UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav speciálněpedagogických studií. BEATA KALINOVÁ, DiS. III. ročník prezenční studium

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav speciálněpedagogických studií. BEATA KALINOVÁ, DiS. III. ročník prezenční studium"

Transkript

1 UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav speciálněpedagogických studií BEATA KALINOVÁ, DiS. III. ročník prezenční studium Obor: Speciální pedagogika komunikační techniky ROZVOJ HMATU JAKO PRIMÁRNÍHO PROSTŘEDKU K ČTENÍ A PSANÍ BRAILLOVA PÍSMA Bakalářská práce Vedoucí práce: Mgr. Veronika Růžičková, Ph.D. OLOMOUC 2010

2 -2- PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci s názvem Rozvoj hmatu jako primárního prostředku k čtení a psaní Braillova písma zpracovala samostatně a použila jen uvedených pramenů a literatury. V Olomouci, 13. dubna 2010 podpis

3 -3- PODĚKOVÁNÍ Děkuji Mgr. Veronice Růžičkové, Ph.D. za odborné vedení, cenné připomínky a doporučení nejen při zpracování bakalářské práce. Dále děkuji učitelkám Mateřské školy ve Velkém Týnci, kde mi byl poskytnut prostor pro bezproblémové zpracování praktické části.

4 -4- OBSAH ÚVOD...6 I TEORETICKÁ ČÁST NEVIDOMOST Definiční vymezení nevidomosti Dělení nevidomosti Etiologie nevidomosti Důsledky nevidomosti Kompenzace zrakového postižení a kompenzační činitelé VÝVOJ NEVIDOMÉHO DÍTĚTE PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU Vývoj motoriky Nácvik sebeobslužných činností PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Rodina Mateřská škola Integrace HMAT Faktory ovlivňující kvalitu hmatu Braillovo písmo KOMPENZAČNÍ POMŮCKY Kompenzační pomůcky pro psaní Pichtův psací stroj Pražská tabulka Kolíčková písanka I. velikosti Kolíčková písanka II. velikosti Další pomůcky pro psaní Kompenzační pomůcky na čtení Slabikář v Braillově písmu Pracovní listy pro čtení Braillova písma Kostkový reliéfní šestibod Kompenzační pomůcky pro volný čas Pískovnička Chodníček...33

5 Hmatový pytel Bednička na poznávání předmětů Ozvučený míč Showdown Další pomůcky pro volný čas Kompenzační pomůcky pro orientaci v prostředí Bílá hůl...34 II PRAKTICKÁ ČÁST CÍL VÝZKUMU POUŽITÉ VÝZKUMNÉ METODY Studium a rozbor odborné literatury Pozorování Experiment Rozhovor ORGANIZACE VÝZKUMU SOUBOR HRAČEK A POMŮCEK Hračky Tyflopedické pomůcky DOPORUČENÍ PRO PRAXI...50 ZÁVĚR...54 Seznam literatury...55 Anotace práce

6 -6- ÚVOD Motto: Nejlepší a nejkrásnější věci na světě nemůžeme vidět ani se jich dotknout. Musíme je ze srdce procítit. Helena Kellerová Zrak jako jeden z našich smyslů nám umožňuje účastnit se společenského života bez omezení. Pohybovat se, kde chceme. Vidět vše, po čem toužíme. Číst, co nás zajímá. A právě v těchto běžných činnostech jsou omezené osoby se zrakovým postižením, zvlášť nevidomí jedinci, kteří se jen tak nepodívají tam, kam touží a nepřečtou, co je zajímá. Nevidomí se nepodívají ani nepřečtou očima, ale mají určitou možnost náhrady, a tou je hmat. Hmatem můžou číst, hmatem se dívají. Jen si musí hmat vypracovat na takovou úroveň, aby jim mohl zastoupit zrak v plném rozsahu. Pro co nejlepší stupeň vnímání hmatem je potřeba začít s jeho rozvojem co nejdřív po diagnostikování nevidomosti. Tato práce se zabývá rozvojem hmatu u nevidomého dítěte předškolního věku. Práce má dvě části část teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá nevidomostí, jejími důsledky pro život a kompenzačními činiteli. Dále je popsán vývoj nevidomého dítěte a předškolní vzdělávání v rodině a v mateřské škole. Stěžejní částí je kapitola týkající se hmatu, popis jeho vývoje a Braillovo písmo. Poslední kapitola je věnována kompenzačním pomůckám pro nevidomé děti předškolního věku. V části praktické jsou zpracovány jednotlivé hračky a pomůcky, které používá nevidomé dítě pro rozvoj hmatu v rámci předškolního vzdělávání. U jednotlivých hraček a pomůcek je popis použití a jsou vloženy ilustrační fotografie. Cílem bakalářské práce je sestavit soubor hraček a pomůcek pro rozvoj hmatu nevidomého dítěte předškolního věku.

7 -7- I TEORETICKÁ ČÁST 1 NEVIDOMOST Kategorie osob nevidomých společně s kategoriemi osob se zbytky zraku, osob slabozrakých a osob s poruchami binokulárního vidění je základním dělením klasifikace podle stupně zrakového postižení. Základním kritériem pro tuto klasifikaci je zraková ostrost a stupeň její poruchy. Zraková ostrost (vizus) je schopnost oka identifikovat dva co nejblíže ležící body jako dva oddělené objekty (minimum separabile). Zraková ostrost je ovlivňována vlivy fyzikálními, fyziologickými a psychologickými. <http://www.braillnet.cz/sons/docs/zrak/viz.htm> Dotřelová (in Kraus, 1997, s. 317) uvádí, že z hlediska sociálně-zdravotnického je pokles centrální zrakové ostrosti pod 6/18 na lepším oku s optimální korekcí hodnocen jako ztráta zraku. Kategorie zrakového postižení podle klasifikace WHO: 1. normální zrak zraková ostrost větší než 6/18, 2. zrakové postižení zraková ostrost v rozmezí 6/18 až 6/60, 3. vážné zrakové postižení zraková ostrost v rozmezí 6/60 až 3/30, 4. slepota zraková ostrost menší než 3/60. (Kuchynka, 2001) 1.1 Definiční vymezení nevidomosti Kategorií nevidomosti a jejím vymezením se zabývá několik autorů, pro účel této práce jsou uvedeny nejčastěji publikované citace. Podle Ludíkové (1988, s. 15) nevidomost je kategorie s nejtěžším zrakovým postižením zahrnující děti, mládež a dospělé osoby, které mají zrakové vnímání narušeno ve stupni nevidomosti (slepoty). Jesenský (in Ludíková, 1988, s. 15) definuje nevidomost jako defekt obou očí, při kterém nevznikají zrakové počitky. Dalším vymezením se zabývá Dotřelová (in Kraus, 1997, s. 317): Nevidomost je ireverzibilní pokles centrální zrakové ostrosti pod 3/60 světlocit. Praktická nevidomost: a) pokles centrální zrakové ostrosti pod 3/60 do 1/60 včetně, b) binokulární zorné pole menší než 10, ale větší než 5 kolem centrální fixace

8 -8- Skutečná nevidomost: a) pokles centrální zrakové ostrosti pod 1/60 světlocit b) binokulární zorné pole 5 a méně i bez porušení centrální fixace. Plná slepota: světlocit s chybnou světelnou projekcí nebo do ztráty světlocitu (amauróza). Ze speciálně pedagogického hlediska, které uvádí Flenerová (1982, s. 10), je nevidomost vada zraku, která se projevuje úplným nevyvinutím, úplnou (nebo téměř úplnou) výkonností zrakového analyzátoru a tím nemožností zrakového vnímání. Ze všech uvedených vymezení je možné vyčíst, že nevidomost je nejtěžším stupněm zrakového postižení, které ovlivní celou osobnost jedince. 1.2 Dělení nevidomosti Nevidomost dělíme: podle doby vzniku - vrozená, - získaná, podle stupně vady - praktická zachovaný světlocit, - úplná (totální) světlocit s chybnou projekcí až ztráta světlocitu. (Hamadová, Květoňová, Nováková, 2007) 1.3 Etiologie nevidomosti Pro vznik zrakového postižení je důležitá doba vzniku. Příčiny dělíme na: a) Vrozené vady Exogenní vlivy u 2% novorozenců, v průběhu dalšího života zjištěno dalších 0,5% vad neodhalených při narození. Způsobují anoftalmus nebo mikroftalmus. Působení těchto vlivů v průběhu gravidity, při a po porodu mohou vést u rizikových nedonošenců ke vzniku retinopatie nedonošených. Endogenní (dědičné) vlivy asi 20% vrozených vad (Hamadová, Květoňová, Nováková, 2007). Virové infekční onemocnění matky (rubeola) v prvním trimestru gravidity, pohlavní nemoc matky (HIV, syfilis), RTG ozáření matky v graviditě,

9 -9- intoxikace matky (alkoholismus, drogové a lékové závislosti), mechanické poškození plodu. Infekční a virová onemocnění dítěte v postnatálním období. b) Získané vady úrazy oka a hlavy, záněty, vaskulární léze, poleptání a popálení oka, progrese vady, další onemocnění (diabetes), nádorová onemocnění oka i mozku, meningitis, intoxikace, odchlípení sítnice. (Růžičková, 2007) Kuchynka (2001) podle náhledu oftalmologů jako nejčastější příčiny zrakového postižení u dětí uvádí: 1. geneticky podmíněná onemocnění onemocnění s autozomálně recesivní dědičností a dystrofie sítnice, 2. onemocnění intrauterinního (nitroděložního) období nejčastější teratogenní (specificky působí a ovlivňují buňky a tkáně) faktory jsou radioaktivní a rentgenové záření, infekční agens (látka), léčiva a jiné chemické látky a vliv celkového onemocnění matky (nejčastější syndrom kongenitální rubeoly, kongenitální toxoplazmóza, fetální alkoholický syndrom a kokainová embryopatie), 3. perinatální faktory nejčastější onemocnění v tomto období (28. týden těhotenství až 28. den po porodu) retinopatie nedonošených a postižení CNS, 4. postnatální období a dětství vyskytuje se převážně v rozvojových zemích u dětí trpících deficiencí vitaminu A a spalničkami, 5. neznámá etiologie u určitého procenta se neprokáže etiologie (jedná se o multifaktoriální příčiny). 1.4 Důsledky nevidomosti Nevidomost ovlivňuje celou osobnost jedince a přináší mu ve všech oblastech života spoustu narušení a problémů, které obecně nazýváme jako důsledky. Jako nejdůležitější můžeme jmenovat: narušení vývoje poznávacích procesů, oblast senzomotoriky, - nevidomí jedinci nemají možnost přijímat informace pomocí zrakového vnímání, a proto se musí zaměřit na využití jiných způsobů poznávání, narušená tvorba představ, ovlivnění paměti, myšlení a řeči,

10 nemožnost vnímání předmětů kolem sebe zrakem a nutnost získávat veškeré informace pouze hmatem omezuje vytváření plnohodnotných představ, úprava výchovně-vzdělávacího procesu, - nemožnost zrakového vnímání vyžaduje nutnost úprav vzdělávací činnosti již od předškolního věku, obtížnosti v nácviku sebeobslužných činností, - z důvodu nemožnosti odezírání děje kolem sebe a chybějící zrakové kontroly při nácviku složitějších aktivit je nutné vše vysvětlovat slovním doprovodem, problematické navazování kontaktů a zařazení do kolektivu, - nevidomí jedinci nemají možnost navazovat oční kontakt a musí hledat jiná řešení, která jsou v běžných podmínkách obtížnější, ovlivnění sociálních vztahů, sociální interakce, oblast partnerských vztahů, - nevidomí jedinci mohou být při počátečním navazování kontaktu ostýchaví a nejistí, problémy v oblasti prostorové orientaci a samostatného pohybu, - tyto obtíže je nutno kompenzovat a eliminovat ve všech oblastech výchovně-vzdělávacího působení pedagogů v mateřské, základní i střední škole, informační bariéra z důvodu neschopnosti číst černotisk, - běžné získávání informací je nutné nahrazovat hledáním na internetu, digitalizací materiálů nebo převáděním textů do Braillova písma, limitovaná oblast výběru školského zařízení a následné volby povolání a pracovního uplatnění, - nutnost pečlivé volby mezi integrací a školou pro zrakově postižené a pozdější volbou vhodného povolání dle možností jedince s postižením, pomalejší pracovní tempo, - je potřeba brát ohled na zvýšenou námahu nevidomého jedince při získávání, zpracování, uchovávání či výdeji informací,

11 -11- rozvoj kompenzačních činitelů, - rozlišujeme vyšší a nižší, všechny činitele je potřeba rozvíjet již od útlého věku nebo co nejdříve po zjištění zrakové vady, aby nedocházelo k opoždění ve srovnání s intaktními vrstevníky, potřeba používání kompenzačních pomůcek, - pomůcky zastupující zrak pomáhají nevidomým jedincům ve všech každodenních činnostech běžného života, rychlejší unavitelnost, - souvisí s nutností využívání kompenzačních činitelů a různých pomůcek. (Růžičková, 2007) Tyto uvedené důsledky nejsou kompletním seznamem všech možných, protože každý nevidomý jedinec je individuální osobností a proto není možné zmínit úplně všechna omezení života s nevidomostí Kompenzace zrakového postižení a kompenzační činitelé Kompenzace zrakového postižení je pro každého nevidomého jedince možností, jak se alespoň z větší části může stát soběstačným a nezávislým na celodenní péči a pomoci jiné osoby. Litvak (1979, s. 23) zmiňuje kompenzaci jako univerzální schopnost organismu v té či oné míře nahrazovat narušení nebo ztrátu určitých funkcí. Pedagogický slovník definuje kompenzaci jako souhrn speciálněpedagogických postupů, kterými se zlepšuje a zdokonaluje výkonnost jiných funkcí než funkce postižené. (Průcha, Walterová, Mareš, 2001, s. 103) Jesenský (1988, s. 9) uvádí, že: Kompenzace je způsob vzbuzení a používání uchovaných neurofyziologických a psychických schopností individua, umožňujících adaptaci člověka ve složitých životních situacích, vyvolaných defekty organismu nebo poruchami jeho funkcí. V momentu, kdy člověk nemůže použít běžně navyklý způsob kontroly a jednání v určitém prostředí, spontánně zapojí kompenzační mechanismy, s jejichž pomocí řeší konfliktní situaci. Ztráta zraku jako jednoho z našich nejdůležitějších smyslů způsobuje nejen senzorickou deprivaci, ale přináší rovněž určité důsledky pro jedince se zrakovým postižením. Aby se tento jedinec mohl i nadále řadit do intaktní společnosti, je potřeba u něj rozvíjet zbylé smysly a ostatní kompenzační činitele v co nejvyšší míře.

12 -12- Rozvoj kompenzačních činitelů je velmi důležitou složkou ve výchově a rozvoji dětí se zrakovým postižením. Žádná ze složek osobnosti nemůže být v jednotlivých etapách výchovně-vzdělávacího procesu opomíjena, neboť na základě jejich rozvinutosti a funkčnosti se může žák se zrakovým postižením později zařadit do pracovního procesu a do fungování celé společnosti. (Růžičková, 2006) Při rozvoji kompenzačních činitelů využíváme postupy individuálně přizpůsobené osobnosti každého jednice se zrakovým postižením. Litvak (1979, s. 30) uvádí, že pro optimální průběh procesu kompenzace mají velký význam četné podmínky, ke kterým patří charakter defektu a stupeň narušení funkcí, typologické a individuální zvláštnosti vyšší nervové činnosti, úroveň psychického a fyzického rozvoje, postavení jednotlivce ve společnosti a úroveň jeho rozvoje, podmínky rodinné a školní výchovy, pracovní podmínky atd. Kompenzační vjemy jsou zprostředkovávány různými analyzátory, mechanismy a funkcemi. Patří k nim hlavně identifikace prostředí s pomocí sluchu, hmatu, pohybu, čichu a chuti. Kompenzace ale není závislá pouze na vnímání a představivosti, ale využívá i schopnost myšlení a získané zkušenosti. (Jesenský, 1988) Rozlišujeme dvě skupiny kompenzačních činitelů, a to nižší (naše smysly) a vyšší (schopnosti a vlastnosti). Nižší kompenzační činitelé A) Sluch - Sluchové vnímání se důsledkem zrakové vady stává citlivější a diferencovanější. Protože dítě nemá dostatek zrakových podnětů z okolí, je potřeba začít s nácvikem sluchového vnímání již od jeho raného věku. Rodičům je potřeba vysvětlit i citový význam sluchové stimulace. (Kudelová, Květoňová, 1996) - Nevidomé osoby jsou citlivější ke zvukům a vysokým tónům a naučí se ho lépe využívat a signály lépe zpracovávat až na základě zkušenosti a důležitosti pro jejich život (není to vrozená schopnost). Zvuková stránka řeči do jisté míry nahrazuje zrakové vjemy. (Růžičková, 2006) - Sluch umožňuje nejen vnímání řeči a dorozumívání ve společnosti, ale je velmi cenným pro účely prostorové orientace. Všechny zvuky, které jedince obklopují, mají jistou vypovídací hodnotu o prostředí, ve kterém se nachází a o aktivitách, které probíhají.

13 -13- B) Hmat - Nevidomému jedinci pomáhá při získávání informací z okolí a je nutné jej rozvíjet již od útlého dětství. Při vnímání hmatem jsou nejdříve vnímány jednotlivosti a následně jejich syntézou vzniká celek. - Ruka a hmatové vnímání plní zároveň funkci hodnotící, prováděcí a kontrolní. - Hmat na ploskách nohy je důležitý především při prostorové orientaci a samostatném pohybu jedince v prostředí. (Růžičková, 2006) C) Čich a chuť - Pro nevidomé mají kromě běžných funkcí především funkci kontrolní, neboť také pomáhají při lepší orientaci ve městě, kdy se dá poznat charakteristická vůně obchodu, části města. - Čichové a chuť ové zážitky jsou tak těsně vázány, že je nutný jejich společný výcvik, který začíná již v předškolním věku (pomocí her a různých hraček). (Růžičková, 2006) - Člověk patří mezi mikrosmatické organismy, které mají slabě vyvinutý čich a chuť. Proto je význam vnímání těmito smysly v porovnání se zrakem poměrně malý. Podstatně však vzrůstá u osob, u nichž došlo k omezení nebo vyloučení zrakového vnímání. Jejich prostřednictvím si dokreslují počitky a vjemy sluchové i hmatové, vytvářejí si přesnější představu vnímaného. (Keblová, 1999, s. 5) Vyšší kompenzační činitelé Tyto kompenzační činitelé nevidomým osobám usnadňují orientaci, učení, komunikaci a zapojují je tak do života okolní společnosti. a) Pozornost - Ve velké míře ovlivňuje styl a způsob vzdělání. Je to získaná vlastnost organismu, která by měla být zastoupena při každé činnosti, kterou jedinec vykonává. - Je nutným předpokladem jak pro školní práci, tak také pro samostatný pohyb jedince a také pro běžné fungování ve společnosti. (Růžičková, 2006) - U zrakově postižených musí být pozornost přítomná téměř pořád, neboť to, co člověk bez zrakové vady vykonává s naprostou samozřejmostí (např. chůze v neznámém prostoru), je pro nevidomého

14 -14- situací, jež vyžaduje aktivizaci téměř celé jeho osobnosti. (Stoklasová in Ludíková, 2005, s. 70) - Charakteristickým znakem pozornosti u jedinců se zrakovým postižením je absence mimiky typické pro vidící (obličej podobný masce). Jedinec zůstává v póze, která napomáhá nejzřetelnějšímu sluchovému vnímání. (Balunová, Heřmánková, Ludíková, 2001) b) Paměť - Nejen pro jedince se zrakovým postižením má velký význam, protože když se člověk nemůže spolehnout na svůj zrak, musí použít svou paměť. - Objem paměti i rychlost zapamatování jsou však u dětí i dospělých se zrakovým postižením velmi individuální. Nevidomí se na svou paměť spoléhají při většině denních aktivit, a proto se ji musí naučit trénovat a neustále ji něčím zatěžovat. (Růžičková, 2006) - Paměť sehrává velmi důležitou roli v praktickém životě zrakově postiženého. Tam, kde si vidící člověk ve zlomku sekundy zkontroluje například rozmístění nábytku v místnosti, je zrakově postižené dítě odkázáno na svou paměť. Jejím prostřednictvím si také uchovává řadu různých důležitých informací. (Kudelová, Květoňová, 1996, s. 13) c) Koncentrace - Koncentrací je rozuměna schopnost soustředit se požadovanou dobu na daný jev. Pro nevidomé osoby je to důležitá činnost, která pomáhá ve většině činností během dne. (Stoklasová in Ludíková, 2005) - Je důležité (z hlediska prostorové orientace), aby se člověk se zrakovým postižením dokázal soustředit na vlastní pohyby a na polohu svého těla v prostoru, aby si v daném okamžiku uvědomoval svou pozici při pohybu ve známém prostoru a po známé trase. Na poutavou činnost by se dítě předškolního věku mělo dokázat soustředit alespoň 15 min. (Balunová, Heřmánková, Ludíková, 2001) d) Představivost - U nevidomých je utváření představ relativně složitou ale velmi důležitou záležitostí naprosto odlišnou od intaktní populace. A je zřejmé, že představy mají odlišné kvality a je jich užší počet.

15 Na schopnosti představit si určitou věc, pohyb či abstraktní pojem závisí, jak jedinec daný problém či činnost pochopí nebo vysvětlí ostatním. (Stoklasová in Ludíková, 2005) - Představy u osob se zrakovým postižením jsou charakteristické zlomkovitostí (chybějí mnohé podstatné detaily), schematismem (vzniká neúplným zrakovým odrazem), nízkým stupněm zevšeobecnění (závislé na úplnosti odrazu a zkušenostech) a verbalismy (nepřítomnost smyslových elementů ve slovním popisu). (Litvak, 1979) e) Myšlení - Následkem zrakové vady dochází k nižší aktivaci nervové soustavy, a proto je důležité, aby dítě mělo co největší množství různých druhů podnětů, které nahradí nedostatečnou smyslovou zkušenost. - Hlavním rysem myšlení je, že osoby se zrakovým postižením se snaží kompenzovat nedostatky ve zrakovém vnímání verbálními informacemi. (Balunová, Heřmánková, Ludíková, 2001) - Podle Litvaka (1979) myšlení nevykazuje žádné zásadní rozdíly od jeho funkcí u vidících. Ztráty zrakových funkcí ovšem ztěžují proces vnímání, zejména utváření úplného obrazu, jeho diferencovanost a možnost širokých zobecnění. V souvislosti s tím musí myšlení nevidomých osob překonávat relativní následnost hmatových obrazů a nahrazovat početné nedostatky smyslového poznání. f) Řeč - Rozvoj řeči záleží na podnětnosti prostředí a vnitřní výbavě člověka, proto je vývoj u každého dítěte odlišný, ale zároveň se vývoj řeči nevidomého dítěte nebude lišit od vývoje řeči u dítěte bez zrakového postižení. Okolo dvou tří let se řeč opožďuje, ale v době předškolní se opět vyrovnává. - Díky řeči nevidomé osoby nejen komunikují s okolím, ale rovněž udržují kontakt se svým okolím a získávají z něj informace nebo naopak ho informují o svých pocitech a stavech. (Růžičková, 2006) - Vzhledem k menším možnostem získávání zkušeností se může stát, že osoby nevidomé mají menší slovní zásobu a používají výrazy v nesprávných souvislostech a neznají jejich správný význam. (Kudelová, Květoňová, 1996)

16 Kompenzační funkce řeči se zřetelně projevuje ve všech druzích psychické činnosti nevidomých: při vnímání, je-li slovem usměrňováno a upřesňováno, při formování představ a výtvorů obrazotvornosti, při osvojování si pojmů atd. (Litvak, 1979, s. 152) g) Vůle - Výchova vůle ve škole je nezbytností a jednou z nejdůležitějších komponent výchovně vzdělávací práce, protože jen s pomocí vysoce rozvinutých volních vlastností, jako je např. samostatnost, cílevědomost, vytrvalost, může nevidomý překonat svou nezdravou reakci na nevidomost a na četné obtíže, které pro něho vznikají v poznávací a pracovní činnosti a v celém jeho životě, a stát se plnohodnotným členem společnosti. (Litvak, 1979, s. 166) Každý činitel má v kompenzaci svou specifickou úlohu, a proto je potřeba rozvíjet jejich funkčnost co nejdříve po zjištění ztráty zraku a v co největší míře, aby jedinec mohl být plnohodnotně zařazen do intaktní společnosti, pokud možno s jak nejmenším omezením.

17 -17-2 VÝVOJ NEVIDOMÉHO DÍTĚTE PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU Dítě se zrakovým postižením, u kterého je narušená možnost zrakové kontroly při procesu učení se určitým úkonům, má ovlivněn vývoj tělesný tak i duševní a musí používat jiné metody nezákládající se na odezírání zrakem. Důležité rovněž je, aby tyto metody byly vhodně použity současně i s pozitivní podporou rodičů, což z největší části podporuje celkový vývoj dítěte s postižením. Zrakově postižené dítě je sice limitováno v mnoha dovednostech, avšak mělo by se učit dovednosti ve stejném věku jako zdravé děti, například učit se chodit, mluvit, samostatně jíst, a to průměrně mezi jedním a dvěma lety. (Keblová, 2001, s. 22) 2.1 Vývoj motoriky Motorika, tj. celková pohyblivost dítěte, hraje významnou úlohu ve výchově a vzdělávání nevidomého dítěte. Úroveň motoriky významně souvisí s rozvojem řeči, myšlení a laterality. Výrazně je opožděný vývoj hrubé motoriky (pohyby celého těla, pohyby velkých svalových skupin, schopnost dítěte koordinovaně používat tělo jako celek). Hrubá motorika velmi úzce souvisí s lokomocí (aktivní pohyb z místa na místo), která je u nevidomých jedinců nedostatečná a má negativní důsledky na rozvoj i v jiných oblastech. Pro nevidomé dítě je nezbytné správné zvládnutí chůze a je zapotřebí při výcviku velmi pomáhat. Pro správnou chůzi a orientace v prostoru je důležitý výběr obuvi: správná obuv je pevná, podrážky nemají být silné, neboť by bránily rozeznávat povrch. Měly by být z materiálu, který netlumí zvuk kroků, který se odráží od předmětů, kolem nichž dítě prochází, což mu napomáhá v lepší orientaci. Nevidomé dítě se velmi rychle naučí vnímat části svého těla, své ruce, ramena, nohy a chodidla. Následně potom se učí vztahům mezi tělem a prostředím: rozlišit levou a pravou stranu, rozpoznat směr (dolů, nahoru, přes, nad) a umístění (v, na, nad) ve vztahu k vlastnímu tělu. Pojmy jako vpředu, vzadu a naproti nejsou pro dítě samozřejmostí, a proto se je musí naučit. Pro bezpečné zvládnutí mnoha tělesných úkolů je důležité zvládnout rovnováhu, kterou je třeba udržovat hladkými, plynulými pohyby, ne rychlými a trhavými. Vývoj jemné motoriky (schopnosti jako přiměřený prostorový odhad a dobře koordinované pohyby rukou) jako prostředku kompenzace (vnímání hmatem) nebývá

18 -18- natolik poškozen, často bývá na vysoké úrovní, ale je třeba ji adekvátně rozvíjet. (Keblová, 2001) 2.2 Nácvik sebeobslužných činností Sebeobsluha se týká těchto okruhů činností: - stravovací obslužné úkony (jídlo, pití), - hygiena (udržování stolice, čistota, umývání se), - oblékání a obouvání. S nácvikem a spoluprácí dítěte se začíná již od jednoho roku, tedy v době, kdy dítě již neklade odpor při těchto činnostech. Možnost, jak dítě připravovat na základy sebeobsluhy, je rozvíjet jeho manuální a rozumové schopnosti prostřednictvím hry, u které dochází k nenásilnému zautomatizování některých pohybů či nácviku různých zásad. Kamenická, Halasová a Múdra (in Finková, Ludíková, Růžičková, 2007) rozdělují hry do základních skupin: 1. hry s reálnými předměty dítě si hraje s běžnými předměty denní potřeby (přelévání vody z nádoby do nádoby, přesypává lentilky z krabičky do talíře) a účelem není, aby se dítě napilo nebo najedlo, 2. hry s hračkami, které připomínají reálné předměty pomůcky, které jsou kopií předmětů denní potřeby (žehlička, plastové kladívko, kartáč a oblečky pro panenky) a manipulaci s nimi se dítě aktivně připravuje na práci s reálnými předměty, 3. hry s jinými hračkami hračky, které rozvíjejí jemnou či hrubou motoriku, paměť nebo fantazie (stavebnice, skládačky, plastelína), 4. hry slovní rozvíjí se slovní zásoba, myšlení, sociální zralost a komunikace. Hlavní zásady nácviku sebeobslužných dovedností: - nevidomé dítě potřebuje ke zvládnutí každé dovednosti mnohem více času a mnohonásobné opakování, - osvojování základní sebeobsluhy začlenit do každodenního života, zapojit do hry, aby to nebyl jen holý nácvik a bezduchý dril, - vysledovat optimální dobu pro danou dovednost, - klást na dítě přiměřené nároky vyvarovat se vysokých nebo nízkých nároků, - vzorové postupy pro učení a nácvik dovedností neexistují, s ohledem na individualitu každého dítěte není ani dobré je zavádět,

19 nepořádek a špinavé dítě jsou samozřejmou součástí každé samostatné činnosti, zvláště pak nové, - rodiče by měli být za dítětem zezadu, při nové neznámé činnosti mohou položit ruku dítěte na svou ruku a předvést mu tak pohyby, později mu ruku vést, - pozor na nadbytečný slovní doprovod vysvětlit je možné i neverbálním způsobem (signálem pro porozumění situace, položit hlasitě talíř, otevřít skříň), - pro nevidomé dítě je nejlepším způsobem učení nápodobou, to znamená, že mu všechny činnosti jsou předvedeny (ruku na ruku, tělo na tělo) a zvýrazněny všemi možnými prostředky (zvukem, čichem ), - výsledek každé činnosti, kterou dítě dělá, závisí na míře a kvalitě vytvořených představ; důležitá je znalost souvislosti, představa o tom, jak vypadá celá činnost nebo vědomí ukončení činností, - dbát na pořádek ve věcech (více než u intaktních dětí), zavést systém, věci nepokládat volně ale na poličky, do zásuvek, košíků, přihrádek; přidělit dítěti stálé místo u stolu. (Kochová in Hradílková, 1998) Při oblékání a obouvání nejvíce schází dítěti možnost zrakové kontroly, tedy odpozorování. V obou případech se jedná o částečný časový posun dětských dovedností. (Keblová, 2001) Správný vývoj celé osobnosti dítěte s postižením je závislý na mnoha faktorech. Hodně záleží na rodičích, kteří musí sledovat vývoj svého dítěte a postupně dávat dítěti takové úkoly a povinnosti, které budou podporovat jeho vývoj. Důležité je rovněž, aby si rodiče uvědomili, že chybějící zrak není možné nahradit pouhým sluchem nebo hmatem, a že touto ztrátou bude ovlivněno celé vnímání.

20 -20-3 PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V předškolním věku se každé dítě nejčastěji pohybuje ve dvou různých prostředích, prvním je nejbližší rodina (rodiče a sourozenci) a dalším je kolektiv dětí v mateřské škole. Obě prostředí mají obrovský vliv na utváření celé osobnosti. 3.1 Rodina Rodina je nejmenší sociální skupinou, která má pro každého jedince v jakémkoli věku obrovský a rozhodující význam. Čím menší dítě nebo čím vyšší stupeň postižení, o to více se násobí úloha rodiny v životě jedince. Prvním a nejdůležitějším životním prostředím dítěte je rodina. Nenahraditelnost rodiny spočívá především v přirozeném vytváření podmínek pro optimální vývoj dítěte. (Balunová, Heřmánková, Ludíková, 2001, s. 13) Rodina plní své základní funkce (výchovná, ekonomicko-zabezpečovací, domestikační a citová) a vede k uspokojování základních potřeb dítěte, tj. potřeba přiměřeného množství a kvality podnětů, potřeba citové vazby a další. Dítě s postižením se ve svých základních potřebách neliší od dětí zdravých, ale naopak požaduje uspokojování zmíněných potřeb ve vyšší míře. První poznání, že s dítětem není něco v pořádku, znamená pro rodiče nevyhnutelný otřes v postojích a jejich představách a je tím nepochybně ovlivněn celý rodinný život. Rodiče jsou nuceni přebudovat soustavu hodnot, která dosud v rodině platila, upravit denní rozvrh a jinak plánovat do budoucna. To vše dohromady se projeví jako mimořádná zátěž, s níž se rodiče a nejbližší osoby musí co nejdříve vyrovnat. (Balunová, Heřmánková, Ludíková, 2001) V tomto těžkém období se objevují u rodičů tzv. obranné reakce, které jsou vyvolané odhalením handicapu. 1. Fáze šoku skutečnost, že dítě je postižené, je subjektivně nepřijatelná a nutně musí vyvolat šokovou reakci. Obranným mechanismem je popření skutečnosti a rodič odmítá vzniklou situaci akceptovat. 2. Fáze hledání viníka často se jedná o osoby nejbližší (manžel, manželka), rovněž lékař a zdravotnický personál. Vina je také často promítána dovnitř, tj. do rodiče samotného. 3. Fáze role trpitelů rodiče vyžadují přehnaný ohled a toleranci okolí.

21 Fáze únikových reakcí pasivní obrana je únik ze situace, kterou rodiče nedovedou uspokojivě zvládnout nebo se s ní vyrovnat. Projevuje se odložením dítěte a odchodem jednoho z rodičů z rodiny. Reakcí je také tzv. náhrada jednoho zdroje upokojení jiným, který je dostupnější, např. aktivita ve sdružení pro děti s postižením. Nepřijatelný v zájmu dítěte je přesun pozornosti do profesní oblasti. 5. Fáze vyrovnání se s realitou tohoto postoje nedosáhne každý rodič. V některých případech dojde k obrannému mechanismu, který se projeví především hyperprotektivním, nekritickým a ochranným postojem, který dítě omezuje a drží ho v infantilním chování. V jiných případech jde o přetrvávání perfekcionistických, ambiciózních postojů, které nepřiměřenou náročností nerespektují postižení dítěte vůbec. Někdy se objevuje i rezignace na výchovu a případné zavržení dítěte. (Balunová, Heřmánková, Ludíková, 2001) Rovněž pro sourozence dítěte s postižením představuje odhalení jeho zrakového handicapu podobnou zátěž jako pro rodiče. Uplatňováním empatie, citlivosti a přiměřenosti ve svých představách a nárocích minimalizuje traumatizaci zdravých dětí a pomáhá jim přijmout postižení sourozence. Zdrojem potřebné chápající podpory jsou často prarodiče, kteří rovněž zažívají prvotní šok jako ostatní členové rodiny. Snaží se rovněž získat informace o handicapu a možnostech pomoci z jejich strany. Přijetí této pomoci od prarodičů může napomoci rychlejšímu překonání a vyrovnání se s náročnou životní situací. (Balunová, Heřmánková, Ludíková, 2001) Většina rodin je však schopna vzniklou situaci realisticky posoudit a najít adekvátní řešení. Vytvoří podmínky pro příznivý vývoj dítěte, vedou je k samostatnosti a ihned se informují o možnostech speciální péče a vzdělávání dítěte. Důležité je, aby rodiče dítěte s postižením co nejdříve vyhledali odborníky, kteří jim pomohou vytvořit optimální prvotní vztah k dítěti a podpoří správnou výchovu dítěte. Odborníci pracují s rodiči podle speciálních programů pro děti s postižením a to s vědomím, že: - rodičům je nezbytné poskytnout pomoc neprodleně a přístupnou formou, - rodiče musí být poučeni o diagnóze již v nejranějším možném věku dítěte. Velmi přínosná jsou rovněž pravidelná setkávání rodičů dětí se stejným postižením, kde si předávají své zkušenosti, získávají informace využitelné pro výchovu svého

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více

Braillovo písmo česká sada a sady cizojazyčné, základní pravidla čtení a zápisu BP

Braillovo písmo česká sada a sady cizojazyčné, základní pravidla čtení a zápisu BP DÍTĚ SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU Program semináře Dokončení prezentace z Diagnostiky Předškolní vzdělávání dítěte se zrakovým postižením Videomateriál Den v mateřské škole Prezentace a domácí

Více

1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky

1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA 1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky Cílem je poznání člověka s postižením. Cílem není léčba, ale výchova a vzdělávání. Diagnostika zkoumá průběh vývoje člověka.

Více

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D.

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. POJMY Diagnostika je poznávacím procesem, jehož cílem je co nejdokonalejší poznání daného předmětu či objektu našeho zájmu, a to všech jeho důležitých znaků a charakteristik

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmopedie a surdopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmopedie a surdopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Oftalmopedie a surdopedie studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.) Tělesná výchova a sport zdravotně postižených Mgr. et Mgr. Alena

Více

Metody výuky jako podpůrná opatření

Metody výuky jako podpůrná opatření Metody výuky jako podpůrná opatření Mgr. Anna Doubková PaedDr. Karel Tomek Mgr. Anna Doubková, PaedDr. Karel Tomek www.annadoubkova.cz; www.kareltomek.cz Mgr. Anna Doubková, PaedDr. Karel Tomek www.annadoubkova.cz;

Více

LOGOPEDICKÝ ASISTENT. Cílem kurzu je získání odborných znalostí z oblasti logopedické prevence. Mgr. Helena Vacková

LOGOPEDICKÝ ASISTENT. Cílem kurzu je získání odborných znalostí z oblasti logopedické prevence. Mgr. Helena Vacková LOGOPEDICKÝ ASISTENT Cílem kurzu je získání odborných znalostí z oblasti logopedické prevence. Mgr. Helena Vacková 25.11. 2014 V LIBERCI Logopedická prevence 01 Dětský věk, zejména prvních 7 let, je dobou

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti zdravotně a sociálně znevýhodněných

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Specifické poruchy učení

Specifické poruchy učení Specifické poruchy učení Definice: - neschopnost naučit se číst, psát a počítat pomocí běžných výukových metod za alespoň průměrné inteligence a přiměřené sociokulturní příležitosti - nevznikají v důsledku

Více

Název materiálu: Vlohy a schopnosti Autor materiálu: PhDr. Jitka Ivanková Datum (období) vytvoření: Zařazení materiálu:

Název materiálu: Vlohy a schopnosti Autor materiálu: PhDr. Jitka Ivanková Datum (období) vytvoření: Zařazení materiálu: Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Vzdělávání a profesní příprava osob se ZP

Vzdělávání a profesní příprava osob se ZP Vzdělávání a profesní příprava osob se ZP Kojenecký věk - Aktivizace dítěte - Povzbuzování v pohybu - Důraz na samostatnost poznávání (různé druhy terénu) Předškolní období - Poznání většího prostoru (kaluže,

Více

Vzdělávání žáků se zrakovým postižením. Jana Janková

Vzdělávání žáků se zrakovým postižením. Jana Janková Vzdělávání žáků se zrakovým postižením Jana Janková Cíl výchovy a vzdělávání ZP Stejný jako u intaktních žáků tj. získání klíčových kompetencí a nácvik kompenzačních dovedností tak, aby se jedinec se ZP

Více

FYZICKÁ ZNEVÝHODNĚNÍ (HENDIKEPY) Kvalita vzdělávacího a pracovního prostředí Podtéma 2.1

FYZICKÁ ZNEVÝHODNĚNÍ (HENDIKEPY) Kvalita vzdělávacího a pracovního prostředí Podtéma 2.1 FYZICKÁ ZNEVÝHODNĚNÍ (HENDIKEPY) Kvalita vzdělávacího a pracovního prostředí Podtéma 2.1 Hlavní fyzická postižení se týkají: A. Pohybu osob B. Zraku mají brýle nebo používají Braiilovo písmo C. Sluchu

Více

MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030/3, 16300 Praha 6 Řepy, tel.235314514. Projekt: Předmatematická gramotnost

MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030/3, 16300 Praha 6 Řepy, tel.235314514. Projekt: Předmatematická gramotnost MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030/3, 16300 Praha 6 Řepy, tel.235314514 Projekt: Předmatematická gramotnost 1. Obecná východiska Rozvoj předmatematické gramotnosti je důležitý pro všestranný

Více

METODICKÁ POMŮCKA PRO PŘEDŠKOLNÍ VĚK

METODICKÁ POMŮCKA PRO PŘEDŠKOLNÍ VĚK METODICKÁ POMŮCKA PRO PŘEDŠKOLNÍ VĚK VERZE: 25/04/2014 KOMPLEXNÍ METODICKÁ POMŮCKA PRO PŘEDŠKOLNÍ VĚK VŠECHNO, CO MÁ DÍTĚ UMĚT A ZNÁT PŘED NÁSTUPEM DO ŠKOLY PŘEHLEDNĚ A NA JEDNOM MÍSTĚ KLOKANŮV KUFR MOHOU

Více

* Obsah vzdělávací oblasti je rozdělen na 1. stupni na čtyři tematické okruhy

* Obsah vzdělávací oblasti je rozdělen na 1. stupni na čtyři tematické okruhy Výchovy na ZŠP a ZŠS Specializace:Psychopedie * Vytváří základní předpoklady pro socializaci osob s MP v období dospívání a dospělosti. * Jeden z nejdůl. prostředků profesní orientace. * Vytváření schopnosti

Více

Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu č. 2/2016

Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu č. 2/2016 Základní škola Soběslav, tř. Dr. Edvarda Beneše 50 Tř. Dr. E. Beneše 50/II, 392 01 Soběslav IČO: 00582841 tel: 381 521 223 e-mail: skola@zs-ebeso.cz čj. ZŠ 254/2016 Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu

Více

jaro 2011 EDUKACE ŽÁKŮ SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM Zita Nováková

jaro 2011 EDUKACE ŽÁKŮ SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM Zita Nováková jaro 2011 EDUKACE ŽÁKŮ SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM Zita Nováková Zita Nováková znovakova@ped.muni.cz pracovna 02009, Poříčí 9, 1. patro písemný test s výběrem otázek termín dohodou, květen-červen 2011 8:00-10:00

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PEDAGOGICKÁ KATEDRA PEDAGOGIKY PŘÍPRAVA NA ŠKOLNÍ DOCHÁZKU U DĚTÍ SE SMYSLOVÝM POSTIŽENÍM BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Alena Ditrychová Učitelství pro mateřské školy Vedoucí

Více

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 1, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 25.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic

Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030, Praha 6 Řepy tel.235314514 Školní rok: 2012/2013 Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic Cíl projektu:

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Vzdělávání žáků se zrakovým postižením

Vzdělávání žáků se zrakovým postižením Vzdělávání žáků se zrakovým postižením Věra Linhartová, podzim 2013 Zrakové postižení omezení příjmu vizuálních informací ztížení příjmu vizuálních informací vliv na celou osobnost, psychický vývoj i fyzický

Více

Buchtová Eva, Staňková Barbora

Buchtová Eva, Staňková Barbora Buchtová Eva, Staňková Barbora Pomoz mi, abych to dokázalo samo děti mají rozdílné učební schopnosti a nadání Hlavní myšlenky Marie Montessori děti nemusí k dosažení stejného cíle postupovat stejným tempem

Více

Dodatek č. 8 k ŠVP Heřmánek

Dodatek č. 8 k ŠVP Heřmánek Dodatek č. 8 k ŠVP Heřmánek Škola: Heřmánek Praha, základní škola Ředitelka školy: Mgr. Miroslava Adamcová Platnost dokumentu: od 1. 9. 2016 Dodatek k ŠVP ZV č. 1 byl projednán školskou radou dne: 29.

Více

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná Školní rok 2013/2014 1. INTEGROVANÝ BLOK Název integrovaného bloku: Učím se žít s druhými HLAVNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR adaptace a seznámení se s organizací dne a vnitřními podmínkami MŠ učení se základním

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Studijní obor: Forma zkoušky: 75 41- M/01 Sociální činnost, sociálně výchovná činnost

Více

PROSTOROVÁ ORIENTACE A MATEMATICKÉ PŘEDSTAVY PŘEDŠKOLNÍHO DÍTĚTE

PROSTOROVÁ ORIENTACE A MATEMATICKÉ PŘEDSTAVY PŘEDŠKOLNÍHO DÍTĚTE Metodická příručka PROSTOROVÁ ORIENTACE A MATEMATICKÉ PŘEDSTAVY PŘEDŠKOLNÍHO DÍTĚTE Mgr. Jiřina Bednářová Obsah Projekt Skládám, tvořím myslím...4 Prostorová orientace...5 Oslabení prostorového vnímání...7

Více

Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33. Asistent pedagoga

Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33. Asistent pedagoga Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33 Asistent pedagoga Základní úkoly, fungování ve třídě a spolupráce s učiteli, zákonnými zástupci a pracovníky školního poradenského pracoviště V Olomouci

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako účinná pomoc pro děti

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako účinná pomoc pro děti SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako účinná pomoc pro děti s Di George syndromem PRAHA 12. 12. 2013 Mgr. Dita Hendrychová Speciální pedagogika obecně orientace na výchovu, vzdělávání, pracovní a společenské možnosti,

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben, 2011 Mgr. Monika Řezáčová FYLOGENEZE PSYCHIKY historický vývoj živých bytostí od jednodušších

Více

VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ

VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ Charakteristika vzdělávací oblasti Tato vzdělávací oblast zaujímá významné místo mezi naukovými a estetickými předměty, jelikož se orientuje na komplexní pojetí lidského zdraví. Vytváří

Více

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073) SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Proč? Na co

Více

Cvičení v anglickém jazyce

Cvičení v anglickém jazyce Počet vyučovacích hodin za týden 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 0 0 2 2 2 6 Volitelný Volitelný Volitelný Celkem Název předmětu Oblast

Více

Homolová Kateřina Mikurdová Hana

Homolová Kateřina Mikurdová Hana BAREVNÁ ANGLIČTINA Homolová Kateřina Mikurdová Hana Charakteristika a náplň zájmové činnosti na školní rok 2015/2016 Základním cílem zájmové aktivity Barevná angličtina je seznámit děti s cizím jazykem,

Více

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Determinace osobnosti Základní psychologie - obecná psychologie - psychologie osobnosti - sociální psychologie - vývojová psychologie Psychopatologie

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Psychologie 09. Otázka číslo: 1. Člověka jako psychologický celek označujeme pojmem: psychopat. osobnost

Psychologie 09. Otázka číslo: 1. Člověka jako psychologický celek označujeme pojmem: psychopat. osobnost Psychologie 09 Otázka číslo: 1 Člověka jako psychologický celek označujeme pojmem: psychopat osobnost neurotik Otázka číslo: 2 Osobnost je individuální jednotou aspektů: biologických psychologických rozumových

Více

KDO, CO, PROČ A JAK? Informace pro zaměstnance o podpoře studentů se specifickými potřebami. Středisko Augustin

KDO, CO, PROČ A JAK? Informace pro zaměstnance o podpoře studentů se specifickými potřebami. Středisko Augustin KDO, CO, PROČ A JAK? Informace pro zaměstnance o podpoře studentů se specifickými potřebami Středisko Augustin STUDENT SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM KDO Lehce zrakově postižený/uživatel zraku Student, jehož zraková

Více

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku

Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Jeden ze základních principů speciálního vzdělávání je princip zajištění jednoty výuky, výchovy, kompenzace, zotavení a (nebo) převýchovy.

Více

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE 1. Definice a předmět psychologie Základní odvětví, speciální a aplikované disciplíny,

Více

Speciálně pedagogická diagnostika

Speciálně pedagogická diagnostika Speciálně pedagogická diagnostika pojetí, diagnostika v raném a předškolním věku, diagnostika školní zralosti, přehled základních diagnostických metod ve speciálně pedagogické diagnostice, hlavní oblasti

Více

Mateřská škola Vídeň, příspěvková organizace. Vídeň 116, Velké Meziříčí

Mateřská škola Vídeň, příspěvková organizace. Vídeň 116, Velké Meziříčí Mateřská škola Vídeň, příspěvková organizace Vídeň 116, 594 01 Velké Meziříčí Bc. Petra Valíková 2016/2017 Mgr. Zdeňka Požárová Úvod Strategie rozvoje gramotnosti se zabývá vytvářením podmínek pro rozvoj

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Základní vize Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí,s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního

Více

KDO, CO, PROČ A JAK? Informace pro studenty o podpoře studentů se specifickými potřebami. Středisko Augustin

KDO, CO, PROČ A JAK? Informace pro studenty o podpoře studentů se specifickými potřebami. Středisko Augustin KDO, CO, PROČ A JAK? Informace pro studenty o podpoře studentů se specifickými potřebami Středisko Augustin STUDENT SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM KDO Lehce zrakově postižený/uživatel zraku Student, jehož zraková

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

Ukázka charakteristiky předmětu Český jazyk z pracovní verze ŠVP Základní školy logopedické, Praha 8

Ukázka charakteristiky předmětu Český jazyk z pracovní verze ŠVP Základní školy logopedické, Praha 8 Ukázka charakteristiky předmětu Český jazyk z pracovní verze ŠVP Základní školy logopedické, Praha 8 ČESKÝ JAZYK Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávání v předmětu Český jazyk směřuje k: vnímání,

Více

UČEBNÍ OSNOVY. Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk

UČEBNÍ OSNOVY. Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk UČEBNÍ OSNOVY Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk Charakteristika předmětu Vyučovací předmět Německý jazyk přispívá k chápání a objevování skutečností, které

Více

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE 1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE Šablona stáže představuje rámec odborné stáže pro typovou pozici a obsahuje požadavky na obsah a průběh stáže, na stážistu i na poskytovatele stáže. Bílá pole označují text, který

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 8, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 2.3. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 8, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 2.3. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 8, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 2.3. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

POZNÁMKY. OSVsebepoznávání,seberegulace

POZNÁMKY. OSVsebepoznávání,seberegulace 1 VÝSTUP UČIVO PRŮŘEZOVÉ TÉMA MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY 1. ROČNÍK žák - spojuje pravidelnou každodenní pohybovou činnost se zdravím a využívá nabízené příležitosti -význam pohybu pro zdraví a vývoj organismu

Více

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU číslo jednací: ZŠ-263/2013 RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU Obsah: I. Identifikační údaje II. Charakteristika ŠD III. Výchovný program IV. Vzdělávací část programu 1 I. Identifikační

Více

Základy oční patologie

Základy oční patologie Základy oční patologie Literatura: Vítková, Marie; řehůřek jaroslav: možnosti reedukace zraku při kombinovaném postižení (paido 1999) Hromádková lada: šilhání (idvpz 1995) Rozdělení vad Základní dělení:

Více

KATALOG SPECIÁLNÍCH DIDAKTICKÝCH POMŮCEK

KATALOG SPECIÁLNÍCH DIDAKTICKÝCH POMŮCEK KATALOG SPECIÁLNÍCH DIDAKTICKÝCH POMŮCEK Služby osobní asistence v Centru FILIPOVKA 01 Puzzle písmena Puzzle s písmenky slouží k procvičování abecedy a skládání slov. Děti se tak učí formou hry. 02 Puzzle

Více

UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ

UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ. stupeň Vzdělávací oblast Vzdělávací obor předmět.. 3. 4. 5. 6. předměty DČD* Jazyk a jazyková Čtení Čtení 3 3 3 3 6 0 komunikace Psaní Psaní 3

Více

PLÁN VÝCHOVY, PÉČE A VZDĚLÁVÁNÍ. Dětská skupina Malíček

PLÁN VÝCHOVY, PÉČE A VZDĚLÁVÁNÍ. Dětská skupina Malíček PLÁN VÝCHOVY, PÉČE A VZDĚLÁVÁNÍ Dětská skupina Malíček Při definování Plánu výchovy, péče a vzdělávání jsme se inspirovali v Rámcovém programu pro předškolní vzdělávání. Začlenili jsme zde také filozofie,

Více

Úprava prostředí Pomůcky pro zrakově postižené

Úprava prostředí Pomůcky pro zrakově postižené Úpravám prostředí se věnuje přednáška. Úprava prostředí Pomůcky pro zrakově postižené Základní termíny: Vodící linie Signální pás Varovný pás Reliéfní dlažba Pomůcky pro osoby se ZP: Klasifikace pomůcek:

Více

Specifické poruchy učení. -definice -příčiny -typy SPU

Specifické poruchy učení. -definice -příčiny -typy SPU Specifické poruchy učení -definice -příčiny -typy SPU Specifické poruchy učení jsou definovány jako neschopnost naučit se určitým dovednostem (např. čtení, psaní, počítání) pomocí běžných výukových metod

Více

Psychologie 13. Otázka číslo: 1. Necháme-li hlavou běžet spontánní sled pocitů, idejí, nápadů a námětů, jedná se o sebevýchovou metodu volných:

Psychologie 13. Otázka číslo: 1. Necháme-li hlavou běžet spontánní sled pocitů, idejí, nápadů a námětů, jedná se o sebevýchovou metodu volných: Psychologie 13 Otázka číslo: 1 Necháme-li hlavou běžet spontánní sled pocitů, idejí, nápadů a námětů, jedná se o sebevýchovou metodu volných: asociací asimilací asignací Otázka číslo: 2 Akustický typ si

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

děti bez výraznějších problémů v chování (preventivní aktivity a opatření, eliminace ohrožujících podmínek)

děti bez výraznějších problémů v chování (preventivní aktivity a opatření, eliminace ohrožujících podmínek) děti bez výraznějších problémů v chování (preventivní aktivity a opatření, eliminace ohrožujících podmínek) děti v riziku (prevence, diagnostika, poradenství) děti s problémy v chování (zejm. intervence,

Více

LENTILKA DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE

LENTILKA DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE LENTILKA DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE TŘÍDA PRO DĚTI S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA NEBO/A INTEGRACE PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ PRO DĚTI S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA V DĚTSKÉM REHABILITAČNÍM CENTRU

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

Naše smysly ÚVOD DO UČIVA

Naše smysly ÚVOD DO UČIVA Základní škola Sedmikráska, o.p.s. Bezručova 293, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm Naše smysly ÚVOD DO UČIVA Autor: Mgr. Pavel Sedlák Vytvořeno: leden 2013 Název: VY_32_INOVACE_PRV_15_SMYSLY 3. 5. ročník Projekt

Více

ZRAKOVÁ PERCEPCE. (zrakové vnímání)

ZRAKOVÁ PERCEPCE. (zrakové vnímání) ZRAKOVÁ PERCEPCE (zrakové vnímání) 1. Vývoj zrakového vnímání a jeho vliv na nácvik čtení a psaní Zrakové vnímání se vyvíjí od narození dítěte. Nejdříve jsou vnímány světlo a tma, později obrysy předmětů.

Více

Sociální pedagogika. Úvod

Sociální pedagogika. Úvod Sociální pedagogika Úvod Mladý vědní obor, definice je stále nejednotná U nás je považován za zakladatele Gustav Adolf Lindner (1828 1987) Vyzvedal společenské poslání výchovy výchova pro život společenský,

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

VY_32_INOVACE_D 12 11

VY_32_INOVACE_D 12 11 Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory

Více

Specifické poruchy učení

Specifické poruchy učení Specifické poruchy učení SPU jsou tématem, který je v českém školství neustále aktuální. Pojem poruchy učení označuje skupinu obtíží projevujících se při osvojování čtení, psaní, počítání i ostatních dovednostech.

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

Metodický materiál pro 2 hodinovou výuku. Specifika Života Se Zrakovým Postižením

Metodický materiál pro 2 hodinovou výuku. Specifika Života Se Zrakovým Postižením Metodický materiál pro 2 hodinovou výuku Specifika Života Se Zrakovým Postižením Zrak Motto: Téma: : Cesta k porozumění leží před námi. Život se zrakovým postižením em hodiny je přiblížit žákům svět osob

Více

NÁPRAVY KOMUNIKAČNÍCH SCHOPNOSTÍ. poruchy učení. PhDr. Miroslava Sedlárová speciální pedagog ZŠ Zlatnická 186, Most

NÁPRAVY KOMUNIKAČNÍCH SCHOPNOSTÍ. poruchy učení. PhDr. Miroslava Sedlárová speciální pedagog ZŠ Zlatnická 186, Most NÁPRAVY KOMUNIKAČNÍCH SCHOPNOSTÍ poruchy učení PhDr. Miroslava Sedlárová speciální pedagog ZŠ Zlatnická 186, Most Nabídka pro rodiče Logopedická terapie žák & rodič Včasná péče u dítěte poradenství, intervence

Více

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Projekt Příprava dětí na povinnou školní docházku v posledním roce před zahájením povinné školní docházky dle očekávaných

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmopedie a surdopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Mgr.

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmopedie a surdopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Mgr. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Oftalmopedie a surdopedie studijní opora pro kombinovanou formu studia (Mgr.) Tělesná výchova a sport zdravotně postižených Mgr. et Mgr. Alena

Více

Obsah ÚVOD 11 DÍL PRVNÍ PŘÍPRAVA NA LOGOPEDICKOU TERAPII

Obsah ÚVOD 11 DÍL PRVNÍ PŘÍPRAVA NA LOGOPEDICKOU TERAPII Obsah ÚVOD 11 DÍL PRVNÍ PŘÍPRAVA NA LOGOPEDICKOU TERAPII VÝVOJ ŘEČI 14 Základní podmínky anatomicko-fyziologické 15 Dýchání 15 Tvorba hlasu 16 Artikulace 16 Smyslové vnímání 16 Centrální nervový systém

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Speciální pedagogika - psychopedie

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Speciální pedagogika - psychopedie VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 25.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti, na celkový osobnostní rozvoj

Více

Psychologie 00. Otázka číslo: 1. Osobnost: je hotova již při narození. se formuje se během individuálního života

Psychologie 00. Otázka číslo: 1. Osobnost: je hotova již při narození. se formuje se během individuálního života Psychologie 00 Otázka číslo: 1 Osobnost: je hotova již při narození se formuje se během individuálního života je ovlivněna především přírodním prostředím je individuální jednotou biologických, psychologických

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 9.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika

Více

Dodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro předškolní vzdělávání

Dodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro předškolní vzdělávání Dodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro předškolní vzdělávání 1 Platnost dokumentu od 1. 9. 2016 Schváleno na pedagogické radě dne 1. 9. 2016 2 Tento dodatek je zpracován v souladu s vyhláškou

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Etická výchova 4. ročník Zpracovala: Mgr. Alena Tupá Základní komunikační dovednosti reflektuje důležitost prvků neverbální komunikace, eliminuje hrubé výrazy z verbální

Více

Obtíže žáků s učením a chováním III.

Obtíže žáků s učením a chováním III. Obtíže žáků s učením a chováním III. Obtíže žáků s učením a chováním III. (1) Vybrané skupiny žáků s obtížemi v učení a chování Příčiny školního neprospěchu - snížená úroveň rozumových schopností - nerovnoměrné

Více

Taktilní znakový jazyk pro hluchoslepé a multimédia Bratislava 2007, příspěvek

Taktilní znakový jazyk pro hluchoslepé a multimédia Bratislava 2007, příspěvek Taktilní znakový jazyk pro hluchoslepé a multimédia Bratislava 2007, příspěvek Mgr. Jiří Langer, Ph.D. Katedra speciální pedagogiky PdF UP v Olomouci, ČR Anotace: Příspěvek je zaměřen na problematiku využití

Více

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme skutečností. kulturnímu a tolerantnímu chování a jednání. Samostatné a sebevědomé vystupování a jednání, k efektivní, bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci. vztahu k sobě i okolnímu prostředí. Seznamuje

Více

Oddělení prevence a speciálního vzdělávání 16 školského zákona

Oddělení prevence a speciálního vzdělávání 16 školského zákona Oddělení prevence a speciálního vzdělávání 16 školského zákona 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 tel.: +420 234 811 111 msmt@msmt.cz www.msmt.cz OBSAH PŘÍSPĚVKU

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

Alternativní způsoby učení dětí s mentálním postižením

Alternativní způsoby učení dětí s mentálním postižením Tento dokument byl vytvořen v rámci projektu ESF OPPA č. CZ.2.17/3.1.00/36073 Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok financovaného Evropským sociálním fondem. Alternativní

Více

Individuální vzdělávací plán

Individuální vzdělávací plán Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Název materiálu: Školní zralost Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: 13. 05. 2013 Zařazení materiálu:

Název materiálu: Školní zralost Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: 13. 05. 2013 Zařazení materiálu: Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Neubauer, K. a kol. NEUROGENNÍ PORUCHY KOMUNIKACE U DOSPĚLÝCH (Praha, Portál, r. vydání 2007).

Neubauer, K. a kol. NEUROGENNÍ PORUCHY KOMUNIKACE U DOSPĚLÝCH (Praha, Portál, r. vydání 2007). Neubauer, K. a kol. NEUROGENNÍ PORUCHY KOMUNIKACE U DOSPĚLÝCH (Praha, Portál, r. vydání 2007). Získané neurogenní poruchy komunikace u dospělých osob Terminologie poruchy, které mají svou lingvistickou,

Více

V E R O N I K A H O R Á K O V Á

V E R O N I K A H O R Á K O V Á Edukace jako proces V E R O N I K A H O R Á K O V Á Náplň prezentace Vyučování a učení v tělesné výchově, motorické učení Učení a motorické učení Pedagogické základy motorického učení Obsah učiva a jeho

Více

Inkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ

Inkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Inkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Petr BANNERT ředitel odboru vzdělávání 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 tel.: +420 234 812 163 msmt@msmt.cz www.msmt.cz

Více

Název materiálu: Novorozenecké období Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: 27. 03. 2013 Zařazení materiálu:

Název materiálu: Novorozenecké období Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: 27. 03. 2013 Zařazení materiálu: Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUMJI_TELOCVIK_13 Název materiálu: Prevence úrazů a nemocí Tematická oblast: Tělesná výchova 1. ročník Anotace: Úrazy představují závažný zdravotnický problém. Cílempráce

Více