UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav speciálněpedagogických studií. BEATA KALINOVÁ, DiS. III. ročník prezenční studium

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav speciálněpedagogických studií. BEATA KALINOVÁ, DiS. III. ročník prezenční studium"

Transkript

1 UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav speciálněpedagogických studií BEATA KALINOVÁ, DiS. III. ročník prezenční studium Obor: Speciální pedagogika komunikační techniky ROZVOJ HMATU JAKO PRIMÁRNÍHO PROSTŘEDKU K ČTENÍ A PSANÍ BRAILLOVA PÍSMA Bakalářská práce Vedoucí práce: Mgr. Veronika Růžičková, Ph.D. OLOMOUC 2010

2 -2- PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci s názvem Rozvoj hmatu jako primárního prostředku k čtení a psaní Braillova písma zpracovala samostatně a použila jen uvedených pramenů a literatury. V Olomouci, 13. dubna 2010 podpis

3 -3- PODĚKOVÁNÍ Děkuji Mgr. Veronice Růžičkové, Ph.D. za odborné vedení, cenné připomínky a doporučení nejen při zpracování bakalářské práce. Dále děkuji učitelkám Mateřské školy ve Velkém Týnci, kde mi byl poskytnut prostor pro bezproblémové zpracování praktické části.

4 -4- OBSAH ÚVOD...6 I TEORETICKÁ ČÁST NEVIDOMOST Definiční vymezení nevidomosti Dělení nevidomosti Etiologie nevidomosti Důsledky nevidomosti Kompenzace zrakového postižení a kompenzační činitelé VÝVOJ NEVIDOMÉHO DÍTĚTE PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU Vývoj motoriky Nácvik sebeobslužných činností PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Rodina Mateřská škola Integrace HMAT Faktory ovlivňující kvalitu hmatu Braillovo písmo KOMPENZAČNÍ POMŮCKY Kompenzační pomůcky pro psaní Pichtův psací stroj Pražská tabulka Kolíčková písanka I. velikosti Kolíčková písanka II. velikosti Další pomůcky pro psaní Kompenzační pomůcky na čtení Slabikář v Braillově písmu Pracovní listy pro čtení Braillova písma Kostkový reliéfní šestibod Kompenzační pomůcky pro volný čas Pískovnička Chodníček...33

5 Hmatový pytel Bednička na poznávání předmětů Ozvučený míč Showdown Další pomůcky pro volný čas Kompenzační pomůcky pro orientaci v prostředí Bílá hůl...34 II PRAKTICKÁ ČÁST CÍL VÝZKUMU POUŽITÉ VÝZKUMNÉ METODY Studium a rozbor odborné literatury Pozorování Experiment Rozhovor ORGANIZACE VÝZKUMU SOUBOR HRAČEK A POMŮCEK Hračky Tyflopedické pomůcky DOPORUČENÍ PRO PRAXI...50 ZÁVĚR...54 Seznam literatury...55 Anotace práce

6 -6- ÚVOD Motto: Nejlepší a nejkrásnější věci na světě nemůžeme vidět ani se jich dotknout. Musíme je ze srdce procítit. Helena Kellerová Zrak jako jeden z našich smyslů nám umožňuje účastnit se společenského života bez omezení. Pohybovat se, kde chceme. Vidět vše, po čem toužíme. Číst, co nás zajímá. A právě v těchto běžných činnostech jsou omezené osoby se zrakovým postižením, zvlášť nevidomí jedinci, kteří se jen tak nepodívají tam, kam touží a nepřečtou, co je zajímá. Nevidomí se nepodívají ani nepřečtou očima, ale mají určitou možnost náhrady, a tou je hmat. Hmatem můžou číst, hmatem se dívají. Jen si musí hmat vypracovat na takovou úroveň, aby jim mohl zastoupit zrak v plném rozsahu. Pro co nejlepší stupeň vnímání hmatem je potřeba začít s jeho rozvojem co nejdřív po diagnostikování nevidomosti. Tato práce se zabývá rozvojem hmatu u nevidomého dítěte předškolního věku. Práce má dvě části část teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá nevidomostí, jejími důsledky pro život a kompenzačními činiteli. Dále je popsán vývoj nevidomého dítěte a předškolní vzdělávání v rodině a v mateřské škole. Stěžejní částí je kapitola týkající se hmatu, popis jeho vývoje a Braillovo písmo. Poslední kapitola je věnována kompenzačním pomůckám pro nevidomé děti předškolního věku. V části praktické jsou zpracovány jednotlivé hračky a pomůcky, které používá nevidomé dítě pro rozvoj hmatu v rámci předškolního vzdělávání. U jednotlivých hraček a pomůcek je popis použití a jsou vloženy ilustrační fotografie. Cílem bakalářské práce je sestavit soubor hraček a pomůcek pro rozvoj hmatu nevidomého dítěte předškolního věku.

7 -7- I TEORETICKÁ ČÁST 1 NEVIDOMOST Kategorie osob nevidomých společně s kategoriemi osob se zbytky zraku, osob slabozrakých a osob s poruchami binokulárního vidění je základním dělením klasifikace podle stupně zrakového postižení. Základním kritériem pro tuto klasifikaci je zraková ostrost a stupeň její poruchy. Zraková ostrost (vizus) je schopnost oka identifikovat dva co nejblíže ležící body jako dva oddělené objekty (minimum separabile). Zraková ostrost je ovlivňována vlivy fyzikálními, fyziologickými a psychologickými. <http://www.braillnet.cz/sons/docs/zrak/viz.htm> Dotřelová (in Kraus, 1997, s. 317) uvádí, že z hlediska sociálně-zdravotnického je pokles centrální zrakové ostrosti pod 6/18 na lepším oku s optimální korekcí hodnocen jako ztráta zraku. Kategorie zrakového postižení podle klasifikace WHO: 1. normální zrak zraková ostrost větší než 6/18, 2. zrakové postižení zraková ostrost v rozmezí 6/18 až 6/60, 3. vážné zrakové postižení zraková ostrost v rozmezí 6/60 až 3/30, 4. slepota zraková ostrost menší než 3/60. (Kuchynka, 2001) 1.1 Definiční vymezení nevidomosti Kategorií nevidomosti a jejím vymezením se zabývá několik autorů, pro účel této práce jsou uvedeny nejčastěji publikované citace. Podle Ludíkové (1988, s. 15) nevidomost je kategorie s nejtěžším zrakovým postižením zahrnující děti, mládež a dospělé osoby, které mají zrakové vnímání narušeno ve stupni nevidomosti (slepoty). Jesenský (in Ludíková, 1988, s. 15) definuje nevidomost jako defekt obou očí, při kterém nevznikají zrakové počitky. Dalším vymezením se zabývá Dotřelová (in Kraus, 1997, s. 317): Nevidomost je ireverzibilní pokles centrální zrakové ostrosti pod 3/60 světlocit. Praktická nevidomost: a) pokles centrální zrakové ostrosti pod 3/60 do 1/60 včetně, b) binokulární zorné pole menší než 10, ale větší než 5 kolem centrální fixace

8 -8- Skutečná nevidomost: a) pokles centrální zrakové ostrosti pod 1/60 světlocit b) binokulární zorné pole 5 a méně i bez porušení centrální fixace. Plná slepota: světlocit s chybnou světelnou projekcí nebo do ztráty světlocitu (amauróza). Ze speciálně pedagogického hlediska, které uvádí Flenerová (1982, s. 10), je nevidomost vada zraku, která se projevuje úplným nevyvinutím, úplnou (nebo téměř úplnou) výkonností zrakového analyzátoru a tím nemožností zrakového vnímání. Ze všech uvedených vymezení je možné vyčíst, že nevidomost je nejtěžším stupněm zrakového postižení, které ovlivní celou osobnost jedince. 1.2 Dělení nevidomosti Nevidomost dělíme: podle doby vzniku - vrozená, - získaná, podle stupně vady - praktická zachovaný světlocit, - úplná (totální) světlocit s chybnou projekcí až ztráta světlocitu. (Hamadová, Květoňová, Nováková, 2007) 1.3 Etiologie nevidomosti Pro vznik zrakového postižení je důležitá doba vzniku. Příčiny dělíme na: a) Vrozené vady Exogenní vlivy u 2% novorozenců, v průběhu dalšího života zjištěno dalších 0,5% vad neodhalených při narození. Způsobují anoftalmus nebo mikroftalmus. Působení těchto vlivů v průběhu gravidity, při a po porodu mohou vést u rizikových nedonošenců ke vzniku retinopatie nedonošených. Endogenní (dědičné) vlivy asi 20% vrozených vad (Hamadová, Květoňová, Nováková, 2007). Virové infekční onemocnění matky (rubeola) v prvním trimestru gravidity, pohlavní nemoc matky (HIV, syfilis), RTG ozáření matky v graviditě,

9 -9- intoxikace matky (alkoholismus, drogové a lékové závislosti), mechanické poškození plodu. Infekční a virová onemocnění dítěte v postnatálním období. b) Získané vady úrazy oka a hlavy, záněty, vaskulární léze, poleptání a popálení oka, progrese vady, další onemocnění (diabetes), nádorová onemocnění oka i mozku, meningitis, intoxikace, odchlípení sítnice. (Růžičková, 2007) Kuchynka (2001) podle náhledu oftalmologů jako nejčastější příčiny zrakového postižení u dětí uvádí: 1. geneticky podmíněná onemocnění onemocnění s autozomálně recesivní dědičností a dystrofie sítnice, 2. onemocnění intrauterinního (nitroděložního) období nejčastější teratogenní (specificky působí a ovlivňují buňky a tkáně) faktory jsou radioaktivní a rentgenové záření, infekční agens (látka), léčiva a jiné chemické látky a vliv celkového onemocnění matky (nejčastější syndrom kongenitální rubeoly, kongenitální toxoplazmóza, fetální alkoholický syndrom a kokainová embryopatie), 3. perinatální faktory nejčastější onemocnění v tomto období (28. týden těhotenství až 28. den po porodu) retinopatie nedonošených a postižení CNS, 4. postnatální období a dětství vyskytuje se převážně v rozvojových zemích u dětí trpících deficiencí vitaminu A a spalničkami, 5. neznámá etiologie u určitého procenta se neprokáže etiologie (jedná se o multifaktoriální příčiny). 1.4 Důsledky nevidomosti Nevidomost ovlivňuje celou osobnost jedince a přináší mu ve všech oblastech života spoustu narušení a problémů, které obecně nazýváme jako důsledky. Jako nejdůležitější můžeme jmenovat: narušení vývoje poznávacích procesů, oblast senzomotoriky, - nevidomí jedinci nemají možnost přijímat informace pomocí zrakového vnímání, a proto se musí zaměřit na využití jiných způsobů poznávání, narušená tvorba představ, ovlivnění paměti, myšlení a řeči,

10 nemožnost vnímání předmětů kolem sebe zrakem a nutnost získávat veškeré informace pouze hmatem omezuje vytváření plnohodnotných představ, úprava výchovně-vzdělávacího procesu, - nemožnost zrakového vnímání vyžaduje nutnost úprav vzdělávací činnosti již od předškolního věku, obtížnosti v nácviku sebeobslužných činností, - z důvodu nemožnosti odezírání děje kolem sebe a chybějící zrakové kontroly při nácviku složitějších aktivit je nutné vše vysvětlovat slovním doprovodem, problematické navazování kontaktů a zařazení do kolektivu, - nevidomí jedinci nemají možnost navazovat oční kontakt a musí hledat jiná řešení, která jsou v běžných podmínkách obtížnější, ovlivnění sociálních vztahů, sociální interakce, oblast partnerských vztahů, - nevidomí jedinci mohou být při počátečním navazování kontaktu ostýchaví a nejistí, problémy v oblasti prostorové orientaci a samostatného pohybu, - tyto obtíže je nutno kompenzovat a eliminovat ve všech oblastech výchovně-vzdělávacího působení pedagogů v mateřské, základní i střední škole, informační bariéra z důvodu neschopnosti číst černotisk, - běžné získávání informací je nutné nahrazovat hledáním na internetu, digitalizací materiálů nebo převáděním textů do Braillova písma, limitovaná oblast výběru školského zařízení a následné volby povolání a pracovního uplatnění, - nutnost pečlivé volby mezi integrací a školou pro zrakově postižené a pozdější volbou vhodného povolání dle možností jedince s postižením, pomalejší pracovní tempo, - je potřeba brát ohled na zvýšenou námahu nevidomého jedince při získávání, zpracování, uchovávání či výdeji informací,

11 -11- rozvoj kompenzačních činitelů, - rozlišujeme vyšší a nižší, všechny činitele je potřeba rozvíjet již od útlého věku nebo co nejdříve po zjištění zrakové vady, aby nedocházelo k opoždění ve srovnání s intaktními vrstevníky, potřeba používání kompenzačních pomůcek, - pomůcky zastupující zrak pomáhají nevidomým jedincům ve všech každodenních činnostech běžného života, rychlejší unavitelnost, - souvisí s nutností využívání kompenzačních činitelů a různých pomůcek. (Růžičková, 2007) Tyto uvedené důsledky nejsou kompletním seznamem všech možných, protože každý nevidomý jedinec je individuální osobností a proto není možné zmínit úplně všechna omezení života s nevidomostí Kompenzace zrakového postižení a kompenzační činitelé Kompenzace zrakového postižení je pro každého nevidomého jedince možností, jak se alespoň z větší části může stát soběstačným a nezávislým na celodenní péči a pomoci jiné osoby. Litvak (1979, s. 23) zmiňuje kompenzaci jako univerzální schopnost organismu v té či oné míře nahrazovat narušení nebo ztrátu určitých funkcí. Pedagogický slovník definuje kompenzaci jako souhrn speciálněpedagogických postupů, kterými se zlepšuje a zdokonaluje výkonnost jiných funkcí než funkce postižené. (Průcha, Walterová, Mareš, 2001, s. 103) Jesenský (1988, s. 9) uvádí, že: Kompenzace je způsob vzbuzení a používání uchovaných neurofyziologických a psychických schopností individua, umožňujících adaptaci člověka ve složitých životních situacích, vyvolaných defekty organismu nebo poruchami jeho funkcí. V momentu, kdy člověk nemůže použít běžně navyklý způsob kontroly a jednání v určitém prostředí, spontánně zapojí kompenzační mechanismy, s jejichž pomocí řeší konfliktní situaci. Ztráta zraku jako jednoho z našich nejdůležitějších smyslů způsobuje nejen senzorickou deprivaci, ale přináší rovněž určité důsledky pro jedince se zrakovým postižením. Aby se tento jedinec mohl i nadále řadit do intaktní společnosti, je potřeba u něj rozvíjet zbylé smysly a ostatní kompenzační činitele v co nejvyšší míře.

12 -12- Rozvoj kompenzačních činitelů je velmi důležitou složkou ve výchově a rozvoji dětí se zrakovým postižením. Žádná ze složek osobnosti nemůže být v jednotlivých etapách výchovně-vzdělávacího procesu opomíjena, neboť na základě jejich rozvinutosti a funkčnosti se může žák se zrakovým postižením později zařadit do pracovního procesu a do fungování celé společnosti. (Růžičková, 2006) Při rozvoji kompenzačních činitelů využíváme postupy individuálně přizpůsobené osobnosti každého jednice se zrakovým postižením. Litvak (1979, s. 30) uvádí, že pro optimální průběh procesu kompenzace mají velký význam četné podmínky, ke kterým patří charakter defektu a stupeň narušení funkcí, typologické a individuální zvláštnosti vyšší nervové činnosti, úroveň psychického a fyzického rozvoje, postavení jednotlivce ve společnosti a úroveň jeho rozvoje, podmínky rodinné a školní výchovy, pracovní podmínky atd. Kompenzační vjemy jsou zprostředkovávány různými analyzátory, mechanismy a funkcemi. Patří k nim hlavně identifikace prostředí s pomocí sluchu, hmatu, pohybu, čichu a chuti. Kompenzace ale není závislá pouze na vnímání a představivosti, ale využívá i schopnost myšlení a získané zkušenosti. (Jesenský, 1988) Rozlišujeme dvě skupiny kompenzačních činitelů, a to nižší (naše smysly) a vyšší (schopnosti a vlastnosti). Nižší kompenzační činitelé A) Sluch - Sluchové vnímání se důsledkem zrakové vady stává citlivější a diferencovanější. Protože dítě nemá dostatek zrakových podnětů z okolí, je potřeba začít s nácvikem sluchového vnímání již od jeho raného věku. Rodičům je potřeba vysvětlit i citový význam sluchové stimulace. (Kudelová, Květoňová, 1996) - Nevidomé osoby jsou citlivější ke zvukům a vysokým tónům a naučí se ho lépe využívat a signály lépe zpracovávat až na základě zkušenosti a důležitosti pro jejich život (není to vrozená schopnost). Zvuková stránka řeči do jisté míry nahrazuje zrakové vjemy. (Růžičková, 2006) - Sluch umožňuje nejen vnímání řeči a dorozumívání ve společnosti, ale je velmi cenným pro účely prostorové orientace. Všechny zvuky, které jedince obklopují, mají jistou vypovídací hodnotu o prostředí, ve kterém se nachází a o aktivitách, které probíhají.

13 -13- B) Hmat - Nevidomému jedinci pomáhá při získávání informací z okolí a je nutné jej rozvíjet již od útlého dětství. Při vnímání hmatem jsou nejdříve vnímány jednotlivosti a následně jejich syntézou vzniká celek. - Ruka a hmatové vnímání plní zároveň funkci hodnotící, prováděcí a kontrolní. - Hmat na ploskách nohy je důležitý především při prostorové orientaci a samostatném pohybu jedince v prostředí. (Růžičková, 2006) C) Čich a chuť - Pro nevidomé mají kromě běžných funkcí především funkci kontrolní, neboť také pomáhají při lepší orientaci ve městě, kdy se dá poznat charakteristická vůně obchodu, části města. - Čichové a chuť ové zážitky jsou tak těsně vázány, že je nutný jejich společný výcvik, který začíná již v předškolním věku (pomocí her a různých hraček). (Růžičková, 2006) - Člověk patří mezi mikrosmatické organismy, které mají slabě vyvinutý čich a chuť. Proto je význam vnímání těmito smysly v porovnání se zrakem poměrně malý. Podstatně však vzrůstá u osob, u nichž došlo k omezení nebo vyloučení zrakového vnímání. Jejich prostřednictvím si dokreslují počitky a vjemy sluchové i hmatové, vytvářejí si přesnější představu vnímaného. (Keblová, 1999, s. 5) Vyšší kompenzační činitelé Tyto kompenzační činitelé nevidomým osobám usnadňují orientaci, učení, komunikaci a zapojují je tak do života okolní společnosti. a) Pozornost - Ve velké míře ovlivňuje styl a způsob vzdělání. Je to získaná vlastnost organismu, která by měla být zastoupena při každé činnosti, kterou jedinec vykonává. - Je nutným předpokladem jak pro školní práci, tak také pro samostatný pohyb jedince a také pro běžné fungování ve společnosti. (Růžičková, 2006) - U zrakově postižených musí být pozornost přítomná téměř pořád, neboť to, co člověk bez zrakové vady vykonává s naprostou samozřejmostí (např. chůze v neznámém prostoru), je pro nevidomého

14 -14- situací, jež vyžaduje aktivizaci téměř celé jeho osobnosti. (Stoklasová in Ludíková, 2005, s. 70) - Charakteristickým znakem pozornosti u jedinců se zrakovým postižením je absence mimiky typické pro vidící (obličej podobný masce). Jedinec zůstává v póze, která napomáhá nejzřetelnějšímu sluchovému vnímání. (Balunová, Heřmánková, Ludíková, 2001) b) Paměť - Nejen pro jedince se zrakovým postižením má velký význam, protože když se člověk nemůže spolehnout na svůj zrak, musí použít svou paměť. - Objem paměti i rychlost zapamatování jsou však u dětí i dospělých se zrakovým postižením velmi individuální. Nevidomí se na svou paměť spoléhají při většině denních aktivit, a proto se ji musí naučit trénovat a neustále ji něčím zatěžovat. (Růžičková, 2006) - Paměť sehrává velmi důležitou roli v praktickém životě zrakově postiženého. Tam, kde si vidící člověk ve zlomku sekundy zkontroluje například rozmístění nábytku v místnosti, je zrakově postižené dítě odkázáno na svou paměť. Jejím prostřednictvím si také uchovává řadu různých důležitých informací. (Kudelová, Květoňová, 1996, s. 13) c) Koncentrace - Koncentrací je rozuměna schopnost soustředit se požadovanou dobu na daný jev. Pro nevidomé osoby je to důležitá činnost, která pomáhá ve většině činností během dne. (Stoklasová in Ludíková, 2005) - Je důležité (z hlediska prostorové orientace), aby se člověk se zrakovým postižením dokázal soustředit na vlastní pohyby a na polohu svého těla v prostoru, aby si v daném okamžiku uvědomoval svou pozici při pohybu ve známém prostoru a po známé trase. Na poutavou činnost by se dítě předškolního věku mělo dokázat soustředit alespoň 15 min. (Balunová, Heřmánková, Ludíková, 2001) d) Představivost - U nevidomých je utváření představ relativně složitou ale velmi důležitou záležitostí naprosto odlišnou od intaktní populace. A je zřejmé, že představy mají odlišné kvality a je jich užší počet.

15 Na schopnosti představit si určitou věc, pohyb či abstraktní pojem závisí, jak jedinec daný problém či činnost pochopí nebo vysvětlí ostatním. (Stoklasová in Ludíková, 2005) - Představy u osob se zrakovým postižením jsou charakteristické zlomkovitostí (chybějí mnohé podstatné detaily), schematismem (vzniká neúplným zrakovým odrazem), nízkým stupněm zevšeobecnění (závislé na úplnosti odrazu a zkušenostech) a verbalismy (nepřítomnost smyslových elementů ve slovním popisu). (Litvak, 1979) e) Myšlení - Následkem zrakové vady dochází k nižší aktivaci nervové soustavy, a proto je důležité, aby dítě mělo co největší množství různých druhů podnětů, které nahradí nedostatečnou smyslovou zkušenost. - Hlavním rysem myšlení je, že osoby se zrakovým postižením se snaží kompenzovat nedostatky ve zrakovém vnímání verbálními informacemi. (Balunová, Heřmánková, Ludíková, 2001) - Podle Litvaka (1979) myšlení nevykazuje žádné zásadní rozdíly od jeho funkcí u vidících. Ztráty zrakových funkcí ovšem ztěžují proces vnímání, zejména utváření úplného obrazu, jeho diferencovanost a možnost širokých zobecnění. V souvislosti s tím musí myšlení nevidomých osob překonávat relativní následnost hmatových obrazů a nahrazovat početné nedostatky smyslového poznání. f) Řeč - Rozvoj řeči záleží na podnětnosti prostředí a vnitřní výbavě člověka, proto je vývoj u každého dítěte odlišný, ale zároveň se vývoj řeči nevidomého dítěte nebude lišit od vývoje řeči u dítěte bez zrakového postižení. Okolo dvou tří let se řeč opožďuje, ale v době předškolní se opět vyrovnává. - Díky řeči nevidomé osoby nejen komunikují s okolím, ale rovněž udržují kontakt se svým okolím a získávají z něj informace nebo naopak ho informují o svých pocitech a stavech. (Růžičková, 2006) - Vzhledem k menším možnostem získávání zkušeností se může stát, že osoby nevidomé mají menší slovní zásobu a používají výrazy v nesprávných souvislostech a neznají jejich správný význam. (Kudelová, Květoňová, 1996)

16 Kompenzační funkce řeči se zřetelně projevuje ve všech druzích psychické činnosti nevidomých: při vnímání, je-li slovem usměrňováno a upřesňováno, při formování představ a výtvorů obrazotvornosti, při osvojování si pojmů atd. (Litvak, 1979, s. 152) g) Vůle - Výchova vůle ve škole je nezbytností a jednou z nejdůležitějších komponent výchovně vzdělávací práce, protože jen s pomocí vysoce rozvinutých volních vlastností, jako je např. samostatnost, cílevědomost, vytrvalost, může nevidomý překonat svou nezdravou reakci na nevidomost a na četné obtíže, které pro něho vznikají v poznávací a pracovní činnosti a v celém jeho životě, a stát se plnohodnotným členem společnosti. (Litvak, 1979, s. 166) Každý činitel má v kompenzaci svou specifickou úlohu, a proto je potřeba rozvíjet jejich funkčnost co nejdříve po zjištění ztráty zraku a v co největší míře, aby jedinec mohl být plnohodnotně zařazen do intaktní společnosti, pokud možno s jak nejmenším omezením.

17 -17-2 VÝVOJ NEVIDOMÉHO DÍTĚTE PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU Dítě se zrakovým postižením, u kterého je narušená možnost zrakové kontroly při procesu učení se určitým úkonům, má ovlivněn vývoj tělesný tak i duševní a musí používat jiné metody nezákládající se na odezírání zrakem. Důležité rovněž je, aby tyto metody byly vhodně použity současně i s pozitivní podporou rodičů, což z největší části podporuje celkový vývoj dítěte s postižením. Zrakově postižené dítě je sice limitováno v mnoha dovednostech, avšak mělo by se učit dovednosti ve stejném věku jako zdravé děti, například učit se chodit, mluvit, samostatně jíst, a to průměrně mezi jedním a dvěma lety. (Keblová, 2001, s. 22) 2.1 Vývoj motoriky Motorika, tj. celková pohyblivost dítěte, hraje významnou úlohu ve výchově a vzdělávání nevidomého dítěte. Úroveň motoriky významně souvisí s rozvojem řeči, myšlení a laterality. Výrazně je opožděný vývoj hrubé motoriky (pohyby celého těla, pohyby velkých svalových skupin, schopnost dítěte koordinovaně používat tělo jako celek). Hrubá motorika velmi úzce souvisí s lokomocí (aktivní pohyb z místa na místo), která je u nevidomých jedinců nedostatečná a má negativní důsledky na rozvoj i v jiných oblastech. Pro nevidomé dítě je nezbytné správné zvládnutí chůze a je zapotřebí při výcviku velmi pomáhat. Pro správnou chůzi a orientace v prostoru je důležitý výběr obuvi: správná obuv je pevná, podrážky nemají být silné, neboť by bránily rozeznávat povrch. Měly by být z materiálu, který netlumí zvuk kroků, který se odráží od předmětů, kolem nichž dítě prochází, což mu napomáhá v lepší orientaci. Nevidomé dítě se velmi rychle naučí vnímat části svého těla, své ruce, ramena, nohy a chodidla. Následně potom se učí vztahům mezi tělem a prostředím: rozlišit levou a pravou stranu, rozpoznat směr (dolů, nahoru, přes, nad) a umístění (v, na, nad) ve vztahu k vlastnímu tělu. Pojmy jako vpředu, vzadu a naproti nejsou pro dítě samozřejmostí, a proto se je musí naučit. Pro bezpečné zvládnutí mnoha tělesných úkolů je důležité zvládnout rovnováhu, kterou je třeba udržovat hladkými, plynulými pohyby, ne rychlými a trhavými. Vývoj jemné motoriky (schopnosti jako přiměřený prostorový odhad a dobře koordinované pohyby rukou) jako prostředku kompenzace (vnímání hmatem) nebývá

18 -18- natolik poškozen, často bývá na vysoké úrovní, ale je třeba ji adekvátně rozvíjet. (Keblová, 2001) 2.2 Nácvik sebeobslužných činností Sebeobsluha se týká těchto okruhů činností: - stravovací obslužné úkony (jídlo, pití), - hygiena (udržování stolice, čistota, umývání se), - oblékání a obouvání. S nácvikem a spoluprácí dítěte se začíná již od jednoho roku, tedy v době, kdy dítě již neklade odpor při těchto činnostech. Možnost, jak dítě připravovat na základy sebeobsluhy, je rozvíjet jeho manuální a rozumové schopnosti prostřednictvím hry, u které dochází k nenásilnému zautomatizování některých pohybů či nácviku různých zásad. Kamenická, Halasová a Múdra (in Finková, Ludíková, Růžičková, 2007) rozdělují hry do základních skupin: 1. hry s reálnými předměty dítě si hraje s běžnými předměty denní potřeby (přelévání vody z nádoby do nádoby, přesypává lentilky z krabičky do talíře) a účelem není, aby se dítě napilo nebo najedlo, 2. hry s hračkami, které připomínají reálné předměty pomůcky, které jsou kopií předmětů denní potřeby (žehlička, plastové kladívko, kartáč a oblečky pro panenky) a manipulaci s nimi se dítě aktivně připravuje na práci s reálnými předměty, 3. hry s jinými hračkami hračky, které rozvíjejí jemnou či hrubou motoriku, paměť nebo fantazie (stavebnice, skládačky, plastelína), 4. hry slovní rozvíjí se slovní zásoba, myšlení, sociální zralost a komunikace. Hlavní zásady nácviku sebeobslužných dovedností: - nevidomé dítě potřebuje ke zvládnutí každé dovednosti mnohem více času a mnohonásobné opakování, - osvojování základní sebeobsluhy začlenit do každodenního života, zapojit do hry, aby to nebyl jen holý nácvik a bezduchý dril, - vysledovat optimální dobu pro danou dovednost, - klást na dítě přiměřené nároky vyvarovat se vysokých nebo nízkých nároků, - vzorové postupy pro učení a nácvik dovedností neexistují, s ohledem na individualitu každého dítěte není ani dobré je zavádět,

19 nepořádek a špinavé dítě jsou samozřejmou součástí každé samostatné činnosti, zvláště pak nové, - rodiče by měli být za dítětem zezadu, při nové neznámé činnosti mohou položit ruku dítěte na svou ruku a předvést mu tak pohyby, později mu ruku vést, - pozor na nadbytečný slovní doprovod vysvětlit je možné i neverbálním způsobem (signálem pro porozumění situace, položit hlasitě talíř, otevřít skříň), - pro nevidomé dítě je nejlepším způsobem učení nápodobou, to znamená, že mu všechny činnosti jsou předvedeny (ruku na ruku, tělo na tělo) a zvýrazněny všemi možnými prostředky (zvukem, čichem ), - výsledek každé činnosti, kterou dítě dělá, závisí na míře a kvalitě vytvořených představ; důležitá je znalost souvislosti, představa o tom, jak vypadá celá činnost nebo vědomí ukončení činností, - dbát na pořádek ve věcech (více než u intaktních dětí), zavést systém, věci nepokládat volně ale na poličky, do zásuvek, košíků, přihrádek; přidělit dítěti stálé místo u stolu. (Kochová in Hradílková, 1998) Při oblékání a obouvání nejvíce schází dítěti možnost zrakové kontroly, tedy odpozorování. V obou případech se jedná o částečný časový posun dětských dovedností. (Keblová, 2001) Správný vývoj celé osobnosti dítěte s postižením je závislý na mnoha faktorech. Hodně záleží na rodičích, kteří musí sledovat vývoj svého dítěte a postupně dávat dítěti takové úkoly a povinnosti, které budou podporovat jeho vývoj. Důležité je rovněž, aby si rodiče uvědomili, že chybějící zrak není možné nahradit pouhým sluchem nebo hmatem, a že touto ztrátou bude ovlivněno celé vnímání.

20 -20-3 PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V předškolním věku se každé dítě nejčastěji pohybuje ve dvou různých prostředích, prvním je nejbližší rodina (rodiče a sourozenci) a dalším je kolektiv dětí v mateřské škole. Obě prostředí mají obrovský vliv na utváření celé osobnosti. 3.1 Rodina Rodina je nejmenší sociální skupinou, která má pro každého jedince v jakémkoli věku obrovský a rozhodující význam. Čím menší dítě nebo čím vyšší stupeň postižení, o to více se násobí úloha rodiny v životě jedince. Prvním a nejdůležitějším životním prostředím dítěte je rodina. Nenahraditelnost rodiny spočívá především v přirozeném vytváření podmínek pro optimální vývoj dítěte. (Balunová, Heřmánková, Ludíková, 2001, s. 13) Rodina plní své základní funkce (výchovná, ekonomicko-zabezpečovací, domestikační a citová) a vede k uspokojování základních potřeb dítěte, tj. potřeba přiměřeného množství a kvality podnětů, potřeba citové vazby a další. Dítě s postižením se ve svých základních potřebách neliší od dětí zdravých, ale naopak požaduje uspokojování zmíněných potřeb ve vyšší míře. První poznání, že s dítětem není něco v pořádku, znamená pro rodiče nevyhnutelný otřes v postojích a jejich představách a je tím nepochybně ovlivněn celý rodinný život. Rodiče jsou nuceni přebudovat soustavu hodnot, která dosud v rodině platila, upravit denní rozvrh a jinak plánovat do budoucna. To vše dohromady se projeví jako mimořádná zátěž, s níž se rodiče a nejbližší osoby musí co nejdříve vyrovnat. (Balunová, Heřmánková, Ludíková, 2001) V tomto těžkém období se objevují u rodičů tzv. obranné reakce, které jsou vyvolané odhalením handicapu. 1. Fáze šoku skutečnost, že dítě je postižené, je subjektivně nepřijatelná a nutně musí vyvolat šokovou reakci. Obranným mechanismem je popření skutečnosti a rodič odmítá vzniklou situaci akceptovat. 2. Fáze hledání viníka často se jedná o osoby nejbližší (manžel, manželka), rovněž lékař a zdravotnický personál. Vina je také často promítána dovnitř, tj. do rodiče samotného. 3. Fáze role trpitelů rodiče vyžadují přehnaný ohled a toleranci okolí.

21 Fáze únikových reakcí pasivní obrana je únik ze situace, kterou rodiče nedovedou uspokojivě zvládnout nebo se s ní vyrovnat. Projevuje se odložením dítěte a odchodem jednoho z rodičů z rodiny. Reakcí je také tzv. náhrada jednoho zdroje upokojení jiným, který je dostupnější, např. aktivita ve sdružení pro děti s postižením. Nepřijatelný v zájmu dítěte je přesun pozornosti do profesní oblasti. 5. Fáze vyrovnání se s realitou tohoto postoje nedosáhne každý rodič. V některých případech dojde k obrannému mechanismu, který se projeví především hyperprotektivním, nekritickým a ochranným postojem, který dítě omezuje a drží ho v infantilním chování. V jiných případech jde o přetrvávání perfekcionistických, ambiciózních postojů, které nepřiměřenou náročností nerespektují postižení dítěte vůbec. Někdy se objevuje i rezignace na výchovu a případné zavržení dítěte. (Balunová, Heřmánková, Ludíková, 2001) Rovněž pro sourozence dítěte s postižením představuje odhalení jeho zrakového handicapu podobnou zátěž jako pro rodiče. Uplatňováním empatie, citlivosti a přiměřenosti ve svých představách a nárocích minimalizuje traumatizaci zdravých dětí a pomáhá jim přijmout postižení sourozence. Zdrojem potřebné chápající podpory jsou často prarodiče, kteří rovněž zažívají prvotní šok jako ostatní členové rodiny. Snaží se rovněž získat informace o handicapu a možnostech pomoci z jejich strany. Přijetí této pomoci od prarodičů může napomoci rychlejšímu překonání a vyrovnání se s náročnou životní situací. (Balunová, Heřmánková, Ludíková, 2001) Většina rodin je však schopna vzniklou situaci realisticky posoudit a najít adekvátní řešení. Vytvoří podmínky pro příznivý vývoj dítěte, vedou je k samostatnosti a ihned se informují o možnostech speciální péče a vzdělávání dítěte. Důležité je, aby rodiče dítěte s postižením co nejdříve vyhledali odborníky, kteří jim pomohou vytvořit optimální prvotní vztah k dítěti a podpoří správnou výchovu dítěte. Odborníci pracují s rodiči podle speciálních programů pro děti s postižením a to s vědomím, že: - rodičům je nezbytné poskytnout pomoc neprodleně a přístupnou formou, - rodiče musí být poučeni o diagnóze již v nejranějším možném věku dítěte. Velmi přínosná jsou rovněž pravidelná setkávání rodičů dětí se stejným postižením, kde si předávají své zkušenosti, získávají informace využitelné pro výchovu svého

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmopedie a surdopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmopedie a surdopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Oftalmopedie a surdopedie studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.) Tělesná výchova a sport zdravotně postižených Mgr. et Mgr. Alena

Více

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D.

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. POJMY Diagnostika je poznávacím procesem, jehož cílem je co nejdokonalejší poznání daného předmětu či objektu našeho zájmu, a to všech jeho důležitých znaků a charakteristik

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmopedie a surdopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Mgr.

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmopedie a surdopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Mgr. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Oftalmopedie a surdopedie studijní opora pro kombinovanou formu studia (Mgr.) Tělesná výchova a sport zdravotně postižených Mgr. et Mgr. Alena

Více

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Determinace osobnosti Základní psychologie - obecná psychologie - psychologie osobnosti - sociální psychologie - vývojová psychologie Psychopatologie

Více

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná Školní rok 2013/2014 1. INTEGROVANÝ BLOK Název integrovaného bloku: Učím se žít s druhými HLAVNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR adaptace a seznámení se s organizací dne a vnitřními podmínkami MŠ učení se základním

Více

MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030/3, 16300 Praha 6 Řepy, tel.235314514. Projekt: Předmatematická gramotnost

MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030/3, 16300 Praha 6 Řepy, tel.235314514. Projekt: Předmatematická gramotnost MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030/3, 16300 Praha 6 Řepy, tel.235314514 Projekt: Předmatematická gramotnost 1. Obecná východiska Rozvoj předmatematické gramotnosti je důležitý pro všestranný

Více

ZRAKOVÁ PERCEPCE. (zrakové vnímání)

ZRAKOVÁ PERCEPCE. (zrakové vnímání) ZRAKOVÁ PERCEPCE (zrakové vnímání) 1. Vývoj zrakového vnímání a jeho vliv na nácvik čtení a psaní Zrakové vnímání se vyvíjí od narození dítěte. Nejdříve jsou vnímány světlo a tma, později obrysy předmětů.

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Studijní obor: Forma zkoušky: 75 41- M/01 Sociální činnost, sociálně výchovná činnost

Více

Vzdělávání žáků se zrakovým postižením. Jana Janková

Vzdělávání žáků se zrakovým postižením. Jana Janková Vzdělávání žáků se zrakovým postižením Jana Janková Cíl výchovy a vzdělávání ZP Stejný jako u intaktních žáků tj. získání klíčových kompetencí a nácvik kompenzačních dovedností tak, aby se jedinec se ZP

Více

- Psychický proces, zachycuje to, co v daném okamžiku působí na naše smysly.

- Psychický proces, zachycuje to, co v daném okamžiku působí na naše smysly. Otázka: Psychologie - psychické stavy, procesy a lidské činnosti Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Nicole 1. Psychické procesy: vnímání, představy, fantazie, pozornost, myšlení, paměť 2. Psychické

Více

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Projekt Příprava dětí na povinnou školní docházku v posledním roce před zahájením povinné školní docházky dle očekávaných

Více

Příloha č. 9 Cíle a kritéria evaluace školní a třídní úroveň

Příloha č. 9 Cíle a kritéria evaluace školní a třídní úroveň Příloha č. 9 Cíle a kritéria evaluace školní a třídní úroveň Předmět evaluace Cíle evaluace Podmínky vzdělávání: Věcné podmínky 1. Vhodnost dětského nábytku 2. Struktura v prostoru pro děti s PAS 3. Materiální

Více

Zrakové postižení. Zdeněk Míkovec. katedra počítačové grafiky a interakce ČVUT FEL 1 / 43

Zrakové postižení. Zdeněk Míkovec. katedra počítačové grafiky a interakce ČVUT FEL 1 / 43 Zrakové postižení Zdeněk Míkovec katedra počítačové grafiky a interakce ČVUT FEL 1 / 43 Zrakové vady 2 / 43 Základní pojmy (těžké) zrakové postižení běžná optická korekce nepostačtuje poškození zraku ovlivňuje

Více

Individuální vzdělávací plán

Individuální vzdělávací plán Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE 1. Definice a předmět psychologie Základní odvětví, speciální a aplikované disciplíny,

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben, 2011 Mgr. Monika Řezáčová FYLOGENEZE PSYCHIKY historický vývoj živých bytostí od jednodušších

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti, na celkový osobnostní rozvoj

Více

Specifické poruchy učení. -definice -příčiny -typy SPU

Specifické poruchy učení. -definice -příčiny -typy SPU Specifické poruchy učení -definice -příčiny -typy SPU Specifické poruchy učení jsou definovány jako neschopnost naučit se určitým dovednostem (např. čtení, psaní, počítání) pomocí běžných výukových metod

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

KDO, CO, PROČ A JAK? Informace pro studenty o podpoře studentů se specifickými potřebami. Středisko Augustin

KDO, CO, PROČ A JAK? Informace pro studenty o podpoře studentů se specifickými potřebami. Středisko Augustin KDO, CO, PROČ A JAK? Informace pro studenty o podpoře studentů se specifickými potřebami Středisko Augustin STUDENT SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM KDO Lehce zrakově postižený/uživatel zraku Student, jehož zraková

Více

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy

Více

Vzdělávání a profesní příprava osob se ZP

Vzdělávání a profesní příprava osob se ZP Vzdělávání a profesní příprava osob se ZP Kojenecký věk - Aktivizace dítěte - Povzbuzování v pohybu - Důraz na samostatnost poznávání (různé druhy terénu) Předškolní období - Poznání většího prostoru (kaluže,

Více

Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic

Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030, Praha 6 Řepy tel.235314514 Školní rok: 2012/2013 Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic Cíl projektu:

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2011 Mgr. Monika Řezáčová jedná se o poruchy chování, které se významně odchylují od normy většiny

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

VY_32_INOVACE_D 12 11

VY_32_INOVACE_D 12 11 Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory

Více

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Kurz psychologie a sociologie na FSV

Kurz psychologie a sociologie na FSV Kurz psychologie a sociologie na FSV Základy obecné psychologie 1 - - senzorické procesy, vnímání, vědomí Mgr. Petra Halířová 2010/2011 Literatura Atkinsonová, R. (2003). Psychologie, s. 110-231 Dobrovská,

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

SLUCHOVÁ PERCEPCE, VNÍMÁNÍ A REPRODUKCE RYTMU

SLUCHOVÁ PERCEPCE, VNÍMÁNÍ A REPRODUKCE RYTMU SLUCHOVÁ PERCEPCE, VNÍMÁNÍ A REPRODUKCE RYTMU Sluchové vnímání se vyvíjí již od pátého měsíce nitroděložního života. Po narození reaguje dítě na zvukový podnět nediferencovanou pohybovou reakcí. Později

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako účinná pomoc pro děti

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako účinná pomoc pro děti SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako účinná pomoc pro děti s Di George syndromem PRAHA 12. 12. 2013 Mgr. Dita Hendrychová Speciální pedagogika obecně orientace na výchovu, vzdělávání, pracovní a společenské možnosti,

Více

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 1, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 25.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU číslo jednací: ZŠ-263/2013 RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU Obsah: I. Identifikační údaje II. Charakteristika ŠD III. Výchovný program IV. Vzdělávací část programu 1 I. Identifikační

Více

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ Modul A ZÁKLADY PRÁVA Národní institut pro další vzdělávání, 2013 IV. Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro přípravnou třídu

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro přípravnou třídu ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro přípravnou třídu Základní škola Cheb, Kostel.nám.14, příspěvková organizace Identifikační údaje Název vzdělávacího programu: ŠVP podle RVP ZŠ pro přípravnou třídu Adresa školy:

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

2. Hluchoslepota není prostým součtem postižení sluchu a zraku ani zvláštním případem postižení sluchu nebo zraku.

2. Hluchoslepota není prostým součtem postižení sluchu a zraku ani zvláštním případem postižení sluchu nebo zraku. Kurz: Osvětový pracovník a konzultant pro zpřístupňování prostředí osobám se zrakovým postižením Modul: Osvětová činnost Téma: Hluchoslepota, osobní zkušenost, pojmy a informace Lektor: Jan Jakeš Teze:

Více

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků V Karlových Varech 29. srpna 2012 Mgr. Jana Hynková ředitelka školy 1 Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků ve škole při zdravotnických zařízeních

Více

Vzdělávací plán pro předmět Informatika, pro ţáky se středně těţkým mentálním postiţením

Vzdělávací plán pro předmět Informatika, pro ţáky se středně těţkým mentálním postiţením Vzdělávací plán pro předmět Informatika, pro ţáky se středně těţkým mentálním postiţením Zpracovaný dle rámcového programu pro obor vzdělávání základní škola speciální INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Kurz práce s informacemi

Kurz práce s informacemi Kurz práce s informacemi Hra - vyučovací metoda Vypracoval: Jakub Doležal (362999) Obsah Hra - vyučovací metoda...4 Didaktická hra...4 Druhy didaktických her...4 Výběr her...6 Rozhodovací hra...7 Paměťová

Více

Oddělení prevence a speciálního vzdělávání 16 školského zákona

Oddělení prevence a speciálního vzdělávání 16 školského zákona Oddělení prevence a speciálního vzdělávání 16 školského zákona 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 tel.: +420 234 811 111 msmt@msmt.cz www.msmt.cz OBSAH PŘÍSPĚVKU

Více

POZNÁMKY. OSVsebepoznávání,seberegulace

POZNÁMKY. OSVsebepoznávání,seberegulace 1 VÝSTUP UČIVO PRŮŘEZOVÉ TÉMA MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY 1. ROČNÍK žák - spojuje pravidelnou každodenní pohybovou činnost se zdravím a využívá nabízené příležitosti -význam pohybu pro zdraví a vývoj organismu

Více

INKLUZÍVNÍ VZDĚLÁVÁNÍ?! Praha, 28.4.2012

INKLUZÍVNÍ VZDĚLÁVÁNÍ?! Praha, 28.4.2012 INKLUZÍVNÍ VZDĚLÁVÁNÍ?! Praha, 28.4.2012 OBECNÝMI CÍLI VZDĚLÁVÁNÍ JSOU ZEJMÉNA rozvoj osobnosti člověka, který bude vybaven poznávacími a sociálními způsobilostmi, mravními a duchovními hodnotami pro

Více

Emoční zátěž. ěž, rizika a obraz syndromu Burn-out v podmínkách ARO a JIP. Mgr. Jana Woleská FN Motol Praha

Emoční zátěž. ěž, rizika a obraz syndromu Burn-out v podmínkách ARO a JIP. Mgr. Jana Woleská FN Motol Praha Emoční zátěž ěž, rizika a obraz syndromu Burn-out v podmínkách ARO a JIP Mgr. Jana Woleská FN Motol Praha EMOČNÍ ZÁTĚŽ Je způsobena situacemi, které vyvolávají afektivní citovou odezvu tvoří: Pocity Přístupy

Více

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Sešit pro laboratorní práci z biologie Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Smysly člověka autor: Mgr. Lenka Jančíková vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo projektu:

Více

Základní škola Vizovice, Školní 790, Vizovice Školní vzdělávací program. ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PLÁN školní družiny

Základní škola Vizovice, Školní 790, Vizovice Školní vzdělávací program. ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PLÁN školní družiny Základní škola Vizovice, Školní 790, Vizovice ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PLÁN školní družiny HRAJEME SI S ÚSMĚVEM ZÁKLADNÍ ŠKOLA VIZOVICE ŠKOLNÍ 790 VIZOVICE 1. Identifikační údaje Základní škola Vizovice, Školní

Více

Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku

Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Jeden ze základních principů speciálního vzdělávání je princip zajištění jednoty výuky, výchovy, kompenzace, zotavení a (nebo) převýchovy.

Více

II. BLOK Malíř podzim

II. BLOK Malíř podzim II. BLOK Malíř podzim Obsah: Rozvíjíme pocit sounáležitosti s živou a neživou přírodou Uvědomujeme si, že květiny okrašlují prostředí, ve kterém žijeme Dovedeme děti k poznatku, že je zelenina důležitou

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

základní principy / rozdělení

základní principy / rozdělení Ing. Vlasta Hábová základní principy / rozdělení Většina návštěvníků oceňuje vizuální hodnotu zahrad, přesto sílí tendence vytvářet prostor vybízející k zapojení i ostatních smyslů Pojem zážitkové zahrady,

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 3. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti čte

Více

Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009

Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009 Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Výtvarná výchova je vyučován ve všech ročnících. Jeho obsahem je část vzdělávací oblasti Umění a kultura.

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Etická výchova 4. ročník Zpracovala: Mgr. Alena Tupá Základní komunikační dovednosti reflektuje důležitost prvků neverbální komunikace, eliminuje hrubé výrazy z verbální

Více

Zápis do 1. třídy ZŠ Slovanka. pátek 13. února 2015 14,00 18,00. Individuální termín lze dohodnou tel. 774 3056 75 ( např. při nemoci dítěte)

Zápis do 1. třídy ZŠ Slovanka. pátek 13. února 2015 14,00 18,00. Individuální termín lze dohodnou tel. 774 3056 75 ( např. při nemoci dítěte) Zápis do 1. třídy ZŠ Slovanka pátek 13. února 2015 14,00 18,00 Individuální termín lze dohodnou tel. 774 3056 75 ( např. při nemoci dítěte) Den otevřených dveří pátek 16.1. 2015 8,00 - prohlídka školy

Více

KONTAKT: Mgr. ČEJKOVÁ HANA, TELEFON: 317 740 135

KONTAKT: Mgr. ČEJKOVÁ HANA, TELEFON: 317 740 135 TLOSKOV KONTAKT: Mgr. ČEJKOVÁ HANA, TELEFON: 317 740 135 1. Kde je služba poskytována, vybavení místnosti, pomůcky Služba je poskytována v 1. patře hlavní budovy - Zámek (přístup výtahem). Učebna má 2

Více

Pedagogická a speciálně pedagogická diagnostika

Pedagogická a speciálně pedagogická diagnostika Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

K INTEGRACI TĚLESNĚ POSTIŽENÝCH ŽÁKŮ

K INTEGRACI TĚLESNĚ POSTIŽENÝCH ŽÁKŮ K INTEGRACI TĚLESNĚ POSTIŽENÝCH ŽÁKŮ Hana Šmejkalová J a k d á l v i n t e g r a c i K zjištěni stavu výchovně-vzdělávací péče o tělesně postižené děti a mládež v běžných mateřských, základních a středních

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ELPIS

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ELPIS ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ELPIS Obsah 1. Identifikační údaje 2. Charakteristika školy 2. 1. Úplnost a velikost školy 2. 2. Vybavení školy 2. 3. Charakteristika pedagogického sboru 2. 4. Dlouhodobé projekty,

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Speciální pedagogika - psychopedie

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Speciální pedagogika - psychopedie VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 25.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Týdenní počet hodin 12 hod z toho 1.stupeň 12 hod 2.stupeň 0 hod

Týdenní počet hodin 12 hod z toho 1.stupeň 12 hod 2.stupeň 0 hod Vzdělávací oblast ČLOVĚK A JEHO SVĚT Týdenní počet hodin 12 hod z toho 1.stupeň 12 hod 2.stupeň 0 hod Vyučovací předměty Prvouka Vlastivěda Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávaní v této vzdělávací

Více

Hodnocení žáka s LMP

Hodnocení žáka s LMP Hodnocení žáka s LMP Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:

Více

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ. Jiří Tesař

Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ. Jiří Tesař Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ Jiří Tesař Hodnocení a klasifikace Většinou nejneoblíbenější činnost učitele: stresové a konfliktní situace musí se rychle rozhodnout musí zdůvodnit své rozhodnutí

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

Metody práce s dětmi předškolního věku. Mgr. Květa Šejnohová Mgr. Veronika Křížková

Metody práce s dětmi předškolního věku. Mgr. Květa Šejnohová Mgr. Veronika Křížková Metody práce s dětmi předškolního věku Mgr. Květa Šejnohová Mgr. Veronika Křížková kdo jsme s kým pracujeme NK Pavlač Práce s dětmi předškolního věku Zdůvodnění práce s předškoláky: neefektivní trávení

Více

Pravidla pro hodnocení žáků Základní škola Žamberk, 28. října 581, Žamberk 564 01

Pravidla pro hodnocení žáků Základní škola Žamberk, 28. října 581, Žamberk 564 01 Pravidla pro hodnocení žáků Základní škola Žamberk, 28. října 581, Žamberk 564 01 (podle 51-53 zákona č. 561/2004 Sb. ( Školský zákon ) a podle 17 20 Vyhlášky MŠMT č. 48/2005 Sb.) Zásady hodnocení průběhu

Více

PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ ŽÁKŮ

PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ ŽÁKŮ Základní škola, Jižní IV. 1750, 141 39 Praha 4 PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ ŽÁKŮ Č.j.: 7705 / R / Ka Pravidla pro hodnocení žáků vycházejí z platných zákonů a vyhlášek týkajících se školství, zejména ze Zákona

Více

Člověk a zdraví Tělesná výchova

Člověk a zdraví Tělesná výchova Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět : Období ročník : Počet hodin : 66 Člověk a zdraví Tělesná výchova 2. období 5. ročník Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v oblasti směřuje k: poznávání

Více

Definice zdraví podle WHO

Definice zdraví podle WHO Zdravotní politika ZDRAVOTNÍ POLITIKA Zdraví a nemoc jsou předmětem sociální politiky. Zdraví je však pojímáno buď úzce (biologický stav člověka) nebo široce (biologicky přijatelné podmínky a prostředí).

Více

Český jazyk a literatura Charakteristika vzdělávacího oboru Český jazyk v prvním období

Český jazyk a literatura Charakteristika vzdělávacího oboru Český jazyk v prvním období Tematický plán třídy 2. B Charakteristika vzdělávacího oboru Český jazyk v prvním období je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Vybavuje žáka takovými znalostmi a dovednostmi, které

Více

VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIFICKÝMI PORUCHAMI UČENÍ A CHOVÁNÍ

VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIFICKÝMI PORUCHAMI UČENÍ A CHOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIFICKÝMI PORUCHAMI UČENÍ A CHOVÁNÍ 1. Speciální výuka 2. Podmínky pro vřazení žáka do speciální třídy 3. Charakteristika speciálních tříd 4. Vymezení pojmů SPUCH, logopedických obtíží

Více

DYSLEXIE - porucha čtení. (porucha rychlosti, správnosti, plynulosti a intonace čtení a porozumění obsahu čteného textu)

DYSLEXIE - porucha čtení. (porucha rychlosti, správnosti, plynulosti a intonace čtení a porozumění obsahu čteného textu) DYSLEXIE - porucha čtení (porucha rychlosti, správnosti, plynulosti a intonace čtení a porozumění obsahu čteného textu) Reedukace dyslexie: Příprava na čtení spočívá v rozvoji percepce (zrakové, sluchové),

Více

CUKROVKA /diabetes mellitus/

CUKROVKA /diabetes mellitus/ CUKROVKA /diabetes mellitus/ CUKROVKA /diabetes mellitus/ Řadíme ji mezi neinfekční chronická onemocnění Na jejím vzniku se podílí nezdravý způsob života Významnou úlohu sehrává dědičnost Významným rizikovým

Více

Individuální vzdělávací plán pro Mateřské školy. Vzorový návrh. Fotografie oceněné Férové školy ZŠ a MŠ Svitavy-Lačnov

Individuální vzdělávací plán pro Mateřské školy. Vzorový návrh. Fotografie oceněné Férové školy ZŠ a MŠ Svitavy-Lačnov Individuální vzdělávací plán pro Mateřské školy Vzorový návrh Fotografie oceněné Férové školy ZŠ a MŠ Svitavy-Lačnov Individuální vzdělávací plán Škola Jméno a příjmení žáka/žákyně Datum narození Třída

Více

Alternativní a augmentativní komunikace a její využití v praxi naší školy

Alternativní a augmentativní komunikace a její využití v praxi naší školy Alternativní a augmentativní komunikace a její využití v praxi naší školy Naše zařízení je primárně určeno žákům s těžším stupněm mentálního postižení. Mezi charakteristické znaky tohoto postižení patří

Více

Jeden za všechny, všichni za jednoho

Jeden za všechny, všichni za jednoho Školní vzdělávací program ŠD Základní škola Bystřice n.p., Nádražní 615 Jeden za všechny, všichni za jednoho Obsah školního vzdělávacího programu 1. Charakteristika školního vzdělávacího programu - Název

Více

V. BLOK Jaro ťuká na vrátka

V. BLOK Jaro ťuká na vrátka V. BLOK Jaro ťuká na vrátka Obsah: Uvědomujeme si, že se každý den střídají stejná časová období. Vlastním používáním různých předmětů a náčiní docházíme k poznání, že nám ulehčují každodenní činnosti

Více

Individuální vzdělávací plán

Individuální vzdělávací plán I. Vyplní škola: Škola Individuální vzdělávací plán Jméno a příjmení Datum narození Třída Bydliště Školní rok Rozhodnutí o povolení vzdělávání podle IVP ze dne Zdůvodnění (informace o schopnostech, důvody

Více

Nabídka kurzů pro práci s žáky ze sociokulturně znevýhodněného prostředí

Nabídka kurzů pro práci s žáky ze sociokulturně znevýhodněného prostředí Nabídka kurzů pro práci s žáky ze sociokulturně znevýhodněného prostředí Sociální znevýhodnění osob se sluchovým postižením pravidla komunikace 1 den Cílem kurzu je seznámit frekventanty s jazykovou a

Více

Jak efektivně přednášet v době e-learningu

Jak efektivně přednášet v době e-learningu ČVUT v Praze Fakulta elektrotechnická Jak efektivně přednášet v době e-learningu David Vaněček Masarykův ústav vyšších studií Katedra inženýrské pedagogiky Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme

Více

Základní škola Josefa Václava Myslbeka a Mateřská škola Ostrov Školní vzdělávací program OBRÁZKOVÁ ABECEDA

Základní škola Josefa Václava Myslbeka a Mateřská škola Ostrov Školní vzdělávací program OBRÁZKOVÁ ABECEDA OBRÁZKOVÁ ABECEDA přípravných tříd ZŠ Tento školní vzdělávací program je součástí Školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání Každý žák je úspěšný ze dne 1. září 2005, č. j. 464/05 podpis ředitele

Více

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA Žák rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky. Žák rozlišuje počet slabik a písmen ve slovech Postupné rozšiřování slovní zásoby Učí se užívat

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Psychické procesy VY_32_INOVACE_10_02. Luděk Dobeš dobes@gymjev.

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Psychické procesy VY_32_INOVACE_10_02. Luděk Dobeš dobes@gymjev. Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

6./ Aplikace tepla a chladu - Aplikace tepla - formy - Aplikace chladu - formy - Obklady a zábaly - použití

6./ Aplikace tepla a chladu - Aplikace tepla - formy - Aplikace chladu - formy - Obklady a zábaly - použití Maturitní témata profilové části maturitní zkoušky pro jarní a podzimní zkušební období školního roku 2014-2015 Předmět: Pečovatelství Obor: Sociální činnost, denní studium 1./Péče o klienta na lůžku -požadavky

Více

ALKOHOL, pracovní list

ALKOHOL, pracovní list ALKOHOL, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. ALKOHOL V naší kultuře se alkohol pojímá jako tzv. sociální pití. Je

Více

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Strana 1 z 7 Název: PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Platnost od: 2. 5. 2008 Platnost do: odvolání Nahrazuje: ----- Personál: Všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotně sociální

Více

Psychologie a sociologie úvod

Psychologie a sociologie úvod Psychologie a sociologie úvod Vlastnosti vrozené a získané. Socializace, primární socializace. Sociální pozice, sociální status, sociální role. PaS 1 1 Psychologie a sociologie Některá vymezení pojmu psychologie:

Více

14. 1. 2013. Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru,

14. 1. 2013. Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru, VY_32_INOVACE_PSYPS13260ZAP Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY

Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY Studijní obor: Forma studia: Forma zkoušky: 75-41-M/01 Sociální činnost - sociálně výchovná

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

Popis klíčových aktivit projektu ŠKOLA PRO VŠECHNY

Popis klíčových aktivit projektu ŠKOLA PRO VŠECHNY Základní škola, Trutnov, Komenského 399 Projekt Škola pro všechny, registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.2.21/01.0027 Popis klíčových aktivit projektu ŠKOLA PRO VŠECHNY PRAVIDELNÝ PROGRAM DOUČOVÁNÍ Doučování

Více

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Soustavy člověka Ontogenetický vývoj Mgr, Klepáčková Lenka

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Soustavy člověka Ontogenetický vývoj Mgr, Klepáčková Lenka Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Soustavy člověka Ontogenetický vývoj

Více

Pilotní kurz lektorů SP CSR

Pilotní kurz lektorů SP CSR Pilotní kurz lektorů SP CSR j Přednášející: doc.phdr.jana Kutnohorská, CSc. Organizace: Ostravská univerzita v Ostravě Název projektu: Sociální pilíř konceptu společenské odpovědnosti (CSR), ve vztahu

Více

Alternativní způsoby učení dětí s mentálním postižením

Alternativní způsoby učení dětí s mentálním postižením Tento dokument byl vytvořen v rámci projektu ESF OPPA č. CZ.2.17/3.1.00/36073 Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok financovaného Evropským sociálním fondem. Alternativní

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

Školní zralost a příprava na školu

Školní zralost a příprava na školu Školní zralost a příprava na školu Jak poznáme, že je dítě dostatečně zralé na vstup do školy, které oblasti je dobré podpořit a kdy zvažovat odklad školní docházky Jak poznáme, že dítě začíná být zralé

Více

SPORTOVNÍ HRY KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ UČITEL

SPORTOVNÍ HRY KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ UČITEL SPORTOVNÍ HRY Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové Předmět sportovní hry je vyučován jako volitelný v 7. - 9. ročníku 1 hodinu týdně z disponibilní časové dotace a organizační vymezení

Více