Vzd lávání o interkulturním setkávání. Mgr. Ji í Kocourek

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vzd lávání o interkulturním setkávání. Mgr. Ji í Kocourek"

Transkript

1 Vzd lávání o interkulturním setkávání Mgr. Ji í Kocourek Tento text vznikl p eskupením, výrazným p epracováním a novým dopln ním výchozích lánk autora Kocourek, J.: O em je multikulturní výchova v publikaci i ková, T. (ed.) 2008: Výchova k toleranci a proti rasismu (2. vydání), Portál a Kocourek, J.: Co znamená být cizincem, S vietnamskými d tmi na eských kolách v publikaci Kocourek, J., Pechová,. E. (ed.) 2007: S vietnamskými d tmi na eských kolách (dotisk) H&H. Vznikl tak nový komplexn j í text o mo ném pojetí multikulturního vzd lávání v praxi, který p ímo vychází ze zku enosti lektora multikulturní výchovy a inkluzivního vzd lávání s u iteli na mnoha seminá ích. Text sleduje obsah realizovaných seminá, na který u itelé nejlépe reagovali a nejlépe se jim s ním pracovalo. Vychází také z realizované analýzy rámcov vzd lávacích program, z tvorby webových stránek metodického a u ebního materiálu interkulturní výchovy na kolách, rozhovor s pedagogickými pracovníky vyu ujícími d ti cizince, diskusí se studenty pedagogiky, zku eností z realizace projekt rozvojové spolupráce. Autor se v n m sna il zachytit lehce v praxi uplatnitelný a uchopitelný popis interkulturní výchovy (resp. dle RVP multikulturní výchovy, jako pr ezového tématu), a to jak p i p íprav vyu ovacích hodin, tak p i p íprav kolního vzd lávacího programu. Multikulturní výchova jako pr ezové téma rámcov vzd lávacího programu (RVP) vzd lávání v R Na základ Bílé knihy se do materiál definující vzd lávací obsahy, RVP, dostala krom jiného také pr ezová témata. Tedy témata, která lze probírat ve v ech p edm tech a vzd lávacích oblastech. Kdy v ak pro ítáme RVP, m eme si v imnout, e jsou s nimi spojené velmi asto výchovné cíle. Ji tv rci RVP v ak nenazvali ono pr ezové výchovou, ale tématem. Dalo by se tedy o ekávat, e bude mít toto téma n jaký obsah p edm t výuky. Tento p edm t pak bude mo né p edávat ve v ech ostatních p edm tech, proto e je pr ezový. Za celou dobu své lektorské praxe jsem se velmi asto setkal s tím, e kdy jsem si s u iteli povídal o RVP, sami zmi ovali multikulturní výchovu, pou ívali slova tolerance, xenofobie, kultura a multikulturní. Kdy jsem se jich v ak zeptal, dle mého názoru velmi jednodu e, jakou mají konkrétní osobní zku enost s multikulturním prost edím, jejich výraz ve tvá i se zm nil. N kte í nerozum li otázce, n kte í nev d li, co mají odpov d t, n kte í dal í za ali usilovn p emý let. Nebylo pro n úpln jednoduché se s touto otázkou vyrovnat. Tato primární reakce se výrazn li í od reakce nap íklad na otázku, jaké máme osobní zku enosti s hromadnou m stskou dopravou, nákupním centrem apod. Reak ní doba u t chto otázek je zna n krat í. Trochu to nazna uje, e se o multikulturní výchov asto bavíme, ale málo kdy si ji doká eme uv domit, v cn didakticky definovat stejn, jako ka dý jiný vzd lávací p edm t, téma i oblast v RVP. Téma nebo p edm t? Nejsem si jist, zda je volba slov pr ezové téma vhodná pro název takových oblastí jako je mediální, globální, multikulturní výchova. Jde-li o téma, není-li multikulturní výchova p edm tem, znamená to

2 snad, e místo b ných slovních úloh p i matematice pou iju slovní úlohu, kde místo skupiny A a B bude skupina N mc a Rom? Práv proto, e se celý obsah jmenuje multikulturní výchova, ale je zárove nazván tématem, u tento teoretický protiklad zt uje chápání celé této oblasti vzd lávání. P i vzd lávacím procesu se jednak vyu uje a jednak vychovává. Má-li být multikulturní výchova efektivní slo kou, musí být o em hovo it, musí mít n jaký p edm t. Pokud by byla jen tématem, m eme se bavit o r zných p íchozích migrantech, skupinách, ale bez logického sledu didaktických metod, bez jádra problému, definice základních pojm. Pova ujme, prosím tedy nyní multikulturní výchovu chvíli za vzd lávací p edm t. V pr b hu vyu ovacího procesu napl ovány t i obecné základní cíle: p edávání znalostí, p edávání dovedností (vzd lávání) a p edávání spole enských hodnot (výchova). Kdy jsme se ptali na to, co má být cílem IKV, snad z 99% u itelé zmi ují výchova proti xenofobii, rasismu, výchova k toleranci. Tyto cíle se v ak týkají jen té výchovné stránky daného p edm tu. Ka dý p edm t by m l mít i cíle p edávání znalostí a dovedností, a to konkrétních. Takové cíle ale v t inou u itelé zmínit nedokázali. Jaké znalosti, jaké dovednosti p edávat? Snad se mnou budou tená i souhlasit, e v u ebnicích matematiky, eského jazyka a jiných p edm t nalézáme v t inou prokazatelné informace, ov ené fungující metody a spole ensky za pozitivní pova ované hodnoty. Multikulturní výchova je v ak v porovnání s ostatními p edm ty vyu ovanými na kolách (stejn jako i n která dal í pr ezová témata: mediální výchova, globální výchova atd...) novodobým, v R dosud v eobecn neukotveným tématem. V eské spole nosti nemají dosud znalosti o multikulturním prost edí punc prokazatelnosti, dovednosti si mnohdy nemáme na em, na kom vyzkou et, stále diskutujeme jen o tom, zda je multikulturní prost edí v R spole ensky a politicky ádané i nikoli. V souvislosti s multikulturní výchovou se stále více hovo í o tom, pro u it a eho dosáhnout, ne o tom, o em v ní u it, jak si ov ovat dosa ené výsledky. Zatímco v p ípad T lesné výchovy nám p ijde p irozené, e nejde jen o výchovu ke sportu, ale také o provozování opravdových sportovních aktivit, v p ípad multikulturní výchovy asto váháme: Vychovávat k toleranci v multikulturním prost edí, to je mo né, ale jak?. Co je vlastn máme p i hodinách d lat? Jaké aktivity provozovat? Jak je tento p edm t definován? Nejistota Slovy sociologických výzkum 1 existuje v eské republice stále velké mno ství lidí, kte í nemají, ani nemohou mít konkrétní intenzivní zku enost s p íslu níky jiných ne eských (rozumí se eských, moravských, slezských) kultur. D ti cizinci, které k nám p i ly z prost edí jiných kultur, mají asto v t í interkulturní zku enosti ne jejich u itelé, kte í znají cizí kultury asto z pohledu turisty i z u ebnic zem pisu. eské kolství integruje d ti cizince spí e výukou e tiny a zvládnutím eské látky, ale tém zcela opomíjí výchovu a podporu vývoje sociální a kulturní identity ák, a to jak 1 Prudký, L. 2004: P inále itost k národu, vztahy k jiným národnostem a k cizinc m v eské republice. FHS UK, Praha., Postavení cizinc dlouhodob ijících v R problémové oblasti a návrhy e ení, MPSV, 2004, zpracovatel Gabal, Analysis & Consulting

3 eských, tak d tí cizinc. P íli se neptá, co se m e dít s ákem, který svou sociální i kulturní identitu hledá, utvá í, m ní, ztrácí. Kdy jsme se nap íklad ve t íd zeptali, jestli mají d ti ve t íd n koho z jiné ne eské kultury, odpov d ly, e ne, a to i v p ípad, e s nimi do t ídy chodila sle na z Ruska i Ukrajiny. O kamarádovi klidn eknou, e je to Vietnamec, a to proto, e má ikmé o i. Teprve za p l hodiny se ozve zezadu hlas: Ale v dy on je z Gruzie. Existují samoz ejm ale i pozitivní p íklady, které v ak potvrzují vý e zmín né jako výjimka. Obecn to stále vypadá, jako bychom se báli o jiných kulturách v R i o jejich st etech hovo it, jako bychom v tom nevid li smysl, jako by se nás to netýkalo, nevíme jak o nich hovo it. Na druhou stranu se v ak ve kolství ji hojn let setkáváme s intenzivní snahou zavést do výuky na v ech úrovních a typech kol multikulturní výchovu. Tento po adavek byl nakonec formáln stvrzen v rámcov vzd lávacích programech v podob pr ezového tématu: multikulturní výchova. P ekra ování kulturních hranic - p edpoklad interkulturní senzitivity Je na e my lení, my, kulturn absolutní i relativní? Je takové i na e vnímání? Zkuste si odpov d t v duchu na následující otázky: 1) Jakým slovem byste doplnili výrok paní u itelky ve kolní jídeln : D ti, bu te u kone n u toho jídla zticha, u jídla se p eci:...! 2) Jakým jazykem vás u ila maminka po va em narození? 3) Byli jste n kdy v Praze? Co to je Praha? 4) etli jste v ivot n jaký zákon? Jestli se Vám zdály ty otázky naprosto banální, stejn jako hledání odpov dí na n, jestli jste znali okam it na tyto otázky odpov, výborn. Mým cílem v ak nebylo vyzkou et tená e, ale polo it si otázku: O em se bavíme, hovo íme-li o interkulturních rozdílech, o jiných kulturách. Správné eské výsledky: 1) nemluví 2) esky 3) ano, je to hlavní m sto R 4) ano ím více m l tená tendenci odpovídat: No, to je p eci samoz ejmé, to je jasné, d lá si z nás legraci?, tím více je nutné v rámci na eho tématu polo it si otázku: Zda jsou odpov di na ná test samoz ejmé pro v echny?... pro v echny p íslu níky nejr zn j ích kultur sv ta? Zda ve svém smý lení o v cech bereme v úvahu, e na druhém konci sv ta, ale i p ímo v R (v p ípad cizinc v R) lov k na danou otázku odpov znát v bec nemusí, nebo na ní s naprostou samoz ejmostí odpoví zcela jinak. Jak by asi dopadl tento test ve Vietnamu ve venkovských oblastech, které zahrnují asi 80% rozlohy Vietnamu? Vietnamské výsledky: 1)??? ( Co na to asi íci? ) 2) vietnamsky 3) ne, nevím (ob as: ano, hlavní m sto eskoslovenska)

4 4) ne (u min. 30% obyvatel) ím více si je u itel v dom takových mo ných rozdíl v testování svých ák, p i jejich výuce, v komunikaci s nimi, tím více je p ipraven na multikulturní prost edí. Je schopen dívat se na v c také jiným ne eským m ítkem, co v bec neznamená, e ho nutn musí opou t t. P ed zahájením výuky Pokud u itel nemá ádnou osobní zku enost s prost edím jiné sociální kultury, jen t ko se doká e zahled t na kulturu vlastní. Pokud nezná kulturu vlastní a neví, jak s ní zacházet, nechápe rozdíl mezi modelem kultury a reálnou sociální skupinou, neví jak je definovat, nem e ani zacházet s pojmem kultur ostatních skupin, nem l by ani o tomto tématu vzd lávat. Stejn jako by nem l matematiku u it ten, který neumí po ítat. Tuto základní otázku by si m l polo it ka dý vyu ující a ka dá kola, jsou na i pedagogové se svou zku eností schopni vyu ovat IKV? Ka dý u itel by si m l krom jiného dokázat zodpov d t alespo na následující: - Kolem sebe sly íme mnoho charakteristik, kterými jsou ozna ovány r zné národnosti, národy. Kdy je toto ozna ování ( katulkování) a za azování do skupin ke kod, nebo dokonce nebezpe né? Kdy m e být naopak velmi pot ebné a u ite né? - Ocitli jste se n kdy v pozici cizince? Pocítili jste n kdy n jaké interkulturní rozdíly, nebo alespo meziskupinové rozdíly? Kdy a pro, za jakých okolností? - V jakých p ípadech m e být ve t íd zprost edkován bezprost ední zá itek interkulturních rozdíl? - ím v ím nás m e obohatit poznávání jiných kultur? Jak? U itel by m l alespo jednu jinou kulturu znát a dokázat reflektovat, jinak není kompetentní multikulturní výchovy u it. V následujícím textu nepokusíme p edstavit tená i o em vlastn interkulturní vzd lávání je, multikulturní pr ezové téma m e být. Za n me od po átku, od toho, kde se objevovali první zmínky o n jakém interkulturním prost edí. Multikulturalita jako historický, p irozený a reálný fenomén P íslu níci r zných kultur se setkávali od nepam ti, p ejímali od sebe ásti slovní zásoby, zvyky, správní systémy apod., spojovali se, obchodovali spolu, bojovali proti sob. Ji Herodótovy D jiny, Milion Marca Pola i Cesta do í e Velikého Chána Bratra Old icha (1998) popisují Evropan m neznámé civilizace. Uvedené autory m eme ozna it za p edch dce dne ních odborník zabývajících se studiem r zných kultur. Od Egypta po ínaje sídlí Libyjci v tomto po adí: První jsou Adyrmachovci, kte í v t inou spravují se oby eji egyptskými, at v ak nosí stejný jako ostatní Libyjci. Jejich eny nosí na obou lýtkách bronzové náramky. Nosí dlouhé vlasy, a kdy chytají v i, tu ka dá své vlastní v i rozkousne a zahodí; iní tak jako jediní z Libyjc. Dívky, které se cht jí vdávat, také oni jediní ukazují králi; jestli e se n která králi zalíbí, sám ji zbaví panenství....

5 ... sídla Nasamón. Je to po etný národ; v lét ponechávají sv j dobytek u mo e a odcházejí do vnitrozemí do krajiny augilské esat datle.... chytají kobylky, su í je na slunci a drtí a potom na n nalijí mléko a pijí. Je u nich oby ejem, e má ka dý mnoho en, ale pohlavní styk s nimi mají spole ný... zapíchnou do zem h l a soulo í.... Herodótos D jiny, str. 274 a Ve vzdálenosti mnoha dn cesty odtud jest jiné království, zvané Zampa, jeho zem jest p ekrásná. Nebo jest v ní velké mno ství v ech potravin a v eho dobrého....onen král vlastní trnáct tisíc ocho ených slon. Starají se mu o n a pe ují o n na jeho rozkaz poddaní rolníci jako u nás o skot... Jedna v c je v té zemi opravdu podivuhodná, toti to, e nejr zn j í druhy ryb, je ijí v mo i, nav t vují tuto zemi v tak obrovských mno stvích, e v dob jejich p íchodu se zdá, e je mo e samá ryba. Kdy se ryby p iblí í k zemi, ská í na b eh a lidé p icházejí a nasbírají si jich, kolik cht jí. To trvá dva a t i dni... Kdy se ptáte lidí té zem, ím to je, pov dí vám, e ryby svým po ínáním cht jí slo it poklonu jejich císa i. Cesta do í e Velkého chána ( ) [Popis východních kraj sv ta]/bl. Old ich ech z Pordenone [p eklad Franti ek Gel + Rostislav Kocourek] vyd. - Kvasni ka a Hampl: Praha, s. - ISBN (str , vydání z roku 1998) Nejprve se pokusme zodpov d t na otázku, zda m l pisatel t etího odstavce pravdu? Zkuste si to: 1. Existovalo n kdy n jaké království Zampa? Ano, jednalo se o království ampa existující na území dne ního ji ního Vietnamu. Ve VSR dodnes ijí potomci této í e - amové. 2. Mohl mít jeho král 14 tisíc slon? Ano, ve Vietnamu b n il indický slon, dodnes zde n kolik tisíc zví at ije. 3. Mohou se ryby takto snadno chytat? Ano, proudy p iná ely mnoho ryb, které se t ely i na podb e í. Vidíme, e na ka dém prochu pravdy trochu ale musíme v d t, která trocha to práv je. Díky subjektivní interpretaci sledování interkulturních rozdíl na nás mnohdy jejich popis m e p sobit velmi exoticky a nereáln, ale pozor, tak na nás p sobí n které rozdíly dodnes, nebo si je v bec nejsme schopni uv domit. Proto je tak d le itá osobní zku enost s r znou kulturou. Vzpomínáte si, jak dopadl Marco Pólo, kdy lí il své zku enosti z mongolské íny? Ji u zmín ných autor se setkáváme s popisem cizích kultur ve vztahu ke kultu e na í, co je prvním a velmi d le itým metodickým principem interkulturní výchovy. Dokázali se na jiné kultury dívat z pozice vnímavých otev ených pozorovatel. Lidé, kte í procestovali r znými kulturami, kte í tam pracují, kte í jednají s jejich p íslu níky, kte í uzav eli interkulturní s atek, na vlastní k i poci ují, jak jsou konkrétní poznatky o kulturách t eba. O d sledcích interkulturních rozdíl v konkrétním ivot se m eme do íst v knihách interkulturního mangementu, ale také v na í historii a politologických analýzách (spor o státní hranice v období První republiky, období Druhé sv tové války apod.). St ety

6 civilizací (Baar 2002) a kultur v historii lidstva pat í a pat ily mezi ty nejvá n j í, a to a ji hovo íme o vále ných konfliktech: k i áckých ta eních na východ od Evropy, o rozpadu bývalé Jugoslávie a Sov tského svazu nebo o sou asném regionálním i sv tovém m ítku, o terorismu, nebo o pozitivní kulturní vým n : nap. vým n poznatk východní a západní medicíny, vlivu arabské vzd lanosti na kulturu Evropy, vliv techniky a v dy Evropy na sv tovou ekonomiku. Mezi kulturami existují krom rozdíl také bariéry vzájemné komunikace, a to i v oblasti politiky. Jednotlivé kultury se od sebe li í nap. v pojetí spravedlnosti (Pospí il 1997), ale také pravdy a l i, cti a poctivosti, asertivit a sebekriti nosti, lásky a sexu apod. (Pr cha 2004, Kocourková 2003). Multikulturalita, prostor setkávání p íslu ník r zných kultur je naprosto p irozeným jevem, který existuje na na í planet vlastn od nepam ti a má naprosto konkrétní d sledky v ivot lov ka, velmi výrazn ho ovliv uje. D le ité je zde zmínit, e vzhledem k historické a prokazatelné zku enosti pedagog v rámci IKV m e p edávat mnoho znalostí a dovedností o tom, jak to vypadá, kdy se setkají dva p íslu níci r zných kultur. Popisovat multikulturalitu a u it poslucha e se v ní pohybovat a pochopit ji, co neznamená, jak je miln interpretováno chovat se stejn jako p íslu níci jiných kultur apod. Znamená to dokázat efektivn a adekvátn reagovat na multikulturní prost edí. Takto zam ená výuka se li í od výuky, která áky p esv d uje o tom, e je multikulturní prost edí dobré i patné. Jestli e si pedagog v bec polo í takovou otázku, je to jakoby se zeptal, zda je dobré nebo patné, e funguje s ítání. Ono ale krom toho, e se dá hodnotit, skute n funguje. Není tedy vhodné IKV pojímat jen jako etickou i politickou otázku, je t eba ji v praxi naplnit konkrétními znalostmi a dovednostmi. U it o multikulturním prost edí a teprve poté si mo ná klást otázky, na které se v ak jen t ko hledá objektivní odpov. Multikulturalismus jako spole enský a kulturn podmín ný fenomén Pro celkovou zm nu, kterou pro ly v p ibli n posledních t ech desetiletích západní spole nosti, se dnes obvykle u ívá ozna ení postmoderní obrat... Termín se zcela zabydlel také v na em slovníku, v poslední dob se také stal oblíbený noviná ský výraz.... Jedním ze znak postmoderních spole ností a jejich kultury, na kterém se dnes p es mnohé rozdíly shodnou tak ka v ichni, kdo se zabývají sociálními v dami, je rostoucí pluralita ivotních styl. (P ibá 1997, 9) Tato pluralita ivotních styl je asto doprovázena pojmy jako turbulence, odcizení, kybernetika, virtuální realita, transnacionální korporace, média, ale také multikulturalismus. A koli se dnes pojem pou ívá pom rn asto, nebyl je t za azen do Velkého sociologického slovníku. Multikulturalismus jako teorie se vyvinula teprve v minulém století jako reflexe setkávání r zných kultur, rasové genocidy a globalizace. Multikulturalitu definovala jako sv j p edm t zkoumání. Multikulturalismus tedy na rozdíl od multikulturality není daným p írozeným jevem, nýbr kulturní charakteristikou. Velmi názorn lze stru ný p ehled teorií odrá ejících multikulturalitu najít v materiálech Jana Buryánka ( lov k v tísni). Jednotlivé fáze resp. typy multikulturní reflexe ve svém materiálu lení na konzervativní, liberální, pluralistický, esenciální a kritický (srovnej nap. s Mc Kindlstone, W. Kimlicky).

7 Multikulturalismus v ir ím slova smyslu jsou teorie a ideologie zabývající se multikulturním prost edím. Multikulturalismus v u ím slova smyslu je teorie a ideologie prohla ující, e multikulturní sou ití je t eba zachovávat a e má pozitivní vliv na spole nost. Jako ka dá teorie i politika i tato p i svém extrémním jednostranném výkladu nará í na svá vlastní omezení: - P ehnané upozor ování na existenci kulturních rozdíl, jejich p ece ování a zapomínání na -kulturu vlastní, m e vyvolat naopak o to siln j í xenofóbní reakce a postoje, - Ka dá kultura ije v mezích svého snu. (Mumford 1947, 35) Evropo-americko-centrická povaha postmoderních spole ností, které pova ují multikulturalismus asto za v eobecný nadkulturní fenomén, ten je v ak ve skute nosti spojen na rozdíl od multikulturality více mén s Evropsko-Americkou kulturou. Zdaleka ne v echny kultury ho p ijaly jako odraz reality. - Krupi ka (1999) tvrdí, e dávné národy, nebo i sou asné národy mimo Evropu a Severní Ameriku jsou dodnes daleko více uzav ené ne Evropa a Severní Amerika, a tudí multikulturní reflexe nemusí být p irozeným rysem jejich vývoje. Bauman (1999) hovo í o tzv. glokalizaci, tedy situaci, kdy se sv t stává v ur itých rysech globální (je organizován a centralizován technikou, trhem, ideologií), co na druhou stranu vede k lokalizaci a separaci sv ta v aspektech jiných (které nejsou sou ástí globálních sítí, jako jsou dodnes ivá etnická a jiná specifika). To znamená, e je p es rostoucí globalizaci multikulturalita stále na í realitou. Globalizace jako proces asimilace t etích zemí (po etn v t inových) zem mi rozvinutými (po etn men inovými) by mohla mít nedozírné negativní následky práv proto, e kulturní specifika jsou dosud ve spole nostech sv ta ivá. V íme, e se poda ilo v p edchozím textu ukázat, e IKV má p irozený a dlouhodobí základ a e je spí e nedostatkem zku enosti a sebereflexe, e zatím nejsme schopni p íli dob e o interkulturním prost edí hovo it. V následujícím textu se pokusíme blí e didakticky popsat, co m e být p edm tem multikulturní výchovy na kolách. První téma máme ji za sebou: historii prvních interkulturních badatel, základní pojmy multikulturalita a multikulturalismus a jejich za azení v rámci p edm tu. Nyní se poj me v novat blí e tomu, co se d je s lov kem, který vyr stá v n jakém prost edí a jak na n j reaguje, jakou kulturu si vytvá í on a skupina lidí kolem. Jak lov k p ijde ke kultu e? Podívejme se na osobnost lov ka, na to co tvo í jeho identitu obdobn jako na kouli, uprost ed které je to, co lov ku bylo dáno do vínku (genetické informace, primární biologické a osobnostní zalo ení). Na tento st ed se postupn v pr b hu vývoje ivotního cyklu nabalují dal í vrstvy: interakce s maminkou, p sobení okolí, výchova v rodin, výchova na kolách, socializace v ir ím slova smyslu, akulturace a v neposlední ad globalizace. Vzhledem k tomu, e lov k bez t ch druhých nem e rozvíjet svou identitu, proto e ji vytvá í také na základ jejich reakcí na n j samotného, v echny vý e jmenované slupky vytvá ejí identitu jedince, on zase svou v lí p ispívá k vývoji t chto vrstev identity. Lidé jsou tvo eni nejen svou individuální, ale také skupinovou identitou. Bez jedné ani bez druhé jen t ko m e existovat. Co do takého procesu m e v echno pat it? Tém v echno, co se týká ivota lov ka. U íme se jazyk, u íme se zp sob my lení. Jazyk není jen seznam sloví ek,

8 ale zp sob, jak ozna ujeme v ci kolem nás. R zní lidé a r zné skupiny lidí to d lají r zn. Nejen, e pro stejné v ci volí jiná slova, ale tato slova volí podle r zných aspekt v ci, kterou pojmenovávají. Kdy doslova p ekládáme, m eme si v imnout nap íklad toho, e e i pou ívají slovo dobrosrde ný, kde to Vietnamci dobrob i ný. Ona dobrá vlastnost lov ka le í u t chto dvou skupin n kde jinde Uve me prostý p íklad, jak odrá ejí r zné jazyky skute nost, e se lidé vzájemn setkávají a vyjad ují zájem o primární informaci charakterizující situaci toho druhého. N mci se ptají: Jak ti to jde? (Wie geht es dir?); e i: Jak se má, jak se ti vede?; Angli ané: Jaký jsi, jak to d lá? (How are you? How do you do?); Vietnamci: Jsi zdravý? (Ban co khoe khong?). N kterými jazyky se lidé ptají na pr b h procesu, n kterými na subjektivní pocit a stav, n které na individuální p ístup a n které na zdraví jedince. Vyjad ují tím tak své hlavní a primární kritérium (akcent v hodnocení), pomocí kterého se sna í zhodnotit situaci toho druhého. V pr b hu vývoje se ale neu íme jen jazyk, ale i to, jak se chovat, jak se vzd lávat, co íkat v jaké situaci, jak reagovat na stresové situace, jak si vyd lávat, jak se chovat dle zákon, jaké zákony jsou atd. atd. Ka dého z nás v ak prost edí ovlivní (vychová) jinak. Zkusme si nejprve jednu aktivitu. Stoupn te si a t te si postupn otázky. Pokud na danou otázku budete moci odpov d t ano, ud láte krok dop edu. Hrajete gólbal? Hrajete show down? V t inu lidí ze svého nejbli ího okolí bezpe n poznáte po hlase, ani byste se na n j podívali? Doma si v t inou nerozsv cíte, v echno zvládnete potm i v noci? Umíte íst rukama? Kolik krok jste zvládli ud lat? Ani jeden? Nebo málo? P i ly Vám otázky podivné, neznámé? Jak jste se cítili, kdy jste se je sna ili odpov d t? Pokra ujme ale ve h e dále. Úpln stejn. Sly eli jste n kdy ve kole nebo doma, e u jídla se nemluví? Víte, co je Praha? Mluvila na Vás od narození maminka esky? Víte, kdo je mistr Jan Hus? Víte, kdo je Jára Cimrman? Jaké Vám p i ly otázky? Hloupé? Samoz ejmé? Zasmály jste se nad nimi? Poj me se spole n zamyslet nad tím, k emu tato aktivita mohla být dobrá? Kdo by asi na první skupinu otázek odpovídal více ano? Ud lat tedy více krok? Pravd podobn skupina nevidomých spolu ák i známých. Gólbal a show down jsou p izp sobené sporty, mají vycvi ený cit pro sluch, nepot ebují p íli sv tlo, tu hmatem. Kdy jste nebyli schopní kroky ud lat, bylo to tím, e jste hloupí? Nikoli, bylo to tím, e jste se s tím nikdy nesetkali. Chybí Vám zku enost. Za celý ivot jste mo ná nem li p íle itost se zmín ných v cí dotknout. Naopak otázky na Prahu a mistra Jana nám p i li stupidní, proto e jsme podobné informace slýchali od narození a vryly se nám do pam ti.

9 R zné procesy socializace velmi výrazn ovliv ují to, zda jsme schopni ud lat krok dop edu, velmi výrazn nás ka dé ovliv uje na e prost edí. Ka dý ale vyr stá v prost edí jiném Podobn m ete aktivitu realizovat ve t íd, m ete si i pozm ovat otázky dle pot eby. D ti si stoupnou do ady vedle sebe a d lají kroky, pokud jsou schopni odpov d t ano. N kdy hru za nou brát jako sout, kdo se dostane dál D ti si uv domí, jak je ovliv ují jejich zku enosti, co jim jejich okolí umo uje a naopak emu brání. Ka dé prost edí nám umo uje získat jen omezené mno ství zku eností.

10 Migrace mimo svou mate skou zemi Znáte ten pocit, kdy jste ve svém byt, probudíte se v noci a putujete do ledni ky, abyste n co dobrého zakousli? I kdy je erno erná tma, nemusí lov k ani rozsv cet. Celým bytem klidn projde poslepu, tak si na n j u zvykl. Jaká je to v ak zm na, kdy se p est huje do bytu nového. Najednou zjistí, e se nem e po byt pohybovat tak rychle, e stále do n eho nará í, e se stále sna í sahat na místo, kde byl ve starém byt vypína, ale místo toho, aby rozsvítil, piní bílou ze v byt novém. Teprve te si uv domí, jak byl na sv j starý byt zvyklý, na jeho prostor, na to, kde ho co eká. Teprve tehdy, kdy se ze svého p vodního bytu odst huje. Podobn je tomu s orientací lov ka ve spole nosti. Teprve, kdy opustí svou rodnou zem a dostane se do cizího prost edí, za ne vnímat rozdíly mezi rodným a novým prost edím. Co lov ku p i lo kdysi p irozené, v novém prost edí nemusí platit, také zde lov k nará í na mnoho nových skute ností - stejn jako v novém bytu. 1. Migrace jako pot eba Lidé opou t jí své p vodní prost edí (vesnici, m sto, zemi) z r zných d vod. Pat í mezi n ty ekonomické a po ty, které brání holý ivot lov ka. V ka dém p ípadn lidé m ní své prost edí a tehdy, pokud jejich p vodní nenapl uje jejich ivotní pot eby. Migrace je napln ním pot eb, mezi které pat í pot eba zaji t ní potravy a ivota, jistoty, ale také seberealizace. 2. Cizinec jako dít Ka dý jedinec odmali ka u ívá sv j mate ský jazyk, který není jen soustavou r zných sloví ek poskládaných za sebou, ale celým my lenkovým prostorem, zp sobem my lení, na základ kterého ozna ujeme v ci kolem nás ur itými pojmy. Krom jazyka se od svých blízkých lov k u í, jak se správn chovat, jak reagovat na okolí, jak nejsnaz í cestou dosáhnout svých cíl. I kdy lov k p ímo nevidí své blízké, své spolupracovníky, doká e s nimi jednat, i kdy nevidí na ú edníka, doká e zformulovat ádost. U ení se jazyku, chování, reakcím m eme obecn nazvat z hlediska spole enského socializací, z hlediska kulturního adaptací. Migrace m e funk nost nau ených stereotyp týkajících se v ech oblastí ivota, zcela pop ít. Migrací p ekonávají lidé více ne vzdálenost od bytu starého do bytu nového, tedy nejen vzdálenost geografickou, ale také kulturní a socializa ní, jako by museli být znovu od po átku vychováváni podle návyk nové hostitelské spole nosti. Proto se nám cizinci n kdy mohou jevit jako d ti ( vatlají, i lají, chovají se sm n, nev dí, kde a jak si mohou vy ídit své základní zále itosti). Kdy lov k p ijede do prost edí cizí kultury jako turista, v t inou není nucen vykonávat b né innosti, jako chodit na ú ady, pracovat, komunikovat se svými sousedy apod. (Stejn tak v t inou v byt svých známých nechodí v noci do ledni ky.) Lidé v ak opou t jí svou rodnou zem na del í

11 dobu, za lep ími finan ními podmínkami, za vzd láním, za v t ím pocitem bezpe í, kv li záchran vlastního ivota. Ocitají se potom (stejn jako ve svém novém byt ) v prost edí, na které nejsou p ipraveni, nemají s ním zku enosti a nev dí, co musí ud lat pro dosa ení svých cíl. V r zných kulturách existují r zné zp soby e ení daných situací. lov k se n kdy m e cítit bezbranný, n kdy dokonce ohro ený. 3. Kulturní ok Souhrnu pocit ze ivota v cizím prost edí, pocit z neznámých, ne ekaných i nep íjemných, nových reakcí i podn t, s nimi se najednou lov k neustále v cizin setkává, n kdy íkáme kulturní ok. ok má u ka dého r znou dobu trvání i míru intenzity, v závislosti na mí e daných kulturních rozdíl i individuálních vlastností jedince. Je vyvolán p íchodem a del ím pobytem v prost edí, které je slo eno z naprosto nových podn t (jiná strava, jiné podnebí, jiné zvyky, jiný jazyk, jiné spole enské z ízení), ale i faktem, e cizinec nem e v komunikaci s ostatními vyu ít to, co získal v procesu socializace ve své domácí kultu e. Jednotlivé kultury se od sebe li í nap. i v pojetí spravedlnosti, pravdy a l i, cti a poctivosti, asertivity a sebekriti nosti, lásky a sexu. Kulturní ok vyvolává velkou psychickou i fyzickou zát pro organismus. Existují p ípady, kdy ho migranti nep ekonají a musí se vrátit do rodné zem. N kdo se s kulturním okem vyrovnává snáze, n kdo jen s velkými t kostmi, ka dý r znou dobu, ale v ichni, kdo cht jí z stat, se s ním vyrovnat musí. Postupn si lov k za íná vytvá et mechanismy, pomocí kterých se brání vlivu nové kultury, uchovává svou kulturní identitu, nebo p ijímá identitu novou. Zmín né procesy jsou siln ovlivn ny tím, jak dlouho lov k na území cizí zem ije, v jakém je sociálním prost edí, kolik je mu let, v jaké situaci je jeho rodina, jaké jsou vztahy mezi majoritní spole ností a komunitou migrant, jaké jsou jeho osobní vztahy s majoritou, jaká je osobnost lov ka samotného. A u je v ak lov k jakýkoli a v jakémkoli cizím prost edí, musí v nov navazovaných vztazích p ekonávat, krom osobních bariér, také bariéry interkulturních rozdíl. lov ka ji nesta í hodnotit jen podle toho, jestli je melancholik, cholerik, lenoch, pracant, ale také podle toho, z jaké kultury pochází, jakou tradici s sebou p iná í. 4. Kroky integrace K tomu, aby se lov k v novém prost edí mohl stát zase dosp lým se musí nau it p edev ím rozum t novému prost edí, nau it se jazyk a obejít se bez r zných interkulturních zprost edkovatel, kte í mohou velmi zkreslovat komunikaci mezi ím a majoritním prost edím a n kdy ho dostávat i do pozice mén cenného i závislého. Kdy se dva jedinci r zných kultur setkávají, vytvá ejí si mezi s sebou vztahy. Toto tvrzení si m eme uvést nap íklad na p íklad zdravotního poji t ní. P i integra ním procesu se v první ad musíme ptát: 1. Sly el n kdy lov k z n jaké zem ve vlastním jazyce termín zdravotní poji t ní? Mnoho cizinc v R tento termín nikdy nesly elo ani ve vlastním p vodním jazyce.

12 2. Kdy ho daný migrant sly el, ví, co v jeho zemi p vodu termín znamená? Nemusí to v d t, sly el o n m v televizi, ale nikdy se poji t ní neú astnil. T eba proto, e poji t ní není v daném stát povinné. 3. Umí migrant tento termín v e tin? Um t ho nemusí. Ani po t ech letech e tiny se s ním v u ebnici nemusí setkat. 4. Kdy ho umí v e tin, rozumí mu? Nemusí, asto si m e myslet, e zdravotní poji t ní funguje v R jako u n j v zemi p vodu, e není povinné pro v echny. 5. Nevstupuje do situace tlumo ník, který má t eba zájem na tom, aby si migrant poji t ní za ídil jen u n které poji ovny, aby z toho m l zisk? Role tlumo níka výrazn ovliv uje pov domí migranta, proto e je asto jediným kanálem informací pot ebných pro integraci v nové zemi. 6. Teprve kdy p ekoná v echny zmín ná rizika nedorozum ní pochopí, jak u nás poji t ní funguje a co to znamená. Takto bychom mohli analyzovat i to, jakým zp sobem n kdo upravuje maso, jak tráví den, jak se chová ve volném ase, jak rozumí slovu láska, man elství apod. Zm na kulturní identity V p ípad, kdy se jedna kultura pokou ela násiln potla it i asimilovat druhou, p íslu níci obou se spojili ve svých osobních svazcích a jejich potomci ili dál. Zdaleka ne v echny národy, o kterých se v d jinách do teme, e vym ely, e jejich kultury zanikly, zanikly doopravdy. V t inou jejich p ímí i nep ímí potomci ijí dodnes jako nap íklad Aztékové ve st ední Americe, Polab tí Slované v N mecku, Ava i na území Ruské federace. P íslu níci z historického hlediska prozatímn vít zné kultury p ebraly mnoho rys a mnohé d dictví kultur prozatímn pora ených. Ilustrací takového zamy lení m e být kulturní vliv pora ené íny na Mongolské panovníky, zm na zp sobu ivota pan l po vpádu do Ji ní Ameriky. Kdo byl tedy vít zem a vzhledem k emu? Kulturní identita se m ní u ka dého lov ka v jiném tempu a na základ jiných proces. Zále í, jak je dlouho v dané zemi, jaké má schopnosti, do kolikáté generace migrant pat í, kolik je mu let, z jaké pochází skupiny apod. V ka dém p ípad se v ak fenomén nenásilného interkulturního setkávání neobejde bez zm ny kulturní identity ka dého zú astn ného jedince. Ka dá kultura se vyvíjí v odli ných podmínkách a získává tak specifické d dictví, nástroje efektivní v daném prost edí v ak nemusí platit jinde. Globalizace ur ité ásti sv ta vyvolává pot ebu, aby si interagující kultury své zku enosti p edávaly, proto e se zv t uje i jejich spole né pole p sobnosti. Multikulturalismus m eme chápat i jako hledání cesty p izp sobit se novému propojenému globalizujícímu se av ak stále multikulturnímu prost edí av ak s citem a bez ztráty vlastní identity. Osobnost kultury p e ije jen tehdy, bude-li schopna vnímat nové proudy, hledat nová e ení, ale také pou it se z chyb minulých. Multikulturalismus dává prostor pro to, abychom se neuzavírali p íli do slupky tradic vlastní kultury a reagovali na zm nu ivotního prost edí i zm nou p íslu ných kulturních vzorc. Jak by ekl Strauss, ur itá míry heterogenity je pro spole nost zdravá. Kdy se setkávají p íslu níci r zných kultur, vytvá ejí specifické interkulturní vztahy.

13 Hladiny vzájemných vztah V rámci multikulturního prost edí z tohoto hlediska vznikají r zné úrovn spole enských vztah, které m eme pokládat asto i za vývojové stupn spole nosti, která se zabývá multikulturním prost edím. První hladinou vztah p íslu ník r zných kultur je subjektivní ignorace objektivních existujících rozdíl mezi p íslu níky r zných etnik. Tato hladina je dána asto tím, e nepoznáme kulturní odli nost druhého jedince na první pohled a za neme se k n mu chovat jako k p íslu níkovi vlastní kultury. Tento fakt m e mít za následek mnoho úsm vných situací stejn jako nedorozum ní a konflikty. Dal í hladinu vzájemných vztah m eme nazvat hladinou xenofobie, a to se v emi jejími r znorodými projevy. Jedinci si jsou ji v domi svých rozdíl, na které reagují strachem i út kem. Z historie známe mnoho vztah, které se dají z dne ního hlediska popsat jako xenofóbní, diskrimina ní i rasistické, a ji se jednalo o vztahy mezi r znými státy, etniky i klany. Asimila ní kolonizace a racionální evropské osvícenství vytvo ili jist základní ivnou p du, ze které pozd ji vze la i pot eba multikulturalismu. Za ur itý typ masivní reflexe multikulturality v rámci velkých státních celk lze pova ovat národn osvobozenecká hnutí, v Evrop zejména p ed a po První sv tové válce. Národní osvobození, obrození, vlastenectví a pozd ji i nacionalistická hnutí samoz ejm vedla v pr b hu historie i k diskrimina ním a rasistickým politickým re im m, které v dom reagovaly na multikulturalitu její likvidací, a to bu v dobré ví e, i jen pod fale nou záminkou s pozadím zcela jiných mocenských cíl. Xenofobie je základní a p irozenou lidskou reakcí na ka dý nový podn t, který je na první pohled nep íjemný, neznámý. Xenofobie jako základní pud, který m e plnit i ochrannou funkci, má v ak je t daleko k rasismu, který vzniká, pokud se z nekontrolované xenofobie stane v dom uskute ované chování po kozující p íslu níky jiných etnik, systematicky i hromadn je po kozující. Na politických hr zách 20. století se pak ukázalo, e právní ochrana individuálních práv lov ka a ob ana musí být nutn dopln na stejn ú innou ochranou práv men in. (P ibá 1997, 68) Tedy i národnostních men in a skupin, kultur. Ka dý má v echna práva a v echny svobody, stanovené touto deklarací, bez jakéhokoli rozli ování, zejména podle rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, nábo enství, politického nebo jiného smý lení, národnostního nebo sociálního p vodu, majetku, rodu nebo jiného postavení. ( l. 2 V eobecné deklarace lidských práv a svobod) Odli nosti mezi zmín nými skupinami jsou p irozené, nelze je odstranit. Pokud v ak hodnotíme i odsuzujeme druhé pouze na základ informace, e pat í do té i oné skupiny, ani bychom se s nimi seznámili, iníme podle deklarace protiprávn. Na zmín né dv hladiny xenofobie a rasismu svým zp sobem reaguje humanismus a ochrana lidských práv. P i tomto vztahu jedinci uznávají navzájem v obecné rovin svou odli nost a jedni chrání druhé p ed rasismem a xenofobií. To, e chrání základní lidská práva nemusí znamenat, e jsou si pln v domi kulturních rozdíl, které p i interkulturní interakci vznikají. Tento p ístup se rovn m e projevit tím, e brání urputn obecná lidská práva i tam, kde by bylo spí e t eba aktuáln a efektivn e it konkrétní technickou i lidskou situaci. Dal í hladinu interetnických vztah m eme nazvat neúmyslná diskriminace. Ta se projevuje zejména tím, e jsou si akté i interkulturního vztahu v domi svých kulturních rozdíl, sna í se navzájem konkrétn pomoci, ale nedoká í

14 efektivn reagovat na své pot eby, nepoznali je dosud dostate n empaticky. Tolikrát se setkáváme s obranými výroky p íslu ník majority: já za to nem u, já mu chci pomoct a on na m je t k i í! I pomoc dob e mín ná, le patn provedená m e druhému u kodit. Dal í hladinu interkulturních vztah m eme pojmenovat jako otev enost k integraci. P íslu níci jedné skupiny v takovém p ípad mohou být my lenkov zcela otev eni k podpo e integrace jedinc jiných kultur, ale stále to nemusí znamenat, e s nimi doká í efektivn komunikovat, e se ptají také jich, zda a jak se integrovat cht jí. Inklusi si z na eho úhlu pohledu m eme definovat jako v domí, e se p íslu níci jiných kultur mohou aktivn zapojit do d ní v t inové spole nosti. To v ak stále nemusí znamenat, e aktivní zapojení t chto p íslu ník bude efektivní nebo op tované. Poslední hladinou, na kterou chceme upozornit, je hladina vzájemné otev ené a rovnocenné efektivní komunikace, která umo uje empatické poznání pot eb t ch druhých a jejich efektivní realizaci. Teprve na této hladin doká í p íslu níci r zných kultur mezi sebou jednat, doká í adekvátn reagovat na své pot eby a na pot eby t ch druhých. To, e n koho efektivn poznáme a doká eme na n j adekvátn reagovat v ak je t neznamená, e s ním musíme být za jedno. Teprve, kdy jsme si v domi odli ných pocit a hodnot, vzhledu toho druhého, m eme z n ho dostat strach (p echod od vztahu ignorace ke vztahu xenofobie), teprve, kdy si uv domíme, e ka dý lov k pova uje právo na sv j vlastní ivot za základní právo, mohu ho chránit (p echod od vztahu xenofobie ke vztahu ochránce a ochra ovaný lidskými právy), teprve kdy zjistíme, e se druhý lov k m e chtít integrovat jiným zp sobem a s jinými konkrétními cíli, ne jsme si mysleli, m eme s ním vytvá et novou hladinu spole enských interkulturních vztah (p echod od vztahu inkluse ke vztahu efektivní rovnocenné komunikace). Je z ejmé, e v ur ité spole nosti mohou mezi r znými jedinci vznikat individuáln r zné hladiny interkulturních vztah, které budou záviset na vzd lání a zku enostech daných jedinc, na spole enské situaci a mnoha dal ích faktorech. Podle slov i kové e i velmi asto deklarují sv j postoj k druhým bipolárn ( tradi ním vid ní sv ta jako st etu Dobra a Zla). Bu jsem s ním, nebo proti n mu., íká se. N které nástroje (Bogardusova kála) a situace nás v ak mohou p ivést k zamy lení nad tím, e v ur itých situací nemusíme mít druhého za nep ítelem, kdy nás nijak neohro uje, jen proto, e ho nemáme rádi. Jednotlivé hladiny, které jsme si vyjmenovali, jsou vlastn hladinami efektivity komunikace a jejích d sledk. Jsou hladinami p ístupu k druhým. V bec nic nevypovídají o tom, zda je lov k na této hladin vztahu dobrý i patný, nebo i empatický lov k své schopnosti m e zneu ít v neprosp ch t ch druhých, nebo rodinný lidumil m e nenávid t sousedy jiné barvy pleti. Ka dá hladina ve sm ru od ignorace rozdíl k efektivní komunikaci v ak vytvá í nový prostor pro ir í a intenzivn j í vzájemný vztah. V neposlední ad je nutné zd raznit, e tyto hladiny vztah jsou oboustranné. Ur itý vztah zaujímají p íslu níci kultur a men iny i v t iny navzájem. Tedy nejen e i o t ch druhých, ale také ti druzí o e ích apod. Intenzivní setkávání jedinc z r zných kultur stejn jako ka dý jiný vztah je ovlivn n investicí (mno ství i kvality), kterou do n j vlo íme. Investujeme-li mén a mén efektivn, vztah se o to mén rozvíjí, o to více nar stá riziko velkého konfliktu.

15 Tyto vztahy mají také své konkrétní d sledky Pokud jde o vývoj názor spole nosti na multikulturní setkávání v rámci stát, krom multikulturality hraje p i vysv tlování jev s ní spojených roli také otázka moci a men in. Vytvá í se legislativa pro cizince, národnostní men iny, programy a strategie integrace, dobrovolných návrat. Na základ toho, e se n kdo p ihlásí k n jaké národnosti p i s ítání lidu, je mo né nap íklad v R poté od ur itého po tu p ihlá ených zakládat t ídy i koly s vyu ovacím jazykem národnostní men iny apod. Jedinec, skupina a kultura skupiny Zatím jsme se ale bavili jen o jedinci, jak ho ovliv uje kultura. Kulturu je v ak nutné brát jen jako teoretický model. Co je to kultura? O kultu e osobní jsme se ji bavili. Co je to kultura skupinová? Lze v bec hovo it o n jaké kultu e skupiny? Nebo se jedná o velké a nebezpe né zjednodu ení, kdy ekneme, e ti a ti z té a té kultury jsou takoví i makoví? Uve me si p íklady dvou tvrzení: N mci zdraví Guten Tag. Vietnamci ukazují p ivolání osoby tak, e natáhnou ruku p ed sebe a dlaní dol kývají dlaní od sebe a k sob. Ne si odpovíme na to, zda je mo né daná tvrzení pova ovat za pravdivá tvrzení o n jaké skupin i kultu e, uve me si je t jeden p íklad, který je vhodný i pro d ti. Zeptejte se d tí, co vidí, kdy se dívají ze vzdálenosti p ti kilometr na ja e na kopec zarostlý lesem. A popí í jako technici, co vidí. Vidí zelenou skvrnu? Zeptám se nyní, je les zelený? Je to pravda, je to správné tvrzení o lese? Nikdo z nás asi nepochybuje o tom, e n jaký les existuje. Ale jak souvisí zelená barva, jeho charakteristika s lesem? Kdy se na les díváme z dálky, vidíme jen jednu barvu, jen barvu, která je na povrchu, nevidíme hn dou vespod, které je mo ná stejn jako zelené, nevidíme barvu kyti ek, které v lese rostou. Kdy se na les díváme z blízka, vstoupíme do n j, vidíme v e p esn ji. Vnímáme les relativn podle toho, kde stojíme. Les není jenom zelený. Na druhou stranu je zelené i n co jiného ne les. Stejné je to i se skupinou. Ka dý N mec nezdraví Guten Tag. Na druhou stranu n kdy Guten Tag zdraví i e i nebo Ameri ané. Vietnamci, kte í p ijedou do R a zvyknou si tu, u p ivolávají druhé jinak, naopak e i, kte í si zvyknou ve Vietnamu, za nou p ivolávat druhé po vietnamsku. Slova jako stromy v lese, N mci, Vietnamci jsou reální jedinci, kterým zrovna p i adíme n jakou charakteristiku. Bu proto, e se vyskytuje v dané skupin ve velkém (ale ne na sto procent) mno ství, nebo proto, e si n jaké charakteristiky prost v imneme, ani by byla typická, proto e se na skupinu díváme z dálky. V ádném p ípad v ak neplatí, e by jeden lov k pat il zcela do n jakého skupinového modelu. R zné kulturní charakteristiky usedají na r zné státy i na r zné osoby bez hranic a r zn. Jeden lov k je t mluví N mecky, ale ukazuje Vietnamsky, n kdo hraje show down a není nevidomí apod. Bavíme-li se o kultu e, jako souboru charakteristik (mluví N mecky, ukazuje tak a tak, jezdí na koni) bavíme se o modelu, který nelze napasovat na ádnou reálnou skupinu. Bavíme se v t inou jen o t ch v t inových nebo výrazných charakteristikách z dálky. íkáme t eba, Vietnamci jedí h lkami. Ale copak vy jste nikdy nejedli h lkami? Jste snad proto Vietnamci? Do ur ité míry ano

16 Kdy se sna íme popsat n které vlastnosti - kultura jako osobnost skupiny V první ad znovu zd raz ujeme, e ádný konkrétní jedinec neodpovídá zcela modely n jaké kultury. Kulturu m eme chápat jako nástroj lov ka k adaptaci na své ivotní prost edí. Dva lidé r zných kultur, kte í se narodili v r zných ivotních prost edích, nabalují tyto slupky ve zcela odli ných podmínkách. Li í se jejich ivotní prost edí, tedy i kultura, která vzniká jako reakce na n j. V r zném prost edí lidé musí vycházet na pole v jinou denní i ro ní dobu, barví si aty jinými barvivy, uctívá jiná zví ata, p isuzuje jim významy dle kontextu reálných situací. V na í sou asnosti je na kulturu krom toho um leckého nahlí eno ze dvou základních úhl : axiomatického kultury jako povznesení lidského ducha, vzd lanosti, úrovn civilizace a syntetického kultury jako slo itého celku, který zahrnuje v d ní, víru, um ní, právo, morálku, zvyky a v e ostatní, co si lov k osvojil jako len spole nosti. Kulturu v syntetickém slova smyslu m eme chápat jako soubor artefakt kultury, jakoby d sledk chování a jednání osobnosti (materiálních objekt zhotovených i modifikovaných leny dané skupiny), sociokulturních regulativ kultury, jakoby temperamentu a charakteru osobnosti (normy, hodnoty, vzory chování...) a idejí kultury, jakoby názor a postoj osobnosti (p edm t vzd lávání, ideologie, sv tový názor, filosofie, nábo enství) sdílený a p edávaný jejími leny. Stejn jako je t eba p i poznávání osobnosti áka vnímat jeho osobní identitu, je nutné vnímat i dal í vrstvy jeho identity, tedy i tu sociální, kulturní, globální. Tak jako je n kdo melancholik i cholerik, je n kdo ech i Vietnamec. Kultura a její zvnit n ní Velmi asto se v praxi setkáváme s r znými soudy o r zných kulturách. Abychom mohli tato tvrzení ov ovat, musíme provést analýzu na základ srovnávání jedince, skupiny a kultury, nebo nejsou toté. Musíme také znát, jaké jsou p í iny a projevy ur itého chování, zvyku, kulturní charakteristiky. Musíme si být v domi toho, e pokud se jeden lov k sm je, m e to být v jedné kultu e známka toho, e se má dob e, v jiné, e mu n co p ijde sm ného, v jiné, e nerozumí a v jiné, e se cítí velmi nep íjemn. Stejný projev chování má v r zných kulturách r zné d vody. A naopak, r zné projevy mohou v r zných prost edích znamenat toté. N kde p ivoláváme ukazová kem a n kde dlaní apod. Velmi d le itou korekcí usuzování o druhých kulturách je v dy zamy lení na projevy a d vody chování a charakteristik kultury vlastní. Jak já pat ím i nepat í do n jakého teoretického modelu kultury? Do jaké míry se s n jakým modelem ztoto uji i ne? Je velmi lehké íci, nechápu, pro tam v tom Vietnamu slaví Nový rok po ka dé jiný den v kalendá i a pro zrovna v tu dobu kupují kumkvat. Zrovna tak je mo né se ptát, pro bijeme dívky o Velikonocích prutem a pro zdobíme vejce. To jsou projevy n jakého svátku. Tak se nám ob dv kultury zdají být velmi odli né. Kdy se ale zamyslíme nad d vody, zjistíme nap íklad, e oba svátky vycházejí z lunárního kalendá e, oba dva jsou oslavami nového zem d lského roku, oba dva jsou svátky novosti a plodnosti a istoty, p i obou se kupuje oble ení (v R, aby nás beránek nepo ural), p i obou se zdobí místnost ko i kami, uklízí se doma, obojí mají pohanské tradice je t p ed vznikem církve atd. atd. Zamyslíme-li se nad prost edím a nad p í inami projev, dostaneme se dovnit lesa a m eme vid t i mnoho podobností, nejen rozdíl. Jak jsme ale vid li na p íkladu dvou svátk,

17 pot ebujeme k tomu znát i sami sebe a svou kulturu, abychom mohli hovo it o kultu e jiné a chápali pravé d vody a znali pravé prost edí, ve kterém se r zné kultury, r zné skupiny a r zní jedinci vyvíjeli. V dy ale platí, e o kultu e m eme hovo it a tehdy, poznáme-li jedince, nikoli hovo it o jedincích, známe-li kulturní model. Tvrzení e ka dý len n jaké reálné skupiny lidí má n jakou vlastnost je v t inou na 99% nepravdivé. Multikulturní výchova v R Multikulturalismus m eme chápat také jako v dní poly-profesní disciplínu nebo jako téma, ze kterého se odvíjejí nejr zn j í politické i pedagogické cíle i p ístupy ke sv tu, k t m druhým. Ji v Bílé knize (2001) se klade d raz na to, aby vzd lávací soustava byla chápána jako výsledek integrace r zných oblastí: sociální, politické, hospodá ské a environmentální, ale také kulturní. Jedním z cíl vzd lávací soustavy by m la být výchova k partnerství, spolupráci a solidarit v evropské i globalizující se spole nosti. To znamená, e má usilovat o ivot bez konflikt a negativních postoj ve spole enství nejen druhých lidí, ale i jiných národ, jazyk, men in a kultur. lov k má být schopen p ijmout a respektovat i zna né odli nosti mezi lidmi a kulturami dne ního propojeného sv ta. (Bílá kniha, 2001, 15) Analýza organizace lov k v tísni v roce 2002 (viz seznam literatury) dosp la nap íklad k následujícím záv r m: Naprostá v t ina u ebnic reprezentuje monokulturní pohled na sv t, tzn. popisují ivot z pohledu p íslu níka majoritní spole nosti (sociáln zabezpe eného k es ana nebo ateisty eské národnosti, heterosexuála). U ebnice jen z ídka nabízejí informace o r zných sv tech a prost edích. P evá ná ást u ebnic nevyjad uje stereotypní postoje a nepodn cuje k intoleranci. V obrazovém materiálu u ebnic jsou zastoupeni absolutní v t inou p íslu níci majoritní spole nosti. I kdy se u ebnice pomalu m ní, i tak jsou dnes rozhodujícím v praxi stále rozhodujícím eským zdrojem pro multikulturní výchovu r zné zvlá tní a mén dostupné p íru ky, záv re né zprávy projekt, zvlá tní vzd lávací akce i monografie jednotlivým kulturám více ne standardní u ební pom cky. Pr cha (2001) ve své souhrnné publikaci uvádí n kolik definic multikulturní výchovy. Mezi nimi uvedeme jednu z nich. Multikulturní výchova je p íprava na sociální, politické a ekonomické reality, které áci pro ívají v kulturn odli ných lidských stycích. (Vasquez, 1982, s. 1267). Mezi typická témata multikulturní výchovy za azuje Pr cha: etnikum, etnicitu, etnické v domí, národ, národnost, národnostní men inu, rasa a rasismus, kultura, akulturace, asimilace, p edsudky a stereotypy. Tato témata by mohla sama o sob být sou ástí jiných disciplín, kdybychom se k nim nesna ili p i azovat konkrétní poznatky a zku enosti o setkávání r zných kultur, jeho p í inách a d sledcích, konkrétní poznatky o zmín ných kulturách. Stejn jako musí psycholog profesionál reagovat na ka dého klienta jinak, musí i odborník na interkulturní teorii p istupovat k p íslu ník m kultury jinak. Stejn jako pedagog n komu dá více i mén asu na zvládnutí úkolu, musí u it cizince esky podle toho, z jaké pochází kultury, aby výuka probíhala efektivn.

18 Mezi základní obecné cíle multikulturní výchovy pat í tradi n zejména: - p edat ák m zajímavé informace o jiných kulturách ov em ve vazb na kulturu vlastní (analogie setkávání) - vychovávat k toleranci a proti rasismu (pozitivní p íklady, v rný popis reality) - vzd lávat o tom, co se d je p i setkávání p íslu ník r zných kultur (zachycení reálných proces interakce a jejich charakteru) - p edávat dovednosti, aby se jedinec dokázal efektivn pohybovat v interkulturním prost edí a adekvátn reagovat na neznámé podn ty - podporovat sociální a kulturní identitu ák domácích i cizích (umo nit ák m porovnávat a vytvá et si vlastní identitu sociální a kulturní, p emý let a volit si ivotní cestu, udr et kompaktnost osobnosti) Tematika vzd lávání o interkulturním prost edí Obecn e eno, hovo í-li se o interkulturním, nemáme na mysli upozor ování na mnohost a její vyzvedávání, ale vzájemnou mezikulturní vým nu, intenzivní setkávání, které má za následek zm nu a prom nu i vznik i ztrátu p vodní kulturní identity p íchozího i domácího. O tom v em m e být interkulturní výchova, jejím p edm tem je multikulturní prost edí a interkulturní setkávání. P i em zrovna tak jako hovo íme o kulturách, m eme hovo it o sociálních skupinách ( eny a mu i, profesní skupiny, posti ení intaktní, mladí sta í apod.). Multikultirní výchova mé tedy své konkrétní cíle a základní teorie. Ukázali jsme si, e p edm tem (p edm t, ale není cíl, jsou to dva odli né pojmy) takového vzd lávání m e být: - senzitivita k interkulturním podobnostem a rozdíl m - multikulturalita jako historický, p irozený a reálný fenomén o kdo o jakých kulturách a co psal v historických obdobích, jaké to m lo d sledky, eho si v ímal, co z toho bylo reálné a pro, jak rozdíly interpretoval - jaké kulturní vzájemné vlivy m eme pozorovat dnes i v historii lidstva - multikulturalismus jako spole enský a kulturn -politicky podmín ný fenomén vývoj a spektrum názor na interkulturní setkávání a multikulturní prost edí - multikulturalismus jako jeden z aspekt evropsko-amerických kultur, který není reflektován v jiných kulturách, problémy spojené s miltikulturalismem - r zné aspekty osobní socializace s d razem na vliv prost edí na jedince o genetické vlohy o výchova v rodin o výchov+ ve kole o spole nost o média o kultura o globální vlivy o osobní kultura

19 o roz í ení a omezení potenciálu jedince kulturou v irokém slova smyslu - d vody opou t ní svého p vodního prost edí, d vody zázemí migrace, migrace jako pot eba o migrace jako pot eba o zázemí migrace o d vody migrace o cizinec jako sociální dít o kulturní ok o pot eba integrace o integra ní kroky o zm ny kulturní identity - hladiny vzájemných vztah o nev domost, ignorace o xenofobie o ochrana lidských práv o integrace o inkluse o efektivní komunikace - d sledky vzájemných vztah o mocenské aspekty o rasismus o právní aspekty o d sledky rozdíl v ivot lov ka o mezinárodní aspekty, rozvojová pomoc, EU a jiné organizace apod. - práce s pojmy jedinec, skupina a kultura o p edsudky o analýza kultury o vztah jedince a skupiny, vztah reálných jedinc a modelu kultury - popis kultury a jeho objektivita o neverbální komunikace o verbální komunikace, jazyk a e o r zné aspekty kultury (artefakty, instituce, hodnoty) o kultura v ir ím slova smyslu o srovnávání kultur o kulturní mapování o sledování a popis vliv r zných kultur - zvnit n ní poznatk o kultu e prost ednictvím poznatk o kultu e vlastní o osobní kultura áka o kultury a skupiny, do kterých ák pat í o porovnávání kultury jedince a druhých jedinc a kultur o práce s p edsudky

20 - multikulturní výchova jako pedagogický proces o role pedagoga a jeho potenciál k výuce multikulturní výchovy o cíle o p edm t o témata o metody o definice výuky multikulturní výchovy v praxi Zmín ný p edm t m eme vyu ovat na nejr zn j ích tématech: migrace N mc do ech v historických období, nebo migrace Armén do Evropy, cizinecký zákon v R, komunikace mezi N mci a echy, komunikace mezi Vietnamci a echy, histori tí cestovatelé apod. K interkulturnímu vzd lávání ale nesta í v ádném p ípad jen povídání o t chto tématech, musíme to d lat s cíli interkulturní výchovy a vzd lávat o p edm tu IKV. Nesta í se zmínit, e existují rozdíly, ale je nap íklad t eba zmínit, jaké z eho ty rozdíly reáln vyplývají, z jakého prost edí vycházejí, jaké jsou podobnosti mezi kulturami apod. Metody vzd lávání o interkulturním prost edí V pedagogické praxi se zatím osv d ilo p i aplikaci interkulturní výchovy následující: - Informace o jiných kulturách uvád t v dy v porovnání s kulturou eskou a nacházet p i tom spole né základy v sociologické a sociáln psychologické, psychologické teorii. P.: O zvycích jiných kultur nevypráv t jako o nereálných pohádkách, ale uv domit si, e v esku jsou také zvyky a také z n eho vycházejí. Na stejném principu jsou zalo eny i zvyky jiných kultur. Jeden ák ekl: To teda vá n nechápu, ty vají ka na Velikonoce. Pro? P itom si ale neuv domil, e e tí áci zase nemusí chápat broskvové v tvi ky na Nový rok. Prto je nejprve dobré íci ák m n co o zvycích, jejich smyslu d íve a nyní. Nebo ka dý zvyk vychází z reálné pot eby dané kultury v ur itém minulém období. - Rurální a tradi ní vztahy nepova ovat za historicky zaniklé, nepot ebné, proto e na sv t daleko v t í procento lidí ije stále tradi ním a rurálním zp sobem ivota, jinak by áci m li tendenci podce ovat jiné kultury jako historicky slab í. V realit v ak na vesnicích potkáme stejn moudré a inteligentní osobnosti jako ve m st, jenom asto nemají p ístup ke vzd lání. - O cizích kulturách nevypráv t jen teoreticky, v dy se ptát ák na jejich zku enosti, korigovat jejich pov domí o jiných kulturách, vyu ívat áky z jiných kultur, o kterých se hovo í. - Konkrétní tvrzení o skupin a její kultu e v dy reáln analyzovat: jak se kultura projevuje ve skupin, jak u jedince, z jakých d vod a za jaké prost edí pocházejí... - Stejn jako eský ák nemusí znát kulturu eskou, nemusí znát ák Vietnamec kulturu vietnamskou, nepokládat ho a priori za reprezentativní p íklad dané kultury, ale za jejího lena, který se v n em k tradici kultury hlásí a v n em ne. Melancholik se také n kdy chová cholericky. Pro by se Vietnamec n kdy nechoval Rusky. Za ti ovat téma v dy musí u itel, nikoli ák, a u je z jakékoli kultury.

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku. Předmět: ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ (B-RLZ)

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku. Předmět: ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ (B-RLZ) VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku Předmět: ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ (B-RLZ) Téma 7: HODNOCENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU, ODMĚŇOVÁNÍ ŘÍZENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU

Více

Nabídka vzdělávacích seminářů

Nabídka vzdělávacích seminářů Nabídka vzdělávacích seminářů Vzdělávací semináře na nabízená témata je možné si objednat přímo pro vaší organizaci. Poptávku lze zasílat na emailovou adresu vzdelavani@amalthea.cz. Seznam vzdělávacích

Více

Metodický pokyn k zařazení vzdělávací oblasti Výchova k volbě povolání do vzdělávacích programů pro základní vzdělávání čj.

Metodický pokyn k zařazení vzdělávací oblasti Výchova k volbě povolání do vzdělávacích programů pro základní vzdělávání čj. Metodický pokyn k zařazení vzdělávací oblasti Výchova k volbě povolání do vzdělávacích programů pro základní vzdělávání čj. 19485/2001-22 V Praze dne 2.7.2001 V současné dynamické době dochází k pohybu

Více

Rozhovor Alla Tazatel: Dotazovaná: Tazatel: Dotazovaná: Tazatel: Dotazovaná: Tazatel: Dotazovaná:

Rozhovor Alla Tazatel: Dotazovaná: Tazatel: Dotazovaná: Tazatel: Dotazovaná: Tazatel: Dotazovaná: Rozhovor Alla Na začátek tohoto rozhovoru Alla ti řeknu, že máme čtyři fáze kulturního šoku. Aby sis to mohla také připomenout a mohla se opět vžít do té situace. Takže první fázi je fáze medových týdnů

Více

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. 8. a 9. ročník

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. 8. a 9. ročník Charakteristika předmětu VÝCHOVA KE ZDRAVÍ 8. a 9. ročník Obsahové, organizační a časové vymezení Předmět výchova ke zdraví se vyučuje jako samostatný předmět v 8. a 9. ročníku 1 hodinu týdně. Svým obsahem

Více

průřez.téma + ročník obsah předmětu školní výstupy poznámky MP vazby EVV - ekosystémy EVV odpady a hospodaření s odpady EVV - náš životní styl

průřez.téma + ročník obsah předmětu školní výstupy poznámky MP vazby EVV - ekosystémy EVV odpady a hospodaření s odpady EVV - náš životní styl MÍSTO, KDE ŽIJEME + MP vazby Domov EVV - ekosystémy EVV odpady a hospodaření s odpady EVV - náš životní styl - orientuje se v místě domova - orientuje se ve svém pokoji, ví, kde má své hračky, školní kout,

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA za školní rok 2008/2009

VÝROČNÍ ZPRÁVA za školní rok 2008/2009 Škola Kavčí hory Mateřská škola, Základní škola a Střední odborná škola služeb Praha 4, K Sídlišti 840 VÝROČNÍ ZPRÁVA za školní rok 2008/2009 Zpráva obsahuje část: Mateřská škola V Praze dne 30. 9. 2009

Více

NÁZEV/TÉMA: Období dospělosti

NÁZEV/TÉMA: Období dospělosti NÁZEV/TÉMA: Období dospělosti Vyučovací předmět: Psychologie a komunikace Škola: SZŠ a VOŠZ Znojmo Učitel: Mgr. Olga Černá Třída + počet žáků: 2. ročník, obor ZA, 24 žáků Časová jednotka: 1 vyučovací jednotka

Více

Principy soužití menšiny s většinovou společností

Principy soužití menšiny s většinovou společností Šance pro Šluknovský výběžek Klíčová aktivita č. 3 Vzdělávací modul MK-02 Principy soužití menšiny s většinovou společností Autor: Mgr. Petra Lušňáková Šluknov 2013 Projekt Šance pro Šluknovský výběžek

Více

Tabulka přípravy učební jednotky s cíli v oblasti průřezových témat a čtenářství

Tabulka přípravy učební jednotky s cíli v oblasti průřezových témat a čtenářství Tabulka přípravy učební jednotky s cíli v oblasti průřezových témat a čtenářství Učební jednotka Příprava na vyučování Globální výchovy s cíli v oblastech EV a čtenářství Název učební jednotky (téma) Varování

Více

Příspěvky poskytované zaměstnavatelům na zaměstnávání osob se zdravotním postižením Dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění.

Příspěvky poskytované zaměstnavatelům na zaměstnávání osob se zdravotním postižením Dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění. 6 Právní postavení a ochrana osob se zdravotním postižením Příspěvky poskytované zaměstnavatelům na zaměstnávání osob se zdravotním postižením Dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění.

Více

Základní škola a Mateřská škola Bílovec, Komenského 701/3, příspěvková organizace. Dopravní výchova

Základní škola a Mateřská škola Bílovec, Komenského 701/3, příspěvková organizace. Dopravní výchova Základní škola a Mateřská škola Bílovec, Komenského 701/3, příspěvková organizace Dopravní výchova Dopravní výchova má v základních školách své nezastupitelné postavení a významné opodstatnění. Především

Více

využívá svých schopností

využívá svých schopností Táto relácia využívá svých schopností je pro nás svaté. pojednáva o možnostiach breathariánstva, teda života bez jedenia jedla, no nie je to kompletný návod. V záujme vašej bezpečnosti, nepokúšajte sa

Více

Popis realizace sociální služby Keramická dílna Eliáš. Poslání. Hlavními cíli naší dílny jsou

Popis realizace sociální služby Keramická dílna Eliáš. Poslání. Hlavními cíli naší dílny jsou Popis realizace sociální služby Keramická dílna Eliáš Poslání Posláním Keramické dílny Eliáš je umožňovat lidem s postižením začlenění do společnosti s ohledem na jejich zvláštní situaci. Posláním je pomoci

Více

Statutární město Most Radniční 1 Most. Úsvit. Projekt partnerské spolupráce při zlepšování situace v sídlišti Chanov

Statutární město Most Radniční 1 Most. Úsvit. Projekt partnerské spolupráce při zlepšování situace v sídlišti Chanov Statutární město Most Radniční 1 Most Úsvit Projekt partnerské spolupráce při zlepšování situace v sídlišti Chanov Dílčí projekt Projekt rozšířené estetické výchovy Projekt rozšířené estetické výchovy

Více

*** Co Vás přivedlo k tomu založit v České republice občanské sdružení?

*** Co Vás přivedlo k tomu založit v České republice občanské sdružení? březen 2009 Kvůli permanentní nejistotě s vízy nemůže být mongolská komunita v ČR stabilní a rozvíjet se. Rozhovor s Ariunjurgal Dashnyam, ředitelkou Česko-mongolské společnosti Abstrakt: Tereza Rejšková

Více

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2016 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 10 Rozeslána dne 28. ledna 2016 Cena Kč 210, O B S A H :

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2016 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 10 Rozeslána dne 28. ledna 2016 Cena Kč 210, O B S A H : Ročník 2016 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 10 Rozeslána dne 28. ledna 2016 Cena Kč 210, O B S A H : 27. Vyhláška o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných Strana 234

Více

Vzd lávací oblast: Volitelné p edm ty - Um ní a kultura Vyu ovací p edm t: Výtvarná tvorba

Vzd lávací oblast: Volitelné p edm ty - Um ní a kultura Vyu ovací p edm t: Výtvarná tvorba Vzd lávací oblast: Volitelné p edm ty - Um ní a kultura Vyu ovací p edm t: Výtvarná tvorba Charakteristika p edm tu Vzd lávací obsah: Základem vzd lávacího obsahu p edm tu Výtvarná tvorba je vzd lávací

Více

6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY

6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY 6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY ve škole přece nejde o to, abychom věděli, co žáci vědí, ale aby žáci věděli. 6.1 Cíle hodnocení cílem hodnocení je poskytnout žákovi okamžitou zpětnou vazbu (co

Více

Zadávací podmínky opatření alternativního učení pro cílovou skupinu Migranti

Zadávací podmínky opatření alternativního učení pro cílovou skupinu Migranti Zadávací podmínky opatření alternativního učení pro cílovou skupinu Migranti Projekt «MIGRA: Migrace a Přijetí» 2010 4547 / 001 001 Tento projekt bol financovaný s podporou Evropské komise. Za obsah publikací

Více

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 27/2016 Sb.

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 27/2016 Sb. Sbírka zákonů ČR Předpis č. 27/2016 Sb. Vyhláška o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných Ze dne 21.01.2016 Částka 10/2016 Účinnost od 01.09.2016 (za 184 dní) http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-27

Více

Studijní opora. Název předmětu: Organizační chování. Zpracoval: Mgr. Jaromír Ďuriš

Studijní opora. Název předmětu: Organizační chování. Zpracoval: Mgr. Jaromír Ďuriš Studijní opora Název předmětu: Organizační chování Zpracoval: Mgr. Jaromír Ďuriš Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského

Více

27/2016 Sb. VYHLÁŠKA ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ ČÁST DRUHÁ

27/2016 Sb. VYHLÁŠKA ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ ČÁST DRUHÁ Systém ASPI - stav k 24.4.2016 do částky 48/2016 Sb. a 9/2016 Sb.m.s. - RA852 27/2016 Sb. - vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami - poslední stav textu 27/2016 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 21. ledna

Více

Soukromá střední odborná škola Frýdek-Místek, s.r.o.

Soukromá střední odborná škola Frýdek-Místek, s.r.o. Číslo projektu Název školy Název Materiálu Autor Tematický okruh Ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0499 Soukromá střední odborná škola Frýdek-Místek, s.r.o. VY_32_INOVACE_207_VES_07 Mgr. Jana Nachmilnerová Veřejná

Více

PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ. Strana

PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ. Strana PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ Strana Vyhledávání textu - přidržte klávesu Ctrl, kurzor umístěte na příslušný řádek a klikněte levým tlačítkem myši. 1. Právní předpisy upravující přijímací řízení ke studiu ve střední

Více

ŘÁD UPRAVUJÍCÍ POSTUP DO DALŠÍHO ROČNÍKU

ŘÁD UPRAVUJÍCÍ POSTUP DO DALŠÍHO ROČNÍKU 1. Oblast použití Řád upravující postup do dalšího ročníku ŘÁD UPRAVUJÍCÍ POSTUP DO DALŠÍHO ROČNÍKU na Německé škole v Praze 1.1. Ve školském systému s třináctiletým studijním cyklem zahrnuje nižší stupeň

Více

UČEBNÍ OSNOVY. Člověk a společnost Výchova k občanství. Charakteristika předmětu. Cílové zaměření vzdělávací oblasti

UČEBNÍ OSNOVY. Člověk a společnost Výchova k občanství. Charakteristika předmětu. Cílové zaměření vzdělávací oblasti UČEBNÍ OSNOVY Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Člověk a společnost Výchova k občanství Charakteristika předmětu Vyučovací předmět Výchova k občanství vybavuje žáka znalostmi a dovednostmi potřebnými

Více

06. 06. 2016 22:08 1/5 Rodina a manželství jako formální a neformální instituce

06. 06. 2016 22:08 1/5 Rodina a manželství jako formální a neformální instituce 06. 06. 2016 22:08 1/5 Rodina a manželství jako formální a neformální instituce Rodina a manželství jako formální a neformální instituce Úvod V současné době můžeme pozorovat fungování mnoha sociálních

Více

Školní vzdělávací program školní družiny Základní školy a mateřské škol Černožice, okres Hradec Králové

Školní vzdělávací program školní družiny Základní školy a mateřské škol Černožice, okres Hradec Králové Školní vzdělávací program školní družiny Základní školy a mateřské škol Černožice, okres Hradec Králové Číslo jednací: 113/2007 Předkladatel : Základní škola a mateřská škola, Černožice, okres Hradec Králové

Více

STANDARD 3. JEDNÁNÍ SE ZÁJEMCEM (ŽADATELEM) O SOCIÁLNÍ SLUŽBU

STANDARD 3. JEDNÁNÍ SE ZÁJEMCEM (ŽADATELEM) O SOCIÁLNÍ SLUŽBU STANDARD 3. JEDNÁNÍ SE ZÁJEMCEM (ŽADATELEM) O SOCIÁLNÍ SLUŽBU CÍL STANDARDU 1) Tento standard vychází ze zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (dále jen Zákon ) a z vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou

Více

A. PODÍL JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ DOPRAVY NA DĚLBĚ PŘEPRAVNÍ PRÁCE A VLIV DÉLKY VYKONANÉ CESTY NA POUŽITÍ DOPRAVNÍHO PROSTŘEDKU

A. PODÍL JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ DOPRAVY NA DĚLBĚ PŘEPRAVNÍ PRÁCE A VLIV DÉLKY VYKONANÉ CESTY NA POUŽITÍ DOPRAVNÍHO PROSTŘEDKU A. PODÍL JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ DOPRAVY NA DĚLBĚ PŘEPRAVNÍ PRÁCE A VLIV DÉLKY VYKONANÉ CESTY NA POUŽITÍ DOPRAVNÍHO PROSTŘEDKU Ing. Jiří Čarský, Ph.D. (Duben 2007) Komplexní přehled o podílu jednotlivých druhů

Více

Výstup. Registrační číslo projektu CZ.01.07/1.1.01/01.0004. PaedDr. Vladimír Hůlka, PaedDr. Zdenka Kınigsmarková

Výstup. Registrační číslo projektu CZ.01.07/1.1.01/01.0004. PaedDr. Vladimír Hůlka, PaedDr. Zdenka Kınigsmarková Projekt: Přispějme k ještě kvalitnější a modernější výuce na ZŠ Chotěboř Buttulova Registrační číslo projektu CZ.01.07/1.1.01/01.0004 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním

Více

Školní vzdělávací program pro praktickou školu dvouletou KORÁLKOVÁNÍ Speciální základní škola a Praktická škola Lovosice Mírová 225 Lovosice

Školní vzdělávací program pro praktickou školu dvouletou KORÁLKOVÁNÍ Speciální základní škola a Praktická škola Lovosice Mírová 225 Lovosice Školní vzdělávací program pro praktickou školu dvouletou KORÁLKOVÁNÍ Speciální základní škola a Praktická škola Lovosice Mírová 225 Lovosice Motto: Nemůţete neuspět... pokud se nevzdáte Abraham Lincoln

Více

VZDĚLÁVÁNÍ A OSOBNOST KNIHOVNÍKA

VZDĚLÁVÁNÍ A OSOBNOST KNIHOVNÍKA VZDĚLÁVÁNÍ A OSOBNOST KNIHOVNÍKA Jana Nejezchlebová, Moravská zemská knihovna Zpráva Mezinárodní komise UNESCO Vzdělávání pro 21. století zpracovaná v roce 1993 reflektovala změny globální společnosti

Více

Marketing. Modul 3 Zásady marketingu

Marketing. Modul 3 Zásady marketingu Marketing Modul 3 Zásady marketingu Výukový materiál vzdělávacích kurzů v rámci projektu Zvýšení adaptability zaměstnanců organizací působících v sekci kultura Tento materiál je spolufinancován z Evropského

Více

Zdravotní nauka 2. díl

Zdravotní nauka 2. díl Iva Nováková Učebnice pro obor sociální činnost stavba lidského těla Zdravotní nauka 1. díl Učebnice pro obor sociální činnost Iva Nováková ISBN 978-80-247-3708-9 Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22,

Více

- vztah ke své škole, městu,státu. - vycházky, výlety, poznatky z cest. Místo, kde žijeme

- vztah ke své škole, městu,státu. - vycházky, výlety, poznatky z cest. Místo, kde žijeme Školní družina Školní družina důležitý výchovný partner rodiny a školy - plní vzdělávací cíle, rozvíjí specifické nadání dětí - pomáhá dětem překonávat jejich handicapy - má důležitou roli v prevenci negativních

Více

Marketing. Modul 5 Marketingový plán

Marketing. Modul 5 Marketingový plán Marketing Modul 5 Marketingový plán Výukový materiál vzdělávacích kurzů v rámci projektu Zvýšení adaptability zaměstnanců organizací působících v sekci kultura Tento materiál je spolufinancován z Evropského

Více

KLÍČE KE KVALITĚ (METODIKA II)

KLÍČE KE KVALITĚ (METODIKA II) KLÍČE KE KVALITĚ (METODIKA II) Systém metodické, informační a komunikační podpory při zavádění školních vzdělávacích programů s orientací na rozvoj klíčových kompetencí a růst kvality vzdělávání Anotace

Více

Čl. 3 Poskytnutí finančních prostředků vyčleněných na rozvojový program Čl. 4 Předkládání žádostí, poskytování dotací, časové určení programu

Čl. 3 Poskytnutí finančních prostředků vyčleněných na rozvojový program Čl. 4 Předkládání žádostí, poskytování dotací, časové určení programu Vyhlášení rozvojového programu na podporu navýšení kapacit ve školských poradenských zařízeních v roce 2016 čj.: MSMT-10938/2016 ze dne 29. března 2016 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále

Více

Žák získá jazykové dovednosti v oblasti porozumění poslechu, čtení textu, psaní a konverzace příslušné jazykové úrovně.

Žák získá jazykové dovednosti v oblasti porozumění poslechu, čtení textu, psaní a konverzace příslušné jazykové úrovně. Střední škola hospodářská a lesnická, Frýdlant, Bělíkova 1387, příspěvková organizace Název modulu Německý jazyk Kód modulu Nj E 1/1-4 Délka modulu 33 hodin Platnost 1.09.2010 Typ modulu povinný Pojetí

Více

Učebnice pro děti od 0 do 2 let a pro jejich rodiče

Učebnice pro děti od 0 do 2 let a pro jejich rodiče Učebnice pro děti od 0 do 2 let a pro jejich rodiče Z r nk Z učebního cyklu Pouta milosti (GraceLink) Ročník I., první čtvrtletí Přeloženo z anglického originálu: Beginner Bible Study Guide, GraceLink

Více

Preference v u ívání prost edk elektronické komunikace áky a studenty

Preference v u ívání prost edk elektronické komunikace áky a studenty Preference v u ívání prost edk elektronické komunikace áky a studenty (dotazníkový pr zkum) Zuzana Pustinová Dne ní doba nabízí mnohé mo nosti, jak komunikovat, ani by se ú astníci hovoru nacházeli na

Více

Projekt Odyssea, www.odyssea.cz

Projekt Odyssea, www.odyssea.cz Projekt Odyssea, www.odyssea.cz Příprava na vyučování s cíli osobnostní a sociální výchovy (typ B) Téma oborové Vzdělávací obor Ročník Časový rozsah Definice matematických pojmů Matematika a její aplikace

Více

Rok v přírodě. (k průřezovému tématu Enviromentální vzdělávání ) Příloha ŠVP ZV Škola hrou

Rok v přírodě. (k průřezovému tématu Enviromentální vzdělávání ) Příloha ŠVP ZV Škola hrou 1 Příloha č.6 ke ŠVP Škola hrou Projekt - P5 Rok v přírodě (k průřezovému tématu Enviromentální vzdělávání ) Příloha ŠVP ZV Škola hrou Autor projektu: Mgr.Charlotta Kurcová Přílohy: kniha Tuláček liška

Více

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 473/2012 Sb.

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 473/2012 Sb. Sbírka zákonů ČR Předpis č. 473/2012 Sb. Vyhláška o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí Ze dne 17.12.2012 Částka 177/2012 Účinnost od 01.01.2013 http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-473

Více

Novinky verzí SKLADNÍK 4.24 a 4.25

Novinky verzí SKLADNÍK 4.24 a 4.25 Novinky verzí SKLADNÍK 4.24 a 4.25 Zakázky standardní přehled 1. Možnosti výběru 2. Zobrazení, funkce Zakázky přehled prací 1. Možnosti výběru 2. Mistři podle skupin 3. Tisk sumářů a skupin Zakázky ostatní

Více

Metodika Kulturní rozdíly 7. tř., 2 vyuč. hodiny

Metodika Kulturní rozdíly 7. tř., 2 vyuč. hodiny Metodika Kulturní rozdíly 7. tř., 2 vyuč. hodiny PONTIS Šumperk o.p.s. WWW.pontis.cz 2010 pontis@pontis.cz - 1 - Obsah Úvod... Chyba! Záložka není definována. Pravidla... Chyba! Záložka není definována.

Více

1 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2007: Pracovní úrazy a zdravotní problémy související se zaměstnáním

1 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2007: Pracovní úrazy a zdravotní problémy související se zaměstnáním 1 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2007: Pracovní úrazy a zdravotní problémy související se zaměstnáním Ad hoc modul 2007 vymezuje Nařízení Komise (ES) č. 431/2006 z 24. února 2006. Účelem ad hoc modulu 2007

Více

Masarykova univerzita Právnická fakulta

Masarykova univerzita Právnická fakulta Masarykova univerzita Právnická fakulta Katedra finančního práva a národního hospodářství Osobní management Dávám na první místo to nejdůležitější? Zpracovala: Dominika Vašendová (348603) Datum zadání

Více

Projekt Odyssea, www.odyssea.cz

Projekt Odyssea, www.odyssea.cz Projekt Odyssea, www.odyssea.cz Příprava na vyučování s cíli osobnostní a sociální výchovy Název lekce (téma) Plody rostlin Časový rozsah lekce Dvě vyučovací hodiny Věková skupina (ročník) 4.ročník Vzdělávací

Více

PR O D L U O V Á N Í V L A S T E P E L N O U

PR O D L U O V Á N Í V L A S T E P E L N O U - 1 - M ETODICK Ý LIST Obor: P edm t: Ro ník: Tematický celek: Téma: Rozsah: 69-51-H/01 Kade ník Odborný výcvik Druhý TC Vlásenká ství PR O D L U O V Á N Í V L A S T E P E L N O U M E T O D O U K E R A

Více

6. DIDAKTICKÁ JEDNOTKA PREVENCE KONFLIKTŮ, KOMUNIKACE

6. DIDAKTICKÁ JEDNOTKA PREVENCE KONFLIKTŮ, KOMUNIKACE 6. DIDAKTICKÁ JEDNOTKA PREVENCE KONFLIKTŮ, KOMUNIKACE Úvod Pro bezproblémové vztahy ve školním prostředí je třeba znát dynamiku interakcí a pravidla komunikace. Je nutné, aby všichni měli možnost se svobodně

Více

Návrh individuálního národního projektu. Podpora procesů uznávání UNIV 2 systém

Návrh individuálního národního projektu. Podpora procesů uznávání UNIV 2 systém Návrh individuálního národního projektu Podpora procesů uznávání UNIV 2 systém 1. Název projektu Podpora procesů uznávání UNIV 2 systém Anotace projektu Předkládaný projekt navazuje na výsledky systémového

Více

Vzdělávací obsah je rozčleněn do pěti vzdělávacích oblastí:

Vzdělávací obsah je rozčleněn do pěti vzdělávacích oblastí: Vzdělávací obsah je rozčleněn do pěti vzdělávacích oblastí: 1. Dítě a jeho tělo - stimulace a podpora růstu a neurosvalového vývoje dítěte - podpora jeho fyzické pohody, zlepšení tělesné zdatnosti, pohybové

Více

Krize ve vztahu. Udělejte si audit partnerského vztahu

Krize ve vztahu. Udělejte si audit partnerského vztahu Krize ve vztahu Krize ke vztahům neodmyslitelně patří. Mění se naše nálady, mění se naše preference, měníme se v průběhu života sami o sobě. A nyní to vynásobte dvěma. Ještě je nutné podotknout, že tyto

Více

VOLITELNÉ PŘEDMĚTY. 7.24 Pojetí vyučovacího předmětu Etika a etiketa

VOLITELNÉ PŘEDMĚTY. 7.24 Pojetí vyučovacího předmětu Etika a etiketa VOLITELNÉ PŘEDMĚTY 7.24 Pojetí vyučovacího předmětu Etika a etiketa Obecné cíle výuky Etiky a etikety Předmět a výuka je koncipována tak, aby vedla žáky k pochopení zákonitostí slušných mezilidských vztahů

Více

PŘÍLOHA Č. 2 INDIKATIVNÍ VÝKLAD

PŘÍLOHA Č. 2 INDIKATIVNÍ VÝKLAD PŘÍLOHA Č. 2 INDIKATIVNÍ VÝKLAD Indikativní výklad pro plánování aktivit v MAP Příklady možných plánovaných aktivit jsou uvedeny pro inspiraci realizátorům MAP, jak mohou využít MAP pro naplánování aktivit

Více

Kočí, R.: Účelové pozemní komunikace a jejich právní ochrana Leges Praha, 2011

Kočí, R.: Účelové pozemní komunikace a jejich právní ochrana Leges Praha, 2011 Kočí, R.: Účelové pozemní komunikace a jejich právní ochrana Leges Praha, 2011 Účelové komunikace jsou důležitou a rozsáhlou částí sítě pozemních komunikací v České republice. Na rozdíl od ostatních kategorií

Více

2.2.10 Slovní úlohy vedoucí na lineární rovnice I

2.2.10 Slovní úlohy vedoucí na lineární rovnice I Slovní úlohy vedoucí na lineární rovnice I Předpoklady: 0, 06 Pedagogická poznámka: Řešení slovních úloh představuje pro značnou část studentů nejobtížnější část matematiky Důvod je jednoduchý Po celou

Více

Duchovní služba ve věznicích

Duchovní služba ve věznicích Duchovní služba ve věznicích Obsah 1. ÚVOD... 3 2. VZNIK DUCHOVNÍ SLUŽBY... 3 3. POSLÁNÍ, SMYSL A VÝZNAM SLUŽBY... 4 4. ZÁVĚR... 6 2 1. ÚVOD Už před mnoha tisíci lety se považovalo za tělesné milosrdenství,

Více

NÁHRADA ŠKODY Rozdíly mezi odpov dnostmi TYPY ODPOV DNOSTI zam stnavatele 1) Obecná 2) OZŠ vzniklou p i odvracení škody 3) OZŠ na odložených v cech

NÁHRADA ŠKODY Rozdíly mezi odpov dnostmi TYPY ODPOV DNOSTI zam stnavatele 1) Obecná 2) OZŠ vzniklou p i odvracení škody 3) OZŠ na odložených v cech NÁHRADA ŠKODY - zaměstnanec i zaměstnavatel mají obecnou odpovědnost za škodu, přičemž každý potom má svou určitou specifickou odpovědnost - pracovněprávní odpovědnost rozlišuje mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem

Více

DOMOVNÍ ŘÁD BYTOVÉHO DRUŽSTVA ZÁZVORKOVA 2007, 2008, 2009

DOMOVNÍ ŘÁD BYTOVÉHO DRUŽSTVA ZÁZVORKOVA 2007, 2008, 2009 DOMOVNÍ ŘÁD BYTOVÉHO DRUŽSTVA ZÁZVORKOVA 2007, 2008, 2009 Úvodní ustanovení 1. V návaznosti na příslušné zákony a stanovy družstva obsahuje domovní řád pravidla užívání bytů, nebytových a společných částí

Více

DIDAKTIKA PRAKTICKÉHO VYUČOVÁNÍ I.

DIDAKTIKA PRAKTICKÉHO VYUČOVÁNÍ I. DIDAKTIKA PRAKTICKÉHO VYUČOVÁNÍ I. Ing. Miroslav Čadílek. Brno 2005 Obsah 1. Úvod... 3 2. Předmět didaktiky odborného výcviku... 5 2.1. Návaznost didaktiky odborného výcviku na pedagogické a technické

Více

Člověk a zdraví Výchova ke zdraví

Člověk a zdraví Výchova ke zdraví Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět : Člověk a zdraví Výchova ke zdraví Charakteristika předmětu V předmětu Výchova ke zdraví je realizován obsah vzdělávací oblasti Člověk a zdraví, v oboru Výchova ke

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Mgr. Jitka Hůsková, Mgr. Petra Kašná OŠETŘOVATELSTVÍ OŠETŘOVATELSKÉ POSTUPY PRO ZDRAVOTNICKÉ ASISTENTY Pracovní sešit II/2. díl Recenze: Mgr. Taťána

Více

Základní prvky a všeobecná lyžařská průprava

Základní prvky a všeobecná lyžařská průprava Základní prvky a všeobecná lyžařská průprava Základní prvky a všeobecná lyžařská průprava na běžeckých lyžích Základními prvky nazýváme prvky elementární přípravy a pohybových dovedností, jejichž zvládnutí

Více

DLOUHODOBÝ PLÁN ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVY A OSVĚTY

DLOUHODOBÝ PLÁN ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVY A OSVĚTY DLOUHODOBÝ PLÁN ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVY A OSVĚTY Zpracovaný na základně metodického pokynu MŠMT k zajištění environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO), č.j. 16745/2008 22.) JAKO

Více

Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E INSPEKČNÍ ZPRÁVA

Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E INSPEKČNÍ ZPRÁVA Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E Čj.:154 37/99-11089 Signatura: bo4bs104 Oblastní pracoviště č. 15 Zlín Okresní pracoviště Vsetín INSPEKČNÍ ZPRÁVA Škola: Základní škola Kunovice 756 44 Kunovice 43

Více

Česká školní inspekce Pardubický inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj. ČŠIE-244/13-E

Česká školní inspekce Pardubický inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj. ČŠIE-244/13-E Česká školní inspekce Pardubický inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Čj. ČŠIE-244/13-E Název právnické osoby vykonávající činnost školy: Mateřská škola Pardubice, Benešovo náměstí 2115 Sídlo: Benešovo náměstí

Více

Metodická pomůcka pro hodnotitele

Metodická pomůcka pro hodnotitele Metodická pomůcka pro hodnotitele Hodnocení činnosti vysokých škol a jejich součástí Akreditační komisí listopad 2015 Hodnocení vysokých škol Dle článku 3 Statutu Akreditační komise provádí Akreditační

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍHO KLUBU

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍHO KLUBU Základní škola a Mateřská škola Skuhrov nad Bělou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍHO KLUBU školní rok 2015/2016 Zpracovali : Mgr. Oldřich Málek, ředitel školy Mgr. Anna Bartíková, vedoucí školního klubu

Více

4.4 Vzdělávací oblast Člověk a společnost 4.4.3 Zeměpis

4.4 Vzdělávací oblast Člověk a společnost 4.4.3 Zeměpis 4.4 Vzdělávací oblast Člověk a společnost 4.4.3 Zeměpis 1. 2. 3. 4. Hodinová dotace Zeměpis 2 2 1 2 Realizuje obsah vzdělávacího oboru Zeměpis RVP ZV. Integruje oblasti Člověk a společnost a Člověk a příroda

Více

POPIS REALIZACE POSKYTOVANÉ SLUŽBY

POPIS REALIZACE POSKYTOVANÉ SLUŽBY POPIS REALIZACE POSKYTOVANÉ SLUŽBY Název zřizovatele: Název zařízení: Ruprechtický farní spolek Denní stacionář U Antonína Místo poskytovaní služby: Markova 1186, Liberec 14, 460 14 Forma služby: Kapacita

Více

obecně závazné vyhlášky o vedení technické mapy obce A. OBECNÁ ČÁST Vysvětlení navrhované právní úpravy a jejích hlavních principů

obecně závazné vyhlášky o vedení technické mapy obce A. OBECNÁ ČÁST Vysvětlení navrhované právní úpravy a jejích hlavních principů O D Ů V O D N Ě N Í obecně závazné vyhlášky o vedení technické mapy obce A. OBECNÁ ČÁST Vysvětlení navrhované právní úpravy a jejích hlavních principů 1. Definice technické mapy Technickou mapou obce (TMO)

Více

ODŮVODNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Dostavba splaškové kanalizace - Prostřední Bečva a Horní Bečva, zhotovitel, dle vyhlášky č. 232/2012 Sb.

ODŮVODNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Dostavba splaškové kanalizace - Prostřední Bečva a Horní Bečva, zhotovitel, dle vyhlášky č. 232/2012 Sb. ODŮVODNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Dostavba splaškové kanalizace - Prostřední Bečva a Horní Bečva, zhotovitel, dle vyhlášky č. 232/2012 Sb. Zadavatel Dobrovolný svazek obcí Prostřední Bečva a Horní Bečva Sídlo

Více

ČÁST PÁTÁ POZEMKY V KATASTRU NEMOVITOSTÍ

ČÁST PÁTÁ POZEMKY V KATASTRU NEMOVITOSTÍ ČÁST PÁTÁ POZEMKY V KATASTRU NEMOVITOSTÍ Pozemkem se podle 2 písm. a) katastrálního zákona rozumí část zemského povrchu, a to část taková, která je od sousedních částí zemského povrchu (sousedních pozemků)

Více

Komunikace s veřejností

Komunikace s veřejností Vzdělávání zaměstnanců MěÚ Slaný Tento projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a obecního rozpočtu." Komunikace s

Více

MATEŘSKÁ ŠKOLA OSTRAVA, BLAHOSLAVOVA 6, příspěvková organizace. vydává školní časopis

MATEŘSKÁ ŠKOLA OSTRAVA, BLAHOSLAVOVA 6, příspěvková organizace. vydává školní časopis MATEŘSKÁ ŠKOLA OSTRAVA, BLAHOSLAVOVA 6, příspěvková organizace vydává školní časopis č.19/2016 Začal nový školní rok 2015/2016 Letní prázdniny uběhly jako voda a začal další školní rok. Tentokrát ve znamení

Více

Dotazník bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci ve skandinávských zemích

Dotazník bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci ve skandinávských zemích NOSACQ-50- Czech Dotazník bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci ve skandinávských zemích Ú elem tohoto dotazníku je získat Vá názor na bezpe nost a ochranu zdraví p i práci na Va em pracovi ti. Va e odpov

Více

Česká školní inspekce Pardubický inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj. ČŠIE-947/15-E. Mateřská škola Běstvina, okres Chrudim

Česká školní inspekce Pardubický inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj. ČŠIE-947/15-E. Mateřská škola Běstvina, okres Chrudim INSPEKČNÍ ZPRÁVA Čj. ČŠIE-947/15-E Název právnické osoby vykonávající činnost školy a školského zařízení Sídlo E-mail právnické osoby IČ 70 998 761 Mateřská škola Běstvina, okres Chrudim Běstvina 111,

Více

Názory na bankovní úvěry

Názory na bankovní úvěry INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 1/2007 DLUHY NÁM PŘIPADAJÍ NORMÁLNÍ. LIDÉ POKLÁDAJÍ ZA ROZUMNÉ PŮJČKY NA BYDLENÍ, NIKOLIV NA VYBAVENÍ DOMÁCNOSTI. Citovaný výzkum STEM byl proveden na reprezentativním souboru

Více

Katalogový soubor typové činnosti STČ 06/IZS

Katalogový soubor typové činnosti STČ 06/IZS Popis a komentáře k obecné výchozí právní situaci před konáním shromáždění nebo technopárty Shromáždění i technopárty se konají v obcích (městech) různé velikosti a s rozdílnou tradicí, úrovní a filosofií

Více

ŠKOLNÍ ŘÁD. Č. j.: Spisový a skartační znak: Základní škola ZaHRAda, Hornická 900, 666 03 Tišnov, místo vzdělávání Riegrova 312, 666 01 Tišnov.

ŠKOLNÍ ŘÁD. Č. j.: Spisový a skartační znak: Základní škola ZaHRAda, Hornická 900, 666 03 Tišnov, místo vzdělávání Riegrova 312, 666 01 Tišnov. Č. j.: Spisový a skartační znak: Základní škola ZaHRAda, Hornická 900, 666 03 Tišnov, místo vzdělávání Riegrova 312, 666 01 Tišnov ŠKOLNÍ ŘÁD Datum Podpis Vydává Schválila Milan Růžička, ředitel školy

Více

MEZINÁRODNÍ AUDITORSKÝ STANDARD ISA 505 EXTERNÍ KONFIRMACE OBSAH

MEZINÁRODNÍ AUDITORSKÝ STANDARD ISA 505 EXTERNÍ KONFIRMACE OBSAH MEZINÁRODNÍ AUDITORSKÝ STANDARD ISA 505 EXTERNÍ KONFIRMACE (Účinný pro audity účetních závěrek sestavených za období počínající 15. prosincem 2009 nebo po tomto datu) Úvod OBSAH Odstavec Předmět standardu...

Více

3.3 Narození, zemřelí, sňatky, rozvody

3.3 Narození, zemřelí, sňatky, rozvody 3.3 Narození, zemřelí, sňatky, rozvody Přirozená měna obyvatel je základem demografických procesů ve smyslu bilance živě narozených a zemřelých. Pokud se zaměříme na přirozený přírůstek, resp. úbytek obyvatel

Více

Základní škola a základní umělecká škola

Základní škola a základní umělecká škola Základní škola a základní umělecká škola Bezdrevská ul. č. 3 České Budějovice PSČ 370 11 ŠKOLNÍ ŘÁD část pro ZUŠ Smyslem školního řádu je vytvoření příznivých podmínek pro vyučování a pro plné využití

Více

DODATEČNÉ INFORMACE Č. 4 K ZADÁVACÍM PODMÍNKÁM VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

DODATEČNÉ INFORMACE Č. 4 K ZADÁVACÍM PODMÍNKÁM VEŘEJNÉ ZAKÁZKY DODATEČNÉ INFORMACE Č. 4 K ZADÁVACÍM PODMÍNKÁM VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Komplexní servis prádla a oděvů pro Nemocnici Jihlava Nadlimitní zakázka na služby zadávaná v otevřeném řízení dle zákona 137/2006 Sb., o

Více

Odůvodnění veřejné zakázky. Přemístění odbavení cestujících do nového terminálu Jana Kašpara výběr generálního dodavatele stavby

Odůvodnění veřejné zakázky. Přemístění odbavení cestujících do nového terminálu Jana Kašpara výběr generálního dodavatele stavby Odůvodnění veřejné zakázky Veřejná zakázka Přemístění odbavení cestujících do nového terminálu Jana Kašpara výběr generálního dodavatele stavby Zadavatel: Právní forma: Sídlem: IČ / DIČ: zastoupen: EAST

Více

Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta provozně ekonomická. Obor veřejná správa a regionální rozvoj. Diplomová práce

Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta provozně ekonomická. Obor veřejná správa a regionální rozvoj. Diplomová práce Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta provozně ekonomická Obor veřejná správa a regionální rozvoj Diplomová práce Problémy obce při zpracování rozpočtu obce TEZE Diplomant: Vedoucí diplomové práce:

Více

Zodpovědné podniky Dotazník pro zvýšení informovanosti

Zodpovědné podniky Dotazník pro zvýšení informovanosti Zodpovědné podniky Dotazník pro zvýšení informovanosti 1. Úvod Tento dotazník vám pomůže zamyslet se nad tím, jak se vaše společnost může stát zodpovědným podnikem, a to za pomoci otázek zaměřených na

Více

Portfolio pedagogické praxe 1. ročník SOŠ Pg Předškolní a mimoškolní pedagogika

Portfolio pedagogické praxe 1. ročník SOŠ Pg Předškolní a mimoškolní pedagogika Vyšší odborná škola pedagogická a sociální, Střední odborná škola pedagogická a Gymnázium Praha 6, Evropská 33 Portfolio pedagogické praxe 1. ročník SOŠ Pg Předškolní a mimoškolní pedagogika Jméno žáka:

Více

Nabídka seminářů Finanční gramotnost

Nabídka seminářů Finanční gramotnost Nabídka seminářů Finanční gramotnost Seminář 45 minut Čas (min.) Aktivita 0-2 Přivítání, představení. Poznámky 3-5 Poznání účastníků: aktivita 4 rohy Všem se položí otázka, na kterou jsou 4 možné odpovědi.

Více

Domov s odbornou ošetřovatelskou péčí a pomocí ve stáří s.r.o., Trnávka 55. Domácí řád

Domov s odbornou ošetřovatelskou péčí a pomocí ve stáří s.r.o., Trnávka 55. Domácí řád Domov s odbornou ošetřovatelskou péčí a pomocí ve stáří s.r.o., Trnávka 55 Domácí řád I. Úvodní ustanovení II. 1. Domácí řád, Domova s odbornou ošetřovatelskou péčí a pomocí ve stáří, Trnávka 55, obsahuje

Více

poslanců Petra Nečase, Aleny Páralové a Davida Kafky

poslanců Petra Nečase, Aleny Páralové a Davida Kafky P a r l a m e n t Č e s k é r e p u b l i k y POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2007 V. volební období 172 N á v r h poslanců Petra Nečase, Aleny Páralové a Davida Kafky na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995

Více

Problematika negativního dopadu intenzivní chemické ochrany polních plodin

Problematika negativního dopadu intenzivní chemické ochrany polních plodin Klasifikace: Draft Pro vnitřní potřebu VVF Oponovaný draft Pro vnitřní potřebu VVF Finální dokument Pro oficiální použití Deklasifikovaný dokument Pro veřejné použití Název dokumentu: Problematika negativního

Více

DOMOVNÍ ŘÁD BYTOVÉHO DRUŽSTVA STARÁ ROLE Č.1. Článek 1 - Úvodní ustanovení

DOMOVNÍ ŘÁD BYTOVÉHO DRUŽSTVA STARÁ ROLE Č.1. Článek 1 - Úvodní ustanovení DOMOVNÍ ŘÁD BYTOVÉHO DRUŽSTVA STARÁ ROLE Č.1 Článek 1 - Úvodní ustanovení 1.1 Domovní řád upravuje podmínky a způsob užívání domu, bytů, nebytových prostor a společných částí domu v domech Bytového družstva

Více