celý den dělal a s kým. I když matka více žádá, je na rozdíl od otce ta laskavější. Dítě si odnáší model ženské role do svého dalšího života. (Špaňhelová, 2010, s. 19). Z vlastní zkušenosti mohu říci, že matka, která má dítě po rozvodu ve své péči, získává i roli hlavy rodiny. Musí tedy zastávat roli, která je dle konzervativně smýšlející společnosti výsadou 22

23 mužů. Velmi dobře si uvědomuje, že zůstává sama bez opory partnera jak. na vedení domácnosti a výchovu dětí, tak i na ekonomickou stránku rodiny. Ze vzniklé situace, kdy má strach, že rodinu dostatečně nezabezpečí a především, že nezvládne výchovu dětí, bývá osamělá žena často vystavena stresu a psychické zátěži. Zároveň se musí vypořádat i s pocitem viny ze selhání, protože se zhroutily její představy o manželství do konce života. Také se dostává se do nové role ve vztahu k přátelům i blízkému okolí. Občas se stává, že si žena musí najít nové bydlení, s čímž souvisí řada nových situací. Ještě komplikovanější je situace, kdy si je nucena najít nové zaměstnání Role prarodičů Babička a děda jsou v životě dítěte, hned po rodičích, dalšími velmi důležitými osobami. Sice nemají takovou autoritu jako rodiče, zato mají oproti rodičům dítěte odstup a nadhled. Mají radost ze společně strávených chvil, předávají jim své zkušenosti, vypráví historii jejich rodiny, zážitky, dávají jim svou lásku. Jak uvádí Matějíček (1997, s. 23), vztahy mezi dětmi a jejich prarodiči jsou díky generačnímu přesahu odlišné než mezi dětmi a rodiči: mají k nim úctu, cítí se s nimi dobře a vyhledávají je jako výraznou emoční oporu, Ve svých různých vývojových obdobích se na ně obracejí jako na nejdůvěrnější rádce, chtějí od nich pomoc a ochranu. Protože mají prarodiče zájem trávit čas se svými vnoučaty, zapojují se do rodinného života svých potomků. Občas se však mezi nimi projevuje rozpor v názorech, jelikož se jedná o generaci, která žila v jiné době. Avšak právě prarodiče jsou ti, u nichž mohou děti, jejich vnoučata, najít své útočiště, obzvlášť v případě rozchodu rodičů Role sourozence Příchod sourozence může pro rodiče znamenat obtížné období, které přináší zátěž především pro prvorozené dítě. Proto je třeba, aby ho rodiče na příchod sourozence připravili. Sourozenci mají mezi sebou vzájemný vztah, který se vyvíjí. Jeden druhému se musí přizpůsobovat a vzájemně se tolerovat. Také se musí naučit prohrávat, vyjednávat, vytvářet si své vlastní teritorium. Dítě si tímto rozvíjí svoji inteligenci. V neposlední řadě sourozenci utváří vztah k druhému pohlaví. 23

24 4 Rodinná resilience Cílem této kapitoly je vysvětlit, proč je důležité zabývat se problematikou rodinné resilience, která souvisí s fungováním rodiny. Při definování tématu jsem vycházela z knihy Ireny Sobotkové, Psychologie rodiny (2007) Rodinný stres a strategie zvládání zátěže v rodině Pojem stres zavedl do lékařství kanadský lékař a endokrinolog Hans Selye. Jeho přínos nespočívá ve vynálezu slova stres, ale v tom, že zobecnil pozorované pokusy. Stres pak definoval jako: Charakteristickou fyziologickou odpověď na poškození nebo ohrožení organismu, která se projevuje prostřednictvím adaptačního syndromu. (Hartl, Hartlová, 2004). V psychologické literatuře je jednotlivými autory většinou používán stres pod pojmem zátěž. Stres je popisován jako situace, kdy působí na jedince nepříznivé podmínky. Lidé se nejčastěji dostávají do stresu, jsou-li zklamáni v mezilidských vztazích, jako je nevěra manželů, rozvod, zrada či zklamání důvěry aj. (Salye in Křivohlavý, 1994). Z toho tedy vyplývá, že zátěžové situace souvisí s rodinným životem. Mluvíme tedy o rodinné stresu, který rovněž znamená nespecifický požadavek na adaptační chování rodiny. Úroveň stresu v rodině je dle Sobotkové (2007, s. 77) závislá na jeho závažnosti a intenzitě, jeho hodnocení a vnímání členy rodiny. Svou roli hrají také zdroje a možnosti zvládat stres. Nemalou roli tu hraje fyzická a psychická kondice všech rodinných příslušníků v době kdy se stres objeví. Svou roli hraje i širší kontext, respektive to, co už rodina zažila, jaké jsou aktuální vztahy a s nimi spojená citová atmosféra v rodině. Rodina se chová, vyvíjí a reaguje jako živý systém, který je nutno vidět v celé složitosti a proměnlivosti jeho vnitřních vazeb i vnějších vztahů. Kromě každodenních, celkem drobných problémů a těžkostí jsou rodiny čas od času vystaveny masívním nárokům na změnu. Takovým situacím říkáme krizové. (Sobotková, 2004 s.73). Podle toho jak stres na rodinu působí, je rozlišován jako: rodinný distres je negativní stav, který rodina vnímá jako ohrožující a nepříjemný, rodinný eustres je stav pozitivní, kdy je nerovnováha přijímána jako výzva, jež je třeba akceptovat a řešit (Sobotková, 2007 s. 80). Občas se stane, že rodina není schopna zvládnout určité požadavky, které výrazně přesáhnou její možnosti. To sebou přináší napjatou atmosféru až dočasnou dezorganizaci, což označujeme 24

25 za krizi rodiny. Krize může rodinu buď posílit, takže bude překonána nebo naopak oslabit natolik, daná krize vede k rodinné disfunkci (Pattersonová in Špatenková, 2004, s. 74). Podle Sobotkové rozlišujeme tři typy rodinných krizí: 1. normativní - pravidelné obvyklé a očekávané krize, například narození dítěte, nástup dítěte do školy, odchod rodičů do důchodu. 2. nenormativní - nepravidelné a nečekané krize, jako je například narození postiženého dítěte, rozvod, nemoc v rodině, úmrtí, ztráta zaměstnání 3. nárazové nebo dlouho trvající silné vlivy jako jsou záplavy a další přírodní katastrofy, válečné konflikty pronásledování etnických menšin. (Sobotková, 2004, s. 75). Z pohledu Matějčka a Dytrycha (2002) pak patří mezi nejčastější zátěžové situace v rodinách: ekonomika, kdy nedostatek financí často vede ke stavům úzkosti a k ohrožení základních potřeb jako je jistota a bezpečí. nezájem o rodinu, jež většinou nastává po narození potomka. Matka přilne k dítěti a otec si ponechává i nadále své zájmy, přátelé, postavení v práci, konflikty s prarodiči dítěte, související se dvougeneračním soužitím. výchova a prosperita dítěte kdy rodiče svádějí jeden na druhého špatné vlastnosti, či neúspěchy dítěte. citové odcizení a ztráta společných zájmů, které většinou nastává před konečným řešením konfliktů, často následně dochází k rozpadu rodiny a rozvodu. Z výše uvedeného vyplývá, že to, co se děje v rodinách koresponduje s proměnami genderových rolí ve společnosti a proměnami uspořádání a soužití v rodinách. Tady si pak můžeme položit otázku, zda může rodina s jedním rodičem fungovat stejně dobře jako rodina nukleární. A pokud ano, tak za jakých podmínek? Další otázkou může být, zda úplná rodina je vždy funkční rodina? Odpovědi na tyto otázky dubu hledat ve výzkumné části bakalářské práce. Schopnost rodiny odolávat výše uvedeným zátěžovým situacím můžeme definovat jako: Zdravé rodinné fungování je často vymezováno jako schopnost rodiny účinně zvládat náročné či stresové životní situace a přizpůsobovat se změnám. S tím souvisí i schopnost rodiny adaptovat se při zátěžové situaci, hledat a nacházet novou rovnováhu (Shapiro, 1983; in Sobotková, 2007, s. 77). V publikaci Sobotkové (2007) se také dočteme, že v poslední době odborníci pracující s rodinami prosazují založený na silných stránkách rodiny. Předpokládá se totiž, že 25

26 všechny rodiny mají síly a možnosti, které mohou rozvíjet. Tyto možnosti mohou zůstávat nevyužité do doby, než se rodina obrátí na odborníky. Cílem odborných služeb je pak identifikovat a pomoci rozvíjet existující rodinné síly a možnosti tak, aby rodina vycházela ze svých konkrétních a jedinečných dispozic Vývoj rodinné resilience Resilience, nebo-li nezdolnost je nejčastěji studována v rámci vývojové psychologie. Nejpodrobněji byl prozkoumán vývoj resilience u dětí. Zprvu se mluvilo o dětech nezranitelných a o sebeupravující tendenci, o dětech, které jsou stress-resistant. Později se přešlo k používání pojmu resilience. (Matějček,& Dytrych, 1998; Sobotková,2007). Další studie byly věnovány i resilienci ve stáří, v dospělosti i adolescenci. Teprve poloviny 90. let 20. století jsou rozpracovány pojmy jako resilience rodiny (family resilience), rodinné prostředí (Family enviroment), normalita rodiny (family normality) atd. (Patterson, 1989; Patterson, Garwick, 1994, Patterson, 2002 In Šolcová 2009, s. 66). O uvedení pojmu reslience se v české psychologické literatuře zasloužili Zdeněk Matějček a Zdeněk Dytrych, když v roce 1998 publikovali studii Riziko a resilience v Československé psychologii. V publikaci Psychologie zdraví zmiňuje Jaro Křivohlavý termín nezdolnost v pojetí resilience (Křivohlavý 2001, s. 71). První zmínky o resilienci zazněly až v září 2002 na psychologických dnech v Olomouci (Sobotková 2003). 4.3 Rodinná resilience Pojem resilience můžeme definovat několika způsoby. Například Šolcová uvádí, že Konsensus je v tom, že jde o schopnost zvládnout konfrontaci s výrazně nepříznivými okolnostmi. (Šolcová 2009, s. 11). Sobotková o resiliecnci míní, že Zahrnuje procesy, síly a zdroje, které umožňují rodině i jejím jednotlivým členům nejen přežít, vydržet a překonat něco, ale rozvíjet se dál, dozrávat, poučit se, být silnější prostě neustrnout v pozici oběti (Sobotková, 2007, s. 90). Také dle Dowa je resilience míra kapacity systému nebo jeho části vstřebat a překonat výskyt ohrožující události. (Dow in Pelcák, 2013, s. 62). 26

27 Naproti tomu S. S. Luthar, D. Cicchetti a B. Becker (2000; in Šolcová, 2009) chápou resilienci jako konstelaci dvou faktorů: vystavení rizik nepříznivým podmínkám či okolnostem, úspěšnou adaptaci na tyto okolnosti nebo podmínky. Jedni z nejvýznamnějších autorů, zabývajících se problematikou rodinné resilience byli H. McCubbin, A. Thomson a M. McCubinn (1996 in Sobotková, 2007, s. 85), kteří v ní spatřují pozitivní vzorce chování, pozitivní interakce a funkční kompetence, které: jednotliví členové i rodina jako celek vykazují z nepříznivých či zátěžových okolností, ovlivňují schopnost rodiny udržet si svou integritu i při působení stresu a v krizích, umožňují znovu obnovit harmonii a rovnováhu v rodině. Obdobně charakterizuje resilienci Břicháček (2002 in Šolcová 2009, s. 68) když tvrdí, že je dynamickou rovnováhu mezi udržením funkcí rodiny vzájemně se podporovat, komunikovat a vyrovnávat se s obtížemi. Břicháček také vymezuje významné rizikové a protektivní faktory, ovlivňující resilienci rodiny viz tab č. 2. Tabulka 2: Rizikové a protektivní faktory dle V. Břicháčka (in Šolcová 2009, s. 68) Rizikové faktory Protektivní faktory Nízký socioekonomický status Rodinná koheze Chronicky působící negativní podmínky Flexibilita rodinných rolí a vztahů (změny životního stylu, nemoci, rozpory) Traumatizující události Srozumitelná a otevřená komunikace všech členů navzájem Proměnlivost nároků současné společnosti Schopnosti, dovednosti a ochota řešit a zdolávat konflikty i krizové situace Shoda v pojetí smyslu a úkolů rodiny Také Paulík (2010) se zaměřuje na rodinnou odolnost. Stanovil tři faktory, které rodině pomáhají zvládat náročné situace: protektivní faktory, mezi něž řadí rodinné rituály, komunikace uvnitř rodiny, společně strávený čas, rodinná hardiness, soulad osobních vlastností členů rodiny, jejich 27

28 zaměření na odolnost proti specifickým ohrožením nebo kumulaci stresorů. obnovující faktory, které charakterizuje jako optimistické ladění rodiny, rodinnou soudržnost, sebedůvěru, pocit kontroly nad událostmi v rodině. Tyto faktory se podílejí na úrovni a úspěšnosti adaptace v krizových situacích, tedy na schopnosti rodiny být resilientní. obecné resilientní faktory zahrnující optimismus, spiritualitu, pravdivost, naději, zdraví, sociální oporu, společně strávený čas, rutinní aktivity, flexibilitu, rodinná hardiness. Obecné faktory považuje Paulík za nadřazené prvním dvěma faktorům.(sobotková, 2004 in Paulík, 2010, s. 134) Rodinná hardiness, která je řazena mezi protektivní i resilientní faktory, představuje vnitřní zdroje rodiny, jako je houževnatost, odvaha a pevnost. Dává tedy rodině pocit, že má nad událostmi kontrolu a možnost ovlivňovat je. Proto rodina s dobrou hardiness definuje těžkosti, kterými prochází, jako výzvy. (Sobotková 2007, s. 102). Může se však stát to, že se rodině nedostává sil a prostředků k řešení problémů. Potom hovoříme o vulnerabilitě a s ní spojovanou zranitelností, a náchylností ke zhoršení rodinného fungování. Sobotková vulnerabilitu popisuje jako: Rizikové okolnosti, které mohou vést postupně přes rodinnou krizi až k dysfunkci rodiny, mají nejčastěji charakter zdravotního, ekonomického, sociálního či psychosociálního ohrožení. (Sobotková, 2007, s. 84). Resilience tedy rodině umožňuje jednak udržet si zavedené určité vzorce chování, díky nimž se vyrovnává se zátěžovými situacemi, kterým je denně vystavena, ale také ji poskytuje schopnost zotavit se z krize nebo události, která vyvolala změny v jejím fungování. Tímto trendem se inspiruje tato bakalářská práce a snaží se nalézt silné stránky a zdroje zvládání zátěžových situací v neúplných rodinách Model rodinné resilience Model rodinné resilience znázorňuje obrázek 1. Díky tomuto modelu je možné hlouběji nahlédnout, upřesnit a lépe pochopit oblast zdravého fungování rodiny. Způsob, jakým rodina plní své funkce, je popsáno v bodě 1.2 této bakalářské práce. 28

29 Obr. 1 Model rodinné resilience (Sobotková, 2007, s. 89) 29

péče o děti není jen záležitostí rodičů, ale i významným prvkem rozvoje společnosti

péče o děti není jen záležitostí rodičů, ale i významným prvkem rozvoje společnosti Otázka: Rodinná politika Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Abyss (rodina a její funkce, charakteristika rodiny, typologie rodiny, základní problémy rodiny a rodinné politiky, krize rodiny,

Více

Sociální pedagogika. Úvod

Sociální pedagogika. Úvod Sociální pedagogika Úvod Mladý vědní obor, definice je stále nejednotná U nás je považován za zakladatele Gustav Adolf Lindner (1828 1987) Vyzvedal společenské poslání výchovy výchova pro život společenský,

Více

VÝSTUPNÍ ZPRÁVA. Zdroje stresu

VÝSTUPNÍ ZPRÁVA. Zdroje stresu VÝSTUPNÍ ZPRÁVA Zdroje stresu John Doe john.doe@example.com 18. září 2018 Dostává se Vám do rukou výstup z dotazníku Zdroje stresu. Dotazník se zaměřuje na zmapování možných zdrojů zátěže (stresory) a

Více

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Jitka Langhamrová,Vysoká škola ekonomická, Praha Téma rodina a domácnost je velice často diskutované. Je velké množství možností, jak na rodinu

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

AKTUÁLNÍ OTÁZKY RODINNÉ

AKTUÁLNÍ OTÁZKY RODINNÉ AKTUÁLNÍ OTÁZKY RODINNÉ POLITIKY ETF Pastorační a sociální práce, 2015 Mgr. Michael Martinek, Th.D. NÁRODNÍ KONCEPCE PODPORY RODIN S DĚTMI MPSV vláda ČR, 2009 Vláda si je plně vědoma prioritního významu

Více

Institucionální péče vs. náhradní rodinná péče

Institucionální péče vs. náhradní rodinná péče Institucionální péče vs. náhradní rodinná péče Rodiče a rodina v životě dítěte MUDr. Petra Uhlíková Centrum dorostové a vývojové psychiatrie Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN 26. 6. 2012 Rodina a její

Více

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze 21. 11. 2013, Bratislava Inovatívne technológie včasnej prevencie v poradenských systémoch a preventívnych programoch Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní

Více

Vymezení pojmů funkce rodiny

Vymezení pojmů funkce rodiny Vymezení pojmů funkce rodiny Vymezení pojmu - těch je nesčetně mnoho, takže pouze příklady vymezení (každý vždy odpovídá určitému způsobu uvažování - myšlení) Sociálně psychologicky: malá sociální skupina,

Více

3. Domácnosti a bydlení seniorů

3. Domácnosti a bydlení seniorů 3. Domácnosti a bydlení seniorů Sčítání lidu, domů a bytů představuje jedinečný zdroj dat o velikosti a struktuře domácností jak v podrobnějším územním detailu, tak v kombinaci s charakteristikami úrovně

Více

Prarodič a krize v rodině

Prarodič a krize v rodině Prarodič a krize v rodině Motto Současný trend je žít od přítomnosti do budoucnosti, starší lidé mohou předat určité nepostradatelné historické souvislosti. Prarodiče připomínají, že jsme byli dětmi a

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

CZ.1.07/1.5.00/ Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/ Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

INFORMACE K VYHODNOCENÍ SITUACE DÍTĚTE A JEHO RODINY

INFORMACE K VYHODNOCENÍ SITUACE DÍTĚTE A JEHO RODINY INFORMACE K VYHODNOCENÍ SITUACE DÍTĚTE A JEHO RODINY Datum přijetí do péče Om/Nom Datum hodnocení Datum změny Pohlaví Adresa faktického pobytu Datum narození, rodné číslo Mateřský jazyk rodičů Mateřský

Více

Parametry funkční a dysfunkční rodiny v posouzení. Seminář II Východiska posouzení

Parametry funkční a dysfunkční rodiny v posouzení. Seminář II Východiska posouzení Parametry funkční a dysfunkční rodiny v posouzení Seminář II Východiska posouzení Komponenty rodiny pro posouzení jsou struktura rodiny, intimita, osobní autonomie a hodnotová orientace. Struktura rodiny

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 8 RODINA A SEXUÁLNÍ ŽIVOT Čas ke studiu: 60 minut Cíl: Studiem této kapitoly poznáte hodnotu zázemí

Více

Co je sociální politika

Co je sociální politika 1 Co je sociální politika 1. Základní charakteristika základní pojmy 1.1 Sociální politika jako vědní (teoretická) disciplína Analýza procesů tvorby a realizace politik týkajících se vztahů občanů a sociálněekonomických

Více

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Mendelova 2. stupeň ZŠ Základní Předmět Zdravověda Téma

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

l. Téma: VÍM, KDO JSEM Prostřednictvím situací a plánovaných činností se děti učí poznávat samo sebe a připravovat se na role budoucí.

l. Téma: VÍM, KDO JSEM Prostřednictvím situací a plánovaných činností se děti učí poznávat samo sebe a připravovat se na role budoucí. l. Téma: VÍM, KDO JSEM Prostřednictvím situací a plánovaných činností se děti učí poznávat samo sebe a připravovat se na role budoucí. - (1/1) má základní poznatky o lidském těle a jeho hlavních funkcích

Více

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Pod pojmem užívání drog rozumíme širokou škálu drogového vývoje od fáze experimentování,

Více

PhDr. Jindra Stříbrská, Ph.D. Rodina

PhDr. Jindra Stříbrská, Ph.D. Rodina PhDr. Jindra Stříbrská, Ph.D Rodina Literatura k tématu: Helus, Z: Sociální psychologie pro pedagogy. Možný, I.: Moderní rodina (mýty a skutečnosti). Rodina Často slýcháme: Rodina je základem společnosti;

Více

Trauma, vazby a rodinné konstelace

Trauma, vazby a rodinné konstelace Trauma, vazby a rodinné konstelace Terapeutická práce na základě vícegenerační systemické psychotraumatologie (VSP) / - konstelací traumatu www.franz-ruppert.de 1 Vzájemné působení mezi metodou systemických

Více

Práce s rodinou specifické situace

Práce s rodinou specifické situace Práce s rodinou specifické situace Každá rodina by měla plnit své základní funkce, patří mezi ně (Dunovský1999): biologicko-reprodukční funkce dochází k zajištění reprodukční funkce, ale také k vytváření

Více

Duševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně. www.gaudia.org./rakovina

Duševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně. www.gaudia.org./rakovina Duševní hygiena Mgr. Kateřina Vrtělová Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně www.gaudia.org./rakovina Co je to duševní hygiena? Často nás přinutí přemýšlet nad touto otázkou až nepříznivé

Více

Politická socializace

Politická socializace Politická socializace Charakteristika politické socializace Teorie politické socializace Psychologické teorie Stádia morálního usuzování Vzdělávání a politická socializace Charakteristika politické socializace

Více

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU Citované výsledky vycházejí ze tří výzkumných akcí uskutečněných STEM v rámci projektu "Postavení žen ve vědě a výzkumu" spolufinancovaného

Více

Vztahy v rodině z pohledu dětí

Vztahy v rodině z pohledu dětí Vztahy v rodině z pohledu dětí Xenie Uholyeva, Mája Vřeská Prev-Centrum, z. ú., Ambulantní léčba Katedra psychologie FF UK Rodinné koreláty zneužívání NL Předpokládá se existence souvislostí mezi kvalitou

Více

ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH

ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH VY_32_INOVACE_PSY_7 ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH Mgr. Martina Šenkýřová Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období

Více

Rodina se závislým partnerem. Vypracovala: Barbora Šindelková Kamila Vébrová

Rodina se závislým partnerem. Vypracovala: Barbora Šindelková Kamila Vébrová Rodina se závislým partnerem Vypracovala: Barbora Šindelková Kamila Vébrová ZÁVISLOST? Definice závislosti dle Světové zdravotnické organizace Když užívání nějaké látky nebo skupiny látek má u daného jedince

Více

Organizace letního semestru

Organizace letního semestru Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.

Více

CZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor Mgr. Jana Tomkovičová Tematický celek Člověk a právo Cílová skupina 3. ročník SŠ s maturitní zkouškou Anotace Pracovní list je zaměřen na rodinné vztahy. V úvodní části si žáci zopakují znalosti

Více

Konstruování významového rámce zdravotní gramotnosti matek s dítětem v symbiotickém období

Konstruování významového rámce zdravotní gramotnosti matek s dítětem v symbiotickém období Konstruování významového rámce zdravotní gramotnosti matek s dítětem v symbiotickém období Ivana Olecká, Kateřina Ivanová, Přemysl Hanák, Lubica Juríčková 1 Zaměření příspěvku Zdravotní gramotnost je soubor

Více

Systém psychologických věd

Systém psychologických věd Systém psychologických věd Psychologické vědy = vědy o duševním životě, duševnu, které specifickým způsobem odráží skutečnost ve formě počitků, vjemů, představ, paměti, myšlení, citů atp. DUŠEVNO (psychika)

Více

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK Sociální politika 1. ročník Studijní obor: Sociální činnost RODINNÁ POLITIKA Rodina je nejstarší a základní jednotka společnosti, nejpřirozenější místo života lidí. FUNKCE RODINY: biologická výchovná citová

Více

SP s rodinou 2 P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á, P H. D

SP s rodinou 2 P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á, P H. D SP s rodinou 2 M E T O D Y H O D N O C E N Í, P R O T E K T I V N Í A R I Z I K O V É F A K T O R Y P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á, P H. D Systémy hodnocení rodiny Založené na hodnocení znaků dysfunkce

Více

Vznik, stabilita a prožívání osamělého rodičovství

Vznik, stabilita a prožívání osamělého rodičovství Vznik, stabilita a prožívání osamělého rodičovství Příspěvek k diskusi o příčinách jeho nárůstu Věra Kuchařová Výzkumný ústav práce a sociálních věcí 29.9.2008 Reprodukce nebo intimita? 1 Obsah příspěvku

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace. Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby rodina

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace. Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby rodina Výchova ke zdraví 6. ročník rodina Výchova k občanství - postavení jedince v rodině (využití učebnice) - role členů rodiny - vztahy v rodině OSV osobnostní rozvoj při - náhradní rodinná péče působení rodiny

Více

Moravské gymnázium Brno s. r.o.

Moravské gymnázium Brno s. r.o. Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Moravské gymnázium Brno s. r.o. Autor Mgr. Kateřina Proroková Tématická oblast Základy společenských věd Téma Vývojová psychologie II. Pracovní list Ročník

Více

Žena a muž v rodině a trhu práce. XXXIX konference České demografické společnosti Praha 27. května 2009

Žena a muž v rodině a trhu práce. XXXIX konference České demografické společnosti Praha 27. května 2009 Žena a muž v rodině a trhu práce XXXIX konference České demografické společnosti Praha 27. května 2009 1 Ludmila Fialová: Proměna funkcí rodiny v historické perspektivě 2 Úvod: Rodina je obecně považována

Více

Náhradní rodinná péče Jak k tomu došlo?

Náhradní rodinná péče Jak k tomu došlo? Náhradní rodinná péče Jak k tomu došlo? Konstelační překvapení Vztahy vrozené a vztahy získané Vznikají oplodněním, těhotenstvím, porodem Jsou bio-psycho-sociální Nelze je volit Nelze je ztratit Lze je

Více

Sociá lní psychologie Blok 1 Rodina (primární sociální skupina)

Sociá lní psychologie Blok 1 Rodina (primární sociální skupina) Sociá lní psychologie Blok 1 Rodina (primární sociální skupina) 1. Rodina (primární sociální skupina) Rodina je první sociální skupinou, ve které se ocitáme po narození. Je to uzavřené sociální prostředí,

Více

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy Organizační chování Pracovní skupiny a pracovní týmy Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP)

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) AR 2007/2008 - Bakalářské studium kombinovaná forma 1. ročník (pro obor Aplikovaná informatika; ML-sociologie) Přednášející: doc. Dr. Zdeněk Cecava,

Více

Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská

Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská Intervenční dimenze dramatické výchovy Dramatická výchova/ve speciální pedagogice dramika je pedagogickou disciplínou, která - využívá metody dramatického

Více

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Psychologie výchovy a vzdělávání. Zvládání zátěže žáky a studenty

Psychologie výchovy a vzdělávání. Zvládání zátěže žáky a studenty Psychologie výchovy a vzdělávání Zvládání zátěže žáky a studenty Zátěž a škola Od posouzení připravenosti ke školní docházce je škola zdrojem napětí a stresu (reakce rodičů) Zdroje ve škole: učitelé spolužáci

Více

Vnitřní hodnocení a evaluace Mateřské školy Dr. E. Beneše Respondenti

Vnitřní hodnocení a evaluace Mateřské školy Dr. E. Beneše Respondenti Vnitřní hodnocení a evaluace Mateřské školy Dr. E. Beneše 2017. Počet pedagogů MŠ celkem: 19 Počet respondentů: 18 Respondenti 1; 3% 19; 50% 18; 47% 1 2 3 1. Naplňování cílů ŠVP Základní cíl mateřské školy

Více

Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví

Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví Zdravotní sestra a její pracovní náplň Ideální sestra je vysoce vzdělanou profesionálkou, která zvládá s přehledem a spolehlivě náročné situace a problémy,

Více

Úřad vlády České republiky Pracovní skupina muži a rovnost žen a mužů. seminář Sociální podmínky otcovství v České republice

Úřad vlády České republiky Pracovní skupina muži a rovnost žen a mužů. seminář Sociální podmínky otcovství v České republice Úřad vlády České republiky Pracovní skupina muži a rovnost žen a mužů seminář Sociální podmínky otcovství v České republice 19. listopadu 2014 PROGRAM SEMINÁŘE 10:30 10:40 Úvodní slovo 10:40 10:55 Informace

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Domácnost a formy soužití

Domácnost a formy soužití Domácnost a formy soužití Společně posuzované osoby Posuzují se společně s žadatelem Nejčastěji rodina, vždy se společně posuzují rodiče a nezaopatřené děti, manželé a registrovaní partneři Popř. patří

Více

Jak mohou Nestátní neziskové organizace pomáhat obcím při realizaci rodinné politiky. Ing. Slavka Dokulilová Centrum pro rodinu Vysočina, o.s.

Jak mohou Nestátní neziskové organizace pomáhat obcím při realizaci rodinné politiky. Ing. Slavka Dokulilová Centrum pro rodinu Vysočina, o.s. Jak mohou Nestátní neziskové organizace pomáhat obcím při realizaci rodinné politiky Ing. Slavka Dokulilová Centrum pro rodinu Vysočina, o.s. Centrum pro rodinu a sociální péči Vysočina Služby CRSP: 1)

Více

Malé a velké děti v mateřské škole. Prof. RNDr. PhDr. Marie Vágnerová, CSc.

Malé a velké děti v mateřské škole. Prof. RNDr. PhDr. Marie Vágnerová, CSc. Malé a velké děti v mateřské škole Prof. RNDr. PhDr. Marie Vágnerová, CSc. Období mezi 2.a 3. rokem je věkem autonomizace Dochází k postupnému osamostatňování a uvolňování z dřívějších vazeb. Avšak ve

Více

OSOBNOSTNÍ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ PROCESY UČENÍ. Psychologie výchovy a vzdělávání

OSOBNOSTNÍ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ PROCESY UČENÍ. Psychologie výchovy a vzdělávání OSOBNOSTNÍ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ PROCESY UČENÍ Psychologie výchovy a vzdělávání Úkoly pedagogické psychologie vysvětlovat, ovlivňovat, projektovat. Hlavním poslání oboru tedy není objevovat věci jaké jsou,

Více

Hledáme náhradní rodiče - pěstouny

Hledáme náhradní rodiče - pěstouny Hledáme náhradní rodiče - pěstouny Hledáme lidi, kterým záleží na osudu ohrožených dětí, které vyrůstají bez lásky a bezpečí, jejichž počet v posledních letech roste jako důsledek krize rodiny a tradičních

Více

Předmět: Občanská výchova. Ročník: první Téma: Člověk a kultura. Vypracoval: Mgr. Monika Měrotská Materiál: VY_32_INOVACE_60. Datum: 10.2.

Předmět: Občanská výchova. Ročník: první Téma: Člověk a kultura. Vypracoval: Mgr. Monika Měrotská Materiál: VY_32_INOVACE_60. Datum: 10.2. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 41 51 H/01 Zemědělec - farmář Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Občanská výchova Ročník: první Téma:

Více

děti bez výraznějších problémů v chování (preventivní aktivity a opatření, eliminace ohrožujících podmínek)

děti bez výraznějších problémů v chování (preventivní aktivity a opatření, eliminace ohrožujících podmínek) děti bez výraznějších problémů v chování (preventivní aktivity a opatření, eliminace ohrožujících podmínek) děti v riziku (prevence, diagnostika, poradenství) děti s problémy v chování (zejm. intervence,

Více

VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ

VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ Charakteristika vzdělávací oblasti Tato vzdělávací oblast zaujímá významné místo mezi naukovými a estetickými předměty, jelikož se orientuje na komplexní pojetí lidského zdraví. Vytváří

Více

Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce:

Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce: 23. RODINNÁ A SEXUÁLNÍ VÝCHOVA Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce: Hlavní roli v pravidelném a cíleném preventivním a osvětovém působení v Rodinné a sexuální výchově

Více

Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce:

Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce: 23. RODINNÁ A SEXUÁLNÍ VÝCHOVA Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce: Hlavní roli v pravidelném a cíleném preventivním a osvětovém působení v Rodinné a sexuální výchově

Více

1) Jak si poradit s konflikty a kritikou druhých.

1) Jak si poradit s konflikty a kritikou druhých. 1) Jak si poradit s konflikty a kritikou druhých. Seminář je zaměřen na zvládání komunikace v rodině, rozpoznání konfliktů a jejich efektivní řešení, jak mezi pěstouny a dětmi, tak i mezi dospělými osobami

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PROJEKTU SPECIFICKÉHO VÝZKUMU NA ROK 2013 ZAKÁZKA Č. SV z.2123, pr.01280, č.1210.

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PROJEKTU SPECIFICKÉHO VÝZKUMU NA ROK 2013 ZAKÁZKA Č. SV z.2123, pr.01280, č.1210. ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PROJEKTU SPECIFICKÉHO VÝZKUMU NA ROK 2013 ZAKÁZKA Č. SV z.2123, pr.01280, č.1210. Název projektu: Důležitost emocionální funkce rodiny při utváření přátelských a partnerských vztahů v

Více

ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Čl. I

ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Čl. I ZÁKON ze dne 2014, kterým se mění zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti SYNDROM VYHOŘENÍ PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Definice pojmu Syndrom vyhoření burn out syndrom Existuje řada termínů,

Více

Postoje českých občanů k manželství a rodině únor 2016

Postoje českých občanů k manželství a rodině únor 2016 ov63 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 6 8 29 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Postoje českých občanů k manželství a rodině únor 6

Více

Sociální skupiny. Sociální kategorie a sociální agregáty. Sociální skupiny. Socializace ze sociologického hlediska. Hodnoty a normy.

Sociální skupiny. Sociální kategorie a sociální agregáty. Sociální skupiny. Socializace ze sociologického hlediska. Hodnoty a normy. Sociální skupiny Sociální kategorie a sociální agregáty. Sociální skupiny. Socializace ze sociologického hlediska. Hodnoty a normy. PSS9új 1 Sociální kategorie seskupení většího počtu osob, které mají

Více

MUŽSKÁ SKUPINA V TK JAKO TERAPEUTICKÝ PROSTŘEDEK

MUŽSKÁ SKUPINA V TK JAKO TERAPEUTICKÝ PROSTŘEDEK MUŽSKÁ SKUPINA V TK JAKO TERAPEUTICKÝ PROSTŘEDEK Pavel Hrbáč TK WHITE LIGHT I. DOSAVADNÍ ZKUŠENOST S MUŽSKÝMI SKUPINAMI V TK WHITE LIGHT I. Několikaletá existence nepravidelných dělených skupin, uskutečňovány

Více

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA ÚVOD 12 ODDÍL I SEXUÁLNÍ ZRÁNÍ A FORMOVÁNÍ SEXUÁLNÍ IDENTITY 1 Prenatální vývoj 16 1.1 Prenatální vývoj a diferenciace pohlaví 16 1.2 Prenatální vývoj 31 1.3 Časné těhotenské ztráty 35 2 Porod 42 2.1 Prenatální

Více

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ V Praze žilo k 31.12.1 1 257 158 obyvatel. V devadesátých letech počet obyvatel Prahy klesal, od roku 1 však setrvale roste, i když v období posledních dvou let nižším tempem. Tato změna

Více

3. Domácnosti a bydlení seniorů

3. Domácnosti a bydlení seniorů 3. Domácnosti a bydlení seniorů Hodnocení bydlení seniorů je možné pouze na základě výsledků sčítání lidu, domu a bytů (SLDB), které jediné přináší podrobné údaje o ech a úrovni jejich bydlení. Podle výsledků

Více

5.10.6 RODINNÁ A SEXUÁLNÍ VÝCHOVA. 5.10.6.1 Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce:

5.10.6 RODINNÁ A SEXUÁLNÍ VÝCHOVA. 5.10.6.1 Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce: 5.10.6 RODINNÁ A SEXUÁLNÍ VÝCHOVA 5.10.6.1 Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce: Hlavní roli v pravidelném a cíleném preventivním a osvětovém působení v Rodinné a sexuální

Více

Demografické stárnutí a životní podmínky seniorů v České republice. Kamila Svobodová

Demografické stárnutí a životní podmínky seniorů v České republice. Kamila Svobodová Demografické stárnutí a životní podmínky seniorů v České republice Kamila Svobodová Struktura prezentace Demografické stárnutí v ČR od počátku 90. let 20. století a jeho perspektivy do budoucna Důsledky

Více

Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce. PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy

Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce. PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné

Více

Terapie dospělých osob s AS a VFA Poradenství pro blízké osoby dětí s AS a VFA

Terapie dospělých osob s AS a VFA Poradenství pro blízké osoby dětí s AS a VFA Terapie dospělých osob s AS a VFA Poradenství pro blízké osoby dětí s AS a VFA Roman Pešek Asociace pomáhající lidem s autismem, APLA Praha, Střední Čechy Terapeutické a sociálně rehabilitační středisko

Více

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace)

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace) 9. přednáška Náročné, stresové a konfliktní životní události Náročné (zátěžové) situace náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Co se vám jeví jako náročná situace? Situace je

Více

ROZVODOVÉ A POROZVODOVÉ KONFLIKTY A PRÁCE S RODINOU. Asistenční, mediační a terapeutické centrum Mgr. Eva Dobrušová, sociální pracovník.

ROZVODOVÉ A POROZVODOVÉ KONFLIKTY A PRÁCE S RODINOU. Asistenční, mediační a terapeutické centrum Mgr. Eva Dobrušová, sociální pracovník. ROZVODOVÉ A POROZVODOVÉ KONFLIKTY A PRÁCE S RODINOU Asistenční, mediační a terapeutické centrum Mgr. Eva Dobrušová, sociální pracovník Benešov 2012 PRÁCE S RODINOU OBSAH PREZENTACE 1. Komplexní pohled

Více

Populační trendy v ČR - naděje nebo katastrofa? (demografický vývoj v sociologickém pohledu) Ladislav Rabušic

Populační trendy v ČR - naděje nebo katastrofa? (demografický vývoj v sociologickém pohledu) Ladislav Rabušic Populační trendy v ČR - naděje nebo katastrofa? (demografický vývoj v sociologickém pohledu) Ladislav Rabušic Obsah Stručný přehled současného českého populačního vývoje Stručný nástin příčin dnešního

Více

POLITICKÝ PROCES NA LOKÁLNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI

POLITICKÝ PROCES NA LOKÁLNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI POLITICKÝ PROCES NA LOKÁLNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI Úskalí zkoumání lokálního a regionálního politického života mechanické přenášení poznatků z národní úrovně na úroveň regionální a lokální předčasné zobecňování

Více

Rozvod očima dětí: bezmoc nebo naděje? Mgr. Xenie Uholyeva, Ph.D. Prev-Centrum, z.ú

Rozvod očima dětí: bezmoc nebo naděje? Mgr. Xenie Uholyeva, Ph.D. Prev-Centrum, z.ú Rozvod očima dětí: bezmoc nebo naděje? Mgr. Xenie Uholyeva, Ph.D. uholyeva@centrum.cz Prev-Centrum, z.ú Modely vztahu mezi rozchodem rodičů a potížemi dítěte Model efektu rodinného prostředí (problémy

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8 května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Studijní obor: Forma studia: Forma zkoušky: 75-41-M/01 Sociální činnost- sociálně výchovná

Více

Úvod do teorií a metod sociální práce. Co je sociální práce a proč potřebuje teoretická východiska? Navrátil, Kříčková

Úvod do teorií a metod sociální práce. Co je sociální práce a proč potřebuje teoretická východiska? Navrátil, Kříčková Úvod do teorií a metod sociální práce Co je sociální práce a proč potřebuje teoretická východiska? Navrátil, Kříčková Vznik sociální práce Sociální práce, tak jak ji chápeme dnes, se vyvinula zejména v

Více

Individuální psychologie Individuální (samostatná psychologická škola Alfreda škola Alfr Adlera významně ovlivněná psychoanalýzou)

Individuální psychologie Individuální (samostatná psychologická škola Alfreda škola Alfr Adlera významně ovlivněná psychoanalýzou) Individuální psychologie (samostatná psychologická škola Alfreda Adlera významně ovlivněná psychoanalýzou) Přednáška č. 2 1870-1937, Vídeň, USA Lékař Prezident Vídeňské psychoanalytické společnosti 1911-myšlenkový

Více

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Prezenční PŘEDMĚT: BEHAVIORÁLNÍ VĚDY 1.

Více

Poruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno

Poruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Poruchy osobnosti: základy pro samostudium Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Pro některé běžně užívané pojmy je obtížné dát přesnou a stručnou definici. Osobnost je jedním z nich. osobnost

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA RODINNÉ PRÁVO PRŮBĚH A KONEC MANŽELSTVÍ

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA RODINNÉ PRÁVO PRŮBĚH A KONEC MANŽELSTVÍ KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA RODINNÉ PRÁVO PRŮBĚH A KONEC MANŽELSTVÍ PRŮBĚH MANŽELSTVÍ Oba manželé jsou v manželství zcela rovnoprávní Žijí spolu, jsou si věrni, vzájemně respektují svoji důstojnost,

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Formy soužití Registrované partnerství

Formy soužití Registrované partnerství Formy soužití Registrované partnerství Bc. Kateřina Pavlů Formy soužití 1 Registrované partnerství Partnerský život život ve dvou Manželství Nesezdané soužití (partnerské soužití) Homosexuální vztahy registrované

Více

http://www.detipatridomu.cz/

http://www.detipatridomu.cz/ Hezký den rádi bychom Vás seznámili s jednou z forem náhradní rodinné péče, která je dle našeho názoru širokou veřejností poněkud opomíjená, a to především z důvodu malé informovanosti. Na úvod si dovolíme

Více

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,

Více

Senior 2014. Mgr. Petra Zimmelová, Ph.D.

Senior 2014. Mgr. Petra Zimmelová, Ph.D. Senior 2014 Mgr. Petra Zimmelová, Ph.D. Demografické stárnutí Krize enormní náklady(dle sociologů boj o rozsah zdrojů kontrolovaných státem a privátní ekonomikou)- ekonomická rizika jsou zvládnutelná.

Více

Telefonická krizová intervence představuje poskytování pomoci osobám v krizi, a to prostřednictvím telefonu.

Telefonická krizová intervence představuje poskytování pomoci osobám v krizi, a to prostřednictvím telefonu. Otázka: Telefonická krizová intervence Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Nikola Petráčková TELEFONICKÁ KRIZOVÁ INTERVENCE Nejprve je třeba říci, co je vlastně krize. Krizí se rozumí situace,

Více

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení ve vyučovacím předmětu Výchova ke zdraví Vzdělávací obsah předmětu preventivní ochrana a odpovědnost

Více