O D Ů V O D N Ě N Í Ú Z E M N Í H O P L Á N U

Transkript

1 Pořizovatel: Městský úřad Nepomuk, odbor výstavby a životního prostředí M L A D Ý S M O L I V E C O D Ů V O D N Ě N Í Ú Z E M N Í H O P L Á N U Zpracovatel: Ing.,aut.Arch. Pavel Valtr, ČKA č UrbioProjekt Plzeň, ateliér urbanismu, architektury a ekologie 1

2 A. TEXTOVÁ ČÁST Obsah str.: Identifikační údaje obce 3 1. Postup ři pořízení ÚP, náležitosti dle Správního řádu 3 2. Výsledek přezkoumání ÚP, náležitosti dle 53 odst. 4 a 5 stav. zák Soulad s Politikou územ. rozvoje ČR a ÚPD KÚ Soulad s cíli a úkoly územního plánování Soulad s požadavky staveb. zák. a jeho prováděcích právních předpisů Soulad s požadavky zvláštních správních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních správních předpisů, popř. s výsledkem řešení rozporů 5 3. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, vč. souladu s ÚPD KÚ 6 4. Údaje o splnění zadání 7 5. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, vč. vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území Historický vývoj osídlení a obce Demografický vývoj Urbanistický vývoj Dopravní infrastruktura Technická infrastruktura 10 Vodní hospodářství 10 Zásobování energiemi a spoje Nakládání s odpady Občanská vybavenost Veřejná prostranství Využití krajiny Zvláštní požadavky Ekonomický rozvoj Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informacemi, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na ž. p Přírodně-ekologická charakteristika Klimatická charakteristika Urbanistická hygiena Krajina, urbanistická a krajinná zeleň Ekologická stabilita území Vyhodnocení vlivu na životní a přírodní prostředí, hluk Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF a pozemky určené k plnění funkcí lesa 47 GRAFICKÁ ČÁST A) Koordinační výkres B) Výkres širších vztahů C) Výkres předpokládaných záborů půdního fondu 2

3 O D Ů V O D N Ě N Í Ú Z E M N Í H O P L Á N U M L A D Ý S M O L I V E C TEXTOVÁ ČÁST Identifikační údaje obce Pořizovatel ÚPD: Řešené území: Adresa: Starosta: Městský úřad Nepomuk, odbor výstavby a životního prostředí Obec Mladý Smolivec Obecní úřad Mladý Smolivec, čp. 95, Nepomuk pí. Eva Kubová Kontakt: tel , ou@mladysmolivec.cz Rozloha území: obec celkem 3040 ha Počet obyvatel v území: obec celkem 760 Zalidněnost: 25 obyvatel na km 2 Kód obce: kód NUTS 4 CZ0324 Plzeň-jih, kód ZÚJ Správní uspořádání: okres Klatovy, ORP, pověřený OÚ a stavební úřad Nepomuk, katastrální úřad Nepomuk, pozemkový úřad Plzeň-jih, matriční úřad Kasejovice Biogeografický region: kontakt Plzeňský, 1.29 Blatenský, 1.41 Plánický, 1.42 Brdský Lokalizace: Obec Mladý Smolivec je situována na jihovýchodě Plzeňského kraje v okrese Plzeň - jih, při hranicích s Jihočeským (okres Strakonice) a Středočeským krajem (okres Příbram). Obec leží ve vyšších polohách jižního Pobrdí, mezi přírodními parky Brdy a Pod Štědrým. Místní část Mladý Smolivec leží 38 km jv. od Plzně, 35 km sv. od Klatov, 30 km sz. od Strakonic, 20 km severně od Horažďovic, 20 km sz. od Blatné, 11,5 km východně od Nepomuka, 8,5 km sv. od Oselců, 6,5 km sz. od Lnářů, 6 km s. od Kasejovic. Kontaktní obce: v okrese Plzeň - jih obce Čížkov (vč. m.č. Čečovice, Chynín, Liškov, Měrčín), Kasejovice (m.č. Chloumek, Kladrubce, Přebudov, Újezd u Kasejovic), v Jihočeském kraji v okrese Strakonice obec Předmíř (m.č. Metly a Zámlyní) a ve Středočeském kraji v okr. Příbram obec Hvožďany (m. č. Planiny a Pozdyně). 1. Postup při pořízení ÚP, náležitosti vyplývající ze Správního řádu Územní plán Mladý Smolivec se vydává v souladu se stavebním zákonem a jeho prováděcí vyhláškou č. 500/2006 Sb. dle Správního řádu formou opatření obecné povahy. Území plán Mladý Smolivec, zahrnující celé administrativní území obce, tj. katastrální území a místní část Mladý Smolivec v okr. Plzeň jih, ORP Nepomuk, byl zpracován v následujících fázích: - Průzkumy a rozbory vč. prvotních ÚAP - Návrh územního plánu. Územní plán byl zpracován v souladu s dohodnutým zadáním a pokyny pro zpracování návrhu územního plánu. Na základě provedeného projednání a řízení je vydáván jako závazný územně plánovací dokument. 3

4 2. Výsledek přezkoumání ÚP, náležitosti dle 53, odst. 4 a 5 stav. zák Soulad s Politikou územ. rozvoje ČR a ÚPD krajského úřadu - ZÚR PK Územní plán Mladý Smolivec je zpracován v souladu s Politikou územního rozvoje ČR. Politika územního rozvoje ČR nestanovuje pro řešené území žádné konkrétní využití. Územní plán Mladý Smolivec je zpracován v souladu se Zásadami územního rozvoje Plzeňského kraje, které uvádí na území obce následující nadmístně významné záměry: - vtl plynovod Kasejovice - Mladý Smolivec - RSP Mladý Smolivec - zajištění nadregionálního a regionálního ÚSES Soulad s cíly a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území Územní plán Mladý Smolivec, vytváří svým řešením předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek půdy, vody, ovzduší, bioty a horninového prostředí. Územní plán komplexně řeší funkční využití území, stanovuje zásady jeho organizace a věcně a časově koordinuje výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území. Hlavním úkolem územně plánovací dokumentace ve zdejším území je sladit zájmy pro uchování příznivého přírodního a krajinného rázu a pro potřeby zemědělské a lesnické výroby s požadavky na územní rozvoj. Tyto skutečnosti vedou k potřebě stanovit regulaci využití zájmových území obce, proto obec Mladý Smolivec přistoupila k pořízení územního plánu, který bude sloužit: - k regulaci využití území - k vymezení zastavitelných ploch - ke koncepčnímu řešení dopravní a technické infrastruktury - k zajištění ochrany přírodních a kulturních hodnot a koordinaci různých požadavků v řešeném prostoru - k vymezení prvků ochrany krajiny a územního systému ekologické stability - k navržení veřejně prospěšných staveb - k vymezení požadavků na převod pozemků z Pozemkového fondu ČR - k zamezení nežádoucích aktivit - k zajištění možností vyvlastnění ve veřejném zájmu - k zajištění předkupního práva ve veřejném zájmu - k získání dotací z podpůrných rozvojových programů - jako podklad strategie dalšího rozvoje a zhodnocování území a veřejných investic. Územní plán vyplývá ze zadání a znění stavebního zákona č. 183/2006 Sb., tj. zákona o územním plánování a stavebním řádu, včetně dalších změn a prováděcích vyhlášek, zejména vyhlášky č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence plánovací činnosti. Územní plán obce Mladý Smolivec a) stanovuje limity využití území v hlavním výkresu a v kapitole Limity využití území b) reguluje funkční a prostorové uspořádání území v hlavním výkresu a v kapitole Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití c) určuje asanační, rekonstrukční nebo rekultivační zásahy do území a stanoví způsob jejich využití ve výkresu a v kapitole Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a ploch pro asanací d) vymezuje chráněná území, chráněné objekty, ochranná pásma, přírodní parky, pokud nevznikají podle zvláštních předpisů jinak, a zabezpečuje ochranu všech chráněných území, chráněných objektů, ochranných pásem a přírodních parků dle hlavního výkresu a kapitoly Koncepce uspořádání krajiny a kapitoly Ochrana kulturně historických památek e) řeší umístění staveb, stanoví územně technické, urbanistické a architektonické zásady pro jejich projektové řešení a realizaci v hlavním výkresu a v kapitole Urbanistická koncepce 4

5 f) navrhuje využití zdrojů a rezerv území pro jeho společensky nejefektivnější urbanistický vývoj v hlavním výkresu a v kapitole Urbanistická koncepce a) vytváří podklady pro tvorbu koncepcí výstavby a technického vybavení území ve výkresech grafické části a v kapitolách Urbanistická koncepce, Koncepce uspořádání krajiny a Koncepce veřejné infrastruktury b) navrhuje územně technická a organizační opatření nezbytná k dosažení optimálního uspořádání a využití území v kapitolách Urbanistická koncepce, Koncepce uspořádání krajiny a Koncepce veřejné infrastruktury vymezuje dotčená území v hlavním výkresu a výkresu Vymezení ploch veřejně prospěšných staveb, asanací a asanačních úprav. Hlavní cíle řešení - Vytvoření předpokladů pro rozvoj obce při zohlednění aktuálních možností a potřeb a s ohledem na ochranu kulturních a přírodních hodnot území - Vyhodnocení postavení obce v sídelní struktuře, stanovení rozvojového potenciálu a funkce sídla, předpoklad velikosti sídla - Vymezení současně zastavěného a zastavitelného území sídla při respektování zjištěných omezujících faktorů limitů využití území - Návrh nových zastavitelných ploch pro bydlení, výrobu, občanské a technické vybavení, sport a rekreaci - Stanovení charakteristik zastavitelných ploch a jejich regulativů - Návrh dopravy a technické infrastruktury při respektování již zrealizovaných a připravovaných akcí - Návrh opatření na ochranu přírody, životního prostředí a prvků územního systému ekologické stability (ÚSES) - Ochrana veřejných zájmů - Koordinace zájmů investorů, vlastníků a obyvatel obce - Zajišťování podmínek pro efektivní vynakládání obecních investic. Pro koncepční rozvoj celé obce, vč. nezastavěného území, je nezbytné zpracování územně plánovací dokumentace. Obec Mladý Smolivec nemá v současnosti zpracován schválený územní plánovací dokument, využitelný pro řízení rozvoje obce, ale také nezbytný pro získání dotačních titulů. Zpracovaný územní plán sleduje výhledovou transformaci mírně stagnující zemědělské obce na kvalitní, stabilizované venkovské sídlo, integrované do struktury venkovského osídlení Evropské unie, s odpovídajícími standardy vybavení, ve vazbě na historický vývoj obce, kulturní tradice, venkovní přírodní prostředí, ale i přirozený potenciál a omezující limity. Územně plánovací dokumentace stanovuje vyváženě rozvojové možnosti a směry obce ve vazbě na ochranu stávajících hodnot, specifikuje limity využití území a navrhuje způsoby nápravy existujících závad v území a promítá nadmístně významné záměry Soulad s požadavky staveb. zák. a jeho prováděcích právních předpisů Územní plán je zpracován v souladu s cíli územního plánování stanovenými platným stavebním zákonem a jeho prováděcími předpisy Soulad s požadavky zvláštních správních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních správních předpisů, popř. s výsledkem řešení rozporů Návrh územního plánu byl s příslušnými orgány státní správy, dotčenými územními celky, dotčenými subjekty a občany bez významných připomínek projednán a následně s nadřízeným odborem regionálního rozvoje Krajského úřadu Plzeňského kraje. Návrh územního plánu obce Mladý Smolivec není v rozporu se záměry územního plánování v daném území. Ve zpracovaném návrhu jsou splněny zásadní věcné požadavky dopracování návrhu. 5

6 3. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, vč. souladu s ÚPD vydanou krajem Význam a funkce obce ve struktuře osídlení, širší vztahy Obec Mladý Smolivec v okr. Plzeň jih správně přísluší k obci s rozšířenou působností Nepomuk, pověřený obecní úřad i stavební úřad je v Nepomuku, katastrální úřad je v Nepomuku, matriční úřad v Kasejovicích, katastrální úřad, pozemkový úřad Plzeň-jih. Mladý Smolivec svou správní hranicí kontaktuje v okr. Plzeň jih správní území obcí Čížkov (vč. m.č. Čečovice, Chynín, Liškov, Měrčín), Kasejovice (m.č. Chloumek, Kladrubce, Přebudov, Újezd u Kasejovic), v Jihočeském kraji v okr. Strakonice obec Předmíř (m.č. Metly a Zámlyní) a ve Středočeském kraji v okr. Příbram obec Hvožďany (m.č. Planiny a Pozdyně). V administrativním území Obecního úřadu Mladý Smolivec o rozloze 3040 ha, žije 760 obyvatel, při průměrné lidnatosti pouhých 25 obyvatel na km 2. Dopravní připojení obce Mladý Smolivec umožňují silnice II. třídy č. 191 Nepomuk - Mladý Smolivec - Radošice, č. 177 Lnáře - Mladý Smolivec - Spálené Poříčí a č. 176 Březnice - Starý Smolivec a navazující silnice III. třídy č , a Obec je lokalizována v bioklimaticky příznivé poloze jižního Pobrdí, v zemědělsky sice exploatovaném, avšak ekonomicky málo aktivním okrajovém území, na styku Plzeňského, Středočeského a Jihočeského kraje. Řešené území, ležící mezi historickými městy Nepomuk a Horažďovice, má v současnosti charakter okrajového rozvojového území, poblíž vedlejší rozvojové osy OR2 Plzeň - Nepomuk - (Písek - Č. Budějovice). Mladý Smolivec má převážně obytnou funkci, trvale se v něm však zvyšuje i rekreační funkce. Území je využíváno také pro individuální rekreační pobyty. Z hlediska struktury osídlení v řešeném území se jedná o střední sídlení lokalitu cca 760 trvalých obyvatel. Díky specifické poloze má obec kvalitní rekreační prostředí s předpoklady klidného bydlení v rodinných domcích. Obec Mladý Smolivec plní kromě primární funkce bydlení i funkci výrobní tj. zemědělské a lesnické výroby, těžby a možnosti drobných živnostenských služeb. Obec má dobré podmínky pro rozvoj urbanizačních procesů, umožňujících relativně levnou výstavbu individuálních rodinných domů v rámci čistě obytného i smíšeného obytného území a to i v rámci ucelených souborů staveb. Vzhledem k relativně příznivému komunikačnímu napojení je dobrý předpoklad pro další rozvoj zejména rodinného a rekreačního bydlení. Vzhledem k relativně příznivému prostředí na okrajích přírodních parků Brdy a Pod Štědrým a relativně dobré dostupnosti, je třeba regulovat využívání území jak pro rekreaci, tak pro trvalé osídlení či výrobní aktivity. Všechny jmenované skutečnosti vedou k potřebě stanovit funkce pro využití jednotlivých částí území a pro celé území určit limity a regulativy. Vzhledem k uvedené lokalizaci obce, může být poloha obce výhodná pro rekreační využití, wellness pobyty a některé zájmové aktivity, ale i sociální programy pro pobyty předproduktivní a poproduktivní generace. Protože je obec relativně dobře dopravně dostupná a komerčně středně atraktivní, je možno území obce Mladý Smolivec zařadit mezi obce, kde dojde ke stabilizaci a potenciálně mírnému rozvoji, v rozsahu přiměřeném velikosti a významu sídla. Soulad se ZÚR PK a vazba na sousední územní celky Pro území Plzeňského kraje byl zpracovány Zásady územního rozvoje Plzeňského kraje, které pro řešené území obce nestanovují specifické funkce a aktivity ani omezující podmínky, přičemž pro nadmístní zásobování plynem navrhuje vtl přípojku plynu od Kasejovic do Mladého Smolivce a regulační stanici plynu Mladý Smolivec a zajištění nadregionálního a regionálního územního systému ekologické stability ÚSES. Ve vazbě na sousední územní celek obce Metly je vhodné zajišťovat úpravy toku Lomnice. 6

7 4. Údaje o splnění zadání Pro místní části Mladý Smolivec a Starý Smolivec byla zpracován ÚP SÚ v letech 1997 a 1998 (firma Freiprojekt Plzeň), který nebyl schválen, z nějž zpracovaný územní plán vychází. Územní plán (ÚP) dále vychází zejména z provedených průzkumů a rozborů a ÚAP, ze zpracovaného generelu ÚSES, z podkladů správců infrastruktury, podkladů katastrálního úřadu a podkladů ÚÚP a obce. Obec Mladý Smolivec přistoupila k pořízení územního plánu obce, v souladu s aktuálním zněním stavebního zákona, jako legislativně závazného nástroje, k účinné a účelné regulaci a koordinaci činností v celém území obce. V rámci zpracovávané ÚPD bylo vyhodnoceno a zohledněno řešení v projednaném zadání a byla provedena koordinace zpracovávaného ÚP obce Mladý Smolivec s tzv. nadřazenou ÚPD, tj. Zásadami územního rozvoje PK. ÚP obce Mladý Smolivec bude sloužit pořizovateli a orgánům státní správy jako koncepční podklad pro řízení rozvoje obce a rozhodování v řešeném území. Na ÚP se také bude vázat možnost získání finančních dotací z programů státní správy i Evropské unie. 5. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, vč. vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území 5.1. Historický vývoj osídlení a obce Jednotlivé místní části obce Starý Smolivec původně vznikaly jako rostlé zemědělské obce. Historická urbanistická struktura zdejších sídel se od jejich vzniku postupně vyvíjely z původních středověkých urbanistických struktur rostlou zástavbou kolem více či méně výrazných návsí. Rostlá zástavba zemědělských usedlostí (gruntů) s branami a přidruženými hospodářskými objekty (špýchary, stodoly a stáje) a chalup je protkána četnou sítí místních komunikací cest a pěšin. Historická jádra obcí si zachovala původní parcelaci a příznivý podíl soukromé zeleně - značný podíl zahrad a ovocných sadů u jednotlivých objektů. Z hlediska architektonického vyhodnocení měla tradiční zástavba charakter poměrně vyrovnaného standardu velikosti chalup s příčně nebo podélně připojenou stodolou. Obytná stavení mají převážně štítovou orientaci do veřejného prostoru, jsou přízemní, komorového typu, někdy se stodolovou částí. V průběhu 19. století byla původní, převážně dřevěná zástavba nahrazena nespalitelným zdivem, takže koncem 2. třetiny 19. století již převládala zděná zástavba. Klasicistní objekty byly vystavěny na starších základech, přičemž většinou převzaly také část obvodového zdiva Demografický vývoj Demografický vývoj obce je možno sledovat od r. 1869, kdy zde trvale žilo Od tohoto období byl vývoj trvale degresivní, takže v průběhu 140 let počet obyvatel postupně klesal na měně než třetinu někdejšího stavu. rok / m. č Mladý Smolivec Budislavice Dožice Radošice Starý Smolivec Obec celkem Jako jeden z hlavních úkolů je potřeba stabilizace obyvatel. Z hlediska demografické struktury je počet obyvatel obce v posledním údobí téměř stabilizovaný. 7

8 Rok trvalých obyvatel Rok trvalých obyvatel. Vzhledem ke stávající věkové struktuře obyvatelstva, tj. podílu osob v poproduktivním věku a předproduktivním věku je prognóza rozvoje přirozenou demografickou mírně příznivá, přičemž přirozený územní rozvojový potenciál obce je relativně méně příznivý. Předpokládaný vývoj počtu obyvatel v návrhovém a výhledovém období Zpracovaný územní plán sleduje dva časové horizonty: - návrhové období do r výhledové období s náměty na dlouhodobý rozvoj obce do r. 2029: Obec Rok 2001 Návrh rok 2020 Výhled rok 2030 Mladý Smolivec Pro návrhové období roku 2020 se předběžně uvažuje 880 obyvatel. V letní sezóně je možno předpokládat zvýšení počtu obyvatel včetně případných dlouhodobých rekreačních pobytů osob zejména v poproduktivním a předproduktivním věku. Předpokládaný celkový návrhový počet obyvatel obce Mladý Smolivec pro r je nutno chápat jako maximální v případě, že budou v plném rozsahu realizovány všechny rozvojové lokality obce Urbanistický rozvoj Vývoj domovního fondu obce (byty trvale obydlené/celkem) Mladý Smolivec /106 Budislavice /51 Dožice /80 Radošice /70 Starý Smolivec /111 Obec celkem /418 V současnosti je v administrativním obvodu obce celkem 366 domů, z toho trvale obydleno 227 (trvale neobydleno 139 domů). Řada objektů byla upravena nebo vybudována pro rekreační využívání objektů. V Mladém Smolivci je několik bytových domů, původně pro zaměstnance zemědělského družstva. Jednotlivé zdejší obce stavebně rostly jako střediska zemědělského obhospodařování území v blízkém okolí. Jednalo se o typické zemědělské obce jižního Plzeňska. Obec Mladý Smolivec je lokalizována v jižním Plzeňsku, na jižním okraji Brd, pod dominantním vrchem Třemšínem (827 m), mezi přírodními parky Brdy a Pod Štědrým, ve vyšší nadmořské výšce cca m (zastavěná území místních částí ve výšce cca m). Území obce na styku několika bioregionů, v téměř harmonické krajině, přísluší převážně do povodí Otavy. Tato lokalizace měla určující roli v urbanistické koncepci obce Mladý Smolivec. Specifičností zdejšího území je historicky vyvinutá rozsáhlá agrarizace území i přes vyšší polohy (díky dlouhodobému vlivu jihočeských feudálních dominií) a to na 55 % ploch (35 % orných půd a 20 % trvalých travních ploch) a nízký podíl lesů - 14 %, (obvykle v polohách nad 570 m n.m.), dále pak četné menší vodní plochy a také prameništní lokality. Pomyslnou osu území obce tvoří potok Lomnice (Smolivecký potok), tekoucí z pramenišť pod Třemšínem v Brdech k jihovýchodu, směrem ke Lnářům. Dnešní urbanistická struktura obce je převážně rozvinutou formou základní pozdně středověké struktury. Příznivý krajinný ráz je narušován značným zblokováním zemědělských honů a krajinářsky nezačleněnými 8

9 zemědělskými areály. Původní centrální zástavba kolem návsí byla uspořádána v obvyklém schématu obytné objekty jsou orientovány do návsi převážně štítovou zdí, v dosti rozsáhlém dvoře navazují jednostranné hospodářské objekty chlévů a stodol. Vjezdy do hospodářských usedlostí bývaly zvýrazněny zděnými bránami, štíty usedlostí byly zdobené. Za průjezdnou stodolou pak navazovala humna. Na zástavbu návsi navazuje ulicová zástavba. Ve vnějším prstenci obce jsou doposud především soukromé zahrady (někdejší humna). Ve 20. století byly na okrajích zdejších obcí budovány rodinné domy se zahradami. Řada objektů byla upravena nebo vybudována pro rekreační využívání. V současnosti je příznivá zástavba obce narušena také dílčími demolicemi řady usedlostí, několik usedlostí je zdevastováno nedostatečnou údržbou či znehodnoceno účelovými rekonstrukcemi, některé objekty jsou bezprizorní. Historický fond starší zástavby trpí drobnými účelovými zásahy na průčelích domů, např. zvětšování oken, odstraňování a zjednodušování členění fasád a štítů, jež narušují historickou atmosféru vesnického celku. V novější době došlo k dílčímu narušení hmotově prostorové struktury obce, i k dílčímu narušení harmonicky rostlé zástavby a krajinného rázu, např. necitlivou dostavbou některých objektů, výstavbou hmotově rušivých bytových a některých rodinných domů městského charakteru, dále i nevhodnou výstavbou objektů zemědělské velkovýroby, a v okolní návazné krajině. Existující urbanistickou závadou jsou především monofunkční zemědělské areály živočišné výroby. Z části se některé nevyužívané navrhují ke konverzi. Současný stavební fond v obci je zčásti ve špatném stavu, neboť v řadě případů nedochází k jeho potřebné údržbě, opravám a obnovám. ÚPD slouží jak k regulaci využití území, tak k zajištění ochrany kulturních a přírodních hodnot a koordinaci různých požadavků v řešeném prostoru. V dalším rozvoji je nutno zachovat půdorysnou osnovu obce a revitalizovat historickou zástavbu. Navrženým využitím se omezí možnost jiného nevhodného využití a vyšší narušení prostředí, např. nevhodnou zástavbou. Potřebné je zajistit jak stavební regulaci, tak zatraktivnění obce. Navrhovaná urbanistická koncepce sleduje stabilizaci, postupný rozvoj a transformaci zaostávající obce na sídlo integrované do struktury venkovského osídlení Plzeňského kraje, ČR a EU. Pro potřeby rozvoje obce jsou vymezeny a regulativy limitovány rozvojové plochy. Vzhledem k rozvojovým potřebám obce je řešení územního plánu vázáno na nové potřeby obec jako podnikatelský subjekt. Proto je vhodné urbanistickou koncepci souběžně řešit s problematikou pozemkových úprav Dopravní infrastruktura Doprava v řešeném území je realizována silniční dopravou, železniční stanice je v Kasejovicích. Územím obce je převáděna nákladní a cílová doprava pouze lokálního významu. Osobní hromadná doprava je zajištěna autobusy ČSAD. Individuální osobní doprava tranzitní i cílová má lokální význam. Osobní doprava hromadná i individuální obsahuje významnou rekreační složku. Její podíl bude v období, pro které je zpracováván územní plán, stoupat. Přístupovou komunikací do obce ze širšího okolí jsou státní silnice II. třídy č. 191 Nepomuk - Mladý Smolivec - Radošice - Rožmitál p.t., č. 177 Spálené Poříčí - Nové Mitrovice - Mladý Smolivec - Lnáře, č. 176 Březnice - Starý Smolivec, na něž navazují komunikace III. třídy č , a Na uvedených komunikacích při průchodu zastavěnými částmi obce jsou dopravní závady (nevyhovující šířkové uspořádání, nedostatečné rozhledové poměry, nedosahování požadovaných parametrů dle ČSN (S 7,5/70, 60, 50 se šířkou jízdního pruhu 3 m a zpevněnou krajnicí 0,5 m), což je zdrojem dopravních komplikací a způsobuje i ohrožení účastníků provozu. Místní komunikace doplňují silniční síť a vytvářejí v obci nepravidelnou síť komunikací a ploch určenou především historickým vývojem zástavby a terénními podmínkami. Místní komunikace umožňují dopravní obsluhu zastavěných částí obce v návaznosti na silnice III. třídy. Velká část místních komunikací je vedena zcela chaoticky pouze jako přístupové cesty k jednotlivým objektům zástavby. Zejména ve svažitých lokalitách jsou zdrojem dopravních komplikací a ohrožení účastníků provozu (napojení na státní silnice, výškové a směrové uspořádání). Velká část místních komunikací je ve špatném stavu, zejména jejich stavební stav - konstrukce převážně z penetračního makadamu jsou vyžilé a poškozené, proto je potřebná 9

10 jejich oprava a také doplnění dopravního značení. Z dopravního hlediska jsou významnější komunikace napojující zemědělské výrobní areály. Účelové komunikace, především polní a lesní cesty, doplňují síť komunikací a slouží jako přístupové komunikace k zemědělským a lesním pozemkům ve volné krajině. Komunikace pro pěší a cyklisty pro bezproblémový pohyb pěších a cyklistů v zastavěných částech obce po místních komunikacích převážně nebyly vytvořeny. Územím obce prochází cyklotrasy č. 31 Plzeň - Nepomuk - Budislavice - Mladý Smolivec - Lnáře, č Šťáhlavy - Spálené Poříčí - Radošice - Mladý Smolivec a č Horažďovice - Kasejovice - Mladý Smolivec a také turistická, modře značená trasa č Kasejovice - Starý Smolivec - Rožmitál p.t. - Příbram Technická infrastruktura Vodní hospodářství Území obce Mladý Smolivec leží převážně v povodí Otavy, okrajové plochy na západě v povodí Úslavy. Hydrogeologicky je území obce značně různorodé, velká část území je hydrologicky nevýrazná, s mělkým oběhem podzemních vod, jež jsou využívána pro místní zásobení vodou. Území obce přísluší do hydrogeologického rajonu Krystalinikum povodí Horní Vltavy a Úhlavy. Velká část území obce leží v regionu mělkých podzemních vod, tzn., že území patří do typu podzemních vod se sezónním doplňováním zásob, s nejvyšším výskytem průměrných měsíčních stavů hladin podzemních vod v březnu až dubnu a s nejnižším v září až listopadu. Výskyt podzemní vody bývá zčásti suťového, zčásti puklinového charakteru, přičemž je ovlivňován množstvím atmosférických srážek. Vzhledem k tomu, že sledovaná oblast náleží do oblasti tvořené granodioritem, je zde nízká transmisivita. Koeficient trasmisivity se pohybuje mezi m 2. s -1. Průměrná vydatnost podzemních vod se ve sledovaném území pohybuje v rozmezí 0,05-0,5 l.s -1 v hloubce 5 m. Východní část území disponuje především spodní vodou obsaženou v aluviu Lomnice, zvláště v okolí toku a velkých rybníků. Jižní výběžek Brd se projevuje řadou pramenišť a to i uprostřed velmi zarovnaného terénu, kde max. převýšení nepřesahuje několik metrů. Na těchto místech byly v minulosti mnohde založeny pramenné rybníky, např. Bukovec. Kvalitní a poměrně vydatné vodní zdroje se nacházejí v oblasti Kasejovického zlomu, kde jsou propojeny na hlubší horizont podzemních vod, související s jednotlivými zlomovými liniemi. Jedná se např. o stálý pramen u kaple sv. Vojtěcha u Kasejovic, ale i o nové vrtané studny pro zásobování obce východně od Mladého Smolivce (vydatnost 3,25 l/s). Hydrogeologicky se v zájmovém území v horizontálním směru mění propustnost nejen v závislosti na litologickém vývoji, ale i na tektonické pozici. Podpovrchová (spodní) voda je převážně závislá na velikosti infiltrace srážkových vod a hloubce pevného podloží, po jehož povrchu stéká ve směru spádu. K soustředění této mělce podpovrchové vody dochází v nejnižších polohách území, kde podzemní voda je relativně mělce pod povrchem. Horniny moldanubika mají převážně puklinovou propustnost. Hydrogeologicky je řešené území postiženo agrarizací mnoha pramenišť v okolí Mladého Smolivce, přičemž je území potenciálně zranitelné. Vodní toky a údolní nivy jsou dle zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů chráněny jako VKP, proto k zásahům v nich, úpravám vodních toků a změnám kultur pozemků (v nivách toků) je třeba kromě souhlasu vodoprávního úřadu i závazné stanovisko orgánu ochrany přírody a krajiny. Vodní toky v řešeném území jsou, kromě Otavy a Úslavy, ve správě Zemědělské vodohospodářské správy. Kapacita převážně upravovaných vodních toků se pohybuje okolo Q 5 pětileté vody. K potenciálnímu ohrožování části obce Mladý Smolivec dochází přívalovými vodami v údolí potoka (vhodné je zde posoudit zakryté části potoka na průtoky velkých vod). Navrhuje se revitalizace povodí Smoliveckého potoka od místního pramenného území, zejména v zastavěné části obce. Správa: Povodí Vltavy s.p., závod Horní Vltava, Č. Budějovice, Litvínovická silnice 5: 10

11 Otava, č.h.p (III) Otava, je vodohospodářsky významným tokem, který vzniká soutokem Vydry a Křemelné u Svojší (ve výšce 627 m n.m.) a ústí zleva do Vltavy v nádrži Orlík u Zvíkova (ve výšce 346 m n.m.). Plocha povodí je 3 788,2 km 2, délka toku je 113 km. Průměrný průtok při zniku je 8,56 m 3 /s, při opouštění okresu Klatovy je 12,5 m 3 /s, u ústí činí 26 m 3 /s. Lomnice, č.h.p (IV), pramení v Brdech, 1 km sz. od Třemšína (827 m), ve výšce 733 m (na z. úbočí hřbetu Třemšín - Kobylí hlava, v lesních plochách v oddělení Na dlouhých, u chaty Moricka a pod svahy PR Chynínské buky). Potok protéká středem území obce, přičemž horní tok Lomnice bývá nad Mladým Smolivcem označován jako Smolivecký potok (zčásti sleduje tektonickou zlomovou linii). Lomnice ústí zleva do Otavy ve vzdutí nádrže Orlík u Dědovic ve výšce 346 m. Délka toku je 59,5 km, plocha povodí 830,8 km 2, prům. průtok u ústí je 3,28 m 3 /s. Lomnice je recipientem vod z obecní kanalizace v M. Smolivci, Radošicích a Budislavicích. Zátopové území nebylo Povodím vymezeno, v ÚPD byla v Mladém Smolivci vymezena povodňová linie Q V povodí je rozsáhlá soustava blatenských rybníků. Jedná se o vodohospodářsky významný tok s mimopstruhovou vodou. Metelský potok, č.h.p (V), je levým přítokem Lomnice, pramení na j. okraji Brd, protéká Starým Smolivcem, kde je tam zaústěna kanalizace a dále přes Metelský rybník. Správcem toku je Zemědělská vodohospodářská správa, územní pracoviště Písek, Písek, Nádražní Správa: Povodí Vltavy s.p., závod Berounka, Plzeň, Denisovo nábřeží 4: Úslava, č.h.p (IV) pramení pod Drkolnou v Plánické vrchovině, 2 km z. od Číhaně ve výšce 695 m, v horním toku protéká Blatenskou pahorkatinou, pak Radyňskou pahorkatinou do Plzeňské kotliny. Vodohospodářsky významný tok, dlouhý 66 km, ústí zprava do Berounky v 296 m n. m. Myslívský potok, č.h.p (V), pramení 0,5 km j. od Loužné ve výšce 550 m a ústí zprava do Úslavy u Vrčeně v 415 m. Délka toku 18,2 km, plocha povodí 140,6 km 2, prům. průtok u ústí 0,66 m 3 /s, čistota vody II. třídy, pstruhová voda. Víska, č.h.p (VI), pramení 0,5 km s. od Defurových Lažan ve výšce 592 m a ústí zprava do Úslavy u Myslívského p. u Nepomuka v 410 m n.m. Délka toku 18,5 km, plocha povodí 57,1 km 2, prům. průtok u ústí 0,26 m 3 /s, čistota vody II. třídy, pstruhová voda. Liškovský (Bílý) p., (VII), pramení na j. okraji Brd v. od Liškova a protéká při okraji území obce západně od Dožic a ve Vísce zprava vtéká do potoka Víska. Nad Mlýnským potokem do něj ústí kanalizace z Dožic. V potoce je rak říční. Správcem toku je Zemědělská vodohospodářská správa, územní pracoviště Rokycany, Rokycany, Šťáhlavská 817. Povrchové vody jsou řazeny do málo vodného regionu, s nejvodnatějším měsícem březnem, retenční schopnost oblasti je malá, stupeň rozkolísanosti odtoku silně rozkolísaný a koeficient odtoku nízký (k = 0,11-0,20). Větší část zdejších toků je regulována napřímenými, zahloubenými koryty, kde často chybí břehové porosty, některé dokonce byly zatrubněny při melioračních akcích. Velká část pramenišť mimo lesní plochy byla zlikvidována. Značná část zájmového území je erozně ohrožená, zejména vodní erozí. Do území kulturní krajiny obce zasahuje okraj významného vybudovaného středověkého rybničního systému u Lnářů převážně na toku Lomnice a jejich přítocích. Zdejší rybníky vytváří významné vodní a mokřadní biotopy cenné zejména floristicky, malakologicky a ornitologicky. Rybníky - Bukovec, 4 ha, pramenný rybník v povodí Metelského potoka, 2 km j. Starého Smolivce, NR BK ÚSES - Dražský r., 0,5 ha, na Metelském potoce u Starého Smolivce - Končelovský r., 0,8 ha, na Metelském potoce u Starého Smolivce - Nový r., 1 ha, na Metelském potoce u Starého Smolivce - Kostelní r., 3,3 ha, na přítoku Lomnice, s. od Mladého Smolivce - Struhový r., 2,3 ha, zazemněný, v r odbahňován, průtočný na Lomnici, s. od Mladého Smolivce 11

12 - Mlýnský r., 2.2 ha, na Liškovském potoce (přítok Vísky), jz. od Dožic, při povodních v r zde proběhla záchranná akce - Pilský r., 2 ha, na Liškovském potoce (přítok Vísky), z. od Dožic - Kubovský r., 1,3 ha, na Liškovském potoce (přítok Vísky), z. od Dožic - r. Pod hůrka, malý rybník na přítoku Liškovského p., j. od Dožic - r. Na samotě u hájovny, j. od Dožic, na l. přítoku Liškovského p. - r. Deraha, z. od Budislavic - r. Na ohrádce, průtočný na Lomnici, sv. od Radošic - požární vodní nádrže ve Starém a Novém Smolivci, Budislavicích, Dožicích a Radošicích Zásobování obyvatel pitnou vodou Zásobování obyvatel pitnou vodou je v Mladém Smolivci pouze částečně uspokojivě řešeno. V místních částech Mladý a Starý Smolivec, Budislavice a Dožice je obecní vodovod, jehož majitelem je obec Mladý Smolivec, provozovatelem Obec Čížkov. V roce 2005 byly schváleny provozní řády, odpovídající požadavkům zák. č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví v platném znění, MěÚ Nepomuk, odb. výstavby a životního prostředí a KHS Plzeňského kraje se sídlem v Plzni. Provozní řád kromě specifikace majitele a provozovatele vodovodu stanovuje místa odběru surové a pitné vody, základní údaje o technologii vody, používaných chemických přípravcích, podmínky údržby, plán kontrol provozu a vzorků pitné vody, rozsah a četnost kontrol a počet zásobovaných osob. Obyvatelstvo je v Radošicích zásobováno pitnou vodou pouze individuálně z místních studní. Vydatnost stávajících zdrojů je dostatečná. Zemědělské areály mají vlastní zdroje vody Mladý Smolivec Vodovod: veřejný z r (litinový DN 65, 80), doplněný v l (PVC DN 90 x 4,3, 11 podzemních hydrantů), zásobuje i zemědělský areál, schválen provozní řád vodovodu, potřeba doplnit rozvody. Vodní zdroj: vrtaná studna HV 1, k.ú. M. Smolivec, č.p. 106/1, č.h.p , vydatnost cca 1,2 l/s (= 4,3 m3/s = 103,7 m3/den), vrt HV 3 vydatnost 0,62 l/s, využíván jen pro případ havárie, oba jsou vystrojeny, celkový povolený odběr podzemní vody využitelná vydatnost 1,5 l/s pro čerpání do vodojemu (původně nevyhovující jímací zářezy) OP: 1.st. 20x20 m, oplocené a tabule s nápisem 2.st. - vnitřní: ve směru přítoku vody 120 m, po stranách studny 50 m, hranice: levý okraj silnice, dále louky ve směru k vodojemu, označení tabule s nápisem 2.st. - vnější: k rozvodnici do vzdálenosti 260 m od OP II.a. nebude označeno - nové vrtané studny v. od Mladého Smolivce, vydatnost 3,25 l/s Výpočet potřeby vody Na území místní části Mladý Smolivec je navrženo celkem 350 stálých a 60 rekreačních obyvatel vč. výhledu. Průměrná denní potřeba vody Q P Potřeby vody dle Přílohy č.12 k vyhl. č. 428/2001 Sb. - Bytový fond 350 obyv. * 0,130 = 45,500 m 3 *d obyv. * 0,110 = 6,600 m 3 *d -1 I. Obecní úřad 0,120 m 3 *d -1 - Lékařské ordinace 4 os. * 0,070 = 0,280 m 3 *d -1 - Prodejna potravin 0,100 m 3 *d -1 - Pohostinství 0,200 m 3 *d -1 - Drobná podnikání a služby 5 osob * 0,060 = 0,300 m 3 *d -1 5 osob * 0,120 = 0,600 m 3 *d -1 1 Zemědělství 430 krav (dojnic) * 0,060 = 25,800 m 3 *d -1 Celkem 79,500 m 3 *d -1 = 0,92 l*s -1 Maximální denní potřeba vody Q m Q m= 79,500 * 1,5 = 119,250 m 3 *d -1 = 1,38 l*s -1 12

13 Potřebná akumulace ve vodojemu Mladý Smolivec c) vyrovnání denní nerovnoměrnosti 119,250 * 0,45 = 54 m 3 rezerva pro případ výpadku el. proudu na 4 hod. 1,38 * 4 * 3,6 = 20 m 3 - potřeba požární vody dle ČSN ( ve VDJ Budislavice ) 0 m 3 Celkem 74 m 3 Vodojem: čelní zemní 50 m 3, výška 549 / 551,7 m (551,7/569,- m), zásobování objektů ve výši m n.m., dávkovací zařízení na chlornan sodný, kvalita vody chemicky vyhovuje, jímaná voda pro vodovod je ve studni hygienicky - bakteriologicky zabezpečována dávkováním chloraminu B (SAVO, potřebné řádné dávkování), OP (I - opravit oplocení, II - označit tabulkami), Potřeba doplnit další vodojem 50 m 3. Plán propojení VZ Ml. Smolivec - Budislavice. Budislavice Vodovod: délka m (PVC, DN 6/4, 90, 110, 160), připojeno 68 obyvatel (35 přípojek), provozní řád schválen r Vodní zdroj: vrt HV 1, vydatnost 1,1 l/s (= 3,96 m 3 /h = 95 m 3 /den), vystrojen ponorným čerpadlem v hloubce 19,5-22 m (od zhlaví) OP: 1.st. 30x30 m, oplocené a tabule s nápisem 2.st. - vnitřní: ke komunikaci na M. Smolivec, zbývající 3 strany budou ve vzdálenosti m od VZ 2.st. - vnější: zasahuje pod zástavbu obce, jinak ve vzdálenosti 500 m od VZ Výpočet potřeby vody Na území místní části Budislavice je navrženo celkem 80 stálých a 20 rekreačních obyvatel vč. výhledu. Průměrná denní potřeba vody Q P Potřeby vody dle Přílohy č.12 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. - Bytový fond 80 obyv. * 0,130 = 10,400 m 3 *d obyv. * 0,110 = 2,200 m 3 *d -1 - Prodejna potravin 0,100 m 3 *d -1 - Pohostinství 0,200 m 3 *d -1 - Drobná podnikání a služby 5 osob * 0,060 = 0,300 m 3 *d -1 3 osoby * 0,120 = 0,360 m 3 *d -1 - Zemědělství 20 krav (dojnic) * 0,060 = 1,200 m 3 *d -1 Celkem 14,760 m 3 *d -1 = 0,17 l*s -1 Maximální denní potřeba vody Q m Q m= 14,760 * 1,5 = 22,140 m 3 *d -1 = 0,26 l*s -1 Potřebná akumulace ve vodojemu - vyrovnání denní nerovnoměrnosti 22,140 * 0,45 = 10 m 3 - rezerva pro případ výpadku el. proudu na 4 hod. 0,26 * 4 * 3,6 = 4 m 3 - potřeba požární vody dle ČSN m 3 Celkem 28 m 3 Vodojem: zemní v lokalitě Kohout (617,5 m, vyp. hladina pro čerpání ve zdroji 620,1 m), 50 m 3 (laminát. nádrž, obezděna, obsypána a oplocena), úpravna vody na výtlačném řádu (dávkovací čerpadlo na chlornan sodný a uhličitan sodný). Plán propojení VZ Budislavice - Ml. Smolivec. 13

14 Dožice Vodovod: vybudován v r. 2000, v r. schválen provozní řád. Na vodovod je napojeno cca 81 % trvalých obyvatel vč. rekreačních, zbylých 19 % obyvatel je zásobováno z domovních studní. Vodní zdroj: kopaná studna (1,2 l/s, tj. 4,3 m3/h = 4,3 m3/den), vystrojena ponorným čerpadlem v hloubce 5,30 m. Povolení k odběru podzemní vody pro zásobování obyvatel Dožic pitnou vodou vydáno v r pro následující množství Q max = 0,19 l/s a Q rok = 6000 m 3 /rok. OP 1. a 2. st. vymezeno. - pramen Žabokrčka (měřen ČHMÚ) Výpočet potřeby vody Na území místní část Dožice je navrženo celkem 175 stálých a 30 rekreačních obyvatel vč. výhledu. Průměrná denní potřeba vody Q P Potřeby vody dle Přílohy č.12 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. - Bytový fond 175 obyv. * 0,130 = 22,750 m 3 *d obyv. * 0,110 = 3,300 m 3 *d -1 - Prodejna potravin 0,100 m 3 *d -1 - Pohostinství 0,200 m 3 *d -1 - Drobná podnikání a služby 5 osob * 0,060 = 0,300 m 3 *d -1 5 osob * 0,120 = 0,600 m 3 *d -1 - Potřeba vody pro m. č. Radošice 28,810 m 3 *d -1 Celkem 56,060 m 3 *d -1 = 0,65 l*s -1 Maximální denní potřeba vody Q m Q m= 56,060 * 1,5 = 84,090 m 3 *d -1 = 0,97 l*s -1 Potřebná akumulace ve vodojemu vyrovnání denní nerovnoměrnosti 84,090 * 0,45 = 38 m 3 - rezerva pro případ výpadku el. proudu na 4 hod 0,97 * 4 * 3,6 = 14 m 3 - potřeba požární vody dle ČSN m 3 Celkem 66 m 3 Vodojem: 2 x 50 m 3 (sklolaminát. nádrže, obestavěné, obsypané a oplocené) a dávkovač chlornanu sodného. Radošice Vodovod: návrh na veřejný vodovod Vodní zdroj: prostor vydatných studní u vsi bez OP - pastva Výpočet potřeby vody Na území místní část Radošice je navrženo celkem 175 stálých a 30 rekreačních obyvatel vč. výhledu. Průměrná denní potřeba vody Q P Potřeby vody dle Přílohy č.12 k vyhl. č. 428/2001 Sb. Bytový fond 175 obyv. * 0,130 = 22,750 m 3 *d obyv. * 0,110 = 3,300 m 3 *d -1 - Prodejna potravin 0,100 m 3 *d -1 - Pohostinství 0,200 m 3 *d -1 - Drobná podnikání a služby 5 osob * 0,060 = 0,300 m 3 *d -1 3 osob * 0,120 = 0,360 m 3 *d -1 - Zemědělství 30 krav (dojnic) * 0,060 = 1,800 m 3 *d -1 Celkem 28,810 m 3 *d -1 = 0,33 l*s -1 Maximální denní potřeba vody Q m Q m= 28,810 * 1,5 = 43,215 m 3 *d -1 = 0,50 l*s -1 14

15 Potřebná akumulace ve vodojemu - vyrovnání denní nerovnoměrnosti 43,215 * 0,45 = 19 m 3 - rezerva pro případ výpadku el. proudu na 4 hod. 0,50 * 4 * 3,6 = 7 m 3 - potřeba požární vody dle ČSN (společná s m.č. Dožice ) 0 m 3 Celkem 26 m 3 Starý Smolivec Vodovod: veřejný byl vybudován v r (dokumentace chybí), schválen provozní řád, návrh zokruhování (DN ), celkem 112 přípojek, významné odběrní místo restaurace + KD + konzum. Vodní zdroj: 7 studní, hl. cca 3 m, celková vydatnost cca 2 l/s (= 7,2 m/h = 172,8 m/den), resp. tři studny kopané pro vodovod vlevo od komunikace Starý Smolivec - Radošice (0,4 m, DN 120), další 2 studny vpravo od této komunikace, přítok gravitačně do vodojemu přes čistící stanici. Výpočet potřeby vody Na území místní části Starý Smolivec je navrženo celkem 350 stálých a 60 rekreačních obyvatel vč. výhledu. Průměrná denní potřeba vody Q P Potřeby vody dle Přílohy č.12 k vyhl. č. 428/2001 Sb. - Bytový fond 350 obyv. * 0,130 = 45,500 m 3 *d obyv. * 0,110 = 6,600 m 3 *d -1 - Mateřská škola 30 osob * 0,060 = 1,800 m 3 *d -1 - Prodejna potravin 0,100 m 3 *d -1 - Pohostinství 0,200 m 3 *d -1 - Drobná podnikání a služby 10 osob * 0,060 = 0,600 m 3 *d -1 5 osob * 0,120 = 0,600 m 3 *d -1 - Zemědělství 1000 krav (dojnic) * 0,060 = 60,000 m 3 *d -1 Celkem 115,400 m 3 *d -1 = 1,34 l*s -1 Maximální denní potřeba vody Q m Q m= 115,400 * 1,5 = 173,100 m 3 *d -1 = 2,00 l*s -1 Potřebná akumulace ve vodojemu - vyrovnání denní nerovnoměrnosti 173,100 * 0,45 = 78 m 3 - potřeba požární vody dle ČSN m 3 Celkem 92 m 3 Pro místní část Starý Smolivec postačuje i do výhledu stávající vodojem 100 m 3. Vodojem: celkem 100 m 3, tj. vodojem 35 m 3 plastový a 65 m 3 betonový podzemní, na kótě 568 m n.m. (574 m), zásobování objektů ve výši m, výměna potrubí, dávkovací čerpadlo na chlornan sodný, el. přípojka (býv. nevyhovující vodojem 25 m 3 na kótě 561 m n.m., voda ze studní je svedena do sběrné šachty, upravována filtrací přes vápencovou drť a hygienicky zabezpečena SAVO). Odkanalizování a odpadní vody V Plánu vodovodů a kanalizací PK se uvažuje definitivní řešení nakládání s odpadními vodami po roce 2015 a také individuální čištění vod i po r Do definitivního řešení se předpokládá udržování stávajícího stavu, přičemž odkanalizování nových staveb má být provedeno podle umístění a velikosti konkrétní stavby buď: - domovní čistírnou s vypouštěním vyčištěné vody, podle umístění stavby, do vodoteče, nebo zasakováním (za domovní ČOV lze považovat i septik doplněný vhodným zemním filtrem) - jímkou na vyvážení (na ČOV). Stávající mělká, jednotná nesoustavná kanalizace, fungující jako dešťová, budovaná v různých časových obdobích, je většinou nedostatečně těsněná, neukončená ČOV a nevyhovující dnešním normám. Jednotlivé nemovitosti jsou vybaveny žumpami na vyvážení, biologickými septiky a domovními čistírnami odpadních vod. Kanalizace převádí přes obec i značné množství extravilánových vod. Místní jednotná kanalizace 15

16 odvádí převážnou část dešťových vod do recipientu místních potoků, zbývající dešťové vody odvádí příkopy a propustky do krajinných ploch. Kanalizaci na území obce provozuje Obec Mladý Smolivec. Pro všechny místní části obce byla rozhodnutím vodoprávního úřadu - MěÚ Nepomuk, odb. výstavby a životního prostředí z schváleny provozní řády, s platností do 3/2015, za podmínek: - provozování dle schválených provozních řádů - do veřejné kanalizace musí být zabráněno vniknutí látek radioaktivních, infekčních a jiných ohrožujících zdraví nebo bezpečnost osob, narušujících materiál stokové sítě, hořlavé, výbušné látky, popř. látky, které smísením se vzduchem nebo vodou tvoří výbušné, dusivé nebo otravné směsi, jinak nezávadné, ale které smísením s jiným látkami, které se v kanalizaci mohou vyskytnout, vyvíjejí jedovaté látky, pesticidy, jedy, omamné látky a žíraviny - projednání příp. změn s vodoprávním úřadem. Revize provádí vlastník kanalizace průběžně, nejdéle po 5 letech od schválení provozního řádu. Aktualizaci provozních řádů provádí vlastník kanalizace podle stavu, resp. změn technických a právních podmínek. Mladý Smolivec Kanalizace postupně budovaná, budovaná původně jako dešťová, neodpovídající ČSN, téměř celá betonová, do ní postupně zaústěny i splaškové vody z jímek a přepadů septiků, napojeno cca 300 obyvatel (cca 100 přípojek), délka 1800 m, zaústění různé, vody svedeny do recipientu Lomnice, ř.k. 50,8 (Q 355 = 4 l/s, BSK 5 = 5,1 mg/l, CHSK Cr = 27 mg/l, NL = 28 mg/l, hlavní sběrná kmenová stoka trvale proplachována vodou z potoka Lomnice), schválen provozní řád r Potřeba nové oddílné - splaškové kanalizace a ČOV. V současnosti zde nejsou významní producenti odpadních vod s produkcí odpadních vod do kanalizace. Průměrný denní přítok odpadních vod - Bytový fond 350 obyv. * 0,130 = 45,500 m 3 *d obyv. * 0,110 = 6,600 m 3 *d -1 - Obecní úřad 0,120 m 3 *d -1 - Lékařské ordinace 4 os. * 0,070 = 0,280 m 3 *d -1 - Prodejna potravin 0,100 m 3 *d -1 - Pohostinství 0,200 m 3 *d -1 - Drobná podnikání a služby 5 osob * 0,060 = 0,300 m 3 *d -1 5 osob * 0,120 = 0,600 m 3 *d -1 - Místní část Budislavice 13,560 m 3 *d -1 Celkem 67,260 m 3 *d -1 = 0,78 l*s -1 Balastní vody Q B - 5 % z 67,260 = 3,363 m 3 *d -1 Celkem Q 24 70,623 m 3 *d -1 = 0,82 l*s -1 Maximální denní přítok odpadních vod Q d = 67,260 * 1,5 + 3,363 = 104,253 m 3 *d -1 = 1,21 l*s -1 Výpočet množství znečištění odpadních vod na přítoku do ČOV podle BSK 5 - Bytový fond Mladý Smolivec 410 EO - Bytový fond Budislavice 100 EO - Obecní úřad 1 EO - Lékařská ordinace 2 EO - Prodejna potravin, pohostinství Mladý Smolivec 2 EO - Prodejna potravin, pohostinství Budislavice 2 EO - Drobná podnikání a služby Mladý Smolivec 4 EO - Drobná podnikání a služby Budislavice 3 EO Celkem 524 EO Znečištění podle BSK 5 Z BSK5 = 524 * 0,060 = 31,440 kg*d -1 Znečištění podle NL Z NL = 524 * 0,055 = 28,820kg*d -1 Znečištění podle CHSK 16

17 Z CHSK = 524 * 0,120 = 62,880 kg*d -1 Znečištění podle N celk Z N = 524 * 0,011 = 5,764 kg*d -1 Znečištění podle P celk Z P = 524 * 0,0025 = 1,310 kg*d -1 Budislavice Kanalizace postupně budovaná, budovaná původně jako dešťová, neodpovídající ČSN, téměř celá betonová (DN ), do ní postupně zaústěny i splaškové vody z jímek a přepadů septiků, napojeno cca 60 obyvatel (cca 20 přípojek), délka 1025 m, zaústění různé, vody svedeny do recipientu Lomnice, ř.k. 50,8 (Q355 = 4 l/s, BSK5 = 5,1 mg/l, CHSK Cr = 27 mg/l, NL = 28 mg/l), schválen provozní řád r Potřeba nové oddílné - splaškové kanalizace a ČOV. V současnosti zde nejsou významní producenti odpadních vod s produkcí odpadních vod do kanalizace. Z dešťových vod je cca 70 % sváděno dešťovou kanalizací, cca 30 % je odváděno systémem příkopů, struh a propustků do potoka Lomnice. Průměrný denní přítok odpadních vod - Bytový fond 80 obyv. * 0,130 = 10,400 m 3 *d obyv. * 0,110 = 2,200 m 3 *d -1 - Prodejna potravin 0,100 m 3 *d -1 - Pohostinství 0,200 m 3 *d -1 - Drobná podnikání a služby 5 osob * 0,060 = 0,300 m 3 *d -1 3 osob * 0,120 = 0,360 m 3 *d -1 Celkem 13,560 m 3 *d -1 Dožice Kanalizace postupně budovaná, budovaná původně jako dešťová, neodpovídající ČSN, téměř celá betonová, do ní postupně zaústěny i splaškové vody z jímek a přepadů septiků, napojeno cca 100 obyvatel (cca 30 přípojek), délka 2140 m, zaústění různé, vody svedeny do recipientu Liškovského potoka nad Mlýnským rybníkem (Q 355 = 2 l/s), schválen provozní řád r Potřeba nové oddílné - splaškové kanalizace a ČOV. V současnosti zde nejsou významní producenti odpadních vod s produkcí odpadních vod do kanalizace. Úprava kanalizace (30 tis. Kč). Z dešťových vod je cca 70 % sváděno dešťovou kanalizací, cca 30 % je odváděno systémem příkopů, struh a propustků do rybníka Podhůrka. Průměrný denní přítok odpadních vod - Bytový fond 175 obyv. * 0,130 = 22,750 m 3 *d obyv. * 0,110 = 3,300 m 3 *d -1 - Prodejna potravin 0,100 m 3 *d -1 - Pohostinství 0,200 m 3 *d -1 - Drobná podnikání a služby 5 osob * 0,060 = 0,300 m 3 *d -1 5 osob * 0,120 = 0,600 m 3 *d -1 Celkem 27,250 m 3 *d -1 = 0,32 l*s -1 Balastní vody Q B - 5 % z 27,250 = 1,363 m 3 *d -1 Celkem Q 24 28,613 m 3 *d -1 = 0,33 l*s -1 Maximální denní přítok odpadních vod Q d = 27,250 * 1,5 + 1,363 = 42,238 m 3 *d -1 = 0,49 l*s -1 Výpočet množství znečištění odpadních vod na přítoku do ČOV podle BSK 5 Bytový fond 205 EO - Prodejna potravin, pohostinství 2 EO - Drobná podnikání a služby 4 EO Celkem 211 EO Znečištění podle BSK 5 Z BSK5 = 211 * 0,060 = 12,660 kg*d -1 Znečištění podle NL Z NL = 211 * 0,055 = 11,605 kg*d -1 Znečištění podle CHSK Z CHSK = 211 * 0,120 = 25,320 kg*d -1 17

18 Znečištění podle N celk Z N = 211 * 0,011 = 2,321 kg*d -1 Znečištění podle P celk Z P = 211 * 0,0025 = 0,528 kg*d -1 Radošice Kanalizace postupně budovaná, budovaná původně jako dešťová, neodpovídající ČSN, téměř celá betonová, do ní postupně zaústěny i splaškové vody z jímek a přepadů septiků, napojeno cca 120 obyvatel (cca 40 přípojek), délka 1660 m, zaústění různé, vody svedeny do recipientu Lomnice, ř.k. 50,8 (Q 355 = 4 l/s, BSK 5 = 5,1 mg/l, CHSK Cr = 27 mg/l, NL = 28 mg/l), schválen provozní řád r Na návsi rekonstrukce kanalizace. Potřeba nové oddílné - splaškové kanalizace a ČOV. V současnosti zde nejsou významní producenti odpadních vod s produkcí odpadních vod do kanalizace. Průměrný denní přítok odpadních vod - Bytový fond 175 obyv. * 0,130 = 22,750 m 3 *d obyv. * 0,110 = 3,300 m 3 *d -1 - Prodejna potravin 0,100 m 3 *d -1 - Pohostinství 0,200 m 3 *d -1 - Drobná podnikání a služby 5 osob * 0,060 = 0,300 m 3 *d -1 3 osob * 0,120 = 0,360 m 3 *d -1 Celkem 27,010 m 3 *d -1 = 0,32 l*s -1 Balastní vody Q B - 5 % z 27,010 = 1,351 m 3 *d -1 Celkem Q 24 28,361 m 3 *d -1 = 0,33 l*s -1 Maximální denní přítok odpadních vod Q d = 27,010 * 1,5 + 1,351 = 41,866 m 3 *d -1 = 0,48 l*s -1 Výpočet množství znečištění odpadních vod na přítoku do ČOV podle BSK 5 - Bytový fond 205 EO - Prodejna potravin, pohostinství 2 EO - Drobná podnikání a služby 3 EO Celkem 210 EO Znečištění podle BSK 5 Z BSK5 = 210 * 0,060 = 12,600 kg*d -1 Znečištění podle NL Z NL = 210 * 0,055 = 11,550kg*d -1 Znečištění podle CHSK Z CHSK = 210 * 0,120 = 25,200 kg*d -1 Znečištění podle N celk Z N = 210 * 0,011 = 2,310 kg*d -1 Znečištění podle P celk Z P = 210 * 0,0025 = 0,525 kg*d -1 Starý Smolivec Kanalizace postupně budovaná, nesoustavná, budovaná původně jako dešťová, neodpovídající ČSN, betonová, místy do ní zaústěny i splaškové vody z jímek a přepadů septiků, všichni obyvatelé napojeni (cca 85 přípojek), délka 4,63 km, zaústění různé (zatrubněná vodoteč, vodoteč, meliorační hlavníky, rybníky), až na výjimky nemá revizní šachty, dokumentace chybí, vody svedeny do recipientu Metelského potoka, jež napájí rybníky pod vsí (dílčí rekonstrukce u hřiště, výstavba 400 m u Valenty), schválen provozní řád r Potřeba nové oddílné kanalizace a ČOV. V současnosti zde nejsou významní producenti odpadních vod s produkcí odpadních vod do kanalizace. Průměrný denní přítok odpadních vod - Bytový fond 350 obyv. * 0,130 = 45,500 m 3 *d obyv. * 0,110 = 6,600 m 3 *d -1 - Mateřská škola 30 osob * 0,060 = 1,800 m 3 *d -1 - Prodejna potravin 0,100 m 3 *d -1 - Pohostinství 0,200 m 3 *d -1 18

19 - Drobná podnikání a služby 10 osob * 0,060 = 0,600 m 3 *d -1 5 osob * 0,120 = 0,600 m 3 *d -1 Celkem 55,400 m 3 *d -1 = 0,64 l*s -1 Balastní vody Q B 5 % z 55,400 = 2,770 m 3 *d -1 Celkem Q 24 58,170 m 3 *d -1 = 0,67 l*s -1 Maximální denní přítok odpadních vod Q d = 55,400 * 1,5 + 2,770 = 85,870 m 3 *d -1 = 0,99 l*s -1 Výpočet množství znečištění odpadních vod na přítoku do ČOV podle BSK 5 - Bytový fond 410 EO - Prodejna potravin, pohostinství 2 EO - Mateřská škola 10 EO - Drobná podnikání a služby 6 EO Celkem 428 EO Znečištění podle BSK 5 Z BSK5 = 428 * 0,060 = 25,680 kg*d -1 Znečištění podle NL Z NL = 428 * 0,055 = 23,540kg*d -1 Znečištění podle CHSK Z CHSK = 428 * 0,120 = 51,360 kg*d -1 Znečištění podle N celk Z N = 428 * 0,011 = 4,708 kg*d -1 Znečištění podle P celk Z P = 428 * 0,0025 = 1,070 kg*d -1 Samoty Lokální řešení bezodtoké jímky (žumpy), příp. septiky - jež jsou vyváženy na polní aj. pozemky či dešťová kanalizace. Zásobování energiemi a spoje Zásobování elektrickou energií Obcí prochází vvn 400 kv. Území obce je zásobováno elektrickou energií z vedení vn napěťové hladiny 22kV. Obec je připojena na elektrickou síť vedením vn vycházející z transformorovny 110/22 kv Nepomuk, z vývodu 22 kv Mirošov. Starý Smolivec byl elektrifikován v r V současnosti je zde převážně zastaralá a přetížená elektrická síť. Proto je třeba posílit rozvody el. energie. Nová zástavba v ucelených lokalitách umožní s výhodou provedení sekundárních rozvodů zemními kabely. Přípojkové skříně se doporučují osadit do společných pilířků s měřením elektrické energie umístěných v oplocení objektů. Návrh nn rozvodů bude prováděn v následné projektové dokumentaci podle probíhající výstavby. Na území obce se nachází následující transformační stanice (22/0,4 kva): - Mladý Smolivec: TS 1 obec - komínová stará 160 kva (návrh rekonstrukce na 400 kva), TS 2 sídliště - mřížová 160 kva (návrh nová TS 2 a 400 kva), TS 3 - zeměď. areál - mřížová 250 kva, TS 4 - návrh nové 400 kva - Budislavice: TS - Dožice: TS 1 obec (záchytný žlab) - Radošice: TS 1 obec - Starý Smolivec: TS 1 obec - zděná ("minaret") 250 kva, TS 2 zeměď. areál - stožárová 250 kva, TS 3 pila - stožárová 50 kva, TA obec jih - návrh dvousloupová 630 kva Stávající rozvody nízkého napětí jsou vedeny venkovním vedením po opěrných bodech a objektech. 19

20 Stávající trasy vedení vč. přípojek 22 kv a umístění TS budou respektovány, nutné je dodržovat ochranná pásma kabelů dle ČSN i pro zájmová pásma podzemních vedení a nejmenší dovolené vzdálenosti při křížení a souběhu sítí. Ochranné pásmo venkovního vedení vn je určeno zákonem č. 458/2000 Sb. Před zahájením zemních prací je potřebné vytyčit podzemní kabelová vedení. V případě nevyhovujícího souběhu nebo křížení se stávajícím zařízením v majetku ČEZ a.s. nutno podat v dostatečném předstihu (cca 12 měsíců) žádost o přeložku dotčeného zařízení. Z hlediska spotřeby elektrické energie jsou bytové jednotky rozděleny do tří skupin: A - byty, ve kterých je elektrická energie využívána pouze k osvětlení a k napájení drobných spotřebičů a příkonem do 3,5 kva. B - byty, ve kterých se el. energie používá navíc k přípravě pokrmů a případně ohřevu TUV. C byty, ve kterých se el. energie používá navíc k vytápění. Návrh rozvodů nízkého napětí (nn) bude prováděn v následné projektové dokumentaci podle probíhající výstavby. Výstavba v ucelených lokalitách umožňuje provedení sekundárních rozvodů kabely. Přípojkové skříně lze osadit do společných pilířků s měřením elektrické energie a umístit je v oplocení objektů. V rámci rozvodů zemními kabely je třeba dodržovat prostorové uspořádání sítí technické vybavenosti. Nová zástavba v prolukách bude napojena ze stávajícího rozvodu nn, s celkovou kabelizací sítě nn se nepočítá. Veřejné osvětlení V obci jsou rozvody veřejného osvětlení ve značné části na společných opěrných bodech s venkovním rozvodem nízkého napětí - výbojková svítidla (80 W), spínání časovým spínačem. Veřejné osvětlení je vhodné rozšířit v rámci stávající zástavby a doplnit o osvětlení ostatních komunikací. Nové osvětlovací soustavy budou navrženy v rámci nové výstavby zemními kabely (podle platných norem pro osvětlení komunikací, zejména ČSN ). Jedná se o místní komunikace třídy C3 obslužné, příp. D1 - zklidněné, stupeň osvětlení IV. Hodnoty osvětlení na komunikacích dle ČSN : - stupeň osvětlení IV intenzita osvětlení Epk = 4 lx - celková rovnoměrnost Emin : Ep = 1 : 5 Doporučené osvětlení pro povrch vozovek CII (tmavý): - stupeň osvětlení IV: - jednostranná osvětlovací soustava, stožár 5-6 (6-8) m, rozteč max. 30 m, zdroj SON-T 70W Na nově vybudovaných komunikacích v obci bude zřízeno následné VO pro zajištění bezpečného provozu v noční, večerní a ranní době. Návrh rekonstrukce VO Nový a Starý Smolivec, v přípravě nové VO pro ostatní m.č. Spoje Telefonní síť Telefonní kabelová síť obce byla vybudována v r UTO Blovice, MTO Kasejovice. Trasy telefonních rozvodů je nutné respektovat a v rámci navrhované výstavby získat vyjádření o existenci podzemních zařízení telekomunikační společnosti O2. Při realizaci inž. sítí je nutno respektovat ČSN Ukládání inž. sítí do komunikací. Související předpis zák. č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích. Územím obce prochází trasy meziměstských telefonních kabelů Telefonica O2. Zdrojem informace byly podklady KÚ PK. Trasy kabelových vedení jsou vyneseny do výkresu inženýrských sítí. Zákres je orientační, nelze použít pro další stupně projektové dokumentace. Trasy kabelů je třeba respektovat dle zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích a energetického zákona č. 457/2000 Sb. Pokrytí území signálem mobilních operátorů Území obce je z většiny pokryto signálem mobilních operátorů, tento signál je přístupný bez instalace dalšího anténního systému na straně zákazníka. 20