Věc: Souhrn doporučených opatření pro Evropsky významnou lokalitu Horní Ploučnice

Transkript

1 AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČESKÉ REPUBLIKY REGIONÁLNÍ PRACOVIŠTĚ LIBERECKO ODDĚLENÍ PÉČE O PŘÍRODU A KRAJINU U Jezu 10, Liberec tel.: jizhory@nature.cz IDDS: zqmdynq dle rozdělovníku NAŠE Č.J.: SR/0440/JH/ VYŘIZUJE: Tomášková Radka, Ing. V LIBERCI: Věc: Souhrn doporučených opatření pro Evropsky významnou lokalitu Horní Ploučnice AOPK ČR, Regionální pracoviště Liberecko Vás jako dotčené subjekty v území oslovila s informací ohledně zahájení zpracování Souhrnu doporučených opatření (SDO) pro Evropsky významnou lokalitu Horní Ploučnice. Nyní je možné se s finalizovaným dokumentem seznámit na internetových stránkách AOPK ČR ( v kapitole úřední deska. V případě zájmu je možné zaslat i v papírové podobě. Vaše případné připomínky k materiálu, prosím, zasílejte do na adresu AOPK ČR, RP Liberecko, U Jezu 10, Liberec. V případě podání závažných písemných připomínek bude následovat ústní projednání k jejich vypořádání. Zároveň žádáme obce, aby SDO pro Evropsky významnou lokalitu Horní Ploučnice vyvěsily na úřední desce s lhůtou 14 dní pro podání písemných připomínek. Po uplynutí lhůty Vás žádáme o jejich zaslání na naši adresu. S pozdravem, Mgr. Šárka Mazánková VEDOUCÍ ODDĚLENÍ Rozdělovník: Město Mimoň, Mírová 120, Mimoň Obec Pertoltice pod Ralskem, č.p. 165, Pertoltice pod Ralskem Obec Křižany, č.p. 340, Křižany Město Zákupy, Borská 5, Zákupy Obec Velký Valtinov, Obecní úřad Velký Valtinov, čp. 46, Velký Valtinov Povodí Ohře s.p., Bezručova 4219, Chomutov Město Jablonné v Podještědí, náměstí Míru 22, Jablonné v Podještědí Město Stráž pod Ralskem, Revoluční 164, Stráž pod Ralskem Obec Dubnice, Obecní úřad Dubnice, č.p. 240, Dubnice Vojenské lesy a statky ČR s.p., Pod Juliskou 5, Praha 6 Obec Noviny pod Ralskem, 116, Noviny pod Ralskem Obec Brniště, Obecní úřad Brniště, čp. 102, Brniště Město Česká Lípa, náměstí T.G. Masaryka 1/1, Česká Lípa Lesy České republiky s.p., LS Česká Lípa, Pod Holým vrchem 3247, Česká Lípa Město Ralsko, Město Ralsko 701, Ralsko - Kuřívody Magistrát města Liberec, Odbor životního prostředí, náměstí Dr. E. Beneše 1, Liberec 1 Krajský úřad Libereckého kraje, OŽPZ, U Jezu 642/2a, Liberec 02 Lesy České republiky s.p., Krajské ředitelství Liberec, Sokolská 1383, Liberec 1, Ing. Kavková I IČ: I radka.tomaskova@nature.cz I T: strana 1/1

2 !"

3 1. Základní identifikaní a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Horní Plounice Kód lokality: CZ Kód lokality v ÚSOP: 2858 Rozloha (ha): 837,3537 Biogeografická oblast: kontinentální Zaazení EVL na evropský seznam: 2008/25/ES Naízení vlády o stanovení národního seznamu EVL: naízení vlády. 318/2013 Sb., píloha Zpsob zajištní ochrany Zvlášt chránná území (ZCHÚ) Celková rozloha ZCHÚ (ha): 607,48 Relativní rozloha ZCHÚ (%): 72,5 Specifikace ZCHÚ Kód ÚSOP Kategorie Název 23 CHKO Kokoínsko - Máchv kraj 119 PR Hradanské rybníky 5941 PP Meandry Plounice u Mimon 5942 PP Niva Plounice u Žízníkova Ochranné pásmo zvlášt chránného území (OP ZCHÚ) NENÍ Navrhované kategorie ZCHÚ podle platného naízení vlády chránná krajinná oblast - ást, pírodní památka - ást Smluvní ochrana dle 39 ZOPK NENÍ Základní ochrana dle 45c, odst. 2 ZOPK Celková rozloha území chránného dle režimu základní ochrany (ha): 229,87 Relativní rozloha území chránného dle režimu základní ochrany (%): 27,5 Jiná území chránná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v pekryvu s EVL Ptaí oblasti Celková rozloha ptaích oblastí (ha): 429,5789 Relativní rozloha ptaích oblastí (%): 51,3 Specifikace ptaích oblastí Kód ptaí oblasti Kód ÚSOP Název CZ eskolipsko - Dokeské pískovce a mokady 1.3 Územn správní píslušnost Liberecký kraj Dotené obce Brništ, eská Lípa, Dubnice, Jablonné v Podještdí, Kižany, Mimo, Noviny pod Ralskem, Pertoltice pod Ralskem, Ralsko, Stráž pod Ralskem, Velký Valtinov, Zákupy Dotená katastrální území Boreek, Božíkov, Brenná, Brništ, eská Lípa, eská Ves v Podještdí, Dobranov, Dubice u eské Lípy, Dubnice pod Ralskem, Hemaniky u Dobranova, Hlemýždí, Hradany nad Plounicí, Jablonné v Podještdí, Kižany,

4 Kuívody, Luhov u Mimon, Markvartice v Podještdí, Mimo, Noviny pod Ralskem, Pertoltice pod Ralskem, Postelná, Stará Lípa, Stráž pod Ralskem, Velký Grunov, Velký Valtinov, Veselí nad Plounicí, Vítkov u Dobranova, Vlí Dl, Vranov pod Ralskem, Žibidice, Žizníkov 1.4 Struná charakteristika území Ekotop Lokalita Horní Plounice zasahuje z Podještdí až do eské Lípy, kde navazuje na EVL Dolní Plounice a EVL Jestebsko - Dokesko. Mezi eskou Lípou a Mimoní ji tvoí eka Plounice s pilehlými podmáenými loukami a lužními lesy a také soustava Hradanských rybník. Z Mimon pokrauje EVL jednak po Panenském potoce až k Markvartickému rybníku v Jablonném v Podještdí a dále po Plounici k pítoku s Ještdským potokem a po Ještdském potoce až do Kižan. Lokalita zahrnuje i vrch Strážný u Mimon, jehož nadmoská výška je 362 m. Plounice pramení na JZ svahu Ještdu v nadmoské výšce 654 m. Plounice je pravobežní pítok Labe v Dín v nadmoské výšce 122 m. Plocha povodí iní 1 193,9 km 2. Délka toku je 106,2 km. Od msteka Osená tee západním smrem pes Mimo, eskou Lípu do Dína. Pod eskou Lípou vtéká do Verneického stedohoí, kde vytváí hlubší údolí. Panenský potok je pravostranným pítokem Plounice, do které se vlévá v Mimoni na jejím. km 74,8 v nadmoské výšce 280 m. Ještdský potok pramení na SZ svahu Ještdu a je pravostranným pítokem Plounice, do které se vlévá ve Stráži pod Ralskem na jejím 86,3. km v nadmoské výšce 302 m. Geologie: Podloží je tvoeno svrchnokídovými kvádrovými pískovci, mén slínovci a vápnitými jílovci, tetihorními vulkanity a pokryvy tvrtohorních sediment. Geomorfologie: eka protéká Zákupskou pahorkatinou s pestrým strukturn denudaním reliéfem. Celek Ralská pahorkatina, podcelek Zákupská pahorkatina. Reliéf: Niva bohat meandrující eky s adou mrtvých ramen v nadmoské výšce od 240 do 280 m, ve stední ásti z jihu obklopená pískovcovými Hradanskými stnami, jinak v pestrém, mírn lenitém terénu. Rybniní soustava na Hradanském potoce v pomrn mlkém širokém údolí v nadmoské výšce od 270 do 285 m. Pedologie: Zastoupeny jsou tu modální i glejové fluvizem, podél nivy Plounice pseudoglejové i arenické kambizem (místy i podzoly), modální pseudogleje a luvizem. Krajinná charakteristika: Bohat meandrující niva Plounice s adou mrtvých ramen a s behovými porosty olšin, rákosin a vlhkých a mokadních luk. Soustava pti Hradanských rybník (nejvýše položený erný - zazemnlý s mokadní vegetací, dále Vavrouškv, Strážovský - nedávno obnovený, Držník spojen odvodovacími stokami s rašeliništm Pustý rybník - tj. souást EVL Jestebsko Dokesko, nejníže Hradanský rybník) propojených Hradanským potokem. Pevážn zalesnné území s porosty mokadních olšin, podmáených smrin a rašelinných bor, borových doubrav a v rybniní soustav s plochami makrofytní vegetace a bezlesí pevážn mokadního charakteru. Biota Botanické pomry V niv horní Plounice je zastoupena jak makrofytní vegetace vodních tok, pobežní mokadní rákosiny a osticové porosty, pechodová rašeliništ a vlhké aluviální, pcháové, tužebníkové a bezkolencové louky, mokadní vrbiny a mokadní i potoní olšiny, tak také porosty ovsíkových luk, kostavové trávníky písin a porosty dubohabin, acidofilních a borových doubrav a bor. Makrofytní a mokadní vegetace se v niv stídá velmi mozaikovit. V íních ramenech a zarstajících odvodovacích kanálech je pítomna vegetace pirozen eutrofních a mezotrofních stojatých vod s voankou žabí sv. Hydrocharition, s bublinatkou jižní (Utricularia australis) a b. obecnou (U. vulgaris) a porosty sv. Lemnion minoris. Makrofytní vegetace mlkých stojatých vod s dominantními lakušníky spolu s žabníkem jitrocelovým (Alisma plantago-aquatica), lakušníkem vodním (Batrachium aquatile), hvzdošem jarním (Callitriche palustris), žebratkou bahenní (Hottonia palustris), okehkem menším (Lemna minor) a o. trojbrázdým (L. trisulca) se vyskytuje nap. v tních nkterých mokadních luk. Po celé délce toku Plounice a pítok je v rzné míe pítomna vegetace s dominantním zastoupením žabníku jitrocelového, lakušníku vzplývavého (Batrachium fluitans), hvzdoše hákatého (Callitriche hamulata), rdestu trávolistého (Potamogeton gramineus) nebo zevaru jednoduchého (Sparganium emersum). Rákosiny jsou zaznamenány pedevším v meandrech, podél vysychavých melioraních kanál a na ásten odvodnných plochách, a to jako jednodruhové porosty a nebo jako rozvolnné porosty s bohatým a dobe vyvinutým bylinným patrem s vachtou trojlistou (Menyanthes trifoliata), kyprejem vrbicí (Lythrum salicaria), tužebníkem jilmovým (Filipendula ulmaria), svízelem bahenním (Galium palustre), zblochanem vodním (Glyceria maxima), pupeníkem obecným (Hydrocotyle vulgaris), kosatcem žlutým (Iris pseudacorus), krvavcem totenem (Sanguisorba officinalis), orobincem širokolistým (Typha latifolia), kozlíkem lékaským (Valeriana officinalis). asto se vyskytují v mozaice s vegetací vysokých ostic nebo s vrbovými kovinami.

5 Spoleenstvo íních rákosin s dominantní chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea) zaujímá v niv Plounice pomrn velké plochy a patí k druhov chudším porostm mapovaného území, asto s pímsí tužebníku jilmového. Toto spoleenstvo se vyskytuje po obou bezích toku v úzkých pásech, zpravidla v zaplavovaných místech. Pobežní vegetace potok se vyskytuje podél toku Plounice a vtších odvodovacích kanál, asto v návaznosti na rákosiny eutrofních stojatých vod; se zastoupením druh potoník vzpímený (Berula erecta), vrbovka chlupatá (Epilobium hirsutum), zblochan vzlývavý (Glyceria fluitans), z. asnatý (Glyceria notata), pomnnka bahenní (Myosotis palustris), chrastice rákosovitá, pryskyník plazivý (Ranunculus repens), opletník plotní (Calystegia sepium), chmel otáivý (Humulus lupulus), lilek potmchu (Solanum dulcamara) aj. Porosty vysokých ostic s dominantní osticí ostrou (Carex acutiformis), o. zobánkatou (C. rostrata) nebo ttinou šedou (Calamagrostis canescens) jsou vyvinuty vtšinou mozaikovit na oligotrofních stanovištích po obvodu nivy a spolu s pechodovými rašeliništi patí k nejvzácnjším rostlinným spoleenstvím. Jsou zde zastoupeny ostice plstnatoplodá (C. lasiocarpa), o. zobánkatá, klikva bahenní (Oxycoccus palustris), vachta trojlistá, pupeník obecný, suchopýr širokolistý (Eriophorum latifolium), mochna bahenní (Potentilla palustris), brusnice borvka (Vaccinium myrtillus) a brusnice brusinka (V. vitis-idaea) aj. Do rašeliništních spoleenstev na zmiovaných lokalitách pronikají nálety devin a pomístn do nich expanduje rákos. Ze vzácných druh je zastoupena nap. rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a kruštík bahenní (Epipactis palustris). Aluviální psárkové louky jsou vtšinou degradované v dsledku absence hospodaení, dominantním druhem bývá metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa). Jedním z nejastji se vyskytujících porost mapovaného území jsou vlhké pcháové louky. Porosty jsou hust zapojené s etnými druhy ostic, dále nap. pchá zelinný (Cirsium oleraceum), p. bahenní (C. palustre), skípina lesní (Scirpus sylvaticus). V nkterých zachovalých porostech je pítomen prstnatec májový, mochna bahenní, sítina ostrokvtá (Juncus acutiflorus) aj. významné druhy; ást tchto luk je ovšem degradována odvodnním a zarstáním nálety devin. Vlhká tužebníková lada jsou v niv zastoupena jako druhov chudé porosty s dominancí tužebníku jilmového, z dalších druh nap. kakost bahenní (Geranium palustre), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), kyprej vrbice, máta dlouholistá (Mentha longifolia), skípina lesní. Bezkolencové louky se vyskytují v kontaktu s vlhkými pcháovými loukami místy s bohatší druhovou skladbou. Suchá vesovišt jsou zde zastoupena s dominantním vesem obecným (Calluna vulgaris), jestábníkem chlupákem (Hieracium pilosella), tezalkou tekovanou (Hypericum perforatum), pavincem horským (Jasione montana). Pouze sporadicky se v EVL vyskytují trávníky písin. Jde o ídké porosty s dominujícími kostavami (Festuca sp. div.) a psinekem obecným (Agrostis capillaris) s výskytem trávniky obecné (Armeria vulgaris). Mokadní vrbiny jsou tvoeny zejména vrbou popelavou (Salix cinerea), krušinou olšovou (Frangula alnus), vrbou ušatou (Salix aurita) a vyskytují se nejastji v mozaice s mokadními olšinami, pobežní vegetací potok nebo s porosty vysokých ostic. Behové porosty jsou asto tvoeny vzrostlými stromovými vrbami s pímsí habru obecného (Carpinus betulus), olše lepkavé (Alnus glutinosa), stemchy obecné (Padus avium), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) a nálety bízy blokoré (Betula pendula). V bylinném pate jsou zde hojn zastoupeny druhy mokad metlice trsnatá, tužebník jilmový pravý (Filipendula ulmaria subsp. ulmaria), svízel bahenní, vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), kyprej vrbice, skípina lesní. V niv Plounice jsou rovnž zastoupeny vrbové koviny hlinitých a písitých náplav, ve kterých dominuje vrba trojmužná (Salix triandra) a vrba kehká (Salix fragilis), v bylinném pate nap. chmel otáivý, opletník plotní. V menší míe byly mapovány vysoké mezofilní a xerofilní koviny se slivoní trnkou (Prunus spinosa), hlohy (Crataegus spp.), místy líska obecná (Corylus avellana), brslen evropský (Euonymus europaea). Mokadní olšiny (as. Calamagrostis canescentis-alnetum, Carici acutiformis-alnetum) jsou vázány na trvale zamokené terénní deprese s více i mén stagnující podzemní vodou. Ve stromovém pate pevažuje olše lepkavá, jasan ztepilý, v bylinném pate druhy vysokých ostic, violka bahenní (Viola palustris), škarda bahenní (Crepis paludosa), peslika bahenní (Equisetum palustre), výjimen rašeliník (Sphagnum sp.). Údolní jasanovo-olšové luhy tvoí behový doprovod toku Plounice a vzácn v rozšíených ástech pecházejí do rašelinných olšin s bohatším bylinným podrostem. V malé míe jsou zastoupeny svahové dubohabiny sv. Carpinion s pevahou habru (Carpinus betulus), dubu letního (Quercus robur) a lípy malolisté (Tilia cordata) s lískou obecnou (Corylus avellana) a hlohem (Crataegus sp.) v keovém pate. Maloplošn jsou na svazích nivy zastoupeny acidofilní a borové doubravy s dubem letním, krušinou olšovou, bízou blokorou, borovicí lesní (Pinus sylvestris) a jeábem ptaím (Sorbus aucuparia) v podrostu s druhy: metlika kivolaká (Avenella flexuosa), kostava oví (Festuca ovina), bika blavá (Luzula luzuloides), lipnice hajní (Poa nemoralis), místy i vesem obecným a brusnicí borvkou, u vlhích typ doubrav s bezkolencem rákosovitým (Molinia arundinacea). Dále jsou okrajov v rámci lokality mapovány bory spíše kulturní povahy. Ze vzácných druh rostlin se zde vyskytují nap. lakušník štítnatý (Batrachium peltatum), potoník vzpímený, áblík bahenní (Calla palustris), ostice latnatá (Carex paniculata), o. nedošáchor (C. pseudocyperus), odemka vodní (Catabrosa aquatica), rosnatka okrouhlolistá, suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), s. pochvatý

6 (E. vaginatum), pupeník obecný, sítina slatinná (Juncus subnodulosus), rojovník bahenní (Ledum palustre), tajnika rýžovitá (Leersia oryzoides), vachta trojlistá, vrbina kytkokvtá (Lysimachia thyrsiflora), leknín blostný (Nymphaea candida), klikva bahenní, rdest ostrolistý (Potamogeton acutifolius), r. alpský (P. alpinus), r. tupolistý (P. obtusifolius), r. Zizv (P. x angustifolius), r. trávolistý (P. gramineus), r. svtlý (P. lucens), mochna bahenní, ptainec dlouholistý (Stellaria longifolia), nahoprutka písená (Teesdalia nudicaulis), kapradiník bažinný (Thelypteris palustris), sedmikvítek evropský (Trientalis europaea), bublinatka jižní, b. menší, vlochyn bahenní (Vaccinium uliginosum). V celé délce EVL se místy vyskytují invazní druhy netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera) a kídlatka (Reynoutria sp.). Zoologie Naturové druhy Pirozené koryto Plounice - pedevším v horní ásti je vhodným trdlištm lososa obecného (Salmo salar) - štrkové plochy s prokyslienou vodou. Na všech tocích, které jsou souástí lokality, se vyskytuje vydra íní (Lutra lutra). Klínatka rohatá (Ophiogomphus cecilia) se vyskytuje a pravideln rozmnožuje na Plounici v úseku meandr mezi Mimoní a eskou Lípou. Modrásek bahenní (Maculinea nausithous), modrásek okovaný (Maculinea teleius) a pástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria) se vyskytují na loukách podél toku Plounice, pedevším v okolí Mimon a Pertoltic pod Ralskem, modrásek bahenní se vyskytuje i v meandrech Plounice pod Mimoní smrem k eské Líp. Výskyt vrkoe bažinného (Vertigo moulinsiana) byl zjištn v oblasti Hradanských rybník. EVL je významnou mokadní lokalitou s výskytem ady ohrožených druh živoich. Z obojživelník se zde vyskytuje rosnika zelená (Hyla arborea), skokan skehotavý (Rana ridibunda), skokan štíhlý (Rana dalmatina), skokan hndý (Rana temporaria) a ropucha obecná (Bufo bufo). V západní ásti nivy navazující na eskou Lípu se vyskytuje slabší populace kuky ohnivé (Bombina bombina). Z plaz se vyskytují slepýš kehký (Anguis fragilis) a užovka obojková (Natrix natrix). Z pohledu stanoviš rybích spoleenstev mají toky v EVL rznorodý charakter. Liší se dolní tok Plounice u eské Lípy od horní ásti pod Stráží pod Ralskem. Zcela specifické podmínky potom panují v Panenském i Ještdském potoce. V dolním toku Plounice dominují jelec tlouš (Squalius cephalus), hrouzek obecný (Gobio gobio), plotice obecná (Rutilus rutilus) a okoun íní (Perca fluviatilis). Poetný je také jelec proudník (Leuciscus leuciscus). Ojedinle se zde vyskytují pstruh obecný (Salmo trutta), který je chován nap. v povodí Šporky, dále menka mramorovaná (Barbatula barbatula), perlín ostrobichý (Scardinius erythrophtalmus) a také invazní stevlika východní (Pseudorasbora parva) splachovaná ze stojatých vod. Rybái do toku vedle jelce tloušt a okouna íního vysazují kapra obecného (Cyprinus carpio), lína obecného (Tinca tinca), cejna velkého (Abramis brama), lipana podhorního (Thymallus thymallus), štiku obecnou (Esox lucius), candáta obecného (Sander lucioperca), bolena dravého (Aspius aspius) a dokonce i místn nepvodní ostroretku sthovavou (Chondrostoma nasus). Horní tok Plounice, kde jsou vymezeny pstruhové revíry, obývají zejména jelec tlouš a pstruh obecný. Významný podíl v poetnosti má také okoun íní a pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss), který je však pln závislý na vysazování. Vysazován je také siven americký (Salvelinus fontinalis). Mezi typické zástupce rybího spoleenstva zde dále patí lipan podhorní, hrouzek obecný, menka mramorovaná i štika obecná. Mén typickými druhy zde jsou kapr obecný a cejn velký, výjimen jsou zaznamenáni candát obecný nebo ostroretka sthovavá. V celém toku Plounice v EVL žije málo poetná populace mihule potoní (Lampetra planeri). Panenský potok obývají zejména jelec tlouš, jelec jesen (Leuciscus idus), plotice obecná, hrouzek obecný, kapr obecný, cejn velký a okoun íní ménasto je zde možné zaznamenat perlína ostrobichého nebo štiku obecnou. Ještdský potok je zásadní lokalitou vysazovaných juvenilních losos obecných. Tok obývá také poetná populace mihule potoní. Dominantním druhem je však pstruh obecný. Mén astá je pítomnost lipana podhorního. Typickým druhem Ještdského potoka je také menka mramorovaná, místy se vyskytuje hrouzek obecný. Z nádrží je do toku splachována plotice obecná a také úhoíní (Anguilla anguilla). V roce 1995 byly ve vyježdných velkých jamách na lesní cest vedle Strážovského rybníka nalezeny žábronožky letní (Branchipus schaefferi). Pi orientaním przkumu pták zde bylo zaznamenáno 51 druh, z toho 11 druh je zvlášt chránných a 12 druh je zaazeno do erveného seznamu ohrožených druh. Vzhledem k absenci vtších vodních ploch v EVL zde tém chybí typicky vodní druhy (vyjma pták vázaných na toky) a pevažují luní druhy a ptáci kovin a remíz. K nejvýznamnjším druhm nivy v okolí Plounice patí chástal polní (Crex crex), který zde dosahuje vysoké poetnosti na nivních loukách. Hojní jsou cvrilka zelená (Locustella naevia) a cvrilka íní (L. fluviatilis), na Plounici, Panenském a Ještdském potoce hnízdí více pár ledáka íního (Alcedo atthis), skorce vodního (Cinclus cinclus) a konipasa horského (Motacilla cinerea). Na koviny a remízy jsou vázáni uhýk obecný (Lanius collurio) a krutihlav obecný (Jynx torquilla). Na vrchu Strážný byl pozorován moták lužní (Circus pygargus), který mže hnízdit na území EVL nebo v jejím blízkém okolí. V okolí Hradanských rybník hnízdí jeáb popelavý (Grus grus) a moták pochop (Circus aeruginosus).

7 Z území byl zaznamenán výskyt 23 druh vážek. Vedle klínatky rohaté se na celém toku Plounice vyskytují další reofilní druhy (druhy vázané na biotop tekoucích vod), klínatka obecná (Gomphus vulgatissimus), páskovec kroužkovaný (Cordulegaster boltonii), motýlice lesklá (Calopteryx splendens), motýlice obecná (C. virgo). Nálezy ostatních druh pedstavují pravdpodobn druhotné zálety od stojatých vod, které využívají vodní tok jako migraní koridor, prostoru pro lov apod. bez užší závislosti vývoje na tekoucích vodách. Jedná se o druhy stojatých vod, sklony k reofilii je možno ásten sledovat jen u lesklice zelenavé (Somatochlora metellica) a šidélka rumnného (Pyrrhosoma nymphula). Przkum denních motýl potvrdil výskyt nejmén 41 druh. K nejvýznamnjším patí modráskovití vlhkých luk, které jsou pedmtem ochrany lokality modrásek bahenní a modrásek okovaný, dále také ohniváek ernoárný (Lycaena dispar). Faunisticky zajímavý je také hojný výskyt soumraníka ernohndého (Heteropterus morpheus). Tento druh se na našem území vyskytuje v panonské oblasti a malý areál má také v severních echách vetn eskolipska. Obývá vlhké louky v niv Plounice a asto je jedním z mála druh, které mžeme zastihnout na vysokých ruderalizovaných loukách, jež nejsou dlouhodob obhospodaovány. Na vrchu Strážný byl zjištn blásek ovocný (Aporia crataegi), v minulosti vyhynulý a dnes postupn od západu se navracející druh.

8 2. Stav EVL a pedmt ochrany 2.1 Pedmty ochrany a jejich cílový stav Stanovišt Kód pedmtu ochrany: 2330 Název pedmtu ochrany: Otevené trávníky kontinentálních dun s palikovcem (Corynephorus) a psinekem (Agrostis) Rozloha (ha): 2,5187 Relativní rozloha (%): 0,3 Stav pedmtu ochrany pi zaazení EVL do Evropského seznamu: významná hodnota Cílový stav pedmtu ochrany: Udržet pestrou mozaiku trávník odpovídající stavu pi vyhlášení. Kód pedmtu ochrany: 3150 Název pedmtu ochrany: Pirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition Rozloha (ha): 17,3698 Relativní rozloha (%): 2,07 Stav pedmtu ochrany pi zaazení EVL do Evropského seznamu: dobrá hodnota Cílový stav pedmtu ochrany: Udržet vodní vegetaci odpovídající stavu pi vyhlášení. Kód pedmtu ochrany: 3260 Název pedmtu ochrany: Nížinné až horské vodní toky s vegetací svaz Ranunculion fluitantis a Callitricho- Batrachion Rozloha (ha): 23,8651 Relativní rozloha (%): 2,85 Stav pedmtu ochrany pi zaazení EVL do Evropského seznamu: dobrá hodnota Cílový stav pedmtu ochrany: Udržet vodní vegetaci odpovídající stavu pi vyhlášení. Kód pedmtu ochrany: 6410 Název pedmtu ochrany: Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých pdách (Molinion caeruleae) Rozloha (ha): 10,053 Relativní rozloha (%): 1,2 Stav pedmtu ochrany pi zaazení EVL do Evropského seznamu: dobrá hodnota Cílový stav pedmtu ochrany: Zlepšit souasný zarstající stav a následn udržet pestrou mozaiku luk odpovídající stavu pi vyhlášení. Kód pedmtu ochrany: 6430 Název pedmtu ochrany: Vlhkomilná vysokobylinná lemová spoleenstva nížin a horského až alpínského stupn Rozloha (ha): 87,8993 Relativní rozloha (%): 10,5 Stav pedmtu ochrany pi zaazení EVL do Evropského seznamu: vynikající hodnota Cílový stav pedmtu ochrany: Zlepšit souasný zarstající stav a následn udržet stav stanovišt odpovídající stavu pi vyhlášení. Kód pedmtu ochrany: 7140 Název pedmtu ochrany: Pechodová rašeliništ a tasovišt Rozloha (ha): 6,5915 Relativní rozloha (%): 0,79

9 Stav pedmtu ochrany pi zaazení EVL do Evropského seznamu: dobrá hodnota Cílový stav pedmtu ochrany: Udržet stav stanovišt odpovídající stavu pi vyhlášení. Podporovat pirozené procesy a v omezené míe i aktivní posilování stability porost. Kód pedmtu ochrany: 91D0 * Název pedmtu ochrany: Rašelinný les Rozloha (ha): 41,2598 Relativní rozloha (%): 4,93 Stav pedmtu ochrany pi zaazení EVL do Evropského seznamu: dobrá hodnota Cílový stav pedmtu ochrany: Udržet rozlohu stanovišt odpovídající stavu pi vyhlášení. U pozmnných ástí porost zlepšit vkovou a druhovou strukturu oproti stavu pi vyhlášení. Kód pedmtu ochrany: 91E0 * Název pedmtu ochrany: Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) Rozloha (ha): 17,4419 Relativní rozloha (%): 2,08 Stav pedmtu ochrany pi zaazení EVL do Evropského seznamu: významná hodnota Cílový stav pedmtu ochrany: Udržet rozlohu stanovišt odpovídající stavu pi vyhlášení. U pozmnných ástí porost zlepšit vkovou a druhovou strukturu oproti stavu pi vyhlášení. * oznauje prioritní stanovišt Druhy Název pedmtu ochrany: pástevník kostivalový * Callimorpha quadripunctaria Kód pedmtu ochrany: 1078 Stav pedmtu ochrany pi zaazení EVL do Evropského seznamu Populace Min Max Jednotka Kategorie Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení stálá populace pítomná 2 % p > 0 % dobré zachování populace není izolovaná, leží uvnit areálu rozšíení druhu významná hodnota Cílový stav pedmtu ochrany: Udržet životaschopnou rozmnožující se populaci pástevníka kostivalového (Callimorpha quadripunctaria) odpovídající stavu pi vyhlášení. Název pedmtu ochrany: vydra íní Lutra lutra Kód pedmtu ochrany: 1355 Stav pedmtu ochrany pi zaazení EVL do Evropského seznamu Populace Min Max Jednotka Kategorie Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení stálá populace pítomná 2 % p > 0 % dobré zachování populace není izolovaná, leží uvnit areálu rozšíení druhu dobrá hodnota Cílový stav pedmtu ochrany: Udržet stav populace vydry íní (Lutra lutra) na úrovni jako pi vyhlášení EVL. Název pedmtu ochrany: modrásek bahenní Maculinea nausithous

10 Kód pedmtu ochrany: 1061 Stav pedmtu ochrany pi zaazení EVL do Evropského seznamu Populace Min Max Jednotka Kategorie Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení stálá populace pítomná 2 % p > 0 % dobré zachování populace není izolovaná, leží uvnit areálu rozšíení druhu dobrá hodnota Cílový stav pedmtu ochrany: Udržet stav pedmtu ochrany, modráska bahenního (Maculinea nasithous), jako pi vyhlášení. Aktivním managementem zajistit optimální stav biotopu pedmtu ochrany. Název pedmtu ochrany: modrásek okovaný Maculinea teleius Kód pedmtu ochrany: 1059 Stav pedmtu ochrany pi zaazení EVL do Evropského seznamu Populace Min Max Jednotka Kategorie Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení stálá populace pítomná 2 % p > 0 % dobré zachování populace není izolovaná, leží uvnit areálu rozšíení druhu dobrá hodnota Cílový stav pedmtu ochrany: Udržet stav pedmtu ochrany, modráska okovaného (Maculinea teleius), jako pi vyhlášení. Aktivním managementem zajistit optimální stav biotopu pedmtu ochrany. Název pedmtu ochrany: klínatka rohatá Ophiogomphus cecilia Kód pedmtu ochrany: 1037 Stav pedmtu ochrany pi zaazení EVL do Evropského seznamu Populace Min Max Jednotka Kategorie Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení stálá populace pítomná 2 % p > 0 % dobré zachování populace není izolovaná, leží uvnit areálu rozšíení druhu dobrá hodnota Cílový stav pedmtu ochrany: Udržet životaschopnou rozmnožující se populaci klínatky rohaté (Ophiogomphus cecilia) odpovídající stavu pi vyhlášení. Název pedmtu ochrany: losos obecný Salmo salar Kód pedmtu ochrany: 1106 Stav pedmtu ochrany pi zaazení EVL do Evropského seznamu Populace Min Max Jednotka Kategorie Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení stálá populace pítomná 100 % p > 15 % dobré zachování populace není izolovaná, ale je na okraji areálu rozšíení druhu vynikající hodnota Cílový stav pedmtu ochrany: Zlepšit stav pedmtu ochrany oproti stavu pi vyhlášení. Zajistit a udržet vhodný biotop pro lososa obecného. Název pedmtu ochrany: vrko bažinný Vertigo moulinsiana Kód pedmtu ochrany: 1016 Stav pedmtu ochrany pi zaazení EVL do Evropského seznamu

11 Populace Min Max Jednotka Kategorie Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení stálá populace vzácná 2 % p > 0 % dobré zachování populace není izolovaná, leží uvnit areálu rozšíení druhu dobrá hodnota Cílový stav pedmtu ochrany: Udržet stabilní populaci vrkoe bažinného (Vertigo moulinsiana) odpovídající stavu pi vyhlášení. * oznauje prioritní druh 2.2 Nároky pedmt ochrany Stanovišt Kód pedmtu ochrany: 2330 Název pedmtu ochrany: Otevené trávníky kontinentálních dun s palikovcem (Corynephorus) a psinekem (Agrostis) Popis nárok pedmtu ochrany: Stanovišt je zde zastoupeno biotopy T5.2, T5.3 a na malé ploše i T5.1. Biotop T5.2 Otevené trávníky písin s palikovcem šedavým zahrnuje vegetaci, která osídluje suché narušované písiny. Bylinné patro je druhov chudé. K dominantnímu palikovci šedavému (Corynephorus canescens) se druží nkteré psamofyty (rostliny rostoucí na písitých pdách) vytrvalé nap. šater svazitý (Gypsophila fastigiata) a mateídouška úzkolistá (Thymus serpyllum), ale i efemérní jednoletky jako kolenec Morisonv (Spergula morisonii). Dále jsou bžné acidofyty metlika kivolaká (Avenella flexuosa), ves obecný (Calluna vulgaris), druhy s širokou ekologickou amplitudou nap. jestábník chlupáek (Hieracium pilosella) a vzácnjší druhy suchých trávník nap. pelynk ladní (Artemisia campestris). Biotop T5.3 Kostavové trávníky písin jsou ídké trávníky vyskytující se na kyselých písinách. Tvoí mozaiku s vegetací otevených písin a na mnoha lokalitách dnes zarstají zapojenou drnovou vegetací luk i suchých trávník. Dominují krátkostébelné suchomilné trávy, zejména kostavy (Festuca spp.) a psineky (Agrostis spp.). Spolu s nimi bývá pítomno nemnoho dvoudložných vytrvalých psamofyt, z nichž stálejší je jen trávnika obecná pravá (Armeria vulgaris subsp. vulgaris). asté jsou acidotolerantní druhy ebíek chlumní (Achillea collina), jestábník chlupáek (Hieracium pilosella), bedrník obecný (Pimpinella saxifraga). Biotop T5.1 Jednoletá vegetace písin je sukcesn nestálý porost s nízkou pokryvností, zpravidla vyvinutý na plochách menších než 10 m 2. Pevažují psamofilní jednoleté druhy, zejména nižší efeméry z rod Aira, Filago a Vulpia a vyšší jednoletky jako rmen ukrajinský (Anthemis ruthenica) a jitrocel písitý (Plantago arenaria), které jsou doprávezeny vytrvalými druhy písitých trávník - psineek obecný (Agrostis capillaris), kostava ervená (Festuca rubra), prasetník koenatý (Hypochoeris radicata) a velmi etnými druhy ruderálními - turan kanadský (Conyza canadensis), pupalka dvouletá (Oenothera biennis), lipnice roní (Poa annua) aj. Pvodními lokalitami tchto trávník jsou návje vátých písk, hrany písitých a štrkopískových íních teras a vzácn plošiny pískovcových skal, kde v minulosti byly pítomny acidofilní doubravy. Druhotná místa výskytu tvoí lovkem vytvoené pískovny, štrkovny, svtlá místa podél cest, stelnice a tankodromy apod. Tato spoleensta jsou vázána na raná sukcesní stadia, je teba je pravideln mechanicky narušovat, odstraovat šíící se náletové deviny, u nkterých typ je možná pastva i vypalování. Spoleenstva jsou ohrožena nadmrným písunem živin, umlým zalesováním, náletem devin a ruderalizací. Kód pedmtu ochrany: 3150 Název pedmtu ochrany: Pirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition Popis nárok pedmtu ochrany: Stanovišt je zde zastoupeno biotopy V1C Makrofytní vegetace pirozen eutrofních a mezotrofních stojatých vod s bublinatkou jižní a obecnou (Utricularia australis a U. vulgaris) a V1F Makrofytní vegetace pirozen eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty. Jedná se o vegetaci rostlin ponoených až plovoucích na hladin, v obou pípadech mohou rostliny koenovat ve dn nebo voln splývat. Vegetace je vázána na trvalé vody vysychající jen pi výjimených okolnostech. astá je hlubší vrstva sedimentu na dn. Tato vegetace se vyskytuje roztroušen na vtšin území, zejména však v nižších polohách. Zásti jde o vody pirozeného pvodu, zejména mrtvá ramena ek, aluviální tn a klidné úseky tok, ale i o rybníky s vyvinutou zonací jednotlivých typ vodní vegetace. Submerzní vrstva mže být tvoena druhy s listy lennými v jemném úkrojku nap. ržkatec ostnitý (Ceratophyllum demersum), r. bradavitý (C. submersum), stolístek klasnatý (Myriophyllum spicatum), s. peslenatý (M. verticillatum), eanka pímoská (Najas marina) a. menší (N.

12 minor), širokolistými i úzkolistými rdesty (rdest kadeavý Potamogeton crispus, r. svtlý P. lucens, r. maliký P. pusillus a r. vláskovitý P. trichoides) a dalšími ponoenými rostlinami s celistvými listy nap. vodní mor kanadský (Elodea canadensis). Vodní hladinu více nebo mén souvisle pokrývají okehkovité rostliny. Dále se uplatují i mnohé druhy zakoenné v substrátu dna s listy plovoucími na hladin, jako nap. stulík žlutý (Nuphar lutea), leknín bílý (Nymphaea alba) i rdest vzplývavý (Potamogeton natans). Ohrožení vyplývá hlavn z rozsáhlého odvodování krajiny a vodohospodáských úprav vedoucích k likvidaci vodních ploch. Dalším rizikovým prvkem je nevhodné rybniní hospodaení spojené s nešetrným odbahováním rybník, nasazováním býložravého amura, hnojením a vápnním, pípadn použitím herbicid. Škody mohou zpsobovat také vodní ptáci, zejména asto vysazované polodivoké kachny, a také labut. Management vtšinou spoívá v ovlivování biotopu rybí obsádkou prakticky tém vždy, protože neexistují vody s vegetací tohoto typu bez pítomnosti ryb. Stejn tak je velmi astým managementem manipulace s hladinou vody. V pípad kvalitního rozvoje druhov pestré vodní vegetace je nejlepší dodržovat již osvdené postupy, které umožnily vznik a existenci takovéto vegetace. Kód pedmtu ochrany: 3260 Název pedmtu ochrany: Nížinné až horské vodní toky s vegetací svaz Ranunculion fluitantis a Callitricho- Batrachion Popis nárok pedmtu ochrany: Toto stanovišt je zde zastoupeno biotopem V4 Makrofytní vegetace vodních tok. Jedná se o chudé nkolikadruhové spoleenstvo schopné rstu v proudících vodách. Reliéf behu, charakter íního koryta a síla vodního proudu do znané míry urují i druhové složení porost. Na horních a stedních tocích ek s kamenitým korytem se vyskytuje jen nkolik druh, jejichž vegetativní orgány jsou velmi odolné vi úinkm proudící vody. Patí k nim zejména lakušník vzplývavý (Batrachium fluitans), stolístek stídavolistý (Myriophyllum alterniflorum), nkteré vodní mechorosty pramenika obecná (Fontinalis antipyretica), p. šupinatá (F. squamosa), pateínka jehlicová (Rhynchostegium riparioides) a kýlnatka zvlnná (Scapania undulata) a asy potrka (Batrachospemum moniliforme), Hildebrandia rivularis a Lemanea fluviatilis. V menších tocích obvykle pevažuje hvzdoš hákatý (Callitriche hamulata) lokáln také rdest rdesnolistý (Potamogeton polygonifolius). V mírn tekoucích vodách dolních tok ek i v klidnjších úsecích stedních tok pevažují rostliny s listy plovoucími na hladin nebo nehluboko pod hladinou nap. r. uzlinatý (P. nodosus) a vzplývavé formy nkterých bahenních bylin - šmel okolinatý (Butomus umbellatus) šípatka vodní (Sagittaria sagittifolia) a zevar jednoduchý (Sparganium emersum). Ohrožení vychází pedevším z nevhodných vodohospodáských úprav a nadmrného písunu živin. Kde je vegetace v poádku, není nutný jakýkoliv zásah. U tok poškozených regulaními úpravami je vhodné provádt zmny koryta zpt k pirozenjšímu tvaru. Dležité je v takovém pípad rozrznit stanovištní nabídku stídáním tišin a proudících úsek. Kód pedmtu ochrany: 6410 Název pedmtu ochrany: Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých pdách (Molinion caeruleae) Popis nárok pedmtu ochrany: Stanovišt tvoí biotop T1.9 Stídav vlhké bezkolencové louky. Jedná se o stedn vzrstavé porosty s pevládajícím bezkolencem rákosovitým (Molinia arundinacea) a hojnými dalšími travinami kostavou ervenou (Festuca rubra), k. luní (F. pratensis), metlicí trsnatou (Deschampsia cespitosa), medykem vlnatým (Holcus lanatus), lipnicemi (Poa pratensis, P. trivialis), sítinami (Juncus spp.) a s astým výskytem dvoudložných rostlin. Vyskytují se roztroušen, místy vzácn (nap. eskomoravská vysoina) od planárního po submontánní stupe. Jsou to stídav vlhké louky na glejích, asto na odvodnných rašelinných pdách. Zásobení živinami je spíše podprmrné, bez závislosti na pdní reakci. V aluviích tok obsazují vyšší stupn aluviálních teras a jsou adaptovány na stídav vysýchavý vodní režim (letní písušek koncem léta). Optimálním managementem je se jednou za rok. asná se není vhodná, protože nkteré druhy poškozuje a oslabuje bezkolenec. Kvli dozrávání semen vzácnjších druh rostlin (nap. hvozdík pyšný - Dianthus superbus, kosatec sibiský - Iris sibirica) je vhodný fázový posun see (z roku na rok). Vhodné a pípustné je extenzivní pepásání na podzim. Nežádoucí je hnojení. Biotop je ohrožen odvodnním, následnou mineralizací pdních organických látek a z toho vyplývající eutrofizací. Obohacení o živiny mže nastat také v dsledku hnojení a vede k nárstu konkurenn silných trav i k expanzi stanovištn nepvodních druh. Opouštním pozemk dochází k zarstání devinami. Kód pedmtu ochrany: 6430 Název pedmtu ochrany: Vlhkomilná vysokobylinná lemová spoleenstva nížin a horského až alpínského stupn Popis nárok pedmtu ochrany:

13 Stanovišt je zde zastoupeno biotopy M7 a T1.6. Biotop M7 Bylinné lemy nížinných ek tvoí vysoká vegetace doprovázející nížinné toky tvoená statnými bylinami a liánami. asté jsou nepvodní druhy bylin. Vyskytují se podél vtšiny našich velkých vodních tok. Vysokou vegetaci tvoí statné byliny proskurník lékaský (Althaea officinalis), podražec kovištní (Aristolochia clematitis), bodlák kadeavý (Carduua crispus), starek poíní (Senecio sarracenicus) a kopiva dvoudomá (Urtica dioica). Naopak traviny, nejastji zastoupené chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea), obvykle nedosahují vyšší pokryvnosti. Charakteristickou složku této vegetace pedstavují bylinné liány nap. opletník plotní (Calystegia sepium), kokotice evropská (Cuscuta europaea), opletka kovištní (Fallopia dumetorum). Vlivem vysoké pokryvnosti vyššího bylinného patra a lián bývá nižší bylinné patro vyvinuto jen fragmentárn nebo zcela chybí. Biotop je asto ohrožen nepvodními druhy bylin (p. celíky - Solidago spp., netýkavka žláznatá Impatiens glandulifera aj.). Management mže být v pípad zachovalosti biotopu bezzásahový, ovšem vyskytují-li se v nm nebo v okolní vegetaci invazní druhy rostlin, je vhodné jejich odstraování. Biotop T1.6 Vlhká tužebníková lada tvoí zapojené porosty širokolistých bylin vyššího vzrstu, které vznikají z vlhkých pcháových luk, od kterých se liší absencí trav, druhov chudší skladbou a dominancí tužebníku jilmového (Filipendula ulmaria). Dále jsou pítomny druhy vlhkých pcháových luk jako kakost bahenní (Geranium palustre), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), z travin nap. psárka luní (Alopecurus pratensis), ostice štíhlá (Carex acuta), sítina rozkladitá (Juncus effusus), skípina lesní (Scirpus sylvaticus), z širokolistých bylin nap. blatouch bahenní (Caltha palustris), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), pchá rznolistý (Cirsium heterophyllum), škarda bahenní (Crepis paludosa), vrbovka chlupatá (Epilobium hirsutum) a kozlík lékaský (Valeriana officinalis). Mechorosty mají jen malou pokryvnost nebo chybjí. Tento biotop nevyžaduje tak asté seení, jako klasické louky. Nároky na management jsou tedy nízké a zahrnují nepravidelnou se ve víceletém intervalu. Pi dlouhodobém neobhospodaování dochází k výraznému druhovému ochuzení a k zapojení náletových devin. Kód pedmtu ochrany: 7140 Název pedmtu ochrany: Pechodová rašeliništ a tasovišt Popis nárok pedmtu ochrany: Stanovišt je zde zastoupeno biotopy M1.6 Mezotrofní vegetace bahnitých substrát a R2.3 Pechodová rašeliništ. Biotop M1.6 najdeme pedevším v pánevních oblastech v sedimentaních zónách rybník, pípadn také v nivách vtších tok v místech zazemujících se odstavených ramen. Pevažují širokolisté bažinné byliny, vzácnji ostice. V nízkých porostech se uplatují byliny, které se rychle šíí dlouhými oddenky, plazivými nadzemními výbžky nebo poléhavými koenícími lodyhami nap. áblík bahenní (Calla palustris), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata) a mochna bahenní (Potentilla palustris). Vegetace vyššího vzrstu bývá tvoena osticí nedošáchorem (Carex pseudocyperus), liánovit rostoucím lilkem potmchutí (Solanum dulcamara), vysokými bažinnými bylinami nap. rozpuk jízlivý (Cicuta virosa) a š ovík koský (Rumex hydrolapathum). Biotop je ohrožen pímou likvidací vodohospodáskými úpravami a vyhrnováním rybník. U vegetace mkkých nezpevnných sediment není žádný typ managementu prakticky proveditelný a ani nutný. Pi dlouhodobé absenci jakýchkoliv zásah však podléhá pirozeným sukcesním zmnám vedoucím k zazemnní. V odvodnných pípadech je proto možné navrhnout a provést asananí typ zásahu spoívající v ásteném odbahnní lokality. Biotop R2.3 se vyskytuje na stanovištích sycených pevážn podzemní vodou chudou na obsah vápníku i ostatních iont. Zahrnují údolní i svahová prameništní rašeliništ zpravidla s nižší mocností organogenních usazenin. Rašeliništ jsou pokrytá osticovo-rašeliníkovou vegetací s dominancí zelen a hnd zbarvených rašeliník ze sekcí Cuspidata a Subsecunda, statných rašeliník se sekce Sphagnum i ploník (ploník obecný Polytrichum commune, p. tuhý P. strictum). Bylinné patro má nižší pokryvnost, uplatují se nízké ostice i vysoké ostice, ale i jiné šáchorovité rostliny jako suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium) a s. štíhlý (E. gracile). Dále se objevují peslika poíní (Equisetum fluviatile) a vzácnjší trávy psineek psí (Agrostis canina). Místy i rostou keíky klikvy bahenní (Oxycoccus palustris s. lat.), brusnice borvky (Vaccinium myrtillus) a brusnice brusinky (V. vitis-idea). Místy je i velká pokryvnost rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia). Biotop je obecn ohrožen a mizí pedevším v dsledku melioraních zásah, expanze devin i konkurenn silných trav, celkovou eutrofizací prostedí, absencí vhodného managementu a zalesováním. Zpravidla vyžaduje alespo obasný management, jinak dochází ke zhoršování stavu. Dobe zachovalé a zavodnlé porosty nevyžadují dlouhodob žádný management nebo postaí jen obasné odstranní náletových devin. Vodou mén sycené nebo mírn degradující porosty vyžadují ke svému zachování také pravidelné runí kosení. Kód pedmtu ochrany: 91D0 * Název pedmtu ochrany: Rašelinný les Popis nárok pedmtu ochrany: Stanovišt je zde zastoupeno biotopy L9.2A Rašelinné a podmáené smriny a L10.2 Rašelinné brusnicové bory.

14 Rašelinné lesy tvoí obsáhlý celek rzných typ biotop, vyskytující se na rašelinných pdách v podhorských a horských oblastech s vyšším úhrnem srážek. Rostou také v podmáených rovinatých polohách a mírných terénních depresích, kde voda dosahuje alespo po ást roku k povrchu. Jde o rozvolnné jehlinaté, listnaté i smíšené lesy s pokryvností stromového patra do 50 % a rznými dominantními devinami, v dsledku vysoké hladiny podzemní vody pecházejí místy až do samovoln vzniklých bezlesých ploch, jež jsou nedílnou souástí tchto lokalit. Deviny vykazují zakrslý vzrst, nahrazují keové patro, které se tvoí jen vzácn. Bylinné patro je dosti nerovnomrn vyvinuté, tvoené hlavn keíky brusnic (Vaccinium spp.) a suchopýrem pochvatým (Eriophorum vaginatum). Mechové patro je velmi dominantní a pro tyto biotopy typické. Pevažují v nm rašeliníky a další charakteristické druhy. Vysokokmenné rašelinné brusnicové bory s borovicí lesní (L10.2) se vyskytují na místech se zmnným vodním režimem (odvodnní), bory asto pedstavují závrené sukcesní stadium na nkterých lokalitách, beziny se vyvíjí spíše jako sekundární sukcesní stadium na odlesnných plochách. Rašelinné a podmáené smriny L9.2A pedstavují spíše rozvolnné porosty, které v dsledku vysoké hladiny podzemní vody pecházejí místy až do samovoln vzniklých bezlesých ploch, jež jsou nedílnou a pirozenou souástí rašelinných les. Lesní porosty samovoln vznikající nebo umle založené na sušších okrajových partiích rašeliniš nebo odvodnných ástech zpravidla smují k plnému zápoji stromového patra a následné redukci nižších vegetaních etáží. Ve stromovém pate je zastoupen pevážn smrk ztepilý (Picea abies), mohou být pítomny nap. i bíza pýitá (Betula pubescens), olše lepkavá (Alnus glutinosa), jeáb ptaí (Sorbus aucuparia), jedle blokorá (Abies alba). Prostor keové etáže vyplují ponejvíce mladí jedinci stromových devin, z typických ke se vyjma klee a jejich pípadných kíženc vyskytuje jen omezený okruh druh. Ohrožující faktor pro toto stanovišt pedstavuje tžba rašeliny, zmna vodního režimu, umlá obnova pirozených porost geneticky nevhodným materiálem, zalesování pirozených bezlesí. Pro zachování rašelinných les je nezbytné udržení vodního režimu bez výkyv hladiny podzemní vody a vylouit tžbu rašeliny. Lesní hospodaení by mlo vést k podpoe pirozené obnovy stanovištn pvodních devin a k pemn porost vzniklých výsadbou devin místn nepvodních nebo vypstovaných z geneticky nevhodného materiálu. Pi umlé obnov je proto teba dbát na pvod sadebního materiálu. Vybrané ásti lesa s píznivým složením i strukturou je vhodné ponechat bez lesnických zásah. Jedná se asto o jádra rašeliniš s pirozeným bezlesím, která se musí udržet bez umlého zalesnní. Na vhodných místech je pro zvýšení diverzity devin dobré zavést píms, zejména jeábu ptaího, bízy karpatské (s úinnou ochranou proti okusu zví - malé oplocenky nebo individuální ochrany). Na stanovištích, kde je významn zastoupen smrk ztepilý, je nutné pednostn zpracovávat nahodilou tžbu, pi provádní opatení vi kalamitním hmyzím škdcm využívat chemickou asanaci jen v nezbytn nutné míe a s ohledem na zonaci (omezení ze zákona). Kód pedmtu ochrany: 91E0 * Název pedmtu ochrany: Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) Popis nárok pedmtu ochrany: Stanovišt je zde zastoupeno biotopem L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy. Lužní lesy tohoto typu jsou zpravidla bohaté víceetážové porosty, tvoící vegetaní doprovod v bezprostední blízkosti vodních tok. V devinné skladb se uplatuje relativn široká škála druh, snášejících doasné zamokení i zatopení. Jsou to zejména olše lepkavá a šedá (Alnus glutinosa a A. incana), jasany úzkolistý a ztepilý (Fraxinus angustifolia subsp. danubialis a F. excelsior), jilm vaz a j. habrolistý (Ulmus laevis a U. minor), stromové vrby bílá a kehká (Salix alba a S. fragilis) nebo domácí druhy topol bílý a erný (Populus alba a P. nigra). Na chudých, trvale zamokených a také výše položených místech vstupuje do spektra devin smrk ztepilý (Picea abies). V podrostu pevládají vlhkomilné druhy široké ekologické amplitudy spolené lesní, luní i ruderální vegetaci, s výrazným podílem ke. Bylinné patro má výrazný jarní aspekt, mechové patro vtšinou chybí. Obecn lze konstatovat, že se jedná o spoleenstvo lovkem dlouhodob ovlivované. Pesto, díky jejich specifinosti a dobré paezové výmladnosti zastoupených devin nevedl dopad vlivu lovka k jejich destrukci. Hlavním nebezpeím jsou zmny ve vodním režimu krajiny jako regulace tok i meliorace, doprovázené poklesem hladiny podzemní vody a omezením pravidelných záplav. Problémem je také mýcení porost a jejich obnova geograficky nepvodními druhy i monokulturami smrku a jiných devin i eutrofizace prostedí splachy ze zemdlských pozemk. Biotop nížinných mkkých luh je siln postižen invazemi nepvodních druh rostlin. I v tchto lesích se projevují škody zpsobené vysokými stavy spárkaté zve. Pro ochranu biotop tohoto typu lužních les je nutné zachování vyhovujících vodních pomr. V místech meliorovaných a regulovaných tok je pro znovuvytvoení vhodných podmínek nezbytné navrácení vody do odvodnných ástí šetrnou revitalizací, pípadn umlé zatopení na místech s omezeným výskytem pirozených záplav. V druhové skladb les by mly být zastoupeny jen deviny geograficky pvodní, není žádoucí další rozšiování nepvodních monokultur i výsadby devin, kížících se s pvodními druhy. Zvláštní pozornost by se mla vnovat šíení invazních druh rostlin, hlavn v oblastech mkkých nížinných luh. Porosty mkkých luh jsou asto souástí zachovalých vodohospodásky neupravených tok a mly by být ušeteny jakýchkoliv zásah. Tyto porosty jsou mnohdy vhodné k zaazení mezi lesy zvláštního urení. V porostech s menším zastoupením jasanu i topolu erného je vhodné udržet jejich souasný podíl, v pípad vtšího výskytu zajistit podíl tchto devin dle modelu pirozené skladby i pesto, že jasan ani topol nejsou

15 oznaeny jako deviny základní, melioraní i zpevující. Pro zlepšení svtlostních podmínek a podporu biodiverzity je ve vybraných porostech vhodné zachování i obnova obhospodaování lesa ve form paezin i lesa stedního. Pi obnov lesa netžit behové porosty vodních tok s výjimkou výbru (druhového, tvarového, zdravotního) jednotlivých devin a nezbytné údržby behových porost (riziko pekážky a omezení prtoku nebo vzniku behových nátrží vývratem stromu). Druhy Název pedmtu ochrany: pástevník kostivalový * Callimorpha quadripunctaria Kód pedmtu ochrany: 1078 Popis nárok pedmtu ochrany: Druh preferuje kovinaté skalní lesostepi, výslunné strán zarostlé kei, ídké teplomilné doubravy, su ové lesy, výslunné lesní prseky a široké lemy lesních cest, pedevším v hluboce zaíznutých údolích ek a potok. Dosplce lze nejsnáze zastihnout na výslunných a závtrných místech s porosty nektaronosných rostlin. Na obdobných místech se vyskytují i larvy. Larvy jsou vícemén polyfágní, žijí pedevším na listech rzných bylin, jako jsou hluchavky (Lamium spp.), šalvj (Salvia spp.), starky (Senecio spp.), sadec konopá (Eupatorium cannabinum), vrbovky (Epilobium spp.), kopiva (Urtica dioica) aj., a také na nkterých listnatých devinách jako líska (Corylus), ostružiníky (Rubus spp.), zimolezy (Lonicera spp.) a další. Dosplci motýl preferují jako zdroj nektaru vysoké, siln nektarující druhy bylin pedevším sadec konopá, mén pak dobromysl obecná (Origanum vulgare), bez chebdí (Sambucus ebulus), bodláky (Carduus spp.), pcháe (Cirsium spp.) a mrkvovité rostliny (Apiaceae). Jednogeneraní druh s výskytem imag od konce ervna do zaátku záí (vrchol doby letu spadá u nás do poslední dekády ervence a první dekády srpna). Imaga aktivují jak bhem dne (kdy ob pohlaví pedevším sají nektar) tak i v noci; vrchol aktivity imag je v odpoledních až veerních a asných ranních hodinách. Kopulace probíhá bhem noních hodin. Samice kladou vajíka jednotliv na živné rostliny. Žír solitérních larev probíhá od záí do kvtna následujícího roku, pezimují mladé larvy. Housenky se kuklí pi povrchu zem v jemném šedavém zápedku. O populaní ekologii tohoto druhu neexistují relevantní zdroje. Jedná se o velmi mobilní druh, který je v nkterých letech na vhodných lokalitách velmi poetný. V nkterých oblastech je jeho výskyt souástí širší metapopulaní struktury. Z toho plyne i navrhovaný management, který by ml uchovat charakter dané lokality. V pípad lesostepního charakteru je nutné zajistit odstraování náletových devin, regulovat porost mozaikovitým seením pouze jedenkrát za rok s ponecháním alespo 1/4 neposeených ploch do následujícího roku, na plochách menších než 5 ha ponechávat neposeenou 1/3 plochy. Dále je možná ízená extenzivní pastva pi souasném pomístném doseení nedopask. V komplexech listnatých les je optimální na vybraných lokalitách simulovat paezinu, pípadn les s hojnými svtlinami, lesními loukami a výstavky. Druh není v R bezprostedn ohrožen. Na lokalitách výskytu je obecn pro nho nepíznivá holosená forma hospodaení spojená s likvidací lenitých okraj lesních porost, zalesování lesních luk, preferování jehlinatých devin v druhové skladb lesa, celoplošné opakované see trvalých travních porost a intenzívní pastva hospodáských zvíat. Dalšími riziky pro biotop pástevníka jsou zejména u skalních stepí a lesostepí postupné zarstání náletovými devinami (pedevším trnovníkem akátem), pípadn aplikace biocid, zejména insekticid. Název pedmtu ochrany: vydra íní Lutra lutra Kód pedmtu ochrany: 1355 Popis nárok pedmtu ochrany: Vydra íní obývá v eské republice rzné typy prostedí. Vtšina populace žije v krajin s hustou sítí vodních tok a vodních ploch. V horských oblastech obývá vydra pstruhová pásma ek. Potrava vydry odráží potravní nabídku na lokalitách výskytu. Ve všech oblastech však pevažují ryby (jejich podíl v potrav je vyšší v zim pes 90 %), v letním období také obojživelníci, raci, vodní hmyz, mén asto též vodní savci a ptáci. Jen ojedinle lze ve vydím trusu nalézt i zbytky ovoce. Vydra nemá pevnou dobu páení, mláata se rodí bhem celého roku. Pée o mláata trvá tém jeden rok. Vydra je druhem s velkými nároky na prostedí. Rozloha využívaného území se výrazn mní v závislosti na potravní nabídce a mže se pohybovat od nkolika km 2 až po nkolik desítek km 2. Domovské okrsky samic jsou obvykle menší a stálejší než u samc, piemž okrsky samc obvykle zahrnují okrsky nkolika samic. Samci také asto opouštjí své stálé domovské okrsky a podnikají migrace dlouhé mnoho desítek kilometr. Hustota populace dosahuje v horských oblastech bez rybník obvykle 3 5 jedinc na 100 km2, v pahorkatinách s husou sítí tok a menších rybník obvykle 7 10 jedinc, v potravn optimálních podmínkách Teboska až 15 jedinc na 100 km 2. Faktory, jenž mohou negativn ovlivnit populaci vydry íní jsou: ilegální pronásledování vyder, stety s dopravními prostedky (zejména na silnicích), vznik nových bariér na tocích (jezy v zastavných územích, které

16 vydra neobejde, pehrady apod.), rozsáhlejší zmny v charakteru eišt (nešetrná protipovodová opatení), snížení potravní nabídky. Management spoívá zejména v tchto zásadách: provádt osvtu a výchovu mezi veejností i zájmovými skupinami, zejména rybáskými subjekty minimalizovat všechny technické zásahy v tocích a zachovávat bohaté behové porosty pi stavbách a rekonstrukcích silniních most pes vodní toky dsledn dbát na to, aby vždy zstaly zachované na obou stranách dostaten široké suché behy (zcela nevhodné jsou mosty, kde voda vypluje celý prostor mezi oprami, nevhodné jsou také trubní propustky používané k pevedení trvalých vodních tok pod silnicí); prchodnost pro vydru zachovávat u staveb a rekonstrukcí všech dalších píných objekt na tocích (jezy) i u hrází rybník identifikovat všechny stávající kolizní místa (nevhodnešené mosty, jezy, hráze rybník, mlýnské náhony apod.), kde jsou vydry nucené pecházet silnici nebo procházet úzké profily, kde se mohou stát snadno obtí psi nezákonného lovu; všechna tato místa postupn vhodnými zpsoby zabezpeovat propagovat a dsledn využívat zákon o náhradách škod (. 115/2000 Sb.) Název pedmtu ochrany: modrásek bahenní Maculinea nausithous Kód pedmtu ochrany: 1061 Popis nárok pedmtu ochrany: Typický druh obývající extenzivn využívané vlhké louky, s výskytem krvavce totenu (Sanguisorba officinalis) a se zachovalým vodním režimem, ale také vlhké píkopy podél silnic a železnic, poddolovaná území, okraje vodních nádrží apod. Samice klade nkolik vajíek do kvtních hlávek živné rostliny (využívá fenologicky vyvinutjší kvtenství než modrásek okovaný). Housenky žerou v semenících hostitelské rostliny 2 3 týdny, možná je vnitrodruhová (kanibalismus) i mezidruhová konkurence s housenkami modráska okovaného. Pežívá 3 6 housenek v jedné kvtní hlávce. Ve tvrtém instaru larvy vypadávají pod živnou rostlinu, kde jsou po velmi rychlé adopci (4 6 minut) peneseny mravenci do mraveniš. Mravením hostitelem je Myrmica rubra, píležitostn také M. scabrinodis. V mraveništích se housenky chovají jako predátoi a požírají larvy a kukly mravenc (obligátní myrmekofilie), nakonec se zde i kuklí. V hnízdech velkých kolonií Myrmica rubra mže pežít až nkolik desítek housenek. Dosplci se vyskytují od ervence do srpna. Sají pedevším na kvetoucích hlávkách krvavce totenu. Imaga jsou schopna delších pelet než imaga modráska okovaného. Jednotlivé mikrokolonie mohou být navzájem propojené do systému metapopulací. Dvodem ústupu druhu byly zmny ve zpsobu obhospodaování vlhkých luk: odvodování a následné pehnojování nebo rozorání stanoviš, ale i sukcesní zmny luk po ukonení hospodaení. Negativní dopad na výskyt modráska má i aplikace insekticid v okolí lokalit a dnes i celoplošná dvojí strojová se v nevhodný termín. Management území by se ml zamit na uchování charakteru vlhkých luk. Je nutno zamezit zarstání lokalit náletovými devinami a zamezit zmnám vodního režimu (odvodování, zasypávání sníženin) a chemickým zásahm (hnojení, insekticidy). Vyhovujícími stanovišti jsou mozaiky obhospodaovaných (jednosených) a doasn neobhospodaovaných pozemk. Obhospodaované louky je nutno pravideln kosit, popípad pepásat ped dobou letu imag, tedy v dob normální ervnové senosee, do 15. ervna, v nižších polohách i díve. Kosení (pastvu) luk je nutné provádt vždy mozaikovit (tj. v pruzích, šachovnicov apod.). Kosení na malých plochách provádt run, na vtších (nad 1 ha) pomocí lištové sekaky se zvýšenou lištou. Pi mozaikové sei (pastv) je v daném roce poseena (pasena) jen ást píslušné louky. Podíl doasn neposeených (nepasených) ploch iní % celkové plochy. Neposeené plochy jsou seeny pi následující sei, tj. v následujícím kalendáním roce. Pípadná druhá se smí být provedena nejdíve 1.9. Absolutn nepípustná je trvalá pítomnost hospodáských zvíat. Název pedmtu ochrany: modrásek okovaný Maculinea teleius Kód pedmtu ochrany: 1059 Popis nárok pedmtu ochrany: Hygrofil žijící pedevším na extenzivn využívaných vlhkých krvavcových loukách se zachovalým vodním režimem, dnes spíše v podhorských oblastech. Preferuje výslunná stanovišt, chránná ped vtrem. Dosplci se vyskytují od konce ervna do srpna v jedné generaci. Vrchol letového období samic je oproti samcm posunut asi o jeden týden. Vytváejí asto izolované populace s malou disperzní schopností imag, ovšem v ideálním pípad propojené do metapopulací. Sají pedevším na kvtenství krvavce totenu a na bobovitých bylinách. Samice klade vajíka jednotliv na nerozvinuté, zcela zelené kvtní hlávky krvavce totenu (píležitostn dochází k mezidruhové konkurenci s housenkami modráska bahenního, který klade vajíka o nkolik dn až týdn pozdji na stejn živné rostliny). V jedné kvtní hlávce pežívá obvykle pouze jedna housenka. Housenky žerou v semenících hostitelské rostliny 2 3 týdny. Po dosažení tvrtého instaru pak vypadávají housenky na zem, kde jsou vyhledány dlnicemi hostitelských mravenc Myrmica scabrinodis, ménasto M. ruginodis (obligátní

17 myrmekofilie). Pi dlouhém adopním obadu (30 90 minut) vyluují housenky sms cukr a aminokyselin z dorzální Newcomerovy žlázy a svým zkroucením napodobují tvar mravení larvy. Housenky v mraveništích pezimují poté i kuklí. V jednom mraveništi dokoní svj vývoj jen nkolik housenek. Píiny ústupu druhu jsou ve zmn obhospodaování vlhkých luk, pedevším odvodování, pehnojování, ale i zornní i ústup od obhospodaování (zarstání náletem, invazními rostlinami) a rovnž aplikace insekticid v okolí lokality. Modrásek okovaný vyžaduje lenitjší mikrostanovišt typické pro jednosené, run kosené louky. Toto uruje jeho úzká vazba na hostitelské mravence M. scabrinodis, který nežije v trvale zamokených depresích ani na rovném povrchu strojov seených luk. Management území s výskytem tohoto druhu by se ml zamit na zachování vhodného vodního režimu na lokalitách, tzn. zamezení odvodování luk, zasypávání sníženin. Vhodné jsou úpravy vodního režimu na lokalitách, v minulosti nevhodn meliorovaných (nap. výstavba hrázek na kanálech vedených loukami, rušení bývalých meliorací). Nepípustné jsou chemické zásahy (hnojení, insekticidy). Louky je nutno pravideln kosit, popípad pepásat ped dobou letu imag, tedy v dob normální" ervnové senosee nejpozdji do 15. ervna, v nižších polohách i díve, nikoli však pozdji. Kosení (pastvu) luk je nutné provádt vždy mozaikovit (tj. v pruzích, šachovnicov apod.). Kosení na malých plochách je vhodné provádt run, na vtších (nad 1 ha) pomocí lištové sekaky se zvýšenou lištou. Pi mozaikové sei (pastv) je v daném roce poseena (pasena) jen ást píslušné louky. Podíl doasn neposeených (nepasených) ploch iní % celkové plochy. Neposeené plochy jsou seeny pi následující sei, tj. v následujícím kalendáním roce. Pípadná druhá se smí být provedena nejdíve 1.9. Absolutn nepípustná je trvalá pítomnost hospodáských zvíat. Název pedmtu ochrany: klínatka rohatá Ophiogomphus cecilia Kód pedmtu ochrany: 1037 Popis nárok pedmtu ochrany: Klínatka rohatá je vázána na nížinné až podhorské potoky, eky a íky rzné velikosti. Vyskytuje se i ve velkých tocích o šíce desítky (Dolní Morava, Odra) až stovky (nap. Dunaj na Slovensku, Labe v Nmecku) metr. Preferuje isté nebo málo zneištné potoky, íky a eky s písitým nebo štrkovým dnem se slabou vrstvou detritu a pírodními nebo pírod blízkými behy s rozvinutými behovými porosty. Vyskytuje se od nížin do podhí. V našich podmínkách je nejastjší v lipanovém až parmovém pásmu. Nejpoetnjší populace vytváí v tocích o šíce od deseti do nkolika desítek metr. Vývoj larev je dvouletý až tyletý. Druh zimuje ve stádiu vajíka nebo larvy. Larvy žijí na dn v pomaleji proudících úsecích, asto se ásten zahrabávají. Dosplci se líhnou od tetí dekády kvtna do poloviny ervence. Za teplého poasí aktivují až do druhé poloviny záí, výjimen do poátku íjna. Zaletují i daleko od místa vývoje larev podél toku, zastihneme je však i mimo vodní toky, na proslunných lesních cestách, u rybníku apod. Larvy se živí pedevším menším vodním hmyzem, nap. larvami jepic, chrostík a dvoukídlých, jsou pomrn málo selektivní. Dosplci jsou také málo specializovaní predátoi. Klínatka rohatá je ohrožena pedevším zánikem biotop vhodných pro vývoj larev. Ústup této vážky byl zpsoben pedevším napimováním a splavováním vodních tok, zpevováním jejich beh, stavbou jez a pehradních nádrží a pípadnou tžbou písku z íních koryt. Negativním jevem je rovnž odstraování písitých a štrkových náplav ( lavic ) vytvoených menšími povodovými vlnami. Dalším zdrojem ohrožení je zneištní vody, a už komunálními odpadními vodami, prmyslem, splachy hnojiv, herbicid a pesticid z polí nebo havarijními úniky rzného typu. Ochrana klínatky spoívá v dsledné ochran jejího biotopu. Je teba zachovat dostaten dlouhé úseky pirozen meandrujících ek a potok s nezpevnnými behy a pirozenou dynamikou. Vtšina lokalit nevyžaduje aktivní management. Na lokalitách výskytu klínatky rohaté, ale i v pilehlých úsecích, je dležité vylouit pedevším úpravy koryta, zpevování beh, stavbu jezu a dalších vodních dl (malé vodní elektrárny aj.). V pípad nutných zásah je teba prosazovat minimalistické varianty, aby byl pirozený charakter toku zachován v nejvyšší možné míe. Tžba písku a štrkopísku z koryta je zcela vylouena. Také menší nánosy sedimentu (lavice) vytvoené povodovými vlnami po povodních je teba ponechat na míst. Vylouit použití pesticidu a herbicidu, krom certifikovaného biologicky odbouratelného herbicidu šetrného vi vodnímu prostedí, podél toku i na pilehlých pozemcích do vzdálenosti alespo 50 m od behu. Název pedmtu ochrany: losos obecný Salmo salar Kód pedmtu ochrany: 1106 Popis nárok pedmtu ochrany: První dva roky až pt let života tráví mladí lososi (tzv. strdlice) v tocích a poté táhnou do moe, kde také vtšinou po dvou letech dospívají. Ke tení, které se odehrává od íjna do prosince, se vracejí dosplé ryby z moe zpt do eky, kde se narodily. To vede k vytváení unikátních lokálních populací, geneticky odlišných od jiných. Pi tení jsou jikry kladeny do rýhovitých jam ve štrku, které samice vyhrabávají a ryby je po nakladení jiker opt pohyby tla zahrnují. V této dob mí okolo 70 cm, pi dalších návratech mohou výjimen dosahovat délky až 150 cm. V tocích jsou aktivní bhem dne a vyhledávají potravu podobnou jako ostatní lososovité ryby, tzn. pedevším larvy hmyzu a drobné ryby, bhem dlouhých tah na trdlišt však nepijímají tém žádnou potravu a ztrácejí tak na hmotnosti. Vtšina jedinc po tení umírá, nkteí jedinci, hlavn samice,

18 se ale vrací do moe a po 1 2 letech v moi opt podnikají tecí migraci. Parametry kvality vodního prostedí odrážející nároky tohoto druhu jsou uvedeny v píloze 6.5 tohoto dokumentu. Nejvýznamnjším limitujícím faktorem pro výskyt losos jsou bezesporu migraní bariéry (vysoké jezy a pehrady), které zapíinily omezení výskytu druhu, a dále zneištní vod. K dalším nebezpeím patí nelegální lov, vnitrodruhové kížení s jedinci uniklými z klecových chov, parazité a nemoci. Málo známá je problematika poproudové migrace strdlic, které musí procházet adou jez a komor, na kterých ale vtšinou chybí jakákoli poproudová ochrana. Mezi další ohrožující faktory lze zmínit zmny morfologie koryta technickými úpravami (tžba štrkového substrátu na trdlištích, opevování dna a beh), kdy druh ztrácí esenciální podmínky pro život a nadmrné odbry vody (nap. provoz MVE). Výskyt lososa obecného v eské republice zstává závislým na probíhajícím repatrianím programu a vysazování dostateného potu juvenilních jedinc. Na lokalitách s výskytem strdlic je nutné dodržovat rybáské obhospodaování tok blízké pirozenému stavu (podpora pirozeného výtru, omezení slovování a vysazování) a podízené ochran lososa na úkor vysazování nižšího potu ostatních ryb, pedevším ostatních lososovitých ryb (pstruha obecného). Je zapotebí zprchodnit toky výstavbou rybích pechod až k trdlištím. Vyloueno je tžení štrkových sediment v místech potenciálních trdliš a zmny trasy toku a proudní (pedevším opevováním v extravilánu). Výstavba nových migraních bariér nebo obnova starých je možná pouze pi minimálním ovlivnní toku v nadjezí (nezmenší rozsah proudných ástí s pirozeným štrkovým nebo štrkokamenitým dnem využívaných jako potravní stanovišt nebo trdlišt) a souasn v pípad, že související výstavba rybího pechodu zlepší stav oproti stávající situaci. Název pedmtu ochrany: vrko bažinný Vertigo moulinsiana Kód pedmtu ochrany: 1016 Popis nárok pedmtu ochrany: Vrko bažinný obývá zejména vápnité nížinné mokady, moály, zarostlé behy vodních nádrží, ek, kanál, jezer a rybník, kde asto vylézá na stonky i listy živých i odumírajících pobežních trav, ostic a rákosin. Zejména bhem podzimu vylézá tento druh vysoko na vegetaci, asto až nkolik metr nad zem. V prbhu zimy se jedinci zdržují zejména v opadové vrstv i chomáích trávy. Druh vyžaduje stálou vlhkost, teplotu vegetaní doby a dostaten bazické prostedí. Vrko bažinný je hermafrodit, piemž hlavní reprodukní období nastává v lét. Nejvtší množství juvenilních jedinc lze zaznamenat v podzimním období. Ohrožující vlivy pro druh jsou zejména zmna hydrologického režimu na lokalit, zneištní vlivem chemizace, intenzivní pastva dobytka (rozrytí a rozdupání lokality), použití biocid a hnojiv na lokalit a v jejím okolí. Management spoívá v prvé ad v zachování existujících hydrologických podmínek na stávajících lokalitách výskytu vrkoe bažinného. Z dalších opatení lze doporuit pravidelné runí kosení vegetace (s odstranním biomasy pozdji nejlépe po usušení na seno) a runí odstraování nálet devin, nebo pi použití tžké mechanizace by mohla být lokalita poškozena. 2.3ešení konflikt pi zajiš ování požadavk rzných pedmt ochrany EVL Konflikt není pedpokládán 2.4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle ZOPK Pi letnní Hradanských rybník je poteba zachovat ást dna zatopenou z dvodu zachování podmínek pro výskyt škeble rybniní. 2.5 Využívání EVL a zhodnocení jeho dsledk pro pedmty ochrany Struná charakteristika a vliv innosti Pée o vodní tok eka Plounice V úseku pod Mimoní až po eskou Lípu se Plounice v etných meandrech vine širokou údolní nivou s hojnými zamokenými úseky. eišt je na obou stranách lemováno vyvýšenými behovými valy. Pi vysoké hladin eky se vybežená voda po opadnutí nemže stahovat zpt do eišt a odtékat, a tak mezi meandry vznikají etné trvale zamokené plochy. Velká ást údolní nivy zstává trvale zamokená, v nkterých místech se v ní udržuje volná vodní hladina. Již v minulých stoletích byl tok Plounice lidskou inností siln pozmován. V údolí mezi vrchy Ralskem a Lipkou byla vybudována protipovodová nádrž. Stará sypaná zemní hráz zde pehrazuje údolí a tok Plounice byl z údolní nivy peveden do roklí na rozšíených geologických poruchách a do umle vysekaného tunelu tzv. prrva Plounice. Negativn byl uranovým prmyslem poznamenán vlastní tok Plounice. Z dvodu ochrany obyvatel ped záením byla eka postupn regulována od Hamru pes Noviny p. R. a Mimo až k ústí Ploužnického potoka. Její pvodn pirozen meandrující koryto bylo nahrazeno napímeným nebo velkými oblouky vedeným kanálem a v ásti údolí ped prrvou, kde Plounice protéká

19 oblastí tzv. vyluhovacích polí, byly k ochran jejího toku ped pípadnými úniky technologických roztok vybudovány záchytné kanály soubžné s korytem eky. Dno regulovaného koryta je nyní tvoeno záhozem z ediového štrku a behy jsou vyložené ediovými bloky, aby byl zajištn nerušený prtok vody. V samotném intravilánu eské Lípy je tok Plounice regulován. Na ásti toku v eské Líp jsou behy oboustrann zpevnny kolmými kamennými zdmi. V souasnosti nastává problém s behovými porosty olší (Alnus sp.) a jasan ztepilých (Fraxinus excelsior), které vykazují symptomy chadnutí (Phytophthora alni, Chalara fraxinea). Velká ást behových porost je již zdecimována. V celé délce EVL, podél toku, se místy vyskytují invazní druhy: netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera) a kídlatka (Reynoutria sp.). Panenský potok Panenský potok je pravostranný pítok Plounice, do které se vlévá v Mimoni. Evropsky významná lokalita zahrnuje tok Panenského potoka od hráze Markvartického rybníka v Jablonném v Podještdí. Prakticky od výpust Markvartického rybníka, 18,9. km, je tok v intravilánu Jablonného v P. technicky upraven. První úsek od výpust je dlouhý cca 600 metr. Behy jsou tvoeny kolmými kamennými zdmi bez možnosti pístupu. V tomto úseku se nacházejí dva stupn o výšce cca 40 cm. Dále jsou behy svažité a zatravnné. Pod obcí Jablonné v P. protéká potok širokým údolím s pevahou zamokených luin. Až po Brništ je z vtší ásti regulován. Behovou vegetaci tvoí pedevším starší porost vrb a olší. Od Brništ tok protéká zastavným územím (Brništ, Velký Grunov, Pertoltice pod Ralskem a Mimo). Tok je v této ásti mlký a pi vydatnjších deštích zde dochází k pravidelným záplavám. V intravilánu Mimon je koryto Panenského potoka též technicky upraveno, a to v úseku dlouhém cca 400 metr. Behy jsou tvoeny kolmými kamennými zdmi, místy je jeden beh svažitý s návazností do oplocených zahrad. Úprava zaíná na soutoku Panenského potoka s Plounicí a koní 100 metr nad mostem hlavní silnice Jablonné - Mimo. Ještdský potok Ještdský potok je pravostranný pítok Plounice, do které se vlévá ve Stráži pod Ralskem. Hranici EVL na Ještdském potoce tvoí soutok bezejmenného potoka s Ještdským potokem pod Krkavími skalami v obci Kižany, 11,4. km. Horní tok protéká zastavným územím Kižan a Žibidic, kde je vtší ást toku technicky upravena. Stídají se úseky s kolmými kamennými zdmi a se svažitými zatravnnými behy, které pilehají k zahrádkám. Dolní tok je pirozeného rázu a protéká v širokém mlkém údolí mimo osídlení. Od nádrže Ještdka až po samý soutok Ještdského potoka s Plounicí je tok jedno i oboubežn zpevnn panely. Dno je v tomto úseku mlké a prakticky bez možnosti úkrytu. Pedmty ochrany vázané na vodní tok Klínatka rohatá se vyskytuje pevážn v meandrujících úsecích Plounice. V okolí Mimon je výskyt menší, a to z dvodu regulace toku. Ještdský potok a horní úsek Panenského potoka neodpovídá stanovištním nárokm klínatky. Bezprostední ohrožení populaci klínatky rohaté nehrozí. Potenciální nebezpeí pedstavuje zejména možné zneištní vody. Velký potenciál pro revitalizace se nabízí v regulovaných úsecích Plounice, pedevším Stráž pod Ralskem Mimo. Pokud by se podailo vyvést eku z napímeného regulovaného koryta, byla by podpoena pirozená dynamika vodního toku, vznik ady mikrohabitat jako vhodného prostedí pro klínatku rohatou i ostatní pedmty ochrany EVL. Losos obecný a vydra íní jsou popsány níže v kapitole migraní prostupnost tok a hospodaení na tocích. Biotop M7 Bylinné lemy nížinných ek se nachází roztroušen v povodí Plounice v úseku Brenná - eská Lípa. Biotop je potlaován šíením invazních druh rostlin zejm. netýkavka žláznatá a kídlatka. Biotop cévnatých rostlin ve vodních biotopech tekoucích vod V4 se v rámci EVL nachází v toku Plounice. Z vodních rostlin se bžn v EVL vyskytuje lakušník vzplývavý (Batrachium fluitans) a hvzdoše (typicky hvzdoš hákatý - Callitriche hamulata). Tento typ stanovišt je pod vlivem záplavových disturbancí, nicmén pi zachování charakteru toku bez regulace lze oekávat jeho pítomnost kontinuální, pouze jeho vnitní uspoádání (poloha jednotlivých porost) se bude mnit dle aktuální morfologie koryta. Biotopy cévnatých rostlin ve vodních biotopech stojatých vod V1C a V1F - v rámci EVL se jedná o mrtvá ramena Plounice mezi Vítkovem a Žízníkovem a Hradanské rybníky (viz kapitola hospodaení na rybnících). Z vodních rostlin se vyskytují okehky (Lemna minor, L. gibba, L. trisulca) a lakušníky (Batrachium spp.), dále ržkatce (Ceratophyllum demersum, C. submersum). Tento typ stanovišt je však velmi dynamický,

20 pokryvnost a druhové složení, pípadn i absence makrofyt se asto liší mezi sezonami zejména v ramenech, která jsou ovlivována záplavovým režimem nivy. Povodí Ohe, s. p. nechalo v roce 2011 zpracovat studii Zvýšení ochrany sídel v povodí Plounice ped povodnmi - studie proveditelnosti. Tato studie mla za úkol posoudit protipovodový efekt navrhovaných pírod blízkých opatení s ohledem na majetkoprávní situaci, hydromorfologii toku, vliv na životní prostedí, investiní náklady a požadavky obcí a dotených orgán. Studie zahrnuje úsek pramen Plounice - eská Lípa, tok Ještdského potoka, Panenského potoka, Svitávky, Boberského potoka, Šporky, Stružnického a Robeského potok. Studie vytipovala 37 opatení, která splují dostatený protipovodový efekt s pozitivním nebo neutrálním vlivem na životní prostedí. Na tato opatení již bylo zpracováno Oznámení zámru dle pílohy.3 zákona. 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prostedí. V EVL Horní Plounice se jedná o tyto úseky a opatení: - Revitalizace Plounice,. km 81-83,6 - úsek toku v území doteném chemickou tžbou uranu ve správ státního podniku DIAMO. Revitalizace se pedpokládá až po roce 2030 v rámci sananích a rekultivaních prací celého území. - Revitalizace nivy Horní Plounice II - Srní potok - Noviny pod Ralskem a Revitalizace nivy Horní Plounice II - ústí Panenského potoka - Srní potok. Jedná se tedy o dva úseky. Revitalizace mimo stávající koryto s co nejvtším využitím historické trasy toku. - Revitalizace nivy Horní Plounice I. - varianta Jedná se o revitalizaci toku s využitím relikt pvodního koryta a souasným ponecháním koryta stávajícího (jako odlehovací povodové). - Revitalizace Panenského potoka pod Jablonným v Podještdí - Pro navrácení toku k pírod blízkému stavu a zlepšení jeho hydromorfologického stavu je vhodné provést zásadní revitalizaci rozvolnním toku v jeho stávající trase bez soubžných koryt. - Ohrazování Plounice v eské Líp - Týká se 4 úsek v intravilánu eské Lípy. Opatení spoívají v zachování hlavního koryta ve stávající trase a ve výstavb ochranných hrází. - Suchá nádrž Srní potok - Stávající silniní most v obci Srní potok plní v souasné dob funkci píné pekážky, díky které dochází pi povodových stavech k akumulaci a ástené transformaci povodové vlny. Cílem opatení je možnost využití profilu pro suchou nádrž (úprava hráze, vybudování bezpenostního pelivu a výpustního zaízení). Realizace suché nádrže mže pedstavovat stet s pedmtem ochrany EVL, lososa obecného tím, že výstavbou píné pekážky na toku ovlivní migraní prchodnost. Detail výpustného objektu suché nádrže je teba ešit s ohledem na plné zachování migraní prostupnosti vodního toku. - Suchá nádrž Dubnice - Vybudování retenního prostoru na Ještdském potoce, který bude mít zásadní vliv na transformaci povodových prtok. Realizace suché nádrže mže pedstavovat stet s pedmtem ochrany EVL, lososa obecného tím, že výstavbou píné pekážky na toku ovlivní migraní prchodnost. Detail výpustného objektu suché nádrže je teba ešit s ohledem na plné zachování migraní prostupnosti vodního toku istota vody Velký problém z hlediska životního prostedí vyvstal po zjištní zvýšených koncentrací uranu v pískovcích mezi Mimoní a Hamrem na Jezee. V prbhu przkumných prací pro uranový prmysl docházelo k zneis ování Plounice a jejích sediment uranonosnými vrtnými kaly. Pozdji, i když v menší míe, než byly vybudovány ádn fungující istírny odpadních a dlních vod, došlo k zneištní Plounice mimo jiné i nedostaten odsedimentovaným radiobarytem. V roce 1981, kdy se pracovalo na regulaci úseku pod Novinami p. R., bylo území postiženo stoletou povodní. Stavební práce byly tehdy provádny bez zajištní proti odnosu rozvíených, radioaktivn zneistných zemin. Pod posledním regulovaným úsekem (v místech od konce regulace až za most nové silnice v Boreku), kde se v meandrujícím koryt prudce snižuje rychlost proudní vody, se vytvoila tzv. centrální deponie radioaktivity, a to usazováním jemného radioaktivn zneištného kalu. Úseky meandr mimo regulované koryto, zejména pod Mimoní, a také zasažené zneištním, byly ponechány nevyištné a uzaveny na zpsob mrtvých ramen. Srovnávací studie biologie Plounice ped a po regulaci, provedené Vodohospodáským ústavem TGM v Praze- Podbab, zjistila podstatné snížení potu druh i organism žijících v ece, což bylo vysvtleno jako dsledek radioaktivního zneistní. Rozsah radioaktivního zneistní toku a údolní nivy Plounice byl zjiš ován spoleným projektem Povodí Ohe a Výzkumného ústavu vodohospodáského v Praze-Podbab. Rozsah zneistného území byl stanoven meními na náhodn vybraných profilech pes údolní nivu na 656 ha z celkové plochy necelých 1000 ha. Podrobné terénní mení úrovn radioaktivního zneistní v pravidelné síti, provádné státním podnikem DIAMO, však ukázalo, že skutený rozsah zneistných ploch se rovná pouze nkolika procentm tohoto rozsahu a že zvýšené úrovn radioaktivity jsou vázány pevážn bezprostedn na behové valy. V souasné dob probíhají v inundaním území sananí a doiš ovací práce. V souasnosti je kvalita vody v EVL dobrá. V letech byl zrealizován projekt istá Plounice, došlo k rekonstrukci 5 istíren odpadních vod a dostavb tí kanalizací. V zájmovém území se jednalo o istiku vod v eské Líp, Jablonném v Podještdí, ve Stráži pod Ralskem a v Zákupech, kanalizace v Mimoni. Na tento