ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI KE VZDĚLÁVÁNÍ PRO ROMSKÉ ŽÁKY

Transkript

1 Základní škola a mateřská škola Brno, nám.28.října 22, příspěvková organizace info@osmec.cz, ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI KE VZDĚLÁVÁNÍ PRO ROMSKÉ ŽÁKY V INKLUZIVNÍ ŠKOLE (registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.2.00/ ) Brno 2012

2 OBSAH: ÚVOD... 3 I. Zvýšení efektivity včasné péče o děti se sociálním znevýhodněním... 4 II. Zvýšení efektivity systému vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním III. Zvýšení kompetencí žáků prostřednictvím neformálního vzdělávání v rámci celodenního programu školy pro sociálně znevýhodněné žáky IV. Prevence předčasných odchodů ze vzdělávacího systému (nedokončení základního vzdělání, nepokračování ve vzdělávání v na SŠ, SOU) prostřednictvím zvýšení efektivity kariérového poradenství V. Zlepšení spolupráce s rodiči VI. Zvýšení kompetencí pedagogických pracovníků prostřednictvím dalšího vzdělávání VII. Zvýšení kompetencí pedagogických pracovníků prostřednictvím spolupráce s partnerskými a dalšími školami VIII. Zvýšení efektivity práce školního poradenského pracoviště prostřednictvím posílení personálního obsazení IX. Zlepšení materiálních podmínek vzdělávání odborné učebny (vytvoření zázemí pro integrovanou tematickou výuku v časových blocích) X. Zvýšení efektivity vzdělávání cizím jazykům prostřednictvím tvorby metodických materiálů XI. Zvýšení efektivity výchovy a vzdělávání romských dětí a žáků prostřednictvím personálního posílení týmu asistentů pedagoga ZÁVĚR PŘÍLOHY Příloha 1 Fotodokumentace aktivity Včasná péče Příloha 2 Integrovaná tématická výuka Příloha 3 Neformální vzdělávání Příloha 4 Mentorský program, spolupráce s rodiči Příloha 5 Náplně práce členů školního poradenského pracoviště Příloha 6 Fotodokumentace budování odborných učeben Příloha 7 Ukázka z manuálu pro učitele - učebnice AJ pro žáky 3. tříd Příloha 8 Ukázka z Bedny rýmů k učebnici AJ pro žáky 3. tříd Příloha 9 Ukázka z pracovních listů - učebnice AJ pro žáky 3. tříd

3 ÚVOD Sborník Komplexní systém péče o Romské ţáky v inkluzivní škole je jedním z výstupů projektu Rovné příleţitosti ke vzdělávání pro romské ţáky v inkluzivní škole. Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Pokud bychom uměli v českých školách vytvářet inkluzivní prostředí, byla by naplněna reforma českého vzdělávacího systému. Míra připravenosti škol přijímat různorodost a pracovat s ní (inkluze) je přímo úměrná míře připravenosti učitelů vytvářet inkluzivní vzdělávací prostředí a míře systémové podpory proinkluzivních opatření ve vzdělávání. Zaměření vzdělávacích aktivit kaţdé školy je ovlivněno i místem zřízení, tedy cílovou skupinou školy. Portfolia vzdělávacích sluţeb školy spádové sociálně vyloučené lokalitě a školy spádové satelitní vilové čtvrti se budou lišit. Podstatné je, aby školy byly připraveny a ochotny pracovat se všemi obyvateli (rodiči, dětmi - ţáky) v místě svého zřízení v tomto momentě se stýká inkluzivní a komunitní rozměr školy. Naše škola je školou spádovou sociálně vyloučené lokalitě v centru Brna. Významnou část sociálně vyloučených osob v této lokalitě tvoří Romové (aţ cca ¾ obyvatel lokality). Své ţáky vzděláváme podle vlastního ŠVP (RVP ZV). S prací s romskými ţáky máme dlouhodobou zkušenost. Systém vzdělávání na škole zahrnuje všechny věkové kategorie dětí a ţáků (dvě MŠ, přípravný ročník, úplná ZŠ, kurz pro získání základního vzdělání). Navíc zde funguje i systém neformálního vzdělávání (Škola s celodenním programem). Pracujeme s ţáky se speciálními vzdělávacími potřebami, vytvořili jsme koncept rozšířeného poradenského pracoviště, systém hodnocení a sebehodnocení ţáků, systém diagnostiky ţáků a v neposlední řadě také spolupráce asistentů pedagoga z romské komunity i odborných a osobních asistentů s rodiči a pedagogy. V této publikaci naleznete 11 kapitol zpracovaných dle jednotlivých aktivit projektu Rovné příleţitosti ke vzdělávání pro romské ţáky v inkluzivní škole. V úvodní kapitole se věnujeme koncepci včasné péči o děti se sociálním znevýhodněním na naší škole. Další kapitola se věnuje zvýšení efektivity systému vzdělávání ţáků se sociálním znevýhodněním (ZŠ, kurz pro získání základního vzdělání) koordinaci ŠVP. Neformálním vzděláváním a celodenním programem se podrobně zabývá třetí kapitola této publikace. Následující kapitoly se věnují prevenci předčasných odchodů ze vzdělávacího systému, především mentorskému programu realizovanému na naší škole, a zlepšení spolupráce s rodiči prostřednictvím Klubu rodičů. Druhá polovina příspěvků popisuje rozvoj zázemí nutného pro efektivní vzdělávání romských ţáků. Jedná se zejména o zvýšení kompetencí pedagogických pracovníků prostřednictvím dalšího vzdělávání a prostřednictvím spolupráce s partnerskými a dalšími školami. Osmá kapitola je věnována práci školního poradenského pracoviště na naší škole, i moţným úskalím, se kterými se při práci setkáváme. Ke zvýšení kvality vzdělávání jistě přispívá i zlepšení materiálních podmínek vzdělávání, vybudování odborných učeben (vytvoření zázemí pro integrovanou tematickou výuku v časových blocích) popsané v následující kapitole. Tvorbou a obsahem metodických materiálů určených pro učitele a pracovních listů pro sociálně znevýhodněné ţáky začínající s angličtinou se zabývá předposlední kapitola sborníku. Závěrečný příspěvek je věnován systému asistence na školách spádových sociálně vyloučeným lokalitám. 3

4 I. Zvýšení efektivity včasné péče o děti se sociálním znevýhodněním Hana Dufková Podpora včasné péče o děti ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí (SKZP) a jejich příprava v mateřských školách a přípravných třídách je jednou z priorit řešeného projektu. Děti socializující se a trvale ţijící v sociálně znevýhodňujícím prostředí nedosahují naplnění svého vzdělávacího potenciálu a předčasně ukončují vzdělávání. Jedním z cílů, jak předcházet vzniku sociálních handicapů dětí ze SKZP a zvýšit jejich školní úspěšnost, je Koncepce včasné péče, která je jedním z okruhů prioritní osy dokumentu k Operačnímu programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Rozvoj komunitních škol. Vzdělávání ţáků ze SKZP povaţujeme za jeden z klíčových problémů, jenţ by se měl řešit především ve školní praxi, aby došlo k úspěšné integraci sociální skupiny do současné společnosti. Pro Koncepci včasné péče je velmi důleţité brát na zřetel cíle vzdělávání a formu, jakou má vzdělávání probíhat. Hlavním cílem je předcházet školní neúspěšnosti dětí (eliminovat nebo zmírnit důsledky sociálního znevýhodnění na jejich školní úspěšnost) a poskytnout rodině, dítěti i společnosti předpoklady k sociální integraci. Včasná péče je poskytována od zjištění rizika nebo znevýhodnění do zahájení povinné školní docházky tak, aby přispívala ke zvyšování úrovně dítěte v oblastech, které jsou ohroţeny faktory biologickými, sociálními a psychologickými (od tří let do sedmi let). Včasná péče nalézá své uplatnění v systému předškolního vzdělávání a to jak v mateřských školách, v přípravných třídách, tak i v nízkoprahových neziskových organizacích. Jejím asi nejvýraznějším nástrojem jsou Edukativně stimulační skupiny (ESS). Cílem ESS je rozvoj jednotlivých schopností potřebných pro úspěšné zvládnutí čtení, psaní a počítání. Rozvíjí se zde myšlení, řeč, soustředění, ovládání emočních a volních procesů, sociální zrání. ESS se jeví jako nejefektivnější a nejekonomičtější péče o děti ohroţené školním neúspěchem. Hlavní formou je hra. Důleţitým momentem je přítomnost rodiče. Rodič získává náměty pro práci s dítětem a má moţnost vidět své dítě při spolupráci s cizí osobou. Má moţnost konzultace s odborníkem. ESS pomáhají předejít školním nezdarům nebo je alespoň zmírnit a jsou udrţitelné bez financování z jiných zdrojů. Je usnadněn start povinné školní docházky dětem, které dosud stojí mimo předškolní vzdělávání. Ve včasné péči má důleţitou úlohu asistent pedagoga. Asistent pedagoga pracuje v předškolních zařízeních a pomáhá ţákům vyrovnat se se školními poţadavky většinové školy. Zprostředkovává porozumění mezi majoritní a minoritní kulturou, hodnotami, pravidly chování, komunikací apod. Připravuje příleţitosti a moţnosti k tomu, aby se jiná kultura (romská) více sbliţovala s prostředím školy a prostřednictvím nejrůznějších aktivit byla škola obohacována o kulturní prvky, se kterými se mohou samotní ţáci identifikovat. 4

5 I.1 Podrobný popis realizace I.1.1 Koordinátor včasné péče Koordinátor metodicky vede kolegy z přípravných tříd. Společně se zástupci MŠ a přípravných tříd sestavují roční plán. Svolává pracovně koordinační schůzky. Koordinuje pracovní schůzky přípravných tříd a MŠ. Spolupracuje s koordinátorkou zápisu dětí do prvních tříd, poskytuje rodičům informace k zápisu dětí. Svolává schůzky s rodiči konané k činnostem v přípravných třídách. Spolupracuje s asistenty. Koordinuje spolupráci se ŠPP (školní poradenské pracoviště) na prvním stupni a s PPP (pedagogicko-psychologická poradna). Formou prezentace informuje kolegy z návštěv partnerských škol. Přináší kolegům ze škol pracujících ve stejném programu (Step by Step) zkušenosti, informace o úspěších a nezdarech, plánech, vyhlídkách. Předává zkušenosti v ukázkových hodinách. Spolupracuje s PdF MU v Brně (spolupracuje se studenty na projektech, účastní se výzkumů Pdf MU (evaluace přípravných tříd pro děti ze SKZP), hodnotí, vede a předává zkušenosti studentům na praxi, umoţňuje studentům výzkum ve třídách, spolupracuje s pracovníky Pdf MU při výzkumu v přípravné třídě). I.1.2 Asistent pedagoga Asistent je přítomen během celého vzdělávacího procesu v přípravné třídě. Znalost rodin ţáků je velkou výhodou. Pomáhá dětem překonávat jazykovou bariéru, pomáhá ţákům při aklimatizaci na školní prostředí, komunikuje a spolupracuje s rodiči, navštěvuje rodiny, asistuje v ESS, vede taneční krouţek, řídí pravidelně ranní komunitní kruh dětí. Účastní se zápisu dětí do ZŠ a pomáhá pedagogům při vlastní výchovné komunikaci s ţáky. Lépe rozumí problémům romských dětí (rodin) a identifikuje se s nimi. Této skutečnosti je vyuţito ve prospěch vzdělávacích strategií romského ţáka. Působení asistenta na naší škole je smysluplné a motivuje ţáky k úspěšné socializaci a vzdělávání. Důleţitou roli hraje asistent v multikulturní výchově, snaţí se ji rozšířit mezi pedagogy, asistenty a budoucí učitele. I.1.3 Provázání systému předškolní (včasné) péče o děti K provázanému systému předškolní péče o děti v naší ZŠ dochází koordinační činností. Zde spolupracují přípravné třídy, mateřské školy, ročníky, romští asistenti pedagoga.. MŠ Dituška je jednotřídní a Romové tvoří většinu dětí v MŠ. ŠVP PV je zaměřen a přizpůsobení na rozvoj osobnosti dětí z cílové skupiny (Romové) a na rozvoj potřebných dovedností. Kolegové uplatňují alternativní metody práce přizpůsobené sociálně znevýhodněným dětem. Vyuţívají prvků programu Začít spolu a proto je třeba, aby kaţdý den docházel asistent z přípravné třídy do CA (center aktivit). MŠ 28.října 21 je v blízkosti druhé budovy naší ZŠ a je také jednotřídní s obsazením dětí z majoritní společnosti. Zde je uplatňován ŠVP PV se zaměřením na logopedickou prevenci. Tři přípravné třídy jsou přímo v budově ZŠ na ulici Stará. Dvě přípravné třídy jsou nově zbudované s nadstandardním 5

6 vybavením, šatnou pro děti a zázemím pro pedagogy. ŠVP PV pro přípravné třídy je přizpůsobený potřebám sociálně znevýhodněných ţáků. Optimalizován je operativně. Výstupy z přípravné třídy jsou zapracovány do ŠVP ZŠ OSMEC (odpovědnost, samostatnost, multikultura, elán, cílevědomost). K provázanému systému jsme došli přes: - Pravidelné pracovně koordinační schůzky včasné péče - Sestavení ročního plánu včasné péče a pravidelným společným zhodnocením - Kolegiální učení - Pravidelné setkávání dětí MŠ a přípravných tříd - Pravidelné schůzky pedagogů pracujících v ESS - Další vzdělávání pedagogických pracovníků - vyuţitím mentora na škole,účastí na školeních zaměřených na téma: Jak pracovat s romským dítětem, Romská kultura, Multikulturní prostředí, na čtenářskou gramotnost, program Začít spolu - alternativní metody práce, účastí na letních školách pořádaných Step by Step - Na škole je vytvořen systém předávání informací mezi pedagogy s upřesněním poţadavků na koordinačních schůzkách (vstupní, výstupní diagnostika ţáků, hodnocení a sebehodnocení ţáků, zápisy z porad vedení, pedagogická rada, metodická rada školy) - Ve škole pracuje tým vedoucích předmětových skupin, kteří pravidelně mezi sebou spolupracují, informují se, předávají si zkušenosti, účastní se školení Indikátorem dobré spolupráce předškolního a školního vzdělávání je kaţdoroční zvyšování počtu dětí, které přecházejí z MŠ a přípravných tříd k nám do prvního ročníku ZŠ (viz graf 1). Vyhodnocení zápisu dětí v předškolní inkluzivní péči Předškoláci (MŠ Dituška, přípravné třídy) Zapsáno do 1. třídy v ZŠ 28. října 10 0 Zápis 2009 Zápis 2010 Zápis 2011 Zápis

7 I.1.4 Spolupráce s dalšími subjekty - Spolupráce se školním poradenským pracovištěm je úzká a funkční (logoped, školní psycholog, sociální psycholog s pedagogem) - Spolupráce s rodinou - Vytváříme podmínky pro zvyšování informovanosti rodičů v oblasti předškolního vzdělávání a snaţíme se o uţší spolupráci rodiny se školou. Spolupracujeme s rodinou při adaptaci dítěte na nové školní prostředí (rodič společně s dítětem ve třídě - pomoc rodičů v centrech aktivit), při pravidelném plnění úkolů v době ranního setkávání (rodič - dítě - učitelka). Motivujeme rodiče ke spolupráci v přípravě dětí na úspěšný vstup do ZŠ. Na pravidelných společných schůzkách s rodiči je informujeme o docházce do školy, omlouvání dětí, poţadavcích ZŠ, společných oslavách významných dní - Den Romů, Den matek, Amari kereka, karneval, akademie.. Společnou prací, partnerstvím s rodinou získáváme důvěru v pedagoga a snaţíme se zapojovat rodiče do chodu školy, rodič = partner. Na schůzkách rodiče informujeme o umístění dětí v přípravných třídách a v ESS, v logopedickém krouţku. Pozvánkami zveme rodiče a jejich děti k zápisu do 1. tříd a přípravných tříd. Vyuţíváme zájmu rodičů o webové stránky školy a multimediální učebnu ZŠ. - Spolupráce s partnerskými školami - Do koncepce Včasné péče jsou zapojeny partnerské školy, které spolupracují a pomáhají vytvářet jednotnou strategii vzdělávání ţáků ze SKZP, která vede k inkluzi ve škole. Nejuţší pravidelná spolupráce a kolegiální návštěvy jsou se ZŠ Křenová 21, která má přípravnou třídu s programy pro děti. Proběhly kolegiální návštěvy a workshopy v ZŠ Ústí Předlice, Most Chánov, Přerov (spolupracujeme, konzultujeme a ověřujeme metody v praxi, navzájem si předáváme informace, materiály, uskutečňujeme ukázkové lekce). Probíhají supervize mezi ZŠ a MŠ nám. 28.října 22, ZŠ Merhautova, Křenová 21, ZŠ Přerov. Společně organizujeme festivaly, účastníme se Dnů otevřených dveří u partnerů, akademií atp. Aktivity jsou uveřejněny také na stránkách školy 7

8 I.1.5 Edukativně stimulační skupiny ve včasné péči naší školy I Realizace ESS v přípravných třídách NZDM-DROM je partnerem v depistáţi dětí pro ESS ( je usnadněn start povinné školní docházky dětem, které dosud stojí mimo PV). Přítomnost asistenta pedagoga. - Pravidelně ESS probíhají ve 2 skupinách a místem konání jsou přípravné třídy. Všichni pedagogové v ESS získali certifikát z PPP k vedení ESS. Pravidelnou účast zajišťuje asistentka komunikací s rodiči. Slavnostně vyřazujeme děti, které půjdou další školní rok do 1. třídy, na přátelském posezení s rodiči. Společně se vedou pracovní schůzky přípravných tříd a MŠ Dituška k ESS. - Jsou vypracovány seznamy dětí (některé děti doporučeny z NZDM a doplněné zájemci z přípravných tříd), sestaveny jednotlivé lekce (20ks i s ukázkami výstupů-moţnost kombinace v různých oblastech), zaloţena portfolia, kde je zaznamenán vývoj jednotlivých dovedností u dítěte a na tomto základě se s rodiči domlouváme, kam budeme směřovat v příštím období. Edukativně stimulační skupiny v přípravných třídách naší školy Počet zapsaných dětí Průměr docházejících (32h v roce) (37h v roce) (37h v roce) 8

9 I Realizace ESS v MŠ Dituška MŠ Dituška mnoho let pracuje s rodiči v ESS a má bohaté zkušenosti s touto formou péče o dítě. ESS probíhají vţdy 1x týdně. Vede je učitelka MŠ, která má ranní sluţbu a druhá učitelka zajišťuje provoz MŠ. Práce v ESS probíhá v MŠ, rodiče se zapojují do přípravy prostředí, pomůcek. Obě učitelky MŠ mají příslušné osvědčení k práci v ESS. - Na počátku byl problém přesvědčit rodiče o nutnosti pracovat s dítětem doma, nespěchat, dbát více na kvalitu práce neţ na kvantitu. V průběhu realizace ESS se rodiče přestali ostýchat, nebojí se zeptat na radu při vypracovávání zadaných úkolů, na slabé a silné stránky dítěte, na výchovné problémy, na přípravu dítěte na vstup do 1.třídy. Zlepšila se komunikace rodič - učitelka => lepší atmosféra v MŠ. Rodiče si vzájemně sdělují poznatky při plnění úkolů, dosaţené výsledky dětí, radí si navzájem, pomáhají dětem se starat o svoje portfolio. Jsou zde viditelné pokroky ve všech oblastech vzdělávání. Edukativně stimulační skupiny v MŠ Dituška Počet zapsaných dětí Průměr docházejících (23h v roce) (20h v roce) (30h v roce) I.2 Zhodnocení a výsledky Zvýšenou mírou koordinace činností jednotlivých subjektů včasné péče došlo ke komplexnímu a synergickému působení na dítě a rodiče, a také k naplnění cílů včasné péče: - Funguje provázaný systém MŠ, přípravných tříd úzce spolupracujících s pedagogy 1.tříd, ŠPP, ŠK, rodin, NZDM, partnerských škol - ŠVP PV je přizpůsobený potřebám sociálně znevýhodněných ţáků, těţištěm je inkluzivní prostředí pro děti se vzdělávací strategií Step by Step (s alternativními metodami práce a s programem orientovaným na dítě ve spolupráci s rodinou, kde máme ještě velký prostor pro zlepšování) 9

10 - Edukativně stimulační skupiny pracují pravidelně a efektivně, zájem rodičů je veliký, ale především z přípravných tříd (depistáţ dětí pro ESS ze strany partnera NZDM- DROM zatím nefunguje, zájem rodičů dětí, které jsou mimo PV je malý) I.3 Problémy při realizaci - Ţádné zásadní problémy nenastaly - V ESS MŠ Dituška se sníţil počet dětí - DVPP- MŠ Dituška se nepodařilo zajistit mentora pro předškolní vzdělávání I.4 Plán po skončení projektu (udržitelnost) - Koncepce včasné péče je funkční v provázaném systému péče o děti (MŠ-přípravné třídy-zš) je ověřena v praxi a v této podobě udrţitelná i po skončení projektu - ŠVP PV je optimalizován na potřeby sociálně znevýhodněných ţáků, kde je těţištěm inkluzivní prostředí a vzdělávací strategie v programu Step by Step (DVPP- zvyšování kompetencí pedagogických pracovníků, certifikát,,učitelka vzdělávacího programu Začít spolu na ZŠ a MŠ Brno, nám. 28. října 22 ) - ESS v MŠ Dituška budou pokračovat dle zájmu rodičů - ESS pomáhají předejít školním nezdarům nebo je alespoň zmírnit a jsou udrţitelné bez financování z jiných zdrojů - ESS v přípravných třídách budou nadále pokračovat dle zájmu rodičů ve spolupráci s NZDM - DROM /depistáţ dětí pro ESS / v této oblasti je ještě veliký prostor - Spolupráce s partnery bude pokračovat formou návštěv, supervizí, workshopů 10

11 METODICKÁ RADA ŠKOLY Koordinátor ŠVP ZV(předmětová skupina) II. Zvýšení efektivity systému vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním Mgr. Vladislava Polišenská Mgr. Martin Pírko V rámci řešeného projektu byla na naší škole vytvořena organizační struktura koordinátorů předmětových skupin, průřezových témat, programu Začít spolu a dramatické a projektové výuky. Tito koordinátoři se pak spolu s dalšími pracovníky střední úrovně řízení podílí na fungování a závěrech metodické rady školy (MRŠ) a dále jsou zodpovědní za týmy sdruţující pedagogické pracovníky spojené s danými předměty (daným tématem). MRŠ zodpovídá za uplatňování metod aktivního učení na naší škole přizpůsobených ţákům se speciálními vzdělávacími potřebami (sociální znevýhodnění). Na prvním stupni se jedná hlavně o implementaci programu Začít spolu, na druhém stupni o začlenění integrované tématické výuky a projektové výuky. Náš zvolený model řízení popisuje tato tabulka: Role cíl Koordinátor včasné péče zvýšení efektivity včasné péče o děti se sociálním znevýhodněním ročník zvýšení efektivity systému vzdělávání 3.-5.ročník ţáků se sociálním znevýhodněním jazyk a jazyková komunikace (ZŠ, kurz pro získání základního cizí jazyky vzdělání) jazyk a jazyková komunikace český jazyk matematika a její aplikace, informační a komunikační technologie člověk a příroda člověk a společnost umění a kultura člověk a svět práce člověk a zdraví Koordinátor programu Začít spolu Koordinátor dramatické výchovy Koordinátor neformálního vzdělávání Koordinátor práce školního poradenského pracoviště Zvýšení kompetencí ţáků prostřednictvím neformálního vzdělávání v rámci celodenního programu školy pro sociálně znevýhodněné ţáky MŠ Stará, Osmec, přípravný ročník, + zápis do 1.roč. A,N Č,Čjs M Inf Ch,F,Př,Z D,Ov,Rv Hv,Vv Pč Tv 11

12 Garant průřezového tématu Osobnostní a sociální výchova Výchova demokratického občana Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Multikulturní výchova Environmentální výchova Mediální výchova garantuje, ţe - všechna PT jsou zařazena do vzdělávání jak na 1. stupni, tak na 2. stupni - PT se realizují v průběhu 1. a 2. stupně v libovolných ročnících tak, aby na konci 1. stupně i na konci 2. stupně ţáci prošli všemi průřezovými tématy a do konce 9. ročníku se seznámili se všemi tematickými okruhy PT Pro názornost uvádíme i stručný výpis úkolů koordinátorů předmětových skupin (PS): - Vytvářejí koncepci práce PS, vypracovávají plány práce a jejich zhodnocení. - Metodicky řídí a kontrolují práci ostatních členů skupiny a usilují o jejich aktivní zapojení. - Podle časových moţností organizuje vzorové hodiny, vzájemná pozorování. - Kontroluje časové a obsahové plnění tematických plánů. - Řídí v rámci své PS asistenci v hodinách (asistenti, tandemoví učitelé) - Řídí v rámci své PS spolupráci se školním pedagogickým pracovištěm (ŠPP) II.1 Podrobný popis realizace II.1.1 Začít spolu a první stupeň Celý první stupeň vzdělává ţáky podle programu Začít spolu, který zdůrazňuje individuální přístup k dítěti, integrovanou tematickou výuku a partnerství školy, rodiny i širší společnosti v oblasti výchovy a vzdělávání. Prosazuje a umoţňuje inkluzi dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Ţáci ve třídách pracují v centrech aktivit (CA), která jsou vybavena pomůckami. Centra aktivit jsou zakomponována, ve stálém rozvrhu ( dvouhodinový blok minimálně třikrát týdně). Práce je zaměřena na integrovanou tematickou výuku a projektové vyučování. Výukové strategie jsou zaměřeny na metody aktivního učení se zřetelem na všechny typy inteligence a styly učení. Organizace vyučování / struktura dne: 1) Ranní kruh - Je velkým přínosem pro rozvoj komunikačních dovedností od naslouchání aţ po vyjadřovací schopnosti. Také se zde ţáci dozví, co je daný den očekává, na co se mohou těšit. 12

13 2) Společná práce 3) Práce v centrech aktivit - Ţáci se učí samotnosti, zodpovědnosti, spolupráci, vzájemně si pomáhají. Přijímají různé role ve skupině, učí se dodrţovat stanovená třídní pravidla a pravidla práce ve skupině. Mají moţnost volby, v kterém centru chtějí pracovat, učí se v souvislostech. Velký důraz klademe na čtenářskou gramotnost. 4) Hodnotící kruh - V hodnotícím kruhu se ţáci učí sebehodnocení, vyjadřují své pocity, oceňují své spoluţáky. Ve třídách probíhá také projektová výuka. Uskutečnil se projekt s názvem S praotcem Čechem do Prahy, Není Země jako země, Advent, Pohádka, Správné stolování, ČR v srdci Evropy. Nedílnou součástí vzdělávání jsou ţákovská portfolia a reporty, kde je zaznamenáván posun kaţdého ţáka v oblastech klíčových kompetencí a speciální vzdělávací potřeby ţáků. Velkým přínosem pro tuto práci je pomoc asistentů a tandemových pedagogů ve výuce, která prokazatelně zvyšuje efektivitu vzdělávání, zkvalitňuje individuální přístup k dětem pomáhají v centrech aktivit, pomáhají ţákům se specifickými poruchami učení, nadaným ţákům, ţákům s vyšší absencí. Velmi důleţitá je také spolupráce s rodinou. Postupně se daří tuto spolupráci zlepšovat - osobní návštěvy romských asistentů v rodinách, rodiče jsou zváni do výuky, také se zvýšila účast rodičů na školních akcích. Přínosem pro tuto práci je spolupráce se ŠPP. Vzhledem k tomu, ţe ţáci přicházejí z nepodnětného rodinného prostředí, je nutná včasná diagnostika ţáků. Logoped v 1. a 2. třídách provádí orientační diagnostiku komunikačních schopností dětí se zaměřením na výslovnost. S dětmi, které mají narušenou komunikační schopnost, logoped individuálně pracuje v rámci reedukce. Spolupracuje také s učiteli, kterým plánuje aktivity a metodické konzultace ke zkvalitnění řečové výchovy vybraných ţáků. Speciální pedagog provádí diagnostiku ţáků, screening poruch učení, individuálně pracuje s dětmi na nápravě specifických poruch učení a chování, poskytuje poradenství učitelům i rodičům v oblasti speciálních vzdělávacích potřeb ţáků. Poskytuje metodickou podporu při tvorbě plánu osobního rozvoje a při slovním hodnocení. Vytváří také individuální vzdělávací plány pro integrované ţáky. Zajišťuje speciální pomůcky a společně se školním psychologem spolupracuje na tvorbě a realizaci adaptačních programů. II.1.2 Jazyk a jazyková komunikace Předmětová skupina je sloţena z pěti členů a schází se pravidelně čtyřikrát ročně, dílčí úkoly často řeší operativně v menším sloţení na pracovních setkáních. Dlouhodobě naplňuje cíl - zvyšování čtenářské gramotnosti ţáků, zaměřuje se na smysluplnou komunikaci ţáků, učitelé vyuţívají metod aktivního učení (pracují ve školní knihovně, v multimediální učebně, v počítačových učebnách). Ţáci na prvním stupni navštěvují Čtenářský klub, který vede školní psycholoţka, ţáci zde pracují na zajímavých 13

14 cvičeních, která pomáhají k reedukaci dyslektických potíţí (např. vytvářeli komiks na téma rozvod, nevěra, sexuální obtěţování). Na druhém stupni jsou ţáci zapojení do programu Čteme s radostí, kdy ţáci předem stanovených kritérií tvoří čtenářské portfolio. V půlročních cyklech učitelé hodnotí zdařilost čtenářských portfolií, vybraní ţáci se účastní zajímavých kulturních akcí. Jednou týdně probíhá doučování českého jazyka, které je určeno ţákům, kteří se vrátili ze zahraničí, ţákům, kteří zameškali učivo z důvodu nemoci, ţákům se slabším prospěchem. Jednou týdně je zajištěna příprava na přijímací zkoušky z českého jazyka. V hodinách českého jazyka pracují tandemoví učitelé, proto se daří práce s dětmi s různými specifiky. V některých hodinách je výuka posílena i o asistenty pedagoga, kteří pracují se ţáky s LMR, ADHD. Je nastavena spolupráce učitelů českého jazyka a ŠPP, kde především speciální pedagoţka pomáhá učitelům v práci s ţáky SPU, LMR, ADHD, s nadanými ţáky. V literárních blocích, které probíhají ve školní knihovně s učiteli spolupracuje vedoucí školního klubu. Věnuje se přípravě knih, matriálů, PC programů, nahrávek, asistuje i v centrech aktivit. Podařilo se navázat spolupráci s Mahenovou knihovnou, kde její pracovnice v literárních blocích v naší školní knihovně realizují programy na témata: komiksy Bublinkové příběhy, Cizí slovo poezie, Kdo hledá najde, Svět dětí, Uţ si umím vybrat sám, Jedna velká patálie, Horory Projektová výuka - Ţáci 8. ročníků se zúčastnili projektu Rok K. H. Máchy, Plujeme mezi literárními ţánry, plánujeme projekt Vytvoř si svou knihu. Spolupracujeme s partnery - ZŠ Křenová, ZŠ Merhautova, ZŠ B. Němcové Přerov, ZŠ Grafická Praha. Jiţ se realizovala literární soutěţ na tato témata: Vyprávění z balíčku, O hudbě váţně i neváţně, plánuje se téma Tolerance a přátelství. II.1.3 Matematika a její aplikace Oblast Matematika a její aplikace se zaměřuje na spolupráci s ostatními koordinátory ve formě konzultací, rozboru hospitací, spolupráce s učiteli předávání informací, zkušeností a vzájemné hospitace. Pro výuku je důleţitá pomoc ŠPP, tandemových učitelů a asistentů. Díky této pomoci mají ţáci moţnost individuálnějšího přístupu. Ve výuce je vyuţívána skupinová práce kooperativní učení a jsou do výuky zařazeny metody aktivního učení. Pracovní listy pomáhají při hodnocení ţáků, se speciálními vzdělávacími potřebami. Jedenkrát týdně probíhá příprava na přijímací zkoušky z matematiky a doučování. Postupně se do výuky zařazuje finanční gramotnost. II.1.4 Člověk a příroda V této oblasti byla navázána spolupráce s prvním stupněm na poţadované téma. Byly zaváděny nové prvky do výuky (práce ve skupinách, kooperativní učení, práce v centrech, 14

15 projektová výuka, výuka v blocích, integrovaná tematická výuka, práce v terénu, výuková hra Ekopolis). Účastnili jsme se v soutěţích, připravovali jsme a realizovali vlastní soutěţe, environmentální vycházky, příprava Dne Země. Při hodnocení ţáků, zejména ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami pomohly pracovní listy, které umoţnily rozvoj vědomostí a zapojení se do výuky s ostatními ţáky. Spolupráce s tandemovým učitelem, zkvalitnila výuku: pomoc se sestavování plánů, tvorba pracovních listů pro ţáky se speciálními vzdělávacími potřebami moţnost intenzivnější práce se ţáky, při skupinové, projektové výuce, vyhledávání nabídek výukových programů mimo školu, pomoc při realizaci akcí nad rámec výuky (Den Země). II.1.5 Člověk a společnost V Dějepise se velmi osvědčila spolupráce kmenové učitelky s tandemovou vyučující podařilo se zrealizovat několik ITV a projektů např. Pravěk, Středověké hrady, Osmec v proměnách času, dramatizace Řečtí bohové, Starověký Řím, Slované, Obě vyučující měly více prostoru pro práci se ţáky se speciálními vzdělávacími potřebami, často byly zařazovány metody aktivního učení, i méně nadaní ţáci zaţívali úspěch. Díky projektu se podařilo propojit hodiny Rodinné výchovy s Dramatickou výchovou. Kromě jednotlivých tematických lekcí DV napříč ročníky se tandemoví učitelé DV a VV podíleli na tvorbě a realizaci projektů a ITV v rámci Občanské výchovy např. Multikultura Identita, Globální problémy lidstva, Demokratický občan. Průřezové téma Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech bylo kaţdoročně zpestřeno Projektem Evropa. Třídní učitelé, kteří vyučují Rodinnou výchovu, oceňují spolupráci se ŠPP především adaptační programy, preventivní programy metodika prevence, sexuální výchovu školní psycholoţky, program k volbě povolání garantovaný výchovnou poradkyní. Neodmyslitelnou se stala spolupráce se speciální pedagoţkou při tvorbě IVP a Plánů osobního rozvoje, pro třídní učitelku je neocenitelná i moţnost krizové intervence a spolupráce se sociálním pedagogem při komunikaci s rodiči a úřady. Koordinátorka oblasti Člověk a společnost opakovaně spolupracovala při organizaci soutěţí mezi partnerskými školami 09/10 Vyprávění z balíčku, 10/11 Hudba, 11/12 Tolerance a přátelství. Dále se koordinátorka průběţně zúčastňovala supervizí koordinátorů partnerských škol a navštívila školy s podobnou skladbou ţáků Chánov, Ostrava, Karviná, Přerov. 15

16 II.1.6 Multikultura (průřezové téma) V průběhu projektu byli postupně na obou stupních uskutečněny následující akce: 2009/ oslava mezinárodního dne Romů. - ţáci obou stupňů se zúčastnili uctění památky obětí holocaustu (ZŠ Merhautova, Muzeum romské kultury, Ţidovské muzeum) a akcí zaměřených na přípravu pro zařazení do pracovního procesu (program Romská řemesla v MRK, BVV výstava Agrotech, program organizace IQ Roma servis pro volbu povolání). Ţáci školy se zúčastnili výstavy v MRK Romské Vánoce, Školní akademie, exkurze do nízkoprahového zařízení Pavlač (přípravný ročník), filmového představení Perla orientu, Indie (kino Scala), Nástroje z Afriky, divadelní představení plus beseda, Ţonglování se ţivotem v Muzeu ţidovské kultury, festivalu Jeden svět, výstavy romských fotografií s besedou Österreichzentru. 2010/ ţáci prvního i druhého stupně se zapojili do celorepublikové soutěţe Romano Suno (romský sen) - pokračovala spolupráce s romskými i neromskými organizacemi (MRK, DROM, Ţidovské muzeum, Pavlač, Knihovna Jiřího Mahena, PČR, Centrum pro religionistiku, Muslimská obec v Brně) - plánovaná spolupráce s vietnamskou menšinou byla z organizačních důvodů a s ohledem na aktuální dění nahrazena vyuţitím nabídky muslimských organizací 2011/ vytváření multikulturní broţury ve spolupráci s MRK a ZŠ Merhautova (literární a výtvarné příspěvky ţáků. Multikulturní výchova probíhá v souladu se ŠVP byla integrována do výuky jednotlivých předmětů na prvním stupni (prvouka a vlastivěda) a na druhém stupni (zeměpis, přírodopis, dějepis, občanská nauka, rodinná výchova). Byla realizována také prostřednictvím samostatných akcí. Činnost byla zaměřena na podporu bezproblémového přijetí vlastní identity a zařazení se do většinové společnosti a také na rozšíření povědomí o jiných národnostních menšinách u nás. II.1.7 Osobnostní a sociální výchova (průřezové téma) V Osobnostní a sociální výchově jsme se zaměřili zejména na rozvoj kompetencí ţáků a vytvoření smysluplného hodnocení těchto klíčových kompetencí pedagogy i ţáky (sebehodnocení). Vznikly tzv. reporty, které se stali součástí dokumentace ţáka a posunují se s ním z ročníku do ročníku po celou dobu povinné školní docházky. Ve spolupráci se školním poradenským pracovištěm byly pečlivě zmapovány individuální potřeby ţáků (styly učení, SPUCH, rizika vývoje, poruchy chování, nadání ţáků, rodinné zázemí, proběhly adaptační programy a screeningy jednotlivých tříd), dále doporučení jak s různými potřebami dětí dále pracovat. 16

17 Pedagogové z druhého stupně provedli několik pozorování v hodinách u kolegů z prvního stupně, jehoţ cílem byla návaznost na práci Začít spolu v centrech aktivit na druhém stupni, kde děti rozvijí sociální a komunikativní, pracovní a personální dovednosti. Na systému a sloţení reportu pracovali pedagogové prvního a druhého stupně tak, aby byla zajištěna návaznost při přestupu ţáka do dalšího ročníku a byl zaznamenán individuální posun dosaţených dovedností a návyků. Na několika zdokumentovaných pracovních schůzkách třídních učitelů, vyučujících, asistentů, tandemových učitelů a pracovníků ŠPP jsme tvořili pravidla při vyplňování tabulek posunu dosaţené úrovně klíčových kompetencí ţáků a v poslední fázi jsme na základě dotazníku upravili sebehodnocení ţáků tak, aby dětem nedělaly problémy formulace odpovědí. Podařilo se také vytvořit naše školní ţákovské kníţky, jejichţ obsah plně vyhovuje potřebám ţáků, rodičů a pedag. pracovníků a jejichţ součástí je také sebehodnocení ţáků. Další aktivitou v tomto průřezovém tématu byla tvorba třídních pravidel, na nichţ se podílejí ţáci a která jsou viditelně umístěna ve třídách a pravidelně v rodinných výchovách a komunitních kruzích třídy vyhodnocována. Šesté ročníky na začátku školního roku prochází tzv. adaptačním programem kde se seznamují prostřednictvím dramatických, pohybových, komunikativních a výtvarných aktivit navzájem a zvykají si pracovat v týmu. Do budoucna jsme schopni náš systém ţákovských reportů nabídnout jako model pro školy vzdělávající ţáky se sociálně znevýhodněného prostředí. II.1.8 Člověk a zdraví Snaţíme se o budování kladného vztahu k pohybovým aktivitám, vedeme ţáky k zodpovědnosti, učíme ţáky chovat se k sobě i ostatním spoluţákům bezpečně. Budujeme správné hygienické návyky, zdůrazňujeme důleţitost ţivotosprávy, nebezpečí návykových látek (cigarety, drogy a alkohol). V hodinách TV a sportovních krouţcích dodrţujeme vypracovaná kritéria hodnocení TV. Dbáme na zodpovědnost týkající se včasného příchodu do odpoledních hodin TV, motivujeme ţáky k pohybovým aktivitám, pořádáme školní sportovní soutěţe a turnaje, Olympijský den. Nejlepší ţáky vybíráme na mimoškolní sportovní akce podle stanovených kritérií, kde kromě dobrých sportovních výkonů musí splňovat určité poţadavky v chování, včas přicházet na srazy, musí se při sportovních soutěţích chovat ke svým soupeřům podle pravidel a dodrţovat všechny pokyny svých učitelů. Podařilo se nám navázat spolupráci s DROMem, zúčastnili jsme se fotbalového turnaje pořádaného ZŠ Křenová. Ve šk. roce 2011/2012 jsme se zúčastnili dvou mimoškolních akcí, naplánované máme další čtyři turnaje. Na škole se uskutečnilo jedenáct sportovních turnajů a soutěţí. V plánu máme dalších osm sportovních akcí a připravujeme opět sportovní centrum ke Dni Romů a Olympijský den. Do těchto akcí se zapojuje i první stupeň. 17

18 Chceme nadále pokračovat v dodrţování stanovených cílů a kritérií hodnocení, přimět všechny ţáky k plnění si svých povinností, účastnit se mimoškolních akcí. II.1.9 Dramatická výchova Prvky dramatické výchovy byly začleněny do českého jazyka, dějepisu, občanské výchovy. Ţáci si v hodinách pomocí proţitých dramatizací lépe fixují učivo. V rodinné výchově pomáhá při prevenci rizikového chování, nácvik chování v různých ţivotních situacích, posilování komunikace ve skupině, práce s třídním kolektivem. Ve dvouhodinových tematických lekcích dramatické výchovy napříč ročníky druhého stupně si snadněji ţáci propojují získané poznatky mezi předměty. V integrované výuce byla realizována témata Pravěk a Ptáci. Tady si ţáci vyzkoušeli mluvený projev před kamerou, aktivní metody učení, pohyb s hudbou, rytmus. Proběhlo divadelní představení ţáku druhého stupně pro prvňáčky a muzikálu pro předškoláky. V dramatické výchově dostávají ţáci moţnost zaţít úspěch, proţít různé situace, učí se komunikovat ve skupině, nacvičují relaxační i pohybové aktivity, připravují se na ţivotní situace souvisejících s volbou povolání. V rámci dramatické výchovy probíhají náslechy studentů PF MU. II.2 Zhodnocení a výsledky Přenos jisté míry odpovědnosti na koordinátory a jejich pravidelné setkávání vede k několika jasně ţádoucím efektům. Nejuţší vedení školy můţe delegovat rozhodnutí o práci v předmětech apod. právě příslušným koordinátorům, kteří ho následně diskutují ve svých týmech. To vede k přirozenější formě řízení dění ve škole, kdy o praktických věcech rozhodují lidé s praxí nejúţeji propojeni. Učitelé se shodují na tom, ţe nový systém řízení a práce v týmu jim umoţnil individuálně pracovat s ţáky, respektovat jejich speciální potřeby a posunovat je v dovednostech a kompetencích na jejich osobní maximum. Zařazení metod aktivního učení a zpestřování výuky různými projekty šitými na míru našim ţákům je pravděpodobně jedním z faktorů, ţe se celková absence ţáků na naší škole pomalu sniţuje (např. mezi lety 2009/2010 a 2010/2011 o 8,7%). Také neomluvených hodin (svědčících o záškoláctví) pomalu ubývá (mezi lety 2009/2010 a 2010/2011 o 24,9%). II.3 Problémy při realizaci Asi největším problémem bylo zvyknout si na nový systém řízení a na zodpovědnost vyplývající z pozice na střední úrovni managementu školy. Jde o nové a nevídané rozdělení zodpovědnosti v našem školském systému a vyţaduje po koordinátorech zlepšování 18

19 schopnosti vést tým lidí. Z druhé strany si i kaţdý jednotlivý pedagogický pracovník musí pěstovat schopnost komunikace, kompromisu a musí být stále lépe a smysluplněji schopen pracovat v kolektivu. II.4 Plán po skončení projektu (udržitelnost) Nastavený a ověřený systém koordinace bude fungovat i po skončení projektu. ŠVP ZV se na prvním stupni bude nadále opírat o program ZaS učení, při kterém je ţák aktivní. Na 2.stupni budou do ŠVP trvale zařazeny osvědčené projekty, ITV, výuka v blocích a centrech aktivit s maximálním vyţitím odborných učeben. Systém tvorby projektů a ITV jsme schopni nabídnout jako model i ostatním školám. Formou supervizí budeme i nadále spolupracovat s partnerskými školami a s neziskovými organizacemi.budeme pokračovat v individuální podpoře ţáků se SPUCH a ţáků nadaných v úzké spolupráci se členy ŠPP. 19

20 III. Zvýšení kompetencí žáků prostřednictvím neformálního vzdělávání v rámci celodenního programu školy pro sociálně znevýhodněné žáky Bc. Kateřina Mezihoráková Celodenní program funguje na základní škole od roku Hlavní cíl: poskytovat ţákům nabídku neformálního vzdělávání, která reflektuje jejich individuální vzdělávací potřeby. Hlavní zásada: návaznost celodenního programu na formální výuku a rozvoj klíčových kompetencí. U ţáků se sociálním znevýhodněním působí preventivně v oblasti rizikového chování. III.1 Podrobný popis realizace Celodenní program doplňuje formální výuku kaţdý den, začíná v 7,00 hodin a končí v 16,00 hodin. Je zaměřen na všechny věkové kategorie ţáků školy (předškolní děti, první a druhý stupeň, vycházející ţáci). Účast na celodenním programu je podmíněna pouze souhlasem zákonného zástupce. Rozvrh celodenního programu je aktualizován dle rozvrhu formální výuky. Rozvrhy jsou k dispozici na školních webových stránkách, venkovních vitrínách, ve třídách, ve školním časopisu a v letácích, které mají všichni ţáci vloţeny v ţákovské kníţce. Celodenní program řídí koordinátor neformálního vzdělávání, který zodpovídá za návaznost jednotlivých aktivit na formální vzdělávání. Nabídka celodenního programu vychází z individuálních vzdělávacích potřeb ţáků. Zaměřuje se na vyrovnávání deficitů plynoucích ze specifických poruch učení (dyslexie, dysgrafie, ADHD) a další obtíţe s nimi související (obtíţné soustředění). Dále se soustřeďuje na ţáky s dlouhodobou absencí, s individuálním vzdělávacím plánem, logopedickými problémy, nadané ţáky. Vedoucí jednotlivých aktivit vypracovávají na začátku kaţdého školního roku plán (včetně cílů), kterým se průběh aktivity řídí. Docházka a průběh všech aktivit se zaznamenávají do docházkových sešitů. Celodenní program prezentuje svou činnost na školních i mimoškolních akcích (kulturní akce, soutěţe, přehlídky), na webových stránkách školy, ve školním časopisu. Celodenní program zasahuje 100% ţáků školy (všichni ţáci se ho během roku pravidelně nebo nepravidelně účastní). Počet pravidelných účastníků dosahuje kaţdý rok přibliţně 50 % celkového počtu ţáků školy. 20