Zpravodaj Sboru Církve bratrské v Ostrav

Transkript

1 Zpravodaj Sboru Církve bratrské v Ostrav

2 Pravidelná shromáždní: Ostrava každá nedle každá steda Frenštát pod Radhoštm v 9,30 hodin v 18,30 hodin Orlovna každá 2. a 4. nedle v 15,00 hodin každé 2. a 4. úterý v 17,30 hodin Suchdol nad Odrou modlitebna BJB každá 3. nedle každé 1. úterý Odry sborový dm CE každá 3. nedle v 10,00 hodin v 18,30 hodin v 8,15 hodin Louky u bratra Pavla Rosického Louky 195 každá 2. nedle ve 14,30 hodin Bohumín fara Slezské církve evangelické a.v. nedle v 15,00 hodin Poruba Vdeckotechnologický park Ostrava (VTPO) každá nedle v 16,00 hodin Stránka 2

3 Pravidelné akce sboru a stanic: Ostrava nedle pondlí úterý steda tvrtek pátek v 8,45 modlitební chvilka v 9,45 besídky dtí 10,45 12,00 Kavárna ELIM v 17,30 Modlitební veer mládeže v 17,00 modlitební skupinka žen u sestry Drahokoupilové v 17,00 mládež volejbal, tlocvina ve Vítkovicích v 9,30 Maminec setkávání maminek s dtmi 13,30 15,15 Kavárna ELIM v 15,00 Klub senior v 18,00 mládež volejbal, tlocvina ve Vítkovicích v 15,00 Dorost - Archa v 17,30 Mládež - Velryba podle domluvy 1x za 14 dní skupinka mládeže chlapc a skupinka mládeže dvat podle domluvy 1x za 14 dní modlitební skupinka rodin u Kleinových Bohumín nedle v 15,00 klub Jonáš, dti 8 14 let fara SCEAV bhem bohoslužby besídka pro nejmenší dti úterý v 16,00 klub Tornádo, mládež let, u Maásk tvrtek v 15,00 klub Kamzík, dorost pro vící dti, fara SCEAV sobota v 15,00 mládež, v dom u Marcolových dle domluvy skupinky pro muže, pro ženy Poruba nedle bhem shromáždní besídka pro mladší dti pátek odpolední klub pro dti let, Kulturní centrum na ul. L. Podéšt dle domluvy domácí skupinky zamené na biblické vyuování a rozvíjení vztah. Stránka 3

4 Mjte zájem jedni o druhé Tu ho nalezl njaký muž jak bloudí po poli, a zeptal se ho: Co hledáš? Odvtil: Hledám své bratry. Povz mi kde pasou. (Gn 37, 15 16) Znám nkteré lidi, kteí s obdivuhodným zápalem navštvují ve volném ase matriky a farní úady, aby zjišovali své pedky. Jeden lovk mi ekl, že vystopoval své pedky až do sedmnáctého století. Moc ho to tší. Kdo jiný se mže ním takovým pochlubit? M už v dtství zaujalo nco jiného. Když jsme nkam cestovali s rodii, vždycky jsme vyhledali naše shromáždní a tamní bratry a sestry. Zstalo mi to i za studií. O prázdninách a o dovolených a pak pi služebních cestách a pozdji s rodinou, všude jsme vyhledali naše shromáždní, a když tam nebylo, tak shromáždní njaké sesterské církve. Vdn vzpomínám na všecka setkání na vzácná spoleenství s vícími lidmi a tším se z každého nového setkání. Vzniká tak mnoho pátelství, která trvají stále. Je to radost nacházet bratry a sestry, slyšet jejich svdectví života s Pánem, sdílet si zkušenosti, povzbuzovat se ve víe. Každý sbor, každá kazatelská stanice má jinou vni a poznáte, že dohromady je to nádherná kytice sloužící Bohu k sláv a lidem ke spasení. Možná jste si všimli, že se mezi námi ve sboru obas objeví njaký bratr nebo sestra, když jsou na léení v Klimkovicích. Nco podobného jsme zakoušeli ve sboru ve Veselí nad Lužnicí. Díky vyhlášeným lázním v Teboni k nám picházela do shromáždní každý rok ada vících lázeských host z nejrznjších sbor. Zaujalo m svdectví jednoho z nich. Bratr íkal, že nechodí jen po procedurách a do shromáždní, ale že Pán mu položil na srdce modlit se za svoje bývalé spolustudenty, kteí bydlí v oblasti jižních ech, navštívit je a vydat jim svdectví o Božím zásahu lásky do jeho života a pozvat je k Pánu Ježíši. Pipomíná mi to Josefovo prohlášení: Hledám své bratry. Pijmte toto svdectví k povzbuzení, abychom nezstávali u svého jistého, ale aby nás láska Pána Ježíše vedla k touze hledat bratry a sestry, setkávat se s nimi, modlit se spolu a sdílet s nimi poznání a zkušenosti na cest života víry. Využijme k tomu nadcházející as prázdnin a dovolených. Stránka 4

5 adu z Vás ekají radostné úkoly, ale také velká zodpovdnost pi po- ádání letních tábor pro dti, dorost a mládež z centra sboru i z našich kazatelských stanic. Jsem vdný Pánu Bohu za vás všechny, kteí máte zájem o druhé, vnujete tomu svj as, lásku i prostedky. Vím, že se k tomu Pán Ježíš pizná, že posloužíte tm kdo vám budou sveni a sami budete zbohaceni a posíleni ve víe. Všem lenm a pátelm našeho sboru peji pkné prázdniny a dovolenou, odpoinek a zotavenou a nabytí nových sil i zkušeností s naším Pánem. Váš bratr Jan Drahokoupil. Konference Církve bratrské, kvtna 2006 v Hradci Králové Úastnit se konference CB znamená vždy pro mne velikou zkušenost. Ze složení delegát a kazatel lze usuzovat na složení pracovník ve sborech. V porovnání s mým minulým delegováním na konferenci, které bylo ped 11 roky, je patrné omlazení delegát. Je povzbuzující, že na odpovdná místa v našich sborech se staví a je ochotna pijmout zodpovdnost celá ada nových a mladých pracovník. Mám také velikou radost z toho, když vidím mezi delegáty celou adu bratí a sester, jejichž rodie a prarodie jsem znal ze svého mládí. Je to veliká výsada a Boží požehnání, když se víra dd penáší na otce a vnuky. Konference je pro mne svdectvím Boží milosti a požehnáním nám lidem v tom, že se v naší církvi pirozen obnovuje kazatelský sbor, a pro práci ve sborech je ochotna se zapojit celá ada nových služebník. Konferenci zahájil svým pozdravem br. kaz. Martin Legát z poádajícího sboru slovem z Fil 1, Poté následovalo jednání podle daného programu konference. Z toho uvádím pouze 2 body. Pro ordinaci za kazatele CB byli navrženi brati viká Viktor Ber ze sboru v Kolín, kazatelské stanice v Podbradech a Ladislav Melkus vedoucí pracovník stanice v Hranicích na Morav, který má civilní zamstnání. Brati byli schváleni konferencí k ordinaci. Dále bylo jednáno o podílu CB na mzdách kazatel (pvodn valorizace mezd). Doposud platí solidarita poetnjších sbor s mén poetnými. Je dána klíem pro výpoet celkového objemu podílu Stránka 5

6 CB na mzdách kazatel, který se stanovuje tak, že 40% bude vypoítáno dle potu kazatel a 60% dle potu plnoprávných len. Tento klí znamená, že sbory s menším potem len než 50 jsou podporovány, s vtším potem len podporují mén poetné sbory. Diskuzí a opakovaným hlasováním byla konferencí pijata zmna klíe na 60% na kazatele a 40% na lena. Protože v souasné dob jsou nkteré misijní sbory s malým po- tem len a pro n by tato zmna znamenala nereálný nárst odvod do Rady, byl pijat pozmující návrh Rady, který do podílu CB na mzdách kazatel promítá asov vymezenou úlevu pro misijní sbory. Po dobu 4 let bude misijnímu sboru píslušná ástka zvyšována po 25% ron. Pro náš sbor to znamená, že v dsledku pijaté zmny budeme na podíl CB na mzdách kazatel pispívat mén o 21,5 tis. K. Veerní shromáždní vedl pedseda br. kaz. Pavel erný. Byla slavena Svatá veee Pán delegát s ástí místního sboru. Slovem posloužil br. kaz. Daniel Fajfr na text 2Kor 2, 12-3,3. Nkteré myšlenky: Naše služba Bohu má vont všem kolem nás. Má vont i našim nejbližším. Jsme poslušní služebníci, kteí mají pouze svoje tlo, které máme vydávat Bohu k obti. Naší službou popisujeme životy a srdce našich poslucha. Jsme hlinné nádoby, užitné k denní poteb, ne ozdobné vázy i poháry. Na závr shromáždní byli ordinováni brati Ber a Melkus za kazatele CB. Druhý den konference nás navštívili hosté z CE, bratr synodní senior Joel Ruml a sestra synodní kurátorka Mahulena ejková. Božím Slovem posloužil br. Joel Ruml. Pipomnl to, že naše práce není s neživým materiálem, který se poddává zcela naší zrunosti, ale s živým, který má svoji vli, dispozice a city. Dále pipomnl dobu, ve které žijeme. Spadla nám pouta a každý se rozbhl za svými páními. Tam, kde prosazujeme svoje zájmy, tam se vyazujeme z okruhu svých známých. Kolem nás vládne falešná svoboda. Po konferenním rokování promluvil br. pedseda. Pednesl pedpovdi nkterých teolog, kteí ped léty pedpovídali, že v dnešní dob dojde k zesvtštní spolenosti. Nyní zjišují, že toto se nekoná, a že se mýlili. Naopak, svt má vtší zájem o duchovní vci. Žel, že to není kesanství, ale východní náboženství, astrologie, léitelství. lovk má touhu po duchovních vcech, záleží na tom, jak se k nmu dovedeme piblížit a povdt mu o Pánu Ježíši. Zvstování Krista a život patí nevyhnuteln k sob. Pi naši služb nevícím lidem se jim mžeme pizpsobit ve zvsti o Kristu, ale ne v etice. Tam, kde se Izrael nelišil od pohanských národ Stránka 6

7 dostal se do ztráty. Konference se zúastnilo asi 160 lidí. Hostit takovou konferenci mohou pouze ty nejvtší sbory. Vše bylo dobe zorganizováno. Obdy, vee- e a snídan se podávaly v pastoraním centru Katolické církve, díve Jezuitské koleji. Noclehy byly z ásti tamtéž a z ásti v zaízení na Stadionu. Pi pestávkách bhem jednání konference bylo pipraveno bohaté pohoštní, které pro nás nachystaly sestry z místního sboru. Ke konferenci také patí rozhovory a pozdravy s bratry a se sestrami. Sdílení se se zkušenostmi, které máme ve služb Bohu. Zemel br. František Mrázek / / (1. ást) Miroslav Bukáek Letos na 1. máje si Pán Bh odvolal k sob svého vrného služebníka br. Františka Mrázka z našeho sboru v požehnaném vku tém 94 let. Bratr se narodil v Kojetín v rodin klempíe a pokrývae jako nejmladší ze šesti dtí. Otec však musel brzy do války a vrátil se jako legioná z Ruska až po válce. Bhem vojenské služby se však odcizil své rodin, kterou nakonec zcela opustil. Maminka se temi dtmi, které pežily dtská léta, se vrátila do Ostravy-Mariánských Hor, odkud pocházela. František zaal navštvovat katolické náboženství. Maminka Františka Mrázka v dob národnostního a náboženského tíbení za první republiky slyšela na jednom z poetných tábor lidu vynikajícího eníka faráe eskobratrské církve evangelické Dr. Poláka, který ji natolik zaujal, že zaala s dtmi navštvovat náboženství a bohoslužby CE. Br.Mrázek celý život vdn vzpomínal, že zde dostal k Vánocm svou první Bibli svatou, jejíž etba mnila jeho život. V CE byl faráem Jaroslavem Kantorkem konfirmován. Svá dtská léta prožíval František ve velké chudob pímo ve stínu komín Vítkovických železáren. Tady po válce vyvíjela svou charitativn-sociální innost spolenost tzv. Božích bojovník, snad eská obdoba Armády spásy. Ta se snažila shromaž ovat dti ze sociáln slabých rodin, sloužit jim svdectvím evangelia a organizovala pro n prázdninové pobyty v pírod. Pro tuto práci získávala finanní prostedky od prosperují- Stránka 7

8 cích živnostník a obchodník. Koncem ticátých let min. století se však zaala prohlubovat hospodáská krize a spolenost Božích bojovník se ohlížela po nkom, kdo by jejich službu pevzal a mohl v ní nadále pokra- ovat. Toto riziko v nejisté dob podstoupil tehdejší kazatel Jednoty eskobratrské v Olomouci Josef Štifter. Pevzal od Božích bojovník devnou kapli na okraji Vítkovic i s jejich dluhy, inventáem a také s chlapcem Františkem Mrázkem. Tak zaalo v Ostrav shromáždní Jednoty eskobratrské. Kazatel Štifter seznámil Františka s jiným mládencem, krej- ím Jaroslavem Rosickým, který pocházel z Horní Krupé na eskomoravské vysoin. Mezi obma mládenci zaalo celoživotní pátelství. Oba mli srdce zapálené pro Pána Ježíše Krista a spolen zaali s mravení píli budovat základy nového sboru Jednoty eskobratrské v Ostrav. Za války našli útoišt ve sboru a v rodin br. Rosického totáln nasazení do ostravského tžkého prmyslu. Když se hned po válce br. Mrázek oženil se setrou Libuší Drozdovou, oteveli i oni svou rodinu mnohým osamlým lidem. Po roce 1948 nastal píliv brigádník na Ostravsko hlavn z východního Slovenska, kteí picházeli pracovat na tzv. stavby socializmu nebo do dol. Mnozí z nich našli první domov opt u Mrázk. Bratr byl skuteným písmákem. O jeho vztahu k Písmu svdí i to, že v dob, kdy se ješt u nás ani nemluvilo o njaké parafrázované Bibli, pevyprávl Bibli tak, aby ji mohly s porozumním íst i jeho dti. Tuto pevyprávnou Bibli pak dostaly v solidní vazb jeho dti jako dar pro své budoucí rodiny. Bratr Mrázek vrn konal ve sboru všechno, co bylo zapotebí. Vyu- oval besídku, pro niž zpracoval tyletý program vyuování. Mnoho let vedl mládež, pestože jeho vlastní rodina se postupn rozrstala. Jako laický kazatel obtav sloužil Božím slovem na poetných stanicích ostravského sboru, po adu desetiletí byl lenem staršovstva. V dosplém vku se nauil hrát na harmonium, pozdji na varhany, aby mohl doprovázet pi zpvu písní. Aby se nemusely pi doprovodu obracet stránky zpvníku, celý jej pepsal tak, aby každá píse byla na jedné stránce. Nkdo o nm povdl, že založil varhanickou dynastii. Po nm se totiž služby za varhanami sboru ujal jeho syn Jií a dnes už asto za nimi alternuje jeho vnuka Marta. Když sbor neml dirigenta pveckého sboru, ujal se i této služby a po léta obtav rozmnožoval písový materiál pro pvecký sbor. To nebylo samozejm bez nebezpeí ze strany orgán StB, které Stránka 8

9 bedliv stežily, aby se nic, co nebylo schváleno, nerozmnožovalo. Dlouhá léta dlal zajímavé sborové nástnky, u kterých se i za totality zastavovali mnozí kolemjdoucí. Dlal pes 50 let hospodáe a pokladníka sboru. Zvlášt v dob, kdy se stavly nové modlitebny, to byla velmi nároná služba. Když pestal fungovat splachova na WC nebo se ucpala kanalizace, docela automaticky se ujal její opravy atd. Každá práce pro Boží království byla pro nho stejn dležitá. Zaskoil ochotn, když vypadl nkdo, kdo ml na starosti úklid modlitebny a stejn pohotov se zhostil služby za kazatelnou, když nepijel sloužící bratr. Bratr se pvodn vyuil modeláem, ale nakonec se mu podailo získat práci v chemické laboratoi, kde se zapracoval na výborného laboranta. Byl stateným vyznavaem Pána Ježíše i ve svém zamstnání. Když po únoru 1948 rozdali v továrn pihlášky do KS s tím, že to musí do urité hodiny všichni takto poctní podepsat, podepsal se jako Ferenc Futurista. Když mu vytýkali, že tím zneuctil KS, odpovdl, že nic neíkali o tom, že to mají podepsat vlastním jménem. Pes rzné vyhržky zstal se svou manželkou a tymi dtmi, které jim Pán Bh daroval, vrný svému Pánu. Modlitby za Ostravu Jaroslav Orawski Tak se nazývá ekumenické setkání, které se v pondlí 29. kvtna sešlo již po páté v naší modlitebn, abychom se spolen modlili za msto Ostravu, jeho pedstavitele a pedevším za Boží dílo, které v nm konají jednotlivé církve a rzná církevní a diakonská zaízení, ale i jednotlivci. Už ani nevím pesn, na kterém ekumenickém setkání ped nkolika léty nkdo navrhl, abychom se nescházeli jen jednou do roka pi ekumenickém modlitebním týdnu, ale aby se tato setkání konala vícekrát do roka, a abychom se modlili za Ostravu. Jestli se nemýlím, tak to navrhnul br. fará Bohdan Stepien z ímsko-katolické farnosti v Ostrav-Pívoze. Souasn m brati z ekumény požádali, abych tato setkání pipravoval a vedl. Další myšlenkou, která obohatila tato setkání, bylo spojení modlitebního shromáždní s podáváním struných zpráv o konkrétních vybra- Stránka 9

10 ných aktivitách z jednotlivých sbor nebo diakonských služeb, kterou podají vždy jejich zástupci. Tyto zprávy se zmiují obvykle o tom, v em je ta služba pínosem a také s jakými problémy se potýká. Za ty pozitivní vci pak dkujeme Pánu Bohu a za ty negativní a problémové vci se modlíme. V uplynulých modlitebních veerech jsme se dozvdli zajímavé vci. Slyšeli jsme nap. o vesnice soužití, kterou vybudovala katolická charita v Ostrav Muglinov, o práci ve vzení od vzeských kaplan, se kterou nás seznámil jeden z nich br. Jan Konar. Slyšeli jsme o namáhavé služb organizace Teen challenge, která pracuje mezi drogov závislými lidmi, o misijních aktivitách Kesanského sboru v Ostrav-Zábehu, o práci Armády spásy v Ostrav a dalších aktivitách. Velmi zajímavé byly také informace Telepace o píprav vysílání kesanské televize Noe, která už mezi tím zaala vysílat. Pínosná byla informace o práci Student pro Krista /KVŽ/. Jsem vdný za všechny informace o tom, co se v Ostrav na misijním a diakonském poli dje a rád se za takovou službu modlím, a asto nejen ten konkrétní veer, kdy se scházíme k spoleným modlitbám. Zajímavá byla také zpráva sestry, která v základních školách poádá tzv. etické dílny, na kterých hovoí s dtmi o kesanské etice. Setkává se v této služb s mnoha tžkostmi zejména ze strany editel škol. Bylo zejmé, jak velice potebuje naše modlitebné pímluvy. Prožívám také radost z toho, co všechno se pro záchranu lidí od híchu v Ostrav dje a jsem vdný za mnohé pracovníky, kteí asto dobrovoln nebo jen za malou mzdu slouží s velikým osobním nasazením Pánu Bohu i lidem. Jsem pesvdený, že tyto služby vedou k duchovní promn Ostravy, a že jsou svým zpsobem protikladem toho, jak reprezentuje Ostravu nap. Stodolní ulice a jiné podniky. Pi posledním již zmínném setkání byl pítomen vzácný host br. biskup František Václav Lobkowicz, který úvodem povdl biblické slovo a osobní svdectví o poteb modliteb. Dále pak u píležitosti 10. výroí vzniku Ostravsko-opavské diecéze ímsko-katolické církve se zabýval otázkou, jak její založení pisplo k misijní a evangelizaní služb této nejvtší církve na území Ostravy. Jen strun zmíním, že za tuto dobu vzrostl poet duchovních v této diecézi asi o 10%. Bratr biskup se také domnívá, že pes veliký sekularizaní tlak pece jen poet návštvník Stránka 10

11 bohoslužeb neubývá, spíše naopak. Naproti tomu se možná tolik lidí ve- ejn nehlásí k tomu, že jsou leny ímsko-katolické církve, jak tomu bylo díve. Zmínil také rozsáhlou práci katolické Charity a zahájení vysílání kesanské televize Noe. Jeho slovo bylo velmi obsáhlé, takže ani nezbyl as na další zprávu, kterou ml podat br. far. Stanislav Pientak ze Slezské evangelické církve a.v., která se mla týkat práce a služby katedry katechetiky na Ostravské universit. Bratr se z neznámých dvod na setkání nedostavil. O této služb uslyšíme nkdy píšt. Celé shromáždní bylo prokládáno modlitbami za šíení evangelia v Ostrav, za službu církví i za pracovníky rzných oblastí naší kesanské služby. Snad to nkomu mohlo pipadat velmi neobvyklé, že shromáždní, ve kterém zejm byla pevaha protestant se modlí za práci a službu biskupa ímsko-katolické církve. Byl jsem vdný, že br. biskup Lobkowicz v dob, kdy ml mnoho oficiálních povinností spojených s desátým výroím založení biskupství, si udlal as na toto modlitební setkání. Tím více mne mrzela slabá slábnoucí úast len našeho sboru, ale i ostatních evangelických církví. Jako bychom se už ani nepotebovali modlit. Mrzí mne to tím více, že se tato modlitební setkání konají v naší modlitebn a lenové našich sbor bývali kdysi pro ostatní evangelické kesany píkladem opravdových modlitebník. Dnes nás v tom asto zahanbí i lenové tzv. lidových církví. Kladu si otázku ím to je? Že by to bylo znamení hlubší duchovní krize mnohých z nás? Tím více bychom se proto potebovali modlit. Modlitby za Ostravu jsou pro m také zdrojem informací, které svdí o tom, že církve na území Ostravy pece jen zápasí o šíení evangelia a že v mnoha oblastech se djí velmi povzbudivé a nadjné vci. Tato setkání potebujeme také proto, abychom získali inspiraci k práci na duchovní promn Ostravy a jejich obyvatel. Díky Bohu, že na tento úkol nejsme sami, ale že zde máme mnoho bratí a sester, kterým jde o totéž, i když patí k jinému spoleenství. Jaroslav Orawski Stránka 11

12 Bohatá nedle Každé shromáždní je jiné. Pokaždé jsme osloveni jiným zpsobem, každé klade draz na nco jiného. Prbh nkterých shromáždní je slavnostnjší, mimoádný. Tak tomu bylo i na letošní Svatodušní nedli, 4. ervna 2006 v Ostrav. Spolu s rodii, Pavlem a Marcelou Zonovými jsme si vdn pipomnli vzácný dar, jejich malou dcerušku Sáru. Znovu a znovu jsme si uvdomovali, že to není samozejmé, když se narodí zdravé dátko a že rodie stojí o požehnání svých dtí. Malé Sáe jsme Boží požehnání, pítomnost a blízkost v život ústy bratra kazatele vyprošovali a rodim pejeme mnoho moudrosti, trplivosti a Boží pomoci pi výchov nejen dcerky, ale i staršího Adama. Samozejm k tomu patí i Boží požehnání celé rodin. Byla pro nás povzbuzením pítomnost pedsedy RCB, bratra kazatele Pavla erného, který nám posloužil výkladem Božího Slova, který pedcházel následujícímu výjimenému slavnostnímu aktu. V další ásti shromáždní jsme totiž byli svdky ordinace našeho bratra Ing. Jana Konara do diakonské služby. Jan Konar je druhým bratrem vzeským kaplanem v naší církvi, který byl pro tuto práci ordinován (= oddlen, vylenn). Asi není teba zdrazovat, že práce ve vzeské služb, kde bratr pracuje není snadná. Vyžaduje kus odvahy, trplivosti, porozumní, ale pedevším mnoho lásky. Díky Pánu Bohu za to, že bratra Konara vlastnostmi potebnými pro tuto službu obdail. Vyprošujeme milému bratrovi hojnost Božího požehnání v jeho nelehkém postavení. Tutéž nedli odpoledne se konalo slavnostní shromáždní v nedaleké Opav, která bývala ped osamostatnním naší, ostravskou stanicí. Bhem tohoto shromáždní probhla instalace nového opavského kazatele a správce sboru, bratra kazatele Karla Buby. Pozvání do shromáždní pijali i nkteí z ostravského sboru CB. A to nejen proto, že s bratry a sestrami v Opav máme dlouholeté pátelské a bratrské vazby, ale i proto, že nový opavský bratr kazatel je nám velmi milý bratr, se kterým (vetn jeho rodiny) jsme se dosud pravideln setkávali v našich shromáždních v Ostrav. A to jsme sedli spolen v lavicích nebo pod kazatelnou pi jeho kázáních. Instalaci provedl pedseda RCB, bratr kazatel Pavel erný. Ve svém kázání mluvil o nesnadné úloze kazatele ve sboru, v rzných situacích Stránka 12

13 sborového života, kdy i pi sebelepších a dlouholetých zkušenostech si nkdy ani kazatel ani staršovstvo neví rady. Díky za to, že Pán Bh má pro každou situaci nejlepší radu a jedinené ešení. Bhem shromáždní jsme s potšením vyslechli dv skladby, které zahrála sestra Irena Steblová (rozená Bubová) na klavír a nkteré písn opavské mládeže, stejn jako nkolik pozdrav pítomných kazatel a viká. Závr byl vnován modlitebnímu ztišení. Bratru kazateli Karlovi Bubovi a jeho milé manželce Helen pejeme Boží požehnání pi služb v opavském sboru Církve bratrské. Stejn pejeme všem bratím a sestrám mnoho vzájemného porozumní a lásky mezi sebou navzájem a také mezi kazatelem a sborem. Tolik ve strunosti o bohaté svatodušní nedli 4. ervna, kdy jsme byli potšeni vzájemnými setkáními, Boží pítomností, Jeho doteky pi bohoslužbách, ale také vzájemným obecenstvím a pítomností nkterých host, se kterými nebýváme asto. Návštva z východu Vojtech Asszonyi Béla Dovolte mi moji milí vyjádit své erstvé dojmy po práv probhlé sobot a nedli (10. a ), kdy brati a sestry z Košic oplatili našemu sboru loskou podzimní návštvu. Naše uvítací delegace (Jan Drahokoupil, Leo Targosz s manželkou, Mirek Bukáek a já) oekávala na hlavním nádraží ve zpoždný Košian. Hostm, kterých pijelo tyiadvacet, Mirek odvezl zavazadla do modlitebny a následovala prohlídka msta Ostravy. Poasí nám pálo. Hroziv vyhlížející mraky se rozptýlily. Prohlídku zorganizoval a ídil náš bratr kazatel. Nejprve panoramatický výhled z výšky vyhlídkové vže ostravské radnice s komentáem paní prvodkyn a po té procházka centrem msta pes námstí až k tramvaji u divadla A. Dvoáka. ást našich host pšky došla až k naší modlitebn. Svainu ve sborové kavárn zajišoval pod vedením Aniky Drahokoupilové a Kvty Klamkové tým sester s nkterými mládežníky a Petrem Pacholkem. Byla zde již pipravena káva a oberstvení z domácí kuchyn dalších našich sester. Žel, veerního programu v 18 hodin se krom hostitel píliš našich domácích neúastnilo. V tom jsme zstali za košickými oproti losku po- Stránka 13

14 zadu. Kdo nepišel, pišel o bohatý program. Po úvodu bratra kazatele Halži zazpíval svou první píse spevokol dirigovaný jeho manželkou. Ta potom pohovoila o programu vyuování skupinky sester, kterou vede. Po vystoupení místopedsedy staršovstva br. Havrily nám piblížila zase jeho dcera ekumenickou práci v klubu pro romské dti a také misii v Africe, kterou košický sbor podporuje. Vše doplnila promítnutím bohaté fotodokumentace. Brati Žežula a Biben nám piblížili práci s mládeží, bratr Jaško práci s mladými rodinami. Ten nám ješt zazpíval s doprovodem kytary sólovou píse. V rámci tohoto veera dostala píležitost naše milá tetika Mrázková, aby povyprávla o historii kontakt našeho sboru s bratry z východu. O tch, kteí pišli na Ostravsko za prací a zakotvili nakonec v našem sboru. Ona s manželem to byla, kdo se jich po válce ujímali, pomáhali jim shánt práci a ubytování a duchovn se jim vnovali. Jedním z nich je i náš milý bratr Béla Asszonyi. Dalším z nich byl milý bratr Havrila, který naopak odvedl tetice nejstarší dceru Zdeku na východ, práv do Košic. Ostravští Mrázkovci pochopiteln rádi ubytovali své píbuzné Havrilovce, ale byli ochotni pijmout kohokoliv a patili k mým oporám, když jsem ešil ubytování. Byl jsem až do poslední chvíle napjatý, tsn ped píjezdem se poet host zvýšil o dva a ada domácích nabídky k ubytování odekla. Na druhou stranu m zklamalo, že mnoho našich ubytování nenabídlo vbec, když mli takovou jedinenou píležitost projevit pohostinnost. (1.P 4,9: Bute jedni k druhým pohostinní a nestžujte si na to! ) Klamkovi nakonec vzali sami na nocleh hosty tyi a tak Boží moudrost mla ešení pro všechny problémy. Nedlního shromáždní jste se vtšinou již zúastnili. Bratr kazatel Halža ml zasahující slovo k období Letnic a spevokol posloužil dalšími písnmi. Ješt po shromáždní byla píležitost k rozhovorm, v kavárn u obda, nebo po obd v parku. Rád jsem to využil. Za krásného sluneného poasí jsme doprovázeli opt milé bratry a sestry na nádraží. Díky Pánu, že se jim v našem shromáždní i v domácnostech tak líbilo a nkteí projevili touhu setkání ješt zopakovat. Jan Konar Stránka 14

15 Rodiny na Velké Lhot - kvten 2006 Hemžení mrana dtí a jejich kupodivu odpoívající rodie tak to vypadalo pedposlední kvtnový víkend v okolí modlitebny CB na Velké Lhot. Ptadvacet dosplých a tyiadvacet ratolestí z našeho ostravského sboru si spolen hrálo, povídalo a relaxovalo a všichni si to moc užívali! Zdá se Vám poet úastník neuvitelný? Pak klidn poítejte se mnou! Za skvlý nápad uspoádat pobyt rodin a za organizaci celé akce vd- íme Alici a Honzovi Prudilovým, nemohli chybt jejich Marek a Janika. Svj díl na úspchu víkendu mla Vra Beck se svým kulináským umním. Pijela s manželem Nathanem a dcerkami Anikou a Emily. Další Anika, tentokrát Asszonyi, spolu s bráchou Honzíkem a rodii Hankou a Tomášem chystali snídani. V kuchyni se pi peení kuat osvdil také Aleš Juchelka, jejich Emu, Oskara a zatím nenarozené pekvapení zvládala mezitím jeho žena Terezka. Miminek v bíšku s námi bylo ostatn hned nkolik! Martina a Tomáš Kuhnovi si s Míšou pivezli jedno, Maruška a Jirka Šimpachovi s Petíkem hned dv! O hry pro vtší dti se postarala Míša Bechná, její muž Petr, dcerka Dominika a syn Ondra pomáhali. Také Figovi dorazili v plném potu: máma Oksana, tatínek Pavel, princezny Julinka a Viktorka plus przkumník Michal. Ten si našel kamaráda ve Štpánovi Lapiszovi, kterému dlala doprovod maminka Valerie. Rekord v potu dtí na osobu nemohl ujít Mirce Zdražilové. Hrav se starala o Michalku, Martinku, Peulku i Daneka, pomáhala jí kamarádka Lenka. Zaáteníky mezi zkušenými rodii byli Jakub a Helena Mrázkovi s jejich Františkem, premiéru si odbývali také Martina a Libor Vaštylovi a miminko Michal. Dáša s Pavlem Maáskovi, doprovázeni kluky Martínkem a Marekem, pi posledním posezení neopomnli rozvíit diskusi o zopakování tak podaeného pobytu, nejlépe už na podzim. Mli jsme se moc dobe, sluníko svítilo, píroda v jarním rozpuku byla krásná, rodie i dti odjíždli nadšení. Už se tšíme píšt. Helena Mrázková Stránka 15

16 TAK ZASE JDEME DO FINÁLE... Je to tak. Již opt jdou do finále. Ptáte se kdo? No, pece naši dorostenci. Tedy pesnji jedna tílenná hlídka ve složení: David Klamka, Marta Bukáková, a Terka Rossi. Možná si nkteí z vás ješt budou pamatovat, že minulý rok se naši dorostenci probojovali do celorepublikového finále soutže zvané Biblická stezka poádané Dorostovou unií. Ve velmi silné konkurenci to tehdy byl velký úspch již sám o sob, jehož hodnotu ješt zvýšilo krásné 5. místo z celkového potu 16 týmu. To však ješt zdaleka nebyl všem dnm konec. V nedávném regionálním kole, které se konalo ve Frýdku-Místku, se totiž umístili na skvlém 2. míst z 10 družstev, zvaných hlídky. A to pitom Terka Rossi bžela tento závod úpln poprvé, vedla si však tak dobe, jako kdyby ho bhala každý týden. Navíc 1. místo uteklo naší hlídce o pouhé 2 body, piemž je nutno dodat, že by dokonce s velkým náskokem vyhráli, kdyby v pomrn nepehledném terénu nezabloudili, a nedobhli tím pádem až po asovém limitu. Druhé místo, zajišující spolu s tím prvním postup do finále, proto nakonec naši dorostenci brali všemi deseti. Formu a pipravenost tedy naše statené trio prokázalo velkou, a po roce tak již podruhé za sebou bude moci bojovat a o nejvyšší píky v urit nemén silné konkurenci než jaká byla minulý rok. Tentokrát však bude mít ješt mnohem silnjší motivaci, nebo k tomu se ale ješt dostanu. Zmínného regionální kola se také zúastnila jedna naše pšinka, tedy družstvo složené z mladších dorostenc, jmenovit: Eliška Trojáková, Bara Navrátilová a Jenda Bukáek. Ten si coby již ostílený dorostenecký mazák ob zmínná dvata vzal takíkajíc pod palec, nebo ty tento závod absolvovaly úpln poprvé. A nutno íct, že si všichni 3 vedli velmi staten. Práv vzhledem k faktu, že pro dvata to byla premiéra, bylo celkové 4. místo naší pšinky velmi pkné. Ostatn, to že bojovali s maximálním nasazením, prozradily také Bariny natrhnuté kalhoty stejn jako Elišina vydaná energie, díky které na obd spoádala dospláckou porci guláše, který pak ješt zajídala rohlíkem... Te bych ale snad konen ml vysvtlit, cože to ta Biblická stezka vlastn je. Možná nkteí z vás neví, jak pesn tato soutž vypadá, a pitom by to vdt chtli (obzvlášt asi rodie, kteí své potomky vysílají takíkajíc do neznáma ). Jedná se tedy o orientaní závod tílenných družstev dorostenc, ve kterém mají prokázat své schopnosti tím, že na Stránka 16

17 jednotlivých stanovištích plní úkoly i odpovídají na otázky z rzných kategorií jako jsou biblické znalosti, tábornické dovednosti, obecné vdomosti, a nebo musí prokázat fyzickou zdatnost. Ta je jim ostatn teba po celou dobu závodu, který trvá 3 hodiny, a v kterém skuten není moc prostoru pro odpoinek. Pokud se totiž dorostenci chtjí umístit ve zmínné velmi silné konkurenci co nejlépe, mli by pokud možno celý závod bžet ve vysokém tempu. Starší dorostenci závodí v kategorii zvané hlídka, do které se mže pihlásit družstvo, jehož vkový souet nepesahuje 42 let (tj. nap. dva patnáctiletí a jeden dvanáctiletý dorostenec). Ti se musí prodírat asto velmi nároným terénem, aby mohli absolvovat veškerá od sebe asto dosti vzdálená stanovišt s nejrznjšími úkoly. Závodu se však mohou zúastnit nejen starší a fyzicky zdatnjší jedinci, ale také mladší dorostenci do 12 let, pro které je vyhrazena kategorie pšinka, kde družstvo musí splnit úkoly jen z uritých, povtšinou fyzicky, dovednostn i duchovn mén nároných stanoviš. Co se pak struktury Biblické stezky týe, tak první úrovní je regionální závod, kterého se mohou zúastnit maximáln 3 hlídky a 3 pšinky za každý dorostenecký oddíl. Druhou úrovní je pak následné celorepublikové finále, kam se kvalifikují vždy jen 2 hlídky z jednotlivých regionálních kol, pšinky do finále nepostupují. Finále Biblické stezky však není jen vlastní závod - je to také víkendové setkání regionálních dorost, kde je možné poznat nové pátele a kamarády, sdílet se s nimi o již díve nabytých i erstv získaných zážitcích a zkušenostech a nebo se teba nechat od jiných ním zajímavým inspirovat. Nechme se tedy pekvapit, ím se nechali inspirovat práv naši dorostenci, a zda budou schopni zkušenosti, které minulý rok získali, uplatnit v letošním finále. Jak jsem již díve naznail, budou mít letos obzvláš velkou motivaci umístit se co nejlépe, protože pro Davida a Martu to vzhledem k jejich pokroilému vku bude již závod poslední! O to víc jim urit budeme všichni pát, aby se jim závod vydail, a oni teba dovezli njakou tu medaili. V dob výtisku tohoto lánku budou s nejvtší pravdpodobností již výsledky finále známy, nebo se koná již v termínu ervna, takže pípadn mžete našim dorostencm pogratulovat, a už skoní na kterémkoli míst! Urit je to povzbudí!!! Pemek Šednka Stránka 17

18 Biblická stezka 2006 Biblická stezka je závod tílenných dorostových hlídek, který každý rok poádá Dorostová unie. Tento závod se dlí na dv kategorie. Stezka (do 16 let) a Pšinka (do 12 let). Ped závodem dostane každá hlídka mapu lesa s vyznaenými stanovišti. Závod trvá ti hodiny a za tuto dobu musíme najít co nejvíce stanoviš a splnit úkoly, za které dostáváme body. Na stanovištích jsou rzné Biblické otázky, hledání v Bibli, církevní historie, zálesácké dovednosti, fyzická zdatnost, první pomoc a další okruhy. Po ukonení závodu vedoucí setou všechny body a dv nejlepší hlídky postupují do finále. Letos se Biblická stezka konala ve Frýdku Místku. Odjíždli jsme vlakem v sobotu ráno. Z našeho dorostu se závodu úastnily dv hlídky. Jedna Pšinky (Eliška Trojáková, Bara Navrátilová, Jan Buká- ek) a jedna Stezky (David Klamka, Terka Rossi a Marta Bukáková). Celkem se úastnilo deset hlídek Stezky a tyi Pšinky. Naše hlídka Pšinky obsadila 4. místo a Stezka 2. místo a postoupili jsme do finále, které se konalo ervna v Hradci Králové. První místo v kategorii stezka vyhráli Vsetínští a Pšinku dorostenci z Horní Suché. Mli jsme také možnost strávit hezký as s dorostenci z okolních dorost a vybít své poslední síly na horolezecké stn a rzných lanových pekážkách. Dva vrcholy Marta Bukáková Letošní rok má v život mládeže dva vrcholy. Ten první, celostátní sjezd mládeže v Litomyšli, je za námi. Ten druhý, prázdninový pobyt mládeže, je ped námi. Na sjezd se za Ostravu pihlásilo 13 lidí, ímž jsme dosáhli stejné úasti jako na sjezdu minulém, ale nakonec postihla ostravskou delegaci jakási morová rána a tetina z nás musela na poslední chvíli svou úast pro nemoc i jiné dvody zrušit. Já sám jsem musel odjet ze sjezdu už v sobotu a nastoupit na 2 týdenní nemocenskou. Možná k tomu pisplo i poasí, které k nám píliš vlídné nebylo. Nicmén, tm, kteí vytrvali pinesl sjezd mnoho dobrého, jak si mžete peíst v píspvcích nkterých Stránka 18

19 mládežník. Prázdninový pobyt mládeže bude letos na Tye od 13. do 20. srpna. Tedy v podobném termínu jako dorostenecký tábor Ostravy i tábor bohumínských. Pestože prázdniny trvají více jak 8 týdn, bývá nkdy tžký oíšek jak zkoordinovat všechny termíny a nkdy se to prost nepodaí. Letos nám bude tedy na pobytu mládeže chybt hlavn posila z Bohumína (dorostencm zase posily z mládeže) a celkov lze asi oekávat pobyt v komornjším složení. Vím, že o to mže být intenzivnjší. Kéž by nám Pán Bh dal, aby byl dobrým odrazovým mstkem do dalšího roku práce mládeže. Pobyt mládeže je stále otevený pro všechny zájemce (od 15 let), a už mládež navštvují pravideln nebo ne. Pihlásit se je možné u mne osobn nebo na mobil: Sjezd mládeže Litomyšl 2006 Jakub Mrázek Ml bych na zaátku asi zmínit, že tohle byl mj vbec první sjezd, takže jsem v podstat netušil, co mžu oekávat a na co se mám pipravit. Vlastn to není zase až tak úplná pravda. Už dlouhé msíce ped sjezdem jsem od ostatních mládežník, kteí se už aspo jednou v minulosti zú- astnili, slýchával, že je to fakt dobrá akce a že se mám opravdu na co tšit. Až jsem sám zaal pochybovat, ale koneckonc nejlepší je se pesvdit sám. Po píjezdu do Litomyšle jsme se vydali hledat místo registrace, které jsme i pes menší nejistotu našli (stailo se jen držet davu ped námi:-) ). Pátením veerem nás provázel Petr Coufal a první veer byl ukonen jedineným koncertem Noela Richardse. Rána jsme zahajovali všichni spolen v Orion Arén ranním ztišením a chválami. V sobotu byl pak den seminá. Bylo opravdu z eho vybírat, myslím že si každý pišel na to své a zcela jist našel odpovdi na své otázky. Sobotní veer byl alternativní, opt pro každého nco (muzikál Jákob, filmový klub, divadlo, koncerty ). Nedle se odehrávala ve sportovním duchu, jehož vyvrcholením byl tradiní štafetový bh. Veer na nás ekala evangelizace, o kterou se postaral Dave Patty. Asi nemá moc smysl mluvit o programu, který není zase až tak dleži- Stránka 19

20 tý. Pro m osobn bylo toto Spolené setkání mládeže BJB a CB velmi povzbuzující, už jen když vidíte pes 1500 mladých kesan zapálených pro Krista, to je samo o sob nco úžasného. Také jsme mohli pochopit, že je úpln jedno z jaké jsme denominace. Nejdležitjší je dvod, pro tam jsme a hlavn Ten, v koho všichni víme. Boží pítomnost byla viditelná a já jsem za tento pobyt velmi vdný. Co k tomu dodat? Je-li Bh s námi, kdo proti nám? (ím. 8;31) Nco o sjezdu mládeže 100% Petr Hudy Na sjezd jsem jela s tím oekáváním, že se trochu zastavím a naerpám nové síly. V uplynulých týdnech jsem žila tak trochu pod nátlakem, hodn vcí mi lezlo na nervy, potebovala jsem z tohoto kolotoe vypadnout - aspo na chvíli. I když jsem ze sjezdu odjela v nedli veer, i pes to, že kolem m bylo poád plno lidí (a já chtla být pedevším sama), i pes to, že se poasí moc nevydailo, tak si myslím, že jsem mla as na pemýšlení o svém život, o tom, co se doposud stalo, ale mla jsem zárove as si odpoinout. Bhem sobotního dopoledne a odpoledne byly rzné pednášky, z kterých jsme si mli vybrat ti. Bylo to pro mne docela tžké, a to nejspíš nejen pro mne. Bylo tu mnoho témat, na které jsem chtla zajít a vyslechnout si je. Uvažovala jsem, jak si vybrat nejlépe tak, aby mi pednášky nco daly. Nakonec jsem si ekla, že si vyberu pro mne ti opravdu nejzajímavjší pednášky, a že urit Pán Bh tuto dobu požehná, a že si bhem ní pipraví to, co já potebuji. Letošní název sjezdu byl 100%. Uvdomuji si, že svj život nežiji asto s Bohem na 100%, ale rozhodn na hodn mén. Mám ped sebou ješt kus práce, tak do toho...! Lenka Drechslerová Stránka 20