KATECHISMUS KATOLICKÉHO NÁBOŽENSTVÍ

Transkript

1 KATECHISMUS KATOLICKÉHO NÁBOŽENSTVÍ Th Dr Frntišek Tomášek 1955 ČESKÁ KATOLICKÁ CHARITA

2 KNIHA POSVÁTNÁ KATEOHISMUS ktolického náboženstí je knih posátná ponědž nám podáá prdy Boží Proto je přijímáme s írou božskou neboli ndpřirozenou To znmená: S pomocí Boží přijímáme 8 nejpenější jistotou šechno co Bůh oznámil neboli zjeil čemu nás učí jeho Oírke jko prdám od Boh zjeeným I tomu peně ěříme co nemůžeme poznt z osobní zkušenosti nebo pochopit sým rozumem protože ty prdy máme od Boh Božskou ndpřirozenou íru si nemůže nikdo dát sám Je to eliký dr neboli milost od Boh Tento dr božské ndpřirozené íry jsme dostli s milostí posěcujíc:í Máme zň děkot tké se modlit o to bychom si jej ždy zcholi upeňoli rozmnožoli Proto s modlitbou 8 touto božskou ndpřirozenou írou ber do ruky tuto knihu Ktechismus ktolického náboženstí není k tomu bys prdy Boží jen poznál Je hlně k tomu bys jim ndpřirozenou írou rdostně ěřil podle nich se řídil e sém denním žiotě podle nich oprdu žil K tomu ošem zse potřebuješ Boží pomoci Proto GuM Duté: Poslední ečeře Pá1l<l zčínej ukončuj četbu ktechismu ždy rnodtlitbou 5

3 1 NÁŠ V1I1ČNÝ CíL: NEBE ČÁST PRVNí 1 K čemu jsme n sětě? ne' 2 Čím sloužíme Bohu? PO:ějU!ír;e;:;:: :6:íž 2 BOm PRAVDY prdy Bož í 2 žijeme milosti mys!i se! Ne nikoh kdo by ždy upřímně mohl rohl?o t "Jsem tk sťsten? ze mi už nic k znd! l bychom zd n sětě neulpěli nechybí" Bůh t jen n ži otě P ny brz b'ychom yshli tké n ěčný ž:ot po smrti n sů' cny : J Cll S y ugustm o tom nps l: "Stořil jsi nás 130 e ne okojne Je s dce n e dok : <;?d nespočine Tobě l ( í prz n Jezz s o nse m cíli? P'n Jez rll o nseru ecnem cíli: "Co pros pěje čloěku i kdyby cely se zlsk l le ztrtil žiot (ěčný)?" (M t "HledeJte tedy nejpre králostí Boží h spr ' edlnost osttní šechno bud e ám přidáno!" (Mt g VĚR V P RAVDY Božl n sětě bychorn sloužili Boh u po smrti 8e dostli do J3 6 ) ěčném 16 26)' _ OZké!t J;l > yy " ' Vž si této knihy Chce být tým do: b ým pi'itelem fidcem n cestě žl otem Pfemýšlej čto o tom co t r dfisledně podle toho žil T k s st e sným nejen Jednou n ěčnosti le už zde n sětě neboť oštol s el "T ě {dož milují Boh npomáhá k dbrému'p (Řím šechno JeŽili r sloo B07J slyší zcbo jí>' ; f \ 8 l:: 2 '(LW{' 11 ZJEVENí Boží 3 Kdo nás učí prdám Božím? Prdám božím nás učí Círke ktolická 4 V čem jsou obsženy prdy Boží? Prdy Boží jsou obsženy Písmě stém ústním podáni poštolů 5 Co je Písmo sté? Písmo sté je sbírk knih které byly sepsány z nuknuti Duch stého uznány od Círke z sloo Boží 6 Co je ústní podání poštolů? stní podání poštolů jsou prdy Boží které poštoloé kázli le nenpsli OUcně sto se modlíej 7 V které modlitbě jsou stručně obsženy prdy Boží? Prdy Boží jsou stručně obsženy modlitbě "Vě'řím Boh" ekl: "Blhoslení kteř í 8 Které jsou prdy BoŽÍ zákldní? Prdy Boží zákldní jsou: 1 Bůh je jeden 2 Bůh j e nejýš spredliý 3 Bůh je e třech osobách 4 Bůh Syn se stl čzoěkernj by nás sou smrt'í n kříži ykoupil n ěky spsil 5 Duše lidská je nesmrtelná 6 Milosti Boží je Jr spáse neyhnutelně pot1eb Pismu stému říkáme tké bible Písmo smté neboli bible Je to z řeckého slo "biblos" česky to znmená "knih" Písmu stému se dáá toto jméno proto že ono ze šech knih nejíce zsluhuje názu knih neboť je to knih nejcennější je to oprdu knih knih Duch stý tk pomáhl pistelům bible že je k tomu pozbu zol by psli jejich rozum osěcol by ěděli co mjí psát tk je při psní stále edl; by npsli bez omylu prdy o kte 6 bys 7

4 e rých Bůh chtěl by byly ěrně lidem zjeeny Tto stálá pomoc Duch stého při sepisoán í bible s jmenuje biblická inspirce Knihy Strého Zákon Písmo sté neboli bibli dělíme n knihy Strého Noého Zákon Strý Zákon obshuje prdy které Bůh oznmol neboli zjeol skrze ptrirchy proroky Ptrirch neboli protec šech lidí je Adm Ptrirchoé neboli protc i národ izrelského který byl yolen k uchoáání zjee ných prd jsou: Abrhm Izák Jkub neboli Izrel Proroci byli stí mužoé kteří lidem oznmoli to co jim Bůh uložil Z nuk nutí Božího tké předpoídli o Vykupiteli Velcí proroci jsou: Iziáš Jeremiáš Ezechiel Dniel Menší proroci jsou: Oseáš Jool Amos Abdiáš Jonáš Micheáš Nhum Hb1mk Sofoniáš Aggeus Zchriáš Mlch'áš Posledním prorokem zároeň předchúdcem Páně je stý Jn Křtitel Strý Zákon má celkem 45 knih (21 děje pisných 7 n učných 17 prorockých) Byly n ps ány ětšinou jzykem hebrejským Knihy Noého Zákon Noý Zákon obshuje prdy které Bůh oznmol neboli zjeol skrze Ježíše Krist jeho poštoly Tyto prdy sěřil P n Ježíš sé Círki by je neporušené zcho ál šechny lidi jim učil Noý Zákon má celkem 27 knih (4 enge1: Slm tky poštolské 21 listů neboli epištol 1 knihu prorockou Apolmlypsu neboli Zjeení s Jn) Slwro šechny byly npsány jzykem řeckým Nejdůležitější knihy Noého Zákon jsou čtyři engeli Npsli je: s Mtouš s Mrek s Lukáš s Jl'U1 Proto jim řílcáme engelisté Popisují žiot učení utr pení osle ní Pán Ježíše Úryky z ngelií z epištol (nebo z knih Strého Zákon) se čtou e mši sté tké před kázáním Těmto úrykům říkáme per]wpy Máte dom Písmo sté? V kždé ktolické rodině má bý t Písmo sté lespoň Noého Zákon Ktolíkům je šk dooleno číst jen tkoé PÍemo sté které je s ysětlikmi se schál ním cír kením Nšemu národu přinesli Písmo sté jzyku slonském poštolé Slonů s Cyril s Metodě j Hlní příběhy z Písm stého jsou kniz "Biblické dějiny" Ústní podání poštolů neboli trdice Pán Ježíš poštolům nenřídil by jeho učení npsli n ýbrž by je ústně dále hlásli Proto j:m řekl: "Jděte tedy učte šechny národy " (Mt 28 19) Kdyby poštolé učení Páně jen npsli nebyli by je tk rychle rozšířili ždyť tehdy bylo málo [dí znlých čtení Apoštolé ět šin ou jen!tázli Bloudil by e íře kdo by myslil dostčí ěřit jen tomu co je obmženo Pjsmě stém Prdy které poštoloé kázli le nenpsli byly npsány od jiných sp isotelů jsou s pomocí Duch stého neporušeně zchoáány Církí k e e e že " () oli e ústní podáni poštolů neb tolickou Těmto prdám řikám trdice é d Z nich poznááš co mm dě lt Poděkuj Bohu z to že z jeil ;:0: děčn ost? Tím že budeš Písmo k n pro sou spásu Ci pom oci Boží ždy itt žebudeš s lická n s l fočproč pod le sté sponnoýuzco Bflh kto e k mu učí Cir k terý obshuj ZjV l esou h r n pe ně ěřit!lem V tom i bu us hism c e kt t á pem e tolti dflsled ně tké žitbožih Jtl tk z ústniho podáni po!l ho é t zjeených prdčitáej pros Bo Y ti pti tom pomáhl pozorně něm 3 KDO JE BůH 9 Z čeho poznáámet že Ze Je je Bůh? u pozn'áme: Y'ho em Boz'/ ého zje 3 zláště z ndpřirozen 10 Kdo je BlTh? y: esmíru náš Otec nebesk Buh J;e Pán celého sět i se yt'' 1'; Z toho ze me ne o 8e l'h e / 't md' z me n poz Z 'e Bůh á m ID1r ee t cely pob Yd' ho stitele se nemťje udělt!'lmo Dům má sé ě osttních těles e eemlru zem bu h d Z seho Stoz:ele '2 í zemi osttním smo o se e t do pohybu Nš 3 Ze zniku Nic se ' Bůh í ouc h mo se tv yl sum e es míru dl pohyb inout lstni srlo y ůže nem se oty hm e ;;" Zlot n zemi Z ne"l 'Y"'t r prní lidi stořil žiá bytost Proto prní rostľ ny P! l rozmnozot 4 d 1 ákony jk ce mll dle l' e nemuze Ze _ :n!jt;:eř:;t ;IN: i 'B ' B" \VLlrce prir y emm OZIm sět celý esmír přirozeným zje Kždý čloěk p okud ud sědomí " k7s Ze Je Buh poznm z ten mu prí co hls í itfu otupělý hřch:r;t : ; ě nás ten hln chálí obrého n o c? říkáme sědomi; e yčit"': n ám to Tomu hleuri t 'nit Sědoml Konmel1 neco zl' 1 lij e m m Je noem e Sědomí jsme si smi! ' '" nám mohl dát jen náš stořitel Buh : Cele Jeeníd?bre Z o Buh Je " nedh _ ' uz z e en Bozn ooznááme z ndpřirozeného J ;; Jcl:oěé e PíEté 'Slrého i Noyého ZkonY:! h Je pecu ns o prují o tom jk Bůh d'prlrozenym " n štolů je pro ns spásypísmo té ústní podání po zjeením Božím 1 e smll'u Bůh jkožto Pán celeho sět Kdo je Bůh? _ " ' V' m nej 9 _

5 dok?t;lejší rozu"m nejdokonlejší sobodnou ůli Těl nemá je puny duch o:sem duch nejdokonlejší To znmená že není n hm eho" co b se mohlo smysly postřehnout Proto jej nemic? ncmuzeme ldet sym OClm "Po šech dny sého žiot měj n pměti Boh ruj se b s nlkd nesolil k hnchu neznbl přikázání Hospodin nšeho BOh' np';" mml To)!áš sého syn (lob 4 6) I ty po šechny dny sého žiot mě' n pmět: Bh neboť Jen o e tl'lj njyšši Pán On tě bude jednou Soudit zemřes roto tom nejwe záleži by on byl s tebou spokojen Může byt tbou spokojen dnes? Kždý ečer než ulehneš Ir odpočinku roz pom:nej se zd mohl být Bl'lh toho dne s tebou spokojen lituj sých chyb hhců z lsky k němu umiň si čem se chceš n druhý den s jeho pomoci polepšit L 4 JAKý JE BŮH 11 Co znmená: Bůh je ěčný? Bůh je ěčný znmená: Bůh ždy byl je bude 12 Co znmená: Bůll je šudypřítomný? tj: Vzpomínej čsto jk mocný elký je Bfih jk ty jsi neptrný Pokorně se před ním skloň modli se: "Já jsem ubožák chuďs Bože n pomoc mi přispěj" (2:lm 69 6) Blh je šudypřít01nný znmená: Bůh je šudy 13 Co znmená: Bůh je šeědoucí? je Blh je šeědoucí znmená: Bůh i šechno co bylo co co bude zná i 'nše nejtjnější myšlenky 14 Co znmená: Bůh je šemohoucí? Bůh je šemohoucí znmená: Bůh může šechno co chce Bůh je ný Předst si mlého ptáčk kte ý by mě ; y Í být k dlouho z HZ by odnesl e sém zobáčku po drobném zrníčku se chy lkoh Trlo by t emi elmi dlouho le přece byl by s tím Je?nOl ho: Buh Je sk In?0hem déle Vždy byl je bude Buh Je eny My Jsme zde zdy nebyli Jednou jsme zčli být proto l nedo y ed me pochopit jk je to dloullo co trá ěčně JSI y Bože! Ji{ ehky ecny Byůh je!ud!!pří o'!!mý Bůh je e šem šechno je Bohu presto Buh Je etsl nez sechno! "Km mohu zjít před tým dche:n!leb? km utci př d tv0t; táří?" (Zlm 138 7) Po nedž Bu Je sudy: Je tke V tobe práě tobě je ti nejblíže P:oto kdyz se chces emu modlit nemusíš ho dleko hledt uh :nem dleko od kzdeho z nás Neboť něm ž:jeme dýcháme 1 trme" (Sk p ) Njkde nejsi zcel sám nikde nejsi 10 nikdy opuštěn I kdyby tě šichni lidé opustili Bůh tě neopustínebojí m smrti údolím jest projíti mi když On je s tebou šude "I ) 4 22 (Žlm " jsi mnou se ty neboť se zlého milosti Zláštním způsobem je Bůh přítomen duši která je Syn Boží en přítom je í oltářn ti sátos posěcující V nejsětější tk Bůh en přítom je nebi V tělem lidským ným osle i se sým i šťstn že stí ptříce n něho jsou neýsloně jsi sám proto Bůh je šeědoucí Kdyby ti někdy npdlo že je zde idí Bůh sám m "Nejse si: eň zpom chceš co můžeš dělt o idí?" šechn který šechno! Jk bych mohl hřešit před Bohem e myslím si co Ví sětě n děje se co o Bůh í dopodrobn šechn bude co Ví í nejlepš nás pro je co ujeme potřeb čeho e čeho si přejem předpoěděl noho skrze proroky Nikdy se ničem nemýlí nic nezpomíná oucnost zláště Bůh je šemohoucí Bůh ukzuje sou šemoh zázrky tím že šechno stořil udržuje řídí tké tím že činítm říká: se Proto 37) 1 (Luk "U Boh není nic nemožného!' uje" uzdr Bůh "Lékř léčí le 5 BůH NEJVÝŠ SPRAVEDLJ:Vf DOBROTIVÝ A MILOSRDNÝ' 15 Co znmená: Bůh je nejýš spredliý? Bůh je nejýš spredliý znmená: Bůh šechno ňuje šechno zlé trestá dobré odmě 16 Co znmená: Bůh je nejýš dobrotiý? Bůh je nejýš dobrotiý znmená: Bůh pečuje otcosky o sé tory šechno dobré máme od něho 17 Co znmená: Bůh je nejýš milosrdný? Bůh je nejýš milosrdný znmená: Bůh odpouští hříchy kždému kdo jich kjícně lit uje Bůh je nejýš sptedliý Búh nemusí odměnit n:o porť?s} hned n sětě ponědž nikdo neujde jeho soudu n ecnostl Rlk se: "Mlýny Boží melou pomlu le jistě Bůh neyplácí kždou sobotu le nikomu dlužen nezůstáá" Hříšníkům se ede n sětě leckdy dobře zdjí se býti šťstni Proč? Protože Bůh je nejýš spredliý le i šeědoucí On í 11

6 dobře kdo setrá hříchu zemře bez pokání e sých hříších Ponědž nemůže tkoého čloěk odměnit nebi z jeho dobré skutky které přece i zlý tu tm žiotě ykonl proto tím hojněji jej odměňuje již zde n zemi Ale o tkoém štěstí stý Augustin řekl: "Jk hrozné je štěstí hříšník!" A dodáá prosebně: "Zde n sětě mne Pne řež bij pl jk chceš le tm n ěčnosti mne ušetři" Nedej se proto mýlit zdánliým štěstím některých hříšníků zde n sětě Kromě toho pmtujme n to že n štěstí pozemském mnoho nezáleží ponědž zde n sětě trá šechno jen krátce Nejíce záleží n tom jké to bude po smrti n ěčnosti neboť tm to trá bez konce ěčně! Bůh je nejýš dobrotiý Bůh odíá "lilie polní" žií "ptáky nebeské" (Mt ) Oč íce pečuje o blho nše! Děkuješ z šechno modlitbou kždé ráno ečer před jídlem po jídle? Jdeš mu poděkot kždou neděli zsěcený sátek zbožnou účsti n mši sté? Bůh je nejýš milosrdný Smilol se po hříchu protném: "Tk Bůh milol sět že dl sého jednorozeného Syn by nikdo kdo něho ěří nezhynul nýbrž měl žiot ěčný" (Jn 3 16) čeká tké n obrácení hříšník: "Nechci smrti bezbožného le by se obrátil od sé cesty ži by!" (Ezech 33 11) DZí lstnosti Boží Bůh je nejýš moudrý ponědž pořádá šechno tk že ždycky doshuje sých nejsětějších úmyslů Bůh je nejýš stý ponědž je nprosto dokonlý miluje jen dobro je znešený budí nás úctu "Stý stý stý jest Hospodin Bůh zástupů" (Iz 6 3) Bůh je nejýš prdomluný ěrný protože še co mluí je prd še co slíbí čím hrozí _ splňuje Jk dokonlý je Bh! Hled' se mu co nejíce podobt i ty! V čem se musiš ještě polepšit by ses mu íce podobl? Buďte tedy dokonlí jk dokonlý jest i :iš Otef: nebeský" (Mt 5 48) 6 BŮH JE TROJJEDL"NÝ 18 V kolik osobách je Bůh? Bl''th je 'e třech osobách Tři božské osoby jsou: Otec7 Syn Duch stý 19 Zč dělmjeme jednotliým božským osobám? Jednotliým božs7cým osobám děknjerne z to že Bůh Otec nás st1jořiz) Bůh Syn ná8 yk(mpiz Duch 8'1)utý nás p08ětil Kterým společným jménem nzýáme tři božské osoby? Tři božské' osoby nzýáme společným jménem trojjediný Bůh nebo nejsětější Trojice Odkud se doídáme o třech božských osobách? Z P:sm s; tého N příkld po křtu Páně zjeil se Duch t y podobe h9luice zzněl hls nebeského Otce: "Tento je muj mlly Syn nemz se mi zlíbilo" (Mt 3 17) Než stoupil Pán Ježí r:ebesll:' ekl křtete Je e Jmenu poštolům: "Jděte tedy učte šechny nrody Otce i Syn i Duch stého" (Mt ) Tjemstí íry Otec nebeský je Bůh Syn Boí je Bůh puh stý je Bůh Jsou to tři rozličné osoby kždá z ruch Je r:ry B!lli přece je Bůh toliko jediný Tto pr se ne pochoplt l dsl:y : rozumem Peně šk této prde enme p sám Syn Boží který se stl čloěkem Jezls Knst I p:rod; jsou různá tjemstí N příkld kdo doede pochopit cje ZlVOt: Učenci uměle sestrojili zrnko obilné ono prece nezkhcilo Proc nezklíčilo? Onomu zinku chyběl klíčiá síl žiot A odobně jsou ještě jiná tjemstí )říroě J š!ě :ětš tjemst':í JSou e J tjemstlm Je Jkym zpusobem Je sté íře A z nich nejetsnn jediný Bůh e třech osobách Sátek nejsětější Trojice j p neděli po hod BožÍ311 sto: dušním Tímto sátkem konči u ns dob pro elikonocm sté přijímání " Znmení stého kříže Tímto znmením yznme VIru Boh trojjed:ného doolááme e jeho pon:oi Je o?dlitb sice krátká le elmi účhmá UdelcJ proto zbozne sty krlz hned ráno když stááš ečer když uléháš před prcí po práci p? kušeí nebezpečí Zlášť účinné je znmení stého kříže se cenou odou Mtk dělá křížek n čele sému dítěti dokud se ještě neumí modlit smo I poěji mu odiče ějí křížek n če! zláště když se ponejpr chystá k ste zpoedl k semu prl jímání když se s nimi ločí l?řed ochodem z?mo pred snt sloy: "PozehneJ doprozejl kem hodinu smrti Se pozehnnl optruj tě od šeho zlého šemohoucí milosrdný Bůh Otec Syn Duch stý Amen" V kždém křesťnském příbyt}tu n čelném místě má být zěšen posěcený kříž Je to postny znk nší íry děčná zpomínk n to že n kříži umřel z nás Pán JeŽÍš *' Čstěji poděkuj Bohu otci z to že tě sto!i! Boh ynu z t? e tě yy koupil Bohu Duchu stému z to že tě posetll Vděcne se modhej: "Sl Otci i Synu i Duchu stému jkož byl n počátku i nyni ždycky ž n ěky ěktl Amen" " 13

7 7 BůH svět STVO:ŘIL UDR2;UJE A RtDI 21 K čemu stořil Bůh sět? Bůh stořil 8ět ke sé cti sláě k nší spáse 22 Co znmená: Bůh udržuje sět? B{ih udržuje sět znmená: Bůh působí sou šemohoucností že celý sět i kždý jednotuý t'l)or trá tk dlouho dokud Bůh chce 23 Co znmená: Bůh řídí sět? Bůh řídí sět znmená: Všechno řídí Bůh nic 8e neděje bez jeho t'ue nebo dopuštění 24 Proč dopouští Bůh i bříchy? Bůh dopouští i hříchy protože nechce bráti čloěku sobodnou ůli následky hříchu umí obrcet k dobrému 25 Co prí Písmo sté o řízení Božím? O řízení Božím prí Písmo sté: )}Těm kdož milují Boh šechno npomáhá k dobrému" (Řím 8 28) Bůh sět celý esmír stořil Bohu říkáme "Stořitel nebe země" protože šechno stořil Sloo "stořil" znmená: Učinil z ničeho Jen chtěl stlo se Tk ěříme podle zjeení Božího V Písmě stém se prí že Bůh sět stořil šesti dnech To šk neznmená že by celý sět byl stořen z těchto šest dnů podle nšeho počítání čsu Učenci se domníjí že biblický "den" (hebrejsky "jm") může zde znment dobu elmi dlouhou i několik milionů let "Jeden den je u Pán jko tisíc let tisíc let jko jeden den" (II Petr 3 6) Všechno mimo Boh jmenuje se dohromdy torsto esmír nebo celý sět i Zde n sětě nikdy nedoedeš dobře pochopit proč to nebo ono Btlh n tebe esl nebo dopustil Vždy šk pmtuj že on je ttlj nejlepši otec který tě oprdu tk miluje jko nikdo U3: sětě chce jen toje dobro chce bys byl s ním šťdsten po celou ěčnost Rozumně tedy jednáš když se modlíš ode zdně: "Buď ůle tá jko nebi tl i zemi" l 8 n BUĎ VůLE TVÁ 26 K čemu Bůh sesílá utrpení? Bůh sesílá utrpení by hříšné potrestl npr'il dobré pk zdokonlil nebi íce oblžil Proč se máme odezdt do ůle Boží? Máme se odezdt do ule Boží protože Bůh při šem zmýšlí jen nše dobro Cest utrpem ede 7ce spse Sm Buh ti pri: "Coz se muze zpomenouti mtk nd sým dítětem? A byť on se zpomněl já se nezpomenu nd tebou" (Iz 49 14) \I< Je moudré mit ždy elkou důěru Boží prozřetelnost je nerozumné hříšné promlout proti Božimu řízení I tehd? ě Bůh miluje dyž tebe dopustí utrpení nemoc bolest On to1u rozuml ler:e než y Vl proc omu : nezbránil Když něho oprdu ěrlš doufáš JeJ miluješ šechno tj n konec obrátí k dobrému Ve chi1ích bolu řekni odezdně s trpěliým Jobem: Pán Bťth dl Pán Bťth zl jk se Pánu Bohu líbilo tk se st o budiž jméno eho pocháleno Když jsme přijímli obré ěci z ruky Božl proč bychom nepřijim i i zlé?" Co sešle Bfih nes hch ád ptej e co chce od tebe Bťlh nemíní tě sužot on křižem odí do nebe j l r s 9 AND:ffiL 28 Jk se b: nám chojí stí ndělé? Stí ndělé se k nám chojí přátelsky: Ochrňují nás n duši i n těle pozbuzují nás k dobrému prosí z nás u Boh 29 Jk se k nám chojí duchoé zlí? Duchoé zlí se k nám chojí nepřátelsky: POkoušejí nás ke hříchu hledí nám uškodit n zdrí n mjetku Kdo jsou ndělé? dělé js0l!; pouzí duc oé k ří m í rozu A;l t sobodnou ůli le tel nem]i Kdyz Buh storll nely?y}i zpru stí přirozeně blžení Bůh je stořil ke sé cti sle! k jejich blženosti k nší ochrně Byli stí to znn;en: B!l obdřeni milostí posěcující Měli si ji zchot tk Sl zslouzl! nebe Byli přirozeně blženi to znmená: Nic jim nechybělo by íc než spokojeni Všichni ndělé šk nezůstli stí blzem Někteří z nich se dopustili těžkého hříchu tím že pšněl: T ztrtili milost posěcující Bůh je zrhl do pek R1kme JIm zl duchoé Vůdce pdlých ndělů se jmenuje LUCIfer VelmI mnozl ndělé zůstli šk stí Bůh je z to odměnil ěčnou blžeností nebi Stých ndělů je nesčíslně mnoho Mluíme o deíti sborec nebolí kůrech ndělů Jsou to: Andělé Archndělé Síly MocnostI Pnst ' Knížect Trůnoé Cherubíni Serfíni (Efes 1 21; Kolos 1 16) Z'rchndělů se uádějí jménem: Rfel Gbriel Michel jkožto "kníže ojsk nebeského" ítězný bojoník _ 15

8 proti zlým duchům (Zje 12 79) Co íš o zjeení ndělů z Biblických dějin? Jk se ndělé yobrzují? Andělé strážní Sloo "nděl" znmená posel Bůh posílá n děly by nám pomáhli k spáse "Andělům sým o tobě přikázl by tě chránili n šech cestách tých" (Z1m 90 11) Anděl strážného dl Bůh kždému čloěku To si děčně připomínáme e sátek Andělů strážných 2 říjn Denně jej zýej modrtbou poslouchej jeho hlsu Npomenutí nděl strážného říkáme "nuknutí" Budešli dbát nuknutí sého nděl strážného poznáš jeho ochrnu n duši i n těle Měj k němu úctu pro jeho blízkost Chrň se dělt něco hříšného jeho přítomnosti neboť je stále šude s tebou Zlí duchoé Jsou to nepřátelé Boží tké nepřátelé nši Stý poštol Petr nás ruje: "Bud'te střízlií bděte neboť áš pro tiník ďábel obchází jko le řoucí hledá koho by pohltil Jemu odpírejte silní e íře" (I Petr 5 89) Zlý duch hledí nám uškodit předeším n duši to nukáním šptných myšlenek žádostí Joboi z dopuštění Božího zn:čil šechno jmění způsobil smrt jeho dětí jej smého rnil nemocí V někom se zlý duch i usídlil T koý čloěk je posedlý zl'ffi duchem V engeliu čteme jk Pán Ježíš ymítl z některých lidí zlé duchy >II< Denně pl'os sého nděl strážného o jeho ptimluu u Boh jeho ochrnu Hleď by ses mu co nejíce podobl: Měj srdce ždy zbožilé čisté k osttním lidem buď ždy lídný šem pomáhej k dobrému Nikdy se nepodobej du cht'lm zlým že bys žil e hřichu jiným dál šptný příkld nebo jiné dokonce přímo sáděl ke hříchu Buď jiným ždy jkoby iditelným ndělem strážným! BoZI 10 JSEM CLOVĚK OBRAZ 30 Z čeho se skládá čloěk? Oloěk se skládá z těl z duše 31 (Jím se duše lidská podobá Bohu? Duše lidská se podobá Bohu tím že má rozum sobodnou uli že je nesmrtelná 32 Co řeld Pán Ježíš o nesmrtelnosti lidské duše? O nesmrtelnosti lidské duše řekl Pán Ježíš: ;Nebojte se těch kteří zbíjejí tězo duši šk zbíti nemohou" (Mt 1028) Prní lidé Z Písm stého íme že prní 1id byli d že ob je stořil Bůh že se jmenoli Adm E že bydleli ráji " 16 Cloěk není nikdy zcel uspokojen když ukoj1 jen sé tělo čloěk touží ještě po něčem yšším "Pro yšší ěci jsem stořen" zní nitru kždého přemýš lejícího čloěk neboť čloěk má sobě něcůi co je mnohem íc než pouhá ožiená hmot jko u zířete má nesmrtelnou duši Duši ěřícího nemůže šk plně uspokojit ni ěd ni filosofie ni umění ni technický pokrok ni cokoli jiného podobného Tu může plně uspokojit jen Bfih Děkuj Bohu z to že tě učinil k sému obrzu čloěkem s nesmrtelnou duši s rozumem sobodnou flu že ti dl milost posěcujíci kterou se jemu podobáš nej ice Tuto sou nejkrásnější podobu s Bohem milost posěcující si ždy zchoej! 11 PRVNí LID:ffi A JEJICH PÁD DO OTROcrVí HŘíCHU 33 Jcí byli prní lidé V ráji? Prní lidé ráji byli stí blžení tělesně nesmttelní 34 úím zhřešili prní lidé ráji? Prní lidé ráji zhřešili tím že neposlechli Boh jedli ooce se stromu zpoězeného 35 Jcí už nebyli prní lidé po hříchu protném? Po hříchu protném pr ní lidé už nebyli stí ni blžení ni tělesně nesmrtelní 36 Co dědí lmždý čloě!{ po Admoi? Kždý čloěk dědí po Admo l'i hřích 8 náklonností ke zlému utrpení smrt 37 Co bylo nejhorším následkem dědičného hříchu? Nejhorším následkem dědičného hříchu bylo že se žádný čloěk nemohl dostt do nebe Prní lidé ráji Byli stí to znmená: Dostli milost po sěcující jko stební roucho pro nebe tkže měli práo n nebe Byli blžení to znmená: Měli še co potřeboli k pozemskému lidskému štěstí k tomu bystrý rozum ůli nkloněnou k dobrému Nepodléhli nemocem neznli žádné utrpení Byli tělesně ne smrtelní to zllrr2ená: Nejenže nic netrpěli le neměli ni zemnt měli jednou s duší i s osleným tělem přijít do nebe To byly elké dry Boží Nejz:icnějším drem byl milost posěcující Milost posěcující šechny osttní dry měli prní lidé uchot pro sebe i pro nás sé potomky Bůh dl jim přikázání by ukázli sou oddnost poslušnost mohli zsloužit ner;e pro sebe i pro nás 2 Ktechismus 17

9 protný hřích Prní lidé šk byli sedeni zlým duchem přikázání Boží přestoupili Tím zhřešili promrnili šechny tyto dry pro sebe i pro nás Touto neposlušností ukázli prní lidé že nechtějí uznát Boh z sého nejyššího Pán že mu neěří Byl to proto hřích těžký Nikdo nemůže požot hřích prních lidí z pouhou mličkost Kdyby někdo n příkld potupně pošlpl státní ljku byl by elmi přísně potrestán ne proto že pošlpl kus breného plátn nýbrž proto že tím potupil celý stát Podobně těžký hřích prních lidí nebyl jen tom že jedli zpoězené ooce nýbrž předeším tom že se tím zepřeli proti Bohu Následky protného hříchu Prní lidé po hříchu protném už nebyli stí to znmená: Pozbyli milosti posěcující ztrtili práo n nebe zsluholi peklo Už nebyli blženi to znmená: Pozbyli sé pozemské štěstí z ráje byli Vyhnáni jej' ch rozum se ztemnil jejich ůle se nklonil ke zlému Už nebyli tělesně ne smrtelní to znmená: Měli trpět zemřít Tyto následky přešly i n jejich potomky n nás Když otec přijde o sůj mjetek pozbýjí ho s ním i jeho děti Podobně Adm promrnil sěřené dry Boží nejen sobě le i nám Proto kždý čloěk přichází n sět bez milosti posěcující to je s dědičným hříchem Následkem hříchu děd:čného "srdce lidské se kloní od mldosti k zlému" (1 Mojž 8 21) Kromě toho čeká nás n sětě utrpení nkonec musíme zemřít Nejhorším náslecu<rem hříchu dědičného bylo že žádný čloěk nemohl se dostt do nebe Jediná Pnn Mri zůstl uchráněn hříchu dědičného Bůh to způsobil sou zláštilí milostí proto že byl yolen z mtku Vykup:tele sět N pmátlm toho slíme 8 prosince sátek Ne poskrněného početí Pnny J\1rie Ponědž Pnn Mri byl uchráněn hříchu dědičného yobrzuje se jk šlpe n hlu pekelného hd který sedl prní lidi k hříchu Čsto se modlíej: :Mri bez hříchu protného počtá oroduj z nás kteří se k tobě utíkáme" (300 dní odpustků) Hřích bídnými činí národy" prí Písmo sté (Přísl 14 34) IIřich čin! bídným i kždého jednotliého čloěk Chrň se proto k:ždého i nejmen šího hřichu nejíce šk hříchu těžkého! 12 BŮH SE SMILOVAL A SLíBIL VYKUPITELE 38 Koho shoil Bůh po hříchu protném? Po hříchu protném slibu Bt''th Vykupitele Co zláště předpoěděli proroci o Vykupiteli? Proroci předpoěděli o Vykupiteli zláště : 1 že se nrodí Bet Země to z pnny 2 že to bude sám Bůh šemohoucí 3 že umře bolestně z šechny lidi po smrti šk bude oslen Bůh slíbil Vykupitele Bůh řekl sůdci hduďábloi: "Nepřá telstí ustnouji mezi tebou ženou mezi potomstem tým jejím on rozdrtí hlu tou!" (1 Mojž 3 15 ) enou od Boh předpoěděnou je Pnn Mri mtk Krist Vykupitele On roz drtil hl"u hdďábl tím že se stl mtkou Vykupitele sět který z nás n kříži zemřel tk nás yprostil z moci ďábloy bychom mohli do nebe Boží slo k hduďábloi byl prní rdostná zěst o Vykupiteli Později byly zěsti Boží o Vykupiteli čím dále četnější jsnější Ucholy se u potomků Abrhmoých národě jzrelském jsou zpsány Písmě stém Strého Zákon Jsou to předobrzy proroctí o Vykupiteli Mesiáši Předobrzy Vykupitele e Strém Zákoně byly zláště tyto: Abel Melchisedech Izák beránek elikonoční měděný hd n poušti Josef Egyptský Jonáš Jsně zřetelně předpoídli o Vykupiteli proroci Co zláště předpoěděli proroci o Vykupiteli? Nrodí se Bet lemě to z pnny: "Ale ty Betleme Efrtský mličký mezi rody Judoými z tebe yjde ten jenž má býti ldřem Izreli" (Mich 5 2 ) "Aj pnn počne porodí syn zán bude jménem Emnuel" (to je Bůh s námi; Iz 7 14) Bude to sám Bůh še mohoucí: "Bůh sám přijde spsí ás Tehdy se oterou cči slepých i uši hluchých odemknou se Tehdy poskočí chromý jko jelen rozázán bude jzyk němých" (Iz 35 46) Umře bolestně z šecky lídi: "Zbodli ruce i nohy mé Mohou sčítt šechny moje kosti Rozdělují sobě rouch moje o můj odě metjí los" (Žlm ) Po smrti šk bude oslen: "Neboť nenecháš duše mé podsětí sému stému nedopustíš by zkusil porušení" (Žlm 15 10) Všechn tto proroctí se splnil n Ježíši Kristu Adent Bůh nechl lidi dlouho čekt n Vykupitele Tk měli poznt do jké elké bídy je přiedl hřích že je může zchránit jen Bůh To čekání lidst n Vykupitele se připomíná dentě * Děkuj Bohu že se nd námi smilol 'posll nám Vykupitele Zláště n to pmtuj době dentní o sátcích ánočních Čím nejíce budeš n to pmtot? 13 KDO JE SLÍBENÝM VYKUPrrELEM 40 Kdo nás přišel ykoupit? Vykoupit nás přišel Ježíš Kristus 19

10 41 Kdo je Ježíš Kristus? Ježíš Kristus je jednorozený Syn Boh Otce zároeň čloěk 42 Cím dokázl JeŽÍš Kristus sé božstí? Sé božstí dokázl Ježíš Kristus sým učením žiotem zázrky proroctími 00 znmená jméno "Ježíš" Kristus"? Jméno "Ježíš" zn mená Vykupitel nebo Spsitel Toto jméno dl sému tělenému Synu Otec nebeský Posll nděl k Pnně Mrii se zkzem " dáš mu jméno Ježíš" (Luk 1 31) Tentýž zkz yřídil nděl později e snu i s Josefoi: "Dáš mu jméno Ježíš neboť on spsí lid z jeho hříchů" (Mt 1 21) Jméno "Kristus" znmená totéž co Mesiáš to je Pomzný Vy kupiteli se říklo Pomzný protože e Strém Zákoně byli kněží králoé k sému úřdu pomzáni olejem Ríklo se jim "pomzní Páně" Vykupitel je šk nejyšším knězem učitelem králem proto ještě íce si zsluhuje názu "Pomzný" Apoštol stý Pel píše o Pánu Ježíši že je "král nd králi pán nd pány" (1 Tím 6 15) Ježíš Kristus je jednorozený Syn Boh Otce zároeň čloěk Říkáme "jednorozený" protože Ježíš Kristus je jediný prý Syn Boh Otce kdežto my jsme byli z milosti Boží jen přijti z děti Boží při stém křtu V Písmě stém čteme tké o "brtřích Páně" (Mt 1247) "Brtři Páně" nebyli skuteční brtři Pán Ježíše nýbrž jeho příbuzní Již Strém Zákoně sloem "brtr" se oznčol nejen rodný brtr nýbrž i příbuzný známý Abrhm nzl Lot sým brtrem č byl Abrhm jeho strýcem Židé pokládli šechny členy sého národ z jednu elkou rodinu kde šichni byli brtry sestrmi Jmén tk zných "brtří Páně" jsou: Jkub poštol Josef Šimon Otcem Jkub tím i jeho brtří jmenuje Noý Zákon Alfe (Kleofáše); mtk jejich Mrie se pzýá "sestrou" (to je příbuznou) Pnny Mrie Ríkáme "Bůh zároeň čloěk" protože Syn Boží je Bůh od ěčnosti le čse zl n sebe tké lidskou přirozenost totiž lidské tělo lidskou duši tk se stl čloěkem Čím dokázl Ježíš Kristus sé božstí? Sým učením Učení Pán JeŽÍše je nejýš dokonlé on sám o sobě čstěji I'ekl že je Syn Boží Pod příshou to prohlásil slnostně u Kifáše (Mt ) Sým žiotem On mohl říci i nepřátelům: "Kdo z ás bude mne initi z hříchu?" (Jn 8 26) Sými zázrky Zázrk je tkoý skutek který může ykont lstní mocí toliko Bůh Pán Ježíš lstní mocí proměnil odu e íno dkráte nkdo je Ježíš Kristus? 20 sytil tisíce lidi několik chleby; ymítl zlé duchy utišil bouři n moři; uzdril pouhým sloem nemocné křísil mrté; sám stl z mrtých stoupil n nebes Sými proroctími Proroctí je předpoědění tkoé budoucí ěci kterou může ědět toliko šeědoucí Bůh Pán Ježíš předpo ěděl n příkld zrdu Jidášou zpření Petroo sé utrpení smrt zmrtýchstání nnebestoupení seslání Duch stého rozbo ření Jeruslem Všechny tyto předpoědi se splnily Tké se splní to co předpoěděl Pán Ježíš o konci sět posledním soudu * Jméno Ježíš yslouj ždy s nejětší úctou! Při ysloení nejsětějšího jmén Ježíš sk!oň hlu! Rád použíej pozdru: "Pochálen buď Ježíš Kristus!" :Řikej šk slo tohoto pozdru ždy s nejětší úctou! Ať náleží!! celou sou duší i tělem Pánu Ježíši: "Ježíši Tobě ži ji Ježíši Tobě umírám Ježíši Tfij jsem ži i mrte Amen" 14 SKRYTÝ 2IVOT PÁNĚ 43 Co znmená: Ježíš Kristus se počl z Duch stého? Ježíš Kristus se počl z Duch stého znmená : Duch stý způsobil že Syn Boží zčl býti tké čloěkem 44 Proč se Pnn Mri nzýá "nejsětější Pnnou"? Pnn Mrie se nzýá "nejsětější Pnnou" protože byl uchrá něn hříchu dědičného žil do smrti bez hříchu osobního zůstl ždy pnnou 45 Proč se Pnn Mri nzýá "mtkou Boží"? Pnn Mri se nzýá "mtkou Boží{{ protože se z ní nrodil Ježíš Kristus Bůh zároeň čloěk 46 Kde se nrodil JeŽÍš Kristus? Ježíš Kristus se nrodil Betlemě e chléě Pnn Mri je nejsětější Pnn Mátk Boží Z mtku Vykupitele yolil Bůh nejčistší díku z Nzret Pnnu Mrii Proto ji uchránil hříchu dědičného tkže Pnn Mri byl počt bez hříchu protného přišl n sět stá to je milosti posěcující Sátek jejího Neposkrněného početí je 8 prosince jejího Nro zení je 8 září Zsnouben byl stému Josefoi Když uslyšel Pnn Mri od nděl že se má státi mtkou Vykupitele působením Duch stého přiolil k tomu sloy: "Aj já služebnice Páně stlliž se mi podle slo tého" (Luk 1 38) 21

11 V!é chbí Duh stý způsobil že Pnn Mri zčl být mtkou seho yku :r:i)le Ježíše Krist Proto říkáme že Pnn Mri po cl JeZlse KrIsL z Duch steho "Jenž se počl z Duch stého" Tehdy upril Duch stý pro Syn Božího lidské tělo lůně Pnny Mrie stořil pro něho lidskou duši Tk jednorozený Syn BoŽÍ se tělil Vtělení Syn Božího si děčně připomínáme sátkem Zěs toání Pnny Mrie 25 březn modubou Anděl Páně Pnn Mri se stl mtkou nšeho Vykupitele tk zázrčným způs?bem e zůsl zároe!í p:mou pnnou ždy zůstl Bylo to predpoedeno JlZ e Strem Zkone: "Aj Pnn počne porodí Syn " (Iz 7 14) Víme to tké z ústního podání poštolů ' Od njstrších dob Církey se proto modlí "jenž se počl z Duch s se z Mne Pnny" Tk učili sti poštolé prní křes teho nrodrl ťny křesťné poždy ěřili ěi"í: Pnn Mri zustl ždy pnnou Stý Josef Ježíš Kristus jko čloěk pozemského otce nemá poně:rdž se tl čloěkem zázrčným působením Duch stého: Sty Josef Je proto jen pěstounem Pán Ježíše Sátek stého Josef je 19 březn sátek jeho Ochrny je e středu po 2 ne děli elikonoční Celý měsíc březen je ěnoán úctě stého Jo ef NŠi čeští předkoé jsou nám zorem úcty stého Josef neboť si jej zolili ochránce české země Stý Josef je uctíin jko ochrnce rodin celé Círke Je tké zorem dělníku neboť sám yl odkázán n práci sých rukou jko tesř Tké ej uctíáme Jko zláštního ochránce mrní čistoty zýáme ho by nám yprosil šťstnou hodinu smrtiumírl šťstně neboť při jeho smrti byl Pán J žíš Pnl! Mri řidáej proto kždý ečer k modltbě spoy }rtkou pros?u: "Sty Josefe ypros mi šťstnou hodinu smrti Jk se sty Josef yobrzuje? Nrození Jeíš Krist "A Sloo tělem učiněno jest př bylo mezi nml (Jn 1 14) "Sloo" je druhá božská osob jednorozený Syn Boží Zčl iditelně mezi námi přebýt podobě lidské k ž e 13:odil á te ození Páně slíme 25 pros:nce (o<;l BOZI noem) O?rZ?l Pne 1 ledn Zjeení Páně (S tří krlu) 6 ledn Obětom Pney (Hromnic) 2 únor Hlní události z dětstí mládí Páně si připomínáme růženci rdostném Pán Ježíš žil žiotem skrytým Nzretě ž do sého třicátého roku Když mu bylo třicet let zčl pusobit eřejně j * Pán Ježíš se nrod!l dobroolně chudobě by tím zčl pokání z nše hřlchy tke by uk!l;zl ž prym zlem není chudob nýbrž hřích Práě prot? se stl Syn BOŽl čloekem by nás ysobodil z otroctí hřichu z slouzll nm nebe čsto o tom užuj tképo<lle toho jednej! VEREJN'X 2rOT PÁNĚ 47 Jk působil Pán JeŽÍš eřejně? Pán Ježíš ptlsobil eřejně tkto: Kázl prdy Boží posěcol ěřící edl je k zbožnému žiotu 48 I{ čemu s Pán Ježíš yolil poštoly? Pán Ježíš si yolil poštoly by později místo něho kázli prdy Boží posěcozi ěřící edli je k zbožnému žiotu Pán Ježíš kázl prdy Boží Veřejné působení Pán Ježíše Co si pmtuješ z jeho kázání? Které znáš pmětihodné ýroky Pán Ježíše? Pán Ježíš posěcol ěřící: Csto se modlíl učil jiné se modlit dětem žehnl kjícníkům odpouštěl hříchy ustnoil mši stou sátosti n kříži se z nás obětol Pán Ježíš edl ěřící k zbožnému žiotu Sám n sobě ukzol jk mjí stě žít: "Učte se ode mne" (Mt 11 29) "Příkld zjisté dl jsem ám" (Jn 13 15) Mimo to ýsloně npomínl k dob rému rol před zlrm přikzol pln:t zákon Boží tké sám dál přikázání Tk působil eřejně tři lét Shromžďol kolem sebe ěřící ybrl si z nich učedníky z těch si yolil dnáct poštolů Pán Ježiš řekl: "Já jsem cest prd žiot Nikdo nepřicházi k Otel led skrze mne" (Jn 14 6) Hleď proto co nejlépe poznt učení Pán Ježíše Bud' pozorný nábožei:\ském yučoání tké se pilně uč tomu co je uloženo Poslouchej pozorně sloo Boží při kázání křesťnském cičeni Čítáej rád Biblických dějinách Ktechismu ž budeš dospělejš! čítáej tké PIsmě stém zláště Noém Zákoně : 16 UMUČENí PANm 49 Kde zemřel Pán JeŽÍš? Pán Ježíš zemřel n hoře Klrii u měst Jeru8lem 50 li čemu trpěl zemřel Pán JeŽÍš? Pán Ježíš trpěl zemřel by nás su smr'ii n kříži ykoupil n ěky spsil Utrpení smrt Pán Ježíše Bůh trpět nemůže Proto zl n sebe Syn Boží lidské tělo lidskou duši by mohl z nás trpět ze mřít tk nás ykoupit spsit Pán Ježíš trpěl zemřel jko čloěk ponědž jko Bůh nemohl ni trpět ni zemřít To šechno zl n sebe dobroolně z lásky k nám "Větší lásky nemá nikdo 23

12 nd tu kterou má ten kdo dáá sůj žiot z sé přátelé" (Jn 15 13) "Pozoruj Pán Ježíše n kříži : Hlu má skloněnu by tě po líbil ruce rozpjty by tě objl s rdce oteřeno by tě ukryl chránil" (stý Augustin) Pán Ježíš trpěl zemřel by nás sou smrtí n kříži ykoupil n ěky snsil Sloo "ykoupil" znmená: Vykoupil nás z otroctí hříchu d(náhrdu z lidské hříchy tk nás ysobodil od ěč ného zržení Tím nás spsil to znmená : Zsloužil nám opět milost posěcující práo n nebe Dobroolná smrt Pán Ježíše n kříži je oběť Noého Zákon Tuto oběť dem1ě nekrým způ sobem nám tjemně předádí mše stá Beránek BoŽí«Obětoání beránk nřídil Hospodin Izrel sk m než yšli z Egypt (II Mojž ) N pmátku toho obětoli kždoročně beránk elikonočního O Kristu Vykupiteli předpoěděl prorok Iziáš že sou smrtí bude se obětot z nše hříchy jko beránek (Iz 55 67) A Pán JeŽÍš obětol se tk n kříži skutečně : Náš elikonoční beránek Kristus byl obětoán" (I Kor 5 7) "Ejhle Berpnek Boží který snímá hříchy sět" (Jn 1 29) To co z nás Pán Ježíš trpěl je krátce obsženo rúžcnci bolestném Stý ]{říž idíš kostele n ěži n hřbitoě u cest domácnosti jinde Vděčně pozdruj toto sté znmení spásy Hoši mužoé mjí smeknout díky ženy mjí udělt kříž nebo lesp<jň se uklonit Je krásné při tom pozdrit stý kříž tké sloy: "Klníme se 'robě Pne Ježíši Kriste do brořečime Tobě neboť stým křižem sým sět jsi ykoupil" V pátek od poledne e tři hodiny se pomodli pětkrát Otčenáš Zdrás jednou Věří Boh bys poděkol Pánu Ježíši z to že z tebe zemřel tk tě ykoupll Poděkujme Kristu Pánu z šelijwu jeho stou ránu! Pro jeho my umučení ěky jsm0 s Bohem usmiření" 17 JEžíš KRISTUS VSTAL Z MRTVÝCH 51 Co znmenjí slo : "Sestoupil do pekel"? Slo "sestoupil do pekel" znmenjí že duše Páně po jeho smrti '1estonpil do předpeklí 52 Co znmenjí slo: "Vstl z mrtých"? Slo "stl z mrtýchu znmenjí že Pó!t1 Ježíš lstní moci spojil sou duši opět s tělem yšel neiditelně z htobu zřeného 53 Čemu nás uěí zmrtýchstání Pně? Zmrtýchstání Páně nás učí že Pán Ježíš je nejen čloěk le tiároeň B11h že i nše těl budou jednu zheien z mrtých 24 Sestoupil do pekel Když Pán JeŽÍš zemřel n kříži odloučil se jeho duše od těl Jeho božstí šk zůstlo dále spojeno s jeho tělem i s jeho duší Hned po smrti "sestoupil do pekel" to je do předpeklí Je to místo kde duše stých zemřelých před Kristem pokojně bez bolesti očekály Vykupitele Duše Pán Ježíše tm zěstol stým že jsou ykoupeni spseni S nimi tm zůstl ž do třetího dne To si připomínáme n Bílou sobotu Zároeň je Bílá sobot pmátným dnem odpočinku mrtého těl Páně hrobě Vstl z mrtých Pán Ježíš několikrát určitě předpoěděl že hrobě nezůstne Řekl n příkld : "Zbořte tento chrám e třech dnech jej ystím " Tu řelili Židé : "Šestčtyřicet let byl stěn tento chrám ty jej ystíš e třech dnech?" On šk to pril o chrámu sého těl (Jn ) Pán JeŽÍš z mrtých stl Apoštol stý Pel npsl : "Nestlli Kristus z mrtých mrné je kázání nše mrná j e i ír še Ašk Kristus stl z mrtých jko protin těch kdož zesnuli" (I Kor ) V Apoštolském yznání íry se modlí Círke od nejstrších dob : "Třetího dne stl z mrtých" o sého zkříšení má Pán JeŽÍš tělo oslené Proto přišel k sým učedníkům zřenými deřmi znesl se do ýše nemůže už trpět ni zemřít je pro nás neiditelný je přítomen mezi námi e sté hostii Čemu nás učí zmrtýghstání Páně? 2e Kristus sebe zkřísil je dějinách sět nejětší zázrk Sým slným zmrtýchstáním dokázl Kristus nezrtně že je nejen čloěk le zároeň Bůh že celé jeho učení je nprosto prdié Zejmén je jisté že tké my kdysi budeme zkříšeni z mrtých Zárukou že i my jednou budeme zkříšeni z mrtých s tělem osleným je nám zláště hodné sté přijímání Pán Ježíš slíbil : "Kdo jí mé tělo pije mou kre má žiot ěčný já ho zkřísím den poslední" (Jn 6 55) Proto čse elikonočním olá Círke šechny ktolické ll:řesťny k s přijímání Ukládá to jko elmi důležitou poinnost e čtrtém přikázání CÍr kením Zmrtýchstání Páně nám slnostně připomíná Hod BOŽÍ eliko noční síce elikonoční s odznky pěti oslených rn (pškál) zpě "Aleluj" to je : "Chlte Pán!" Zláštní osl jeho zmrtýchstání je n Bílou sobotu při slnosti zkř ÍšenÍ Rodičku Boží oslujeme čse elikonočním chlozpěem "Rduj se nebes Králono 1" Hlní události z oslení Páně Pnny Mrie si krátce připomínáme růženci slném '" Kždý z ás si mflže říci s poštolem stým Plem : "Vím komu jsem uěřil jsem přesědčen " (II Tím 1 12) Ano iru jsem peně pře25

13 osvědčen že Ježil! Kristus je nejen čloěk le :zároeň šemohoucí Bflh že je l!echno prd čemu učil čemu učí stá Círke ktolická V této íře chci se pilně zdělát posilot modlitbou mši stou stým ptijímáním podle té íry chci žít ž do smrti bych jednou byl zktišen nikoli k sému z hnbení nýbrž k ěčné sláě rdosti u Spsitele 18 JEží!3 KRISTUS VSTOUPIL NA NEBESA 54 Ve který den stoupil Pán JeŽÍŠ n nebes? Pán Ježíš stoupil n nebes e čtrtek čtyřicátý den po sé'l'n zmrtýchstání 19 VĚŘnA: V DUCHA SVATmHO 56 Kdo je Duch stý? Duch stý je třetí božská osob UtěšiteZ Učitel kterého seszl Pán Ježíš poštolům Círki 57 V který den sesll Pán JeŽÍŠ poštolům Duch stého? Pán Ježíš sesll poštolům Duch stého neděli desátý d po sém nnebestoupení 58 'Co zláště způsobil Duch stý poštolech? ' 55 Co znmenjí slo : "Sedí n prici Boh Otce šemo houcího?" Slo: J)8edí n pr ici Boh Otce šemohoucího«znmenjí že Pán Jdíš i jko čloěk pnuje s Bohem Otcem celému sětu Vstoupil n nebes Po sém zmrtýchstání zjeol se Pán Ježíš poštolům čtyřicet dní učil je o králostí Božím Potom stoupil n nebes s hory Olietské sou lstní mocí S tělem i s duší před očim sých učedníků Vstoupil do nebe prní z lidí " V domě Otce mého je příbytků mnoho Jdu bych ám připril místo" (Jn 13 2) Do nebe zl s sebou duše z předpeku S námi zůstáá Pán Ježíš nejsětější sátosti oltářní Sátek Nnebestoupení Páně slíme proto čtyřicátého dne po neděli elikonoční Před sátkem Nnebestoupení Páně' jsou Kří žoé dni s prosebnými průody M:mo jiné se při tom modlíme : "Abys úrodu zemskou dáti zchoti ráčil bys mysli nše k ne beským žádostem pozdihnouti ráčil prosíme tě ulyš nás!" "Hle dejte to co je s hůry kde Kristus sedí n prici BOŽÍ!" (Kol 1 1) Sedí n prici Boh Otce šemohoucího Bůh je pouhý duch proto nemá ni prici ni leici Slo: "Seděti n pr'ci Boží" znmenjí mít čest moc sláu ronou Bohu Pánu Ježíši i jko čloěku se dostlo nebi nejyšší pocty moci sláy proto říkáme: "Sedí n prici Boh Otce šemohoucího" S Bohem Otcem jed notě s Duchem stým žije krluje Kristus n ěky To nám při pomíná sátek Krist Krále poslední neděli říjnoou Máme prcot o to by Kristus krlol srdcich šech lidí Máme pr cot zláště modlitbou osobními obětmi sebezpřením dobrým příkldem ťlobrým sloem Této práci říkáme poštolát Pán Ježíš je náš nejyšší Král Modli se : "Přijď králostí té" tké prcuj pro králostí Kristoo 26 Duch stý zp'ů8obil poštolech zláště že je osítil posilnil posětil 59 Co působí Duch stý celé Círki? Duch stý působí celé Círki že ji zchoáá řídí rozdáá skrze ni sé milosti které nám Pán Ježíš zsloužil sou smrti n kříži 60 Co působí Duch stý nás? Duch stý působí nás že nás posěcuje milostí posěcující pomáhá nám milostí pomáhjící 61 Co léá Duch stý do nší duše s milostí posěcující? S milostí posěcující léá Duch stý do nší duše: Tři božské ctnosti íru nději lásku sedm sých drů ctnosti mrní 62 Jk se jmenuje sedm drů Duch stého? Sedm drů Duch stého se jmenuje: Dr moudrosti 1'OZtlmu rdy síly umění dětinné důěry Boh bázně Boží Sestoupení Duch stého n poštoly Duch stý sestoupil n poštoly den letnic to je pdesátý den po hlním elikonoč ním sátku Letnice se slíly n pmátku že Bůh dl n hoře Sinj destero přikázání pdesátý den po ýchodu Izrelitů z Egypt Slnost trl pouze jeden den V Jeruslemě bylo tehdy hodně 2idů i z dlekých krjin My slíme den letnic n p mátku seslání Duch stého to je Hod BoŽÍ stodušní Dry Duch stého Duch stý použjá nás sých sedmi drů k tomu by nás mimořádně mocně osítil pozbudil posílil 27

14 Tk n příkld drem moudrosti nám pomáhá Duch stý by chom jsněji poználi prdy Boží poctiťo1i neýslonou rdost z jejich elikosti krásy by nám byly sětlem k utoření pených zásd žiotních V tom je prá žiotní moudrost tk se stááme oprdu moudrými Drem rozumu nám pomáhá Duch stý bychom spráně ro zuměli prdám Božím Drem rdy nám pomáhá Duch stý bychom se zláště e spletitých přípdech spráně rozhodoli ždy pro to co je ke cti sláě Boží k nší spáse Drem síly (sttečnosti) nám pomáhá Duch stý bychom měli ždy odhu sílu ykont přes šechny překážky to co Bůh po nás žádá Drem umění nám pomáhá Duch stý bychom uměli e ěcech stořených ždy íc íce poznát BohStořitele sého nejyš šího Pán tk se nučili spráně číst knize přírody Drem dětinné důěry Boh (pobožnosti) nám pomáhá Duch stý bychom jko šťstné děti Boží měli ždy bezmeznou dě tinnou důěru Boh proto se k němu modlili ždy rádi upřímně s nejětší důěrou co nejčstěji Drem bázně Boží nám po máhá Duch stý bychom se n sětě nebáli ničeho kromě hříchu neboť hřích je nejětší neděk k Bohu nejýš dobrotiému zá roeň nejětší neštěstí pro čloěk * Denně pros Duch stého : Přijď Duchu stý nplň srdce tebe ětl cích zpl nich oheň sé lásky! " 20 ZAL02ENí A POČÁTKY CíRKVE 63 Co je Círke obecná l1eboli ktolická? Círke obecná neboli któlická je iditelná společnost šech po křtěných kteří mjí prou íru uznájí ppeže z sou idi telnou hlu 64 Kdo zložil Círke? Círke zložil Pán Ježíš 65 Jk zložil Pán Ježíš Círke? Pán Ježíš zložil Círke tkto: 1 odezdl postolum moc hlást prdy Boží posěcot ěřící ést je k zbožnému žiotuj 2 ust noil poštol Petr z iditelnou hlu Círke 3 slíbil že zůstne její hlou neiditelnou Kterými sloy shnil Pán JeŽÍŠ poštolu Petroi nejyšší moc Círki? Pán Ježíš slíbil poštúlu petrúi nejyšší múc Oírki těmito' sloy : "Ty jsi Petr (tú je skál) n té skále zložím Círke sou brány pekelné ji nepřemúhúu A túbě dám klíče úd králústí ne beského': Cúkoli sážeš n zemi bude sázáno i n nebi; cúkoli rúzážeš n zemi bude rozázáno i n nebi" (Mt 16 18) '67 Kterými sloy ustnoil Pán JeŽÍš poštol Petr z iditelnou hlu Círke? Pán Ježíš ustnúil poštol Petr z iditelnúu hlu Círke tě mito' slúy: Ps beránky mé! Ps úce mé!" (Jn ) 68 Kterými sloy Pán JeŽÍŠ shnil že zůstne neiditelnou hlou CírkVf'? Pán Ježíš slíbil že zůstne neiditelnou hlou Círke těmito sloy : )Já s ámi jsem p O' šechny dny ž do' kúnce s'ět" (Mt ' 28 20) Apoštúlúé místo Pán Ježíše Pán Ježíš odezdl poštolům nioc hlást prdy Boží posěcot ěřící ést je k zbožnému žiotu těmito sloy : "Dán je mi eškerá moc n nebi i n zemi Jděte tedy učte šechny národy křtěte je e jménu Otce i Syn i Duch stého! A učte je zéhoáti šechno co jsem ám při kázl A hle já s ámi jsem po šechny dny ž do konce sět" (Mt ) Těmito sloy Pán Ježíš zároeň slíbil že bude pečot o sou Círke ž do konce sět že zůstne její hlou ne iditelnou Apoštol s Petr prní iditelná hl Círke Apoštol s Petr se půodně jmenol Šimon syn Jnů Pán Ježíš mu dl noé jméno by ukázl že mu dá noý elký úkol ysoký úřd " Petr" znmená česky "skál" To mělo poštolu Petroi připo menout že má být jko skál peným zákldem Círke Pán Ježíš slíbil sé Církí : "Brány pekelné ji nepřemohou" To znmená že žádní nepřátelé nepřemohou jeho Círke Apoštolu Petroi slíbil Pán Ježíš : "Tobě dám klíče od králostí nebeského" To znmená slíbil poštolu Petroi nejyšší moc nd šemi osttními údy Círke e ěcech spásy tké slíbil že jej učiní sým zástupcem neboť pán domu odezdáá klíče jen sému zástupci Dále řekl Pán Ježíš poštolu Petroi : "Cokoli sážeš n zemi bude sázáno i n nebi cokoli rozážeš n zemi bude rozázáno i n nebi" Sloo "sázt" znmená někoho k něčemu zázt něco mu nřídit Proto stý Petr jeho nástupci obdrželi prá o něco 29

15 nřídit co by uznli k spáse z hodné nebo potřebné Tké ošem stý Petr jeho nástupci obdrželi práo "rozzot" To znmená že mjí práo některá církení nřízení (církení přikázání) změnit zrušit nebo z důležitých příčin prominout Tkoému církenímu prominutí říkáme dispens Přikázání Boží šk zrušit nemůže nikdo ni poštol stý Petr ni jeho nástupci Do syté kt?lické Cirke byl jsi přijt stým ki'tem Poděkuj z tu e likou milost slib sté Círki ěrnost: Děkuji ti trojjediný Bože že jsi mne přijl do sté ktolické Círke Jsem tomu upřimně rád jen pomáhej mi bych ji zůstl ždy ěrným podle jejich ;přikázání tké žil " 21 NASTUPCOVÉ APOŠTOLŮ iditelnou hlou Círke? Od smrti poštol Petr je iditelnou hlou Círke jeho ná stupce biskup měst Řím jemuž říkáme Stý otec nebo ppež 69 Kdo je od smrti poštol Petr 70 Kdo jsou nástupci poštolů? Ná8'upci poštolů jsou biskupoé pltně ysěceni s ppežem sjednoceni Apoštol stý Petr jeho nástupci Apoštol stý Petr síd1il nej? re městě JeruElemě později Antiochii nposledy Rímě jko prní římský biskup Z cíeře Neron byl poštol stý Petr přibit n kříž hlou dolů zemřel jko mučedník roku 67 V Římě byl tké pohřben Sátek stého Petr ( stého Pl) je 29 čern Nd jeho hrobem je posten elechrám s tého Petr Je 187 m dlouhý 137 m široký 117 m ysoký ejde se do něho si lidí (Do chrámu s Vít Prze se ejde si 8000 lidí) Prním nástupcem stého Petr byl s Linus pk stý Kletus st7 Klement td Ppež Pius XII je 262 nástupcem stého Petr Sloo "ppež" pochází z řeckého slo "ppps" to je otec Ppeži říkáme Stý otec ponědž ykonáá stý úřd je du choním otcem šech ěřících N pmátku toho že dostl od Pán Ježíše jkožto iditelná hl Círke jiné jméno Petr dáá si kidý zolený ppež jiné jméno jen tímto jménem se od té doby dě jinách oznčuje Jen biskup měst Řím je nástupcem stého Petr ponědž stý Petr byl ž do sé smrti biskupem měst Řím zároeň iditelnou hlou Círke Ppežským sídlem Římě je skupin bu do s elechrámem stého Petr zná Vtikán který s okolním 30 územim (44 h rozlohy) toří smosttný stát "Město Vtikán" Ppežskému úřdu říkáme "Stá stolice" Jko rádce pomocníky má ppež 70 krdinálů Po smrti ppežoě krdináloé mjí práo olit ppeže noého Čestným odznkem ppeže je tir neboli troj korun n znmení že má Círki nejyšší úřd uč:telský kněž ský pstýřský pk d skřížené klíče n znmení jeho nejyšší moci Círki Ppežský prpor je bry zltostříbrné (žlutobílé) Nástttpci poštolů Jsou to biskupoé pltně ysěceni s p pežem sjednoceni T část Círke kterou dl ppež pod spráu biskup se jmenuje biskupstí neboli diecése Přední biskup zemi se jmenuje rcibiskup neboli metropolit Jeho biskupstí se n zýá rcibiskupstí nebo rcid:ecése Biskupům pomáhjí kněží sátostně ysěceni k ykonáání kněžského úřdu zplnomocněni O nši spásu pečuje duchoní spráce biskupem ustnoený kterému říkáme frář My jsme jeho frníci ptříme k jeho frní osdě neboli k frnosti Fráři pomáhá duchoní spráě kooperátor kpln Do které frnosti ptříš ty? Jménem biskup dozírá n několik frností kněz k tomu f)d biskup ustnoený V zemi morskoslezské se mu říká děkn zemi české ikář Kždé děknstí nebo ikr:át toří určitý počet fr ností Do které diecése děknstí (ikriátu) ptří frnost toje? Stý otec biskupoé kněží pečuji o to by Círke dobře edli Užuj čim ty jim mfižeš pomáht by Círke ždy íce zkétl Čím mfižeš k tomu pomáht zláště e sé frnost i? 22 ZNAKY JED:INm A PRAVÉ CíRKVE JEŽíŠE KRISTA 71 Odkud íme že Pán Ježíš zložil jen jednu Círke? Ze Pán Ježíš zložil jen jednu Círke íme z jeho slo : "Ty jsi Petr (to je skál) n té skále zložím C í r k e s o u l< (Mt 16 18) 72 Které znky dl Pán JeŽÍš sé Círki? Pán Ježíš dl sé Círki tyto znky: Jeho Círke je jednotná}> stá obecná neboli ktolická poštolská 73 Z čeho poznááme že nše Círke je jednotná? Ze nše Círke je jednotná poznááme z toho: N celém sěú má jedno učení jedny sátosti 'lednu iditelnou hl'u 31

16 Círke Pán Ježíše je toliko jediná! Pán Je7íš řekl jsně určitě : "Zložím C í r k e s o u " Kdyby řekl : "Zložím círke sé" pk by jich zložil ošem íce On šk mluil toliko o Círki jediné! A jindy řekl : "Bude jeden očinec jeden pstýř" ( Jn 10 16) Tk ěřili i p'oštolé : "Jeden Pán jedn ír jeden křest" (Efes 4 5) Znky pré Círke Pán Ježíše Nejedn náboženská společ nost býá nzýán "církí" pokládán od sých příslušníků z tu Círke kterou zložil Pán Ježíš Ašk znky pré Círke jsou : Círke Pán Ježíše je jednotná stá obecná neboli ktolická poštolská Tyto šechny znky má jediná Círke římskoktolická Již n církením sněmu Cřihrdě (r 381) bylo prohlášeno : "Vě řím jednu stou ktolickou poštolskou Círke" Toto yznání íry (Krédo) se modlí kněz e mši sté kždou neděli o mnohých sátcích Círke Pán Ježíše je jednotná neboť má jedno učení jedny sá tosti jednu iditelnou hlu Osttní náboženské společnosti které se odštěpily od Círke nejsou jednotné ni učení ni e sátos tech ni e iditelné hlě Pán Ježíš se modlil při posledni ečeři : "Aby šichni jedno byli jko Ty Otče e mně já Tobě" (Jn ) Od strodán snžili se ppežo přiéstí šechny zbloudilé křesťny k jednotě sté iry pré Círki 23 CíRKEV JEŽlŠE KRISTA JE SVATÁ 74 Z čeho poznáám e že nše Círke je stá? Že nše Círke je stá poznááme z toho: Má sté učení} pro středky k stému žiotu mnoho stých které Bůh oslil zd zrky 75 Úím se hlně jeí stost učedníků Páně? Stost učedníků Páně se jeí hlně zájemnou láskou podle příkzu Pán Ježíše: "Přikázání noé ám dáám byste se n zájem miloli jko já jsem milol ás Podle toho poznj' šichni že jste moji učedníci} budeteli míti lásku jedni k druhýmu (Jn ) Círke Pán Ježíše je stá Kždý člen Círke může má být stým Již zde n zemi je stým kždý kdo žije milosti posěcující Ale o tkoých stých kteří ještě nezemřeli obyčejně nemluíme jko o stých Mluíme li o stých mluíme obyčejně o těch stých kteří jsou již nebi které ctíme zýáme T 32 koé sté kteří zde n zemi ynikli stostí žiot n jejichž přímluu s stly spoň čtyři zázrky prohlšuje Círke obyčejně eřejně z sté Když se n přímluu někoho stly zázrky d tkoého prohlšuje Círke z blhosleného To jsou ošem jen ti nejslnější stí Ale kromě těch je nebi ještě mnoho milionů stých o kterých í jedině Bůh Nše Círke má tedy sté které Bůh oslil zázrky 4i' Pán Ježíš ypráěl jednou podobensti () koukolu mezi pšenici (Mt ) Koukol se ukázl hned mezi dnácti poštoly mezi prními ěřícími Jeruslemě (Sk p 5 2 ) Podobně byli jsou Círki někteří členoé ne hodn! protože nežij! podle toho čemu Círke uči co k p osěceni žiot n bízi co přikzuje Dleko íce šk než koukolu hříchu byo je Círki se podobá dy pšel mkdy zácné úrody pšeničné Kždý z nás kež kou kolu Bllh npomíná Písmě stém: "Buďte sti neboť J stý Jsem (III Mojž 11 44) 24 CíRKEV JEžíŠE KRISTA JE OBECNÁ NEBOLI KATO LICKÁ A APOŠTOLSKA Círh:e je obecná neboli ktolická? Ze nše Círke je obecná neboli ktolická poz!l'ááme z t? ho že Pán Ježíš ji zzožil pro šechny národy doby z do skonm 8et 76 Z čebo poznááme že nše 77 Z čeho poznááme že nše Círke je poštolslm? Ze nše Círke je poštolská} poznááme z toho} že její před stení jsou nástupci poštolů tké její 1tčení sátosti jsou z doby poštolů 78 Kdo je údem Círke ktolické? ()dem Círke ktolické je kždý pokřtěný který se od ní dobro 'olně neodloučil ni z ní nebyl yloučen Círke Pán Ježíše je obecná neboli ktolická Je obecná ne boli ktolická to je šeobecná neboť ji Pán Ježíš zložil pro šechny národy dob ž do skonání sět Proto poručil p? štolů:n : :Jděte tedy učte šechny nár?dy : " (Mt; 28 19): IrdPl ;:clr e" e "clrke nejso proto nemůže být ClrkJ KrIstoou Nrodl11 J 111 šeobecné ponědž znikly ž později po Knstu nejsou m schopny e rozšířit mezi šechny národy Ponědž Círke kto lická je šeobecná posílá sé knězemisionáře do šech zemí ke šem národům Círke Pán Ježíše je poštolská Pro sou Círke yolil ysětil ustnoil Pán Ježíš poštoly čele se stým Petrem y 3 Ktechismus 33

17 Apoštolé ysětili z sé nástupce biskupy Ti působili pod edením nástupce stého Petr Nástupcoé těch biskupů ysětili dnešní biskupy Círke ktolické Kždý z nich je tedy pltně to je poš tolsky ysěcen když byl před tím od ppeže nástupce poštol stého Petr nejpre jmenoán Římský ppež biskupoé tkto ysěceni s ppežem sjednoceni jsou tedy řádnými nástupci poštolů Gdy Círke Círke Kristo není pouhý spolek do kterého se přihlšujeme jen jko členoé Círke Kristo je jeho tjemné tělo my jko členoé Círke jme údy tohoto tjemného těl Říkáme tjemné neboli mystické tělo ponědž Círke nemá ze nější podoby těl Kristo "Jko totiž jednom těle máme mnoho údů le šecky údy nemjí stejnou službu tk i my č je nás mnoho jsme jedno tělo Kristu " (Řím 12 45) * Č sto o tom přemýšlej že nejsi pouhým čienem Círke jko nějkého spolku nýbrž údem tjemného (mystického) těl Kristo ždyť Círke je jeho tjemné tělo my ktoličti křesťné jeho údy Podle toho tké se choej k osttním údům Círke ždy s dobrotiou obětou láskou ktet:á se projeuje zláště tím že se jeden z druhého modlí jeden druhému pokud může ochotně pomáhá 25 úkol CÍRKVE 79 li čemu zložil Pán JeŽÍš Cirl\:e? Pán Ježíš zzožiz Círke by místo něho učil prdám Božím) posěcol ěřící edl je k zbožnému žiotu 80 od omylu Tktéž neomylně rozhoduje o íře mrech obecný sněm církení ppežem solný potrzený Neomylný neznmená bezhříšný Pán Ježíš neslíbil ni stému Petroi ni jeho nástupcům bezhříšnost Círke "je sloup zákld prdy" (I Tim 3 15) Tk se ěřilo Círki od strodán "Řím promluil spor ukončil" (s Augus tin zemřel r 430) N církením sněmu tikánském r 1870 byl neomylnost Círke prohlášen ýsloně z článek íry Odkud íme že Pán Ježíš udělil Círki dr neomylnosti Že Pán Ježíš udělú Círki dr neomylnosti íme z jeho slo jimiž při slíbil Círki ustičnou pomoc sou pomoc Duch stého Ust ičnou pomoc sou slíbil Pán Ježíš Círki těm 'to sloy: "Hle já jsem s ámi po šechny dny ž do skonání sět" (Mt 28 20) To znmená že skrze Círke učí sám Pán Ježíš on se mýlit nemůže Apoštolu stému Petroi slíbil: "Já jsem prosil z tebe by tá ír nepřestl ty jednou po sém obrácení posiluj brtry sé" (Luk 22 32) Toto zslíbení pltí i pro nástupce stého Petr římského ppeže Ustičnou pomoc Duch stého slibil Pán Ježíš Círki těmito sloy: "Já budu prositi Otce dá ám jiného Utěšitele by s ámi zůstál n ěky Duch prdy" (Jn 14 16) Rduj se z toho že jsi údem ktolic1l:é Círke kterou zložil Pán Ježíš n nerozborné skále n jejím neomylném učitelském úřdě Hrdě se k ní hls nejen sým jménem sým sloem le i celým sým žiotem S poštolem stým Plem můžeš si klidně říci : "Vím komu jsem uěřil jsem pře sědčen!" (II Tim 1 12) Může se Círke učení o "iře mrech mýlit? 26 POVINNOSTI K CÍRKVI KATOLICKÉ V učení o íře mrech Círke se mýlit nemůže) ponědž jí 82 Které poinnosti máme k Círki ktolické? P6n Ježíš udělil dr neomylnosti 81 r{omu Círki přísluší dr neomylnosti? DT neomylnosti přísluší Círki ppeži ldyž buďto sám nebo spolu s b'iskupy ohlšhje pro celou Cfrke zázné rozhodnutí o íře mrech V čem je dr neomylnosti? Dobře rozeznáej! Ppež není ne omylný e sém ědění sětském ni když o některé náboženské prdě se yslouje sc ukromě Je neomylný jenom tehdy když snostně jko nejyšší učitel pstýř pro celou Círke zázně jednou pro ždy rozhoduje kterou prdu máme ěřit nebo co máme kont pro sou spásu V tu chíli ho chrání Duch stý 34 K Círki ktolické máme tyto poinnosti: Máme k ní náležet ji milot) ěřit čemu učí kont co přikzuje tké ji šířit hájit 83 Může být spsen luio neru Círki lmtolické lstní inou? 84 Může být snsen kdo není Círki ktoliclh bez lstní iny? Kdo není Círki ktolické lstní inou) těžce hřeší) prot nemůže být 8psen { Kdo není Cí;ki ktolické bez l8tní iny může bút spse když hledá 'Mpřímně prdu plní sědomitě ůli Boží je posěcen milostí Boží 3" 35

18 Círke ktolická je smospsitelná Sloo "smospsitelná" neznmená : Jistojistě bude kždý spsen kdo náleží do Círke k tolické nebo zržen kdo žije mimo Círke ktoliclwu Sloo "smospsitelná" znmená: Nemůže být spsen kdo do Círke k tolické nenáleží lstní inou Tk je třeb rozumět ětám : "Ne může Boh nút z otce kdo by neměl Círke z mtku" (stý Cyprián biskupmučedník zemřel roku 258) "Kdo se odlučuje od Círke odlučuje se od Krist" (IV sněm Lteránský r 1215) Kdo může být spsen mimo Círke ktolickou? Mimo Círke k tolickou může být spsen kdo žije mimo ní bez lstní iny hledá šk upřímně prdu plní sědomitě ůli Boží jk ji poznáá je posěcen milostí Boží Tk může být spsen jinoěrec no i čloěk nepokřtěný Hřích dědičný může mu být odpuštěn křtem kre nebo křtem žádosti ( čl 40) Těžký hřích osobní může tomuto i onomu být odpuštěn dokonlou lítostí (to je lítostí z lásky k Pánu Bohu) Všem těmto šk chybí mnoho prostředků by došli spásy snáze jistěji Je poinnos ti nší lásky k bližnímu bychom jiným pomáhli ke stupu do Círke ktolické Máme se proto k nim chot snášenliě zdržot se šeho co by je práem zrmucolo uráželo tím ice odpuzolo Zláště pk máme se z ně mnoho modlit obětot mše sté s přij ímán í přinášet z ně rnzné oběti bychom jim yprosili milost pré íry 27 VĚŘíM V OBcoANí SVATÝCH Obcoání stých je duchoní spojení které je mezi ěřícími n zemi dušemi očistci stými nebi je duchoní spojepj mezi ěřícími n zemi? Duchoní spojení mezi 't>ěřícími n zemi je tom že šichni máme užitek ze mší stých modliteb jiných dobrých skutků celé Círke 87 V čem je nše duchoní spojení s dušemi očistci? Nše duchoní spojení s dušemi očistci je tom že jim pomá háme 88 V čem je nše duchoní spojení se stými nebi? Nše duchoní spojení se stými nebi je tom že je uctíáme oni z nás prosí u Boh zýáme 36 Rduj se z toho že mtižeš mít užitek z tolik mší stých z modliteb dobrých skutkfi celé Cirke Větší užitek z nich má šk ten kdo je mi losti posěcujici!zij proto ždy milosti posěcujic!! Modli se denně z osttni zláště z sé nejbližši ktel'í potřebuji té pomoci buď n zemi nebo očistci Denně ráno ečer zýej sté nebi zláště Pnnu Mrii s tého Josef sého křestního ptron by ti yprošoli ochrnu pro d\lš!! tělo 28 ucríaní A VZýVAN! SVATÝCH 89 Proč máme ctít zýt sté nebi? Máme ctít zýt sté nebi protože jsou Bohem osleni tké nšimi pomocníky 90 Proč máme nd osttní sté ctít zýt Pnnu Mrii? 85 Co je obcoání stých? 86 V čem Obcoání stých Stý je kdo je nebi nebo očistci nebo kdo je posěcující milosti n zemi Ale i kždý jiný úd Círke ktolické je tom smyslu stý že je k stému žiotu poolán Všichni ptříme k sobě jko údy jednoho těl tím tělem je Círke jkožto tjemné tělo Kristoo Jsme jko členoé jedné rodiny jedné společnosti jedné obce Tomu říkáme "obcoání stých" Zásluhy dobrých skutků které konjí členoé Círke jsou jkoby společným mjetkem z něhož má částečný užitek kždý člen Nd osttní sté máme ctít zýt Pnnu Mrii protože je pomocnicí díle ykoupení mtkou Boží ze šech nejsětější sou přímhtvou neimócnější Stí nebi jsou nšimi zory Ponědž jsou nšimi zory máme j: následot jejich žiotě Je proto elmi prospěšné číst ž:oto pisy stých bychom se jejich příkldem pozbudili k dobrému erou knihu znáš o žiotě stých? Znáš žiotopis lespoň sého krestního ptron (ptronky)? Čím íce sté následujeme ctíme zýáme tím účinněji z nás prosí u Boh neboli orodují Někdy se n jejich přímluu dějí i zázrky Stí nebi jsou nšimi pomocníky Stí miloli sé bližní z ži n zemi Ještě íce núlují nás nyní nebi Zláště pmtují ':l nás oni stí kteří jsou nám blízcí jko poštolé nší lsti Jko krjné jko ptronoé (frního kostel křestní biřmocí) )ko příbuzní Někeré sté zýáme jko pomocníky e zlášt lch potřebách Uct stých není proti poctě Boží ponědž Jun nezdááme poctu nejyšší jko Bohu nýbrž toliko je prosíme o přímluu u Boh 37

19 Králonou šech stých je Pnn Mri Její přímlu Boh je nejmocnější Proto jí říkáme "Pnno mocná Uzdrení nemocných " Potěšení zrmoucených Útočiště hříšníků Bráno nebeská " Pnn Mri je prostřednicí šech milostí Z druhé sětoé álky zsětil Stý otec r 1942 lidi celého sět Neposkrněnémll srdci Pnny Mrie určil sátek jejího Nepo skměného srdce n 22 srpen Které znáš sátky Pnny Mrie? V týdnu je zsěcen Pnně Mrii sobot Z měsíců zláště kěten (májoé pobožnosti) říjen ( stý růženec) Co íš o žiém li růženci? Kříže sochy obrzy Pán Ježíše stých Kříže sochy obrzy Pán Ježíše stých máme tké úctě Úct jim prokzo ná se ošem zthuje n příslušné osoby nebi které kříž soch nebo obrz předstuje Zláště zsluhují nší úcty obrzy sochy posěcené Jsou to ětšinou cenné pmátky dějinné nebo díl umě lecká Některé obrzy oslil Bůh zázrky zláštním yslyšením modlitby Pěkný kříž pěkné obrzy Pán JeŽÍše Pnny Mrie stých jsou důstojnou hodnou ozdobou ktolického příbytku Osttky stých Jsou to pozůsttky z těl stých Máme je úctě ponědž těl stých byl chrámem Duch stého ná strojem jejich ctnosti jednou budou slně zkříšen z mrtých Mnohé z osttků stých Bůh oslil zázrky Když n příkld do hrobu prorok Elize položili jiného mrtého ten ožil sot se mrté tělo dotklo kostí Elizeoých (IV Král 13 21) Tké máme úctě ty předměty které byly blízkém styku s Pánem Ježíšem se stými Zláště máme úctě dřeo z kříže Pán Ježíše neboť n něm jsme byli ykoupeni Osttky z kříže Pán Ježíše se dájí k políbení zláště pátek p o pobožností křížoé cesty 'I«Máš úctě fotogrfie sých rodičfl nehoť ti připominjí jejich lásku dob rodiní Podobně měj úctě kříže obrzy sochy Pán Ježíše Pnny Mrie stých neboť i oni tě mji rádi sým žiotem jsou ti nejlepšim zorem jsou tými p omocníky připomínjí ti tolik lásky dobrodiní! 29 SMRT A SOUD SOUKROMÝ 91 Co je smrt? Smrt je oďloučení duše od těl 92 Co řekl Pán Ježíš o hodině smrti? O hodině smrti řekl Pán Ježíš : 1)Buďte připreni} neboť Syn čloěk přijde hodinu kterou netušíte!" (Luk 12 40) Km odchází duše hned po smrti? Hned po smrti odchází duš e před Boží soud Smrt V ráji nebylo smrti Protným hříchem šk Adm E pozbyli tělesné nesmrtelnosti nejen pro sebe le i pro nás pro sé potomky Proto čteme Písmě stém : "Jest určeno lidem jednou zemříti" (2íd 9 27) "Proto jko skrze jednoho čloěk přišel hřích n tento sět skrze hřích mrt tk n šechny lidi přišl smrt ponědž šichni zhřešili" (Rím 5 12) Smrt je nej hroznější tké nejzřejmější tělesný následek hříchu jeho mr nosti Smrt je odloučení duše od těl Buď připren! "Buďte připreni neboť Syn čloěk přijde hodinu kterou netušíte!" (Luk 12 40) Jindy řekl Pán Ježíš : "Bděte tedy neboť neznáte den ni hodinu! " (Mt 26 13) Neznáš den ni hodinu sé smrti přece n této chíli záisí celá toje ěčnost! Šťstná smrt šťstná ěčnost! Nešťstná smrt nešťstná ěčnost! Buď proto stále připren! N smrt je připren kdo je milosti posěcující žije křes ťnsky Tkoý přemáhá p okušení když pochybil pk se z hříchu očišťuje : Kždý ečer zpytuje sědomí zbuzuje dokonlou lítost pokud možno kždý měsíc nebo i kždou neděli zsěcený sátek b denně přistupuje k stému přijímání Poslední pří prou n smrt je s zpoěď pokud možno žiotní sté přijímání poslední pomzání ppežské požehnání spojené s plnomocnými odpustky pro chíli smrti Optrný dá zčs do pořádku sé ěci pozemské udělá poslední ůli nebolí záěť buď ústně nebo ještě lépe písemně "Spořádej dům sůj neboť umřeš" (IV Král 20 1 ) Umírjícímu dáme d o rukou rozžtou posěcenou síci ( hrom ničku) kterou mu podržíme pokropíme jej občs sěcenou odou modlíme se hlsitě by umírjící mohl duchu se modlit s námi : "Pne Ježíši já tě miluji sých hříchů lituji Buď milosti mně hříšnému Můj Ježíši milosrdenstí slitoání odpuštění Ježíši tebe ěřím Ježíši tebe doufám Ježíši tebe nde šecko miluji Pne Ježíši přijmi duši mou Ježíši Mri Josefe ám ěnuji srdce sé i duši sou Stůjte při mně posledním boji S ámi ť o dejde duše má pokoji" O smrti spredliých prí Písmo sté : "Blhoslení mrtí kteří umírjí Pánu! Od té chíle mjí jk prí Duch odpočinutí od sých námh neboť jejich skutky jdou z nimi" (Zje 14 13) Ašk : "Smrt hříšníků je hrozná" (Žlm 33 22) Smrtí končí jen náš žiot pozemský Peně šk ěřime že smrt není uhončením šeho nýbrž přechodem duše d o žiot ěčného 39

20 To n ám zručuje P án Ježíš cely;n ' sym ucellun zl áště sým to nm ru čuje i e mš i sté z zem jeho Círke Proto řel é kn ez se modll ' Tym m koh ' se mn " ernym Pne žiot odnímá kd ž d dum toht p preb{";rn í ěčný ozemského příbytek n pr:lprn by" pk sťstny nebo Ten bude nešťstný p dl t h ky Sl kdo zsloužil e J S o ud soukrom ý P odch3;zl duše kždéh Boží soud Písmo' O o čloěk před s té m r ' st určeno lide zemíti potom (ná m jednou sleduje) s u ( Id 17 27) Boží sou dvoji : 1 Soukromý d je neboli tj n}: e p o smrti 2 pos lední n kon ci Veře jný neboli sět prl soud u soukrome'm e duse SIc e kždá zlášť Při J souzen jen s d erejn m d e neboli posledním b? suzen kždá duše sé : m k sené:r;t tele semi lidmi Po sou to eřejně před du soukrome' pnj (le duse Ihne do nebe neb o do d bu ď do očistce pekl Smrt sou nebe nebo peklo jso slední ěci čloěk u čtyři "po " ' slným zmrtých stáním _ c;' rti? o : ::h? ; i d '* l\iáli kdo děl žitou zko e se dlouho sědomitě b hl dobře yk?nl t důle nepropdl Kdušku by ť!r u t t ě V s: Pi;:; iéi ;!jmné le neml ;op=c YlyO podn prece j i udělt Ale pozorre Ohl přihlásit znou nději že sh by lán kykoii i te hdy kdy t Č:kl!o:c srti soudu Božího 'může t J en Jednou! Podle toho jk tto zk ej méně A tuto zkoušku můžel! OJe čz:?st! Kdo by propd zko ou š dne b ude ypdt celá ušk rt dop ou B?Žího nemohl by to :Io J IŽ nikdy! Chíle tél usmrt? is U i o JeUnejdů Iot ležitější zkoušk N tuto zkoušku musil! být p e tá e de jk zemfeš Je elmi l\žit: ; kdé chíli neboť neil! kdy Sl urč dy se zlšť budeš při ot n n den kždém měsíci' 'šlstnou S1lšrJtede ěčnost Tuto SPO]IŠ st5)u zpoědíprkter ou kon l{é prlstouplš ke stolu Páně p Jjme:l!pk Jko posledni e sémpřižpr no Jež:še nejětší pokorouiotě ou důěrou s prosbou by ti b lás I soud c m m Ilosr ý PIsmo sté ti připom íná \'e šyech dn m SVý ch sé ' n ěk sku ch pm tu j n pos nezhřešíš " (S ir 7 40 ) Z:lášttci ni kž?ý den při ečyerní ě Vzpomeň n sou led mo dlit smrt bě oí: ' zp z lsky k Pánu Ježíl!i umiň si' : č;::: tu:j sědomí litu j sý hů leplht ykonej duchoní sté při ÍD1 ZVlšte cceš se s pomocichbožhříc J áni pomodh se z šťstnou smrtí po s eei 11 :::0 CÍRKEVNÍ POHŘEB HROB A HŘBITOV Zer nřelí! V rki Zm G ř elemu ' se zoní umíráčkem Umíráč oznmuje'"jeho smrt ek o o dytbu Mrté tělo bylo příbytkem duše žiým chrámem e y cen o k slnz;nu zkříšení EsJuhuje nší úct Proto y TěKř lo 's: ese o e e pol ozi se d o rke D l! nlkou :::; loží kříže k o e lze prlp omm : Dokud zem řelý žil měl 40 B i t rád Pán J'ežíše Oprdu ho měl rád kdo těžce nehřešil nebo spoň se smířil s Pánem Bohem dobrou stou zpoědí nebo při náhlém úmrtí lespoň litol sých hříchů z lásky k Bohu s tou hou po sté zpoědi Ruce se oinou růžencem Oinutý růženec šem připomíná : Rád se modli měj rád Pnnu Mrii Ber do rukou růženec dokud jsi zdrá rád se jej modlíej by ti jej po té smrti mohli bez roz pků oinout kolem tých ztuhlých rukou U rke hoří síce jko by p obízel k modlitbě : "A sětlo ěčné ť mu sítí!" A jk by chtěl říci : "Nezhslo mu sětlo íry milosti posěcující proto se může rdot e sětle ěčném u Pán Boh" K rki se p ostí tké nádobk se sěcenou odou ; do ní se loží ětičk k pokropení zemřelého by modlitby Círke prospěly jeho duši Do rke kldeme obrázky Pán Ježíše Pnny Mrie stých Tk přejeme jeho duši by se dostl k Pánu Ježíši mezi sté do nebe Církení pohřeb Kněz kropí zesnulého sěcenou odou Při tom říká : "Rosou nebeskou kéž o bčerstí duši tou Bůh Otec Syn Duch stý! " Rosou nebeskou rozumíme Boží smiloání Jménem zesnulého se zpíá kjící žlm : "Smiluj se nde mnou Bože!" Hořící síce neseme při pohřbu n znmení že zemřelému yprošujeme sětlo ěčné blženosti Jko onný dým k didl má ze srdce stoupt k nebi nše přhnluná modlitb Mši sté z zemřelé říkáme zádušní mše stá (z duši zemřeléh o ) neboli "Rekiem" protože zčíná tímto ltinským sloem (Odpočinutí ěčné dej jim Pne!") Zúčstnit se zbožně pohřbu je skutek milosrdný prokázný jk zemřelému tk pozůstlým Hrob Mrté tělo ktolického křesťn se pohřbíá do země 'rm se rozkládá prch to způsobem nikoli nási1ým i di tel ným nýbrž př:rozeně skrytě Do hrobu byli pohřbeni Pán Ježíš Pnn Mri i prní křesťné Při tomto způsobu poh:ř bíání do země zůstáá Círke podnes Zkzuje přísně sým členům dát se po smrti spálit Neuposlechnout této důležité ěci by znmenlo chtít umřít těžkém hříchu nechtít církení pohřeb Tkoým se proto odpírá po smrti církení pohřeb Hřbito Z prních dob křesťnských se p ochoálo tm kde se ěřící scházeli n služby Boží Bylo to době pronásledoání podzemních chodbách ktkombách Později se pohřbílo kolem k ostel neboť ěřící toužili' být i po smrti co nejblíže oltáři A žií chtěli sé zesnulé mít stále blízko by n ně při službách Božích tím íce pmtoli