Doplňkový list objektu v území městské památkové zóny Ostrov nad Ohří 18023/ v seznamu. Jáchymovská. Ostrov nad Ohří 97/1,110/1,183,185,186,2510

Transkript

1 18023/4-972 Jáchymovská 97/1,110/1,183,185,186, Dvoupatrová budova na jihovýchodním okraji města obrácená vnějším bokem do rozlehlého parku. Objekt sestává z hlavní čtyřkřídlé části křídla obklopují pravidelné obdélné nádvoří. Další nádvoří, poněkud nepravidelné, obklopují pouze tři křídla strana při Šlikově ulici zůstala otevřená. K vnější stěně křídla obráceného do parku se připojuje ještě bohatě členěná stěna nedostavěné části zámku. Při křídle oddělujícím obě zmíněná nádvoří stojí městská brána. Hlavní průčelí zámku obrácené k jihovýchodu má uprostřed risalit o třech dvojicích sdruţe ných oken, členěných lisenovými rámci.krajní dvě osy po stranách risalitu, člení lisenové rámce a pásované liseny.okna rámují šambrány ( případně někde zachované ostění ) s uchy a kapkami, doplněné v přízemí zdůrazněnými klenáky a klenáky uprostřed bočních stran. Okna druhého patra jsou niţší, bez kapek. Hlavní římsa profilována. Budovu kryje novodobá mansardová eternitová střecha. Obdobné schéma fasády se opakuje na všech průčelí zámku. Na bočních stranách prvního dvora bývaly v přízemí arkády. Střed risalitu hlavního průčelí zaujímá portál zaklenutý stlačeným obloukem a volutovým hlavním klenákem. Po stranách vjezdu svazky pásovaných pilastrů nesou rozštěpený trojúhelníkový štít se znakem. Ve štítu vepsán letopočet stavby 1690 a letopočty renovací 1801, 1878,1895, 1943, Hradební brána k zámku připojená, převyšuje ho o polovinu patra. Přebíhá zcela schéma členění ze zámecké budovy. Ke křídlu obrácenému do parku se mírným ústupkem připojuje dvoupatrová vnější zeď, patrně nikdy nedostavěného dalšího křídla. Stěna je zděna z cihel, neomítnutá s kamennými plastickými články. Členění tvoří pilastry o pilastry pásované, doplněné akantovou ornamentikou. Na levé straně předstupuje risalit s vysokým pilastrovým řádem na nároţích. V risalitu je naznačena vysoká brána. Na hlavní římse stávaly plastiky, z nichţ některé jsou zachovány v muzeu. V suterénu pod touto zdí je zřízen malý sklípek, přístupný z parku. Ze zadní strany t. j. ze strany města jsou na stěně náznaky, jakoby tu býval velký sál a po jeho stranách menší místnosti. Interiér zámku. Dispozice křídel při hlavním obdélném nádvoří je dvoutraktová. Hlavním vstupem vejdeme do průjezdu zaklenutého valenou klenbou s trojúhelníkovými výsečemi. Dále klenba kříţová. V bočních stěnách jsou vybrány niky. Průčelní místnosti jsou zaklenuty kříţovými klenbami nebo klenbami klášterními s trojúhelnými výsečemi. Obdobné klenby mají i některé místnosti levého křídla. Valená klenba s výsečemi je i v průjezdu vedoucím z prvního do druhého dvora. Ostatní prostory jsou z větší části plochostropé, případně s traverzovými stropy. Schodiště budovy upravena do dnešní podoby ve druhé polovině 19. století. Zajímavou dispozici má křídlo oddělující park od druhého nádvoří. Je rovněţ dvoutraktové. Místnosti při nádvoří jsou sklenuty kříţovými klenbami.níţe poloţené prostory konírny při parku odděluje silná zeď někdejší městská hradba k níţ byla konírna z vnějšku přistavěna. Podélná prostora stáje je zaklenuta valeně s lunetami. Ozdobnou niku uprostřed vnitřní stěny doprovází štuková ornamentika s motivy ovocných festonů. Zadní křídlo zámku se k předchozímu připojuje pouze nároţím. Obě zadní křídla mají značně silnější zdi, neţ hlavní budova. Přízemí brány je zaklenuto valeně. Sklepy. Pod popsaným zadním křídlem zámku leţí vedle sebe dva gotické sklepní prostory souběţné se Šlikovou ulicí, zaklenuté valenou klenbou z lomového kamene, nabíhající nízko nad zemí. V jednom ze sklepů je na straně do nádvoří zazděný vchod a okno. Druhé sklepy leţící na levé straně obdélného dvora jsou aţ barokní s kříţovými a valenými klenbami. Patra zámku. Jsou plochostropé. Pouze v levé části průčelní budovy se v jedné drobné místnosti zachovala původní klášterní klenba s bohatým raně barokním štukem. První a druhé patro městské brány jsou sklenuty barokními kříţovými klenbami. Stavební vývoj. Městská brána pochází z původního opevnění z první poloviny 14.století. Dvojice sklepů pod zadním křídlem zámku a patrně i obvodové zdivo tohoto křídla a do nádvoří obrácená stěna sousedního přistavěného k městské hradbě je pozůstatkem gotického panského sídla, které tu podle s. Sedláčka vzniklo aţ koncem 15. století. Pravidelná dispozice křídel kolem prvního dvora vznikla aţ při barokní výstavbě zámku v době mezi lety Barokní výstavba zřejmě pokračovala stavbou traktu s konírnami v přízemí a na ně navazujícího nedokončeného traktu.další úpravy zámku, jejichţ letopočty jsou uvedeny na vstupní bráně, byly méně podstatné. Patrně v roce 1876 byla zřízena nová schodiště a v roce 1895 částečně upravovány fasády. V současné době se provádí výměna oken. Okna dříve osazená v líci fasády jsou zasunována do špalet. Pro osazení nových oken jsou však nesmyslně odstraňována původní, dosud zachovaná barokní ostění.

2 45626/ Jednopatrový dům s hladkým průčelím a zachovaným štukovým pozdně barokním reliéfem Panny Marie s Jeţíškem v oválném rámci zdobeném rostlinným dekorem. Nad hlavou Panny Marie drţí dva andílci korunu. V přízemí vlevo je výkladec se vstupem, vpravo vstup do domu s výkladcem. V prvním patře jsou čtyři okna v profilovaných šambránách s podokenními římsami, průčelí ukončuje profilovaná římsa podokapní. Sedlová střecha má hřeben rovnoběţný s hlavním průčelím. Přízemí. Základní rozvrh dispozice tvoří do náměstí v prvním traktu zazděné bývalé loubí domu o dvou polích kříţových kleneb. Kříţová klenba bývalého loubí vpravo je ve své levé polovině kryta sníţeným rovným podhledem jeţ je vytvořen nad chodbou za vstupem do domu. Za prostorem bývalého loubí vlevo je starší obvodová zeď domu se zachovaným barokním kamenným portálem vstupu. Portál je polokruhově ukončen, lemován dvěma lištami ve vrcholu s klenákem, rovněţ lemovaný lištou a psaníčkovou bosáţí. Vpravo při portálu je malé pravoúhlé okénko bez kamenného ostění. Trakt za bývalým loubím je zaklenut neckovou klenbou na straně k loubí s koutovými trojúhelníkovými výsečemi nestejné šířky. Klenba je opět v části dodatečně vestavěné chodby za vstupem do domu kryta sníţeným podhledem. Do hloubky domu pokračuje zcela vlevo dispozice menší prostor, zaklenutý valenou klenbou eliptickou s vrcholnicí kolmou k hlavnímu průčelí k němu vpravo přiléhá prostor zaklenutý dvěma plackami, jeţ navazuje na chodbu za vstupem do domu, ale v této části jiţ rozšiřuje směrem vlevo, k prostoru zaklenutému plackami přiléhá vpravo ještě plochostropý prostor, probíhající aţ k dvorní obvodové zdi. Z prostoru zaklenutého plackami za plochostropou chodbou je vpravo nástup na schodiště do 1.patra, vlevo probíhá úzká chodba do dvora, zaklenutá půlkou plackové klenby, jeţ pokračuje vlevo do prostoru při dvoře zcela vlevo dispozice, zaklenutého ještě celou plackovou klenbou. Suterén tvoří veliký celokamenný sklep v pravé polovině domu, zaklenutý valenou klenbou polokruhovou kamennou s vrcholnicí kolmou k hlavnímu průčelí. Na klenbě je patrný otisk bednění. Patro je plochostropé. Dům nad terénem se jeví jako raně barokní se zachovaným klenutým prostorem bývalého loubí a s raně barokním vstupním portálem do domu. Klenby v traktu za loubím a v komoře dále vzadu vlevo jsou rovněţ raně barokní. V pozdním baroku dům upravován, z tohoto období je zachován štukový reliéf v průčelí s Pannou Marií a Jeţíškem. Klasicistní přestavba vytvořila v přízemí stropy, tvořené plackovými klenbami, plochostropá část dispozice v přízemí spolu se schodištěm byla upravována novodobě. Sklep je gotický, otázka zda fragmenty středověkého zdiva vystupují i nad úroveň terénu.

3 památkový zájem Jednopatrový dům s podkrovím, v mansardové střeše má secesní průčelí, upravované ještě později v tomto století. Přízemí zleva je výkladec, vstup, výkladec a hlavní vstup do domu. První patro má dvě dvojice sdruţených oken. Štít podkroví má 4 okénka a je ukončen segmentovým obloukem s kruhovým otvorem. Přízemí chodba za hlavním vstupem vpravo vedoucí ke schodišti, i levá část dispozice domu, mají stropy s rovnými podhledy. Suterén je přístupný schody v dvorním traktu domu vlevo dispozice. Po schodech se vchází do chodby orientované kolmo k hlavnímu průčelí, vlevo dispozice vzadu. Chodba je při schodech zaklenuta cihelnou klenbou valenou, polokruhovou, dále valenou klenbou kamennou. Chodba ústí do velkého sklepa procházejícího aţ k obvodové zdi do náměstí a zabírající levou část dispozice domu. Sklep je zaklenut valenou kamennou klenbou polokruhovou s vrcholnicí kolmou k hlavnímu průčelí v části při náměstí obvodová zeď vlevo uskakuje dovnitř a klenba zde má menší rozpětí. Do chodby při schodech do sklepa ústí kolmo poloţená chodba kamenně klenutá, vedoucí do sklepa v pravé dvorní části dispozice domu. Tento sklep je zaklenut rovněţ valenou polokruhovou kamennou klenbou s vrcholnicí kolmou k hlavnímu průčelí. Nad vstupem do tohoto sklepa je trojúhelný výseč. Patro je plochostropé. Levé dvorní křídlo a křídlo do Ţiţkovy ulice je přízemní, plochostropé. Dům postaven nad terénem zcela nově v roce Sklepy jsou gotického původu. Roku 1929 přistavěn sklad a kůlny ve dvoře. Na katastrální mapě z roku 1842 je zachycen objekt o něco delší směrem do dvora, ale jiţ za ustupující uliční čarou společně pro č.p.10-13, jeţ vznikla zřejmě zrušením loubí, do náměstí, po některém z poţárů koncem 18. století.

4 k ochraně 86/1 17 Jednopatrový dům s eklektickým průčelím v prvním patře z druhé poloviny 19. století. V přízemí je průčelí zastavěno výkladci a vstupem do obchodu, hlavní vstup do domu je zcela vpravo. Sedlová střecha má hřeben rovnoběţný s hlavním průčelím. Přízemí. Základní rozvrh dispozice tvoří střední hloubková zeď kolmá k hlavnímu průčelí, vytvářející dva přibliţně stejně široké prostory v celé hloubce domu. Pravý hloubkový prostor je v části při náměstí dodatečně rozdělen zdí kolmou k hlavnímu průčelí na dvě poloviny, pravá vytváří pak chodbu za hlavním vstupem, v jejíţ ose je pak ve střední části hloubky vloţeno jednoramenné schodiště do prvního patra.hloubkový prostor vlevo do náměstí má strop tvořen cihelnými segmenty do travers, za tímto prostorem ve střední části hloubky domu je vpravo chodba zaklenutá valenou klenbou a vrcholnicí kolmou k hlavnímu průčelí a se dvěma trojúhelnými výsečemi.k ní přiléhá vlevo prostor schodů do sklepa. Směrem do dvora v levém hloubkovém prostoru pokračují dva menší prostory valeně klenuté a za nimi dlouhý prostor končící u dvorní obvodové zdi, zaklenutý valenou klenbou eliptickou, cihelnou s vrcholnicí kolmou k hlavnímu průčelí. Pravá část ispozice přízemí od obvodové zdi do náměstí aţ ke střednímu traktu je zaklenuta kříţovými klenbami, při obvodové zdi do náměstí je jen půl klenby kříţové, dále čtyři pole kříţových kleneb s polokruhovými čely s náznakem hřebínků. Střední trakt vpravo je zaklenut segmentovou plackou a segmentem, dále do hloubky domu vloţeno vpravo schodiště, chodba vlevo má část klenby kříţové, trakt do dvora je zaklenut ještě jedním polem kříţové klenby. Suterén. Pod traktem do náměstí se nachází dvoulodní s jedním středním pilířem a dvěma polopilíři do nichţ se opírají trojúhelné výseče levé lodi.valené polokruhové kamenné klenby obou lodí mají vrcholnice kolmé k hlavnímu průčelí. V klenbě levé části lodi je ještě jedna trojúhelná výseč po levé straně vzadu při vstupu do sklepa. Toto dvoulodí je spojeno chodbou ve středním traktu zcela vlevo dispozice se sklepem pod dvorním traktem, jeţ je přístupný otvorem se zachovaným fragmentem kamenného ostění na pravé svislé straně s okosenou hranou. Sklep pod dvorním traktem je zaklenut valenou klenbou polokruhovou, kamennou s vrcholnicí kolmou k dvornímu průčelí. Patro objektu je plochostropé. Stavení při ulici Ţiţkova je jednopatrové s hladkým tříosým průčelím se vstupem v prvé ose zprava. Přízemí i patro je plochostropé, objekt není podsklepen. Zadní sklep je gotický, jinak byl dům postaven nově, zřejmě v období pozdní renesance, snad po poţáru v roce 1607, jeţ zasáhl celou frontu domů na jihozápadní straně náměstí. Suterénní dvoulodí do náměstí vzniklo současně s řešením rozvrhu přízemí. Jiţ začátkem 17. století bylo zřejmě zrušeno loubí. Dům byl přestavován v baroku, kdy byla asi nově zaklenuta část dispozice vlevo vzadu. Na katastru z roku 1842 je zachycen hlavní objekt v dnešním půdorysném rozsahu. V druhé polovině 19. století byly vyměněny stropní konstrukce v přízemí do náměstí vlevo dispozice a ve středním traktu vpravo, dále tehdy upraveno hlavní průčelí domu. Stavení při ulici Ţiţkova, zachycené na katastru z roku 1842, o něco mělčí hloubky, radikálně přestavěno roku 1938.

5 30686/ Jednopatrový dům s podkrovím do náměstí má historizující průčelí v prvním patře se secesní výzdobou, trojúhelníkový štít podkroví v mansardové střeše, kryté eternitem, s hřebenem rovnoběţným s hlavním průčelím, má hrázděné zdivo, tři okénka a secesní štukovou výzdobu. Průčelí v přízemí je zastavěno výkladci a vstupem do obchodu, vstup do obytné části úzkým dvorem ze Ţiţkovy ulice. V prvním patře jsou v hlavním průčelí dvě okna se zkoseným ostěním a profilací gotizujícího charakteru, nad okny secesní štuková výzdoba s motivem zavěšených festonů. Severní fronta do dvora má jednoduchý obdélný vchod, vlevo od něho obdélné okno ukončené segmentem, nad ním obdélné dvoudílné okno. Přízemí. Základní rozvrh dispozice tvoří hloubkový trojtakt. V traktu do náměstí je prostor, zaklenutý na celou šířku objektu valenou klenbou polokruhovou a vrcholnicí kolmou k hlavnímu průčelí se dvěma páry trojúhelných výsečí. Ve středním traktu je vpravo schodiště do patra a sklepa, při něm vlevo probíhá chodba zaklenutou valenou polokruhovou klenbou s vrcholnicí kolmou k hlavnímu průčelí a jednou trojúhelnou výsečí vlevo. V dvorním traktu je prostor zaklenutý na celou šířku domu valenou klenbou k hlavnímu průčelí se dvěma trojúhelnými výsečemi. Suterén tvoří sklep do náměstí zaklenutý na celou šířku domu valenou klenbou polokruhovou, cihelnou s vrcholnicí kolmou k hlavnímu průčelí. Patro objektu je plochostropé. Dům postaven od sklepů nově v období pozdní renesance, zřejmě po poţáru v roce 1607, Jeţ zasáhl domy na jihozápadní straně náměstí. Tehdy u domu zrušeno loubí. Dům s intaktně zachovanými původními klenutými prostorami v přízemí a pěknou historizující fasádou se secesními prvky, je cennou architekturou v historickém jádru města.

6 k ochraně Dvoupatrový dům s tříosým průčelím v secesním stylu geometrického řešení z roku V přízemí zleva hlavní vstup, výkladec a vstup. Průčelí v přízemí má pásovou bosáţ, v patrech jsou okna lemována vpadlými pásovými šambránami a mají podokenní římsy. Mezi okny ve štuku geometrické vlysy. Sedlová střecha má hřeben rovnoběţný s hlavním průčelím. Přízemí. Základní rozvrh dispozice tvoří hloubkový trojtakt. Trakt do náměstí a do dvora je plochostropý, oba trakty jsou rozděleny střední zdí kolmou k hlavnímu průčelí. Střední trakt má zcela vlevo při obvodové zdi schodiště do sklepa a patra, od něj vpravo aţ k obvodové zdi domu je trakt zaklenut valenou klenbou s vrcholnicí kolmou k hlavnímu průčelí a s párem trojúhelných výsečí. Rovněţ tento střední trakt je rozdělen zdí kolmou k hlavnímu průčelí, jeţ je však ve středním traktu domu posunuta více vpravo. Střední zdi kolmé k hlavnímu průčelí vytváří chodbu, vlevo dispozice od hlavního vstupu do dvora. V traktu náměstí v levé obvodové zdi domu jsou patřeny ve zdivu dva oblouky, z nichţ u druhého více do hloubky chodby je patrno okosení hrany. Střední trakt je otevřen do prvního traktu rovněţ obloukem s okosenou hranou na rozpětí šířky domu od schodiště do sklepa k pravé obvodové zdi domu. Pod tímto obloukem je pak vlevo ještě okosený oblouk na rozpětí od schodů do sklepa ke střední zdi. Suterén se nachází pod středním traktem a tvoří jej sklep zaklenutý valenou klenbou polokruhovou, kamennou a vrcholnicí rovnoběţnou s hlavním průčelím. Za ním směrem do dvora vpravo je menší sklep, příčně orientovaný, zaklenutý valenou klenbou, polokruhovou, kamennou, s vrcholnicí kolmou k hlavnímu průčelí, němuţ vede cihelně valeně klenutá chodba z levé strany od schodů. Patra objektu jsou plochostropá. Několik dochovaných jednoduchých detailů, to je liché, okosené arkády vlevo vpředu i příčná arkáda a portál uprostřed dispozice poukazují asi ještě k pozdní gotické. Bez hlubšího průzkumu nelze ovšem tuto otázku zodpovědět jednoznačně. Přední lichá arkáda by mohla pocházet ze zrušeného podloubí. Dům byl přestavěn v období pozdní renesance, zřejmě po velkém poţáru roku Z tohoto období se zachoval klenutý střední trakt domu. Datování suterénních prostorů nelze přesně určit, jejich situace však naznačují původ aţ pozdně renesanční. Na katastru z roku 1842 je zachycen objekt v dnešním rozsahu.novodobé přestavby se týkají výměny stropních konstrukcí v přízemí a úprav dispozice. V roce 1912 upravováno průčelí, přízemí i první patro domu.

7 /1 20 Zděný omítaný řadový jednopatrový dům srozsáhlým obytným podkrovím na půsorysu potáhlého úzkého obdélníka, s dvouosým průčelým obráceným do náměstí. Situován při severozápadním konci náměstí jako druhý od konce. Hlavní dvouosé průčelí rámují při nároţích pilastry s prostými hlavicemi, nesoucí jemně profilovanou korunní římsu. Podlaţí odděluje střídmě profilované kordonovitá římsa. Celou šíři fasády přízemí vyplňuje prosklená arkáda, zaklenutá stlačeným obloukem, lemována jemně profilovaným štukovým rámem. V patře dvojice obdélných oken v šambránách s obvodovou lištou. Průčelí zakončuje ze střechy vyrůstající štít, zaklenutý stlačeným obloukem. V segmentem vymezené vpadlé ploše štítu dvojice menších obdélných okenv pásových šambránách. Štít lemován kordónem. Střecha mansardová. Za domem úzký nehluboký dvorek v šíři úzké parcely domu, se zděným zalomeným křídlem po severní a západní straně dvorku. V přízemí dnes trojtrakt (prostor někdejšího loubí - mázhaus - další prostor, dnes uţ zcela bez příček). Trakt do náměstí tvoří rozdělené bývalé loubí, zaklenuté kříţovou klenbou. Prostor bývalého loubí je předělen dodatečnou zdí kolmou k hlavnímu průčelí, vytvářející vpravo chodbu za hlav.vstupem. V tomto prostoru v pravé obvodové zdi je patrný polokruhový oblouk se zkosenou branou. Prostor někdejšího loubí v přízemí s kříţovou klenbou s hřebínky, mázhaus sklenutý celkem pěti nestejnými a neúplnými kříţovými klenbami s hřebínky na střední hranolový pilíř. Za bývalým loubím tvoří základní dispozici dva hloubkové prostory, neprobíhající však aţ do dvora. Pravý hloubkový prostor zaklenutý kříţovými klenbami vybíhajícími z cihelných polosloupů byl předělen nově v 1 polovině šířky zdí kolmo k hlavnímu průčelí a vytvářející zcela vpravo dispozice chodbu. Levý hloubkový prostor má strop zaklenut dvěma kříţovými klenbami. Do dvora vpravo dispozice je umístěno schodiště do patra i sklepa, při němţ je plochostropý prostor. Z bývalého loubí se vchází do chodby polokruhovým portálkem a okosenou hranou. Suterén tvoří velký sklep zhruba pod přední polovinou domu do náměstí, zaklenutý valenou klenbou polokruhovou, kamennou s vrcholnicí kolmou k hlavnímu průčelí a rozpětí klenbu na šířku domu. V patře čtyřtrakt (předsíň - černá kuchyně - horní síň s vyústěním schodiště, po jejím boku někdy sociál. Zařízení a asi komora - loţnice s východem na pavlač v patře dvorního křídla). Patro je plochostropé. Podkroví dnes uţ zcela bez členění. Stavební historie : Objekt gotického jádra stojící v sousedství domů představovaných v období pozdní renesance zřejmě po poţáru v.r.1607, byl rovněţ tehdy přestavěn. Stavební činnost nebyla však tak radikální jako u č.p.18 a ponecháno zachované gotické loubí s obloukem v pravé boční stěně s okosenou hranou a gotický vstupní portál. Rovněţ gotický sklep zůstal zachován. Kříţové klenby za prostorem bývalého loubí jsou z pozdně renesanční přestavby. V části dispozice v přízemí vzadu byly novodobě vyměněny stropní konstrukce, rovněţ průčelí novodobě upraveno. Z roku 1919 je nástavba podkroví drobné úpravy.

8 , Malé náměstí k ochraně Nároţní dům s jedním jednopatrovým křídlem do Starého náměstí a druhým jednopatrovým, obráceným do Malého nám., má ještě úzké přízemní dvorní křídlo při domě č.p.20. Průčelí jsou hladká. Do Starého náměstí je průčelí v patře čtyřoké, zkosené nároţí má v patře dvojici sdruţených oken v přízemí vstupu do obchodu, průčelí do Malého náměstí, je pětiosé. Hlavní vstup je ze dvora. V průčelí do Starého náměstí a na zkoseném nároţí je nad přízemím vysazena beton.deska tvořící přístřešek. Všechna okna v 1.patře v hlavních průčelích mají vpadlé pásové šambrány a podokenní římsy. Přízemí. při levé obvodové zdi sousedící s domem č.p.20 jsou tři prostory, z nichţ dva od náměstí jsou zaklenuty plackou, v třetím je umístěno schodiště. Vpravo pak přiléhá chodba za vstupem z náměstí, zaklenutá ve třech polích třemi plackami. Část chodby při dvoře je oddělena a dveřmi ze dvora se pak přes tuto část chodby vstupuje do prostoru schodiště více vlevo dispozice. Nároţní prostor v přízemí je předělen eliptickým pasem kolmým k průčelí do Starého náměstí jeţ vytváří dva prostory s neckovými klenbami a trojúhelnými výsečemi. Za neckovou klenbou přiléhající k chodbě zaklenuté plackami jsou dvě krátké na sebe kolmé chodby valně zaklenuté s pětibokými výsečemi, zbývající část dispozice je plochostropá. Suterén tvoří větší sklep při průčelí do Malého náměstí ve střední části, zaklenutý valenou klenbou polokruhovou s vrcholnicí rovnoběţnou s tímto průčelím, vedle něj směrem do dvora je menší sklep stejně zaklenutý. Patro je plochostropé. Stavební historie. Sklep pod pravým křídlem je nepochybně gotický. Klenby přízemku mají ráz pozdně klasicistní. V této souvislosti ovšem třeba připomenout, ţe v r neměl dům dvoukřídlý půdorys jako dnes, ale jeho parcela byla celistvě zastavěna. Nynější stav je zřejmě výsledkem rozsáhlé adaptace někdy v druhé pol.19.stol. tehdy upravovány. Dům byl patrně aţ klasicistního původu. Vznikl na dvou spojených gotických parcelách.

9 18069/4-970 Malé náměstí Zděný omítnutý, orientovaný síňový trojlodní kostel. K obdélné lodi, osvětlené 3 páry obdélných oken ukončených stlačeným obloukem, se zešikmenými špaletami, se pojí uţší dlouhý presbytář s polygonálním 5/8 závěrem. Po jiţní straně presbytáře se připojuje hranolová věţ k jejímu západnímu boku, a k jiţní straně lodi přiléhá kaple, za níţ následuje přístavek schodiště. Při severozápadním nároţí je k západnímu průčelí přiřazeno šnekové schodiště. Schody na kruchtu situovány po severní straně lodi. Nynější stav kostela je výsledkem dlouhého sledu přestaveb. Klenba pod věţí nynější sakristie s jedním polem kříţové klenby s jednoduše vyţlabenými ţebry, stýkajícími se v malém svorníčku je raně gotická. Do stejného období patří i severní portál lodi s raně gotickou pravoúhle odstupňovanou profilací a zajímavým tympanonem s lichými kruţbami. Klenbu pod věţí lze časově zařadit na přelomu třetí a čtvrté čtvrti 13.věku, portál se jeví být o něco pozdější asi z konce tohoto století. O podobě raně gotického městského kostela nevíme jinak nic. Moţno předpokládat, ţe jiţ do tohoto období patří obvodové zdivo presbytáře a patrně zčásti i lodi. Ve druhé pol.14 stol. proběhla na kostele významná stavební činnost, jeţ byla uzavřena jeho svěcením roku Nezanechala po sobě ţádných dnes patrných stop. Všechny setřela přestavba na samém konci gotiky, jeţ vytvořila nynější rozvrh lodi vloţením osmibokých pilířů. V úzkých prostorech mezi pilíři a obvodovým zdivem lodi byly vloţeny tribuny obíhající loď kol tří stran. Byly podklenuty síťově, toliko při západním průčelí kruhově a valeně. Nad presbytářem i nad lodí byla pak rozepjata mohutná valená klenba s výsečemi, jejíţ povrch pokryla sloţitá síť ţeber s motivy osmicípých hvězd. Kaple západní věţe dostala prostou klenbu sklípkovou. Doba této velké přestavby kostela nebyla dosud pevně fixována. Klade se do první poloviny 16.věku, ale nechybí ani názory, ţe je pozdější provedena aţ po velkém poţáru v r Obnova byla dokončena r Je jisto, ţe při ohni v r.1607 prorazil padající štít západní polovinu klenby, která pak byla obnovena. Věţ byla dokončena v r Následují různé další úpravy a drobné přístavby, ale na architektonické podstatě kostela se jiţ nic nezměnilo.

10 Jednopatrový řadový dům tvoří součást severovýchodní fronty historického náměstí Ostrova. Vstupní průčelí orientované na náměstí je prolomeno čtyřmi okenními osami, v přízemí osazen obchodní dřevěný portál historizujících forem s kanelovanými sloupky a konzolkami, vynášejícími předsazenou firemní tabuli. Vstup do prodejny umístěn v pravé krajní ose, vstup do domu v levé krajní ose. Okna v patře jsou obdélná, orámovaná šambránou s obvodovou lištou a uchy, výplně členěné do T, novodobé. Fasáda pročleněne průběţnou kordónovou římsou. Na fasádě je na levé straně při nároţí, vedle vstupu do domu asi 175 cm nad zemí, vloţena kamenná pamětní deska purkmistra Johanna Caspara Welda z roku 1669 s nápisem: UNSER ANFANG UND ENDE IST IN DEM NAMEN DES HERREN DER DA IST DER ANGANG UND DAS ENDE IOHAN KASPAR WEDEL 1669, v patře se mezi první a druhou okenní osou zprava byla realizována malba Madony korunované anděly, později, zřejmě po období pozdního baroka, překryta tabulí plechu kasulového tvaru opět s malbou Madony. Dům tak získal výrazný prvek dekorující barokní fasádu. Zřejmě po roce 1948 byla plechová tabule otočena malbou na omítku a tím byla zachráněna před definitivním odstraněním a zničením. Sedlová střecha domu se středním větším vikýřem byla původně kryta pálenou krytinou, dnes je zde poloţena eternitová šablona. Krov vaznicové soustavy s druhotně pouţitými dřevěnými prvky (stropy po starších čepech na stojkách i vzpěrách) byl vybudovaný po poţáru města v roce Dvorní průčelí je hladké, bez členění. Starší dvorní křídlo se nedochovalo. Přední část domu, původně podloubí, tvoří dvě místnosti zaklenuté kříţovou klenbou a vlevo je přepáţka oddělující od místností přední část chodby. Dále chodba pokračuje valenou klenbou a po pravé straně je prostor zaklenutý čtvercovou plackou a vedle místnost, zaklenutá kříţovou klenbou. Chodba končí nově upraveným drobným plochostropým prostorem, ze kterého jdou schody vzhůru a je vstup valeně zaklenutou chodbičkou do prostoru zaklenutého kříţovou klenbou. Odtud schody do sklepa. Interiérové dveře jsou z přelomu 19. s 20. století, podlahy prkené. Vstup do suterénního prostoru je po zalomeném schodišti, na mezipodestě schodiště je dodatečně zazděný vstup do sklepa po dnes jiţ neexistujícím dvorním křídle. Sklep pod hlavním obytným domem je vyzděn z lomového kamenného zdiva se zachovanzmi stropy původního bednění klenby, s vrcholnicí kolmou k ulici. Na katastrální mapě z roku 1842 zakresleno zděné stavení na daleko hlubším půdorysu. Dům nad úrovní terénu prošel pronikavou nepodchycenou přestavbu po roce 1842, při níţ byl o více neţ o zadní třetinu zkrácen. Bylo by moţno nadhodit, zda ke zkrácení nedošlo jiţ v období pozdního klasicisismu, případně později v důsledku porušení domu při velkém poţáru. Převaha kleneb v přízemku je raně barokní snad s deskou s letopočtem Při uvedené přestavbě jiţ po zrušení loubí vytvořena vstupní chodba vlevo dispozice.

11 23799/ Jednopatrová řadová budova v jejímţ hlavním průčelí do náměstí ve střední části předstupuje věţ o třech podlaţích zdvihající se nad vysokou sedlovou střechu domu a ukončena jehlancovou střechou se skosenými hranami a vikýřky. Budova je zděná, omítaná, předstupující vpravo od věţe v šíři 2 os před frontu sousedních domů. Pseudogotické průčelí je v patře čtyřosé, v přízemí je u paty věţe z obou stran točité schodiště do druhého podlaţí věţe z obou stran točité schodiště do druhého podlaţí věţe, zcela vpravo široký otvor polokruhově zaklenutý vedoucí do průjezdu, zcela vlevo je stejný otvor dodatečně ustupující ploše zazděný, s menším, segmentově zaklenutým vstupem. Věţ má v přízemí okno segmentově zaklenuté, zasazené v ustupujícím rámci polokruhově ukončeném, lemovaném profil.šambránou se středním klenákem, nad ním probíhá římsa. Druhé podlaţí věţe má lodţii s otvorem polokruhově ukončeným v profil3ambráně, dole s římsou. Výše jsou dvě římsy mezi nimiţ jsou zasazeny tři kamenné desky s reliéfy gotického původu, znázorňující : Soud Šalamounův, Spravedlnost a Zuzana v lázni. Čtvrtý kamenný reliéf (Oběť Gurtiova) se v průběhu doby ztratil. Třetí podlaţí věţe je otevřeno do náměstí oknem bez šambrány, nad ním římsa s vlysem s obloučkovým motivem. Nad ním má věţ na nároţích bosáţ a je horizontálně předělena ještě jednou římsou, pod níţ je ve štuku městský znak v kartuši. Pod římsou, ukončující věţ je kruhový ciferník hodin. Okna v prvním patře u hlavní budovy mají profil.šambrány, společnou římsu pod okenní, nad okny lomený profilovaný oblouk uvnitř s kruţbou gotizujících tvarů. Průčelí hlavní budovy ukončuje konsolová římsa, romanticko gotizujících tvarů. Sedlová střecha má hřeben rovnoběţný s hlavním průčelím. Přízemí: Základní rozvrh dispozice tvoří zcela vpravo průjezd do ústící úzké uličky, zaklenutý čtyřmi kříţovými klenbami. Zcela vlevo dispozice je stejně zaklenutý hloubkový prostor zaklenutý téţ čtyřmi kříţovými klenbami, dodatečně předělený mimo jedno pole vpředu zdí kolmou k hlavnímu průčelí ve vrcholu kleneb a příčkami kolmými k této zdi. Po levé straně průjezdu, oddělen od hloubkového traktu zaklenutého kříţovými klenbami ve střední části dispozice jen pasy probíhá úzký hloubkový trakt zaklenutý polovinou valené klenby s vrcholnicí kolmou k hlavnímu průčelí. Věţ má v 1.podlaţí ( přízemí) kříţovou klenbu. Suterén tvoří dva menší sklípky za sebou do hloubky domu ve střední části dispozice zaklenuté valenými klenbami s vrcholnicemi rovnoběţnými přibliţně s hlavním průčelím. Podél nich vpravo probíhá úzká chodba z níţ je přístup do obou sklepů. Chodba má valenou klenbu s vrcholnicí kolmou přibliţně k hlavnímu průčelí se dvěma pětibokými výsečemi při vstupech do sklepů. Na tuto chodbu navazuje vzadu krátká úzká chodba vpravo ke schodům. Rozvrh dispozice suterénních prostorů neodpovídá přízemí. První patro objektu odpovídá jen částečně rozvrhu dispozic přízemí. Shoduje se jen nosná zeď oddělující pravou část dispozice od obvodové zdi hlav.objektu vpravo aţ k pravé obvodové zdi věţe. Tato část dispozice je trojtrakt, všechny trakty jsou zaklenuty, zbývající část dispozice je plochostropá. Do náměstí vpravo je prostor s valenou klenbou eliptickou s dvěma páry pětibokých styčných výsečí. Střední trakt vpravo zaklenut dvěmi klenbami kříţovými. Druhé a třetí podlaţí věţe je zaklenuto kříţovou klenbou. Stavební historie Objekt bývalé městské radnice má gotické sklepy neodpovídající rozvrhu přízemí budovy. Gotického původu je i obvodové zdivo domu nad terénem, v přízemí a v 1.patře (nikoliv zdivo věţe). Z gotického domu můţe pocházet i část nosného vnitřního zdiva v přízemí v levé zdi průjezdu. Gotický dům byl zničen spolu s větší částí objektů v historickém jádře při poţáru v roce 1567, kdy jiţ slouţil jako radnice. Dům po poţáru za dva roky obnoven a renesančně přestavěn. V přízemí budova nově zaklenuta a přestavěna věţ do náměstí. V 1.patře je renesančního původu rozvrh oken v hlav. Průčelí a v dvorním průčelí vlevo, dále vnitřní nosná zeď v 1.patře kolmá k hlav. průčelí, oddělující pravou klenutou část dispozice kříţové klenby v 1.patře. Na prospektu města v Merianově Topografii z let před ½ 17. století je radnice zobrazena ve větší šíři průčelí s odlišným počtem os okenních i oblouků loubí. Tento fakt vzbuzuje nedůvěru k věrohodnosti zpodobení radnice. Oba poţáry v průběhu 18.století budovu výrazně poškodily. Na plánu rekonstrukce věţního zastřešení z r od Martina Hönla je zmínka, ţe zastřešení je z r a zaznamenává jeho tehdejší tvar s nároţní rustiku horní části věţe. Na klasicistní přestavbu věţe koncem 18. století navázaly zřejmě i úpravy dispozice budovy, které vyvolaly nutnost vybudování vnějšího schodiště vedoucího do patra, kde vznikla střední chodba. Vpravo vzadu v 1.patře zachovány renesanční kříţové klenby. Prostor v 1.patře do náměstí byl koncem 18. století nově zaklenut valenou klenbou s pětibokými výsečemi. S největší pravděpodobností bylo při přestavbě koncem 18. století zrušeno téţ loubí. Ve sklepích byl tehdy přeorientován vstup. Po poţáru r byly provedeny v objektu opravy týkající se nového zastřešení věţe, dále pseudogotické úpravy hlavního průčelí a věţe, včetně schodiště.

12 k zachování Jednopatrový dům, sousedící na své severozápadní straně s bodovou bývalé radnice, má hladké 6ti osé průčelí. V přízemí zleva je okno, hl.vstup v barokním portálu polokruhově ukončeném a 4 okna. Střední 2- osá část průčelí předstupuje v mělkém rizalitu. Portál hlavního vstupu je lemován pilastry s hranolovými hlavicemi, v dříku pilastrů je vlys. Archivoltu tvoří dva kordóny. Okna v celém průčelí jsou bez šambrán, mají však římsy podokenní. Sedlová střecha má hřeben rovnoběţný s hlavním průčelím. Zcela vlevo dispozice probíhá přes celou hloubku domu úzký klenutý prostor, jehoţ šířce přísluší 1 osa okenní zleva. Prostor je novodobě předělen příčkou. Klenba je valená, polokruhová bez výsečí, vrcholnice kolmá k hlavnímu průčelí. K tomuto prostoru přiléhá vpravo za hl.vstupem do domu chodba, zaklenutá valenou klenbou polokruhovou s vrcholnicí kolmou k hl.průčelí, při vstupu je v klenbě pár sdruţených pětibokých výsečí. V pokračování chodby za vstupem je vlevo schodiště do patra a sklepa s oboustranně vetknutým nástupním ramenem. Při schodišti vpravo je příčkou oddělen uţší prostor, jeţ má strop tvořen částí klenby při její patě, na níţ navazuje rovný podhled stropu. Zbývající část dispozice vytváří hloubkový dvoutrakt. Velká místnost do náměstí má strop s rovným podhledem, za ní obráceny do dvora jsou dvě místnosti. Místnost do dvora vpravo má valenou klenbu polokruhovou, s vrcholnicí kolmou k dvornímu průčelí a se dvěma páry pětibokých výsečí. Místnost do dvora vlevo má valenou deformovanou klenbu s vrcholnicí kolmou k dvornímu průčelí. Přibliţně v polovině hloubky místnosti je v klenbě menší výškový zlom, naznačující starší rozdělení tohoto prostoru na dvě komory. V části klenby blíţe k hlavnímu průčelí je pár trojúhelníkových výsečí. Suterén pod hl.objektem je rozsáhlý a členitý. Po schodech do sklepa nacházejících se v prostoru hl.schodiště se vchází do malého sklípku, zaklenutého cihelným segmentem a z něj je přístup do úzké kamenně klenuté chodby, vedoucí do sklepa orientovaného zcela vlevo vzadu dispozice hlavní budovy. Tento sklep je zaklenut valenou klenbou polokruhovou, kamennou s vrcholnicí kolmou k hlavnímu průčelí, při vstupu prolomenou trojúhelnou výsečí. Vstup do sklepa má kamenný, pískovcový, pozdně gotický portálek, jeţ je pravoúhlý s profilací s přetínanými pruty. Největší sklepní prostor se nachází pod částí dispozice od střední hloubkové osy vpravo a v hloubce od obvodové zdi do náměstí aţ do poloviny dvorního traktu domu. Tento sklep má lomenou kamennou klenbu s vrcholnicí kolmou k hlavnímu průčelí. Do prostoru vestavěné dva cihelné pilíře. Z tohoto sklepa se vyhází do úzkého dlouhého sklepa pod částí dispozice zcela vpravo v hloubce 1.traktu domu do náměstí a pokračujícího za obvodovou zdí domu v přízemí aţ pod náměstí. Část pod prvním traktem je uţší o dodatečnou cihelnou přizdívku vpravo. Sklep je klenutý, s lomenou, kamennou klenbou s vrcholnicí kolmou k hlavnímu průčelí, v zadní části při vstupu je v klenbě pár segmentových malých výsečí. Patro objektu má stropy s rovnými podhledy. Levé dvorní křídlo je jednopatrové, v přízemí zaklenuto čtyřmi plackami do eliptických pasů se středním kamenným sloupkem kruhového průřezu. V patře, jeţ je plochostropé je do dvora pavlač na kamenných konsolách. Křidélko navazující kolmo na levé dvorní křídlo bylo zbořeno. Dům má gotické sklepy, patřící pravděpodobně nejspíše dvěma gotickým domům, z nichţ gotický dům obsahující pravou část dispozice stávajícího objektu měl nepochybně loubí, neboť sklep v této části zasahuje za stávající stavební čáru do náměstí. Kamenný portálek ve sklepích vlevo dispozice má pozdně gotickou formu, sklepy však mohou být starší. Ke spojení domů, zrušení loubí a částečné přestavbě muselo dojít jiţ v pozdně renesančním období snad po velkém poţáru v roce 1567, kdy gotické město lehlo popelem a ušetřen nezůstal ani jak se výslovně uvádí sousední dům radnice. Na prospektu v Merianově Topografii s Ostrovem n/ohří před polovinou 17.století je zakreslen vpravo od radnice dvoupatrový objekt bez loubí, v ustupující stavební čáře při náměstí. Dále vpravo, aţ k potoku přetínajícímu náměstí, jsou ještě dva domy dvoupatrové, bez loubí, zde však v předstupující uliční čáře společné domům s loubím. Dům vpravo od radnice má vysoce zajímavý organismus v celé své hmotě. Prostory přízemí s mohutnými valenými klenbami naznačují, ţe tento dům jako jediný v starém jádře byl ušetřen častých poţárů a přestaveb v té míře, ţe si zachoval ve své levé části dispozice nejen zdivo gotického domu ale pravděpodobně i klenutí. To se týká hloubkového klenutého prostoru zcela vlevo dispozice, jemuţ odpovídá sklep s pozdně gotickým portálkem při vstupu a prostoru za hlavním vstupem do domu, přiléhajícímu popisovanému prostoru, jeţ má valenou klenbu v níţ pětiboké výseče jsou zřejmě dodatečné. Rovněţ zeď oddělující tento vstupní prostor od části přízemní vpravo je souhlasná s gotickým sklepem pod částí dispozice, vpravo od vstupního prostoru přízemí. Renesanční přestavba po poţáru r.1567 vytvořila pravděpodobně vznik dispozice vpravo vzadu a tohoto původu bude i valená klenba s trojúhelnými výsečemi. Tento prostor, jek jiţ bylo uvedeno, byl zřejmě rozdělen na dva, jak to naznačuje zlom v klenbě. Dům byl zřejmě zasaţen poţárem r.1734 a značně poškozen. Pozdně barokní stavební činnost je na domě zřejmá. Tehdy snad dům po nové výstavbě po ohni sníţen jen na jednopatrový, nově postaveno zřejmě celé první patro, upraveno průčelí, v přízemí pak zaklenut prostor vpravo vzadu s valenou klenbou s pětibokými výsečemi a vytvořeny i pětiboké výseče do klenby při hl.vstupu. Jak vypadal tehdy prostor do náměstí vpravo dispozice novodobě adaptovaný nelze říci. Novodobě rovněţ upravováno průčelí, vestavěny příčky a upravovány otvory v přízemí i patře. V klasicistním slohovém období vzniklo levé dvorní křídlo a nově provedeno schodiště v hl.budově. Na katastru z r je zachycen hl.objekt hlubší směrem do dvora, coţ lze vysvětlit pravděpodobnou klasicistní přestavbou zřejmě přízemí, k níţ se nám nezachoval archivní materiál. Na tomto katastru je i dnes zbořené dvorní křídlo kolmo navazující na levé křídlo domu.

13 k zachování 205/1-2, Jednopatrový dům s hladkým průčelím v patře dvouosým. V přízemí zleva je výkladec, hl. vstup do domu v šířce otevřené chodby a výkladec. Valbová střecha má hřeben rovnoběţný s hlav. průčelím, valba je na severní straně objektu. Rozbor přízemí tvoří střední plochostropá chodba do dvora, vpravo i vlevo je hloubkový trojtrakt. Hlavní schodiště je v třetím traktu vpravo. Pravá část dispozice je zaklenuta segmenty, levá je plochostropá. Suterén je orientován pod střední a pravou částí šířky domu a v hloubce středního a dvorního traktu domu a pod částí terénu dvora. Vlevo dispozice při schodech je sklepní prostor s valenou klenbou polokruhovou, cihelnou, s vrcholnicí kolmou k hlav. průčelí, při něm vlevo příčně orientovaný, cihelně valeně klenutý sklípek, z něj přístup do sklepa směrem k náměstí, zaklenutého valeně polokruhově z kamene, vrcholnice je kolmá k hl. průčelí. V části dispozice při dvoře a pod dvorem je sklepní dvoulodí s jedním středním kamenným pilířem. Obě lodi mají po dvou kříţových klenbách z kamene klenutých. Vstup do pravé lodi má polokruhový pískovcový portálek. Patro je plochostropé. Dům s gotickými sklepy, jejichţ rozvrh naznačuje jiný půdorys gotického domu nemá nad terénem patrnějších starších historicky cenných konstrukcí, neboť byl nově postaven v druhé polovině 19. století, upravován ve 20. století. Na prospektu v Merianově Topografii Ostrova n/ Ohří před polovinou 17. století jsou v místech stávajícího domu č.p. 50 jednopatrové domy na úzkých hloubkových parcelách s loubím do náměstí. Na katastrální mapě z roku 1842 je zachycen objekt v ustouplé stavební čáře do náměstí, ale delší. Lze se domnívat, ţe po některém z poţárů v 18. století bylo loubí zrušeno. Dům znovu postaven v ustouplé uliční čáře. Při novostavbě v 19. století se budova posunula opět do původní fronty rynku.

14 25152/ Jednopatrový, zděný, omítaný, řadový dům s hlavním průčelím pozdně barokního původu, pravděpodobně upravovaným někdy v druhé polovině 19. století. Průčelí je šestiosé. Hlavní vstup v první ose zleva má kamenný portál vytvořen z pilastrů s profilovanou hlavicí s pásovou archivoltou se středním klenákem. Nadsvětlík je tvořen drobným otvorem barokního vykrojení vytvořeného dvěma kruhovými otvory spojenými eliptickým otvorem výše poloţeným. Nadsvětlík je lemován profilovou šambránou. Všechna okna v hlavním průčelí mají stejné profil. Šambrány s ušima a podokenní římsy. Ve středu průčelí vystupuje dvouosý risalit. Nad přízemím a v ukončení průčelí probíhá římsa. Vysoká sedlová střecha má hřeben rovnoběţný s hlavním průčelím. Základní rozvrh dispozice přízemí tvoří průjezd za hlavním vstupem zcela vpravo, zaklenutý v prvním traktu dvěma kříţovými klenbami, za pasem pokračuje valená klenba s párem pětibokých vztyčných výsečí, dále párem trojúhelných styčných výsečí, opět párem styčných výsečí pětibokých a v ukončení průjezdu a dvěma páry styčných výsečí trojúhelných. Vpravo od průjezdu je hloubkový trojktrakt. První trakt do náměstí je zaklenut valenou klenbou eliptickou s vrcholnicí rovnoběţnou s hlavním průčelím a s pěti páry nestyčných pětibokých výsečí. Prostor je předělen příčkami kolmými k hlavnímu průčelí. Ve středním traktu přiléhá k průjezdu schodiště do patra, jeţ je oboustranně vetknuté, se dvěma na sebe kolmými rameny. Nad schody je segmentová klenba, na podestě v přízemí a mezipodestě je placka. Vpravo přiléhá ke schodišti ve středním traktu místnost s neckovou klenbou s trojúhelnými výsečemi po všech stranách.ve středním traktu zcela vpravo je prostor zaklenutý valenou klenbou eliptickou s vrcholnicí rovnoběţnou s hlav. průčelím a se dvěma páry pětibokých výsečí, dodatečně předělen příčkou. Dvorní trakt je zaklenut valenou klenbou eliptickou s vrcholnicí rovnoběţnou s dvorním průčelím a s pěti páry pětibokých nestyčných výsečí. Trakt je rozdělen příčkami ve čtyři místnosti. Suterén je rozsáhlý a tvoří jej několik sklepních prostorů. Po schodech přístupných ze střední části průjezdu v přízemí sestupuje do menší valeně kamenné klenuté předsíňky ve střední části půdorysu domu, z níţ je přístup do sklepa sahajícího aţ k obvodové zdi při náměstí a zaklenutého valenou klenbou polokruhovou, omítnutou, s vrcholnicí kolmou k hl. průčelí. Směrem do dvora je pak orientován velký sklep, přístupný rovněţ z předsíňky u schodů, jeho hloubková osa je však posunuta oproti sklepu do náměstí více vlevo. Klenba je valená, polokruhová, omítnutá s vrcholnicí kolmou k dvornímu průčelí. Od předsíňky při schodech vede šikmo dozadu chodba do sklepů orientovaných pod částí dispozice zcela vpravo v celé hloubce domu. Sklepní prostor do náměstí a pod středním traktem je zaklenut valenou klenbou deformovaného tvaru s vrcholnicí kolmou k hl. průčelí. Dále do dvora je úzký prostor zaklenutý s vysokým kamenným segmentem a vrcholnicí rovnoběţnou s hlav. průčelím. Sklep do dvora vpravo dispozice nebyl přístupný. Patro objektu je plochostropé. Zástavba vpravo ve dvoře je přízemní, plochostropá. Zástavba vzadu ve dvoře, při ulici Dlouhé je přízemní. Rozvrh dispozice je dvoutraktový, přízemí je zaklenuto segmenty do eliptických pasů a zdí, v severní části dispozice je prostor, kde se čtyři eliptické pasy opírají do středního kamenného sloupku. Dům s gotickými sklepy, jeţ svědčí dvěma domům je nad terénem novostavba z pozdně barokního slohového období z 3. čtvrtiny 18. století, s intaktně zachovanými klenutými prostorami v přízemí. Na prospektu v Marianově Topografii před polovinou 17. století, je zakreslen jednopatrový objekt s loubím do náměstí o dvou klenebních polích, vytvořený spojením dvou domů. Pozdější úpravy od vystavění nového domu po dnešek nezasáhly do jeho historického organismu, jeţ by měl zůstat zachován. Objekt vzadu ve dvoře je z doby kolem či po polovině 19. století, zachycen na katastru v roce 1842 v půdorysném rozsahu z roku 1995 byl zbořen.

15 Šlikova památkový zájem Jednopatrový nároţní dům a hladkými průčelími. Jihozápadní je v patře sedmiosé, v přízemí zleva dva výkladce, hl. vstup, okno a vstup. Nad přízemím a pod okny 1. patra probíhá římsa. Okna v 1. patře, výkladce v přízemí a hl. vstup jsou zasazeny do ustupujících pravoúhlých rámců. Severozápadní průčelí je v patře tříosé, stejně řešené jako jihozápadní, v přízemí zleva jsou 2 výkladce a vstup do obchodu. Přízemí základní dispozici tvoří při pohledu z ulice Šlikovy hloubkový dvoutrakt v levé části dispozice, při čemţ při ulici Šlikově, tvoří plochostropý nároţní prostor, druhý trakt sousedící s domem č. 60 je zaklenut 3 plackami a jednou klenbou segmentovou. Za hl. vstupem z ulice Šlikovy je chodba při vstupu plochostropá, dále zaklenutá 2 klenbami segmentovými do travers, na konci chodby při obvodové zdi u sousedního čp. 60 je visuté smíšenočaré schodiště do 1. patra. Vpravo od chodby za hl. vstupem je základní dispozice přízemí tvořena nosnou zdí, kolmou k hl. průčelí do ul. Šlikovy, mezi níţ a chodbou za hl. vstupem je hloubkový trojtrakt. V prvním traktu je plochostropý prostor v mělkém 2. traktu je klenba segmentovaná s vrcholnicí rovnoběţnou s hl. průčelím do ulice Šlikovy a v 3. traktu jsou segmentové klenby do eliptických pasů kolmých k hl. průčelí. Vpravo od hloubkové zdi kolmé k hlavnímu průčelí je pak při ul. Šlikově jednopatrová část budovy, jeţ má v přízemí strop tvořen cihelnými klenbami segmentovými do travers, za touto částí dispozice je jen přízemní část objektu, jeţ má nad přízemím pultovou střechu se světlíkovým osvětlením. Suterén pod domem tvoří dva sklepy v 1. traktu. První při ulici Šlikově vlevo od hlav. vstupu směrem k nároţí je zaklenut valenou klenbou kamennou, polokruhovou s vrcholnicí rovnoběţnou s průčelím do ulice Šlikovy, druhý přístupný chodbou z výše popisovaného sklepa, odkud vede téţ v kolmém směru k hlav. průčelí chodba ke schodišti, je vpravo dispozice v uličním traktu a je zaklenut valenou klenbou polokruhovou s vrcholnicí rovnoběţnou s hlav. průčelím. Klenba má větší rozpětí neţ u sklepa vlevo dispozice. Patro objektu je plochostropé. Objekt se staršími sklepy je snad gotického původu, klasicistní přestavba domu se projevuje v přízemí, v části dispozice do náměstí při sousedním domě č. 60, kde je strop s plackovými klenbami. Na katastrální mapě z roku 1842 je ještě mezi domem č. 61 a 62, úzká nezastavěná parcela. Roku 1866 byl dům rozsáhle adaptován, neboť byl zasaţen velkým poţárem v tomto roce. 1. patro nově postaveno a vyměněny stropní konstrukce nad přízemím, spolu s částí zdiva v přízemí rovněţ zastavěná úzká parcela mezi 61 a 62 v části při ulici je vytvořeno jednopatrové křidélko, za ním byl dvorek. Přízemí i 1. patro upravováno opět r Původní jádro domu v přízemí obsahuje snad dosud fragmenty gotického zdiva.

16 18023/4-973 v zámeckém parku Volně stojící, zděná, omítaná jednopatrová budova na obdélném půdorysu s ústředním hranolovým nástavcem ve výši jednoho patra - altán - vlastně světlík osvětlující ústřední sál budovy, prostupující všemi patry. Průčelí budovy mají na všech stranách shodná řešení. Jsou pětioká se zdvojenými středními a krajními osami. Střední tři osy tvoří plochý risalit. Fasádu člení v risalitu 4 pilastry v přízemí bosované, v patře hladké a nároţní pilastry shodně řešené, nesoucí hlavní vysazenou profilovanou římsu s vlisem zdobeným triglify. Patro odděluje patrová a podokenní římsa. Stěny tříosého altánu člení lisenové rámce. Okna přízemí rámují ostění se zdůrazněnými svazkovými hlavními klenáky a klenáky uprostřed bočních stran. V nadpraţí rovné římsy. Okna patra i altánu rámují ostění s uchy a kapkami. V nadpraţí sdruţeného středního okna jsou pod rozštěpeným trojúhelným štítem motivy zavěšených šátků. Vstupní portál zaklenutý stlačeným obloukem rámuje ostění s uchy a kapkami doplněné motivy šátků a volut. Vstup uzavírají klasicistní dveře. Stavbu kryje valbová střecha, na altánu střecha stanová. Ústřední sál zámečku prostupující všemi patry má čtvercový půdorys. Rohy čtverce jsou aţ do výše patra okoseny (tvar oktogonu). V okosení vybrány niky, v jejichţ zadní stěně je vybrána další trojice nik. Nadpraţí nik člení štuková výzdoba. Okosené nároţí ukončují balkonky s kuţelkovým zábradlím. Sál je zastropen neckovou klenbou, pokrytou stejně jako stěny horního patra ilusivní malbou s mythologickým námětem. Klenby ostatních místností v přízemí i patře pokrývá bohatá štuková raně barokní ornamentika (ovocné festovy apod.). Raně barokní letohrádek postaven v letech pravděpodobně A. Leuthnerem.

17 41972/4-971 Karlovarská 303, 1706 j1 Jednolodní orientovaná stavba z lomového zdiva, neomítnutá. K lodi na obdélném půdoryse se pojí uţší a niţší čtvercový presbytář. Na nároţích stavby nakoso postavené opěrné pilíře. Stavba vně nečleněná, loď osvětlena 3 páry obdélníkových oken, presbytář má ve všech stěnách jedno obdélné okno se segmentovým záklenkem. Střecha nad lodí sedlová, nad presbytářem sedlová s valbou, krytina eternitová. Nad lodí vyrůstá z hřebenu střechy dřevěný sanktusník, ukončený šindelem kytou bání. Kostel je přístupný západním portálem a 2 portály v bočních zdech lodi, z nichţ severní (románský) má třikrát pravoúhle odstupněné kamenné ostění s profilovanou patkou a profilovanou římsou. Pilíře ostění jsou na hranách vyţlábnuty. Archivolta je 3x odstupněná, střední část archivolty zdobí oblouk. Zajímavým detailem by mohl být půlkruhový zazděný otvor na západním konci severní strany lodi odpovídající vstupu na tribunu. Interiér nečleněn, loď plochostropá, triumfální oblouk je směrem do lodi okosen, presbytář je zaklenut 1 polem křítové ţebrové klenby s kruhovým svorníkem. Ţebra jsou klínového profilu. Ve východní stěne presbytáře se nachází přístěnný sanktuář v podobě hrotitě zaklenuté niky. V západní části lodi trojkřídlá dřevěná kruchta, spočívající na 8 sloupech. Stavební vývoj kostelíka je zcela nejasný. Presbytář s udivující sílou obvodových zdí má ráz raně gotický a třeba ho i s klenbou zařadit asi do třetí čtvrti 13. věku. Tím se ovšem nevysvětlí základní síla obvodových zdí. Stejně nejasná je situace velké lodi, jejíţ portál je nesporně pozdně románský z doby okolo roku Ovšem jeho vztah k okolním zdím není vyjasněn. Portál byl vyspravován a dokonce podezdíván cihlami, takţe autenticita jeho umístění je sporná. Není pochyby o tom, ţe presbytář a loď navzájem vůbec hmotově neharmonují a ţe tato nemá rozhodně románské proporce. Za nynějšího stavu nelze o lodi kostela říci více. Její románský původ v celém rozsahu není rozhodně bezpečně prokázán.

18 10785/4-990 Klášterní 50/1, 80/1 k1 S budovou konventu spojená jednolodní stavba jezuitského typu na obdélném půdorysu, neorientovaná, s pravoúhle zakončeným presbytářem, na který na severní straně přímo navazuje západní křídlo klášterní budovy. Za závěrem u sakristie je odděleně situovaná vysoká hranolová věţ - zvonice - krytá oplechovanou cibulovou bání s lucernou. Ve stěnách věţe po jednom polokruhem zaklenutém okně v kamenném ostění, nároţí věţe zdobí iluzivní kvádrování, korunní římsa je profilovaná. Střecha kostela sedlová s vikýři typu "volské oko", je krytá pálenou krytinou, na severním konci hřebene střechy v minulosti umístěný sanktusník se nedochoval. Hlavní průčelí, orientované k jihu do trojúhelného prostranství před klášterem, je pětiosé, členěné vysokým lizénovým řádem. Přístup k hlavnímu vchodu do kostela je po kamenném schodišti z pískovcových stupňů. V ose průčelí obdélný vstupní portál v kamenném ostění s uchy a kapkami s roztrţeným segmentovým frontonem. V úrovni přízemí po stranách portálu ve zbývajících osách niky, v úrovni patra v ose segmentem zaklenuté poměrně rozměrné okno, po jeho stranách obdéná okna, na bocích niky. Bohatě profilovaná korunní římsa odděluje trojúhelný štít, lemovaný profilovanou korunní římsou, uvnit předělený průběţnou římsou na dvě části - ve spodní uprostřed segmentem zaklenuté rozměrné okno, na stranách po jedné nice. Ve vrcholu štítu oválné okno. Z bočních stěn kostela osvětlují segmentem zaklenutá rozměrná okna. Severovýchodním směrem od kostela Panny Marie je orientována pohřební kaple přístupná z kostela Panny Marie krytou chodbou, navazující na vstup v severní obvodové zdi hlavní lodi, dnes zazděný. Interiér kostela: prostor lodi je zaklenut valenou klenbou s třemi páry trojúhelných nestyčných výsečí, vybíhajících z mohutnách vnitřních pilířů. Presbitář je zaklenut stejnou klenbou jako loď kostela s jedním párem trojúhelných výsečí. Prostor lodi člení svazkové toskánské pilastry, nesoucí úseky kladí, mezi nimi jsou umístěny boční mělké kaple, nad kaplemi v úrovni kruchty jsou vloţeny spojené empory s rovnými poprsníky kuţelových zábradlí (nedochováno). Vítězný oblouk je zdůrazněn dvojicemi pilastrů, nesoucími zdvojený půlkruhový oblouk. Prostor presbytáře se otvírá vysokou arkádou do dvou protilehlých kaplí, jejichţ stěny člení průběţné podokenní římsy a mělké niky. Kaple sv. Antonína Paduánského, situovaná při dnes nedochované kazatelně (na východní straně lodi) má oblouk arkády zdoben štukovou květinovou rozvilinou, doplněnou medailonky a postavičkami puttiů. Na jiţní straně lodi nad hlavním vstupem do kostela dvoupodlaţní kruchta: hroní patro zděné se zděným plným zábradlím, podkruchtí zaklenuto valeně se stýkajícími se lunetami, spodní patro vloţeno jako dřevěná konstrukce na sloupcích s kazetovým stropem. Pod lodí kostela situovaná krypta.

19 10785/4-990 Staroměstská 52, 80/1 k5 Kaple Panny Marie Einsiedelnské je situována v jihozápadní části klášterního areálu, vlevo od kostela Zvěstování Panny Marie. Zděná neorientovaná stavba na obdélném půdorysu s odsazeným pravoúhlým závěrem, krytá nízkou sedlovou střechou, s monumentálním přístupovým schodištěm, vycházejícím z prostoru před kostelem. Kaple má bohatě architektonicky pojednané východní vstupní průčelí. Fasády kaple člení pilastry, spočívající na vysokých soklech, zdobených vpadlými výplněmi. Pilastry nesou zalamující se kladí, na jehoţ římse je osazena kuţelová balustráda, krycí střechu. V bočních stěnách dvojice oken s půlkruhovými záklenky v plochých stuhových šambránách s uchy, doplněná profilovanou nadokenní římsou. Vstupní průčelí člení nároţní pilastry a dvojice představených sloupů na tři pole, ukončená rovněţ zalamujícím se kladím se zubořezem. Obě boční pole vyplňují rámy s plastickými festony, mezi nimiţ jsou v profilovaném rámu zasazeny štukové reliéfy Zvěstování Panny Marie a narození Jeţíše Krista. Střední pole zabírá pravoúhlý kamenný portál, vloţený mezi dva kanelované pilastry nesoucí rozlomený trojúhelný tympanon s aliančním znakem markrabat bádenských a vévodů saskolauerburských, přidrţovaný dvěma andílky. Pod znakem je umístěna akantová kartuš s pamětními nápisem. V nadpraţí obdélný rám, lemovaný plastickými rozvilinami, nad ním ve vylsu reliéfní kartuš s nápisem: CAPELLA B.M.V. EINSIDLENSIS. Nad hlavní římsou je vztyčen štít, členěný pilastry s předloţenými karyatidami, které nesou rozlomený segmentový tympanon s plastikou Panny Marie. Na bocích štítu jsou osazeny plastiky sv. Benedikta a sv. Maura, uprostřed štítu je umístěn kamenný reliéf Smrt Panny Marie. Interiér zaklenut valeně, v ose mělká nika se sochou tzv. 4erné madony (kopie), krytá bohatě zdobenou kovanou mříţí (kopie). Interiér bez jakékoliv další výzdoby, pouze iluzivní malba stěn imitující červený mramor. Ke kapli vedoucí schodiště s pískovcovými stupni je chráněné plnými zábradlími s profilovanými krycími deskami. Prostor před kaplí vymezen obnovenou kuţelkovou balustrádou, na krycích deskách osazeny čtyři kamenné koule. V prostoru za kaplí tarasní zídka.

20 10785/4-990 Staroměstská 53 k6 Kaple sv. Floriána je situována v jiţní části klášterního areálu, proti kostelu Zvěstování Panny Marie. Samostatně stojící zděná stavba na čtvercovém půdorysu s okosenými nároţími, neorientovaná, krytá oplechovanou kopulí s lucernou na vrcholu, obsahující původně ještě dvě malé věţičky nad vstupním průčelím. V lucerně čtveřice útlých polokruhem zaklenutých okének v lizénových rámech. Stavbu člení nároţní svazkové pilastry s profilovanými hlavicemi, nesoucí kladí, nad ním profilovaná korunní římsa. V okosených nároţích jsou obdélné propadlé výplně opatřené nikou. Stěny kaple člení lizénové rámy, ve východním průčelí a na bocích kaple po jednom termálním okně v ploché stuhové šambráně s čabrakami. Vstupní portál na východní straně - segmentem zaklenutý vchod v kamenném ostění s výraznou supraportou, nesenou dvojicí konzolek. V supraportě plastická kartuš ve tvaru srdce s datací 1691, lemovaná rozvilinami. Nad portálem umístěn letopočet (datum moţné opravy). Za kaplí ve svahu obnovená kamenná nízká tarasní zídka. Interiér člení při zkosených nároţních umístěné zdvojené pilastry s představenými dvojicemi polosloupů s kompozitními hlavicemi, nesoucí zalamující se úseky kladí zdobené štukovými rozvilinami. Plochy pilířů člení niky s vloţenými štukovými mušlemi, nad nimi jsou štukové znakové kartuše. Plochy stěn mezi nároţími člení vysoké mělké niky. Nad vstupem umístěna bohatě zdobená kartuš se znakem města Ostrova. Římsou oddělena kopule je vyplněna freskou, znázorňující Vradění betlémských dětíz r od p.manniho (dle knihy od Jana Urbana : Ostrov), v lucerně je motiv Nejsvětější Trojice. Původní interiér opraven v druhé polovině 19. století po zrušení sýpky a razantněji upraven v roce 1933 zřízeným památníku obětem I. Světové války.