ZÁVODNÍ KOLONIE JÁMY JIŘÍ V MORAVSKÉ OSTRAVĚ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ZÁVODNÍ KOLONIE JÁMY JIŘÍ V MORAVSKÉ OSTRAVĚ"

Transkript

1 STATI / ARTICLES ZÁVODNÍ KOLONIE JÁMY JIŘÍ V MORAVSKÉ OSTRAVĚ MARTIN JEMELKA Factory colony of the mine Jiří in Moravská Ostrava Abstract: The study focused on the factory colony of the mine Jiří in Moravská Ostrava, by now only marginally reflected upon by the regional historians, does not aim to be a monograph dealing with the history of one of the rough number of 55 miners colonies on the territory of contemporary Ostrava. The study of the colony of Jiří that existed from the year 1872 or 1889 to the year 1970 was motivated, first, by the author s interest in the proletarian colonies in Ostrava. But it also constitutes part of the research project begun in the year The research should culminate at producing a modern topography of miners colonies of Ostrava that would replace the problematic topography of Jaroslav Bílek (1966). The study of the colony of Jiří aims to refute the myth of its foundation before the year 1860, to describe in detail its constructional- architectonic development and the living standard, positively resolve the problem of the number of houses in the colony, and especially to remind the fact, unique in the region of Ostrava, of the double foundation of the colony in the years 1871 and Besides the general information concerning the setting and surroundings of the colony of Jiří and its civic amenities, the study should provide the correction of the data on the population development of the colony in the years presented in the thesis of Drahoslava Dušková (1976). Key words: social history, historical demography, ethnography of proletariat, proletariat, proletarian housing, proletarian colonies, Moravská Ostrava, mine Jiří, miners colony of the mine Jiří. 1. Úvod Po desetiletí bylo etnologické periodikum Český lid publikační platformou, na níž etnologové, sociální a regionální historikové pravidelně artikulovali téma dělnických kolonií a obecně dělnického obydlí či bydlení, a to počínaje studiemi 1

2 Karla Fojtíka (Fojtík 1953) a Olgy Skalníkové (Skalníková 1952) ze začátku 50. let 20. století a na delší dobu statěmi Miroslava Bělohlávka (Bělohlávek 1989) a Lubomíra Procházky (Procházka 1989) ze závěru 80. let konče. Prostřednictvím většinou případových studií bez výraznějších komparativních ambicí se tak v Českém lidu objevily statě o dělnických koloniích a dělnickém bydlení v Brně (vedle Fojtíka také Navrátilová 1988), Dvoře Králové nad Labem (Procházka 1989), Duchcovsku a Mostecku (Vařeka 1971; Vařeka 1974), Komárovsku (Chvátalová 1981), Plzeňsku (Bělohlávek 1989; Janusová 1980; Todorovová 1981), Sokolovsku a Chomutovsku (Štěpánek 1971; Štěpánek 1980), Trutnovsku (Procházka 1988), Třinecku (Procházka Vařeka 1986) a dalších regionech. V několika studiích se dostalo i na Ostravsko, u nějž byla ovšem sledována hlavně problematika vymezení průmyslové oblasti (Myška 1966; Skalníková 1973), hornických slavností (Skalníková 1966) nebo rodinných tradic (Tůmová 1969), a jen v jediném případě populační vývoj Hlubinské kolonie v Moravské Ostravě (M. Myška publikující v roce 1973 pod jménem P. Bílkové Bílková 1973). Možná překvapivě je tak přes všechnu tradičnost a dlouholetost výzkumu dělnických kolonií etnografy a historiky publikujícími na stránkách Českého lidu (blíže Jemelka 2007) předkládaná stať prvním příspěvkem k detailnímu zmapování konkrétní dělnické kolonie v Ostravě či užším Ostravsku, tedy v regionu, v němž ubytovávání dělnictva v závodních koloniích doznalo v českých zemích nebývalé míry. Ačkoliv by nemělo být volání po komparačně uchopeném studiu českých dělnických kolonií oslyšeno, fragmentárnost a mikroregionálnost dosavadních výzkumů dosud potřebné srovnání neumožňují. I tato studie je tak prostorovým, stavebně-architektonickým, historicko-demografickým a společenským zmapováním jedné z přibližně pětapadesáti ostravských hornických kolonií, současně je však dílem probíhajícího a časově náročného archivního výzkumu, jehož výstupem by měla být trojdílná topografie asi pětaosmdesáti ostravských dělnických kolonií, která by potřebnou komparaci teprve umožnila a která by měla být publikována v letech pod redakčním vedením autora této studie. 2. Základní prostorové informace Čtyřicet let neexistující moravskoostravská Jiřská, mezi obyvateli Jirská kolonie (Kolonie / Osada jámy Jiří, resp. Jiřího, Závodní kolonie Jiří, 1 Jirská osada, 1 Termín závodní kolonie je v názvu i textu studie použit coby synonymum termínu dělnická kolonie, a to v souladu s dobovými prameny, v nichž jsou ostravské dělnické kolonie (hornické, hutnické, chemické ad.) označovány i adjektivem závodní (ve smyslu průmyslový závod závodní kolonie). 2

3 Martin Jemelka: Závodní kolonie jámy Jiří v Moravské Ostravě německy zprvu Colonie beim Montanbahnhof, poté Georg-Colonie, Georgskolonie, Georgschacht-Colonie), stála při dnešní katastrální hranici Moravské Ostravy a Přívozu ve vzdálenosti asi m vzdušnou čarou od Rynku, dnes Masarykova náměstí v centru Moravské Ostravy, a 350 m od dnešního náměstí Svatopluka Čecha v centru Přívozu. Kolonie ležela 150 m SV od mateřského dolu Jiří a asi 900 m jižně od přívozského dolu František, k němuž byla jáma Jiří připojena. 2 Kromě blízkých uhelných dolů společnosti Severní dráha Ferdinandova (SDF) Jiří a Jindřich v Moravské Ostravě a František v Přívoze mohli obyvatelé Osady jámy Jiří v době jejího vzniku najít zaměstnání v blízkých cihelnách firem Löwy a Jureček u Cihelní ulice, továrně na mýdlo Roth nebo chemičce Himmelbauer, mezi světovými válkami pak např. v cihelně Dutag (JZ), továrně na mýdlo, továrně na poživatiny Ossa, závodu na ústřední topení a městské plynárně (JV) nebo městské elektrárně a společnosti Armator (V). Podle map uložených ve Sbírce map a plánů v Archivu města Ostravy vymezovaly obdélný prostor kolonie na přibližné ploše 380 x 140 m ulice Lotrinská, za první republiky Jiřího nebo Jirská (JZ), Lhotská, resp. Dalimilova (SZ), Nádražní (SV) a Schrattenbachova, resp. Mánesova (JV). Do nepravidelného středu kolonie ústila ulice Pawlowského, resp. Bedřicha Engelse, za protektorátu Stockertova, po roce 1945 Engelmüllerova. Areál bývalé kolonie dnes vymezuje ulice Nádražní (SV), Mariánskohorská (SZ), Mánesova (JV) a Jirská (JZ), za níž se nachází bývalé posunovací a nákladní nádraží (dříve nádraží montánní dráhy na trati ostravsko-frýdlantské a montánní dráhy). Nejen proto, že Osada jámy Jiří ležela u Lhotské, resp. Dalimilovy (Mariánskohorské) ulice, spojující Novou Ves a Mariánské Hory s Moravskou Ostravou a Přívozem, a nejen proto, že se mezi světovými válkami nacházela nedaleko důležitého křížení ulic Dalimilova, Nádražní a Boženy Němcové u kina Odeon (Svoboda), vedoucích z Moravské 2 Čapek 1929: 60 63; Klát 2003: 216; Kroček 1987: 255; Matěj 2003: 498: Vyústění jámy Jiří se nacházelo u nádraží montánní dráhy a důlní pole se rozkládalo mezi řekami Odrou a Ostravicí. Těžní (387 m) a větrní (183 m) jáma byly založeny v roce 1871 a 500 m dlouhou vlečkou spojeny se stanicí báňské dráhy v Moravské Ostravě. V dole se dobývalo stěnováním a pilířováním se základkou, výjimečně na zával, a to v 11 slojích o cm a směřujících od východu k západu ve sklonu 0 90 stupňů. Důl o rozloze 210 ha měl 6 pater. Těžba byla zahájena v roce 1876 a činila tun v roce 1888 a tun v roce Před první světovou válkou byla součástí důlního areálu i závodní cihelna. Již v letech byly na jámě František provedeny adaptace za účelem převedení těžby z jámy Jiří, což se uskutečnilo po zřízení spojovacího překopu a sloučení obou jam v závod František v roce V souvislosti s poválečnou rekonstrukcí dolu František bylo v roce 1949 přistoupeno k zastavení dolu Jiří, předání jeho budov Báňským stavbám OKR a k zasypání obou jam odvalovým kamenem (1952). Pozůstatky důlního areálu se dnes nacházejí na ulici Cihelní: technické zařízení a těžní věže byly likvidovány během 60. let a v roce 1998 byla odstraněna i boční křídla jámové budovy s průčelím, což vážně narušilo statiku celého objektu. 3

4 Ostravy do Přívozu, nebyla dopravní dostupnost osady komplikovaná: asi 500 m od kolonie se nacházelo nádraží Moravská Ostrava-Přívoz (dnes Ostrava-Hlavní nádraží) na trati Přerov Bohumín a na Nádražní třídě byly umístěny tři stálé zastávky místní dráhy Přívoz Moravská Ostrava Mariánské Hory Svinov Stavební vývoj a bytový standard 3.1 Dvojí založení závodní kolonie jámy Jiří (1871 a 1889) Jaroslav Bílek (Bílek 1966: 133) a všichni autoři čerpající z Bílkovy problematické, dosud však jediné topografie ostravských hornických kolonií (Bilová 1977: 29 30; Dokoupil Bilová 1980: 28; Dušková 1976: 16; Hudcovičová Jemelka 2009; Jemelka 2008b: 46; Noušová 1966: 13) kladli vznik kolonie jámy Jiří již před rok 1860; J. Bílek uvádí, že kolonie byla zakreslena v katastrální mapě z roku Zběžný pohled do stavebních spisů nejstarších domů v kolonii mohl badatele již dávno upozornit, že se v případě datace zahájení výstavby kolonie kolem roku 1860 jednalo o omyl. Nejenže se jáma Jiří začala hloubit až v roce 1871 a těžba byla zahájena o pět let později, ale s výstavbou kolonie jámy Jiří se započalo až v srpnu 1871, kdy bylo vydáno stavební povolení ke stavbě dvanácti přízemních domů pro dělníky, dozorce a vedení závodu, a to na parcelách č , které se však nenacházely v prostoru popsaném v úvodu studie, ale asi 100 m JV od jámy Jiří v místech mezi Cihelní ulicí a železniční tratí. Ze zamýšlených dvanácti domů bylo postaveno jen deset domů čp , zkolaudovaných vždy po pěti v polovině června a v září Čtyřbytové domy na půdorysu 14,80 x 9,40 m se samostatnými vchody do každého bytu zahrnovaly předsíňku se světlíkem (3,2 m 2 ), jedním oknem osvětlovanou obytnou kuchyň se sporákem (18,20 m 2 ) a podsklepenou komoru se schody na půdu (9,1 m 2 ). Ze sdruženého stavebního spisu čp nevyplývá, proč bylo již šestnáct let po zkolaudování Jiřské kolonie na Cihelní ulici přistoupeno k demolici osmi z deseti domů, z nichž byly zachovány jen domy čp. 270 a 275. Nejpravděpodobnější příčinou demolice většiny domů první Jiřské kolonie bylo rozšíření 3 Archiv města Ostravy (AMO). Sbírka map a plánů: Stadt Mährisch Ostrau mit Darstellung des Terrains durch Niveauschichten Linien im Stadt-Rayon, resp. in dem bei der Überschwemmung im August 1880 überflutheteten Stadtgebiethe, 1880, 1 : 2880 (inv. č. 1303/V); Übersichtskarte von Mährisch Ostrau und Umgebung, 1880, 1 : 2880 (inv. č. 1304/V); Mährisch Ostrau, 1880, 1 : 7270 (inv. č. 1305/V); Situační plán města Moravské Ostravy, 1890, 1 : 7200 (inv. č. 1315/V); Situační plán města Moravské Ostravy, 1900, 1 : (inv. č. 1327/V); Přehledný plán obcí ostravských, 1920, 1 : (inv. č. 1341/V); Polohopisný plán obcí Moravské Ostravy, 1926, 1 : 2880 (inv. č. 1350/V); Stadt Mährisch Ostrau, 1940, 1 : (inv. č. 1369/V); Statutární město Ostrava, 1946, 1 : (inv. č. 1383/V); TM Ostrava, , 1 : 2000 (inv. č. 1423/V). 4

5 Martin Jemelka: Závodní kolonie jámy Jiří v Moravské Ostravě seřadiště montánní dráhy. 4 Posledním majitelem domů na Cihelní ulici, využívaných podle sčítacích operátů z roku 1921 jako pracovní kasárny pro dělníky, 5 byla společnost ČSD, Střední dráha, Traťová distance Ostrava, která je nechala pro naprostou zchátralost objektů po řadě urgencí v roce 1964 zbourat. Demolice domů čp a na Cihelní ulici byla povolena v červenci 1888, kdy se také na parcele č. 898 započalo s výstavbou druhé Jiřské kolonie v prostoru popsaném v úvodu studie. Čtyřbytové domy čp a na podobném, ovšem větším půdorysu než domy na Cihelní ulici stály na obdélných základech o rozměrech 15,10 x 9,40 m a zahrnovaly čtyři identické bytové jednotky o předsíni (1,00 x 1,80 m), kuchyni (4,50 x 4,10 m) a podsklepené komoře se schody na půdu (2,30 x 4,50 m). Světlá výška obytných místností byla 3 m, výška sklepního stropu 2 m. Střechy byly kryty břidlicí, záchody stály mimo budovu v hospodářském objektu. J. Bílek ve své studii uvádí pro skupinu osmi domů čp a zcela jiné rozměry a tvrdí, že z kuchyně vedly schody do sklepní jámy (Bílek 1969: 51). K osmi domům, které byly zkolaudovány (čp , ) a (čp , ), záhy na stavební parcele č. 898 přibyla pekárna se třemi pecními komorami a dvojitým komínem (1889). Demolována byla již pět let poté, kdy ji nahradila novější budova s šesti pecními, resp. udicími komorami, přístavkem a dvěma samostatnými vchody z příčných front budovy. Nová pekárna byla zkolaudována v dubnu a podle T. Myslivce měla v roce 1929 čtyři pece a udírnu (Myslivec 1929: 406). 3.2 Stavební vývoj Jiřské kolonie ( ) S další výstavbou přízemních dělnických domů se v Jiřské kolonii započalo v dubnu 1889 a již v srpnu téhož roku byly zkolaudovány domy čp. 796 a 797, jejichž projektantem bylo stavební oddělení dolů SDF (použilo identický projekt pro domy čp a ) a stavitelem František Jureček. Nový typ obytných dělnických domů se v kolonii objevil až v roce 1893, kdy byla 4 Za tuto informaci a pomoc při studiu stavebního spisu čp vděčím Mgr. Radoslavu Daňkovi, odbornému archiváři AMO. 5 Veškeré informace ze sčítacích operátů ze sčítání obyvatel pocházejí z AMO. Okresní úřad Moravská Ostrava: Sčítací operáty ze sčítání obyvatelstva obce Moravská Ostrava v roce 1900 (karton č. 4, 12, 14 18), 1910 (karton č. 94, ) a 1921 (karton č. 136, XXIV. sčítací obvod). 6 Veškeré informace o stavebně-architektonickém vývoji Jiřské kolonie a přilehlých domů v katastru Moravské Ostravy jsou čerpány z AMO. Sbírka stavebních spisů demolovaných domů: Moravská Ostrava, čp , , , 915, , , , , , , 1185, 1205, 1457 a 1487, (karton č. 59, 112, 126, 128, 129, 132, 135, , 146, 152, 156, 160, 195, 199, 203). 5

6 v květnu povolena výstavba přízemních domů čp. 902 a 903, zkolaudovaných v září téhož roku. Podsklepené domy na půdorysu 16,30 x 9,80 m byly na rozdíl od předcházející výstavby o jeden metr vyvýšeny nad terén a osově rozděleny příčnými zdmi na čtyři identické bytové jednotky. Předsíněmi (2,90 x 1,40 m) s dřevěným schodištěm na půdu a sklípkem pod podlahou se vstupovalo nejprve do menší kuchyně (3,20 x 2,75 m) se zděným sporákem a poté do pokoje (4,20 x 4,30 m), vytápěného železnými kamny. Kuchyň a pokoj byly osvětlovány vždy jedním oknem. V roce 1953 byla na žádost ostravského obvodního ředitelství OKD k domu čp. 903 přistavěna zděná a nepodsklepená koupelna a prádelna pro zaměstnance dolu Vítězný únor. Lepenkou krytá přístavba zahrnovala dvě koupelny, dvě prádelny a mandlovnu. Ani Jiřské kolonii se podobně jako jiným ostravským koloniím nevyhnula výstavba tzv. hornické kasárny, noclehárny sloužící pro ubytování svobodných nebo ženatých přespolních dělníků. Kasárny sice nebyly u horníků oblíbené, hornickým koloniím však ulevily od domácnosti zatěžujícího podnájemnictví a nocležnictví (Jemelka 2008a: 70 72). Stavební povolení pro výstavbu přízemní dělnické kasárny čp. 915 bylo vydáno v květnu 1893 a již v listopadu byla budova podle projektu společnosti SDF zkolaudována. Noclehárna v kolonii jámy Jiří zahrnovala vlevo od protáhlého a centrálně situovaného koridoru dvoupokojový správcovský byt s kuchyní a spíží (57,1 m 2 ) a dvě místnosti na čištění a sušení šatů (17,64 m 2 a 24,66 m 2 ), vpravo od koridoru bylo situováno sociální zařízení (17,88 m 2 ), umývárna (30,52 m 2 ) a denní místnost (52,18 m 2 ). Čtyři identické průchozí ložnice (každá měla 59,16 m 2 ) byly umístěny v zadní polovině budovy, přístupné byly z koridoru a kromě vytápění železnými kamny obsahovaly 2krát dvanáct, resp. v zadních ložnicích 2krát třináct postelí. V roce 1897 byla k zadní frontě domu přistavěna přibližně čtvercová přístavba (12,05 x 12,80 m) se dvěma místnostmi o světlé výšce 2,90 m, osvětlovanými vždy třemi okny. Dvě zadní místnosti pronajala společnost SDF v roce 1929 obci za účelem zřízení obecní mateřské školy. Poslední úpravy na budově kasárny byly v celkové hodnotě Kčs provedeny v roce 1946 v rámci odstraňování válečných a důlních škod. V březnu 1894 bylo uděleno povolení k výstavbě dalších obytných domů čp , zkolaudovaných v září téhož roku. Domy na půdorysu 16,30 x 9,80 m měly identické rozměry i rozvržení interiéru jako domy čp. 902 a 903. Mezi dubnem a říjnem 1895 vyrostla v kolonii trojice dalších domů, dozorecký dům čp. 963 při dnešní Mariánskohorské ulici a dva přízemní čtyřbytové dělnické domy čp. 964 a 965 se sociálním a hospodářským příslušenstvím ve dvoře, situované ve vnitřní zástavbě kolonie a typově identické s domy čp a Stavební práce provedla firma Františka Jurečka. Vyvýšený přízemní dozorecký 6

7 Martin Jemelka: Závodní kolonie jámy Jiří v Moravské Ostravě dům čp. 963 na půdorysu 20,00 x 11,40 m byl rozdělen na dvě identické bytové jednotky o předsíni, představěném záchodu, kuchyni s komorou, průchozí a druhé světnici. Byty na ploše 82,25 m 2 byly přístupné samostatným vchodem obráceným do dvora, půda byla dostupná po schodech z centrálně situovaného schodiště a každá místnost byla osvětlována jedním oknem či světlíkem (komora a záchod). O rok později vyrostly v kolonii další dva čtyřbytové dělnické domy čp a 1002, typově identické s domy čp , a Oživení stavebního ruchu v kolonii přinesl až rok 1897, kdy byly v dubnu zahájeny a v září, resp. listopadu zkolaudovány obytné domy čp (dozorecký dům) a čp (čtyřbytové dělnické domy). Vyvýšený dozorecký dům pro dvě rodiny čp stál na dnešní Mariánskohorské ulici, byl postaven na půdorysu 20,70 x 10,10 m a podobně jako dozorecký dům čp. 963 obsahoval dvě bytové jednotky o předsíni, kuchyni s komorou, třech průchozích světnicích, záchodu a pro obě bytové jednotky společném schodišti do sklepa a na půdu. Nájemníci těchto bytů měli k dispozici 82,79 m 2 užitné plochy kromě společného schodiště na půdu a do sklepa, přičemž každá místnost byla osvětlována jedním oknem, resp. světlíkem. V kuchyni byl zděný sporák, tři světnice byly vytápěny železnými kamny. Přízemní dělnické domy čp na půdorysu 16,30 x 9,80 m byly postaveny podle již použitých projektů. U domu čp byla ve druhé polovině roku 1958 povolena stavba garáže ze škvárobetonových tvárnic. Další tři přízemní dělnické čtyřbytové domy čp byly v kolonii postaveny podle osvědčeného projektu domu čp. 902 stavební společností Maxe Löwyho mezi dubnem a říjnem Kolem roku 1900 se stavební vývoj Jiřské kolonie završil. Nejprve byly mezi dubnem a říjnem 1899 postaveny jednopatrové domy čp a 1137, demolované ve 2. polovině 60. let 20. století v souvislosti s výstavbou nového vodovodního řádu. Podsklepený dozorecký dům čp se čtyřmi sklepními kójemi byl přístupný rizalitem v zadní frontě domu (přední, štukami zdobená fasáda byla orientována do ulice). V rizalitu byl umístěn záchod a vstupovalo se z něj do centrálně situovaného schodiště se schody do suterénu a prvního poschodí. V přízemí i v patře se ze společné předsíně vstupovalo do spíží oddělených od bytů a do dvou identických a jen osově odvrácených bytů o průchozí kuchyni, kabinetu a dvou světnicích se světlou výškou 3 m (sklepy byly vysoké 2 m). Kuchyň s jedním oknem byla vytápěna zděnými kamny, ostatní obytné místnosti vždy se dvěma okny železnými kamny. Celková užitná plocha bytů včetně samostatně přístupné spíže a záchodu byla 77,97 m 2 v přízemí a 82,30 m 2 v prvním patře. V letech 1936, 1939 a 1946 byly na domě provedeny nutné opravy a odstranění válečných škod v hodnotě Kč. 7

8 Ve stejnou dobu byl postaven i dvoupodlažní dělnický dům čp. 1137, dokončený 2. října Kromě osmi sklepních boxů v suterénu zahrnoval v přízemí a patře čtyři byty o předsíni (3,18 m 2 v krajních bytech, 2,45 m 2 ve středových bytech), z předsíně přístupné komoře (3,88 m 2 v krajních bytech, 3,5 m 2 ve středových bytech), průchozí kuchyni (12,1 m 2 v přízemí a 12,38 m 2 v patře) a pokoji (22,25 m 2, resp. 23 m 2 ). Byty ve zvýšeném přízemí na půdorysu 21,80 x 10,50 m byly přístupné po 16 m dlouhé verandě, z jejíhož středu vedlo schodiště do prvního patra, v němž byly byty přístupné po pavlači. Sociální zařízení bylo umístěno v přístavcích, přístupných verandou nebo po pavlači. Kromě splachovacích záchodů spočíval vyšší bytový standard bytů mj. v lepším osvětlení místností, zajišťovaném v kuchyni jedním a ve světnici hned dvěma okny. V letech 1932, 1936 a 1939 prošel dům nutnými opravami komínů, fasády a střechy. Další podsklepený dvoupodlažní dělnický dům čp se čtyřmi byty v přízemí a patře vyrostl v Jiřské kolonii mezi dubnem a říjnem 1900 a pro jeho výstavbu byl použit projekt dělnického domu čp I tento dům prošel v letech 1932, 1936 a 1939 nutnými opravami a v roce 1946 na něm byly odstraněny následky válečných událostí ve výši Kčs. Poslední dvoupodlažní osmibytové dělnické domy vyrostly v kolonii mezi dubnem a červencem, resp. zářím 1901, kdy byly postaveny domy čp a Domy na půdorysu 23,00 x 13,00 m zahrnovaly ze společné, centrálně situované předsíně přístupné čtyři bytové jednotky o průchozí kuchyni a světnici, samostatně přístupné spíži a sociálním zařízení ve společné podlouhlé předsíni, na jejímž konci bylo schodiště do sklepa a do prvního patra. V domě čp byly přízemní i patrové byty s okny do ulice poněkud větší než byty situované v zadní části budovy s okny do dvora: dva byty s okny do ulice měly bez sociálního zařízení 46,56 m 2 v přízemí a 50,89 m 2 v patře, byty s okny do dvora 43,83, resp. 45,77 m 2. Kuchyně byla v domech opatřena zděnými kamny, světnice železnými kamny s vyústěním do společného komína. V domě čp došlo roku 1921 k adaptaci, která není podchycena ve stavebních spisech a jejímž výsledkem bylo proměnění osmi bytových jednotek v jeden byt a svobodárnu. Výstavbou domů čp a 1205 se výstavba Jiřské kolonie v podstatě uzavřela. Zůstává otázkou, zda za součást Jiřské kolonie považovat i další dva domy společnosti SDF, které vyrostly v Mánesově ulici. Nejprve byl v roce 1911 postaven jednopatrový dělnický dům čp pro zaměstnance jámy Jindřich, pro jehož dělníky byl v roce 1912 vybudován i dvoupatrový dům čp Ačkoliv oba domy patřily stejnému vlastníku jako Jiřská kolonie a stály v podstatě na jejím území, obývány byly zaměstnanci jámy Jindřich, a proto je nepovažuji za integrální součást Jiřské kolonie a nezahrnuji do exkurzu do jejího populačního 8

9 Martin Jemelka: Závodní kolonie jámy Jiří v Moravské Ostravě vývoje. Tento názor ostatně podpírá i okolnost, že domy čp a 1487 nebyly na rozdíl od všech výše popsaných domů součástí XXIV. sčítacího obvodu při sčítání obyvatel v roce 1921, který byl jinak označen jako Jirská osada. Podobně byly v bezprostřední blízkosti osady na ulici Jirské č. 3 a 5 v letech a postaveny dvoupatrové dělnické domy společnosti SDF čp a 1533, jejichž stavitelem byl místní architekt Arthur Rozhon. Použité stavební technologie a materiály (starší domy měly základy z lomového kamene, mladší betonové, zdivo bylo cihlové, střechy starších domů byly kryty lepenkou, střechy novějších umělou břidlicí nebo břidlicovou krytinou), absence izolace budov, ekologické zatížení mikroregionu Jiřské kolonie a problematický sociokulturní původ značné části obyvatel zatěžovaly bytový fond osady a vedly jako v jiných ostravských hornických koloniích k jeho brzkému opotřebování. Tak musela být již v roce 1911 u domu čp kvůli vytékajícím fekáliím opravována kanalizace. V roce 1932 prošly všechny domy v osadě požárně-policejní hlídkou, z jejíhož podnětu byly hlavně ve starších přízemních domech opravovány komíny a z půd odstraňováno seno. V létě 1936 byly opravovány střechy, během roku 1939 byly prováděny rozsáhlé práce spojené s opravami fasád a v letech byly na domech odstraňovány následky válečných událostí. Dochované stavební spisy však nehovoří o zásadní změně, kterou patrně v letech kolem první světové války prošly interiéry nejstarších domů v kolonii (čp , ), v nichž se původně předsíňkou vstupovalo nejprve do větší průchozí kuchyně a přes kuchyň do menší komory. V Jiřské kolonii a v dalších ostravských hornických koloniích se uvedená bytová dispozice neosvědčila, a proto byly větší kuchyně přeměny ve světnice a menší komory v kuchyňky, jak to dokládá i vzpomínka Ludmily Kleinové (* 1935), jejíž matka a bratr se v Jiřské kolonii v domě čp. 279 narodili: V malé kolonii na Jirské (za podjezdem na Mariánskohorské ulici) byla ta zvláštnost, že se přecházelo přes ložnici (větší světnice) do malé kuchyňky. (Kleinová 2009: 378) Jiřskou kolonii stihl osud moravskoostravských kolonií Hlubinské, Jindřišské a Šalomounské, odsouzených s nástupem socialistické industrializace k demolici, která měla vytvořit prostor nové panelové zástavbě výškových domů, anebo rozšiřujícím se průmyslovým areálům. S demoličními pracemi se v Jiřské kolonii započalo v polovině 60. let, kdy byly v roce 1964 neopatrnými výkopovými pracemi na Mariánskohorské ulici poškozeny domy čp a 1205 tak, že musely být následujícího roku strženy. V polovině srpna 1966 podalo Krajské středisko pro vodovody a kanalizace v Ostravě 1 žádost o demolici domů čp a 1137, v nichž se tou dobou nacházely čtyři svobodárny a čtyři dvoupokojové byty s neúplným příslušenstvím (čp. 1136), resp. osm bytů s neúplným příslušenstvím (čp. 9

10 1137). Přestože se domy nacházely v solidním stavu a přestože dotčené úřady o nutnosti jejich demolice pochybovaly, musely do konce září 1967 ustoupit kanalizačnímu sběrači pro město Ostravu. Podle studie J. Bílka (1966) měla kolonie v polovině 60. let 27 domů (začátkem roku 1965 správně 35 domů), s jejichž další existencí se však nepočítalo a podle sdělení R. Rozhona z Útvaru hlavního architekta města Ostravy z mělo být do roku 1975 přikročeno k jejich likvidaci (Bílek 1966: 133, 156). Ve skutečnosti byla kolonie demolována již před koncem roku 1970: přinejmenším podle leteckého snímku města Ostravy z byly všechny budovy v prostoru bývalé Jiřské kolonie již demolovány 7 a na jejím místě začalo vyrůstat sídliště panelových domů Jirská osada. 3.3 Standard bydlení Bytový standard Jiřské kolonie byl determinován kombinací několika faktorů, mezi nimiž dominovaly stavebně-architektonické dispozice osady a její populační profil. Přestože bydlení v koloniích poskytovalo před velkou válkou solidní bytové podmínky rozhodně ve srovnání s bytovými poměry dělnictva ubytovaného v soukromých činžovních domech anebo v narychlo adaptovaných hospodářských budovách v okolních agrárních obcích nelze je přeceňovat a už vůbec ne romantizovat. Pro hornické kolonie je kromě nízkých nákladů na bydlení 8 příznačné brzké opotřebování bytového fondu a problematické sdílení společných a veřejných prostor, což dokládá řada stížností a policejních hlášení z let kolem první světové války. Již v květnu 1898 sdělovala správa závodu Jiří obci, že se pokusí dělníky v kolonii přinutit k šetrnému užívání kanalizace. 9 Sdružený stavební spis čp zase obsahuje hlášení městského policejního úřadu ze začátku let 1913 a 1914, podle nichž byla kolonie kvůli nedostatku nádob na odpadky a vylévání močůvky na ulici znečištěna, obyvatelé ohrožováni na zdraví a domácím i návštěvníkům znemožněn průchod ulicemi. Ke zlepšení situace zjevně nedošlo, protože v letech obec čile korespondovala se správou závodu a vyzývala ji, aby v kolonii dohlédla na čistotu ulic, na nichž se povalovaly nebo postávaly vozíky s odpadky, a zahrádek, znečištěných slámou, močůvkou a listím. Obyvatelé kolonie měli napříště používat nádoby na 7 AMO. Sbírka map a plánů: Ostrava. Centrální oblast. Letecké snímkování , čb., bez měřítka, 1 list, 86 x 86 cm (inv. č. 2377/V). 8 Podle sčítacích operátů z roku 1910 činilo nájemné za dělnický byt o světnici a kuchyni v přízemním domě 72 K, nájemné v bytech o obytné kuchyni, komoře a světnici 98 K (čp. 1137, 1163, 1185, 1205) a nájemné v dozoreckém bytě o kuchyni, komoře a třech obytných místnostech již 480 K ročně (čp. 1045). 9 AMO. Archiv města Moravská Ostrava (AMMO), Střední registratura, Streckenvorsand der Montanbahn der k.k. Kaiser-Ferdinands-Nordbahn M.-Ostrau, (karton č. 188). 10

11 Martin Jemelka: Závodní kolonie jámy Jiří v Moravské Ostravě popel jen k ukládání popela a tuhých odpadů, nikoliv k ukládání biologického odpadu anebo hnoje. Protože se situace dlouhodobě nelepšila, přikročil komunál k razantním krokům, jejichž výsledkem bylo v létě 1916 umístění dostatečného množství popeláků, které byly po zazvonění zvoncem vždy v úterý, čtvrtek a sobotu správou závodu vyváženy. 10 Pořádek na ulicích a chodnících alespoň kolem kolonie byl zjednán až po roce 1922 a 1925, kdy SDF městu nabídla převzetí chodníků v dnešní Mánesově a Mariánskohorské ulici do správy. Město nabídku akceptovalo s podmínkou, že majitel kolonie nejprve musel opravit vroubení a povrch chodníků, v nichž za deště stála voda. Klíčovým problémem bylo dlouho chybějící veřejné osvětlení, jehož absence zvyšovala úroveň násilné trestné činnosti v kolonii a okolí: jen v letech 1910 a zaznamenaly noviny Duch času dvě přepadení, k nimž došlo v nočních hodinách v kolonii a u jámy Jiří. Na konci 20. let už byl osvětlen nejen veřejný prostor kolonie, ale elektrické osvětlení měly i všechny byty (většina bytů byla zásobována elektrickým proudem z elektrárny jámy František v Přívoze, ostatní z městské elektrárny), které byly napojeny i na městskou vodovodní 12 a kanalizační síť. 13 K účelu zásobování užitkovou vodou pro dvě vzájemně sousedící kolonie Jindřišskou a Jiřskou byl zřízen zvláštní závodní vodovod s užitkovou vodou. (Myslivec 1929: 412) Neodmyslitelnou součástí hornických kolonií i v centru Moravské Ostravy byly ještě krátce po druhé světové válce zeleninové zahrádky a domácí hospodářství, zvláště v krizových a válečných letech saturující nedostatečné zdroje potravin. V Jiřské kolonii měly podle T. Myslivce dělnické domácnosti k dispozici 10 AMO. AMMO, Nová registratura, Jáma Jiří, Georgschachtkolonie Sanitäre Übelstände, Horní inspektorát SDF obecnímu zastupitelstvu , ad. (karton č. 926). 11 Duch času, XIV, č. 54, , s. 5: Loupežné přepadení. Dne 15. května 1912 kolem 12 hodiny noční byl jeden železniční zřízenec v Kolonii Jirské jámy v Moravské Ostravě udanlivě nejméně dvěma muži k zemi povalen a byly mu přitom mimo černé peněženky s obnosem 42 K také stříbrné hodinky s dvojitým pláštěm (remontérky) s tenkým, stříbrným řetízkem odňaty. Vhodné údaje ohledně uloupených věcí nebo takové, které by k vypátrání pachatelů vedly, buďtež c. k. okresnímu soudu v Moravské Ostravě, oddělení XII, číslo dveří 6, zaslány. 12 Myslivec 1929: 404: Voda byla v roce 1929 zavedena do 22 úřednických a 35 dělnických bytů v kolonii i mimo ni, 12 úřednických a 175 dělnických bytů bylo zásobováno vodou z prameníků na chodbách uvnitř domů a 89 bytů čerpalo vodu z vodovodních stojanů v ulicích osady. Průměrná denní spotřeba vody byla u dělnických rodin 47 a u úřednických 84 litrů vody. 13 Myslivec 1929: 405: Splachovací záchody měly v roce 1929 všechny úřednické, ale jen 54 dělnických bytů z celého bytového fondu jámy Jiří. 11

12 zahrádky s průměrnou plochou 35 m 2, úřednické rodiny 100 m 2, a ke všem bytovým jednotkám náležely vedlejší budovy pro chov vepřového dobytka, drůbeže a pro ukládání uhlí a dřeva na otop (Myslivec 1929: ). Podle sčítacích operátů chovali obyvatelé kolonie v roce 1910 především drůbež (863 kusů), dále prasata (93 kusů), kozy (32 kusů) a dvě ovce. Ačkoliv se závod František (Vítězný únor) po druhé světové válce snažil drobnými úpravami zvyšovat bytový standard obyvatel Jiřské kolonie, po šedesáti letech používání byly byty ve špatném stavu, jak o tom svědčí hlášení zdravotních závad z doby kolem roku 1960: v domě čp byly na podzim 1959 komisionálním šetřením zjištěny prohnilé podlahy, houbou napadené a vlhké zdi, chybějící dveře mezi předsíní a kuchyní a poničené vstupní dveře. Byt na ploše 17 m 2 obývalo šest osob, přičemž jedna z nich trpěla TBC. O pět let později byl na jaře 1964 komisionálně prohlédnut byt v domě čp a pro přeplněnost a zemní vlhkost do výše oken shledán zdravotně závadným. Z dnešní perspektivy nevalný bytový standard Jiřské kolonie dokládá i zápis o komisionálním šetření ze začátku prosince 1965, během něhož bylo zjištěno, že T. D., nájemník v domě čp. 925/9, využívá s pětičlennou rodinou k obývání nejen jednopokojový byt s kuchyní bez příslušenství, ale i místnost o rozměrech 3,5 x 3,5 m, přistavěnou k dřevěným kůlnám a WC ve dvoře. Nábytkem zařízenou nepovolenou přístavbu používala rodina D. v letních měsících k obývání a vaření, což se stalo předmětem stížnosti obyvatel Jiřské kolonie, kteří opakovaně upozorňovali na konfliktní soužití s rodinou, kouř z kuchyně a nebezpečí vzniku požáru v primitivní přístavbě, zevnitř i zvenčí kryté papírem. Odbor výstavby MNV v Ostravě pak nařídil používat přístavbu jen jako skladovací prostor. Samostatnou kapitolou byly bytové poměry v dělnické noclehárně čp. 915, která již před první světovou válkou poutala pozornost sociálnědemokratického tisku. V roce 1900 obývalo čtyři ložnice v kasárnách 57 mužů, o deset let později 65 mužů a v roce 1921 již 120 osob, které měly k dispozici přibližně 300 m 2 obytné plochy v denní místnosti a čtyřech ložnicích. Pokud se k provozu, spaní na směny, dohledu správce kasárny, intergeneračním konfliktům a nedostatku soukromí připojila ještě špatná strava nebo opotřebované vybavení interiérů, stávalo se obývání kasáren nesnesitelné, což dokládá i úryvek z Ducha času, tiskového orgánu místní sociální demokracie: Jirská jáma. (Závodní Pietsch.) Již nesčíslněkrát bylo si horníky na této jámě stěžováno přímo na nesnesitelné poměry, jež zavládají na kasárnách. Všechny žádosti a prosby za zjednání nápravy jsou stále bezvýsledné a spíše se ještě vše horší. Kasárna jsou ještě dle starého stylu. Vše potřebuje opravy, jak dvéře, tak okna. Rozbitá okna, která visí jen na jednotlivých částech, dodávají kasárnám 12

13 Martin Jemelka: Závodní kolonie jámy Jiří v Moravské Ostravě ráz rozbité a rozstřílené barabizny. Sklo, pokud v oknech ještě je, je již neprůhledné, protože pan závodní Pietsch se domnívá, že pro havíře je všechno dobré. Anebo mu záleží na tom, aby nikdo zvenku neviděl dovnitř na ten překrásný pořádek. Na slamnících spáti, to je jedna radost. Přáli bychom panu závodnímu aspoň jedno vyspání na tom hnoji, jenž se ve slamnících nachází, neboť to, co tam je, slámou zváti nelze. Je to spíše řezanka několikaletá, znečištěná, plná prachu, v níž by ani myši hnízdit nechtěly. Záchod je moderní, je tam totiž sucho, pokud ovšem neprší. To je dobře, že již delší dobu neprší, neprší totiž na ty, kdo jsou odsouzeni do tohoto moderního klosetu chodit. Strava není také zrovna záviděníhodná. Někdy je to jakžtakž stravitelné, ale to je řídká výjimka. Doufáme, že v tom se, pokud je to možné, i zde náprava stane co množství, jakosti i čistoty. Touto cestou zároveň upozorňujeme slavný c. k. horní úřad, který na tuto jámu nemá daleko, a žádáme jej, aby jedenkrát snažil se zjednat nápravu v našich kasárnách. Či čeká, až v naší kasárně vypukne nějaká epidemie, popřípadě cholera, což by za nynějších parných a suchých dnů nebylo nic divného. Doufáme, že se také i v tomto zakročí a příslušná náprava bude zjednána Populační vývoj Stavebně architektonický a společenský vývoj Jiřské kolonie stály dosud stranou zájmu ostravských badatelů, populační vývoj kolonie však již v roce 1976 přilákal zájem Drahoslavy Duškové, která na katedře historie Pedagogické fakulty v Ostravě obhájila diplomovou práci o populačním vývoji Jiřské kolonie v letech Přestože se diplomová práce D. Duškové neobešla bez nedostatků, přinesla na základě analýzy sčítacích operátů ze sčítání obyvatel v letech 1890 a 1910 důležitý pohled do rychle se měnící populační struktury Jiřské kolonie. Následující výklad se opírá o uvedenou diplomovou práci, je však třeba upozornit na dva diplomantčiny omyly: do excerpce sčítacích operátů zahrnula i domy čp. 586, 1213 a 1296, které určitě nestály v areálu Jiřské kolonie. Majitelem domů byla sice SDF a bydleli v nich zaměstnanci jámy Jiří, avšak úřednický dům čp. 586 stál v křížení dnešních ulic Mariánskohorské a Cihelní před podjezdem železniční trati Ostrava Frýdlant a domy čp a 1296 stály na Cihelní ulici. 15 Druhým handicapem diplomové práce je skutečnost, že analýza sčítacích operátů z roku 1910 se obešla bez excerpce údajů pro domy čp , (nedochovaly se sčítací archy), 915, 1136 a AMO. Sbírka map a plánů: Polohopisný plán obcí Moravské Ostravy, 1926, 1 : 2880 (inv. č. 1350/V); Sbírka stavebních spisů demolovaných domů: Moravská Ostrava, čp (karton č. 174). 15 Jemelka 2008a: 81: v roce 1890 byl index maskulinity pro Moravskou Ostravu (pro Šalomounskou kolonii 1 724), v roce 1910 činil (pro Šalomounskou kolonii 1 195). 13

14 Podle D. Duškové žilo v Jiřské kolonii v roce 1890 v jedenácti domech s 42 byty 237 osob (127 mužů a 110 žen), odmyslíme-li si dům čp. 586, mělo by to být v deseti domech čp , a s 40 byty 229 osob (122 mužů a 107 žen). O dvacet let později mělo ve 27 domech se 124 bytovými stranami bydlet 734 osob (382 mužů a 352 žen), autorka však do excerpce zahrnula i domy čp. 586, 1213 a 1296 mimo kolonii a nepoužila data pro domy čp , , 915, 1136 a 1185, čímž se její závěry stávají problematickými (Dušková 1976: 13, ). Ve skutečnosti bylo v roce 1910 podle sčítacích operátů v kolonii 150 bytových stran s přinejmenším 764 osobami. (Pokud bych k této hodnotě připočetl pro domy čp a s nedochovanými sčítacími operáty průměrný počet osob na dům, vypočítaný z hodnoty pro čtyřbytové domy s dochovanými sčítacími operáty, dostal bych se při průměrné hodnotě 26,6 osob na dům k přibližnému počtu 976 obyvatel.) V roce 1890 obývalo podle D. Duškové domy průměrně 21,5 osob v rozpětí 8 28 osob na dům, domácnosti měly průměrně 5,6 členů, rodiny 3,4 příslušníků v rozpětí 2 12 osob a průměrný počet dětí na rodinu byl 1,9 (nejčastěji byly v rodinách jedno a dvě děti). V roce 1910 připadalo na dům průměrně 27,2 osob (krajní hodnoty byly osob), domácnost měla průměrně 5,9 a rodina 5,8 členů v rozpětí 2 11 osob a průměrný počet dětí v rodinách byl 3,8 (nejčastěji tři, pět a čtyři děti). Populační profil sídliště v jeho rané fázi, podobně jako v jiných ostravských koloniích, silně deformoval fenomén podnájemnictví a nocležnictví: v roce 1890 žilo před výstavbou kasáren 26,2 % všech obyvatel v domácnostech jako podnájemníci (v roce 1910 jen 2,6 %) a na domácnost průměrně připadalo 1,5 podnájemníka, což vedlo k vytváření regionálních a sociálních grup (podle identického geografického původu anebo příslušnosti ke stejné profesi), brzdících modernizační změny v populačním chování obyvatel. Co se teritoriálního původu obyvatel v interpretaci D. Duškové týče, domovskou příslušnost mělo v roce 1890 na území monarchie 92,8 % obyvatel kolonie (1910 již 99,0 %), kteří kromě domovské příslušnosti do pruského Slezska (7,2 a v roce ,0 %) měli v roce 1890 domovskou příslušnost převážně v Haliči (54,0 %), těšínském Slezsku (16,9 %) a na Moravě (13,1 %). Jen 2,1 % obyvatel měly v roce 1890 domovskou příslušnost v místě sčítání. V roce 1910 mělo domovskou příslušnost v obci sčítání již 44,3 % obyvatel, 35,6 % obyvatel mělo domovskou příslušnost v Haliči, 9,5 % v moravských obcích mimo Moravskou Ostravu a 8,5 % v opavském a těšínském Slezsku. O vlastním teritoriálním původu obyvatel nám však mnohem více řekne struktura populace podle místa narození (viz tabulka č. 1). Kromě analýzy teritoriálního původu obyvatel podle domovské příslušnosti a místa narození se D. Dušková rozhodla i pro analýzu teritoriálního původu obyvatel 14

15 Martin Jemelka: Závodní kolonie jámy Jiří v Moravské Ostravě podle vzdálenosti od rodiště: v roce 1890 mělo 44,3 % přítomných rodiště vzdáleno od místa sčítání více než 50 km (v roce 1910 jen 23,4 %) a 39,7 % obyvatel pocházelo ze vzdálenosti do 10 km od místa sčítání (v roce 1910 již 68,0 %). Jak je z výše uvedených dat patrné, i Jiřská kolonie prošla v letech stabilizací populačních poměrů, podmíněnou nárůstem dětské složky v populaci a růstem počtu osob pocházejících z obce sčítání (Dušková 1976: 18 28, 33 37). V rekonstrukci populačního vývoje Jiřské kolonie se D. Dušková nevyhnula ani biologickým strukturám populace (struktura obyvatelstva podle pohlaví, věku a rodinného stavu), odrážejícím dynamickou proměnu populačních poměrů v éře prudké industrializace a jí vyvolané imigrace převážně mužských pracovních sil. O nerovnosti mezi pohlavími, prohlubované intenzivní imigrací, svědčí přinejmenším hodnoty indexu maskulinity: v roce 1890 činil index maskulinity v Jiřské kolonii 1 154,4 a o dvacet let později 1 085,2. Postupné vyrovnávání početní výchylky mezi pohlavími bylo před rokem 1910 způsobeno vyrovnáním počtu osob mužského a ženského pohlaví v preprodukční věkové kategorii a uspokojením poptávky po pracovních silách, které ukončilo příliv mužských pracovních sil produktivního věku. Kromě struktury populace podle věku (viz tabulka č. 2) diplomantka k dokreslení věkové struktury populace uvedla i věkový medián, který v roce 1890 činil 25 let (muži 25 a ženy 22 let), zatímco v roce 1910 jen 14 let (12 a 11 let). Co se struktury populace podle rodinného stavu týče, v obou cenzech v populaci dominovaly osoby svobodné (57,0 a 66,3 %). Ženaté nebo vdané osoby tvořily zhruba třetinu populace (39,2 a 32,5 %), zatímco podíl ovdovělých v populaci dokonce klesl z 3,8 % (1890) na 1,2 % (1910). V obou cenzech měly v Jiřské kolonii výraznou převahu svobodné osoby nad osobami ženatými (vdanými) a svobodní muži nad svobodnými ženami, které dominují jen ve skupině ovdovělých osob. S rozvedenými obyvateli se v Jiřské kolonii podobně jako v jiných ostravských koloniích před vznikem ČSR nesetkáváme (Dušková 1976: 38 61; Jemelka 2008a: 84 85). Vliv imigrace z agrárních a kulturně zaostávajících regionů monarchie s tradiční společností (Halič) je nejzřetelnější v kulturní struktuře populace (struktura obyvatelstva podle národnosti-obcovací řeči, náboženského vyznání a gramotnosti). V letech se v kolonii vyskytovaly osoby hovořící českým (43,1 : 69,3 %), polským (46,4 : 28,9 %), německým (4,2 : 1,8 %) a slovenským jazykem (1890: 6,3 %). V roce 1890 v kolonii převažovali polsky hovořící muži, češtinu používaly v běžném styku hlavně ženy a kromě podílu polsky hovořících osob je ve srovnání s jinými ostravskými hornickými koloniemi nebývalé zastoupení Slováků. Údaje z roku 1910 hovoří o postupující jazykové asimilaci a v komparaci s jinými hornickými koloniemi překvapivé rezistenci vůči germanizačním 15

16 tlakům. Co se náboženského vyznání týče, dominantní postavení si v obou censech zachovali římští katolíci (95,3 : 98,4 %) a druhou nejčastější konfesí bylo evangelické vyznání augšpurské konfese (3,4 : 1,5 %), k níž se hlásili imigranti z těšínského Slezska. Pominu-li jediného evangelíka helvítského vyznání v roce 1910 (0,1 %), překvapivá je přítomnost tříčlenné židovské rodiny z pruského Slezska v roce 1890 (1,3 %) s židy se totiž až na výjimky v ostravských hornických koloniích nesetkáváme (Dušková 1976: 62 70; Jemelka 2008a: 85 87; Jemelka 2009: 187). Haličskou imigraci je třeba hledat i za extrémní negramotností přítomných obyvatel v roce 1890 (32,4 %), kdy jen 58,8 % obyvatel umělo číst a psát a 8,8 % jen číst. V roce 1910 bylo v Jiřské kolonii zcela negramotných jen 4,2 % obyvatel, 95,6 % bylo zcela gramotných a 0,2 % pologramotných. Odstranění extrémní negramotnosti (mezi analfabety v roce 1890 převažovali Haličané ve věku let) bylo produktem stabilizace populačních poměrů a kvantitativního a kvalitativního rozvoje místního školství v letech před první světovou válkou (např. otevření soukromé polské školy v Přívoze ve školním roce 1908/1909). Posledním segmentem historickodemografické analýzy sčítacích operátů pro Jiřskou kolonii z let 1890 a 1910 se D. Duškové staly sociální struktury populace (obyvatelstvo podle ekonomické aktivity, příslušnosti k výrobnímu odvětví a třídní složení). V roce 1890 bylo v kolonii ekonomicky aktivních 41,4 % populace (37,6 % ekonomicky aktivních byli muži a jen 3,8 % ženy) a ekonomicky neaktivních bylo 58,6 % populace (jen 16,0 % ekonomicky neaktivních byli muži). Dvacet let poté bylo ekonomicky aktivních 27,5 % populace (muži a ženy v poměru 24,5 : 3,0 % všech obyvatel) a ekonomicky neaktivních 72,5 % populace (27,5 : 45,0 %). Vysoký podíl ekonomicky neaktivních osob v populaci způsobovala nízká ekonomická aktivita žen (1890 = 8,2 %, 1910 = 6,2 % všech žen) a početné zastoupení osob mladších čtrnácti let. Ekonomická aktivita tak v obou sledovaných censech zůstávala záležitostí mužské části populace (1890 = 70,1 %, 1910 = 47,1 % všech mužů). Co se příslušnosti k výrobnímu odvětví týče, ze statusu Jiřské kolonie coby hornického sídliště s přednosty domácností v pracovněprávním a nájemním vztahu k závodu Jiří vyplývalo, že většina ekonomicky aktivních osob pracovala v hornictví (1890 = 91,5 %, 1910 = 94,6 %). Kromě práce v hornictví našli v roce 1890 obyvatelé kolonie zaměstnání v železniční dopravě (5,1 %), chemickém průmyslu a osobních a domácích službách (1,3 %). Podle předválečného cenzu bylo socioprofesní složení sídliště pestřejší, protože kromě hornictví se obyvatelé živili prací v koksárenství (1,2 %), strojírenství a obchodě (0,6 %), železniční dopravě, typografii a veřejných službách (0,4 %), chemickém a papírenském průmyslu (0,3 %) a dále v průmyslu potravinářském a elektrotechnickém, 16

17 Martin Jemelka: Závodní kolonie jámy Jiří v Moravské Ostravě školství, řemesle a neuvedených profesích (0,1 %). Zaměstnáním žen byla v roce 1910 práce ve službách (služebné), obchodě (prodavačky), domácí malovýrobě (švadleny), typografii (sazečka v tiskárně) anebo fyzicky namáhává povrchová práce v hornictví či chemickém průmyslu (nádenice). D. Dušková podrobila hlubší analýze také skupinu zaměstnanců v hornictví, mezi nimiž v letech 1890 a 1910 dominovali horníci (80,5 : 73,1 %), méně byli zastoupeni nádeníci (14,3 : 2,5 %), dozorci (2,6 : 3,8 %) a v roce 1910 řemeslníci (15,0 %) či úředníci (4,4 %). Kromě jámy Jiří (69,45 %) pracovali zaměstnanci v kamenouhelném průmyslu v roce 1910 i na jámě Jindřich (28,75 %) a vzdálenějších dolech Hlubina (1,2 %) a Josef (0,6 %). Z uvedených dat je zřejmé, že kolonii jámy Jiří ve sledovaných cenzech obývalo dělnictvo (100,0 : 98,7 %) a jen ojediněle byli před první světovou válkou přítomni i zástupci řemeslných malovýrobců (0,1 %) a inteligence (1,2 %), tj. bánští úředníci a jeden učitel. Přestože je kvůli již uvedeným metodologickým výhradám nutné přistupovat k výsledkům diplomové práce D. Duškové s opatrností, je pravděpodobné, že by autorka i při bezchybné excerpci sčítacích operátů vzhledem ke skladbě a původu populace dospěla k podobným hodnotám. Nezpochybněn by zůstal razantní vzestup počtu obyvatel v letech , dominance mechanického pohybu (1890) a přirozeného přírůstku (1910) v absolutním přírůstku obyvatelstva, postupné odbourávání enormní maskulinity a dominance osob v produkčním věku (1890) ve prospěch preprodukční složky populace (1910) anebo odstraňování analfabetismu a zvyšování podílu česky hovořících osob přes retardující vliv tzv. regionálních grup. V letech se pak populace Jiřské kolonie proměnila z populace otevřené v uzavřenou populaci, reprodukující se z vlastních zdrojů (Dušková 1976: 62 94). 5. Okolí kolonie a zařízení občanské vybavenosti Ačkoliv kolonie jámy Jiří vznikla nadvakrát v takřka nezastavěném území při katastrální hranici obcí Moravská Ostrava a Přívoz, začaly se brzy v jejím okolí budovat komunální, závodní nebo privátní budovy, až nakonec osadu obklopil souvislý pás zástavby. Již v roce 1882 byla na dnešní Mariánskohorské ulici v křížení s ulicí Nádražní postavena SDF budova čp. 700 s hřištěm a zahradou, patřící Německé obecné škole SDF (Nordbahnschule), později Německé obecné a měšťanské škole pro chlapce, nakonec základní devítileté škole. K patrové budově, kterou SDF předala v roce 1896 obci, byla v roce 1909 přistavěna tělocvična, další přístavby následovaly v letech V roce 1941 byl ve škole zřízen veřejný protiletecký kryt a o rok později v ní přestala působit německá škola. V souvislosti s výstavbou panelového sídliště byla škola v roce 1969 demolována. Děti z Jiřské kolonie 17

18 kromě obecné školy čp. 700 a německých obecných a měšťanských škol v Přívoze navštěvovaly přívozskou českou obecnou školu na rohu dnešní Zákrejsovy a Jungmannovy ulice a dále je vzpomínkami obyvatel doložena návštěva přívozské polské, původně soukromé obecné školy, kterou ve školním roce 1908/1909 otevřel spolek Towarzystwo szkoły ludowej (Barcuch Rohlová 1991: ). V letech , resp měla Jiřská kolonie i svou českou mateřskou školu: ve Schrattenbachově ulici ji zřídila již v únoru 1910 Matice ostravská, která si pronajala dva byty v domě Františky Chaloupkové čp V lednu 1919 převzala školku obec, která musela majitelce platit stále vyšší nájemné, až nakonec obec v roce 1928 místnosti v domě čp opustila. Hledání vhodných prostor ukončila nabídka SDF, která v listopadu 1927 nabídla městu místnosti v noclehárně v Dalimilově ulici čp Nájemné bylo stanoveno ve výši 16 Kč měsíčně, podmínkou však bylo provedení potřebných adaptací na náklady města. Návrh byl přijat a v dubnu 1928 se začalo s úpravami. Dne se školka nastěhovala do dvou přízemních místností kasáren, ze zdravotních důvodů však ještě bylo nutné odstranit k budově přiléhající prasečí chlívky a zakrýt žumpu u chlévů. Školka si také na přilehlé parcele č pronajala za roční nájem 10 Kč plochu 520 m 2, kterou používala jako hřiště. Další opravy následovaly v roce 1931, kdy voda zaplavila místnosti do výšky 20 cm, takže bylo nutné odstranit podlahy, opravit promoklé zdi a střechu. Kalamita školku poškodila natolik, že zdravotní komise navrhla přestěhování školky do nových prostor, které byly nalezeny v sousední německé škole, v níž se pro pokles žáků uvolnily dvě učebny. Do nových místností se školka přestěhovala v létě Na začátku školního roku 1939/1940 se česká mateřská škola musela z budovy německé školy v Dalimilově ulici definitivně vystěhovat, a to do jediné místnosti v mateřské škole v Hlávkově třídě v Přívoze. Co se počtu dětí v mateřské škole v Jiřské kolonii týče, na konci školního roku 1928/1929 ji navštěvovalo 103 dětí, o pět let později 59 dětí. 16 Zatímco stavebníkem činžovních domů pro železniční zaměstnance čp za budovou německé školy byla SDF, několikapodlažní činžovní domy v dnešní Mánesově a Mariánskohorské ulici byly budovány kolem roku 1900 soukromými majiteli, často židovského původu. Takto byl např. v Mánesově ulici vedle domů s obchody čp. 998 a 1372 postaven patrový obytný dům s obchodem a hostincem čp. 1102, jehož původními majiteli byli židovští manželé Heinrich a Fanny Salomonowitzovi. Patrový dům s hostincem (ještě v roce 1961 byla v budově umístěna restaurace Na Havířské) byl zkolaudován v listopadu AMO. AMMO, Nová registratura: Mateřské školy v připojených obcích, Mateřské školy všeobecně (inv. č. 418, karton č. 444); Zrušené mateřské školy, Mateřská škola Mánesova, (inv. č. 779, karton č. 793), Mateřská škola kolonie jámy Jiří čp. 915 (inv. č. 779, karton č. 793); Pamětní kniha městských mateřských škol v Moravské Ostravě (přír. č. 229). 18

19 Martin Jemelka: Závodní kolonie jámy Jiří v Moravské Ostravě a po roce 1945 byla na něj uvalena jako na nacisty zabraný židovský majetek nucená správa. Obchod a hostinec manželů Salomonowitzových nebyl v okolí jedinou živností na dnešní Mariánskohorské ulici si totiž v letech postavili v katastru Přívozu činžovní dům s obchodem a hostincem čp. 454 manželé Simon a Ida Fröhlichovi, 17 obchod a od roku 1925 provozovna spotřebního družstva Budoucnost se nacházely v domě Maxe Löwyho čp. 567, pekařskou dílnu ukrýval ve dvoře dům čp. 426, postavený v letech pro Jakoba Reichenbauma a dvoupatrový činžovní dům s hostincem a obchodem čp. 734 si nechal v roce 1909 postavit Ferdinand Reichert. 18 Potravinami kolonii nějakou dobu zásobovala i správa dolu Jiří, která v areálu dolu zřídila konzum, proměněný před koncem roku 1941 v garáž. 19 Nelze zapírat, že kromě počestných živnostníků působily v blízkosti kolonie i pololegálně nebo dokonce ilegálně podnikající osoby: mezi živnosti na hraně zákona patřil např. kolem roku 1900 veřejný dům A. Büchlerové ve Schrattenbachově ulici čp (Myška 2007: 212). Jako v jiných ostravských hornických koloniích působili v Jiřské kolonii nejpozději mezi světovými válkami i z kolonie pocházející drobní živnostníci, doplňující skromným podnikáním servis poskytovaný podnikateli a živnostníky v okolní zástavbě či městském centru. Podle obchodního adresáře z roku 1920 působily v kolonii porodní asistentka Františka Gierglová, hokynářky Amalie Dluhoschová, Jana Podziorská, Filipina Seredová a Františka Tvardková a obchodnice mlékem Emilie Gembiková. Obchod potravinami provozovala i Františka Podgorská. 20 O pět let později v kolonii působily hokynářky Žofie Hrabcová, N. Krawczyková, Anna Kielarová a Anna Misiáčková, obchodnice mlékem Emilie Gembíková, Františka Podgorská a Růžena Pospíšilová, obchodnice ovocem či zeleninou Františka Tvardková, Filipina Seredová, Marie Davidná a Jana Podziorská. Porodní bábou Jiřské kolonie byla nadále Františka Gierglová Mezi světovými válkami byla v budově čp. 454 hospoda U Bonky, na niž vzpomínala Ludmila Kleinová: Naproti přes cestu na Dalimilově ulici byla na rohu hospoda U Bonky, v níž tatínek hrával na heligonku, když neměl práci, anebo si chtěl přivydělat. Teta vyprávěla, že U Bonky měli kovovou roletu, děda byl hodně na kvit a hned ráno posílal tetu s žejdlíkem pro kvit. Teta se postavila před roletu a jezdila žejdlíkem po kovové roletě, čímž dělala rámus a Bonku myslím, že to byl žid probudila. Nezlobte se, že Vás budím, ale tata by mě zbil, kdybych mu nedonesla žejdlík, vyprávěla teta. Těžký život měli 18 AMO. Sbírka stavebních spisů demolovaných domů: Přívoz, stavební spisy čp. 426, 454, 567, 734 (karton č. 254, 255, 260, 269). 19 AMO. AMMO, Nová registratura, Jáma Jiří, KFNB, Garage-Georgschacht (karton č. 926). 20 Obchodní adresář uhelného revíru ostravsko-karvínského s městem Bohumínem. Moravská Ostrava, s. 85, 93 95, 119, Adresář Velké Ostravy a okolních obcí moravských a slezských. Moravská Ostrava, s , 92, 95 96, 117,

20 6. Závěr Předkládaná studie o závodní kolonii jámy Jiří v Moravské Ostravě, která existovala v letech 1872, resp a kterou dnes připomíná jen pomístní název Jirská osada a matoucí pojmenování zastávky MHD u závodního sídliště společnosti Ostramo mezi ulicemi Mariánskohorskou a Spodní (dostavěno 1956), nemá být monografickým zpracováním dějin jedné z přibližně pětapadesáti hornických kolonií na území současné Ostravy, které se dosud badatelé až na výjimky věnovali jen okrajově. Stať o Jiřské kolonii je kromě autorova zájmu o ostravské dělnické kolonie součástí v roce 2010 zahájeného výzkumu, jehož výstupem by měla být moderní topografie ostravských hornických kolonií, která by nahradila problematickou topografii J. Bílka. Studií o Jiřské kolonii se snad podařilo vyvrátit mýtus o jejím vzniku před rokem 1860, dostatečně popsat její stavebně-architektonický vývoj, definitivně zodpovědět otázku počtu domů v kolonii a hlavně připomenout ojedinělé dvojí založení v letech 1871 a 1888; údaje publikované ve stati budou snad východiskem pro další výzkum či alespoň pro vzpomínky některého z bývalých obyvatel Jiřské kolonie. Leden 2011 Literatura: Barcuch, Antonín Rohlová, Eva: 1991 Místopis starého Přívozu. In: Ostrava: příspěvky k dějinám a výstavbě Ostravy a Ostravska, 16. Ostrava: Bělohlávek, Miroslav: 1989 Život v Litické hornické kolonii u Plzně v letech Český lid 76: Bílek, Jaroslav: 1966 Staré hornické kolonie v ostravsko-karvinském revíru: topografie, stav a perspektivy. Acta facultatis paedagogicae ostraviensis 1. Seria C 1: Bílek, Jaroslav: 1969 Architektonický charakter starých hornických sídel v OKR. Acta facultatis paedagogicae ostraviensis 15. Series C 4: Bílková, Pavla (Myška, Milan): 1973 Město a předměstí: srovnávací studie struktur obyvatelstva dvou ostravských čtvrtí po ukončení procesu průmyslové revoluce. Český lid 60: Bilová, Marcela: 1977 Dělnické bydlení v Ostravě do roku Ostrava: Pedagogická fakulta v Ostravě. Rukopis diplomové práce. Čapek, František: 1929 Popis důlních podniků ostravsko-karvinského kamenouhelného revíru a jejich organisace. In: Kamenouhelné doly ostravsko-karvinského revíru. Moravská Ostrava: Svazek I.: Dokoupil, Lumír Bilová, Marcela: 1980 Obyvatelstvo dělnických kolonií na Ostravsku před první světovou válkou. Acta facultatis paedagogicae ostraviensis 71. Series C 15:

INFORMAČNÍ MEMORANDUM

INFORMAČNÍ MEMORANDUM INFORMAČNÍ MEMORANDUM Prodej bytového fondu v konkurzní podstatě úpadce TIBA, a.s. Předmětem prodeje je: 26 bytových jednotek na adrese U Stadionu 894, 895 a 896, 293 01 Mladá Boleslav s podílem na společných

Více

JEDNODUCHÉ BYDLENÍ VÍKENDOVÁ CHATA - HORNÍ ZÁLEZLY JAN HARCINÍK, ČVUT FAKULTA ARCHITEKTURY, NAUKA O STAVBÁCH, 2. SEMESTR

JEDNODUCHÉ BYDLENÍ VÍKENDOVÁ CHATA - HORNÍ ZÁLEZLY JAN HARCINÍK, ČVUT FAKULTA ARCHITEKTURY, NAUKA O STAVBÁCH, 2. SEMESTR JEDNODUCHÉ BYDLENÍ VÍKENDOVÁ CHATA - HORNÍ ZÁLEZLY JAN HARCINÍK, ČVUT FAKULTA ARCHITEKTURY, NAUKA O STAVBÁCH, 2. SEMESTR Víkendová chata, Horní Zálezly 10, okres Ústí nad Labem Projekt: Stavitel: ing.

Více

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 6508/29-2012

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 6508/29-2012 -1- ZNALECKÝ POSUDEK č. 6508/29-2012 nemovitosti bytové jednotky č. 268/9 v bytovém domě čp. 268 v k.ú. Trutnov, obec Trutnov, okres Trutnov, včetně podílu na společných částech budovy a pozemku Objednavatel

Více

Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry

Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry Druh pobytu, státní občanství, způsob bydlení, národnost, náboženská víra Obyvatelstvo

Více

Tab. 112 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle věku, rodinného stavu a nejvyššího ukončeného vzdělání

Tab. 112 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle věku, rodinného stavu a nejvyššího ukončeného vzdělání Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry Druh pobytu, státní občanství, způsob bydlení, národnost, náboženská víra Obyvatelstvo

Více

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 2047-56/2013. o ceně bytu č.797/9 v bytovém domě čp.797-798, ul. Jateční, v Kolíně IV.

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 2047-56/2013. o ceně bytu č.797/9 v bytovém domě čp.797-798, ul. Jateční, v Kolíně IV. ZNALECKÝ POSUDEK č. 2047-56/2013 o ceně bytu č.797/9 v bytovém domě čp.797-798, ul. Jateční, v ě IV. Objednatel znaleckého posudku: Exekutorský úřad Beroun - č.j.015 EX 1362/2011 Palackého 31/2 26601 Beroun

Více

Předběžné výsledky Sčítání lidu domů a bytů 2011 v Kraji Vysočina. Tisková konference, Jihlava 24. ledna 2012

Předběžné výsledky Sčítání lidu domů a bytů 2011 v Kraji Vysočina. Tisková konference, Jihlava 24. ledna 2012 Předběžné výsledky Sčítání lidu domů a bytů 2011 v Kraji Vysočina Tisková konference, Jihlava 24. ledna 2012 Co ukázaly předběžné výsledky SLDB 2011 na Vysočině? Počet obyvatel se během 10 let zvýšil díky

Více

Veřejná dražba dobrovolná A1758

Veřejná dražba dobrovolná A1758 Informační memorandum Veřejná dražba dobrovolná A1758 Dům na náměstí s obchodními prostory Česká Lípa Podlahová plocha budovy 246 m 2 Obsah Stručný popis:... 3 Důležité informace:... 4 Poloha objektu...

Více

Znalecký posudek číslo 5631-209/11

Znalecký posudek číslo 5631-209/11 Znalecký posudek číslo 5631-209/11 O obvyklé ceně nemovitosti: poloviny rodinného domu číslo popisné 662 a souvisejících nemovitostí umístěných na pozemku parcelních čísel 2392 a 2393 vč. pozemků parcelních

Více

Informační memorandum ANGLICKÁ AUKCE A1696. Objekt se smíšeným využitím - Hlinsko Insolvenční řízení Miroslav Vavroušek

Informační memorandum ANGLICKÁ AUKCE A1696. Objekt se smíšeným využitím - Hlinsko Insolvenční řízení Miroslav Vavroušek Informační memorandum ANGLICKÁ AUKCE A1696 Objekt se smíšeným využitím - Hlinsko Insolvenční řízení Miroslav Vavroušek Obsah Důležité informace:... 4 Poloha objektu... 5 Územní plán:... 6 Katastrální mapa...

Více

Znalecký posudek č. 2712/167/2012

Znalecký posudek č. 2712/167/2012 Znalecký posudek č. 2712/167/2012 O ceně obvyklé bytové jednotky č. 1105/1 s podílem na společných částech domu č.p.1105,1106,1107, 1108 a pozemků parc.č. 227/7,227/48,227/49,227/50 vše v k.ú.stará Boleslav,

Více

Portfolio fa čvut. Pešková Klára - diplomní projekt 2010/2011. rehabilitace a dostavba areálu tvrze ve Slavkově modul památkvé péče

Portfolio fa čvut. Pešková Klára - diplomní projekt 2010/2011. rehabilitace a dostavba areálu tvrze ve Slavkově modul památkvé péče Portfolio fa čvut Pešková Klára - diplomní projekt 2010/2011 rehabilitace a dostavba areálu tvrze ve Slavkově modul památkvé péče průvodní technická zpráva Identifikační údaje Název stavby : Rehabilitace

Více

Obsah složky: 2. Přílohy Seznam příloh: Brownfields Libereckého kraje, Liaz Habartice, krok 2 1

Obsah složky: 2. Přílohy Seznam příloh: Brownfields Libereckého kraje, Liaz Habartice, krok 2 1 Brownfields Libereckého kraje, Liaz Habartice, krok 2 1 Obsah složky: 1. Tabulka zjištěných informací: Identifikace lokality Regionální informace Vazba na ÚPD Vlastnické vztahy Limity a omezení Dopravní

Více

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 741/211/2011

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 741/211/2011 ZNALECKÝ POSUDEK č. 741/211/2011 o ceně obvyklé bytové jednotky č. 62/9, v budově č.p. 62, bytový dům, na pozemku č. parc. St. 192, vč. příslušenství a spoluvlastnického podílu na společných částech domu

Více

Obsah složky: 2. Přílohy Seznam příloh: Brownfields Libereckého kraje, Továrna, Dolní Řasnice, krok 2 1

Obsah složky: 2. Přílohy Seznam příloh: Brownfields Libereckého kraje, Továrna, Dolní Řasnice, krok 2 1 Brownfields Libereckého kraje, Továrna, Dolní Řasnice, krok 2 1 Obsah složky: 1. Tabulka zjištěných informací: Identifikace lokality Regionální informace Vazba na ÚPD Vlastnické vztahy Limity a omezení

Více

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 717/187/2011

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 717/187/2011 ZNALECKÝ POSUDEK č. 717/187/2011 o ceně obvyklé bytové jednotky č. 2115/2, v budově č.p. 2113, 2114, 2115 na pozemku č. parc. 5908, č. parc. 5909, č. parc. 5910, vč. příslušenství a spoluvlastnického podílu

Více

Znalecký posudek č. 1357-251/2011

Znalecký posudek č. 1357-251/2011 Znalecký posudek č. 1357-251/2011 O ceně nemovitosti - byt č. 2121/10 ve 4.NP bytového domu č.p. 2117, 2118, 2119, 2120, 2121 a 2122 včetně spoluvlastnického podílu na společných částech domu a pozemcích

Více

PROGRAM OBNOVY VENKOVA OBEC PLAVY

PROGRAM OBNOVY VENKOVA OBEC PLAVY PROGRAM OBNOVY VENKOVA OBEC PLAVY okres Jablonec nad Nisou kraj Liberecký období : 2008 2012 Program obnovy venkova byl schválen usnesením Zastupitelstva Obce Plavy č. 22/1/08 ze dne 12.3.2008 I. ÚČEL

Více

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 2092-101/2013. bytu č.205/9 v bytovém domě čp.40,120,121,202,205 ; ul.plzeňská, v Praze 5, kat.území: Košíře.

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 2092-101/2013. bytu č.205/9 v bytovém domě čp.40,120,121,202,205 ; ul.plzeňská, v Praze 5, kat.území: Košíře. ZNALECKÝ POSUDEK č. 2092-101/2013 bytu č.205/9 v bytovém domě čp.40,120,121,202,205 ; ul.plzeňská, v Praze 5, kat.území: Košíře. Objednatel znaleckého posudku: Exekutorský úřad Kladno - č.j. 088 EX 3500/09

Více

ZNALECKÝ POSUDEK č. 487-325-2013

ZNALECKÝ POSUDEK č. 487-325-2013 ZNALECKÝ POSUDEK č. 487-325-2013 O obvyklé ceně bytové jednotky č. 742/112, která je součástí bytového domu č. p. 740, č. p. 741 a č. p. 742, stojící na pozemku p. č. st. 1203, p. č. st. 1204 a p. č. st.

Více

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 3433/09. O ceně nemovitostí zapsaných na LV č. 15 pro katastrální území a obec Malé Březno, okres Most.

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 3433/09. O ceně nemovitostí zapsaných na LV č. 15 pro katastrální území a obec Malé Březno, okres Most. ZNALECKÝ POSUDEK č. 3433/09 O ceně nemovitostí zapsaných na LV č. 15 pro katastrální území a obec Malé Březno, okres Most. Objednatel posudku: Účel posudku: Mgr. Martin Slavata soudní exekutor Táborská

Více

Znalecký posudek č. 2569/25/2012 - A

Znalecký posudek č. 2569/25/2012 - A Znalecký posudek č. 2569/25/2012 - A O ceně bytové jednotky č. 989/11 s podílem na společných částech domu č.p. 988, 989 a pozemků parc.č. 11102/55 a 11102/56 v k.ú. Plzeň, obec Plzeň, okres Plzeň-město.

Více

ZNALECKÝ POSUDEK O OBVYKLÉ CENĚ

ZNALECKÝ POSUDEK O OBVYKLÉ CENĚ ZNALECKÝ POSUDEK O OBVYKLÉ CENĚ č. 1917/2015 Ocenění nemovitých věcí: St. parcela č. 397 o výměře 115 m2 zastavěná plocha a nádvoří, Součástí je stavba: Šťáhlavy, č.e. 711, rod.rekr., Stavba stojí na pozemku

Více

ZNALECKÝ POSUDEK č. 387 225 /2013

ZNALECKÝ POSUDEK č. 387 225 /2013 ZNALECKÝ POSUDEK č. 387 225 /2013 O obvyklé ceně bytové jednotky č. 1896/4, která je součástí bytového domu č. p. 1896, stojící na pozemku p. č. 3522, ležící v ulici Rybova, obci Hradec Králové, kat. území

Více

Plán zástavby parcely lokalita DOMOV obec Lochovice --------------------------------

Plán zástavby parcely lokalita DOMOV obec Lochovice -------------------------------- Plán zástavby parcely lokalita DOMOV obec Lochovice -------------------------------- Stanovení vybraných technických podmínek pro umístnění a prostorové řešení staveb v areálu výstavby nových rodinných

Více

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 1431-52/2012

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 1431-52/2012 ZNALECKÝ POSUDEK č. 1431-52/2012 o ceně nemovitostí - obvyklé (obecné) ceně rodinného domu č.p. 731 na pozemku p.č. 1199, ul. Malá č.or. 7, příslušenství, vedlejší stavby dílny, pozemků p.č. 1199, 1200,

Více

Závodní kolonie jámy Jindřich v Moravské Ostravě

Závodní kolonie jámy Jindřich v Moravské Ostravě HISTORICA Revue pro historii a příbuzné vědy 2011/1 41 ČLÁNKY A STUDIE Závodní kolonie jámy Jindřich v Moravské Ostravě MARTIN JEMELKA Jemelka, Martin: The Factory Colony Jindřich s Den in Moravská Ostrava

Více

Veřejná dražba dobrovolná A1599

Veřejná dražba dobrovolná A1599 Informační memorandum Veřejná dražba dobrovolná A1599 Objekt bývalé ozdravovny a ZŠ Pec pod Sněžkou plocha pozemku767 m 2, plocha budovy 500 m 2 Obsah Stručný popis:... 3 Důležité informace:... 4 Poloha

Více

Znalecký posudek č. 250-03-2016

Znalecký posudek č. 250-03-2016 Znalecký posudek č. 250-03-2016 o obvyklé ceně nemovité věci pozemku parcelní číslo St. 7/1 (součástí je stavba: Vrbička č.p.13, bydlení), rodinného domu č.p. 13, pozemku parcelní číslo St. 7/2 včetně

Více

ZNALECKÝ POSUDEK Č. 1904-08/016 OBVYKLÁ CENA. 1 464 000 Kč

ZNALECKÝ POSUDEK Č. 1904-08/016 OBVYKLÁ CENA. 1 464 000 Kč ZNALECKÝ POSUDEK Č. 1904-08/016 NEMOVITOST: Byt č. 550/7 Katastrální údaje: Kraj Vysočina, okres Třebíč, obec Náměšť nad Oslavou, k.ú. Náměšť nad Oslavou Adresa nemovitosti: Náměšť nad Oslavou, Husova

Více

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 3309/09. Zjištění ceny nemovitosti pro účel exekuce prodejem nemovitosti.

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 3309/09. Zjištění ceny nemovitosti pro účel exekuce prodejem nemovitosti. ZNALECKÝ POSUDEK č. 3309/09 O ceně nemovitostí zapsaných na LV č. 2598 pro katastrální území Šumná u Litvínova, obec Litvínov, okres Most. Objednatel posudku: Účel posudku: Mgr. Martin Slavata soudní exekutor

Více

strana 1 Popis č. 3772/2013 Objednatel posudku: DRS IMMO a.s., IČ 262 85 011 Příkop 843/4, 602 00 Brno-Zábrdovice

strana 1 Popis č. 3772/2013 Objednatel posudku: DRS IMMO a.s., IČ 262 85 011 Příkop 843/4, 602 00 Brno-Zábrdovice strana 1 Popis č. 3772/2013 o ceně nemovitostí rodinný dům č.p. 50 na pozemku parc.č. 499 a pozemky parc.č. 63, 495, 496/2, 499 a 500 včetně věcného břemene, součástí a příslušenství; budova a pozemky

Více

Smlouva o převodu družstevní jednotky do vlastnictví člena

Smlouva o převodu družstevní jednotky do vlastnictví člena Smlouva o převodu družstevní jednotky do vlastnictví člena níže uvedeného dne, měsíce a roku Bytové družstvo IMOBILIEN sídlem družstva je : Hanychovská 886/16b, Liberec 3, 46010 IČ : 27291120 zapsané v

Více

ZNALECKÝ POSUDEK O CENĚ OBVYKLÉ číslo 1864/84/2014

ZNALECKÝ POSUDEK O CENĚ OBVYKLÉ číslo 1864/84/2014 ZNALECKÝ POSUDEK O CENĚ OBVYKLÉ číslo 1864/84/2014 NEMOVITÁ VĚC: Katastrální údaje : Adresa nemovité věci: Vlastník stavby: Vlastník pozemku: Rodinný dům č.p. 11 se všemi součástmi a příslušenstvím na

Více

STANOVENÍ OBVYKLÉ CENY NEMOVITOSTI

STANOVENÍ OBVYKLÉ CENY NEMOVITOSTI STANOVENÍ OBVYKLÉ CENY NEMOVITOSTI Bytové jednotky č. 8/8 zapsaná na listu vlastnictví č. 873, v budově č.p. 8, zapsané na LV č. 843, stojící na st.parcele č. 584, zapsané na LV č. 873. Se spoluvlastnickým

Více

VYBRANÉ ÚDAJE O BYDLENÍ 2010

VYBRANÉ ÚDAJE O BYDLENÍ 2010 VYBRANÉ ÚDAJE O BYDLENÍ 2010 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ODBOR POLITIKY BYDLENÍ ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE PROSINEC 2010 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Odbor politiky bydlení Ústav územního rozvoje

Více

ZNALECKÝ POSUDEK č. 67*458*14

ZNALECKÝ POSUDEK č. 67*458*14 ZNALECKÝ POSUDEK č. 67*458*14 NEMOVITÁ VĚC: Bytová jednotka č. 2736/10 nacházející se v bytovém domě č.p. 2735, 2736 a 2737 v ulici Větrná, včetně spoluvlastnického podílu na společných částech domu a

Více

ZNALECKÝ POSUDEK č.3521/277/2013

ZNALECKÝ POSUDEK č.3521/277/2013 Okres:Jihlava Obec :Jihlava ZNALECKÝ POSUDEK č.3521/277/2013 ODHAD OBVYKLÉ CENY NEMOVITOSTI objektu rodinného domu č.p.2902 v ulici Hálkova s příslušenstvím a pozemky v k.ú.helenín a obci Jihlava, okres

Více

ZNALECKÝ POSUDEK Č. 1905-09/016 OBVYKLÁ CENA. 777 000 Kč

ZNALECKÝ POSUDEK Č. 1905-09/016 OBVYKLÁ CENA. 777 000 Kč - ZNALECKÝ POSUDEK Č. 1905-09/016 NEMOVITOST: Byt číslo č. 548/9 Katastrální údaje: Kraj Vysočina, okres Třebíč, obec Náměšť nad, k.ú. Náměšť nad Adresa nemovitosti: Náměšť nad, Husova č.p. 548 Vlastník

Více

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 2126-135/2013

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 2126-135/2013 ZNALECKÝ POSUDEK č. 2126-135/2013 1/2 bytu č.419/9 v bytovém domě čp.409-420,713,714 ; ul.jablonecká, v Praze 9, v kat.území: Střížkov (část domu v k.ú.prosek). Objednatel znaleckého posudku: Exekutorský

Více

Pasport nemovitosti. Číslo pasportu: 001/2013. Objednatel: dumkv.cz. Adresa nemovitosti: Karlovy Vary. Strana 1 (celkem 11)

Pasport nemovitosti. Číslo pasportu: 001/2013. Objednatel: dumkv.cz. Adresa nemovitosti: Karlovy Vary. Strana 1 (celkem 11) Strana 1 (celkem 11) Pasport nemovitosti. Číslo pasportu: 001/2013 Objednatel: dumkv.cz Adresa nemovitosti: Karlovy Vary Strana 2 (celkem 11) Popis nemovitosti. Hodnocená nemovitost je dvoupatrový podsklepený

Více

Znalecký posudek č. 2676/132/2012

Znalecký posudek č. 2676/132/2012 Znalecký posudek č. 2676/132/2012 O ceně obvyklé bytové jednotky č.714/9 s podílem na společných částech domu č.p.714 a pozemku parc.č. st.846 v k.ú.chrastava I, obec Chrastava, okres Liberec. Objednatel

Více

Prodej rodinného domu č.p.157 (chalupy) Čenkovice

Prodej rodinného domu č.p.157 (chalupy) Čenkovice Prodej rodinného domu č.p.157 (chalupy) Čenkovice Obec: Okres: Kraj: Čenkovice Ústí nad Orlicí Pardubický ZÁKLADNÍ INFORMACE Cena prodejní: 1 500 000,00 CZK Číslo zakázky: 233-N00050 Poloha objektu: Samostatný

Více

VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ A1449

VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ A1449 Informační memorandum VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ A1449 Administrativní objekt se skladovým zázemím a přípravnou BRTNICE okr. Jihlava, kraj Vysočina Insolvenční řízení SOLAR NET s.r.o. Obsah Stručný popis:... 3 Důležité

Více

STUDIE RODINNÝCH DOMŮ A ZÁZEMÍ CHOLUPICE, K DÝMAČI

STUDIE RODINNÝCH DOMŮ A ZÁZEMÍ CHOLUPICE, K DÝMAČI STUDIE RODINNÝCH DOMŮ A ZÁZEMÍ CHOLUPICE, K DÝMAČI Investor: Ing. Jan Průcha (zástupce společenství investorů) CS architects Ing. Petra Brzobohatá (petra.brzobohata@centrum.cz; 00420 604 723 762) Ing.

Více

REZIDENCE PASEKY, ČELADNÁ RODINNÝ DŮM (TYP A) ARCHITEKTONICKÁ STUDIE KAMIL MRVA ARCHITECTS ŘÍJEN 2012

REZIDENCE PASEKY, ČELADNÁ RODINNÝ DŮM (TYP A) ARCHITEKTONICKÁ STUDIE KAMIL MRVA ARCHITECTS ŘÍJEN 2012 REZIDENCE PASEKY, ČELADNÁ RODINNÝ DŮM (TYP A) ARCHITEKTONICKÁ STUDIE KAMIL MRVA ARCHITECTS ŘÍJEN 2012 OBSAH IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE PRŮVODNÍ ZPRÁVA NÁZEV STAVBY' ' REZIDENCE PASEKY, ČELADNÁ RODINNÝ DŮM (TYP

Více

ZNALECKÝ POSUDEK č. 529-367/2013

ZNALECKÝ POSUDEK č. 529-367/2013 ZNALECKÝ POSUDEK č. 529-367/2013 O obvyklé ceně bytové jednotky č. 458/612, která je součástí bytového domu č. p. 458, stojící na pozemku p. č. 668/336, ležící v ulici Milotická, obci Praha, kat. území

Více

OPTIMAL novinka. . plnohodnotné poschodí s plnou výškou. jednoduché m Kč Kč Kč EUROLINE 2016

OPTIMAL novinka. . plnohodnotné poschodí s plnou výškou. jednoduché m Kč Kč Kč EUROLINE 2016 OPTIMAL 1643 3 800 000 Kč 2 090 000 Kč 903 m 2 s garáží 1148 m 2 6798 m 3 1407 m 2 892 m 2 předpokl spotřeba energie za rok

Více

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 1442-63/2012

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 1442-63/2012 ZNALECKÝ POSUDEK č. 1442-63/2012 o ceně nemovitostí obvyklé (tržní) ceně bytu č. 529/2 v bytovém domě č.p. 529 na pozemku parc.č. 528/5, 528/16, ul. Ryskova č.or. 4, katastrální území Vítkovice, obec Ostrava,

Více

Obecní Úřad Milejovice. Milejovice. na období ...

Obecní Úřad Milejovice. Milejovice. na období ... Místní program obnovy venkova obce Milejovice na období 2011 2015... Milan Vacek starosta... Michal Fouček místostarosta stránka 1 z 10 1.Obsah 1.Obsah...2 2.Úvod...3 2.1.Charakteristika obce...3 2.2.Výsledky

Více

Specifikace. Příloha č. 2 ČÁST 1

Specifikace. Příloha č. 2 ČÁST 1 Příloha č. 2 Specifikace ČÁST 1 Předmět a název zakázky: 1.1. pozemky u OŘ PČR Domažlice - pozemková parcela č. 5372/3 o rozloze 33 m 2, zapsaná na LV č. 7213 v k.ú. a obci Domažlice - pozemek stp.č. 1651

Více

TECHNICKÁ ZPRÁVA A FOTODOKUMENTACE

TECHNICKÁ ZPRÁVA A FOTODOKUMENTACE TECHNICKÁ ZPRÁVA A OBSAH: 1. Účel objektu...2 2. Architektonické a dispoziční řešení...2 3. Kapacita, podlahová plocha...2 4. Stavebně technické a konstrukční řešení...2 5. Zhodnocení stávajícího stavu

Více

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 3964-87/2014

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 3964-87/2014 ZNALECKÝ POSUDEK č. 3964-87/2014 O ceně nemovitých věcí, tj. pozemku p.č.st.st.166 zastavěná plocha a nádvoří o výměře 410m 2 včetně součásti tohoto pozemku tj. stavby bydlení čp.110, a pozemku p.č.656/2

Více

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 4021-37/2015

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 4021-37/2015 ZNALECKÝ POSUDEK č. 4021-37/2015 O ceně bytové jednotky č.1541/11 zapsané v KN na LV č.23016, vymezené v budově čp.1541,1542 stojící na pozemku p.č.st.2896 zastavěná plocha a nádvoří o výměře 788m 2, budova

Více

ZNALECKÝ POSUDEK Dodatek č.1

ZNALECKÝ POSUDEK Dodatek č.1 ZNALECKÝ POSUDEK Dodatek č.1 k číslu: 13071-351/11 o ceně bytových jednotek v domě na parc.č.3288/57, včetně podílu na společných částech domu a pozemku parc.č.3288/57 (LV č.11028,11029), rozestavěných

Více

č. 1093/15 obec : Praha Objednatel posudku: MČ Praha 14 v zastoupení Správa majetku Praha 14 a.s., Metujská 907, 198 00 Praha 9

č. 1093/15 obec : Praha Objednatel posudku: MČ Praha 14 v zastoupení Správa majetku Praha 14 a.s., Metujská 907, 198 00 Praha 9 Z N A L E C K Ý P O S U D E K č. 1093/15 o ceně bytové jednotky č. 625/4 v budově č.p.625, 626, 668, 669 na pozemku par.č.566/27, 566/28, 566/29, 566/30, 566/31 včetně spoluvlastnického podílu na společných

Více

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 680/115/2011 - 1 -

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 680/115/2011 - 1 - - 1 - ZNALECKÝ POSUDEK č. 680/115/2011 o ceně obvyklé bytové jednotky č. 1156/4, v budově č.p. 1156 na pozemku č. parc. 2061/288, vč. příslušenství a spoluvlastnického podílu na společných částech domu

Více

Malé rekreační zařízení v obci Nejdek, oblast Nový Fojtov, okres Karlovy Vary

Malé rekreační zařízení v obci Nejdek, oblast Nový Fojtov, okres Karlovy Vary Příloha k č.j. VS 72/74/001/2011-50/Všeob/540 Malé rekreační zařízení v obci Nejdek, oblast Nový Fojtov, okres Karlovy Vary základní popis nepotřebného nemovitého majetku státu Pozemky - par. č. 1691/1

Více

Ing. Libor Jalůvka Datum: 10.10.2013. Regenerace brownfields z pohledu státního podniku DIAMO

Ing. Libor Jalůvka Datum: 10.10.2013. Regenerace brownfields z pohledu státního podniku DIAMO Ing. Libor Jalůvka Datum: 10.10.2013 Obsah prezentace 1. Úloha, odštěpného závodu ODRA v Moravskoslezském kraji 2. Přehled lokalit utlumených dolů (areálů) 3. Postup při vypořádání areálů a nemovitého

Více

Obsah složky: 2. Přílohy Seznam příloh: Brownfields Libereckého kraje, Textilní areál (Kolora), Hrádek nad Nisou, krok 2 1

Obsah složky: 2. Přílohy Seznam příloh: Brownfields Libereckého kraje, Textilní areál (Kolora), Hrádek nad Nisou, krok 2 1 Brownfields Libereckého kraje, Textilní areál (Kolora), Hrádek nad Nisou, krok 2 1 Obsah složky: 1. Tabulka zjištěných informací: Identifikace lokality Regionální informace Vazba na ÚPD Vlastnické vztahy

Více

Znalecký posudek č. 2828/101/2013

Znalecký posudek č. 2828/101/2013 Znalecký posudek č. 2828/101/2013 O ceně obvyklé rodinného domu č.p.126 s příslušenstvím a pozemky parc.č. 566, 568 a 1416 v k.ú. Bystřany, obec Bystřany, okres Teplice. Objednatel posudku: Účel posudku:

Více

PREZENTACE AREÁLŮ BÝVALÝCH ZÁVODŮ VE FRÝDKU-MÍSTKU

PREZENTACE AREÁLŮ BÝVALÝCH ZÁVODŮ VE FRÝDKU-MÍSTKU PREZENTACE AREÁLŮ BÝVALÝCH ZÁVODŮ VE FRÝDKU-MÍSTKU SLEZAN Frýdek-Místek a.s. zastoupená insolvenčním správcem Ing. Jiřím Hanákem Na Příkopě 1221 738 15 Frýdek-Místek Kontaktní osoba: JUDr. Luděk Korč Tel:

Více

Znalecký posudek č. 3797

Znalecký posudek č. 3797 Znalecký posudek č. 3797 odhad obvyklé ceny bytové jednotky č. 216/1 v rodinném domu č.p. 216 na pozemku parc. č. st. 392 včetně pozemku v obci Moravská Třebová, katastrální území Boršov u Moravské Třebové,

Více

ODHAD č.2486/126/2013 odhad obvyklé ceny nemovitosti

ODHAD č.2486/126/2013 odhad obvyklé ceny nemovitosti ODHAD č.2486/126/2013 odhad obvyklé ceny nemovitosti Předmět ocenění: Soubor bytů Stávající Číslo jednotky: 305/2, 305/5, 305/6, 305/7, 305/8, 305/9, 305/11, 305/15, 305/16, 305/18, 305/19, 305/20, 305/23,

Více

Znalecký posudek č. 62-2492/09 o odhadu tržní hodnoty nemovitosti (obvyklé ceny) pro účel exekučního řízení

Znalecký posudek č. 62-2492/09 o odhadu tržní hodnoty nemovitosti (obvyklé ceny) pro účel exekučního řízení Předmět ocenění: Znalecký posudek č. 62-2492/09 o odhadu tržní hodnoty nemovitosti (obvyklé ceny) pro účel exekučního řízení pro exekutora Mgr. Pavlu Fučíkovou Rodinný dům č.p. 110 na pozemku parc.č. 1658,

Více

ZNALECKÝ POSUDEK č. 2514-2009

ZNALECKÝ POSUDEK č. 2514-2009 - 1 - ZNALECKÝ POSUDEK č. 2514-2009 o ceně rodinného domu č.p.321 se staveb.parc.č.322 a zahradou č.3364/2, 3364/5 v obci a k.ú.chodová Planá, okres Tachov (LV č.317) Objednatel posudku: Exekutorský úřad

Více

ZNALECKÝ POSUDEK č.3199/318/2012

ZNALECKÝ POSUDEK č.3199/318/2012 Okres:Ostrava-město Obec :Ostrava ZNALECKÝ POSUDEK č.3199/318/2012 ODHAD OBVYKLÉ CENY NEMOVITOSTI objektu rodinného domu č.p.731 v ulici Malá s příslušenstvím a pozemky v k.ú.polanka nad Odrou a obci Ostrava,

Více

- 1 - ZNALECKÝ POSUDEK. č. 622/093/2011

- 1 - ZNALECKÝ POSUDEK. č. 622/093/2011 - 1 - ZNALECKÝ POSUDEK č. 622/093/2011 o ceně obvyklé bytové jednotky č. 3581/6, v budově č.p. 3580, 3581, 3595 na pozemcích č. parc. 337, 338, 339 vč. příslušenství a spoluvlastnického podílu na společných

Více

ZNALECKÝ POSUDEK O OBVYKLÉ CENĚ

ZNALECKÝ POSUDEK O OBVYKLÉ CENĚ ZNALECKÝ POSUDEK O OBVYKLÉ CENĚ č. 1882/2015 Ocenění nemovitých věcí: Parcela č. 192 o výměře 231m2 zastavěná plocha a nádvoří, Součástí je stavba: Jivina, č.p. 39, rod.dům, Stavba stojí na pozemku p.č.

Více

3330/244/11-1 - Ing. Vítězslav Suchý, U stadionu 1355/16, 434 01 Most tel.: 476 709 704 mobil: 605 947 813 E-mail: vit.suchy@volny.

3330/244/11-1 - Ing. Vítězslav Suchý, U stadionu 1355/16, 434 01 Most tel.: 476 709 704 mobil: 605 947 813 E-mail: vit.suchy@volny. 3330/244/11-1 - o ceně : Bytu č. 1066/12 v č.p. 1066, v bloku domů složeném z domů č.p. 1066, 1067 a 1068 na pozemcích p. č. 2349, 2350 a 2357, v katastrálním území 775258 Střekov. Okres : CZ0427 Ústí

Více

LINIA 1061. . velké vikýře zvyšují komfort v ložnicích. balkon z rodičovské. 4 000 000 Kč 2 250 000 Kč možnost doobjednat.

LINIA 1061. . velké vikýře zvyšují komfort v ložnicích. balkon z rodičovské. 4 000 000 Kč 2 250 000 Kč možnost doobjednat. LINIA 1061 předpokl spotřeba energie za rok vhodný do řadové zástavby nebo jako dvojdům či samostatně stojící dům úzká dispozice vhodná na úzké parcely zasunutá terasa poskytuje soukromí v řadové zástavbě

Více

Aparthotel x Apartmany Bedrichovsky mlyn. Nabídka developerského projektu - MEMORANDUM

Aparthotel x Apartmany Bedrichovsky mlyn. Nabídka developerského projektu - MEMORANDUM Aparthotel x Apartmany Bedrichovsky mlyn Nabídka developerského projektu - MEMORANDUM A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 1. Popis širšího okolí 2. Stručná charakteristika obce 3. Popis lokality 3.1. Specifické charakteristiky

Více

PRAKTIK 1515. novinka. 103.9 m 2. 2 990 000 Kč 1 820 000 Kč 26 870 Kč EUROLINE 2015

PRAKTIK 1515. novinka. 103.9 m 2. 2 990 000 Kč 1 820 000 Kč 26 870 Kč EUROLINE 2015 PRAKTIK 11 2 990 000 Kč 1 820 000 Kč 4 66 m 2 4834 m 3 1020 m 2 686 m 2 27 kwh/m 2 7840 m 40 jednoduchý, kompaktní a cenově dostupný dům vhodný zejména pro mladé rodiny navzdory malé zastavěné ploše má

Více

ZNALECKÝ POSUDEK. číslo 27/2012. Odhad obvyklé ceny nemovitosti. (předmětu nedobrovolné dražby)

ZNALECKÝ POSUDEK. číslo 27/2012. Odhad obvyklé ceny nemovitosti. (předmětu nedobrovolné dražby) ZNALECKÝ POSUDEK číslo 27/2012 EURODRAŽBY.CZ a.s. Odhad obvyklé ceny nemovitosti (předmětu nedobrovolné dražby) 6 NEMOVITOST: Rodinný dům. Adresa nemovitosti: Jevišovice 237 Katastrální údaje : Kraj Jihomoravský,

Více

ZNALECKÝ POSUDEK č. 2417-170/2011

ZNALECKÝ POSUDEK č. 2417-170/2011 ZNALECKÝ POSUDEK č. 2417-170/2011 o ceně bytové jednotky č.302/2, včetně příslušenství a podílu o velikosti 5/100 na společných částech domu a pozemku p.č.730/10, zastavěná plocha a nádvoří, o velikosti

Více

ZNALECKÝ POSUDEK O CENĚ OBVYKLÉ číslo 2469/89/15

ZNALECKÝ POSUDEK O CENĚ OBVYKLÉ číslo 2469/89/15 ZNALECKÝ POSUDEK O CENĚ OBVYKLÉ číslo 2469/89/15 NEMOVITÁ VĚC: Rodinný dům č.p. 468 Katastrální údaje : Kraj Královéhradecký, okres Trutnov, obec Rtyně v Podkrkonoší, k.ú. Rtyně v Podkrkonoší Adresa nemovité

Více

strana 1 Popis č. 3748/2012 Objednatel posudku: DRS IMMO a.s., IČ 262 85 011 Příkop 843/4, 602 00 Brno-Zábrdovice

strana 1 Popis č. 3748/2012 Objednatel posudku: DRS IMMO a.s., IČ 262 85 011 Příkop 843/4, 602 00 Brno-Zábrdovice strana 1 Popis č. 3748/2012 o ceně nemovitostí rodinný dům č.p. 474 na pozemku parc.č. st. 444 a pozemek parc.č. st. 444 včetně součástí a příslušenství; budova a pozemek k datu 21.1.2013 zapsány v katastru

Více

Zjištění ceny obvyklé. Pozemek vedený ve zjednodušené evidenci parc.č. 149

Zjištění ceny obvyklé. Pozemek vedený ve zjednodušené evidenci parc.č. 149 Zjištění ceny obvyklé Předmět ocenění: Rodinný dům č.p. 128 na pozemku parc.č. st. 158 a pozemky parc.č. st. 158 a 572/1 včetně součástí a příslušenství nemovitého charakteru k.ú. Černčín, obec Bučovice,

Více

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 4560. Školní 384 27033 Jesenice

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 4560. Školní 384 27033 Jesenice ZNALECKÝ POSUDEK č. 4560 odhad obvyklé ceny bytové jednotky č. 361/4 v domě s bytovými jednotkami ve vlastnictví č.p. 361 na pozemku parc. č. st. 389/1 včetně spoluvlastnického podílu na budově a na pozemcích

Více

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 6429/89-2011

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 6429/89-2011 -1- ZNALECKÝ POSUDEK č. 6429/89-2011 nemovitosti rodinného domu čp. 134 v k.ú. Studnice u Jívky, obec Jívka, okres Trutnov, včetně součástí a pozemků Objednavatel posudku: Exekutorský úřad Trutnov Trutnov

Více

ZNALECKÝ POSUDEK č. 490/172/2010

ZNALECKÝ POSUDEK č. 490/172/2010 - 1 - ZNALECKÝ POSUDEK č. 490/172/2010 o ceně obvyklé bytové jednotky č. 908/112 v budově č.p. 908, na pozemku č.parc. St. 455, včetně spoluvlastnického podílu na společných částech domu č.p. 908 a pozemku

Více

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 8639-292/10. o ceně rodinného domu - Žižkova ul. č.p. 401, k.ú. Arnultovice u Nového Boru, obec Nový Bor, okres Česká Lípa.

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 8639-292/10. o ceně rodinného domu - Žižkova ul. č.p. 401, k.ú. Arnultovice u Nového Boru, obec Nový Bor, okres Česká Lípa. ZNALECKÝ POSUDEK č. 8639-292/10 o ceně rodinného domu - Žižkova ul. č.p. 401, k.ú. Arnultovice u Nového Boru, obec Nový Bor, okres Česká Lípa. Objednatel posudku: Účel posudku: Exekutorský úřad Brno -

Více

ZNALECKÝ POSUDEK č. 915 187 /2014

ZNALECKÝ POSUDEK č. 915 187 /2014 ZNALECKÝ POSUDEK č. 915 187 /2014 O obvyklé ceně rodinného domu č. p. 47, stojící na pozemku p. č. st. 6/1, včetně tohoto pozemku, venkovních úprav, trvalých porostů a pozemků p. č. 79/1, p.č. 79/2 a p.

Více

Znalecký posudek číslo 2945 175/14

Znalecký posudek číslo 2945 175/14 Znalecký posudek číslo 2945 175/14 O obvyklé ceně pozemku parcelní číslo st. 99, jehož součástí je stavba bydlení číslo popisné 83 a garáže bez čp/če na pozemku jiného vlastníka parcelní číslo st. 183

Více

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 4030-46/2015

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 4030-46/2015 ZNALECKÝ POSUDEK č. 4030-46/2015 O ceně bytové jednotky č.985/43 zapsané v KN na LV č.7881, vymezené v bytovém domě čp.985 zapsaném v KN na LV č.6042, stojící na pozemku p.č.st.3742,zapsaném na LV č.6042,

Více

Znalecký posudek č. 2953/63/2014

Znalecký posudek č. 2953/63/2014 Znalecký posudek č. 2953/63/2014 O ceně obvyklé bytové jednotky č.144/26 s podílem na společných částech domu čp. 144 a pozemku parc.č. st 362 v k.ú.přísečná-domoradice, obec Český Krumlov, okres Český

Více

č. 1098/15 obec : Praha Objednatel posudku: MČ Praha 14 v zastoupení Správa majetku Praha 14 a.s., Metujská 907, 198 00 Praha 9

č. 1098/15 obec : Praha Objednatel posudku: MČ Praha 14 v zastoupení Správa majetku Praha 14 a.s., Metujská 907, 198 00 Praha 9 Z N A L E C K Ý P O S U D E K č. 1098/15 o ceně bytové jednotky č. 993/6 v budově č.p.993, 994 na pozemku par.č.232/119, 232/120 včetně spoluvlastnického podílu na společných částech budovy, jejího příslušenství

Více

Znalecký posudek č. 2957/67/2014

Znalecký posudek č. 2957/67/2014 Znalecký posudek č. 2957/67/2014 O ceně obvyklé bytové jednotky č. 1824/3 s podílem na společných částech domu č.p.1824 a pozemku parc.č. st.1864 v k.ú.aš, obec Aš, okres Cheb. Objednatel posudku: Účel

Více

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 3980/12. O ceně nemovitostí zapsaných na LV č. 343 pro katastrální území Smržov u Smiřic, obec Smržov, okres Hradec Králové.

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 3980/12. O ceně nemovitostí zapsaných na LV č. 343 pro katastrální území Smržov u Smiřic, obec Smržov, okres Hradec Králové. ZNALECKÝ POSUDEK č. 3980/12 O ceně nemovitostí zapsaných na LV č. 343 pro katastrální území Smržov u Smiřic, obec Smržov, okres Hradec Králové. Objednatel posudku: Účel posudku: JUDr. Dagmar Kuželová soudní

Více

PASPORTIZACE STATIKY

PASPORTIZACE STATIKY STATIKON Solutions sro Hostinského 1076/8 155 00 Praha 5 Stodůlky PASPORTIZACE STATIKY RODINNÝ DŮM Název referenční dokument Adresa ZKRÁCENÁ VERZE Počet stran: 35 x A4 Vypracovali: Ing, V Praze, červenec

Více

- 1 - ZNALECKÝ POSUDEK. č. 1266-350/2013

- 1 - ZNALECKÝ POSUDEK. č. 1266-350/2013 - 1 - ZNALECKÝ POSUDEK č. 1266-350/2013 o odhadu ceny obvyklé bytové jednotky č. 1467/20 situované v bytovém domě č.p. 1467 na pozemku parc.č. st. 2396, včetně spoluvlastnického podílu na společných částech

Více

Břeclav - Národních hrdinů 3127/7. +420 224 217 217 Knight Frank, Václavské náměstí 3, 110 00 Praha 1 www.knightfrank.com INFORMAČNÍ MEMORANDUM

Břeclav - Národních hrdinů 3127/7. +420 224 217 217 Knight Frank, Václavské náměstí 3, 110 00 Praha 1 www.knightfrank.com INFORMAČNÍ MEMORANDUM INFORMAČNÍ MEMORANDUM Břeclav - Národních hrdinů 3127/7 Reprezentativní administrativní budova v centru Břeclavi Celková výměra podlahových ploch cca 6 200 m² Garážové stání až pro 3 osobní automobily

Více

: Objemová a nákladová studie PRŮVODNÍ ZPRÁVA

: Objemová a nákladová studie PRŮVODNÍ ZPRÁVA Objemová a nákladová studie PRŮVODNÍ ZPRÁVA Akce :Stavební úpravy a změna způsobu užívání budovy č.p. 161 v Hodslavicích a novostavba budovy na parc. č. 146 Stupeň dokumentace Investor Místo Katastrální

Více

ZNALECKÝ POSUDEK č.4092/141/2015

ZNALECKÝ POSUDEK č.4092/141/2015 Okres:Kutná Hora Obec :Kutná Hora ZNALECKÝ POSUDEK č.4092/141/2015 ODHAD OBVYKLÉ CENY NEMOVITOSTI bytu č.436/1 v osobním vlastnictví v domě č.p.436 v ulici Sokolská v obci Kutná Hora, okres Kutná Hora,

Více

Znalecký posudek č. 3808-185/2011

Znalecký posudek č. 3808-185/2011 Znalecký posudek č. 3808-185/2011 o ceně nemovitosti čp. ll v obci a kat. území Dráchov, okr. Tábor. Objednatel posudku: Exekutorský úřad Písek Prokopova 339/14 397 Ol Písek Účel posudku: Stanovení ceny

Více

- 1 - ZNALECKÝ POSUDEK. č. 1145-229/2013

- 1 - ZNALECKÝ POSUDEK. č. 1145-229/2013 - 1 - ZNALECKÝ POSUDEK č. 1145-229/2013 o odhadu ceny obvyklé bytové jednotky č. 886/2 situované v bytovém domě č.p. 886 na pozemku parc.č. 710/2 včetně spoluvlastnického podílu ve výši 928/15183 na společných

Více

Demografická studie obce Světice z pohledu potřebné kapacity základní školy

Demografická studie obce Světice z pohledu potřebné kapacity základní školy Demografická studie obce Světice z pohledu potřebné kapacity základní školy Autor: Ing. Jiří Vomlel, Ph.D. ÚTIA, Akademie věd České Republiky Pod vodárenskou věží 4 Praha 8 Libeň 182 08 email: vomlel@utia.cas.cz

Více

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 3709-99/2012

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 3709-99/2012 ZNALECKÝ POSUDEK č. 3709-99/2012 O ceně nemovitostí, tj. rodinného domu čp.319 včetně příslušenství a pozemků p.č.st.503 a p.č.183/2, vše v obci a k.ú.čeperka, část obce Čeperka Objednatel znaleckého posudku:

Více

VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ A968 Výrobně skladovací areál SEMA Lenešice (okr. Louny)

VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ A968 Výrobně skladovací areál SEMA Lenešice (okr. Louny) Informační memorandum VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ A968 Výrobně skladovací areál SEMA Lenešice (okr. Louny) Obsah Stručný popis:... 3 Důležité informace:... 4 Upozornění... 5 Poloha areálu... 6 Výměry:... 7 Územní

Více