ZÁKLADY TYPOGRAFIE PRO POČ ÍTAČ OVOU GRAFIKU

Transkript

1 OSTRAVSKÁ UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA ZÁKLADY TYPOGRAFIE PRO POČ ÍTAČ OVOU GRAFIKU PAVEL NOGA OSTRAVA 2003

2 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií a českým státním rozpočtem Recenzenti: PhDr. Eliška Čabalová Střední umělecká škola Ostrava a PdF Ostravské univerzity doc. RNDr. Jana Kapounová, CSc. Pedagogická fakulta Ostravské univerzity Název: Autor: Vydání: první, 2003 Počet stran: 50 Základy typografie pro počítačovou grafiku Mgr.A. Pavel Noga Náklad: 35 Tisk: Ediční středisko CIT OU Studijní materiály pro distanční kurz Základy typografie pro počítačovou grafiku Jazyková korektura nebyla provedena, za jazykovou stránku odpovídá autor. Určeno výhradně pro kurzy Celoživotního vzdělávání Moravskoslezka Vydavatel a tisk: Ostravská univerzita v Ostravě, Systém celoživotního vzdělávání Moravskoslezka Mgr.A. Pavel Noga Ostravská univerzita v Ostravě ISBN X

3 OBSAH 1. Od Guttenberga po digitální písmo Typografické názvosloví Konstrukce písma Rodina písma Typometrick systém Klasifikace tiskov ch písem Times a Helvetica Pravidla sazby VyplÀování fiádkû ádkov proklad Zarovnání textu Hladká a smí ená sazba Seznam studijní literatury... 50

4 Vysvûtlivky k textu Orientaãní ikony Pfiehled ikon Uãební opora pro distanãní studium je koncipována jako uãebnice pro samostatné studium. Snahou autora bylo zvolit co moïná nejsrozumitelnûj í formu vysvûtlení odborn ch pojmû a pomocí kontrolních otázek na konci jednotliv ch kapitol nabídnout ãtenáfii studentovi také moïnost ovûfiit si právû získané vûdomosti. Kromû otázek k textu se na konci nûkter ch kapitol vyskytují i tzv. korespondenãní úkoly. âtenáfi student tyto úkoly vyfie í a za le (proto název korespondenãní úkol) buì elektronickou nebo bûïnou po tou svému lektorovi a na základû splnûní tûchto korespondenãních úkolû získá také závûreãné osvûdãení o úspû ném absolvování kurzu. BliÏ í podrobnosti jméno lektora, adresu a zpûsob odevzdávání úkolû se studenti dozví pfii zahájení kurzu. V echny studijní materiály na eho projektu Systém celoïivotního vzdûlávání Moravskoslezska pouïívají systému ikon, kter studentûm umoïàuje lep í orientaci v uãebním textu ikony uvozují vïdy jeho urãitou ãást a pravidelnû se v jednotliv ch kapitolách opakují. Pojmy k zapamatování Pfiíklad Úkoly k zamy lení Kontrolní otázky k textu N PrÛvodce studiem W E S Literatura Úkoly k textu Krespondenãní úkoly Shrnutí Testy a otázky

5 5 Za posledních tfiináct let do lo ve v ech oblastech Ïivota u nás k boufilivému rozvoji poãítaãov ch technologií. Z pûvodnû v luãnû odbornû profesní zále- Ïitosti se postupnû stala bûïn m Ïivotním standardem schopnost vládnout alespoà nûjakému poãítaãovému programu. VÏdyÈ napsat dopis nebo si na internetu najít potfiebnou informaci dnes zvládne skuteãnû kdekdo. V ichni dobfie víme, Ïe s jídlem roste chuè, a proto se moïná fiada rychle zauãen ch, ale pfiitom dostateãnû nepouãen ch absolventû kursû práce na PC nebo domácích ãtenáfiû manuálû zaãíná vydávat za odborníky typografy a pfiitom jimi ani zdaleka nejsou. Je tfieba v raznû rozli ovat znalost konkrétního grafického programu a umûní tento program správnû vyuïít. Cílem této publikace je pfiinést základní seznámení s problematikou typografie bûïn m uïivatelûm textov ch editorû. Na kaïdého adepta typografického umûní ãíhá spousta úskalí a zdánlivû nûfie iteln ch problémû, které by pomocí této uãební opory mohl pojmenovat, tím je lépe pochopit a následnû i vyfie it. PfiestoÏe mi lo pfiedev ím o sdûlení informace, dá se ãásteãnû mluvit i o jakési kuchafice typografa-amatéra, kter by rád pfii el vûcem na kloub, ale pfiitom je na nûj profesionální odborná literatura pfiíli sloïitá. Samozfiejmû jsem se také snaïil problematiku typografie alespoà trochu pfiiblí- Ïit tûm z vás, ktefií doposud netu ili, Ïe jde o samostatn profesní obor, kter vyïaduje specializované odborné vzdûlání. Sám se ve své praxi ãasto setkávám s nepochopením a pfiezíráním práce typografa ze strany zákazníkû (zadavatelû), ktefií ãasto na i práci zlehãují a sv mi neodborn mi zásahy ji komplikují a znesnadàují. VÏdyÈ grafice rozumí kaïd. Pokud se tûmto problematick m zákazníkûm pokazí auto, pozvou si na jeho opravu automechanika, kdyï je rozbolí zub, urãitû s ním nepûjdou za gynekologem, ale kdyï potfiebují vytvofiit inzerát, pozvánku, plakátek nebo bilbord, povaïují se za dostateãnû odbornû erudované, aby se do tak vysoce specializované práce pustili sami. Byl bych rád, kdyby tato studijní opora vyvrátila tyto v eobecnû vyznávané m ty o snadnosti grafické práce, tolik pfiiïivované dnes zcela dostupnou poãítaãovou technikou a softwarem. KdyÏ si koupíte závodního konû, samo o sobû to z vás v borného Ïokeje neudûlá a pokud máte doma skvûle vybaven poãítaã, neznamená to, Ïe uï jste zároveà s jeho koupí získali patent na rozum v oboru typografie. Mojí snahou bylo odkr t pro vás nov svût. Poznáte jej sice jenom v letu, ale umoïní vám to základní orientaci a moïná si nakonec dokáïete i prakticky poradit s grafickou úpravou va eho dopisu nebo tfieba pozvánky na rodinnou oslavu. Pavel Noga

6

7 1. OD GUTTENBERGA PO DIGITÁLNÍ PÍSMO 7 1. OD GUTTENBERGA PO DIGITÁLNÍ PÍSMO V této kapitole: velmi zjednodu enû nahlédneme do v voje v roby tiskov ch písem od kovov ch liter aï do digitálního písma souãasnosti Budete schopni vysvûtlit: jak se vyrábûla tisková písma dfiíve a jak nyní rozdíl mezi ruãní kovovou sazbou a sazbou na poãítaãi Klíãová slova: knihtisk kovová sazba fotosazba digitální sazba ofsetov tisk PrÛvodce studiem V úvodu jsem zmínil technologickou revoluci poãátku devadesát ch let minulého století, která k nám donesla v dostateãné mífie osobní poãítaãe. Podobnou revolucí, i kdyï ne stejnû rychlou, bylo i objevení knihtisku v polovinû 15. století. Vynález znamenal prûlom v rychlosti ífiení informací a komunikaci mezi cel mi národy. Podobnou informaãní explozi zaïíváme také v dne ní dobû digitální sazby na poãítaãích a také díky internetu. W N S E Za jeho vynálezce je v eobecnû povaïován Johann Gensfleisch zvan Guttenberg. Knihtisk s sebou pfiinesl moïnost pouïít jednotlivé kovové (speciální slitina) litery, které bylo moïno libovolnû sestavovat do sazby, potfiít barvou, vytisknout, po tisku je opût rozebrat a pfií tû zase znovu pouïít. Pro zhotovení liter (písmen) byly do kovu vyryty razníky s obrazem písma a z nich vyraïeny matrice. RovnûÏ bylo vyrobeno slévadlo, ve kterém se z matric odlévaly jednotlivé litery (viz obr. na dal í stranû). Tento zpûsob v roby a tisku kovové sazby pfietrval prakticky aï do poloviny 20. století. Pfies mnohá vylep ení (napfi. vynálezem fiádkového sázecího stroje Linotype na konci 19. století) byla v roba a tisk z kovové sazby velmi pracná. Poãátkem 60. let 20. století se zaãaly pouïívat fotosázecí stroje, které pracovaly na principu fotografického zvût ováku. Matrici tvofiil pérov negativ zalisovan do plexisklové li ty, z nûhoï se písmena kopírovala na fotopapír. S nástupem fotosazby se také zaãal místo knihtisku mnohem více prosazovat ofsetov tisk. Zatím jsme si povídali o knihtisku, typickém pfiedstaviteli tzv. tisku z v ky (tisknoucí prvky jsou vïdy vyv eny nad netisknoucí místa formy). Ofset je naproti tomu nejroz ífienûj í polygrafickou technologií tisku z plochy (tisknoucí i netisknoucí místa jsou ve stejné v ce a samotn tisk je umoïnûn díky vzájemné odpudivosti mastnoty a vody tisknoucí místa pfiijímají barvu, netisknoucí vodu). Pro ofset se nevyrábí kovová sazba. Jako podklad pro tisk zde slouïí prûhledné ãernobílé filmy, které se fotocestou pfiená ejí pfies kovolisty na gumov válec tiskafiského stroje, a ten teprve tiskne. Knihtisk se v dne ní dobû témûfi nepouïívá, ofset jej uï plnû nahradil. Knihtisk Fotosazba Ofsetov tisk

8 1. OD GUTTENBERGA PO DIGITÁLNÍ PÍSMO 8 Pfiíprava písmového návrhu V tvarná pfiíprava návrhu písma b vala uï od Guttenbergov ch dob velmi nároãná. KaÏdá litera musela b t provedena tu í ve velikosti okolo 30 cm. Pro kaïd fiez písma (fiez písma viz kap. 2) bylo tfieba nar sovat okolo 150 velmi pfiesn ch kreseb, které se pak mechanicky (pomocí pantografu) zmen- ovaly na matrici. SloÏit pracovní postup pfii konstrukci písma pomohl typografûm zjednodu it aï pfiechod na poãítaãové zpracování vyuïití tzv. Bézierov ch kfiivek. kovová litera (písmová kuïelka) se zobrazen m schematem tisku z v ky Bézierova kfiivka spojuje dva koncové body (kotvy) a její prûbûh je popsán jedním nebo více ovládacími body Digitální písmo Zjednodu en postup pfii digitalizaci písma V prûbûhu 70. let 20. století zaãal francouzsk matematik Pierre Bézier vyuïívat strojovû zpracovatelné plynulé kfiivky, a tím poloïil základy v ech poãítaãov ch vektorov ch systémû. Softwarová firma Adobe pozdûji vyvinula jazyk Postscript, kter právû Bézierov ch kfiivek vyuïívá. V tvarník typograf nejprve jednotlivé litery nakreslí na papír, odtud je pomocí skeneru pfienese do poãítaãe a ve speciálním grafickém programu (napfi. FontStudio nebo Fontographer) uïitím Bézierov ch kfiivek vytvofií drátûn obrys písmene ten se následnû vygeneruje do postscriptového fontu, kter m jiï lze bûïnû sázet v poãítaãi. Tady je tfieba upozornit, Ïe kaïd operaãní systém (aè uï tfieba Windows nebo MacOs) má svou normu naloïení znakové sady a tu je tfieba respektovat znakové sady vytvofiené pro Macintosh nefungují na PC a naopak. postup pfii v robû digitáního písma: nejprve typograf písmo nakreslí, potom naskenuje do poãítaãe, pomocí Bézierov ch kfiivek v pfiíslu ném grafickém programu vymezí pfiesn (drátûn ) obrys písmene a ten se následnû vygeneruje do postscriptového fontu. zleva: naskenované písmeno, drátûn obrys a hotov postscriptov font

9 1. OD GUTTENBERGA PO DIGITÁLNÍ PÍSMO 9 A pak uï zb vá pouze sednout si pfied obrazovku monitoru a psát (podobnû jako na psacím stroji), a uïívat si pohodlí digitální sazby. Na rozdíl od sazby kovové nemusíme nakonec sazbu pracnû rozebírat a vracet zpátky do kasy (název tiskárenské schránky, ve které je sazba uloïena), pokud se spleteme nebo nûco opomeneme, není problém textem pfiesunovat a rûznû manipulovat. A od klávesnice poãítaãe se vût inou neu piníme... Digitální sazba Vysvûtlete vlastními slovy v znam vynálezu knihtisku a srovnejte ho s vynálezy moderních technologií dne ní doby a jejich dopadem na kaïdodenní Ïivot. Dozvûdûli jsme se, Ïe s vynálezem knihtisku bylo najednou moïné pouïít jednotlivé litery a libovolnû je sestavovat do sazby, vytisknout, po tisku je opût rozebrat a pfií tû zase znovu pouïít. Princip knihtisku byl tak pfievratn objev, Ïe nám dobfie slouïil více neï pût století. A také jsme zjistili, Ïe za posledních deset let k nám nastoupily úplnû nové moderní technologie tisku, a Ïe vlastnû kaïd z nás, uïivatelû osobních poãítaãû je tak trochu digitální sazeã. Kapitola vûnovaná vysvûtlení principu v roby a uïití kovové sazby, fotosazby i sazby digitální byla samozfiejmû znaãnû zjednodu ena. Tato uãební opora totiï nemá ambice vychovávat odborníky pro polygrafick prûmysl. Mûla by v ak slouïit jako informativní pfiíruãka pro zájemce z fiad bûïn ch uïivatelû osobních poãítaãû a zejména textov ch editorû (coï b vají vût inou v ichni uïivatelé). ZároveÀ si myslím, Ïe krátké ohlédnutí do historie sazby textû mûïe b t i pouãné pro pochopení souãasné techniky i textov ch softwarû. W N S E K ãemu slouïí Bézierovy kfiivky a kde se s nimi mûïeme setkat? Z jakého dûvodu ofsetov tisk postupnû nahradil knihtisk? Jak se jmenuje jazyk pro popis tiskové stránky, kter vyvinula firma Adobe? Popi te princip tisku z v ky a uveìte pfiíklad této tiskové techniky.

10 2. TYPOGRAFICKÉ NÁZVOSLOVÍ TYPOGRAFICKÉ NÁZVOSLOVÍ V této kapitole: zjistíte, Ïe bez znalosti odborné terminologie se dále neobejdete, proto bude nezbytné vysvûtlit si nûkolik základních pojmû Budete schopni: napfi. vysvûtlit, co to jsou verzálky a k ãemu slouïí písmová osnova Klíãová slova: znak, akcentovan znak verzálky, minusky, kapitálky písmová osnova, úãafií, pfietah Znaky Verzálky a minusky Písmová osnova Prohlédnûte si klávesnici svého poãítaãe, v e, co na ní najdete vyobrazeno, jsou znaky: písmena, interpunkãní a diakritická zmanénka, symboly... Anglicky se znak fiekne type odtud pochází i v hovorové ãe tinû ãasto pouïívan v raz typovat nebo-li vyèukávat na klávesnici. Ze znakû vyobrazen ch na klávesnici nás zajímá pfiedev ím abeceda jednotlivá písmena pak ve spojení s diakritick m znaménkem vytváfií akcentovan znak (v ãe tinû napfi. Ï,, ã, é, û, Û...). Poãet kombinací písmen s diakritick mi znaménky je vût í neï rozsah klávesnice. Postup, jakou kombinací kláves lze dosáhnout toho kterého akcentovaného znaku b vá u rûzn ch klávesnic a programû rûzné. Slovní spojení velká písmena nebo hûlkové písmo jistû znáte z kaïdodenního Ïivota. Tyto v razy jsou v typografii vyjádfieny v razem verzálky a malá písmena se naz vají minusky. Pro snadnou orientaci uvádíme pfiíklad: TOTO JE NAPSÁNO VERZÁLKAMI a tento text zase minuskami. Pro lep í orientaci si ukáïeme písmovou osnovu. Je to pomyslná soustava vodorovn ch dotaïnic, které jsou velmi dûleïité pfii konstrukci písma. Podle písmové osy urãujeme v kové proporce písma a také umísèujeme akcenty. Pro abecedy nakreslené ãesk mi písmafii je obvykle charakteristické, Ïe verzálky jsou niï í neï horní dotahy minusek, aby diakritická znaménka nepfiesahovala pfies kuïelku písma (tuto vlastnost pûvodních ãesk ch písem oceníte zejména v situaci, kdy se rozhodnete pouïít uï í proklady mezi fiádky). Na obr. ã. 1 vidíte vlevo poãe tûnou Helveticu s dodateãnû nakreslenou diakritikou a vpravo originální ãeské písmo Pentagramme (od písmafie Franti ka torma) s niï ími verzálkami. Obr. ã. 1 ÁV k ÁV k akcentová dotaïnice horní dotaïnice stfiední v ka písma úãafií dolní dotaïnice pfietah Proporcionální rozvrïení písmové osnovy je u kaïdého typu písma jiné a vtiskuje mu osobit charakter. Obrázek ã. 2 nám ukazuje písmovou osnovu nar sovanou podle písma na obr. ã. 1 (Helvetica). Do této osnovy jsme

11 2. TYPOGRAFICKÉ NÁZVOSLOVÍ 11 vkreslili ukázky z jin ch písem (Franklin Gothic a Avant Garde). Vidíte, Ïe ani jedno z tûchto písem nemûïe pouïívat písmovou osnovu od Helveticy. ÁV ÁV akcentová dotaïnice horní dotaïnice stfiední v ka písma úãafií Obr. ã. 2 Rozdílné proporce zobrazen ch písem mají samozfiejmû vliv na ãitelnost tûchto písem. Nejlépe se to pozná pfii v raznûj ím zmen ení. KaÏdé písmo se tudíï hodí pro jiné uïití. Jiné písmo pouïijeme pfii tvorbû v straïn ch cedulí a jiné pfii sazbû knihy. Úãafií a pfietah Obrázky ã. 1 a 2 názornû dokumentují v znam jednotliv ch dotaïnic. Základní dotaïnicí je úãafií na nûm sedí jednotlivá písmena a tvofií fiádek, v ka minusek je vymezena stfiední dotaïnicí (stfiední v kou písma), v ka verzálek vût inou horní dotaïnicí, umístûní verzálkov ch akcentû akcentovou dotaïnicí a dolní dotahy napfi. p nebo y konãí na dolní dotaïnici. Oblá písmena dotaïnice pfiesahují (viz obrázek na pfiedchozí stranû). Tomuto pfiesahu se fiíká pfietah. Tímto pfietahem písmafii korigují optick klam, kter by nastal, pokud by oblá písmena nepfiesahovala dotaïnice oblá písmena by pak vypadala opticky men í. Zvlá tû pfii studiu technické literatury se ãasto setkáte s verzálkami kreslen mi na v ku stfiední dotaïnice. Takov m zmen en m verzálkam se fiíká kapitálky. Kapitálky Pivo pfietahy PIVO pfietahy kapitálky Názornû si ovûfite rûznou stfiední v ku písma i rozdíln pomûr stfiední v ky a horních dotahû u dvou typû písma Helvetica a Futura. Upozornûní! Obû písma mají stejnou velikost i kdyï to tak na první pohled nevypadá! ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZ abcdûfghijklmnopqr tûvwx z Helvetica ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZab cděfghijklmnopqrštůvwxýz Futura

12 2. TYPOGRAFICKÉ NÁZVOSLOVÍ 12 Neoãekávám, Ïe po pfieãtení prvních dvou kapitol se z vás stanou typografové nebo písmomalífii, ale myslím si, Ïe základní terminologie se vám postupnû zaãíná vyjasàovat. Ukázali jsme si, Ïe písmová osnova b vá u rûzn ch písem rûzná. Proto nelze zkonstruovat Ïádnou univerzální písmovou osnovu a zároveà to potvrzuje mnohost tvarû a proporcí rûzn ch písem a pro vás pro uïivatele je to první upozornûní, Ïe pokud se písma li í v proporcích, znamená to, Ïe se také li í ve vhodnosti pouïití pro rûzné úãely. O tom si budeme podrobnûji povídat pozdûji. MoÏná, Ïe vám z va eho slovníku pomalu vymizí termíny velká a malá písmena, také kapitálky vám nebudou pfiipomínat bankovnictví a tfieba si i nûktefií z vás zaãnou v ímat jemn ch typografick ch detailû jako jsou napfiíklad pfietahy... Co znamená v raz akcentovan znak? Co je to úãafií? Jak optick klam by nastal, kdyby oblá písmena nepfiesahovala dotaïnici? Které z následujících slov je napsáno kapitálkami? MASO. mofie. RYBA.

13 3. KONSTRUKCE PÍSMA KONSTRUKCE PÍSMA V této kapitole: dozvíme se nûco o struktufie písmene to nám umoïní pochopit nûkteré jeho konstrukãní zákonitosti Budete schopni vysvûtlit: z jak ch ãástí se skládá kaïdé jednotlivé písmeno dozvíte se dal í dûleïité pojmy z typografické terminologie Klíãová slova: dfiík, serif, stínování, tah písma druh písma, typ písma Písmeno jako základní kámen typografie má své pfiesnû pojmenované ãásti, ze kter ch se skládá. Celé písmové abecedy zase mûïeme zafiadit podle rûzn ch kritérií do skupin a podskupin. Pro mûfiení v ky písma pouïíváme speciální typometrické míry. MoÏná si fieknete, k ãemu nám to v echno je, kdyï v bûïném textovém programu vystaãíme se dvûma typy písma, s jednou velikostí a k ãemu nám je znalost stavebních prvkû písma, kdyï se jeho tvorbou tfiejmû nikdy nebudeme zab vat? Pokud jste studijní oporu doãetli aï sem, pfiedpokládám, Ïe máte o typografii skuteãn zájem a tûch nûkolik nutn ch pojmû dokáïete vstfiebat do krve. Za ãasû Guttenberga se pfii tvorbû nov ch písem vycházelo z odkazû ruãnû psan ch abeced, v dne ní dobû, kdy uï je ruãní sazba skoro muzeální záleïitostí a zab vá se jí pouze hrstka typografick ch zasvûcencû zase nelze opomíjet staletími provûfiené zku enosti a vyzkou ené postupy ruãní sazby pfii tvorbû písma digitálního ve velké mífie dochází právû k digitalizaci klasick ch kovov ch písem. W N S E Celkov obraz písmov ch znakû pochází z pûvodních ruãnû psan ch vzorû, hovofiíme proto také o kresbû písma. Ta je vyjádfiena hlavními a vedlej ími tahy. Hlavní pfiím tah (ne v ak obl ) s naz vá dfiík písmene. Dfiíky mohou b t svislé nebo ikmé. Dfiík VÍKO víko edû jsou vyznaãeny dfiíky, vpravo vidíte ukázku dolního serifu Nûkteré tahy písmen b vají zakonãeny serify. Serify jsou v rámci druhu písma jednotné a zpûsobem, kter m se na tahy písma napojují, utváfiejí jeho originální charakter. RÛzné tvary serifû v raznû ovlivàují ãitelnost písma. Serify se ãasto nesprávnû naz vají patkami. Skuteãnou patkou písmene je dolní zakonãení dfiíku minusek a, b, d a u (viz obr. na násl. stranû). Samozfiejmû existují také písma bezserifová, napfi. Helvetica (viz klasifikace tiskov ch písem na str. 21). Serify

14 3. KONSTRUKCE PÍSMA 14 Struktura písmene Pro zajímavost uvádíme slovníãek struktury písmene. Pozdûji v textu se budeme odvolávat na jednotlivé detaily ve stavbû písmene, proto je vysvûtlující obrázek tak podrobn. (V imnûte si v ky verzálky A je stejnû vysoká jako minuska l. Z toho jiï mûïete odvodit, Ïe nejde o pûvodní ãeské písmo. Stínování písmene Zesilování ãástí nebo cel ch tahû písmene, zvlá tû u dfiíkû a obloukû, naz váme stínování. ZpÛsob stínování obloukû je charakteristick znak pro klasifikaci písma (viz dal í kapitola). dvû abecedy rûzn ch typû písma (Garamond a Bodoni) s odli n m stínováním písmov ch tahû abcdûfghijklmnopqr tûvwx z abcděfghijklmnopqrštůvwxýz Typ písma nebo druh písma? V raz typ písma mûïeme pochopit dvûma zpûsoby. âasto se nesprávnû pouïívá pro pojmenování písmov ch skupin napfi. serifové nebo bezserifové písmo. V tomto pfiípadû bychom ale správnû mûli fiíci druh písma. Typ písma je naproti tomu oznaãení pro zcela konkrétní písmo charakteristické kresby a pojmenované vlastním názvem. Jednotlivé typy písma se oznaãují jmény autorû nebo originálnímy názvy, jimiï je autofii pojmenovali.

15 3. KONSTRUKCE PÍSMA 15 tento obrázek zobrazuje druhy písma bezserifové písmo serifové písmo psané písmo písmo psacího stroje stejná písma s konkrétními názvy písem, tzn. jednotlivé typy písma Helvetica Garamond Kuenstler script Courier Mezi nejpouïívanûj í typy písma patfií Times a Helvetica (bude jim dále vûnována samostatná kapitola). Dá se fiíci, Ïe vût ina dodavatelû latinkov ch písem je má zahrnuty ve své základní sadû. KvÛli licenãním právûm se v ak ãasto jmenují rûznû. Helvetica po svûtû putuje napfi. pod názvy Claro, Swiss, Switzerland, Aristocrat nebo Vega. Kromû jména se ãasto li í tvary jednotliv ch znakû i ífikov ch proporcí. Mnohdy korekturní zásah do proporcí písma sice odvrátí hrozící soud kvûli autorsk m právûm, ale uïivateli nabízí pouze zmrzaãen odlesk originálního písma. Námitku, Ïe to bylo za v hodnou cenu nechávám na posouzení vám. UÏivatelé nejroz ífienûj ích textov ch editorû mohou nabídnout, Ïe písmo Helvetica není obsaïeno v jejich programu nebo se skr vá pod jin m jménem. A nûkdo by mohl rovnou fiíci, Ïe pouïívá písmo Arial a s Helveticou se nikdy pfii práci na poãítaãi nesetkal. K tomu chci podotknout, Ïe písmo Helvetica v této uãební opofie pouïívám zámûrnû jako urãit obecn vzor, na nûmï lze dobfie vysvûtlit typografickou terminologii. Písmo Arial se od Helveticy li í jen v drobn ch detailech pro bûïného uïivatele naprosto nepostfiehnuteln ch. Písmo Helvetica je zároveà pro typografa takov m pojmem, jak m jsou pro milovníky aut napfi. znaãky Mercedes nebo Jaguár... Jaké je rodné jméno va eho písma? Helvetica nebo Arial? Jak se jmenuje Helvetica ve va em poãítaãi? Neskr vá se pod jin m jménem? ABCDEFGHIJKLMNOPQ RSTUVWXYZabcdûfghijk lmnopqr tûvx z Helvetica??? Jak typ písma máte právû nastaven ve va em textovém programu? Kde najdete u písmene serif a co je to patka? Existují i písma bezserifová?

16 4. RODINA PÍSMA RODINA PÍSMA V této kapitole: se dozvíte, co to je písmo základní, co písmo vyznaãovací a jak je jejich vzájemn vztah. Pochopení tûchto vztahû vám umoïní vhodnûji vyuïívat jednotlivé fiezy písma. ZároveÀ se dozvíte o nûkter ch záludnostech sazebnû poãítaãov ch úprav. Klíãová slova: rodina písma, fiez písma, vyznaãovací fiez duktus, kurzíva, písmo zúïené W N S E Jistû to znáte z vlastní zku enosti: pí ete dopis v bûïném textovém editoru a máte potfiebu nûkteré vûty ãi nadpisy zv raznit, odli it od ostatní sazby. Nabízí se vám nûkolik moïností, jak danou situaci vyfie it. MÛÏete tfieba na zv raznûní nadpisû pouïít jin typ písma a na vypíchnutí dûleïit ch slov pouïít je tû dal í úplnû odli n. KdyÏ budeme takto pokraãovat dál, hrozí nám nebezpeãí, Ïe ná dopis znepfiehlední velk m mnoïstvím rozdíln ch typû písma a místo zv raznûní dosáhneme pravého opaku. Pokud v ak chceme dosáhnout jednotného vzhledu sazby, je lep í pouïít nûkterou z tzv. vyznaãovacích verzí fiezû daného písma napfi. kurzívy. ez písma Základní písmo Rodina písma Vyznaãovací fiez Kresebná varianta základní verze urãitého typu písma. Nadpisy na okraji na eho textu jsou vysázeny z vyznaãovacího fiezu písma Times (v tomto pfiípadû kurzívy) Times Italic. Písmo stojaté, obyãejné (angl. roman, regular), jehoï znaky jsou vzpfiímené. Tento text je napsán základním písmem typu Times. Skupina fiezû jednoho typu odvozen ch ze základního písma tvofií písmovou rodinu. V písmové rodinû se nachází základní písmo a jeho vyznaãovací verze, fiezy písma stojatého a kurzíva. Mnohé rodiny písma existují ve velkém mnoïství (napfi. Helvetica), jiné typy rodiny netvofií, protoïe jsou nakreslena pouze v jednom fiezu (napfi. Zapf Chancery). Obvyklou rodinu písma tvofií ãtyfii fiezy (obyãejné (základní) písmo, kurzíva, tuãné, a tuãná kurzíva. Times Roman základní písmo - obyãejné Times Italic vyznaãovací fiez - kurzíva Times Bold vyznaãovací fiez - tuãné Times Bold Italic vyznaãovací fiez - tuãná kurzíva - je kresebná varianta základního písma (kurzíva, polotuãné, tuãné, velmi tuãné, tuãná kurzíva a kapitálky). PouÏívá se ke zv raznûní dûleïit ch slov nebo cel ch ãástí textu. Pozor! NadúÏívání vyznaãovacích fiezû písma v textu mnohdy nevede k vût- ímu zdûraznûní dan ch ãástí sazby. Jako typick pfiíklad nevhodnû pouïit ch

17 4. RODINA PÍSMA 17 vyznaãovacích fiezû bych uvedl sazbu sportovní rubriky nûkter ch novin. Mám na to osobní vzpomínku z doby, kdy jsem se podílel na grafické úpravû jednoho deníku. Svádûl jsem vûãn boj se sportovními redaktory, ktefií ve snaze co nejvíce zv raznit sportovní v sledky najednou nebyli schopni se rozhodnout, zda ztuãnit názvy sportovních klubû nebo dosaïené body nebo radûji poãet vstfielen ch branek. V pfiehr li tuãnû vyznaãen ch slov se úplnû ztratila pûvodnû vyznaãovací funkce tuãného fiezu písma a ãtenáfii se takto vysázená strana slila do jednoho tuãného mofie. Podobnû neprakticky si poãínají nûktefií tvûrci inzerátû tím, Ïe v e ztuãní, poti tûná plocha se slije a ãtenáfiovo oko na niãem v raznûji neulpí... S vyznaãovacími fiezy písma je tfieba pracovat citlivû, aby neztratily svou pûvodní funkci! Vyznaãovací fiez s mírn m sklonem se naz vá kurzíva. Nehodí se pro sazbu del ích textû, protoïe je o nûco hûfie ãitelné neï základní písmo. Pomocí poãítaãe mûïete v textov ch programech ãasto naklánût i písmo, které originální kurzívu neobsahuje. Tato nepfiirozenû naklonûná kurzíva ãasto deformuje tvar písma a navíc zhor uje jeho ãitelnost. Omezte proto takové umûlé naklánûní písma na minimum! Kurzíva originální kurzíva kurzíva vytvofiená naklonûním v poãítaãi Tlou Èku písmov ch tahû naz váme duktus. Je to dûleïit znak písmové kresby, vyjádfien pomûrem tlou Èky tahû k v ce písmen. Duktus ovlivàuje v raznost a ãitelnost písma. Duktus Písma zesíleného duktu (polotuãné, tuãné, velmi tuãné) mají v echny tahy oproti základnímu fiezu zesíleny a vysazen text pak pûsobí opticky tmav í. Existuje také opaãná varianta, kdy je duktus oproti základnímu fiezu písma zeslaben (tenké, slabé). Vysazen text je pak pochopitelnû opticky svûtlej í. Podívejme se nyní na písmovou rodinu Frutiger, kde se jednotlivé fiezy li í právû rozdíln m duktem:

18 4. RODINA PÍSMA 18 Kapitálky Mezi vyznaãovací písma patfií také kapitálky jsou to vlastnû verzálky kreslené na stfiední v ku písma (viz. také na str. 7). Pravé kapitálky si musíte koupit ve zvlá tním písmovém souboru a vût ina bûïnû dostupn ch abeced pravé kapitálky neobsahuje. Textové programy obvykle obsahují funkci, která umoïàuje vytvofiit nepravé kapitálky verzálky umûle zmen ené na stfiední v ku písma. Poznáte je podle zeslabeného duktu oproti minuskám základního písma. Zeslaben duktus mûïe zpûsobit tzv. propadání sazby. nepravé kapitálky poznáte podle zeslabeného duktu Novare NOVARE Písmo zúïené a roz ífiené Od základního písma je odvozeno i písmo zúïené (condensed) a roz ífiené (extended). Nûkteré rodiny písem obsahují také tyto zúïené (popfi. roz ífiené) fiezy. Zejména zúïená písma nacházejí ãasté uplatnûní vût inou tam, kde potfiebujeme na malém prostoru umístit co nejvíce informací (jízdní fiády, telefonní seznamy). Zde je tfieba upozornit, abyste si nepletli písmo zúïené, které je originálnû vytvofieno jako zúïené od písma, které si ve vût inû textov ch programû mûïete sami zúïit nebo roz ífiit. Pokud zrovna nemáte k dispozici zúïen fiez urãitého písma a pfiistoupíte k umûlému zúïení, vyhnûte se vût ímu zúïení neï je 10 %. ZuÏováním písma totiï dochází k deformaci svisl ch tahû písma, zatímco vodorovné zûstávají beze zmûny. Helvetica Condensed Bold Helvetica Bold umûle zúïená Eurostyle Regular Eurostyle Regular nahofie vidíte písmo Eurostyle v základním fiezu, uprostfied poãítaãovû nepfiirozenû roz ífiené a úplnû dole písmo originálnû roz ífiené pfiímo jeho tvûrcem Eurostyle Extended Podívejte se do sportovní pfiílohy novin, jak se sazeãi urãitého deníku vypofiádali se sazbou sportovních v sledkû. V ímejte si inzertních stran jak jsou voleny fiezy písma do inzerátû? Zkuste odhadnout, zda-li jsou novinové titulky ve va ich novinách zúïované nebo roz ifiované. PouÏíváte ve va em textovém editoru originální kurzívu nebo umûle poãítaãovû upravenou?

19 5. TYPOGRAFICK MùRN SYSTÉM TYPOMETRICK MùRN SYSTÉM V této kapitole: zjistíte, Ïe v typografii existuje svérazn svût, kterého se nijak nedotklo témûfi celoevropské sjednocení a zavedení metrické soustavy zároveà se dozvíte, Ïe rûzné mûrné jednotky se mohou jmenovat stejnû, ale zároveà mohou ukazovat nûco jiného! Klíãová slova: DidotÛv mûrn systém, DidotÛv bod, cicero systém pica, angloamerick bod - point UÏ nûkde v úvodních kapitolách jsem zdûrazàoval, Ïe tato kniha nemá ambice vychovávat profesionální typografy a na zaãátku kapitoly vûnované typometrickému systému mi nezb vá, neï svá slova zopakovat. ZároveÀ vás pfiedem upozoràuji na sloïitost následující problematiky a také na mé rozhodnutí v e vám krajnû zjednodu it, aniï bych vás samozfiejmû pfiipravil o informace potfiebné k bûïné sazbû v textov ch editorech. W N S E V ãem tkví sloïitost a tak trochu i nepfiehlednost dané problematiky? Jednoznaãnû v odli n ch neï metrick ch jednotkách. Aby to nebylo málo sloïité, existují navíc vedle sebe systémy francouzské (evropské) a angloamerické. Trochu se nám navíc spolu bije tradice a poãítaãová souãasnost. Koncem 18. století zavedl francouzsk knihtiskafi F. A. Didot systém na mûfiení velikosti písma. Jako základ mu poslouïila pafiíïská stopa (324,8 mm). Základní mûrnou jednotkou je typografick bod ve zkratce b (0,3759 mm), dvanáct bodû tvofií tzv. cicero (4,513 mm). V bodech se mûfiila velikost písma, v cicerech zase rozmûry stránek, sloupcû, odstavcû a obrázkû. Pro jednotlivé stupnû velikosti se zaïily pûvodní francouzské názvy a sazeãi je dokonale ovládali: 6 b nonpareille 12 b cicero 7 b kolonel 14 b stfiední 8 b petit 16 b tercie 9 b borgis 24 b dvojcicero 10 b garmond 36 b trojcicero Systém Didot Bod (b), cicero (c) Tato mûrná soustava nám slouïila více neï 200 let a dodnes je základním evropsk m mûrn m systémem. Tento systém nekompatibilní s okolním metrick m svûtem se udrïel tak dlouho pfiedev ím díky obrovskému fondu knihtiskové kovové sazby, která se postupnû nasbírala. V edesát ch letech 20. století s nástupem fotosazby (viz. kapitola ã.1) byly uãinûny pokusy pfievést typografii do metrické soustavy. Z té doby nám zûstalo mûfiení rozmûrû stránek, sloupcû, odstavcû a obrázkû v milimetrech, písmo se v ak dodnes mûfií v typografick ch bodech. TakÏe dvojí mûfiení dvojí komplikace. Do jednoho metru se vejde 2660 typografick ch bodû. V dobû pfied nástupem poãítaãû se metrick systém moc neprosazoval, sazeãi nadále vût inou pouïívali zaïitá cicera. A tak se stávalo, Ïe zadat v tiskárnû zakázku b vala pro nezku eného ãlovûka pûkná fu ka!

20 5. TYPOGRAFICK MùRN SYSTÉM 20 Systém pica [pajka] Bod (pt) Jak uï to na svûtû chodí, to, co platí v Evropû, v konzervativní Anglii mûïe b t jinak, fiadu vynálezû objevili ostrované sami a po svém. RovnûÏ jejich typografick systém se odvíjí od jiného základu od men í anglické stopy mûfiící 304,7 mm (viz srovnej s francouzskou stopou). Základní mûrnou jednotkou je rovnûï typografick bod (v tomto pfiípadû pouïíváme zkratku pt ). ProtoÏe vychází ze stopy anglické, je men í neï DidotÛv, mûfií jen 0,3528 mm (viz srovnej s Didotov m bodem), dvanáct bodû (points) je 1 pica = 4,23 mm. Tabulka pfievodu ze systému Didot na systém pica vypadá následovnû: 4 b > 4,3 pt 9 b > 9,7 pt 5 b > 5,4 pt 10 b > 10,7 pt 6 b > 6,4 pt 11 b > 11,8 pt 7 b > 7,5 pt 12 b > 12,9 pt 8 b > 8,6 pt 14 b > 15,0 pt! Není dûleïité, abyste se nauãili pfievádût typografické jednotky mezi sebou, to je problém pro profesionální sazeãe (operátory). Ti musejí obãas fie it zadání, Ïe jim v tvarník pfiedepí e sazbu v didotech, ale vût ina sázecích programû byla vyvinuta v anglofonní oblasti (pfiedev ím v USA), tudíï poãítají v systému pica! Proto ta fieã o pfievodech. Vás, bûïné uïivatele tento problém nemusí trápit a i kdyï z nejvût í pravdûpodobností máte na svém poãítaãi textov software made in USA a on vám ukazuje míry v pica, i kdyï místo pt je za ãíslem oznaãujícím velikost napsáno b (neznamená to didotovsk evropsk bod, n brï americk ). Tato skuteãnost komplikuje práci pouze zmínûn m sazeãûm, protoïe vám k napsání dopisu nebo sestavení úãetní tabulky mûïe b t jedno, jestli vám vá poãítaã ukazuje v didotech nebo v pica. Ve kterém století se v Evropû zaãal zavádût typometrick systém, z jaké délkové míry byl odvozen a co je základní jednotkou? V jak ch typometrick ch mírách parcují textové poãítaãové programy vyvinuté v USA? PouÏívá se v typografii rovnûï metrická soustava a jestli ano, tak co se pomocí milimetrû mûfií?

21 6. KLASIFIKACE TISKOV CH PÍSEM KLASIFIKACE TISKOV CH PÍSEM V této kapitole: dozvíte se, do jak ch katulek a podle jak ch typick ch znakû se dûlí tisková písma Klíãová slova: dynamická písma, statická písma antikva lineární písma Od Guttenbergov ch ãasû se nám po celém svûtû nahromadilo obrovské mnoïství latinkov ch písem (je tû se pravdûpodobnû setkáte také s nelatinkov mi písmy pravosmûrn mi napfi: azbuka, fiecké písmo). W N S E Pravosmûrné písmo je takové, které se ãte a pí e zleva doprava. Samozfiejmû existují také nelatinková písma levosmûrná (orientální) anebo písma exotická. Pfiedstavte si, Ïe byste mûli napsat dopis tfieba v japon tinû! Takov mi pfiípady se zab vat nebudeme. Vûfiím totiï, Ïe v bûïném Ïivotû se vût inou setkáte pouze s písmy latinkov mi. V této kapitole se dozvíte, jak se mûïete v tom obrovském mnoïství písem zorientovat a kam jednotlivá písma máte zafiadit. Tato znalost vám nakonec pomûïe i pfii v bûru urãitého písma pro va i konkrétní potfiebu. Ne kaïdé písmo se totiï hodí pro úplnû kaïdou pfiíleïitost! Nûkolikrát jsem zdûrazàoval, Ïe tato uãební opora není urãena pro typografy profesionály, a proto se nûkterá vysvûtlení snaïím co nejvíce zjednodu it. Nejinak tomu je i s klasifikací tiskov ch písem. Od konce 70. let 20. století se u nás ustálilo rozdûlování písem podle dvou základních kriterií: Tím prvním je princip dynamick, takto vypadající písma vycházejí z písem ruãnû psan ch ploch m písafisk m nástrojem. Rozdíly mezi slab mi a zesílen mi tahy (stínování) písma jsou ménû v razné a osa stínování je ikmá. Dynamická písma Statick princip písma vycházející z konstruovan ch návrhû. Pfiechody mezi jednotliv mi tahy jsou velmi v razné a osa stínování je svislá. Statická písma

22 6. KLASIFIKACE TISKOV CH PÍSEM 22 Nyní bude následovat pfiehled jednotliv ch klasifikaãních skupin latinkov ch písem vïdy s uveden m vzorem: DYNAMICKÁ ANTIKVA ABCDEFGHIJKLMNOPQRST UVWXYZabcdûfghijklmnop qr tûvx z Garamond dal í pfiíklady dynamické antikvy: Times, Palatino, Caslon P ECHODOVÁ ANTIKVA ABCDEFGHIJKLMNOPQR STUVWXYZabcdûfghijklm nopqr tûvx z New Baskerville dal í pfiíklady pfiechodové antikvy: Century, T fova antikva STATICKÁ ANTIKVA ABCDEFGHIJKLMNOPQRST UVWXYZabcděfghijklmnopqr štůvxýz Bodoni dal í pfiíklady statické antikvy: Walbaum, Fenice LINEÁRNÍ SERIFOVÉ PÍSMO ABCDEFGHIJKLMNOPQ RSTUVWXYZabcděfghij klmnopqrštůvxýz American Typewriter dal í pfiíklady lineárního bezserifového písma: Clarendon, Memphis, Serifa

23 6. KLASIFIKACE TISKOV CH PÍSEM 23 LINEÁRNÍ BEZSERIFOVÉ STATICKÉ PÍSMO ABCDEFGHIJKLMNOPQR STUVWXYZabcděfghijkl mnopqrštůvxýz Univers dal í pfiíklady písma lineárního bezserifového statického: Helvetica, Franklin Gothic, Folio LINEÁRNÍ BEZSERIFOVÉ KONSTRUOVANÉ PÍSMO ABCDEFGHIJKLMNOPQR STUVWXYZabcdûfghijklm nopqr tûvx z Avant Garde Gothic dal í pfiíklady písma lineárního bezserifového konstruovaného: Futura, Bauhaus, Eurostile LINEÁRNÍ BEZSERIFOVÉ DYNAMICKÉ PÍSMO ABCDEFGHIJKLMNOPQRS TUVWXYZabcděfghijklm nopqrštůvxýz Frutiger dal í pfiíklady písma lineárního bezserifového dynamického: Gill Sans, Antique Olive, LINEÁRNÍ ANTIKVA ABCDEFGHIJKLMNOPQRS TUVWXYZabcdûfghijklmn opqr tûvx z Optima dal í pfiíklady lineární antikvy: Copperplate, Friz Quadrata

24 6. KLASIFIKACE TISKOV CH PÍSEM 24 KALIGRAFICKÁ PÍSMA ABCDEFGHIJKLMN OPQRSTUVWXYZabcdûfg hijklmnopqr tûvx z Kuenstler Script dal í pfiíklady kaligrafického písma: Zapf Chancery VOLNù PSANÁ PÍSMA ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZ abcdûfghijklmnopqr tûvx z Freestyle Script dal í pfiíklady volnû psan ch písem: Mistral, Tekton LOMENÁ PÍSMA ABCDEFGHIJKLMNO PQRSTUVWXYZabcděfg hijklmnopqrštůvxýz Fette Fraktur dal í pfiíklady lomen ch písem: Chaucer, Alte Schwabacher Antikva Ve v ãtu písem se nûkolikrát objevil název antikva. Jde o základní formu latinkového písma. První tisková antikva vznikla v polovinû 15. století. Typick m znakem je rozdíl v tlou Èce mezi hlavními a vedlej ími tahy a ukonãení konstrukce písma serify (viz kapitola ã. 3). Ve svém pfiehledu jsem se omezil na pouhou ukázku jednoho písma v rámci urãité kategorie. Ke kaïdé kategorii by se samozfiejmû daly podrobnû popsat nejdûleïitûj í a nejtypiãtûj í atributy dané kategorie. Rozhodl jsem se nezabíhat do podrobností. Tato kapitola má totiï pfiedev ím seznamovací charakter na jaká písma mûïete narazit a s jak mi mûïete pfii práci poãítat. ZároveÀ nebylo m m zámûrem vytváfiet vám vzorník písma, pfii obvyklé práci s textov m editorem stejnû narazíte jen na nûkolik málo písem, nejspí na Times, Helveticu, Arial nebo Courier. Proto je dûleïité, abyste vûdûli, Ïe existují také i jiná písma... V kaïdodenním Ïivotû se ãasto setkáte s nevhodn m uïitím písma. Napfiíklad

25 6. KLASIFIKACE TISKOV CH PÍSEM 25 zkuste nûkdy projít va e mûsto se zdviïenou hlavou a v ímejte si v vûsních títû nad obchody. Zjistíte, Ïe nûkdy ani z nejbliï í vzdálenosti nejste schopni rozlu tit nápis, kter by vás mûl pfiitahovat uï z dálky. Bylo to pravdûpodobnû zpûsobeno pouïitím nûjakého komplikovanû ornamentálního písma, které není dostateãnû ãitelné, nûkdy se zase setkáte s písmem, které se nehodí pouïít na urãitou historickou budovu. Jiné písmo pouïívejte na psaní osobního dopisu nebo dopisu, kter by mûl mít oficiálnûj í charakter (nûkteré písmo antikvové napfi. Times, Garamond, Palatino) a jiné písmo pouïívejte napfi. v drobném textu na vizitce (nejlépe lineární a bezserifové Helvetica, Univers, Gill). Pfii v bûru byste mûli mít na zfieteli také úãelnost pouïití napfi. písma antikvová nejsou v pfiíli drobném textu dobfie ãitelná, neboè pfii ãetbû opticky vypadávají tenké tahy písmen. Písma antikvová není vhodné pouïívat rovnûï pro vyuïití v orientaãních systémech, naopak jejich slavnostnûj í ráz a pfiíjemná ãitelnost v urãité velikosti (8 12 b) je pfiedurãuje pro vyuïití v osobních sdûleních nebo pfii sazbû knih a novin. Vysvûtlete rozdíl mezi dynamick m a statick m principem konstrukce písma. Jaké písmo byste pouïili k oznaãení místností ve va i firmû?

26 7. TIMES A HELVETICA TIMES A HELVETICA V této kapitole: zjistíte, Ïe Times a Helvetica patfií mezi celosvûtovû nejroz ífienûj í písma dozvíte se, co znamená slovo logo, ãastokrát pouïívané zaklínadlo dne ní doby Klíãová slova: logotyp W N S E MoÏná jste tím bohat m v ãtem písem trochu unaveni, a tak trochu i vydû- eni tolika moïnostmi kombinací, která písma si vûbec vybrat. Ve vût inû pfiípadû za vás tyto pfiípady vyfie il obchodník, kter dával dohromady balík písem k va emu operaãnímu systému. Pokud totiï nejste grafici-typografové, s nejvy í pravdûpodobností s tím bohatû vystaãíte. A zároveà si mûïete b t jistí, Ïe se v tom va em základním balíku písem nejspí setkáte s písmy Times a Helvetica (nebo jejich velmi podobn mi klony viz kapit. ã. 3). Jde totiï o dvû svûtovû moïná nejroz ífienûj í latinková písma. A proto jim chci vûnovat samostatnou kapitolu. Times (New Roman) Písmo vytvofiil Stanley Morison ve spolupráci s Victorem Lardentem v letech pro britsk deník The Times. Cel v voj pojali velice peãlivû a neponechali nic náhodû. Nové písmo mûlo b t maximálnû ãitelné, souãasnû i do krajnosti úsporné v sloupcové sazbû. Oba autofii kreslili, fiezali, pfiefotografovávali a odlévali abecedy, poté jednotlivá písmena i jejich alternativy. Písmo Times New Roman bylo poprvé uïité ve vydání TimesÛ 3. fiíjna Vzniklo písmo, které má krátké horní i dolní pfietahy. Je to moderní typ s úzkou kresbou. Je písmem v razn m, v bornû ãiteln m, a to i v mal ch stupních. Od té doby anglická písmolijna The Monotype Corporation zaãala odlévat fiadu variant tohoto písma pro iroké úãelové vyuïití. V dne ní dobû se na celém svûtû nacházejí stovky variant pûvodního Timesu od rûzn ch písmolijen (dneska se uï písma samozfiejmû neodlívají, ale firmy vyvíjející písma se tak tradiãnû stále je tû naz vají). Mimochodem, i text této uãební opory je vysázen Timesem. Na e verze písma Times je od firmy Linotype: ABCDEFGHIJKLMNOPQR STUVWXYZabcdûfghijklmn opqr tûvx z Times Times ve variantû nelatinkové - fiecké písmo: ΑΒΧ ΕΦΓΗΙϑΚΛΜΝΟΠΘ ΡΣΤΥςΩΞΨΖαβχδφγηιϕκλ µνοπθρτ ϖξ ζ

27 7. TIMES A HELVETICA 27 Písmo Times patfií mezi nejroz ífienûj í novinová písma. Na obrázku vidíte jeho vyuïití v nejvût ích holandsk ch novinách de Volkskrant.: Písmo Helvetica vzniklo koncem padesát ch let minulého století ve v carském Curychu. Jeho autorem je Max Miedinger, typograf, v té dobû pracující pro písmolijnu Haas sche Schriftgiesserei v Basileji. Jeho fieditel, Eduard Hoffmann ho povûfiil vytvofiením nového písma. Bylo pfiedstaveno v roce 1957 a pûvodnû se jmenovalo Neue Haas Grotesk a teprve v roce 1960 bylo pfiejmenováno na Helvetica. Max Miedinger je typick m tvûrcem, kter byl za svého Ïivota naprosto neznám a teprve po smrti dosáhl mezinárodního uznání a dnes je povaïován za jednoho z nejv znamûj ích typografû v ech dob. Zajímavé je, Ïe jeho Helvetica se uï v dobû jeho Ïivota stala jedním z nejpouïívanûj ích latinkov ch písem na svûtû. Zatímco Times na el vyuïití pfiedev ím v novinách a sazbû knih, Helvetica se uplatnila v informaãních systémech, v technické literatufie v sazbû drobn ch textû a také se hojnû vyuïívá pfii tvorbû logotypû (viz dále). Na e verze písma Helvetica je od firmy Linotype: ABCDEFGHIJKLMNOPQR STUVWXYZabcdûfghijklm nopqr tûvx z Helvetica Helvetica ve variantû nelatinkové - ruská azbuka:

28 7. TIMES A HELVETICA 28 Logotyp Termín logotyp pûvodnû znamenal dvû nebo více písmen na jednom odlitku (pro urychlení ruãní sazby viz kap. ã. 1). Tak postupnû vznikaly i první znaãky nebo-li loga typograficky upravené shluky písmen. âasto se jedná o zkratku nebo zkratkové jméno firmy (napfi. adidas Adi Dassler.), která teprve ãasem dostala svou grafickou podobu. Loga firem ãasto podléhají dobovému vkusu, takïe spoleãnosti ãasto pfiistupují k jejich inovaci. Opravdu málo znaãek je tak nemûnn ch jako napfi. Coca-Cola (od r. 1887). Následuje ukázka nûkter ch svûtoznám ch znaãek, vytvofien ch z Helveticy:

29 7. TIMES A HELVETICA 29 Úmyslnû jsem zafiadil do této kapitoly ukázky rûzn ch svûtoznám ch znaãek (logotypû), abyste si lépe dokázali pfiedstavit skuteãn rozsah pouïívání písma Helvetica. Zkuste se také vy podívat dobfie kolem sebe a zjistíte, Ïe neudûláte po va em mûstû ani krok, abyste nûkde na Helveticu nenarazili (v vûsní títy obchodû, jízdní fiády, orientaãní systémy vefiejn ch budov, dopravní znaãení...). W N S E Shrnutí kapitoly Kapitola byla vûnována písmûm Times a Helvetica. Na tûchto dvou pfiíkladech lze velmi dobfie demonstrovat celou ífii problematiky, kterou se odbornû zab vá typografie. Kapitola byla mínûna jako urãité odlehãení v mofii informací, kter mi jste dosud byli zavaleni. ZároveÀ mûla za cíl otevfiít vám oãi pfii pohledu na kaïdodenní informace, které jsou vám prostfiednictvím urãitého písma pfiedkládány. Jiné písmo objevíte pfii snídani na s rové etiketû, jin m budou vysázeny va e oblíbené noviny, jiné vás upozorní z dopravní znaãky o zmûnû prûjezdnosti ulice a jiné se pravdûpodobnû bude vyskytovat na svatebním oznámení va ich pfiátel. Ve v ech tûchto pfiípadech by se dalo pouïít nûkteré ze dvou blíïe pfiedstaven ch písem. A moïná byste nyní byli schopni vybrat si z nich vïdy to, které se pro dan úkol hodí více. Bylo písmo Times vytvofieno speciálnû pro v carské noviny Das Neue Zeitung? Jak dlouhé serify mûïete najít na písmu Helvetica? Je Helvetica písmo antikvové? Co si pfiedstavujete pod slovem logotyp?

30 8. PRAVIDLA SAZBY PRAVIDLA SAZBY V této kapitole: zjistíte, Ïe (na tûstí) i sazba má svoje léty ovûfiená pravidla a vy se máte pfii práci ãeho chytit koneãnû zjistíte, jak se správnû pí í pfiedloïky, zkratky, ãísla, data, penûïní hodnoty, interpunkãní znaménka, apostrofy, pomlãky, uvozovky, závorky procenta, stupnû a také jak se správnû dûlí slova... Klíãová slova: hladká sazba, v chodov fiádek, zaráïka, ãtverãík W N S E Asi jste v ichni zaïili situaci, kdy jste pfii psaní nûjakého tfieba úfiedního dopisu pocítili nejistotu. Napfi. najednou jste si nebyli jistí, jak rozdûlit slovo nebo ãíslo, jak správnû ukonãit stránku a jak na nové zaãít.... Na zaãátku vás musím upozornit, Ïe typografická pravidla jsou právnû nevynutitelná. Oborové normy totiï pfiestaly platit a Ïádné nové dosud nevznikly a asi ani nevzniknou. Normy âsn stále platí, ale od roku 1999 nemají právní vynutitelnost. Pfiesto vám radím, abyste si pravidla v típili do pamûti, protoïe jsou to zku enosti nasbírané za více neï 500 let existence sazby jako specializovaného oboru. Nelze pfiedpokládat, Ïe by se vám podafiilo vymyslet pravidla nová a lep í proto se snaïte za pomocí pravidel stávajících vytvofiit krásnû upraven dopis, leták, pozvánku, kniïní stránku... Hladká sazba Odstavcová zaráïka (odsazení) âtverãík (em) Hladká sazba je sazba z jednoho stupnû druhu a fiezu písma sázená na stanovenou ífiku. Skládá se z odstavcû, které obvykle zaãínají zaráïkou, ale mohou b t sázeny i bez zaráïky rozhodující je celková grafická úprava, a jsou ukonãeny v chodovou fiádkou. Nejãastûji se pouïívá na zaãátku prvního fiádku. BûÏnû se pouïívá zaráïka jeden aï dva ãtverãíky. Vût í zaráïka pfiiná í následné problémy s v chodov mi fiádky, které musí b t vïdy del í neï zaráïka následujícího odstavce. Je dûleïit typografick pojem vycházející z kovové sazby. V následujících pravidlech se s ním budete potkávat, proto vám pfiedkládám velmi zjednodu ené vysvûtlení. Vût ina písem, se kter mi se v poãítaãi mûïete psát jsou písma tzv. proporcionální* tzn. Ïe jednotlivá písmenka jsou rûznû iroká. Nej ir ím písmenem je písmeno M, které tím, Ïe je vlastnû do ãtverce má stejnou v ku a ífiku. Pokud máme v ku písma 12 bodû, je ífika jednoho ãtverãíku také 12 b. TakÏe pokud se nûkde setkáte s v razem zarovnat nûco na ífiku dvou ãtverãíkû pouïijte jako míru dvû písmenka MM vedle sebe nebo 2x v ku va eho písma.. PouÏívají se i pûlãtverãíky, ãtvrtãverãíky vïdy jde o dûlení písmene M = dûlení v ky písma. * kromû písma Courier a jemu podobn m písmûm, která napodobují sazbu na psacím stroji a jsou neproporcionální. Vût inou u je nich ífika v ech písmen stejná. proporcionální písmo neproporcionální písmo

31 8. PRAVIDLA SAZBY 31 V chodov fiádek je neúpln fiádek na konci odstavce, pro jehoï úpravu platí následující pravidla: V chodov fiádek 1) musí b t vïdy del í neï odstavcová zaráïka. Pokud je v raznû krat í, je tfieba jej odstranit vrátit slovo na pfiedchozí fiádek (zúïením mezislovních nebo mezipísmenn ch mezer). Dal ím moïn m fie ením je pfiidat do v chodového fiádku ãást textu a protáhnout jej aï za ífiku zaráïky (tentokrát nám pomûïe roz ífiení mezislovních nebo mezipísmenn ch mezer v pfiedchozím textu). Pfiíklady: patné fie ení: V rámci v zkumu bylo fie eno ãtrnáct úkolû bez chyb a pût bylo s chybou. správné fie ení: V rámci v zkumu bylo fie eno ãtrnáct úkolû bez chyb a pût bylo s chybou. správné fie ení: V rámci v zkumu bylo fie eno ãtrnáct úkolû bez chyb a pût bylo s chybou. 2) v chodov fiádek musí b t na konci fiádku krat í alespoà o jeden ãtverãík neï pln fiádek. Pokud je krat í jen o pûl ãtverãíku nebo popfi. ãtvrtãtverãíku, je tfieba jej buì zkrátit více (opût zúïením mezer) anebo rozpálit (roztáhnout) aï na plnou ífiku sazby. Pfiíklady: patné fie ení: Chceme, aby jednotlivé problémové oblasti byly fie eny systematicky a daly záruku postupné kompletace informací o dal ím pfiípadném zájemci o práci. správné fie ení: Chceme, aby jednotlivé problémové oblasti byly fie eny systematicky a daly záruku postupné kompletace informací o dal ím pfiípadném zájemci o práci. správné fie ení: Chceme, aby jednotlivé problémové oblasti byly fie eny systematicky a daly záruku postupné kompletace informací o dal ím pfiípadném zájemci o práci. Jednohláskové neslabiãné pfiedloïky K, k, S, s, V, v, Z, z. slabiãné O, o, U, u, a spojky I, i, A, nesmûjí b t na konci fiádku. V jimku tvofií spojka a (ne v ak verzálka). U ostatních pfiedloïek jsou moïné v jimky pouze v úzké sazbû (do 25 liter). Zkratky slov, v razû akademick ch titulû apod. se pouïívají jen u vïit ch v razû a vût inou konãí teãkou. Ta se sází tûsnû za zkratkou. Pfiíklady: PfiedloÏky Zkratky aj., apod., atd., DrSc., CSc. / t.ã., t.r., t.m. Následuje-li za zkratkovou teãkou dvojteãka, sází se také bez mezery, pfiímo za teãku. U spojen ch zkratek se sází mezislovní mezera.

32 8. PRAVIDLA SAZBY 32 Na zaãátku vûty se spojená zkratka nahrazuje cel m v razem. Iniciálové zkratky (tj. zkratky z velk ch poãáteãních písmen spojen ch slov názvû, organizací a rûzn ch institucí) se sázejí verzálkami bez teãky. Pfiíklady: M MHD, DPH, PNS, ODS âísla NiÏ í ãíselné údaje se vyjadfiují v sazbû slovnû. V jimku tvofií pouze letopoãty, data a spojení ãísel se zkratkami. Mezi ãíslicí a zkratkou musí b t mezera. Pfiíklady: M 10 m, 15 m Telefonní ãísla Sázejí se ve skupinách po 2 3 ãíslech. Zásadnû se nesmûjí dûlit do dvou fiádek. Pfiíklady: M M trojmístné 222, ãtyfimístné 22 22, pûtimístné , estimístné , série Datum Den je vïdy vyjádfien arabskou ãíslicí, mûsíc buì slovnû nebo arabskou ãi fiímskou ãíslicí s teãkou, letopoãet se zásadnû sází cel, bez vynechávání prvního dvojãíslí, v jimku tvofií pouze urãitá spojení. Pfiíklad: M olympiáda 04. Datum vyjádfiené pouze ãísly se nesmí dûlit do dvou fiádek. Pfiíklad: M âas Hodiny a minuty jsou oddûleny od sebe teãkou bez mezer. Pfiíklady: h, hodin Sekundy se oddûlují od minut dvojteãkou, desetiny sekund od cel ch sekund ãárkou vïdy bez mezer. Mezera je aï mezi ãíslem a zkratkou. Pfiíklad: M 10:15,1 min. U sportovních v konû vyjádfien ch ãasem se hodiny od minut a minuty od sekund oddûlují dvojteãkou. Pfiíklad: M 20:31:12 hodin PenûÏní hodnoty Znaãky penûïních mûn Kã (Kã vût inou aï za ãíslo sumy), DM apod. se sázejí pfied ãíslo sumy, je-li uvedeno s desetinn m ãíslem. Pokud je ãíslo celé, klade se znaãka mûny za ãíselné oznaãení nebo se dává pfied oznaãení cel ch penûïních ãástek s desetinnou ãárkou a pomlãkou. Pfiíklady: cena Kã 10,40; cena 100 Kã; cena Kã 100,