V tomto c ısle DOBRODRUZ STVI HUCKLEBERRYHO FINNA

Transkript

1 H o r o l e z e c k y c a s o p i s s e e r o c e s k eh o r e g i o n u V YDA VA HOROLEZECKY ODDIL CAO DE CIN Rocnık 3, cıslo 3 Brezen 2001 DOBRODRUZ STVI HUCKLEBERRYHO FINNA Mark Twain ě Byly tam nejak knihy. Jedna se jmenoala Poutnıkoa cesta; byla o muzi, ktery opustil sou rodinu, ale nerıka se nı proc. Obcas jsem si nı docela hodne cetl. Jejı obsah byl zajımay, ale nebylo snadn mu porozumet š V tomto c ısle Co noe ho CAO Dˇcın Mont Aiguille Na raty Setka nı s Fidelem Castrem Salesioa ys ina Noe cesty Strıpky Oke nko HK Varnsdorf C eka na s a dalsıě CAO News 1 Le Mont Aiguille, m, Dauphin, Francie

2 Co noe ho CAO De cın? Informace z oddılo ho de nı. JirıChara Predseda CAO Dˇcın Praidelna clenska schuzka oddılu probehla e stredu 7. é nora 2001 restauraci Za etrem. Program é noroč schuze byl na sledujıcı: - CAO News (Redakcnı rada) - C lenskč zna mky C HS (rozda ny zna mky na letosnı rok) - Prijetı noych clenudo oddılu - Schuze VK Valna hromada C HS - Spra ci skalnıch oblastı - informace - Pruodce Bela (Cestr) - Plaecky maraton (prelozen termın z na neurcito) - Dotaznık ö prıpraa mimora dnčho cısla CAO News. Dornı dodaatel kra snych fotografiı Jarda Uher prinesl na schuzi jako zdy noč fotografie z lezenı, Jaromır Pospısil na m trochu tajemne ozna mil, ze pokud sechno yjde, chysta se na dobrodruznou cestu do Peru, do Tater se chystali neza isle na sobe Honza Hora k a Karel Belina s J rgem Nesheidou, pripraili jsme nekolik yjezdu do zda lenejsıch oblastı ö Suchych skal, Dubskych skal atd. O etsine probehlych akcıch najdete zmınky tomto cısle CAO News. Na prıstı schuzi budeme krome jinčho pripraoat HOCYBOJ 2001 ö poza nı na schuzku prijal Milan Mysık. Samozrejme Mont Aiguille - sedmydi Dauphiná, nedostupna hora, klenot Vercorsč Mont Aiguille se nası literature mnoho nedoctete, prestoze zdola nı hory je obecnˇ oznacoa no, jako zaca tek alpinismu. Nejdelsı zmınka je Messneroˇ cla nku knize Chrise Boningtona Slane ystupy: žv roce 1492, roce, kdy Krys tof Kolumbus objeil Ameriku, ystoupila na rchol Mt. Aiguille skupina asi deseti z oldn ru pod edenım s ho elitele. Onım elitelem byl Antoine de Ville a neylezl na rchol z lastnıho rozmaru, nybrz na rozkaz samotn ho francouzsk ho krale Karla VIII. Na rcholu pobyl s celou druz inou ne kolik dnı a rchol pozde ji popsal, jako nejpodiuhodne jsıa nejkrasne jsımısto, kam kdy kroc ila noha c loe ka.ó 500 let po tomto slane m proystupu, ystoupil stejnou cestou i sam Reinhold Messner a nes etril na adresu proystupcu a cesty cha lou. Ani na internetu nenı o Aiguille mnoho informacı. Nˇkolik fotografiı a obecny popis ctyr kolmych stˇn, ktere stoloou horu torı - pouze tˇzke cesty, casto elice nebezpecne, seernı stˇna je pak oznacena jako mısto, kam krocı pouze seberazi. O norma lnı cestˇ sak same superlatiy: elkolepa cesta preaznˇ kalitnım a penci, plotny, spa ry, traerzy a mısty preisle komıny... Vystup na Mont Aiguille si cenı mnozı lezci. Tˇchto par informacı stacilo k nas emu pene mu rozhodnutı, abychom se pokusili ystoupit na Mont Inaccessible - Horu nedostupnostiů i my. Nezapomen - prıstıoddıloa schu zka CAO Decın se bude konat e stredu, restauraci Za e trem Decıne Skrabkach od hodin. Prijž mezi nas i TY!!! J Mont Aiguille Hora nedostupnosti JirıChara CAO DŠcın i z n ı Francie nemusı nutnˇ znamenat pouze Verdon, Buoux, Calanques a dalsı notoricky zna me oblasti. Jen 50 km jiznˇ od hlanıho mˇsta Alpů Grenoblu se rozprostıra jeden z nejˇtsıch prırodnıch parku Francie, ktery ma kromˇ nespornych kra s jednu dalsı nezanedbatelnou prednost, a sice soji neporus enost, neboú sem turisticky ruch jes tˇ nedorazil. Tento park se jmenuje Vercors a je souca stı Dauphine skych Alp. A co sem prila kalo roce 1998 na s? CAO Decın se chysta k odjezdu za perlou Vercors. Foto Maru ska Dra stoa 4. zarı 1998 odjızdıme z Dˇcına pres Teplice a Louny, kde nabıra me dalsıho kamara da. Je nas celkem 6 a jedeme dˇma auty. Spojenı udrzujeme ysılackami. Po celou cestu nas proa zı huste lija ky. V noina ch ycha zı den odjezdu cla nek, nˇmz Ministersto zahranicı aruje obcany pred nastˇou Saojskych alp. Nic pozbudie ho, kromˇ nası ule a na lady. Prnˇ se obroska skalnı jehla objeı asi 40 km pod Grenoblem po prae stranˇ, ysoko nad pohorım, ktere lemuje cestu. Tento pohled nezna me, ale hned je nam jasne, ze nic jine ho to nemuze byt. Pomalu stoupa me po sta le uzsıch ulicka ch, zaˇr je toren uz jen s tˇrkoou cestou. Jsme na prostorne pasece, prımo pod ň chatnou siluetou Mont Aiguille. Kousek nad nami parkuje nˇkolik aut s francouzskymi lezci, jinak je zde lidupra zdno. A co je nejdulezitˇjsı - neprsı. CAO News 2

3 Ve 4.00 hod yrazıme e trech na prnı pruzkum okolı. Je zde mnoho cest, sechny jsou znacene, ale za dna nakonec neede pod JZ stˇnu, kde by mˇla byt Normale route. Stoupa me tedy prımo zhuru prıkrym sahem, porostlym rıdkym listnatym lesem. Po des tıch je puda rozmokla, chyta me se korenu a ˇticek abychom neuklouzli dolu, kde e tmˇ nˇkde pod na mi hucı horsky potok. S prnımi paprsky slunce jsme pod stˇnou. Neypada tak odmıtaˇ, jako z ň dolı, presto neıme, kde zacıt. Zkousıme lezt strmym komınem asi e stredu stˇny. Lezenı kolem 4 stupnˇ, ale ska la dost la maa bez moznosti jis tˇnı. Po trech necelych de lka ch dole za me na polici, kudy ede eidentnˇ nˇjaka cesta. Vcha zıme do rozlehle ho labyrintu komınu a ˇzı a sta le stoupa me az pod kolmou stˇnu, kterou ede cesta naznacena liniı nytu. Zacın a kra sne lezenı asi 5c. Po dou dalsıch de lka ch se zda, ze cesta k rcholu je oterena. Nad poslednım s tandem ede strme suúoe pole zhuru, klickujıc mezi obroskymi bloky a ˇzemi. Slanujeme dolu stejnou cestou, abychom zıtra ystoupili na rchol s ichni. Bohuzel dalsı den nas pri ystupu zastihl lija k. Zklama ni se racıme dolu, nas tˇstı odpoledne desú ustal. Jezdıme po okolı na horskych kolech a pla nujeme dalsı pokus nad lahinkou cerene ho ına mıstnı hospudce. Aby mˇla ska la dostatek casu yschnout, podnika me prıstı den dlouhou turu po nahornı plos inˇ Vercors, kterou zakoncujeme ystupem na nejyssı horu teto oblasti - Grand Veymont. Dalekohledem nedockaˇ zkouma me strme stˇny nedaleke Mont Aiguille. Vrchol nedostupn hory: žnejpodiuhodne jsıa nejkrasne js ımısto, kam kdy kroc ila noha c loe ka.ó Antoine de Ville Vrchol je opradu nadherne mısto. Je toren rozlehlou zlnˇnou loukou, dosloa posetou za cnymi druhy kˇtin - horci, omˇji, liliemi, protˇzemi a jinymi. Nenı zde za dny krız ani rcholoa kniha, zato mnozstı rcholoych muzıku a plaketa francouzske ho horolezecke ho sazu k pˇtiste mu yrocı prnıho ystupu. Fotıme a tocıme okolnı panora mata a procha zıme se bosı tou na dherou. Na dherna pr ıroda na rodnıho parku Vercors cestou na nejyssıhoru oblastiů Grand Veymont. Je streda 9. zarı 1998 a my jsme opˇt e trech pod na stupem. Zbylı kamara di se rozhodli pro MTB. Mıstnı lezci na m uka zali, kudy ede klasika. Cesta, kterou jsme lezli minule, je mnohem noˇjsı a taky tˇzsı. Zaca tek Normale route je ıce leo JZ stˇnˇ, u elike ho kruhu. Zpru lezeme plotnou k dlouhe mu zebru, na jehoz konci zacın a dlouhy traerz zajis tˇny oceloym lanem. Z prostorne jeskynˇ cesta pokracuje lezenım po lamae, ale snadne ska le k zaca tku dalsıho odorone ho traerzu. Ten nas doedl az pod ň stı dlouhe ho komına, mısty preisle ho, ale opˇt jis tˇne ho oceloym lanem. Po nˇkolika de lka ch idıme nad hlaami trsy tra a konecnˇ take slunce. Jsme na rcholu 2089 m. ysoke ho Mont Aiguille. Na rcholu Mont Aiguille, , Zden ek Vaishar, JirıCha ra, Jirı Kudrna c. Hora na s ucha tila nejen sojıkra sou ale i sou historiı Sestupuje se bužto norma lkou, nebo je mozne slanit, coz je mnohem rychlejsı i bezpecnˇjsı, zhledem k mozne mu pa du kamenu. Na stup ke slanˇnı je od rcholoe plakety. Slanoacı kruhy se musı hledat, ale cesta je dobre patrna. Pro bezpecne slanˇnı je nutne pouzıt dˇ padesa timetroa lana. Vystup na Mont Aiguille uskutec nili dne : JirıHouba Chara, JirıKudrna Kudrnac a Zdene k Vajsharo Vaishar z horolezeck ho klubu CAO De cın. Technick zazemıtorili: Milan Drasta z Loun, Ladisla Freiberg z Teplic a Jan Josef Paliec z De cına. Jes te par slo k t to oblasti obecne. Vercors je prırodnı park s panensky cistou a ciilizacı nedotcenou krajinou. Je toren majesta tnı a znes enou a pencoou nahornı planinou protkanou kanony, jeskynˇmi a horskymi prameny. Jsou zde rozsa hla nalezis tˇ fosiliı a za cnych bylin. Na se si prijdou jak ysokohors tı turiste, yznaaci horske cyklistiky, jeskynari (je zde propast Gouffre Berger hluboka 1140 metru - prnı jeskynˇ hlubsı jak 1 km..) tak i horolezci. Nad esnickami Chichiliane, Gresse a Clelles se CAO News 3

4 kromˇ Mont Aiguille tycı dalsı apencoe s tıty a ň tesy: Deux- Soeurs, Rochers du Parquet, Glandasse i nejyssı z nich - Grand Veymont 2341 m.n.m. na nichz zanechali stopy mıstnı lezci. Na ň zemı cele ho parku platı samozrejmˇ prısny zakaz rozdˇla a nı ohnu, ta borenı, sbıra nı zkamenˇlin apod. (jednotna pokuta ,- FRF), ale pod hranicı parku je mozno taborit te mˇr sude. V okolnıch esnicka ch je naıc nˇkolik polopra zdnych kempu s perfektnım za zemım. Mont Aiguille je skutku neobykla hora. Zcela osamocenˇ se tycı jako perla obroske ho na rodnıho parku Vercors az do ys e 2089 m. Jejı rchol je toren rozsa hlou tranatou plos inou porostlou za cnymi druhy bylin a casto byl popisoa n, jako nejpodiuhodnˇjsı a nejkra snˇjsı mısto, kde kdy stanula noha cloˇka. Podnebı je zde e znamenı horke ho slunce Stredomorı, takze i pozdˇ na podzim si zde prıjemnˇ zalezete. Obtıznost Normale route na Mont Aiguille je PD+ (odpoıda 3 s nˇkolika 4 mısty). Vys ka stˇny je 300 m, de lka ystupu je asi 600 m. Ostatnı cesty jsou od 5c a tˇzsı. Jsou dobre zajis tˇny nyty ale yplatı se zıt sebou sadu stoperu. V nˇkterych partiıch stˇny je a penec silnˇ narus eny a cesty se sta ajı nebezpecnymi. Prilba a dˇ 50ti metroa lana na sestup jsou nutnostı. Dulezita telefonnı cısla: Horska za chranna sluzba: (33) PredpoˇŽ pocası: (33) Informacnı kancelar: (33) Spra a parku Vercors (33) Zde je c lanek z Decınsk ho denıku: Hora nedostupnosti zdola na dec ınskymi horolezci. M Vystup ě norma lkouš ede leou ca stı osetlen steny. Obtıznost PD+. ont Inaccessible neboli Hora nedostupnosti - tak je prezdıa na uz po staletı elkolepa neprıstupna a pencoa jehla na jihoza padˇ Francie - Mont Aiguille. 9. zarı 1998 stanuli na jejım rcholu tri clenoe horolezecke ho oddılu CAO Dˇcın. Druzsto e slozenı Jirı Cha ra, Jirı Kudrnaca Zdenˇk Vaishar zolilo pro suj ystup cestu prnıch dobyatelu hory. V roce 1492 zarıdilů zdola nı hory francouzsky kra l Karel VIII, kdyz na rchol rozkazem yslal skupinu zoldne ru pod edenım Antoine de Villa. Pˇtset let pote ystoupil touto cestou na pama tku proystupcu Reinhold Messner, ktery jako prnı muz planety zdolal s ech 14 osmitisıcoych rcholu. Zlea stojıcı: Milan Dra sta, Ladisla Freiberg, JirıKudrna c; podr epu: Jan Paliec, Zdenek Vaishar. V pozadımont Aiguille. Cesty edoucı na rchol hory jsou znacnˇ nebezpecne, zhledem k elmi narus ene mu a penci. Na seernı stranˇ je po zrıcenı cele ca sti stˇny mısto hodne snad jen pro seberahy. Norma lnı cesta ede slozitym klickoa nım labyrintem JZ stˇny a dnes uz nepredstauje pro horolezce yrazny proble m. Ve s ka le francouzske ho hodnocenı obtıznostı ystupu, ktera soucasnosti koncı stupnˇm 8c+, je cesta hodnocena stupnˇm 4 a zahrnuje sobˇ exponoane lezenı po s ikmych skalnıch plotna ch, lezenı spa r a preislych komınu, dlouhe traerzy stˇnou i stoupa nı po neprıjemnˇ rozbitych policıch, kde hrozı pa d kamenu. Sestup je mozny stejnou cestou ale pra ˇ pro ysoke nebezpecı ň razu od padajıcıch kamenu se yuzıa sestup slanˇnım. Jiznı Francie je pro mnoho nas ich lezcu pritazlia mnozstım sˇtozna mych oblastı, kde se formoali nejlepsı horolezci sˇta, as ak oblast okolı prekra sne ho parku Vercors je prekapiˇ pro ˇts inu z nich mıstem naprosto nezna mym. Nepodarilo se na m dokonce zjistit, zdali jiz nˇjacı C es i pred na mi na ň chatny rchol Mont Aiguille ystoupili. CAO News 4

5 Setka nıs Fidelem Castrem S PETR ZIPPICH STE PA N CAO DE CIN tojım na terase pred hotelem Sliezsky Dom. Bubenıkoi a Pilipoi te dobˇ bylo deset let, chodili do pionyra a byli zornı. Je kra sny zimnı ecer, tak kolem dea te. Dıam se na nebe, na Grana tou Vezu. Mimodˇk pohle dnu do lea a zjisúuji, ze na terase nejsem sam. U stropu blikala jedna ze trech za roek zapraseny lampˇ, socialisticky s lendria n, dneska to nenı o moc lepsı. U stˇny stojı ysoka postaa bez cepice, plnoous a khaki uniforma. Lea ruka zasunuta za opaskem a praou rukou potahoal z cigarety, cekal bych doutnık. C umım jako puk. C tyri metry edle mne stojı prnı tajemnık komunisticke strany, predseda la dy, rchnı elitel ozbrojenych sil, neomezeny soudruh Fidel Castro. Pozdrail jsem, na pozdra odpoˇdˇl. Za dna ochranka, za dna spolecnost, trcel tam sam a kouril. Mˇl jsem takoe nutka nı, zna te to, mˇ se chce nˇco rıct, ja bych nˇco rek. Zna m s panˇlsky jednu holou ˇtu: la rana saltaů, prekladu, za ba skace. To jsem mˇl sto chutı na nˇj ypa lit abych mu zleps il na ladu.v tu chıli mˇ ho bylo lıto, presnˇ jako kul plotˇ. Co je do dikta tora, ktery nema okolo sebe gurelu, nerecnı, nerozhoduje o lidech a jejich osudech. A to bych ho ra d idˇl tež ecer Gerlachoske m sedle, jak se sam hrabe snˇhem k Velicke mu plesu. Byl by hajzlu i z celou sojı reolucı. Jak se panacek dostal na Sliezskaců? Vecer ho priezli ga zem inkognito, ra no mˇl zastrelit kamzıka a na poledne uz mˇl byt u nˇjake ho pomnıku. Jes tˇ ze jsem nerekl tu holou ˇtu, mısto kamzıka by odpra skl mˇ a to za poburoa nı reolucionare. Kamzık nebo horolezec, yjde to nastejno.obi daja sa s krabu kdˇsi po kota roch. Ani dosku na horolezeckom cintorınˇ by som nˇmal, lebo bych nˇzahynul slanu horolezcku smrúou. Leda ze by mˇ prihra bli k tomu pomnıku co mˇl Fidel nas tıit. Pilip s Bubenıkem jsou uz doma. Kuba ns tı horolezci (jestli tam nˇjacı jsou) take, na El Capa to majı oproti nam co by kamenem dohodil, ale slany reoluciona ro je ochra nı od burzoaznıch rtochu. Las ranas saltasž, zaby skac ouý N OkolıBorne : SALESIOVA VYSINA STANISLAV EMINGR HO BOREN e kazdy zna tuto malou, nebo jak presnˇ definuje lezecky pruodce, strednˇ elkou oblast mıstnıho yznamu s kratsımi ystupy. Pro lezce jenz tra ı ˇts inu se ho olne ho casu nas ich ci sasskych pıskocoych oblastech je tato stroha definice zaa dˇjıcı. Zkra tka je to jedna ˇtsı skalka (s ys kou ystupu od 10 do 18m) a shluk skalnıch bloku, ci spıse balanu ó boulderu, ktere se honosı hrdym nazem Skalnı mˇstoů (ys ka ystupu od 2,5 do 10m). No a pra ˇ bouldery, uz ne co by pojmem pro balan, ale pro kategorii horolezecke ho sportu, se tato oblast proslaila i za hranicemi regionu. Prıstup na Letohra deků, jak je Salesioa ys ina tez nazya na, byl popsa n lezeckych pruodcıch a casopisech (kniznˇ, na internetoych stra nka ch i casopise Montana). Z Oseka u Duchcoa po zlute turisticke znacce nebo po trase naucne stezky, popr. po silnici edoucı na Dlouhou Louku. Z druhe strany, tj. od Litınoa, je nejlepsı prıstup z konecne autobusu MHD c. 13 Loucne. Dale po silnici smˇrem na Osek a od rozcestnıku lesem po zlute turisticke znacce az ke skala m. Zdejsı skalnı ň tary jsou ukryty e stare m smısene m lese, prımo pod hradbou Krus nych hor. Jsou toreny elmi penym kremencem a umoznujı ystupy sech stupnu obtıznosti. K lezecke historii je treba ue st, ze prnı zna me cesty ykonal 70-tych letech osecky lezec O. Gregus. Dalsı lezecka aktiita prisla po roce 1980, kdy postupnˇ znika elke mnozstı cest a boulderu ( roce 1985 jich bylo cca 100). Z autoru, kterı se nejıce podıleli na jejich zniku to byl predesım (tehdy) mıstnı lezec Sla a Hrkal a dale pak predstaitel druhe (tz. litınoske ) skupiny - Mıra Hrabal. V te dobˇ zacınajı oblast nas tˇoat take prednı pıskocoı lezci, napr. Jirı Slaık a dalsı, kterı prele zajı ty nejtˇzsı line, ktere do te doby znikly a torı noe. Bohuzel nˇktere z nich uz nebude mozne nikdy prele zt. V roce 1985 se totiz podarı jiste mu sılenciů CAO News 5

6 pomocı trhainy odstrelit ca st skalnıho bloku e Skalnım mˇstˇ a tım zanikajı hned tri cesty, z toho jedna patrıcı te dobˇ k nejtˇzsım (tz. Maglajzoa hrana). V soucasne dobˇ tato mala, ale lezecky zajımaa oblast prozıa noe ozienı. Bˇhem nˇkolika minulych let se podarilo doplnit fixnı jis tˇnı u nˇkterych cest. Bohuzel s proedenım tohoto jis tˇnı by asi clen bezpecnostnı komise elkou radost nemˇl ó jedna se o syste m Bˇlinu ha ků, bohuzel z tencıho materia lu nez Karel bˇznˇ pouzıa. Da le se podarilo uprait nastupy nˇkterych cest tak, aby nehrozilo zranˇnı po padu na ostre hrany balanu. Vznikajı noe, jes tˇ tˇzsı bouldery (hlanˇ traerzy). Aby byla informace k teto oblasti ň plna je nutne se jes tˇ zmınit o cesta ch (iz text a obra zek nıze) a zerejnit ň daj asi nejdulezitˇjsı, kterym je seznam nejblizsıch obcerstoenů. Takze Oseku muzeme doplnit ydanou energii restauraci u autokempu nebo zajımaˇ res ene m interie ru restaurace C erny orelů. Pricha zıte-li, resp. odcha zıte-li z druhe strany, tj. od Litınoa, nebudete tez stra dat. Na konecne Loucne jsou hned da hodne objekty. Mate-li hlad je tu restaurace U Tys eru, prela da -li zızen, zachra nı as Ans ajbaů zana te z Pinı pohotoost. Ta i samotna skalnı oblast je yznacena na mapˇ KCT ó Krus ne hory ó Teplicko, mˇrıtku 1 : Na mapce je oznac eno ne kolik ybranych, klasickych cest: 9a) Varianta - U nik na zduch 6, N. jako 9), pozdˇji plotnou leo od hrany n.. 10) Zapomenuta cesta ) Uc noska ) Praa plotna - 5, (2 rt. ha ky) 13) Prostrednı plotna (Jardoa) - 5+, (2 rt. ha ky) 14) Lea plotna - 4+, (1 rt. ha k) 15) Poslednı SKALNIMESTO (spıs e MESTECKO) Ne kter klasick ystupy: A) Pra sknutı bic em - 5+ B) Spa ra - 4. C) Krec oa - 6. D) Hokejka E) Vzpomınka na Sakala - 5. F) Fajfka - 6. (1 rt. ha k + 1 na rcholu, ys ka stˇny 10 m) Vybrane boulderoe ystupy si je mozne prohle dnout nebo sta hnout na internet. adrese: Podobne znˇnı cla nku, ktery je doplnˇn o historii (nelezeckou) a podrobnˇjsı popis prıstupu najdete na noych oddıloych sta nka ch HO Boren: Jelikoz ca st tohoto cla nku bude souca stı doplnˇne ho lezecke ho pruodce pro SZ C echy, budu rad za jake koli pripomınky a doplnujıcı informace k teto oblasti a nejen k nı. Samozrejmˇ take k oblastem spraoanych HO Boren. Pro informaci to jsou Boren, Zlatnık a Francka hora Ceske m stredohorı (mimo ra mec i Racó Hradis tˇ u Habrı) a Krus nych hora ch oblast Kapucın a Ska ly nad Jezerım. Dale bych chtˇl yzat prostrednictım tohoto casopisu s echny, kterı majı informace o cesta ch, popr. ı o noych (lezeckych) oblastech Krus nych hora ch nebo Ceske m stredohorı, ktere nebyly publikoa ny lezecke m pruodci pro SZ C echy (ydal HK Chomuto 1999) ó jako prıklad muzu ue st Litochoice (Porta Bohemica), skalky okolı Oseka, Vlcı ka men ad. Hezk zaz itky z lezenıc i žpopolejzanıó, jak jsme pred xx lety bouldroanırıkali, preje s em Standa Emingr emingr.st@seznam.cz LETOHRA DEK SEVERNISTENA, ys ka ste ny je nejyssım mıste 12 m: 1) Traerzoa c. (Stara cesta) ) C elnı - jemnytraerz - 5, (1 rtany ha k) 3) Diretka - 5, (skoba) 4) Ha koac ka - 7, (2 rt. ha ky) 5) Pulnoc nı hrana - 4+, (1 rt. ha k) PR EVIS ( ys ka ste ny nejyssım mıste je 18 m) a PLOTNA : 6) Brızkoa hrana - 4+, (2 rt. ha ky) 7) Preis - (puodnı klas.vi A2) Plotna pod preis - 5+, (1 rt. ha k + 1 pod preisem) 8) Bılyklın (Komınoa spa ra) - 5+, (1 rt. ha k) 9) Tezka hrana - 6+, (3 rt. ha ky) S Jak to idím já Reakce na Petici za dojis te nıcest PAVEL KY SA BECHYNE PRAHA ouhlasım s dodatecnym osazoa nım kruhu do tech cest, kde jiz nelze pouzıt prırodnı prirozenč postupoč jistenı z duodu opotreboa nı ska ly (naprıklad utrzenč hodiny). S cım ale ubec nesouhlasım a nemuzu ani pochopit, jak to muze napadnout horolezce, ktery ma rad tento sport a prırodu, dodatecne dosazoat do starych cest dalsı stabilnı jistenı. Ma m pocit, ze tento napad znikl u lezcu, kterı na tyto cesty nemajı, ale chteli by je mıt prelezenč, jinak by to narusilo jejich ego (jiz jsem se s tımto jeem osobne setkal). Dokazi si predstait, co musı prozıat starsı lezec, ktery jiz neleze, ale ra d se obcas podıa do skal, aby si zazpomınal kdyz uidı e sč ceste pridanč jistenı. Ja bych se nemohl takočmu cloeku podıat do ocı. CAO News 6

7 Myslım si, ze pak nase pıskocoč ska ly ztratı sojı yjimecnost, kra su a ze skal se ytratı bojoy duch. A o to preci na m sem jde, nebo ne? Vzpomına m si, jak jsme minuly rok Adru ylezli s Palem Henkem cestu Celiba t za VIIb! na AbbČho od panu lezcu J.Housera, S.LukaskČho, P.Mocka a J.Pola ka. Prnı kruh byl hracka, pak preısek, spa ra a ö peklo. La may traerz a osolena hrana se stenkou. Museli jsme se s Palem nekolikra t ystrıdat, nez jsme zalozili asi osm smycek o prumeru 3 milimetry a dobyli rchol. Pritom jsme neusta le nada ali, ze tam nedali druhy kruh. Kdyz jsme zalistoali e rcholoč knızce zjistili jsme, ze jsme od roku 1981 tepre tretı, komu se ystup podaril. A ejhle, najednou jsme na druhy kruh zapomneli a hra l nas kra sny pocit. Kdyz si predstaım, ze by tam opradu druhy kruh byl, tak by se cesta zaradila mezi ostatnı VIIb a byla by bez zazitku. Ten pocit z dobytčho rcholu by byl é plne jiny a to by byla skoda. Vzdyý prae pro ten pocit a zyseny adrenalin lezemó Pridat ci nepridat? Na ilustracnım snımku je asi nejzna mejsıez Ostroe Cısar. Jako na mnoho jinych ezıi na tuto dominantu oblasti byl pr ida n kruh do cesty, kde puodne nebyl. Jedna se o Benkeho cestu (na snımku je lezec t to ceste asi metr nad dodatecnym kruhem). Dnes asi nejoblıbenejsı cesta na Cısar e... J O, TO JSEM JESTE PIL, aneb jak se lezlo kdyz piec ko stalo kac ku s edesat... V doba ch, kdy jsme se ıce druzili, biakoali a poseda ali po lezenı u ohnıcku e skalnım kra lostı, ypra ˇly se prıbˇhy lezcu. Mobiloa doba prıbˇhum nepreje. Vypra ˇnı se smrsklo na prijetı esemesky a prıbˇhy upadajı pomalu zapomenutı. Aby se tak nesta alo, k tomu by mˇla slouzit nas e rubrika s na zem ó Jo, to jsem jes tˇ pil, aneb jak se lezlo kdyz piecko sta lo kacku s edesa t. Nebojte se zerejnit soje ň lety, po le tech se sta ajı balza mem, ktery osˇzı horolezeckou, osmami ztyranou dus i. Zde a m nabızıme dalsıprıbeh: Na raty AUTOR: PETR STE PAN Psal se rok sedesa t osm. Sedıme po lezenı Sedmihorka ch hospudce. Zabaa pln m proudu, kytara zpe, r eci o tom, jak jsme si dnes zalezli na Dracıch skala ch. Malorohozeck piecko teklo proudem a cas letel jako o za od. Horolezci se zacali ytra cet do sych biaku. Ja nemel na narat ani pomyslenıjednak bylo tepre deset minut po pulnoci. Pio do me teklo jak do senkrony a debata o lezenınemela konce. ě Hele Zube, u nas musıs, - pane rchnıjeste da ňapa ky anebo tri, date si s nami, - mu-mu-musıs dolızt ke kruhu na prsa, rozumıs Zube na-na prsa, cha pes to jo, na prs š, ě Hele plesouneš, ě Nerıkej mi plesoune j-j-ja sem Lysina, rozumıs, odjakzia Lysina, jako to p-prı-prısloı, lysıhlado mu uerı.š ě He-hele Lysino, ja mam zızen jako prase, nerıkej na prsa pr ece se nezabiju.š ě Vidıs Zube co delas - pane rchnınoej ubrus a de pia.š Hospodskej na m do tretice uz ubrus neymenil, ale yhodil na s en. Na obloze se odehra al ďkaz, kdy se mesıc dostane mezi slunce a zem, k zemi je prira ceny sou neosetlenou stranou a my ho neidıme, je noe cili nesıtı, a to jako na potoru zrona teš. Tma by se dala kra jet. Zub nekam zapadl a ja se dal na pochod. Praou ruku ma m ytrcenou pred sebe a ukazoa kem si ukazuji smer a capımi kroky kra cım kupr edu a tak zpet a na jednu stranu a na druhou. ě Do pr, to na ledıby taky mohly posypat. Au do pr.š. Prst narazil do sloupu u cesty a zacal nat kat kloubu. Protoze ma m rumoou anest zii, tak bolest necıtım. No to bude zıtra, lastne dneska, lezba. Cıtım, jak upada m do jak hosi prıjemn ho stau, asi spa nek. ě Co, co je, kde to jsem?š Pohl dnu do nebe - tma, naprao naleo - tma, pod sebe - tma. Ja asi oslep, nenıdiu po ty kor alce, blbost. Pro Krista pa na, ja ty ozralosti ylezl na ez, no jasne, ja sedım na rcholu. Leha m si na bricho a nohou zkousım sma trat pod sebe co to jde, nic, kolem dokola zduch. Musım pockat az se rozednısnad pro me nekdo yleze. Na sobe ma m kraňasy a cerenou p r oku, jeste ze ji ma m, cerenci! Ty bundy jsme s Jirkou neda no usili, taha me je do skal uz teš, protoze se tesıme na zimu. Mezi na mi, za dny za zrak, perız nı leze semi smery, ale teš se hodı. Sta cım se do klubıc ka jako pes a opet upada m do limbu. ě Mlady pane, mlady paneš, slysım z da lky, nekdo do mne sňoucha jakousi tycı. ě Mlady pane, nenıa m neco?š Otıra m oci, slunce sıtıa okolo mne stojıjak si star enky, jedna do mne pıcha hulkou. Co je zase tohle snım nebo bdım, sudicky nebo co? A jak tak mzoura m kolem sebe, zjisňuji ze sedım na elk m kameni uprostr ed cesty ke Kor ensk mu prameni a sudicky jsou cipern star da my, kter si jdou k prameni pro l ciou odu. Slusne je zdraım a lzu jim, ze tady ceka m na kamara dy lezce. Da micky se uculujıa cupitajızhuru po ceste, urcite si myslı s, zdyň nejsou cerejsı. A ten ka men na kter m sedım skutecne ypada jako rchol eze, ktery cumıasi metr z pısku. No cesty OD NASEHO DOPISOVATELE VLADISLAVA NEHASILA (VN) Vysoka Lıpa Daidu kamen - Rodeo VI. Steffen Konkol s druhy Rozporem podčl J hrany ke kruhu a prao hranou na rchol. CAO News 7

8 SUSKA SE. - Nic, co by sta lo za to, prohnat to bula remš STRIPKY Chytit si seho zlod je TISA 13. UNORA 2001 N e ň spˇs nym honem na zlodˇje skoncil praidelny lezecky ň terek Tise. Jirı Cha ra a Milan Cestr se ň tery ypraili po pra ci do Tise. Milan zal sebou male ho synka Ondru, proto se rozhodli le zt na ˇze Pod silnicıů, kam je to od auta nejblıze. Zaparkoali na spodnım parkois ti (Cha ru VW Passat Kombi) a zacali spokojenˇ oble zat jeden rchol za druhym. Z ˇtsiny ˇzı bylo na zaparkoane auto idˇt. Tˇsnˇ pred setmˇnım jim chybˇla uz jenom Naroznı stˇna ó bylo s koda nenapsat na rcholu Hora m zdar!, proto na nı jes tˇ rychlosti ybˇhli a pote se jiz po silnici pra telske m hooru raceli k autu. Kdyz od nˇj byli zda leni necelych 200 metru, zahle dli u ozu dinou postau. Aniz by se domlouali shodil Cha ra ze zad tˇzky kletr a nasadil smˇrem k postaˇ lehky klus. Chlapık zacal zrychloat a pak se dal do bˇhu. Zacala kra tka honicka. Kdyz se k nˇmu Cha ra zacal priblizoat, chlapık preskocil sodidla a naskocil do auta, e ktere m na nˇj cekal parúa k, rozsıtili dalkoa sˇtla a se skrıpˇnım pneumatik prudce yrazili a byli pryc. Stihli ukra st autora dio a Cestroi rifle ze zadnı sedacky. Jen nˇkolik terin dˇlilo chmata ka od ň plne ho a konecne ho yle cenı z chuti jes tˇ nˇkdy nˇco ukra stí Nejˇtsı zazitek z honicky mˇl os em maly Ondra. Celou cestu domu nemluil o nicem jine m a jes tˇ ra no, pri cestˇ do s kolky, se Milana ptal: Nema m a d zodeje, a ty ta to?ů Dlo hy, Siroky a Prade d. BUKOVA HORA UNOR 2001 J sou nˇkdy dny, ktere se tak casto neyskytujı. Jeden clen nası rodiny pracuje na Bukoe hore jiz 40 let a minuly ctrtek se stalo popre za tˇch ctyricet let, ze byla takoa iditelnost, kterou nikdo nepamatuje. "Norma lnˇ", tak trikra t do roka bya idˇt bouda na Lucnı a na Snˇzce pouhym okem a to prımo z cıle CAO casoky do rchu. Minuly ctrtek byly za Snˇzkou idˇt nˇjake s mouhy, a tak si pozoroatele prinesli dalekohled (nic moc - tak 10x) a co idˇli - to tu jes tˇ nebylo! Byl idˇt Pradˇd i s teleiznım ysılacem! JIRIKUDRNAC Deadesata l ta am definitine lezou krkem kdyz : 1. se pokousıte zadat heslo ze se ho pocıtace pra ci i doma na mikrolnnou troubu 2. posıla te kolegum edle u stolu zpra u pres ICQ, zda majı chuú jıt na pio, a oni odpoˇdı: "O.K., dej mi jes tˇ pˇt minut" 3. se chcete doolat se trıclenne rodinˇ a musıte yzkous et patna ct ruznych telefonnıch cısel 4. dennˇ pra ci hoorıte s lidmi z jine ho kontinentu, ale jes tˇ jste letos nemluili se sousedem 5. si koupıte noy pocıtac, mobil ci PDA, ktery je za necely tyden zastaraly 6. ztra cıte kontakt se symi pra teli a to jen proto, ze nezna te jejich e- mail a ztratili jste cıslo na mobil 7. uz nema te ubec tus enı, kolik stojı zna mka na dopis 8. ˇts inu tipu, co si ypra ıte s pra teli, zna te z nebo a m pris ly em od kamara du 9. ecer doma zednete telefon a predstaıte se automaticky jme nem spolecnosti, kde pracujete 10. se i doma pokoji snazıte yolat en pres nulu 11. jiz ctyri roky sedıte e stejne kancelari, ale as zamˇstnaatel jiz zmˇnil pˇtkra t se jme no 12. do pra ce i z pra ce chodıte za tmy a to i le tˇ 13. si jiz cele roky ybıra te doolenou z prescasu 14. zna te se dˇti predesım z fotografiı, ktere ma te zara moane na praconım stole 15. pri ctenı tohoto textu pokyujete hlaou a rıka te si: "To je presny" 16. a kromˇ toho premys lıte, komu to budete forwardoat... ( do Jakuba Kronoetra) W@P Mal nahl dnutıdo nedalek budoucnosti VLADISLAV NEHASIL W@P jsme jenom zkous eli na noe cesty, kdyz budou chodit informace o noych cesta ch tak tam budou - az dojdes pod stˇnu a uidıs noou cestu, tak lehce zjistıs za kolik je, kudy ede a kdo ji dˇlal. Zatım mobilnı telefony dostupne financnı relaci (pro ˇts inu z na s) tuto moznost nemajı, ale za 2-3 roky to bude mıt kazdy. CAO News 8

9 Sucheska ly 11. UNORA 2001 R ozespalı sedıme Milanoe aute, oknem sledujeme kuzely setla jak klouzou po ozoce a na cernč obloze bez jedinčho mracku idıme trpytič hezdy. Projızdıme Jabloncem a necha pae posloucha me hlasatelku, ktera se hla sı prımo z Jablonce s aktua lnı zpra ou a presedcie trdı, ze Jablonci pra e huste prsı. Hmm, asi jsme jinčm JablonciŠ Pod skalami jsme jeste za tmy. Na oddıloč schuzi na s totiz sechny ybla znil Karel Belina. Na jeho narh yjet e 3.00 hodiny rano jsme sice nepristoupili ale i tech 5.00 hodin bylo brzo. Ale to, co se delo potom, za to sta lo ö nadherny ychod slunce, na mrazou bılč louky a cerene ozarenč ska ly nad tım! Kra sny den a kra snč lezenı. Rozdelili jsme se do trı dojek a ylezli mnoho cest od ctyrek az po VIIc. Zaa hal, kdo nejel. Lezecka druzsta: Karel Belina ö Michal Sajgl, Jan Hora k ö Daniel H lzl, Jirı Cha ra ö Milan Cestr Caution against Viruses! Varoa nıpr ed nebezpecnym irem! MINISTERSTVO PRO MISTNIROZVOJ HOROLEZECTVI. V aroa nı, kterč rozhodne nelze bra t na lehkou a hu, se objeilo praidelnčm estnıku MMRH. Mezi uziateli fotoapara tu se zacal sırit elice nebezpecny ir, ktery napada fotoapara ty bez rozdılu znacek. Jeho destruktinı akce spocıa tom, ze mezi ami nafocenč snımky kla da ruznč dustojnost urazejıcı obra zky. Vir se sırı predesım kolektiech horolezcuale i mezi prıznici jinych extrčmnıch aktiit. Nası redakci se podarilo exklusine zajistit jeden infikoany negati. NejmČne urazliy obra zek am jako aroa nı predkla da me pricemz se predem omloua me za prıpadnč é jmy na psychice ci zdraı, kterč by a m mohl zpusobit: PostizenČmu majiteli napadenčho fotoapara tu (K.B.) jsme polozili nekolik ota zek: CAO News: Kdy se a m to pr ihodilo a jak jste to zjistil? K.B.: Zr ejme se to stalo, kdyz jsem na Bor ni nechal na chıli suj fotoapara t bez dozoru. Nic jsem sak netusil, az kdyz jsem si sel pro yolan fotografie. CAO News: Co na sledoalo? K.B.: Kdyz u prepa zky zjistili, pro ktery si jdu film, nekam zaolali a okamziku prijeli muzi z rychl ho nasazenı a fotografie mi nechteli ubec ydat ani uka zat. Tepre kdyz jsem jim predlozil prukazku horolezce a pojistenıod Alpenereinu, jednu fotografii mi z da lky uka zali. Predtım me jeste poza dali, abych si sundal bryle. Pry to tak bude lepsı. CAO News: Co jste uidel? K.B.: Byl to HNUS! Opradoy, nepopsatelny HNUS! Neco tako ho jsem ziote neidel. Dostat se to do rukou m zene, ihned se se mnou rozede. HNUS! CAO News: Chtel by jste neco zka zat nasim ctena rum? K.B.: Ano. NIKDY nespoustejte oci z foňa ku ani ho nikomu nepujcujte. Neım, kam ta technika speje CAO News: Dekujeme za rozhoor. Ska ly u Obroku 17. UNORA 2001 P ozna acı miniexpedice CAO se tentokra t ydala na pruzkum pıskocoych ezı Pod C apem, kterč spadajı do sirsı oblasti Dubskych skal s nazem Ska ly u Obroku. Shodou okolnostı byla tato lokalita jednou z mala sirokčm okolı, kde ten den nesnezilo ani neprselo. Vylezli jsme celkem deset nejlehcıch cest na deset ezı. Mnoho se techto koncina ch neleze ö na etsine z rcholujsme byli prnı lezci po 2 az 4 letech! Moc jsme se ale nediili ö eze jsou malč a utopenč hustčm lese, pıskoec je elice mekky a ani cesty, kterč by na s la kaly k prelezenı, jsme nenasli. Upozornenıpro prıpadn na stenıky: Uz kdyz jsme rano prijızdeli nas zastail muzık zelenč kamizolce a s lehkym é smeem nam sdelil, ze pokud zde zaparkujeme, najdeme auto s ypustenymi pneumatikami. Nelıbil se mu ani Zippichu jezecık Tomık a lastne ani my jsme se mu eidentne nelıbili. Presto jsme ho poslechli a uz zaparkoali e esnici. Netralo dlouho a z jednoho rcholu najednou idıme kolonu aut, jak si to sine po zaka zančýceste, zaparkuje uprostred lesa a z étrob yska kalo deet eselych mysliecku s flintickami pres ramena. Jen dıky nasemu charakteru nenasli sa priblizoadla na ra fcıchš (Charakternımi lezci byli: Milan Cestr, JirıCha ra, JirıKudrna c, Petr Stepa n, Zdenek Vaishar a charakternıpes Tom) Zeptali jsme se Pala Bechyne, jak se chysta na lezeckou sezonu: ě V zime se mısto lezenıenuji rodine, kterou m m lezeck m obdobızanedba a m. Postail jsem si doma malou stenku, a tak mohu cicit kazdy den aniz bych se tlacil telocicne za 70,- Kc a prijımal pohledy preklizka ru typu: Co tam u toho nejtu tak dlouho ymyslı, kdyz na to nema, tak aň jde tr noat jinam a nezdrzuje. Co naplat, z pıskar e pr eklizka re neudela s. Ale jednu stenu jsem si oblıbil, a to Chr ibsk. Jenze teš to ma m trochu z ruky (z Prahy. Pozn. redakce). Rozl zat se budu na Kamyku, kde Algena (Frantisek Mezera. Pozn. redakce) udelal pekn cesty. Pla nuji s Palem Henkem (on o tom jeste neı) par proystupu Tis, Jetr ichoicıch a Adru. Minuly rok jsme s klukama udelali Adru pet noych cest.š CAO News 9

10 GAME OVER Ve se m lednoe m, bohuzel poslednım, ň odnıku Montanˇ Filip Silhan napsal: Jak se zda, i prıs tım tisıciletıse poleze nejspıs zhuru, hlaou a rukama napr ed. Drzet se bude chytu a na stupy se bude stoupat. Dolu se i nada le bude scha zet, slan oat ci ě bejsdzampoatš. A osem padat. Na zule, na pıskoci, na a pne stejne jako na plastbetonu. Pujde to i nepujde. S tr ninkem budeme koncit abychom opet zacınali. Such konstatoa nıgame OVER zustane i nada le cernym humorem pozustalych. To prıpade, kdyz se obzla ste nezadarı, kdyz to takrıkajıc ě neyjdeš. Ano! I prıstım tisıciletıbude lezenısportem, e kter m je urcity krok neratny. Omyl, selha nı, chyba, kazdopa dne pruser. S pranım aby takoych fata lnıch kopancu bylo nikoli tomto tisıciletıani stoletı, ale tomto roce a t to sezone co nejm ne Filip Silhan (Filip Silhan zahynul Otzta lskych Alpa ch dne ) Tip pro uziatele PC OD NASEHO STAL HO ZPRAVODAJE JAKUBA KRONOVETRA (JK) Zajımay tip na opradu pˇkne sporice obrazoky a tapety na pozadı praconı plochy pris el od nas eho prazske ho zpraodaje. Vs echno jsou to obra zky s lezeckou te matikou. K sta hnutı jsou na weboych stra nka ch V search zadejte heslo climbing, oterete jeden lezecky obra zek a lee m hornım rohu se objeı nabıdka climbing on rocks 1-5. Prıjemne pokouka nı. VELKA CENA VARNSDORFU O L Y M P I J S K Y S P L H J TEXT A FOTO: JAROMIR POSPIS IL CAO DECIN 24. UNORA 2001 elikoz ım, ze nase prnı zlata olympijska medaile byla za splh na lane, tak e mne arnsdorfa ci zbudili se sojı akcı zedaost. Zaroen jsem oceka al neco jako horolezeckou recesi, takze jsem se klidne prihla sil jako za odnık. Rıkal jsem si, ze by to mohlo byt akora t tak na hranici mych moznostı. Teda ysplhat se bez prırazu do yse 8 metru. Jo, to jsem si jaksi neuedomil, ze se startuje ze sedu, to je hned minima lne o metr ıc. JakČ bylo moje prekapenı, kdyz jsem na mıste zjistil, ze to jsou regulčrnı a atraktinı za ody se sım sudy. Vcetne nasazenı hi-tech (elektronicky mereny cas cetne startoacıho cidla proti ulitym startum) a bourlič dia ckč kulisy. Bohuzel ani ta kulisa mi nepomohla. Az nahoru jsem to nedal, kluci mi zapsali 6 metru case nekolikana sobne delsım, nez mel ıtez. Neadı. Rozhodne se mi to lıbilo a zıskal jsem dalsı motiaci pro mucenı sč telesnč schra nky. Ceny ıtezum preda ala drzitelka zlatč olympijskč medaile (Londyn, 1948, druzsto gymnastek) Vera Ruzi ckoa. (Mala ukazka z neprebern ho mnoz stıobrazku na tomto sereru) Kde se doc tete o pripraoanych akcıch CAO Decın? Kromˇ kalendare akcı na prıslus ny rok, ktery je k dispozici na schuzıch CAO Dˇcın, se o pripraoanych akcıch muzete dozˇdˇt rubrice C eka nas (zhruba na jeden az da mˇsıce dopredu), na nas ich weboych stra nka ch a prıpadˇ potreby take na INFO kanalu kabeloe teleize. CAO News 10

11 OLYMPIJSKY SPLH VELKA CENA VARNSDORFU VY SLEDKOVA LISTINA 2001 Sponzor i za odu: HUDYsport - sı obchodus horolezeckym a outdooroym ybaenım Reika.cz Praha - staebnı spolecnost ZABAL Varnsdorf - komercnı a reklamnı potisk textilu Rudolf Kuranda, Varnsdorf ö elektromontaznı a za mecnickč pra ce Jarosla Noa k, Varnsdorf - klempırskč a yskoč pra ce SGT Pepper Club, Praha - reklamnı agentura TOS Varnsdorf - yroba obra becıch stroju Kategorie Dorostenky - rocnık 1985 é 1987 Por a dı PrıjmenıJm no delka lana 4,5 m Pokus Rocnı k Organizace Cas [s] Dorska Michaela 1985 SG Sokol Podebrady 8,06 8,60 8,06 2. Brza koa Kristyna 1986 SG Sokol Podebrady 9,82 9,82 11,16 Dorska Michaela 1985 SG Sokol Podebrady Kategorie Dorostenci - rocnık 1985 é 1987 Por a dı Prıjmenı Jm no d elka lana 8 m 25,77 25,77 X delka lana 4,5 m Pokus Rocnı k Organizace Cas [s] Kratochıl Daid 1985 SSK Palestra 6,23 7,33 6,23 2. Halamka Eduard 1985 HK Chribska 8,58 8,71 8,58 3. Feher Jan 1986 ZS U Nemocnice 12,36 12,36 X CAO slailo s. Valentina DECIN ó VINA RNA U TOMASE 14. UNORA 2001 S e drahe manzelky Alenu Vaisharoou, Alenu Andˇloou a Lenku Cha roou pozali na oslau sa tku s ech zamiloanych jejich manzele. Sate ho Valentina pak spolecnˇ oslaili noˇ oterene ina rnˇ U Tomase na Labske m na brezı Prıperi. V prıjemne m prostredı se popıjelo a zpomınalo na ruzne esele historky, ale nakonec se rec preci jen stocila na - lezenıí V y r o c ı B r e z e n brezna Io Jerabek alias Mysliec, CAO De cın 10. brezna Petra Kruschinoa, Teplice 11. brezna Lubos Jerabek, CAO De cın 15. brezna Jan Josef Paliec, CAO De cın 17. brezna Jarosla Uher, Lokomotia De cın 21. brezna Karel Kalibus Kruschina, Teplice 23. brezna Milan Littlebadman Spatenka, CAO De cın 27. brezna Zdene k Vajsharo Vaishar, CAO De cın Vsem oslaencum prejeme se nejlepsı, hodne zdraıa spokojenosti praci i rodinn m z iote!! d elka lana 8 m Kratochıl Daid 1985 SSK Palestra 16,62 16,62 X Halamka Eduard 1985 Chribska 22,55 22,55 X Kategorie Muzi - rocnık 1984 a starsı Por a dı Prıjmenı Jm no 1. Pola k Radim 1977 d elka lana 8 m Pokus Rocnı k Organizace Cas [s] SG Sokol 7,86 7,99 7,86 Podebrady 2. Feigl Stanisla 1960 HK Varnsdorf 12,25 12,25 13,37 3. Hofman Karel 1969 HK Varnsdorf 13,30 14,27 13,30 4. Haufert Arnost 1972 HK Varnsdorf 16,33 16,33 19,27 5. Melzer Erich 1970 HK Varnsdorf 17,26 17,26 19,52 6. Noa k Jarosla 1979 HK Varnsdorf 19,76 19,76 X 7. Sedlacek Jarosla 1948 HK Varnsdorf 28,63 28,63 X 8. Pospısil Jaromır 1953 CAO Důcın 6m 6m X Znate je? Panna Tato zajımaa cedicoa ˇzicka se jmenuje Panna podle hradu, ktery na tomto kopci sta al do poloiny patna cte ho stoletı. Dnes znˇj zbyly jen nepatrne zbytky zdia na cedicoe ska le nedaleko obce Trebusın. Proystup na Pannu uskutecnili roce 1999 Jirı Cha ra a Petr Stˇpa n prepadem ze sousednıho masıu. V rıjnu lonske ho roku se k Pannˇ ypraili jes tˇ s Karlem Bˇlinou a Michalem Sajglem ó chtˇli se pokusit o proystup pomˇrnˇ ysokou ň dolnı stˇnou. Bohuzel pro s patne podmınky ystup neuskutecnili. Kromˇ te to ˇzicky se nejblizsım okolı nacha zı nˇkolik dalsıch moznostı kratsıch proystupu na skalnı stˇny. CAO News 11

12 O KÉNKO HK VARNSDORF Z CHYSTANYCH AKCI HK VARNSDORF BR EZEN za od olympijskčm splhu, C esky poha r, Sokol Praha dle pocası lezenı nepıskocoych oblastech (Boren, Kamyk, Kozelka, atd.) indiidua lnı za jezdy do oblastı jiznı Francie a Ita lie DUBEN lezenı nepıskocoych oblastech (K nigshein, Boren, Vrabinec) lezenı na pısku Laba ku a Nemecku (dle pocası) V prubehu celčho roku moznost indiidua lnıch trčninku Boulder centru e sportonı hale. Nektera uedena data jsou bez za ruky, presnč kona nı akce bude cas upresneno. PraidelnČ schuze se konajı kazdy poslednı pa tek mesıci restauraci Hranicnı buk od 20:00 hod. Informace na tel.: 0413 / , , / C EKA NA S. KALENDA R AKCI CAO DECIN Nenı nutne yhrat ale zucastnit se Jiznı Francie ó za jezd do oblasti Baude 4 Ouro. HUDY sport Bˇzecky za od na Snˇzku, start hod. Mısto: Karpaczsky Obrı Dul. (Pasy s sebou.) Pora da ALPIN IV Praha. (Zapocıta a se do AP 2001) Info Cha ra Mirasu s ih. Cyklisticka akce pora dana Milanem Mysıkem Cyklisticka casoka na 100 km. Jarnı ca st. Info Uher, Cha ra Cyklisticka casoka do rchu. Jarnı ca st. Info Uher, Cha ra Hruba ska la. Za jezd do lezecke oblasti. Info Stˇpa n, Uher. U POZORNE NI PRO CLENY CAO DE CIN PRIS T IODDILOVA SCHÝZE SE BUDE KONAT VE STREDU 4. DUBNA 2001 V RESTAURACI ZA VE TREM. ZACATEK SCHÝZE JE OD 18:00 HOD. PRO C LENY REDAKC NIRADY CAO News OD 17:45 HOD. NA PROGRAMU BUDOU VYSLEDKY PROBE HLYCH SPORTOVNICH AKCI, INFORMACE Z LEZENI, PLAN NA PRIS T IME SIC, VELIKONOCE, HOCYBOJ, FOTOGRAFIE A MNOHO DALSIHO! MOZNA NAM KONEC NE POC ASI UMOZNIPOSEZENINA ZAHRADCEů. TESIM SE NA SETKANIS VAMI! CAO News H o r o l e z e c k y c a s o p i s s e e r o c e s k eh o r e g io n u Prae jste doc etli brezno cıslo CAO News. Ope t se nam na poslednıchıli ses lo redakci ne kolik c lanku, kter jsme jiz nestihli zaradit do brezno ho cısla. Urc ite am je ale prineseme tom dalsım. Jako z dy se muz ete te sit na aktuality z ruznych skalnıch oblastı, na informace o noych cestach, na praideln rubriky atd. Doufame, z e se am brezno cıslo CAO News lıbilo. Prıs t ı cıslo yjde 4. dubna Za celou redakc nıradu JirıHouba Chara. Neoznacene prıspˇky jsou dılem redakcnı rady. Redakcnı rada se scha zı praidelnˇ 15 minut pred zaha jenım schuze CAO Dˇcın anebo dle potreby na zaola nı. Chces byt IN? Tak c ti CAO News!!! Poza nka na 1. Mirasu sih Kdy? Kde? V kolik? Kolik km? Na c em? Kam? POZOR: Na m. Benes o n. Pl hod. Asi 120 kousku Nejle pe bajk (dobre brzdıcı) Do pˇknych mıst Kokorınska a C eskolipska Nejedna se o za od, ale o yjızžku pra tel Mıry Kudy pojedeme? Frantis ko, St. Sacho, Struznice, Buretın, C eska Lıpa, Peklo, Zahra dky, Holany, Roklice, Drecice (1. pio), C ap, Palicky, Duba, Rac, Pusúak, Zaksın, Martinska stˇna, Husa, Vlhosú, Blızeedly, Kraare (2. pio), Valterice, St. Sacho, Ostra k, Benes o. Cela trasa ma spoustu pˇknych yhledu, super sjezdu a technickych pasazı, takze myslım, ze se s ichni yra dıme. Po skoncenıakce je zamluena hospoda Na noinů Benesoů, takze muzeme pokracoat (kytaristi, bubenıci atd.) Na sechny se tůsı Milan Mysak Mysık Po uza ˇrce Po uza ˇrce dorazila do redakce zpra a z Chribske : Tamnı lezecka stˇna je opˇt proozu, o ıkendech je otereno od do hodin a hale se topı. PrijŽte si zatre noat! CAO News ó Horolezecky casopis seeroceske ho regionu ó Vyda a HO CAO Dˇcın ó Pouze pro nitrnı potrebu oddılu ó Sıdlo redakce: CAO Dˇcın, Hrdinu 365, Dˇcın XXXII, , Czech republic, tel.: nebo , cao.dc@post.cz, WWW: - Sazba: MicrosoftŮ Word 2000, Climbing ó Adenture - Outdoors CAO News 12