PojistnÈ rozpravy 14 POJISTNÃ TEORETICK BULLETIN 2004

Transkript

1 PojistnÈ rozpravy 14 POJISTNÃ TEORETICK BULLETIN 2004

2 ISSN PojistnÈ rozpravy 14

3 OBSAH K radik lnì zmïnï ËeskÈho pojistnèho pr va... 5 On the Issues of a Radical Change in the Czech Insurance Law Ing. Ladislav BartonÌËek, MBA, prezident»eskè asociace pojiöùoven Jsme Ëlensk m st tem EvropskÈ unie... 6 We are a Member State of the European Union Ing. V clav K ivohl vek, CSc., editel adu st tnìho dozoru v pojiöùovnictvì a penzijnìm p ipojiötïnì K novele z kona o pojiöùovnictvì... 8 On the Issues of the Insurance Act Amendment Ing. Ladislav Korobczuk,»SOB Pojiöùovna, a. s. K novèmu z konu o pojistnè smlouvï On the Issues of the New Act on the Insurance Contract JUDr. VÏra äkopov K z konu o pojiöùovacìch zprost edkovatelìch a likvid torech pojistn ch ud lostì On the Issues of the Act on Insurance Intermediaries and Loss Adjusters Mgr. Ing. Augustin Semer k, mìstop edseda legislativnì sekce»ap Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc., gener lnì tajemnìk»ap NovÈ koly pojiöùoven podle novely z kona Ë. 168/1999 Sb New Tasks of Insurance Companies after the Amendment of Act No. 168/1999 Coll. JUDr. Pavel Buöta,»esk asociace pojiöùoven Z kladnè smery kodifik cie poistnèho pr va Basic Directions of Insurance Law Codification JUDr. Imrich Fekete, CSc., Slovensk kancel ria poisùovateæov Ekonomika komerënìho pojiöùovnictvì proûìv neuralgick bod The Economy of Commercial Insurance is Experiencing a Neuralgic Point prof. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc., Vysok ökola ekonomick FinitnÌ zajiötïnì ñ dalöì z metod alternativnìho zp sobu zajiötïnì pojiöùovny Finite Reinsurance ñ Another Method of Alternative Reinsurance of an Insurance Company Ing. Petr Hladn, doktorand Katedry financì VäB, TU Ostrava V poëetnì aspekty pojiötïnì dlouhodobè pèëe a dlouhodobè pracovnì neschopnosti Calculation Aspects of Long ñ Term Care and Permanent Health Insurance prof. RNDr. Tom ö Cipra, DrSc., MFF Univerzity Karlovy a Vysok ökola ekonomick Praha St edoevropsk a v chodoevropsk pojistn trh a jeho makroekonomick r mec Central and Eastern European Insurance Market and its Macroeconomical Setting Josef Pˆschl, Wiener Institut f r Internationale Wirtschaftsvergleiche V bïr resumè a p eklad do angliëtiny JUDr. Petr Z ruba. PojistnÈ rozpravy 14 3

4 Vak t 4 PojistnÈ rozpravy 14

5 K RADIK LNÕ ZMÃNûESK HO POJISTN HO PR VA V ûenè Ëten ky a Ëten i Pojistn ch rozprav, v tomto ñ jiû Ëtrn ctèm ñ ËÌsle bulletinu PojistnÈ rozpravy, kter vyd v»esk asociace pojiöùoven, se objevuje cel ada Ël nk, kterè se t kajì nov ch z kon upravujìcìch oblast pojiötïnì a pojiöùovnictvì, jeû byly vyd ny poë tkem roku CÌlem tïchto Ël nk je p edevöìm pouk zat na v znam tïchto z kon a provèst z kladnì charakteristiku jejich ustanovenì. Tento poëin redakënìho kruhu Ëasopisu i jednotliv ch autor je moûno p ivìtat. NovÈ z kony, resp. novely st vajìcìch ñ novela z kona o pojiöùovnictvì, novela z kona o pojistnè smlouvï, novela z kona o pojiöùovacìch zprost edkovatelìch a samostatn ch likvid torech pojistn ch ud lostì a novela z kona o pojiötïnì odpovïdnosti z provozu vozidla ñ vytvo ily podmìnky pro zapojenì tuzemsk ch pojiöùoven, jeû zìskaly povolenì v»eskè republice, do jednotnèho pojistnèho trhu Ëlensk ch st t EvropskÈ unie. Ve svèm celku pak p in öejì z sadnì a radik lnì zmïny do ËeskÈho pojistnèho pr va. Jejich p ijetì je sice harmonizaënì povinnostì, ale na druhè stranï rovnïû p ÌleûitostÌ pro dalöì zkvalitnïnì pr ce pojiöùoven, pojiöùovacìch zprost edkovatel, samostatn ch likvid tor pojistn ch ud lostì, st tnìho dozoru apod. NÏkter ustanovenì tïchto z kon a z nich vypl vajìcì povinnosti se dot kajì p edevöìm samotn ch pojiöùoven. Klienti aplikaci do praxe p Ìliö nezaznamenajì, i kdyû opat enì ke zv öenì Ëinnosti st tnìho dozoru a k posìlenì finanënìho zdravì pojiöùoven jsou v jejich prospïch. Jin ustanovenì jsou zamï ena p Ìmo na klienty/spot ebitele, neboù jim p in öejì vïtöì ochranu a rozöì enì jejich pr v, öiröì informovanost, zrychlenè vy izov nì pojistn ch ud lostì apod. Implementace smïrnic a dalöìch pr vnìch akt EvropskÈ unie, t kajìcìch se pojiöùovnictvì do ËeskÈho pr vnìho du, je vöak pouze prvnìm krokem. Druh m krokem musì b t aplikace nov ch z konn ch ustanovenì do praxe. Nebude to nikterak jednoduch proces. Vzhledem k rozsahu novè pr vnì pravy i vzhledem k termìn m nabytì Ëinnosti jednotliv ch z kon to nebude v bec jednoduch proces. Svoji roli hrajì i novè definice a eknïme i urëitè nejasnosti plynoucì nap Ìklad z p ekladu smïrnic. Aplikace je kolem pojiöùoven a zë sti i asociace. S ohledem na v öe uvedenè m ûe b t p Ìnosem i ut ÌdÏnÌ a vyloûenì danè problematiky a p ÌpadnÏ vyj d enì n zoru na eöenì urëitèho pr vnìho problèmu. Pr vï o to se auto i pokusili. PevnÏ vï Ìm, ûe PojistnÈ rozpravy se budou i nad le, a to jeötï vïcnïji a konkrètnïji nov m z kon m vïnovat. Za cennè pokl d m, ûe jiû od ËÌsla 15 budou zve ejúov ny p eklady nov ch z kon vëetnï p Ìsluön ch prov dïcìch vyhl öek. Ing. Ladislav BartonÌËek, MBA, prezident»eskè asociace pojiöùoven On the issues of a radical change in the Czech insurance law The paper is a brief introduction to the contents of this issue (No. 14) of ÑPojistnÈ rozpravyì. The author was recently elected as new President of the Czech Insurance Association. PojistnÈ rozpravy 14 5

6 JSME»LENSK M ST TEM EVROPSK UNIE Ing. V clav K ivohl vek, CSc., editel adu st tnìho dozoru v pojiöùovnictvì a penzijnìm p ipojiötïnì Odborn i laick ve ejnost m jasno. Od 1. kvïtna 2004 je»esk republika dn m Ëlenem EvropskÈ unie, jednìm z 25 st t, kter m pr vem Evropsk ch spoleëenstvì stanovena jak sv z kladnì pr va, tak svè povinnosti. Bylo o nich naps no i eëeno jiû mnoho v poslednìch mïsìcìch, a nechci rozöi ovat ady tïch, kte Ì tvo Ì prognûzy, spekulujì Ëi pouze diskutujì. Je ale vöe tak jasnè, jak se zd, i v pojiöùovnictvì? PojiöùovnictvÌ»eskÈ republiky se na novè podmìnky dlouhodobï p ipravovalo, a to v rovinï regulatornì ñ byly zpracov ny, schv leny a postupnï nab vajì Ëinnosti novè z kony, v rovinï dozoru ñ stabilizovala se struktura i aktivity st tnìho dozoru, i v rovinï jednotliv ch prvk pojistnèho trhu ñ pojiöùoven, maklè a jejich asociacì, pojistn ch matematik a dalöìch. Zcela jednoznaënï lze konstatovat zmïnu kvality na vöech rovnìch pojiöùovnictvì, r st ekonomick i kvalitativnì ñ souhrnnï r st stability odvïtvì. Mohli bychom b t vöichni spokojeni s tìm, co a jak se v ned vnè minulosti celkovï poda ilo. UspokojenÌ z v sledk a sladk sp nek na vav Ìnech by ale nebyl ten nejlepöì n stup do existence ve zcela nov ch podmìnk ch. ZkusÌm pouze p ipomenout alespoú to nejaktu lnïjöì, co je t eba si nejen uvïdomit, ale koncepënï, legislativnï i prakticky eöit: ñ Ano, m me novou legislativu, dokonce v dobï vstupu do EvropskÈ unie kompatibilnì s pr vem Evropsk ch spoleëenstvì. V souëasnè dobï se ale doplúuje o t i prov dïcì p edpisy ñ vyhl öky Ministerstva financì. JeötÏ v roce 2004 by mïl b t schv len nov z kon o finanënìch konglomer tech, oëek vajì se novelizace nïkolika dalöìch z kon, kterè budou znamenat opïtovnè zmïny v platnè legislativï. ñ Ano, m me stabilizovanou strukturu a aktivity adu st tnìho dozoru v pojiöùovnictvì a penzijnìm p ipojiötïnì. Vl dou»eskè republiky byla ale v kvïtnu 2004 schv lena koncepce vzniku JednotnÈho dozoru nad finanënìm trhem, a to ve dvou krocìch, coû znamen vëlenïnì dozoru v pojiöùovnictvì a penzijnìm p ipojiötïnì do Komise pro cennè papìry od 1. ledna ñ Ano, pojistn trh»eskè republiky je moûnè povaûovat za trh zdrav, dynamicky se vyvìjejìcì. Jiû v souëasnosti ho vöak nelze povaûovat za samostatn uzav en trh. Je souë stì pojistnèho trhu evropskèho a nebuôme skromnì, pojistnèho trhu svïtovèho. Aktivity zahraniënìch pojiöùoven se budou vìce Ëi mènï prolìnat s aktivitami pojiöùoven tuzemsk ch, v r mci EvropskÈ unie na z kladï pr va zakl dat poboëky Ëi na z kladï svobody poskytovat sluûby (jiû v polovinï kvïtna evidoval ad st tnìho dozoru prvnì desìtku informacì o z jmu vykon vat Ëinnost v pojiöùovnictvì zahraniënìch pojiöùoven v»eskè republice a znaën z jem Ëesk ch pojiöùoven p sobit v zahraniëì, v r mci tzv. ÑjednotnÈho evropskèho pasuì). Samoz ejmï obdobn situace bude u zprost edkovatel pojiötïnì a zajiötïnì. ñ Ano, ekonomick r st odvïtvì byl a je velmi v razn. Aû dosud vöak neznamen kvalitativnì p iblìûenì se 6 PojistnÈ rozpravy 14

7 vyspïl m Ëlensk m st t m ñ v neûivotnìm pojiötïnì, ani zejmèna v pojiötïnì ûivotnìm. St t ËekajÌ jeötï z sadnì rozhodnutì, zejmèna v koncepci d chodovèho systèmu a koncepci st le jeötï existujìcìho z konnèho pojiötïnì odpovïdnosti zamïstnavatele za ökodu zp sobenou razem nebo nemocì z povol nì. ÿeöenì naznaëen ch problematik nelze zajiöùovat pouze Ministerstvem financì, st tnìm dozorem Ëi jednotliv mi subjekty trhu. Jak koliv zmïna rovnov ûnèho stavu pouze jedin m prvkem ze t Ì uveden ch m ûe vyvolat nejen pozitivnì reakce, ale i reakce negativnì. Je proto naprosto nezbytnè eöenì vöech z sadnìch ot zek v jejich zkè souëinnosti. A snad jeötï jednu, podle mèho n zoru v znamnou, pozn mku na z vïr. é dn v born v sledek jakèkoliv aktivity, pokud nenì v sledkem n hodn m, nelze dos hnout bez hlubok ch znalostì teoretick ch a praktick ch verifikacì, bez kvalifikaënìho r stu pracovnìk v pojiöùovnictvì. A k jejich nabytì slouûì nejen ökolstvì a vzdïl vacì aktivity pojiöùoven Ëi jejich asociace, ale i odborn literatura a Ëasopisy ñ tedy samoz ejmï i PojistnÈ rozpravy. ResumÈ WE ARE A MEMBER STATE OF THE EUROPEAN UNION The author describes four areas of activity that deserve our intensive attention after entering the European Union on 1st May These areas are closely connected with the Czech insurance market, state insurance supervision as well as various insurance products but must include also special education and literature. PojistnÈ rozpravy 14 7

8 K NOVELE Z KONA O POJIäçOVNICTVÕ Ing. Ladislav Korobczuk,»SOB Pojiöùovna, a.s., Ëlen holdingu»sob (n zor ekonoma) Z kon 39/2004 Sb., kter m se mïnì z kon Ë. 363/1999 Sb., o pojiöùovnictvì a o zmïnï nïkter ch souvisejìcìch z kon (z kon o pojiöùovnictvì), ve znïnì pozdïjöìch p edpis, a nïkterè dalöì z kony, obsahujì nïkolik zmïn, kterè by mohly znamenat posun v oblasti finanënìho dozoru nad pojiöùovnami. Oproti dosavadnìmu textu z kona p in öejì ve vztahu k dozoru nad finanënìm zdravìm pojiöùoven zmïny zejmèna tato ustanovenì: a) novelizovanè ustanovenì ß 2 ñ VymezenÌ pojm, kterè obsahuje mimo jinè tyto novè definice: a. definice vnit nìho kontrolnìho systèmu (pìsm. y odst. 1), b. upraven definice kontrolnì Ëinnosti ministerstva (pìsm. bb odst. 1), c. definice finanënìho dozoru (pìsm. cc odst. 1), d. definice dozoru nad ËinnostÌ pojiöùovny ve skupinï, vëetnï vymezenì souvisejìcìch pojm, jako je nap. pojiöùovacì holdingov spoleënost (pìsm. dd odst. 1, pìsm. d odst. 3), e. vymezenì pojmu kvalifikovanè Ëasti (pìsm. i odst. 2), f. vymezenì pojmu regulovan trh (pìsm. l odst. 2); b)novï vloûenè ustanovenì, kter m se zvyöujì n roky na kvalitu zajiötïnì (odst. 10 ß 13); c) novï vloûenè ustanovenì, kter m se up esúujì poûadavky na tvorbu technick ch rezerv v ûivotnìm pojiötïnì (ß 13 b); d) novï vloûenè ustanovenì upravujìcì finanënì dozor, dozor nad pojiöùovnou ve skupinï a doplúkov dozor (ß 26a, b a d); e) upuötïnì od povinnèho rozdïlenì univerz lnìch pojiöùoven vzniklèho p ed ËinnostÌ z kona (ustanovenì ß 40 a zruöenì ustanovenì ß 42 odst. 1). Uveden v Ëet novelizovan ch ustanovenì relevantnìch k v konu dozoru v pojiöùovnictvì nenì pln, avöak pro pot eby tèto stati je dostateënï reprezentativnìm vzorkem. StejnÏ jako v tïchto vybran ch, tak ani v ustanovenìch, jeû zmìnïna nebyla, nenì, alespoú podle mèho n zoru, obsaûeno p esnïjöì a podrobnïjöì vymezenì proces dozoru a kontroly, a takè p esnïjöì a podrobnïjöì popis kritèriì vyuûìvan ch p i dozoru a kontrole, nebo alespoú zmocnïnì (a z roveú povinnost) pro ministerstvo k vyd nì prov dïcì vyhl öky, respektive k vyd nì vyhl öky, kter by nejenom doplúovala definici nïkter ch kategoriì zmìnïn ch z konem, ale i specifikovala postupy dozoru nad pojiöùovnami. Na nïkolika p Ìkladech bude dokumentov no, nakolik je absence takovè pr vnì normy nev hodou pro pojistitele, ale i pro samotn org n dozoru. P ipustìme-li ovöem tezi, ûe prost edì, kterè je regulov no obecnou normou, jejìû Ë sti nelze bez bliûöì specifikace prakticky aplikovat nebo kter neurëuje kritèria (Ëi limity), podle kter ch lze usuzovat na jejì plnïnì (Ëi neplnïnì), nutnï sniûuje efektivitu takovèto regulace. 8 PojistnÈ rozpravy 14

9 P Ìkladem prv m je samotn definice dozoru. UstanovenÌm ß 2 odst. 1 pìsm. cc) se stanovì: ÑfinanËnÌm dozorem kontrola hospoda enì pojiöùovny, zejmèna jejì platebnì schopnosti, tvorby technick ch rezerv, vëetnï matematick ch rezerv, finanënìho umìstïnì podle tohoto z kona, dodrûov nì zvl ötnìmi pr vnìmi p edpisy stanoven ch administrativnìch a ËetnÌch postup a spolehlivosti vnit nìch kontrolnìch systèm ì. Pomineme-li drobnè nep esnosti ve formulacìch jako nap Ìklad, ûe lèpe neû tvorbu technick ch rezerv je pro pot eby posouzenì hospoda enì pojiöùovny (respektive jejìho finanënìho zdravì) vzìt v potaz stav technick ch rezerv, pak z danèho ustanovenì vyplynou dvï podstatnè ot zky. Ot zka ËÌslo jedna ñ co se mìnì platebnì schopnostì a jak se tato schopnost mï Ì? Lze se domnìvat, ûe platebnì schopnost je pouze jinè pojmenov nì pro splnitelnost z vazk (viz ß 2 odst. 1 pìsm. r). To ale bohuûel ned v odpovïô, jak se takov to schopnost zmï Ì, respektive jak bude mï ena org nem vykon vajìcìm dozor v pojiöùovnictvì. Ot zka ËÌslo dvï ñ co se mìnì kontrolou dodrûov nì ËetnÌch postup stanoven ch zvl ötnìmi pr vnìmi p edpisy? M se tìm na mysli, ûe vedle finanënìch ad je ad st tnìho dozoru v pojiöùovnictvì a penzijnìm p ipojiötïnì (respektive Ministerstvo financì) dalöìm org nem kontrolujìcìm ËetnictvÌ pojiöùoven a zajiöùoven podle ustanovenì ß 37 odst. 3 z kona o ËetnictvÌ? 1) Zd nliv maliëkost. JejÌ v znam ale vzroste, uvïdomìme-li si, ûe pro finanënì dozor jsou pot ebnè daje zìsk v ny, eëeno s nads zkou, kontinu lnï, kdeûto ËetnictvÌ je orientov no p edevöìm na sestavenì ËetnÌ z vïrky (zejmèna postupy ocenïnì a verifikace stavu majetku a z vazk jsou sv z ny s poslednìm dnem ËetnÌho obdobì ñ nap Ìklad dle ustanovenì ß 8 odst. 4 z kona o ËetnictvÌ se ËetnictvÌ povaûuje za pr kaznè, je-li provedena inventarizace). PochopitelnÈ by podle mèho soudu bylo, kdyby z kon za souë st dozoru povaûoval takovou kontrolu ËetnÌch postup pouûìvan ch pojiöùovnou, jejìmû cìlem by bylo zjistit, zda tyto postupy poskytujì vëasnè a spr vnè informace pro pojistnìky. P i takto definovanèm kolu dozoru by vöak bylo d le pot eba specifikovat, co se myslì onìm spr vnè (jin mi slovy akcentovat nïkterè z ËetnÌch princip na kor jin ch a p eklenout nesoulad mezi ËastÏjöÌ pot ebou poskytovat informace klient m a mezi vazbou posuzov nì kvality plnïnì ËetnÌch princip na datum ËetnÌ z vïrky) a d le stanovit, jak bude postupov no v p Ìpadech, kdy poûadavky na podobu (obsah Ëi strukturu) informace pro pojistnìky nebudou v souladu s ËetnÌmi postupy. P Ìklad druh ñ z kon v ß 2 odst. 1 pìsm. r) definuje poûadovanou schopnost pojiöùovny plnit svè z vazky takto: ÑsplnitelnostÌ z vazk prokazateln schopnost pojiöùovny nebo zajiöùovny uhradit vöechny z vazky vzniklè z provozovanè pojiöùovacì nebo zajiöùovacì Ëinnosti vëetnï z vazk splatn ch v n sledujìcìch ËetnÌch obdobìchì. NenÌ ale stanoveno, jak se ona prokazateln schopnost m prokazovat. Absence pravidel, podle kter ch by bylo posuzov no, zda je pojiöùovna schopna plnit svè z vazky, vn öì nejistotu do prost edì, ve kterèm se pohybuje jak management pojiöùoven, tak i org n vykon vajìcì dozor v pojiöùovnictvì. Pro management, kter v danè situaci pracuje s velk m mnoûstvìm exogennìch faktor (jako nap Ìklad v voj rokov ch sazeb, v voj cen dluhopis nebo ûivelnì pohromy), pak je situace o to komplikovanïjöì, ûe kvalita jeho rozhodov nì a mìra naplnïnì poûadavk z kona bude posuzov na ex post, kdeûto rozhodnutì musì b t ËinÏna v re lnèm Ëase (a pokud moûno ex ante). PojistnÈ rozpravy 14 9

10 Na v öe uvedenou v hradu by snad bylo moûno namìtnout, ûe pojiöùovny jsou povinny podle ustanovenì ß 13 odst. 7 z kona p edkl dat v kaz o tvorbï a v öi technick ch rezerv a skladbï finanënìho umìstïnì aktiv, jejichû zdrojem jsou technickè rezervy, a to vûdy k a k Ovöem û dnè z ustanovenì z kona ani vyhl öky 303/2004 Sb. nehovo Ì o tom, ûe by se pr vï takto prokazovala schopnost uhradit z vazky. Vedle nedostateënè definice kritèriì je zde jeötï nedo eöen ot zka, jak budou ocenïny z vazky, kterè majì b t uhrazov ny. Je-li ËetnÌ obdobì, ve kterèm Ëtuje pojiöùovna, shodnè s kalend nìm rokem, pak tento problèm odpad alespoú k , neboù zp sob ocenïnì k datu ËetnÌ z vïrky je urëen z konem o ËetnictvÌ. K (nenì-li to shodou okolnostì den ËetnÌ z vïrky) vöak nenì zp sob, jak m majì b t aktiva a pasiva pojiöùovny ocenïna, urëen. Je zde tedy jakèsi vakuum, kterè ovöem ani novela z kona nijak nevyplúuje. Pr vï v tomto bodï se nabìzì prostor pro podrobnïjöì pravu prov dïcì vyhl ökou. AË je evidentnì, ûe touto vyhl ökou nelze rozöi ovat z konnè povinnosti, lze se na nï ËelnÏ odk zat. Z ejmï by nebylo ileg lnì vyhl ökou urëit, ûe ocenïnì majetku a z vazk bude pro danè Ëely provedeno postupy, jakè by jinak byly vyuûity p i sestavenì ËetnÌ z vïrky, p iëemû se (nap Ìklad) nevyûaduje provedenì inventarizacì nebo zpracov nì znaleckèho posudku (je-li podkladem pro ocenïnì re lnou hodnotou). DomnÌv m se, ûe pojiöùovny uvedenè postupy i bez tèto z konnè pravy aplikujì. Avöak aplikovat na v sledky takovèho postupu v plnèm rozsahu poûadavky definovanè zejmèna v ß 7 a 8 z kona o ËetnictvÌ je p inejmenöìm neadekv tnì a je tedy t eba deklarovat zp sob, jak m budou ony principy modifikov ny. Za nepostaëujìcì povaûuji v tomto p ÌpadÏ i ustanovenì poslednì vïty odst. 7 ß 13 z kona, kterè znì: Ñ...N leûitosti v kazu podle vïty druhè vyhlaöuje ministerstvo ve FinanËnÌm zpravodaji.ì, neboù se jìm neukl d vyhl öenì postup, jak mi budou p edmïtnè v kazy sestaveny (zejmèna jak majì b t jednotlivè poloûky majetku a rezerv ocenïny). P Ìklad t etì ñ z kon zcela spr vnï zesiluje dohled i nad pasivnìm zajiötïnìm. Zp ÌsnÏnÌ poûadavk na kvalitu zajiötïnì a p ijetì ochrann ch opat enì v p ÌpadÏ urëit ch pochybnostì o kvalitï zajistitele (Ëi zajiötïnì) nenì proto p ekvapivè a je namìstï. KonkrÈtnÌ podobu tento p Ìstup nalezl v novelizovanèm ustanovenì ß 13 odst. 10, kterè znì: ÑJestliûe se zajiöùovna podìlì na technick ch rezerv ch pojiöùovny, je pojiöùovna povinna uzav Ìt zajistnou smlouvu tak, aby nebyla ohroûena splnitelnost z vazk pojiöùovny. Za tìmto Ëelem je pojiöùovna povinna uzav Ìt zajiöùovacì smlouvu tak, aby pohled vky v Ëi zajiöùovnï byly odpovìdajìcìm zp sobem zajiötïny. Jsou-li k tomu d vody, je ministerstvo opr vnïno poûadovat na pojiöùovnï zajiötïnì tïchto pohled vek zejmèna formou z stavy nebo z ruky zajiöùovny. M -li b t zajiöùovacì smlouva sjedn na tak, ûe se zajiöùovna bude podìlet na z vazcìch pojiöùovny 75 % a vìce, je k uzav enì zajiöùovacì smlouvy t eba p edchozìho souhlasu ministerstva. é dost o tento souhlas musì obsahovat zejmèna obchodnì firmu a sìdlo zajiöùovny, d vody zajiötïnì z vazku a zp sob zabezpeëenì z vazku zajiöùovny. V takovèm p ÌpadÏ se ustanovenì o finanënì skladbï na tuto Ë st finanënìho umìstïnì nepouûije.ì Je aû s podivem, jakè mnoûstvì nejasnostì se poda ilo do jednoho ustanovenì koncentrovat. Zcela jistï by st lo za v klad, za jak ch podmìnek pojiöùovna, na jejichû z vazcìch se podìlì zajistitel, nebude tento podìl zajistitele zobrazovat ve stavu technick ch rezerv na z vazky, jeû vypl vajì z pojistn ch 10 PojistnÈ rozpravy 14

11 smluv kryt ch p edmïtn m zajiötïnìm. Nebo se snad toto ustanovenì z kona vztahuje pouze na zajistnè smlouvy, ve kter ch je podìl zajistitele na rezerv ch pojistitele v slovnï dohodnut? V tèto souvislosti z st - v nejasnè i to, o jakè pohled vky za zajistitelem se jedn? P edpokl d m, ûe podìl zajistitele na technick ch rezerv ch nenì klasifikov n jako pohled vka. Z vaûnïjöì vöak jsou potenci lnì dopady na hospoda enì pojiöùoven, vypl vajìcì z dalöìch Ë stì p edmïtnèho ustanovenì. Vyvst v zde ada ot zek, na nïû z kon ned v odpovïô. P edevöìm ñ jakè to jsou d vody, pro kterè ministerstvo m ûe poûadovat zajiötïnì pohled vek za zajistitelem? KritÈria, podle kter ch bude ministerstvo posuzovat, zda existujì nebo neexistujì d vody k tomu, aby poûadovalo na pojiöùovnï takovè opat enì, by mïla b t obecnï zn ma. OvlivÚujÌ totiû nejmènï tyto dvï oblasti: a) cenu zajiötïnì pro konkrètnì pojiöùovnu (poûadavky na z stavy Ëi z ruky mohou vèst ke zv öenì ceny zajiötïnì); b) vyjedn v nì o zajistnèm programu (mohou zkomplikovat vyjedn v nì se zajistiteli p ÌpadnÏ zajiöùovacìmi maklè i). ObojÌ bude mìt bezprost ednì negativnì dopad do technickèho v sledku pojiöùovny. KritÈria by s nejvïtöì pravdïpodobnostì mïla b t zaloûena na anal ze portfolia pohled vek za zajistiteli (nap. obdoba anal zy vïrovèho portfolia u bank). Mohla by mìt nap Ìklad podobu limit vych zejìcìch z rozdïlenì pohled vek za zajistiteli do skupin podle jejich bonity (t ÌdÏno zejmèna podle doby prodlenì s placenìm jednotliv ch pohled vek). Lze si p edstavit i dalöì kritèria ñ jako jsou nap Ìklad CPA 2) rating nebo podìl pohled vek za konkrètnìm zajistitelem na celkov ch pohled vk ch za zajistiteli. V praxi je ale pravdïpodobnïjöì, ûe ministerstvo sdïlì svè v hrady aû k uzav enè zajistnè smlouvï ñ a je potom ot zkou jak m mechanismem, v jakèm Ëase a za jak ch podmìnek a zda v bec je pojiöùovna schopna promìtnout poûadovanè zmïny do sjednanèho smluvnìho vztahu. Z vaûn problèm p i praktickè aplikaci bude p sobit poûadavek na schvalov nì zajistn ch smluv, bude-li se zajistitel podìlet na z vazcìch pojiöùovny vìce neû 75 %. NenÌ totiû jasnè: a) jak se bude mï it z kolika procent se zajistitel podìlì na z vazcìch pojiöùovny; b) zda se ustanovenì vztahuje v slovnï na kaûdou jednu smlouvu. Budeme-li se drûet striktnï dikce z kona, pak toto ustanovenì je neefektivnì. Uzav enìm vìce smluv, ve kter ch se podìl zajistitele rozloûì, lze (nap Ìklad dvïma smlouvami s t mû zajistitelem) dos hnout toho, ûe jeho podìl bude v souëtu vyööì neû onïch 75 %, avöak ani jednu ze zajiöùovacìch smluv nebude schvalovat ministerstvo. Budeme-li v ustanovenì z kona hledat racion lnì j dro, narazìme na ot zku, co se p esnï myslì podìlem 75% a vìce. Jedn se o proporënì zajiötïnì, kde se zajistitel podìlì na kaûdè korunï p edmïtnèho z vazku ve stejnèm pomïru? Nebo se jedn o celkov podìl zajistitele, vëetnï nap Ìklad ökodnìho nadmïrku, kdy je Ë st z vazku p ekraëujìcì stanovenou mez hrazena zajistitelem zcela? Pokud ano, jak se danè procento vyëìslì ex ante? Je potïöujìcì, ûe si tv rci z kona uvïdomili v öe popsanè nedostatky a p istoupili k novelizaci tohoto ustanovenì. Upraven text je souë stì n vrhu z kona o doplúkovèm dozoru nad finanënìmi konglomer ty. PojistnÈ rozpravy 14 11

12 P Ìklad Ëtvrt ñ novela z kona p in öì v znamnou zmïnu i do dosud platnèho poûadavku na rozdïlenì jiû existujìcìch univerz lnìch pojiöùoven provozujìcìch jak ûivotnì tak neûivotnì pojiötïnì. P vodnì striktnì poûadavek na rozdïlenì pojiöùoven vznikl ch p ed ËinnostÌ z kona byl nahrazen poûadavkem na striktnì rozdïlenì ËetnÌch z pis. Viz ustanovenì ß 40 odst. 2 pìsm. c), kterè znì: Ñv ËetnictvÌ pojiöùovny byly veökerè p Ìjmy, zejmèna pojistnè, platby od zajiöùoven a p Ìjmy z investic, a v daje, zejmèna vyrovn nì pojistnèho, doplúky k technick m rezerv m, platby zajiötïnì a provoznì n klady souvisejìcì s pojiöùovacì ËinnostÌ, rozeps ny podle p vodu vzniku. Poloûky, kterè jsou spoleënè pro obï Ëinnosti, musì b t za Ëtov ny zp sobem rozdïlenì schv len m na û dost pojiöùovny ministerstvem.ì V uvedenèm ustanovenì byly pojmy, kterè jsou v ËetnickÈ terminologii zn mè a pomïrnï p esnï definovanè, pouûity takov m zp sobem, kter p i p esnè interpretaci vn öì nesoulad mezi cìl sledovan dan m ustanovenìm z kona a zp sob, jak m jej m b t podle z kona dosaûeno. Jedn se o pojmy p Ìjmy a v daje. P Ìjmy a v daje jsou totiû ch p ny jako p Ìr stky majetku Ëi z vazk v d sledku p Ìr stku nebo bytku hotovosti. Nejenûe rozdïlenì p Ìjm a v daj mezi ûivotnì a neûivotnì pojiötïnì je nïkdy technicky velmi komplikovanè, ale p edevöìm nenì pot ebnè pro v kon dozoru (respektive kontrolnì Ëinnosti). Lze to snadno demonstrovat na n sledujìcìm velmi jednoduchèm p Ìkladu ñ pojiöùovna p ispìv sv m zamïstnanc m na z vodnì stravov nì, Ë stka p ÌspÏvku je za Ëtov na jako n klad (a ten je postupem schv len m ministerstvem rozdïlen mezi technick Ëet ûivotnìho a neûivotnìho pojiötïnì) a z roveú jako z vazek (jeho rozdïlenì mezi ûivotnì a neûivotnì pojiötïnì nenì vyûadov no a je i prakticky irelevantnì). V urëenèm termìnu tento z vazek zaplatì ñ tj. realizuje v daj a ten by mïla opït rozdïlit mezi ûivotnì a neûivotnì pojiötïnì. Zd nliv maliëkost nebo Ëetnick malichernost. Moûn. Ale zkusme se podìvat na to, co se dan m ustanovenìm m zabezpeëit. ZjednoduöenÏ eëeno ñ cìlem je dos hnout toho, aby i v univerz lnì pojiöùovnï bylo d slednï oddïleno podnik nì v neûivotnìm a v ûivotnìm pojiötïnì. DÌky tomu pak m b t moûnè nad takovouto pojiöùovnou vykon vat dozor ve vöech d leûit ch aspektech, jako by se jednalo o dvï samostatnè pojiöùovny ñ ûivotnì a neûivotnì. K tomu je ale p edevöìm pot eba striktnï rozdïlit finanënì umìstïnì, technickè rezervy a vlastnì kapit l, pohled vky za pojistnìky, z vazky z pojistn ch plnïnì a pohled vky a z vazky ze zajiötïnì. RozdÏlenÌ ostatnìch poloûek pak pro Ëely dozoru nenì nutnè (p estoûe je v nïkter ch p Ìpadech poûadov no ËetnÌmi pravidly). RozdÏlenÌ vlastnìho kapit lu je nutnè pro kontrolu dodrûov nì poûadovanè mìry solventnosti a p edpokl - d zejmèna rozdïlenì poloûek z kladnìho kapit lu, kapit lov ch fond, fond ze zisku a hospod skèho v sledku. ZejmÈna vyhl ökou k z konu se, mimo jinè, specifikuje v poëet solventnosti, a tìm i rozdïlenì poloûek vlastnìho kapit lu. V sledek bïûnèho ËetnÌho obdobì je rozdïlen zë sti ËetnÌmi postupy, urëujìcìmi jak a jakè poloûky jsou Ëtov ny na technickè Ëty, a zë sti principy, podle kter ch je rozdïlov n kapit l a akumulovanè zisky a ztr ty. Je tedy t eba deklarovat rozdïlenì akumulovanèho a vloûenèho kapit lu a dodrûovat ËetnÌ postupy pro zjiötïnì v sledku bïûnèho ËetnÌho obdobì. V sledek se p itom zjiöùuje jako rozdìl mezi n klady a v nosy (nikoli mezi p Ìjmy a v daji). RozdÏlenÌ finanënìho umìstïnì, technick ch rezerv a uveden ch druh pohled vek a z vazk pak pravdïpodobnï 3) bude nutnè proto, aby bylo moûno posuzovat platebnì schopnost pojiöùovny oddïlenï pro ûivotnì 12 PojistnÈ rozpravy 14

13 a neûivotnì pojiötïnì. Ani k dosaûenì tohoto Ëelu nenì t eba rozdïlovat p Ìjmy a v daje, ale d slednï sledovat jejich stav v ËlenÏnÌ na ûivotnì a neûivotnì pojiötïnì (coû se konec konc jiû bïûnï dïje). RozdÏlenÌ ostatnìch poloûek pak m ûe b t provedeno s ohledem na d slednè sledov nì dalöìch rizik, ale vûdy se by se mïlo jednat o oddïlenè sledov nì poloûek majetku a z vazk, p ÌpadnÏ podrozvahov ch veliëin. Ovöem nic z toho jiû nenì upraveno ani tìmto z konem nebo z konem o ËetnictvÌ. Absenci normy, kter by podrobnïji vymezovala n stroje vyuûìvanè p i v konu dozoru v pojiöùovnictvì, je t eba povaûovat za latentnì riziko. Jak jiû bylo eëeno a demonstrov no na p Ìkladech ñ zcela jistï vede k niûöì efektivnosti dozoru jako takovèho (jestliûe se n zor na to, zda dan pojiöùovna m dostateënou platebnì schopnost vytv Ì ad hoc p i praktickèm v konu dozoru, nelze hovo it ani o transparentnìm prost edì, ani o tom, ûe kontrola je efektivnì). Z roveú takè je absence p esnïjöìch norem (a limit ) neust lou hrozbou pro n klady pojiöùoven. Kdykoli totiû mohou vzniknout poûadavky, jejichû naplnïnì bude vyûadovat pravy internìch proces a systèm pojiöùoven, a to m ûe vy stit aû do znev hodnïnì Ëesk ch pojistitel v konkurenci s ostatnìmi pojistiteli, kte Ì podlèhajì dozoru v jin ch Ëlensk ch st tech EU. Jestliûe se tedy novelou z kona o pojiöùovnictvì dos hlo stupnï plnè harmonizace s p Ìsluön mi evropsk mi direktivami, mïlo by b t dalöìm cìlem pr vï vytvo enì takovèho pr vnìho prost edì, kterè bude minimalizovat nejistoty a nejasnosti v p sobenì dozoru. ZejmÈna je pak pot eba zabr nit tomu, aby pojiöùovnictvì bylo regulov no ad hoc vydan mi opat enìmi a v roky dozorëìho org nu zaloûen mi na mnohdy velmi specifickèm v kladu z kona. K tomu by mïla poslouûit soustava deklarovan ch pravidel (kritèriì a postup ), jimiû by se Ìdili jak pojistitelè, tak i org n dozoru. Smyslem takov ch pravidel nenì rozöi ovat regulaci v pojiöùovnictvì nebo omezovat v kon dozoru. Pr vï naopak ñ smyslem musì b t odstranïnì skrytè regulace (r zn opat enì vyd van org nem dozoru) a zv öenì efektivnosti dozoru. Pot eba takov ch pravidel (moûn paradoxnï) bude st le aktu lnïjöì s tìm, jak budou p ÌsluönÈ evropskè normy reagovat i na zmïny v ËetnictvÌ pojiöùoven (aplikace IFRS) 4) a p edevöìm oceúov nì majetku (zejmèna investic) a pasiv (zejmèna technick ch rezerv) re lnou hodnotou a rostoucì sofistikovanostì posuzov nì rizik (viz zmïny v mï enì solventnosti). Snad je z ejmè, ûe touto novelou z kona o pojiöùovnictvì se uzav ela jedna kapitola a z roveú se otev el prostor pro dalöì zmïny. Pozn mky 1) Pak ovöem tento fakt chybì v odkazu 2a) k ß 6a pìsm. b), kde z kon o ËetnictvÌ mezi zvl ötnìmi z kony zmìnïn nenì. 2) Credit playing ability. 3) PravdÏpodobnÏ proto, ûe ze z kona nenì patrnè, zda pr vï uvedenè poloûky budou pro posuzov nì platebnì schopnosti br ny v potaz. 4) International Financial and Reporting Standards, d Ìve International Accounting Standards. PojistnÈ rozpravy 14 13

14 ResumÈ ON THE ISSUES OF THE INSURANCE ACT AMENDMENT The author is presenting the recent amendment of the Czech Insurance Act (No. 39/2004 Coll.) that brings some changes in respect of insurance supervision. The presentation is, however, made from an economical point of view and it aims at underlining problem areas that should be codified in more detail as soon as possible in order to prevent misunderstanding or misinterpretation of the basic provisions. 14 PojistnÈ rozpravy 14

15 K NOV MU Z KONU O POJISTN SMLOUVÃ JUDr. VÏra äkopov Z kon Ë. 37/2004 Sb., o pojistnè smlouvï a o zmïnï souvisejìcìch z kon (z kon o pojistnè smlouvï), znamen historickou zmïnu v pr vnì pravï pojiötïnì. Z kon se p ipravoval adu let, tj. jiû od roku 1990, pracì se na poë tku z ËastÚovali i experti EvropskÈ unie (nap. prof. Fontain), a jeho v voj proöel nïkolika etapami. Net kaly se ani tak obsahu, jako spìöe jeho form lnì podoby, kdy tato soukromopr vnì prava byla v n vrhu zpracov na jako samostatn z kon, novela obchodnìho z konìku i jako novela obëanskèho z konìku. Velk diskuse probìhala i ohlednï pr vnìho postavenì pojiötïnì, a to, zda jde o absolutnì obchod Ëi absolutnì neobchod. Nakonec tedy byla zvolena optim lnì a takè nejspr vnïjöì forma, to je vyd nì samostatnèho z kona s jeho p Ìmou vazbou na obëansk z konìk. Doölo tìm i k nav z nì na nejkvalifikovanïjöì obdobì existence tèto pr vnì pravy, kdy byl vyd n z kon Ë. 145/1934 Sb., o pojistnè smlouvï. P itom i tento z kon, kter nejen pro dobu jeho vyd nì byl na mimo dnï vysokè odbornè rovni a takè potvrdil pojiötïnì za absolutnì neobchod, povaûovali jeho tv rci za p echodnou pr vnì pravu pojistnè smlouvy a to do doby, neû s vyuûitìm zkuöenostì a z konn ch prav dalöìch vyspïl ch evropsk ch st t bude p ipraven a p ijat z kon o pojistnè smlouvï definitivnì. Proto je zvl ötï potïöujìcì, ûe aû v tèto dobï a to z konem Ë. 37/2004 Sb., se tato p edstava naöich p edk zaëala naplúovat a to pr vï po sedmdes ti letech od vyd nì p vodnìho ÑdoËasnÈhoì z kona o pojistnè smlouvï. NenÌ sice jistè, zda a na jak dlouho bude nov z kon povaûov n za definitivnì, ale je nepochybnè, ûe byl vypracov n i v duchu pravidel vypl vajìcìch z p Ìsluön ch direktiv EvropskÈ unie a nav zal na danou historickou tradici co do rozsahu i urëitè odbornè rovnï. I kdyû z kon o pojistnè smlouvï z roku 1934 obsahoval 164 paragraf, je rozsah novèho z kona o pojistnè smlouvï obsaûen sice v 73 paragrafech (vëetnï novel souvisejìcìch p edpis ), ale jejich text je obs hlejöì a ve srovn nì se souëasnou pravou v obëanskèm z konìku, kter ËÌtala zhruba 30 struën ch paragraf, podstatnï vïtöì. I to byl jeden z d vod, kter vedl k vyd nì samostatnèho z kona o pojistnè smlouvï, neboù toto pojetì a rozsah vyboëoval ze souëasnè struktury pravy r zn ch jin ch smluv v obëanskèm z konìku. K tomu p istoupila i skuteënost, ûe p es tradiënì pojetì pr vnì pravy pojistnè smlouvy, jde fakticky o soukromopr vnì pravu pojiötïnì, jakoûto z vazkovèho pr vnìho vztahu, kter obsahuje r znorodost pr v a povinnostì jeho ady ËastnÌk, jimiû zdaleka nejsou pouze dvï smluvnì strany, jak je to obvyklè u vïtöiny jin ch smluv. NavÌc do z kona bylo t eba p enèst pravidla pro pravu tohoto pr vnìho vztahu, kter za p sobenì monopolnì pojiöùovny byla obsaûena v jiû zruöen ch prov dïcìch vyhl ök ch a kter jsou i z hlediska ochrany spot ebitele d leûit a to zejmèna v aktu lnì podobï zaloûenè na poûadavcìch EvropskÈ unie. Tento podrobnïjöì r mec takè odpovìd tïmto poûadavk m i z hlediska tvorby pojistn ch podmìnek pojistitel, neboù od , kdy nab v Ëinnosti novela z kona o pojiöùovnictvì (alespoú jejì podstatn Ë st), proveden z konem Ë. 39/2004 Sb., nebude, v souladu s ß 8 odst. 9 v souvislosti s»l. II tèto novely, Ministerstvo PojistnÈ rozpravy 14 15

16 financì, jako st tnì dozor nad provozov nìm pojiöùovacì a zajiöùovacì Ëinnosti, û dnè pojistnè podmìnky p edem schvalovat, ale na jeho pìsemnè vyû d nì bude kaûd pojistitel povinen mu je p edloûit ke kontrole jejich souladu s pr vnìm p edpisy. Tato novela z kona o pojiöùovnictvì vöak obsahuje i dalöì d leûit ustanovenì, kter majì bezprost ednì vztah k pojiötïnì. Je t eba p ipomenout zejmèna ß 38a, kter definuje velk pojistn rizika v neûivotnìm pojiötïnì, neboù pojistn smlouva, kter se jich t k, musì b t vûdy uzav ena pìsemnï, ale pokud to vyûaduje Ëel a povaha pojiötïnì, lze se v nì od pr vnì pravy pojistnè smlouvy odch lit. I dalöì z kony, kterè v r mci ÑbalÌËku pojiöùovacìch z kon ì byly v roce 2003 p ijaty Parlamentem»R, zasahujì do pr vnì pravy pojiötïnì nïkter mi sv mi ustanovenìmi, a to zejmèna zcela nov z kon Ë. 38/2004 Sb., o pojiöùovacìch zprost edkovatelìch a samostatn ch likvid torech pojistn ch ud lostì a o zmïnï ûivnostenskèho z kona, kter nab v Ëinnosti dne 1. ledna 2005, a d le novela proveden z konem Ë. 47/2004 Sb., kter m se mïnì z kon Ë. 168/1999 Sb., o pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu zp sobenou provozem vozidla a o zmïnï nïkter ch souvisejìcìch z kon (z kon o pojiötïnì odpovïdnosti z provozu vozidla) ve znïnì pozdïjöìch p edpis, z kon Ë. 586/1992 Sb., o danìch z p Ìjm, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, z kon Ë. 200/1990 Sb., o p estupcìch, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, a z kon Ë. 40/1964 Sb., obëansk z konìk, ve znïnì pozdïjöìch p edpis. Z kon o pojistnè smlouvï je rozdïlen do sedmi Ë stì.» st prvnì upravuje pojistnou smlouvu a stanovì tak z kladnì pravidla pro pojiötïnì.» st druh mïnì obëansk z konìk tìm, ûe zruöuje v nïm obsaûenou dosavadnì pravu pojiötïnì a to v ß 104 a v Ë sti osmè hlavy patn ctè.» st t etì obsahuje drobnou zmïnu z kona o nïkter ch podmìnk ch podnik nì v oblasti cestovnìho ruchu.» st Ëtvrt obsahuje z hlediska pojiötïnì d leûitou zmïnu z kona o mezin rodnìm pr vu soukromèm a procesnìm. Tato zmïna obsahuje pravidla pro aplikaci pr va v neûivotnìm a ûivotnìm pojiötïnì platn v ËlenskÈm st tï EvropskÈ unie nebo jinèm st tu EvropskÈho hospod skèho prostoru, pokud se ËastnÌci pojistnè smlouvy nedohodnou na pouûitì jinèho pr vnìho du. To platì pouze tehdy, jestliûe z kon nestanovì, ûe pro pojistnou smlouvu musì b t pouûito ËeskÈho pr va nebo jestliûe pr vnì d jinèho ËlenskÈho st tu, ve kterèm m pojistnìk bydliötï nebo sìdlo, nestanovì pouûitì sv ch pr vnìch p edpis bez ohledu na to, kter m pr vnìm dem by se jinak pojistn smlouva Ìdila.» st p t stanovì d leûitou zmïnu ß 67b odst. 10 z kona o pèëi o zdravì lidu, kter umoûúuje pojistitel m v n vaznosti na ß 43 a 50 z kona o pojistnè smlouvï zjiöùovat zdravotnì stav a p ÌËinu smrti ze zpr v a zdravotnickè dokumentace vyû dan ch povï en m zdravotnick m za ÌzenÌm (coû znamen i ordinace posudkov ch lèka ) od oöet ujìcìch lèka.» st öest obsahuje d leûit p echodn ustanovenì, z nichû vypl v, ûe nov pr vnì prava se vztahuje aû na pojistnè smlouvy uzav enè po jejì Ëinnosti. To znamen, ûe kromï aplikace vybran ch ustanovenì, kter nabyla Ëinnosti , se touto pravou budou Ìdit pr vnì vztahy z pojistn ch smluv uzav en ch aû po 1. lednu D leûitè je i ustanovenì odst. 2 ß 72, kterè mïnì ve vöech pr vnìch p edpisech dosud uûìvan pojem ÑodbytnÈì na ÑodkupnÈì.» st sedm urëuje Ëinnost tohoto pr vnìho p edpisu. Z sadnï je Ëinnost stanovena na 1. ledna 2005, 16 PojistnÈ rozpravy 14

17 kromï ß 23 odst. 4 aû 6, kter se t k odstoupenì p i uzav enì pojistnè smlouvy formou obchodu na d lku, ß 30, kter upravuje pravidla soupojiötïnì, ß 42 t kajìcìho se pravidel pojiötïnì pr vnì ochrany, ß 63 upravujìcìho pojiötïnì v r mci volnèho poskytov nì sluûeb, ß 64, kter stanovì pravidla pro povinnè pojiötïnì uloûenè Ëlensk m st tem, ß 65 ñ 67 t kajìcìch se informaënì povinnosti pojistitele a ß 70, kter obsahuje novelu z kona o mezin rodnìm pr vu soukromèm a procesnìm. Tato ustanovenì nabyla Ëinnosti dnem vstupu smlouvy o p istoupenì»eskè republiky k EvropskÈ unii, tj. 1. kvïtna Samotn prava pojistnè smlouvy v Ë sti prvè je rozdïlena do pïti hlav a ty se d le ËlenÌ na jednotlivè dìly a tyto dìly jsou rozdïleny do paragraf. V tèto struktu e se vych zì z logickèho ËlenÏnÌ, kterè nejprve definuje z kladnì z sady pravy d leûitè pro aplikaci celèho z kona, definuje nejd leûitïjöì pojmy, d le stanovì pravidla platn v z sadï pro vïtöinu pojiötïnì a nakonec rozebìr a urëuje specifika konkrètnìch odvïtvì Ëi druh pojiötïnì. P itom je t eba vzìt v vahu, ûe nov prava pojistnè smlouvy nenì odliön od souëasnè pravy jen z hlediska rozsahu, ale i s ohledem na d leûitè zmïny v obsahu a to i tïch ustanovenì, kter dosud byla obsaûen v pr vnì pravï pojistnè smlouvy v obëanskèm z konìku. Je proto nezbytnostì vïnovat pozornost textu celèho z kona a zamï it se i na v klad nïkter ch pojm v obs hlèm v Ëtu uvedenèm v ustanovenì ß 3, neboù nïkterè pojmy zde definovanè byly v souëasnè pravï obsaûeny v textu samostatn ch paragraf. KonkrÈtnÏ k obsahu nïkter ch ustanovenì z kona o pojistnè smlouvï: Hlava I ñ Obecn ustanovenì DÌl 1 ñ Z kladnì ustanovenì Pr vï vodnì struën ustanovenì tèto Hlavy obsahujì urëujìcì pravidla pro aplikaci z kona, ale i pro pojiötïnì v bec. Z kon zav dì a definuje soukromè pojiötïnì jako pojiötïnì vzniklè na z kladï pojistnè smlouvy. Jde tedy o pojiötïnì smluvnì, kterè upravuje, a nikoli druhou souëasnou formu pojiötïnì, tj. pojiötïnì z konnè. Neuv - dì ji ani v ß 5, kter se t k rovnïû smluvnìho pojiötïnì, ale povinnèho. To ovöem neznamen, ûe by z konnè pojiötïnì nemohlo existovat, ale jeho prava se bude Ìdit zvl ötnìm z konem, pop. i z konem o pojistnè smlouvï, bude-li tak t eba na z kladï analogie, a ten bude ve vztahu k tomuto zvl ötnìmu z konu pak z konem obecn m. To platì i pro povinn pojiötïnì upraven zvl ötnìmi z kony. D le je t eba si uvïdomit, ûe ta pr va a povinnosti ËastnÌk pojiötïnì (a nikoli jen smluvnìch stran pojistnè smlouvy tj. pojistitele a pojistnìka) se ÌdÌ z konem o pojistnè smlouvï a pokud jìm nebudou upravena, pak pouze obëansk m z konìkem. V jimka platì, jak uvedeno v öe, pro speci lnì pravu, nap. povinn ch pojiötïnì, kter se p edevöìm ÌdÌ zvl ötnìmi z kony. Z toho vypl v, ûe z kon o pojistnè smlouvï je ve vztahu k obëanskèmu z konìku v pomïru zvl ötnìho z kona k obecnèmu a m tedy p ed nìm p ednost. PlatÌ to i pro soukromopr vnì pravu mezi podnikateli, tj. v pojiötïnì podnikatel, a to i s ohledem na ustanovenì ß 261 odst. 7 obchodnìho z konìku. PojiötÏnÌ je tedy, jak bylo uvedeno v öe, absolutnìm neobchodem. PojistnÈ rozpravy 14 17

18 Z tèto z sady pak vypl v i dalöì, pro aplikaci nemènï z vaûn d sledek. Z kon o pojistnè smlouvï neobsahuje zvl ötnì pravidlo pro urëenì tïch ustanovenì, od nichû se v pojistnè smlouvï nelze odch lit, tj. kogentnìch, a dispozitivnìch, kde tato moûnost je d na. NenÌ zde ani v Ëet kogentnìch Ëi dispozitivnìch ustanovenì. RozhodnutÌ o tèto d leûitè ot zce je proto t eba hledat v obecnè pravï a to v ß 2 odst. 3 obëanskèho z konìku. Z nïho vypl v, ûe ËastnÌci si mohou vz jemn pr va a povinnosti upravit dohodou odchylnï od z kona, jestliûe to z kon v slovnï nezakazuje a jestliûe z povahy ustanovenì z kona nevypl v, ûe se od nïj nelze odch lit. Z tohoto hlediska pak lze mìt za to, ûe v z sadï z kon o pojistnè smlouvï vïtöinou obsahuje dispozitivnì pravu aû na nïkterè v jimky. P edevöìm jde o ß 5 odst. 1 t kajìcì se povinn ch pojiötïnì, kter stanovì, ûe u tïchto pojiötïnì se v pojistnè smlouvï lze od z kona o pojistnè smlouvï odch lit, jen pokud to tento z kon Ëi zvl ötnì z kon p ipouötì a nedojde-li tìm ke snìûenì rozsahu tohoto pojiötïnì upravenèho tìmto zvl ötnìm pr vnìm p edpisem. RovnÏû podle ß 30 odst. 7 se nelze odch lit od ß 30, kter se t k v slovnï soupojiötïnì, a to ani v p ÌpadÏ, kdy se nïkter z pojistitel ËastnÌ soupojiötïnì prost ednictvìm obchodnì sìtï zaloûenè v mìstï sìdla pojistitele nebo prost ednictvìm jeho poboëky, kter se nach zì v jinèm ËlenskÈm st tï neû ËlenskÈm st tï sìdla vedoucìho pojistitele, nebo nach zì-li se pojistnè riziko v jinèm ËlenskÈm st tï neû»r. Odchylku obsahuje odst. 4 ß 30, kter d v pojistitel m moûnost dohodnout se jinak ohlednï vz jemnèho vypo d nì a odst. 2 ß30, kter se t k p ijìm nì pojistnèho. Tato kogentnost pravy platì nepochybnï i pro pojiötïnì velk ch rizik ve smyslu ß 38a z kona o pojiöùovnictvì, i kdyû jinak je d na moûnost odchylnè dohody. SoupojiötÏnÌ se totiû pr vï t k p ev ûnï velk ch rizik v neûivotnìm pojiötïnì jiû ze svè podstaty a z ejmï by nebylo moûnè ani p ipustit, ûe odchylku z tohoto pravidla vyûaduje Ëel a povaha pojiötïnì. Velk v znam z obecnè pravy v obëanskèm z konìku pro pojiötïnì bude mìt nepochybnï i ß 122, kter obsahuje pravidla pro urëov nì bïhu a dèlky lh t, poëìt nì Ëasu a dalöì d leûit pravidla t kajìcì se tèto problematiky. V souvislosti s ß 7 z kona o pojistnè smlouvï je t eba upozornit i na ustanovenì ß 40 obëanskèho z konìku, kterè urëuje pravidla pro zachov nì a definov nì pìsemnè formy pr vnìch kon, kter je s dan mi v jimkami obligatornì pro pojistnou smlouvu, nejde-li o kr tkodobè pojiötïnì, a pro ostatnì pr vnì kony, nebylo-li tak v z konï Ëi v pojistnè smlouvï dohodnuto jinak. Je nezbytnè si uvïdomit, ûe pro zachov nì pìsemnè formy m ûe b t vlastnoruënì podpis nahrazen i mechanick mi prost edky v p Ìpadech, kdy je to obvyklè, a u podpisu pojistnè smlouvy lze tento zp sob za obvykl nepochybnï povaûovat. Naproti tomu nov pr vnì prava promlëenì pr va na pojistnè plnïnì z pojiötïnì v p ÌpadÏ pojistnè ud losti, uveden v ß 8 z kona o pojistnè smlouvï, zde nahrazuje pravu promlëenì v ßß 101 a 104 obëanskèho z konìku. Tato specielnì prava urëuje dèlku tèto promlëecì doby na 3 roky, s v jimkou ûivotnìho pojiötïnì definovanèho v ß 54 (nikoli tedy podle Ë sti A P Ìlohy 1 k z konu o pojiöùovnictvì), kde tato lh ta ËinÌ 10 let, a to u vöech pojiötïnì s poë tkem bïhu tïchto lh t stanoven m za rok po vzniku pojistnè ud losti. Tyto lh ty platì i pro p Ìm n rok poökozenèho na pojistnè plnïnì mezi pojistiteli i na p Ìpad tzv. refundace, kdy pojiötïn v Ëi pojistiteli uplatúuje n rok na hradu Ë stek, kterè mìsto pojistitele vyplatil s m poökozenèmu jako n hradu ökody, za kterè mu odpovìd. 18 PojistnÈ rozpravy 14

19 DalöÌm d sledkem samostatnèho z kona o pojistnè smlouvï je i skuteënost, ûe na pojistnè smlouvy nedopad û dnè ustanovenì o spot ebitelsk ch smlouv ch obsaûenè v hlavï p tè ß 52 aû 65 obëanskèho z konìku, neboù tato prava, s urëit mi v jimkami, se t k jen smluv uveden ch v hlavï osmè tohoto z konìku. DalöÌ v znamn a urëujìcì ustanovenì z kona o pojistnè smlouvï se t kajì samotnè podstaty pojistnè smlouvy. JejÌ charakteristiku vyjad uje z kladnì ustanovenì ß 2, kterè ji poprvè adì v slovnï mezi smlouvy o finanënìch sluûb ch, a stanovì i nezbytn p edpoklad pro jejì charakter a definici pojistnè ud losti, a to je ochrana proti d sledk m nahodil ch ud lostì. Z roveú je zde vyj d ena i podstata pojiötïnì jakoûto z vazkovèho, synallagmatickèho vztahu. Nahodilost, neboli nahodil skuteënost, je pak definov na v ß 3 pìsm. a) mezi vymezen mi pojmy, a to jako skuteënost, kter je moûn a u kterè nenì jistè, zda v dobï trv nì pojiötïnì v bec nastane (absolutnì nahodilost), nebo nenì zn ma doba jejìho vzniku (relativnì nahodilost). PoprvÈ je takè, a to v ß 4, vymezen obligatornì obsah pojistnè smlouvy, kam kromï obvykl ch n leûitostì pat Ì i urëenì, zda se jedn o pojiötïnì ökodovè nebo obnosovè a d le v p ÌpadÏ pojiötïnì osob, bylo-li dohodnuto, ûe se opr vnïn osoba bude podìlet na v nosech pojistitele a zp sob jak m se bude podìlet. TÌmto zp sobem se nepochybnï rozumì dohodnutè z sady a za z klad bude povaûov n v nos z p Ìsluön ch technick ch rezerv. D leûit m pr vem pojistitele je i zaruëit identifikaci pojistnìka a pojiötïnèho p i uzavìr nì pojistnè smlouvy a tyto daje, mezi nïû pat Ì i datum narozenì nebo rodnè ËÌslo, vèst ve svè evidenci. Z kon upravuje takè minim lnì obsah pojistn ch podmìnek, jejichû charakteristika je uvedena v ß 2 odst. 1 pìsm. u) z kona o pojiöùovnictvì, a stanovì, ûe jsou souë stì pojistnè smlouvy. Proto takè tam, kde z kon v slovnï uv dì moûnost nap. jinè dohody Ëi odchylnè pravy v pojistnè smlouvï, myslì se tìm i moûnost tèto pravy v pojistn ch podmìnk ch. RovnÏû n leûitosti pojistky, kter je potvrzenìm o uzav enì pojistnè smlouvy, z kon urëuje a to v ß 9. V ß 6 jsou stanovena, a to s urëit mi odliönostmi, pravidla pro uzav enì pojistnè smlouvy a stanovenì po- Ë tku pojiötïnì i moûnostì odchylek. Je t eba upozornit na prodlouûenì lh ty pro akceptaci n vrhu na 2 mïsìce, je-li vyûadov na lèka sk prohlìdka pro uzav enì pojistnè smlouvy, a d le je d na v slovn moûnost u vöech pojiötïnì stanovit poë tek pojiötïnì p ed uzav enìm pojistnè smlouvy, ale p i dodrûenì stanoven ch podmìnek. NovÏ je v obecn ch ustanovenìch takè definov no v slovnï pojiötïnì cizìho pojistnèho rizika, coû je jiû v souëasnosti obvykl p Ìpad, kdy pojistnìk a pojiötïn jsou r znè subjekty. Avöak z kon obsahuje novou ochranu pojiötïnèho spoëìvajìcì v povinnosti pojistnìka sezn mit pojiötïnèho s obsahem tèto pojistnè smlouvy bez ohledu na to, komu vznikne pr vo na pojistnè plnïnì, tedy kdo je opr vnïnou osobou. Je-li jì vöak pojistnìk, m ûe svè pr vo na pojistnè plnïnì uplatnit pouze pokud pojistiteli prok ûe, ûe tuto povinnost splnil. Pojistn smlouva by mïla obsahovat ujedn nì pro p Ìpad, ûe tato povinnost nebyla splnïna. Velkou pozornost je t eba vïnovat pravï pojistnèho. Z kon umoûúuje ponechat adu pravidel na dohodï v pojistnè smlouvï; nap. ve smyslu ß 13 lze dohodnout, za jakou dobu m pojistitel pr vo na pojistnè. RovnÏû lze v pojistnè smlouvï stanovit podmìnky, za nichû m pojistitel pr vo, v souvislosti se zmïnami podmìnek rozhodn ch pro stanovenì v öe pojistnèho (kromï vïku a zdravotnìho stavu), stanovit bez dohody s pojistnìkem novï v öi pojistnèho. Jsou vöak stanovena pravidla a lh ty t kajìcì se tèto zmïny na stranï pojistnìka. PojistnÈ rozpravy 14 19

20 V slovnï jsou stanoveny povinnosti jak na stranï pojistitele, tak dalöìch ËastnÌk pojiötïnì, t kajìcì se zmïny pojistnèho rizika a zcela novï je d na povinnost pojistiteli v p ÌpadÏ podstatnèho snìûenì rizika mïrnï snìûit i v öi pojistnèho. ObdobnÏ m pojistitel pr vo v p ÌpadÏ zv öenì pojistnèho rizika zv öit pojistnè a v p ÌpadÏ nesouhlasu pojistnìka toto pojiötïnì vypovïdït. Uveden prava vöak neplatì pro pojiötïnì nemoci podle ß 62. Nov pravidla d v z kon pojistiteli v souvislosti s likvidacì pojistn ch ud lostì. V z sadï je pojistitel povinen ukonëit öet enì do 3 mïsìc po ozn menì pojistnè ud losti. Tuto lh tu lze dohodou prodlouûit. Pokud lh tu nem ûe dodrûet, je povinen sdïlit opr vnïnè osobï d vody, nejde-li o zdrûenì vinou tèto osoby, pojistnìka Ëi pojiötïnèho, neboù v takovèm p ÌpadÏ tato lh ta nebïûì. Naproti tomu m pojistitel pr vo na hradu n klad vznikl ch v d sledku poruöenì povinnostì ËastnÌk pojiötïnì. Pokud vöak pojistnìk nebo pojiötïn nesplnì nïkterou z povinnostì stanovenou tìmto z konem nebo pojistnou smlouvou p i sjedn v nì pojistnè smlouvy nebo jejì zmïnï, m pojistitel pr vo vyuûìt z konem stanovenè moûnosti nap. snìûit pojistnè plnïnì podle ß 17. D leûit m institutem, v tèto pravï novï zaveden m, je moûnost p eruöenì pojiötïnì. Ta se vöak net k povinn ch pojiötïnì ani ûivotnìho pojiötïnì, ale u toho je d na moûnost dohodnout podmìnky a p Ìpady, kdy toto pojiötïnì p eruöit lze. P eruöenì pojiötïnì znamen, ûe pojiötïnì trv, nezanik, pojistn doba pokraëuje, ale netrv po tuto dobu povinnost platit pojistnè Ëi pr vo na pojistnè plnïnì, pokud by nastaly ud losti, kterè by jinak byly pojistn mi. PojiötÏnÌ je tedy po dobu p eruöenì tzv. v klidu. D vody Ëi podmìnky p eruöenì a tedy takè moûnosti a d sledky ukonëenì p eruöenì by mïly b t uvedeny v pojistnè smlouvï. P eruöenì pojiötïnì nemusì vûdy skonëit jeho z nikem nïkter m z moûn ch zp sob (nap. dohodou, v povïdì, uplynutìm pojistnè doby). I kdyû d vody p eruöenì mohou b t r znè, z kon jeden p Ìmo stanovì a to pro p Ìpady, kdy nebylo pojistnè zaplaceno do 2 mïsìc ode dne jeho splatnosti (ß 12). Tento d sledek lze odvr tit smluvnìm ujedn nìm v pojistnè smlouvï. DÌl 2 ñ Z nik soukromèho pojiötïnì KromÏ v Ëtu moûn ch z nik pojiötïnì v tomto dìle jsou v z konï uvedeny i jinè p Ìpady z niku v dalöìch ustanovenìch nap. v ß 17 odst. 3. Oproti souëasnè pr vnì pravï z nik pojiötïnì, doch zì k podstatn m zmïn m. Je nap. upraven z nik pojiötïnì uplynutìm pojistnè doby a p itom je stanovena pro pojistnìka i pojistitele moûnost takovè pojiötïnì za stejn ch podmìnek a o stejnou dobu prodlouûit, pokud druhè smluvnì stranï nesdïlì do 6 t dn p ed uplynut m pojistnè doby, ûe na dalöìm jeho trv nì nem z jem. V pojistnè smlouvï to lze dohodnout jinak. Avöak podstatnè je, ûe tato v slovn prava deklarujìcì trv nì pojiötïnì za stejn ch podmìnek odstraúuje pochybnosti t kajìcì se nap. charakteru pojistnèho. Jestliûe totiû bylo toto pojiötïnì sjedn no s jednor zov m pojistn m, z st v rovnïû jednor zov m pro novou pojistnou dobu a nem ûe se prodlouûenìm zmïnit na pojistnè bïûnè. Z sadnì zmïnu pro z nik pojiötïnì pro nezaplacenì pojistnèho znamen ß 20. Z nïho vypl v, ûe pokud z kon nestanovì jinak (nap. ß 57), zanik pojiötïnì dnem n sledujìcìm po marnèm uplynutì lh ty stanovenè 20 PojistnÈ rozpravy 14