OBSERVÁTOR aneb UVÁDĚNÍ DO ČETBY INTELIGENTNÍCH TEXTŮ Pomůcka ke studiu společenských věd na gymnáziu

Transkript

1 Tematická oblast: Čtení odborného textu ve společenských vědách Téma pracovních listů: Texty ze společenských věd: psychologie, právo, ekonomie, sociologie, politologie, mezinárodní vztahy, filosofie Klíčová slova: Čtení odborného textu, čtení s porozuměním, kritické čtení, společenské vědy, odborné pojmy OBSERVÁTOR aneb UVÁDĚNÍ DO ČETBY INTELIGENTNÍCH TEXTŮ Pomůcka ke studiu společenských věd na gymnáziu Základy společenských věd a seminář společenských věd První, druhé, třetí a čtvrté ročníky čtyřletého i osmiletého studia Souvislost je v řeči proto, že se v řeči má projevovat pravda. Max Picard: Hitler v nás, s. 65 V srpnu roku 2013 sestavil Mgr. Jakub Brdíčko

2 JAK PRACOVAT S OBSERVÁTOREM STRUČNÁ ANOTACE Tento materiál bude využit pro práci v předmětu Základy společenských věd a Seminář společenských věd na gymnáziu. Je určen pro všechny čtyři ročníky vyššího stupně střední školy (kvinta až oktáva, první až čtvrtý ročník). Doba přímé práce s materiálem (s jedním pracovním listem) až 90 minut. PODROBNÁ CHARAKTERISTIKA MATERIÁLU Co se lze z příručky naučit Již samo slovo observátor (neboli ten, který si všímá ) naznačuje, že kromě informativní složky (poskytování informací z oblasti jednotlivých společenských věd) pomůcka umožňuje rozvíjet čtenářské dovednosti, nezbytné v každém vědním oboru. Studenti se s její pomocí učí orientovat v textu, vyhledávat potřebné informace, rozlišovat podstatné a nepodstatné prvky textu, všímat si jednotlivých názorů a argumentů, jimiž je autoři podepřeli. Četba poskytne zároveň základní vhled do slovní zásoby odborných a popularizačních textů (viz též Slovníček v každém pracovním listu). Výběr textů pomáhá pokrýt velkou část důležitých (někdy i slavných) myšlenek z oblasti společenských věd, a proto prohlubuje základní znalosti společenských věd. Podle míry osobního nasazení si žáci na podkladě ukázek mohou utvářet vlastní názorový obraz světa. Podle jakého klíče se v ní postupuje Observátor je jednoduchá čítanka, obsahující 32 pracovních listů, seřazených podle školního vzdělávacího programu (tedy podle toho, jak budou za sebou postupně čteny). Přehled všech pracovních listů a jejich témat je umístěn za touto kapitolou. Každý pracovní list má tuto schematickou strukturu: dva rozebírané texty nebo jeden delší rozebíraný text, otázky k textům, slovníček, zdroje obrázků. Pokud pracovní list obsahuje dva texty, část otázek směřuje k jejich konfrontaci. Dotazy postupně směřují od vyhledávání informací v ukázkách až po samostatné žákovo utváření odůvodněných názorů. V čítance se vyskytuje přes 50 různých ukázek, na jejichž zdroje se odkazuje podle platné normy ISO 690. V pracovních listech jsou také umístěny fotografie nebo jiné obrázky, zcela všechny pocházejí z volně přístupné a použitelné databáze Wikimedia Commons, jak je rovněž uvedeno na konci každého pracovního listu (s celou webovou adresou a datem stažení). Obrázky často neslouží jen k pouhé ilustraci, ale bývají předmětem samostatného rozboru. Každý pracovní list je charakterizován klíčovými slovy. Podle těchto klíčových slov byl také sestaven rejstřík, který dovoluje vybírat si pracovní listy i podle jiného systému, než je vzdělávací program. Komu je určena Čítanka byla vypracována podle osobních zkušeností autora se studenty vyššího gymnázia. Tomu odpovídá náročnost textů a otázek. Slovníček však vysvětluje i poměrně běžné výrazy (jako je například instituce nebo termín ), aby s pracovním listem mohl pracovat i žák bez valné čtenářské zkušenosti. Texty bezpochyby zaujmou všechny studenty, nejen adepty vysokoškolského studia, neboť výběr textů a způsob práce s nimi připravuje na jakékoli studium, při kterém je nutné číst odborné texty. Jak s ní mohou pracovat učitelé Protože příručka je poměrně volným souborem 32 pracovních listů, zůstává pouze na úvaze pedagoga, které z nich použije a v jaké míře. Jako otevřená databáze umožňuje jednotlivé listy přidávat nebo ze stávajících využívat pouze jejich část. Materiál tak nabízí mnoho variant využití bedlivé hlasité čtení a společné hledání odpovědí přímo v hodině, tiché čtení a vypracovávání odpovědí v lavicích, čtení jen části materiálu

3 (s tím, že zbytek může být využit k samostudiu), příprava pracovního listu jako zcela samostatná práce v hodině či doma (všechna cizí slova jsou vysvětlena přímo v materiálu!). Materiál obsahuje klíčová témata mnoha vědních oborů, četbou ukázek lze tedy nahradit někdy i značnou část učitelova výkladu. V některých pracovních listech je výkladový Slovníček natolik podrobný, že poskytuje základní terminologii dané náboženské oblasti (to platí zejména o listech 4, 5, 6, 8, 10, 11, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28). Pracovní list může posloužit i jako zadání samostatného dobrovolného úkolu, po kterém někdy studenti volají, aby si zlepšili známku. Zajímavou možností je aplikace materiálu také při testování žáků. Studenti mohou vypracovávat odpovědi na otázky také na známky, přičemž celý pracovní list jim poskytuje dostatečnou oporu. Protože otázky budou studentům známy předem (bývá jim několik desítek), mohou se na test připravit doma studiem pracovního listu. Pedagog poté rozhodne, na které z mnoha otázek v pracovním listu mají při písemce odpovídat. Práce s textem je forma výuky podporující rozvíjení čtenářské gramotnosti (u nás někde ne příliš vysoké) a přirozeně připravující na společnou část maturitní zkoušky z některých předmětů (zejména z jazyků, ale též z matematiky), často i na zkoušky přijímací, tedy všude tam, kde je nutné správně interpretovat psaný text. Jak s ní mohou pracovat žáci Jednoduchost a intuitivnost materiálu usnadňuje žákům pracovat s listy i bez pedagogovy přítomnosti. Pouze v některých případech náročnějších odborných nebo jinak zamotaných textů bude učitelova pomoc zcela potřebná (jedná se patrně o listy 8, 16, 18, 20, 27, 28, 30, 32). Domácí četba textu tak snadno pomůže absentujícím žákům dohnat látku, a tedy lze čítanku používat jako doplněk k učebnici. Jaká úskalí může příručka přinášet První otázkou a zároveň i problémem je bezpochyby výběr textů. Ačkoli užité kritérium zhodnotilo všechny déle probírané humanitní vědy a poskytnutý čas k jejich studiu, významnost témat v současných vědách a mediálních diskuzích, přesto některým studentům budou chybět ukázky z díla Sigmunda Freuda, ze středověké filosofie, vývojové psychologie, čínské religiozity, vojensko-strategických otázek, environmentalistiky či etiky. Doplnit případné listy je ovšem možné, a dokonce nutné. Naopak bedlivý observátor jistě postřehne (například pohledem do rejstříku), že se v listech nápadně často vyskytují témata demokracie, hospodářského cyklu či globalizace. Některá jména (Václav Havel, Václav Klaus, Zygmunt Bauman, Karl Marx) se zase vyskytují ve více pracovních listech. Přesto lze tento průnik obhajovat důležitostí témat v současné veřejné diskusi. Je možné, že ještě bedlivější čtenář ve výběru ukázek odhalí i názorové stanovisko autora. Tomu se i při nejlepší snaze ovšem vyhnout nelze. Raději připustíme, že do čítanky jistě proniklo ovzduší blízkého tolerantnímu a kritickému liberalismu (až konzervatismu) se zájmem o křesťanství a etický přístup k ekonomickým a právním problémům.

4 PŘEHLED PRACOVNÍCH LISTŮ PODLE ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU GYMNÁZIA, ÚSTÍ NAD ORLICÍ PRVNÍ ROČNÍK: PSYCHOLOGIE 1 Analytická psychologie a)carl Gustav Jung: Analytická psychologie b)mariana Štefančíková: Pohádky jako projektivní témata v arteterapii Nevědomí, archetypy, psychoterapie, kolektivní nevědomí, mýty, arteterapie, pohádky, projekce 2 Vůle ke smyslu a)viktor Frankl: Vůle ke smyslu b)karel Balcar: Jakou hodnotu mají hodnoty Logoterapie, existenciální analýza, smysl života, štěstí, sexualita, hodnoty, svědomí 3 Pozitivní psychologie a)jaro Křivohlavý: Pozitivní psychologie b)albert Kšiňan: Facebook jako symbol narcistické kultury Narcismus, autoerotismus, sebeláska, identita, sebehodnocení, Facebook PRVNÍ ROČNÍK: PRÁVO VEŘEJNÉ 4 Rozkládání státu Demokracie, ústava, konflikt, a)vladimíra Dvořáková: Rozkládání státu procedura, volby, privatizace, Václav b)jiří Weigl: Proč se dnes vracet ke sporu o privatizaci Klaus, transformace 5 Milosti a)lenka Marečková: Milosti. Ohnisko lidství v trestním právu Milost, abolice, Václav Havel, skauting, prezident 6 Výroba a šíření psychotropních látek a)trestní zákoník: , 287 b)vláda nemá rozhodovat o větším než malém množství drog Trestní zákoník, drogy, toxikománie, větší než malé množství drog, Ústavní soud, vládní nařízení, okresní soud, ústavnost DRUHÝ ROČNÍK: SOUKROMÉ PRÁVO A PROFESNÍ ORIENTACE 7 Malé nahlédnutí do rodinného práva Občanský zákoník, zákon o rodině, a)libor Nedorost: Malé nahlédnutí do rodinného práva manželství, práva a povinnosti, b)občanský zákoník: věrnost, vyživovací povinnost 8 Pracovní poměry na dobu určitou a)dagmar Kučerová: Otazníky kolem uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou Zákoník práce, pracovní poměr, pracovní smlouva, dohody uzavírané mimo pracovní poměr, výpověď 9 Energetické investiční poradenství a)petr Pražák: Energetické investiční poradenství b)andrea Votrubová: Struktura štěstí Energetické investice, koučink, volba životních cílů, pocit štěstí DRUHÝ ROČNÍK: EKONOMIE A OSOBNÍ FINANCE 10 O porouchaných regulátorech a)pavel Kohout: O porouchaných regulátorech Ekonomika, bankovnictví, centrální banka, úvěry, hospodářský cyklus, Ferdinand Keynes, Milton Friedman, Friedrich A. von Hayek 11 Ekonomie dobra a zla a)tomáš Sedláček: Ekonomie dobra a zla b)slavoj Žižek: Nejednej, mluv! Uroburos, hospodářský cyklus, Joseph Schumpeter, ekonomika, jin jang, kapitalismus, bankovnictví, politika EU, politika USA, Mali, neutralita trhu

5 12 Desatero odpovědného zadlužování a)ccb: Desatero odpovědného zadlužování Bankovnictví, úvěr, dluh, osobní finance, zodpovědnost, úrok, RPSN, rozumné zadlužení TŘETÍ ROČNÍK: SOCIOLOGIE A MINORITY 13 My a ti druzí a)bedřich Loewenstein: My a ti druzí b)lenka Junová: Kult svatého Václava ve 20. století Kultura, hodnoty, svatý Václav, hranice, Protektorát, antropologie, film, dům, rituál, propaganda, tabu, symbol, cizinec 14 Mít, nebo být? a)erich Fromm: Mít, nebo být? Vlastnění, bytí, Ježíš, Marx, Mistr Eckhart, psychoanalýza, antropologie, proces učení, studenti, naslouchání 15 Romové v České republice a)ctibor Nečas: Romové v České republice včera a dnes b)výbor OSN požaduje uzavření Vepřína v Letech u Písku Cikánský sběrný tábor v Letech u Písku, lidská práva, hygiena, OSN, pieta, koncentrační tábor, tyfus, vládní zmocněnec pro lidská práva, internace TŘETÍ ROČNÍK: POLITOLOGIE A MEZINÁRODNÍ VZTAHY 16 Obrana politiky a)petr Pithart: obrana politiky b)václav Dušek: Manifest hluchým Zlo, mravní sebereflexe, politická kultura, morálka v politice, demokracie, vady politických institucí, ideologie, politická slušnost 17 Moc bezmocných a)václav Havel: Moc bezmocných b)milan Otáhal: O nepolitické politice Loajalita, ideologie, život ve lži, normalizace, moc, politika, mystifikace, občanská společnost, Charta 77, život v pravdě 18 Návrat k politice a)petr Kratochvíl: Návrat k politice b)václav Klaus: Asi jsme nepoučitelní Jürgen Habermas, Evropská unie, euroskepticismus, demokracie, lidská práva, suverenita státu, nacionalismus, národní stát, totalita, evropeismus, La Cercle 19 Reflexe globalizačních procesů v sociálních vědách a)miloslav Petrusek: Reflexe globalizačních procesů v sociálních vědách Globalizace, univerzalizace, islámský fundamentalismus, Benjamin Barber, Friedrich A. von Hayek, Zygmunt Bauman, Ulrich Beck, nacionalismus, Rusko SEMINÁŘ PRO TŘETÍ ROČNÍK: RELIGIONISTIKA 20 Bhagavadgíta a)bhagavadgíta taková, jaká je b)václav Zdražila: efektivita jógového výcviku Kršna, brahma, karma, átman, duše, jóga, Arjuna, čakry, meditace, adaptabilita, guru, mantra, rituál, hinduismus, Bůh 21 Karma, přerozování, samsára a)ashin Ottama: Karma, přerozování, samsára b)dalajláma: Soucítění jako pilíř světového míru Buddhismus, identita, altruismus, dalajláma, osoba, Buddha, já, karma, agrese, touha, štěstí, soucit, znovuzrození 22 Desatero a)starý zákon: Exodus 20,1-17 b)kurt Schubert: Židovské náboženství v proměnách Desatero, Bible, Jahve, sobota, Tóra, Noe, Mojžíš, stvoření, moudrost, Židé, judaismus, Zákon, šabat, Bůh,

6 věků židovství, Bůh, Jeruzalém 23 Překročit práh naděje a)jan Pavel II: Překročit práh naděje b)dietrich Bonhoeffer: Následování Křesťanství, církev, papež, kříž, vzkříšení, Ježíš, Panna Maria, Gabriel, utrpení, Jeruzalém, vykoupení, spása, hřích, soteriologie, Bůh, anděl 24 Muhammad a)ibn Ishák: Muhhamad b)korán: súry 1, 96, 61 Alláh, prorok, Ježíš, Gabriel, Bůh, Chadídža, anděl, milosrdenství, víra, Panna Maria, Mojžíš, Tóra, modlitba, nevěřící, Eden SEMINÁŘ PRO TŘETÍ ROČNÍK: DĚJINY POLITICKÝCH IDEOLOGIÍ 25 Komunistický manifest a)karl Marx: Komunistický manifest b)václav Bělohradský: Komunistický manifest v novém tisíciletí Komunismus, Friedrich Engels, vlastnictví, buržoazie, proletariát, kapitál, kapitalismus, práce, přebytek, demokracie, svoboda, T. G. Masaryk, revoluce 26 Druhé pojednání o vládě a)john Locke: Druhé pojednání o vládě b)bohumil Doležal: Příspěvek o liberalismu Liberalismus, přirozený zákon, lidská práva, stát, společenská smlouva, křesťanství, tolerance, vlastnictví, občanská společnost, církev, Bůh ČTVRTÝ ROČNÍK: FILOSOFIE 27 Co je filosofie? a)aristotelés: Merafyzika b-f)ukázky definic filosofie Moudrost, filosofie, mýtus, věda, přírodní vědy, poznání, reflexe, jazyk SEMINÁŘ PRO ČTVRTÝ ROČNÍK: DĚJINY FILOSOFIE 28 Racionalismus a empirismus a)rené Descartes: Rozprava o metodě b)george Berkeley: Pojednání o základech lidského poznání Logika, empirismus, poznání, pravda, racionalismus, mysl, abstrakce, geometrie, evidence, idea, smysly, mysl, jasně a zřetelně 29 K věčnému míru a)immanuel Kant: K věčnému míru b)tereza Novotná: Kantova idea věčného míru z evropského integračního pohledu Stát, divoši, přirozený stav, svaz národů, Evropa, svoboda, evropská integrace, federace, republika, mír, politika, mezinárodní vztahy 30 Tak pravil Zarathustra a)friedrich Nietzsche: Tak pravil Zarathustra Moc, pasivita, láska, nadčlověk, svoboda, násilí, muž a žena, ďábel, Bůh 31 Česká otázka a)tomáš Garrigue Masaryk: Česká otázka b)erazim Kohák: Člověk Masaryk. Od myšlenky k činu. Češi, Němci, Slované, humanita, národní obrození, stát, mravnost, demokracie, sociální stát, Evropská unie, kultura, solidarita, národ 32 O postmodernismu a)jean François Lyotard: O postmodernismu b)zygmunt Bauman: Úvahy o postmoderní době Řečové hry, teror, interakce, společnost, morálka, mnohost, zákon

7 REJSTŘÍK (čísla odkazují na pracovní listy) Abolice: 4 abstrakce: 27, 28 adaptabilita: 20 agrese: 21 altruismus: 21 analytická psychologie:1 anděl: 23, 24 antropologie: 13, 14 Aristotelés: 27 archetypy:1 arteterapie: 1 átman: 20 autoerotismus: 3 Balcar, Karel: 2 bankovnictví: 10, 11, 12 Barber, Benjamin: 19 Bauman, Zygmunt: 19, 32 Beck, Ulrich: 19 Bělohradský, Václav: 25 Berkeley, George: 28 Bible: 22, 23, 24 Bochenski, Josef Maria: 27 Bonhoeffer, Dietrich: 23 brahma: 20 Brdíčko, Jan: 28 Buddha: 21 Bůh: 20, 22, 23, 24, 26, 30 buržoazie: 25 bytí: 14, 27 CCB: 12 centrální banka: 10 cikánský sběrný tábor v Letech u Písku: 15 církev: 23, 26 cizinec, cizí: 13 Čakry: 20 Češi: 31 Dalajláma: 21 dějiny politických ideologií: 25, 26 demokracie: 4, 16, 18, 25 desatero: 12, 22 Descartes, René: 28 dluh: 12 dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr: 8 Doležal, Bohumil: 26 drogy: 6 dům: 13

8 duše: 1, 20 Dušek, Václav: 16 Dvořáková, Vladimíra: 4 džihád: 19 Ďábel: 30 Eckhart, Mistr: 14 ekonomie: 10, 11, 12, 25 empirismus: 28 energetické investice: 9 Engels, Friedrich: 25 euroskepticismus: 18 evidence: 28 evropeismus: 18 Evropská unie: 11, 18, 29, 31 existenciální analýza: 2 Facebook: 3 federace: 29 film: 13 filosofie: 17, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32 finanční gramotnost: 12 Frankl, Viktor E.: 2 Friedman, Milton: 10 Fromm, Erich: 14 Fukuyama, Francis: 19 Gabriel: 23, 24 generalizace: 28 globalizace: 11, 19 Gredt, Joseph: 27 guru: 20 Habermas, Jürgen: 18 Havel, Václav: 5, 17 Hayek, Friedrich A. von: 10, 19 Hejdánek, Ladislav: 27 hinduismus: 20 hodnoty: 2, 13 Horyna, Břetislav: 27 hospodářský cyklus: 10, 11 hranice: sociální: 13 humanita: 31 hygiena: 15 Chadídža: 24 Charta 77: 17 Identita: 3, 21 ideologie: 16, 17 internace: 15

9 investice: 9, 12 Ishák, Ibn: 24 islám: 19, 24 islámský fundamentalismus: 19 Izrael: 22, 24 Já: 3, 21 Jahve: 22 Jan Pavel II: 23 Jeruzalém: 22, 23, 24 Ježíš: 14, 23, 24 jin jang: 11 jóga: 20 judaismus: 22 Jung, Carl Gustav: 1 Junová, Lenka: 13 Kant, Immanuel: 16, 29 kapitál: 25 kapitalismus: 11, 25 karma: 20, 21 Keynes: Ferdinand: 10 Klaus, Václav: 4, 18 Kohák, Erazim: 31 Kohout, Pavel: 10 kolektivní nevědomí: 1 komunismus: 17, 25 koncentrační tábor: 15 konflikt: 4 Korán: 24 koučink: 9 krajský soud: 5 Kratochvíl, Petr: 18 Kršna: 20 křesťanství: 13, 23, 24, 26, 31 Křivohlavý, Jaro: 3 kříž: 23 Kšiňan, Albert: 3 Kučerová, Dagmar: 8 kultura: 13, 31 La Cercle: 18 láska: 3, 7, 13, 20, 21, 23, 30 lidská práva: 15, 18, 26 loajalita: 17 Loewenstein, Bedřich: 13 Locke, John: 26 logoterapie: 2 Lyotard, Jean Francois: 32 Mali: 11 makroekonomie: 10, 11

10 mantra: 20 manželství: 7 Marečková, Lenka: 5 Marx, Karl: 14, 25 Masaryk. Tomáš G.: 25, 31 matematika: 28 Matula, Tomáš: 27 meditace: 20, 21 metafyzika: 27 mezinárodní vztahy: 18, 19, 29 milost (prezidentská): 5 minority: 15 mír: 21, 29 mít, nebo být: 14 mnohost: 32 moc: 17 modlitba: 24 Mojžíš: 22, 24 morálka, mravnost, etika: 16, 21, 22, 30, 31, 32 moudrost: 22, 27 Muhammad: 24 muž a žena: 7, 30 mysl: 28 mystifikace: 17 mýty, mytologie: 1, 27 Náboženství: 13, 19, 20, 21, 22, 24, 26, 31 nacionalismus: 13, 18, 19 nadčlověk: 30 narcismus: 3 národ: 13, 15, 18, 19, 22, 26, 29, 31 národní obrození: 31 naslouchání: 14 Nečas, Ctibor: 15 neutralita trhu: 11 nevědomí: 1 Nietzsche, Friedrich: 30 Noe: 22 normalizace: 17 Novotná, Tereza: 29 Občanská společnost: 17, 26 občanský zákoník: 7 okresní soud: 5, 6 Organizace spojených národů: 15 osoba: 21 osobní finance: 12 Otáhal, Milan: 17 Ottama, Ashin: 21 Panna Maria: 23, 24 papež: 23

11 Petrusek, Miloslav: 19 pieta: 15 Pithart, Petr: 16 pocit štěstí: 9 pohádky: 1 politická kultura: 16 politologie, politika: 4, 5, 11, 13, 16, 17, 18, 19, 25, 26, 29, 31 postmoderna, postmodernismus: 32 pozitivní psychologie: 1 poznání: 27, 28 práce: 8, 9, 25 pracovní poměr: 8 pracovní smlouva: 8 práva a povinnosti: 7 právo: 4, 5, 6, 7, 8, 18, 26, 29 právo občanské: 7 právo pracovní: 8 právo rodinné: 7 právo trestní: 6 právo ústavní: 4, 5 Pražák, Petr: 8 prezident: 5 protektorát: 13 privatizace: 4 procedura: 4 projekce: 1 propaganda: 13 proletáři: 17, 25 přírodní vědy: 27 přirozené právo: 26 přirozený stav: 26, 29 psychoanalýza: 2, 14 psychologie: 1, 2, 3, 9, 14 psychoterapie: 1 Racionalismus: 28 reflexe: 19, 27 religionistika: 20, 21, 22, 24 republika: 29 revoluce: 25 rituál: 13, 20, 22 Romové: 15 rozumné zadlužení: 12 RPSN: 12 Rusko: 19 řečové (jazykové) hry: 32 Sebehodnocení: 3, 9 sebeláska: 3 Sedláček, Tomáš: 11 sekty: 20 sexualita: 2, 3

12 Schubert, Kurt: 22 Schumpeter, Joseph: 11 skauting: 5 smysl života: 2 smysly: 28 sobota: 22 sociální stát: 31 sociologie: 13, 14, 15, 19 solidarita: 21, 31 soucit: 21 soud (justice): 5, 6 společenská smlouva: 26 společnost: 3, 13, 17, 19, 25, 26, 29, 32 stát: 4, 10, 15, 16, 18, 19, 26, 29, 31 studenti: 14 stvoření: 22 suverenita státu: 18 svědomí: 2 svoboda: 13, 15, 17, 25, 26, 29 symbol: 1, 11, 13, 17 Šimůnková, Monika: 15 Štefančíková, Mariana: 1 štěstí: 2, Tabu: 13 teror: 19, 32 tolerance: 26 totalita: 17, 18 Tóra: 22, 24 touha: 21 toxikománie: 6 transformace: 4 trestní zákoník: 6 trh: 10, 11, 19, 25 Učení: 14 univerzalizace: 19 uroburos: 11 úrok: 10, 12 ústava: 4, 5 ústavní soud: 6 ústavnost: 6 úvěr: 10, 12 Václav, svatý: 13 věda: 27, 28 věrnost: 7 větší než malé množství drogy: 6 víra: 24 vládní nařízení: 6 vládní zmocněnec pro lidská práva: 15

13 vlastnictví: 14, 25, 26 volba životních cílů: 9 volby: 4, 31 Votrubová, Andrea: 8 výpověď: 8 vyživovací povinnost: 7 Weigl, Jiří: 4 Zákon o rodině: 7 zákoník práce: 8 Zdražila, Václav: 20 zlo: 16, 30 znovuzrození: 21 Židé: 22, 24 život ve lži život v pravdě: 17 Žižek, Slavoj: 11

14 Observátor : (1) Pozitivní psychologie CAR L G U S TAV J U N G A N A L Y T I C K Á P S Y C H O L O G I E JUNG, Carl Gustav. Analytická psychologie: její teorie a praxe : Tavistocké přednášky. Vyd. 2. Překlad Kristina Lukášová-Černá, Karel Plocek. Praha: Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, 1993, 205 s. ISBN Citováno ze s ( Přednáška druhá ). Odkazy vypuštěny. /.../ Nevědomé procesy tedy nemohou být pozorovány přímo, ale ty z jejich produktů, které překročí práh vědomí, mohou být rozděleny do dvou tříd. První třída obsahuje rozpoznatelný materiál jednoznačně osobního původu; tyto obsahy jsou individuálními zisky nebo produkty instinktivních procesů, které vytváří osobnost jako celek. Dále jsou zde zapomenuté nebo potlačené obsahy a tvořivé obsahy. Není na nich nic zvláštního. U některých lidí mohou být takové věci vědomé. Někteří lidé jsou si vědomi věcí, kterých si jiní lidé vědomi nejsou. Tuto třídu obsahů nazývám podvědomou psýché nebo osobním nevědomím, protože nakolik to můžeme posoudit, je zcela tvořena osobními prvky, které utvářejí lidskou osobnost jako celek. Pak je zde druhá třída obsahů zcela neznámého původu nebo vůbec událostí jakéhosi původu, který nelze popsat jako individuální získané vybavení. Tyto obsahy mají jednu význačnou zvláštnost, a tou je jejich mytologický charakter. Je tomu tak, jako by patřily ke vzoru, který je vlastní lidstvu obecně. Když jsem poprvé narazil na tyto obsahy, velmi jsem se podivoval, zda snad nejsou způsobené dědičností, a myslel jsem si, že mohou být asi vysvětleny rasovou dědičností. Abych tuto otázku vyjasnil, jel jsem do Spojených států a studoval jsem sny čistokrevných černochů a ujistil jsem se, že tyto obrazy nemají nic společného s takzvanou pokrevní nebo rasovou dědičností ani nejsou osobně získané jedincem. Patří obecně lidstvu, a proto mají kolektivní povahu. Tyto kolektivní vzory jsem nazval archetypy. Použil jsem výrazu sv. Augustina. Archetyp znamená typos (angl. imprint, něm. ein Geprägtes, pozn. př.), určité seskupení archaického charakteru, které obsahuje jak ve formě tak ve významu mytologické motivy. Mytologické motivy se objevují v čisté formě v pohádkách, mýtech, legendách a ve folklóru. Některé z dobře známých motivů jsou: postavy hrdiny, vykupitele, draka (vždy spojen s hrdinou, který ho musí přemoci), velryby nebo obludy, která pohltí hrdinu. Jinou variací motivu hrdiny a draka je katabasis, sestup do jeskyně, Nekyia. Pamatujete si z Odysseje, kde Odysseus sestupuje ad inferos, aby se poradil s prorokem- věštcem Tiresiem. Tento motiv Nekyie se ve starověku nalézá všude a prakticky na celém světě. Vyjadřuje psychologický mechanismus introverze vědomé psýché do hlubších vrstev nevědomé psýché. Z těchto vrstev se odvozují obsahy neosobního, mytologického charakteru, jinými slovy archetypy (řec. archaios = od prvopočátku, starý, původní; typos = ráz, stopa, podoba, postava, forma, charakter; obsah, téma; vzor, příklad; obrys, znak, značka, dojem; pozn. překl.), a proto je nazýván neosobním nebo kolektivním nevědomím. 1

15 Observátor : (1) Pozitivní psychologie ŠTEFANČÍKOVÁ, Mariana, Pohádky jako projektivní témata v arteterapii. [online]. [cit ]. DOI: casopiscaa.wz.cz/clanky/c29%20stefancikova.doc. (Text je též obsažen jako odborný článek v časopise Arteterapie (č.29, rok 2012), kde je i dostupný ke stažení ve formátu doc. Lze ho najít na této adrese: HUPTYCH, Miroslav. Číslo 29 časopisu Arteterapie: Úvodní slovo a Obsah čísla. In: ČAA. Česká arteterapeutická asociace [online] [cit ]. Dostupné z: kategorie=clanky_stale&podkategorie=casopis&clanek=90) /.../ Princ Bajaja je symbolem archetypu hrdiny. Jeho komplexem je spasení lidstva. Jeho role je být zachráncem: zachraňuje princeznu, ale s tím často také celý národ a celou zemi před drakem, čarodějnicemi nebo zlým kouzelníkem. Osvobozuje a vyvádí lidstvo ze všech možných nebezpečí. Podle Junga je setkání hrdiny s drakem tématem setkání vědomého aspektu s instinktivním animálním nevědomím. Nabyté vědomí má panický strach z toho, aby nebylo znovu pohlceno primitivním pudovým nevědomím. Drak jako pudová síla ovládá příslušnou zemi a postupně pohlcuje její obyvatele. Hrdina má zachránit světlo vědomí před propastnou temnotou. Cenou, již si hrdina odnáší z boje, je duchovní hodnota (princezna). Počáteční stav budoucího hrdiny ukazuje obraz opuštěného, nepochopeného dítěte je vysmíván dvěma staršími bratry. Jung zde poukazuje na vzájemnou kompenzaci dvou protikladů: méněcennosti a megalomanie. Setkání s drakem napomáhá k oddělení a poté k následné syntéze vědomých a nevědomých procesů týkajících se i těchto protikladů. Jak je již zmíněno v procesu individuace, je právě tento jev podmínkou k jejímu uskutečnění. Hrdina svým úsilím podstupuje individuační proces a ten završuje naplněním symbolu bytostného Já. Princův pomocník, věrný koník, který mu zprostředkovává poznání, je archetypem mudrce, který se objeví vždy ve chvíli, kdy se hrdina nachází v bezvýchodné situaci. Z ní ho vysvobozuje duchovní funkce úvaha, nápad. Dalším charakteristickým prvkem v příběhu je hrdinovo zranitelné místo. Hrdina zvládá největší nebezpečí, ale jeho zkázou je nakonec něco docela nepatrného. U prince Bajaji by jeho zkázou mohlo být vystoupení z anonymity, které ale opět zabrání moudrý koník. /.../ 2

16 Observátor : (1) Pozitivní psychologie Otázky a úkoly k prvnímu textu 1)Jakým způsobem můžeme podle textu pozorovat to, co se děje v nevědomí? 2)Do kterých dvou skupin Jung rozdělil obsahy nevědomí? Podle čeho je rozlišoval? 3)Pokuste se odhadnout, kteří lidé si obsahy prvního typu uvědomují a díky čemu se jim to daří. (Co měl Jung na mysli, když tvrdil, že u některých lidí jsou tyto obsahy vědomé?) 4)Proč Jung zkoumal afroameričany? Co na nich dokázal? 5)Jak souvisí druhý typ nevědomých obsahů s mytologií? 6)Co mají společného archetypy princ a drak a sestup do podsvětí? 7)Přibližte etymologie slova archetyp. 8)Pokuste se Jungův seznam archetypů obohatit alespoň o tři další. 9)Pokuste se archetyp sestup do podsvětí objevit v uvedených dílech světové kultury: a) Nový zákon (Bible) b) Hrabě Monte Cristo (Alexandre Dumas) c) Pán prstenů (John R. Tolkien) d) Lev, čarodějnice a skříň (C.S. Lewis) e) Hvězdné války (George Lucas) 10)Které rysy prvního textu prozrazují, že jde o přednášku? Otázky a úkoly k druhému textu 11)Ve shodě s tvrzeními druhého textu vyplňte níže uvedenou tabulku o pohádce Princ Bajaja. ARCHETYPY SKRYTÉ V POHÁDCE PRINC BAJAJA MOTIV (=ARCHETYP) ARCHETYPÁLNÍ VÝZNAM MOTIVU princ drak princezna koník zranitelné místo, nepatrná věc hrozící zkázou, slabina 12)Vysvětlete, proč je zabití draka příkladem procesu individuace. 13)Uveďte konkrétní příklady téhož procesu, ale tentokrát už nikoli z pohádek, ale ze skutečného, reálného života lidí. Otázky a úkoly k oběma textům 14)Na základě studia obou textů doložte alespoň na třech prvcích, že oba jejich autoři v psychologii zastávali stejný názorový proud. 15)Proč můžeme zápas prince Bajaji ztotožnit s Jungovým katabasis? 16)Do které ze dvou Jungových skupin nevědomých obsahů patří pohádka o Bajajovi? Jak to lze dokázat? (Pokuste se o to!) 17)Porovnejte intelektuální náročnost obou textů. Svá tvrzení opřete o doklady. Otázky k přemítání 18)Proveďte mezi známými malý průzkum. Vyskytují se v jejich snech nějaké jasné doklady archetypu sestupu do podsvětí? Lze jejich případným objevem dokázat, že jde o produkt kolektivního nevědomí lidstva? 3

17 Observátor : (1) Pozitivní psychologie 19)Pokuste se přiřadit k lidem, kteří si uvědomují některé z obsahů svého osobního nevědomí. Jakou metodou se toho dá dosáhnout? 20)V nějakém příběhu, který jste se třídou viděli v divadle, v kině nebo při videoprojekci, odkryjte prastaré archetypy a určete jejich psychologické významy. 21)Jak lze Jungovu psychologii využít při léčbě duševních nemocí? Slovníček ad inferos do podsvětí (říše stínů) animální živočišný, zvířecí anonymita bezejmennost, zde skrytost archaický starobylý arteterapie léčba uměním (často především výtvarným) aspekt - hledisko folklór lidové zvyky individuace zde duševní vývoj vedoucí k vědomému osamostatnění jedince, dozrávání instinktivní vyvolaný nekontrolovaným pudem, bezděčný introverze obrácení dovnitř sebe sama katabasis sestup do hlubin, v antice též náboženský zážitek připomínající smrt kompenzace - vynahrazování komplex soustava, zde soustava propojených a souvisejících psychických příznaků legendy poučné příběhy o křesťanských svatých mužích či ženách megalomanie posedlost velkolepými, nadnesenými projekty motiv pohnutka, zde spíše významový prvek celku mytologický týkající se mytologie bájesloví, vycházející z dávných příběhů o bozích a hrdinech mýty starověké báje nekyia řecké slovo označující nekromantii, tj. dotazování duchů zemřelých psýché duše rasa plemeno, též zastaralá představa o oddělených skupinách lidstva s odlišnými znaky syntéza spojení, sloučení variace - obměna Zdroje obrázků Obr.1 (na s.1): Staženo Grafika zobrazující C.G.Junga (z roku 1912). Dostupné pod licencí Creative Commons na této adrese: %281912%29.png Námět ke studiu Knihy zabývající se psychologickým výkladem pohádek. Psychoanalytický přístup je dostupný např. ve čtivé knížce: ČERNOUŠEK, Michal. Děti a svět pohádek. 1. vyd. Praha: Albatros, ISBN Jungiánský pohled lze číst v sérii knih, z nichž uvádím alespoň první díl. MURRAY, Stein a Corbett LIONEL. Příběhy duše: moderní jungiánský výklad pohádek. Vyd. 1. Překlad Karel Kessner. Brno: Emitos, 2006, 172 s. ISBN

18 Observátor: (2) Pozitivní psychologie V I K T O R E. F R A N K L V Ů L E K E S M Y S L U FRANKL, Viktor Emil a Elisabeth S. LUKASOVÁ. Vůle ke smyslu: vybrané přednášky o logoterapii. Překlad Vladimír Jochmann. Brno: Cesta, 1994, 212 s. ISBN Citováno ze s (přednáška Vůle ke smyslu z r.1970). Odkazy vypuštěny. /.../ Společně se sestrou Mary Raphaelovou a Raymondem R. Shraderem vyvinul a použil Crumbaugh test pro měření výraznosti vůle ke smyslu. Nejvýrazněji patrný byl v případech, v nichž pokusné osoby uspěly ve svém povolání a vůbec byly úspěšné. Tím byla potvrzena hypotéza Theodora A. Kotchena, která říká, že vůle ke smyslu je spolehlivé měřítko psychické normality. Lukasová naopak vidí ve Obr.1: Frankl v roce 1965 frustraci vůle ke smyslu poukaz na psychickou abnormalitu potud, že existenciální frustrace je spojena s agresí, regresí, tendencí k úchylkám a s únikovou reakcí. V souvislosti s výsledky, které vyzvedává Lukasová, není bez zajímavosti, že Annemarie von Forstmayerová zjistila v 90% případů těžkého alkoholismu pocit hluboké bezesmyslnosti. Vůle k moci a vůle ke slasti, princip slasti objevují se pak teprve tehdy, je-li vůle ke smyslu frustrována. Koho by udivilo, že Freud a Adler, kteří měli co činit s frustrovanými pacienty, zobecnili svá zjištění a vybudovali teorie motivace, v jejichž rámci připadá snaze o slast a snaze o uplatnění hlavní role? Naproti tomu naše hlavní hypotéza, podle které je frustrovaná vůle ke smyslu kompenzována podle okolností vůlí k moci nebo vůlí ke slasti, byla empiricky potvrzena. Lukasová zjistila, že návštěvníci vídeňského zábavního parku jsou existenciálně nadprůměrně frustrováni. A průměrná existenciální frustrace je přes hranice kontinentů udivujícím způsobem konstantní. Vůle ke slasti není však jen v rozporu se sebetranscendencí, nýbrž také stojí v cestě sama sobě. Čím více jde člověku o slast, tím více mu uniká. Čím více se honí za štěstím, tím více je už také zahání. Abychom tomu porozuměli, musíme pouze překonat předsudek, že člověk usiluje v zásadě o to, aby byl šťasten; co ve skutečnosti chce, je to, aby k tomu měl důvod. A má-li k tomu jednou důvod, pak se pocit štěstí dostaví sám od sebe. Naproti tomu v té míře, v níž se zaměří přímo na pocit štěstí, ztrácí z očí důvod, který k němu může mít, a sám pocit štěstí se ztrácí. Jinými slovy, štěstí může být do-cíleno, ale nemůže na ně být za-cíleno (v anglickém originále, a sice v souvislosti s heslem pursuit of happiness - honba za štěstím - : happines cannot be pursued; it must ensue - za štěstím se nelze honit; musí vyplynout). Nám klinikům jsou příliš běžné případy, v nichž pokusy, které nenechávají spontánně vzniknout schopnost sexuálního zážitku na straně ženy, popřípadě schopnost sexuálního výkonu na straně muže jako důsledek schopnosti sexuálního oddání se, nýbrž které si je stavějí jako cíl, vedou k poruchám potence a orgasmu. Místo toho, aby slast zůstala tím, čím musí být, má-li se vůbec objevit, totiž účinkem (vedlejším účinkem sebetranscendence, vedlejším účinkem naplněného smyslu a vstříc vycházejícímu bytí), stává se 1

19 Observátor: (2) Pozitivní psychologie nyní cílem hyperintence. S hyperintencí však jde ruku v ruce také hyperreflexe. Slast se stává jediným obsahem a předmětem pozornosti. Obojí je možno pozorovat také v kolektivním rozsahu. Pokud jde o hyperreflexi, stačí pouze navázat na kolektivní nutkavou neurózu, která nutí vzdělaného Američana, aby neustále hledal za vědomým chováním nevědomé popudy. A pokud jde o hyperintenci, ze sexuálního osvětového průmyslu vychází nátlak na sexuální konzumaci, který vede ke zvýšené náchylnosti k poruchám potence a jiným formám sexuálního výkonu a ke schopnosti sexuálního požitku. Ale pokus utíkat se se k technickému zdokonalení sexuálního aktu situaci pouze zhoršuje, tím že bere člověku zbytek bezprostřednosti a přirozenosti, která je podmínkou normální sexuality. BALCAR, Karel. Jakou hodnotu mají hodnoty?: Příspěvek na semináři o logoterapii a existenciální analýze - FF UK In: SLEA: Společnost pro logoterapii a existenciální analýzu [online] vyd. [cit ]. Dostupné z: /.../ Ve svém praktickém životě se tak - více, (sic!) či méně vědomě - svými volbami a činy vztahujeme současně k naplňování jedinečných možností smyslu v dané situaci i k uskutečňování trvalých a společně sdílených hodnot, které smysl našim činům, zážitkům a postojům udílejí. Na čem záleží naše schopnost a naše vůle hledat, nacházet a uplatňovat smysl ve svém životě v takovém ohledu? Či jinak: Kdo či co nám ukazuje hodnotu hodnot - ukazuje, co pro nás má a co nám dává dobrý smysl, a co proti tomu smysl postrádá? Kdo či co nám dává zakoušet radost ze smysluplně prožívaných dní a smysluplně zvládaných úkolů, které před nás staví život, anebo zakoušet zklamání či prázdnotu z promarněných příležitostí k tomu? V tomto ohledu dává existenciální analýza odpověď shodnou s odpověďmi mnoha myslitelů včetně Sokrata ( daimonion ) a Pavla z Tarsu (Řím. 2, 15): Každý člověk má zvláštní, právě tento úkol plnící duchovní instanci; tou je svědomí. V. Frankl vystihuje povahu svědomí obratnou analogií: Stejně jako v tělesné a v duševní oblasti života člověku slouží k rozpoznávání povahy různých pro něj významných skutečností jeho smyslové orgány, slouží mu v duchovní oblasti k rozpoznávání smysl dávajících a smysl postrádajících či jej mařících počinů zvláštní orgán smyslu - svědomí. Zakoušená smysluplnost a hodnotová nasycenost života je nám tedy dána, přesně vzato, pouze čistě osobním, jedinečným vnitřním hlasem svědomí. To je vážná věc: Jestliže náš pozemský život získává, nebo ztrácí (alespoň pro nás) svou cenu - a my víme, jak velice prakticky významné bývá přijetí vlastního života jako cenného daru, nebo jeho odmítnutí jako bezcenné či přímo škodlivé přítěže - podle toho, co nám k jeho vedení a k jeho hodnotovému zacílení (jeho věnování něčemu) říká ten tak často nepříliš slyšitelný (či spíš vycítitelný ) hlas svědomí, je jistě velice vhodné důkladně prověřit, zda to není jen iluze. Mohli bychom se - s odvoláním na existenci smyslových klamů v tělesně a duševně zprostředkovaném vnímání světa - ptát, zda i to, co v duchovní oblasti nazýváme orgánem smyslu, tedy svědomí, není klamem či iluzí. Praktická zkušenost s vlastním životem a zřejmě i mnohé zkušenosti s životy jiných lidí nás nenechávají na pochybách, že tu bývá obojí: Svědomím vedené a životní smysl nesporně naplňující a obecné hodnoty uskutečňující činy, i nesporná selhávání a ztráty v tomto ohledu, kterým žádné svědomí nezabránilo. Jak spolu smířit víru v pravdivý hlas svědomí a zřejmé lidské selhávání v rozlišování a konání správných věcí? V pohledu existenciální analýzy V. Frankla je to důsledek vlastní povahy lidského svědomí a vlastní povahy lidské svobody. Svědomí je svému nositeli jasným ukazatelem smyslu v jedinečných životních situacích a událostech. Není však vládcem člověka. 2

20 Observátor: (2) Pozitivní psychologie Otázky a úkoly k prvnímu textu 1)Kteří lidé měli podle Crumbaughova testu nejvíc vůle ke smyslu? Proč právě oni? 2)Co podle logoterapeutů způsobuje psychickou abnormalitu? Proč? 3)Co je podle textu opakem vůle ke smyslu? 4)V čem lze podle textu spatřovat příčiny alkoholismu? 5)Jak Frankl nazývá nezdravé alternativy vůle ke smyslu? K čemu jsou tyto vůle zaměřeny? 6)Proč Freud a Adler došli k názoru, že pocit slasti je pro člověka nesmírně důležitý? 7)Čím se častí návštěvníci zábavního parku odlišují? Proč? 8)Jak se vůle ke smyslu projevuje v různých světadílech? 9)Kdy může podle Franka člověk objevit největší štěstí? 10)Co stojí podle Frankla za mnoha případy sexuálních poruch? 11)Co lze z textu vyvodit jako doporučení pro šťastné prožívání sexuality? 12)Najděte v ukázce důkazy tvrzení, že Frankl patřil k představitelům humanistické psychologie. 13)Najděte v textu polemiku s psychoanalytickými představami o lidské psychice. Které její názory Frankl vysloveně odmítá? Otázky a úkoly k druhému textu 14)Jakou otázku si autor v úryvku položil? Vyjádřete ji vlastními slovy. 15)Co je to existenciální analýza? 16)Díky čemu může člověk poznat, jakou hodnotu má pro něho jeho daný život? 17)Proč toto určování hodnot není iluzí? 18)Nakolik autoritativně (a závazně) působí tento ukazatel hodnot? 19)Určete význam uvozovek, často se vyskytujících v celé ukázce. Otázky a úkoly k oběma textům 20)Porovnejte oba texty po formální a obsahové stránce: srozumitelnost, odbornost, informativnost (přínos předložených informací). 21)Objevte souvislost druhého textu s názory uvedenými v textu prvním. 22)Jak si autoři obou textů představují šťastný život člověka? 23)Odhadněte, jakou úlohu připisují sami sobě jako psychologům autoři obou textů. Otázky k přemítání 24)Jak by se podle uvedených názorů mohl alkoholik vyléčit ze své závislosti? 25)Má váš život smysl? Podle čeho to poznáte? 26)Jak je možné dát nějakému životu smysl? 27)Jakou hodnotu by měla mít sexualita pro pocit štěstí člověka? 28)Co je štěstí? Pokuste se o přesnou definici: nejprve vlastní, potom podle obou textů; nakonec obě definice porovnejte (která je pravdivější). 3