Masarykova univerzita Filozofická fakulta. Ústav pedagogických věd. Pedagogika

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Masarykova univerzita Filozofická fakulta. Ústav pedagogických věd. Pedagogika"

Transkript

1 Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav pedagogických věd Pedagogika Věra Zemánková Volnočasové aktivity dětí v krouţku mladých hasičů Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: doc. PhDr. Dana Knotová, Ph.D. 2014

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. 2 Podpis autora práce

3 Na tomto místě bych chtěla poděkovat doc. PhDr. Daně Knotové, Ph.D. za pomoc při vedení mé bakalářské práce, za ochotu a cenné rady, které mi v průběhu jejího psaní poskytla. 3

4 Anotace Bakalářská práce se zaměřuje na členy kolektivu mladých hasičů spadajících do kategorie starších ţáků a na jejich volný čas. Práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. V teoretické části jsou vymezeny základní pojmy, jako je volný čas, výchova ve volném čase, také organizační struktura Sdruţení hasičů Čech, Moravy a Slezska a fungování Sborů dobrovolných hasičů, potaţmo kolektivů mladých hasičů. Cílem empirické části je zjištění vykonávaných činností dětí v krouţku mladých hasičů a jejich dalších volnočasových aktivit. Klíčová slova Volný čas, výchova ve volném čase, zájmové krouţky, starší školní věk, mladí hasiči, rodina, vrstevnická skupina, masmédia, instituce pro volný čas. Abstract This thesis focuses on the members of young firefighters falling into the category of juniors and on their free time. The work is divided into theoretical and empirical. In the theoretical part basic concepts are defined such as leisure, education in their free time, the organizational structure of the Association of Firefighters of Bohemia, Moravia and Silesia and operation of the volunteer fire brigade, by extension, a team of young firefighters. The aim of the empirical part is finding the activities performed within group of young children in the firefighters community and their other leisure activities. Key words Leisure time, education in free time, hobby groups, older school age, young firefighters, family, peer group, media, leasure institutions. 4

5 Obsah ÚVOD... 7 TEORETICKÁ ČÁST Volný čas Vymezení pojmu Historie Funkce volného času Činitelé ovlivňující trávení volného času Výchova ve volném čase Cíl výchovy ve volném čase Funkce výchovy ve volném čase Zařízení pro výchovu ve volném čase Systém neziskového sektoru Starší školní věk raná adolescence Socializace Psychický vývoj Tělesný vývoj Sbory dobrovolných hasičů Organizační struktura Mladí hasiči Vzdělávací systém SH ČMS Kategorie mladých hasičů Činnost mladých hasičů EMPIRICKÁ ČÁST Metodologie výzkumu Výzkumný problém Cíl Výzkumu Výzkumné otázky Výzkumný soubor Výzkumný nástroj a metoda sběru dat Zpracování dat Výsledky výzkumného šetření Shrnutí výzkumu ZÁVĚR

6 POUŢITÁ LITERATURA SEZNAM TABULEK SEZNAM GRAFŮ

7 ÚVOD V posledních letech se stále častěji setkáváme s pojmem racionálního vyuţívání volného času. Nejde jen o to, abychom volný čas nějak přečkali, ale o to, aby tento čas byl vyuţit co nejefektivněji a byl pro nás i společnost uţitkem, nikoli negativem. Specifickou zvláštností volného času dětí a mládeţe je to, ţe z výchovných důvodů je ţádoucí jeho pedagogické ovlivňování. Děti ještě nemají dostatek zkušeností, nedovedou se orientovat ve všech oblastech zájmových činností, (Pávková, 1999, s. 15) a tudíţ potřebují zkušenějšího člověka k tomu, aby jim pomohl s výběrem a způsobem trávení volného času. Ve svém volném čase se věnuji práci s dětmi, konkrétně jsem vedoucí kolektivu mladých hasičů. Po několika schůzkách jsem zjistila, ţe tento krouţek je pro některé děti jediným, na který mohou, ať uţ kvůli nedostatku moţností, špatným dopravním spojům nebo kvůli jiným důvodům, docházet. Na druhou stranu však existují i děti, které mají aktivit tolik, ţe je to i pro ně samotné velice náročné. Tento poznatek ve mně vyvolal zájem natolik, ţe jsem si dala za úkol zjistit, jaké jsou nejčastější aktivity, které děti mimo mladé hasiče provozují, jaké povaţují za zajímavé a jaké činnosti dělají ve dech volna i během pracovních dní, kdy mají mimo jiné i školní povinnosti. Obdobný výzkum byl proveden v roce 2011 M. Bocanem 1, který vybrané volnočasové aktivity mimo jiné srovnává i se sociálně-ekonomickým statusem rodiny a její vzdělanostní úrovní. Jeho výzkum však zahrnuje širší věkovou kategorii, neţ tato práce a nezabývá se krouţkem mladých hasičů. Dalším výzkumem, na kterém je zaloţena tato práce, je výzkum ze stejného roku 2011, tentokráte od Chromého, který se mimo jiné zabývá organizacemi, které fungují v malých obcích. Z tohoto výzkumu vyplynulo, ţe výrazně nejaktivnější skupinou v organizování společenských aktivit na venkově jsou tradiční spolky, kluby a sdruţení (hasiči, sokol, myslivci). (Chromý, ). Tento výzkum je pro mě výchozím bodem pro určení cílové skupiny respondentů, tedy dětí, které jsou součástí Sboru dobrovolných hasičů. Ve své bakalářské práci se tedy budu věnovat volnočasovým aktivitám dětí, které navštěvují krouţky mladých hasičů fungujících při sborech dobrovolných hasičů. Práce je rozdělena na část teoretickou a výzkumnou. V teoretické části povaţuji za nutnost 1 Výzkum: Hodnotové orientace dětí ve věku 6-15 let. Dostupné z: 2 Výzkum: Venkov ţitý prostor: regionální diferenciace. Percepce venkova představiteli venkovských obcí v česku. Dostupné z: Dostupné z: 2chromy_jancak_marada_havlicek.pdf 7

8 vysvětlit základní pojmy, jako je volný čas, výchova ve volném čase; dále budu charakterizovat cílovou skupinu výzkumného šetření, shrnu organizace, které se věnují výchově dětí ve volném čase a popíši systém a činnosti sdruţení hasičů Čech, Moravy a Slezska, potaţmo fungování kolektivu mladých hasičů. Na počátku výzkumné části vymezím výzkumné otázky. Dále budu analyzovat jednotlivé poloţky dotazníku a v závěru výzkumné části zodpovím výzkumné otázky. 8

9 TEORETICKÁ ČÁST 1. Volný čas Čas je jiţ od pradávna důleţitou veličinou, která představuje interval mezi událostmi. Národy dávno předcházející naší generaci se řídily podle období sucha i dešťů, podle slunce apod. Asi nikdo z nás si jiţ nedokáţe představit existenci bez znalosti přesného času, a proto můţeme být vděčni za určení časových období jako je týden, hodina nebo ještě přesněji minuta, sekunda. Čas můţeme dělit na menší intervaly. Pro potřeby této práce postačí, kdyţ čas rozdělím dle Hájka na čas určený pro práci (pro děti je touto dobou myšlena doba strávená ve škole, pro dospělé v práci), čas vázaný (ve kterém uspokojujeme svoje biologické potřeby, povinnosti spojené s chodem domácnosti ale třeba i cestujeme za prací a do škol) a na čas volný. (Hájek, 2008). Mezi těmito třemi časovými etapami však neexistuje přesná hranice, díky které bychom mohli činnosti rozdělit na etapy univerzálně pro kaţdého jedince Vymezení pojmu Pod pojmem volný čas si kaţdý správně vybaví dobu, po kterou můţeme vykonávat jen ty činnosti, které dělat chceme, a baví nás. Nesprávně je však veřejností do této oblasti zařazován i biologicky nutný spánek. Pokud nahlédneme do literatury, můţeme najít různá pojetí tohoto termínu. Jedním z mnoha moţných můţe být chápání volného času jako času, se kterým člověk můţe nakládat podle svého uváţení a na základě svých zájmů. (Průcha, 1998, s. 283). Pávková chápe volný čas jako opak nutné práce a povinností, dobu, kdy si své činnosti můţeme svobodně vybrat. (Pávková, 1999, s. 15). Podle Velkého sociologického slovníku je volný čas časem, ve kterém člověk nevykonává činnosti pod tlakem závazků plynoucích ze společenské dělby práce nebo z nutnosti zachování svého biofyziologického či rodinného systému. (Linhart, 1996, s. 156). Spousta ještě k vysvětlení pojmu dodává, ţe volný čas má svou hodnotu jen v poměru k pracovním i mimopracovním činnostem, které jedinec koná buď v rodině, nebo v širším společenském prostředí. (Spousta, 1998, s. 12). Volný čas vyjadřuje jistou svobodu jedince. Je to pouze doba, pro kterou si sami určujeme program a plánujeme takové činnosti, které my sami povaţujeme za zajímavé, zábavné nebo seberealizační. Tyto činnosti mohou být pro kaţdého člověka odlišné. To, co pro jednoho člověka můţe být nesnášená, nebo nudná aktivita, která se řadí spíše do času určeného pro povinnosti, můţe druhému přinášet radost a pocit příjemně stráveného 9

10 času. Volba aktivit pro volný čas i doba pro něj určená závisí na několika proměnných, kterými se budu zabývat v kapitole Činitelé ovlivňující trávení volného času. V průběhu ţivota se aktivity, preference i mnoţství času určeného pro volnočasové aktivity mění. I kdyţ ještě v období středověku nebyl kladen důraz na řádné vyuţití volného času, nebo vůbec na volný čas, s postupem let bylo toto téma stále více diskutováno, coţ vedlo aţ k dnešnímu pohledu na volný čas jako na dobu, která by měla být co nejefektivněji a co nejsmysluplněji vyuţitá. Objevují se aktivity orientované na řešení společenských záleţitostí, roste váha sebevzdělání. (Zich, 1978, s. 44). Volnočasové aktivity nejsou (nebo by neměly být) jen pouhým vyplňováním volného času nebo jen nahodilým doplňkem lidského ţivota, nýbrţ významnou integrální součástí, jeţ dobrovolnou činností významně spoluvytváří aktivní vztah jedince ke společnosti, k druhým lidem i k sobě samému. Volný čas tak, jako specifická, relativně samostatná součást ţivota pomáhá spojovat a harmonizovat jednotlivé ţivotní etapy jedince a různé stránky rozvoje jeho osobnosti. (Hofbauer, 2010, s. 32). Rozšíření doby označované jako volný čas je způsobeno i rostoucí nezaměstnaností, která tak dává prostor pro bohatou činnost, ale i pro zahálení a špatné zacházení s volným časem. Naopak mezi lidmi můţeme najít i takové, kteří si přítomnost volného času vůbec nepřipouštějí, protoţe většinu dne stráví v zaměstnání. (Hofbauer, 2004). Efektivní vyuţití volné času je moţné hodnotit z pěti různých pohledů. Prvním z nich je hodnocení volného času z hlediska ekonomického, kdy se zajímáme o to, kolik prostředků bude nutné vynaloţit na zřízení a provoz volnočasových zařízení a jaké výnosy z nákladů vzniknou. Dá se říci, ţe čím více prostředků se do této oblasti vloţí, tím větší výnosy budou, ať uţ v podobě příjmů, které půjdou přímo od lidí, tak i v oblasti např. pracovní, protoţe zregenerovaný člověk pracuje efektivněji neţ člověk vyčerpaný. Pokud volný čas budeme sledovat ze sociologického a sociálněpsychologického pohledu, bude naším hlavním zájmem to, jak vykonávané činnosti pomáhají s utvářením vztahů mezi lidmi a zda tyto vztahy nějakým způsobem kultivují. Z hlediska politického sledujeme, jak stát zasahuje do volného času, především prostřednictvím školské soustavy. Zdravotněhygienický pohled se zaměřuje na denní reţim, výkonnost jedince během dne a hygienu hygienu prostředí, sociálních vztahů i duševního ţivota. Posledním, a to neméně důleţitým hlediskem je hledisko pedagogiko-psychologické, 10

11 jehoţ zájmem jsou věkové a individuální zvláštnosti dětí a důraz na jejich respektování. Zároveň je tu snaha o plnění dvou úkolů péče o volný čas dětí, a to o výchovu ve volném čase (tím rozumíme nabídku aktivit, které děti mohou dělat) a o výchovu k volnému času (tedy snahu seznámit děti s nabídkou aktivit, aby volný čas smysluplně vyuţily). (Pávková, 1999) Historie O historii volného času najdeme alespoň zmínku snad v kaţdé literatuře, která se touto problematikou zabývá. Proto jen ve stručnosti shrnu důleţitá fakta týkající se jeho vývoje. V 18. století roste úsilí pracujících dělníků o zkrácení pracovní doby, která mnohdy přesahovala i 14 hodin, kdy monotónně vykonávali určitý úkon a práce v továrně se pro ně stávala jen nástrojem, jak získat peněţní prostředky. Vzniklý čas chtěli dělníci vyuţít pro regeneraci sil, plnění domácích povinností a k trávení času společně s dětmi. Jak uvádí Kaplánek (2012), i přes počáteční obavy z poklesu výroby byla v 19. století zkrácena pracovní doba v důsledku rozdělení dne na tři stejné osmihodinové části práce, volný čas a spánek. Zároveň s růstem volného času se stále více diskutovala otázka jak nejlépe s tímto volným časem nakládat. Začaly tedy vznikat první spolky, které se zaměřovaly na dospělé, poté se zabývali aktivitami společné pro dospělé i jejich děti a v poslední fázi začaly vznikat organizace, které svoji činnost zaměřovaly pouze na děti a mladistvé. V počátcích výchovy ve volném čase šlo především o ochranu a usměrňování dětí, které většinou pocházely ze znevýhodněných rodin. V dalších letech byly zakládány organizace a sdruţení dětí a mládeţe, jako například Junák, YMCA a mnohé další. (Hofbauer, 2010). Teprve později se k původním funkcím přidala snaha rozvíjet všechny stránky osobnosti jedince a dále se rozšiřovaly aţ do podoby, jak je známe dnes Funkce volného času Obsah volného času i jeho funkce se v průběhu dějin měnil. Ve starověku bylo běţné, ţe den se dělil na čas práce a čas pro odpočinek, zábavu nebo pro jiné činnosti nebyl obvyklý. V současnosti můţeme vymezit tři hlavní funkce volného času: Volný čas pro relaxaci. Zahrnujeme sem veškerý fyzický odpočinek, jako je lenošení, poflakování se nebo prosté leţení po dobrém obědě. Nepatří sem však spánek, který je fyziologicky nutný pro zregenerování sil. Volný čas pro zábavu. V této době člověk navazuje kontakty, vydává se do společnosti a vyhledává zábavu, nebo ji i sám vytváří. Patří sem však i více pasivní činnosti jako je sledování televize, poslech hudby či návštěva 11

12 kulturních institucí (kina, divadla). Volný čas pro vlastní rozvoj a sebevzdělávání je čas určený pro jakékoli aktivity, které přispívají k rozšíření vědomostí a dovedností. Děti v této době navštěvují krouţky nebo jiné instituce a organizace Činitelé ovlivňující trávení volného času Vývoj jedince je závislý nejen na něm samotném, ale především na socializaci v rámci rodiny, vrstevnické skupiny a ostatních lidí. Pojem socializace je pedagogickým slovníkem vysvětlován jako celoţivotní proces, v jehoţ průběhu si jedinec osvojuje specificky lidské formy chování a jednání, jazyk, poznatky, hodnoty, kulturu a začleňuje se tak do společnosti. (Průcha, 1998, s. 225). Socializace jako celoţivotní proces je pro člověka nezbytnou součástí ţivota, protoţe nesocializovaný člověk by mohl být společností špatně přijímán a chápán. V kaţdé ţivotní fázi nebo v rámci sociální skupiny je od kaţdého jedince poţadováno určité chování a plnění sociálních rolí. Výběr činností ale není závislý výlučně na ostatních lidech, se kterými se dítě setkává, ale také na dalších činitelích, které dále přiblíţím. Rodina Rodina 3 je, především v prvních letech ţivota dítěte, nejdůleţitější sociální skupinou, jíţ se můţe stát členem. Klíčovou roli při výchově dětí hraje rodina jako primární sociální skupina se svými bohatými a intimními citovými vazbami. (Pávková, 1999, s. 35). Vytváří určité emocionální klima, formuje interpersonální vztahy, hodnoty a postoje, základy etiky a ţivotního stylu. (Průcha, 1998, s. 211). Jako nejstarší společenská instituce by měla plnit základní funkce 4. Pokud nějakou z nich neplní dostatečně, nebo dokonce vůbec, je téměř jisté, ţe se členové takovéto rodiny nezajímají ani o způsob, jakým děti tráví volný čas a následkem toho vzniká prostor pro nevhodné trávení volného času, kdy se děti mohou začít věnovat nepatřičným aktivitám jako je zneuţívání drog, pití alkoholu, páchání trestné činnosti či hraní automatů. Obecně také můţeme říci, ţe v rodině je to právě matka, která by mohla nést větší vinu na neţádoucím chování, popřípadě větší zásluhu na tom, aby takové chování vůbec nevypuklo. Ze studie, o které píše Moţný, vyplývá, ţe matka má častěji zájem o volný čas dítěte a pochopitelně také o to, s kým dítě kamarádí, ( ) ţe se s ní, ne s otcem dospívající častěji baví o módě a filmu, o škole a kamarádech i o svých zájmech a o sexu. (Moţný, 1990, s. 107). 3 Základním znakem úplné rodiny je její sloţení z obou rodičů a dětí. Existují však i jiná moţná sloţení rodin. (Jandourek, 2007). 4 Dle Fischera jsou základními rodinnými funkcemi tyto: biologicko-reprodukční, ekonomická, socializační a akulturační a funkce emocionální. (Fischer, 2009). 12

13 Paradoxem ovšem je, ţe i kdyţ je právě matka povaţována za osobu, která s dětmi tráví více času, dle výzkumu Gillnerové, s matkami vykonávají činnosti spíše jen dívky, chlapci ve většině případů upřednostňují aktivity s otcem 5. Z tohoto logicky vyplývá, ţe matky, nejsou jediné kdo je za výchovu odpovědný, a ţe pohlaví dítěte určuje vliv na ně. Na výchově dětí a mládeţe v době mimo vyučování, se společně s rodinou podílejí instituce pro výchovu mimo vyučování a další subjekty (Pávková, 1999, s. 35), jejichţ záměrem není převzetí úkolů rodiny, nebo dokonce vytrţení dětí z jejich systému, ale snaţí se o navázání spolupráce s nimi, případně o jejich zapojení do činností dětí. To, co v rámci rodiny můţe ovlivňovat zájmy dítěte, jsou aktivity, které s ostatními členy vykonává, zájmy jeho starších sourozenců apod. Vstevníci (také peer skupina) Na světě neexistuje člověk (vyjma nesocializovaných dětí 6 ), který by se během svého ţivota nestal součástí nějaké skupiny lidí. Stejně tak je tomu u dětí, které během dětství prochází různými skupinami. Především během období adolescence jsou ve skupině se svými vrstevníky, kteří jsou hned po rodině nejvýznamnějším faktorem, který ovlivňuje vývoj dítěte. Skupinou vrstevníku rozumíme skupinu dětí nebo mladých lidí přibliţně stejného věku a často i s přibliţně stejným sociálním statusem. Má významnou úlohu při socializaci jedince, zejména při přechodu k dospělé roli, nabízí určitou ochranu a zázemí, můţe částečně kompenzovat sociální a citovou deprivaci svého člena. (Průcha, 1998, s. 172). Členství ve vrstevnické skupině můţe částečně, nebo zcela, určovat, jak bude naplňován volný čas. Ve většině případů je příslušnost k té či oné skupině chápána pozitivně a je důleţitá pro správný vývoj jedince. Existují však i skupiny, které se vyznačují sklonem k porušování kulturním norem i k sociálním patologiím, které mají opět za následek špatné vyuţívání volného času. 5 Výzkum Společné činnosti rodičů a dětí a styly rodičovské výchovy dostupné z: Nesocializované děti děti, které z různých důvodů nebyly v prvních letech svého ţivota vychovávány v rodině nebo nebyly součástí jiné sociální skupiny. Děti, které vyrůstaly v izolaci od ostatních lidí, neprošly procesem socializace a proto je jejich chování podobné spíše chování zvířecímu. Místo řeči vydávají nejasné zvuky, nemají základní hygienické návyky a špatně navazují vztahy s ostatními. (Giddens, 1999). 13

14 Masmédia Masmédia neboli hromadné sdělovací prostředky, jsou primárně určeny pro masovou komunikaci, při které je sdělení určeno pro velké mnoţství různě názorově smýšlejících lidí. Pod tento pojem zahrnujeme internet, televizi, rádio, noviny a knihy. I kdyţ si to spousta lidi nepřipouští, existuje dnes velké mnoţství publikací, které poukazují na jejich vliv na člověka; některé z nich dokonce upozorňují na škodlivost těchto médií. Člověk je pod neustálým tlakem především televizního vysílání. Během poměrně krátké doby se dozvídá kdo, kde a koho zabil, kolik lidí bylo okradeno a o dalších trestných činech, nikoliv o tom (jak to bylo za dob komunismu) kolik kdo sklidil úrody, nebo kolik dětí se narodilo. Ani jednu z krajních variant nemohu označit jako lepší variantu, ale kvůli nahromadění nepříznivých zpráv se u lidí prohlubují nepříjemné pocity a negativní představy o okolním světě. Dalším diskutovaným účinkem médií, především televize je doba, po kterou děti pobývají před její obrazovkou, kdy často sledují pro ně nevhodné pořady plné násilí a porušování společenských norem. Zde mohou děti získat nevhodný návod a chovat se tak, jako se chovají jejich oblíbení, často záporní hrdinové. Avšak i přes tyto negativa nemůţeme masmédiím upřít i jejich kladný přínos pro společnost. Například prostřednictvím internetu můţeme být v jedné chvíli ve spojení s mnoha lidmi, kteří jsou na různých místech ve světě, ušetřit si spoustu práce a času při zjišťování informací nebo při vyřizování korespondence. Biologické faktory Pod toto slovní spojení můţeme zahrnout další faktory, které ovlivňují výběr volnočasových aktivit. Jedním z faktorů je pohlaví, které jiţ od narození ovlivňuje pohled ostatních na nás samotné. Společnost předpokládá, ţe se dívky budou učit ţenské roli a chlapci roli muţské. Pokud dítě nekopíruje zajeté koleje, můţe to ve společnosti vyvolat rozpaky aţ nepochopení. I kdyţ to škola odmítá, ke kaţdému z obou pohlaví přistupuje jinak, coţ je vidět například u odlišných volitelných předmětů pro chlapce (dílny) i pro dívky (vedení domácnosti). Díky pohlaví jsme vedeni k určitým aktivitám, které mohou ovlivnit následný výběr činností. Věk neméně ovlivňuje výběr volnočasových aktivit. S rostoucím věkem, především díky vstupu do školy, přestává být pro dítě hra 7 nejdůleţitější aktivitou. Dítě se musí naučit diferencovat volný čas a čas určený k učení. Fyzická a psychická kondice dítěte můţe mít velký vliv na výběr 7 Prostřednictvím hry si děti dále zlepšují koordinaci pohybů a rozšiřují své poznání skutečného světa. (Giddens, 1999, s. 45). Hra je zejména v předškolním věku nejdůleţitějším prostředkem pro získání vědění. 14

15 aktivit, ale také na celkový ţivotní styl jedince. Méně pohybově nadané děti jistě nebudou vyhledávat aktivity, při kterých je potřeba rychlost nebo velká obratnost. Stejně tak by bylo překvapující, kdyby temperamentnější děti místo aktivních činností jako jsou kolektivní hry, navštěvovaly šachový krouţek. 15

16 2. Výchova ve volném čase Výchova ve volném čase, výchova pro volný čas, výchova mimo vyučování, nebo také pedagogika volného času. Často se můţeme setkat s různými pojmenováními výchovy ve volném čase. I kdyţ se v označeních objevují slova výchova a volný čas a mohou se zdát stejné, není tomu tak. Ve starší literatuře se můţeme ještě setkat s označením mimotřídní nebo mimoškolní výchova, ale kvůli nepřesnému vyjádření rozdílů, výčtu činností a institucí, které do té či oné kategorie spadají, byly tyto termíny nahrazeny jinými, které jsou jasně definovatelné. Avšak i dnes je moţné toto slovní spojení v literatuře najít. Výchova ve volném čase, jakoţto celoţivotní proces, se týká všech věkových skupin v populaci, takţe označení mimoškolní není pro volný čas dospělé populace příliš výstiţný. Rozdíly mezi termíny vysvětluje Hájek: Výchova pro volný čas (k volnému času) zdůrazňuje cílové zaměření této oblasti výchovy. Podstatou je utváření, rozvíjení a kultivování schopností, dovedností, motivace a kompetencí pro hodnotné vyuţívání volného času. Termín výchova ve volném čase bere v úvahu specifické podmínky výchovy. Je součástí výchovného působení v té části lidského ţivota, o které můţe člověk relativně svobodně rozhodovat. Pojem výchova volným časem označuje aktivity ve volném čase, příslušné instituce, pouţité metody a formy jako prostředek výchovy. Naznačuje obsahové a institucionální působení, individuální, prostřednictvím zařízení, sdruţení, médií apod. Tyto tři druhy vyjádření vztahu mezi výchovným procesem a volným časem se tedy liší podle toho, zda zdůrazňujeme výchovné cíle, podmínky výchovy nebo prostředky výchovy. Vyuţívání volného času je cílem, podmínkou i prostředkem současně. (Hájek, 2008, s. 67). Vysvětlení pedagogiky volného času můţeme najít u Hofbauera: Pedagogika volného času zahrnuje všechny fáze lidského ţivota: dětství, věk dospívání a mladého dospělého, dospělost i seniorství. ( ) Pedagogika volného času má zvláštní význam pro děti a mládeţ jako nejmladší příslušníky společnosti, kteří se s moţnostmi volného času seznamují poprvé a na základě své účasti na volnočasových aktivitách si vytvářejí trvalé postoje k jednotlivým obsahovým a strukturálním součástem volného času, k volnému času jako celku i k institucím zabývajícím se volnočasovou výchovou. Současně s tím vytváří pedagogika volného času vztahy také k dalším oblastem lidského ţivota. ( ) Svými aktivitami oslabuje rovněţ důsledky neţádoucích jevů ( ). Ve všech těchto směrech tak vytváří východiska pro aktivní, zainteresovaný přístup k vlastnímu ţivotu i k potřebám společnosti a probouzí zájem o aktivní účast. (Hofbauer, 2010, s. 47). 16

17 Ať uţ se zabýváme jakoukoli variantou, vţdy můţeme jasně definovat účastníky volnočasových aktivit (děti, mládeţ, dospělé či seniory) a osoby, které tyto aktivity vedou, animují či organizují. Druzí zmínění nejsou pouze pasivní sloţkou, která by program pouze vymýšlela, ale stávají se spoluúčastníky a na dění se podílení a spoluúčastní se ho. Stejně jako aktéry výchovy, můţeme identifikovat i prostředí, ve kterém výchova ve volném čase probíhá. Výchova se můţe dít jednak v přírodě a jednak v prostorách a zařízeních měst a obcí. Výchova v přírodě můţe probíhat jako jednorázový výlet do přírody, opakované výlety či dlouhodobější pobyt. Vţdy je ale nutné dbát o její ochranu ať uţ aktivně (například sbíráním odpadků) nebo zachováním současného stavu, kdy přírodnímu prostředí nijak nepomůţeme, ale ani jej neznečistíme, pouze vyuţijeme moţností, které nám pobyty v přírodě nabízí. Pokud výchova probíhá v prostředí města či obce, nebo v jejich zařízeních, měly by tyto splňovat hygienické, estetické a další podmínky, které jsou ţádoucí pro výchovu ve volném čase, která je nejčastěji určena dětem, tudíţ by jim vybavení budov a prostranství mělo vyhovovat. Vyuţívání veřejného prostředí je vhodné nejen k odpočinku, ale jako sociální prostor přináší nové podněty k rozvoji zájmů, získávání nových poznatků a dovedností. (Hofbauer, 2010). Jakákoli činnost s dětmi by se mimo jiné měla řídit Zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále jen Školský zákon) a Úmluvou o právech dítěte. Školský zákon stanovuje zásady a cíle vzdělávání, díky čemuţ mají právo na vzdělání všechny osoby jakéhokoli věku, sociálního původu nebo národnosti. Zákon dále vysvětluje systém vzdělávacích programů, definuje vzdělávací soustavu a právní postavení škol a školských zařízení, zabývá se vzděláváním ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami, individuálním vyučovacím plánem i právy a povinnostmi vyučovaných osob. Pro potřeby této bakalářské práce je nejdůleţitější částí zákona část osmá, ve které se zabývá základním uměleckým, jazykovým a zájmovým vzděláváním a část desátá, která je věnována školským zařízením a školským sluţbám. Úmluva o právech dítěte je dokument vydaný Chartou spojených národů. Úmluva vymezuje dítě, jako lidskou bytost, starší osmnácti let, pokud podle právního řádu, jenţ se na dítě vztahuje, není zletilosti dosaţeno dříve. (Úmluva o právech dítěte, čl. 1) 8. Kaţdá činnost, kterou dítě provozuje, u něj musí vzbuzovat zájem a splňovat určité podmínky, jako je hygiena, bezpečnost, ochrana 8 Dostupné z: 17

18 zdraví, apod. Úmluva o právech dítěte také stanovuje směr, kterým se má výchova ubírat a jaký člověk by se měl z dítěte stát Cíl výchovy ve volném čase Základním znakem výchovy v jakékoli oblasti je jasně stanovený obecný cíl, ke kterému se vychovatel snaţí dospět skrze výchovné prostředky, které si rovněţ stanovuje. Díky těmto výchovným prostředkům je dosahováno obecných cílů. Například obecným cílem výchovy ve volném čase, mimo vyučování je naučit jedince hospodařit s volným časem, rozumně ho vyuţívat, reálně oceňovat volný čas jako významnou hodnotu. (Hájek, 2008, s. 73). Obecný cíl se dále rozpracovává na dílčí a specifické cíle, které přestavují jednotlivé sloţky. Dílčím cílem můţe být například snaha vést jedince k celoţivotnímu vzdělávání nebo naučit ho vytvořit si kvalitní rozvrh denních činností. Na stanovování cílů při výuce kladl důraz jiţ Komenský ve své didaktice: Neboť kdyţ si 10 neustanoví cíle, prostředky k cílům a pořadí prostředků, snadno se něco opomine, snadno se převrátí a snadno zmate celou věc. (Komenský, 1948, s. 111). Stejně tak je tomu ve výchově. Stanovené cíle podporují vědomí vychovatele či organizátora volnočasových aktivit, o výchově, která se ubírá poţadovaným směrem a dodává jistotu i vychovávaným, kteří vědí, jakým směrem se výchova bude ubírat Funkce výchovy ve volném čase Kaţdé zařízení, které se výchovou ve volném čase zabývá, by mělo plnit veškeré funkce, avšak kaţdá instituce tyto funkce plní v jiné míře a klade na ně rozdílný důraz. V minulosti nešlo ve výchově ve volném čase o plnění jejich funkcí tak, jako je tomu dnes. U Hájka najdeme toto rozdělení funkcí výchovy ve volném čase: Výchovně vzdělávací funkce je dnes pro většinu institucí prioritou. Míra, v jaké je realizována, je dána legislativním vymezením a specifickými moţnostmi kaţdé instituce. Jde o záměrné a cílevědomé formování osobnosti vychovávaného jedince, o dosahování reálných cílů díky nejrůznějším pedagogickým prostředkům 11. Různé instituce mohou působit na všechny sloţky osobnosti na tělesnou, psychickou a/nebo sociální. Zdravotní funkce má za cíl podporovat jedincův vývoj a to v oblasti tělesné, duševní i sociální a to skrze usměrňování reţimu dne, podněcování a vytváření příleţitostí k pohybu (především venku), vedení ke zdravému stravování a upevňování správných návyků při stravování, 9 (Tamtéţ, článek 29). 10 Komenský má na mysli učitele. 11 Pedagogickými prostředky jsou myšleny všechny předměty a jevy, které vychovávaný pouţívá k dosaţení výchovných cílů vymezeným vzhledem k vychovávanému. 18

19 pěstování a upevňování hygienických návyků a skrze dodrţování zásad bezpečnosti práce. Sociální funkce je plněna různými způsoby. Zahrnuje péči o děti a zajištění jejich bezpečnosti a zajištění dohledu a vytvoření takových činností, které pro ně budou přínosné a zábavné v době po vyučování, kdy však nikdo z rodinných příslušníků nemůţe činnosti ani dohled zajistit. Díky tomu, ţe se v institucích setkává větší mnoţství jedinců většinou v různém věkovém sloţení, vzniká prostor, ve kterém tito jedinci navazují nové sociální vztahy a učí se novým sociálním rolím. Nutnost plnit funkci preventivní se stále zvyšuje. Zařízení pracující s volným časem se stále více snaţí předcházet negativním jevům, je zneuţívání návykových látek, šikana či vandalismus, které by jedince mohly ohrozit, nebo dokonce přivést na okraj společnosti. Nejčastějším typem prevence je prevence primární, tedy snaha předcházet vzniku negativních návyků 12. (Hájek, 2008) Zařízení pro výchovu ve volném čase Zařízení pro výchovu ve volném čase, jejich vznik, fungování, poskytování sluţeb i obsah vzdělávání je určen Školským zákonem a Vyhláškou č. 74/2002 Sb., o zájmovém vzdělávání, která definuje účastníky, formy a školská zařízení zájmového vzdělávání. Do této široké kategorie spadají veškeré instituce, které se výchovou ve volném čase zabývají, tedy školská zařízení a mimoškolské organizace. Jednotlivá střediska se od sebe liší mírou plnění funkcí, prováděnými činnostmi a především oblastmi jejich zájmů. Školské zařízení poskytuje sluţby a vzdělávání, které doplňují nebo podporují vzdělávání ve školách nebo s ním přímo souvisejí, nebo zajišťuje ústavní a ochrannou výchovu anebo preventivně výchovou péči. Školské zařízení uskutečňuje vzdělávání podle školního vzdělávacího programu 13. Vznik institucí pro volný čas byl podmíněn změnami ve společnosti, kdy se obyvatelé vesnic ţijících ve společné domácnosti s dalšími generacemi příbuzných, začaly stěhovat do měst za prací. Pracovní doba dělníků byla dlouhá, a pokud pracovali oba rodiče, bylo nutné najít způsob, jak se postarat o děti v době mimo vyučování, o jejichţ péči se na venkově staraly starší generace. Začaly tak vznikat první instituce, které však neměly za cíl převýchovu dětí, ale snaţili se o vedení dětí k poţadovanému chování 12 Prevence můţe probíhat ve třech etapách: Primární prevence (předcházení vzniku neţádoucích jevů; dále se dělí na specifickou a nespecifickou), sekundární prevence (včasné zachycení neţádoucích jevů a zabránění jejich dalšímu rozšiřování;) a terciární prevence (snaha o zabránění opakování neţádoucího jevu). Za nejlevnější a také nejefektivnější etapu prevence je povaţována prevence primární, která je zároveň nejlevnější. (Pávková, 1999). 13 Školský zákon, 2004, s

20 a dodrţování kulturních norem. (Pávková, 1999). V následujících letech byly tyto instituce jednak upravovány legislativou, jednak se měněny dle poţadavků společnosti a nových poznatků aţ do podoby, jak je známe dnes. Jedněmi z nejčastěji navštěvovaných zařízení jsou školní druţiny fungující při základních školách. Je to zařízení, které je primárně určeno ţákům prvního stupně základní školy a provoz funguje kaţdodenně, popřípadě v době víkendů nebo prázdnin. Zde děti tráví svůj čas pod dohledem vychovatelů v době po vyučování aţ do chvíle, kdy si dítě mohou vyzvednout sami rodiče, popřípadě jiná, rodiči pověřená, osoba. Činnosti, které ve školní druţině probíhají, plynule navazují na činnosti na Základní škole, ale jejich rozvrh je sestaven s přihlédnutím na poţadavky duševní hygieny ţáků, jejich zájmy i věkové zvláštnosti. Doba, kterou dítě stráví v druţině, není určena jen k tomu, aby si zde čas takzvaně odseděl, nebo vypracoval domácí úkoly, je to čas určený také pro uskutečňování různých činností činností odpočinkových, rekreačních, samoobsluţných, zájmových i veřejně prospěšných. Kvůli širokému spektru činností není moţné kaţdou oblast realizovat denně, proto se činnosti obměňují. Nejdůleţitějším prostředkem pro sdělování nových informací není pouhé slovní vysvětlení, ale především hra. (Pávková, 1999). Na školní druţinu navazují školní kluby, do kterých dochází děti z druhého stupně Základní školy. Střediska pro volný čas dětí a mládeţe zahrnují domovy dětí a mládeţe a stanice zájmových činností. V domovech dětí a mládeţe se realizují rekreační a výchovně vzdělávací funkce prostřednictvím rozsáhlých zájmových činností, stanice zájmových činností se specializují pouze na jednotlivé sféry zálib. Střediska volného času fungují po celý rok a nabízejí zájmové činnosti 14, které jsou provozovány pravidelně 15, nebo příleţitostně 16, ale také ve formě časově neurčených spontánních aktivit 17, soutěţí a přehlídek pořádaných pod záštitou MŠMT 18. Dále zahrnují práci s talentovanou mládeţí, táborové činnosti o prázdninách, nebo odbornou pomoc. 14 Viz Hájek, 2008, s V rámci zájmových útvarů jako jsou krouţky, kluby, kurzy, soubory a oddíly. Předpokladem pro takovéto činnosti je dobrovolnost; aktéry spojuje společný zájem a jejich činnost bývá prezentována na veřejnosti. (Pávková, 1999). 16 Činnosti, které se opakují, ale nemají pravidelný charakter. Například soutěţe, výlety, přednášky. 17 Nabízené aktivity nejsou časově přesně vymezeny a jsou přístupné pro všechny zájemce. Např. posilovny nebo herny, otevřená sportoviště. 18 jejichţ hlavním záměrem je vyhledat talentované děti, ale také snaha o porovnání pedagogických postupů. 20

21 Zařízením, které navazuje na školní druţiny a kluby je domov mládeţe, který je určen pro studenty střední školy a nabízí kromě moţnosti ubytování a stravování rovněţ výchovné působení zprostředkované skrze pracovníky k tomu způsobilé. Mimo výše uvedená zařízení fungují i další organizace, které se volnému času dětí věnují. Jsou to sdruţení dětí a mládeţe a občanská sdruţení pracující s mládeţí. Do kategorie sdruţení dětí a mládeţe patří původně socialistická organizace Pionýr i její nástupce Junák, Česká tábornická unie, Duha, Hnutí Brontosaurus, YMCA a spousta dalších organizací, které nepůsobí napříč republikou, ale pouze v určité oblasti. Občanská sdruţení pracující s mládeţí zahrnují Sportovní kluby (např. Sokol), Církevní a náboţenské organizace i Základní umělecké a jazykové školy. (Pávková, 1999) Systém neziskového sektoru Jelikoţ většina zařízení, která pracují s dětmi, jsou nestátní neziskové organizace, povaţuji za nutnost fungování tohoto systému krátce vysvětlit. Pokud bychom se o toto téma více zajímali, můţeme často i v české literatuře najít zkratku NGO (Nongovernmental Organization). Národní hospodářství České republiky se skládá ze dvou sektorů. Sektor ziskový zahrnuje především podniky, jejichţ cílem je vytvářet zisk. Organizace si samy musí zajistit dostatek příjmů na to, aby byly schopné pokrýt všechny své výdaje. Organizace fungující v neziskovém sektoru nevznikly kvůli vytváření zisku, ale proto, aby zlepšovaly stav a úroveň společnosti a byly pro ni prospěšné. Neziskový sektor pak můţeme dále dělit na státní a nestátní organizace. Státní neziskové organizace zahrnují organizační sloţky, jako jsou obecní úřady nebo obrana, a příspěvkové organizace, které sice mohou prokazovat zisk, ten však není ve výši potřebné pro uhrazení nákladů. Příspěvkovou organizací můţe být zdravotnická či vzdělávací instituce, instituce kulturní. Dle Salamona a Anheiera můţeme chápat nestátní neziskový sektor jako soubor institucí, které existují vně státních struktur, avšak slouţí v zásadě veřejným zájmům, na rozdíl od zájmů nestátních. (in Škrabalová, 2005, s. 24). Jejich činnost probíhá především v oblasti sociální péče, kultury, vzdělávání, apod. V nestátním neziskovém sektoru se nachází obecně prospěšné společnosti, nadace, církevní organizace, politické strany i občanská sdruţení, kterými jsou i sbory dobrovolných hasičů, kterým se budu věnovat v jedné z následujících kapitol. 21

22 3. Starší školní věk raná adolescence Jak jsem jiţ uvedla, výchova ve volném čase se zaměřuje na všechny etapy ţivota jedinců, od dětí, přes mladistvé, dospělé aţ po seniory. Jelikoţ je výzkum této práce zaměřen na kategorii dětí ve věku let, je nutné objasnit vývoj a změny, které se dějí právě u těchto dětí během období uváděného jako raná adolescence či pubescence. Adolescence je obdobím, kdy se z dítěte stává dospělý člověk, tedy doba mezi desátým a dvacátým rokem ţivota, kdy dochází ke komplexní proměně osobnosti ve všech oblastech: somatické, psychické i sociální. Mnohé změny jsou primárně podmíněny biologicky, ale vţdy je významně ovlivňují psychické a sociální faktory, s nimiţ jsou ve vzájemné interakci. (Vágnerová, 2012, s. 367). Období adolescence je moţné ještě rozdělit na dvě a to na ranou (označovanou jako pubescenci), do které spadá dítě ve věku let a pozdní adolescenci, která je ohraničená 16. a 20. rokem. U dítěte v tomto období dochází k velkým změnám a to jak duševním, tak i tělesným. Dítě se stává člověkem, který je schopný reprodukce, coţ ovlivňuje i změnu vztahů s rodinou, vrstevníky a především vztahů k osobám opačného pohlaví. Adolescent řeší problém své identity, hledání vlastního Já. Zatímco v dětství převládají tlaky na adaptaci, v adolescenci převaţuje individualizace, snahy o autonomii, vlastní volby, interpretace hodnot a norem, vytváření na dospělých nezávislých, vztahů. (Havlík, 2002, s. 55) Socializace 19 Během rané adolescence se dítě snaţí odpoutat od rodiny, i kdyţ je na ní stále závislý a to jak materiálně, tak i citově. Spousta konfliktů je v rodině vyvolána vzdorem pubescenta, který ve většině případů nesouhlasí s názorem rodiče, protoţe jeho vlastní názor je naprosto opačný. Adolescent se sice odpoutává od rodiny, ale naproti tomu je pod stále větším vlivem vrstevnické skupiny, jíţ je členem. Míra vlivu této skupiny je závislá na přetrvávajících vztazích v rodině 20. Po skončení období adolescence se jedinec snaţí dostat z vlivu i této skupiny a stát se úplně samostatným. Adolescenti zpravidla cítí velikou potřebu sdruţovat se do skupin souvěkovců, kde hledají jak moţnost identifikace, tak explorace a integrace duševních kvalit druhých lidí do vlastního nově ustavovaného dospělého já. Vrstevnická skupina poskytuje dospívajícím funkci 19 Socializace je procesem, který propojuje kaţdého jedince se společností. Jedinec se stává z biologického tvora člověkem kulturní a sociální bytostí, která jedná v rámci jisté tolerance podle uznávaných pravidel, směruje své chování k společensky přijatelným hodnotám a plní individuálně modifikovaná očekávání, role. (Havlík, 2002, s. 44). 20 Čím horší vztahy jsou v rodině před nástupem adolescence, tím proces odpoutávání se od rodiny probíhá bouřlivěji a tím větší vliv má vrstevnická skupina. Tento vliv můţe mít i velmi negativní dopady. 22

23 vývojově velmi potřebného sociálního zrcadla. Dovoluje jim totiţ vyzkoušet si různé role a emoce, experimentovat s rozdílnými aspekty osobnostního potenciálu a sledovat, zda bude určité jednání ostatními potvrzeno jako ţádoucí, ponecháno bez odezvy či odmítnuto. (Freud, 1998, s. 98). Tyto skupiny jsou v první fázi tvořeni dospívajícími stejného pohlaví a opačné pohlaví zcela odmítají. Posléze jedinci začínají o opačné pohlaví projevovat zájem. S koncem pubescence a začátkem adolescence se uţ mezi jedinci utvářejí první opravdové partnerské vztahy Psychický vývoj Psychický vývoj adolescentů je ovlivněn pudovým chováním a sexuálními tendencemi, díky kterému zaţívají první, na citech zaloţené, vztahy. Dospívající jsou emočně labilnější, neţ tomu bylo v dětství, jejich postoje jsou nevyzrálé a často negativistické, chování je impulzivní, často konfliktní a nezřídka kdy se uzavírají sami do sebe. Tělesné změny přímo ovlivňují změny psychické, které se projevují neklidem, výbušností, nebo také nesouhlasem s autoritami. Síla těchto projevů přímo závisí na předcházejících vztazích (především s rodiči); je dokonce moţné, ţe tyto projevy nebudou příliš znatelné. Dochází ke zhoršení schopnosti soustředit se, rozvíjí se fantazie. Náladovost a nejistota dospívajících je obvyklou příčinou pro silácké řeči a chování Tělesný vývoj Tělesný vývoj se vyznačuje vývojem svalstva, prudkým růstem a to především kostry a končetin, zatímco hrudní koš roste pomaleji. Hájek uvádí, ţe tato nerovnováha můţe být důvodem pro dočasné zhoršení obratnosti, kterou si především chlapci mohou kompenzovat hrubostí nebo nevhodnými reakcemi na připomínky ohledně fyzického vzhledu. (Hájek, 2008). Tělesné dospívání se projevuje viditelnými i pociťovanými důsledky (růst postavy, proměna proporcí, sekundární pohlavní znaky, funkce pohlavních orgánů, sexuální proţitky atd.), jejichţ subjektivní zpracování můţe být pro pubescenta náročné. (Vágnerová, 2012, s. 373). Adolescenti kladou velký důraz na celkový vzhled, mnoho času věnují péči o tělo a zevnějšek proto, aby co nejvíce splňovaly představy o dokonalé fyzické kráse. U dívek se v tomto věku objevuje první menstruace, chlapci zaţívají během dne první poluce. Rovněţ se u nich projevuje neklid a zvyšuje se jejich aktivita, která je však důvodem rychle přicházející únavy. 23

24 4. Sbory dobrovolných hasičů Sbor dobrovolných hasičů (dále jen SDH) je občanským sdruţením, které si klade za cíl spolupůsobit při vytváření podmínek k účinné ochraně ţivota a zdraví občanů a majetku před poţáry a při poskytování pomoci při ţivelných pohromách a jiných událostech, při nichţ je v nebezpečí ţivot, zdraví nebo majetek. 21 SDH na vesnicích jsou mnohdy jedinou fungující organizací, takţe je jejich činnost rozšířena do mnoha oblastí. Jejich činností tak není jen prevence před poţáry a jejich likvidace, účast na soutěţích nebo výchova mladých hasičů. Stávají se sloţkou, která se v obci stará o kulturní ţivot skrze pořádání společenských plesů, soutěţí ke dnům dětí a jiným příleţitostem, ale také například pečují o společné prostory obce a vůbec celou přírodu. Řádným členem sboru se můţe stát jakákoli osoba jiţ od tří let věku, kdy je po předloţení písemného souhlasu zákonného zástupce a sloţení slibu veden jako mladý hasič. Řádným členem hasičem se stává plnoletá osoba, nebo mladý hasič po dosaţení 18 let věku. Kaţdý člen SDH je registrován v centrální evidenci hasičů můţe se prokázat členským průkazem a je řádně pojištěn. Členové sboru se mohou účastnit soutěţí kolektivů a to v kategoriích přípravka, mladší ţáci, starší ţáci, dorost (i jednotlivci), muţi, ţeny nebo veteráni. Plnoletí hasiči muţi se rovněţ mohou stát členy zásahové jednotky spolupracující se sloţkami Integrovaného záchranného systému, která funguje uvnitř sboru. Výhodou fungování těchto zásahových jednotek je především znalost místních poměrů, která mnohdy velice ulehčuje práci profesionálním hasičům. Kaţdý člen zásahové jednotky absolvuje několik hodin vzdělávacích kurzů z oblasti poţární ochrany a taktická cvičení. K bylo evidováno 7781 sborů dobrovolných hasičů, které měly členů z toho mladých hasičů. Členů zásahové jednotky, kteří jsou zároveň řádnými členy SDH bylo k evidováno členů v jednotkách Organizační struktura Kaţdý sbor dobrovolných hasičů je občanským sdruţením, které je však pouze článkem v systému Sdruţení hasičů Čech, Moravy a Slezska (dále jen SH ČMS). SH ČMS je nástupcem bývalého Svazu poţární ochrany ČSFR, které v České republice fungovalo aţ do roku SH ČMS je nejvyšším orgánem, který v tomto sdruţení figuruje. Všechny organizační sloţky mají stanovenou působnost a to především na základě územního rozdělení. Nejvyššími orgány SH ČMS jsou ústřední orgány a Kancelář, které působí na 21 Dostupné z: 22 Tamtéţ. 24

25 celém území ČR. Kaţdý ústřední orgán spravuje krajská sdruţení, která jsou zase přímo nadřazené okresním sdruţením. Kaţdý okres se dále ještě dělí na okrsky, které sdruţují dohromady několik, většinou sousedních, sborů. Členská základna kaţdého sboru si do svého vedení volí starostu, velitele a členy výboru, pokladníka, revizora, popřípadě obsazuje další potřebné funkce. Většina sborů dobrovolných hasičů, respektive ty, které mají zásahovou jednotku, také spolupracují s Integrovaným záchranným systémem (dále jen IZS) Mladí hasiči Kolektiv mladých hasičů 24 funguje při sborech dobrovolných hasičů, jejichţ nadřízeným orgánem je Sdruţení hasičů Čech, Moravy a Slezska. Vznik těchto skupin je podmíněn především potřebou pomáhat veřejnosti při působení na mládeţ, na její výchovu k dodrţování zásad poţární bezpečnosti a na jejím získávání pro aktivní členství a práci. (Kolektiv autorů SH ČMS, 2008, s. 11) Tyto krouţky navštěvují děti od tří do 18 let včetně a jsou rozděleny do čtyř věkových kategorií. Jejich cílem není jen získávání znalostí v oblasti poţární ochrany, ale i znalosti, které jsou nutné k ochraně přírody, rozvoji harmonických vztahů s ostatními lidmi, a podobně. V čele kaţdého kolektivu stojí dospělý vedoucí kolektivu, který je členem SH ČMS a je odpovědný výboru SDH za činnost a podávání informací o činnosti mladých hasičů; zároveň usměrňuje ostatní vedoucí druţstev a instruktory a jejich činnosti. Kaţdý vedoucí kolektivu, vedoucí druţstva i instruktoři musí splnit podmínky pro získání kvalifikace 25 pro vedení mladých hasičů a tuto kvalifikaci si v předepsaných intervalech obnovovat, nebo zvyšovat. Ze Stanov SH ČMS plynou mladým hasičům, stejně jako všem ostatním členům jistá práva a povinnosti. Mladý hasič má právo podílet se na činnosti SDH a to hlavně na činnosti mladých hasičů, je oprávněn nosit stejnokroj a účastnit se valných hromad sboru. Jeho povinností je dodrţování stanov a vnitřních předpisů, aktivní účast při akcích sboru, řídit se pokyny vedoucích a instruktorů, snaţit se o získání základních znalostí a dovedností a chránit majetek sdruţení a snaţit se o jeho rozvoj (Směrnice činnosti s kolektivy mladých hasičů, 2012) 26. Cílem práce s mladými hasiči, je dle Směrnic činnosti s kolektivem mladých hasičů: 23 Základní sloţky integrovaného systému: Hasičský záchranný sbor České republiky, Policie České republiky, Zdravotnická záchranná sluţba a jednotky poţární ochrany. 24 Kolektivem se rozumí druţstvo alespoň 5 dětí ve věku 3-15 let. 25 Vedoucí a instruktoři musí získat kvalifikaci nejméně III. stupně; nejvyšší moţná je kvalifikace I.stupně. 26 Dostupné z: 25

26 Efektivní vyplnění volného času prostřednictvím organizované činnosti v rámci občanského sdruţení pro děti a mládeţ. Ochrana před rizikovými projevy chování šikana, vandalismus, brutalita, rasismus, kriminalita, drogová závislost, alkoholismus a další. Seznamovat mladé hasiče s hlavními zásadami preventivně výchovné práce v oblasti poţární ochrany. Vést mladé hasiče k rozšiřování získaných vědomostí mezi ostatní mládeţ. Spolupracovat s ostatními mládeţnickými sdruţeními a organizacemi, státními a samosprávními či výchovnými institucemi. Vést mladé hasiče k vlastenectví, poznávání a ochraně přírody, sebevzdělávání, kamarádství, kooperaci s ostatními a participaci k mezinárodní spolupráci. Uceleným systémem školení a vzdělávání vychovávat vedoucí a instruktory. Sdruţovat podněty pro práci mladých hasičů a zastupovat jejich zájmy. (VV SH ČMS, 2012, s. 2) Vzdělávací systém SH ČMS Jak můţeme vidět v následující tabulce č. 1, základem vzdělávacího systému pro děti a mládeţ fungující v SH ČMS je plnění odznaků odborností, na které navazuje plnění odznaků specializací. Plněním odznaků odborností se rozvíjejí vědomosti dětí, plněním odznaků specializací si dítě zlepšuje svoje dovednosti. Získání odznaku odbornosti je moţné pouze po splnění poţadavků k jednotlivým odbornostem 28. Při plnění výkonnostních tříd se rovněţ zlepšují spíše dovednosti dětí neţ jejich znalosti. Tabulka č. 1: Vzdělávací systém SH ČMS Kategorie mladých hasičů Přípravka je určená pro děti předškolního věku a to jiţ od 3 aţ do 6 let věku. Soutěţí se ve všech disciplínách, ale provádění některých úkolů v disciplínách je upraveno tak, aby i nejmenší děti zvládly poţadavky splnit. Na přípravku navazuje kolektiv mladých hasičů, kategorie mladší ţáci, která zahrnuje děti ve věku 6-11 let. Soutěţí opět ve všech 27 Tamtéţ. 28 Pro plnění odznaků odborností je moţné vyuţití online dostupného programu pro plnění odborností, nebo studijních textů. Většinou jsou však informace sdělovány vedoucím kolektivu. 26

27 disciplínách, jejichţ provedení je přímo dáno směrnicí a je stále umoţněna i výpomoc ze strany dospělého člena. Druţstvu starších ţáků jiţ není povolena ţádná pomoc dospělé osoby, pouze v případě, ţe by mohlo dojít ke zranění osob, nebo zničení techniky. Takovýto zásah je však důvodem pro hodnocení druţstva známkou N nedokončeno. Všechna tato druţstva mohou být smíšená a podíl chlapců i dívek můţe být jakýkoli. Druţstva v kategorii dorostenců jiţ musí být rozdělena dle pohlaví. Pokud v kolektivu není potřebný počet dorostenců, musí soutěţit jako jednotlivci v příslušné kategorii - mladší, střední a starší jednotlivci. Činnost kolektivu dorostenců se jiţ řídí směrnicí pro činnost dorostu SH ČMS 29. Druţstva soutěţí dorostenců v jiných, ale i v podobných disciplínách jako věkově mladší druţstva. Jednotlivci mají disciplíny naprosto odlišné Činnost mladých hasičů Rozsah činností mladých hasičů je široký a ve většině případů je upravován Směrnicí hry Plamen. (SH ŠMS, 2004). Největší důraz je během tréninků kladen na přípravu na soutěţe, z nichţ nejvýznamnější je tzv. Hra Plamen rozdělená na podzimní a jarní kolo. V kaţdém kole se soutěţí v odlišných disciplínách, jejichţ provedení a pouţívané pomůcky jsou pevně stanoveny Směrnicí hry Plamen 30. Kromě soutěţních disciplín se do hodnocení hry Plamen započítává i splnění poţadavku vést kroniku kolektivu (a zaznamenávat do ní veškeré akce kolektivu) a provádění dalších činností jako je účast na hasičských brigádách, péče o přírodu, sběr bylin a druhotných surovin, návštěvy muzea, pořádání soutěţí nebo letního táboru, plnění odznaků odborností. Závodí se ve všech kategoriích. Mimo Hru Plamen se mladí hasiči účastní závodů zařazených do Okresní ligy mládeţe, které se konají na různých místech po celém okresu, do kterého příslušný sbor spadá. Za kaţdou účast a umístění v soutěţi jsou kolektivu průběţně připisovány body, jejichţ konečný součet určí vítěze a další umístění zúčastněných kolektivů ve všech kategoriích. Okresní liga se, pokud organizátor soutěţe neurčí jinak, řídí stejnými předpisy a pravidly jako hra Plamen. Samozřejmě další soutěţe se konají i mimo Plamen a Okresní ligu mládeţe a jsou čistě v kompetenci pořádajících sborů. Stejně jako dalších soutěţí by se kolektiv měl účastnit i všech moţných akcí, které se ve sboru odehrávají, ať uţ jsou předepsány Směrnici, nebo jsou pouze organizovány v rámci sboru. 29 Více informací v Směrnice pro činnost dorostu SH ČMS (2007) Dostupné z: oormblansko.wz.cz/data/smernice_a_dokumenty/dorost.pdf 30 Dostupné z: 27

28 28

29 EMPIRICKÁ ČÁST V teoretické části této práce je vysvětlen volný čas a základní pojmy a termíny, které se k volnému času pojí. Na počátku empirické části si stanovím výzkumný cíl a výzkumné otázky. Na základě analýzy získaných dat uvedu, jaké krouţky děti navštěvují, jaké činnosti dělají ve svém volném čase, kolik volného času mají, a jak fungují a pracují kolektivy mladých hasičů. V závěru této kapitoly zodpovím stanovené výzkumné otázky. 29

30 5. Metodologie výzkumu 5.1. Výzkumný problém Výzkumným problémem této práce jsou volnočasové aktivity dětí z obcí o velikosti do 1500 obyvatel, které se účastní činnosti v krouţku mladých hasičů 5.2. Cíl Výzkumu Cílem výzkumu je zjistit, jaké volnočasové aktivity děti, členové kolektivu mladých hasičů, realizují Výzkumné otázky Pro tento výzkumný problém jsem si stanovila následující dvě výzkumné otázky: 1) Jaké jsou volnočasové aktivity dětí, členů krouţku mladých hasičů. 2) Jaké činnosti jsou realizovány v krouţku mladých hasičů Výzkumný soubor Kritériem pro zařazení respondentů do výzkumného šetření bylo členství ve Sboru dobrovolných hasičů 31, věk respondenta mezi lety a působnost sboru v obci do 1500 obyvatel. V první fázi výzkumu jsem do sborů dobrovolných hasičů rozeslala y s otázkou, zda by se sbory zapojily do výzkumného šetření 33. Tyto y byly rozeslány do 21 sborů dobrovolných hasičů, přičemţ mi kladně odpovědělo 12 z nich. Dále jsem do těchto sborů prostřednictvím České pošty rozeslala obálky s dotazníky, instrukcemi pro vedoucí a oznámkovanými obálkami určenými pro zpětné zaslání vyplněných dotazníků. Vyplněné dotazníky prostřednictvím pošty však zaslalo pouze 10 sborů. Další data jsem získala během závodů mladých hasičů v Šebetově, kde 4 oslovené sbory byly ochotné dotazníky vyplnit ihned na místě, zbývající 1 sbor dotazníky zaslal o týden později prostřednictvím pošty. Z celkového počtu 153 administrovaných dotazníků bylo vráceno 142 vyplněných dotazníků, avšak 9 z nich muselo být kvůli nízkému věku respondentů z výzkumného šetření vyloučeno. Návratnost dotazníků tedy činila 92,81%. Tato vysoká návratnost dotazníků byla zajištěna díky osobním kontaktům na jednotlivé vedoucí krouţku mladých hasičů. 31 Kolektiv mladých hasičů je kolektivem, který funguje v rámci sboru dobrovolných hasičů. Viz kapitola 5: Sbory dobrovolných hasičů. 32 Věk let je stanoven kvůli moţnosti účasti dítěte na soutěţích starších ţáků i ve v tomto věku, pokud k 1.9 příslušného soutěţního roku dítě nedosáhne 15ti let věku. 33 Přehled oslovených sborů můţeme vidět v příloze č. 3 v tabulce č

31 5.5. Výzkumný nástroj a metoda sběru dat Pro potřeby tohoto výzkumu jsem zvolila kvantitativní výzkum, který je určen pro objektivní zkoumání reality. Deduktivní postup při tomto výzkumu zajišťuje vyvození závěrů z většího mnoţství dat od více respondentů. Nevýhodou však můţe být získání příliš obecných výsledků s nízkou validitou. Pro sběr dat jsem zvolila metodu dotazníkovou, přičemţ jsem vyuţila vlastní vytvořený dotazník 34. Dotazníky byly zasílány vedoucím kolektivů dětí prostřednictvím České pošty nebo osobně předány Zpracování dat Analýza dotazníků je provedena s vyuţitím Excelu a za pomoci deskriptivní analýzy dat. Analýzu poloţek jsem ještě rozdělila do dvou oblastí podle výzkumných otázek a to na oblast volného času mladých hasičů mimo tento krouţek a na oblast týkající se krouţku mladých hasičů. Výsledky budou pro lepší přehlednost prezentovány také za pomoci grafů či tabulek. 34 Dotazník k dispozici v příloze č

32 6. Výsledky výzkumného šetření Jak můţeme vidět v následujícím grafu č. 1, výzkumu se zúčastnilo celkem 133 dětí ve věku let, z toho 88 dívek a 45 chlapců. Graf č. 1: Věkové zastoupení dívek a chlapců Věkové zastoupení dívek a chlapců Dívky Chlapci 15 let let let 12 let let let Do první oblasti poloţek zabývajících se činnostmi mladých hasičů ve volném čase jako první spadá poloţka č. 3, ve které jsem se zaměřila na aktivity, které děti ve volném čase dělají. Respondenty jsem rozdělila dle pohlaví a následně jsem dle tohoto rozčlenění porovnala, jaké aktivity provozují chlapci a jaké dívky. Největší rozdíl byl patrný mezi frekvencí individuálního sportu chlapců a dívek. Ze 40 chlapců, kteří uvedli, ţe sami sportují (například jezdí na kole), uvedlo 19 z nich, ţe tuto činnost provádějí denně (coţ je 42,22% všech dotázaných chlapců). Oproti tomu pouhých 7 dívek z 60 uvádí, ţe sportuje denně (tj. 7,95% ze všech dotázaných). Patrné rozdíly jsou také v oblastech pomoc v domácnosti a péče o domácího mazlíčka. Z mého výzkumu vyplynulo, ţe tyto činnosti provozují denně, nebo vícekrát do týdne obvykle dívky, v méně případech chlapci. Tyto údaje potvrzují všeobecný předpoklad veřejnosti, ţe dívky jsou spíše zaměřeny na péči o někoho/něco dalšího, a chlapci se spíše zaměřují na sportovní aktivity. Z dat vyplynulo, ţe rozdíly v četnosti dalších 35 vykonávaných aktivit jsou zanedbatelné. Snad nikoho nepřekvapí zjištění, ţe 97,74% všech dětí sleduje alespoň někdy televizi. Tento výsledek naprosto potvrzuje závěr uvedený ve výzkumu Hodnotové 35 Další vykonávané činnosti a jejich četnosti včetně procentuálních hodnot můţeme vidět v příloze č. 4 v tabulce č

33 orientace dětí ve věku 6-15 let 36. Stejně tak se tu potvrdilo povědomí o chlapcích, jako o dětech, které častěji neţ dívky hrají počítačové hry. 40% ze všech dotazovaných chlapců hraje počítačové hry denně, dívek pouze 21,59%. Poloţka č. 4, rovněţ z první oblasti otázek, se zabývala mnoţstvím volného času a to ve všední den, o víkendu a o prázdninách. Odpovědi dětí a rozdíly mezi dívkami a chlapci v mnoţství volného času můţeme vidět v následujících tabulkách č. 2, č. 3 a č. 4. Tabulka č. 2: Volný čas ve všední den Tabulka č. 3: Volný čas o víkendu. Všední den Víkend Prázdniny počet počet počet dívky chlapci dívky chlapci hodin hodin hodin Dívky chlapci (N 133 ) (N 133 ) (N 133 ) V průměru nejméně volného času mají děti ve všední den, kdy čas tráví ve škole a mnozí následně učením a přípravou do školy na druhý den. O sobotách a nedělích tyto povinnosti spojené se školou částečně odpadají, ale místo toho jsou také nahrazovány povinnostmi v domácnosti. Nejvíce volného času mají děti o prázdninách, kdy školní povinnosti odpadají úplně a ani sami rodiče nezaplňují volný čas tolika povinnostmi, takţe děti tráví spoustu času s kamarády, nebo individuální činností. Tabulka č. 4: Volný čas o prázdninách. V poloţce č. 5 jsem zjišťovala krouţky, na které děti chodí a jakými organizacemi jsou poskytovány. Nejnavštěvovanějším krouţkem mnou dotázaných respondentů je fotbal, na který docházejí děti do různých organizací (tuto moţnost uvádí 13 z dotázaných dětí). Fotbal je následován náboţenstvím (uvedlo 11 dětí) a sportovními hrami organizovanými ve škole (rovněţ uvedeno 11 dětmi). Na třetím místě ve výčtu krouţků se nachází výuka hry na flétnu pod záštitou Základních uměleckých škol (v 36 Výsledky výzkumu jsou dostupné z: 33

34 případě 10 dotázaných dětí) a výuka anglického jazyka mimo vyučování ve škole (uvádí 10 ze všech dotázaných). Nejčastěji navštěvované krouţky dle oblasti zájmu, stejně jako ve výzkumu Bocana (2011), jsou krouţky se sportovní tematikou (ve 43 případech). Následuje hra na hudební nástroj (uvedlo 33 dotázaných). Ve výčtu krouţků se mimo běţně nabízené krouţky objevuje i krouţek horolezectví, sborového zpěvu nebo matematický krouţek. I přesto, ţe v instrukcích k otázce jsem uvedla, aby děti neuváděly mladé hasiče jako krouţek, do kterého dochází, často jsem se setkala s jeho uvedením. V takovémto případě jsem dotazník vyhodnotila, jako by tato moţnost nebyla uvedena a nepočítala ji do celkového součtu dalších krouţků, na které děti dochází. Ostatní navštěvované krouţky seskupené dle oblasti zájmu a počty dětí do nich docházejících můţeme vidět v grafu č. 2. Graf č. 2: Navštěvované krouţky dle oblasti zájmu 37. Sport Hra na hudební nástroj Cizí jazyk Náboženství Výtvarný kroužek Dramatický kroužek Skaut Jezdecký kroužek Zdravotnický kroužek Rybářský kroužek Zpěv Redakce Tanec Deskové hry Matematický kroužek Navštěvované krouţky dle oblasti zájmu Výčet konkrétních krouţků s počty dětí, které na ně docházejí, najdeme příloze v tabulce č. 5: Krouţky, na které děti docházejí. 34

35 V poloţce č. 6 jsem se zajímala o to, zda by děti chtěly chodit do nějakého dalšího krouţku. Děti si vybíraly ze tří moţností nevím, ne nebo ano (pokud ano, vepsaly do jakého konkrétně). Graf č. 3 vypovídá o četnosti odpovědí. Graf č. 3: Chtějí děti chodit do jiného krouţku? Chceš chodit do jiného krouţku? 29% 22% 49% ano - 29 dětí ne - 65 dětí nevím - 39 dětí Pokud děti chtějí chodit do dalšího krouţku, tak chtějí chodit na tanec (6), do krouţku sportovního nebo na hraní míčových her (12), hrát na hudební nástroj (5), do krouţku cizího jazyka (1), do IT krouţku (2), dramatického krouţku (1), atletiku (1) a gymnastiku (1). Velmi mě překvapila četnost odpovědi nevím. Připisuji to nevyjasnění okruhu zájmů a malému povědomí o nabídce krouţků. Následující okruh je věnován krouţku mladých hasičů. První z nich je poloţka č. 7, která se zajímá o dobu, po kterou děti do krouţku mladých hasičů docházejí. Některé děti odpovídaly na tuto otázku asi rok, skoro rok atp. Tyto odpovědi jsem analyzovala společně s odpověďmi jeden rok. Nejpočetnější skupinou jsou děti, které působí v kolektivu 4 roky, přičemţ tento údaj odpovídá i průměrné době členství v SDH. Velice pozitivním překvapením pro mě bylo 9-leté členství jednoho z respondentů. Je vidět, ţe i kdyţ se většina činností v tomto krouţku rok co rok opakuje, neznamená to, ţe děti ztratí zájem a přestanou do krouţku docházet. Tabulka č. 6: Doba členství dětí v SDH. 1 rok 2 roky 3 roky 4 roky 5 let 6 let 7 let 8 let 9 let počet dětí Další poloţka, v pořadí 8. zjišťovala četnost schůzek mladých hasičů. Nejčastěji mají děti schůzky 1x týdně. V některých sborech je frekvence schůzek dána časovým obdobím. V zimě, kdy nejsou vhodné podmínky pro tréninky venku, se druţstva scházejí jednou týdně, ale jakmile to počasí dovoluje, scházejí se 2x v týdnu a díky tomu mají více 35

SMĚRNICE ČINNOSTI S KOLEKTIVY MLADÝCH HASIČŮ. Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska

SMĚRNICE ČINNOSTI S KOLEKTIVY MLADÝCH HASIČŮ. Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska SMĚRNICE ČINNOSTI S KOLEKTIVY MLADÝCH HASIČŮ Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska ------------------------------------------------------------------------------------------------- H L A V A I Článek

Více

SMĚRNICE ČINNOSTI S KOLEKTIVY MLADÝCH HASIČU. Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska

SMĚRNICE ČINNOSTI S KOLEKTIVY MLADÝCH HASIČU. Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska SMĚRNICE ČINNOSTI S KOLEKTIVY MLADÝCH HASIČU Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska ------------------------------------------------------------------------------------------------- H L A V A I. Článek

Více

Pedagogika volného času

Pedagogika volného času Pedagogika volného času Milan Pšenička MFF UK, Pedagogika II, LS 2013/2014 Úvod Za všeobecný cíl pedagogiky vůbec se klade dosažení relativní samostatnosti jedince ve společnosti, tzv. umět se svobodně,

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Prostějov, Dr. Horáka MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem

Více

Dotazník školního klimatu pro učitele základních škol School Climate Survey: School Staff Version

Dotazník školního klimatu pro učitele základních škol School Climate Survey: School Staff Version Dotazník školního klimatu pro učitele základních škol School Climate Survey: School Staff Version Cílem tohoto dotazníku je získat přehled o názorech všech pedagogických pracovníků na klima školy, ve které

Více

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU číslo jednací: ZŠ-263/2013 RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU Obsah: I. Identifikační údaje II. Charakteristika ŠD III. Výchovný program IV. Vzdělávací část programu 1 I. Identifikační

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Výchova ke zdraví 6. ročník vztahy mezi lidmi a formy soužití - vztahy a pravidla soužití v prostředí komunity - rodina, škola, vrstevnická skupina, obec, spolek Vysvětlí role členů komunity (rodiny, třídy,

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Jaká ekologická opatření by bylo moţno provést v našem sportu KARATE

Jaká ekologická opatření by bylo moţno provést v našem sportu KARATE Sport a ţivotní prostředí Jaká ekologická opatření by bylo moţno provést v našem sportu KARATE Ing. Jan Vališ 1. ročník trenérské školy specializace karate FTVS Praha 2003 Kutná Hora, 4.6.2003 Obsah: 1.

Více

Školní vzdělávací program pro školní klub

Školní vzdělávací program pro školní klub Školní vzdělávací program pro školní klub Ředitel : Mgr. Miloš Sobotka Zástupce ředitele : Mgr. Dana Černíková Vychovatelka školního klubu : Mgr. Petra Plšková Charakteristika, umístění a vybavení školního

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Dr. Horáka Prostějov MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem nás.

Více

Školní vzdělávací program Domu dětí a mládeže Hradec Králové

Školní vzdělávací program Domu dětí a mládeže Hradec Králové Školní vzdělávací program Domu dětí a mládeže Hradec Králové 1 Obsah: 1. Identifikační údaje a. Základní údaje organizace b. Charakteristika organizace 2. Cíle zájmového vzdělávání 3. Délka a časový plán

Více

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUMJI_TELOCVIK_13 Název materiálu: Prevence úrazů a nemocí Tematická oblast: Tělesná výchova 1. ročník Anotace: Úrazy představují závažný zdravotnický problém. Cílempráce

Více

Mohou se žáci bez zdravotního postižení vzdělávat i nadále v základních školách s upraveným vzdělávacím programem?

Mohou se žáci bez zdravotního postižení vzdělávat i nadále v základních školách s upraveným vzdělávacím programem? Výklad vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění vyhlášky č. 147/2011 Sb. nejčastější otázky

Více

Základní škola, Praha 10 Hostivař Hornoměcholupská 873 Školní vzdělávací program školní družina

Základní škola, Praha 10 Hostivař Hornoměcholupská 873 Školní vzdělávací program školní družina Základní škola, Praha 10 Hostivař Hornoměcholupská 873 Školní vzdělávací program školní družina Charakteristika školní družiny Školní družina je důležitý výchovný partner rodiny a školy, který plní vzdělávací

Více

Přehled základních právních forem podnikání podává tato grafika: Právní formy podnikání. k.s. s.r.o. a.s.

Přehled základních právních forem podnikání podává tato grafika: Právní formy podnikání. k.s. s.r.o. a.s. PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ Právní formy podnikání - přehled Podrobné cíle učení: Umět vysvětlit, proč existují různé právní formy podnikání. Podnikání se vţdy uskutečňuje v určité právní formě. Chce-li někdo

Více

Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce:

Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce: 23. RODINNÁ A SEXUÁLNÍ VÝCHOVA Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce: Hlavní roli v pravidelném a cíleném preventivním a osvětovém působení v Rodinné a sexuální výchově

Více

Základní škola a Mateřská škola Jince Slavíkova 26, 262 23 Jince. Školní vzdělávací program základního vzdělávání TRILOBIT

Základní škola a Mateřská škola Jince Slavíkova 26, 262 23 Jince. Školní vzdělávací program základního vzdělávání TRILOBIT Základní škola a Mateřská škola Jince Slavíkova 26, 262 23 Jince Školní vzdělávací program základního vzdělávání TRILOBIT 1 Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Trilobit Školní vzdělávací

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍHO KLUBU PŘI ZŠ VYŠKOV, NÁDRAŽNÍ 5, PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍHO KLUBU PŘI ZŠ VYŠKOV, NÁDRAŽNÍ 5, PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍHO KLUBU PŘI ZŠ VYŠKOV, NÁDRAŽNÍ 5, PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE Vypracovaly: Mgr. Hana Hedbávná Mgr. Iva Vassová 1. Identifikační údaje a charakteristika zařízení 1.1. Identifikační

Více

Kurz práce s informacemi

Kurz práce s informacemi Kurz práce s informacemi Hra - vyučovací metoda Vypracoval: Jakub Doležal (362999) Obsah Hra - vyučovací metoda...4 Didaktická hra...4 Druhy didaktických her...4 Výběr her...6 Rozhodovací hra...7 Paměťová

Více

Mateřská škola Kladno, Švýcarská 2520 272 01 Kladno, Švýcarská 2520

Mateřská škola Kladno, Švýcarská 2520 272 01 Kladno, Švýcarská 2520 Mateřská škola Kladno, Švýcarská 2520 272 01 Kladno, Švýcarská 2520 Č.j. : 239/09 Skartační znak: S 5 Spisový znak: A. 1. 6. Účinnost od : 15. 8. 2009 INFORMACE O MATEŘSKÉ ŠKOLE 1. Název a sídlo: MATEŘSKÁ

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM ŠKOLY

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM ŠKOLY MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM ŠKOLY Minimální preventivní program prevence rizikového chování u dětí a mládeže pro ZŠ a MŠ Lučina pro školní rok 2014/2015 ZŠ a MŠ Lučina, okres Frýdek-Místek, příspěvková

Více

Minimální preventivní program

Minimální preventivní program Základní škola Nová Ves pod Pleší Minimální preventivní program školní rok 2015/2016 Preventista: Bc. Hana Zemanová Realizátor: Základní škola Nová Ves pod Pleší Garant: Ředitelství ZŠ Nová Ves pod Pleší

Více

4.4. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět. 4.4.3. Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodověda. 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu:

4.4. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět. 4.4.3. Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodověda. 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu: 4.4. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět 4.4.3. Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodověda 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu: Obsahem vyučovacího předmětu Přírodověda je naplňování očekáváných

Více

Minimální program protidrogové prevence

Minimální program protidrogové prevence Minimální program protidrogové prevence Hlavní práce spočívá na třídních vyučujících 1. a 2. stupně a na vychovatelkách školní druţiny, kteří tráví s ţáky nejvíce času. Také je důleţité jednat okamţitě,

Více

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy

Více

ZŠMŠ, Brno, Horníkova 1 - Školní vzdělávací program

ZŠMŠ, Brno, Horníkova 1 - Školní vzdělávací program ZŠMŠ, Brno, Horníkova 1 - Školní vzdělávací program 4.8.2 Výchova ke zdraví Výchova ke zdraví, jejímž prostřednictvím se ochrana a podpora zdraví stává přirozenou součástí každodenního života školy, vychází

Více

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči Významné vývojové mezníky Působení různých faktorů v době před příchodem do náhradní rodiny Vliv psychické deprivace: nedostatek žádoucích podnětů či nadměrné

Více

ALTERNATIVNÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU (PPP PROJEKTY A JEJICH ANALÝZA)

ALTERNATIVNÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU (PPP PROJEKTY A JEJICH ANALÝZA) 1. medzinárodná internetová konferencia MLADÁ VEDA VŠEMVS 2012 Vysoká škola ekonómie a manaţmentu verejnej správy v Bratislave ALTERNATIVNÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU (PPP PROJEKTY A JEJICH ANALÝZA)

Více

Týdenní počet hodin 12 hod z toho 1.stupeň 12 hod 2.stupeň 0 hod

Týdenní počet hodin 12 hod z toho 1.stupeň 12 hod 2.stupeň 0 hod Vzdělávací oblast ČLOVĚK A JEHO SVĚT Týdenní počet hodin 12 hod z toho 1.stupeň 12 hod 2.stupeň 0 hod Vyučovací předměty Prvouka Vlastivěda Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávaní v této vzdělávací

Více

Regionální pobočka Červeného kříže v Plovdivu a její aktivity v oblasti sociální péče Případová studie (Bulharsko)

Regionální pobočka Červeného kříže v Plovdivu a její aktivity v oblasti sociální péče Případová studie (Bulharsko) Regionální pobočka Červeného kříže v Plovdivu a její aktivity v oblasti sociální péče Případová studie (Bulharsko) 1. Úvod Tato případová studie pojednává o aktivitách, které nabízí regionální pobočka

Více

Základní škola Kynšperk nad Ohří, okres Sokolov, příspěvková organizace

Základní škola Kynšperk nad Ohří, okres Sokolov, příspěvková organizace Základní škola Kynšperk nad Ohří, okres Sokolov, příspěvková organizace Jana A. Komenského 540 357 51 Kynšperk nad Ohří tel.: 352 683 135 e-mail: sekretariat@zs-kynsperk.cz www: kynsperk.cz/mestskeorganizace

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Studijní obor: Forma zkoušky: 75 41- M/01 Sociální činnost, sociálně výchovná činnost

Více

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Mgr. Petra Kadlecová Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Kapitola 1 strana 2 Prevence rizik návykových látek Prevence (dle WHO): soubor intervencí s cílem zamezit a snížit

Více

3.1 Podpora kvality předškolního vzdělávání a rané péče v rámci EU

3.1 Podpora kvality předškolního vzdělávání a rané péče v rámci EU 3.1 Podpora kvality předškolního vzdělávání a rané péče v rámci EU Kvalita předškolního vzdělávání a rané péče se stala v rámci EU velmi diskutovaným tématem. V posledních letech proběhla řada evropských

Více

Bezpečné prostředí ochrana zdraví při různých činnostech bezpečnost v dopravě znalost pravidel silničního provozu

Bezpečné prostředí ochrana zdraví při různých činnostech bezpečnost v dopravě znalost pravidel silničního provozu Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vyučovací předmět: Výchova ke zdraví Ročník: 6. Výstup Učivo Mezipředmětové vztahy, průřezová témata, projekty, kurzy Poznámky vysvětlí na příkladech souvislosti mezi

Více

Primární prevence na škole

Primární prevence na škole Primární prevence na škole Preventivní tým: Školní metodik prevence: školní metodik prevence zástupkyně ředitele školy výchovná poradkyně Mgr. Ivona Gryčová Konzultační hodiny : pondělí: 13,30 14,30 Individuální

Více

Výzdoba tříd a přilehlých prostor je velkou měrou zastoupena výtvarnými pracemi dětí.

Výzdoba tříd a přilehlých prostor je velkou měrou zastoupena výtvarnými pracemi dětí. II. PODMÍNKY PRO VZDĚLÁVÁNÍ 1. Vybavení a vnitřní prostory MŠ Vnitřní prostory a vybavení nábytkem Vnitřní prostory jsou vhodně členěny a uspořádány tak, aby bylo možno rozvíjet hlavně kreativitu a osobní

Více

Hodnocení žáků základní školy speciální vyjadřuje míru zvládnutí vědomostí a dovedností a stupeň samostatnosti žákovy činnosti.

Hodnocení žáků základní školy speciální vyjadřuje míru zvládnutí vědomostí a dovedností a stupeň samostatnosti žákovy činnosti. Pravidla pro hodnocení ţáka Úvod Hodnocení ţáků je součástí běţné výchovně vzdělávací činnosti pedagogických pracovníků, kterou vykonávají podle dohodnutých pravidel ve výuce i mimo ni. Hodnocení, probíhající

Více

Ředitel Mateřské školy a základní školy speciální Diakonie ČCE Praha 5 Stodůlky vydává s účinností od 1. 9. 2014 tento ŠKOLNÍ ŘÁD

Ředitel Mateřské školy a základní školy speciální Diakonie ČCE Praha 5 Stodůlky vydává s účinností od 1. 9. 2014 tento ŠKOLNÍ ŘÁD Ředitel Mateřské školy a základní školy speciální Diakonie ČCE Praha 5 Stodůlky vydává s účinností od 1. 9. 2014 tento ŠKOLNÍ ŘÁD Čl. 1 Obecná ustanovení Na základě ustanovení 30, odst. 1) zákona č. 561/2004

Více

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA ÚVOD 12 ODDÍL I SEXUÁLNÍ ZRÁNÍ A FORMOVÁNÍ SEXUÁLNÍ IDENTITY 1 Prenatální vývoj 16 1.1 Prenatální vývoj a diferenciace pohlaví 16 1.2 Prenatální vývoj 31 1.3 Časné těhotenské ztráty 35 2 Porod 42 2.1 Prenatální

Více

Jeden za všechny, všichni za jednoho

Jeden za všechny, všichni za jednoho Školní vzdělávací program ŠD Základní škola Bystřice n.p., Nádražní 615 Jeden za všechny, všichni za jednoho Obsah školního vzdělávacího programu 1. Charakteristika školního vzdělávacího programu - Název

Více

Školní preventivní strategie

Školní preventivní strategie Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace Školní preventivní strategie Školní preventivní strategie je dlouhodobým preventivním programem pro školy a školská zařízení.

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu;

Více

I. Sekaniny1804 Výchova ke zdraví

I. Sekaniny1804 Výchova ke zdraví Výchova ke Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vzdělávání v předmětu Výchova ke je zaměřeno na: preventivní ochranu základní hygienické, stravovací, pracovní i

Více

VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY

VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY OBSAH 1 Všeobecná ustanovení 1.1 Činnost ŠD 2 Organizace a provoz ŠD 2.1 Odhlašování a přihlašování žáka 2.2 Provoz ŠD 2.3 Docházka do ŠD 2.4 Pravidla chování žáků 2.5 Práva

Více

Koncepční záměry školy na období

Koncepční záměry školy na období Základní škola Hýskov, okres Beroun Koncepční záměry školy na období 2014-2018 Škola pro děti, škola pro radost Vize školy: Vytvářet školu jako výchovně vzdělávací instituci s přátelskou a tvůrčí atmosférou.

Více

7 Školní družina. Cíle školní družiny:

7 Školní družina. Cíle školní družiny: 7 Školní družina Navazuje na ŠVP školy a pedagogická práce vychovatelek bude tedy směřovat k posilování daných kompetencí. Tento rámcový plán je určený pro děti 1. stupně. Školní družina při FZŠ Brdičkova

Více

5.10.6 RODINNÁ A SEXUÁLNÍ VÝCHOVA. 5.10.6.1 Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce:

5.10.6 RODINNÁ A SEXUÁLNÍ VÝCHOVA. 5.10.6.1 Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce: 5.10.6 RODINNÁ A SEXUÁLNÍ VÝCHOVA 5.10.6.1 Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce: Hlavní roli v pravidelném a cíleném preventivním a osvětovém působení v Rodinné a sexuální

Více

KONCEPCE STŘEDNĚDOBÉHO ROZVOJE ŠKOLY, KONCEPCE NA ŠKOLNÍ LÉTA 2014/15 2017/2018

KONCEPCE STŘEDNĚDOBÉHO ROZVOJE ŠKOLY, KONCEPCE NA ŠKOLNÍ LÉTA 2014/15 2017/2018 KONCEPCE STŘEDNĚDOBÉHO ROZVOJE ŠKOLY, KONCEPCE NA ŠKOLNÍ LÉTA 2014/15 2017/2018 Koncepci střednědobého rozvoje školy projednala pedagogická rada školy dne 19. 6. 2014 a školská rada dne 25. 6. 2014. Mgr.

Více

Základní škola Velký Šenov, okres Děčín. Školní vzdělávací program pro školní družinu. Výňatek (celý dokument je k nahlédnutí ve škole)

Základní škola Velký Šenov, okres Děčín. Školní vzdělávací program pro školní družinu. Výňatek (celý dokument je k nahlédnutí ve škole) Základní škola Velký Šenov, okres Děčín Školní vzdělávací program pro školní družinu Výňatek (celý dokument je k nahlédnutí ve škole) 1. Identifikační údaje 2. Charakteristika zařízení 3. Konkrétní cíle

Více

7. Občanská výchova 81

7. Občanská výchova 81 7. Občanská výchova 81 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Výchova k občanství Vyučovací předmět: Občanská výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obor Občanská výchova

Více

ZŠ Na Městečku 69, Stříbrná Skalice

ZŠ Na Městečku 69, Stříbrná Skalice Základní škola Stříbrná Skalice Na Městečku 69, 281 67 Stříbrná Skalice IČO: 70925259, tel.: 321 693 103, 739 455 077 Preventivní program ZŠ Na Městečku 69, Stříbrná Skalice Školní rok 2011/2012 Zpracovala:

Více

Základní škola a mateřská škola, Kněžmost, okres Mladá Boleslav

Základní škola a mateřská škola, Kněžmost, okres Mladá Boleslav Základní škola a mateřská škola, Kněžmost, okres Mladá Boleslav skola@zs.knezmost.cz 326 784 166, 739 028 084 Školní vzdělávací program školního klubu Platnost: od 2. 9. 2013 Kontakty: Mgr. Michaela Černá

Více

VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŢINY ZÁKLADNÍ ŠKOLY PŘEROV, VELKÁ DLÁŢKA 5

VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŢINY ZÁKLADNÍ ŠKOLY PŘEROV, VELKÁ DLÁŢKA 5 VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŢINY ZÁKLADNÍ ŠKOLY PŘEROV, VELKÁ DLÁŢKA 5 Mgr. Martin Černý Přerov, 2011 Tento VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŢINY je vydán ředitelem školy na základě ustanovení 30, odst.1 zákona č. 561/2004

Více

Charakteristika vzdělávacího programu

Charakteristika vzdělávacího programu Charakteristika vzdělávacího programu Po ukončení studia budou posluchači umět analyzovat rizika existenčního ohroţení obyvatelstva a ozbrojených sloţek státu, organizovat účinnou prevenci těchto rizik,

Více

Střední škola automobilní, mechanizace a služeb Krnov, příspěvková organizace Minimální preventivní program na období let 2011-2014

Střední škola automobilní, mechanizace a služeb Krnov, příspěvková organizace Minimální preventivní program na období let 2011-2014 Střední škola automobilní, mechanizace a služeb Krnov, příspěvková organizace Minimální preventivní program na období let 2011-2014 I. Úvod, zaměření plánu a hlavní cíl Minimální preventivní program školy

Více

Předmět: Výchova ke zdraví

Předmět: Výchova ke zdraví 5.8 Oblast: Člověk a zdraví 5.8.1 Obor: Výchova ke zdraví Předmět: Výchova ke zdraví Charakteristika předmětu Výchova ke zdraví Předmět Výchova ke zdraví přináší základní informace o člověku v souvislosti

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU PŘI ZÁKLADNÍ ŠKOLE HROZNĚTÍN

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU PŘI ZÁKLADNÍ ŠKOLE HROZNĚTÍN ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU PŘI ZÁKLADNÍ ŠKOLE HROZNĚTÍN Školní vzdělávací program pro školní družinu Hroznětín, Školní 333, 362 33 Hroznětín 1. Identifikační údaje Název vzdělávacího

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY Základní škola a Mateřská škola Cheznovice, okres Rokycany, příspěvková organizace Cheznovice 136, 338 06 Cheznovice 1. Identifikační údaje Školní družina při Základní

Více

Operační plány jako součást Krizového plánu Moravskoslezského kraje Anotace Legislativa 2. Místo operačních plánů ve struktuře krizového plánu

Operační plány jako součást Krizového plánu Moravskoslezského kraje Anotace Legislativa 2. Místo operačních plánů ve struktuře krizového plánu Kratochvílová D., Hendrych T., Krömer A., Operační plány jako součást Krizového plánu Moravskoslezského kraje 112, Odborný časopis požární ochrany, integrovaného záchranného systému a ochrany obyvatelstva,

Více

1. Učební plán vzdělávacího programu NÁRODNÍ ŠKOLA, čj. 15724/97-20, s platností od 1.9.1997, 1. stupeň. Nadstavbová část umožňuje:

1. Učební plán vzdělávacího programu NÁRODNÍ ŠKOLA, čj. 15724/97-20, s platností od 1.9.1997, 1. stupeň. Nadstavbová část umožňuje: 1. Učební plán vzdělávacího programu NÁRODNÍ ŠKOLA, čj. 15724/97-20, s platností od 1.9.1997, 1. stupeň Rozvrh hodin v týdnu není chápán jako dogma. Je na učiteli, jak si rozvrhne denní program výuky,

Více

Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace

Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace SNP 2304/6, Ústí nad Labem, IČ 44226233 SMĚRNICE č. 17/2007 Poradenské sluţby ve škole Obsah: ČL.1 ČL.2 ČL.3 ČL.4 ČL.5

Více

CHARAKTERISTIKA ŠVP CELKOVÉ POJETÍ VZDĚLÁVÁNÍ

CHARAKTERISTIKA ŠVP CELKOVÉ POJETÍ VZDĚLÁVÁNÍ CHARAKTERISTIKA ŠVP CELKOVÉ POJETÍ VZDĚLÁVÁNÍ Pojetí vzdělávacího programu STROJÍRENSTVÍ je zaměřeno nejen na osvojování teoretických poznatků, ale zejména na rozvíjení klíčových a odborných kompetencí

Více

O svobodném přístupu k informací dle zákona č.106/1999 Sb.

O svobodném přístupu k informací dle zákona č.106/1999 Sb. Poskytování informací v Dětském domově a Školní jídelně v Lipové u Šluknova podle ustanovení 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím v v platném znění SMĚRNICE č.j. 001/2009

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

Spolupráce? Umění vzájemného porozumění, respektu a tolerance.

Spolupráce? Umění vzájemného porozumění, respektu a tolerance. Spolupráce? Umění vzájemného porozumění, respektu a tolerance. Jitka Pešková (Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích) Příspěvek pro seminář Spolupráce? Spolupráce!, 24. 3. 2014, Moravské zemské muzeum

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů. RNDr.

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů. RNDr. I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů RNDr. Radmila Hýblová Vzdělávací programy základní vymezení ve školském zákonu (zákon

Více

Člověk a zdraví. Výchova ke zdraví. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast.

Člověk a zdraví. Výchova ke zdraví. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast. Oblast Předmět Období Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata Člověk a Výchova ke 6., 7. a 9. ročník 1 hodina týdně třídy poznávat jako nejdůležitější životní hodnotu pochopit

Více

Organizační řád a propozice soutěţe SAPERE vědět, jak ţít

Organizační řád a propozice soutěţe SAPERE vědět, jak ţít Organizační řád a propozice soutěţe SAPERE vědět, jak ţít ČÁST PRVNÍ POVAHA A CÍL SOUTĚŢE SAPERE vědět, jak ţít Čl. 1 Povaha a cíl soutěţe SAPERE vědět, jak ţít (1) Soutěţ SAPERE vědět, jak ţít (dále jen

Více

Zařízení Název zařízení: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Tanvald Kontaktní adresa zařízení: Hlavní 1309, 468 51 Smržovka

Zařízení Název zařízení: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Tanvald Kontaktní adresa zařízení: Hlavní 1309, 468 51 Smržovka Příloha č. 1 Základní informace o zařízení Zařízení Název zařízení: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Tanvald Kontaktní adresa zařízení: Hlavní 1309, 468 51 Smržovka Telefon: 606 635 113 E-mail:

Více

Metodický dopis č. 13 Realizace vzdělávacích aktivit v Prioritní ose 3 oblast podpory 3.2 Podpora nabídky dalšího vzdělávání v rámci Globálních grantů

Metodický dopis č. 13 Realizace vzdělávacích aktivit v Prioritní ose 3 oblast podpory 3.2 Podpora nabídky dalšího vzdělávání v rámci Globálních grantů Metodický dopis č. 13 Realizace vzdělávacích aktivit v Prioritní ose 3 oblast podpory 3.2 Podpora nabídky dalšího vzdělávání v rámci Globálních grantů Strana 1 (celkem 7) Východisko V návaznosti na vyhlášení

Více

Projekt: Dotazník o sportu a volném čase. Šetření na základních školách a gymnáziích v Teplicích a okolí.

Projekt: Dotazník o sportu a volném čase. Šetření na základních školách a gymnáziích v Teplicích a okolí. Projekt: Dotazník o sportu a volném čase Šetření na základních školách a gymnáziích v Teplicích a okolí. Brno 2011 Obsah: 1. Zadání.. 3 2. Dotazník.. 4 3. Výsledky šetření.. 5 4. Demografická struktura

Více

http://www.detipatridomu.cz/

http://www.detipatridomu.cz/ Hezký den rádi bychom Vás seznámili s jednou z forem náhradní rodinné péče, která je dle našeho názoru širokou veřejností poněkud opomíjená, a to především z důvodu malé informovanosti. Na úvod si dovolíme

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ŽALANY

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ŽALANY ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ŽALANY Školní plán EVVO Základní škola a Mateřská škola Žalany, Rtyňská 156, Žalany 417 63 2014 2015 Vypracovala: Ing. Bc. Pavla Broná Školní plán EVVO je vydán a vychází

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

PLÁN VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ NA ŠKOLNÍ ROK 2014/2015

PLÁN VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ NA ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 PLÁN VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ NA ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 se zaměřením na oblast sexuální výchovy, prevence drogových závislostí a jiného rizikového chování, projevů rasismu, xenofobie, netolerance a násilí

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

VYHLAŠOVATEL MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY SEKCE ŘÍZENÍ OPERAČNÍCH PROGRAMŮ EVROPSKÉ UNIE

VYHLAŠOVATEL MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY SEKCE ŘÍZENÍ OPERAČNÍCH PROGRAMŮ EVROPSKÉ UNIE VYHLAŠOVATEL MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY SEKCE ŘÍZENÍ OPERAČNÍCH PROGRAMŮ EVROPSKÉ UNIE ZPROSTŘEDKUJÍCÍ SUBJEKT OPERAČNÍHO PROGRAMU ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ (OP RLZ) vyhlašuje VÝZVU pro

Více

Člověk a jeho svět. Přírodověda. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast.

Člověk a jeho svět. Přírodověda. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast. Oblast Předmět Období Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata Člověk a jeho svět Přírodověda 4. 5. ročník 2 hodiny týdně třídy, vycházky, exkurze, výlety, počítačová učebna

Více

Seznam pojmů používaných v klíčové aktivitě 6 Uznávání neformálního vzdělávání

Seznam pojmů používaných v klíčové aktivitě 6 Uznávání neformálního vzdělávání Seznam pojmů používaných v klíčové aktivitě 6 Uznávání neformálního vzdělávání Aktivní politika zaměstnanosti aktivní politikou zaměstnanosti se podle zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, rozumí souhrn

Více

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání legislativně vymezené, obsahově stanovené a časově ohraničené úseky vzdělávání, které odpovídají vzdělávání podle daného rámcového vzdělávacího programu integrace vzdělávacího

Více

VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY

VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY Základní škola a Mateřská škola Nahořany, okres Náchod, příspěvková organizace ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY Směrnice č. Č.j.: 12/12 / Vypracoval: Mgr. Magda Michalová, ředitelka školy

Více

Školní preventivní strategie (dlouhodobý program školy)

Školní preventivní strategie (dlouhodobý program školy) Školní preventivní strategie (dlouhodobý program školy) Základní škola Hrochův Týnec Nádražní 253 538 62 Hrochův Týnec e-mail: zsht@centrum.cz telefon: 469 319 922, 469 692 123 Minimální preventivní program

Více

Organizační řád a propozice soutěţe Finanční gramotnost

Organizační řád a propozice soutěţe Finanční gramotnost Organizační řád a propozice soutěţe Finanční gramotnost ČÁST PRVNÍ POVAHA A CÍL SOUTĚŢE FINANČNÍ GRAMOTNOST Čl. 1 Povaha a cíl soutěţe Finanční gramotnost (1) Soutěţ Finanční gramotnost (dále téţ jen soutěţ

Více

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS Iva Žlábková ČR Katedra pedagogiky a psychologie Pedagogické

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA a MATEŘSKÁ ŠKOLA SEZIMOVO ÚSTÍ, 9. KVĚTNA 489, OKRES TÁBOR ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁJMOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ VE ŠKOLNÍ DRUŽINĚ

ZÁKLADNÍ ŠKOLA a MATEŘSKÁ ŠKOLA SEZIMOVO ÚSTÍ, 9. KVĚTNA 489, OKRES TÁBOR ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁJMOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ VE ŠKOLNÍ DRUŽINĚ ZÁKLADNÍ ŠKOLA a MATEŘSKÁ ŠKOLA SEZIMOVO ÚSTÍ, 9. KVĚTNA 489, OKRES TÁBOR ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁJMOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ VE ŠKOLNÍ DRUŽINĚ 1 OBSAH: str. 1. Identifikační údaje 3 2. Charakteristika zařízení

Více

Dokonalá čísla jsou stejně tak vzácná jako dokonalí lidé. René Descartes

Dokonalá čísla jsou stejně tak vzácná jako dokonalí lidé. René Descartes 11 1 Dokonalá čísla jsou stejně tak vzácná jako dokonalí lidé. René Descartes 2 Sídlo a údaje o skupině: U Spořitelny 69/18 Praha 12 Modřany 143 00 Tel.: 777 785 423 IČO: 708 64 101 Číslo účtu: 634 753

Více

Slunečnicová zahrada. Sdružení Meta, o.s. Partner projektu

Slunečnicová zahrada. Sdružení Meta, o.s. Partner projektu Slunečnicová zahrada Sdružení Meta, o.s. Partner projektu Projekt Slunečnicová zahrada Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost vyhlášený MŠMT, podpořený ESF (5/2010 4/2013), působnost projektu

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

ANGLICKÁ KONVERZACE. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí

ANGLICKÁ KONVERZACE. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí ANGLICKÁ KONVERZACE 7. a 8. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Anglický jazyk je důleţitý cizí jazyk, který ţákům poskytuje jazykový základ pro komunikaci

Více

3.3. Začlenění průřezových témat

3.3. Začlenění průřezových témat 1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Koncepce. Základní školy Jana Wericha 2013 2017. Základní škola Jana Wericha

Koncepce. Základní školy Jana Wericha 2013 2017. Základní škola Jana Wericha Základní škola Jana Wericha 163 00 Praha Řepy, Španielova 19/1111, tel. 235 314 162, tel./fax. 235 314 362 Koncepce Základní školy Jana Wericha 2013 2017 Aby se holky smály a školy se nebály a kluci jakbysmet.

Více

ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název a adresa školy: Střední odborná škola energetická a stavební, Obchodní akademie a Střední zdravotnická škola, Na Průhoně 4800, 430 11 Chomutov IZO: 600 170 586 Zřizovatel:

Více

Zdravý způsob života (individuální a společenské podmínky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Zdravý způsob života (individuální a společenské podmínky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Zdravý způsob života (individuální a společenské podmínky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Životní způsob (1) Relativně stabilní forma života člověka, konkrétní; se svým historickým vývojem Činnost,

Více

INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte

INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte Om 1. informace o dítěti Jméno a příjmení Rodné číslo Místo narození Trvalý pobyt Faktický pobyt 2. rodiče Rodiče Otec Matka Jméno a příjmení Stav Trvalý pobyt Přechodný

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

ŠVP ZŠ Tyršova, Slavkov u Brna, část Informační a komunikační technologie (realizuje se ve školním předmětu práce s počítačem).

ŠVP ZŠ Tyršova, Slavkov u Brna, část Informační a komunikační technologie (realizuje se ve školním předmětu práce s počítačem). Seznam příloh: Příloha č.1: ŠVP ZŠ Tyršova, Slavkov u Brna, část Informační a komunikační technologie Příloha č.2: Výukové programy vhodné pro reedukaci SPU Příloha č.3: Rozhovor s učiteli školy Příloha

Více