CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc. Rizika a přínosy skupinové sociální práce s oběťmi domácího násilí

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc. Rizika a přínosy skupinové sociální práce s oběťmi domácího násilí"

Transkript

1 CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc Absolventská práce Rizika a přínosy skupinové sociální práce s oběťmi domácího násilí Barbora Černochová Vedoucí práce: Mgr. Daniela Ochmannová Olomouc 2015

2 Prohlašuji, ţe jsem práci vypracovala samostatně a ţe jsem všechny pouţité informační zdroje uvedla v seznamu literatury. V Olomouci dne.. Barbora Černochová

3 Poděkování Ráda bych touto cestou vyjádřila poděkování Mgr. Daniele Ochmannové za cenné rady, věcné připomínky a vstřícnost při konzultacích v průběhu vypracování mé absolventské práce. Velké poděkování náleţí celé mé rodině za podporu, trpělivost a povzbuzování po celou dobu mého studia.

4 Obsah Úvod Domácí násilí jako obtíţná ţivotní situace Definice domácího násilí Formy domácího násilí Skupiny ohroţené domácím násilím Důsledky domácího násilí na ţivot oběti Fyzické důsledky Psychické důsledky Sociální důsledky Spirituální důsledky Skupinová sociální práce Historie skupinové sociální práce Typy skupin v sociální práci Formy aktivit ve skupinové práci Skupinové fenomény Skupinová koheze Komunikační a interakční vzorce Sociální integrace a vliv Skupinová kultura Skupina jako sociální mikrosvět Skupinová práce s oběťmi domácího násilí Podpůrná skupina Svépomocná skupina Přínosy skupinové práce s oběťmi domácího násilí Rizika skupinové práce s oběťmi domácího násilí Rizika ze strany facilitátora Rizika ze strany účastníků Zdrţenliví účastníci Příliš hovorní účastníci Účastníci odborníci Namítající účastníci... 39

5 5.2.5 Účastníci uvízlí v minulosti Absence účastníků Ulpívající účastníci Konflikty ve skupině a jejich řešení Závěr Seznam literatury Anotace Annotation... 51

6 Úvod Svou absolventskou práci jsem se rozhodla zaměřit na přínosy a rizika skupinové sociální práce s oběťmi domácího násilí. Domácí násilí je aktuálním celospolečenským fenoménem. Problematika domácího násilí přestává být tabuizovaným tématem, statistiky odhalují jeho vysoký výskyt a zároveň boří stereotypy o tom, kdo se můţe stát jeho obětí. Jak se čtenář bude moci dočíst na dalších stránkách, domácí násilí se netýká pouze dětí nebo submisivních ţen, ale i muţů nebo seniorů. Sociální sluţby poskytují pestrou nabídku pomoci definovanou zákonem o sociálních sluţbách. Sociální poradenství probíhá ve dvou základních formách: individuální a skupinové. Moţnostem individuální pomoci obětem domácího násilí však jiţ bylo věnováno několik kvalifikačních prací a odborných publikací. Česká odborná literatura, na rozdíl od zahraniční, ale neposkytuje ucelený přehled, který by se věnoval vyuţití skupinové práce s oběťmi domácího násilí. Jelikoţ česká zařízení na pomoc obětem domácího násilí i kvalifikační práce zmiňují jen okrajově moţnost vyuţití svépomocných skupin, rozhodla jsem se zaměřit na moţnost vyuţití skupinové práce s oběťmi domácího násilí podrobněji. Cílem absolventské práce je představit na základě poznatků literatury přínosy a rizika skupinové sociální práce s oběťmi domácího násilí. Výstupy mohou být uţitečné pro sociální pracovníky ve všech oblastech, kteří se s tímto fenoménem setkají. Sociální pracovník tak díky dalšímu zdroji můţe zváţit vhodnost aplikace toho přístupu na danou cílovou skupinu. Materiál můţe slouţit dále pro pracovníky pomáhajících profesí a studenty takových oborů. Tato absolventská práce má čistě teoretický charakter, proto bud vycházet z metody kompilace. Práce je rozčleněna do pěti kapitol, postupuje systematicky od představení problematiky domácího násilí v první kapitole ke skupinové práci. Vymezení domácího násilí, jeho forem a dopadů je důleţitým opěrným bodem pro zvaţování pozitiv a negativ skupinové práce. Stejně tak základní vymezení vývoje a obsahu skupinové sociální práce je nezbytné k pochopení fungování svépomocných a podpůrných skupin pro oběti domácího násilí. Tyto dvě formy jsou blíţe představeny ve třetí kapitole s názvem Skupinová práce s oběťmi domácího násilí. Poslední dvě kapitoly jsou věnovány výhradně samotným přínosům a rizikům účasti oběti domácího násilí ve skupině. 6

7 1 Domácí násilí jako obtížná životní situace V této kapitole se budu věnovat tématu domácího násilí. Prostřednictvím jednotlivých podkapitol si čtnář můţe sloţit stručnou mozaiku problematiky domácího násilí, coţ je nezbytné, pokud se v následujících kapitolách budeme zabývat otázkou skupinové práce s oběťrmi domácího násilí. V následující podkapitole vymezím na základě odborné literatury, co vlastně domácí násilí je. 1.1 Definice domácího násilí Definice domácího násilí se liší v závislosti na kontextu, v němţ je termín uţíván. Klinická definice vymezuje domácí násilí jako: způsob útočného a omezujícího chování zahrnující fyzické, sexuální a psychické útoky stejně jako ekonomický útlak páchaný dospělými nebo adolescenty vůči jejim intimním partnerům (Schechter, Edelson 1999: ). Dr. Pašteková-Rupertová charakterizuje domácí násilí jako opakované, odehrávající se v soukromí, přičemţ se vyznačuje vzestupnou tendencí. Vychází z nerovnováţného rozdělení moci ve vztahu, kdy silnější partner zneuţívá moci jako prostředku k dosaţení svého cíle. Odehrává se mezi partnery, manţeli, vůči dětem nebo seniorům. (Pašteková-Rupertová, nedatováno) Občanské sdruţení Rosa upozorňuje na všudypřítomnost domácího násilí: Domácí násilí se objevuje mezi lidmi všech úrovní sociálního postavení, nezávisle na vzdělání, ekonomické situaci, rase či příslušnosti k etnickým skupinám apod. (Co je domácí násilí). Expertní skupina Aliance proti domácímu násilí definuje domácí násilí jako: fyzické, psychické anebo sexuální násilí mezi blízkými osobami, ke kterému dochází opakovaně v jejich soukromí a tím skrytě mimo kontrolu veřejnosti, intenzita násilných incidentů se stupňuje a vede ke ztrátě schopností včas tyto incidenty zastavit a efektivně vyřešit narušený vztah (Základní informace). Aliance proti domácímu násilí (2006) upozorňuje, ţe aby byl skutek domácím násilím, musí splňovat všechny tyto klíčové znaky: 7

8 Tab. 1: Klíčové znaky domácího násilí Klíčový znak Opakování a dlouhodobost Projev Z jednoho útoku jakéhokoli charakteru ještě nelze určit, zda jde o domácí násilí. Můţe to však být jeho začátek. Násilí se vyvíjí od nepatrného poniţování po absolutní kontrolu nad obětí, extrémní ţárlivost, podezřívavost a běţně i fyzické útoky. Eskalace intenzity a frekvence Rozdělení rolí Agresor zprvu útočí na lidskou důstojnost s cílem podráţet lidskou důstojnost oběti a rozbít poslední zbytky její sebeúcty. Výsledkem je izolovaný, úzkostlivý člověk, který je vděčný agresorovi za projevy pozornosti. Vymizí sebevědomí, přidávají se fyzické útoky, stále častější a hrubější, které v konečné fázi mohou oběť ohroţovat na ţivotě. Jasné a nezpochybnitelné rozdělení rolí osoby ohroţené a osoby násilné. Domácí násilí nejsou vzájemná napadání, hádky, rvačky, spory, kde se role osoby násilné a osoby ohroţené střídají. Konflikty vyvolává vţdy jedna osoba ve vztahu. Neveřejnost Domácí násilí probíhá zpravidla za zavřenými dveřmi bytu či domu, stranou společenské kontroly. Často můţe být tak účinně skrýváno i před zraky ostatních členů rodiny, coţ zamezuje vzniku svědků a dostatečného mnoţství důkazů. 8

9 Uţ první definice domácího násilí nastiňuje rozmanitost tohoto invazivního jednání, i kdyţ je sjednoceno výše zmíněnými klíčovými znaky. Pro přehlednost je následující kapitola věnována detailnějšímu popisu forem domácího násilí včetně jejich projevů. 1.2 Formy domácího násilí Odborná literatura se jednotně shoduje v rozdělení domácího násilí do základních kategorií. Městská organizace Woodbridge pro pomoc obětem domácího násilí uvádí na svých stránkách rozlišení domácího násilí do pěti základních kategorií, přičemţ v pozici autorky kvalifikační práce si dovolím dělbu redukovat do čtyř oblastí a začlenit emocionální násilí do kategorie násilí psychického. První z nich je násilí fyzické způsobující nebo usilující o způsobení fyzického zranění. Agresor můţe pouţívat škrábání, štípání, postrkování, fackování, tlučení, kousání, kroucení rukou, kopání, bodání, škrcení, střílení a jiné fyzické útoky. Psychické násilí zahrnuje zastrašování, vydírání, ţe agresor fyzicky ublíţí sám sobě, oběti nebo třetím osobám, vyhrůţky ublíţením nebo únosem dětí, ničení majetku a mazlíčků, mentální hry, pronásledování, odepírání spánku a potravy. Řadíme sem také snahu o izolaci oběti od přátel, rodiny, školního nebo pracovního prostředí prostřednictvím zákazu uţívání telefonu nebo dopravních prostředků, podkopáváním osobních vztahů oběti, neustálého kontrolování a doprovázení, vyuţívání nepodloţených obvinění a domácí vězení. Účelem psychického násilí je zdeptat sebevědomí a autonomii oběti, proto agresoři vyuţívají konstantní kritiky, zpochybňování schopností oběti, zesměšňování ve společnosti, uráţení, schazování, manipulování s pocity oběti, vyvolávání pocitů viny, podkopávání vztahu s dětmi, opakované slibování, ale zároveň porušování slibů. Za sexuální násilí označujeme znásilnění v rámci manţelství, nucený sex následující po zbití, útoky na pohlavní části těla, nucenou prostituci, nucené mazlení nebo nucení takových sexuálních praktik, které jsou oběti nepříjemné, např. sodomie. Specifickou formou domácího násilí je ekonomický útlak, jenţ sleduje jasný cíl finanční závislosti oběti na agresorovi. Ten přebírá postupně absolutní kontrolu nad veškerými příjmy a výdaji včetně výdělku oběti. Zadrţování peněz a zamezování přístupu k penězům, zakazování přístupu do školy nebo zaměstnání, vyţadování 9

10 zdůvodnění utracených peněz, zadrţování informací o rodinném rozpočtu a účtech, které je oběť odpovědná platit to všechno jsou různé cesty ekonomického násilí. (The Five Forms of Domestic Violence) Domácí násilí se většinou rozvíjí postupnými, nepatrnými krůčky. Čím méně zřetelné je, tím snaţší je lapení oběti pasti, z niţ není snadná cesta zpět. Prvotními formami agresivního jednání zpravidla bývá násilí psychické jako jsou uráţky, sniţování sebevědomí a zároveň pokusy o izolaci nejen od blízkých, ale i finančních zdrojů. Odtud se vine snadná cesta k násilí fyzickému a sexuálnímu. Formy domácího násilí nejsou jedinou oblastí, která je rozmanitá. Ani lidé ohroţení domácím násilím netvoří homogenní skupinu. Domácí násilí je fenomén, jeţ se dotýká obou pohlaví, všech věkových skupin, tříd, národností i kultur. Tuto myšlenku podrobněji rozvedu v kapitole následující. 1.3 Skupiny ohrožené domácím násilím O domácím násilí existuje v laické veřejnosti řada mýtů. Jeden z nich, značně rozšířený v České republice, uvádí Hrdá jako obecně rozšířený názor, ţe oběťmi domácího násilí se stávají slabé a bojácné ţeny, které podědomě vyhledáváají dominantní a agresivní partnery. Přitom násilí je přítomno v domácnostech heterosexuálních i homosexuálních muţů a ţen. Nic není tak černobílé v pozici agresora můţeme odhalit stejně dobře ţenu jako muţe. Agresor si nemusí zlost vybíjet pouze na partnerovi, ale snadným cílem jsou další členové domácnosti se sníţenou schopností se bránit jako děti, senioři nebo lidé s postiţením. (Hrdá 2007) Domácí násilí je pácháno především v rámci partnerských vztahů, jak na muţí, tak na ţenách. Pravdou ale je, ţe počet týraných ţen ve statistikách výrazně převaţuje. Občanské sdruţení Rosa na svých interenetových stránkách uvádí reprezentativní výzkum provedený v roce 2003 v České republice Sociologickým ústavem AV ČR a Filosofickou fakultou UK, podle nějţ zaţije některou z forem domácího násilí za svůj ţivot 38 % ţen. Zároveň ţeny tvoří údajně aţ 95% obětí partnerského násilí. (Co je domácí násilí) Hrdá (2007) uvádí jako druhou nejčastější skupinu děti v pozici obětí násilí v rodině. V roce 2001 byl organizací STEM proveden výzkum pro Bílý kruh bezpečí, z nějţ vyplynulo, ţe v 81% rodin, ve kterých existuje partnerské násilí, ţijí děti. Pro dítě 10

11 je samotná hrozba násilí mezi rodiči obrovskou zátěţí, i kdyţ není jeho přímým svědkem nebo posluchačem za zavřenými dveřmi. Jeho následky můţe pozorovat na fyzickém stavu rodiče, na zařízení domácnosti a celkově napjaté atmosféře. Další výzkum z roku 2006 ukazuje, ţe násilí před dětmi se odehrává v 60% rodin, coţ je rozhodně nezanedbatelné číslo. Dítě takto vyhrocenou situaci nechápe, je dezorientované, ztrácí pocit bezpečí a je tak narušen jeho vývoj. Protoţe má dítě sniţenou schopnost obrany, pokud se stane samo obětí, dochází k váţným následkům končíčích v lepším případě ošetřením v nemocnici. Dítě se můţe stát obětí přímou, pokud je útok úmyslně veden na jeho osobu. Druhou moţností je situace, kdy se dítě snaţí bránit jednoho z rodičů, na němţ je násilí pácháno. Dítě je tak zraněno, případně můţe dojít dokonce i k úmrtí. (Hrdá 2007) Jak dále uvádí Hrdá, v pozici agresora vůči seniorovi mohou být jejich děti, vnoučata nebo jejich partneři. Stávají se snadným terčem útočníka z důvodu změn psychiky ve stáří, pocitů viny, studu, fyzické a psychické závilosti na agresorovi, zvýšená úzkost, emoční nevyrovnanost, vysoká míra sugestibility atd. Senioři buď sami zastávají názor, ţe jsou mladým na obtíţ nebo jim je tento pocit vštěpován. Senior se snaţí ve všem vyhovět, coţ agresorovi skvěle nahrává. Často se senior se zhoršenými ţivotními podmínkami bez reptání smíří, protoţe on uţ nic nepotřebuje, uţ nějak doţije, kdeţto mladí potřebují víc prostoru/peněz apod.. Staří lidé chovají často k agresorovi silné citové pouto, proto jeho chování omlouvají a strpějí jej tak v soukromí bez vyhledání pomoci. (Hrdá 2007) Poslední skupinou, kterou Hrdá uvádí jako ohroţenou domácím násilím, jsou osoby s fyzickým či mentálním postižením. Stávají se velmi snadnou obětí hned z několika důvodů. Prvním je sníţená schopnost fyzické obrany a zároveň z důvodu sociální izolace sníţená moţnost dovolat se pomoci a práv. Druhým důvodem je nejen citová a ekonomická, ale v podstatě existenční závislost na agresorovi, který je často jedinou spojnicí se světem a pomáhá kompenzovat omezení vzniklá z postiţení. Další přispívající faktory jsou sníţený práh nutný pro rozeznání nebezpečí, zvýšená důvěřivost a nezkušenost v mezilidksých vztazích, menší svědecká věrohodnost a snadná ovlivnitelnost, neschopnost samostatného jednání osob s mentálním postiţením, předsudky veřejnosti, vliv psychofarmak atd.. (Hrdá 2007) 11

12 Shrňme si tedy hlavní rizikové faktory, jak je definuje na svých stránkách Bilý kruh bezpečí. Patří mezi ně vynucená sociální izolace, která můţe být důsledkem péče o děti v rámci mateřské a rodičovské dovolené nebo odchod do starobního či jiného důchodu. Závislost na partnerovi, především finanční, sniţuje autonomii druhého partnera. Závislost partnera na návykových látkách zase zvyšují pravděpodobnost agresivity a emocionální lability. Posledním faktorem je sníţená schopnost obrany, niţší míra fyzické, ale i psychické síly např. u seniorů nebo lidí se zdravotním postiţením. (Domácí násilí) 1.4 Důsledky domácího násilí na život oběti Domácí násilí je nesmírně náročnou krizovou situací, která má většinou dlouhodobé trvání. Taková zátěţ nezůstane bez odezvy ani na těle, ani na duchu. Dopad domácího násilí na ţivot oběti je tudíţ komplexní. Na dalších řádkách uvedu důsledky domácího násilí rozčleněné podle oblastí sociálního fungování, které násilí narušuje. Podle organizace Joyful Heart Foundation, existuje mnoho faktorů, které ovlivňují míru dopadu domácího násilí na oběť jako je frekvence útoků, stupeň závaţnosti a vliv na fyzické zdraví. Celkový dopad domácího násilí také záleţí také na individuálních schopnostech vyrovnat se se stresovými situacemi, věku oběti, předchozí zkušenost s traumatickými záţitky, rozsah terapie a načasování intervence. (Effects of Domestic Violence) Fyzické důsledky Jak uvádí statistika, jeden ze sedmi případů utrpí v důsledku domácího násilí fyzickou újmu (Black et al., 2011: 54). Organizace VicHealth mezi obvyklé stopy fyzického násilí řadí modřiny na paţích způsobené nepříměřeně silným uchopováním, zlomeniny, monokly, červené nebo fialové skvrny na krku, vymknuté nebo zlomené zápěstí, ztrátu sluchu nebo zraku, zranění noţem nebo střelnou zbraní a bolest zad. Další chronické příznaky mohou být zaţívací potíţe, gynekologická onemocnění, sexuálně přenosné infekce a HIV, nechtěná těhotenství. (VicHealth 2004: 20-21). Mezi vedlejšími dlouhodobými následky byly týranými ţenami identfikovány artritida, hypertenze a srdeční onemocnění (Long-Term Effects of Domestic Violence). 12

13 Dle nadace Joyful Heart Foundation se oběti snaţí zamaskovat zranění, aby se vyhnuly zvídavým otázkám okolí. Často zranění vysvětlují jako důsledek zakopnutí, pádu apod. Oběť se vyhýbá otevřeně mluvit o skutečném původu zranění, protoţe to v ní můţe způsobovat pocity studu nebo strachu, ţe se to agresor dozví a násilí bude eskalovat. (Effects of Domestic Violence) Jako důsledek proţitého traumatu se mohou začít objevovat fyzické projevy okamţitě po incidentu nebo i později, kdy uţ útok skončil. Fyzické důsledky traumatu ovlivňují celkové zdraví jedince a obvykle zahrnují chronickou únavu, povrchní dech, svalové napětí, nekontrolovatelný třes, změnu ve stravování a spánku, sexuální dysfunkci a u ţen také poruchy menstruačního cyklu nebo plodnosti. (Effects of Domestic Violence) Zvládání následků domácího násilí je velmi náročný proces. Z toho důvodu můţe oběť násilí začít vyhledávat drogy a alkohol, které jí mají pomoci zvládnout zdrcující pocity. Organizace VicHealth (2004) upozorňuje, ţe oběti domácího násilí jsou náchylnější k vytvoření závislosti na alkoholu, cigaretách nebo problematickému uţívání jiných návykových látek (VicHealth 2004: 23). Jako prostředek k uvolnění napětí můţe oběť začít praktikovat sebepoškozování, jeţ oběti zároveň přináší pocit kontroly. Sebepoškozování nemusí být provozováno za účelem sebevraţdy, i kdyţ příleţitostně můţe vést k váţným důsledkům a smrti (Effects of Domestic Violence) Psychické důsledky Dle nadace Joyful Heart Foundation násilí můţe mít váţné dopady na myšlení a interakci oběti s okolím. Dlouhodobá expozice domácímu násilí a tím i strachu z něj nezpůsobuje pouze viditelné stopy na těle, ale také psychické změny, které jsou důsledkem snahy oběti zpracovat trauma nebo chránit své tělo. Domácí násilí ovlivňuje myšlenky, pocity a chování a můţe mít váţně narušit psychickou stabilitu oběti. Obvykle jsou u obětí pozorovány podobné symptomy jako je zvýšená úzkost, posttraumatický stresový syndrom a deprese. (Effects of Domestic Violence) Jak uvádí Kulíšek, post-traumatický stresový syndrom je duševní porucha zapříčiněná extrémně náročnou ţivotní událostí. Mezi hlavní příznaky patří záblesky paměti, vtíravé myšlenky, noční můry, intenzivní emocionální a fyziologická tíseň. Takový člověk má tendence vyhýbat se stimulům spojeným s traumatem, zároveň má omezený rozsah citových projevů, je tzv. otupělý. Projevuje se také fyzické napětí, 13

14 přehnaná bdělost a ostraţitost, obtíţe s koncentrací, emocionální labilita, zvýšená podráţděnost a impulzivita. (Kulíšek 2011: 1-3) Praško, Buliková, Sigmundová (2012) definují depresi jako nemoc celého organismu, ne jen špatnou náladu, která bývá laickou veřejností jako deprese často označována. Mezi typické příznaky patří pocity beznaděje, pesimismus, ztráta smyslu ţivota, ztráta zájmu nebo radosti z koníčků, sexuálního ţivota, nechutenství nebo naopak přjídání se, nespavost nebo naopak zvýšená spavost, odkládání činnosti, pasivita. Dále také myšlenky na smrt nebo pokusy o sebevraţdu. Potíţe s koncentrací, výbušnost a nervové vypětí. Projevují se i fyzické příznaky jako přetrvávající bolest hlavy, zácpa, ztuhlost svalstva, snadná únavnost. Deprese je u většiny lidí léčitelné onemocnění. Pokud není léčena, vede ke ztrátě výkonnosti, izolaci, ztrátě radosti v ţivotě a výrazně zhoršuje celkový zdravotní stav člověka. (Praško, Buliková, Sigmundová 2012: 10-24) Deprese se objevuje jako nejčastější následek u lidí vystavených domácímu násilí. Ve výzkumu z roku 2000, 60 % týraných ţen uvádělo pocity smutku nebo deprese jako přetrvávající po delší časový úsek (Effects of Domestic Violence) Sociální důsledky Domácí násilí má dopad na oblast mezilidských vztahů, bydlení, schopnost vykonávat zaměstnání a tím pádem i ekonomickou soběstačnost. Všechny tyto oblasti jsou nezbytnými podmínkami pro fungování člověka ve společnosti. Jak uvidíme níţe, domácí násilí výrazně zhoršuje moţnost fungování v reálném světě. Jak představuje Čírtková v čísle Sociální práce/ Sociálna práca věnovanému domácímu násilí výsledky holandského výzkumu (Van Dijk et al., 1998), čtvrtina obětí referovala o poklesu sebedůvěry, konkrétně 26 % respondentů a 12 % týraných osob si stěţovalo na problémy s navazováním vztahů (Čírtková 2006: 58). Zkušenost s domácím násilím má dopad na ekonomickou soběstačnost obětí. Násilí ovlivňuje schopnost oběti získat a udrţet si stálé zaměstnání, coţ zpětně ovlivňuje její dlouhodobý příjem a finanční zabezpečení (Evans 2007: 24-28). Týrané ţeny přicházejí o svá zaměstnání z důvodu absencí, které jsou důsledkem nemoci či zranění způsobeného násilníkem. Absence z důvodu předvolání oběti k soudu rovněţ ohroţují její ţivobytí. (Long-Term Effects of Domestic Violence) 14

15 Další oblastí, která je násilím narušena, je oblast nejistého bydlení a bezdomovectví v důsledku útěku od partnera násilníka. Týrané ţeny se často stěhují, aby se vyhnuly násilí. Stěhování je finančně náročné a narušuje kontinutitu zaměstnání. Oběti, které opustily jejich domov kvůli násilí v rodině, mohou uvíznout v cyklu bezdomovectví opakovaného vracení se domů a tím pádem k násilníkovi - z finančních důvodů nebo omezeného přístupu ke krizovým sluţbám a azylovým zařízením. (National Council to Reduce Violence against Women and their Children 2009b: 44-47) Jak jsem zmínila na začátku, domácí násilí poškozuje také sociální vztahy. Státní zastupitelství Clark County ve Spojených státech referuje, ţe týrané ţeny často ztratí kontakt s rodinou, příbuznými a přáteli. Násilník se snaţí od začátku svou oběť izolovat. Týrané ţeny se časem začnou cítit zahanbeně za násilí, které je na nich pácháno, odmítají pomoc, aby se vyhnuly rozpakům. Některým týraným ţenám můţe být zakázán vstup do kostela poté, co opustily své násilné partnery, jelikoţ některé náboţenské doktríny zakazují separaci či rozvod bez ohledu na závaţnost zneuţití. Samostatnou kapitolou by mohl být přímý i nepřímý dopad domácího násilí na děti ţijící v domácnosti, kde je násilí pácháno. Třetina dětí, která byla svědkem týrání jejich matek, prokazuje značné problémy chování a emocionální nestabilitu, včetně psychosomatických poruch, koktání, úzkostnost a strach, poruchy spánku, nadměrnou plačtivost a problémy ve škole. Velkým tématem je vliv násilí na výchovu dětí. Chlapci, jejichţ otec týral matku, splňují vyšší pravděpodobnost pro týrání svých budoucích partnerek. Naopak dívky se v takovém případě stávají tolerantnější vůči násilí páchanému na nich samých. (Long-Term Effects of Domestic Violence) Spirituální důsledky Poslední, avšak neméně důleţitou oblastí, je sféra spirituální. Dle nadace Joyful Heart Foundation domácí násilí můţe změnit pohled člověka na svět a na ţivot. Situace, ve které je oběť neustále kontrolována násilníkem, můţe vyvolat v oběti pocity beznaděje. Můţe si tak vybudovat negativní pohled, z jehoţ perspektivy hodnotí svůj ţivot jako zničený, bezcenný nebo nezaslouţící si změnu k lepšímu. Násilník postupně oběti odebírá neustálou kritikou a výčitkami její sebeúctu, coţ přivádí oběť k otázkám vlastní hodnoty pro svět. Nedostatek sebedůvěry přispívá k nedostatku odvahy a obav z budoucnosti. Domácí násilí zbavuje osobu pocitů bezpečí, coţ se projevuje 15

16 v neschopnosti osoby důvěřovat ostatním lidem. Konflikty se spiritualitou jsou také časté, zejména pokud násilník vyuţívá víru oběti za účelem kontroly nad ní. Oběť se můţe cítit demotivovaná, prázdná a ţe jakákoliv snaha postrádá smysl. (Effects of Domestic Violence) Na předchozích stránkách jsem stručně představila fenomén domácího násilí. Jelikoţ jsou hlavním tématem této kvalifikační práce přínosy a rizika skupinové sociální práce s oběťmi domácího násilí, musíme vědět, co to domácí násilí je, jak se projevuje a hlavně jak ovlivňuje ţivot oběti. Cílem předchozí kapitoly bylo tedy vymezit tyto základní pojmy pro usnadnění dalšího postupu. S takovými znalostmi můţeme dále přistoupit ke zvaţování pozitiv a negativ skupinové práce s danou cílovou skupinou. 16

17 2 Skupinová sociální práce Tato kapitola obecně představuje základní principy skupinové sociální práce. V jejích dílčích částech začnu od historických počátků této metody, uvedu základní skupinové fenomény, jeţ se vyskytují v kaţdé skupině a ke konci v krátkosti představím základní typologii skupin v sociální práci. Sociální práce je profese, která se zaměřuje na osobu v kontextu jejího prostředí. Sociální práce tedy nepomáhá pouze jednotlivci adaptovat se na jeho ţivotní protředí, ale zároveň na prostředí působí tak, aby naplnilo potřeby a cíle jednotlivce. Z tohoto důvodu je skupina jako nástroj sociální práce přínosná, jelikoţ poskytuje prostor pro nácvik sociálních vztahů skrze interakce mezi jejími členy. Můţe se stát také katalyzátorem sociální změny, v němţ se setkávají jednotlivci, aby vybudovali efektivní strategie pro změnu jejich externí sociální reality. (Furman, Rowan, Bender 2009: 2-3) Gustav Le Bon ve svém díle Dav popisuje jev interpersonální nákazy: stane-li se jedinec členem nějaké skupiny, napojuje se na jakési kolektivní vědomí, které formuje jeho cítění, myšlení i jednání, takţe se chová a cítí jinak, neţ kdyby byl sám (Garvin 1987: ). Jak uvádí Nedělníková, v České republice je skupinová sociální práce spíše v pozadí, případě je koncipována ryze psychoterapeuticky: Terapeutizace skupinové práce orientuje skupinové sociální pracovníky jednostraně a redukuje jejich profesionální pole, stejně jako znejasňuje profesionální identitu sociálního pracovníka, který se tak neobejde bez zkušenostního výcviku. Přestoţe sociální pracovníci po absolvování výcviku skutečně psychoterapii prakticky vykonávají, představují skupinová psychoterapie a sociální práce se skupinou dvě odlišné profese se značně odlišnými východisky, cíli a postupy.. (Nedělníková 2004: 37) Skupinová práce můţe být realizována jak v dlouhodobém časovém horizontu, tak i v krátkodobém. Sociální práce se skupinou je vyuţívána v praxi při práci s duševním zdravím nebo specifickými ohroţenými skupinami jako jsou oběti domácího násilí či lidé bez zaměstnání. V komunitních centrech můţe být aplikována při spolupráci s dětmi a mládeţí nebo při práci s rodinou v oblasti náhradní rodinné péče. (Nedělníková 2004: 37) Zahraniční odborná literatura uvádí, ţe skupinová práce dosahuje efektivních výsledků také u lidí se závislostmi, kompulzivními poruchami, mentálním postiţením, posttraumatickou stresovou poruchou nebo Alzheimorovou 17

18 chorobou či jiným typem demence. Další zranitelnou cílovou skupinou jsou váleční veteráni. Skupinová práce je jednou z nejvýznamnějších metod kulturně citlivé praxe, proto byla vyuţívána pro spolupráci s Afroameričany nebo přistěhovalci z latinské Ameriky (Nedělníková 2004: 6). O historických kořenech skupinové sociální práce nám ale poví více kapitola následující. 2.1 Historie skupinové sociální práce Jak uvádí Nedělníková, organizovaná práce se skupinami prošla více neţ sto lety progresivního vývoje. Vznikla jako reakce na sociální, ekonomické a politické změny moderní společnosti prostřednictvím transformačně vzdělávacích, náboţenských či rekreačních aktivit. Za účelem vysvětlení skupinových procesů jsou integrovány, a zároveň vytvářeny teoretické koncepty. Jsou tak vyuţívány poznatky z psychologie, sociologie, výsledků výzkumu a empirie. (Nedělníková 2004: 18-19) Skupinová práce byla původně chápána jako dobrovolnické hnutí, neţ začala být povaţována za profesionální metodu (Lee in Andrews 2001). Jako sociální sluţba se skupinová práce objevuje se zrodem průmyslové revoluce v USA a Anglii. Urbanizace způsobila velkou vlnu přistěhovalectví do měst, stratifikaci společnosti a narušení přirozených sousedských vztahů. Důsledkem byla vysoká míra nezaměstnanosti, izolace nízkopříjmových rodin a vznik nových sociálních problémů. (Andrews 2001) Dle Schwartze se sociální práce se skupinou začala rozšiřovat na půdě organizací usilujících o řešení problémů pramenících z průmyslové revoluce v městském prostředí, jako je chudoba, sociální izolace, dětská práce, rozpad rodin apod. Cílem snahy bylo pomoci těmto lidem, aby sami byli schopni hájit své zájmy. (Schwartz in Kahn 1959: 3-38) Specifickým motivem v USA byly problémy s přistěhovalectvím, konkrétně z Mexika a Asie. Skupinová sociální práce se stala nástrojem asimilace izolovaných imigrantů ţijících v nevyhovujících podmínkách přeplněných komunit. (Andrews 2001) Britská tradice skupinové práce se váţe primární k práci s mládeţí a lidmi s nízkými příjmy, ať uţ ve školním prostředí a mládeţnickcýh klubech nebo prostřednictvím vzdělávání dospělých (Smith 2004). 18

19 Jak uvádí Reisch, po druhé světové válce se skupinová práce začíná aktivisticky orientovat na rovná práva a příleţitosti podílení se na rozhodování. Někteří skupinoví pracovníci začali vyzdvihovat důleţitost vnějších sociálních skutečností a upozorňovat na strukturální nerovnosti. V odpověď podporovali vzájemnou pomoc v komunitách s vizí sociální trnsformace. Nejen tyto aktivistické snahy, ale i orientace na volnočasové aktivity způsobily nízký profesionální statut skupinové práce v době, kdy byl důraz kladen na rozvoj Freudovy psychoanalýzy a casework. (Reisch 1998: ) Dle Nedělníkové profilace a uznání skupinové práce jako metody nebyly snadné. Jak je uvedeno výše, skupinová práce se do 30. let 20. stol. odehrávala převáţně v rámci volnočasových aktivit a vzdělávání dospělých, teorie byla předmětem zkoumání sociálních psychologů. Z toho důvodu skupinoví pracovníci podpořili vlastní výzkumné aktivity a zároveň započali vzdělávání v oblasti sociální práce se skupinou. V důsledku toho vznikají první výukové materiály a program na Univerzitě ve Fandu. Na Národní konferenci sociální práce v roce 1935 v USA byly porpvé prezentovány příspěvky o práci se skupinami, kde mimojiné zazněly formulace definic a vymezení cílových skupin. (Nedělníková 2004: 15) O rok později vznikla Národní asociace pro studium skupinové práce, z níţ se později vyvinula Americká asociace skupinových pracovníků, čímţ byla stvrzena skupinová práce jako metody sociální práce (Reid 1981). Po druhé světové válce se skupinová práce orientovala převáţně terapeutickým směrem, jelikoţ během války pracovníci úzce spolupracovali s psychology a psychiatry (Brown 1991). Jak upozorňuje Nedělníková, jelikoţ v USA sociální pracovníci jsou kompetentní vykonávat psychoterapii, terapeutické zaměření skupinové práce bývá uváděno v americké odborné literatuře jako jedna z moţných variant této pomoci. Šedesátá a sedmdesátá léta nasměrovala orientaci skupinové práce směrem k obhajobě lidských práv a boji proti chudobě, čímţ se přibliţuje komunitní práci a stává se aktuální pro širší spektrum společnosti. (Nedělníková 2004: 15) Pappel a Rothman (dle Toseland, Rivas 1995) popsali v 60. letech 20. stol. tři výchozí modely skupinové práce, které jsou víceméně aplikovány dodnes. Prvním z nich je sociálně cílený model, jeţ je vyuţíván v komunitních centrech usilujících o změnu sociálních norem a struktury, dále je uplatňován při práci s mládeţí. Sociální pracovník se zaměřuje na socializaci členů prostřednictvím společných aktivit (např. tábořením) a na upevňování demokratických hodnot mezi členy. Podporuje členy k samostatnému rozhodování, zplnomocňuje je k stanovování a uskutečňování cílů. 19

20 Další model, známý jako léčebný nebo také nápravný, je vyuţíván jako krátkodobá intervence u klientů, kteří mají problematické chování či deficit sociálních dovedností. Skupinový pracovník má být činitelem změn chování, intervenovat a usilovat o dosaţení cíle určeného členy skupiny. Třetím modelem je interakční neboli reciproční model, který vyuţívá procesy ve skupině k vzájemné pomoci. Skupinový pracovník zde plní roli mediátora mezi poţadavky členů skupiny a poţadavky společnosti, napomáhá oběma stranám k jejich naplnění. Jako facilitátor podněcuje proces vzájemné pomoci. (Toseland, Rivas 1995) Integrací těchto tří modelů došlo později k vytvoření tzv. hlavního modelu, který zachoval nejdůleţitější prvky z předchozích a stanovil cíl vzájemné pomoci. Klade na pracovníka základní poţadavky, aby podporoval systém vzájemné pomoci ve skupině, rozuměl a respektoval skupinové procesy jako činitele změny, posiloval autonomii členů uvnitř i vně skupiny a nakonec, aby podporoval mezi členy pocit sounáleţitosti se skupinou. (Wood in Toseland, Rivas 1995) Vzhledem k různorodosti problémů, jeţ můţeme řešit prostřednictvím skupinové sociální práce, existuje značné mnoţství typů skupin. Liší se zpravidla cílem, o který usilují, způsobem fungování, velikostí a dalšími prvky. Výčet variant skupin v sociální práci bude předmětem následující podkapitoly. 2.2 Typy skupin v sociální práci Proč je vlastně důleţité rozlišovat, o jaký typ skupiny se bude jednat? Jak uvádí Nedělníková, rozhodnutí o typu skupiny je pro organizátory skupinové práce stěţejní z důvodu dalšího plánování. Odborná literatura uvádí velké mnoţství typologií skupin v sociální práci, i kdyţ v praxi jen zřídka existuje takto vyhraněný typ. Reálně se setkáváme spíše s různými kombinacemi. (Nedělníková 2004: 33) Toseland a Rivas dělí skupiny do dvou základních kategorií dle jejich zaměření na pomáhající nebo úkolové (Toseland, Rivas 1995): Pomáhající skupiny jsou v sociální práci přednostně vyuţívané, dále je můţeme rozdělit na skupiny podpůrné, vzdělávací, skupiny zaměřené na růst, terapeutické a socializační skupiny. 20

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž definice Domácí násilí: násilí, které se odehrává v soukromí, je opakované, má stoupající

Více

Projekt Násilí na pracovištích v oblasti zdravotnictví a sociální péče Pracovní násilí a jeho podoby

Projekt Násilí na pracovištích v oblasti zdravotnictví a sociální péče Pracovní násilí a jeho podoby Projekt Násilí na pracovištích v oblasti zdravotnictví a sociální péče Pracovní násilí a jeho podoby Ing. Iva Merhautová, MBA Násilí na pracovištích Násilí na pracovištích se stalo stejným rizikem jako

Více

Internalizované poruchy chování

Internalizované poruchy chování Internalizované poruchy chování VOJTOVÁ, V. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Brno: MSD, 2010 ISBN 978-80-210-5159-1 Internalizované

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

CRITICAL INCIDENT STRESS MANAGEMENT

CRITICAL INCIDENT STRESS MANAGEMENT Psychologická služba HZS ČR CRITICAL INCIDENT STRESS MANAGEMENT (posttraumatická péče) 1 CRITICAL INCIDENT Při záchranných akcích se hasiči setkávají s běžnými situacemi, ale také s těmi, které vyvolávají

Více

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě VYTVOŘENÍ INDIVIDUÁLNÍHO PLÁNU PÉČE O DÍTĚ V okamžiku, kdy sociální pracovnice a přizvaní odborníci a organizace dokončili

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI ZDRAVÉHO ŢIVOTNÍHO STYLU SEMINÁŘ POŘÁDÁ: REGIONÁLNÍ KONZULTAČNÍ CENTRUM PRO ÚSTECKÝ KRAJ: LEKTOR SEMINÁŘE: MGR. BC. ANNA HRUBÁ GARANT SEMINÁŘE: ING. MICHAELA ROZBOROVÁ Obsah

Více

Trauma, vazby a rodinné konstelace

Trauma, vazby a rodinné konstelace Trauma, vazby a rodinné konstelace Terapeutická práce na základě vícegenerační systemické psychotraumatologie (VSP) / - konstelací traumatu www.franz-ruppert.de 1 Vzájemné působení mezi metodou systemických

Více

ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu. MUDr. Zuzana Foitová

ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu. MUDr. Zuzana Foitová ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu MUDr. Zuzana Foitová Zotavení znamená žít spokojeně se symptomy nemoci nebo bez nich Peer zkušenost a zotavení Byl jsem tam Já jsem důkaz Roviny

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH

ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH VY_32_INOVACE_PSY_7 ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH Mgr. Martina Šenkýřová Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období

Více

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Pod pojmem užívání drog rozumíme širokou škálu drogového vývoje od fáze experimentování,

Více

Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž

Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Příčiny vzniku duševní poruchy tělesné (vrozené genetika, prenatální

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení ve vyučovacím předmětu Výchova ke zdraví Vzdělávací obsah předmětu preventivní ochrana a odpovědnost

Více

Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu

Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ CZ.1.07/1.3.02/04.0014 Úvodní odborná konference projektu 12. října 2011 PERSPEKTIVY INOVACÍ A ALTERNATIVNÍCH METOD V PRAXI MATEŘSKÝCH

Více

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz Seminář pro rodiče ŠIKANA Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz tlaky na dítě Šikana je.. Úmyslné a opakované ubližování slabšímu (neschopnému obrany) jedincem

Více

Nabídka programů pro střední školy

Nabídka programů pro střední školy Nabídka programů pro střední školy Interaktivní hra více lektorů HRA O AIDS skupinová práce pod vedením lektorů na 5 interaktivních stanovištích výuka, názorné ukázky, plnění úkolů a možnost vyjádřit své

Více

Organizace letního semestru

Organizace letního semestru Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 8 RODINA A SEXUÁLNÍ ŽIVOT Čas ke studiu: 60 minut Cíl: Studiem této kapitoly poznáte hodnotu zázemí

Více

yourchance o.p.s. Výroční zpráva 2010

yourchance o.p.s. Výroční zpráva 2010 yourchance o.p.s. Výroční zpráva 2010 Obsah O yourchance o.p.s.... 3 Hodnoty společnosti yourchance o.p.s.... 3 Základní údaje o společnosti... 3 Organizační struktura společnosti... 3 Správní rada...

Více

Otázka: Metoda skupinové sociální práce. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Nikola Petráčková

Otázka: Metoda skupinové sociální práce. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Nikola Petráčková Otázka: Metoda skupinové sociální práce Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Nikola Petráčková Jejím smyslem je psychosociální působení na skupinu lidí s nějakým společným znakem a cílem, aby

Více

Dodání služeb vzdělávacích kurzů pro zaměstnance Domova Sluníčko

Dodání služeb vzdělávacích kurzů pro zaměstnance Domova Sluníčko Příloha č.1 SPECIFIKACE A ROZSAH PŘEDMĚTU PLNĚNÍ Předmět veřejné zakázky Dodání služeb vzdělávacích kurzů pro zaměstnance Domova Sluníčko Předpokládaný začátek a konec: 1. 3. 2014 31. 5. 2015 Maximální

Více

Služby sociální péče a služby sociální prevence

Služby sociální péče a služby sociální prevence Služby sociální péče a služby sociální prevence Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů upravuje tyto formy sociálních služeb: Podle typu sociální situace rozlišujeme

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

ROZVODOVÉ A POROZVODOVÉ KONFLIKTY A PRÁCE S RODINOU. Asistenční, mediační a terapeutické centrum Mgr. Eva Dobrušová, sociální pracovník.

ROZVODOVÉ A POROZVODOVÉ KONFLIKTY A PRÁCE S RODINOU. Asistenční, mediační a terapeutické centrum Mgr. Eva Dobrušová, sociální pracovník. ROZVODOVÉ A POROZVODOVÉ KONFLIKTY A PRÁCE S RODINOU Asistenční, mediační a terapeutické centrum Mgr. Eva Dobrušová, sociální pracovník Benešov 2012 PRÁCE S RODINOU OBSAH PREZENTACE 1. Komplexní pohled

Více

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy Organizační chování Pracovní skupiny a pracovní týmy Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační

Více

SP = cílová skupina Sociální pracovníci (dle 111 Zákona ) Název kurzu Číslo akreditace Rozsah Aktivní naslouchání při vedení rozhovoru 2008/547 - SP

SP = cílová skupina Sociální pracovníci (dle 111 Zákona ) Název kurzu Číslo akreditace Rozsah Aktivní naslouchání při vedení rozhovoru 2008/547 - SP SP = cílová skupina Sociální pracovníci (dle 111 Zákona ) Aktivní naslouchání při vedení rozhovoru 2008/547 - SP 8 vyučovacích hodin Agresivita dětí 2009/368 - SP 7 vyučovacích hodin Aktivizace seniorů

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUMJI_TELOCVIK_13 Název materiálu: Prevence úrazů a nemocí Tematická oblast: Tělesná výchova 1. ročník Anotace: Úrazy představují závažný zdravotnický problém. Cílempráce

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

Studijní pobyt v Turecku

Studijní pobyt v Turecku Studijní pobyt v Turecku V květnu tohoto roku jsem měla moţnost společně s dalšími účastníky studijní návštěvy poznat město Afyonkarahisar v Turecku, o jehoţ existenci jsem do té doby neměla ani potuchy.

Více

Jana Šeblová. Pelhřimovský podvečer 21. 22. 10. 2011

Jana Šeblová. Pelhřimovský podvečer 21. 22. 10. 2011 Jana Šeblová Pelhřimovský podvečer 21. 22. 10. 2011 Charakteristické rysy domácího násilí Identifikace podle 4 znaků 1. Opakování - (dlouhodobé, na pokračování) 2. Eskalace - (stupňuje se, je stále častější)

Více

b) nabídka bezpečného prostředí, podpory a porozumění,

b) nabídka bezpečného prostředí, podpory a porozumění, Popis realizace poskytování sociálních služeb Centrum psychologické podpory,z.s. 1/Cíle, principy, veřejný závazek, okruh osob Centrum psychologické podpory,z.s. je nestátní nezisková organizace, která

Více

Vyrovnávání se s genetickou diagnózou Genetické poradenství v praxi: psychologické a etické aspekty Praha, Motol, 18.1. 2013

Vyrovnávání se s genetickou diagnózou Genetické poradenství v praxi: psychologické a etické aspekty Praha, Motol, 18.1. 2013 Vyrovnávání se s genetickou diagnózou Genetické poradenství v praxi: psychologické a etické aspekty Praha, Motol, 18.1. 2013 MUDr. V. Curtisová, Ústav lékařské genetiky a fetální medicíny, FN Olomouc Dopady

Více

Modelový program výcviku manažerů

Modelový program výcviku manažerů Modelový program výcviku manažerů (se specifickým zaměřením na prvoliniový management) CÍL VÝCVIKU... 2 METODY VÝCVIKU... 2 NÁPLŇ VÝCVIKU... 2 1. ROLE A OSOBNOST SUPERVIZORA (= PRVOLINIOVÉHO MANAŢERA)

Více

Mladá Boleslav, Václavkova 950 linka.duvery-mb@centrum.cz

Mladá Boleslav, Václavkova 950 linka.duvery-mb@centrum.cz LINKA DŮVĚRY ML. BOLESLAV S S 326 741 481 Mladá Boleslav, Václavkova 950 linka.duvery-mb@centrum.cz Naším hlavním úkolem je poskytování pomoci klientům, kteří se dostali do krizových stavů v souvislosti

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte

INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte Om 1. informace o dítěti Jméno a příjmení Rodné číslo Místo narození Trvalý pobyt Faktický pobyt 2. rodiče Rodiče Otec Matka Jméno a příjmení Stav Trvalý pobyt Přechodný

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Prostějov, Dr. Horáka MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem

Více

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství vědní obor Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství 1 = samostatný vědní obor = zabývá se všemi složkami procesu ošetřování nemocného člověka = vědní disciplína zaměřená

Více

Vídeňský program pro zdraví žen

Vídeňský program pro zdraví žen Vídeňský program pro zdraví žen Vzdělávání a další vzdělávání ve vídeňských nemocnicích na téma Násilí vůči ženám a dětem Program společně s Kanceláří pro ženy Města Vídeň, Nouzové volání pro ženy 24 hodin

Více

Psychologický přístup k agresivním nemocným

Psychologický přístup k agresivním nemocným Psychologický přístup k agresivním nemocným Mgr.Alexandra Škrobánková Hematoonkologická klinika FN Olomouc Oddělení klinické psychologie FN Olomouc 25.1.2007 AGRESE chování, které je vedeno se záměrem

Více

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PRO PORADENSKOU PRAXI NENÍ NIC PRAKTIČTĚJŠÍHO NEŢ DOBRÁ TEORIE Proto odborná výuka poradců má obsahovat především teoretické principy, na jejichţ základě lze

Více

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com.

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. TERMÍNY Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. Název Datum Čas Místo Agresivita a agrese v současné společnosti 18.12.2007

Více

Týmová (spolu)práce. Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace

Týmová (spolu)práce. Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace Týmová (spolu)práce Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace Úvod Tým (staroangl.) spřežení, potah Zde: malá pracovní skupina, jejímž úkolem je komplexně a interdisciplinárně

Více

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět TĚLESNÁ VÝCHOVA je součástí vědního oboru kinantropologie a zabývá se pohybovým učením, vyučováním a výchovou.

Více

Údaje o poskytované sociální službě

Údaje o poskytované sociální službě Příloha č. 4a Výkaz poskytovaných služeb: Průběžná zpráva o průběhu poskytování sociální služby Projekt "Podpora a rozvoj služeb sociální prevence v Moravskoslezském kraji " CZ.1.04/3.1.00/05.00009 Údaje

Více

ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III

ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III Doba realizace: 1.9.2011 31.12.2013 Příjemce dotace: MŠMT Operační program: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo operačního programu: CZ.1.07/4.1.00/33.0001

Více

Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru,

Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru, VY_32_INOVACE_PSYPS14660ZAP Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 Standard č. 1 - Cíle a způsoby poskytování služeb Závazný metodický pokyn č. 1 Druh služby: Domov pro seniory ETICKÝ

Více

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

SYNDROM VYHOŘENÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Název SYNDROM VYHOŘENÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2011 Mgr. Olga Čadilová SYNDROM VYHOŘENÍ Burn - out Syndrom vyhoření vyhoření

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu;

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze 21. 11. 2013, Bratislava Inovatívne technológie včasnej prevencie v poradenských systémoch a preventívnych programoch Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní

Více

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010 Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010 Zařízení: Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Registrovaná sociální sluţba: Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, id.5509869

Více

Minimální preventivní program na šk. rok 2009-2010

Minimální preventivní program na šk. rok 2009-2010 Základní škola Roštín PSČ 768 03, Roštín 148,tel. 573 368 075 Obsah Minimální preventivní program na šk. rok 2009-2010 1 Drogová prevence 2 Předpoklady pro splnění "Minimálního preventivního programu"

Více

ŽENA A STRES. Tajemství štěstí. Zn. HNED! Str. 6. Snadné recepty na štěstí a spokojenost. Kdy nám slouží a kdy škodí Str. 1.

ŽENA A STRES. Tajemství štěstí. Zn. HNED! Str. 6. Snadné recepty na štěstí a spokojenost. Kdy nám slouží a kdy škodí Str. 1. ŽENA A STRES Číslo 1; prosinec 2011 Dobrý sluha; špatný pán STRES Kdy nám slouží a kdy škodí Str. 1 Asi se zcvoknu Kdy uţ je na čase navštívit psychiatra Str. 2 Pasti, pasti, pastičky Jaké boudy si na

Více

Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy. Černá 9, 115 55 Praha 1. Kolektivní práce: Petra Fausová, Niké Christodulu, Marie Kůdelová

Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy. Černá 9, 115 55 Praha 1. Kolektivní práce: Petra Fausová, Niké Christodulu, Marie Kůdelová Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy Černá 9, 115 55 Praha 1 Kolektivní práce: Petra Fausová, Niké Christodulu, Marie Kůdelová Pastorační a sociální práce 2. roč. KS Rizikové skupiny I + II

Více

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb PhDr. Hana Janečková, PhD. Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Praha 16.2.2006 Význam vzdělávání v dějinách

Více

Např: neúspěch u zkoušky, příliš velké pracovní napětí, rozchod s partnerem, úmrtí blízkého člověka (rodina, přítel).

Např: neúspěch u zkoušky, příliš velké pracovní napětí, rozchod s partnerem, úmrtí blízkého člověka (rodina, přítel). Otázka: Náročné životní situace Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Kriss Náročné životní situace (stres,frustrace,deprivace) = situace, které brání nebo stěžují člověku dosažení cíle Např: neúspěch

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka Management Základy chování,motivace Ing. Jan Pivoňka Postoje Hodnocení (příznivá i nepříznivá) o předmětech, lidech nebo událostech Složka poznání přesvědčení, názory, znalosti, informace Složka cítění

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti. Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR

Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti. Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR Násilí z nenávisti Jednání motivované předsudky nebo nenávistí namířené proti osobě, skupinám, jejich

Více

Očekávané výstupy ZV RVP Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby. rodina o místo návratů o problémy rodinného života

Očekávané výstupy ZV RVP Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby. rodina o místo návratů o problémy rodinného života Ročník: Prima RODINNÝ ŽIVOT nahrazuje agresivní a pasivní chování chováním asertivním, neagresivním způsobem s porozuměním pro potřeby druhých a přiměřeně situaci identifikuje se s pozitivními prosociálními

Více

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Mgr. Petra Kadlecová Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Kapitola 1 strana 2 Prevence rizik návykových látek Prevence (dle WHO): soubor intervencí s cílem zamezit a snížit

Více

Veškeré individuální konzultace a terapie, stejně jako skupinové workshopy a semináře probíhají v rámci specifického přístupu S it Systému.

Veškeré individuální konzultace a terapie, stejně jako skupinové workshopy a semináře probíhají v rámci specifického přístupu S it Systému. - Konzultace a terapie Individuální konzultace a poradenství individuální terapeutická práce dle potřeb klienta Podpora a vedení v integračních, separačních a léčivých procesech v jeho duši i těle, zohledňující

Více

ETICKÝ KODEX ORGANIZACE

ETICKÝ KODEX ORGANIZACE ETICKÝ KODEX ORGANIZACE Proxima Sociale o. p. s. Rakovského 3138 143 00 Praha 12 Modřany tel. /fax: 277 007 280 Zapsána v Rejstříku obecně prospěšných společností, Městský soud v Praze, oddíl O, vložka

Více

Telefon: +420 777 763 579 E-mail: prevalis@prevalis.org, info@zdravi21.org. www.prevalis.org, www.zdravi21.org, www.dnyprevence.cz, www.izdravi.

Telefon: +420 777 763 579 E-mail: prevalis@prevalis.org, info@zdravi21.org. www.prevalis.org, www.zdravi21.org, www.dnyprevence.cz, www.izdravi. Dlouhodobý program primární prevence rizikového chování a prevence kriminality (DPPPPK) program všeobecné školské primární prevence Program DPPPPK je postaven na 4 pilířích: PROGRAM ROZVOJE TŘÍDNÍHO KOLEKTIVU

Více

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ Mgr. Kamila Balcarová PODSTATA A CHARAKTERISTIKA MONTESSORI PEDAGOGIKY 3 pilíře Montessori výchovně vzdělávací systému Připravený (vědomý) dospělý Připravené prostředí

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 7 VÝZNAM DOBROVOLNICTVÍ Čas ke studiu: 1 hodina Cíl: Po prostudování této podkapitoly poznáte význam

Více

Manuál o rané péči v M o r av s k o s l e z s k é m k r a j i

Manuál o rané péči v M o r av s k o s l e z s k é m k r a j i Manuál o rané péči v M o r av s k o s l e z s k é m k r a j i R a n á p é č e t e r é n n í s o c i á l n í s l u ž b a Péče o rodinu s dítětem s postižením je jednou z priorit sociální politiky, proto

Více

Vztahy mezi lidmi a formy soužití vztahy ve dvojici (kamarádství, přátelství, láska, partnerské vztahy, manželství, rodičovství) vztahy ve dvojicích

Vztahy mezi lidmi a formy soužití vztahy ve dvojici (kamarádství, přátelství, láska, partnerské vztahy, manželství, rodičovství) vztahy ve dvojicích Předmět: Výchova ke zdraví Ročník: 7. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Září, říjen, listopad respektuje přijatá pravidla soužití mezi vrstevníky a partnery a

Více

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Bc. Miloslav Holub Název materiálu: Vykázání I. Označení materiálu: Datum vytvoření: 20.10.2013 Vzdělávací

Více

S AGRESÍ A ŠIKANOU VE STŘEDU I JINDY A JAK? Martina Bártová Petra Tučková Příspěvek na konferenci Kam kráčí(š) primární prevence? Praha 2008 OBSAH PŘÍSPĚVKU: seznámení s profesní dráhou preventisty seznámení

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti SYNDROM VYHOŘENÍ PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Definice pojmu Syndrom vyhoření burn out syndrom Existuje řada termínů,

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Studijní obor: Forma zkoušky: 75 41- M/004 Sociální péče, sociálně správní činnost ústní Školní

Více

Informace k vyhodnocení situace dítěte

Informace k vyhodnocení situace dítěte Informace k vyhodnocení situace dítěte Datum zahájení, přijetí do péče Om/Nom Poznámka: Pokud vyplňujete formulář elektronicky, textová pole se rozšíří tak, aby korespondovala s vaším textem. Tam, kde

Více

Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19

Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19 OBSAH Úvod: Cíl a pojetí této učebnice 11 Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19 1. Pět zastavení na cestě ke vzniku vědecké psychologie 21 1.1 Zastavení prvé - důraz na duši 21

Více

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Základní veřejné prohlášení

Základní veřejné prohlášení Domov sociálních služeb Slatiňany Základní veřejné prohlášení Domova sociálních služeb Slatiňany Druh sociální služby Chráněné bydlení Poslání sociální služby Motto: Ukaž mi směr, cestu už najdu sám Posláním

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Iva Dřímalová. Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Iva Dřímalová. Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií Iva Dřímalová III.ročník kombinované studium Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium Bakalářská

Více

1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny:

1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny: 1. MANAGEMENT - činnost bez které se neobejde žádný větší organizační celek - věda i umění zároveň - nutnost řízení také v armádě, na univerzitách v umění i jinde. Potřeba řídit se objevuje už se vznikem

Více

STOP DOMÁCÍMU NÁSILÍ. Domácí násilí je mnohem častějším jevem, než se většina lidí domnívá. I ve Vašem okolí se může vyskytovat oběť domácího násilí.

STOP DOMÁCÍMU NÁSILÍ. Domácí násilí je mnohem častějším jevem, než se většina lidí domnívá. I ve Vašem okolí se může vyskytovat oběť domácího násilí. STOP DOMÁCÍMU NÁSILÍ Domácí násilí je mnohem častějším jevem, než se většina lidí domnívá. I ve Vašem okolí se může vyskytovat oběť domácího násilí. DOMÁCÍ NÁSILÍ je chování, které v partnerském soužití

Více

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY Projekt poskytování sociální péče v domácnosti v oblasti intenzivní paliativní péče. Pilotní projekt realizuje společnost

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

Sociologie II. Dr. Křížová, dr. Štastná, dr. Janečková, mgr. Klvačová

Sociologie II. Dr. Křížová, dr. Štastná, dr. Janečková, mgr. Klvačová Sociologie II Dr. Křížová, dr. Štastná, dr. Janečková, mgr. Klvačová Témata LS Sociální vyloučení, chudoba, sociální inkluze a exkluze. Marginalizace. Proměny práce a zaměstnání Identita etnických menšin-

Více

CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit

CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit Zavádění komplexního systému DVPP do praxe škol CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit NÁZEV SEMINÁŘE LEKTOR STRUČNÝ OBSAH ZÚČASTNĚNÉ ŠKOLY TERMÍN MÍSTO KONÁNÍ 8 hodin Ředitel jako manažer

Více

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING.

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. ALENA STŘELCOVÁ Autismus činí člověka osamělým. S pocitem vlastní jinakosti se

Více

Nelegální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Nelegální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Nelegální drogy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2010 Mgr.Olga Čadilová PROBLEMATIKA ZÁVISLOSTÍ "Jakákoliv závislost je špatná,

Více

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky Praha, březen 2013 Úvod V lednu 2013 zahájilo Ministerstvo

Více

Case management. Potřebují titíž lidé využívat více služeb najednou?

Case management. Potřebují titíž lidé využívat více služeb najednou? Case management Máte důvodné obavy, že sociální služby a další aktivity nejsou ve vaší obci/městě poskytovány jednotlivým klientům koordinovaně, dochází k jejich zdvojování, překrývají se služby různých

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

Internetové poradenství drogové problematice v ČR. III. krajská konference 25. 11. 2005 Mgr. Barbora Orlíková

Internetové poradenství drogové problematice v ČR. III. krajská konference 25. 11. 2005 Mgr. Barbora Orlíková Internetové poradenství drogové problematice v ČR v III. krajská konference 25. 11. 2005 Mgr. Barbora Orlíková Úvod všechna odvětví včetně pomáhajících profesí jsou zasažena fenoménem internetu a jsme

Více