Vzd lávání o interkulturním setkávání. Mgr. Ji í Kocourek

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vzd lávání o interkulturním setkávání. Mgr. Ji í Kocourek"

Transkript

1 Vzd lávání o interkulturním setkávání Mgr. Ji í Kocourek Tento text vznikl p eskupením, výrazným p epracováním a novým dopln ním výchozích lánk autora Kocourek, J.: O em je multikulturní výchova v publikaci i ková, T. (ed.) 2008: Výchova k toleranci a proti rasismu (2. vydání), Portál a Kocourek, J.: Co znamená být cizincem, S vietnamskými d tmi na eských kolách v publikaci Kocourek, J., Pechová,. E. (ed.) 2007: S vietnamskými d tmi na eských kolách (dotisk) H&H. Vznikl tak nový komplexn j í text o mo ném pojetí multikulturního vzd lávání v praxi, který p ímo vychází ze zku enosti lektora multikulturní výchovy a inkluzivního vzd lávání s u iteli na mnoha seminá ích. Text sleduje obsah realizovaných seminá, na který u itelé nejlépe reagovali a nejlépe se jim s ním pracovalo. Vychází také z realizované analýzy rámcov vzd lávacích program, z tvorby webových stránek metodického a u ebního materiálu interkulturní výchovy na kolách, rozhovor s pedagogickými pracovníky vyu ujícími d ti cizince, diskusí se studenty pedagogiky, zku eností z realizace projekt rozvojové spolupráce. Autor se v n m sna il zachytit lehce v praxi uplatnitelný a uchopitelný popis interkulturní výchovy (resp. dle RVP multikulturní výchovy, jako pr ezového tématu), a to jak p i p íprav vyu ovacích hodin, tak p i p íprav kolního vzd lávacího programu. Multikulturní výchova jako pr ezové téma rámcov vzd lávacího programu (RVP) vzd lávání v R Na základ Bílé knihy se do materiál definující vzd lávací obsahy, RVP, dostala krom jiného také pr ezová témata. Tedy témata, která lze probírat ve v ech p edm tech a vzd lávacích oblastech. Kdy v ak pro ítáme RVP, m eme si v imnout, e jsou s nimi spojené velmi asto výchovné cíle. Ji tv rci RVP v ak nenazvali ono pr ezové výchovou, ale tématem. Dalo by se tedy o ekávat, e bude mít toto téma n jaký obsah p edm t výuky. Tento p edm t pak bude mo né p edávat ve v ech ostatních p edm tech, proto e je pr ezový. Za celou dobu své lektorské praxe jsem se velmi asto setkal s tím, e kdy jsem si s u iteli povídal o RVP, sami zmi ovali multikulturní výchovu, pou ívali slova tolerance, xenofobie, kultura a multikulturní. Kdy jsem se jich v ak zeptal, dle mého názoru velmi jednodu e, jakou mají konkrétní osobní zku enost s multikulturním prost edím, jejich výraz ve tvá i se zm nil. N kte í nerozum li otázce, n kte í nev d li, co mají odpov d t, n kte í dal í za ali usilovn p emý let. Nebylo pro n úpln jednoduché se s touto otázkou vyrovnat. Tato primární reakce se výrazn li í od reakce nap íklad na otázku, jaké máme osobní zku enosti s hromadnou m stskou dopravou, nákupním centrem apod. Reak ní doba u t chto otázek je zna n krat í. Trochu to nazna uje, e se o multikulturní výchov asto bavíme, ale málo kdy si ji doká eme uv domit, v cn didakticky definovat stejn, jako ka dý jiný vzd lávací p edm t, téma i oblast v RVP. Téma nebo p edm t? Nejsem si jist, zda je volba slov pr ezové téma vhodná pro název takových oblastí jako je mediální, globální, multikulturní výchova. Jde-li o téma, není-li multikulturní výchova p edm tem, znamená to

2 snad, e místo b ných slovních úloh p i matematice pou iju slovní úlohu, kde místo skupiny A a B bude skupina N mc a Rom? Práv proto, e se celý obsah jmenuje multikulturní výchova, ale je zárove nazván tématem, u tento teoretický protiklad zt uje chápání celé této oblasti vzd lávání. P i vzd lávacím procesu se jednak vyu uje a jednak vychovává. Má-li být multikulturní výchova efektivní slo kou, musí být o em hovo it, musí mít n jaký p edm t. Pokud by byla jen tématem, m eme se bavit o r zných p íchozích migrantech, skupinách, ale bez logického sledu didaktických metod, bez jádra problému, definice základních pojm. Pova ujme, prosím tedy nyní multikulturní výchovu chvíli za vzd lávací p edm t. V pr b hu vyu ovacího procesu napl ovány t i obecné základní cíle: p edávání znalostí, p edávání dovedností (vzd lávání) a p edávání spole enských hodnot (výchova). Kdy jsme se ptali na to, co má být cílem IKV, snad z 99% u itelé zmi ují výchova proti xenofobii, rasismu, výchova k toleranci. Tyto cíle se v ak týkají jen té výchovné stránky daného p edm tu. Ka dý p edm t by m l mít i cíle p edávání znalostí a dovedností, a to konkrétních. Takové cíle ale v t inou u itelé zmínit nedokázali. Jaké znalosti, jaké dovednosti p edávat? Snad se mnou budou tená i souhlasit, e v u ebnicích matematiky, eského jazyka a jiných p edm t nalézáme v t inou prokazatelné informace, ov ené fungující metody a spole ensky za pozitivní pova ované hodnoty. Multikulturní výchova je v ak v porovnání s ostatními p edm ty vyu ovanými na kolách (stejn jako i n která dal í pr ezová témata: mediální výchova, globální výchova atd...) novodobým, v R dosud v eobecn neukotveným tématem. V eské spole nosti nemají dosud znalosti o multikulturním prost edí punc prokazatelnosti, dovednosti si mnohdy nemáme na em, na kom vyzkou et, stále diskutujeme jen o tom, zda je multikulturní prost edí v R spole ensky a politicky ádané i nikoli. V souvislosti s multikulturní výchovou se stále více hovo í o tom, pro u it a eho dosáhnout, ne o tom, o em v ní u it, jak si ov ovat dosa ené výsledky. Zatímco v p ípad T lesné výchovy nám p ijde p irozené, e nejde jen o výchovu ke sportu, ale také o provozování opravdových sportovních aktivit, v p ípad multikulturní výchovy asto váháme: Vychovávat k toleranci v multikulturním prost edí, to je mo né, ale jak?. Co je vlastn máme p i hodinách d lat? Jaké aktivity provozovat? Jak je tento p edm t definován? Nejistota Slovy sociologických výzkum 1 existuje v eské republice stále velké mno ství lidí, kte í nemají, ani nemohou mít konkrétní intenzivní zku enost s p íslu níky jiných ne eských (rozumí se eských, moravských, slezských) kultur. D ti cizinci, které k nám p i ly z prost edí jiných kultur, mají asto v t í interkulturní zku enosti ne jejich u itelé, kte í znají cizí kultury asto z pohledu turisty i z u ebnic zem pisu. eské kolství integruje d ti cizince spí e výukou e tiny a zvládnutím eské látky, ale tém zcela opomíjí výchovu a podporu vývoje sociální a kulturní identity ák, a to jak 1 Prudký, L. 2004: P inále itost k národu, vztahy k jiným národnostem a k cizinc m v eské republice. FHS UK, Praha., Postavení cizinc dlouhodob ijících v R problémové oblasti a návrhy e ení, MPSV, 2004, zpracovatel Gabal, Analysis & Consulting

3 eských, tak d tí cizinc. P íli se neptá, co se m e dít s ákem, který svou sociální i kulturní identitu hledá, utvá í, m ní, ztrácí. Kdy jsme se nap íklad ve t íd zeptali, jestli mají d ti ve t íd n koho z jiné ne eské kultury, odpov d ly, e ne, a to i v p ípad, e s nimi do t ídy chodila sle na z Ruska i Ukrajiny. O kamarádovi klidn eknou, e je to Vietnamec, a to proto, e má ikmé o i. Teprve za p l hodiny se ozve zezadu hlas: Ale v dy on je z Gruzie. Existují samoz ejm ale i pozitivní p íklady, které v ak potvrzují vý e zmín né jako výjimka. Obecn to stále vypadá, jako bychom se báli o jiných kulturách v R i o jejich st etech hovo it, jako bychom v tom nevid li smysl, jako by se nás to netýkalo, nevíme jak o nich hovo it. Na druhou stranu se v ak ve kolství ji hojn let setkáváme s intenzivní snahou zavést do výuky na v ech úrovních a typech kol multikulturní výchovu. Tento po adavek byl nakonec formáln stvrzen v rámcov vzd lávacích programech v podob pr ezového tématu: multikulturní výchova. P ekra ování kulturních hranic - p edpoklad interkulturní senzitivity Je na e my lení, my, kulturn absolutní i relativní? Je takové i na e vnímání? Zkuste si odpov d t v duchu na následující otázky: 1) Jakým slovem byste doplnili výrok paní u itelky ve kolní jídeln : D ti, bu te u kone n u toho jídla zticha, u jídla se p eci:...! 2) Jakým jazykem vás u ila maminka po va em narození? 3) Byli jste n kdy v Praze? Co to je Praha? 4) etli jste v ivot n jaký zákon? Jestli se Vám zdály ty otázky naprosto banální, stejn jako hledání odpov dí na n, jestli jste znali okam it na tyto otázky odpov, výborn. Mým cílem v ak nebylo vyzkou et tená e, ale polo it si otázku: O em se bavíme, hovo íme-li o interkulturních rozdílech, o jiných kulturách. Správné eské výsledky: 1) nemluví 2) esky 3) ano, je to hlavní m sto R 4) ano ím více m l tená tendenci odpovídat: No, to je p eci samoz ejmé, to je jasné, d lá si z nás legraci?, tím více je nutné v rámci na eho tématu polo it si otázku: Zda jsou odpov di na ná test samoz ejmé pro v echny?... pro v echny p íslu níky nejr zn j ích kultur sv ta? Zda ve svém smý lení o v cech bereme v úvahu, e na druhém konci sv ta, ale i p ímo v R (v p ípad cizinc v R) lov k na danou otázku odpov znát v bec nemusí, nebo na ní s naprostou samoz ejmostí odpoví zcela jinak. Jak by asi dopadl tento test ve Vietnamu ve venkovských oblastech, které zahrnují asi 80% rozlohy Vietnamu? Vietnamské výsledky: 1)??? ( Co na to asi íci? ) 2) vietnamsky 3) ne, nevím (ob as: ano, hlavní m sto eskoslovenska)

4 4) ne (u min. 30% obyvatel) ím více si je u itel v dom takových mo ných rozdíl v testování svých ák, p i jejich výuce, v komunikaci s nimi, tím více je p ipraven na multikulturní prost edí. Je schopen dívat se na v c také jiným ne eským m ítkem, co v bec neznamená, e ho nutn musí opou t t. P ed zahájením výuky Pokud u itel nemá ádnou osobní zku enost s prost edím jiné sociální kultury, jen t ko se doká e zahled t na kulturu vlastní. Pokud nezná kulturu vlastní a neví, jak s ní zacházet, nechápe rozdíl mezi modelem kultury a reálnou sociální skupinou, neví jak je definovat, nem e ani zacházet s pojmem kultur ostatních skupin, nem l by ani o tomto tématu vzd lávat. Stejn jako by nem l matematiku u it ten, který neumí po ítat. Tuto základní otázku by si m l polo it ka dý vyu ující a ka dá kola, jsou na i pedagogové se svou zku eností schopni vyu ovat IKV? Ka dý u itel by si m l krom jiného dokázat zodpov d t alespo na následující: - Kolem sebe sly íme mnoho charakteristik, kterými jsou ozna ovány r zné národnosti, národy. Kdy je toto ozna ování ( katulkování) a za azování do skupin ke kod, nebo dokonce nebezpe né? Kdy m e být naopak velmi pot ebné a u ite né? - Ocitli jste se n kdy v pozici cizince? Pocítili jste n kdy n jaké interkulturní rozdíly, nebo alespo meziskupinové rozdíly? Kdy a pro, za jakých okolností? - V jakých p ípadech m e být ve t íd zprost edkován bezprost ední zá itek interkulturních rozdíl? - ím v ím nás m e obohatit poznávání jiných kultur? Jak? U itel by m l alespo jednu jinou kulturu znát a dokázat reflektovat, jinak není kompetentní multikulturní výchovy u it. V následujícím textu nepokusíme p edstavit tená i o em vlastn interkulturní vzd lávání je, multikulturní pr ezové téma m e být. Za n me od po átku, od toho, kde se objevovali první zmínky o n jakém interkulturním prost edí. Multikulturalita jako historický, p irozený a reálný fenomén P íslu níci r zných kultur se setkávali od nepam ti, p ejímali od sebe ásti slovní zásoby, zvyky, správní systémy apod., spojovali se, obchodovali spolu, bojovali proti sob. Ji Herodótovy D jiny, Milion Marca Pola i Cesta do í e Velikého Chána Bratra Old icha (1998) popisují Evropan m neznámé civilizace. Uvedené autory m eme ozna it za p edch dce dne ních odborník zabývajících se studiem r zných kultur. Od Egypta po ínaje sídlí Libyjci v tomto po adí: První jsou Adyrmachovci, kte í v t inou spravují se oby eji egyptskými, at v ak nosí stejný jako ostatní Libyjci. Jejich eny nosí na obou lýtkách bronzové náramky. Nosí dlouhé vlasy, a kdy chytají v i, tu ka dá své vlastní v i rozkousne a zahodí; iní tak jako jediní z Libyjc. Dívky, které se cht jí vdávat, také oni jediní ukazují králi; jestli e se n která králi zalíbí, sám ji zbaví panenství....

5 ... sídla Nasamón. Je to po etný národ; v lét ponechávají sv j dobytek u mo e a odcházejí do vnitrozemí do krajiny augilské esat datle.... chytají kobylky, su í je na slunci a drtí a potom na n nalijí mléko a pijí. Je u nich oby ejem, e má ka dý mnoho en, ale pohlavní styk s nimi mají spole ný... zapíchnou do zem h l a soulo í.... Herodótos D jiny, str. 274 a Ve vzdálenosti mnoha dn cesty odtud jest jiné království, zvané Zampa, jeho zem jest p ekrásná. Nebo jest v ní velké mno ství v ech potravin a v eho dobrého....onen král vlastní trnáct tisíc ocho ených slon. Starají se mu o n a pe ují o n na jeho rozkaz poddaní rolníci jako u nás o skot... Jedna v c je v té zemi opravdu podivuhodná, toti to, e nejr zn j í druhy ryb, je ijí v mo i, nav t vují tuto zemi v tak obrovských mno stvích, e v dob jejich p íchodu se zdá, e je mo e samá ryba. Kdy se ryby p iblí í k zemi, ská í na b eh a lidé p icházejí a nasbírají si jich, kolik cht jí. To trvá dva a t i dni... Kdy se ptáte lidí té zem, ím to je, pov dí vám, e ryby svým po ínáním cht jí slo it poklonu jejich císa i. Cesta do í e Velkého chána ( ) [Popis východních kraj sv ta]/bl. Old ich ech z Pordenone [p eklad Franti ek Gel + Rostislav Kocourek] vyd. - Kvasni ka a Hampl: Praha, s. - ISBN (str , vydání z roku 1998) Nejprve se pokusme zodpov d t na otázku, zda m l pisatel t etího odstavce pravdu? Zkuste si to: 1. Existovalo n kdy n jaké království Zampa? Ano, jednalo se o království ampa existující na území dne ního ji ního Vietnamu. Ve VSR dodnes ijí potomci této í e - amové. 2. Mohl mít jeho král 14 tisíc slon? Ano, ve Vietnamu b n il indický slon, dodnes zde n kolik tisíc zví at ije. 3. Mohou se ryby takto snadno chytat? Ano, proudy p iná ely mnoho ryb, které se t ely i na podb e í. Vidíme, e na ka dém prochu pravdy trochu ale musíme v d t, která trocha to práv je. Díky subjektivní interpretaci sledování interkulturních rozdíl na nás mnohdy jejich popis m e p sobit velmi exoticky a nereáln, ale pozor, tak na nás p sobí n které rozdíly dodnes, nebo si je v bec nejsme schopni uv domit. Proto je tak d le itá osobní zku enost s r znou kulturou. Vzpomínáte si, jak dopadl Marco Pólo, kdy lí il své zku enosti z mongolské íny? Ji u zmín ných autor se setkáváme s popisem cizích kultur ve vztahu ke kultu e na í, co je prvním a velmi d le itým metodickým principem interkulturní výchovy. Dokázali se na jiné kultury dívat z pozice vnímavých otev ených pozorovatel. Lidé, kte í procestovali r znými kulturami, kte í tam pracují, kte í jednají s jejich p íslu níky, kte í uzav eli interkulturní s atek, na vlastní k i poci ují, jak jsou konkrétní poznatky o kulturách t eba. O d sledcích interkulturních rozdíl v konkrétním ivot se m eme do íst v knihách interkulturního mangementu, ale také v na í historii a politologických analýzách (spor o státní hranice v období První republiky, období Druhé sv tové války apod.). St ety

6 civilizací (Baar 2002) a kultur v historii lidstva pat í a pat ily mezi ty nejvá n j í, a to a ji hovo íme o vále ných konfliktech: k i áckých ta eních na východ od Evropy, o rozpadu bývalé Jugoslávie a Sov tského svazu nebo o sou asném regionálním i sv tovém m ítku, o terorismu, nebo o pozitivní kulturní vým n : nap. vým n poznatk východní a západní medicíny, vlivu arabské vzd lanosti na kulturu Evropy, vliv techniky a v dy Evropy na sv tovou ekonomiku. Mezi kulturami existují krom rozdíl také bariéry vzájemné komunikace, a to i v oblasti politiky. Jednotlivé kultury se od sebe li í nap. v pojetí spravedlnosti (Pospí il 1997), ale také pravdy a l i, cti a poctivosti, asertivit a sebekriti nosti, lásky a sexu apod. (Pr cha 2004, Kocourková 2003). Multikulturalita, prostor setkávání p íslu ník r zných kultur je naprosto p irozeným jevem, který existuje na na í planet vlastn od nepam ti a má naprosto konkrétní d sledky v ivot lov ka, velmi výrazn ho ovliv uje. D le ité je zde zmínit, e vzhledem k historické a prokazatelné zku enosti pedagog v rámci IKV m e p edávat mnoho znalostí a dovedností o tom, jak to vypadá, kdy se setkají dva p íslu níci r zných kultur. Popisovat multikulturalitu a u it poslucha e se v ní pohybovat a pochopit ji, co neznamená, jak je miln interpretováno chovat se stejn jako p íslu níci jiných kultur apod. Znamená to dokázat efektivn a adekvátn reagovat na multikulturní prost edí. Takto zam ená výuka se li í od výuky, která áky p esv d uje o tom, e je multikulturní prost edí dobré i patné. Jestli e si pedagog v bec polo í takovou otázku, je to jakoby se zeptal, zda je dobré nebo patné, e funguje s ítání. Ono ale krom toho, e se dá hodnotit, skute n funguje. Není tedy vhodné IKV pojímat jen jako etickou i politickou otázku, je t eba ji v praxi naplnit konkrétními znalostmi a dovednostmi. U it o multikulturním prost edí a teprve poté si mo ná klást otázky, na které se v ak jen t ko hledá objektivní odpov. Multikulturalismus jako spole enský a kulturn podmín ný fenomén Pro celkovou zm nu, kterou pro ly v p ibli n posledních t ech desetiletích západní spole nosti, se dnes obvykle u ívá ozna ení postmoderní obrat... Termín se zcela zabydlel také v na em slovníku, v poslední dob se také stal oblíbený noviná ský výraz.... Jedním ze znak postmoderních spole ností a jejich kultury, na kterém se dnes p es mnohé rozdíly shodnou tak ka v ichni, kdo se zabývají sociálními v dami, je rostoucí pluralita ivotních styl. (P ibá 1997, 9) Tato pluralita ivotních styl je asto doprovázena pojmy jako turbulence, odcizení, kybernetika, virtuální realita, transnacionální korporace, média, ale také multikulturalismus. A koli se dnes pojem pou ívá pom rn asto, nebyl je t za azen do Velkého sociologického slovníku. Multikulturalismus jako teorie se vyvinula teprve v minulém století jako reflexe setkávání r zných kultur, rasové genocidy a globalizace. Multikulturalitu definovala jako sv j p edm t zkoumání. Multikulturalismus tedy na rozdíl od multikulturality není daným p írozeným jevem, nýbr kulturní charakteristikou. Velmi názorn lze stru ný p ehled teorií odrá ejících multikulturalitu najít v materiálech Jana Buryánka ( lov k v tísni). Jednotlivé fáze resp. typy multikulturní reflexe ve svém materiálu lení na konzervativní, liberální, pluralistický, esenciální a kritický (srovnej nap. s Mc Kindlstone, W. Kimlicky).

7 Multikulturalismus v ir ím slova smyslu jsou teorie a ideologie zabývající se multikulturním prost edím. Multikulturalismus v u ím slova smyslu je teorie a ideologie prohla ující, e multikulturní sou ití je t eba zachovávat a e má pozitivní vliv na spole nost. Jako ka dá teorie i politika i tato p i svém extrémním jednostranném výkladu nará í na svá vlastní omezení: - P ehnané upozor ování na existenci kulturních rozdíl, jejich p ece ování a zapomínání na -kulturu vlastní, m e vyvolat naopak o to siln j í xenofóbní reakce a postoje, - Ka dá kultura ije v mezích svého snu. (Mumford 1947, 35) Evropo-americko-centrická povaha postmoderních spole ností, které pova ují multikulturalismus asto za v eobecný nadkulturní fenomén, ten je v ak ve skute nosti spojen na rozdíl od multikulturality více mén s Evropsko-Americkou kulturou. Zdaleka ne v echny kultury ho p ijaly jako odraz reality. - Krupi ka (1999) tvrdí, e dávné národy, nebo i sou asné národy mimo Evropu a Severní Ameriku jsou dodnes daleko více uzav ené ne Evropa a Severní Amerika, a tudí multikulturní reflexe nemusí být p irozeným rysem jejich vývoje. Bauman (1999) hovo í o tzv. glokalizaci, tedy situaci, kdy se sv t stává v ur itých rysech globální (je organizován a centralizován technikou, trhem, ideologií), co na druhou stranu vede k lokalizaci a separaci sv ta v aspektech jiných (které nejsou sou ástí globálních sítí, jako jsou dodnes ivá etnická a jiná specifika). To znamená, e je p es rostoucí globalizaci multikulturalita stále na í realitou. Globalizace jako proces asimilace t etích zemí (po etn v t inových) zem mi rozvinutými (po etn men inovými) by mohla mít nedozírné negativní následky práv proto, e kulturní specifika jsou dosud ve spole nostech sv ta ivá. V íme, e se poda ilo v p edchozím textu ukázat, e IKV má p irozený a dlouhodobí základ a e je spí e nedostatkem zku enosti a sebereflexe, e zatím nejsme schopni p íli dob e o interkulturním prost edí hovo it. V následujícím textu se pokusíme blí e didakticky popsat, co m e být p edm tem multikulturní výchovy na kolách. První téma máme ji za sebou: historii prvních interkulturních badatel, základní pojmy multikulturalita a multikulturalismus a jejich za azení v rámci p edm tu. Nyní se poj me v novat blí e tomu, co se d je s lov kem, který vyr stá v n jakém prost edí a jak na n j reaguje, jakou kulturu si vytvá í on a skupina lidí kolem. Jak lov k p ijde ke kultu e? Podívejme se na osobnost lov ka, na to co tvo í jeho identitu obdobn jako na kouli, uprost ed které je to, co lov ku bylo dáno do vínku (genetické informace, primární biologické a osobnostní zalo ení). Na tento st ed se postupn v pr b hu vývoje ivotního cyklu nabalují dal í vrstvy: interakce s maminkou, p sobení okolí, výchova v rodin, výchova na kolách, socializace v ir ím slova smyslu, akulturace a v neposlední ad globalizace. Vzhledem k tomu, e lov k bez t ch druhých nem e rozvíjet svou identitu, proto e ji vytvá í také na základ jejich reakcí na n j samotného, v echny vý e jmenované slupky vytvá ejí identitu jedince, on zase svou v lí p ispívá k vývoji t chto vrstev identity. Lidé jsou tvo eni nejen svou individuální, ale také skupinovou identitou. Bez jedné ani bez druhé jen t ko m e existovat. Co do takého procesu m e v echno pat it? Tém v echno, co se týká ivota lov ka. U íme se jazyk, u íme se zp sob my lení. Jazyk není jen seznam sloví ek,

8 ale zp sob, jak ozna ujeme v ci kolem nás. R zní lidé a r zné skupiny lidí to d lají r zn. Nejen, e pro stejné v ci volí jiná slova, ale tato slova volí podle r zných aspekt v ci, kterou pojmenovávají. Kdy doslova p ekládáme, m eme si v imnout nap íklad toho, e e i pou ívají slovo dobrosrde ný, kde to Vietnamci dobrob i ný. Ona dobrá vlastnost lov ka le í u t chto dvou skupin n kde jinde Uve me prostý p íklad, jak odrá ejí r zné jazyky skute nost, e se lidé vzájemn setkávají a vyjad ují zájem o primární informaci charakterizující situaci toho druhého. N mci se ptají: Jak ti to jde? (Wie geht es dir?); e i: Jak se má, jak se ti vede?; Angli ané: Jaký jsi, jak to d lá? (How are you? How do you do?); Vietnamci: Jsi zdravý? (Ban co khoe khong?). N kterými jazyky se lidé ptají na pr b h procesu, n kterými na subjektivní pocit a stav, n které na individuální p ístup a n které na zdraví jedince. Vyjad ují tím tak své hlavní a primární kritérium (akcent v hodnocení), pomocí kterého se sna í zhodnotit situaci toho druhého. V pr b hu vývoje se ale neu íme jen jazyk, ale i to, jak se chovat, jak se vzd lávat, co íkat v jaké situaci, jak reagovat na stresové situace, jak si vyd lávat, jak se chovat dle zákon, jaké zákony jsou atd. atd. Ka dého z nás v ak prost edí ovlivní (vychová) jinak. Zkusme si nejprve jednu aktivitu. Stoupn te si a t te si postupn otázky. Pokud na danou otázku budete moci odpov d t ano, ud láte krok dop edu. Hrajete gólbal? Hrajete show down? V t inu lidí ze svého nejbli ího okolí bezpe n poznáte po hlase, ani byste se na n j podívali? Doma si v t inou nerozsv cíte, v echno zvládnete potm i v noci? Umíte íst rukama? Kolik krok jste zvládli ud lat? Ani jeden? Nebo málo? P i ly Vám otázky podivné, neznámé? Jak jste se cítili, kdy jste se je sna ili odpov d t? Pokra ujme ale ve h e dále. Úpln stejn. Sly eli jste n kdy ve kole nebo doma, e u jídla se nemluví? Víte, co je Praha? Mluvila na Vás od narození maminka esky? Víte, kdo je mistr Jan Hus? Víte, kdo je Jára Cimrman? Jaké Vám p i ly otázky? Hloupé? Samoz ejmé? Zasmály jste se nad nimi? Poj me se spole n zamyslet nad tím, k emu tato aktivita mohla být dobrá? Kdo by asi na první skupinu otázek odpovídal více ano? Ud lat tedy více krok? Pravd podobn skupina nevidomých spolu ák i známých. Gólbal a show down jsou p izp sobené sporty, mají vycvi ený cit pro sluch, nepot ebují p íli sv tlo, tu hmatem. Kdy jste nebyli schopní kroky ud lat, bylo to tím, e jste hloupí? Nikoli, bylo to tím, e jste se s tím nikdy nesetkali. Chybí Vám zku enost. Za celý ivot jste mo ná nem li p íle itost se zmín ných v cí dotknout. Naopak otázky na Prahu a mistra Jana nám p i li stupidní, proto e jsme podobné informace slýchali od narození a vryly se nám do pam ti.

9 R zné procesy socializace velmi výrazn ovliv ují to, zda jsme schopni ud lat krok dop edu, velmi výrazn nás ka dé ovliv uje na e prost edí. Ka dý ale vyr stá v prost edí jiném Podobn m ete aktivitu realizovat ve t íd, m ete si i pozm ovat otázky dle pot eby. D ti si stoupnou do ady vedle sebe a d lají kroky, pokud jsou schopni odpov d t ano. N kdy hru za nou brát jako sout, kdo se dostane dál D ti si uv domí, jak je ovliv ují jejich zku enosti, co jim jejich okolí umo uje a naopak emu brání. Ka dé prost edí nám umo uje získat jen omezené mno ství zku eností.

10 Migrace mimo svou mate skou zemi Znáte ten pocit, kdy jste ve svém byt, probudíte se v noci a putujete do ledni ky, abyste n co dobrého zakousli? I kdy je erno erná tma, nemusí lov k ani rozsv cet. Celým bytem klidn projde poslepu, tak si na n j u zvykl. Jaká je to v ak zm na, kdy se p est huje do bytu nového. Najednou zjistí, e se nem e po byt pohybovat tak rychle, e stále do n eho nará í, e se stále sna í sahat na místo, kde byl ve starém byt vypína, ale místo toho, aby rozsvítil, piní bílou ze v byt novém. Teprve te si uv domí, jak byl na sv j starý byt zvyklý, na jeho prostor, na to, kde ho co eká. Teprve tehdy, kdy se ze svého p vodního bytu odst huje. Podobn je tomu s orientací lov ka ve spole nosti. Teprve, kdy opustí svou rodnou zem a dostane se do cizího prost edí, za ne vnímat rozdíly mezi rodným a novým prost edím. Co lov ku p i lo kdysi p irozené, v novém prost edí nemusí platit, také zde lov k nará í na mnoho nových skute ností - stejn jako v novém bytu. 1. Migrace jako pot eba Lidé opou t jí své p vodní prost edí (vesnici, m sto, zemi) z r zných d vod. Pat í mezi n ty ekonomické a po ty, které brání holý ivot lov ka. V ka dém p ípadn lidé m ní své prost edí a tehdy, pokud jejich p vodní nenapl uje jejich ivotní pot eby. Migrace je napln ním pot eb, mezi které pat í pot eba zaji t ní potravy a ivota, jistoty, ale také seberealizace. 2. Cizinec jako dít Ka dý jedinec odmali ka u ívá sv j mate ský jazyk, který není jen soustavou r zných sloví ek poskládaných za sebou, ale celým my lenkovým prostorem, zp sobem my lení, na základ kterého ozna ujeme v ci kolem nás ur itými pojmy. Krom jazyka se od svých blízkých lov k u í, jak se správn chovat, jak reagovat na okolí, jak nejsnaz í cestou dosáhnout svých cíl. I kdy lov k p ímo nevidí své blízké, své spolupracovníky, doká e s nimi jednat, i kdy nevidí na ú edníka, doká e zformulovat ádost. U ení se jazyku, chování, reakcím m eme obecn nazvat z hlediska spole enského socializací, z hlediska kulturního adaptací. Migrace m e funk nost nau ených stereotyp týkajících se v ech oblastí ivota, zcela pop ít. Migrací p ekonávají lidé více ne vzdálenost od bytu starého do bytu nového, tedy nejen vzdálenost geografickou, ale také kulturní a socializa ní, jako by museli být znovu od po átku vychováváni podle návyk nové hostitelské spole nosti. Proto se nám cizinci n kdy mohou jevit jako d ti ( vatlají, i lají, chovají se sm n, nev dí, kde a jak si mohou vy ídit své základní zále itosti). Kdy lov k p ijede do prost edí cizí kultury jako turista, v t inou není nucen vykonávat b né innosti, jako chodit na ú ady, pracovat, komunikovat se svými sousedy apod. (Stejn tak v t inou v byt svých známých nechodí v noci do ledni ky.) Lidé v ak opou t jí svou rodnou zem na del í

11 dobu, za lep ími finan ními podmínkami, za vzd láním, za v t ím pocitem bezpe í, kv li záchran vlastního ivota. Ocitají se potom (stejn jako ve svém novém byt ) v prost edí, na které nejsou p ipraveni, nemají s ním zku enosti a nev dí, co musí ud lat pro dosa ení svých cíl. V r zných kulturách existují r zné zp soby e ení daných situací. lov k se n kdy m e cítit bezbranný, n kdy dokonce ohro ený. 3. Kulturní ok Souhrnu pocit ze ivota v cizím prost edí, pocit z neznámých, ne ekaných i nep íjemných, nových reakcí i podn t, s nimi se najednou lov k neustále v cizin setkává, n kdy íkáme kulturní ok. ok má u ka dého r znou dobu trvání i míru intenzity, v závislosti na mí e daných kulturních rozdíl i individuálních vlastností jedince. Je vyvolán p íchodem a del ím pobytem v prost edí, které je slo eno z naprosto nových podn t (jiná strava, jiné podnebí, jiné zvyky, jiný jazyk, jiné spole enské z ízení), ale i faktem, e cizinec nem e v komunikaci s ostatními vyu ít to, co získal v procesu socializace ve své domácí kultu e. Jednotlivé kultury se od sebe li í nap. i v pojetí spravedlnosti, pravdy a l i, cti a poctivosti, asertivity a sebekriti nosti, lásky a sexu. Kulturní ok vyvolává velkou psychickou i fyzickou zát pro organismus. Existují p ípady, kdy ho migranti nep ekonají a musí se vrátit do rodné zem. N kdo se s kulturním okem vyrovnává snáze, n kdo jen s velkými t kostmi, ka dý r znou dobu, ale v ichni, kdo cht jí z stat, se s ním vyrovnat musí. Postupn si lov k za íná vytvá et mechanismy, pomocí kterých se brání vlivu nové kultury, uchovává svou kulturní identitu, nebo p ijímá identitu novou. Zmín né procesy jsou siln ovlivn ny tím, jak dlouho lov k na území cizí zem ije, v jakém je sociálním prost edí, kolik je mu let, v jaké situaci je jeho rodina, jaké jsou vztahy mezi majoritní spole ností a komunitou migrant, jaké jsou jeho osobní vztahy s majoritou, jaká je osobnost lov ka samotného. A u je v ak lov k jakýkoli a v jakémkoli cizím prost edí, musí v nov navazovaných vztazích p ekonávat, krom osobních bariér, také bariéry interkulturních rozdíl. lov ka ji nesta í hodnotit jen podle toho, jestli je melancholik, cholerik, lenoch, pracant, ale také podle toho, z jaké kultury pochází, jakou tradici s sebou p iná í. 4. Kroky integrace K tomu, aby se lov k v novém prost edí mohl stát zase dosp lým se musí nau it p edev ím rozum t novému prost edí, nau it se jazyk a obejít se bez r zných interkulturních zprost edkovatel, kte í mohou velmi zkreslovat komunikaci mezi ím a majoritním prost edím a n kdy ho dostávat i do pozice mén cenného i závislého. Kdy se dva jedinci r zných kultur setkávají, vytvá ejí si mezi s sebou vztahy. Toto tvrzení si m eme uvést nap íklad na p íklad zdravotního poji t ní. P i integra ním procesu se v první ad musíme ptát: 1. Sly el n kdy lov k z n jaké zem ve vlastním jazyce termín zdravotní poji t ní? Mnoho cizinc v R tento termín nikdy nesly elo ani ve vlastním p vodním jazyce.

12 2. Kdy ho daný migrant sly el, ví, co v jeho zemi p vodu termín znamená? Nemusí to v d t, sly el o n m v televizi, ale nikdy se poji t ní neú astnil. T eba proto, e poji t ní není v daném stát povinné. 3. Umí migrant tento termín v e tin? Um t ho nemusí. Ani po t ech letech e tiny se s ním v u ebnici nemusí setkat. 4. Kdy ho umí v e tin, rozumí mu? Nemusí, asto si m e myslet, e zdravotní poji t ní funguje v R jako u n j v zemi p vodu, e není povinné pro v echny. 5. Nevstupuje do situace tlumo ník, který má t eba zájem na tom, aby si migrant poji t ní za ídil jen u n které poji ovny, aby z toho m l zisk? Role tlumo níka výrazn ovliv uje pov domí migranta, proto e je asto jediným kanálem informací pot ebných pro integraci v nové zemi. 6. Teprve kdy p ekoná v echny zmín ná rizika nedorozum ní pochopí, jak u nás poji t ní funguje a co to znamená. Takto bychom mohli analyzovat i to, jakým zp sobem n kdo upravuje maso, jak tráví den, jak se chová ve volném ase, jak rozumí slovu láska, man elství apod. Zm na kulturní identity V p ípad, kdy se jedna kultura pokou ela násiln potla it i asimilovat druhou, p íslu níci obou se spojili ve svých osobních svazcích a jejich potomci ili dál. Zdaleka ne v echny národy, o kterých se v d jinách do teme, e vym ely, e jejich kultury zanikly, zanikly doopravdy. V t inou jejich p ímí i nep ímí potomci ijí dodnes jako nap íklad Aztékové ve st ední Americe, Polab tí Slované v N mecku, Ava i na území Ruské federace. P íslu níci z historického hlediska prozatímn vít zné kultury p ebraly mnoho rys a mnohé d dictví kultur prozatímn pora ených. Ilustrací takového zamy lení m e být kulturní vliv pora ené íny na Mongolské panovníky, zm na zp sobu ivota pan l po vpádu do Ji ní Ameriky. Kdo byl tedy vít zem a vzhledem k emu? Kulturní identita se m ní u ka dého lov ka v jiném tempu a na základ jiných proces. Zále í, jak je dlouho v dané zemi, jaké má schopnosti, do kolikáté generace migrant pat í, kolik je mu let, z jaké pochází skupiny apod. V ka dém p ípad se v ak fenomén nenásilného interkulturního setkávání neobejde bez zm ny kulturní identity ka dého zú astn ného jedince. Ka dá kultura se vyvíjí v odli ných podmínkách a získává tak specifické d dictví, nástroje efektivní v daném prost edí v ak nemusí platit jinde. Globalizace ur ité ásti sv ta vyvolává pot ebu, aby si interagující kultury své zku enosti p edávaly, proto e se zv t uje i jejich spole né pole p sobnosti. Multikulturalismus m eme chápat i jako hledání cesty p izp sobit se novému propojenému globalizujícímu se av ak stále multikulturnímu prost edí av ak s citem a bez ztráty vlastní identity. Osobnost kultury p e ije jen tehdy, bude-li schopna vnímat nové proudy, hledat nová e ení, ale také pou it se z chyb minulých. Multikulturalismus dává prostor pro to, abychom se neuzavírali p íli do slupky tradic vlastní kultury a reagovali na zm nu ivotního prost edí i zm nou p íslu ných kulturních vzorc. Jak by ekl Strauss, ur itá míry heterogenity je pro spole nost zdravá. Kdy se setkávají p íslu níci r zných kultur, vytvá ejí specifické interkulturní vztahy.

13 Hladiny vzájemných vztah V rámci multikulturního prost edí z tohoto hlediska vznikají r zné úrovn spole enských vztah, které m eme pokládat asto i za vývojové stupn spole nosti, která se zabývá multikulturním prost edím. První hladinou vztah p íslu ník r zných kultur je subjektivní ignorace objektivních existujících rozdíl mezi p íslu níky r zných etnik. Tato hladina je dána asto tím, e nepoznáme kulturní odli nost druhého jedince na první pohled a za neme se k n mu chovat jako k p íslu níkovi vlastní kultury. Tento fakt m e mít za následek mnoho úsm vných situací stejn jako nedorozum ní a konflikty. Dal í hladinu vzájemných vztah m eme nazvat hladinou xenofobie, a to se v emi jejími r znorodými projevy. Jedinci si jsou ji v domi svých rozdíl, na které reagují strachem i út kem. Z historie známe mnoho vztah, které se dají z dne ního hlediska popsat jako xenofóbní, diskrimina ní i rasistické, a ji se jednalo o vztahy mezi r znými státy, etniky i klany. Asimila ní kolonizace a racionální evropské osvícenství vytvo ili jist základní ivnou p du, ze které pozd ji vze la i pot eba multikulturalismu. Za ur itý typ masivní reflexe multikulturality v rámci velkých státních celk lze pova ovat národn osvobozenecká hnutí, v Evrop zejména p ed a po První sv tové válce. Národní osvobození, obrození, vlastenectví a pozd ji i nacionalistická hnutí samoz ejm vedla v pr b hu historie i k diskrimina ním a rasistickým politickým re im m, které v dom reagovaly na multikulturalitu její likvidací, a to bu v dobré ví e, i jen pod fale nou záminkou s pozadím zcela jiných mocenských cíl. Xenofobie je základní a p irozenou lidskou reakcí na ka dý nový podn t, který je na první pohled nep íjemný, neznámý. Xenofobie jako základní pud, který m e plnit i ochrannou funkci, má v ak je t daleko k rasismu, který vzniká, pokud se z nekontrolované xenofobie stane v dom uskute ované chování po kozující p íslu níky jiných etnik, systematicky i hromadn je po kozující. Na politických hr zách 20. století se pak ukázalo, e právní ochrana individuálních práv lov ka a ob ana musí být nutn dopln na stejn ú innou ochranou práv men in. (P ibá 1997, 68) Tedy i národnostních men in a skupin, kultur. Ka dý má v echna práva a v echny svobody, stanovené touto deklarací, bez jakéhokoli rozli ování, zejména podle rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, nábo enství, politického nebo jiného smý lení, národnostního nebo sociálního p vodu, majetku, rodu nebo jiného postavení. ( l. 2 V eobecné deklarace lidských práv a svobod) Odli nosti mezi zmín nými skupinami jsou p irozené, nelze je odstranit. Pokud v ak hodnotíme i odsuzujeme druhé pouze na základ informace, e pat í do té i oné skupiny, ani bychom se s nimi seznámili, iníme podle deklarace protiprávn. Na zmín né dv hladiny xenofobie a rasismu svým zp sobem reaguje humanismus a ochrana lidských práv. P i tomto vztahu jedinci uznávají navzájem v obecné rovin svou odli nost a jedni chrání druhé p ed rasismem a xenofobií. To, e chrání základní lidská práva nemusí znamenat, e jsou si pln v domi kulturních rozdíl, které p i interkulturní interakci vznikají. Tento p ístup se rovn m e projevit tím, e brání urputn obecná lidská práva i tam, kde by bylo spí e t eba aktuáln a efektivn e it konkrétní technickou i lidskou situaci. Dal í hladinu interetnických vztah m eme nazvat neúmyslná diskriminace. Ta se projevuje zejména tím, e jsou si akté i interkulturního vztahu v domi svých kulturních rozdíl, sna í se navzájem konkrétn pomoci, ale nedoká í

14 efektivn reagovat na své pot eby, nepoznali je dosud dostate n empaticky. Tolikrát se setkáváme s obranými výroky p íslu ník majority: já za to nem u, já mu chci pomoct a on na m je t k i í! I pomoc dob e mín ná, le patn provedená m e druhému u kodit. Dal í hladinu interkulturních vztah m eme pojmenovat jako otev enost k integraci. P íslu níci jedné skupiny v takovém p ípad mohou být my lenkov zcela otev eni k podpo e integrace jedinc jiných kultur, ale stále to nemusí znamenat, e s nimi doká í efektivn komunikovat, e se ptají také jich, zda a jak se integrovat cht jí. Inklusi si z na eho úhlu pohledu m eme definovat jako v domí, e se p íslu níci jiných kultur mohou aktivn zapojit do d ní v t inové spole nosti. To v ak stále nemusí znamenat, e aktivní zapojení t chto p íslu ník bude efektivní nebo op tované. Poslední hladinou, na kterou chceme upozornit, je hladina vzájemné otev ené a rovnocenné efektivní komunikace, která umo uje empatické poznání pot eb t ch druhých a jejich efektivní realizaci. Teprve na této hladin doká í p íslu níci r zných kultur mezi sebou jednat, doká í adekvátn reagovat na své pot eby a na pot eby t ch druhých. To, e n koho efektivn poznáme a doká eme na n j adekvátn reagovat v ak je t neznamená, e s ním musíme být za jedno. Teprve, kdy jsme si v domi odli ných pocit a hodnot, vzhledu toho druhého, m eme z n ho dostat strach (p echod od vztahu ignorace ke vztahu xenofobie), teprve, kdy si uv domíme, e ka dý lov k pova uje právo na sv j vlastní ivot za základní právo, mohu ho chránit (p echod od vztahu xenofobie ke vztahu ochránce a ochra ovaný lidskými právy), teprve kdy zjistíme, e se druhý lov k m e chtít integrovat jiným zp sobem a s jinými konkrétními cíli, ne jsme si mysleli, m eme s ním vytvá et novou hladinu spole enských interkulturních vztah (p echod od vztahu inkluse ke vztahu efektivní rovnocenné komunikace). Je z ejmé, e v ur ité spole nosti mohou mezi r znými jedinci vznikat individuáln r zné hladiny interkulturních vztah, které budou záviset na vzd lání a zku enostech daných jedinc, na spole enské situaci a mnoha dal ích faktorech. Podle slov i kové e i velmi asto deklarují sv j postoj k druhým bipolárn ( tradi ním vid ní sv ta jako st etu Dobra a Zla). Bu jsem s ním, nebo proti n mu., íká se. N které nástroje (Bogardusova kála) a situace nás v ak mohou p ivést k zamy lení nad tím, e v ur itých situací nemusíme mít druhého za nep ítelem, kdy nás nijak neohro uje, jen proto, e ho nemáme rádi. Jednotlivé hladiny, které jsme si vyjmenovali, jsou vlastn hladinami efektivity komunikace a jejích d sledk. Jsou hladinami p ístupu k druhým. V bec nic nevypovídají o tom, zda je lov k na této hladin vztahu dobrý i patný, nebo i empatický lov k své schopnosti m e zneu ít v neprosp ch t ch druhých, nebo rodinný lidumil m e nenávid t sousedy jiné barvy pleti. Ka dá hladina ve sm ru od ignorace rozdíl k efektivní komunikaci v ak vytvá í nový prostor pro ir í a intenzivn j í vzájemný vztah. V neposlední ad je nutné zd raznit, e tyto hladiny vztah jsou oboustranné. Ur itý vztah zaujímají p íslu níci kultur a men iny i v t iny navzájem. Tedy nejen e i o t ch druhých, ale také ti druzí o e ích apod. Intenzivní setkávání jedinc z r zných kultur stejn jako ka dý jiný vztah je ovlivn n investicí (mno ství i kvality), kterou do n j vlo íme. Investujeme-li mén a mén efektivn, vztah se o to mén rozvíjí, o to více nar stá riziko velkého konfliktu.

15 Tyto vztahy mají také své konkrétní d sledky Pokud jde o vývoj názor spole nosti na multikulturní setkávání v rámci stát, krom multikulturality hraje p i vysv tlování jev s ní spojených roli také otázka moci a men in. Vytvá í se legislativa pro cizince, národnostní men iny, programy a strategie integrace, dobrovolných návrat. Na základ toho, e se n kdo p ihlásí k n jaké národnosti p i s ítání lidu, je mo né nap íklad v R poté od ur itého po tu p ihlá ených zakládat t ídy i koly s vyu ovacím jazykem národnostní men iny apod. Jedinec, skupina a kultura skupiny Zatím jsme se ale bavili jen o jedinci, jak ho ovliv uje kultura. Kulturu je v ak nutné brát jen jako teoretický model. Co je to kultura? O kultu e osobní jsme se ji bavili. Co je to kultura skupinová? Lze v bec hovo it o n jaké kultu e skupiny? Nebo se jedná o velké a nebezpe né zjednodu ení, kdy ekneme, e ti a ti z té a té kultury jsou takoví i makoví? Uve me si p íklady dvou tvrzení: N mci zdraví Guten Tag. Vietnamci ukazují p ivolání osoby tak, e natáhnou ruku p ed sebe a dlaní dol kývají dlaní od sebe a k sob. Ne si odpovíme na to, zda je mo né daná tvrzení pova ovat za pravdivá tvrzení o n jaké skupin i kultu e, uve me si je t jeden p íklad, který je vhodný i pro d ti. Zeptejte se d tí, co vidí, kdy se dívají ze vzdálenosti p ti kilometr na ja e na kopec zarostlý lesem. A popí í jako technici, co vidí. Vidí zelenou skvrnu? Zeptám se nyní, je les zelený? Je to pravda, je to správné tvrzení o lese? Nikdo z nás asi nepochybuje o tom, e n jaký les existuje. Ale jak souvisí zelená barva, jeho charakteristika s lesem? Kdy se na les díváme z dálky, vidíme jen jednu barvu, jen barvu, která je na povrchu, nevidíme hn dou vespod, které je mo ná stejn jako zelené, nevidíme barvu kyti ek, které v lese rostou. Kdy se na les díváme z blízka, vstoupíme do n j, vidíme v e p esn ji. Vnímáme les relativn podle toho, kde stojíme. Les není jenom zelený. Na druhou stranu je zelené i n co jiného ne les. Stejné je to i se skupinou. Ka dý N mec nezdraví Guten Tag. Na druhou stranu n kdy Guten Tag zdraví i e i nebo Ameri ané. Vietnamci, kte í p ijedou do R a zvyknou si tu, u p ivolávají druhé jinak, naopak e i, kte í si zvyknou ve Vietnamu, za nou p ivolávat druhé po vietnamsku. Slova jako stromy v lese, N mci, Vietnamci jsou reální jedinci, kterým zrovna p i adíme n jakou charakteristiku. Bu proto, e se vyskytuje v dané skupin ve velkém (ale ne na sto procent) mno ství, nebo proto, e si n jaké charakteristiky prost v imneme, ani by byla typická, proto e se na skupinu díváme z dálky. V ádném p ípad v ak neplatí, e by jeden lov k pat il zcela do n jakého skupinového modelu. R zné kulturní charakteristiky usedají na r zné státy i na r zné osoby bez hranic a r zn. Jeden lov k je t mluví N mecky, ale ukazuje Vietnamsky, n kdo hraje show down a není nevidomí apod. Bavíme-li se o kultu e, jako souboru charakteristik (mluví N mecky, ukazuje tak a tak, jezdí na koni) bavíme se o modelu, který nelze napasovat na ádnou reálnou skupinu. Bavíme se v t inou jen o t ch v t inových nebo výrazných charakteristikách z dálky. íkáme t eba, Vietnamci jedí h lkami. Ale copak vy jste nikdy nejedli h lkami? Jste snad proto Vietnamci? Do ur ité míry ano

16 Kdy se sna íme popsat n které vlastnosti - kultura jako osobnost skupiny V první ad znovu zd raz ujeme, e ádný konkrétní jedinec neodpovídá zcela modely n jaké kultury. Kulturu m eme chápat jako nástroj lov ka k adaptaci na své ivotní prost edí. Dva lidé r zných kultur, kte í se narodili v r zných ivotních prost edích, nabalují tyto slupky ve zcela odli ných podmínkách. Li í se jejich ivotní prost edí, tedy i kultura, která vzniká jako reakce na n j. V r zném prost edí lidé musí vycházet na pole v jinou denní i ro ní dobu, barví si aty jinými barvivy, uctívá jiná zví ata, p isuzuje jim významy dle kontextu reálných situací. V na í sou asnosti je na kulturu krom toho um leckého nahlí eno ze dvou základních úhl : axiomatického kultury jako povznesení lidského ducha, vzd lanosti, úrovn civilizace a syntetického kultury jako slo itého celku, který zahrnuje v d ní, víru, um ní, právo, morálku, zvyky a v e ostatní, co si lov k osvojil jako len spole nosti. Kulturu v syntetickém slova smyslu m eme chápat jako soubor artefakt kultury, jakoby d sledk chování a jednání osobnosti (materiálních objekt zhotovených i modifikovaných leny dané skupiny), sociokulturních regulativ kultury, jakoby temperamentu a charakteru osobnosti (normy, hodnoty, vzory chování...) a idejí kultury, jakoby názor a postoj osobnosti (p edm t vzd lávání, ideologie, sv tový názor, filosofie, nábo enství) sdílený a p edávaný jejími leny. Stejn jako je t eba p i poznávání osobnosti áka vnímat jeho osobní identitu, je nutné vnímat i dal í vrstvy jeho identity, tedy i tu sociální, kulturní, globální. Tak jako je n kdo melancholik i cholerik, je n kdo ech i Vietnamec. Kultura a její zvnit n ní Velmi asto se v praxi setkáváme s r znými soudy o r zných kulturách. Abychom mohli tato tvrzení ov ovat, musíme provést analýzu na základ srovnávání jedince, skupiny a kultury, nebo nejsou toté. Musíme také znát, jaké jsou p í iny a projevy ur itého chování, zvyku, kulturní charakteristiky. Musíme si být v domi toho, e pokud se jeden lov k sm je, m e to být v jedné kultu e známka toho, e se má dob e, v jiné, e mu n co p ijde sm ného, v jiné, e nerozumí a v jiné, e se cítí velmi nep íjemn. Stejný projev chování má v r zných kulturách r zné d vody. A naopak, r zné projevy mohou v r zných prost edích znamenat toté. N kde p ivoláváme ukazová kem a n kde dlaní apod. Velmi d le itou korekcí usuzování o druhých kulturách je v dy zamy lení na projevy a d vody chování a charakteristik kultury vlastní. Jak já pat ím i nepat í do n jakého teoretického modelu kultury? Do jaké míry se s n jakým modelem ztoto uji i ne? Je velmi lehké íci, nechápu, pro tam v tom Vietnamu slaví Nový rok po ka dé jiný den v kalendá i a pro zrovna v tu dobu kupují kumkvat. Zrovna tak je mo né se ptát, pro bijeme dívky o Velikonocích prutem a pro zdobíme vejce. To jsou projevy n jakého svátku. Tak se nám ob dv kultury zdají být velmi odli né. Kdy se ale zamyslíme nad d vody, zjistíme nap íklad, e oba svátky vycházejí z lunárního kalendá e, oba dva jsou oslavami nového zem d lského roku, oba dva jsou svátky novosti a plodnosti a istoty, p i obou se kupuje oble ení (v R, aby nás beránek nepo ural), p i obou se zdobí místnost ko i kami, uklízí se doma, obojí mají pohanské tradice je t p ed vznikem církve atd. atd. Zamyslíme-li se nad prost edím a nad p í inami projev, dostaneme se dovnit lesa a m eme vid t i mnoho podobností, nejen rozdíl. Jak jsme ale vid li na p íkladu dvou svátk,

17 pot ebujeme k tomu znát i sami sebe a svou kulturu, abychom mohli hovo it o kultu e jiné a chápali pravé d vody a znali pravé prost edí, ve kterém se r zné kultury, r zné skupiny a r zní jedinci vyvíjeli. V dy ale platí, e o kultu e m eme hovo it a tehdy, poznáme-li jedince, nikoli hovo it o jedincích, známe-li kulturní model. Tvrzení e ka dý len n jaké reálné skupiny lidí má n jakou vlastnost je v t inou na 99% nepravdivé. Multikulturní výchova v R Multikulturalismus m eme chápat také jako v dní poly-profesní disciplínu nebo jako téma, ze kterého se odvíjejí nejr zn j í politické i pedagogické cíle i p ístupy ke sv tu, k t m druhým. Ji v Bílé knize (2001) se klade d raz na to, aby vzd lávací soustava byla chápána jako výsledek integrace r zných oblastí: sociální, politické, hospodá ské a environmentální, ale také kulturní. Jedním z cíl vzd lávací soustavy by m la být výchova k partnerství, spolupráci a solidarit v evropské i globalizující se spole nosti. To znamená, e má usilovat o ivot bez konflikt a negativních postoj ve spole enství nejen druhých lidí, ale i jiných národ, jazyk, men in a kultur. lov k má být schopen p ijmout a respektovat i zna né odli nosti mezi lidmi a kulturami dne ního propojeného sv ta. (Bílá kniha, 2001, 15) Analýza organizace lov k v tísni v roce 2002 (viz seznam literatury) dosp la nap íklad k následujícím záv r m: Naprostá v t ina u ebnic reprezentuje monokulturní pohled na sv t, tzn. popisují ivot z pohledu p íslu níka majoritní spole nosti (sociáln zabezpe eného k es ana nebo ateisty eské národnosti, heterosexuála). U ebnice jen z ídka nabízejí informace o r zných sv tech a prost edích. P evá ná ást u ebnic nevyjad uje stereotypní postoje a nepodn cuje k intoleranci. V obrazovém materiálu u ebnic jsou zastoupeni absolutní v t inou p íslu níci majoritní spole nosti. I kdy se u ebnice pomalu m ní, i tak jsou dnes rozhodujícím v praxi stále rozhodujícím eským zdrojem pro multikulturní výchovu r zné zvlá tní a mén dostupné p íru ky, záv re né zprávy projekt, zvlá tní vzd lávací akce i monografie jednotlivým kulturám více ne standardní u ební pom cky. Pr cha (2001) ve své souhrnné publikaci uvádí n kolik definic multikulturní výchovy. Mezi nimi uvedeme jednu z nich. Multikulturní výchova je p íprava na sociální, politické a ekonomické reality, které áci pro ívají v kulturn odli ných lidských stycích. (Vasquez, 1982, s. 1267). Mezi typická témata multikulturní výchovy za azuje Pr cha: etnikum, etnicitu, etnické v domí, národ, národnost, národnostní men inu, rasa a rasismus, kultura, akulturace, asimilace, p edsudky a stereotypy. Tato témata by mohla sama o sob být sou ástí jiných disciplín, kdybychom se k nim nesna ili p i azovat konkrétní poznatky a zku enosti o setkávání r zných kultur, jeho p í inách a d sledcích, konkrétní poznatky o zmín ných kulturách. Stejn jako musí psycholog profesionál reagovat na ka dého klienta jinak, musí i odborník na interkulturní teorii p istupovat k p íslu ník m kultury jinak. Stejn jako pedagog n komu dá více i mén asu na zvládnutí úkolu, musí u it cizince esky podle toho, z jaké pochází kultury, aby výuka probíhala efektivn.

18 Mezi základní obecné cíle multikulturní výchovy pat í tradi n zejména: - p edat ák m zajímavé informace o jiných kulturách ov em ve vazb na kulturu vlastní (analogie setkávání) - vychovávat k toleranci a proti rasismu (pozitivní p íklady, v rný popis reality) - vzd lávat o tom, co se d je p i setkávání p íslu ník r zných kultur (zachycení reálných proces interakce a jejich charakteru) - p edávat dovednosti, aby se jedinec dokázal efektivn pohybovat v interkulturním prost edí a adekvátn reagovat na neznámé podn ty - podporovat sociální a kulturní identitu ák domácích i cizích (umo nit ák m porovnávat a vytvá et si vlastní identitu sociální a kulturní, p emý let a volit si ivotní cestu, udr et kompaktnost osobnosti) Tematika vzd lávání o interkulturním prost edí Obecn e eno, hovo í-li se o interkulturním, nemáme na mysli upozor ování na mnohost a její vyzvedávání, ale vzájemnou mezikulturní vým nu, intenzivní setkávání, které má za následek zm nu a prom nu i vznik i ztrátu p vodní kulturní identity p íchozího i domácího. O tom v em m e být interkulturní výchova, jejím p edm tem je multikulturní prost edí a interkulturní setkávání. P i em zrovna tak jako hovo íme o kulturách, m eme hovo it o sociálních skupinách ( eny a mu i, profesní skupiny, posti ení intaktní, mladí sta í apod.). Multikultirní výchova mé tedy své konkrétní cíle a základní teorie. Ukázali jsme si, e p edm tem (p edm t, ale není cíl, jsou to dva odli né pojmy) takového vzd lávání m e být: - senzitivita k interkulturním podobnostem a rozdíl m - multikulturalita jako historický, p irozený a reálný fenomén o kdo o jakých kulturách a co psal v historických obdobích, jaké to m lo d sledky, eho si v ímal, co z toho bylo reálné a pro, jak rozdíly interpretoval - jaké kulturní vzájemné vlivy m eme pozorovat dnes i v historii lidstva - multikulturalismus jako spole enský a kulturn -politicky podmín ný fenomén vývoj a spektrum názor na interkulturní setkávání a multikulturní prost edí - multikulturalismus jako jeden z aspekt evropsko-amerických kultur, který není reflektován v jiných kulturách, problémy spojené s miltikulturalismem - r zné aspekty osobní socializace s d razem na vliv prost edí na jedince o genetické vlohy o výchova v rodin o výchov+ ve kole o spole nost o média o kultura o globální vlivy o osobní kultura

19 o roz í ení a omezení potenciálu jedince kulturou v irokém slova smyslu - d vody opou t ní svého p vodního prost edí, d vody zázemí migrace, migrace jako pot eba o migrace jako pot eba o zázemí migrace o d vody migrace o cizinec jako sociální dít o kulturní ok o pot eba integrace o integra ní kroky o zm ny kulturní identity - hladiny vzájemných vztah o nev domost, ignorace o xenofobie o ochrana lidských práv o integrace o inkluse o efektivní komunikace - d sledky vzájemných vztah o mocenské aspekty o rasismus o právní aspekty o d sledky rozdíl v ivot lov ka o mezinárodní aspekty, rozvojová pomoc, EU a jiné organizace apod. - práce s pojmy jedinec, skupina a kultura o p edsudky o analýza kultury o vztah jedince a skupiny, vztah reálných jedinc a modelu kultury - popis kultury a jeho objektivita o neverbální komunikace o verbální komunikace, jazyk a e o r zné aspekty kultury (artefakty, instituce, hodnoty) o kultura v ir ím slova smyslu o srovnávání kultur o kulturní mapování o sledování a popis vliv r zných kultur - zvnit n ní poznatk o kultu e prost ednictvím poznatk o kultu e vlastní o osobní kultura áka o kultury a skupiny, do kterých ák pat í o porovnávání kultury jedince a druhých jedinc a kultur o práce s p edsudky

20 - multikulturní výchova jako pedagogický proces o role pedagoga a jeho potenciál k výuce multikulturní výchovy o cíle o p edm t o témata o metody o definice výuky multikulturní výchovy v praxi Zmín ný p edm t m eme vyu ovat na nejr zn j ích tématech: migrace N mc do ech v historických období, nebo migrace Armén do Evropy, cizinecký zákon v R, komunikace mezi N mci a echy, komunikace mezi Vietnamci a echy, histori tí cestovatelé apod. K interkulturnímu vzd lávání ale nesta í v ádném p ípad jen povídání o t chto tématech, musíme to d lat s cíli interkulturní výchovy a vzd lávat o p edm tu IKV. Nesta í se zmínit, e existují rozdíly, ale je nap íklad t eba zmínit, jaké z eho ty rozdíly reáln vyplývají, z jakého prost edí vycházejí, jaké jsou podobnosti mezi kulturami apod. Metody vzd lávání o interkulturním prost edí V pedagogické praxi se zatím osv d ilo p i aplikaci interkulturní výchovy následující: - Informace o jiných kulturách uvád t v dy v porovnání s kulturou eskou a nacházet p i tom spole né základy v sociologické a sociáln psychologické, psychologické teorii. P.: O zvycích jiných kultur nevypráv t jako o nereálných pohádkách, ale uv domit si, e v esku jsou také zvyky a také z n eho vycházejí. Na stejném principu jsou zalo eny i zvyky jiných kultur. Jeden ák ekl: To teda vá n nechápu, ty vají ka na Velikonoce. Pro? P itom si ale neuv domil, e e tí áci zase nemusí chápat broskvové v tvi ky na Nový rok. Prto je nejprve dobré íci ák m n co o zvycích, jejich smyslu d íve a nyní. Nebo ka dý zvyk vychází z reálné pot eby dané kultury v ur itém minulém období. - Rurální a tradi ní vztahy nepova ovat za historicky zaniklé, nepot ebné, proto e na sv t daleko v t í procento lidí ije stále tradi ním a rurálním zp sobem ivota, jinak by áci m li tendenci podce ovat jiné kultury jako historicky slab í. V realit v ak na vesnicích potkáme stejn moudré a inteligentní osobnosti jako ve m st, jenom asto nemají p ístup ke vzd lání. - O cizích kulturách nevypráv t jen teoreticky, v dy se ptát ák na jejich zku enosti, korigovat jejich pov domí o jiných kulturách, vyu ívat áky z jiných kultur, o kterých se hovo í. - Konkrétní tvrzení o skupin a její kultu e v dy reáln analyzovat: jak se kultura projevuje ve skupin, jak u jedince, z jakých d vod a za jaké prost edí pocházejí... - Stejn jako eský ák nemusí znát kulturu eskou, nemusí znát ák Vietnamec kulturu vietnamskou, nepokládat ho a priori za reprezentativní p íklad dané kultury, ale za jejího lena, který se v n em k tradici kultury hlásí a v n em ne. Melancholik se také n kdy chová cholericky. Pro by se Vietnamec n kdy nechoval Rusky. Za ti ovat téma v dy musí u itel, nikoli ák, a u je z jakékoli kultury.

kolní ád Mate ské koly, sou ásti Základní koly Bílá 1, Praha 6 (dále jen mate ská kola )

kolní ád Mate ské koly, sou ásti Základní koly Bílá 1, Praha 6 (dále jen mate ská kola ) kolní ád Mate ské koly, sou ásti Základní koly Bílá 1, Praha 6 (dále jen mate ská kola ) kolní ád d sledn vychází ze zákona. 561/2004 Sb., o p ed kolním, základním, st edním, vy ím odborné a jiném vzd

Více

Vzd lávací oblast: Volitelné p edm ty - Um ní a kultura Vyu ovací p edm t: Výtvarná tvorba

Vzd lávací oblast: Volitelné p edm ty - Um ní a kultura Vyu ovací p edm t: Výtvarná tvorba Vzd lávací oblast: Volitelné p edm ty - Um ní a kultura Vyu ovací p edm t: Výtvarná tvorba Charakteristika p edm tu Vzd lávací obsah: Základem vzd lávacího obsahu p edm tu Výtvarná tvorba je vzd lávací

Více

Co postrádají absolventi eských vysokých škol v praxi aneb co nám škola nedala

Co postrádají absolventi eských vysokých škol v praxi aneb co nám škola nedala Co postrádají absolventi eských vysokých škol v praxi aneb co nám škola nedala Pr zkumy a ankety provedené v posledních letech jak mezi zam stnavateli, tak mezi absolventy vysokých škol shodn ukazují,

Více

Pravidla pro hodnocení výsledk vzd lávání

Pravidla pro hodnocení výsledk vzd lávání Základní kola pro t lesn posti ené, Opava, Dostojevského 12 Pravidla pro hodnocení výsledk vzd lávání (sou ást VP kola pro ivot, dodatek k 1. 9. 2012) A/ Pravidla pro hodnocení a klasifikaci ák Z Hodnocení

Více

Vzd lávací oblast : lov k a sv t práce Vyu ovací p edm t: lov k a sv t práce - okruh p íprava pokrm

Vzd lávací oblast : lov k a sv t práce Vyu ovací p edm t: lov k a sv t práce - okruh p íprava pokrm Vzd lávací oblast : lov k a sv t práce Vyu ovací p edm t: lov k a sv t práce - okruh p íprava pokrm Charakteristika p edm tu Vzd lávací obsah: Základem vzd lávacího obsahu p edm tu lov k a sv t práce je

Více

l. 1 Úvodní ustanovení

l. 1 Úvodní ustanovení OBEC V EMYSLICE Obecn závazná vyhlá ka. 1 / 2015 o stanovení systému shroma ování, sb ru, p epravy, t íd ní, vyu ívání a odstra ování komunálních odpad a nakládání se stavebním odpadem na území obce V

Více

Otavský Plamínek projekt (spolu)práce s d tmi

Otavský Plamínek projekt (spolu)práce s d tmi Otavský Plamínek projekt (spolu)práce s d tmi Otavský Plamínek - tak se nazývá projekt, který v roce 2008 zahájil Hasi ský záchranný sbor Jiho eského kraje, územní odbor Strakonice (dále jen HZS Strakonice).

Více

OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁ KA. Obce Plavsko. O fondu rozvoje bydlení

OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁ KA. Obce Plavsko. O fondu rozvoje bydlení OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁ KA Obce Plavsko O fondu rozvoje bydlení. 7/2000 V Y H L Á K A.7/2000 Obce Plavsko O fondu rozvoje bydlení Obecní zastupitelstvo v Plavsku schválilo dne 21.7.2000 tuto obecn závaznou

Více

Sm rnice o pracovní dob

Sm rnice o pracovní dob Sm rnice o pracovní dob Pracovní doba je op t na po adu jednání a Evropská komise pravd podobn zve ejní nové návrhy na související sm rnici za átkem roku 2015. Dopady na EPSU a její lenské organizace budou

Více

MANDÁTNÍ SMLOUVU dle 566 a násl. obchodního zákoníku (dále jen smlouva )

MANDÁTNÍ SMLOUVU dle 566 a násl. obchodního zákoníku (dále jen smlouva ) Ní e uvedeného dne, m síce a roku uzav ely svazek obcí Povodí Berounky se sídlem Nám. Republiky 1, Plze, 306 32 I : 75042860 zaps. v registru svazku obcí vedeném Krajským ú adem Plze ského kraje zast.

Více

Aby áci mohli své role dob e plnit, musí se to nau it. musí k tomu dostat prostor, ale také

Aby áci mohli své role dob e plnit, musí se to nau it. musí k tomu dostat prostor, ale také Aby áci mohli své role dob e plnit, musí se to nau it. A aby se to mohli nau it, it musí k tomu dostat prostor, ale také vzor, trp t livost li t a ochotu h t u itel it l a vedení d í koly. Pokud je ve

Více

Aplika ní doložka KA R Ov ování výro ní zprávy

Aplika ní doložka KA R Ov ování výro ní zprávy Aplika ní doložka KA R Ov ování výro ní zprávy ke standardu ISA 720 ODPOV DNOST AUDITORA VE VZTAHU K OSTATNÍM INFORMACÍM V DOKUMENTECH OBSAHUJÍCÍCH AUDITOVANOU Ú ETNÍ ZÁV RKU Aplika ní doložku mezinárodního

Více

- 1 - Statut pro ud lení ocen ní "TOP VÍNO SLOVÁCKA"

- 1 - Statut pro ud lení ocen ní TOP VÍNO SLOVÁCKA - 1 - Statut pro ud lení ocen ní "TOP VÍNO SLOVÁCKA" VIII. ro ník 2015 - Slovácko, Zlínský kraj Ocen ní výrobku z odv tví zem d lství a potraviná ství Okresní agrární komora pro okres Uh. Hradi t a Zem

Více

MANUÁL PRO PRÁCI S POČÍTAČOVÝM PROGRAMEM SLUNÍČKO

MANUÁL PRO PRÁCI S POČÍTAČOVÝM PROGRAMEM SLUNÍČKO UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Katedra speciální pedagogiky RADKA BENEŠOVÁ III. roč ník prezenč ní studium obor: speciální pedagogika př edškolního vě ku MANUÁL PRO PRÁCI S POČÍTAČOVÝM

Více

Návod pro vzdálené p ipojení do sít UP pomocí VPN pro MS Windows 7

Návod pro vzdálené p ipojení do sít UP pomocí VPN pro MS Windows 7 Návod pro vzdálené p ipojení do sít UP pomocí VPN pro MS Windows 7 1. Úvod nezbytné kroky ne se p ipojíte 2. Jak si vytvo it heslo 3. Nastavení VPN p ipojení pro Windows 7 1. Úvod Slu ba VPN umo uje vstoupit

Více

PO ÁRNÍ ÁD OBCE BLUDOV

PO ÁRNÍ ÁD OBCE BLUDOV Obecn závazná vyhlá ka obce Bludov íslo 3 /2003 Obec Bludov na základ usnesení zastupitelstva obce ze dne 29.9.2003, podle 29 odst. 1 písm. O) bod 1. zákona. 133/1985 Sb. o po ární ochran, ve zn ní pozd

Více

Psychiatrická nemocnice ( lé ebna):

Psychiatrická nemocnice ( lé ebna): Psychiatrická nemocnice ( lé ebna): Psychiatrická nemocnice je léka ské za ízení, které se zam uje p evážn na lé bu závažných duševních onemocn ní. Psychiatrické nemocnice se mohou lišit v metodice a postupu

Více

A Kluby Č R Výro č ní zpráva 2007

A Kluby Č R Výro č ní zpráva 2007 A Kluby R Výro ní zpráva 2007 Obsah Poslání Slovo úvodem Poskytované slu by A Poradna Kontaktní centrum Následná pé e Pomoc v krizi Linka d v ry Internetová Poradna Krizová intervence Svépomocné terapeutické

Více

Efektivita kariérového kou ování

Efektivita kariérového kou ování Efektivita kariérového kou ování Anotace Sylvie Navarová P ísp vek prezentuje provedený výzkum mezi áky st edních kol v oblasti jejich volby st ední koly a pov domí o dal ích mo nostech studia i zam stnání.

Více

U ivatelská p íru ka

U ivatelská p íru ka U ivatelská p íru ka k eearth aplikaci pro prohlí ení vrt a dal ích geologicky dokumentovanýc h objekt z databáze GDO v informa ním systému GS-Geofondu ( íjen 2008) eearth systém umo uje u ivatel m prohlí

Více

Výro ní zpráva Volno, o.s. 2012

Výro ní zpráva Volno, o.s. 2012 Výro ní zpráva Volno, o.s. 2012 Poslání: Podpora pe ující rodiny tak, aby dít nebo osoba s postižením i nadále žila v rodin a zárove byl umožn n d stojný život pe ující osob i celé rodin. Obsahem innosti

Více

Základní kola pro t lesn posti ené, Opava, Dostojevského 12. PREVENTIVNÍ PROGRAM KOLY kolní rok 2012/2013

Základní kola pro t lesn posti ené, Opava, Dostojevského 12. PREVENTIVNÍ PROGRAM KOLY kolní rok 2012/2013 Základní kola pro t lesn posti ené, Opava, Dostojevského 12 PREVENTIVNÍ PROGRAM KOLY kolní rok 2012/2013 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE Název a adresa koly, pro kterou platí tento MPP Základní kola pro t lesn posti

Více

prakticky ešit firemní situace a využít t chto poznatk pro svoje profesionální zam ení.

prakticky ešit firemní situace a využít t chto poznatk pro svoje profesionální zam ení. 7.25 Pojetí vyu ovacího p edm tu Aplikovaná ekonomie Obecné cíle výuky Aplikovaná ekonomie Cílem p edm tu je prohloubení základních ekonomických dovedností propojením znalostí a dovedností získaných studiem

Více

Obecný cíl vyu ovacího p edm tu

Obecný cíl vyu ovacího p edm tu 7.18 Pojetí vyu ovacího p edm tu Ekonomika Obecný cíl vyu ovacího p edm tu Cílem p edm tu ekonomika je umožnit žák m osvojit si základy ekonomického myšlení a obchodn -podnikatelských aktivit, orientovat

Více

Vzd lávací oblast : lov k a sv t práce Vyu ovací p edm t: lov k a sv t práce - okruh p stitelské práce a chovatelství

Vzd lávací oblast : lov k a sv t práce Vyu ovací p edm t: lov k a sv t práce - okruh p stitelské práce a chovatelství Vzd lávací oblast : lov k a sv t práce Vyu ovací p edm t: lov k a sv t práce - okruh p stitelské práce a chovatelství Charakteristika p edm tu Vzd lávací obsah: Základem vzd lávacího obsahu p edm tu lov

Více

NÁVRH KONCEPCE DAL ÍHO ROZVOJE ARCHIVU BEZPE NOSTNÍCH SLO EK S VÝHLEDEM NA P TILETÉ OBDOBÍ ANTONÍN KOSTLÁN

NÁVRH KONCEPCE DAL ÍHO ROZVOJE ARCHIVU BEZPE NOSTNÍCH SLO EK S VÝHLEDEM NA P TILETÉ OBDOBÍ ANTONÍN KOSTLÁN NÁVRH KONCEPCE DAL ÍHO ROZVOJE ARCHIVU BEZPE NOSTNÍCH SLO EK S VÝHLEDEM NA P TILETÉ OBDOBÍ ANTONÍN KOSTLÁN P edkládaný návrh koncepce dal ího rozvoje Archivu bezpe nostních slo ek (ABS) s výhledem na dobu

Více

1) CHCEME, ABY RADNICE - M

1) CHCEME, ABY RADNICE - M petice-za-zmenu-pravidel_050509.doc PETICE A POŽADAVKY ob an M stské ásti Praha 3 za zm nu pravidel prodeje byt ve IV. etap privatizace byt a na podporu prohlášení Ob anského sdružení ŽIŽKOV (NEJEN) SOB

Více

Statistika pro geografy. Rozd lení etností DEPARTMENT OF GEOGRAPHY

Statistika pro geografy. Rozd lení etností DEPARTMENT OF GEOGRAPHY Statistika pro geografy Rozd lení etností DEPARTMENT OF GEOGRAPHY Faculty of Science Palacký University Olomouc t. 17. listopadu 1192/12, 771 46 Olomouc Pojmy etnost = po et prvk se stejnou hodnotou statistického

Více

Etický kodex zam stnanc Centra pobytových a terénních sociálních služeb

Etický kodex zam stnanc Centra pobytových a terénních sociálních služeb Etický kodex zam stnanc Centra pobytových a terénních sociálních služeb Zb ch Preambule Každý zam stnanec organizace je povinen dodržovat a ctít zákonnost všech postup a rovný ístup ke všem fyzickým i

Více

Sociální pojišt ní migrujících ob an EU

Sociální pojišt ní migrujících ob an EU ESKÁ ESKÁ SPRÁVA SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPE ENÍ Sociální pojišt ní migrujících ob an EU Milan Novotný metodik SSZ HK Hradec Králové, 28.2.2012 Lidé na prvním míst ESKÁ ESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPE ENÍ

Více

VNIT NÍ SM RNICE 1)PRO ZADÁVÁNÍ NABÍDKOVÝCH ÍZENÍ 2)PRO EVIDENCI A ZADÁVÁNÍ VE EJNÝCH ZAKÁZEK MALÉHO ROZSAHU

VNIT NÍ SM RNICE 1)PRO ZADÁVÁNÍ NABÍDKOVÝCH ÍZENÍ 2)PRO EVIDENCI A ZADÁVÁNÍ VE EJNÝCH ZAKÁZEK MALÉHO ROZSAHU VNIT NÍ SM RNICE 1)PRO ZADÁVÁNÍ NABÍDKOVÝCH ÍZENÍ 2)PRO EVIDENCI A ZADÁVÁNÍ VE EJNÝCH ZAKÁZEK MALÉHO ROZSAHU OBEC TY KOLY ÁST I Úvodní ustanovení LÁNEK 1 edm t úpravy Tato sm rnice upravuje zp sob a postup

Více

Finan ní ízení projekt

Finan ní ízení projekt Finan ní ízení projekt Jaká témata budou probrána v rámci prezentace: Jak pracovat s rozpo tem projektu Jak sledovat harmonogram projektu Jak na finan ní plán projektu Zdroje informací P íru ka pro adatele

Více

Analýza aktivit student v e-learningových kurzech

Analýza aktivit student v e-learningových kurzech Ingrid NAGYOVÁ Ostravska Univerzita v Ostrave, eská Republika Analýza aktivit student v e-learningových kurzech Úvod Informa ní výchova je proces p ípravy a vzd lání lov ka v oblasti informa ní a po íta

Více

Motivace sv. enc. Martina Clausová. Brno, 3.-4.

Motivace sv. enc. Martina Clausová. Brno, 3.-4. Motivace sv enc Martina Clausová Obsah 1. Úvod 2. Motivace 3. Psychologie 4. as 5. Desatero vychovatele 6. Hra 7. Zajímav mavá literatura 8. Shrnutí a diskuse 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. Motivace Motivace

Více

kolní vzd lávací program

kolní vzd lávací program 1 Mate ská kola Brno, Sýpka 26a, p ísp vková organizace Sýpka 26a/796 613 00 Brno kolní vzd lávací program Vydala : Mo ická Lenka editelka koly Vypracoval kolektiv mate ské koly Platnost od 1. 9. 2007

Více

EVROPSKÁ UNIE Vydání dodatku k Ú ednímu v stníku Evropské unie 2, rue Mercier, L-2985 Luxembourg Fax: (352) 29 29 42 670

EVROPSKÁ UNIE Vydání dodatku k Ú ednímu v stníku Evropské unie 2, rue Mercier, L-2985 Luxembourg Fax: (352) 29 29 42 670 EVROPSKÁ UNIE Vydání dodatku k Ú ednímu v stníku Evropské unie 2, rue Mercier, L-2985 Luxembourg Fax: (352) 29 29 42 670 E-mail: mp-ojs@opoce.cec.eu.int Informace & on-line formulá e: http://simap.eu.int

Více

Odpov di na dotazy uchaze k ve ejné zakázce. 59/2012-17-27. Digitalizace dokumentace Léka ské posudkové služby SSZ, vyt žování a konsolidace dat

Odpov di na dotazy uchaze k ve ejné zakázce. 59/2012-17-27. Digitalizace dokumentace Léka ské posudkové služby SSZ, vyt žování a konsolidace dat Kde nalezneme barevn rozlišené druhy dokument ke zpracování, ovšem k dispozici máme pouze b dokumenty p ílohy.1. Myslíte si, že bych Vás mohl poprosit o barevnou p ílohu.1.? edm tem pln ní je pouze ernobílé

Více

P íloha k ú etní záv rce za rok 2 0 0 9

P íloha k ú etní záv rce za rok 2 0 0 9 P íloha k ú etní záv rce za rok 2 0 0 9 P íloha je zpracována v souladu s vyhlá kou. 500/2002 Sb., kterou se provád jí n která ustanovení zákona. 563/1991 Sb., o ú etnictví, ve zn ní pozd j ích p edpis,

Více

Prezentace. Ing. Petr V elák 6. b ezna 2009

Prezentace. Ing. Petr V elák 6. b ezna 2009 Prezentace Ing. Petr V elák 6. b ezna 2009 1 OBSAH OBSAH Obsah 1 Úvodní slovo 3 2 P íprava prezentace 4 2.1 Jak prezentace ned lat........................ 4 2.1.1 Kontrast písma a pozadí...................

Více

Výstupy ze sch zky rodi a u itel dne 30.8.2011

Výstupy ze sch zky rodi a u itel dne 30.8.2011 Výstupy ze sch zky rodi a u itel dne 30.8.2011 Sch zky se zú astnilo 7 zástupc rodi, len KRPŠ, paní editelka, celý pedagogický sbor mimo jedné u itelky a paní vychovatelka družiny. P vodní plán byl, aby

Více

Všeobecné obchodní podmínky pro předplatné Literárních novin vydavatelství Litmedia, a.s.

Všeobecné obchodní podmínky pro předplatné Literárních novin vydavatelství Litmedia, a.s. Všeobecné obchodní podmínky pro předplatné Literárních novin vydavatelství Litmedia, a.s. 1. Obecná ujednání 1.1. Tyto V eobecné obchodní podmínky pro dodávku ti t ných periodik formou p edplatného upravují

Více

Metodika zp sobilých výdaj Monitorovací zprávy. Finan ní ízení

Metodika zp sobilých výdaj Monitorovací zprávy. Finan ní ízení Metodika zp sobilých výdaj Monitorovací zprávy Finan ní ízení OBSAH 1. Metodika zp sobilých výdaj Zdroj informací: P íloha. 8 PP P Metodika zp sobilých výdaj pro ROP SV 2. Monitorovací zprávy Zdroj informací:

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 11. 4. 2013.j.: 25008/ENV/13 ZÁV R ZJIŠ OVACÍHO ÍZENÍ podle 10d zákona. 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní

Více

Ref R or ef my pr my o lidi NE proti lidem oti Otev Ote ř v ete oč o i č Kampaň ČMKOS

Ref R or ef my pr my o lidi NE proti lidem oti Otev Ote ř v ete oč o i č Kampaň ČMKOS Reformy pro lidi NE proti lidem Otevřete oči Kampa MKOS 6 l í Jaromíra DRÁBKA První le Teorii, e privatizace povede ke zvý ení d chod, prosazovala v polovin 90. let také Sv tová banka. Teorie se v praxi

Více

Jazykový rozbor 2 - ešení

Jazykový rozbor 2 - ešení Jazykový rozbor 2 - ešení Varianta A hem okupace se mnozí ob ané podíleli na protifašistickém odboji, který vyjad oval jejich bytostný odpor v i fašismu. (všechny následující úkoly se týkají tohoto souv

Více

TRAVELCOM ZLEPŠENÍ KOMPETENCÍ ROM A MIGRUJÍCÍCH OSOB V OBLASTI MARKETINGU A OBCHODU ZA Ú ELEM ZLEPŠENÍ JEJICH P ÍSTUPU A SETRVÁNÍ NA TRHU PRÁCE

TRAVELCOM ZLEPŠENÍ KOMPETENCÍ ROM A MIGRUJÍCÍCH OSOB V OBLASTI MARKETINGU A OBCHODU ZA Ú ELEM ZLEPŠENÍ JEJICH P ÍSTUPU A SETRVÁNÍ NA TRHU PRÁCE TRAVELCOM ZLEPŠENÍ KOMPETENCÍ ROM A MIGRUJÍCÍCH OSOB V OBLASTI MARKETINGU A OBCHODU ZA Ú ELEM ZLEPŠENÍ JEJICH P ÍSTUPU A SETRVÁNÍ NA TRHU PRÁCE Obecný cíl: Zlepšit kompetence využívání marketingu k podpo

Více

o místním poplatku za provoz systému shromaž ování, sb ru, p epravy, t íd ní, využívání a odstra ování komunálních odpad

o místním poplatku za provoz systému shromaž ování, sb ru, p epravy, t íd ní, využívání a odstra ování komunálních odpad OBEC ÚSTÍ Obecn závazná vyhláška. 1/ 2012 o místním poplatku za provoz systému shromaž ování, sb ru, p epravy, t íd ní, využívání a odstra ování komunálních odpad Zastupitelstvo obce Ústí se na svém zasedání

Více

PRAVIDLA PRO PRODEJ BYTOVÝCH DOM

PRAVIDLA PRO PRODEJ BYTOVÝCH DOM PRAVIDLA PRO PRODEJ BYTOVÝCH DOM ve vlastnictví eské republiky - p íslušnosti hospoda ení Ministerstva obrany eské republiky a p ísp vkové organizace Správa vojenského bytového fondu Praha (dále jen Pravidla

Více

Pomáháme uskute ovat Vaše obchodní sny.

Pomáháme uskute ovat Vaše obchodní sny. Pojišt ní D&O Allianz Protect Pomáháme uskute ovat Vaše obchodní sny. Pojišt ní D&O poskytuje pojistnou ochranu p ipravenou na míru len m výkonného vedení spole nosti. Kdekoliv na sv t. Allianz - stojíme

Více

schopností tento ád hledat a poznávat. ochrany p írody v R. Hlavním cílem p edm tu je napomáhat zájmu žák o trvale udržitelným rozvoji, vést je k úct

schopností tento ád hledat a poznávat. ochrany p írody v R. Hlavním cílem p edm tu je napomáhat zájmu žák o trvale udržitelným rozvoji, vést je k úct 6.25 Pojetí vyu ovacího p edm tu Ekologie a životní prost edí Obecné cíle výuky p edm tu Ekologie a životní prost edí P edm t Ekologie a životní prost edí a jeho výuka je koncipována tak, aby žáka vedla

Více

P IDRU ENÁ KOLA UNESCO R VÝRO NÍ ZPRÁVA ZA KOLNÍ ROK 2009/2010

P IDRU ENÁ KOLA UNESCO R VÝRO NÍ ZPRÁVA ZA KOLNÍ ROK 2009/2010 P IDRU ENÁ KOLA UNESCO R VÝRO NÍ ZPRÁVA ZA KOLNÍ ROK 2009/2010 Charakteristika kol ACADEMIA MERCUII je st ední kola, která integruje t i studijní obory: Gymnázium, Ekonomické lyceum a Cestovní ruch. kola

Více

Slovo pro rodi e! N kolik nabídnutých otázek Také jste už slyšeli v ty o zodpov dném p ístupu k rozhodování p i volb povolání u žák kon ících

Slovo pro rodi e! N kolik nabídnutých otázek Také jste už slyšeli v ty o zodpov dném p ístupu k rozhodování p i volb povolání u žák kon ících Brozura A5.indd 1 8.9.2010 7:20:19 Slovo pro rodi e! N kolik nabídnutých otázek Také jste už slyšeli v ty o zodpov dném p ístupu k rozhodování p i volb povolání u žák kon ících povinnou školní docházku?

Více

OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ A HAVARIJNÍ PLÁNOVÁNÍ V PRAXI A VE VÝUCE

OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ A HAVARIJNÍ PLÁNOVÁNÍ V PRAXI A VE VÝUCE OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ A HAVARIJNÍ PLÁNOVÁNÍ V PRAXI A VE VÝUCE Ladislav Karda Abstrakt: Ochrana obyvatelstva, v d ív jší terminologii civilní ochrana/obrana a k ní p istupující krizové a havarijní

Více

Zpracování dokumentací p írodních limit využití území Jihomoravského kraje

Zpracování dokumentací p írodních limit využití území Jihomoravského kraje Zpracování dokumentací p írodních limit využití území Jihomoravského kraje Úvod RNDr. Josef Glos, RNDr. Ji í Kocián AGERIS. s.r.o. Je ábkova 5, 602 00 Brno Tel., fax.: +420 545241842-3, e-mail: josef.glos@ageris.cz,jiri.kocian@ageris.cz

Více

stránka 1 celkem 40 - ob anská sdružení po 1. 1. 2014

stránka 1 celkem 40 - ob anská sdružení po 1. 1. 2014 stránka 1 celkem 40 - ob anská sdružení po 1. 1. 2014 stránka 2 celkem 40 zákon. 83/1990 Sb. o sdružování ob an ve zn ní pozd jších p edpis - zvláštní zákon (má p ednost p ed OZ) zákon. 40/1964 Sb. ob

Více

Zakázka bude pln na b hem roku 2014 a v následujících 48 sících od uzav ení smlouvy.

Zakázka bude pln na b hem roku 2014 a v následujících 48 sících od uzav ení smlouvy. OD VODN NÍ VE EJNÉ ZAKÁZKY Služba na zajišt ní provozu a expertní podpory datové sít Od vodn ní ve ejné zakázky pro ú ely p edb žného oznámení Od vodn ní ú elnosti ve ejné zakázky obsahuje alespo Popis

Více

EVROPSKÁ UNIE Vydání dodatku k Ú ednímu v stníku Evropské unie 2, rue Mercier, L-2985 Luxembourg Fax: (352) 29 29 42 670

EVROPSKÁ UNIE Vydání dodatku k Ú ednímu v stníku Evropské unie 2, rue Mercier, L-2985 Luxembourg Fax: (352) 29 29 42 670 EVROPSKÁ UNIE Vydání dodatku k Ú ednímu v stníku Evropské unie 2, rue Mercier, L-2985 Luxembourg Fax: (352) 29 29 42 670 E-mail: mp-ojs@opoce.cec.eu.int Informace & on-line formulá e: http://simap.eu.int

Více

ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA

ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA VE EJNÁ NABÍDKA POZEMK UR ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA. 95/1999 Sb., O PODMÍNKÁCH P EVODU ZEM D LSKÝCH A LESNÍCH POZEMK Z VLASTNICTVÍ STÁTU NA JINÉ OSOBY, VE ZN NÍ POZD JŠÍCH P EDPIS (DÁLE JEN ZÁKON

Více

Návrh koncepce rozvoje Archivu bezpe nostních slo ek s výhledem na p tileté období po stránce projektové, personální i ekonomické

Návrh koncepce rozvoje Archivu bezpe nostních slo ek s výhledem na p tileté období po stránce projektové, personální i ekonomické Návrh koncepce rozvoje Archivu bezpe nostních slo ek s výhledem na p tileté období po stránce projektové, personální i ekonomické Souhlasím se zve ejn ním návrhu koncepce na webových stránkách Archivu

Více

Prodej skla a materiálu ve Skalici

Prodej skla a materiálu ve Skalici XII. Domácí veletrh TGK ve Skalici Vá ení p íznivci a p átelé barevného a jiného skla, TGK-technika,sklo a um ní s.r.o. Skalice 230 CZ 471 17 Skalice u.lípy dovolujeme si Vás pozvat na ji XII. Domácí veletrh

Více

Akce náboru a formy propagace st edních škol loni a letos. Studie ob anského sdružení Než zazvoní

Akce náboru a formy propagace st edních škol loni a letos. Studie ob anského sdružení Než zazvoní Akce náboru a formy propagace st edních škol loni a letos Studie ob anského sdružení Než zazvoní 30. b ezna 2015 Pr zkum st edních škol Tento dokument shrnuje, jak probíhal nábor student na st ední školy

Více

EHLED OSV za rok 2013 vykonávajících pouze hlavní SV

EHLED OSV za rok 2013 vykonávajících pouze hlavní SV Zadání pro programátory ehled o p íjmech a výdajích OSV za rok 2013, i nasazení verze zpracující p ehled o p íjmech a výdajích za rok 2013 upozornit na projetí dávkového programu v N_UDRZBA pro vy len

Více

Pravidla lezení ve skalních oblastech eské republiky

Pravidla lezení ve skalních oblastech eské republiky Pravidla lezení ve skalních oblastech eské republiky lánek 1 Úvod (1) Pravidla lezení ve skalních oblastech eské republiky (dále jen Pravidla ) se vztahují na horolezeckou innost provozovanou na lezeckých

Více

Výro ní zpráva o innosti školy. Školní rok 2008/2009

Výro ní zpráva o innosti školy. Školní rok 2008/2009 Základní škola, Tachov, Petra Jilemnického 1995 Výro ní zpráva o innosti školy Školní rok 2008/2009 1. Základní údaje o škole 2. P ehled obor vzd lávání 3. P ehled pracovník školy 4. Údaje o p ijímacím

Více

P ÍPRAVY NA HODINU MATEMATIKA

P ÍPRAVY NA HODINU MATEMATIKA Modernizace výuky v rámci odborných a všeobecných p edm t st ední školy. íslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/01.0021 P ÍPRAVY NA HODINU MATEMATIKA Tyto p ípravy na hodinu jsou spolufinancovány Evropským sociálním

Více

ZNALECKÝ POSUDEK . 3254/08. O cen nemovitostí zapsaných na LV. 552 pro katastrální území Podskalí II, obec Klu enice, okres P íbram.

ZNALECKÝ POSUDEK . 3254/08. O cen nemovitostí zapsaných na LV. 552 pro katastrální území Podskalí II, obec Klu enice, okres P íbram. ZNALECKÝ POSUDEK. 3254/08 O cen nemovitostí zapsaných na LV. 552 pro katastrální území Podskalí II, obec Klu enice, okres P íbram. Objednatel posudku: Ú el posudku: Mgr. Martin Slavata soudní exekutor

Více

Znalecký posudek. Záv re né zprávy firmy SaNo CB s.r.o.

Znalecký posudek. Záv re né zprávy firmy SaNo CB s.r.o. Znalecký posudek Záv re né zprávy firmy SaNo CB s.r.o. Monitoring obsahu As, Cr, Ni v zeminách a podzemní vod v prostoru pískovny H rka u Plané nad Lu nicí Brno, duben 2011 ZNALECKÝ POSUDEK. 044 02/2011

Více

KOLNÍ VZD LÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZD LÁVÁNÍ

KOLNÍ VZD LÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZD LÁVÁNÍ KOLNÍ VZD LÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZD LÁVÁNÍ kolní vzd lávací program Základní koly Senice na Hané, i kov 300 2. CHARAKTERISTIKA KOLY 2.1. Úplnost a velikost koly Základní kola v Senici na Hané existuje

Více

Účinnost e-learningu při výuce Logistiky v bakalářském studijním programu na VOŠ Ekonomické ve Zlíně. Ing. Lucie Novotná

Účinnost e-learningu při výuce Logistiky v bakalářském studijním programu na VOŠ Ekonomické ve Zlíně. Ing. Lucie Novotná Účinnost e-learningu při výuce Logistiky v bakalářském studijním programu na VOŠ Ekonomické ve Zlíně Ing. Lucie Novotná Bakalářská práce 2010 ABSTRAKT Bakalá ská práce zpracovává oblast e-learningu,

Více

Do 48 m síc od platnosti a ú innosti smlouvy

Do 48 m síc od platnosti a ú innosti smlouvy OD VODN NÍ VE EJNÉ ZAKÁZKY ve ejné zakázky pro ú ely p edb žného oznámení ú elnosti ve ejné zakázky obsahuje alespo Popis pot eb, které mají být spln ním ve ejné zakázky napln ny. Popis p edm tu ve ejné

Více

3.3. Začlenění průřezových témat

3.3. Začlenění průřezových témat 1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.

Více

Archivní fond eského horolezeckého svazu

Archivní fond eského horolezeckého svazu Archivní fond eského horolezeckého svazu I. ízení fondu, správa a umíst ní Archivní fond HS je založen rozhodnutím Výkonného výboru eského horolezeckého svazu, o.s., v souladu s ustanovením 3 odst. 2 písmeno

Více

1. Identifika ní údaje Název ŠVP: Školní vzd lávací program ZŠ speciální - U íme se pro život, j.: ZŠ/130/2010 (ze dne 16. 7.

1. Identifika ní údaje Název ŠVP: Školní vzd lávací program ZŠ speciální - U íme se pro život, j.: ZŠ/130/2010 (ze dne 16. 7. 1. Identifika ní údaje Název ŠVP: Školní vzd lávací program ZŠ speciální - U íme se pro život, j.: ZŠ/130/2010 (ze dne 16. 7. 2010) edkladatel: Základní škola a Mate ská škola, Tachov, Petra Jilemnického

Více

PRACOVNÍ INSPEKCE. Organizace, práva a povinnosti. www.arbeitsinspektion.gv.at

PRACOVNÍ INSPEKCE. Organizace, práva a povinnosti. www.arbeitsinspektion.gv.at P R A C O V N Í I N S P E K C E P R A C O V N Í I N S P E K C E P R A C O V N Í I N S P E K C E P R A C O V N Í I N S P E K C E P R A C O V N Í I N S P E K C E P R A C O V N Í I N S P E K C E P R A C O

Více

edm t a p sobnost vyhlášky

edm t a p sobnost vyhlášky O b e c S v i t á v k a Obecn závazná vyhláška. 2/2004 kterou se stanoví provoz systému shromaž ování, sb ru, p epravy, íd ní, využívání a odstra ování komunálních odpad a místní poplatek za provoz tohoto

Více

Komunikace zdravotník s onkologickými pacienty. Libuše Kalvodová Interní hematoonkologická klinika FN Brno lkalvod@fnbrno.cz

Komunikace zdravotník s onkologickými pacienty. Libuše Kalvodová Interní hematoonkologická klinika FN Brno lkalvod@fnbrno.cz Komunikace zdravotník s onkologickými pacienty Libuše Kalvodová Interní hematoonkologická klinika FN Brno lkalvod@fnbrno.cz Komunikace je základním atributem a pot ebou každého živého tvora. Jako spole

Více

Finan ní mechanismy EHP/Norska

Finan ní mechanismy EHP/Norska Finan ní mechanismy EHP/Norska Podpora zemí EHP a Norska je ur ena na projekty rozvoje a spolupráce neziskových organizací, výzkumných institucí a subjekt ve ejného i soukromého sektoru. Mezi prioritní

Více

KEA 2009/2010. pr m rný percentil ADGHV. sekunda Analýza dovedností a tematických ástí - matematika. T_G3_MA Po et respondent : 31/278

KEA 2009/2010. pr m rný percentil ADGHV. sekunda Analýza dovedností a tematických ástí - matematika. T_G3_MA Po et respondent : 31/278 KEA 29/21 sekunda Analýza dovedností a tematických ástí - matematika t ída 7. ro níky gymnázií 1 9 8 86 83 78 79 77 83 pr m rný percentil 7 6 5 4 63 3 2 1 81 78 59 75 72 78 74 Celek aritmetika geometrie

Více

U ivatelská p íru ka

U ivatelská p íru ka RC modely automobil Porsche Cayman Mercedes-Benz SL65 AMG Lamborghini Aventador BMW X6 U ivatelská p íru ka 1/8 Obsah Úvod... 3 Obsah balení... 3 P ed prvním pou itím... 3 D le ité informace t kající se

Více

GEODÉZIE ENGINEERING s.r.o. Mezinár.výzkumné laserové centrum ELI Hrdlo ezská 21/31, 19000 Praha 9, tel: +420 284 810 346

GEODÉZIE ENGINEERING s.r.o. Mezinár.výzkumné laserové centrum ELI Hrdlo ezská 21/31, 19000 Praha 9, tel: +420 284 810 346 GEODÉZIE ENGINEERING s.r.o. Mezinár.výzkumné laserové centrum ELI Hrdlo ezská 21/31, 19000 Praha 9, tel: +420 284 810 346 Dolní B ežany email: geopraha@geopraha.cz, web: www.geopraha.cz Projekt m ení posun

Více

Nová forma výuky adaptivní e-learning

Nová forma výuky adaptivní e-learning Kate ina KOSTOLÁNYOVÁ Ostravska Univerzita v Ostrave, eská Republika Nová forma výuky adaptivní e-learning Dnešní spole nost lze popsat p ívlastky informa ní, digitální, spole nost celoživotního vzd lávání,

Více

Kde hlavu složit Katalog táborových základen a kluboven Pionýra a pionýrských skupin

Kde hlavu složit Katalog táborových základen a kluboven Pionýra a pionýrských skupin Pionýr Kde hlavu složit Katalog táborových základen a kluboven Pionýra a pionýrských skupin Kde hlavu složit Katalog táborových základen a kluboven Pionýra a pionýrských skupin Pionýr, Je objevitel nových

Více

PRO PLNÝ ŽIVOT 2008 FOR THE FULL LIFE 2008

PRO PLNÝ ŽIVOT 2008 FOR THE FULL LIFE 2008 PRO PLNÝ ŽIVOT 2008 Sborník referát mezinárodní konference v nované problematice pomoci sluchov postiženým student m v p íprav a vlastním studiu na vysoké škole FOR THE FULL LIFE 2008 Proceedings of international

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka modern

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka modern St ední pr myslová škola strojnická Olomouc, t.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka modern Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 P írodov dné

Více

Smlouvy o poskytnutí ve ejné finan ní podpory z rozpo tu m sta. 29/23/4405/14

Smlouvy o poskytnutí ve ejné finan ní podpory z rozpo tu m sta. 29/23/4405/14 Smluvní strany: Smlouva o poskytnutí ve ejné finan ní podpory z rozpo tu m sta 29/23/4405/14 1. Poskytovatel m sto Uherský Brod Masarykovo nám. 100, 688 17 Uherský Brod, zastoupeno: Patrikem Kun arem,

Více

Základní kola Velké Pavlovice okres B eclav, p ísp vková organizace. Nám stí 9.kv tna 46/2, 691 06 Velké Pavlovice

Základní kola Velké Pavlovice okres B eclav, p ísp vková organizace. Nám stí 9.kv tna 46/2, 691 06 Velké Pavlovice Základní kola Velké Pavlovice okres B eclav, p ísp vková organizace Nám stí 9.kv tna 46/2, 691 06 Velké Pavlovice KOLNÍ VZD LÁVACÍ PROGRAM Z VELKÉ PAVLOVICE ( VP pro základní vzd lávání) OBSAH: 1. IDENTIFIKA

Více

Podpora cykloturistiky v eské republice se zam ením na Kraj Vyso ina

Podpora cykloturistiky v eské republice se zam ením na Kraj Vyso ina Vyso ina Tourism, ísp vková organizace Podpora cykloturistiky v eské republice se zam ením na Kraj Vyso ina Tomáš ihák, Vyso ina Tourism Konference Budování cyklotras v NSK Nitra, 22. 8. 2012 6.9.2012

Více

57/2001 Sb.m.s. SD LENÍ Ministerstva zahrani ních v cí (NEW YORK 6. ÍJNA 1999) (P EKLAD)

57/2001 Sb.m.s. SD LENÍ Ministerstva zahrani ních v cí (NEW YORK 6. ÍJNA 1999) (P EKLAD) 57/2001 Sb.m.s. SD LENÍ Ministerstva zahrani ních v cí Ministerstvo zahrani ních v cí sd luje, že dne 6. íjna 1999 byl v New Yorku p ijat Op ní protokol k Úmluv o odstran ní všech forem diskriminace žen.

Více

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE. Zpracování generel a pasportizace areál ve správ KSS LK

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE. Zpracování generel a pasportizace areál ve správ KSS LK ZADÁVACÍ DOKUMENTACE podle zákona. 137/2006 Sb., o ve ejných zakázkách, v platném zn ní (dále jen zákon) v rámci zjednodu eného podlimitního ízení pro ve ejnou zakázku na slu by: Zpracování generel a pasportizace

Více

Krizové a Kontaktní centrum Pod slune níkem VÝRO NÍ ZPRÁVA 2012

Krizové a Kontaktní centrum Pod slune níkem VÝRO NÍ ZPRÁVA 2012 ˇ ˇ Krizové a Kontaktní centrum Pod slune níkem VÝRO NÍ ZPRÁVA 2012 Obsah Úvod 2 1. Informace o organizaci 3 2. 2.1. 2.2. 2.3. 2.4. 2.5. 2.6 2.7 2.8 2.9 Kontaktní centrum Poslání Cíle Zásady poskytované

Více

AGERIS s.r.o. Výzva k podání nabídky

AGERIS s.r.o. Výzva k podání nabídky AGERIS s.r.o. Je ábkova 5 602 00 BRNO Výzva k podání nabídky do výb rového ízení na dodavatele interních kurz ve firm AGERIS s.r.o. Registra ní íslo projektu: CZ.1.04/1.1.02/35.01529-1 - 1.0 Název zakázky

Více

VL 5 výstupní písemná práce

VL 5 výstupní písemná práce VL 5 výstupní písemná práce Jméno autora: Mgr. Alena Dole ková Datum: 11.6.2010 Ur eno pro: 5. ro ník ZŠ Vzd lávací oblast: lov k a jeho sv t Vyu ovací p edm t: Vlastiv da Tematický okruh: Výstupní písemná

Více

Záv re ný ú et obce. finan ní hospoda ení obce ty koly v roce 2014 O: 00508519

Záv re ný ú et obce. finan ní hospoda ení obce ty koly v roce 2014 O: 00508519 Záv re ný ú et obce ty koly finan ní hospoda ení obce ty koly v roce 2014 O: 00508519 ( 17 zákona. 250/2000 Sb., o rozpo tových pravidlech územních rozpo, ve zn ní platných p edpis ) Údaje o obci : Adresa

Více

Hlasy mlad ch. Vst íc rozmanitosti ve vzd lávání. Evropská agentura pro rozvoj speciálního vzd lávání

Hlasy mlad ch. Vst íc rozmanitosti ve vzd lávání. Evropská agentura pro rozvoj speciálního vzd lávání Hlasy mlad ch Vst íc rozmanitosti ve vzd lávání Evropská agentura pro rozvoj speciálního vzd lávání V této zpráv jsou shrnuty prezentace a v sledky Evropského sly ení pro mladé lidi se speciálními vzd

Více

Než za nete vypl ovat tiskopis, p e t te si, prosím, pokyny. P IZNÁNÍ. k dani z p íjm právnických osob

Než za nete vypl ovat tiskopis, p e t te si, prosím, pokyny. P IZNÁNÍ. k dani z p íjm právnických osob dz_dppo0_.pdf Než za te vypl ovat tiskopis, p e t te si, prosím, pokyny. Finan nímu ú adu v, ve, pro 0 Da ové identi ka ní íslo 0 Identi ka ní íslo 0 Da ové p iznání ádné dodate né D vody pro podání dodate

Více

Sm rnice rady m sta. 2 /2014 Metodika zadávání ve ejných zakázek malého rozsahu

Sm rnice rady m sta. 2 /2014 Metodika zadávání ve ejných zakázek malého rozsahu Sm rnice rady m sta. 2 /2014 Metodika zadávání ve ejných zakázek malého rozsahu Zpracoval Vydal Ji í Rangl Rada m sta Planá nad Lu nicí Po et stran 12 Po et p íloh 8 Schválil Originál ulo en Elektronická

Více

Koncepce HS. Obsah. Koncepce byla vypracována na základ usnesení valné hromady HS konané dne 21.3. 2009 a schválena valnou hromadou HS dne 27.3.

Koncepce HS. Obsah. Koncepce byla vypracována na základ usnesení valné hromady HS konané dne 21.3. 2009 a schválena valnou hromadou HS dne 27.3. Koncepce HS Koncepce byla vypracována na základ usnesení valné hromady HS konané dne 21.3. 2009 a schválena valnou hromadou HS dne 27.3. 2010 Obsah KONCEPCE HS... 1 OBSAH... 1 1. ÚVOD... 2 1.1. Informace

Více

MOODLE ODER MAHARA E-PORTFOLIO, DAS IST HIER DIE FRAGE!

MOODLE ODER MAHARA E-PORTFOLIO, DAS IST HIER DIE FRAGE! MOODLE ODER MAHARA E-PORTFOLIO, DAS IST HIER DIE FRAGE! Ilona Bourová, Šárka Zikešová Univerzita Pardubice, Jazykové centrum Pardubice ilona.bourova@upce.cz, sarka.zikesova@upce.cz Abstrakt P ísp vek se

Více

ádost o vystavení krycího listu

ádost o vystavení krycího listu ádost o vystavení krycího listu Vypl uje KPaCHP o.s. Do lo dne: íslo KL: Podpis OPCH: KL vystaven dne: Platný do: Velký: St ední: Toy: Trpasli í: Bílý: erný: Hn dý: ervený: Aprikot: St íbrný: erný s pálením:

Více

ACADEMIA MERCURII SOUKROMÁ ST EDNÍ KOLA, S.R.O. 547 01 NÁCHOD, SMI ICKÝCH 740 VÝRO NÍ ZPRÁVA ZA KOLNÍ ROK 2011/2012

ACADEMIA MERCURII SOUKROMÁ ST EDNÍ KOLA, S.R.O. 547 01 NÁCHOD, SMI ICKÝCH 740 VÝRO NÍ ZPRÁVA ZA KOLNÍ ROK 2011/2012 ACADEMIA MERCURII SOUKROMÁ ST EDNÍ KOLA, S.R.O. 547 01 NÁCHOD, SMI ICKÝCH 740 ASPnet UNESCO Tel./fax: +420 426 893 E-mail: info@academiamercurii.cz, ptackova@academiamercurii.cz VÝRO NÍ ZPRÁVA ZA KOLNÍ

Více