Masarykova univerzita Filozofická fakulta. Ústav pedagogických věd. Pedagogika

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Masarykova univerzita Filozofická fakulta. Ústav pedagogických věd. Pedagogika"

Transkript

1 Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav pedagogických věd Pedagogika Věra Zemánková Volnočasové aktivity dětí v krouţku mladých hasičů Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: doc. PhDr. Dana Knotová, Ph.D. 2014

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. 2 Podpis autora práce

3 Na tomto místě bych chtěla poděkovat doc. PhDr. Daně Knotové, Ph.D. za pomoc při vedení mé bakalářské práce, za ochotu a cenné rady, které mi v průběhu jejího psaní poskytla. 3

4 Anotace Bakalářská práce se zaměřuje na členy kolektivu mladých hasičů spadajících do kategorie starších ţáků a na jejich volný čas. Práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. V teoretické části jsou vymezeny základní pojmy, jako je volný čas, výchova ve volném čase, také organizační struktura Sdruţení hasičů Čech, Moravy a Slezska a fungování Sborů dobrovolných hasičů, potaţmo kolektivů mladých hasičů. Cílem empirické části je zjištění vykonávaných činností dětí v krouţku mladých hasičů a jejich dalších volnočasových aktivit. Klíčová slova Volný čas, výchova ve volném čase, zájmové krouţky, starší školní věk, mladí hasiči, rodina, vrstevnická skupina, masmédia, instituce pro volný čas. Abstract This thesis focuses on the members of young firefighters falling into the category of juniors and on their free time. The work is divided into theoretical and empirical. In the theoretical part basic concepts are defined such as leisure, education in their free time, the organizational structure of the Association of Firefighters of Bohemia, Moravia and Silesia and operation of the volunteer fire brigade, by extension, a team of young firefighters. The aim of the empirical part is finding the activities performed within group of young children in the firefighters community and their other leisure activities. Key words Leisure time, education in free time, hobby groups, older school age, young firefighters, family, peer group, media, leasure institutions. 4

5 Obsah ÚVOD... 7 TEORETICKÁ ČÁST Volný čas Vymezení pojmu Historie Funkce volného času Činitelé ovlivňující trávení volného času Výchova ve volném čase Cíl výchovy ve volném čase Funkce výchovy ve volném čase Zařízení pro výchovu ve volném čase Systém neziskového sektoru Starší školní věk raná adolescence Socializace Psychický vývoj Tělesný vývoj Sbory dobrovolných hasičů Organizační struktura Mladí hasiči Vzdělávací systém SH ČMS Kategorie mladých hasičů Činnost mladých hasičů EMPIRICKÁ ČÁST Metodologie výzkumu Výzkumný problém Cíl Výzkumu Výzkumné otázky Výzkumný soubor Výzkumný nástroj a metoda sběru dat Zpracování dat Výsledky výzkumného šetření Shrnutí výzkumu ZÁVĚR

6 POUŢITÁ LITERATURA SEZNAM TABULEK SEZNAM GRAFŮ

7 ÚVOD V posledních letech se stále častěji setkáváme s pojmem racionálního vyuţívání volného času. Nejde jen o to, abychom volný čas nějak přečkali, ale o to, aby tento čas byl vyuţit co nejefektivněji a byl pro nás i společnost uţitkem, nikoli negativem. Specifickou zvláštností volného času dětí a mládeţe je to, ţe z výchovných důvodů je ţádoucí jeho pedagogické ovlivňování. Děti ještě nemají dostatek zkušeností, nedovedou se orientovat ve všech oblastech zájmových činností, (Pávková, 1999, s. 15) a tudíţ potřebují zkušenějšího člověka k tomu, aby jim pomohl s výběrem a způsobem trávení volného času. Ve svém volném čase se věnuji práci s dětmi, konkrétně jsem vedoucí kolektivu mladých hasičů. Po několika schůzkách jsem zjistila, ţe tento krouţek je pro některé děti jediným, na který mohou, ať uţ kvůli nedostatku moţností, špatným dopravním spojům nebo kvůli jiným důvodům, docházet. Na druhou stranu však existují i děti, které mají aktivit tolik, ţe je to i pro ně samotné velice náročné. Tento poznatek ve mně vyvolal zájem natolik, ţe jsem si dala za úkol zjistit, jaké jsou nejčastější aktivity, které děti mimo mladé hasiče provozují, jaké povaţují za zajímavé a jaké činnosti dělají ve dech volna i během pracovních dní, kdy mají mimo jiné i školní povinnosti. Obdobný výzkum byl proveden v roce 2011 M. Bocanem 1, který vybrané volnočasové aktivity mimo jiné srovnává i se sociálně-ekonomickým statusem rodiny a její vzdělanostní úrovní. Jeho výzkum však zahrnuje širší věkovou kategorii, neţ tato práce a nezabývá se krouţkem mladých hasičů. Dalším výzkumem, na kterém je zaloţena tato práce, je výzkum ze stejného roku 2011, tentokráte od Chromého, který se mimo jiné zabývá organizacemi, které fungují v malých obcích. Z tohoto výzkumu vyplynulo, ţe výrazně nejaktivnější skupinou v organizování společenských aktivit na venkově jsou tradiční spolky, kluby a sdruţení (hasiči, sokol, myslivci). (Chromý, ). Tento výzkum je pro mě výchozím bodem pro určení cílové skupiny respondentů, tedy dětí, které jsou součástí Sboru dobrovolných hasičů. Ve své bakalářské práci se tedy budu věnovat volnočasovým aktivitám dětí, které navštěvují krouţky mladých hasičů fungujících při sborech dobrovolných hasičů. Práce je rozdělena na část teoretickou a výzkumnou. V teoretické části povaţuji za nutnost 1 Výzkum: Hodnotové orientace dětí ve věku 6-15 let. Dostupné z: 2 Výzkum: Venkov ţitý prostor: regionální diferenciace. Percepce venkova představiteli venkovských obcí v česku. Dostupné z: Dostupné z: 2chromy_jancak_marada_havlicek.pdf 7

8 vysvětlit základní pojmy, jako je volný čas, výchova ve volném čase; dále budu charakterizovat cílovou skupinu výzkumného šetření, shrnu organizace, které se věnují výchově dětí ve volném čase a popíši systém a činnosti sdruţení hasičů Čech, Moravy a Slezska, potaţmo fungování kolektivu mladých hasičů. Na počátku výzkumné části vymezím výzkumné otázky. Dále budu analyzovat jednotlivé poloţky dotazníku a v závěru výzkumné části zodpovím výzkumné otázky. 8

9 TEORETICKÁ ČÁST 1. Volný čas Čas je jiţ od pradávna důleţitou veličinou, která představuje interval mezi událostmi. Národy dávno předcházející naší generaci se řídily podle období sucha i dešťů, podle slunce apod. Asi nikdo z nás si jiţ nedokáţe představit existenci bez znalosti přesného času, a proto můţeme být vděčni za určení časových období jako je týden, hodina nebo ještě přesněji minuta, sekunda. Čas můţeme dělit na menší intervaly. Pro potřeby této práce postačí, kdyţ čas rozdělím dle Hájka na čas určený pro práci (pro děti je touto dobou myšlena doba strávená ve škole, pro dospělé v práci), čas vázaný (ve kterém uspokojujeme svoje biologické potřeby, povinnosti spojené s chodem domácnosti ale třeba i cestujeme za prací a do škol) a na čas volný. (Hájek, 2008). Mezi těmito třemi časovými etapami však neexistuje přesná hranice, díky které bychom mohli činnosti rozdělit na etapy univerzálně pro kaţdého jedince Vymezení pojmu Pod pojmem volný čas si kaţdý správně vybaví dobu, po kterou můţeme vykonávat jen ty činnosti, které dělat chceme, a baví nás. Nesprávně je však veřejností do této oblasti zařazován i biologicky nutný spánek. Pokud nahlédneme do literatury, můţeme najít různá pojetí tohoto termínu. Jedním z mnoha moţných můţe být chápání volného času jako času, se kterým člověk můţe nakládat podle svého uváţení a na základě svých zájmů. (Průcha, 1998, s. 283). Pávková chápe volný čas jako opak nutné práce a povinností, dobu, kdy si své činnosti můţeme svobodně vybrat. (Pávková, 1999, s. 15). Podle Velkého sociologického slovníku je volný čas časem, ve kterém člověk nevykonává činnosti pod tlakem závazků plynoucích ze společenské dělby práce nebo z nutnosti zachování svého biofyziologického či rodinného systému. (Linhart, 1996, s. 156). Spousta ještě k vysvětlení pojmu dodává, ţe volný čas má svou hodnotu jen v poměru k pracovním i mimopracovním činnostem, které jedinec koná buď v rodině, nebo v širším společenském prostředí. (Spousta, 1998, s. 12). Volný čas vyjadřuje jistou svobodu jedince. Je to pouze doba, pro kterou si sami určujeme program a plánujeme takové činnosti, které my sami povaţujeme za zajímavé, zábavné nebo seberealizační. Tyto činnosti mohou být pro kaţdého člověka odlišné. To, co pro jednoho člověka můţe být nesnášená, nebo nudná aktivita, která se řadí spíše do času určeného pro povinnosti, můţe druhému přinášet radost a pocit příjemně stráveného 9

10 času. Volba aktivit pro volný čas i doba pro něj určená závisí na několika proměnných, kterými se budu zabývat v kapitole Činitelé ovlivňující trávení volného času. V průběhu ţivota se aktivity, preference i mnoţství času určeného pro volnočasové aktivity mění. I kdyţ ještě v období středověku nebyl kladen důraz na řádné vyuţití volného času, nebo vůbec na volný čas, s postupem let bylo toto téma stále více diskutováno, coţ vedlo aţ k dnešnímu pohledu na volný čas jako na dobu, která by měla být co nejefektivněji a co nejsmysluplněji vyuţitá. Objevují se aktivity orientované na řešení společenských záleţitostí, roste váha sebevzdělání. (Zich, 1978, s. 44). Volnočasové aktivity nejsou (nebo by neměly být) jen pouhým vyplňováním volného času nebo jen nahodilým doplňkem lidského ţivota, nýbrţ významnou integrální součástí, jeţ dobrovolnou činností významně spoluvytváří aktivní vztah jedince ke společnosti, k druhým lidem i k sobě samému. Volný čas tak, jako specifická, relativně samostatná součást ţivota pomáhá spojovat a harmonizovat jednotlivé ţivotní etapy jedince a různé stránky rozvoje jeho osobnosti. (Hofbauer, 2010, s. 32). Rozšíření doby označované jako volný čas je způsobeno i rostoucí nezaměstnaností, která tak dává prostor pro bohatou činnost, ale i pro zahálení a špatné zacházení s volným časem. Naopak mezi lidmi můţeme najít i takové, kteří si přítomnost volného času vůbec nepřipouštějí, protoţe většinu dne stráví v zaměstnání. (Hofbauer, 2004). Efektivní vyuţití volné času je moţné hodnotit z pěti různých pohledů. Prvním z nich je hodnocení volného času z hlediska ekonomického, kdy se zajímáme o to, kolik prostředků bude nutné vynaloţit na zřízení a provoz volnočasových zařízení a jaké výnosy z nákladů vzniknou. Dá se říci, ţe čím více prostředků se do této oblasti vloţí, tím větší výnosy budou, ať uţ v podobě příjmů, které půjdou přímo od lidí, tak i v oblasti např. pracovní, protoţe zregenerovaný člověk pracuje efektivněji neţ člověk vyčerpaný. Pokud volný čas budeme sledovat ze sociologického a sociálněpsychologického pohledu, bude naším hlavním zájmem to, jak vykonávané činnosti pomáhají s utvářením vztahů mezi lidmi a zda tyto vztahy nějakým způsobem kultivují. Z hlediska politického sledujeme, jak stát zasahuje do volného času, především prostřednictvím školské soustavy. Zdravotněhygienický pohled se zaměřuje na denní reţim, výkonnost jedince během dne a hygienu hygienu prostředí, sociálních vztahů i duševního ţivota. Posledním, a to neméně důleţitým hlediskem je hledisko pedagogiko-psychologické, 10

11 jehoţ zájmem jsou věkové a individuální zvláštnosti dětí a důraz na jejich respektování. Zároveň je tu snaha o plnění dvou úkolů péče o volný čas dětí, a to o výchovu ve volném čase (tím rozumíme nabídku aktivit, které děti mohou dělat) a o výchovu k volnému času (tedy snahu seznámit děti s nabídkou aktivit, aby volný čas smysluplně vyuţily). (Pávková, 1999) Historie O historii volného času najdeme alespoň zmínku snad v kaţdé literatuře, která se touto problematikou zabývá. Proto jen ve stručnosti shrnu důleţitá fakta týkající se jeho vývoje. V 18. století roste úsilí pracujících dělníků o zkrácení pracovní doby, která mnohdy přesahovala i 14 hodin, kdy monotónně vykonávali určitý úkon a práce v továrně se pro ně stávala jen nástrojem, jak získat peněţní prostředky. Vzniklý čas chtěli dělníci vyuţít pro regeneraci sil, plnění domácích povinností a k trávení času společně s dětmi. Jak uvádí Kaplánek (2012), i přes počáteční obavy z poklesu výroby byla v 19. století zkrácena pracovní doba v důsledku rozdělení dne na tři stejné osmihodinové části práce, volný čas a spánek. Zároveň s růstem volného času se stále více diskutovala otázka jak nejlépe s tímto volným časem nakládat. Začaly tedy vznikat první spolky, které se zaměřovaly na dospělé, poté se zabývali aktivitami společné pro dospělé i jejich děti a v poslední fázi začaly vznikat organizace, které svoji činnost zaměřovaly pouze na děti a mladistvé. V počátcích výchovy ve volném čase šlo především o ochranu a usměrňování dětí, které většinou pocházely ze znevýhodněných rodin. V dalších letech byly zakládány organizace a sdruţení dětí a mládeţe, jako například Junák, YMCA a mnohé další. (Hofbauer, 2010). Teprve později se k původním funkcím přidala snaha rozvíjet všechny stránky osobnosti jedince a dále se rozšiřovaly aţ do podoby, jak je známe dnes Funkce volného času Obsah volného času i jeho funkce se v průběhu dějin měnil. Ve starověku bylo běţné, ţe den se dělil na čas práce a čas pro odpočinek, zábavu nebo pro jiné činnosti nebyl obvyklý. V současnosti můţeme vymezit tři hlavní funkce volného času: Volný čas pro relaxaci. Zahrnujeme sem veškerý fyzický odpočinek, jako je lenošení, poflakování se nebo prosté leţení po dobrém obědě. Nepatří sem však spánek, který je fyziologicky nutný pro zregenerování sil. Volný čas pro zábavu. V této době člověk navazuje kontakty, vydává se do společnosti a vyhledává zábavu, nebo ji i sám vytváří. Patří sem však i více pasivní činnosti jako je sledování televize, poslech hudby či návštěva 11

12 kulturních institucí (kina, divadla). Volný čas pro vlastní rozvoj a sebevzdělávání je čas určený pro jakékoli aktivity, které přispívají k rozšíření vědomostí a dovedností. Děti v této době navštěvují krouţky nebo jiné instituce a organizace Činitelé ovlivňující trávení volného času Vývoj jedince je závislý nejen na něm samotném, ale především na socializaci v rámci rodiny, vrstevnické skupiny a ostatních lidí. Pojem socializace je pedagogickým slovníkem vysvětlován jako celoţivotní proces, v jehoţ průběhu si jedinec osvojuje specificky lidské formy chování a jednání, jazyk, poznatky, hodnoty, kulturu a začleňuje se tak do společnosti. (Průcha, 1998, s. 225). Socializace jako celoţivotní proces je pro člověka nezbytnou součástí ţivota, protoţe nesocializovaný člověk by mohl být společností špatně přijímán a chápán. V kaţdé ţivotní fázi nebo v rámci sociální skupiny je od kaţdého jedince poţadováno určité chování a plnění sociálních rolí. Výběr činností ale není závislý výlučně na ostatních lidech, se kterými se dítě setkává, ale také na dalších činitelích, které dále přiblíţím. Rodina Rodina 3 je, především v prvních letech ţivota dítěte, nejdůleţitější sociální skupinou, jíţ se můţe stát členem. Klíčovou roli při výchově dětí hraje rodina jako primární sociální skupina se svými bohatými a intimními citovými vazbami. (Pávková, 1999, s. 35). Vytváří určité emocionální klima, formuje interpersonální vztahy, hodnoty a postoje, základy etiky a ţivotního stylu. (Průcha, 1998, s. 211). Jako nejstarší společenská instituce by měla plnit základní funkce 4. Pokud nějakou z nich neplní dostatečně, nebo dokonce vůbec, je téměř jisté, ţe se členové takovéto rodiny nezajímají ani o způsob, jakým děti tráví volný čas a následkem toho vzniká prostor pro nevhodné trávení volného času, kdy se děti mohou začít věnovat nepatřičným aktivitám jako je zneuţívání drog, pití alkoholu, páchání trestné činnosti či hraní automatů. Obecně také můţeme říci, ţe v rodině je to právě matka, která by mohla nést větší vinu na neţádoucím chování, popřípadě větší zásluhu na tom, aby takové chování vůbec nevypuklo. Ze studie, o které píše Moţný, vyplývá, ţe matka má častěji zájem o volný čas dítěte a pochopitelně také o to, s kým dítě kamarádí, ( ) ţe se s ní, ne s otcem dospívající častěji baví o módě a filmu, o škole a kamarádech i o svých zájmech a o sexu. (Moţný, 1990, s. 107). 3 Základním znakem úplné rodiny je její sloţení z obou rodičů a dětí. Existují však i jiná moţná sloţení rodin. (Jandourek, 2007). 4 Dle Fischera jsou základními rodinnými funkcemi tyto: biologicko-reprodukční, ekonomická, socializační a akulturační a funkce emocionální. (Fischer, 2009). 12

13 Paradoxem ovšem je, ţe i kdyţ je právě matka povaţována za osobu, která s dětmi tráví více času, dle výzkumu Gillnerové, s matkami vykonávají činnosti spíše jen dívky, chlapci ve většině případů upřednostňují aktivity s otcem 5. Z tohoto logicky vyplývá, ţe matky, nejsou jediné kdo je za výchovu odpovědný, a ţe pohlaví dítěte určuje vliv na ně. Na výchově dětí a mládeţe v době mimo vyučování, se společně s rodinou podílejí instituce pro výchovu mimo vyučování a další subjekty (Pávková, 1999, s. 35), jejichţ záměrem není převzetí úkolů rodiny, nebo dokonce vytrţení dětí z jejich systému, ale snaţí se o navázání spolupráce s nimi, případně o jejich zapojení do činností dětí. To, co v rámci rodiny můţe ovlivňovat zájmy dítěte, jsou aktivity, které s ostatními členy vykonává, zájmy jeho starších sourozenců apod. Vstevníci (také peer skupina) Na světě neexistuje člověk (vyjma nesocializovaných dětí 6 ), který by se během svého ţivota nestal součástí nějaké skupiny lidí. Stejně tak je tomu u dětí, které během dětství prochází různými skupinami. Především během období adolescence jsou ve skupině se svými vrstevníky, kteří jsou hned po rodině nejvýznamnějším faktorem, který ovlivňuje vývoj dítěte. Skupinou vrstevníku rozumíme skupinu dětí nebo mladých lidí přibliţně stejného věku a často i s přibliţně stejným sociálním statusem. Má významnou úlohu při socializaci jedince, zejména při přechodu k dospělé roli, nabízí určitou ochranu a zázemí, můţe částečně kompenzovat sociální a citovou deprivaci svého člena. (Průcha, 1998, s. 172). Členství ve vrstevnické skupině můţe částečně, nebo zcela, určovat, jak bude naplňován volný čas. Ve většině případů je příslušnost k té či oné skupině chápána pozitivně a je důleţitá pro správný vývoj jedince. Existují však i skupiny, které se vyznačují sklonem k porušování kulturním norem i k sociálním patologiím, které mají opět za následek špatné vyuţívání volného času. 5 Výzkum Společné činnosti rodičů a dětí a styly rodičovské výchovy dostupné z: Nesocializované děti děti, které z různých důvodů nebyly v prvních letech svého ţivota vychovávány v rodině nebo nebyly součástí jiné sociální skupiny. Děti, které vyrůstaly v izolaci od ostatních lidí, neprošly procesem socializace a proto je jejich chování podobné spíše chování zvířecímu. Místo řeči vydávají nejasné zvuky, nemají základní hygienické návyky a špatně navazují vztahy s ostatními. (Giddens, 1999). 13

14 Masmédia Masmédia neboli hromadné sdělovací prostředky, jsou primárně určeny pro masovou komunikaci, při které je sdělení určeno pro velké mnoţství různě názorově smýšlejících lidí. Pod tento pojem zahrnujeme internet, televizi, rádio, noviny a knihy. I kdyţ si to spousta lidi nepřipouští, existuje dnes velké mnoţství publikací, které poukazují na jejich vliv na člověka; některé z nich dokonce upozorňují na škodlivost těchto médií. Člověk je pod neustálým tlakem především televizního vysílání. Během poměrně krátké doby se dozvídá kdo, kde a koho zabil, kolik lidí bylo okradeno a o dalších trestných činech, nikoliv o tom (jak to bylo za dob komunismu) kolik kdo sklidil úrody, nebo kolik dětí se narodilo. Ani jednu z krajních variant nemohu označit jako lepší variantu, ale kvůli nahromadění nepříznivých zpráv se u lidí prohlubují nepříjemné pocity a negativní představy o okolním světě. Dalším diskutovaným účinkem médií, především televize je doba, po kterou děti pobývají před její obrazovkou, kdy často sledují pro ně nevhodné pořady plné násilí a porušování společenských norem. Zde mohou děti získat nevhodný návod a chovat se tak, jako se chovají jejich oblíbení, často záporní hrdinové. Avšak i přes tyto negativa nemůţeme masmédiím upřít i jejich kladný přínos pro společnost. Například prostřednictvím internetu můţeme být v jedné chvíli ve spojení s mnoha lidmi, kteří jsou na různých místech ve světě, ušetřit si spoustu práce a času při zjišťování informací nebo při vyřizování korespondence. Biologické faktory Pod toto slovní spojení můţeme zahrnout další faktory, které ovlivňují výběr volnočasových aktivit. Jedním z faktorů je pohlaví, které jiţ od narození ovlivňuje pohled ostatních na nás samotné. Společnost předpokládá, ţe se dívky budou učit ţenské roli a chlapci roli muţské. Pokud dítě nekopíruje zajeté koleje, můţe to ve společnosti vyvolat rozpaky aţ nepochopení. I kdyţ to škola odmítá, ke kaţdému z obou pohlaví přistupuje jinak, coţ je vidět například u odlišných volitelných předmětů pro chlapce (dílny) i pro dívky (vedení domácnosti). Díky pohlaví jsme vedeni k určitým aktivitám, které mohou ovlivnit následný výběr činností. Věk neméně ovlivňuje výběr volnočasových aktivit. S rostoucím věkem, především díky vstupu do školy, přestává být pro dítě hra 7 nejdůleţitější aktivitou. Dítě se musí naučit diferencovat volný čas a čas určený k učení. Fyzická a psychická kondice dítěte můţe mít velký vliv na výběr 7 Prostřednictvím hry si děti dále zlepšují koordinaci pohybů a rozšiřují své poznání skutečného světa. (Giddens, 1999, s. 45). Hra je zejména v předškolním věku nejdůleţitějším prostředkem pro získání vědění. 14

15 aktivit, ale také na celkový ţivotní styl jedince. Méně pohybově nadané děti jistě nebudou vyhledávat aktivity, při kterých je potřeba rychlost nebo velká obratnost. Stejně tak by bylo překvapující, kdyby temperamentnější děti místo aktivních činností jako jsou kolektivní hry, navštěvovaly šachový krouţek. 15

16 2. Výchova ve volném čase Výchova ve volném čase, výchova pro volný čas, výchova mimo vyučování, nebo také pedagogika volného času. Často se můţeme setkat s různými pojmenováními výchovy ve volném čase. I kdyţ se v označeních objevují slova výchova a volný čas a mohou se zdát stejné, není tomu tak. Ve starší literatuře se můţeme ještě setkat s označením mimotřídní nebo mimoškolní výchova, ale kvůli nepřesnému vyjádření rozdílů, výčtu činností a institucí, které do té či oné kategorie spadají, byly tyto termíny nahrazeny jinými, které jsou jasně definovatelné. Avšak i dnes je moţné toto slovní spojení v literatuře najít. Výchova ve volném čase, jakoţto celoţivotní proces, se týká všech věkových skupin v populaci, takţe označení mimoškolní není pro volný čas dospělé populace příliš výstiţný. Rozdíly mezi termíny vysvětluje Hájek: Výchova pro volný čas (k volnému času) zdůrazňuje cílové zaměření této oblasti výchovy. Podstatou je utváření, rozvíjení a kultivování schopností, dovedností, motivace a kompetencí pro hodnotné vyuţívání volného času. Termín výchova ve volném čase bere v úvahu specifické podmínky výchovy. Je součástí výchovného působení v té části lidského ţivota, o které můţe člověk relativně svobodně rozhodovat. Pojem výchova volným časem označuje aktivity ve volném čase, příslušné instituce, pouţité metody a formy jako prostředek výchovy. Naznačuje obsahové a institucionální působení, individuální, prostřednictvím zařízení, sdruţení, médií apod. Tyto tři druhy vyjádření vztahu mezi výchovným procesem a volným časem se tedy liší podle toho, zda zdůrazňujeme výchovné cíle, podmínky výchovy nebo prostředky výchovy. Vyuţívání volného času je cílem, podmínkou i prostředkem současně. (Hájek, 2008, s. 67). Vysvětlení pedagogiky volného času můţeme najít u Hofbauera: Pedagogika volného času zahrnuje všechny fáze lidského ţivota: dětství, věk dospívání a mladého dospělého, dospělost i seniorství. ( ) Pedagogika volného času má zvláštní význam pro děti a mládeţ jako nejmladší příslušníky společnosti, kteří se s moţnostmi volného času seznamují poprvé a na základě své účasti na volnočasových aktivitách si vytvářejí trvalé postoje k jednotlivým obsahovým a strukturálním součástem volného času, k volnému času jako celku i k institucím zabývajícím se volnočasovou výchovou. Současně s tím vytváří pedagogika volného času vztahy také k dalším oblastem lidského ţivota. ( ) Svými aktivitami oslabuje rovněţ důsledky neţádoucích jevů ( ). Ve všech těchto směrech tak vytváří východiska pro aktivní, zainteresovaný přístup k vlastnímu ţivotu i k potřebám společnosti a probouzí zájem o aktivní účast. (Hofbauer, 2010, s. 47). 16

17 Ať uţ se zabýváme jakoukoli variantou, vţdy můţeme jasně definovat účastníky volnočasových aktivit (děti, mládeţ, dospělé či seniory) a osoby, které tyto aktivity vedou, animují či organizují. Druzí zmínění nejsou pouze pasivní sloţkou, která by program pouze vymýšlela, ale stávají se spoluúčastníky a na dění se podílení a spoluúčastní se ho. Stejně jako aktéry výchovy, můţeme identifikovat i prostředí, ve kterém výchova ve volném čase probíhá. Výchova se můţe dít jednak v přírodě a jednak v prostorách a zařízeních měst a obcí. Výchova v přírodě můţe probíhat jako jednorázový výlet do přírody, opakované výlety či dlouhodobější pobyt. Vţdy je ale nutné dbát o její ochranu ať uţ aktivně (například sbíráním odpadků) nebo zachováním současného stavu, kdy přírodnímu prostředí nijak nepomůţeme, ale ani jej neznečistíme, pouze vyuţijeme moţností, které nám pobyty v přírodě nabízí. Pokud výchova probíhá v prostředí města či obce, nebo v jejich zařízeních, měly by tyto splňovat hygienické, estetické a další podmínky, které jsou ţádoucí pro výchovu ve volném čase, která je nejčastěji určena dětem, tudíţ by jim vybavení budov a prostranství mělo vyhovovat. Vyuţívání veřejného prostředí je vhodné nejen k odpočinku, ale jako sociální prostor přináší nové podněty k rozvoji zájmů, získávání nových poznatků a dovedností. (Hofbauer, 2010). Jakákoli činnost s dětmi by se mimo jiné měla řídit Zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále jen Školský zákon) a Úmluvou o právech dítěte. Školský zákon stanovuje zásady a cíle vzdělávání, díky čemuţ mají právo na vzdělání všechny osoby jakéhokoli věku, sociálního původu nebo národnosti. Zákon dále vysvětluje systém vzdělávacích programů, definuje vzdělávací soustavu a právní postavení škol a školských zařízení, zabývá se vzděláváním ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami, individuálním vyučovacím plánem i právy a povinnostmi vyučovaných osob. Pro potřeby této bakalářské práce je nejdůleţitější částí zákona část osmá, ve které se zabývá základním uměleckým, jazykovým a zájmovým vzděláváním a část desátá, která je věnována školským zařízením a školským sluţbám. Úmluva o právech dítěte je dokument vydaný Chartou spojených národů. Úmluva vymezuje dítě, jako lidskou bytost, starší osmnácti let, pokud podle právního řádu, jenţ se na dítě vztahuje, není zletilosti dosaţeno dříve. (Úmluva o právech dítěte, čl. 1) 8. Kaţdá činnost, kterou dítě provozuje, u něj musí vzbuzovat zájem a splňovat určité podmínky, jako je hygiena, bezpečnost, ochrana 8 Dostupné z: 17

18 zdraví, apod. Úmluva o právech dítěte také stanovuje směr, kterým se má výchova ubírat a jaký člověk by se měl z dítěte stát Cíl výchovy ve volném čase Základním znakem výchovy v jakékoli oblasti je jasně stanovený obecný cíl, ke kterému se vychovatel snaţí dospět skrze výchovné prostředky, které si rovněţ stanovuje. Díky těmto výchovným prostředkům je dosahováno obecných cílů. Například obecným cílem výchovy ve volném čase, mimo vyučování je naučit jedince hospodařit s volným časem, rozumně ho vyuţívat, reálně oceňovat volný čas jako významnou hodnotu. (Hájek, 2008, s. 73). Obecný cíl se dále rozpracovává na dílčí a specifické cíle, které přestavují jednotlivé sloţky. Dílčím cílem můţe být například snaha vést jedince k celoţivotnímu vzdělávání nebo naučit ho vytvořit si kvalitní rozvrh denních činností. Na stanovování cílů při výuce kladl důraz jiţ Komenský ve své didaktice: Neboť kdyţ si 10 neustanoví cíle, prostředky k cílům a pořadí prostředků, snadno se něco opomine, snadno se převrátí a snadno zmate celou věc. (Komenský, 1948, s. 111). Stejně tak je tomu ve výchově. Stanovené cíle podporují vědomí vychovatele či organizátora volnočasových aktivit, o výchově, která se ubírá poţadovaným směrem a dodává jistotu i vychovávaným, kteří vědí, jakým směrem se výchova bude ubírat Funkce výchovy ve volném čase Kaţdé zařízení, které se výchovou ve volném čase zabývá, by mělo plnit veškeré funkce, avšak kaţdá instituce tyto funkce plní v jiné míře a klade na ně rozdílný důraz. V minulosti nešlo ve výchově ve volném čase o plnění jejich funkcí tak, jako je tomu dnes. U Hájka najdeme toto rozdělení funkcí výchovy ve volném čase: Výchovně vzdělávací funkce je dnes pro většinu institucí prioritou. Míra, v jaké je realizována, je dána legislativním vymezením a specifickými moţnostmi kaţdé instituce. Jde o záměrné a cílevědomé formování osobnosti vychovávaného jedince, o dosahování reálných cílů díky nejrůznějším pedagogickým prostředkům 11. Různé instituce mohou působit na všechny sloţky osobnosti na tělesnou, psychickou a/nebo sociální. Zdravotní funkce má za cíl podporovat jedincův vývoj a to v oblasti tělesné, duševní i sociální a to skrze usměrňování reţimu dne, podněcování a vytváření příleţitostí k pohybu (především venku), vedení ke zdravému stravování a upevňování správných návyků při stravování, 9 (Tamtéţ, článek 29). 10 Komenský má na mysli učitele. 11 Pedagogickými prostředky jsou myšleny všechny předměty a jevy, které vychovávaný pouţívá k dosaţení výchovných cílů vymezeným vzhledem k vychovávanému. 18

19 pěstování a upevňování hygienických návyků a skrze dodrţování zásad bezpečnosti práce. Sociální funkce je plněna různými způsoby. Zahrnuje péči o děti a zajištění jejich bezpečnosti a zajištění dohledu a vytvoření takových činností, které pro ně budou přínosné a zábavné v době po vyučování, kdy však nikdo z rodinných příslušníků nemůţe činnosti ani dohled zajistit. Díky tomu, ţe se v institucích setkává větší mnoţství jedinců většinou v různém věkovém sloţení, vzniká prostor, ve kterém tito jedinci navazují nové sociální vztahy a učí se novým sociálním rolím. Nutnost plnit funkci preventivní se stále zvyšuje. Zařízení pracující s volným časem se stále více snaţí předcházet negativním jevům, je zneuţívání návykových látek, šikana či vandalismus, které by jedince mohly ohrozit, nebo dokonce přivést na okraj společnosti. Nejčastějším typem prevence je prevence primární, tedy snaha předcházet vzniku negativních návyků 12. (Hájek, 2008) Zařízení pro výchovu ve volném čase Zařízení pro výchovu ve volném čase, jejich vznik, fungování, poskytování sluţeb i obsah vzdělávání je určen Školským zákonem a Vyhláškou č. 74/2002 Sb., o zájmovém vzdělávání, která definuje účastníky, formy a školská zařízení zájmového vzdělávání. Do této široké kategorie spadají veškeré instituce, které se výchovou ve volném čase zabývají, tedy školská zařízení a mimoškolské organizace. Jednotlivá střediska se od sebe liší mírou plnění funkcí, prováděnými činnostmi a především oblastmi jejich zájmů. Školské zařízení poskytuje sluţby a vzdělávání, které doplňují nebo podporují vzdělávání ve školách nebo s ním přímo souvisejí, nebo zajišťuje ústavní a ochrannou výchovu anebo preventivně výchovou péči. Školské zařízení uskutečňuje vzdělávání podle školního vzdělávacího programu 13. Vznik institucí pro volný čas byl podmíněn změnami ve společnosti, kdy se obyvatelé vesnic ţijících ve společné domácnosti s dalšími generacemi příbuzných, začaly stěhovat do měst za prací. Pracovní doba dělníků byla dlouhá, a pokud pracovali oba rodiče, bylo nutné najít způsob, jak se postarat o děti v době mimo vyučování, o jejichţ péči se na venkově staraly starší generace. Začaly tak vznikat první instituce, které však neměly za cíl převýchovu dětí, ale snaţili se o vedení dětí k poţadovanému chování 12 Prevence můţe probíhat ve třech etapách: Primární prevence (předcházení vzniku neţádoucích jevů; dále se dělí na specifickou a nespecifickou), sekundární prevence (včasné zachycení neţádoucích jevů a zabránění jejich dalšímu rozšiřování;) a terciární prevence (snaha o zabránění opakování neţádoucího jevu). Za nejlevnější a také nejefektivnější etapu prevence je povaţována prevence primární, která je zároveň nejlevnější. (Pávková, 1999). 13 Školský zákon, 2004, s

20 a dodrţování kulturních norem. (Pávková, 1999). V následujících letech byly tyto instituce jednak upravovány legislativou, jednak se měněny dle poţadavků společnosti a nových poznatků aţ do podoby, jak je známe dnes. Jedněmi z nejčastěji navštěvovaných zařízení jsou školní druţiny fungující při základních školách. Je to zařízení, které je primárně určeno ţákům prvního stupně základní školy a provoz funguje kaţdodenně, popřípadě v době víkendů nebo prázdnin. Zde děti tráví svůj čas pod dohledem vychovatelů v době po vyučování aţ do chvíle, kdy si dítě mohou vyzvednout sami rodiče, popřípadě jiná, rodiči pověřená, osoba. Činnosti, které ve školní druţině probíhají, plynule navazují na činnosti na Základní škole, ale jejich rozvrh je sestaven s přihlédnutím na poţadavky duševní hygieny ţáků, jejich zájmy i věkové zvláštnosti. Doba, kterou dítě stráví v druţině, není určena jen k tomu, aby si zde čas takzvaně odseděl, nebo vypracoval domácí úkoly, je to čas určený také pro uskutečňování různých činností činností odpočinkových, rekreačních, samoobsluţných, zájmových i veřejně prospěšných. Kvůli širokému spektru činností není moţné kaţdou oblast realizovat denně, proto se činnosti obměňují. Nejdůleţitějším prostředkem pro sdělování nových informací není pouhé slovní vysvětlení, ale především hra. (Pávková, 1999). Na školní druţinu navazují školní kluby, do kterých dochází děti z druhého stupně Základní školy. Střediska pro volný čas dětí a mládeţe zahrnují domovy dětí a mládeţe a stanice zájmových činností. V domovech dětí a mládeţe se realizují rekreační a výchovně vzdělávací funkce prostřednictvím rozsáhlých zájmových činností, stanice zájmových činností se specializují pouze na jednotlivé sféry zálib. Střediska volného času fungují po celý rok a nabízejí zájmové činnosti 14, které jsou provozovány pravidelně 15, nebo příleţitostně 16, ale také ve formě časově neurčených spontánních aktivit 17, soutěţí a přehlídek pořádaných pod záštitou MŠMT 18. Dále zahrnují práci s talentovanou mládeţí, táborové činnosti o prázdninách, nebo odbornou pomoc. 14 Viz Hájek, 2008, s V rámci zájmových útvarů jako jsou krouţky, kluby, kurzy, soubory a oddíly. Předpokladem pro takovéto činnosti je dobrovolnost; aktéry spojuje společný zájem a jejich činnost bývá prezentována na veřejnosti. (Pávková, 1999). 16 Činnosti, které se opakují, ale nemají pravidelný charakter. Například soutěţe, výlety, přednášky. 17 Nabízené aktivity nejsou časově přesně vymezeny a jsou přístupné pro všechny zájemce. Např. posilovny nebo herny, otevřená sportoviště. 18 jejichţ hlavním záměrem je vyhledat talentované děti, ale také snaha o porovnání pedagogických postupů. 20

21 Zařízením, které navazuje na školní druţiny a kluby je domov mládeţe, který je určen pro studenty střední školy a nabízí kromě moţnosti ubytování a stravování rovněţ výchovné působení zprostředkované skrze pracovníky k tomu způsobilé. Mimo výše uvedená zařízení fungují i další organizace, které se volnému času dětí věnují. Jsou to sdruţení dětí a mládeţe a občanská sdruţení pracující s mládeţí. Do kategorie sdruţení dětí a mládeţe patří původně socialistická organizace Pionýr i její nástupce Junák, Česká tábornická unie, Duha, Hnutí Brontosaurus, YMCA a spousta dalších organizací, které nepůsobí napříč republikou, ale pouze v určité oblasti. Občanská sdruţení pracující s mládeţí zahrnují Sportovní kluby (např. Sokol), Církevní a náboţenské organizace i Základní umělecké a jazykové školy. (Pávková, 1999) Systém neziskového sektoru Jelikoţ většina zařízení, která pracují s dětmi, jsou nestátní neziskové organizace, povaţuji za nutnost fungování tohoto systému krátce vysvětlit. Pokud bychom se o toto téma více zajímali, můţeme často i v české literatuře najít zkratku NGO (Nongovernmental Organization). Národní hospodářství České republiky se skládá ze dvou sektorů. Sektor ziskový zahrnuje především podniky, jejichţ cílem je vytvářet zisk. Organizace si samy musí zajistit dostatek příjmů na to, aby byly schopné pokrýt všechny své výdaje. Organizace fungující v neziskovém sektoru nevznikly kvůli vytváření zisku, ale proto, aby zlepšovaly stav a úroveň společnosti a byly pro ni prospěšné. Neziskový sektor pak můţeme dále dělit na státní a nestátní organizace. Státní neziskové organizace zahrnují organizační sloţky, jako jsou obecní úřady nebo obrana, a příspěvkové organizace, které sice mohou prokazovat zisk, ten však není ve výši potřebné pro uhrazení nákladů. Příspěvkovou organizací můţe být zdravotnická či vzdělávací instituce, instituce kulturní. Dle Salamona a Anheiera můţeme chápat nestátní neziskový sektor jako soubor institucí, které existují vně státních struktur, avšak slouţí v zásadě veřejným zájmům, na rozdíl od zájmů nestátních. (in Škrabalová, 2005, s. 24). Jejich činnost probíhá především v oblasti sociální péče, kultury, vzdělávání, apod. V nestátním neziskovém sektoru se nachází obecně prospěšné společnosti, nadace, církevní organizace, politické strany i občanská sdruţení, kterými jsou i sbory dobrovolných hasičů, kterým se budu věnovat v jedné z následujících kapitol. 21

22 3. Starší školní věk raná adolescence Jak jsem jiţ uvedla, výchova ve volném čase se zaměřuje na všechny etapy ţivota jedinců, od dětí, přes mladistvé, dospělé aţ po seniory. Jelikoţ je výzkum této práce zaměřen na kategorii dětí ve věku let, je nutné objasnit vývoj a změny, které se dějí právě u těchto dětí během období uváděného jako raná adolescence či pubescence. Adolescence je obdobím, kdy se z dítěte stává dospělý člověk, tedy doba mezi desátým a dvacátým rokem ţivota, kdy dochází ke komplexní proměně osobnosti ve všech oblastech: somatické, psychické i sociální. Mnohé změny jsou primárně podmíněny biologicky, ale vţdy je významně ovlivňují psychické a sociální faktory, s nimiţ jsou ve vzájemné interakci. (Vágnerová, 2012, s. 367). Období adolescence je moţné ještě rozdělit na dvě a to na ranou (označovanou jako pubescenci), do které spadá dítě ve věku let a pozdní adolescenci, která je ohraničená 16. a 20. rokem. U dítěte v tomto období dochází k velkým změnám a to jak duševním, tak i tělesným. Dítě se stává člověkem, který je schopný reprodukce, coţ ovlivňuje i změnu vztahů s rodinou, vrstevníky a především vztahů k osobám opačného pohlaví. Adolescent řeší problém své identity, hledání vlastního Já. Zatímco v dětství převládají tlaky na adaptaci, v adolescenci převaţuje individualizace, snahy o autonomii, vlastní volby, interpretace hodnot a norem, vytváření na dospělých nezávislých, vztahů. (Havlík, 2002, s. 55) Socializace 19 Během rané adolescence se dítě snaţí odpoutat od rodiny, i kdyţ je na ní stále závislý a to jak materiálně, tak i citově. Spousta konfliktů je v rodině vyvolána vzdorem pubescenta, který ve většině případů nesouhlasí s názorem rodiče, protoţe jeho vlastní názor je naprosto opačný. Adolescent se sice odpoutává od rodiny, ale naproti tomu je pod stále větším vlivem vrstevnické skupiny, jíţ je členem. Míra vlivu této skupiny je závislá na přetrvávajících vztazích v rodině 20. Po skončení období adolescence se jedinec snaţí dostat z vlivu i této skupiny a stát se úplně samostatným. Adolescenti zpravidla cítí velikou potřebu sdruţovat se do skupin souvěkovců, kde hledají jak moţnost identifikace, tak explorace a integrace duševních kvalit druhých lidí do vlastního nově ustavovaného dospělého já. Vrstevnická skupina poskytuje dospívajícím funkci 19 Socializace je procesem, který propojuje kaţdého jedince se společností. Jedinec se stává z biologického tvora člověkem kulturní a sociální bytostí, která jedná v rámci jisté tolerance podle uznávaných pravidel, směruje své chování k společensky přijatelným hodnotám a plní individuálně modifikovaná očekávání, role. (Havlík, 2002, s. 44). 20 Čím horší vztahy jsou v rodině před nástupem adolescence, tím proces odpoutávání se od rodiny probíhá bouřlivěji a tím větší vliv má vrstevnická skupina. Tento vliv můţe mít i velmi negativní dopady. 22

23 vývojově velmi potřebného sociálního zrcadla. Dovoluje jim totiţ vyzkoušet si různé role a emoce, experimentovat s rozdílnými aspekty osobnostního potenciálu a sledovat, zda bude určité jednání ostatními potvrzeno jako ţádoucí, ponecháno bez odezvy či odmítnuto. (Freud, 1998, s. 98). Tyto skupiny jsou v první fázi tvořeni dospívajícími stejného pohlaví a opačné pohlaví zcela odmítají. Posléze jedinci začínají o opačné pohlaví projevovat zájem. S koncem pubescence a začátkem adolescence se uţ mezi jedinci utvářejí první opravdové partnerské vztahy Psychický vývoj Psychický vývoj adolescentů je ovlivněn pudovým chováním a sexuálními tendencemi, díky kterému zaţívají první, na citech zaloţené, vztahy. Dospívající jsou emočně labilnější, neţ tomu bylo v dětství, jejich postoje jsou nevyzrálé a často negativistické, chování je impulzivní, často konfliktní a nezřídka kdy se uzavírají sami do sebe. Tělesné změny přímo ovlivňují změny psychické, které se projevují neklidem, výbušností, nebo také nesouhlasem s autoritami. Síla těchto projevů přímo závisí na předcházejících vztazích (především s rodiči); je dokonce moţné, ţe tyto projevy nebudou příliš znatelné. Dochází ke zhoršení schopnosti soustředit se, rozvíjí se fantazie. Náladovost a nejistota dospívajících je obvyklou příčinou pro silácké řeči a chování Tělesný vývoj Tělesný vývoj se vyznačuje vývojem svalstva, prudkým růstem a to především kostry a končetin, zatímco hrudní koš roste pomaleji. Hájek uvádí, ţe tato nerovnováha můţe být důvodem pro dočasné zhoršení obratnosti, kterou si především chlapci mohou kompenzovat hrubostí nebo nevhodnými reakcemi na připomínky ohledně fyzického vzhledu. (Hájek, 2008). Tělesné dospívání se projevuje viditelnými i pociťovanými důsledky (růst postavy, proměna proporcí, sekundární pohlavní znaky, funkce pohlavních orgánů, sexuální proţitky atd.), jejichţ subjektivní zpracování můţe být pro pubescenta náročné. (Vágnerová, 2012, s. 373). Adolescenti kladou velký důraz na celkový vzhled, mnoho času věnují péči o tělo a zevnějšek proto, aby co nejvíce splňovaly představy o dokonalé fyzické kráse. U dívek se v tomto věku objevuje první menstruace, chlapci zaţívají během dne první poluce. Rovněţ se u nich projevuje neklid a zvyšuje se jejich aktivita, která je však důvodem rychle přicházející únavy. 23

24 4. Sbory dobrovolných hasičů Sbor dobrovolných hasičů (dále jen SDH) je občanským sdruţením, které si klade za cíl spolupůsobit při vytváření podmínek k účinné ochraně ţivota a zdraví občanů a majetku před poţáry a při poskytování pomoci při ţivelných pohromách a jiných událostech, při nichţ je v nebezpečí ţivot, zdraví nebo majetek. 21 SDH na vesnicích jsou mnohdy jedinou fungující organizací, takţe je jejich činnost rozšířena do mnoha oblastí. Jejich činností tak není jen prevence před poţáry a jejich likvidace, účast na soutěţích nebo výchova mladých hasičů. Stávají se sloţkou, která se v obci stará o kulturní ţivot skrze pořádání společenských plesů, soutěţí ke dnům dětí a jiným příleţitostem, ale také například pečují o společné prostory obce a vůbec celou přírodu. Řádným členem sboru se můţe stát jakákoli osoba jiţ od tří let věku, kdy je po předloţení písemného souhlasu zákonného zástupce a sloţení slibu veden jako mladý hasič. Řádným členem hasičem se stává plnoletá osoba, nebo mladý hasič po dosaţení 18 let věku. Kaţdý člen SDH je registrován v centrální evidenci hasičů můţe se prokázat členským průkazem a je řádně pojištěn. Členové sboru se mohou účastnit soutěţí kolektivů a to v kategoriích přípravka, mladší ţáci, starší ţáci, dorost (i jednotlivci), muţi, ţeny nebo veteráni. Plnoletí hasiči muţi se rovněţ mohou stát členy zásahové jednotky spolupracující se sloţkami Integrovaného záchranného systému, která funguje uvnitř sboru. Výhodou fungování těchto zásahových jednotek je především znalost místních poměrů, která mnohdy velice ulehčuje práci profesionálním hasičům. Kaţdý člen zásahové jednotky absolvuje několik hodin vzdělávacích kurzů z oblasti poţární ochrany a taktická cvičení. K bylo evidováno 7781 sborů dobrovolných hasičů, které měly členů z toho mladých hasičů. Členů zásahové jednotky, kteří jsou zároveň řádnými členy SDH bylo k evidováno členů v jednotkách Organizační struktura Kaţdý sbor dobrovolných hasičů je občanským sdruţením, které je však pouze článkem v systému Sdruţení hasičů Čech, Moravy a Slezska (dále jen SH ČMS). SH ČMS je nástupcem bývalého Svazu poţární ochrany ČSFR, které v České republice fungovalo aţ do roku SH ČMS je nejvyšším orgánem, který v tomto sdruţení figuruje. Všechny organizační sloţky mají stanovenou působnost a to především na základě územního rozdělení. Nejvyššími orgány SH ČMS jsou ústřední orgány a Kancelář, které působí na 21 Dostupné z: 22 Tamtéţ. 24

25 celém území ČR. Kaţdý ústřední orgán spravuje krajská sdruţení, která jsou zase přímo nadřazené okresním sdruţením. Kaţdý okres se dále ještě dělí na okrsky, které sdruţují dohromady několik, většinou sousedních, sborů. Členská základna kaţdého sboru si do svého vedení volí starostu, velitele a členy výboru, pokladníka, revizora, popřípadě obsazuje další potřebné funkce. Většina sborů dobrovolných hasičů, respektive ty, které mají zásahovou jednotku, také spolupracují s Integrovaným záchranným systémem (dále jen IZS) Mladí hasiči Kolektiv mladých hasičů 24 funguje při sborech dobrovolných hasičů, jejichţ nadřízeným orgánem je Sdruţení hasičů Čech, Moravy a Slezska. Vznik těchto skupin je podmíněn především potřebou pomáhat veřejnosti při působení na mládeţ, na její výchovu k dodrţování zásad poţární bezpečnosti a na jejím získávání pro aktivní členství a práci. (Kolektiv autorů SH ČMS, 2008, s. 11) Tyto krouţky navštěvují děti od tří do 18 let včetně a jsou rozděleny do čtyř věkových kategorií. Jejich cílem není jen získávání znalostí v oblasti poţární ochrany, ale i znalosti, které jsou nutné k ochraně přírody, rozvoji harmonických vztahů s ostatními lidmi, a podobně. V čele kaţdého kolektivu stojí dospělý vedoucí kolektivu, který je členem SH ČMS a je odpovědný výboru SDH za činnost a podávání informací o činnosti mladých hasičů; zároveň usměrňuje ostatní vedoucí druţstev a instruktory a jejich činnosti. Kaţdý vedoucí kolektivu, vedoucí druţstva i instruktoři musí splnit podmínky pro získání kvalifikace 25 pro vedení mladých hasičů a tuto kvalifikaci si v předepsaných intervalech obnovovat, nebo zvyšovat. Ze Stanov SH ČMS plynou mladým hasičům, stejně jako všem ostatním členům jistá práva a povinnosti. Mladý hasič má právo podílet se na činnosti SDH a to hlavně na činnosti mladých hasičů, je oprávněn nosit stejnokroj a účastnit se valných hromad sboru. Jeho povinností je dodrţování stanov a vnitřních předpisů, aktivní účast při akcích sboru, řídit se pokyny vedoucích a instruktorů, snaţit se o získání základních znalostí a dovedností a chránit majetek sdruţení a snaţit se o jeho rozvoj (Směrnice činnosti s kolektivy mladých hasičů, 2012) 26. Cílem práce s mladými hasiči, je dle Směrnic činnosti s kolektivem mladých hasičů: 23 Základní sloţky integrovaného systému: Hasičský záchranný sbor České republiky, Policie České republiky, Zdravotnická záchranná sluţba a jednotky poţární ochrany. 24 Kolektivem se rozumí druţstvo alespoň 5 dětí ve věku 3-15 let. 25 Vedoucí a instruktoři musí získat kvalifikaci nejméně III. stupně; nejvyšší moţná je kvalifikace I.stupně. 26 Dostupné z: 25

26 Efektivní vyplnění volného času prostřednictvím organizované činnosti v rámci občanského sdruţení pro děti a mládeţ. Ochrana před rizikovými projevy chování šikana, vandalismus, brutalita, rasismus, kriminalita, drogová závislost, alkoholismus a další. Seznamovat mladé hasiče s hlavními zásadami preventivně výchovné práce v oblasti poţární ochrany. Vést mladé hasiče k rozšiřování získaných vědomostí mezi ostatní mládeţ. Spolupracovat s ostatními mládeţnickými sdruţeními a organizacemi, státními a samosprávními či výchovnými institucemi. Vést mladé hasiče k vlastenectví, poznávání a ochraně přírody, sebevzdělávání, kamarádství, kooperaci s ostatními a participaci k mezinárodní spolupráci. Uceleným systémem školení a vzdělávání vychovávat vedoucí a instruktory. Sdruţovat podněty pro práci mladých hasičů a zastupovat jejich zájmy. (VV SH ČMS, 2012, s. 2) Vzdělávací systém SH ČMS Jak můţeme vidět v následující tabulce č. 1, základem vzdělávacího systému pro děti a mládeţ fungující v SH ČMS je plnění odznaků odborností, na které navazuje plnění odznaků specializací. Plněním odznaků odborností se rozvíjejí vědomosti dětí, plněním odznaků specializací si dítě zlepšuje svoje dovednosti. Získání odznaku odbornosti je moţné pouze po splnění poţadavků k jednotlivým odbornostem 28. Při plnění výkonnostních tříd se rovněţ zlepšují spíše dovednosti dětí neţ jejich znalosti. Tabulka č. 1: Vzdělávací systém SH ČMS Kategorie mladých hasičů Přípravka je určená pro děti předškolního věku a to jiţ od 3 aţ do 6 let věku. Soutěţí se ve všech disciplínách, ale provádění některých úkolů v disciplínách je upraveno tak, aby i nejmenší děti zvládly poţadavky splnit. Na přípravku navazuje kolektiv mladých hasičů, kategorie mladší ţáci, která zahrnuje děti ve věku 6-11 let. Soutěţí opět ve všech 27 Tamtéţ. 28 Pro plnění odznaků odborností je moţné vyuţití online dostupného programu pro plnění odborností, nebo studijních textů. Většinou jsou však informace sdělovány vedoucím kolektivu. 26

27 disciplínách, jejichţ provedení je přímo dáno směrnicí a je stále umoţněna i výpomoc ze strany dospělého člena. Druţstvu starších ţáků jiţ není povolena ţádná pomoc dospělé osoby, pouze v případě, ţe by mohlo dojít ke zranění osob, nebo zničení techniky. Takovýto zásah je však důvodem pro hodnocení druţstva známkou N nedokončeno. Všechna tato druţstva mohou být smíšená a podíl chlapců i dívek můţe být jakýkoli. Druţstva v kategorii dorostenců jiţ musí být rozdělena dle pohlaví. Pokud v kolektivu není potřebný počet dorostenců, musí soutěţit jako jednotlivci v příslušné kategorii - mladší, střední a starší jednotlivci. Činnost kolektivu dorostenců se jiţ řídí směrnicí pro činnost dorostu SH ČMS 29. Druţstva soutěţí dorostenců v jiných, ale i v podobných disciplínách jako věkově mladší druţstva. Jednotlivci mají disciplíny naprosto odlišné Činnost mladých hasičů Rozsah činností mladých hasičů je široký a ve většině případů je upravován Směrnicí hry Plamen. (SH ŠMS, 2004). Největší důraz je během tréninků kladen na přípravu na soutěţe, z nichţ nejvýznamnější je tzv. Hra Plamen rozdělená na podzimní a jarní kolo. V kaţdém kole se soutěţí v odlišných disciplínách, jejichţ provedení a pouţívané pomůcky jsou pevně stanoveny Směrnicí hry Plamen 30. Kromě soutěţních disciplín se do hodnocení hry Plamen započítává i splnění poţadavku vést kroniku kolektivu (a zaznamenávat do ní veškeré akce kolektivu) a provádění dalších činností jako je účast na hasičských brigádách, péče o přírodu, sběr bylin a druhotných surovin, návštěvy muzea, pořádání soutěţí nebo letního táboru, plnění odznaků odborností. Závodí se ve všech kategoriích. Mimo Hru Plamen se mladí hasiči účastní závodů zařazených do Okresní ligy mládeţe, které se konají na různých místech po celém okresu, do kterého příslušný sbor spadá. Za kaţdou účast a umístění v soutěţi jsou kolektivu průběţně připisovány body, jejichţ konečný součet určí vítěze a další umístění zúčastněných kolektivů ve všech kategoriích. Okresní liga se, pokud organizátor soutěţe neurčí jinak, řídí stejnými předpisy a pravidly jako hra Plamen. Samozřejmě další soutěţe se konají i mimo Plamen a Okresní ligu mládeţe a jsou čistě v kompetenci pořádajících sborů. Stejně jako dalších soutěţí by se kolektiv měl účastnit i všech moţných akcí, které se ve sboru odehrávají, ať uţ jsou předepsány Směrnici, nebo jsou pouze organizovány v rámci sboru. 29 Více informací v Směrnice pro činnost dorostu SH ČMS (2007) Dostupné z: oormblansko.wz.cz/data/smernice_a_dokumenty/dorost.pdf 30 Dostupné z: 27

28 28

29 EMPIRICKÁ ČÁST V teoretické části této práce je vysvětlen volný čas a základní pojmy a termíny, které se k volnému času pojí. Na počátku empirické části si stanovím výzkumný cíl a výzkumné otázky. Na základě analýzy získaných dat uvedu, jaké krouţky děti navštěvují, jaké činnosti dělají ve svém volném čase, kolik volného času mají, a jak fungují a pracují kolektivy mladých hasičů. V závěru této kapitoly zodpovím stanovené výzkumné otázky. 29

30 5. Metodologie výzkumu 5.1. Výzkumný problém Výzkumným problémem této práce jsou volnočasové aktivity dětí z obcí o velikosti do 1500 obyvatel, které se účastní činnosti v krouţku mladých hasičů 5.2. Cíl Výzkumu Cílem výzkumu je zjistit, jaké volnočasové aktivity děti, členové kolektivu mladých hasičů, realizují Výzkumné otázky Pro tento výzkumný problém jsem si stanovila následující dvě výzkumné otázky: 1) Jaké jsou volnočasové aktivity dětí, členů krouţku mladých hasičů. 2) Jaké činnosti jsou realizovány v krouţku mladých hasičů Výzkumný soubor Kritériem pro zařazení respondentů do výzkumného šetření bylo členství ve Sboru dobrovolných hasičů 31, věk respondenta mezi lety a působnost sboru v obci do 1500 obyvatel. V první fázi výzkumu jsem do sborů dobrovolných hasičů rozeslala y s otázkou, zda by se sbory zapojily do výzkumného šetření 33. Tyto y byly rozeslány do 21 sborů dobrovolných hasičů, přičemţ mi kladně odpovědělo 12 z nich. Dále jsem do těchto sborů prostřednictvím České pošty rozeslala obálky s dotazníky, instrukcemi pro vedoucí a oznámkovanými obálkami určenými pro zpětné zaslání vyplněných dotazníků. Vyplněné dotazníky prostřednictvím pošty však zaslalo pouze 10 sborů. Další data jsem získala během závodů mladých hasičů v Šebetově, kde 4 oslovené sbory byly ochotné dotazníky vyplnit ihned na místě, zbývající 1 sbor dotazníky zaslal o týden později prostřednictvím pošty. Z celkového počtu 153 administrovaných dotazníků bylo vráceno 142 vyplněných dotazníků, avšak 9 z nich muselo být kvůli nízkému věku respondentů z výzkumného šetření vyloučeno. Návratnost dotazníků tedy činila 92,81%. Tato vysoká návratnost dotazníků byla zajištěna díky osobním kontaktům na jednotlivé vedoucí krouţku mladých hasičů. 31 Kolektiv mladých hasičů je kolektivem, který funguje v rámci sboru dobrovolných hasičů. Viz kapitola 5: Sbory dobrovolných hasičů. 32 Věk let je stanoven kvůli moţnosti účasti dítěte na soutěţích starších ţáků i ve v tomto věku, pokud k 1.9 příslušného soutěţního roku dítě nedosáhne 15ti let věku. 33 Přehled oslovených sborů můţeme vidět v příloze č. 3 v tabulce č

31 5.5. Výzkumný nástroj a metoda sběru dat Pro potřeby tohoto výzkumu jsem zvolila kvantitativní výzkum, který je určen pro objektivní zkoumání reality. Deduktivní postup při tomto výzkumu zajišťuje vyvození závěrů z většího mnoţství dat od více respondentů. Nevýhodou však můţe být získání příliš obecných výsledků s nízkou validitou. Pro sběr dat jsem zvolila metodu dotazníkovou, přičemţ jsem vyuţila vlastní vytvořený dotazník 34. Dotazníky byly zasílány vedoucím kolektivů dětí prostřednictvím České pošty nebo osobně předány Zpracování dat Analýza dotazníků je provedena s vyuţitím Excelu a za pomoci deskriptivní analýzy dat. Analýzu poloţek jsem ještě rozdělila do dvou oblastí podle výzkumných otázek a to na oblast volného času mladých hasičů mimo tento krouţek a na oblast týkající se krouţku mladých hasičů. Výsledky budou pro lepší přehlednost prezentovány také za pomoci grafů či tabulek. 34 Dotazník k dispozici v příloze č

32 6. Výsledky výzkumného šetření Jak můţeme vidět v následujícím grafu č. 1, výzkumu se zúčastnilo celkem 133 dětí ve věku let, z toho 88 dívek a 45 chlapců. Graf č. 1: Věkové zastoupení dívek a chlapců Věkové zastoupení dívek a chlapců Dívky Chlapci 15 let let let 12 let let let Do první oblasti poloţek zabývajících se činnostmi mladých hasičů ve volném čase jako první spadá poloţka č. 3, ve které jsem se zaměřila na aktivity, které děti ve volném čase dělají. Respondenty jsem rozdělila dle pohlaví a následně jsem dle tohoto rozčlenění porovnala, jaké aktivity provozují chlapci a jaké dívky. Největší rozdíl byl patrný mezi frekvencí individuálního sportu chlapců a dívek. Ze 40 chlapců, kteří uvedli, ţe sami sportují (například jezdí na kole), uvedlo 19 z nich, ţe tuto činnost provádějí denně (coţ je 42,22% všech dotázaných chlapců). Oproti tomu pouhých 7 dívek z 60 uvádí, ţe sportuje denně (tj. 7,95% ze všech dotázaných). Patrné rozdíly jsou také v oblastech pomoc v domácnosti a péče o domácího mazlíčka. Z mého výzkumu vyplynulo, ţe tyto činnosti provozují denně, nebo vícekrát do týdne obvykle dívky, v méně případech chlapci. Tyto údaje potvrzují všeobecný předpoklad veřejnosti, ţe dívky jsou spíše zaměřeny na péči o někoho/něco dalšího, a chlapci se spíše zaměřují na sportovní aktivity. Z dat vyplynulo, ţe rozdíly v četnosti dalších 35 vykonávaných aktivit jsou zanedbatelné. Snad nikoho nepřekvapí zjištění, ţe 97,74% všech dětí sleduje alespoň někdy televizi. Tento výsledek naprosto potvrzuje závěr uvedený ve výzkumu Hodnotové 35 Další vykonávané činnosti a jejich četnosti včetně procentuálních hodnot můţeme vidět v příloze č. 4 v tabulce č

33 orientace dětí ve věku 6-15 let 36. Stejně tak se tu potvrdilo povědomí o chlapcích, jako o dětech, které častěji neţ dívky hrají počítačové hry. 40% ze všech dotazovaných chlapců hraje počítačové hry denně, dívek pouze 21,59%. Poloţka č. 4, rovněţ z první oblasti otázek, se zabývala mnoţstvím volného času a to ve všední den, o víkendu a o prázdninách. Odpovědi dětí a rozdíly mezi dívkami a chlapci v mnoţství volného času můţeme vidět v následujících tabulkách č. 2, č. 3 a č. 4. Tabulka č. 2: Volný čas ve všední den Tabulka č. 3: Volný čas o víkendu. Všední den Víkend Prázdniny počet počet počet dívky chlapci dívky chlapci hodin hodin hodin Dívky chlapci (N 133 ) (N 133 ) (N 133 ) V průměru nejméně volného času mají děti ve všední den, kdy čas tráví ve škole a mnozí následně učením a přípravou do školy na druhý den. O sobotách a nedělích tyto povinnosti spojené se školou částečně odpadají, ale místo toho jsou také nahrazovány povinnostmi v domácnosti. Nejvíce volného času mají děti o prázdninách, kdy školní povinnosti odpadají úplně a ani sami rodiče nezaplňují volný čas tolika povinnostmi, takţe děti tráví spoustu času s kamarády, nebo individuální činností. Tabulka č. 4: Volný čas o prázdninách. V poloţce č. 5 jsem zjišťovala krouţky, na které děti chodí a jakými organizacemi jsou poskytovány. Nejnavštěvovanějším krouţkem mnou dotázaných respondentů je fotbal, na který docházejí děti do různých organizací (tuto moţnost uvádí 13 z dotázaných dětí). Fotbal je následován náboţenstvím (uvedlo 11 dětí) a sportovními hrami organizovanými ve škole (rovněţ uvedeno 11 dětmi). Na třetím místě ve výčtu krouţků se nachází výuka hry na flétnu pod záštitou Základních uměleckých škol (v 36 Výsledky výzkumu jsou dostupné z: 33

34 případě 10 dotázaných dětí) a výuka anglického jazyka mimo vyučování ve škole (uvádí 10 ze všech dotázaných). Nejčastěji navštěvované krouţky dle oblasti zájmu, stejně jako ve výzkumu Bocana (2011), jsou krouţky se sportovní tematikou (ve 43 případech). Následuje hra na hudební nástroj (uvedlo 33 dotázaných). Ve výčtu krouţků se mimo běţně nabízené krouţky objevuje i krouţek horolezectví, sborového zpěvu nebo matematický krouţek. I přesto, ţe v instrukcích k otázce jsem uvedla, aby děti neuváděly mladé hasiče jako krouţek, do kterého dochází, často jsem se setkala s jeho uvedením. V takovémto případě jsem dotazník vyhodnotila, jako by tato moţnost nebyla uvedena a nepočítala ji do celkového součtu dalších krouţků, na které děti dochází. Ostatní navštěvované krouţky seskupené dle oblasti zájmu a počty dětí do nich docházejících můţeme vidět v grafu č. 2. Graf č. 2: Navštěvované krouţky dle oblasti zájmu 37. Sport Hra na hudební nástroj Cizí jazyk Náboženství Výtvarný kroužek Dramatický kroužek Skaut Jezdecký kroužek Zdravotnický kroužek Rybářský kroužek Zpěv Redakce Tanec Deskové hry Matematický kroužek Navštěvované krouţky dle oblasti zájmu Výčet konkrétních krouţků s počty dětí, které na ně docházejí, najdeme příloze v tabulce č. 5: Krouţky, na které děti docházejí. 34

35 V poloţce č. 6 jsem se zajímala o to, zda by děti chtěly chodit do nějakého dalšího krouţku. Děti si vybíraly ze tří moţností nevím, ne nebo ano (pokud ano, vepsaly do jakého konkrétně). Graf č. 3 vypovídá o četnosti odpovědí. Graf č. 3: Chtějí děti chodit do jiného krouţku? Chceš chodit do jiného krouţku? 29% 22% 49% ano - 29 dětí ne - 65 dětí nevím - 39 dětí Pokud děti chtějí chodit do dalšího krouţku, tak chtějí chodit na tanec (6), do krouţku sportovního nebo na hraní míčových her (12), hrát na hudební nástroj (5), do krouţku cizího jazyka (1), do IT krouţku (2), dramatického krouţku (1), atletiku (1) a gymnastiku (1). Velmi mě překvapila četnost odpovědi nevím. Připisuji to nevyjasnění okruhu zájmů a malému povědomí o nabídce krouţků. Následující okruh je věnován krouţku mladých hasičů. První z nich je poloţka č. 7, která se zajímá o dobu, po kterou děti do krouţku mladých hasičů docházejí. Některé děti odpovídaly na tuto otázku asi rok, skoro rok atp. Tyto odpovědi jsem analyzovala společně s odpověďmi jeden rok. Nejpočetnější skupinou jsou děti, které působí v kolektivu 4 roky, přičemţ tento údaj odpovídá i průměrné době členství v SDH. Velice pozitivním překvapením pro mě bylo 9-leté členství jednoho z respondentů. Je vidět, ţe i kdyţ se většina činností v tomto krouţku rok co rok opakuje, neznamená to, ţe děti ztratí zájem a přestanou do krouţku docházet. Tabulka č. 6: Doba členství dětí v SDH. 1 rok 2 roky 3 roky 4 roky 5 let 6 let 7 let 8 let 9 let počet dětí Další poloţka, v pořadí 8. zjišťovala četnost schůzek mladých hasičů. Nejčastěji mají děti schůzky 1x týdně. V některých sborech je frekvence schůzek dána časovým obdobím. V zimě, kdy nejsou vhodné podmínky pro tréninky venku, se druţstva scházejí jednou týdně, ale jakmile to počasí dovoluje, scházejí se 2x v týdnu a díky tomu mají více 35

Téma č.10: Podmínky školní TV, bezpečnost v TV

Téma č.10: Podmínky školní TV, bezpečnost v TV Téma č.10: Podmínky školní TV, bezpečnost v TV Nejvíc problémů si děláme tím, že počítáme s příznivými podmínkami svého okolí. Čekejme raději horší podmínky a když budou dobré, tak nás to mile překvapí.

Více

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU číslo jednací: ZŠ-263/2013 RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU Obsah: I. Identifikační údaje II. Charakteristika ŠD III. Výchovný program IV. Vzdělávací část programu 1 I. Identifikační

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUMJI_TELOCVIK_13 Název materiálu: Prevence úrazů a nemocí Tematická oblast: Tělesná výchova 1. ročník Anotace: Úrazy představují závažný zdravotnický problém. Cílempráce

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Prostějov, Dr. Horáka MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem

Více

SMĚRNICE ČINNOSTI S KOLEKTIVY MLADÝCH HASIČŮ. Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska

SMĚRNICE ČINNOSTI S KOLEKTIVY MLADÝCH HASIČŮ. Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska SMĚRNICE ČINNOSTI S KOLEKTIVY MLADÝCH HASIČŮ Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska ------------------------------------------------------------------------------------------------- H L A V A I Článek

Více

Základy pedagogiky a didaktiky

Základy pedagogiky a didaktiky Základy pedagogiky a didaktiky Pedagogika Pedagogika je věda zabývající se výchovou a vzdělání. První systém pedagogických poznatků a zásad vytvořil J.Á. Komenský a jako samostatný vědní obor existuje

Více

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Mgr. Petra Kadlecová Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Kapitola 1 strana 2 Prevence rizik návykových látek Prevence (dle WHO): soubor intervencí s cílem zamezit a snížit

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY Základní škola a Mateřská škola Cheznovice, okres Rokycany, příspěvková organizace Cheznovice 136, 338 06 Cheznovice 1. Identifikační údaje Školní družina při Základní

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

Školní vzdělávací program pro školní klub

Školní vzdělávací program pro školní klub Školní vzdělávací program pro školní klub Ředitel : Mgr. Miloš Sobotka Zástupce ředitele : Mgr. Dana Černíková Vychovatelka školního klubu : Mgr. Petra Plšková Charakteristika, umístění a vybavení školního

Více

PROJEKT DOPRAVNÍ VÝCHOVA

PROJEKT DOPRAVNÍ VÝCHOVA Základní škola,dětský domov,školní družina a Školní jídelna,vrbno p.pradědem nám.sv.michala 17, příspěvková organizace,psč: 793 26, tel./fax 554 751 720,fax.ředitel. 554 753 162 IČO:00852619;účet: 4438771/0100

Více

Hodnocení žáků základní školy speciální vyjadřuje míru zvládnutí vědomostí a dovedností a stupeň samostatnosti žákovy činnosti.

Hodnocení žáků základní školy speciální vyjadřuje míru zvládnutí vědomostí a dovedností a stupeň samostatnosti žákovy činnosti. Pravidla pro hodnocení ţáka Úvod Hodnocení ţáků je součástí běţné výchovně vzdělávací činnosti pedagogických pracovníků, kterou vykonávají podle dohodnutých pravidel ve výuce i mimo ni. Hodnocení, probíhající

Více

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět TĚLESNÁ VÝCHOVA je součástí vědního oboru kinantropologie a zabývá se pohybovým učením, vyučováním a výchovou.

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Školní vzdělávací program Školní družina Speciální základní škola a Praktická škola Lovosice Mírová 225 Lovosice

Školní vzdělávací program Školní družina Speciální základní škola a Praktická škola Lovosice Mírová 225 Lovosice Školní vzdělávací program Školní družina Speciální základní škola a Praktická škola Lovosice Mírová 225 Lovosice Obsah: 1. Identifikační údaje 2. Charakteristika ŠD 3. Koncepce rozvoje ŠD 4. Témata činností

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních Ministerstvo školství, V Praze dne 14. prosince 2001 mládeže a tělovýchovy ČR 1. Úvodní ustanovení

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu;

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení ve vyučovacím předmětu Výchova ke zdraví Vzdělávací obsah předmětu preventivní ochrana a odpovědnost

Více

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace Školní vzdělávací program školního klubu ZŠ Bečov Školní vzdělávací program školního klubu je v souladu se zákonem č.561/2004 Sb. 28 ods.1. Formuluje konkrétní cíle vzdělávání i jeho obsah, navrhuje odpovídající

Více

Využití ICT ve volném čase dětí a mládeže. Ludmila Brestičová

Využití ICT ve volném čase dětí a mládeže. Ludmila Brestičová Využití ICT ve volném čase dětí a mládeže Ludmila Brestičová Úvod Průběh vzdělávání dva základní způsoby: ve vyučování, ve volnočasových aktivitách. Čas věnovaný vzdělání u žáků (u dospělých práci) a volný

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ. Základní škola praktická s.r.o Krušnohorská 1570 Teplice. Školní rok 2013/2014

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ. Základní škola praktická s.r.o Krušnohorská 1570 Teplice. Školní rok 2013/2014 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ Základní škola praktická s.r.o Krušnohorská 1570 Teplice Školní rok 2013/2014 Zpracovala:Mgr. Irena Novotná OBSAH 1. Úvod 2. Cíl minimálního preventivního

Více

Primární prevence na škole

Primární prevence na škole Primární prevence na škole Preventivní tým: Školní metodik prevence: školní metodik prevence zástupkyně ředitele školy výchovná poradkyně Mgr. Ivona Gryčová Konzultační hodiny : pondělí: 13,30 14,30 Individuální

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

Základní škola Velký Šenov, okres Děčín. Školní vzdělávací program pro školní družinu. Výňatek (celý dokument je k nahlédnutí ve škole)

Základní škola Velký Šenov, okres Děčín. Školní vzdělávací program pro školní družinu. Výňatek (celý dokument je k nahlédnutí ve škole) Základní škola Velký Šenov, okres Děčín Školní vzdělávací program pro školní družinu Výňatek (celý dokument je k nahlédnutí ve škole) 1. Identifikační údaje 2. Charakteristika zařízení 3. Konkrétní cíle

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů. RNDr.

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů. RNDr. I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů RNDr. Radmila Hýblová Vzdělávací programy základní vymezení ve školském zákonu (zákon

Více

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

VYHLAŠOVATEL MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY SEKCE ŘÍZENÍ OPERAČNÍCH PROGRAMŮ EVROPSKÉ UNIE

VYHLAŠOVATEL MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY SEKCE ŘÍZENÍ OPERAČNÍCH PROGRAMŮ EVROPSKÉ UNIE VYHLAŠOVATEL MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY SEKCE ŘÍZENÍ OPERAČNÍCH PROGRAMŮ EVROPSKÉ UNIE ZPROSTŘEDKUJÍCÍ SUBJEKT OPERAČNÍHO PROGRAMU ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ (OP RLZ) vyhlašuje VÝZVU pro

Více

Konference pracovníků DMI 2014

Konference pracovníků DMI 2014 Návrh koncepce domovů mládeže Konference pracovníků DMI 2014 Úvod Neexistuje rámcový vzdělávací program pro DM a návrh koncepce nemá ambice ho ani vytvořit Nevíme o žádném dokumentu, který by konkretizoval

Více

Modelový systém podpory integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v běžných ZŠ

Modelový systém podpory integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v běžných ZŠ Modelový systém podpory integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v běžných ZŠ Projekt realizovaný v rámci JPD 3, spolufinancovaný ESF, státním rozpočtem ČR a rozpočtem HMP Cílem je vytvořit

Více

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Pracovní činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace v učebním plánu je 1 vyučovací hodina týdně.

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011)

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) 1. Vymezení poradenských služeb ve škole 2. Standardní činnosti poradenských pracovníků školy 3. Standardní činnosti pedagogů,

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY Základní škola Josefa Václava Myslbeka a Mateřská škola Ostrov, Myslbekova 996, okres Karlovy Vary ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY součást č. 23 - SMĚRNICE K ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ ŢÁKŮ ŠKOLY Číslo

Více

Mateřská škola Kladno, Švýcarská 2520 272 01 Kladno, Švýcarská 2520

Mateřská škola Kladno, Švýcarská 2520 272 01 Kladno, Švýcarská 2520 Mateřská škola Kladno, Švýcarská 2520 272 01 Kladno, Švýcarská 2520 Č.j. : 239/09 Skartační znak: S 5 Spisový znak: A. 1. 6. Účinnost od : 15. 8. 2009 INFORMACE O MATEŘSKÉ ŠKOLE 1. Název a sídlo: MATEŘSKÁ

Více

Informační centrum školy jako nezastupitelná podpora výuky. Jana Nejezchlebová Moravská zemská knihovna

Informační centrum školy jako nezastupitelná podpora výuky. Jana Nejezchlebová Moravská zemská knihovna Informační centrum školy jako nezastupitelná podpora výuky Jana Nejezchlebová Moravská zemská knihovna Obsah prezentace Úvod Rámcové vzdělávací programy Vzdělávací oblasti a jejich výstupy Role knihovníka

Více

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PRO PORADENSKOU PRAXI NENÍ NIC PRAKTIČTĚJŠÍHO NEŢ DOBRÁ TEORIE Proto odborná výuka poradců má obsahovat především teoretické principy, na jejichţ základě lze

Více

ANGLICKÁ KONVERZACE. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí

ANGLICKÁ KONVERZACE. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí ANGLICKÁ KONVERZACE 7. a 8. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Anglický jazyk je důleţitý cizí jazyk, který ţákům poskytuje jazykový základ pro komunikaci

Více

Základní škola a Mateřská škola Starovičky, okres Břeclav, příspěvková organizace. Školní preventivní strategie na léta 2013 2018

Základní škola a Mateřská škola Starovičky, okres Břeclav, příspěvková organizace. Školní preventivní strategie na léta 2013 2018 Základní škola a Mateřská škola Starovičky, okres Břeclav, příspěvková organizace Školní preventivní strategie na léta 2013 2018 Platná legislativa Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním,

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Metodika a zásady odborného vzdělávání členů SHČMS v oblasti ochrany obyvatelstva

Metodika a zásady odborného vzdělávání členů SHČMS v oblasti ochrany obyvatelstva Metodika a zásady odborného vzdělávání členů SHČMS v oblasti ochrany obyvatelstva Úvod ÚOROO po svém jednání dne 23. února 2011, po projednání prvotní informace ve Vedení SHČMS konaného dne 8. března 2011

Více

SOU Valašské Klobouky MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM (MPP) 2012 2013. Metodik prevence sociálně patologických jevů

SOU Valašské Klobouky MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM (MPP) 2012 2013. Metodik prevence sociálně patologických jevů SOU Valašské Klobouky MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM (MPP) 2012 2013 Metodik prevence sociálně patologických jevů Roční plán práce zabezpečuje Mgr. Pavel Hrabina Konzultační hodiny pro žáky a rodiče: kdykoliv

Více

Poradenské služby poskytované ve škole

Poradenské služby poskytované ve škole Gymnázium T. G. Masaryka, Litvínov, Studentská 640, příspěvková organizace Studentská 640 436 67 Litvínov Poradenské služby poskytované ve škole Poradenské služby jsou ve škole zajišťovány výchovným poradcem

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

ŠVP - ŠD při ZŠ a MŠ Žirovnice

ŠVP - ŠD při ZŠ a MŠ Žirovnice ZŠ a MŠ Žirovnice Komenského 47 394 68 IČO: 70992614 ŠVP - ŠD při ZŠ a MŠ Žirovnice motto: Cesta práce na sobě je často klubíčkem velmi zamotaným a my nevíme, zda jsme ho začali rozmotávat ze správného

Více

Čl. 1. Název a sídlo. Čl. 2. Statut sdružení

Čl. 1. Název a sídlo. Čl. 2. Statut sdružení Čl. 1. Název a sídlo Název: Občanské sdružení Janus (dále jen sdružení ) Sídlo: Popkova 1005, 664 34 Kuřim Čl. 2 Statut sdružení 1. Sdružení je dobrovolné, nezávislé, sdružující členy na základě společného

Více

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Základní škola a Mateřská škola Verneřice, příspěvková organizace Název projektu: Moderní škola 2011 Název operačního programu:

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Základní škola a Mateřská škola Verneřice, příspěvková organizace Název projektu: Moderní škola 2011 Název operačního programu: PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Ţadatel projektu: Základní škola a Mateřská škola Verneřice,

Více

Floriánová Jana Metodologie 2 322008. Závěrečný projekt. Vliv virtuálních drog na chování a ţivotosprávu ţáků 8. třídy základní školy.

Floriánová Jana Metodologie 2 322008. Závěrečný projekt. Vliv virtuálních drog na chování a ţivotosprávu ţáků 8. třídy základní školy. Závěrečný projekt Téma: Netolismus a jeho vliv na chování a ţivotosprávu ţáků 8. tříd základních škol. Výzkumný problém: Vliv virtuálních drog na chování a ţivotosprávu ţáků 8. třídy základní školy. Představení

Více

Plán práce výchovného poradce

Plán práce výchovného poradce SOŠ Velvary s.r.o. Školní 268 273 24 Velvary Plán práce výchovného poradce Školní rok 2010/2011 výchovný poradce: Mgr. Hana Hronková Výchovný poradce zabezpečuje poskytování poradenských služeb ve škole,

Více

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Škola: Obec: Název: EFHO ZŠ, Komenského 163/2 69301 Hustopeče MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Tento list se stručným souhrnem výsledků z šetření Mapa školy 2011/12 je určen rodičům

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

Školní družina plní roli partnera rodiny a školy v oblasti zájmového vzdělávání. Podílí se na smysluplném využití volného času dětí a žáků.

Školní družina plní roli partnera rodiny a školy v oblasti zájmového vzdělávání. Podílí se na smysluplném využití volného času dětí a žáků. Školní družina plní roli partnera rodiny a školy v oblasti zájmového vzdělávání. Podílí se na smysluplném využití volného času dětí a žáků. Rozvíjí specifické nadání dětí, jejich přirozený hudební, výtvarný

Více

Hlavním posláním středisek je zajišťování volnočasových aktivit pro děti a mládež a pro širokou veřejnost v daném místě. Střediska nabízejí:

Hlavním posláním středisek je zajišťování volnočasových aktivit pro děti a mládež a pro širokou veřejnost v daném místě. Střediska nabízejí: Střediska volného času v ČR aktuálně Společně se školními družinami a školními kluby je řadíme mezi školská zařízení pro zájmové vzdělávání. Střediska volného času jsou tohoto typu: domy dětí a mládeže

Více

Studijní texty. Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu

Studijní texty. Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu Studijní texty Název předmětu: Řízení bezpečnosti Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov

Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov Minimální preventivní program 2013-2014 Příloha celoročního plánu. Program protidrogové prevence pro školní rok 2013-2014 Úvod:

Více

Tématické okruhy k absolutoriu VOŠ PMP

Tématické okruhy k absolutoriu VOŠ PMP Tématické okruhy k absolutoriu VOŠ PMP 1. Osobnost dítěte předškolního a školního věku 2. Rodina a její vliv na vývoj dítěte 3. Osobnost pedagoga předškolního a zájmového vzdělávání 4. Institucionální

Více

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE Školní rok: 2014 2019 ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA DĚTMAROVICE, příspěvková organizace, DĚTMAROVICE 1002, 735 71 PŘEDKLADATEL: Mgr. PAVLA ZELENKOVÁ, ŠMP ZODPOVĚDNÁ OSOBA:

Více

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA ÚVOD 12 ODDÍL I SEXUÁLNÍ ZRÁNÍ A FORMOVÁNÍ SEXUÁLNÍ IDENTITY 1 Prenatální vývoj 16 1.1 Prenatální vývoj a diferenciace pohlaví 16 1.2 Prenatální vývoj 31 1.3 Časné těhotenské ztráty 35 2 Porod 42 2.1 Prenatální

Více

Výchovně vzdělávací program školní družiny ZŠ NEPOMUK Školní 546, 33501 Nepomuk

Výchovně vzdělávací program školní družiny ZŠ NEPOMUK Školní 546, 33501 Nepomuk Výchovně vzdělávací program školní družiny ZŠ NEPOMUK Školní 546, 33501 Nepomuk Provoz ŠD : 6.15 16.30 hod. Počet oddělení: 5 Věk žáků ŠD: 6 9 let Platnost dokumentu: od 1. 9. 2015 Obsah: 1.Úvod 2.Informace

Více

SMĚRNICE ČINNOSTI S KOLEKTIVY MLADÝCH HASIČU. Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska

SMĚRNICE ČINNOSTI S KOLEKTIVY MLADÝCH HASIČU. Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska SMĚRNICE ČINNOSTI S KOLEKTIVY MLADÝCH HASIČU Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska ------------------------------------------------------------------------------------------------- H L A V A I. Článek

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben, 2011 Mgr. Monika Řezáčová FYLOGENEZE PSYCHIKY historický vývoj živých bytostí od jednodušších

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Základní vize Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí,s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního

Více

METROPOLITNÍ UNIVERZITA PRAHA

METROPOLITNÍ UNIVERZITA PRAHA METROPOLITNÍ UNIVERZITA PRAHA Veřejná Správa BAKALÁŘSKÁ PRÁCE ZAČLEŇOVÁNÍ SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODNĚNÝCH SKUPIN DO VZDĚLÁVACÍHO PROCESU A JEJICH UPLATNĚNÍ NA TRHU PRÁCE S VYUŽITÍM PODPORY ZDROJŮ Z ESF SOCIAL

Více

Jaká ekologická opatření by bylo moţno provést v našem sportu KARATE

Jaká ekologická opatření by bylo moţno provést v našem sportu KARATE Sport a ţivotní prostředí Jaká ekologická opatření by bylo moţno provést v našem sportu KARATE Ing. Jan Vališ 1. ročník trenérské školy specializace karate FTVS Praha 2003 Kutná Hora, 4.6.2003 Obsah: 1.

Více

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení VYUČOVÁNÍ Metody, organizační formy, hodnocení Co je vyučování Vyučování je forma cílevědomého a systematického vzdělávání a výchovy dětí, mládeže a dospělých. Tato forma je naplňována vzájemnou součinností

Více

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy SWOT analýza současného stavu odborného vzdělávání a přípravy Cíle: - uvědomit si slabé a rizikové stránky stávající praxe a přístupu k odbornému vzdělávání a přípravě. - Identifikovat silné stránky a

Více

Minimální preventivní program

Minimální preventivní program Základní škola a Mateřská škola Dražice, okr. Tábor, 391 31 Dražice Minimální preventivní program 2015/2016 Škola bez drog a šikany Minimální preventivní program 2015/2016 Škola bez drog a šikany Škola:

Více

PROGRAM ŠKOLNÍHO KLUBU

PROGRAM ŠKOLNÍHO KLUBU ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍHO KLUBU OBSAH 1. Identifikační údaje 2. Charakteristika zařízení 3. Materiální podmínky 4. Personální podmínky 5. Ekonomické podmínky 6. Cíle vzdělávání 7. Formy a metody

Více

Zdravý způsob života (individuální a společenské podmínky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Zdravý způsob života (individuální a společenské podmínky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Zdravý způsob života (individuální a společenské podmínky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Životní způsob (1) Relativně stabilní forma života člověka, konkrétní; se svým historickým vývojem Činnost,

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

Dotazník školního klimatu pro učitele základních škol School Climate Survey: School Staff Version

Dotazník školního klimatu pro učitele základních škol School Climate Survey: School Staff Version Dotazník školního klimatu pro učitele základních škol School Climate Survey: School Staff Version Cílem tohoto dotazníku je získat přehled o názorech všech pedagogických pracovníků na klima školy, ve které

Více

Malá didaktika innostního u ení.

Malá didaktika innostního u ení. 1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;

Více

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání legislativně vymezené, obsahově stanovené a časově ohraničené úseky vzdělávání, které odpovídají vzdělávání podle daného rámcového vzdělávacího programu integrace vzdělávacího

Více

Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí v mateřské škole

Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí v mateřské škole Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí v mateřské škole Mateřská škola Třebíz Třebíz 6 Č.j. : /15 Skartační znak: A 10 Spisový znak: A. 1. 4. Účinnost od : 26. 1. 2015 INFORMACE

Více

Základní škola a mateřská škola Řečany nad Labem KONCEPCE ROZVOJE ZÁKLADNÍ ŠKOLY

Základní škola a mateřská škola Řečany nad Labem KONCEPCE ROZVOJE ZÁKLADNÍ ŠKOLY Základní škola a mateřská škola Řečany nad Labem KONCEPCE ROZVOJE ZÁKLADNÍ ŠKOLY ZÁKLADNÍ OBLASTI: 1. Vzdělávací program - poskytnout žákům, co nejkvalitnější základ všeobecného vzdělání 2. Mimoškolní

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Iva Dřímalová. Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Iva Dřímalová. Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií Iva Dřímalová III.ročník kombinované studium Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium Bakalářská

Více

TEST. 3. Jaké znáte funkce morálky: a) poznávací, regulativní a humanizační, b) poznávací a výchovná, c) výchovná, vzdělávací a limitující.

TEST. 3. Jaké znáte funkce morálky: a) poznávací, regulativní a humanizační, b) poznávací a výchovná, c) výchovná, vzdělávací a limitující. TEST 1. Jak definovat pojem etika: a) je to filozofická disciplína, jejímž objektem zkoumání je morálka, b) je to filozofická disciplína, jejímž objektem zkoumání je svědomí člověka, c) je to filozoficko-psychologická

Více

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze 21. 11. 2013, Bratislava Inovatívne technológie včasnej prevencie v poradenských systémoch a preventívnych programoch Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 9.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

Jeden za všechny, všichni za jednoho

Jeden za všechny, všichni za jednoho Školní vzdělávací program ŠD Základní škola Bystřice n.p., Nádražní 615 Jeden za všechny, všichni za jednoho Obsah školního vzdělávacího programu 1. Charakteristika školního vzdělávacího programu - Název

Více

1 JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE UČEBNÍ OSNOVY

1 JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE UČEBNÍ OSNOVY 1 JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE UČEBNÍ OSNOVY 1. 4 Konverzace v anglickém jazyce Časová dotace 7. ročník 1 hodina 8. ročník 1 hodina 9. ročník 1 hodina Celková dotace na 2. stupni jsou 3 hodiny. Charakteristika:

Více

Učební osnova vyučovacího předmětu Tělesná výchova. Pojetí vyučovacího předmětu

Učební osnova vyučovacího předmětu Tělesná výchova. Pojetí vyučovacího předmětu Učební osnova vyučovacího předmětu Tělesná výchova Obor vzdělání: 24-41-M/01 Strojírenství 26-41-M/01 Elektrotechnika Délka a forma studia: 4 roky, denní studium Celkový počet týdenních hodin za studium:

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

Role a aktivity Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v oblasti primární prevence rizikového chování

Role a aktivity Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v oblasti primární prevence rizikového chování Role a aktivity Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v oblasti primární prevence rizikového chování II. krajská konference prevence kriminality a rizikového chování 2. listopadu 2011 Sokolov Ing.

Více

MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN

MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN PŘEDMLUVA Modul 5 V Modulu 5, který nese název VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN, popisujeme,

Více

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme skutečností. kulturnímu a tolerantnímu chování a jednání. Samostatné a sebevědomé vystupování a jednání, k efektivní, bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci. vztahu k sobě i okolnímu prostředí. Seznamuje

Více

Předmět: Sportovní hry

Předmět: Sportovní hry Předmět: Sportovní hry Charakteristika volitelného předmětu sportovní hry 2. stupeň Předmět Sportovní hry realizuje část vzdělávacího oboru Tělesná výchova zařazeného do vzdělávací oblasti Člověk a zdraví.

Více

ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název a adresa školy: Střední odborná škola energetická a stavební, Obchodní akademie a Střední zdravotnická škola, Na Průhoně 4800, 430 11 Chomutov IZO: 600 170 586 Zřizovatel:

Více

Minimální preventivní program

Minimální preventivní program Základní škola, Moravský Krumlov, náměstí Klášterní 134, okres Znojmo, příspěvková organizace Minimální preventivní program Školní rok: 2014/2015 Vypracovala: Mgr. Lucie Krausová metodik prevence 1. VÝCHODISKA

Více

Školní družina a ŠVP. Charakteristika a vybavení školní družiny: Charakteristika pedagogických pracovníků: Spolupráce s rodiči a ostatními subjekty:

Školní družina a ŠVP. Charakteristika a vybavení školní družiny: Charakteristika pedagogických pracovníků: Spolupráce s rodiči a ostatními subjekty: Školní družina a ŠVP Charakteristika a vybavení školní družiny: Školní druţina je součástí školy. Je do ní zapsáno 110 dětí z 1. 4. ročníku, které jsou rozděleny podle tříd do 4. oddělení. Ţáci přihlášení

Více

Základní škola Ţelezný Brod, Pelechovská 800. Pelechovská 800, 468 22 Ţelezný Brod

Základní škola Ţelezný Brod, Pelechovská 800. Pelechovská 800, 468 22 Ţelezný Brod Základní škola Ţelezný Brod, Pelechovská 800 www.zspelechovska.cz skola@spelechovska.cz Pelechovská 800, 468 22 Ţelezný Brod Škola prochází postupnou rekonstrukcí a je vybavovány moderním zařízením a pomůckami.

Více

AKTIVITY, DNY PROJEKTOVÉ VÝUKY PRAKTICKÁ CVIČENÍ ZÁŢITKOVÉ SEMINÁŘE

AKTIVITY, DNY PROJEKTOVÉ VÝUKY PRAKTICKÁ CVIČENÍ ZÁŢITKOVÉ SEMINÁŘE AKTIVITY, DNY PROJEKTOVÉ VÝUKY PRAKTICKÁ CVIČENÍ ZÁŢITKOVÉ SEMINÁŘE Aktivity pro ţáky byly realizovány v rámci projektu na desítkách škol. Měly různý charakter, od praktických cvičení, přes projektovou

Více

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH 4.9.40. Psychologie Dvouletý volitelný předmět PSYCHOLOGIE (pro 3. ročník, septima) navazuje na základní okruhy probírané v hodinách ZSV. Zaměřuje se na rozšíření poznatků jak teoretických psychologických

Více