Výstup 004 Aktivita 05/10 Nákladovost spojená s výsadbou starých a krajových odrůd ovocných dřevin v podmínkách severních Čech

Transkript

1 Výstup 004 Aktivita 05/10 Nákladovost spojená s výsadbou starých a krajových odrůd ovocných dřevin v podmínkách severních Čech Metodika Zpracovala: Ing. Helena Součková, CSc. Fakulta životního prostředí Univerzita J.E. Purkyně Ústí nad Labem prosinec

2 Obsah Obsah... 2 I) Cíl metodiky... 3 II) Vlastní popis metodiky... 3 Historie ovocnářství ČR se zaměřením na severní Čechy... 3 Přehled prací spojených se záchranou starých a krajových odrůd... 4 Vzorové příklady III) Srovnání novosti postupů IV) Popis uplatnění certifikované metodiky V) Ekonomické aspekty VI) Seznam použité související literatury VII) Seznam publikací, které předcházely metodice Jména oponentů a názvy organizací Příloha Výběr odrůd Výběr odrůd jabloní Výběr odrůd hrušní

3 I) Cíl metodiky Hlavním cílem metodiky je přispět k obnově výsadeb starých a krajových odrůd ve volné krajině. V první části je zpracována literární rešerše s tématikou pěstování starých a krajových odrůd ovocných dřevin. Dalším cílem je provést vlastní zjišťování nákladovosti spojené s technologií výsadeb ovocných dřevin při obnově mezí a v blízkosti agrárních valů a teras na lokalitách, kde jsou vysázeny vysokokmenné stromky z ovocné školky. V metodice jsou uvedeny kalkulace při výsadbě ovocných dřevin do kulturní krajiny včetně výběru odrůd pro severní Čechy, čímž přispějeme k vyššímu uplatnění ovocných stromů jako krajinotvorného prvku. Metodika poskytuje nové informace o financování výsadeb starých a krajových odrůd, upozorňuje na finanční zdroje v národním programu rezortu životního prostředí v Program péče o krajinu. Metodika je určena pro vlastníky zemědělské půdy k obnově ovocných stromořadí s pomocí starých a krajových odrůd podél polních cest, agrárních valů a pro další výsadby rozptýlené zeleně v krajině. II) Vlastní popis metodiky Předkládaná metodika stručně shrnuje historii ovocnářství, zvláště severních Čech a uvádí v příloze výběr odrůd zpracovaný podle literatury a místního šetření. V metodice je převzat a vysvětlen pojem krajová a stará odrůda. Zvláštní pozornost je věnována vzorovým kalkulacím nákladovosti při obnově stromořadí podél polních cest v různých variantách, jednak při výsadbě dřevin s balem, jednak prostokořenných stromků. Je uvedeno celkem osm variant různých typů výsadeb ovocných dřevin jako vzorových pro návrat ovocných dřevin do volné krajiny. Historie ovocnářství ČR se zaměřením na severní Čechy Ovocnářství vždy zaujímalo v regionu severních Čech významné postavení. Ovocné sady jsou v severočeském regionu jednou z kultur, které významně ovlivňují tvorbu krajiny. Stanovištní podmínky dávají předpoklady pro výraznou a ojedinělou chuť zvláště hrušek, které byly významnou vývozní komoditou za první republiky. Ovocné stromy jako krajinotvorný prvek Je nutné ocitovat společnou knihu německých autorů Lucke, R. - Siebereisen, R. - Herzberger, E. 1994, kteří navíc zdůrazňují význam mikroklima, které vytváří společenstvo ovocných stromů a positivní význam při zamezení eroze půdy. V neposlední řadě zdůrazňují sociální hledisko, např. význam ovocných stromů u rodinných stavení. Ovocnářství v severních Čechách První dochovaný spis o ovocnářství je příjem za prodej ovoce z komendy chomutovské z roku 1403, ovšem v té době to bylo spíše výjimkou. Až později se ovocnářství uplatnilo jako rovnocenné odvětví u panských velkostatků. Po bitvě na Bílé hoře už představovalo ovoce značný příjem peněz pro pěstitele, protože už v tenkrát se začalo vyvážet do jiných zemí. To si můžeme uvést na příkladu statků nejvyššího purkrabství pražského dle zápisů Fr. Teplého: Roku 1595 kromě ovoce, které dodali vinaři z purkrabských vinic Adamovi z Hradce, v hodnotě 197 kop, 8 grošů a 6 denárů bylo ještě přijato za prodané ovoce 149 kop, 50 grošů. Z toho bylo 16 kop za třešně a višně a 133 kop 50 grošů za hrušky a jablka. Toto 3

4 nebyl výnos ojedinělý. Například na mělnickém panství ocenil urbář z roku 1625 výnos štěpnice na ostrově u Hořínského dvora, kde vypočítává 600 štěpů, na 300 kop ročně. Na Kosteckém panství se v roce 1629 utržilo 53,5 kopy za třešně a višně a 319,5 kopy za jablka a hrušky. Mimořádně vysoký výnos byl v roce 1624 na Nelahozeveském panství, kde utržili za ovoce 1269 kop. Pavel Stráský píše, že je u nás postaráno o velice čilé a plodné rozmnožování rostlin, stejně zahradních a sadových jako lesních, čile a v bohatém množství tu pučí a úrodu přinášejí jabloně všeho druhu, vynikající lahodnou šťavnatostí plodů, hrušně, ořechy, luštěniny, zelenina, byliny léčivé, vonné a ozdobné, též velmi četné teprve nedávno přivezené z ciziny. Stráský informuje hlavně o okolí svého rodiště, o Litoměřicích. O rozšíření ovocnářství přinášejí četné doklady i pozemkové knihy, ale nějaké bližší údaje o výměře sadů nebo počtu ovocných stromů neobsahují. Stejně tak je tomu i u berní ruly, která má sice rubriku zahrady, které jsou jak pro zeleninu, tak i ovocné stromy, ale jejich soupis je zcela pochybený a nedostatečný. Ovocnářství bylo tehdy jedním z hlavních zdrojů příjmů. Přehlédneme-li vývoj ovocnářství v Čechách vidíme, že závisel na sociálním, politickém a kulturním stavu našeho národa a osvícené moudrosti toho či onoho panovníka. Dějiny ovocnictví jsou popsány v literatuře od Busche, W. (1984), hodnocení vlivu pozemkových úprav na ovocnictví popsal Ehrhardt, J. (1986). Vliv výsadeb ovocných stromů na tvorbu krajiny je popsán v Lucke, R.- Silbereisen, R.- Herzberger, E. (1992). Inventarizaci českých ovocných sadů popsal Zíka, J. (1994). Vlastní šetření v archivech a v pozemkových knihách v severních Čechách provedl Hošek, M. (1998). Přehled prací spojených se záchranou starých a krajových odrůd Významnou a zásadní prací je projekt OP RLZ: CZ / /2622 s názvem Ovocné dřeviny jako součást dřevinných formací v kulturní zemědělské krajině, ve kterém řešitelé SALAŠ, BOČEK, 2007 provedli analýzu širší krajinářskou analýzu vzhledem k ovocným dřevinám a klasifikaci stromů a plodů z hlediska zdravotního stavu. Mizející staré ovocné stromy přinutily na počátku devadesátých let min. století ochránce přírody z Veselí nad Moravou společně s místními ovocnáři mapovat staré a krajové odrůdy ovoce. Nejprve na Horňácku a pak na celém území Bílých Karpat se zaznamenávaly informace o genofondu ovocných druhů. Na Horňácku bylo vybráno přes 270 stromů, v letech pokračovalo mapování na Moravských Kopanicích a v letech byla pozornost věnována Valašskokloboucku. Tímto mapováním bylo evidováno více jak 500 stromů jabloní, hrušní, třešní a švestek. V devadesátých letech byl vysázen tříhektarový sad, kde bylo vysázeno přes 450 stromů hrušní, jabloní, třešní a slivoní. KRŠKA a kol. ve spolupráci s Obecním úřadem ve Chbanech provedli inventarizaci a následnou výsadbu hrušní na Kadaňsku. Za převládající odrůd považují Koporečku, Solanku, Hardyho máslovku a Avranšskou. ZO ČSOP č. 76/08 Radhošť, ACTAEA Sdružení pro krajinu a přírodu (Mgr. R. Vlk, Ph.D. z Valašského muzea v přírodě a Mgr. J. Wolfová) zajistili obnovu stromořadí ovocných stromů starých a krajových odrůd pod statkem Hradisko. V roce 2006 bylo vysázeno 60 stromů a byl proveden zmlazující řez stávajících stromů. 4

5 Na základě spolupráce CHKO České středohoří se Správou silnic a dálnic se podařilo obnovit ovocnou alej podél komunikace Řepčice Chudoslavice, Všeřadice Třebušín a uskutečnila se dosadba aleje ořešáků z Miřejovic na Kamýk. Výsadba hrušní na Milé podpořila obnovu meze. Ve spolupráci s Ekologickým centrem Meluzína se uskutečnila výsadba ovocných stromů na Chlumu u Děčína. ZO ČSOP Křižánky již třetím rokem mapuje staré ovocné stromy na území Českého ráje. Společně s obcí Libošovice založily malý genofondový sad. Pro oblast Českého ráje zdůrazňují tyto krajové a staré odrůdy: Vtelenské Jizerní, Smiřické vzácné, Panenské, Biesterfeldská reneta, Strýmka a Zelenče Rhodoislandské. V roce 2006 byl vysazen ekologický sad v Camphillu České Kopisty v počtu 130 ovocných stromů. Kontakt: radomil.hradil@pro-bio.cz tel Lokální místní odrůda, jak uvádí TETERA (1994), vznikla v určitém místě a rozšířila se do několika lokalit. Ztotožňuje tedy výraz místní a lokální. Naproti tomu odrůdou krajovou označuje takovou, která se rozšířila ve větší oblasti, v několika okresech. V případě, že odrůda není místní (tedy domácí) provenience a je v kraji oblíbena a hojně pěstována, nazývá se lokálně rozšířenou odrůdou. Příklady výsadeb v širším okolí ovocné školky Střední zahradnické školy v Děčíně: obec Huntířov výsadba jabloní, alej poblíž obce Jetřichovi, obec Markvartice třešně, obec Labská Stráň, Zubnice Muzeum vesnice p. Ledvinka a v CHKO Kokořínsko. ZAHRADNÍKOVÁ, a kol společně s VŠÚO Holovousy provedli mapování a inventarizaci starých ovocných druhů v Krkonoších. HENDRYCH, J popisuje typy cest z hlediska krajinářského jako selské cesty, které jsou tradiční venkovské cesty s ovocným stromořadím převážně z jabloní, hrušní spojující obvykle dvě obce. Dále rozlišuje přírodní cesty, což popisuje jako přírodní koridor vzniklý z převážně planých nebo zplanělých kulturních rostlin, vzniklý původně přirozeným zmlazením s převahou keřového patra s jednotlivými stromy. Dále jsou uvedeny krajinářské a identické cesty. LOKOČ, R inicioval mapování krajinných prvků s přítomností ovocných stromů na severu Moravy. Zásadní význam pro revitalizace extenzivních výsadeb měla v devadesátých letech minulého století odborná a osvětová práce kolegů Ing. Tetery, Prof. Řezníčka a Ing. Paprštejna, na kterou navázala činnost mladší generace (Ing. Boček, RNDr. Jongepierová, Ing. Dokoupil, Mgr. Vlk, Doc. Salaš). Z institucí je nutno vzpomenout Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský v Holovousích, Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm a zejména Mendelovu univerzitu v Brně, Zahradnickou fakultu v Lednici (dříve VŠZ Brno), která počátkem devadesátých let minulého století založila cyklus odborných seminářů, které se každoročně setkávaly s velkým ohlasem. Na základě těchto seminářů se rozrůstala po celé ČR myšlenka záchrany a revitalizace starých a krajových odrůd ovocných dřevin, zejména v rámci činnosti ZO Českého svazu ochránců přírody, Agentury ochrany přírody a krajiny (dále AOPK), Chráněných krajinných oblastí a různých nestátních organizací, rozvíjela se i myšlenka příhraniční spolupráce. Výsledek těchto aktivit je v textu uváděn na příkladech. Mnoho různých prací na toto téma bylo také řešeno v celé ČR v rámci diplomových prací posluchačů Zahradnické fakulty a to ve spolupráci s místními orgány státní správy či 5

6 Správami CHKO. I v současnosti se zde v rámci dvou semestrálních intenzivních kurzů proškolují zájemci o tuto problematiku z celé ČR. Jedná se o kurz s názvem Ovocný strom v krajině. Přehled ovocných školek, kde lze získat staré a krajové odrůdy k výsadbě Svaz školkařů České republiky sdružuje více jak 100 pěstitelů ovocných a okrasných dřevin na ploše více jak 1200 ha. Kontakty na předsedu Svazu školkařů ČR, Ing. Jiřího Velebu tel.: , jiri.veleba@volny.cz tajemník Svazu školkařů ČR, Ing. Jan Procházka, tel.: , jan.p.c@seznam.cz adresa pro korespondenci: Kateřina Charvátová, VÚKOZ Průhonice, Průhonice, tel.: , fax: , charvatova@vukoz.cz 1. Ovocná školka v Bojkovicích - Radim Pešek (kontakt: , e mail: ajsa1@seznam.cz se soustřeďuje na množení starých odrůd jabloní a hrušní na semenných podnoží a prodává je v sortimentu třiceti odrůd jabloní (Jadernička moravská, Panenské, Kožená reneta zimní, Malinové hornokrajské, Malinové holovouské, Smiřické, Strýmka, Kardinál žíhaný a další). Z hrušní pěstují Merodovu, Majdalenku, Solanku, Krvanku a další odrůdy. 2. Ovocné školkařství krajových odrůd pěstovaných v ovocné školce SZaŠ Děčín Libverda. Ovocné školky mají výměru 3 ha, kde se ročně pěstuje vysokokmenů jabloní, třešní a hrušní. Vlastní pěstitelský postup spočívá ve štěpování kmenotvorné odrůdy (Fischerovo) na Jaderničku a konečně v požadované výšce vysokokmenu je naroubována archivní odrůda. Archivní odrůdy množí již několik let. Cena jednoho stromku činila 150 Kč ve tvaru vysokokmen v roce Objednávky se přijímají do každého roku a dodávka stromků na podzim téhož roku. Příklady výsadeb v blízkém okolí: 1. obec Huntířov výsadba jabloní, 2. alej poblíž obce Jetřichovic; 3. Obec Markvartice třešně; 4. obec Labská Stráň ( u ing. Stružinského); 5. Zubnice Muzeum vesnice p. Ledvinka; 6. Kokořínsko CHKO Kokořínsko ing. Šestáková. Ovocné stromky dodají a vlastní výsadbu a údržbu si zajišťuje objednatel. Přehled množených a nabízených ovocných dřevin z ovocné školky Děčín - Libverda Archivní odrůdy jabloní na podnoži Jadernička Albrechtovo, Bismarckovo, Boskoopské červené, Croncelské, Matčino, Ontario, Panenské české, Parména zlatá zimní, Průsvitné letní, Strýmka, Zelenče rhodoislandské, Archivní odrůdy třešní a višní: Droganova žlutá, Gemersdorfská, Hedelfingenská, Lyonská raná, Troprichterova, Velká černá chrupka, Amarelka královská višeň, Královna Hortensie višeň, Španělská višeň 6

7 Archivní odrůdy hrušní: Pstružka, Špinka, Zuzanka Muškatelka turecká, Rolská červená, Solanka 3. Arboeko s.r.o Obříství 230 tel: , fax: , Kontaktní osoba: Ing. Pavel Kafka Ve školce lze získat vysokokmenné odrůdy jabloní a dalších alejových dřevin s balem několikrát přesazované. 4. FYTOS Plzeň, Ing. Pavel Voráček, Radčická 86, Plzeň tel: , fytos@fytos.cz, Přes 60 % produkce ovocných stromků prodávají ve velkých partiích s určením pro výsadby sadů a stromořadí na objednávku ve tvarech a odrůdách dle přání zákazníka. Sortiment jabloní a hrušní lze nalézt na výše uvedených webových stránkách. Postup při výsadbě ovocných dřevin v krajině 1. Při krajinářských projektech výsadby ovocných dřevin je nutné respektovat význam všech tří D tj. Dokonalý plán, na který navazuje Dobře provedená zahradnická realizace a Dostatečná údržba z hlediska zálivky a řezu. 2. Termín výsadby u jabloní a hrušní je ideální v podzimním období, neboť dřevina má možnost do zimy ještě zakořenit. 3. V ovocné školce lze zakoupit z hlediska kořenového systému stromky prostokořenné anebo s balem nebo kontejnerované. Stromky prostokořenné jsou takové, které byly vyorány nebo vyzdviženy ze země dobývacím rýčem a jsou bez zeminy. Stromek s balem je několikrát ve školce přesazen, má hustší kořenový systém, je expedován se zemí v balu a poskytuje vyšší záruku ujmutí. Cenově jsou tyto stromky nejdražší. Většinou se vysazují stromky s balem jako solitéry do krajiny. Stromky s balem jsou uloženy v pytlovině, se kterou se vysazují. Stromek v kontejneru je jednou přesazen do kontejneru, ve kterém je také prodáván. Pro krajinné výsadby ovocných dřevin jsou nejčastěji využívány prostokořenné stromky, které co nejdříve po expedici ze školky jsou vysázeny na trvalé stanoviště. 4. Před vlastní výsadbou je nutné provést zajištění dostatečného příjmu vody namočením kořenového systému přes noc před výsadbou ve vodě. 5. Při vlastní výsadbě provádíme řez nadzemní části. Vyoráním stromků v ovocné školce se silně naruší a zmenší původní kořenový systém, který neuživí celou nadzemní část a proto provádíme po výsadbě řez. Na utváření koruny stromu má vliv hloubka zkrácení letorostů. Čím hlubší je zkrácení v době vegetačního klidu, tím silnější bude růst středního a konkurenčních výhonů. Nejlépe se utváří budoucí koruna stromu, zkrátíme-li výhon asi o třetinu ve výšce dobře vyvinutých pupenů. 6. Po výsadbě je nutné provést zálivku a ošetření proti vývratu a zajistit ochranu proti okusu zvěří. V metodice je propracován systém návratu ovocných dřevin do krajiny nově s uvedením kalkulací nákladovosti v několika variantách podle kalkulací v ceníku Agentury ochrany přírody a krajiny doplněné o vlastní zjišťování ceny stromků podle průměru ceníkových položek v souboru ovocných a okrasných školek. V ceníku AOPK ČR najdeme podle zaměření položky, podle kterých lze propočítat náklady spojené s návratem krajových a starých odrůd do krajiny. Z ceníku AOPK byla použita část nazvaná položkový ceník, který slouží jako podklad pro tvorbu a posuzování cen prací při uzavírání smluv s AOPK ČR. V ceníku AOPK ČR se uvádí ceny bez DPH. 7

8 Investiční náklady jsou vyjádřeny cenami, které zahrnují všechny běžné činnosti a materiály, které jsou v rámci daného typu opatření obvykle realizovány. Položkový ceník se používá jako podklad pro tvorbu a posuzování cen prací při uzavírání smluv s AOPK ČR, který uvádí obvyklé ceny jednotlivých i agregovaných položek, přičemž ceny se přednostně tvoří podle položek agregovaných. Ceník umožňuje cenu některých položek navýšit, což je vyvolané jinými objektivními důvody a je třeba řádně odůvodnit. Uvedené kalkulace je možné navýšit o 10 % v položce režijní náklady. Provozní náklady nebo jinak řečeno náklady spojené s udržitelností v následujících letech po výsadbě jsou náklady vlastníka pozemku a výsadby a v současné době nejsou zahrnuty v dotačních příležitostech. Provozní náklady spočívají v provedení výchovného řezu, zálivky podle potřeby a sečení travního porostu. S ochranou proti plevelům a škůdcům není uvažováno, protože jedním z hlavních cílů je zvýšení biodiverzity a vkladem herbicidů a pesticidů bychom ji omezili. 8

9 Ovocné stromky vysokokmenů v Děčíně 9

10 Vzorové příklady Příklad 1 Nákladovost spojená s výsadbou s 6% podílem stromů Popis situace: m dlouhý pás, 6 m široký, třířadý živý plot s 6% podílem ovocných stromů na pozemku zemědělsky obhospodařovaném v relativně bezplevelném stavu. Z ovocných stromů budou střídavě vysázeny různé odrůdy jabloní doporučené pro Ústecký kraj. Z keřů bude vysazena Rosa canina, Rosa rugosa, Primus spinosa, Cornus mas, Corylus avellana. Tab. Nákladovost příklad 1 Položka požadovaný počet ks náklad na jednotku v Kč měrná jednotka Náklad celkem v Kč/celkovou plochu rostlinný materiál 2500 keřů 40 Kč/ks prostokořenný rostlinný materiál 160 stromků 200 Kč/ks prostokořenný osivo travní m Kč/ha regionální směsí 20 kg/ha; 800 Kč/kg směsi oplocenka 160 cm m Kč/1000 m vysoká zálivka 6000 m 2 10 Kč/m vykopání jámy pro stromky (50x50x50cm) 160 stromků 130 Kč/stromek ukotvení stromku vč. 160 stromků 50 Kč/stromek kolíku instalace ochranný 160 stromků 10 Kč/stromek plast výsadba keřů 2500 keřů 10 Kč/keř výsadba stromků 160 stromků 130 Kč/stromek výsev regionální m Kč/ha travní směs Celkem Zdroj: Ceník AOPK pro rok

11 Příklad 2 Nákladovost spojená s výsadbou ovocných stromů krajové odrůdy ve dvou řadách podél polní cesty Popis situace: 500 m dlouhá polní cesta, výsadba ovocných stromů hrušní ve dvou řadách na jedné straně hraničí s loukou a na druhé straně se zemědělsky obhospodařovaným pozemkem v relativně bezplevelném stavu. Hrušně budou vysázeny v sortimentu Solanka, Koporečka. Tab. Nákladovost příklad 2 Položka požadovaný počet ks rostlinný materiál prostokořenný ovocné stromky vykopání jámy pro stromky (50x50x50cm) ukotvení stromku (1 kůl, uvázání, juta) instalace ochranné náklad na jednotku v Kč měrná jednotka Náklad celkem v Kč/celkovou plochu 122 stromků 200 Kč/ks stromků 100 Kč/stromek stromků 60 Kč/stromek stromků 20 Kč/stromek pletiva zálivka vč. dopravy 122 stromků 35 Kč/stromek výsadba stromků 122 stromků 130 Kč/stromek Celkem Zdroj: Ceník AOPK pro rok

12 Příklad 3 Nákladovost spojená s výsadbou ovocných stromů krajové odrůdy ve dvou řadách podél polní cesty nově založené Popis situace: Na základě studia map stabilního katastru z roku 1843 na čtyřicetihektarovém honu řepky olejné na jihu Litoměřicka bude obnovena polní cesta na místě původní meze. Předseda zemědělského družstva v Úštěku jako zástupce vlastníků pozemku vyjádřil souhlas s rozdělením pozemku. Polní cesta je 600 m dlouhá, široká 3,5 m, P3,5/30, výsadba ovocných stromů je uskutečněna ve dvou řadách bylo nutné oset travní směsí pás kolem cesty o šířce 3 m na každé straně. V ovocné školce budou zakoupeny stromky vysokokmen, odrůda Solanka. ČSN dělí polní cesty do třech hlavních kategorií. Návrhové parametry se uvádějí písmenem P a údajem o návrhové šířce a za lomítkem návrhové rychlosti (například P7,0/50 nebo P3,0/30). hlavní polní cesty: návrhová šířka 7 až 4 metry, návrhová rychlost 50 až 30 km/h, jedno- i dvoupruhové, pro svoz z oblasti 50 až 500 ha vedlejší polní cesty: návrhová šířka 4,5 až 3,5 metrů, návrhová rychlost 30 km/h, jednopruhové, pro svoz z oblasti 50 až 200 ha doplňkové polní cesty: návrhová šířka 3,5 až 3 metry, návrhová rychlost 30 km/h, jednopruhové, nezpevněné Zpevněná polní cesta na Úštěcku bez dřevin 12

13 Tab. Nákladovost příklad 3 Položka požadovaný počet ks rostlinný materiál prostokořenný ovocné stromky náklad na jednotku v Kč měrná jednotka Náklad celkem v Kč/celkovou plochu 150 stromků 200 Kč/ks travní směs 3600 m Kč/ m příprava před 5700 m 2 0,95 Kč/ m výsadbou orba mělká vláčení 5700 m Kč/ha 148 plošná úprava 5700 m 2 8 Kč/ m a urovnání vyměření 2x2 150 Kč/hod. 600 ploch chemické 5700 m 2 1,65 Kč/ m odplevelení půdy (vč. herbicidu) vykopání jámy pro stromky (50x50x50cm) 150 stromků 100 Kč/stromek ukotvení stromku (1 150 stromků 50 Kč/stromek 7500 kůl, uvázání, juta) instalace ochranné 150 stromků 20 Kč/stromek pletivo výsadba stromků 150 stromků 130 Kč/stromek zálivka 150 stromků 25 Kč/stromek m 2 2,4 Kč/ m Celkem Zdroj: Ceník AOPK pro rok

14 Příklad 4 Nákladovost spojená s výsadbou se 100% podílem Sorbus Popis situace: m dlouhý pás stromořadí Sorbus aucuparia v horské poloze na svazích Krušných hor podél cesty v jedné řadě, vzdálenost stromů 6 m. Rostlinný materiál stromky budou objednány s balem s obvodem kmínku cm. Cena ve specializovaných školkách se pohybuje u stromků Sorbus aucuparia s balem ve výši Kč. Tab. Nákladovost příklad 4 Položka požadovaný počet ks náklad na jednotku v Kč měrná jednotka Náklad celkem v Kč/celkovou plochu rostlinný materiál 167 stromků Kč/ks s balem OK doprava stromků 167 stromků 40 Kč/km vykopání jámy pro stromky bez výměny půdy 167 stromků 600 Kč/jáma Vlastní výsadba 167 stromků 700 Kč/stromek ukotvení stromku (2-167 stromků 260 Kč/stromek kůly, uvázání, juta) instalace ochrana 167 stromků 20 Kč/stromek pletivem Zálivka vč. dovozu 167 stromků 150 Kč/kus vody Celkem Zdroj: Ceník AOPK pro rok 2010, vlastní zjišťování 1 OK obvod kmene 14

15 Příklad 5 Nákladovost spojená s výsadbou se 100% podílem Prunus avium Popis situace: m dlouhý pás stromořadí Prunus avium v chráněné poloze Zubrnicka nebo v oblasti Vernéřovicka podél cesty v jedné řadě, vzdálenost stromů 6 m. Rostlinný materiál prostokořenný. Cena ve specializovaných školkách u prostokořenného materiálu se pohybuje od 99 do 250 Kč. Primus avium lze získat s balem v cenové kategorii od 1500 do 4200 Kč bez DPH. Tab. Nákladovost příklad 5 Položka požadovaný počet ks náklad na jednotku v Kč měrná jednotka Náklad celkem v Kč/celkovou plochu rostlinný materiál 167 stromků 99 Kč/ks prostokořenný doprava stromků 167 stromků 40 Kč/km vykopání jámy pro stromky bez výměny půdy 167 stromků 50 Kč/jáma vlastní výsadba 167 stromků 60 Kč/stromek ukotvení stromku (1 167 stromků 50 Kč/stromek kůl, uvázání) instalace ochrana 167 stromků 20 Kč/stromek pletivem zálivka vč. dovozu 167 stromků 25 Kč/kus vody Celkem Zdroj: Ceník AOPK pro rok 2010, vlastní zjišťování 15

16 Příklad 6 Nákladovost spojená s třířadou výsadbou ovocných stromů (jabloní) poblíže agrární terasy Popis situace: m dlouhý pás stromořadí ovocných stromů ve třech řadách vysázený trojsponu v chráněné poloze Zubrnicka na Ústecku Tab. Nákladovost příklad 6 Položka požadovaný počet ks náklad na jednotku v Kč měrná jednotka Náklad celkem v Kč/celkovou plochu rostlinný materiál 375 stromků 200 Kč/ks prostokořenný doprava stromků 375 stromků 40 Kč/km vykopání jámy pro stromky bez výměny půdy 375 stromků 50 Kč/jáma vlastní výsadba 375 stromků 60 Kč/stromek ukotvení stromku (1 375 stromků 50 Kč/stromek kolík, uvázání) instalace ochrana 375 stromků 20 Kč/stromek pletivem zálivka vč. dovozu 375 stromků 25 Kč/kus vody Celkem Zdroj: Ceník AOPK pro rok 2010, vlastní zjišťování 16

17 Příklad 7 Nákladovost spojená s výsadbou solitérního stromu na rozcestí Popis situace: výsadba solitérního stromu příklad hrušeň, jabloň, jeřáb ptačí (jedlý) Tab. Nákladovost příklad 7 Položka požadovaný počet ks náklad na jednotku v Kč měrná jednotka Náklad celkem v Kč/celkovou plochu rostlinný materiál 1 stromek 200 Kč/ks 200 prostokořenný VK vykopání jámy pro 1 stromek 130 Kč/stromek 130 stromky (50x50x50cm) ukotvení stromku 1 stromek 50 Kč/stromek 50 instalace ochranný 1 stromek 10 Kč/stromek 10 plast výsadba stromku 1 stromek 130 Kč/stromek 130 Celkem 520 Zdroj: Ceník AOPK pro rok 2010, vlastní zjišťování 17

18 Kaple na rozcestí ozeleněná Tilia cordata 18

19 Příklad 8 Nákladovost spojená s výsadbou aleje hrušní Popis situace: m dlouhý pás stromořadí hrušní nová výsadba, vzdálenost mezi stromy 8 m, Litoměřicko, hluboké, teplé, živinami zásobené půdy. Tab. Nákladovost příklad 9 Položka požadovaný počet ks rostlinný materiál prostokořenný ovocné stromky vykopání jámy pro stromky (50x50x50cm) ukotvení stromku (1 kolík, uvázání, juta) instalace ochranné náklad na jednotku v Kč měrná jednotka Náklad celkem v Kč/celkovou plochu 250 stromků 200 Kč/ks stromků 100 Kč/stromek stromků 50 Kč/stromek stromků 20 Kč/stromek pletivo výsadba stromků 250 stromků 130 Kč/stromek zálivka 250 stromků 25 Kč/stromek Celkem Zdroj: Ceník AOPK pro rok 2010, vlastní zjišťování III) Srovnání novosti postupů Máme-li udržet kulturní krajinu v České republice a zachovat ekologickou stabilitu nejen v oblastech zájmu ochrany přírody a krajiny, ale i v pozemcích s konvenčním zemědělstvím, je nutné navrátit stromy a zvláště ovocné stromy do volné krajiny. Během uplynulých let zanikla řada stromořadí podél polních cest, řada solitérních stromů, řada mezí byla odstraněna a rozšířila se významně větrná a vodní eroze. Je zpracována metodika mapování územních systémů ekologické stability, ale chybí návody, příklady a podněty pro zemědělskou veřejnost a pro starosty obcí k návratu starých a krajových odrůd do volné krajiny. Zvýšení informovanosti o nové náměty a vzorové příklady výsadeb ovocných stromů spolu s výběrem odrůd pro stanoviště v regionu severních Čech povede i ke zlepšení zájmu o dotační prostředky z Programu péče o krajinu v rezortu MŽP. 19

20 IV) Popis uplatnění certifikované metodiky Metodika je určena pro pěstitele starých a krajových ovocných druhů, pro vlastníky zemědělské půdy k obnově ovocných stromořadí podél polních cest, agrárních valů a pro další výsadby rozptýlené zeleně v krajině. Metodika bude uplatněna v poradenství MZe, zvláště v regionu NUTS 2 Severozápad. Po vytištění bude k dispozici v Agentuře pro zemědělství a venkov Děčín, Litoměřice, Louny, Ústí nad Labem, Karlovy Vary, Most, Cheb a v Muzeu venkova v Zubrnici. Metodika bude uplatněna při využití Ceníku Agentury ochrany přírody a krajiny pro následující rok. Metodika bude prezentována na poradenském semináři, který bude organizován ve spolupráci s Agrární komorou Most v rámci řešení projektu Národní agentury zemědělského výzkumu s názvem: QH Zajištění harmonizace krajinotvorné, hydrologické a produkční funkce agrárních valů a teras pro diverzifikaci aktivit na venkově s cílem podpořit vyšší zájem zemědělců v regionu Severozápad o tvorbu krajiny v Ústeckém kraji. V) Ekonomické aspekty Hlavní přínos uplatnění metodiky je v mimoprodukčních funkcích rozptýlené zeleně a ve zvýšení biodiverzity v krajině. Jsou odrazem a jedinečností místních přírodních podmínek a některé z nich lépe odolávají chorobám a škůdcům. Jako vysokokmeny a polokmeny mají významnou krajinářskou a estetickou hodnotu. Některé odrůdy slouží jako kmenotvorné odrůdy nebo jsou zdrojem semen pro podnože. Staré a krajové odrůdy jsou kulturním dědictvím, zvyšují biodiverzitu v kulturní krajině. Podle metodiky Seják, J. Dejmal, I. Hodnocení a oceňování biotopů ČR (2003) ekonomicky porovnáváme liniové porosty dřevin v krajině XL.1 ocenění 25 bodů s přírodě cizím biotopem X 4.4 tj. v daném případě pozemek 20

21 s ozimou obilovinou oceněným 10 body. Hodnota jednoho bodu činí podle výše uvedené metodiky 12,36 Kč a hodnotové vyjádření v Kč pro biotop XL.1 činí 309 Kč/m 2 a pro biotop X ,6 Kč/m 2. V přepočtu na 1 ha je význam biodiverzity hodnocený pomocí biotopů vyčíslený u XL. 1 finanční částkou ve výši Kč a u biotopu X 4.4 částkou Kč. Rozdíl Kč na ploše 1 ha, u délky výsadby m činí ekonomické zhodnocení v biodiverzity Kč. Postup prací. Nejprve provedeme plán obnovy mezí u pozemků nad 40 ha v souvislém celku. Podle map stabilního katastru získaných v archivu Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního vyhledáme původní meze a na nich provedeme obnovu mezí a výsadbu ovocných dřevin a keřů. Dosadba ovocnými dřevinami přispěje výrazným způsobem ke zvýšení ekologické stability území, doplní skladbu územních systémů ekologické stability o nové biokoridory. Ovocné dřeviny zvyšují biodiverzitu, jsou úkrytem a zároveň poskytují obživu dalším živočišným jedincům. V současném konvenčním zemědělství je významná funkce vysázených dřevin v protierozní ochraně. Financování výsadby ovocných dřevin v krajině Financování výsadby ovocných dřevin podél polních cest je dotováno z českých národních zdrojů, ze státního rozpočtu ČR z rezortu Ministerstva životního prostředí. Národní zdroje rozděluje rezort životního prostředí a v rámci Programu péče o krajinu a Programu obnovy přirozených funkcí krajiny. V Programu péče o krajinu v roce 2010 v opatření B.2c Výsadba nelesní zeleně včetně ovocných stromů tradičních krajových odrůd (solitérní stromy, liniové a skupinové výsadby, např. extenzivní ovocné výsadby). Dotačně lze podpořit nákup sazenic, provedení výsadby včetně ochrany proti poškození, zajištění stabilizačními kůly, jednorázovou zálivku a přihnojení, příp. zatravnění. Maximální náklady na jednotlivé práce a nákup sazenic jsou dány Ceníkem AOPK ČR. V Programu Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny výsadba ovocných stromů spadá do podprogramu Adaptační opatření pro zmírnění dopadů klimatické změny na nelesní ekosystémy. Podporována je výsadba solitérních stromů, liniové a skupinové výsadby (např. extenzívní vysokokmenné sady krajových odrůd ovocných dřevin). Opatření se tedy nevztahuje na výsadbu a obnovu intenzivních sadů. Jde o opatření ve volné krajině, nikoliv např. v soukromých zahradách. Lze podpořit nákup stromků, provedení výsadby včetně ochrany proti poškození, zajištění opěrnými kolíky, jednorázovou zálivku a přihnojení, příp. zatravnění. Max. náklady na jednotlivé práce a nákup sazenic jsou dány ceníkem AOPK ČR pro rok 2010, který je k dispozici na: Výše přiznaných dotačních finančních prostředků může být stanovena do 100 % a maximální výše podpory v částce do Kč. Z evropských finančních prostředků nelze čerpat dotační prostředky z duplicitně prostřednictvím OP Životní prostředí v rezortu Ministerstva životního prostředí. Pro programovací období po roce 2013 doporučujeme zařadit výsadby starých a krajových odrůd podél polních cest současných i nově zakládaných v operačním programu, který bude soustředěn na řešení evropské zemědělské dotační politiky. Výše dotačních finančních prostředků by měla být stanovena jako stoprocentní. 21

22 VI) Seznam použité související literatury BLAŽEK, J. Ovocnictví. 2. vyd., Český zahrádkářský svaz, nakl. Květ, Praha, ISBN BOČEK, O. Pomologie. 3. vydání, SZN, Praha, 1957, 208 s. BOČEK, S. Evidence výskytu dříve pěstovaných odrůd ovocných dřevin v oblasti Kunštátska. Diplomová práce, MZLU v Brně, 2001, 87 s. BUSCH, W.: Geschichte des Gartenbaues E. Ulmer, Stuttgart 1984 BULÍŘ, P.: Vegetační doprovody komunikací. Aktuality Výzkumného a šlechtitelského ústavu okrasného zahradnictví Průhonice 1988 ČERNÍK, V., BOČEK, O., VEČEŘA, L. Malá pomologie II Hrušky. 2. vydání, SZN, Praha, 1969, 235 s. DOMIN, K.: Třídění hrušní planých i pěstovaných etc. Věst. Král. Čes. Spol. nauk XXXII. DUMEK, J.: O zvýšení výnosu živností rolnických. Besedy hospodářské Praha 1878 DVOŘÁK, A., VONDRÁČEK, J., KOHOUT, K., BLAŽEK, J. Jablka. 1. vydání, Academia, Praha, 1976, ISBN , 592 s. EHRHARDT, J.: Über Obstbäume durch Flurbereinigung. Obst und Garten , 308 HENDRYCH, J.: Hodnocení a dokumentace alejí a stromořadí v krajině, metody a přístupy VÚKOZ Průhonice 2008, s.162 HOŠEK, M.: Vývoj ovocnářství severních Čech. Diplomová práce UJEP Ústí nad Labem 1998 kol.: Ceník AOPK pro rok 2010 s. 40, KAMENICKÝ, K. České ovoce. Díl VI, Jablka. Nákladem Československé ovocnické společnosti, Praha, 1924, 248 s. KAMENICKÝ, K., KOHOUT, K. Atlas tržních odrůd ovoce. 4. vydání, SZN, Praha, 1957, 336 s. KAVKA, M a kol.: Normativy pro rostlinnou výrobu. ÚZPI 2007 KOHOUT, K. Malá pomologie I. Jablka. 1. vydání, SZN, Praha, 1960, 270 s. KOHOUT, K. Zakládání a udržování ovocných sadů. I. vydání, ČSAV, Praha, 1959, 470 s. KOCH, V. a kol. Hrušky. 1. vydání, Academia, Praha, 1967, 380 s. Kol.:Staré krajové odrůdy ovocných dřevin. Metodická příručka. Problematika a možnosti využití. KOTT, Vladimír: Pěstitelské zpracování ovoce. Státní zemědělské nakladatelství, Praha p. KRŠKA, B - FRAJT, J. - ZAJÍCOVÁ, Z. ZAJÍC, J. - ŘEZNÍČEK, V.: Výsadba starých a krajových odrůd v oblasti Kadaňska a Žatecka. LUCKE, R. - SILBEREISEN, R. - HERZBERGER, E.: Obstbäume in der Landschaft Ulmer Stuttgart 1992, 300 s. LUCKE, R.: Die böhmische Birne erhalten. Obst und Garten , LUCKE, R.: Obstbäume in der Landschaft. Garten und Landschaft 1985,

23 ČSN Projektování polních cest (duben 2004) ČSN Projektování polních cest LUCKE, R.: Wilde Birn- und Apfelbäume für die Landschaftspflege , MAŇAS, Jan: Sušení ovoce v Čechách a na Moravě. In: Kuttelvašer, Z. -Trejbal, J. Maňas, J: Vývoj zpracování zemědělských produktů. ÚVTIZ Praha, pp NĚMEC, B. Dějiny ovocnictví. Nakl. Československé akademie věd, Praha, s. OPLT, J., Černý, L. Zakořeňování a štěpování ovocných rostlin. Nakl. Československé akademie věd, Praha, POLÁČKOVÁ, J. a kol: Metodika kalkulací nákladů a výnosů v zemědělství. ÚZEI 2010, s. 73 ŘEZNÍČEK, V., BOČEK, S. Evidence výskytu starých a krajových odrůd jádrovin ve vybraných lokalitách ČR. In Sborník konference: Mapování, konzervace a monitorování genofondu mizejících krajových forem kulturních rostlin a jejich planých příbuzných druhů. Genetické zdroje č. 88, VÚRV Praha Ruzyně, 2003, s , ISBN ŘEZNÍČEK, V., VLK, R., BOČEK, S., SALAŠ, P. Extenzivní ovocnářství jádroviny. Metodické pokyny. ES MZLU v Brně, 2002, 100 s., ISBN ŘÍHA, J. České ovoce. Díl I. Hrušky. 1. vydání, nákladem Ovocnického spolku pro království české, Praha, s. ŘÍHA, J. České ovoce. Díl III. Jablka. 2. vydání, nákladem Československé pomologické společnosti, Praha, 1919, 248 s. SALAŠ, P. BOČEK, S.: Zásady pro zpracování závěrečné práce. Projekt ESF Ovocné dřeviny jako součást dřevinných formací v kulturní zemědělské krajině 2007 SALAŠ, P. (ed) Sborník přednášek a referátů ze semináře: Problematika zachování starších a krajových odrůd ovocných dřevin (inventarizace, zakládání a údržba extenzivních sadů), října 2004, Lednice, ES MZLU v Brně, 2004, s , ISBN SALAŠ, P. (Ed.) Sborník příspěvků a doprovodných odborných materiálů workshopu: Staré a krajové odrůdy ovocných dřevin (pomologie, údržba, využití), , Lednice na Moravě, ES MZLU v Brně, s , ISBN: SEJÁK,J.- DEJMAL,I. A kol.: Hodnocení a oceňování biotopů ČR. ČEÚ 2003, s.422, ISBN SCHUBERT, E. Stručné dějiny ovocnictví moravského. Český odbor zemědělské rady moravské, Brno, 1900, 89 s. SUCHÝ, F. Moravské ovoce. Pojednání o ovocných odrůdách doporučených ku pěstování v českých krajích markrabství moravského. Nákladem českého odboru zemědělské rady pro markrabství moravské, Brno, 1907, 616 s. ŠVEC, F. Ovocnictví, jeho význam, dějiny a vztahy. Nákladem ministerstva zemědělství RČS, Časové spisky ministerstva zemědělství, č. 51, 1924, 80 s. TETERA,V. Jabloně na Valašsku. VŠP, Nitra, 1996, s. 108, ISBN TETERA,V. Záchrana starých a krajových odrůd ovocných dřevin. Metodika ČSOP č. 4, Veselí nad Moravou, 2003, 76 s. ISBN THOMAYER, F. J. České ovoce. Jablka, díl I. Praha, 1894, 221 s. 23

24 TREJBAL, Jiří: Sušárny ovoce v českých zemích. In: Kuttelvašer, Z. -Trejbal, J. Maňas, J: Vývoj zpracování zemědělských produktů. Ústav vědeckotechnických informací pro zemědělství. Praha, pp VANĚK, J. Lidová pomologie. Hrušky, díl II. Nakladatelství zahradnické literatury, Chrudim, 1936, 118 s. VANĚK, J. Lidová pomologie. Jablka, díl I. Nakladatelství zahradnické literatury, Chrudim, 1935, 109 s. VANĚK, J. Lidová pomologie. Jablka, díl VII. Nakladatelství zahradnické literatury, Chrudim, 1940, 128 s. VANĚK, J. Lidová pomologie. Jablka, díl X., Nakladatelství zahradnické literatury, Chrudim, 1947, 131 s. VÁVRA, M. a kol. Kniha o ovocném stromu. SZN Praha, 1961, 447 s. VLK, L. Pomologický klíč. Akciová moravská knihtiskárna, Zlín, 1947, 207 s. ZAHRADNÍKOVÁ, J., PAPERŠTEIN, F., KLOUTVOR, J., HARČARIKOVÁ, L.: mapování, inventarizace a ochrana starých ovocných dřevin v Krkonoších v letech Opera corcontica,2005, 42: ZÍKA, J.: K inventarizaci intenzivních ovocných sadů a plantáží a ke spolupráci s ČSÚ v odhadech sklizní ovoce. Marketing OU 1994 č. 26 VII) Seznam publikací, které předcházely metodice SOUČKOVÁ H.: Inspirace v historii a tradici ovocnářství severních Čech. In. Zahradnictví 8/2009 SOUČKOVÁ, H.: Supporting programmes of the growing of short rotation coppices in the Czech Republic AGRIC.ECON., 52,2006 (11): , ISSN X SOUČKOVÁ, H.: Obnova rozptýlené zeleně na příkladu okresu Litoměřice. Acta Universitatis Purkynianae, Studia Oecologica XIV, 2006, s , ISBN X SOUČKOVÁ, H.: Využití nepotravinářské zemědělské produkce v ČR. Ekonomika poľnohospodárstva, V., 2005 č.3., s SOUČKOVÁ, H.: Zvýšení konkurenceschopnosti produkce ze speciálních pěstebních ploch v ČR. Závěrečná zpráva. Tématický úkol č VÚZE 2005 SOUČKOVÁ, H.: The Economics of the Scattered Green Restoration in Cultural Landscape. AGRIC.ECON., 49,2003 (6): , ISSN X SOUČKOVÁ, H.: Strom v kulturní krajině. In: Sborník konference s mezinárodní účastí Krajina 2002 od poznání k integraci Ústí n. L pp , ISBN , SOUČKOVÁ, H.: Ekonomika obnovy rozptýlené zeleně v krajině, Acta Universitatis Purkynianae, Studia Oecologica XII, 2001 č. 73, str , ISBN SOUČKOVÁ, H.: Hodnocení ovocnářství severních Čech. Acta Universitatis Purkynianae, 50, Studia Oecologica VIII. 1999, s ISBN

25 SOUČKOVÁ, H.: Ekonomika obnovy rozptýlené zeleně v krajině. Tématický úkol č.4217 VÚZE 1999 SOUČKOVÁ, H.: Dotace do krajiny. Zahradnictví, 1997 č. 4 s SOUČKOVÁ, H.: Pěstování rychle rostoucích dřevin z ekonomického hlediska. Ekojournal, 6, 1997, 4, 23 SOUČKOVÁ, H.: Utilising of special cultures in agricultural landscape of the Czech Republic. Sborník IALE Rennes 1993, p DVOŘÁČEK P., SOUČKOVÁ H.: Bonitace intenzivních ovocných sadů Jihomoravského kraje. Záhradníctvo 1987 č. l : 5-7 SOUČKOVÁ, H.: Využití bonitace intenzivních ovocných sadů pro výrobkovou vertikálu ovoce Záhradníctvo 9/ SOUČKOVÁ, H.: Vztah mezi výnosem hrušní a produkční schopností půd Záhradníctvo 12, 1986 : Dedikace Metodika byla zpracovaná v rámci řešení projektu Národní agentury zemědělského výzkumu s názvem: QH Zajištění harmonizace krajinotvorné, hydrologické a produkční funkce agrárních valů a teras pro diverzifikaci aktivit na venkově Jména oponentů a názvy organizací Ing. Ivan Landa, CSc., ředitel odboru environmentálních podpor PRV, Ministerstvo zemědělství ČR Doc. Dr. Ing. Petr Salaš Zahradnická fakulta MZLU Lednice na Moravě 25

26 Příloha Výběr odrůd Staré a krajové odrůdy jsou kulturním dědictvím, zvyšují biodiverzitu v kulturní krajině. Jsou odrazem a jedinečností místních přírodních podmínek a některé z nich lépe odolávají chorobám a škůdcům. Jako vysokokmeny a polokmeny mají významnou krajinářskou a estetickou hodnotu. Některé odrůdy slouží jako kmenotvorné odrůdy nebo jsou zdrojem semen pro podnože. Odrůda je krajová v oblasti, kde vznikla a kde se rozšířila. Příkladem je Jadernička moravská, která je považována za valašskou či krajovou odrůdu. Stará odrůda je taková, která vznikla zhruba před 100 lety a více a je pěstována po generace, ať už v místě vzniku, ale i jinde. Příkladem mohou být tyto odrůdy: Panenské české nebo Parména zlatá. Přehled odrůd byl zpracován podle literatury Boček, 1957 a Němec, 1955 a další literatury uvedené v kapitole Seznam literatury. Hendrych, J se věnuje popisu hodnocení a dokumentací alejí a stromořadí v krajině. Uvádí význam selských alejí, které bývaly ovocné pro jejich užitkovost a zastínění. Autor uvádí, že guberniální nařízení z r předepisuje podél silnic ovocné stromy. Výběr odrůd jabloní O starých odrůdách najdeme zmínky v historické literatuře Němec, 1955, který cituje Rubliče, (1938), a popisují tzv. panské sady. Uvádí se zde Panský sad poblíže Libochovic, známý již od dob Karla IV. Ze sadu, který byl v roce 1860 zorněn pro jiné zemědělské plodiny, zbylo jen několik jabloní Míšeňských, Panenských, Kožených a Slaďáčů. Malinové holovouské Odrůda je českého původu, lze je pěstovat i ve vyšších polohách, avšak s mírným a vlhkým klimatem. V uzavřených polohách trpí strupovitostí. Stromy tvoří rozložité a převislé koruny a vzhledem k této koruně jsou doporučovány do zahrad a pro polní výsadby jako solitérní stromy. Do plodnosti nastupuje později, ale pak rodí každým druhým až třetím rokem. Plody sklízíme koncem října, skladovatelnost do února. Malinové holovouské je krajovou odrůdou Hořicka. 26

27 Malinové holovouské Panenské české Pravděpodobný původ z Čech. Nesnáší suché půdy, miluje polohu otevřenou, volnou. Vhodná odrůda pro stromořadí, do zahrad nevhodná odrůda vzhledem k malé velikosti plodů. Odolává mrazům. Plodí později, ale hojně každým druhým rokem. Jedná se o cizosprašnou odrůdu. Plody mají tupě kuželovitý tvar, dužnina je bělavá s charakteristickou nasládlou chutí. Panenské červené 27

28 Jadernička moravská Odrůda vypěstovaná ze semene na severní Moravě, kde byla rozšířena zvláště na Valašsku a Kravařsku. Strom má mohutnou, rozložitou až mírně převislou korunu. Pěstuje se jako vysokokmen. Trpí strupovitostí, proti mrazu odolný. Míšeňské (Míšeň česká) Odrůda snad pocházející z Čech, vytvářející mohutné, rozložité, až převislé odrůdy. V šedesátých se vyskytovala ojediněle v panských zahradách. Plody zrají koncem listopadu se skladovatelností do jara. Vhodná pro vysokokmeny. Bohuslav Albín napsal ve svých Miscelanea historica regni Bohemiae (1680), že Čechy nemají v zahradách nic výbornějšího nad jablko Míšeňské a hrušni Bergamotku. Vejlímek červený (Štětínské) Původ neznámý, ale předpokládá se český původ. V Čechách byla tato odrůda rozšířena nejprve na Třebenicku, Ústecku a Jičínsku. Daří se jí v klimaticky drsnější poloze. Ve vlhčích půdách trpí strupovitostí. Pěstuje se jako vysokokmen, vhodná jako solitéra do volné krajiny a na extenzivní pastviny. Ovoce je velké, jasně karmínově červené a má zploštělý kulovitý tvar. Ovoce se sklízí pozdě, v lednu dosáhne konzumní zralosti a skladovatelnost do léta. Plody jsou vhodné k různému zpracování. Je znám též Vejlímek žlutý a zelený. Jedná se o odrůdu velmi starou, setkáváme se s citacemi u Thomayera, (1894), který uvádí archivní doklady z 16. století, kdy byl Vejlímek znám pod jménem Vejlíček. Zvonkové Je neznámého původu. V Čechách se pěstovala tato odrůda v Polabí, na Ústecku a Děčínsku. Svým tvarem připomíná Českou pochoutku, je však větší. Odrůda není mrazuvzdorná, a proto se doporučuje roubovat v korunce na Croncelské. Zvonkové 28

29 Anýzové české Pěstovalo se jako krajová odrůda hlavně v Polabí kolem Libochovan, Sebuzína, podél pravého toku Labe. Plody zrají v prosinci, skladovatelné do jara. Strupovitostí trpí jen za vlhkého a chladného počasí. Česká pochoutka Odrůda vyšlechtěná r p. Poche ve Sloupně u Nového Bydžova. Stromy tvoří pyramidální, úzkou a vzpřímenou korunu. Košíkové (Panské) Bylo rozšířené hlavně ve východních Čechách. Stromy jsou odolné vůči mrazu, snáší i vyšší polohy. Tvoří mohutné, rozložité, až převislé koruny. Vhodná odrůda pro použití do domácích zahrad, jako solitéra nebo do extenzivních pastvin. Odrůda je velmi odolná mrazům. Na následujících obrázcích převzatých z Thomayera, 1894 jsou zobrazeny plody odrůd: Panenské české, Parména zlatá zimní, Kmínová reneta (Kanadská reneta), Vejlímek chocholatý. 29

30 30

31 31

32 32

33 33

34 Syreček úhřetický Původem z Pardubicka, kde se pěstoval jako místní odrůda. Název odrůdy je odvozen podle tvaru plodů. Sudetská reneta Byla vypěstována jako kříženec Ananasové a Kanadské renety v Bludově na Moravě. Chodské Je rozšířena v Chodsku, kde se pěstuje ve dvou typech. Tvoří široce kuželovitou korunu. Hetlina Původem z Chodové na Domažlicku a pěstuje se jako vysokokmen. Strom je velmi odolný mrazu a je vhodný pro drsnější a vyšší polohy. Kanadská reneta Synonyma Kmínová reneta nebo Pařížské jablko. Jedná se o starou odrůdu, jejíž původ není znám. Thomayer, 1894 doporučuje tuto odrůdu pro těžší, vlhčí půdy. Jabloň roste velmi dobře a odolná vůči mrazu. Současní školkaři doporučují její pěstování jako vysokokmenné, protože ve školce rychle vytvoří výšku pro vysokokmen. Parména zlatá zimní Pravděpodobně původem z Anglie, vhodná do stromořadí a do zahrad. V roce 1894 uváděna jako jedna z nejlepších tržních odrůd jabloní vhodná pro stromořadí i zahrady. Výběr odrůd hrušní Němec, 1955 uvádí, že v české kulturní krajině se vyskytuje řada planých hrušní. Jedná se Pyrus piraster, která vyrostla nejspíše ze semen ušlechtilých pěstovaných hrušní. Domin, 1944 uvádí, že hrušeň není původní ve střední Evropě, nýbrž keřem nebo stromem jen zplanělým a místy zdomácnělým. Focke, 1888 (in Němec, 1955) vyslovil domněnku, že kolébkou hrušní je střední Asie. Hrušně dosahují vysokého stáří a to jak v zahradách, tak ve volné krajině. Nejstarší hrušní v Čechách byl strom na p. č v katastrálním území Třebenice. Jednalo se o odrůdu Pohanka, dříve u nás často pěstovanou. Stáří stromu se v roce 1939 odhadovalo na 300 let podle Rubliče, 1938 (In: Němec, 1955). Podobné stromy se udávají ze Slezska a z Moravy. Solanka Solanka je českého původu a jméno je odvozeno od obce Solany (bývalý okres libochovický), kde se ještě v šedesátých letech minulého století vyskytovaly stoleté stromy. Odrůda je známa z Třebenicka, Litoměřicka, Lounska a Slánska. Strupovitostí netrpí, odolná vůči mrazu. Vhodná pro pěstování jako vysokokmen. Sklízí se v polovině srpna, dokud jsou plody ještě tvrdé. Dříve se vyvážela ze severu Čech do Německa a do Anglie. 34

35 Solanka Koporečka Velmi dobrá zimní odrůda pravděpodobně českého původu. Byla velmi rozšířená, hlavně v severních Čechách a v Polabí, kde stromy osmdesátileté, ale i starší nebyly výjimkou. Přestala se pěstovat vzhledem k nízké odolnosti vůči strupovitosti. Vysazovala se na Mostecku a Duchcovsku, kde pod vlivem škodlivin, zvláště síry v ovzduší netrpěla strupovitostí. Vysazovala se do extenzivních vysokokmenných sadů na pastvinách. 35