Místa významných událostí v Hlavním městě Praze

Transkript

1 ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY TÉMA 19 Místa významných událostí v Hlavním městě Praze 1. Textová část Objednatel: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, příspěvková organizace, Vyšehradská 57/2007, , Praha 2 Konzultanti: Ing. arch. Robin Hanus; Ing. arch. Vlasta Klokočková Zhotovitel: Doc. PhDr. Václav Ledvinka, CSc. Praha, 2007

2 Obsah územně analytických podkladů téma 19 Místo významné události místo pobytu (působení) významné osobnosti 1. Textová část 1.1. Úvod 1.2. Zvolený postup a metoda zpracování 1.3. Použité prameny a literatura 1.4. Seznam použitých zkratek 1.5. Shrnutí, doporučení, závěr 2. Tabulky - Místa významné události do r a) Tabulka - Místa významné události Základní tabulka (351 místo, 598 událostí) 2.b) Tabulka Působiště významné osobnosti (výběr dle míst) 2.c) Tabulka Působiště významné osobnosti (výběr dle osobností) 3. Karty Místo významné události 4. Karty Místo významné události místo pobytu - působení významné osobnosti 5. Výběr a) 85 nejvýznamnějších míst (dějišť) významné události b) 155 stěžejních událostí a míst, kde se odehrály 6. První zmínky o obci-městské části a zaniklé obce a) První zmínka o obci městské části b) Vsi a osady zaniklé bez samostatného katastrálního území c) Vsi a osady zaniklé ve středověku na území vnitřního města (Prahy I V) 7. Zákresy do map 1 : , 1:

3 OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI: 1. ÚVOD ZVOLENÝ POSTUP A METODA ZPRACOVÁNÍ POUŽITÉ PRAMENY A LITERATURA SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK SHRNUTÍ, DOPORUČENÍ, ZÁVĚR...11 Autor: Doc. PhDr. Václav Ledvinka, CSc. Praha, listopad

4 1. ÚVOD 1.1. ÚKOLY PLYNOUCÍ ZE ZADÁNÍ Podstatou úlohy bylo vyhledání, výběr a základní faktografický popis významných historických událostí, jež se odehrály na území hlavního města Prahy v jeho dnešním rozsahu a které lze spojit s konkrétním co možná přesně určeným místem, nebo které mají bezprostřední vztah k územnímu, územněsprávnímu, urbanistickému a architektonickému vývoji hlavního města. Další částí úlohy bylo doplnění některých charakteristik, doprovodných údajů, dokladů (včetně ilustračních, obrazových), doporučení a odkazů v závislosti na dosaženém stupni poznání a dostupnosti příslušných informací ÚVODNÍ POZNÁMKA Jedná se o celkový chronologický soupis míst vážících se k určité historické události, či událostem, nebo dalším významům a jevům. V tomto soupisu jsou místa a události charakterizovány těmito údaji: název a označení místa významné historické události umístění, odkaz na zákres v grafické části datace události, skutečná či domnělá stručná charakteristika události, podmínky vzniku události, její příčiny a historické souvislosti vliv události na vývoj Prahy (následky) současný stav místa, využití, pozice, charakteristika doporučení pro další vývoj místa 2. Zvolený postup a metoda zpracování Textová část 1.1. Úloha byla zpracována na základě příslušného zadání, smluvního ujednání a poskytnutých metodických podkladů, jimiž byly: a) Územně analytické podklady hl. m. Prahy. Rozpracování metodiky a obsahu. Zpracoval kolektiv pracovníků ÚRM HMP, květen b) Zadání územněanalytických podkladů hlavního města Prahy. Téma 19 Místo významné události Zpracovatelem textové části, jejího obrazového doprovodu a výchozích mapových podkladů pro grafickou část je: doc. PhDr. Václav Ledvinka, CSc., historik a archivář, ředitel Archivu hl. města Prahy (kontakt: tel , , Ledvinka@cityofprague.cz; vledvinka@upcmail.cz). 3

5 1.3. Podle výchozího zadání postupně upřesňovaného při následných konzultacích s řídící skupinou projektu ÚAP byl zpracován přehled cca 550 významných historických událostí, které se váží ke 423 lokalitám na území hlavního města Prahy. Tyto události byly vyhledány a následně uspořádány ve dvou základních skupinách: významné historické události politické, politickosprávní, vojenské, kulturněpolitické a technicko-infrastrukturní povahy, životopisné a tvůrčí události spojené s pobytem a působením historicky významných osobností v Praze. Tabulková část 1.5. Obě tyto základní řady byly do konečných výstupů zpracovány dvojím způsobem: v tabulkových přehledech (v tabulkovém editoru MS Excel 2000), umožňujících variabilní přeskupování a řazení do následujících přehledových řad: chronologických řad podle data události, řad dle názvu lokality místa významné události, nebo místa pobytu/působení významné osobnosti, řad dle adresy příslušné lokality (městská část, číslo popisné, ulice a číslo orientační), číselných řad dle platné číselné statistické evidence (číselníku) městských částí hlavního města Prahy, jak ji užívá Český statistický úřad; tím vzniká řazení podle městských částí nyní platného územně správního členění hlavního města; skupina životopisných a tvůrčích událostí spojených s pobytem a působením historicky významných osobností může být navíc řazena též do abecedních řad podle příjmení osobnosti na podrobnějších kartách Místo významné události/místo působení významné osobnosti, jejichž obsah byl dán výchozím zadáním a jejichž struktura byla dohodnuta při konzultacích s řídící skupinou ÚAP (také karty jsou zpracovány v editoru MS Excel 2000) Základním výstupem odevzdaným v papírové (listinné) i elektronické (digitální) podobě jsou dva tabulkové přehledy Místo významné události a Místo působení významné osobnosti a dva soubory karet Místo významné události (351 kusů) a Místo působení významné osobnosti (72 karet). Jejich výchozí uspořádání (seřazení) vychází ze zadání: jsou to soubory karet míst významné události a míst působení významné osobnosti seřazené v abecedním pořadí podle základního názvu každého místa. Jako druhý základní třídicí prvek je v prvním levém sloupci všech tabulkových přehledů a v záhlaví všech karet vpravo nahoře uvedeno číslo místa významné události nebo číslo místa působení významné osobnosti. Jeho konstrukce je pětimístná, první dvě místa zleva jsou označením příslušné městské části dle číselníku Českého statistického úřadu (viz výše ), tři místa vpravo jsou pořadovým číslem záznamu v abecedně seřazené přehledové tabulce a současně pořadovým číslem příslušné karty významné události (příklady: = Praha 1, MVU č. 6 Anežský klášter; = Praha 18 /Letňany/, MVU č. 130 Letov, vojenská továrna na letadla). Aby byly na první pohled viditelně rozlišeny tabulkové záznamy i karty místa významné události a místa působení významné osobnosti, bylo u míst působení významné osobnosti na třetí místo v číselném označení vloženo vždy číslo 5 (příklad: = Praha 5 /Smíchov/, MPVO č. 3 dům úmrtní Jakuba Arbese). Tabulkové záznamy i karty místa významné události tak mají pořadová čísla xx001 - xx351 (s rezervou do xx499), tabulkové záznamy a karty místa působení významné osobnosti mají pořadová čísla xx501 xx572 (s rezervou do xx599). U událostí celopražského významu nebo 4

6 událostí, jež není možno přesněji lokalizovat, byl na místo číselné identifikace městské části (podle ČSÚ) na první dvě místa zleva dosazen kód Jako dodatečně dohodnuté doplňky původního zadání byly zpracovány další dva podklady: Tabulkový přehled prvních zmínek o obcích-městských částech-historických osadách na dnešním území hlavního města Prahy, doplněný údaji o jejich nynějších i minulém územněsprávním začlenění, o případném povýšení na město/městys a o připojení ku Praze (začlenění do intravilánu města). Tento přehled je rozčleněn do tří částí-tabulek: První zmínka o městské části, která byla a dosud je správní jednotkou nebo alespoň existujícím katastrálním územím, První zmínka o zaniklých vesnicích a osadách, trvajících jako pomístní názvy bez správní subjektivity a bez katastrálního území, První zmínka o vesnicích a osadách začleněných již ve středověku do intravilánu vnitřního města (Prahy I-VI). Všem záznamům je pro jednoznačnou identifikaci opět předřazeno číslo příslušné městské části podle číselníku Českého statistického úřadu Výběrový soubor dochovaných autentických vyobrazení některých významných událostí. Zobrazení významných událostí vzniklá později a evokující ilustračním způsobem danou událost, často romanticky bez ohledu na historickou a faktografickou věrnost, nebyla do výběru pojata Výchozí etapou pracovního postupu při plnění zadání byla soustavná excerpce existujících nových odborných příruček a přehledů souhrnně zpracovávajících dějiny Prahy (Míka Z. a kol., Dějiny Prahy v datech. Praha 1999; Ledvinka V. Pešek J., Praha. Dějiny českých měst. Praha 2000; Dějiny Prahy, I-II. Věd. red. J. Laník, J. Vlk, Praha-Litomyšl ; Lašťovka M., Ledvinka V. a kol., Pražský uličník. Encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, I-II, Praha ). K těmto výchozím zdrojům směřuje vždy základní odkaz v tabulkových soupisech a na kartách, který umožňuje verifikaci uvedených údajů popř. jejich doplnění, ujasnění souvislostí atd. V další etapě práce byly takto získané údaje doplňovány dalšími informacemi z jiných dostupných zdrojů. Z nich byly také zjišťovány další dosud nezachycené historické události Specifickou skupinu mezi použitými zdroji tvoří v posledních letech vydávané monografie a sborníky o jednotlivých městských částech. Očekávání do nich vkládaná se však nenaplnila; jejich faktografický a věcně informační obsah, zejm. pokud jde o přesně datované a konkrétně lokalizované místní jevy byl pro zpracovatele naprostým zklamáním. Údaje o místech významných událostí lokálního významu jsou proto ve zpracovaném elaborátu neúplné a jejich případné doplnění si vyžádá složitý a časově náročný pramenný výzkum přímo v archivních dokumentech, pozemkových knihách, obecních kronikách a v dalších primárních zdrojích Naopak jako velmi hodnotný informační zdroj (byť s výhradou některých opominutí a drobných omylů), se ukázaly být pasporty komplexního stavebně historického průzkumu bývalého SÚRPMO a jeho nástupců, a stejně tak publikované čtyři svazky Uměleckých památek Prahy (P. Vlček, R. Baťková a kol., Praha ). Bohužel z hlediska celého území hlavního města jsou značně neúplné, zasahují převážně pouze vnitřní historické čtvrti města a soupis uměleckých památek nadto není pro městské části mimo historické jádro dosud dokončen V důsledku výše uvedených okolností je zpracovaný elaborát ÚAP - Místo významné události poznamenám zřetelnou nevyvážeností územního výskytu míst významné události/míst působení významné osobnosti. Problém 5

7 enormní hustoty těchto míst v centru města a naopak jejich malého počtu v okrajových městských částech však není dán pouze nerovnoměrným stavem dosavadního poznání. Naopak, je především odrazem objektivní historické reality, jež se vyznačuje výraznou střediskovou (centrální) funkcí historických pražských měst (tedy dnešní Prahy1 a Prahy 2) a enormní koncentrací významných historických událostí a jevů do těchto měst ve srovnání s jejich blízkým i vzdálenějším okolím Hodnocení a doporučení v příslušných rubrikách karet Místa významné události/místa působení významné osobnosti mají charakter zejména autorsky subjektivní a zachycují stanovisko historikovo. Kde význam místa či události je samozřejmý, obecně známý a nepochybný, není ani slovně neuváděno. V této části vyžaduje zpracovaný elaborát v další fázi práce na ÚAP doplnění a odborně urbanistickou korekci Pokud jde o místa pobytu či působení významné osobnosti, byl do tohoto zpracování zařazen pouze nejzákladnější výběr 72 přesně lokalizovatelných událostí, týkajících se nejvýznamnějších osobností naší kultury, umění a politiky. Tento výběr je možno v dalších etapách tvorby ÚAP podle potřeby doplňovat a rozšiřovat Paralelně s výběrem a popisem historických či významných událostí byla zjišťována a zaznamenávána přesná lokalizace zachycených míst významné události/míst pobytu významné osobnosti. Za základní nejpodrobnější údaj bylo zvoleno číslo popisné, vždy s uvedením příslušného katastrálního území. Východiskem tu byl mapový podklad převzatý od URM, Plán Prahy podle indikačních skic stabilního katastru (Praha 2005) a další běžné kartografické plány města, internetové mapy a informace o území atd. V řadě případů bylo nezbytné ověření přímo na místě. Část zaznamenaných významných událostí byla lokalizovatelná pouze přibližně, neúplně, či na celou Prahu, popř. celou městskou část. Týká se to zejména událostí, které mají přesně neurčitelné dějiště v Praze, nebo místně širší až celopražský dosah Všechny použité zdroje archivní prameny, vydané edice pramenů, odborná popř. populárněvědecká literatura, mapové a plánové podklady ad. - jsou uvedeny v připojeném soupisu použitých pramenů a literatury. Je doplněn seznamem a rozvedením použitých zkratek. 3. POUŽITÉ PRAMENY A LITERATURA A. Prameny a edice pramenů Dějiny Prahy v dokumentech Archivu hlavního města Prahy. Ed. J. Hrdlička V. Ledvinka (rkp. v redakční a předtiskové přípravě) Historický atlas měst České republiky, sv. 14, Praha Libeň. Ed. E. Semotanová, Praha 2006 Plán Prahy podle indikačních skic Stabilního katastru ( ). Ed. B. a M. Lašťovkovi, Documenta Pragensia-Monographia 20, Praha

8 Praha, atlas ortofotomap 1: Red. J. Krejčová, Praha 2004 Archiv hlavního města Prahy, Archivní Vade mecum, evidence NAD (evidence fondů a sbírek Národního archivního dědictví ČR) Archiv hlavního města Prahy, Sbírka plánů Archiv hlavního města Prahy, Sbírka rukopisů Archiv hlavního města Prahy, Sbírka listin pergamenových I-IV Archiv hlavního města Prahy, Sbírka listin papírových I-III Archiv hlavního města Prahy, Fond Magistrát hl. města Prahy Archiv hlavního města Prahy, Fond Praesidium rady a magistrátu Archiv hlavního města Prahy, Fond Ústřední národní výbor a Národní výbor hl. města Prahy Archiv hlavního města Prahy, Sbírka starých tisků Archiv hlavního města Prahy, Sbírka ikonografie Archiv hlavního města Prahy, Sbírka pasportů SÚRPMO B. Literatura Almanach hlavního města Prahy, Praha 1930 Atlas Prahy (1 : ), Kartografie, Praha 1998 Bartošek K., Pražské povstání 1945, Praha 1965 Bečková K., Pražská asanace, Praha 1993 Cohen G. B., Němci v Praze , Praha 2000 Čarek J., Městské znaky v českých zemích, Praha 1985 Čtvero knih o Prahe. Red. Poche E. I. Praha středověká, Praha 1983; II. Praha na úsvitu nových dějin, Praha 1985; III. Praha národního probuzení, Praha 1980; IV. Praha našeho věku, Praha 1978 David P.- Soukup V., 1111 památek a zajímavostí Prahy, Praha 2001 Dějiny Prahy, I-II. Věd. red. J. Laník, J. Vlk, Praha-Litomyšl Dějiny Prahy. Red. Janáček J., Praha 1964 Dějiny Univerzity Karlovy, I-IV. Red. Kavka F.- Petráň J., Praha Deset pražských dnů, listopad Dokumentace, Praha 1990 Fischer J.- Fischer O., Pražské mosty, Praha 1985 Flegl M., Po stopách husitského revolučního hnutí v Praze, Praha 1976 Frolík J.- Smetánka Z., Archeologie na Pražském hradě, Praha-Litomyšl 1997 Fučíková E. a kol., Rudolf II. a Praha. Císařský dvůr a rezidenční město jako kulturní a duchovní centrum střední Evropy, Praha-Londýn-Milán 1997 Gebhart J.- Kuklík J., Dramatické a všední dny Protektorátu, Praha 1996 Hejzlar Z., Praha ve stínu Stalina a Brežněva. Vznik a porážka reformního komunismu v Československu, Praha 1991 Hlavsa V., Praha očima staletí, Praha 1984 Hlavsa V., Plány města Prahy a okolí SAP 1974 Hoffmann F., České město ve středověku, Praha 1992 Hojda Z.- Pokorný J., Pomníky a zapomníky, Praha-Litomyšl 1996 Holec F.- Mikota M., Počátky stavebního vývoje Žižkova, PSH 1966 Horská-Vrbová P., Pražský průmysl v druhé polovině 19. století, PSH Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, VII, Praha a okolí. Praha 1988 Hrdlička J., Pražská heraldika. Znaky pražských měst, cechů a měšťanů, Praha 1994 Hrůza J., Město Praha, Praha

9 Hübschmann B.- Janák P.- Wirth Z., Jak rostla Praha, Praha 1939 Choc P., Boje o Prahu za feudalismu, Praha 1957 Janáček J., Rudolf II. a jeho doba, Praha 1987 Janáček J., Valdštejn a jeho doba, Praha 1978 Jásek J., Klenot města. Historický vývoj pražského vodárenství, Praha 1997 Jásek J., William Heerlein Lindley a pražská kanalizace, Praha 2006 Kavka F., Život na dvoře Karla IV., Praha 1993 Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918, Kolektiv, Praha 1992 Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století. M. Churaň a kol. Praha 1994 Kejř J., Vznik městského zřízení v českých zemích, Praha 1998 Kneidl P., Setkání s Prahou. Praha 2005 Kocourek J., Praha, obrazový vlastivědný průvodce. Český atlas, Praha 2006 Kohout J.- Vančura J., Praha 19. a 20. století. Technické proměny, Praha 1986 Kokoška S., Praha v květnu 1945, Praha 2005 Kovářík V., Literární toulky Prahou, Praha 1980 Kozák J.T.- Státníková P.- Munzar J.- Hančil V., Povodně v českých zemích, Praha 2007 Kronika královské Prahy, IV, (F. Ruth), Holec F. a kol., Praha 1996 Kropáček J., Pražské veduty. Proměny obrazu města ( ), Praha 1995 Lašťovka M., Ledvinka V. a kol., Pražský uličník. Encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, I-II, Praha Lašťovková B.- Koťátko J., Pražské usedlosti, Praha 2001 Ledvinka V. Pešek J., Praha. Dějiny českých měst, Praha 2000 Ledvinka V.-Mráz B.- Vlnas V., Pražské paláce. Encyklopedický ilustrovaný přehled, Praha 2000 Líbal D.- Muk J., Staré Město pražské, Praha 1997 Lorenc V., Nové Město pražské, Praha 1973 Mahler O.- Broft M., Praha v květnu 1945, Praha 1985 Mendelová J.- Státníková P. a kol., Nové Město pražské , Praha 1998 Míka Z. a kol., Dějiny Prahy v datech, Praha 1999 Nechvátal B., Vyšehrad, Praha 1976 Petráň J. a kol., Pozdně gotické umění v Čechách, Praha 1978 Petráň J., Staroměstská exekuce, Praha 1995 Petráňová L., Domovní znamení staré Prahy, Praha 1988 Poche E. a kol., Encyklopedie českého výtvarného umění, Praha 1975 Poche E.- Janáček J., Prahou krok za krokem, Praha 1985 Pražský industriál. Technické stavby a průmyslová architektura Prahy průvodce, Praha 2005 Ruth F., Kronika královské Prahy a obcí sousedních, I-III, Praha (1995-6) Rybár C. a kol., Co je co v Praze, Praha 1989 Sedm pražských dnů, srpen Dokumentace, Praha 1990 Slavné osobnosti v dějinách Prahy 5, I, ed. J. a H. Schreiberovi, Praha 2007 Svobodný P.- Hlaváčková L., Pražské špitály a nemocnice, Praha 1999 Šefců O. a kol., Karlův most, Praha 2007 Švácha R., Od moderny k funkcionalismu, Praha 1985 Tomek W. W., Dějepis města Prahy I-XII, Praha Třeštík D., Počátky Prahy a českého státu, FHB 5, Praha 1983 Umělecké památky Prahy. Vlček P.- Baťková R. a kol., I IV. (Staré Město a Josefov, Nové Město a Vyšehrad, Malá Strana, Pražský hrad a Hradčany), Praha Vacek F., Dějiny Bubenče, Dejvic, Šárky a okolí, Sb. přísp. k děj. hl. m. Prahy 4, Praha 1923 Veverka P.- Dvořáková D.- Krajčí P.- Lukeš Z., Slavné pražské vily, Praha 2004 Vilímková M., Stavitelé paláců a chrámů, Praha 1986 Vilímková M., Židovské Město pražské, Praha 1993 Vlček P.- Sommer P.- Foltýn D., Encyklopedie českých klášterů, Praha 1997 Zelinka T. Č., Pražská předměstí, Praha

10 Kniha o Praze 1. Ed. P.Augusta. Praha 1998 Kniha o Praze 2. Ed. P. Augusta. Praha 1996 Kniha o Praze 3. Ed. P. Augusta. Praha 1994 Nová Kniha o Praze 3. Ed. P. Augusta. Praha 1998 Kniha o Praze 4. Ed. P. Augusta. Praha 1998 Praha 4 křížem krážem. Ed. P.Augusta. Praha 2005 Kniha o Praze 5. Ed. D. Broncová. Praha 1996 Kniha o Praze 6. Ed. P. Augusta. Praha 1999 Kniha o Praze 7. Ed. D. Broncová. Praha 1998 Praha 7 křížem krážem. Ed. D. Broncová. Praha 2004 Kniha o Praze 8. Ed. D. Broncová. Praha 1996 Kniha o Praze 9. Ed. D. Broncová. Praha 1997 Kniha o Praze 10. Ed. P. Augusta. Praha 1997 Broncová D. a kol., Praha 10 křížem krážem. Praha 2006 Bartoň J. a kol., Kniha o Praze 11. Ed. P. Augusta. Praha 1998 Bartoň J., Praha 11 na prahu 21. století, Praha 2007 Kniha o Praze 12. Ed. P. Augusta a D. Rázlová. Praha 1997 Kniha o Praze 13 a okolí. Ed. P. Augusta. Praha 1996 Praha 13. Město uprostřed zeleně. Ed. D. Broncová. Praha 2006 Kniha o Praze 14 a okolí. Ed. D. Broncová. Praha 1996 Kniha o Praze 15. Ed. P. Augusta. Praha 1998 Kniha o Praze 15. Ed. P. Augusta. Praha 2003 (2. rozšířené a upravené vydání) Letňany. Kniha o Praze 18. Ed. D. Broncová. Praha 2003 Hájek J.- Svoboda J., Kniha o Řepích. Ed. D. Broncová. Praha 2006 Škoda E., Kniha o Libuši a Písnici. Praha 2005 Kniha o Bubenči. Ed. M. Tryml. Praha 2004 Kniha o Zličínu a Sobínu. Ed. D. Broncová. Praha SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK 1111 David P.- Soukup V., 1111 památek a zajímavostí Prahy, Praha 2001 AMP Archiv hlavního města Prahy ArchPH Frolík J.- Smetánka Z., Archeologie na Pražském hradě, Praha-Litomyšl 1997 AtlasKart Atlas Prahy (1 : ), Kartografie, Praha 1998 ČAP Kocourek J., Praha, obrazový vlastivědný průvodce. Český atlas, Praha 2006 Čar Čarek J., Městské znaky v českých zemích, Praha 1985 DP Dějiny Prahy. Red. Janáček J., Praha 1964 DPvD Míka Z. a kol., Dějiny Prahy v datech, Praha 1999 EncČKl Vlček P.- Sommer P.- Foltýn D., Encyklopedie českých klášterů, Praha

11 HAMČR 14 Historický atlas měst České republiky, sv. 14, Praha Libeň. Ed. E. Semotanová, Praha 2006 Hrady Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, VII, Praha a okolí. Praha 1988 Jásek-Lindley Jásek J., William Heerlein Lindley a pražská kanalizace, Praha 2006 KbK Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918, Kolektiv, Praha 1992 Kokoška Kokoška S., Praha v květnu 1945, Praha 2005 KoP (1-18) Kniha o Praze (1 18) LTP-Kov Kovářík V., Literární toulky Prahou, Praha 1980 Praha v květnu Mahler O.- Broft M., Praha v květnu 1945, Praha 1985 PrHer Hrdlička J., Pražská heraldika. Znaky pražských měst, cechů a měšťanů, Praha 1994 PrInd Pražský industriál. Technické stavby a průmyslová architektura Prahy průvodce, Praha 2005 PrPal Ledvinka V.-Mráz B.- Vlnas V., Pražské paláce. Encyklopedický ilustrovaný přehled, Praha 2000 PrUl I (II) PrVily PSH Lašťovka M., Ledvinka V. a kol., Pražský uličník. Encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, I-II, Praha Veverka P.- Dvořáková D.- Krajčí P.- Lukeš Z., Slavné pražské vily, Praha 2004 Pražský sborník historický Ruth I (II, III) Ruth F., Kronika královské Prahy a obcí sousedních, I-III, Praha ( ) Ruth IV Kronika královské Prahy, IV, (F. Ruth), Holec F. a kol., Praha 1996 SLOP 5 Slavné osobnosti v dějinách Prahy 5, I, ed. J. a H. Schreiberovi, Praha 2007 UPP-MS Umělecké památky Prahy. III. Malá Strana. Vlček P. a kol., Praha 1999 UPP-NMV UPP-PHHr Umělecké památky Prahy. II. Nové Město a Vyšehrad. Baťková R. a kol., Praha 1998 Umělecké památky Prahy. IV. Pražský hrad a Hradčany. Vlček P a kol., Praha

12 UPP-SMJ Umělecké památky Prahy. I. Staré Město a Josefov. Vlček P. a kol., Praha SHRNUTÍ, DOPORUČENÍ, ZÁVĚR Obecné shrnutí, problémy, doporučení 5.1. Z realizace zadání tématu č. 19 v první etapě vytváření ÚAP a v této zpracované verzi vyplývá několik obecnějších poznatků a doporučení. Podstatou úlohy bylo vyhledání, výběr a základní faktografický popis významných historických událostí, jež se odehrály na území hlavního města Prahy v jeho dnešním rozsahu. Měly to být události, které lze spojit s konkrétním co možná přesně určeným místem, nebo které mají bezprostřední vztah k územnímu, územněsprávnímu, urbanistickému a architektonickému vývoji hlavního města. Zpracovaný přehled cca 550 významných historických událostí, které se váží ke 423 lokalitám na území hlavního města Prahy (včetně 72 lokalit spojených s narozením, úmrtím, působením významných osobností) ukázal extrémní koncentraci míst těchto významných událostí na území historických pražských měst (Starého Města, Nového Města, Malé Strany, Hradčan s Pražským hradem, Vyšehradu) a naopak logický a předvídatelný úbytek výskytu těchto míst se vzdáleností od městského centra. Úbytek frekvence výskytu MVU/MPVO lze schematicky popsat sestupnou sekvencí-triádou: vnitřní město (Praha I-VI) vnitřní (stará) předměstí (Velká Praha v rozsahu z r. 1922) připojené obce (1960, 1968, 1974), jíž v podstatě odpovídá. Přestože tento výsledný poznatek je zkreslen (konkrétně: kontrast je zvýrazněn) nerovnoměrným stavem dosavadního poznání, potvrzuje jedinečnou ústřední (střediskovou) funkci pražského historického pětiměstí v celém průběhu sledovatelné historie. To plně zdůvodňuje a opravňuje urbanisticky a památkářsky výjimečné postavení historického středu města Pražské památkové rezervace i její zvláštní režim ochrany a (velmi omezeného) urbanistického rozvoje Zřetelná, i když snad méně kontrastní diferenciace se jeví také uvnitř historického centra města. Zde se významné události koncentrují do několika dominantních lokalit (Pražský hrad, Staroměstské náměstí se Staroměstskou radnicí, Václavské náměstí, Karolinum), zatímco jiné části městského centra jsou z tohoto hlediska periferní. Tento závěr, patrný zejména při (topo)grafickém zobrazení zjištěných jevů, je reálný a objektivní, neboť stav poznání (probádání) celé oblasti historického souměstí (Prahy I-VI) je přibližně rovnoměrný Jestliže bylo konstatováno, že kontrast mezi historickým centrem a dalšími (vnějšími) městskými částmi je naopak zčásti způsoben nerovnoměrným stupněm poznání, nabádá to k dalšímu intenzivnímu bádání a doplňování poznatků v ÚAP o všech městských částech vně památkové rezervace S předchozím doporučením souvisí zjištění a upozornění, že procesu velmi rychlých změn podléhá zejména bývalá průmyslová zóna města (část Karlína, Libeň, Vysočany, Smíchov, Letňany ad.), kde starší objekty včetně hodnotných areálů či solitérů tzv. průmyslové architektury a včetně míst-dějišť významných událostí mizí v horizontu pouhých měsíců. Vhodná urbanistická (územně plánovací) a památkářská opatření by měla být učiněna neprodleně, takřka ihned (není-li v řadě případů již pozdě) Nakolik splní účel základní odevzdané výstupy tohoto zadání (tabulkové přehledy a kusů karet v papírové /listinné/ i elektronické /digitální/ podobě), ukáže 11

13 teprve jejich následné využití a práce s nimi. Již v okamžiku odevzdání je však nutno doporučit, aby po příslušném posouzení byly uvedené výstupy ještě dopracovány, jak je uvedeno níže Další doporučený pracovní postup. Po odevzdání základní podoby díla ve smluvním termínu by měla následovat ještě finalizační závěrečná etapa. Spočívá v souladu s výchozím zadáním v autorském dovršení úlohy, tedy v dopracování podkladů do maximální v současné době dosažitelné úplnosti a přesnosti. Aby bylo tohoto cíle dosaženo, měl by být odevzdaný elaborát posouzen zadavatelem a podroben připomínkovému řízení. Současně budou i po odevzdání první verze údaje ještě dále zpracovatelem průběžně doplňovány, zpřesňovány a verifikovány. Po posouzení odevzdaného elaborátu a po připomínkovém řízení k němu by pak na základě zpracovatelových doplňků a na základě podnětů či požadavků z připomínkového řízení měla být zpracovatelem ve stanoveném krátkém čase dopracována a odevzdána finální autorizovaná verze úlohy Závěr. Hodnocení a doporučení, která jsou uvedena v příslušných rubrikách Místa významné události/místa působení významné osobnosti mají charakter zejména autorsky subjektivní a zachycují stanovisko historikovo. Kde význam místa či události je samozřejmý, obecně známý a nepochybný, není ani slovně uváděno. V další fázi práce na územním plánu doporučuji doplnění uvedených historických faktů o odbornou urbanistickou korekci, zejména tam, kde je ještě možné ovlivnit urbanistický vývoj města. Podkladové studie k územnímu plánu by proto měly okolnosti historického významu místa pokud možno respektovat a v nových návrzích zástavby, i např. vedení komunikací, zvážit možnosti akcentu nebo zachování genia loci daného místa. Václav Ledvinka