Vnímání prostoru dětmi předškolního věku

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vnímání prostoru dětmi předškolního věku"

Transkript

1 Univerzita Hradec Králové Pedagogická fakulta Katedra matematiky Vnímání prostoru dětmi předškolního věku Bakalářská práce Autor: Jitka Kouklíková Studijní program: B7507 Studijní obor: Učitelství pro mateřské školy Vedoucí práce: PhDr. Jana Cachová, Ph. D. Hradec Králové 2010

2 Univerzita Hradec Králové Pedagogická fakulta Zadání bakalářské práce Autor: Jitka Kouklíková Studijní program: B7507 Specializace v pedagogice Studijní obor: Učitelství pro mateřské školy Název závěrečné práce: Vnímání prostoru dětmi předškolního věku Název závěrečné práce AJ: Spacial Awareness of Preschool Children. Cíl, metody, literatura, předpoklady: Na základě studia dostupné literatury, pozorování a praktických činností studovat možnosti rozvíjení prostorového vnímání u předškolních dětí. V experimentálním šetření porovnat úroveň vnímání prostoru u různých věkových skupin. Literatura: Melichnová, R.: Hry a činnosti na vyplňování prostoru s dětmi předškolního věku, diplomová práce, PdF UHK, Hradec Králové, 2008 Garantující pracoviště: katedra matematiky Vedoucí práce: PhDr. Jana Cachová, Ph. D. Konzultant: Oponent: RNDr.PaedDr. Eva Krejčová, CSc. Datum zadání závěrečné práce: Datum odevzdání závěrečné práce:

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala pod vedením vedoucí bakalářské práce samostatně a uvedla jsem všechny použité prameny a literaturu. V Hradci Králové, dne

4 Poděkování Děkuji PhDr. Janě Cachové, Ph. D. za odborné vedení a cenné rady, které mi při zpracování bakalářské práce poskytla.

5 Anotace KOUKLÍKOVÁ, Jitka. Vnímání prostoru dětmi předškolního věku. Hradec Králové: Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové, s. Bakalářská práce. Bakalářská práce se zabývá možnostmi rozvíjení prostorového vnímání dětí předškolního věku. Orientace v prostoru je součástí průpravy v oblasti matematických, zejména geometrických představ dítěte. Záměrem práce je obohatit nabídku aktivit v mateřské škole s ohledem na věkové zvláštnosti prostorového vnímání dětí na základě studia literatury, pozorování a praktických činností. Součástí práce je katalog her. Cílem experimentálního šetření je zjistit a porovnat úroveň vnímání prostoru v jednotlivých věkových skupinách. Klíčová slova: prostorové vnímání, orientace, předškolní věk, hra, labyrint

6 Annotation KOUKLÍKOVÁ, Jitka. Spacial Awareness of Preschool Children. Hradec Králové: Faculty of Education, University of Hradec Králové, pp. Bachelor s Thesis. This thesis deals with the possibilities of developing a room s space, and how it may affect the spacial awareness of preschool children. Their orientation in the room is a part of their mathematical development, especially in the geometrical imagination of children. The goal of this thesis is to enrich the lists of activities that are available in Kinder Gartens, in consideration of the age differences and spacial awareness of children, based on studies of literature, observation and practical activites. A list of practical games is a part of this thesis. The goal of experimental examination is to determine and compare the level of spacial awareness in particular age groups. Key words: spacial awareness, orientation, preschool age, game, maze

7 Obsah 1. Úvod Význam prostorové orientace a představivosti Teoretická východiska práce Podstata vnímání prostoru Činitelé uplatňující se při vnímání prostoru Vývoj vnímání prostoru Rozvíjení prostorového vnímání v mateřské škole Prostorové vnímání z pohledu RVP PV Aktivity rozvíjející prostorové vnímání dětí předškolního věku Dělení prostoru Vyplňování prostoru Pohyb v prostoru Dimenze prostoru Katalog her Labyrinty Dělení labyrintů podle dimenze Prostorové labyrinty Rovinné labyrinty v prostoru Rovinné labyrinty na listu papíru Základní typy rovinných labyrintů na listu papíru Základní typy labyrintů s podmínkou Další možnosti práce s labyrinty Řešení - tvoření labyrintu dětmi Přehled rozdělení labyrintů Hry ve čtvercové síti Hry v prostoru Experimentální část Diagnostika úrovně vnímání tělového schématu Používání prostorových pojmů Labyrinty Odhad velikosti předmětů v prostoru Tvoření dvojic výběr hlediska tvar nebo barva

8 6. Závěr Seznam literatury Přílohy

9 1 Úvod Prostorová orientace dítěte se sice rozvíjí rychle, avšak převedení těchto znalostí do jiné inteligence či jiného symbolického kódu je pro dítě po dlouhou dobu úkolem velmi nesnadným. (Gardner, 1999, s. 202) Prostřednictvím poznávání a vnímání prostoru, tvarů, pohybu v prostoru, manipulací s konkrétními předměty, hrou děti sbírají své první zkušenosti, rozvíjí se při tom jejich prostorová představivost. Metoda poznávání prostoru rozvíjí základy geometrie. Jedním z cílů předškolního vzdělávání je rozvíjení pozitivního vztahu k intelektuálním činnostem. Na základě své dlouholeté práce s dětmi v mateřské škole jsem dospěla ke zjištění, že hry rozvíjející orientaci v prostoru jsou pro děti přitažlivé. Vhodně zvolená náročnost hry přináší dětem uspokojení, řízené činnosti se uplatňují zejména v nejstarší věkové skupině. Tyto hry je možné využít zvláště při práci s nadanými dětmi. Na naší mateřské škole při nespavém režimu nabízíme dětem řízené aktivity, které si volí podle svého zájmu. Čtvrtým rokem se více zabývám přípravou aktivit zaměřených na rozvíjení prostorové orientace. Postupně vytvářím a doplňuji zásobník aktivit, různých labyrintů a úkolů. Jednotlivé úkoly je možné kombinovat, upravovat náročnost pro danou skupinu dětí nebo jednotlivce, přizpůsobit motivaci tématu výchovně vzdělávací práce. Čerpám z odborné literatury, z dětských časopisů. Některé hry uvádím v této práci, zejména v katalogu her. Práci doplňují a ilustrují fotografie; poznámky a zkušenosti z vlastní praxe jsou pak v textu označeny svislou čarou. Práce dětí jsou uvedeny v textu a příloze. 1.1 Význam prostorové orientace a představivosti Hlavní význam schopnosti vnímat prostor a orientovat se v něm spočívá v přizpůsobení se prostředí, ve kterém člověk žije, v jeho účelném využití. Člověk se podílí na funkčním uspořádání prostředí kolem sebe. Dokáže si představit pohyb předmětu z jednoho místa na druhé, vzájemnou polohu předmětů, orientuje se v mapách, na základě plánu si představí objekty v prostoru. Oslabení této dovednosti může způsobovat i sekundární potíže, jako jsou např. obtížná orientace v textu a následné nepochopení hlavní myšlenky. Pro život je nezbytné zvládnutí pravolevé orientace, dostatečné zafixování prostorových představ, vnitřní uvědomění si prostoru. 9

10 Oslabení prostorového vnímání u dětí způsobuje nejen problémy v počátečním vyučování při čtení, psaní, matematice, ve vyšších ročnících pak v zeměpisu, stejně tak ve sportu, ale hlavně v praktickém životě. Prostorová orientace se uplatňuje při vnímání grafických a numerických znaků, které se od sebe odlišují formou, velikostí a orientací. Nedostatečná zralost se může projevit jako tendence k obracení písmen, záměny hlásek p, b, d. Při čtení a psaní dítě vnímá odlišnost mezer mezi jednotlivými písmeny, slovy a větami. Uvědomuje si, že znaky se čtou a píší zleva doprava, písmena mají své místo ve slabice, slova ve větě. Prostorové vnímání je pro předškolní dítě důležité především pro orientaci a pohyb v prostředí, které ho obklopuje. Dítě v mateřské škole se pohybuje účelně, nejkratší cestou dojde do umývárny, do šatny. Pro lepší orientaci mají děti na svých skříňkách umístěné fotografie, předškolní děti napsané své jméno. Ukládají si oblečení, obuv, v umývárně ručník, skleničku na pití. Dítě se orientuje v umístění a uspořádání předmětů ve třídě. Hračky a další pomůcky mají své stálé místo. Děti mají volný výběr hraček, orientace je zapotřebí při půjčení hračky i úklidu na stejné místo. Po motorické stránce je důležité zvládnutí chůze v prostředí s vyhýbáním překážek, chůze se změnou směru a délky kroku, chůze po schodech. Prostorové vnímání souvisí s uvědomováním si svého těla v prostoru, vnímání tělového schématu. Dítě se vyhýbá předmětům v prostoru, ohleduplně se chová k ostatním dětem nejen při hrách, pohybových činnostech, ale během celého pobytu v mateřské škole. Při hrách s konstruktivními stavebnicemi děti staví podle plánu nebo podle fantazie. Přemýšlí, jak jednotlivé dílky sestavit, aby se stavba nezhroutila. Při hrách např. Na domácnost děti přeskupují předměty v prostoru, umísťují různé doplňky, vyplňují prostor a dělí jej. Při hře Na obchod umísťují zboží do regálů. Při stolních hrách pohybují figurkou v určitém směru. Oslabení v prostorovém vnímání přináší dítěti obtíže při mnoha činnostech, poznamenává jeho výkony. Dítě je nejisté, může být i negativně přijímáno ostatními dětmi z kolektivu. Nevyhledává nebo odmítá některé typy her, především s konstruktivními stavebnicemi, kolektivní pohybové hry, má také problémy s koordinací pohybů. 10

11 2. Teoretická východiska práce 2.1 Podstata vnímání prostoru Vnímání prostoru Vnímání prostoru závisí na percepci zrakové, sluchové, vestibulární, taktilní, kinestetické a vnímání tělového schématu. Záleží na souhře různých analyzátorů (především zrakového, sluchového a pohybového), souhře párových smyslových orgánů (očí, uší, rukou) a příslušných center mozku. Podle dlouhodobých výzkumů se centrum pro prostorové a vizuálně - prostorové funkce nachází v pravé mozkové hemisféře, především v její zadní části. (Gardner, 1999) Předměty a jevy, které působí na naše smysly, existují v určitém prostoru a jsou charakterizovány určitými prostorovými kvalitami: šířkou, délkou a výškou. Prostorové vnímání zahrnuje vnímání tvaru, hloubky a pohybu v prostoru. Objekty v prostoru nevnímáme stejně, některé vystupují, odlišujeme je od ostatních. (Pardel, 1983, s. 58). Vnímání aktuální situace je ovlivněno kvalitou podnětů a osobností vnímajícího. Při zrakovém vnímání se uplatňují principy: Princip figury a pozadí: Máme tendenci vyčleňovat to, co je dominantní (figuru) od pozadí, které je méně výrazné. K vyčlenění figury dochází na základě zkušeností. V předškolním věku zařazujeme činnosti např. vyhledávání známého předmětu na obrázku, vyhledávání obrázku na pruhovaném pozadí, odlišování dvou překrývajících se obrázků. Na konci předškolního období tyto činnosti většině dětí nečiní potíže. Princip blízkosti: Soubor podnětů, které se objeví v těsné prostorové blízkosti máme tendenci vnímat jako celek, např. světla blízko sebe vnímáme jako souvislý obrazec. Princip uzavřenosti a dobrého tvaru: Máme sklon vnímat celek jako určitý tvar, i když mu ve skutečnosti některá část chybí. Projevuje se zde zkušenost, zafixovaná a zobecněná představa. 11

12 Princip konstantnosti: Vnímáme objekt jako konstantní z hlediska tvaru či velikosti, přestože se aktuálně jeví jinak, např. vzdálený předmět vypadá menší nebo z jiného pohledu vypadá odlišně. Tato schopnost vzniká na základě zpracovaných minulých zkušeností, usnadňuje aktuální orientaci v prostředí. Viz experiment Odhad velikosti předmětů v prostoru na str. 64. Tříleté děti poznají předmět na obrázku z jiného pohledu (obr. 1). Obr. 1 Předměty z různých pohledů Smyslové klamy: lze chápat jako důsledek nepřesnosti vnímání. Vyplývají z určité konfigurace podnětů, z působení kontextu a zafixované zkušenosti. Situaci vnímáme správně, ale špatně ji interpretujeme. Vnímání hloubky Vnímání hloubky podrobně popisuje T. Pardel Při vnímání prostorové vzdálenosti se uplatňuje součinnost analyzátorů a zkušenosti člověka. Rozhodující úlohu má zrak. Činitele zrakového vnímání dělíme na fyziologické a empirické. Fyziologické činitele vyplývají z činnosti oka při pozorování blízkých a vzdálenějších předmětů: Akomodací čočky dochází k zaostřování předmětů. Konvergencí (změna sbíhavosti) očí (čím je bližší předmět, tím je větší sbíhavost) 12

13 Binokulární paralaxa se zakládá na tom, že předměty vnímáme dvěma očima od sebe vzdálenýma 65 mm. Trojrozměrná tělesa se na sítnici každého oka zobrazují na jiném místě jako plošné obrazy, dohromady vidíme jeden trojrozměrný obraz. Podle zákonů optiky je sítnicový obraz bližších předmětů větší než vzdálenějších. Empirické faktory jsou ty, které pravděpodobně ovlivňují vnímání hloubky na základě zkušenosti: Překrývání způsobuje, že věci v prostoru vidíme z určitého bodu za sebou. Ty nejbližší vnímáme celé, jiné částečně podle stupně překrývání. Překrývání předmětů v prostoru výtvarně zachytí děti 7leté. Na obrázcích 6letých dětí na téma: Moje zážitky ze zápisu do 1. třídy ZŠ jsou vidět náznaky překrývání (obr. 2 - učitelka, chlapec). V kresbě dětí v předškolním věku se často se objevuje řazení objektů v prostoru nad sebou, viz obr. 3 (stolek s obrázky na špejli). Objevuje se náznak překrývání, podle komentáře Báry Dárek jsem si položila vedle sebe na židli, proto je vidět jen kousek. Obr. 2 Překrývání předmětů Obr. 3 Řazení nad sebou, překrývání Stínění činí prostor plastičtější. Perspektiva, optický jev, který způsobuje, že vzdálenější předměty se jeví menší než objekty blízké. 13

14 Vnímání pohybu Uskutečňuje se ve dvou formách: pozorovatel je v klidu nebo je pozorovatel v pohybu. Pohyb je důležitý pro rozvoj vnímání prostoru, spolu se zrakem a hmatem se podílí na získávání zkušeností. S rozvojem jemné a hrubé motoriky dochází k získávání informací z okolního světa. Koordinace pohybů a prostorové vnímání se vzájemně ovlivňují. Pohybem se zdokonaluje odhad vzdálenosti, zpřesňují se představy o velikosti objektů. Cíleně zařazujeme pohybové aktivity, kde děti získávají zkušenosti s odhadem prostoru např. chůze po schodech nahoru i dolů, přeskoky překážek, přeskok přes čáru, seskoky ze zvýšené roviny (výška od pasu dítěte), honičky (dítě vnímá pohyb svůj, ostatních dětí v prostoru), cvičení na nářadí, překonávání přírodních překážek, psychomotorické a taneční hry (obr. 4 a 5). Obr. 4 Pohybové aktivity Obr. 5 Taneční hry Vestibulární percepce Ve vnitřním uchu je umístěn vestibulární aparát, který umožňuje vnímat rovnováhu. Působí na držení těla, orientaci v prostředí. U předškolních dětí rozvíjíme rovnováhu statickou i dynamickou. Zařazujeme např. stoj na jedné noze, přechod po čáře, chůze po zvýšené lavičce, běh, skákání a lezení (obr. 6). 14

15 Obr. 6 Cvičení pro rozvoj rovnováhy Taktilní (hmatová) percepce Hmat je prostředkem poznávání světa již od prenatálního období. Kojenec vnímá a rozlišuje dotyk, teplotu, změny polohy. (Zelinková, 2007) V mateřské škole se rozvíjí hmat při běžných činnostech během dne, např. sebeobsluha, spontánní činnosti. Zařazujeme hry rozvíjející hmatové vnímání, např. Kouzelný sáček (do sáčku ukryjeme různé předměty, dítě pouze hmatem poznává jednotlivé předměty). Smyslové hry patří mezi velmi oblíbené činnosti dětí předškolního věku. Kinestetická percepce Vzniká na základě tření kloubních ploch, svalového napětí a šlach. Zajišťuje vnímání vlastních pohybů. Podmiňuje vnímání tělového schématu. (Zelinková, 2007) Vnímání tělového schématu Jako tělové schéma se rozumí soubor vnitřních představ, které zahrnují informace o částech těla, vzájemných vztazích mezi nimi, orientaci na vlastním těle. Ovlivňuje utváření představ o poloze, pohybu těla a jeho částí, umístění těla v prostoru, vzájemné poloze částí těla. (Zelinková, 2007) Pro rozvíjení prostorové orientace je nezbytné, aby dítě ovládalo své tělesné schéma, protože v prostoru se orientuje pomocí vlastního těla. Zjišťuje pozici, kterou zaujímá vzhledem k okolním předmětům, vytváří si soubor vztahů mezi vlastními 15

16 pohyby a pohyby okolního prostředí. Rozvoj tělového schématu napomáhá k lepší koordinaci a rovnováze. Dítě vnímá své tělo jako celek, zároveň si uvědomuje jednotlivé části. Vnímání tělového schématu ovlivňuje rozeznávání a osvojování si prostorových pojmů. Děti předškolního věku znají a aktivně používají názvy částí těla, postupně se jejich slovník rozšiřuje od pojmů hlava a její části, ruce, nohy, břicho, 6leté děti pojmenují a ukáží např. obočí, patu, koleno, zápěstí. Uvědomování si jednotlivých částí se odráží v dětské kresbě (obr. 7 a 8). Obr. 7 Kresba postavy (obočí) 6 let Obr. 8 Kresba postavy (kolena) 6 let K tomu se váže i experiment Diagnostika úrovně vnímání tělového schématu na str. 53. Vnímání tělového schématu se rozvíjí v přirozených aktivitách při hrách, při pobytu venku, při pohybových hrách, při běhu, skákání, lezení, při činnostech rozvíjejících jemnou motoriku. 2.2 Činitelé uplatňující se při vnímání prostoru Prostorová orientace Prostorová orientace je proces získávání a zpracování informací z prostředí za účelem plánování a manipulování s objekty v prostoru. Pohyb v prostoru představuje změnu polohy nebo přemístění objektu z jednoho místa do druhého. Představuje 16

17 schopnost určit polohu, směr, zaujmout stanovisko, usměrnit svůj pohyb i pohyb ostatních objektů v prostoru. Prostorové představy Podle Jiřiny Bednářové (2008) získáváme představu o uspořádání prostoru kolem nás pomocí zrakových, sluchových, pohybových, hmatových vjemů a jejich kognitivním zpracováním. Představy o prostoru zahrnují vnímání prostoru vymezené třemi osami (hornodolní, předozadní, pravolevou), odhad a zapamatování vzdálenosti, porovnávání velikosti objektů, vnímání části a celku, jejich vzájemný poměr a uspořádání. Úzce souvisejí s časovým vnímáním, časovou posloupností (pojmy: první, poslední). Vnímání části a celku je spojeno s rozvojem zrakové syntézy a analýzy. Senzomotorické vnímání tvoří základ pro utváření prostorových představ a pojmenování prostorových vztahů. Význam řeči Důležitá je úroveň rozvoje řeči, porozumění slovům, jejich významu a následné používání. V předškolním věku si děti osvojují pojmy související s uspořádáním prostoru: dole, nahoře, vpředu, vzadu, vlevo, vpravo, pod, nad, před, za, mezi, hned, před, hned za, první, poslední. Jako příklad mohu uvést experiment Používání prostorových pojmů na str. 55. Prostorová inteligence Jádrem prostorové inteligence jsou schopnosti, které zajišťují přesné vnímání vizuálního světa, umožňují transformovat a modifikovat původní vjemy a vytvářejí z vlastní vizuální zkušenosti myšlenkové představy, i když už žádné vnější podněty nepůsobí. (Gardner, 1999, s. 196) 2.3 Vývoj vnímání prostoru Bakalářská práce se zabývá možnostmi rozvíjení prostorového vnímání dětí předškolního věku, proto je zapotřebí zmínit se o vývoji vnímání prostoru. Na základě vlastních zkušeností a studia literatury V. Příhody, M. Vágnerové, O. Zelinkové a 17

18 H. Gardnera uvádím zvláštnosti vývoje prostorového vnímání v jednotlivých věkových obdobích. Období nemluvněte Je pravděpodobné, že první zrakové dojmy u dítěte jsou dvourozměrné, plošné. Nejprve je schopno vnímat obrysy objektu vzdáleného cm, pokud jsou aktuálně v jeho zorném poli. Jednoduchý vjem prostoru se začíná vytvářet od okamžiku, kdy dítě dokáže pozorovat vlastní ruce. Od 8. týdne se začíná vytvářet binokulární paralaxa, která umožňuje lepší odhad prostoru. Orientaci v prostoru napomáhá i schopnost sledovat pohybující se předměty, děti je snadněji odlišují od pozadí. Zkušeností hmatovou, kinestetickou a sluchovou za zrakové dominance dítě dospívá k trojrozměrnému vnímání, rozlišuje mezi předměty blízkými a vzdálenými. Blízké předměty vnímá subjektivně jako větší a zmenšují se úměrně se vzdáleností. Pro hmatové vnímání je předmět co do velikosti stále stejný. Stálost hmatových dojmů je kontrolou pro vzdálený obzor, který dítě vnímá zrakem. Od chvíle, kdy dítě sedí bez opory, se jeho obzor rozšiřuje horizontálně. Zrakové podněty se znásobují. První pokusy o lokomoci bývají kolem 6. měsíce. Pohyb vsedě a lezení umožňuje dítěti, aby se samo přiblížilo k předmětům v místnosti, seznamovalo se s nimi i hmatově. Za účasti obou analyzátorů se prostor strukturalizuje. Tento způsob lokomoce má velký význam pro rozvoj psychiky. Hodnocení velikosti předmětů se pravděpodobně odlišuje od názoru dospělých. Dítě se snaží vložit větší předmět do menšího. Období batolete Rozvoj samostatné lokomoce umožňuje dítěti aktivní poznávání prostoru. Dítě získává zkušenosti a tím se zlepšuje jeho orientace. Předměty v prostoru vidí z různých směrů i vzdáleností. Základní informace jsou vizuální. Vzdálené předměty vidí jako malé a také chápe jako malé. Na prostor má globální pohled bez objektivní spojitosti mezi předměty, které jej vyplňují. Odhad vzdálenosti je stále značně nepřesný. Nejprve se rozvíjí diferenciace polohy nahoře dole, důvodem relativní snadnosti je zachování pevné polohy vlastního pohledu. K diferenciaci polohy vpravo vlevo ještě není zralé. Batole chápe obraz v zrcadle, poznává se nejen podle obličeje, ale i podle vlastních pohybů. Dítě má schopnost rozeznávat obraz věci při obratu o 180. V necelých dvou letech poznává dítě předmět již jen z obrysu. Vždyť také první kresby (po čtvrtém roce) jsou jen obrysovými schématy. 18

19 Děti ve věku 3 let doplní skládanku, kde rozlišují obrázky podle jejich obrysů (obr. 9). Většina dětí správně vybrala obrázek a vložila do příslušného obrysu. Některé děti hledaly správný tvar na základě pokusu. Na základě manipulace získávají zkušenosti, které v pozdějším věku dále uplatňují a rozvíjejí při hře Stínohry (obr. 10). Obr. 9 Skládanka Obr. 10 Stínohra Prostorová orientace dítěte (na nejbližší prostředí) je poměrně dokonalá již ke konci třetího roku. Dítě, které přichází do mateřské školy ve věku tří let, se velmi brzy orientuje v novém prostředí. Ví, kde je např. šatna, umývárna, WC. Předškolní období Po třetím roce je prostorové vidění přiblíženo vidění dospělých, jeví ale některé kvalitativní odchylky. Navštívili-li jsme nějaké místo v dětství a v dospělosti, shledáváme rozdíl např. ve velikosti prostoru. V dětství se nám jevil větší. Vnímání dítěte ovlivňuje jednak nedostatek zkušeností, tak i pohled ze zorného úhlu nejméně o půl metru nižšího. Stává se, že potkáme-li dítě mimo prostředí mateřské školy např. v obchodě, často si nás nevšimne, jelikož nejvíce vnímá prostor v úrovni svých očí. Osoby, vysoké předměty vypadají při vzhlížení vzhůru perspektivně jinak. Charakteristická pro toto období je egocentrická perspektiva (dítě nedovede odhadnout vzdálenost, přeceňuje velikost okolního prostoru, přeceňuje velikost blízkých předmětů a podceňuje velikost vzdálenějších). Děti posuzují podle vizuálního dojmu. 19

20 Jako příklad je možné uvést experiment Odhad velikosti předmětů v prostoru na str. 64. Zrakové vnímání je stále globální. Dítě nevnímá celek jako soubor detailů, nediferencuje ani vztahy mezi nimi. Upoutávají ho např. nápadné vlastnosti nebo podněty, které mohou uspokojit jeho momentální potřebu. Ve zrakovém vnímání přetrvává tendence zaměňovat zrcadlové tvary. Šestileté děti svůj podpis píší někdy správně, občas ale zrcadlově. Orientace v okolí je dobrá, ve větším prostoru má opěrné body. Anička nakreslila cestu domů, orientuje se podle pro ni důležitých objektů např. kruhový objezd, mosty, vrátka domů (obr. 11). Obr. 11 Kresba cesty domů (Anička, 6r, 7m) V. Příhoda uvádí, že na rozdíl od batolecího období působí na dítě předškolního věku barva silněji než tvar. Na základě vlastního sledování hry dětí v naší mateřské škole se na rozdíl od V. Příhody domnívám, že tříleté děti upřednostňují barvu, šestileté tvar. Při hře dětí s vkládankou se lišil způsob manipulace dětí tříletých a šestiletých. Děti tříleté se více orientovaly podle barvy. Nedívaly se na tvar kostky, ale hledaly správný otvor na základě pokusu. Nevšímaly si detailů, např. nerozlišovaly různé tvary hvězd. Vyskytlo se, že dítě našlo správný tvar otvoru, ale neumělo kostku natočit do správně polohy, aby ji prostrčilo dovnitř. Děti šestileté byly zručnější. Pochopily, že u této činnosti je důležitější orientace podle tvaru. Vkládanky jsou vhodné pro hru dětí 3 4letých (obr. 12). 20

21 Obr. 12 Vkládanka Jako příklad je možné uvést experiment Tvoření dvojic výběr hlediska tvar nebo barva na str. 66 této práce. Dítě předškolního věku bez problémů rozlišuje pojmy nahoře dole. Vývoj orientace pokračuje ve směru předozadním. K diferenciaci polohy vpravo vlevo dospívá později. Laterální poloha z pozice pozorovatele není přesně fixována (dítě se otočí o 180 a vše je opačně.) Důležitou roli hraje biologické zrání, dozrávání lateralizace, praktické zkušenosti, slovní fixace pozic při běžných činnostech. Viz experiment Používání prostorových pojmů na str. 55 práce. Pro větší zeměpisné celky předškolní dítě nemá smysl. Mladší školní věk Na začátku školní docházky děti začínají vnímat celek jako soubor detailů, uvědomují si vztahy mezi nimi. Detaily chápou jako součást celku. Důležitá je úroveň sekvenční percepce (schopnost správně vnímat pořadí např. písmen, číslic). Pokračuje rozvoj horizontální diferenciace, závisí na biologickém zrání, děti ji zvládnou přibližně ve věku 6 7 let. Vnímání je ovlivněno zkušeností, dítě dokáže rozlišit a identifikovat tvar bez ohledu na jeho polohu, pozadí či překrytí. 21

22 3 Rozvíjení prostorového vnímání v mateřské škole 3.1 Prostorové vnímání z pohledu RVP PV Aktivity směřující k rozvíjení prostorového vnímání dětí předškolního věku vycházejí z RVP PV. Soubor klíčových dovedností je ideálem, nabízí pedagogům jasnou představu, kam ve výchovně vzdělávací práci směřovat, oč usilovat. Činnosti se maximálně přizpůsobují individuálně různým potřebám a možnostem jednotlivých dětí. Je uplatňován integrovaný přístup na základě integrovaných bloků (RVP PV, 2004). Činnosti a hry podporující rozvíjení vnímání prostoru neprobíhají izolovaně, ale jsou součástí integrovaného tematického bloku. Např. téma PODZIM při vycházkách si všímají změn v počasí, vyhledávají obrázky s podzimní tématikou v časopisech a knížkách, ve dvojicích kreslí na společný papír obrázek na téma podzim, společně vyvozují znaky podzimu. Sestavují labyrint na téma: Vlaštovka hledá cestu do teplých krajin, vytrhávají kousky papíru, obláčky nalepí. Vyznačují nejkratší cestu (obr. 42). Zpívají písničky k tématu, využívají se dramatické a pohybové hry, motivovaná cvičení a další činnosti. Úkolem pedagoga je připravovat pro děti podnětné prostředí, zajímavé a obsahově bohaté, které zajišťuje dítěti možnost zaměstnávat se přirozeným dětským způsobem. Uplatňuje se didaktický styl s nabídkou, pedagogem nabízené činnosti si děti svobodně volí na základě svého zájmu. Uplatňují se metody prožitkového a kooperativního učení, řešením problémů, učení hrou a činností dětí. V katalogu her jsou uvedené hry pro dvojice a menší skupiny dětí. V nejstarší věkové skupině předškolních dětí již dovedou spolupracovat, radit si, vyvinout společné úsilí. V dostatečné míře je uplatňováno situační učení, založené na vytváření a využívání situací, které poskytují praktické ukázky životních situací. Specifickou formou předškolního vzdělávání je didakticky zacílená činnost, pedagogem je přímo nebo nepřímo motivovaná. Jsou zastoupeny aktivity spontánní a řízené, vzájemně provázané a ve vyváženém poměru. Činnosti jsou založeny na přímých zážitcích dítěte, podporují dětskou zvídavost a potřebu objevovat, podněcují radost dítěte z učení, získávání zkušeností a zdokonalování dovedností. Uplatňuje se 22

23 činnostní učení, kdy dítě projevuje vlastní iniciativu, učí se na základě vlastních činností. Učební aktivity probíhají formou nezávazné dětské hry. Hlavní činností dětí předškolního věku je hra. 3.2 Aktivity rozvíjející prostorové vnímání dětí předškolního věku Pro utváření správných dětských představ o okolním světě a jeho fungování je důležitá jakákoli činnost, především však tvořivá. Dítě jejím prostřednictvím získává další zkušenosti, nezbytné pro správné porozumění, pro formování představ o věcech a jevech. S poznáváním prostoru, ve kterém dítě vyrůstá, je spjata propedeutika geometrie. Podle F. Kuřiny (2009) ji lze vystavět na čtyřech principech, které spolu vzájemně souvisejí: 1. Dělení prostoru. 2. Vyplňování prostoru. 3. Pohyb v prostoru. 4. Dimenze prostoru Dělení prostoru Oblíbenou činností dětí v mateřské škole je hra s dřevěnými zvířátky, kterým staví ohrádky (ZOO, hospodářství). Děvčata si hrají s panenkami, sestavují pokojíčky, prostor dělí nábytkem. Chlapci staví města z kostek, prostor člení na parkoviště, silnice, ulice, domy. Tento princip souvisí s principem vyplňování prostoru (obr. 13 a 14). Obr. 13 Farma Obr. 14 ZOO 23

24 3.2.2 Vyplňování prostoru Využíváme hry s různými druhy stavebnic. Dřevěné stavebnice tvoří krychlové kostky, hranoly, jehlany, válce. Manipulací a stavěním děti získávají zkušenosti s prostorovými tělesy. Orientace v rovině je podpořena sestavováním skládaček, prohlížením obrázků, kreslením, pracovními listy. Hry a mozaikami, stavebnice Lego a další druhy stavebnic rozvíjejí prostorovou představivost, myšlení dětí a motorickou zručnost. Děti získávají zkušenosti také s pohybem geometrických útvarů v prostoru. Souvisí s principem pohybu v prostoru i dimenze prostoru. Rozvíjejí se představy geometrických tvarů prostorových a rovinných. Jejich vzájemné rozlišování se děje na základě zrakového a taktilního vnímání. Dítě vnímá tvarové odlišnosti (oblá, hranatá tělesa, trojúhelníkový, čtvercový, kruhový tvar). Děti nejprve rozlišují tvary bez používání jejich názvů. Přirozeně si vytvářejí vlastní názvy (kolečko, stříška, měsíček). Učitelka používá správné názvy tvarů, nenásilně vede k používání správných názvů děti. Pomocí překládání a stříhání papíru si děti prakticky uvědomují, jak vznikají geometrické tvary, např. přeložením čtverce vzniknou dva shodné trojúhelníky, přeložením obdélníku vznikne čtverec a malý obdélník. Zde se uplatňují skládanky Origami, po složení děti zpětně rozloží, vyhledávají a vybarvují tvary, které překládáním vznikly. Ve skupině 5-6letých dětí se osvědčila aktivita v menší skupině (asi 4 děti). Vystřihnou si geometrické tvary ze čtvrtky (čtverec, kruh, trojúhelník, obdélník). Řekneme si jejich názvy. Děti prstem přejíždějí po stranách tvaru. ( Kruh je kulatý, může se kutálet. Čtverec má 4 strany všechny stejně dlouhé. Trojúhelník má 3 strany. Obdelník má 4 strany, střídají se dlouhá, krátká, dlouhá, krátká ). Na společný papír nakreslí, co nejvíce předmětů, které se podobají danému tvaru. Viz Příloha B 4. Každá skupina dostane jiný tvar. Předvádí svoji práci před ostatními skupinami, které se snaží ještě doplnit výčet předmětů. V dalších dnech mohou děti tvary modelovat, vytvářet z provázků, sestavovat z přírodnin Pohyb v prostoru Pro správné vnímání prostoru je nezbytná vlastní zkušenost získaná pohybem v tomto prostoru. Zařazujeme hry a cvičení pro rozvoj tělového schématu dítěte, rozvíjení pohybových dovedností. Zařazujeme pohybové hry v přírodě i v mateřské 24

25 škole. Jejich význam je v tom, že se dítě musí rychle orientovat v rovině (honičky), ale i v prostoru (míčové hry). Pozorovat, jak si dítě uvědomuje tělové schéma, můžeme při kresbě, zachycuje ty části těla, které rozeznává a používá. Aktivní vnímání prostoru se uplatňuje při výtvarných činnostech, při modelování. Přestože modely neodrážejí vždy věrně realitu a jsou často ovlivněny dětskou fantazií, podávají nám obraz o úrovni chápání geometrických vztahů a logických souvislostí. (Divíšek, 1987) Autoři knihy Matematika a porozumění světu zdůrazňují význam modelování pro rozvoj geometrického myšlení, tvořivosti, zručnosti a prostorové inteligence. Hmat je od narození existenčně důležitým smyslem a je třeba stále připomínat, že zrak nemá pro prostorovou inteligenci větší význam než hmat. (Kuřina, 2008, s. 101) Autor uvádí příklady, kdy vymodelované výtvory ve srovnání s výkresy mají více detailů, prostorové uspořádání více odpovídá skutečnosti. V předškolním věku se objevuje u dětí tendence přenášet názvy rovinných útvarů na útvary prostorové a naopak. (Divíšek, 1987) Děti 5 6leté při vyhledávání předmětů tvaru kruhu jmenují: talíř, obruč, jablko. Modelování je důležitou pomůckou, která umožní dítěti pochopit podstatu jevu a zároveň je obranou proti utváření nesprávných představ, např. trojúhelník je střecha, kosočtverec je čtverec postavený na špičku, kruh a kružnice je jedno a totéž. (Zelinková, 2003, s. 120) Při výtvarné činnosti na téma: Louka je patrný rozdíl mezi vymodelovaným a kresleným výtvorem (obr. 15 a 16). Traviny z modelíny kolem rybníka mají tvar kužele, na výkrese mají tvar trojúhelníků. Hlava i ulita hlemýždě z modelíny mají tvar koule, na výkrese tvar kruhů. Kaluže jsou vymodelované i nakreslené ve tvaru kruhů. Ke správnému pochopení rozdílu mezi rovinným a prostorovým útvarem je vhodnější modelování, více odpovídá realitě. 25

26 Obr. 15 Louka modelování Obr. 16 Louka kreslení Prostorové představy se rozvíjejí při pracovních činnostech s různým materiálem. Při práci s papírem vystřihují, sestavují, slepují, vyrábějí výrobky plošné i prostorové. Ke hře využívají přírodnin. Na základě činností a manipulací s konkrétními předměty získávají zkušenosti a objevují vztahy mezi objekty okolního světa. Všímáme si předmětů, které nás obklopují, popisujeme jejich polohu (pod židlí, na stolku). Při vycházkách pozorujeme okolí, sledujeme cestu. Popisujeme, určujeme blíž, dál, vedle. Rozvíjíme orientaci ve městě, např. jdeme na náměstí kolem pošty, stadionu. Sledujeme dopravu (auta jezdí v pravém pruhu, při přecházení na přechodu se rozhlédneme nejprve vpravo, potom vlevo). Podněcujeme děti, aby se pokoušely okolní objekty porovnávat (vyšší, nižší budova, větší, menší kámen). K rozvoji prostorové orientace dítěte přispívají psychomotorické hry. Pozitivně mohou ovlivnit vývoj prostorových pojmů. Uplatňuje se prožitkové učení. Motivujeme básničkou Had leze z díry. Děti utvoří hada dlouhého, který kličkuje, zatáčí, jde rovně. První dítě představuje hlavu, tj. začátek, poslední dítě ocas tj. konec. Hlava se snaží chytit ocas, vznikne uzavřený kruh. Potom děti utvoří několik hadů krátkých. Následuje obdobná práce s kouzelnou šňůrou, napodobujeme hada (krátký, dlouhý). Šňůru tvarujeme, rovnáme, stáčíme, spojujeme, rozpojujeme. Svázáním splynou krajní body, vznikne uzavřený útvar. Tvarujeme ho do kruhu. Děti uchopí šňůru oběma rukama z vnější strany, na výzvu učitelky drží kruh vysoko nízko. Položí na zem, běhají kolem něj, sedí uvnitř kruhu, vně kruhu. Děti při této činnosti aktivně nemluví, ale poznávají nová slova (obr. 17 a 18). 26

27 Obr. 17 Vysoko nízko Obr. 18 Uvnitř vně Samy jsme objekty v prostoru, děti samy sebe umísťují. Prostorové pojmy můžeme procvičovat na dětech samých: Postav se před Jirku. Děti umísťují i části svého těla: Dáme si ruce na ramena. Děti pokládají předmět na určené místo, rozumí pojmu. Postupně děti dokáží popsat situaci, rozumí a používají aktivně prostorové pojmy. Zařazujeme kladení obrázků na papír, grafickou činnost. Viz Příloha B 2. Na základě studia vývoje podle Zelinkové a výsledků experimentu na str. 55 postupujeme od pojmů v rovině horizontální (nad pod), v rovině předozadní (před za), nakonec vertikální (vpravo vlevo). Rozlišování vpravo vlevo se zprvu děje na základě zkušeností dětí (pravou rukou se kreslí kromě leváků). Modelujeme pro děti zajímavé situace. Děti si vyrobí hodinky z papíru: vystřihnou si pruh z barevného papíru, ozdobí si fixem, ciferník si vystřihnou kruh nebo čtverec a slepí. Hotové hodinky jim přilepím na levou ruku. V průběhu dne si připomínáme, na které ruce nosíme hodinky. S hodinkami odcházejí i domů. Pohybové hry pro upevňování pravolevé orientace: Pravá - levá Popis: Děti se pohybují v prostoru v rytmu říkanky: Pravá levá, pravá levá, tak se chodí do světa. Ty můj světe, kdo to splete, ten je velký popleta. Následují pokyny, které děti plní, např.: Zvedni levou ruku. 27

28 Ovocnáčci Potřeby: nakrájená jablka, hrušky, banány, tužky Popis: Všechny děti stojí uprostřed místnosti tak, aby měly dostatek místa. Tváří jsou otočené jedním směrem. Předem rozmístíme ovoce. Recitují básničku a přitom ukazují: Vpravo jsou jablíčka, (upažení pravé ruky) vlevo jsou hrušky, (upažení levé ruky) vpředu jsou banány, (předpažení) a vzadu tužky. (zapažení) Kdo má chuť na jabko, zamíří doprava, (děti, které mají chuť na jablko, jdou doprava, vezmou si je a zůstanou na pravé straně) a ten, kdo na hrušku pohne se do leva. (kdo má chuť na hrušku jde doleva) Kdo má chuť na banán dopředu kráčí, (dopředu si jdou pro banán) Kdo si chce malovat dozadu kráčí. (kdo nemá chuť na ovoce, jde stranou a maluje si) (Szabová, 1999, s. 114) Po zvládnutí pojmů na vlastním těle procvičujeme prostorové pojmy vzhledem k vlastní osobě, vzhledem k jiné osobě nebo předmětu stejně orientovanému. Obtížnější variantou je, když má dítě části těla ukazovat na naproti stojícím spoluhráči. Ve skutečnosti jde o osovou souměrnost v prostoru. Děti se seznamují s jednoduchým měřením. Zpočátku na základě porovnání dvou předmětů. Vyhledávají ve stavebnicích dílky nebo vyrábějí předměty stejné délky (bez ohledu na barvu). Porovnáváme nejprve délku předmětů umístěných paralelně vedle sebe. Např. dvojčata, žížaly. Připravujeme aktivity, kdy děti vnímají velikost svého těla a jeho částí, motivujeme např. stromy v lese (malý stromeček co nejmenší, vysoký strom co největší). Pro děti je zajímavé porovnávání velikosti dětí mezi sebou. Nejprve se porovnává dvojice, určuje třetí dítě. Děti utvoří menší skupinky (asi 6 dětí), ve skupině se samy seřadí od nejmenšího po největšího. Dvojice mohou porovnávat např. chodidla v sedu, paty jsou opřené o zem. 28

29 Děti provádějí měření pomocí různých nestandardních jednotek (krokování, dřívko, bota). Motivace příběhem: V lese bydleli skřítkové. Do svého malého domečku si chtěli koupit nový koberec. Ale jak to udělat, když čím by podlahu změřili, aby nebyl koberec malý nebo velký. Děti navrhují, čím by se dalo měřit. Kolik dřívek měří podlaha domečku (dno krabice)? Dětem je třeba ukázat správný postup při měření (položit měřidlo na začátek objektu, vyznačení konce měřidla, přeložení). Děti porovnávají velikosti stran na základě měření. Vymýšlí další nestandardní jednotky. Vymýšlí jejich názvy, např. dřívkoměrka, tužkoměr. Měří objekty v prostoru třídy vertikálně i horizontálně, výsledky porovnávají mezi sebou. Docházejí ke zjištění, že počet se liší v závislosti na druhu měřidla, např. strana stolu měří 5 dřívek, ale také 4 klacíky. Na základě manipulace s geometrickými tvary (vystřihování, sestavování, nalepování obrázků) děti získávají zkušenosti s pohybem tvarů v ploše. Dokáží tvary v obrázku analyzovat a vybrat mezi ostatními skupinami tvarů, ze kterých byl obrázek sestaven. Obtížnost přizpůsobujeme schopnostem dítěte tak, aby byl úkol přitažlivý a dítě řešilo problém (obr. 19). Obr. 19 Ze které skupiny tvarů byly jednotlivé obrázky sestaveny? Úkol na obr. 19 správně vyřešila většina 3-4 letých dětí. Mezi oblíbené činnosti dětí především v nejstarší věkové skupině patří řešení labyrintů, příklady uvádím v katalogu her. Doporučení vyplývající z experimentu jsou uvedena na str. 63. Souvisí s následujícím principem. 29

30 3.2.4 Dimenze prostoru Tento princip se uplatňuje sestavování ze stavebnic podle plánků, při práci s nákresy, při práci s jednoduchou mapu. Příklady uvádím v katalogu her Návštěva z jiné planety, Zasedací pořádek. Závěr Prostorové vnímání dětí se rozvíjí formou spontánních a řízených činností s konkrétními předměty. Váží se na běžný život dítěte. Práce v nejmladší a střední věkové skupině předpokládá ve větší míře manipulaci s předměty. V nejstarší věkové skupině je vhodné zařazovat i náročnější hry. Propedeutiku geometrie lze vystavět na čtyřech principech: Dělení prostoru (děti staví ohrádky z kostek, dělí prostor nábytkem) Vyplňování prostoru (sestavování skládaček, hry s mozaikami, stavění ze stavebnic, hry s geometrickými útvary) Pohyb v prostoru (pohybové hry, modelování, vystřihování, slepování, měření, porovnávání, labyrinty) Dimenze prostoru (práce s jednoduchou mapou, stavby podle plánku) Principy spolu vzájemně souvisejí. Poslední princip je pro děti nejnáročnější. 30

31 4 Katalog her Hry jsou určeny pro věkovou skupinu 5 6letých dětí 4.1 Labyrinty Labyrinty jsou intelektuální hry rozvíjející vnímání a orientaci v prostoru. Cíle: - rozvoj orientace v prostoru a v rovině - rozvoj pohybových dovedností, rozvoj manipulativních dovedností - rozvíjení představivosti a řešení problémových úloh na základě experimentování - rozvíjení pozornosti a paměti Při přípravě dětí na řešení labyrintů postupujeme od seznámení s jednoduchými labyrinty v prostoru. Záměrem je, aby děti pochopily pravidla. Využíváme drobný nábytek, molitanové kostky k sestavení labyrintu, ve kterém děti hledají cestu k cíli. Volí možnost z různých cest, překážky je záměrně matou, ztěžují cestu k cíli. Důležité je, aby děti správně pochopily úkol, který řeší. Znaly začátek cesty (výchozí bod). Pro lepší pochopení orientace v labyrintu přispívá, když děti samy tvoří labyrint. Můžeme zvolit práci individuální, ve dvojicích nebo v menší skupině, kdy se děti domlouvají, přemýšlí o názoru druhého. Uplatňuje se kooperativní učení. Jako další aktivitu zařazujeme labyrinty na pracovních listech, děti zaznamenávají cestu fixem na folii, hadříkem smažou. Tato činnost probíhá individuálně, pokud dítě neví, požádá o radu učitelku nebo kamaráda. Ukázky labyrintů jsou použity z různých dětských časopisů a pracovních listů, které máme ve školním zásobníku Dělení labyrintů podle dimenze Podle hlediska dimenze můžeme labyrinty rozdělit na prostorové, rovinné v prostoru a rovinné na listu papíru Prostorové labyrinty Labyrint z pruhů papíru Od rybníčka k domečku Činnost pro skupinu dětí (přibližně 12) 31

32 Pomůcky: 2 kroužky různých barev, role papíru širokého asi 20 cm, půlkruhový žebřík, lavička, švédská bedna, sešívačka, izolepa Popis: V prostoru učitelka vyznačí kroužky začátek a konec cesty, představující rybník a domeček. Umístí do prostoru další překážky. Děti pracují podle pokynů: Vytvoř z pruhu papíru cestu od rybníčka k domečku. Vymysli další cesty. Propojením cest vznikne labyrint. Jdi jinou cestou než kamarád (ostatní děti sledují, jeden prochází labyrintem) Děti mají možnost samy pokračovat, pohybovat se v labyrintu v průběhu volných her. (obr. 20) Obr. 20 Prostorový labyrint Pruhy papíru je vhodné sepnout sešívačkou, spojit izolepou. Cesta za pokladem sledování cesty z provázku Činnost ve dvojicích Pomůcky: provázek, baterka, poklad Popis: Děti ve dvojicích sledují cestu vyznačenou provázkem. Trasa vede prostorem celé budovy, včetně schodiště. Na konci cesty najdou poklad, každý si vezme z pokladu jednu věc a dvojice se vrací po stejné trase zpět. Hru připravujeme pro děti při akci Noc ve školce. Po setmění děti motivujeme příběhem o ztraceném pokladu ve školce. Děti po dvojicích vycházejí z cíle, svítí si baterkou na provázek. Z pokladu si každý vybere jednu věc. Po návratu jedné dvojice vychází další. Hru provází napětí, dětem se velice líbí. 32

33 Labyrint Silnice Činnost pro jednotlivce, dvojice, menší skupinu dětí Pomůcky: stavebnice silnice, hračky dopravní prostředky Popis: Děti pohybují hračkou (autíčko, motorka, sanitka, ) po silnici sestavené ze stavebnice, kde jsou nadjezdy i podjezdy (obr. 21). Při této hře děti pochopí, že v labyrintu musí sledovat jednu cestu a nemohou přeskočit na cestu jakoby pod ní. Hra je průpravou pro řešení rovinného labyrintu na listu papíru typu Silnice (obr. 24). Obr. 21 Prostorový labyrint Silnice Rovinné labyrinty v prostoru Labyrint z molitanových podložek Veverka a houbičky Činnost pro skupinu dětí (přibližně 12) Pomůcky: molitanové podložky, 4 kuželky, košík Popis: V prostoru učitelka spolu s dětmi postaví labyrint z molitanových podložek (dvoje dveře představují začátek a konec cesty), dovnitř rozmístí kuželky (houbičky). Děti veverky mají za úkol vymyslet cestu, posbírat všechny houbičky a vyjít ven. Další dítě vymyslí jinou cestu a houbičky rozmístí. Děti se střídají, jeden sbírá, další rozmísťuje. 33

34 Hledání cest, vytváření jednoduchých map Ptáček letí do hnízdečka Činnost pro skupinu dětí (přibližně 12) Pomůcky: košík, židle, obruč, 2 molitanové podložky, zelená kuželka, papíry a fixy pro děti Popis: V prostoru učitelka rozmístí předměty, které představují: košík - hnízdečko židle - kopec obruč - rybník molitanové kostky domeček zelená kuželka strom (začátek) Děti pracují podle pokynů: Vymysli cestu, kudy poletí ptáček od stromu do svého hnízdečka. Děti se střídají, každý vymyslí jinou cestu. Jeden prochází, ostatní sledují a vzájemně se kontrolují, aby se cesty neopakovaly. Překážky neobíháme dokolečka. Vymysli cestu, zapamatuj si ji a tou samou cestou se vrať zpět od hnízdečka ke stromu. Děti mohou lehce běhat, napodobovat let ptáčka. Zakreslování cest na papír Každé dítě dostane papír s předem předkreslenými překážkami. Společně si pojmenují a ukáží v prostoru, kde je která překážka umístěná, kde je začátek cesty (strom) a kde konec (hnízdečko). Děti se musí dobře orientovat. Dojdi k rybníku a na mapě ukaž, kam jsi došel. (obr. 22). Vymysli cestu od stromu ke hnízdečku, zapamatuj si ji a na konci ji zakresli do mapy modrou fixou. Kdo neví, vrátí se a projde si znovu. Vymysli jinou cestu a zakresli ji fialovou fixou. Třetí cestu zelenou fixou. Tímto způsobem si každý vytvoří mapu. Práce s mapou K hnízdečku jdi po zelené, zpátky po modré. Děti mohou v činnosti pokračovat samy v průběhu volných her. 34

35 Důležité je ukazovat dětem, že mapu držíme ve směru postupu (při zpátečním směru i vzhůru nohama). Když se mění směr netočit s mapou, ale točit se kolem mapy. Obr. 22 Mapa Šipkový labyrint Najdi nejkratší cestu k modrému, zelenému, domečku Činnost pro skupinu dětí (přibližně 12) Pomůcky: papírové šipky, barevné kostky Postup: Sledovat cestu pomocí kreslených šipek můžeme při vycházkách v okolí mateřské školy nebo na školní zahradě. Děti se nejprve seznamují se sledováním cesty pomocí šipek. Ve třídě rozmístíme papírové šipky, určíme začátek cest (obr. 23). Děti se pohybují ve směru šipek, sledují cestu. Na křižovatce se rozhodnou pro jednu z možností. Na konci každé cesty na děti čeká barevný domeček z kostek. Volně se pohybují v labyrintu ve směru šipek. Jestliže se děti již v labyrintu orientují, hledají např. nejkratší cestu k červenému domečku, Obr. 23 Šipkový labyrint 35

36 Labyrinty na sněhu Činnost pro skupinu dětí (přibližně 12) Popis: Děti vyšlapávají cestičky, volně se pohybují v labyrintu Rovinné labyrinty na listu papíru Další skupinu tvoří labyrinty, ležící v rovině listu papíru. Od předchozích dimenzí se liší menší velikostí, cestu děti zakreslují tužkou nebo ukazují prstem. V další části práce se budeme podrobněji zabývat právě touto skupinou labyrintů Základní typy rovinných labyrintů na listu papíru Jednotlivé typy labyrintů mohou být vytvořeny ve více dimenzích. Labyrint Tunely Jsou nejjednodušší labyrinty, cesty tvoří širší stopa, většinou barevně odlišena od okolí. Dítě snadněji sleduje linii. Ve srovnání s labyrintem typu Silnice nevyvolává dojem plastičnosti, cesty se kříží, ale nejsou nad sebou (obr. 29). Labyrint Silnice Cesty v tomto typu labyrintu se vyvolávají dojem prostoru, jsou jakoby nad sebou, nejsou tu křižovatky (obr. 24). Obr. 24 Labyrint Silnice 36

37 Labyrint Nitky Labyrint je nejméně vhodný pro děti předškolního věku, jelikož stopa je úzká. Při křížení cest se děti špatně orientují, problémy činí sledovat dále správnou cestu (obr. 25). Komu patří který drak? Obr. 25 Labyrint Nitky Labyrint Zdi Dítě hledá správnou cestu v prostoru mezi dvěma liniemi, které tvoří pomyslné zdi. Nesmí se pohybovat přes zeď (obr. 30). Děti získaly průpravu v labyrintech např. z molitanových kostek, sestavování na podložku z Lega. Obrázkový labyrint Dítě hledá cestu k cíli podle obrázků. Najdi cestu Woodyho ke konvičce, může jít jen po políčkách se zvířátky. (obr. 26) 37

38 Obr. 26 Obrázkový labyrint Labyrinty ve čtvercové síti Děti sledují cestu, pohybují se po poličkách se stejným znakem (např. trojúhelník). Cesty vedou rovně, nahoru, dolů, vpravo, vlevo i šikmo. Hledají cíl. Pro lepší přehlednost tvary vybarvují (obr. 27). Do kterého košíku patří jablka, do kterého švestky? Obr. 27 Labyrint ve čtvercové síti Labyrint mezi překážkami Děti hledají cestu mezi překážkami k cíli (obr. 28). 38

39 Obr Základní typy labyrintů s podmínkou Zvláštní skupinu labyrintů, které je možné mezi rovinnými labyrinty na listu papíru vyčlenit, tvoří labyrinty, kde je cesta k cíli podmíněna úkolem nebo programem. Podmínka tvoří možnou překážku v cestě k cíli. Program je podmínkou správné cesty k cíli. Labyrinty s podmínkou Při řešení labyrintu musí děti splnit podmínku (obr. 29 a 33). Děti projíždějí hradem, najdi cestu, aby potkaly pouze dvě strašidla. Pokud potkáte třetí, musíte se vrátit zpět na start. Obr. 29 Labyrint Tunely s podmínkou 39

40 Slepiččina cestička povede od jednoho až k pěti kuřátkům. (obr. 30). Obr. 30 Labyrint Zdi s podmínkou Labyrinty ve čtvercové síti s programem Činnost pro jednotlivce Pomůcky: pracovní list, pastelky Popis: Děti se pohybují ve čtvercové síti podle programu, políčka postupně vybarvují. V programu je nakreslen směr, počet a znak. Nejprve vysvětlíme výchozí bod, dále vybarvujeme podle programu např. Vybarvi tři sluníčka směrem doprava (obr. 31). Děti nejprve musí pochopit, jak labyrint řešit. Na velký formát papíru nebo na interaktivní tabuli si připravím podobný labyrint. Skupince dětí vysvětlím, jak postupovat. Děti se střídají, vzájemně si radí. Sledují řešení, upozorňují na chybu, hledají správnou cestu. 40

41 Kterou svačinu má Honzík nejraději? Obr. 31 Labyrint ve čtvercové síti s programem Labyrinty ve čtvercové síti s puntíky Činnost pro jednotlivce Pomůcky: pracovní list, pastelky Popis: V síti je schované bludiště. Dítě má za úkol najít cestu: Ke kterému zvířátku holčička dojde? Může jít pouze tak, že na každé políčko vstoupí jen jednou a z jednoho políčka na druhé může přejít jen rovně (vpravo, vlevo, nahoru a dolů), ale nikdy přes roh (obr. 32), původní velikost viz Příloha A Střídáme pravidelně pole s jedním puntíkem a pole s dvěma puntíky. 2. Střídáme pravidelně pole s jedním puntíkem, se dvěma a třemi puntíky. 41

42 Obr. 32 Labyrint ve čtvercové síti s puntíky Další možnosti práce s labyrinty Labyrint skládanka Činnost ve dvojicích Pomůcky: skládanka, papír, lepidlo, tužka Popis: Děti nejprve sestaví labyrint z 10 dílů (labyrint není rozstříhán podle nákresu v knize). Vodítkem při skládání jsou navazující linie schématu bludiště a obrázky. Labyrint složí a hledají cestu: Pomoz myšce najít cestu, pozor na kočky. (Krejčová, 2009, s. 83) (obr. 33) Obr. 33 Labyrint skládanka (s podmínkou) Vymýšlení příběhu k labyrintu Činnost pro jednotlivce Pomůcky: labyrint bez motivačních obrázků, tužka, pastelky 42

43 Popis: Každý dostane labyrint bez motivačních obrázků. Děti mají za úkol vymyslet jednoduchý příběh labyrintu (otázky: kdo, kam a proč?). Jeden obrázek samy nakreslí na začátek a druhý na konec labyrintu. Smyslem činnosti je, aby si uvědomily smysl labyrintu tj. hledání cesty, důležitost začátku a konce cesty. Labyrint s použitím dalšího předmětu Činnost pro jednotlivce Pomůcky: pracovní list, obrázek papírového řebříku Popis: Dítě si vystřihne obrázek žebříku vlevo nahoře. Úkolem je vysvobodit princeznu z věže. Pomocí žebříku se dostane nahoru a s princeznou dolů. Dítě čarou zakresluje, jak žebřík položilo. Smyslem je uvědomit si, jak se žebřík ve skutečnosti používá. Využije i možnost položit žebřík vodorovně (obr. 34). Obr. 34 Labyrint s použitím dalšího předmětu Obr. 35 Více začátků, jeden cíl Řešení - tvoření labyrintu dětmi Jednotlivé labyrinty se od sebe mohou lišit i podle cíle, který sledujeme tj. cílem je labyrint vyřešit nebo labyrint vytvořit. Hlavním cílem předchozích labyrintů bylo jeho vyřešení, i přestože se na jeho přípravě děti podílely. V následujících příkladech bylo hlavním cílem labyrint vytvořit. 43

44 Labyrint z LEGA Činnost pro dvojice dětí Pomůcky: Lego, figurky od Člověče, nezlob se Popis: Na destičku dvojice dětí vytvoří labyrint z kostiček. Dvojice si vyměňují labyrinty navzájem. Jejich úkolem je projít labyrintem z jednoho konce na druhý s figurkou od hry Člověče, nezlob se. Děti musí mít zkušenosti s labyrinty zdi. Spolupracují ve dvojicích, domlouvají se. Každá dvojice si předem vymyslí příběh, nakreslí si obrázky (začátek a konec labyrintu) (obr. 36 a 37). Obr. 36 Labyrint z Lega Obr. 37 Labyrint z Lega Labyrint z dřívek od nanuků Činnost pro dvojice dětí Pomůcky: dřívka od nanuků, provázky Popis: Děti sestavují labyrint ve dvojicích, při stavbě spolupracují, domlouvají se. Hotové labyrinty zůstávají na podlaze, dvojice si vymění místa a zkouší vyřešit jiný labyrint. Cestu vyznačují provázkem. Děti si vymyslí příběh a nakreslí obrázky (začátek a konec labyrintu). Přirozenější je pro děti stavět labyrint typu Tunely (obr. 38 a 39). 44

45 Obr. 38 Labyrint z dřívek od nanuků Obr. 39 Labyrint z dřívek od nanuků Kreslení labyrintu Činnost pro jednotlivce Pomůcky: tužky, pastelky, papíry Popis: Můžeme motivovat příběhem, pohádkou nebo si děti vymyslí postavičky podle zájmu (při volných hrách) (obr. 40 a 41). Obr. 40 Kreslený labyrint Obr. 41 Kreslený labyrint Děti kreslí většinou labyrinty Tunely a Silnice. Labyrint nalepený z vytrhaných papírů Činnost pro jednotlivce Pomůcky: bílé a barevné papíry, lepidla, fixy Popis: Děti si natrhají bílý papír na přibližně stejné kousky obláčky. Rozmístí je na modrý papír tak, aby se nedotýkaly, a nalepí. Mezi papírky vzniknou mezery, které tvoří různé 45

46 cesty v labyrintu. Děti si vyberou dvě razítka a natisknou do protilehlých rohů. Zkoušejí hledat různé cesty od jednoho obrázku k druhému. Pracují podle pokynů: Najdi nejkratší cestu od jednoho obrázku ke druhému a zakresli ji červenou barvou. Vymysli a barevně nakresli další cestičky. (obr. 42) Obměna: Na podzim děti mohou nalepit vylisované listy a hledat cestu mezi nimi. Tato činnost je průpravou pro labyrinty viz obr. 28. Některým dětem činí potíže uspořádat obláčky tak, aby se vzájemně nedotýkaly. Obr. 42 Labyrint z nalepených papírů Přehled rozdělení labyrintů Rozdělení podle hledisek Dimenze Typy Tunely Prostorový Způsob pohybu Cíl Vlastním tělem Řešení labyrintu Zástupným předmětem Tvoření labyrintu Silnice Rovinný v prostoru Rovinný na listu papíru Nitky Zdi Obrázkový labyrint Tužkou po papíře S použitím dalšího předmětu Možnosti řešení A Začátek cíl (jedna správná cesta) násobky A B Začátek cíl více možností řešení Labyrint ve čtvercové síti C jeden začátek více cílů Labyrint mezi překážkami D více začátků jeden cíl S podmínkou 46

47 Rozdělení podle možností řešení Labyrint z Lega (obr. 37) A Začátek cíl (jedna správná cesta) Cesta za pokladem obr. 33, 34 násobky A (např. 3 začátky, obr. 24, 25 3 správné cesty, 3 cíle) Z pruhů papíru (obr. 20) B Začátek cíl - více možností řešení Z molitanových podložek (nejkratší, nejdelší cesta) Hledání cest, vytváření jednoduchých map obr. 28 C jeden začátek více cílů Šipkový labyrint (obr. 23) D více začátků jeden cíl obr. 35 Rozdělení podle způsobu pohybu v labyrintu Prostorový labyrint Z pruhů papíru Celým tělem Cesta za pokladem Rovinný labyrint Dimenze prostoru Z molitanových Hledání cest, podložek vytváření Šipkový labyrint jednoduchých map Labyrint na sněhu Zástupným předmětem Labyrint z Lega Labyrinty Silnice Z dřívek od nanuků Labyrinty Tunely Labyrinty Zdi Z vytrhaných papírů Tužkou po papíře Labyrinty Silnice Ve čtvercové síti S programem S puntíky Např. Labyrint S použitím dalšího s žebříkem předmětu (obr. 34) 47

48 4.2 Hry ve čtvercové síti Kreslení ve čtvercové síti Cíl: - rozvoj orientace v rovině - zdokonalování dovedností v oblasti jemné motoriky - rozvoj koordinace ruky a oka Činnost pro jednotlivce Pomůcky: pracovní list čtvercová síť (čtverce o straně 1 cm), tužka, pastelky Popis: - Nejprve děti musí vědět, jak vypadá síť. Prohlédneme si ji, z čeho je vyrobená. Na rozdíl od labyrintů (pohybujeme se po políčkách) se budeme pohybovat po provázku, z kterého je síť vyrobená. - Děti seznamují se čtvercovou sítí na papíře. Kreslí od ruky geometrické tvary do čtvercové sítě. Podstatou je, že kreslí jen po úsečkách čtvercové sítě. Hotový tvar vybarví, spočítají čtverce. - Děti mohou vybarvovat plochu, překreslovat barevné obrazce. Pracovní listy (pracovní listy viz Příloha A 1 a ukázky dětských prací viz Příloha B 1) - Jak vysoko vyrostl tulipán? Úkolem je vybarvit příslušný počet čtverců. - Dvojčata Děti dostanou čtvercovou síť s předkreslenými tvary. Jejich úkolem je tvar vybarvit a dokreslit jeho dvojče tak, aby se vzájemně nedotýkaly. Postupně dokreslit všechna dvojčata. - Kapesníky Úkolem dětí je překreslit do čtvercové sítě stejný kapesník. - Stavby z kostek Úkolem je překreslit do čtvercové sítě stejnou stavbu. Orientace ve čtvercové síti je pro děti náročná, vyžaduje soustředění, hry ve čtvercové síti je vhodné zařazovat pro 5 6leté děti. Ve velké čtvercové síti se děti orientují hůře, v menší síti je pro ně orientace jednodušší. Při překreslování je vhodné usnadnit orientaci výchozími body (černá tečka). Osvědčila se velikost čtverce o straně 1 cm. Nejjednodušší je pro děti překreslování čtverce a obdelníka malých rozměrů, obtížnější trojúhelníku, nejobtížnější kruhu. 48

49 Pro děti je snažší vybarvit plochu než překreslovat čáru. Objevují se tendence překreslovat tvary zrcadlově. Na místo Cíl: - orientace ve čtvercové síti - rozvíjení představivosti, kombinatorických schopností - spolupráce při řešení problémů experimentováním Hra ve dvojicích Pomůcky: pracovní list čtvercová síť (strana čtverce 3cm), dílce z jednotkových čtverců Popis: Děti pracují ve dvojicích, snaží se umístit, co největší počet dílců složeného ze tří čtverců do čtvercové sítě 7 x 12 tak, aby se vzájemně nedotýkaly ani stranou, ani jedním vrcholem. Osvědčuje se pracovat se čtverci o straně 3cm. (Krejčová, 2009, s. 99) (obr. 43) Obr. 43 Hra ve čtvercové síti Na místo Dětem se podařilo umístit 9, 10 nebo 11 dílců do čtvercové sítě. Hra Na zrcadlo Cíl: - orientace ve čtvercové síti - rozvoj představivosti, tvořivosti - rozvoj jemné motoriky Hra ve dvojicích 49

50 Pomůcky: čtvercová síť (čtverce o straně 3cm) s vyznačenou osou souměrnosti, různobarevná víčka Popis: Děti si obtáhnou prstem osu souměrnosti zrcátko. První dítě pokládá víčka před zrcadlem, druhé za zrcadlem. První položí barevné víčko, druhé položí víčko stejné barvy osově souměrně. Střídají se. Vzniknou dvě barevné osově souměrné mozaiky (obr. 44). Děti se vystřídají. Obr. 44 Hra Na zrcadlo 4.3 Hry v prostoru Orientace ve třídě podle plánku Návštěvníci z jiné planety Cíle: - rozvoj orientace v prostoru a v rovině - posilování přirozených poznávacích citů (zvídavosti, zájmu, radosti z objevování) - rozvoj kooperativních dovedností Činnost pro dvojice dětí Pomůcky: plánky do dvojice, pastelky Popis: Dvojice dětí dostane plánek třídy (třída, herna, umývárna), kde jsou zakresleny orientační body (okna, dveře, nábytek). Motivace: Vytvoříme pozdrav pro návštěvníky z jiné planety. Do plánku třídy dokreslíme 50

51 předměty, nábytek, hračky a další na správné místo. Ověříme, zda děti plánu rozumí např. Ukaž v plánku toto okno. Co je to? (ukazujeme v plánu). Ukaž na mapě, kterými dveřmi se dostaneme do tělocvičny. Na zemi i v plánu je shodně nakreslen panáček (hlava, nohy), slouží ke správnému zorientování plánu. Společně si ukážeme. Děti ve dvojicích zakreslují do plánu další předměty. Důležité je stejné umístění předmětů ve třídě i v plánu. Tato činnost je pro děti náročnější, ale při správné spolupráci dětí a učitelky úkol pochopí, je pro ně zajímavý. Velký zájem o činnost projevují hlavně chlapci. Důležité je děti seznámit s plánem a ověřit si, zda mu rozumí. Je vhodné seznamovat průběžně v předcházejících dnech. Při rozhovorech v menší skupině nad plánem mimo třídu se rozvíjí prostorová představivost např. Co znamená tento kruh? Děti říkají své názory, poté se jdou podívat, správnost si nakonec společně ověříme. Z celkového pohledu děti zakreslily předměty správně, vyskytly se drobné chyby v nepřesnosti umístění. Ukázka práce dětí viz Příloha B 5. Návštěva z jiné planety Pomůcky: plánky do dvojice, razítka, tiskařské polštářky Popis: Děti pracují s již známým, ale čistým plánem. V prostoru jsou uschována tiskátka na různých místech, v plánku jsou tato místa označena barevnými kroužky (létající talíře). Úkolem je najít podle plánku tiskátko (příslušný barevný kroužek) a natisknout obrázek dovnitř tohoto kroužku. Motivace: Na návštěvu do naší třídy přiletěli návštěvníci z jiné planety v různobarevných létajících talířích. Každý talíř zanechal vzkaz. Po skončení činnosti si dvojice své plánky porovnají a vyřeší případné neshody. Ukázka práce dětí viz Příloha B 6. Zasedací pořádek Činnost pro jednotlivce, celou třídu Pomůcky: kartičky se zasedacím pořádkem u stolků pro každé dítě jiný 51

52 Popis: Každé dítě dostane plánek (s orientačními body), kde je vyznačeno jeho místo u stolečku. Dítě má za úkol toto místo najít a posadit se. 52

53 5 Experimentální část V experimentálním šetření bylo mým záměrem porovnat úroveň prostorového vnímání dětí předškolního věku. Pro první experiment jsem zvolila diagnostiku úrovně vnímání tělového schématu, jelikož vnímání svého těla podmiňuje prostorové vnímání. Dítě je součástí prostoru, uvědomuje si vztahy svého těla s ostatními objekty. Záměrem druhého experimentu je zjistit, jak děti rozumí prostorovým pojmům, jelikož jejich porozumění a používání souvisí s rozvojem orientace v prostoru. Záměrem třetího experimentu je zvolit vhodný typ labyrintu a stanovit jeho optimální náročnost pro děti v jednotlivých věkových skupinách. Čtvrtý experiment ověřuje zvláštnosti odhadu velikosti předmětů v prostoru. Pátý experiment zjišťuje, jestli děti při náhodném výběru upřednostňují tvar nebo barvu. Náhodným výběrem jsem sestavila 6 členné skupiny dětí různých věkových skupin předškolního věku. S těmito skupinami jsem pracovala při všech uvedených experimentech. Skupina A 3-4leté Skupina B 4-5leté Skupina C 5-6leté K jednotlivým experimentům děti nebyly záměrně dopředu nijak připravovány. Účastnily se běžného výchovně vzdělávacího procesu v mateřské škole. 5.1 Diagnostika úrovně vnímání tělového schématu Vymezení problému Mým záměrem bylo zjistit úroveň vnímání tělového schématu u dětí různých věkových skupin předškolního věku. Potvrdit nebo vyloučit domněnku, že ovládání tělového schématu se s rostoucím věkem dětí zpřesňuje. Provedení experimentu Úkoly jsem čerpala z práce O. Zelinkové (2007, str. 65). Jednotlivé úkoly jsem prováděla vždy se dvojicí dětí. Dítě má zavřené oči. 53

54 1. Dotkneme se rukou jednoho místa na jeho těle, dítě dotyk na stejném místě zopakuje. Úkol všechny děti zvládly dobře. 2. Dotkneme se rukou dvou míst na jeho těle, dítě dotyky na stejných místech zopakuje. Ve skupině A nejmladší dítě úkol nezvládlo, ostatní zvládly. Skupiny B, C - zvládly všechny děti. 3. Dotkneme se rukou jednoho místa na jeho těle, dítě dotyk zopakuje na protilehlé straně těla. Je nutné úkol předem vysvětlit a ověřit, zda děti správně pochopily. Úkol nezvládly dvě děti ze skupiny A. Skupina B, C - všechny zvládly. 4. Dotkneme se rukou jednoho místa na jeho těle, dítě opakuje dotyk na jiném těle. Dvojice dětí stála proti sobě. Úkol zvládly všechny děti dobře. 5. Dotkneme se rukou dvou míst na jeho těle, dítě dotyky zopakuje na stejných místech na jiném těle. Dotyky souměrné zvládly zopakovat všechny děti. Nesouměrné (např. pravé rameno, levá strana břicha) činily potíže dětem ve skupině A i B. Skupina C úkol zvládly. 6. Vede ukazováček pravé (levé) ruky na špičku nosu. Skupina A nepřesné dotyky. Skupina B, C zvládly všechny děti, ale byly mezi jednotlivými dětmi rozdíly v přesnosti. 7. Dosahuje pravou (levou) rukou přes hlavu na levé (pravé) ucho. Skupina A úkol nezvládly. Skupina B úkol nezvládly. Skupina C děti se dotknou špičky boltce ucha, některé dosáhnou do poloviny ucha. Dítě má otevřené oči a 8. Dítě postupně klepe všemi prsty pravé (levé) ruky na desku stolu. Skupina A úkol nezvládla, nejmladší dítě ťukalo všemi prsty najednou, ostatním se dařilo střídat pouze ukazováček a prostředníček. Skupina B nedařilo se střídání všech prstů, některé vynechávaly. Nutná zraková kontrola a volní úsilí. Skupina C úkol zvládly všechny děti, stále nutná zraková kontrola a volní úsilí. Při plnění úkolu levou rukou nebyly velké rozdíly. 54

55 Závěr: Následující tabulka ukazuje úspěšnost dětí při zvládání jednotlivých úkolů, počet dětí, které daný úkol zvládly nebo nezvládly. Vysvětlivky pro údaje zaznamenané v tabulce 1 A, B, C.věková skupina (celkový počet dětí v každé skupině 6) a.ano (např. 6a.úkol zvládlo 6 dětí) n...ne Tabulka 1 Úkol Ovládání tělového schématu v jednotlivých věkových skupinách A B 6a 6a 1n, 5a 6a 2n, 4a 6a 6a 6a 6a 6a 6n 6a 6n 6n 6n 6n C 6a 6a 6a 6a 6a 6a 6a 6a Můžeme říci, že děti všech věkových skupin, zařazené do mého experimentu, mají dobré vnímání tělového schématu v oblasti hrubé motoriky. S věkem se vnímání tělového schématu zpřesňuje. Souvisí s růstem a biologickým zráním dítěte. Experiment ukázal, že mezi dětmi jsou individuální rozdíly. Růstem se mění tělové schéma, proto je vhodné zařazovat v mateřské škole cvičení a hry pro rozvoj vnímání tělového schématu. 5.2 Používání prostorových pojmů Vymezení problému Mým záměrem bylo ověřit znalost a používání prostorových pojmů dětí. Zjistit slovní zásobu pasivní (rozumí) a aktivní (používají slova) ve třech věkových skupinách. Ověřit nebo vyvrátit domněnku, že nejprve se děti orientují v rovině vertikální (pojmy nahoře dole), předozadní (před za), horizontální (vpravo vlevo). Zjistit, jak se 5-6 leté děti orientují v ploše. Provedení experimentu Individuálně jsem pracovala s dětmi tří věkových skupin. 55

56 Nejprve jsem zjišťovala pasivní slovní zásobu, jak děti prostorovým pojmům rozumí. Manipulovaly s předměty podle instrukcí např. Dej kostku za pejska. Aktivní slovní zásobu jsem zjišťovala pomocí otázek např. Kde leží kostka? Děti popisovaly vzájemnou polohu dvou předmětů (u pojmu mezi pracovaly se třemi předměty). U dětí všech věkových skupin jsem zjišťovala pravolevou orientaci. Nejprve na svém těle, na předmětu stejně orientovaném a na opačně orientovaném. Děti nejstarší věkové skupiny zakreslovaly obrázky podle diktátu na papír. Závěr Následující grafy ukazují pasivní a aktivní používání prostorových pojmů v jednotlivých věkových skupinách. Vysvětlivky pro údaje zaznamenané v grafu 1, 2, počet správných odpovědí dětí L P 1 vlevo vpravo na vlastním těle L P 2 vlevo vpravo vzhledem k stejně orientovanému předmětu L P 3 vlevo vpravo vzhledem k opačně orientovanému předmětu Graf 1 56

57 Graf 2 Graf 3 Údaje v grafech ukazují, že vývoj orientace postupuje nejprve v rovině vertikální (děti ve všech věkových skupinách zvládly pojmy nahoře dole pasivně i aktivně), předozadní (v nejmladší věkové skupině činilo potíže polovině respondentů, zatímco v nejstarší věkové skupině zvládli všichni), nakonec v rovině horizontální. Jedno 3leté dítě zvládlo pravolevou orientaci na vlastním těle. Z rozhovoru vyplynulo, že rodiče s ním procvičují, nedovedlo již přenést orientaci na předmět stejně orientovaný. U pojmů vedle a mezi je rozdíl v porozumění a aktivním používání, u respondentů všech věkových skupin činilo potíže aktivní používání těchto slov. Vývoj pravolevé orientace postupuje od orientace na vlastním těle, postupuje vzhledem k předmětu stejně orientovanému, nakonec vzhledem k opačně orientovanému. Zajímavé bylo, že většina dětí nejstarší věkové skupiny již rozumí pravolevé orientaci vzhledem k opačně orientovanému předmětu. Tato orientace není pevně fixována. 57

MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030/3, 16300 Praha 6 Řepy, tel.235314514. Projekt: Předmatematická gramotnost

MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030/3, 16300 Praha 6 Řepy, tel.235314514. Projekt: Předmatematická gramotnost MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030/3, 16300 Praha 6 Řepy, tel.235314514 Projekt: Předmatematická gramotnost 1. Obecná východiska Rozvoj předmatematické gramotnosti je důležitý pro všestranný

Více

PROSTOROVÁ ORIENTACE A MATEMATICKÉ PŘEDSTAVY PŘEDŠKOLNÍHO DÍTĚTE

PROSTOROVÁ ORIENTACE A MATEMATICKÉ PŘEDSTAVY PŘEDŠKOLNÍHO DÍTĚTE Metodická příručka PROSTOROVÁ ORIENTACE A MATEMATICKÉ PŘEDSTAVY PŘEDŠKOLNÍHO DÍTĚTE Mgr. Jiřina Bednářová Obsah Projekt Skládám, tvořím myslím...4 Prostorová orientace...5 Oslabení prostorového vnímání...7

Více

Aktivní POLYTECH školka (Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1. 3. 00/48.0092) HRAČKA - Magnetické puzzle Výukový materiál pro účastníky kurzu

Aktivní POLYTECH školka (Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1. 3. 00/48.0092) HRAČKA - Magnetické puzzle Výukový materiál pro účastníky kurzu Aktivní POLYTECH školka (Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1. 3. 00/48.0092) HRAČKA - Magnetické puzzle Výukový materiál pro účastníky kurzu Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu

Více

ZRAKOVÁ PERCEPCE. (zrakové vnímání)

ZRAKOVÁ PERCEPCE. (zrakové vnímání) ZRAKOVÁ PERCEPCE (zrakové vnímání) 1. Vývoj zrakového vnímání a jeho vliv na nácvik čtení a psaní Zrakové vnímání se vyvíjí od narození dítěte. Nejdříve jsou vnímány světlo a tma, později obrysy předmětů.

Více

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Projekt Příprava dětí na povinnou školní docházku v posledním roce před zahájením povinné školní docházky dle očekávaných

Více

Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic

Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030, Praha 6 Řepy tel.235314514 Školní rok: 2012/2013 Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic Cíl projektu:

Více

Příloha č. 3 Vybrané ukazatele specifického tematického šetření

Příloha č. 3 Vybrané ukazatele specifického tematického šetření Tabulka P8 Vybrané ukazatele specifického tematického šetření Vybrané ukazatele specifického tematického šetření k hodnocení organizace vzdělávání a dovedností dětí v oblasti matematické gramotnosti v

Více

UKÁZKA ČINNOSTÍ V ŠACHOVÉ VÝUCE PŘÍNOS PRO ROZVOJ KOGNITIVNÍCH PROCESŮ

UKÁZKA ČINNOSTÍ V ŠACHOVÉ VÝUCE PŘÍNOS PRO ROZVOJ KOGNITIVNÍCH PROCESŮ UKÁZKA ČINNOSTÍ V ŠACHOVÉ VÝUCE PŘÍNOS PRO ROZVOJ KOGNITIVNÍCH PROCESŮ A JEJICH Kapitola poukazuje na činnosti v šachové výuce zaměřené na rozvíjení kognitivních procesů znázorněné pomocí diagramů. Příklady

Více

Základní škola a Mateřská škola Brno, Bosonožské nám. 44, příspěvková organizace Číslo projektu: VY_42_INOVACE_02_G

Základní škola a Mateřská škola Brno, Bosonožské nám. 44, příspěvková organizace Číslo projektu: VY_42_INOVACE_02_G Záznamový arch Název školy: Základní škola a Mateřská škola Brno, Bosonožské nám. 44, příspěvková organizace Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2499 Číslo a název šablony klíčové aktivity: IV/2 Inovace

Více

METODICKÁ POMŮCKA PRO PŘEDŠKOLNÍ VĚK

METODICKÁ POMŮCKA PRO PŘEDŠKOLNÍ VĚK METODICKÁ POMŮCKA PRO PŘEDŠKOLNÍ VĚK VERZE: 25/04/2014 KOMPLEXNÍ METODICKÁ POMŮCKA PRO PŘEDŠKOLNÍ VĚK VŠECHNO, CO MÁ DÍTĚ UMĚT A ZNÁT PŘED NÁSTUPEM DO ŠKOLY PŘEHLEDNĚ A NA JEDNOM MÍSTĚ KLOKANŮV KUFR MOHOU

Více

Předpokládané znalosti žáka 1. stupeň:

Předpokládané znalosti žáka 1. stupeň: Předpokládané znalosti žáka 1. stupeň: ČÍSLO A POČETNÍ OPERACE používá přirozená čísla k modelování reálných situací, počítá předměty v daném souboru, vytváří soubory s daným počtem prvků čte, zapisuje

Více

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby Matematika - 1. ročník Používá přirozená čísla k modelování reálných situací, počítá předměty v daném souboru, vytváří soubory s daným počtem prvků Rozezná, pojmenuje, vymodeluje a popíše základní rovinné

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní ZV Základní vzdělávání 5 týdně, povinný ČaPO: Sčítání a odčítání s přechodem přes desítku Žák: ČaPO: sčítá a odčítá v oboru do 20-ti s přechodem přes desítku - sčítání a odčítání v oboru přirozených čísel

Více

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná Školní rok 2013/2014 1. INTEGROVANÝ BLOK Název integrovaného bloku: Učím se žít s druhými HLAVNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR adaptace a seznámení se s organizací dne a vnitřními podmínkami MŠ učení se základním

Více

Matematika a její aplikace Matematika 1. období 3. ročník

Matematika a její aplikace Matematika 1. období 3. ročník Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět : Období ročník : Matematika a její aplikace Matematika 1. období 3. ročník Počet hodin : 165 Učební texty : H. Staudková : Matematika č. 7 (Alter) R. Blažková : Matematika

Více

Projekt PLODY PODZIMU. III. třída Veverky

Projekt PLODY PODZIMU. III. třída Veverky Projekt PLODY PODZIMU III. třída Veverky III. třída Veverky školní rok 2012/ 2013 Projekt: Plody podzimu Školní vzdělávací program: Rok v přírodě Integrovaný blok: My a všechno živé kolem nás Část integrovaného

Více

2. LMP SP 3. LMP SP + 2. LMP NSP. operace. Závislosti, vztahy a práce s daty. Závislosti, vztahy a práce s daty. v prostoru

2. LMP SP 3. LMP SP + 2. LMP NSP. operace. Závislosti, vztahy a práce s daty. Závislosti, vztahy a práce s daty. v prostoru ŠVP LMP Charakteristika vyučovacího předmětu Matematika Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Matematika Vzdělávací obsah předmětu Matematika je utvořen vzdělávacím obsahem vzdělávacího

Více

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby Matematika - 1. ročník Používá přirozená čísla k modelování reálných situací, počítá předměty v daném souboru, vytváří soubory s daným počtem prvků obor přirozených čísel : počítání do dvaceti - číslice

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

Matematika - 1. ročník Vzdělávací obsah

Matematika - 1. ročník Vzdělávací obsah Matematika - 1. ročník Časový Téma Učivo Ročníkové výstupy žák podle svých schopností: Poznámka Září Přípravná část Poznávání vlastností předmětů, třídění podle vlastnosti Poznávání barev, třídění podle

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Matematika 3. ročník Zpracovala: Mgr. Jiřina Hrdinová Číslo a početní operace čte, zapisuje a porovnává přirozená čísla do 1000, užívá a zapisuje vztah rovnosti a

Více

MATEMATIKA. 1. 5. ročník

MATEMATIKA. 1. 5. ročník Charakteristika předmětu MATEMATIKA 1. 5. ročník Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět matematika má časovou dotaci 4 hodiny týdně v 1. ročníku, 5 hodin týdně ve 2. až 5. ročníku. Časová

Více

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby Matematika - 1. ročník Používá přirozená čísla k modelování reálných situací, počítá předměty v daném souboru, vytváří soubory s daným počtem prvků obor přirozených čísel: počítání do dvaceti - číslice

Více

Zdokonalování v oblasti jemné i hrubé motoriky, koordinace pohybu v přírodním terénu

Zdokonalování v oblasti jemné i hrubé motoriky, koordinace pohybu v přírodním terénu 3. INTEGROVANÝ BLOK Název: OBJEVUJI SKRYTÁ TAJEMSTVÍ SVĚTA HLAVNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR Zdokonalování v oblasti jemné i hrubé motoriky, koordinace pohybu v přírodním terénu Rozšiřování poznatků o přírodě,

Více

Motto: Nemůžeme všechny děti naučit všechno, ale můžeme je učinit šťastnými.

Motto: Nemůžeme všechny děti naučit všechno, ale můžeme je učinit šťastnými. Celoroční projekt MŠ Sluníčko na rok 2010-2011 Motto: Nemůžeme všechny děti naučit všechno, ale můžeme je učinit šťastnými. ŠVP usiluje v souladu RVP o vytváření klíčových kompetencí: - Kompetence k učení

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

Vyučovací předmět / ročník: Matematika / 4. Učivo

Vyučovací předmět / ročník: Matematika / 4. Učivo Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Výstupy žáka Vyučovací předmět / ročník: Matematika / 4. ČÍSLO A POČETNÍ OPERACE Zpracoval: Mgr. Dana Štěpánová orientuje se v posloupnosti přirozených čísel

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

II. MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE

II. MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE II. MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE Charakteristika vzdělávací oblasti Tato oblast je v našem vzdělávání zastoupena jedním předmětem matematikou, od 1. do 9. ročníku. Podle vývoje dětské psychiky a zejména

Více

Konkretizovaný výstup Konkretizované učivo Očekávané výstupy RVP. Zápis čísla v desítkové soustavě - porovnávání čísel - čtení a psaní čísel

Konkretizovaný výstup Konkretizované učivo Očekávané výstupy RVP. Zápis čísla v desítkové soustavě - porovnávání čísel - čtení a psaní čísel Ročník: I. - vytváří si názoru představu o čísle 5, 10, 20 - naučí se vidět počty prvků do 5 bez počítání po jedné - rozpozná a čte čísla 0 5 - pozná a čte čísla 0 10 - určí a čte čísla 0 20 Číselná řada

Více

Výtvarná výchova - 1. ročník

Výtvarná výchova - 1. ročník Výtvarná výchova - 1. ročník rozpoznává a pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření /linie, tvary, objemy, barvy, objekty dokáže uspořádat, střídat nebo kombinovat jednoduché prvky interpretuje různá

Více

Příloha č. 6 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE

Příloha č. 6 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE Spočítá prvky daného konkrétního souboru do 6., Zvládne zápis číselné řady 0 6 Užívá a zapisuje vztah rovnosti a nerovnosti Sčítá a odčítá v oboru 0 6. Numerace v oboru 0 6 Manipulace s předměty, třídění

Více

Marielle Seitz Napiš to do písku Hravé kreslení pro rozvoj koncentrace, jemné motoriky a koordinace pohybů

Marielle Seitz Napiš to do písku Hravé kreslení pro rozvoj koncentrace, jemné motoriky a koordinace pohybů Marielle Seitz Napiš to do písku Hravé kreslení pro rozvoj koncentrace, jemné motoriky a koordinace pohybů Téměř všichni lidé se cítí přitahování teplým, jemným pískem. Ve vlhkém stavu je písek hutný a

Více

6.1. I.stupeň. Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň

6.1. I.stupeň. Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň 6.1. I.stupeň Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň Vzdělávání ve vyučovacím předmětu Výtvarná výchova : - směřuje k podchycení a

Více

Časové a organizační vymezení

Časové a organizační vymezení Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Vyučovací předmět Týdenní hodinové dotace Časové a organizační vymezení Matematika a její aplikace Matematika a její aplikace Matematika 1. stupeň 2. stupeň 1. ročník

Více

Projekt Podzimníček jabloňový 4. třída Kytičky

Projekt Podzimníček jabloňový 4. třída Kytičky Projekt Podzimníček jabloňový 4. třída Kytičky Školní rok 2010 2011 Projekt Podzimníček jabloňový Školní vzdělávací program: Rok v přírodě Integrovaný blok: My a všechno živé kolem nás Část integrovaného

Více

PLÁN VÝCHOVY, PÉČE A VZDĚLÁVÁNÍ. Dětská skupina Malíček

PLÁN VÝCHOVY, PÉČE A VZDĚLÁVÁNÍ. Dětská skupina Malíček PLÁN VÝCHOVY, PÉČE A VZDĚLÁVÁNÍ Dětská skupina Malíček Při definování Plánu výchovy, péče a vzdělávání jsme se inspirovali v Rámcovém programu pro předškolní vzdělávání. Začlenili jsme zde také filozofie,

Více

Příprava na vyučování s cíli osobnostní a sociální výchovy

Příprava na vyučování s cíli osobnostní a sociální výchovy Projekt Odyssea, www.odyssea.cz Příprava na vyučování s cíli osobnostní a sociální výchovy Název lekce (téma) Naše narozeniny poznávání spolužáků Časový rozsah lekce 2 navazující vyučovací hodiny Věková

Více

Vývojová dyspraxie a hra na klavír SEZNAM PŘÍLOH

Vývojová dyspraxie a hra na klavír SEZNAM PŘÍLOH SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1. Sledované oblasti a suboblasti u klientů se SPU (tabulka)... 84 Příloha 2. Záznamový list testu pozornosti d2... 86 Příloha 3. Popis testů baterie MABC-2 s fotografiemi jejich

Více

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE MATEMATIKA Mgr. Martina Fujavová

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE MATEMATIKA Mgr. Martina Fujavová CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE MATEMATIKA Mgr. Martina Fujavová Vyučovací předmět Matematika je na prvním stupni zařazen v 1. - 5. ročníku, a to

Více

Náměty jsou využitelné po celý školní rok a podporují nenásilně také fantazii a představivost dětí.

Náměty jsou využitelné po celý školní rok a podporují nenásilně také fantazii a představivost dětí. Milé kolegyně, právě otevíráte složku nových tematických pracovních listů pro mateřské školy KAFOMETÍK PROFESE. Po úspěšném vydání publikace KAFOMETÍK POČASÍ, jsme vytvořili další soubor metodických a

Více

Příloha č. 6 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE

Příloha č. 6 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE Spočítá prvky daného konkrétního souboru do 6., Zvládne zápis číselné řady 0 6 Užívá a zapisuje vztah rovnosti a nerovnosti Numerace v oboru 0 6 Manipulace s předměty, třídění předmětů do skupin. Počítání

Více

Cesta do školy. PhDr.FilipRoubíček,Ph.D.,Praha

Cesta do školy. PhDr.FilipRoubíček,Ph.D.,Praha PhDr.FilipRoubíček,Ph.D.,Praha Obor RVP ZV: Ročník: Časový rámec: (tematický okruh: závislosti, vztahy a práce s daty) 4. 7. ročník ZŠ a odpovídající ročníky víceletých gymnázií 45 60 minut METODIKA MATERIÁL

Více

6.1 I.stupeň. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace 6.1.3. Vyučovací předmět: MATEMATIKA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1.

6.1 I.stupeň. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace 6.1.3. Vyučovací předmět: MATEMATIKA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. 6.1 I.stupeň Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace 6.1.3. Vyučovací předmět: MATEMATIKA Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň Vzdělávací obsah je rozdělen na čtyři tematické okruhy : čísla

Více

Piráti. Ročník: 3., děti z MŠ (5-6 leté děti) Rozvíjené klíčové kompetence: sociální a personální, k řešení problémů, pracovní, k učení

Piráti. Ročník: 3., děti z MŠ (5-6 leté děti) Rozvíjené klíčové kompetence: sociální a personální, k řešení problémů, pracovní, k učení Piráti Charakteristika Sportovní den pro děti z MŠ a žáky 3. ročníku. Děti se stávají piráty a překonávají různé překážky jako tyto postavy. Motivace pirátským námětem je pro děti velmi přitažlivá. Děti

Více

Projekt O jabloňce. 5. třída Berušky

Projekt O jabloňce. 5. třída Berušky Projekt O jabloňce 5. třída Berušky šk. rok 2010/2011 Školní vzdělávací program: Rok v přírodě Integrovaný blok: My a všechno živé kolem nás Část integrovaného bloku: Stromy, rostliny a živočichové na

Více

Matematika - 4. ročník Vzdělávací obsah

Matematika - 4. ročník Vzdělávací obsah Matematika - 4. ročník Čas.plán Téma Učivo Ročníkové výstupy žák podle svých schopností: Poznámka Září Opakování učiva 3. ročníku Počítaní do 20 Sčítání a odčítání do 20 Násobení a dělení číslem 2 Počítání

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Matematika 4. ročník Zpracovala: Mgr. Jiřina Hrdinová Číslo a početní operace využívá při pamětném a písemném počítání komutativnost a asociativnost sčítání a násobení

Více

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více

Desatero pro rodiče dle MŠMT

Desatero pro rodiče dle MŠMT Desatero pro rodiče dle MŠMT 1. Dítě by mělo být dostatečně fyzicky a pohybově vyspělé, vědomě ovládat své tělo, být samostatné v sebeobsluze pohybuje se koordinovaně, je přiměřeně obratné a zdatné (např.

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE MATEMATIKA 4. BÁRTOVÁ, VOJTÍŠKOVÁ

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE MATEMATIKA 4. BÁRTOVÁ, VOJTÍŠKOVÁ Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky 4. ročník OPAKOVÁNÍ UČIVA 3. ROČNÍKU Rozvíjí dovednosti s danými

Více

Rozvoj zrakové diferenciace a logického myšlení. Mgr. Michaela kovářová

Rozvoj zrakové diferenciace a logického myšlení. Mgr. Michaela kovářová I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Tento projekt je spotufinancován Evropským sociáiním fondem a státním rozpočtem České republiky Projekt: Registrační číslo projektu: Každý máme šanci

Více

Tato monotematická publikace volně navazuje na úspěšné publikace KAFOMETÍK PROFESE a KAFOMETÍK POČASÍ.

Tato monotematická publikace volně navazuje na úspěšné publikace KAFOMETÍK PROFESE a KAFOMETÍK POČASÍ. Milé kolegyně, právě otevíráte složku tematických pracovních listů pro mateřské školy KAFOMETÍK DOPRAVA A CESTOVÁNÍ, ve které naleznete jak metodické náměty pro činnosti a aktivity z oblasti poznávací,

Více

Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace 1. ročník Měsíc Tematický okruh Učivo Očekávané výstupy Poznámky

Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace 1. ročník Měsíc Tematický okruh Učivo Očekávané výstupy Poznámky Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace 1. ročník Měsíc Tematický okruh Učivo Očekávané výstupy Poznámky Září Obor přirozených čísel Počítá předměty v daném souboru do 5 Vytváří soubory s daným počtem

Více

Třídní vzdělávací plán ŠVP PV Rok s kocourkem Matyášem

Třídní vzdělávací plán ŠVP PV Rok s kocourkem Matyášem Třídní vzdělávací plán ŠVP PV Rok s kocourkem Matyášem Integrovaný blok Tématický okruh (celek) Témata Co je nám nejblíže To jsou moji kamarádi CO JE KOLEM NÁS Co najdeme v naší třídě Už znáš celou školku

Více

2. INTEGROVANÝ BLOK. Školní rok 2014/2015 SCHOPNOSTI A DOVEDNOSTI. Název integrovaného bloku: POZNÁVÁM SVÉ TĚLO, SVÉ

2. INTEGROVANÝ BLOK. Školní rok 2014/2015 SCHOPNOSTI A DOVEDNOSTI. Název integrovaného bloku: POZNÁVÁM SVÉ TĚLO, SVÉ Školní rok 2014/2015 2. INTEGROVANÝ BLOK Název integrovaného bloku: POZNÁVÁM SVÉ TĚLO, SVÉ SCHOPNOSTI A DOVEDNOSTI HLAVNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR - Rozvíjení a zdokonalování dovedností v oblasti hrubé

Více

Přehled vzdělávacích materiálů

Přehled vzdělávacích materiálů Přehled vzdělávacích materiálů Název školy Název a číslo OP Název šablony klíčové aktivity Název sady vzdělávacích materiálů Jméno tvůrce vzdělávací sady Číslo sady Anotace Základní škola Ţeliv Novými

Více

Charakteristika předmětu Anglický jazyk

Charakteristika předmětu Anglický jazyk Charakteristika předmětu Anglický jazyk Vyučovací předmět Anglický jazyk se vyučuje jako samostatný předmět s časovou dotací: Ve 3. 5. ročníku 3 hodiny týdně Výuka je vedena od počátečního vybudování si

Více

Na základě činnostního učení utvářet u žáků představu o různých českých pohádkách a jejich hlavních postavách.

Na základě činnostního učení utvářet u žáků představu o různých českých pohádkách a jejich hlavních postavách. Projekty 2010/2011 Projekt Z pohádky do pohádky (vypracovala M. Hurtová) Charakteristika Sportovní den pro děti z MŠ a žáky 1. ročníků. Děti vstupují do pohádek a stávají se součástí děje. Všechny pohádky

Více

Konkretizovaný výstup Konkretizované učivo Očekávané výstupy RVP

Konkretizovaný výstup Konkretizované učivo Očekávané výstupy RVP Ročník: I. III. - rozeznává různé přírodní materiály - seznamuje se s rozličnými technikami přechází od hry k experimentu Experimenty s nástroji - kresba: rukou, tužkou, rudkou, uhlem, dřívkem, fixy, malba

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Označení šablony/označení sady VY_32_INOVACE_04_M3 M 3

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Označení šablony/označení sady VY_32_INOVACE_04_M3 M 3 Záznamový arch Název školy: Základní škola a Mateřská škola Brno, Bosonožské nám. 44, příspěvková organizace Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2499 Číslo a název šablony klíčové aktivity: III/2 Inovace

Více

6.30 Ekologický seminář

6.30 Ekologický seminář VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a příroda Přírodopis 6.30 Ekologický seminář CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Ekologický seminář je volitelným předmětem, který se zaměřuje na rozšíření

Více

MŠ Na Herzánce 1527, Choceň Metodika seznamování se s hrou na sopránovou zobcovou flétnu pro MŠ

MŠ Na Herzánce 1527, Choceň Metodika seznamování se s hrou na sopránovou zobcovou flétnu pro MŠ Metodika seznamování se s hrou na sopránovou zobcovou flétnu pro MŠ Věková kategorie: 3 6 let Doba trvání: 1-2 roky Zpracovala: Víchová Šárka Úvod Počátky hry na zobcovou flétnu jsou spojeny s utvářením

Více

Měsíc: učivo:. PROSINEC Numerace do 7, rozklad čísla 1 7. Sčítání a odčítání v oboru do 7, slovní úlohy.

Měsíc: učivo:. PROSINEC Numerace do 7, rozklad čísla 1 7. Sčítání a odčítání v oboru do 7, slovní úlohy. Předmět: MATEMATIKA Ročník: PRVNÍ Měsíc: učivo:. ZÁŘÍ Úvod k učivu o přirozeném čísle. Numerace do 5, čtení čísel 0-5. Vytváření souborů o daném počtu předmětů. Znaménka méně, více, rovná se, porovnávání

Více

Pozornost OBSAH. PhDr. Kamila Balharová, ZŠ Táborská, Praha Ilustrace: Michaela Suchoňová, ZŠ Třinec. Metodika 1. Úvod 2

Pozornost OBSAH. PhDr. Kamila Balharová, ZŠ Táborská, Praha Ilustrace: Michaela Suchoňová, ZŠ Třinec. Metodika 1. Úvod 2 NÁPRAVNÁ CVIČNÍ PhDr. Kamila Balharová, ZŠ Táborská, Praha Ilustrace: Michaela Suchoňová, ZŠ Třinec OBSAH Metodika 1. Úvod 2 2. Metodický komentář 2 2.1 Hledej rozdíly 2. Závěr 4. Zdroje Materiál Pracovní

Více

Do Přv 1.st. (4. ročník): Pokusy Přv- 1.st. (5.ročník): První pomoc

Do Přv 1.st. (4. ročník): Pokusy Přv- 1.st. (5.ročník): První pomoc 1.1.1. PRACOVNÍ VYUČOVÁNÍ I. ST. - ve znění dodatku č.33 - platný od 1.9.2011, č.25 - platný od 1.9.2011, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Základní vize Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí,s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního

Více

Výtvarná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků

Výtvarná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků Vzdělávací obor: Výtvarná výchova Obsahové, časové a organizační vymezení Výtvarná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu 1. 5. ročník 2 hodiny týdně Vzdělávací obor Výtvarná výchova zahrnuje využití

Více

Záznamový arch. Základní škola a Mateřská škola Brno, Bosonožské nám. 44, příspěvková organizace Číslo projektu: VY_42_INOVACE_01_ČP

Záznamový arch. Základní škola a Mateřská škola Brno, Bosonožské nám. 44, příspěvková organizace Číslo projektu: VY_42_INOVACE_01_ČP Záznamový arch Název školy: Základní škola a Mateřská škola Brno, Bosonožské nám. 44, příspěvková organizace Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2499 Číslo a název šablony klíčové aktivity: IV/2 Inovace

Více

Ukázka zpracování učebních osnov vybraných předmětů. Škola Jaroslava Ježka základní škola pro zrakově postižené

Ukázka zpracování učebních osnov vybraných předmětů. Škola Jaroslava Ježka základní škola pro zrakově postižené Ukázka zpracování učebních osnov vybraných předmětů Škola Jaroslava Ježka základní škola pro zrakově postižené Škola má deset ročníků, 1.stupeň tvoří 1. až 6., 2.stupeň 7. až 10.ročník. V charakteristice

Více

PLÁN ČINNOSTI ŠKOLNÍ DRUŽINY A ŠKOLNÍHO KLUBU ŠKOLNÍ ROK: 2008/2009. VEDOUCÍ ODDĚLENÍ ŠD A ŠK: Božena Grosmutová

PLÁN ČINNOSTI ŠKOLNÍ DRUŽINY A ŠKOLNÍHO KLUBU ŠKOLNÍ ROK: 2008/2009. VEDOUCÍ ODDĚLENÍ ŠD A ŠK: Božena Grosmutová PLÁN ČINNOSTI ŠKOLNÍ DRUŽINY A ŠKOLNÍHO KLUBU ŠKOLNÍ ROK: 2008/2009 VEDOUCÍ ODDĚLENÍ ŠD A ŠK: Božena Grosmutová Základní škola Dr. Miroslava Tyrše, Česká Lípa, Mánesova 1526, příspěvková organizace Plán

Více

Matematika DÍL I. Charakteristika předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Matematika DÍL I. Charakteristika předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Matematika DÍL I. Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět Matematika je zařazen v 1. - 10. ročníku v hodinové dotaci 2 (na I. stupni ) a 3 (na II. stupni)

Více

RAMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PLÁN PRO ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 - RVP PV

RAMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PLÁN PRO ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 - RVP PV RAMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PLÁN PRO ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 - RVP PV Péče o dítě v dětské skupině Obecná část zpracovaly Lenka Zuczková, DiS Šárka Žluvová, DiS Obsah Specifikace, metody a forma práce...3 Rámcový

Více

ANGLICKÝ JAZYK - I. období (1. 2. ročník)

ANGLICKÝ JAZYK - I. období (1. 2. ročník) ANGLICKÝ JAZYK - I. období (1. 2. ročník) Charakteristika předmětu Výuka tvoří úvod do cizojazyčného vzdělávání žáků. V tomto období je nejdůležitější probouzení zájmu o výuku angličtiny a vytváření kladného

Více

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná Školní rok 2013/2014 2. INTEGROVANÝ BLOK Název integrovaného bloku: Poznávám své tělo, své schopnosti HLAVNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR - rozvíjení a zdokonalování dovedností v oblasti hrubé i jemné motoriky

Více

Září 1t - Já a moje školka - S čím si nehraješ? Červenou pastelkou škrtni věci, se kterými si ve školce nehraješ. Tereza Bartošová

Září 1t - Já a moje školka - S čím si nehraješ? Červenou pastelkou škrtni věci, se kterými si ve školce nehraješ. Tereza Bartošová Září 1t - Já a moje školka - S čím si nehraješ? Červenou pastelkou škrtni věci, se kterými si ve školce nehraješ. Tereza Bartošová Září 1t - Já a moje školka - Dvojice Najdi dvojice slov s opačným významem:

Více

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření 1.1.4. VÝTVARNÁ VÝCHOVA I.ST. ve znění dodatku č.11 - platný od 1.9.2009, č.25 - platný id 1.9.2010, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační

Více

PDF publikace. Katalog forem a metod. INFRA, s.r.o. vydavatelství a nakladatelství Tyršova 241 675 22 Stařeč www.infracz.cz

PDF publikace. Katalog forem a metod. INFRA, s.r.o. vydavatelství a nakladatelství Tyršova 241 675 22 Stařeč www.infracz.cz Katalog forem a metod PDF publikace Upozornění pro uživatele této publikace: Elektronická verze publikace podléhá stejným pravidlům užívání jako tištěná. Všechna práva jsou vyhrazena. Žádná část nesmí

Více

Matematika a její aplikace Matematika

Matematika a její aplikace Matematika Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět : Období ročník : Počet hodin : 165 Učební texty : Matematika a její aplikace Matematika 1. období 2. ročník Mgr. M. Novotný, F. Novák: Matýskova matematika 4.,5.,6.díl

Více

Alternativní způsoby učení dětí s mentálním postižením

Alternativní způsoby učení dětí s mentálním postižením Tento dokument byl vytvořen v rámci projektu ESF OPPA č. CZ.2.17/3.1.00/36073 Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok financovaného Evropským sociálním fondem. Alternativní

Více

Metody práce s dětmi předškolního věku. Mgr. Květa Šejnohová Mgr. Veronika Křížková

Metody práce s dětmi předškolního věku. Mgr. Květa Šejnohová Mgr. Veronika Křížková Metody práce s dětmi předškolního věku Mgr. Květa Šejnohová Mgr. Veronika Křížková kdo jsme s kým pracujeme NK Pavlač Práce s dětmi předškolního věku Zdůvodnění práce s předškoláky: neefektivní trávení

Více

Cestujeme se sluníčkem

Cestujeme se sluníčkem Mateřská škola Strakonice, Lidická 625 Odloučené pracoviště ul. Stavbařů 213 Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání Cestujeme se sluníčkem Zřizovatel: MěÚ Strakonice Adresa: Mateřská škola

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Matematika 5. ročník Zpracovala: Mgr. Jiřina Hrdinová Číslo a početní operace Využívá při pamětném i písemném počítání komutativnost a asociativnost sčítání a násobení

Více

Originální pohádkové příběhy Evy Hurdové lze využít jako netradiční motivaci pro použití pracovních listů a metodických námětů.

Originální pohádkové příběhy Evy Hurdové lze využít jako netradiční motivaci pro použití pracovních listů a metodických námětů. Milé kolegyně, právě otevíráte složku nových tematických pracovních listů pro mateřské školy KAFOMETÍK. Soubor vytvořily učitelky mateřských škol v reakci na potřeby dětí. Jednotlivé listy přinášejí dostatek

Více

Originální pohádkové příběhy Evy Hurdové lze využít jako netradiční motivaci pro použití pracovních listů a metodických námětů.

Originální pohádkové příběhy Evy Hurdové lze využít jako netradiční motivaci pro použití pracovních listů a metodických námětů. Milé kolegyně, právě otevíráte složku nových tematických pracovních listů pro mateřské školy KAFOMETÍK. Soubor vytvořily učitelky mateřských škol v reakci na potřeby dětí. Jednotlivé listy přinášejí dostatek

Více

Příloha č. 6 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE

Příloha č. 6 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE Žák cvičí prostorovou představivost Žák využívá při paměťovém i písemném počítání komutativnost i asociativní sčítání a násobení Žák provádí písemné početní operace v oboru Opakování učiva 3. ročníku Písemné

Více

Tematický plán učiva. Předmět : Matematika a její aplikace Školní rok : 2012-2013 Třída-ročník : 4. Vyučující : Věra Ondrová

Tematický plán učiva. Předmět : Matematika a její aplikace Školní rok : 2012-2013 Třída-ročník : 4. Vyučující : Věra Ondrová Tematický plán učiva Předmět : Matematika a její aplikace Školní rok : 2012-2013 Třída-ročník : 4. Vyučující : Věra Ondrová 1. Používá čtení a psaní v číselném oboru 0 1 000 000. 2. Rozumí lineárnímu uspořádání

Více

ORGANIZAČNÍ FORMY VÝUKY

ORGANIZAČNÍ FORMY VÝUKY ORGANIZAČNÍ FORMY VÝUKY Pod tímto pojmem se rozumí uspořádání výuky, tj. organizace činnosti učitele i žáků při vyučování. Každá z organizačních forem vytváří vztahy mezi žákem, vyučujícím, obsahem a prostředky

Více

Pracovní list korekce hlásky B

Pracovní list korekce hlásky B Pracovní list korekce hlásky B Pojmenuj všechny předměty na obrázcích a ty, které začínají písmenkem B, spoj červenou pastelkou s písmenkem uprostřed kroužku. Spočítej, kolik je na obrázku zvířátek, každé

Více

Školní vzdělávací program:

Školní vzdělávací program: Mateřská škola Louny, Fügnerova 1371, příspěvková organizace Školní vzdělávací program: Hop a skok po celý rok, s krtkem naším kamarádem, svět kolem nás poznáváme. Vzdělávací obsah: Rozvíjení dítěte a

Více

Obsahem této publikace jsou didaktické listy k deseti tradičním dřevěným hračkám, které jsou dostupné na našem trhu.

Obsahem této publikace jsou didaktické listy k deseti tradičním dřevěným hračkám, které jsou dostupné na našem trhu. Slovo autorky Didaktické listy jsou určeny rodičům, učitelkám mateřských škol a dětem. Rodičům, aby uměli svým dětem ukázat možnosti dané hračky, učitelkám mateřských škol, které může jedna hračka inspirovat

Více

Příloha č. 9 VÝTVARNÁ VÝCHOVA

Příloha č. 9 VÝTVARNÁ VÝCHOVA Žák při vlastních tvůrčích činnostech pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření (světlostní poměry, barevné kontrasty, proporční ) Žák využívá a kombinuje prvky vizuálně obrazného vyjádření ve vztahu

Více

Matematika 3. ročník (Rovinné obrazce)

Matematika 3. ročník (Rovinné obrazce) Matematika 3. ročník (Rovinné obrazce) Jméno a příjmení autora e-mail Název práce Lenka Jeřábková Ondřej Černý sipvz@gym-ul.cz Rovinné obrazce Zaměření zde uveďte číslo a název části modulu, kam řadíte

Více

PROČ PRÁVĚ ZAČÍT SPOLU?

PROČ PRÁVĚ ZAČÍT SPOLU? ZAČÍT SPOLU ZÁKLADNÍ INFORMACE program Začít spolu (Step by Step) je realizován ve více než 30 zemích v ČR od 1994 v MŠ, 1996 v ZŠ pedagogický přístup orientovaný na dítě spojuje v sobě moderní poznatky

Více

Základní škola Josefa Václava Myslbeka a Mateřská škola Ostrov Školní vzdělávací program OBRÁZKOVÁ ABECEDA

Základní škola Josefa Václava Myslbeka a Mateřská škola Ostrov Školní vzdělávací program OBRÁZKOVÁ ABECEDA OBRÁZKOVÁ ABECEDA přípravných tříd ZŠ Tento školní vzdělávací program je součástí Školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání Každý žák je úspěšný ze dne 1. září 2005, č. j. 464/05 podpis ředitele

Více

Škola v přírodě aneb příroda ve škole

Škola v přírodě aneb příroda ve škole Škola v přírodě aneb příroda ve škole Motto: "Chceme-li pro přírodu něco udělat, musíme jí nejprve dobře poznat a chceme-li něco zlepšit, musíme začít sami u sebe." Cílem našeho projektu je aktivně se

Více

Netradiční měření délky

Netradiční měření délky Netradiční měření délky Očekávané výstupy dle RVP ZV: změří vhodně zvolenými měřidly některé důležité fyzikální veličiny charakterizující látky a tělesa Předmět: Fyzika Učivo: měření fyzikální veličiny

Více

MATEMATIKA II. období (4. 5. ročník)

MATEMATIKA II. období (4. 5. ročník) MATEMATIKA II. období (4. 5. ročník) Charakteristika předmětu Při vyučování matematice v druhém období základního vzdělávání při probírání určitého učiva: - využíváme matematické poznatky a dovednosti

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova ŠVP LMP

Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova ŠVP LMP Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova ŠVP LMP Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Výtvarná výchova Předmět Výtvarná výchova v podmínkách školy pro žáky se zdravotním

Více

Klíčové kompetence. Kompetence k řešení problémů

Klíčové kompetence. Kompetence k řešení problémů Klíčové kompetence Šachový kroužek odehrávající se v mateřských školách napomáhá k rozvíjení všech 5 kompetencí (kompetence k učení, k řešení problémů, komunikativní, sociální - personální, činností -

Více