Celkem ve volebním období opravy a investice 121,1 mil. K Z toho dotace a platby jiného investora 55,9 mil. K Bezúro ný úv r 13,0 mil.

Transkript

1 !"# Kandidátky starých známých, jiné plné nových jmen, pro nkoho nová éra, pro druhé zas špatný den. Zane doba dkování, po ramenou plácání, jedny eká odpoinek, ty druhé - snad dlání. Z.S. Vážení spoluobané, od posledních komunálních voleb uplynuly již 4 roky a pišel as pipomenout si, co se nám zdailo a naopak v em naše oekávání nebyla naplnna. Pedkládám pehled investic, vypracovaný vedoucím úadu p. Jaroslavem Kopeckým, a k tomuto dokumentu pipojím komentá a nkteré své pipomínky.! - vodovod 1. až 3. stavba ervené Peky za 34 mil. K s dotací Ministerstva zemdlství ve výši 18 mil. a bezúronou pjkou ve výši 13 mil. K - jednotná a dešová kanalizace v lokalit Jelínkova zahrada námstí za 6,1 mil. K - nové komunikace ul. Nad hištm, Sadová, Jelínkova zahrada, Na Trubech, U Pazderny za 13 mil. K s dotací kraje ve výši 0,1 mil. K - nové chodníky na Bojišt, v ul. Kutnohorská a Nebovidská za 3 mil. K - nové plynovody v ulicích Do Polí, Jelínkova zahrada a MŠ za 0,8 mil. K - demolice ásti objektu ve dvoe úadu a výstavba bytového domu za 3,8 mil. K - oprava a obnova historického plášt budovy úadu za 1,1 mil. K s dotací kraje ve výši 0,2 mil. K - výstavba víceúelového hišt s umlým povrchem za 12 mil. K s dotací z ROP ve výši 11mil. K - bezdrátový rozhlas do všech ástí mstyse za 0,9 mil. K - generální oprava kapliky na Bojišti za 0,5 mil K - modernizace veejného osvtlení v ul. Do Polí, Nad Hištm, Na Parkán, Na Trubech, Sadová, Na Amálce, v Dobešovicích a dolních Pekách za 2 mil. K - opravy komunikací ve všech ástech mstyse ve volebním období za 3,5 mil. K - zateplení budovy a rekonstrukce sociálních zaízení v MŠ ervené Peky za 4 mil. K - výstavba vodovodu v Opatovicích (investor VHS Kolín) za 5,4 mil. K - revitalizace námstí 1. máje v ervených Pekách za 13 mil. K s dotací z ROP ve výši 6,6 mil. K - píprava a zahájení intenzifikace istírny odpadních vod ervené Peky za 18 mil. K s pedpokládanou dotací od kraje a Ministerstva zemdlství ve výši 12 mil. K Celkem ve volebním období opravy a investice Z toho dotace a platby jiného investora Bezúroný úvr Vlastní investice 121,1 mil. K 55,9 mil. K 13,0 mil. K 52,2 mil. K Tento pehled ukazuje, že jsme v tomto volebním období byli velice úspšní v získávání dotací ze státního rozpotu i evropských fond. To nám umožnilo uskutenit výstavbu v opravdu mimoádném rozsahu. Máme dokonenou stavbu vodovodu, umožující další rozvoj obce, a výstavbu vodovodní sít v Opatovicích a Bohouovicích. Zdailo se vybudování víceúelového hišt, které je svými parametry na vysoké úrovni a bylo vybudováno s 92,5 % dotací z evropských fond. V souasné dob je dokonována úprava ploch Námstí 1. máje s 60% dotací rovnž z evropských fond. Tyto velice nároné akce znamenají znanou zátž pro obany i pracovníky Úadu mstyse. Dokonení rekonstrukce námstí bude závrenou etapou tch nejvtších stavebních akcí v ervených Pekách. Zdailo se konen po dvou letech odklad provést zásadní rekonstrukce v Mateské škole. Budova je zateplená, pebudované sociální zaízení, vymnna okna a dvee, a pedevším zmizela stará akumulaní kamna a vytápní je plynové. Pinese to do budoucna nejen vtší komfort pro dti i pracovníky, ale i významnou finanní úsporu v provozu školy. Zmny ve škole nejsou jen technického, ale i organizaního rázu. Pedevším se nám ve spolupráci s vedením školy zdailo zvýšit kapacitu MŠ zavedením jedné tídy v budov ZŠ. Díky tomuto opatení by pijetí dítte do MŠ nemlo být v našem mstysi problémem. Dále rozhodlo zastupitelstvo o slouení základní a mateské školy pod jedno vedení s platností od Slibujeme si od tohoto opatení lepší koordinaci práce obou škol, rozšíení možností nabídky akcí pro dti, vtší otevenost školy veejnosti a konen i úsporu finanních prostedk. Doufám, že naši obané ocení i budování dalších místních komunikací (ulice Nad Hištm, Na Trubech, Sadová), nezapomínáme ani na chodce (chodníky na Bojišt, podél ulice Nebovidská, oprava chodníku k nádraží). Nezdailo se vybudovat chodník do Nebovid, spojený s parkovací plochou u hbitova. Tato 1

2 stavba je pipravena a neuskutenila se pro nedostatek finanních prostedk na stran obce Nebovidy. Vím, že se tato dležitá akce zdaí v píštím roce. Úspšn jsme vyešili i neutšený stav ve dvoe Úadu mstyse. Po demolici nevyužívaných pístaveb zde byl postaven nový bytový dm se temi bytovými jednotkami. Velice nároný projekt Jelínkova zahrada je rovnž prakticky dokonen. Za nejvtší úspch obce zde považuji to, že po stránce náklad byl pro mstys finann neutrální (t. j. že veškeré investice mstyse do tohoto projektu se prakticky rovnaly výnosu z prodeje parcel). Poprvé v historii mstyse byla výstavba rodinných domk projektována jako jeden celek s inženýrskými sítmi a dalším základním vybavením. O dalších akcích se nebudu podrobnji rozepisovat. Jen pipomínám, že probhla rekonstrukce rozhlasu, postupn probíhá rekonstrukce veejného osvtlení, byl vybudován vodovod v Opatovicích, dokonena rekonstrukce elektroinstalace v ZŠ, rekonstruována stecha Sokolovny, vybudováno dtské hišt v Bohouovicích (díky iniciatiov místních oban) Co se nám nezdailo? Vzhledem ke krachu firmy Flipperstav není zastavna proluka na námstí. O stále odkládaném chodníku do Nebovid jsem se již zmínil. Dluhem zstává výsadba zelen i rozmístní laviek na veejných prostranstvích. Velkým úkolem pro píští zastupitelstvo je i výstavba dtských hiš, zklidnní dopravní situace a pípadná výstavba domu s peovatelskou službou pro seniory. Podrobnjší rozpracování zámr pro píští roky obsahuje náš volební program. Ten budeme pedstavovat a obhajovat na pedvolebním shromáždní, které probhne ve tvrtek v hod. v ervenopeecké sokolovn. Zvu všechny obany, aby zde vyslovili své pipomínky k našim zámrm a tak aktivn spoluvytváeli budoucnost našeho mstyse. Jan Dvoák, starosta Poslední zasedání ZM ervené Peky bylo dne Z usnesení: 1) ZM souhlasí s prodejem pozemk mstyse p.. 343, 344, 345, 347, 483, 485 a 488, vše dle PK díve k.ú. Opatovice, nyní v k.ú. Suchdol u Kutné Hory, panu eku Horákovi, Boetice 2, o celkové výme m 2 za cenu úední. Náklady spojené s vkladem do KN hradí kupující (a pipojí uvedené pozemky k polím, které obdlává). 2) ZM souhlasí s prodejem ásti pozemku mstyse p.. 252/6 o výme cca 94 m 2 v k.ú. Boetice za cenu 30,-K/m 2 Ing. Pavlu Matouškovi, Boetice 24. Náklady spojené s oddlením pozemku a vkladem do KN hradí kupující. (Nový majitel nemovitosti po Marhanových použije získaný pozemek pro stavbu domácí istírny odpadních vod.) 3) ZM bere na vdomí zprávu komise o výbru dodavatele na stavbu Intenzifikace OV ervené Peky. (Ve výbrovém ízení rozhodla nejnižší cena firmy PROSTAV Podbrady, 18,6 mil. K) 4) ZM schvaluje zvýšení náklad stavby Zateplení budovy MŠ a zmnu topného systému v celkové výši 182 tis. K (2x kuchyka, malování, žaluzie, rozvad). 5) ZM zvolilo jako písedící pro Okresní soud v Kolín paní Vru Hemanovou, pana Zdeka Novotného a pana Jaromíra Hanuse, všechny bytem v ervených Pekách. 6) ZM bere na vdomí uzavení smlouvy o rezervaci nemovitosti.p. 65 a 95 se spoleností ALEX-TOD s.r.o. (Jde o budovu Parkánu ervené Peky, kterou jmenovaná firma hodlá pestavt na své sídlo. Akceptuje též skutenost, že se nemovitost nachází v památkové zón.) 7) ZM schvaluje návrh kupní smlouvy o prodeji výše uvedené nemovitosti za cenu ,-K spolenosti ALEX TOD s.r.o. a povuje starostu podpisem smlouvy. 2 8) ZM schvaluje odprodej STL plynovodní pípojky pro MŠ ervené Peky na pozemku p.. 137/8 v k.ú. ervené Peky za cca ,-K spolenosti STP Net s.r.o. Praha. 9) ZM schvaluje Smlouvu o budoucí smlouv o zízení vcného bemene a souhlasu se zízením stavby na STL plynovod a 3 ks STL plynovodních pípojek pro nemovitosti mstyse.p. 6, 9, a 12 v ervených Pekách. 10) ZM schvaluje rozpotové opatení. 5/ ) ZM povuje starostu jednáním o koupi pozemku (ásti) 476/6 k.ú. Opatovice (jde o pozemek u silnice na Bohouovice, kde povede veejný vodovod). 12) ZM schvaluje odmnu len komisí a výbor. Pro koeficient 1 schvaluje ástku 1.500,-K. ZM schvaluje penžní dar starostovi mstyse za mimoádné úsilí pi zajišování dotací ve výši jedné msíní odmny. Ve spodní ásti ervených Peek je dokonena stavba nového veejného osvtlení. Nkomu se mohla zdát tato investice zbytená, protože staré osvtlení vtšinou svítilo, ale ve skutenosti vyžadovala jeho údržba a provoz píliš vysoké náklady. Jeho životnost byla již dávno u konce a prostá výmna svítidel i celých stožár by nestaila. Kabely starého osvtlení byly totiž pvodn napájeny z jednoho místa pro celou obec a na mnoha místech byly poškozeny. Takový stav neumožnil nezbytnou revizi. Proto zastupitelstvo mstyse odsouhlasilo uvedenou investici a podobn jako na jiné akce bylo provedeno výbrové ízení na dodavatele. Bylo vyzváno pt firem z okolí, provádjících práce v píslušném oboru. Cenov nejvýhodnjší, tedy nejnižší nabídku podala firma RAISA, s.r.o., se sídlem v Kolín. Protože s uvedenou firmou nebyly špatné zkušenosti z jiných zakázek, uzavel s ní mstys smlouvu o dílo. Práce musely být zahájeny krátce po podpisu smlouvy, aby nepropadl souhlas rozvodných závod ke zízení nových odbrných míst. Raisa si na dodávku zemních prací najala jinou firmu a brzy byly provedeny výkopy pro položení nových kabel. Pak se bohužel dlouho tém nic nedlo, což pochopiteln rozhoilo vlastníky pilehlých nemovitostí. Dvodem prodlení byla souasná porucha obou zaízení, která mla Raisa na provádní protlak. Protlaky byly použity pod vtšinou vjezd na pilehlé parcely, namísto jejich pekopání. Pozorní obané si jist všimli, že nemusely být rozkopány ani podvrtány nové komunikace, protože pi jejich stavb byly pod povrchem uloženy chrániky (prázdné trubky). K položení a protažení nových kabel a k zakrytí výkop tedy v nkterých místech došlo až po nkolika týdnech, což je mínus provedené stavby. Úprava povrchu výkop nebyla dokonena ješt k datu psaní tohoto píspvku, ale mla by být ješt provedena vetn osetí travou. Aby zpráva konila optimisticky, je možné ocenit, že staré osvtlení sloužilo až do posledního dne, než bylo možné rozsvítit svtla nová a krátce nato byly staré lampy odstranny. Miloslav Kubín, místostarosta V souasné dob probíhá rekonstrukce námstí 1. máje v. Pekách. Stejn jako jiné podobné stavby pináší i tato nemalé komplikace zejména vlastníkm pilehlých pozemk. Výrazn omezená je možnost parkování na námstí. To ale neznamená, že by se auta mohla odstavovat kdekoli. Nkteí idii i idiky v rámci své pohodlnosti zastavují i stojí pímo v zálivech pro autobusové zastávky. Nejen, že tím hrub porušují dopravní pedpisy, ale také ohrožují cestující a omezují provoz na silnici. asto se stává, že autobus musí zastavit v jízdním pruhu silnice, protože v zálivu stojí nkolik aut. Vidl jsem i situaci, kdy takto stály dva autobusy proti

3 sob a zablokovaly provoz na silnici. Cestující pak vystupují a nastupují pímo do silnice. Úad mstyse proto vyzývá nedisciplinované idie, aby v pípad poteby odstavili svá vozidla mimo námstí a do obchodu se kousek prošli. asu moc neztratíte a ješt udláte pár krok pro zdraví. Miloslav Kubín, místostarosta! Z pohledu mstyse. Peky jako zizovatele školních zaízení bude školní rok trochu mimoádný. Od 1. záí letošního roku došlo ke slouení základní a mateské školy. Pozorní tenái tvrtletníku ví, že o tom rozhodli zastupitelé mstyse již ped nkolika msíci. Dvod k tomuto kroku bylo nkolik. První dvod je prostorový - jedna tída mateinky sídlí pímo v budov základní školy a bylo zbytené rozdlovat náklady na provoz mezi dva právní subjekty. Není teba mít samostatné úetnictví, k tomu osobu úetní a píslušný program. Spolené vedení mže zajistit také lepší návaznost mateské a základní školy zejména v tom smyslu, že všechny dti (nebo alespo pevážná vtšina), konící docházku mateské školy, budou nastupovat do 1.tídy ve stejné škole. Významným argumentem pro spojení dvou dosud samostatných právních subjekt škol byla také neuspokojivá innost dosavadního vedení mateské školy. Vím, že provedená zmna prospje mateské i základní škole a peji paní editelce Hanzlové hodn úspch. Podobn jako v letech minulých investoval mstys do školních zaízení nemalé prostedky, pedevším v dob velkých prázdnin. Všichni kolemjdoucí nebo jedoucí si jist všimli, že budova mateské školy má nový kabát. Celý objekt prošel dkladnou rekonstrukcí: jsou vymnna všechna okna a vnjší dvee, pláš budovy je zateplen, v celém pízemí byla vybourána podlaha, aby mohla být položena izolaní vrstva (stecha byla nov izolována ped nkolika lety), teplo bude z nového zdroje, kdy již dosluhující akumulaní kamna nahradily panely ústedního topení, které bude ohívat moderní plynový kotel. Nad rámec pvodního plánu jsou úpln nová sociální zaízení, nové jsou i kuchyské linky. Celá budova je také nov vymalována. Jsou poízeny žaluzie do oken a jsou pipraveny pípojky pro dlouho slibovanou praku a snad i sušiku prádla. Celkové náklady rekonstrukce budou zhruba 4,2 mil. K. Je pochopitelné, že úad mstyse usiloval o získání dotace pro tuto investici. Poprvé již více než ped rokem tak, aby potebné práce mohly být provedeny ped loskými letními prázdninami. Když nebyla žádost o dotaci kladn vyízena v loském a opakovan ani v letošním roce, rozhodli zastupitelé, že celou akci již není možné dále odkládat a byla uskutenna v prbhu letošních prázdnin jen z rozpotu mstyse. Ani budova základní školy nezstala bez povšimnutí. Bhem prázdnin byla vymnna okna u jídelny a kuchyn nákladem cca 108tis. K, byly odkopány základy budovy, položena nopová folie a odvtrávací trubky a vše zasypáno štrkem tak, aby mohla být úinn odstranna vlhkost suterénu budovy. Až vlhké zdi trochu vyschnou, bude možné v suterénu nahodit novou omítku. Náklad na dosud provedená opatení byl cca 62 tis. K. Další významnou novinkou v areálu školy je devný altán. Z Kmochovy ulice se zdá jako malý (je vidt kratší strana), ale vejdou se do nj žáci celé tídy a umožní tak napíklad výuku pímo venku. Stavba je materiálov i emesln velmi pkná a je namíst podkovat panu Alexandru Tyllovi z. Peek, který vnoval veškerý materiál jako dar škole. Jeho cena dosahuje cca 110 tis. K! Podkování si zaslouží i manžel editelky školy pan Hanzl, který bezplatn provedl pokrývaské práce na altánu. Peji všem, kteí ve školním areálu pracují, vzdlávají se, baví se, nebo jen procházejí, aby se jim tam líbilo a dailo. Miloslav Kubín, místostarosta KOMUNÁLNÍ VOLBY Uskutení se ve dnech 15. a 16. íjna Volii obou volebních okrsk mstyse ervené Peky mohou odevzdat svj hlas v sokolovn. Tato volební místnost bude otevena v pátek 15. íjna od do hodin a v sobotu 16. íjna od 8.00 do hodin. Vážení tenái, v minulém ísle jsme Vám pedložili výsledky voleb do velké politiky. Sotva se pekulily prázdniny a období dovolených, zveme Vás k volbám komunálním, které jsou pro obana volie snad ješt dležitjší než ty snmovní. Budeme si volit zastupitele, kteí jsou nám blíž než ti zákonodární. Konkrétní aplikací zákon a vyhlášek ústedních orgán pímo ovlivují život obana, a proto je dležité, zda kandidují lidé, u nichž je záruka, že to myslí se svou obcí dobe (chtlo by se napsat upímn, ale pozor, to už íkal Stanislav Gross, a jak to dopadlo ). Pinášíme Vám možnost prostudovat si dva volební programy, které byly v ureném termínu dorueny pro uveejnní v našem tvrtletníku, a seznámit se se jmény tch, kteí jsou pesvdeni, že o pedkládaných tématech hodn vdí, a hlavn chtjí a umjí je ešit. Redakce Volební program kandidát za ODS v ervených Pekách pro volební období a komunální volby 2010 Vážení spoluobané, pedkládáme Vám program, který hodláme prosazovat pi ízení a správ mstyse v dalším volebním období. Ze tinácti našich kandidát je devt stávajících zastupitel, což dává pedpoklad pro návaznost na úspšnou práci zastupitelstva z minulých let. Úkoly dané pedchozím volebním programem se nám podailo z podstatné ásti splnit, ada významných akcí byla realizována nad rámec tohoto programu. Naším úkolem zstává všestranný rozvoj obce, pedevším s využitím vlastních prostedk a dostupných dotací, vysoké zadlužování obce odmítáme. Pedkládaný volební program zahrnuje pod pojmem mstys ervené Peky všechny ásti mstyse, tedy nejen nejvtší ervené Peky, ale také Bohouovice I, Bojišt, Boetice, ertovku, Dobešovice, Dolany, Malou Vysokou a Opatovice. Ve všech, zejména v menších ástech, se chceme soustedit pedevším na údržbu a rekonstrukce místních komunikací, údržbu zelen, obnovu památník a kapliek a zajištní dopravní obslužnosti. Sledujeme rostoucí dopravní zatížení všech ástí mstyse, na což budeme reagovat doplnním dopravního znaení i zavedením omezujících i kontrolních prostedk. Budeme podporovat i individuální bytovou výstavbu, pedevším tu, urenou k trvalému bydlení. Krom tchto úkol budeme v uvedených ástech mstyse postupn realizovat i velké projekty (viz pehled plánovaných investiních akcí). Majetek obce S majetkem mstyse hodláme nadále hospodait uvážliv a jsme rozhodnuti pokraovat v nutných opravách a rekonstrukcích obecních nemovitostí. Umožníme prodej malých ástí obecních pozemk, které jsou vtšinou dlouhodob v užívání vlastník pilehlých nemovitostí. V pípad zahájení komplexních pozemkových úprav v dalších katastrech jsme pipraveni poskytnout obecní pozemky na nová spolená zaízení cesty, meze, biokoridory., vše pro zkvalitnní života oban obce. Finance Vycházíme z toho, že hlavním zdrojem píjmu mstyse jsou podíly na daových výnosech urené zákonem a závisí pedevším na potu oban v obci trvale pihlášených. Významným zdrojem píjm mstyse jsou také dan z píjmu podnikatel - fyzických osob, pihlášených k trvalému pobytu na území mstyse. Hodláme proto vytváet vhodné podmínky pro život na území mstyse, i podmínky 3

4 pro svobodné podnikání a jeho rozvoj. Rozpoty mstyse chceme pipravovat zásadn jako vyrovnané. Úad mstyse - služba obanm Úad mstyse zstane obanm dostupný každý pracovní den. Žádosti oban budeme vyizovat v co nejkratších termínech - pokud možno na pokání. Zajistíme další rozšiování služeb Czech pointu a zlepšíme informovanost oban. Pro lepší pístup a komfort oban i pro nezbytnou zmnu vytápní, zateplení strop a celkovou modernizaci bude nutné rekonstruovat vnitní prostory úadu mstyse. Bytová politika Budeme nadále udržovat a modernizovat byty ve vlastnictví mstyse a napomáhat k rozvoji soukromého bytového fondu. V rámci schváleného územního plánu budeme pipravovat podmínky pro výstavbu rodinných domk v lokalit ervené Peky jih Bojišt a chceme podporovat individuální bytovou výstavbu i v ostatních ástech mstyse. Chceme vyešit i zástavbu proluky na Námstí 1. máje v ervených Pekách. Životní prostedí Hlavním úkolem je intenzifikace a nezbytné rozšíení istírny odpadních vod v ervených Pekách. V ostatních ástech mstyse hodláme i v budoucnu finann podporovat budování domovních istíren odpadních vod. Naší snahou bude další zdokonalování tídní odpadu a racionalizace jeho svozu. Je známou skuteností, že nejvtším lokálním zdrojem zneištní ovzduší jsou exhalace z komín budeme proto maximáln využívat zákonných možností pro jejich omezení ku prospchu všech obyvatel. Péi o zele na veejných prostranstvích hodláme udržet v dosavadním rozsahu a vnovat maximální pozornost nové výsadb. V rámci probíhajících a pipravovaných komplexních pozemkových úprav budeme prosazovat budování protierozních a protizáplavových opatení v ohrožených lokalitách a podporou výstavby i obnovy polních cest zlepšit prostupnost krajinou. Školství V píštím volebním období budeme v souinnosti s vedením školy pokraovat v úpravách školského areálu, ve zlepšování podmínek pro výchovn vzdlávací i zájmovou innost dtí. Abychom ešili souasný problém místní školy, jímž je nízký poet žák, bude naší prioritou zvýšit pitažlivost školy pro rodie i žáky lepší kvalitou prostedí, poskytovaného vzdlání i širokou nabídkou zájmových kroužk a udržet tento trend i v budoucích letech. Zdravotnictví Naším cílem bude udržení stávajícího stavu lékaské pée v ervených Pekách doplnného vyhovující dopravní obslužností pro ostatní ásti mstyse. Sociální pée I nadále budeme poskytovat podporu sociáln potebným. Hodláme udržet zavedený systém rozvozu obd starším spoluobanm a pistoupíme k vytvoení podmínek pro stavbu penzionu, pípadn domu s peovatelskou službou pro dchodce. Kultura a sport Budeme i nadále podporovat kulturní, spoleenský a sportovní život v obci formou píspvk na poádání kulturních i sportovních akcí i na innost sportovních klub a spoleenských organizací a to pedevším na práci s mládeží. Prioritou bude zpracování studie dalšího rozvoje sportovního areálu v ervených Pekách. V rámci tohoto areálu by mlo být vybudováno dtské hišt a další zaízení pro volnoasové aktivity a zárove by tu mla zstat územní rezerva pro pípadné pemístní areálu Junáka, i když preferujeme ponechání kluboven Junáka v parku. Budeme usilovat o pevod píslušného pozemku na mstys, ale v pípad nemožnosti takového ešení najdeme prostedky pro stavbu nových budov v uvedeném areálu. Budeme pokraovat v pomoci místnímu Sokolu pi rekonstrukci a údržb sokolovny. Nadále budeme vydávat oblíbený ervenopeecký tvrtletník. Chceme prbžn modernizovat Místní knihovnu, aby se stala informaním a vzdlávacím centrem mstyse. 4 Návrh plánovaných investiních akcí vetn hrubého odhadu finanních náklad na jejich realizaci je uveden v následující tabulce: Pedpokládaný Plánovaná investice i oprava náklad v mil. K Rekonstrukce OV 21 Píspvky na stavby domovních OV 1 Splátky dokonené stavby vodovodu 13 Vodovod Bohouovice I 6 Sportovní areál.peky (dtská hišt, ) 2 Oprava kanalizace (Dr.Dvoáka ) 3 Komunikace Ulice V Háji 4,5 Komunikace Ulice Pionýrská 2 Komunikace Ulice J.K.Hrubého a Do polí 3 Píprava stavby protierozního opatení v Bohouovicích 1,5 Rekonstrukce úadu mstyse vetn vytápní 1,5 Rekonstrukce vytápní zdravot. stediska 1 Úprava ve. prostranství po demolici.p.6 Boetice 1 Místní komunikace + chodník Opatovice 1 Píprava výstavby zaízení pro seniory 1 Opatení pro zvýšení bezpenosti na komunikacích 1 Krom již zahájených prací na rekonstrukci OV a nezbytných splátek dokonené stavby vodovodu bude poadí realizace dalších uvedených investic záviset na jejich aktuální potebnosti, na finanních možnostech mstyse a s tím souvisejících možnostech pípadného získání dotace. Nevyluujeme, že vývoj situace vyvolá potebu jiné investice. Seznam kandidát a jejich struné pedstavení: Jméno Struná informace Bydlišt Mgr. Jan Dvoák souasný starosta ervené Peky Ing. Miloslav Kubín Ing. Pavel Pospíšil geodet, souasný místostarosta vedoucí konstrukce, pedseda FK.Peky ervené Peky ervené Peky Mgr. Štpánka Hanzlová editelka ZŠ Boetice Lubomír Jirk Roman Lang Mgr. Marie Trpišovská Ing. Roman Kraus Eva Procházková výkonný editel, vdce org. Junák.Peky technik dch., bývalá editelka ZŠ, vede tvrtletník ekonom vedoucí betonárny, starostka Sokola. Peky ervené Peky ervené Peky, Bojišt ervené Peky, Dobešovice Dolany, ertovka ervené Peky Roman Žídek dispeer ervené Peky Jan Beránek školník ervené Peky Josef Nmec podnikatel, zámeník Bohouovice I Jan Kolovecký dchodce, bývalý starosta ervené Peky Na závr Vás, vážení volii, zveme k úasti ve volbách - pijte zvolit další rozvoj našeho bydlišt - neslibujeme nemožné a své sliby plníme! Volební program Sdružení nezávislých kandidát pro volby do zastupitelstva mstyse ervené Peky Vážení spoluobané, dovolujeme si vám pedložit k posouzení volební program Sdružení nezávislých kandidát. Naším cílem je zlepšení života oban všech ástí mstyse ervené Peky. Pokud získáme vaši dvru, budeme v následujícím volebním období usilovat o splnní následujících projekt a akcí:

5 1. Zrealizujeme výstavbu centrálního dtského hišt a rekonstrukci stávajícího dtského hišt v areálu mateské školy 2. Budeme se snažit zajistit rekonstrukci a rozšíení tlocviny v budov školy a její následné využití pro aktivity všech oban mstyse 3. Pokusíme se zajistit dstojný a aktivní život senior v našem mstysi rozšíením již existujících služeb a zavedením nových, budeme komunikovat s klubem dchodc a podporovat jej 4. Zasadíme se o vznik sbrného dvora pro velkoobjemový a nebezpený odpad, navýšíme poty a druhy kontejner na tídný odpad 5. Pezkoumáme možnosti pro snížení náklad na svoz komunálního odpadu, bu zmníme stávající smluvní vztahy, nebo nalezneme jinou alternativu 6. Preferujeme rekonstrukci istírny odpadních vod se spoluúastí provozovatele firmy Vodos s.r.o. Kolín a poskytneme píspvek na budování domovních OV v obcích, které nemají pístup k centrální istírn 7. Vyjasníme majetkové vztahy k prostoru proluky na námstí 1. máje a následn rozhodneme o jeho dalším využití, zpístupníme veškeré dostupné informace k plánované výstavb továrny na výrobu suchých stavebních smsí 8. Budeme pokraovat ve výstavb úsporného veejného osvtlení ve všech ástech mstyse, provedeme rekonstrukci autobusových zastávek, omezíme tranzitní dopravu, budeme jednat o zízení bankomatu 9. Budeme využívat ve spolupráci s ÚP nezamstnané obany k veejn prospšným pracím na majetku mstyse, budeme kontrolovat poádek na veejných prostranstvích a postihovat jejich neoprávnné užívání 10. Chceme podporovat místní podnikatele a vytvoit prostor pro jejich užší spolupráci s mstysem, podpoíme innosti spolk, klub a dalších skupin 11. Za samozejmost považujeme zlepšení komunikace úadu mstyse s obany, nap. pomocí pravidelné aktualizace internetových stránek mstyse, elektronické komunikace, rozesílání ervenopeeckého tvrtletníku pedplatitelm apod. Všechny tyto body budeme prosazovat pi nezadlužování obce, maximáln využijeme možnosti financování pomocí dotací z rozvojových program a sponzoringu. Našimi kandidáty jsou: Po.. Jméno Adresa Vk Povolání 1 Ivana Slanaová ervené Peky 33 živnostník 2 Radek Kulhánek ervené Peky 38 podnikatel 3 Mgr. Lukáš Istenin ervené Peky 33 uitel 4 Ing. Pavel Šanc ervené Peky 37 5 Mgr. Zuzana Sosnovcová Dobešovice 26 finanní plánova mateská dovolená 6 Tomáš Dvoák ervené Peky 35 seizova 7 Ivona Bartáková Dolany 35 úetní 8 Mgr. Lukáš Hošek Dobešovice 27 uitel 9 Mgr. Martin Bartnk Opatovice 36 policie R 10 Roman Herík Dolany 31 živnostník 11 Martin Meszároš, DiS. Dolany 35 technik 12 Miloš Zuza ervené Peky 37 Pokud vás program oslovil, pijte nás podpoit k volebním urnám! vedoucí výroby 5 SPOLEENSKÁ ENSKÁ RUBRIKA Vzhledem k nutnosti dsledného dodržování zákona o poskytování informací jsme nuceni jubilanty pouze vyjmenovat a neuvádt další identifikaní údaje. Redakce tvrtletníku uvítá, pokud jubilantovi blízcí projeví pání zveejnit gratulaci s textem, pípadn i s fotografií. Je však poteba doruit požadavek s dostateným pedstihem kulturní komisi na úad mstyse. Blahopání Blahopejeme všem našim spoluobanm, kteí se v podzimních msících roku tedy v záí, íjnu a listopadu - dožívají významného životního jubilea (tzn. 75 let, 80, 85.) Pejeme jim hodn zdraví, životního optimismu a pohody. Pan Zdenk Linhart Paní Vra Adamcová Paní Jarmila Beránková Paní Vra Brandejská Pan Milan Poláek Pan Václav Hruška Paní Božena Sirová dnes s paní Boženou a panem Zdekem Janekovými z Opatovic. Podzim už o sob nechává vdt, sem tam padají kapky dešt a já vstupuji do nenápadného, ale velice útulného domku manžel Janekových. Zavzpomínejte, prosím, na mládí a školu. Narodila jsem se tady v Opatovicích rodim, kteí pracovali v zemdlství. Mli jsme pole, dv kravky, jaloviku a zvíata bžná v každém hospodáství. Do školy jsem chodila do ervených Peek. Nejvíce vzpomínám na pana uitele Hudce. Já jsem rodák z Doben, ale od dtství jsme bydleli na Vysoké u Suchdola. Tatínek byl kovozemdlec a maminka pracovala v zemdlství též. Po škole jsem nastoupila u peeckého nádraží do hospodáského družstva - pedchdce výkupního podniku - do kanceláe, kde jsem byla dva roky. Poté jsem pracovala v Kolín. V té dob nám zamstnavatel umožnil dvouleté studium na dnešní Obchodní akademii, abychom mli vzdlání. Do obecní školy jsem chodil v Suchdole a potom do mšanky v Kutné Hoe. Pak jsem se šel uit a vyuil jsem se elektrikáem, také v Kutné Hoe. Ped odchodem na vojnu jsem absolvoval dvouletou veerní prmyslovou školu. Na vojn jsem byl na Chebsku, a to dva a pl roku. V té dob jsem ml již známost s mojí manželkou, se kterou jsme se vzali ped padesáti temi lety v roce Jak jsem již díve uvedla, pracovala jsem v Kolín, a to ve výkupním závod na Zálabí. Zstala jsem zde po celý pracovní život až do dchodu v roce Já jsem se po vojn a po satku s manželkou pesthoval do Opatovic. Šest let jsme bydleli spolen s manželinými rodii. V roce 1965 jsme se odsthovali do Kolína na sídlišt, kde jsme bydleli dvacet let. Z manželství máme syna Zdeka, který zstal v našem byt a my jsme se, když se oženil, vrátili do Opatovic. Pokud se týká mého zamstnání, ml jsem to v život pestejší než manželka. Po vojn jsem nastoupil do kolínského Isolu, kde jsem byl celých osmnáct let. Pak jsem pracoval jako adový politický pracovník na OV KS. Potom jsem nastoupil do Restaurací a jídelen Kolín jako technickohospodáský pracovník. Ml jsem na starosti un, jejich

6 nábor a pijímání nových pracovník. V roce 1991 jsem dostal výpov v souvislosti s malou privatizací. V té dob jsem si obnovil zkoušky potebné pro výkon mé pvodní profese elektrikáe a mohl se vnovat svému oboru. Na podzim téhož roku jsem vykonával svou profesi v železniních opravnách a strojírnách v Kolín, pozdjším Dyku. kde jsem setrval až do dchodu, tedy do roku Ovšem pracoval jsem zde ješt další dva roky. ím se zabýváte nyní? Udržujeme náš domek a zahrádku. Do nedávné doby jsme pomáhali v sadech esat tešn a jablka. Ze zdravotních dvod jsme toho museli zanechat. Jinak máme ti vnouata dv dvata a chlapce. Nejstarší je tyiadvacetiletá vnuka, potom dvaadvacetiletý vnuk a dvanáctiletá vnuka. Všichni se dobe uí dv starší vnouata studovala a budou ješt pokraovat. Nejmladší vnuka studuje na víceletém gymnáziu. Máme z nich radost. Když mají as, tak sem za námi jezdí. Jsme zvyklí íst noviny a asopisy, díváme se na televizi. Zajímají nás hlavn zprávy, obas se podíváme na njaký seriál i vaení na obrazovce. Také jsme leny Klubu dchodc v ervených Pekách. Jak se vám žije v Opatovicích? Žije se nám zde dobe, v podstat nám nic nechybí. Když nkam potebujeme, zajedeme si tam autem. Žijeme tady v klidu, se sousedy si vypomžeme, jsme spokojeni. Dkuji manželm Janekovým za milé pijetí a povídání a do dalších let jim za redakci tvrtletníku peji pevné zdraví a spokojenost. Rozmlouvala Marie Zelinková V ervnu uplynulo práv 100 let od smrti místního obana Antonína Dajbycha, Jist neuškodí, když si pipomeneme jeho životní píbh a etné aktivity ve prospch obce. Vzpomeneme na významného místního inovníka, který pro obec mnoho dobrého vykonal. Byl lenem všech místních spolk, vykonával též funkci starosty a stal se nositelem zlatého Záslužného kíže. Stopy jeho práce se promítají i do dnešních dn. Redakce Antonín Dajbych ( ) Narodil se 3. ledna 1848 v Nebovidech. Jeho otec Josef zde byl koláem a s matkou Marií Klecanskou se oženil roku Jeho dda z otcovy strany byl Jií a s babikou Annou, rozenou Nedvídkovou bydleli v p.60. Matin otec Jan byl zedník, matka Anna byla za svobodna Hanousková. Když obec získala výmnou pozemek po vyhoelé panské vinopaln za pozemek pi p.84 na Parkán, rozhodla se, že pro poteby obce vybuduje obecní dm. Když byly zhotoveny potebné plány, byla mu zadána stavba domu, který po dokonení r.1880 dostal p.38. Obec tak získala potebné prostory pro svj úad, který byl do té doby v nájmu v hostinci u Kucha v p.7. V pízemí byly dva byty 1+1 pro uitele, byt 1+1 pro strážmistra, místnost pro strážníka, spolená kuchy a záchody. V pate pak ti prostorné tídy a kabinet pro školu, místnost obecní úadovny a záchody. 1.tída sem byla pesthována z p.36 ihned po dokonení domu. Jako podnikavý lovk si r.1884 pronajal panský pivovar, který ml ve své režii až do jeho pestavby v r Za jeho pachtu se zde vystídali ti sládci, a to švagr Ignác Emler (do r.1902), jeho syn Vojtch Emler (pozdji majitel pivovaru v Peloui) a Bohumil Brož (od 1906). Roní výstav piva v té dob kolísal v rozmezí 3,5-4,3 tisíce hl piva. Roku 1886 se oženil s Karolinou, rozenou Kunžakovou (+1932), dcerou šafáe na Amálce. Jejich dcera Františka byla provdaná Blehová. 6 Když se pruská vláda pestala starat o hromadný hrob svých voják, pohbených zde po skonení bitvy u Kolína r.1757, rozhodl se nechat mohylu, jako historickou památku, na rozcestí silnic do Dolan a Nebovid opravit vlastním nákladem. Pi této píležitosti r.1884 tam nechal nebovidský fará Antonín Dvoák zasadit tyi nové na plechu namalované obrázky. Téhož roku se Antonín Dajbych stal spoluzakladatelem Poestného cechu mládenc, který ml své ustavující zasedání v hostinci u Kucha. Prvními leny byl sládek Ignác Emler, hospodáský správce velkostatku A.Brauner, místní léka MUDr. František Dvoák a vychovatel v rodin Hrubých PhDr. Vojtch Jaromír Nováek. Byl zvolen prvním cechmistrem a v této funkci ho vystídal r.1886 místní uitel Jan Kahles. Rovnž byl lenem místního hasiského sboru, který byl založen r Roku 1900 byl ustaven dozorcem V.okrsku a do jeho psobnosti tehdy spadaly.peky, Bohouovice, Dolany, Opatovice, Nebovidy, Libenice a Starý Kolín. Roku 1894 Antonín Dajbych koupil od Theodora barona Hrubého dm p.108, který nechal r.1852 postavit v té dob jeden z nejbohatších muž v obci Josef Krása. Josef Krása byl nájemcem panské vinopalny, která stávala ve dvoe dnešního obecního domu p.38 a která r.1860 vyhoela. Koalku, kterou zde pálil, pak prodával ve výepu v suterénní místnosti pod svým novým domem, který se nazýval Blahobyt. Tato koalna zde byla nepetržit až do zaátku první svtové války. Tento dm byl v držení rodiny až do roku V místech, kde byl díve Blahobyt a poté Beránkovo papírnictví, mla jeho dcera Františka, provdaná Blehová, obchod smíšeným zbožím ješt krátce po roce Nebovidský fará Antonín Dvoák pišel roku 1897 s myšlenkou, která vedla k založení Kampeliky. Ustavující valná hromada se konala 26.prosince téhož roku. Pedsedou byl zvolen osobní dkan Antonín Dvoák. Antonín Dajbych byl zvolen starostou Kampeliky a jeho námstkem se stal rolník z p.39 Antonín Uher. Tedy samí Antonínové. Skutená innost zaala ke konci února 1898 s 31 leny, ale na konci roku lenská základna vzrostla na 82 len a bylo založeno 211 podíl. Kampelika se tak stala motorem rozvoje živnostenského podnikání v celém regionu místního Živnostenského spoleenstva. 4.ervence 1900 byla zapálena bleskem stará fara v Nebovidech a vyhoela. Antonín Dajbych jako místní rodák zajistil odstranní zbytk ze spáleništ a následn výstavbu nové budovy, tentokráte bezprostedn vedle kostela. Nová budova stála 29 tisíc, likvidace zbytk další 3 tisíce korun. Ve volbách roku 1902 a 1905 byl Antonín Dajbych zvolen do obecního zastupitelstva a stal se starostou. Tento úad zastával v období Jen po dobu jeho nemoci ho r.1905 zastupoval Alois Švejka. Když už jsme u veejné innosti, pak pipomeme, že byl i dlouholetým lenem okresního zastupitelstva. Z titulu starosty byl také jedním z virilist místní školní rady. Virilisty, tedy stálými leny v devítilenné školní rad, byl starosta, zástupce velkostatku, nebovidský fará a uitel, od r.1859 ídící uitel. Zbylých pt míst patilo zástupcm piškolených obcí, tedy.pekám dv, po jednom zástupci pak mly Opatovice, Bohouovice a Hoany. Z podntu bývalého sládka a cechmistra cechu mládenc Vojtcha Emlera byl založen roku 1907 místní oddíl tlocviné organizace Sokol. Stalo se tak na ustavující schzi 28.záí v hostinci u Kucha, kde byl Antonín Dajbych zvolen prvním ádným starostou. Vzhledem k vku a dalším jiným povinnostem, ale i ze zdravotních dvod funkci vykonával krátce. Na další valné hromad byl vystídán místním obchodníkem Josefem Kochem. Jeho zdravotní stav se zhoršoval a tak od bezna 1910 jej v úad zastupoval dravý místní podnikatel Alois Martin Vik, který se po volbách r.1910 stal jeho nástupcem. Antonín Dajbych, len všech místních spolk a nositel zlatého Záslužného kíže zemel 12. ervna Jeho poslední cesty se zúastnilo velké množství lidí. Uložen byl do hrobky, ležící nedaleko ped kaplí Svaté rodiny na místním hbitov, která má evidenní íslo 481. Ing. Heman Kraml

7 1. zá í p ed školou: D ti i rodi e se už nemohou do kat Vítání prv á k Zá í už je v plném proudu a školní život se rozb hl též na plné obrátky. Velkou zm nou v novém školním roce je p emíst ní školní družiny do t etího patra budovy. Všichni jsme si lámali hlavu, jak nejlépe zabezpe it odchody žák v odpoledních hodinách. Vždy cestou ze schod bez dozoru m že dojít k úrazu hned a paní vychovatelka nem že vodit každého žá ka zvláš. Proto nakonec byla zvolena varianta pevn daných odchodových hodin, kdy rodi e nebo prarodi e ekají ve vestibulu a d ti jim svede do p ízemí paní vychovatelka a osobn je p edá. V ím, že všichni tuto situaci pochopí a tento režim budou akceptovat. V mé nov plánované koncepci školního rozvoje, kterou jsem p edkládala u konkursní komise, byly popsány dlouhodobé zám ry, plány školních i mimoškolních aktivit. Ale bohužel nastala doba krize a plánované škrty ve státním rozpo tu se našemu ministerskému resortu nevyhnou. Proto plánování rozší ení keramické dílny, vybudování multifunk ní hudební pracovny, která by mohla sloužit i ve ejnosti nebo workshopové dílny pro ve ejnost odložíme. Museli jsme odložit i realizaci výstavby altánu na školním pozemku, jelikož v této dob získat peníze od sponzor je velmi obtížné. Ale ruce do klína zajisté nesložíme. Budeme se snažit život ve škole zkvalitnit i bez výrazných finan ních dotací. V lét jsme podali projekt v rámci boje proti kriminalit, který zahrnuje první i druhý stupe ZŠ.. Dosud jsme neobdrželi vyrozum ní, ale v íme, že bychom mohli usp t. V p ípad úsp šnosti bychom k n mu rádi v p edváno ním ase p izvali i širokou ve ejnost. Na m síc íjen chystáme první v tší celoškolní akci, ke které také rádi p izveme maminky i babi ky. Bude to velké podzimní štrúdlování. Sout ž o nejchutn jší, nejorigináln jší a nejpoveden jší závin i štrúdl skupin a jednotlivc. Podrobnosti se brzy do tete na letá cích a plakátech. T eba se k nám ráda p ipojí i mate ská školka. Od m síce íjna se už rozb hnou i zájmové kroužky. I zde máme pro letošek pár novinek. První rok nabízíme dramatický kroužek, kroužek stolního tenisu, který bude v pozd jších odpoledních hodinách, jak si rodi e v minulém školním roce p áli. Již za ala výuka klavíru v rámci výuky ZUŠ Zásmuky a náboženství. Tradi n velký zájem je o keramické kroužky, kroužky b išních tanc, cvi ení na mí ích, volejbal, florbal, basketbal, informatiku a t i kroužky anglického jazyka pro naše nejmladší žá ky a jeden pro šestou t ídu, která o n j projevila zájem. Bohužel o kroužek modelá ství zájem nebyl z d vodu finan ní náro nosti. Pevn v ím, že si každý vybere podle svého zájmu. Tak s chutí do práce i do zábavy. Sluní ko se kone n op elo do zdí naší ervenope ecké školy a nic tedy nebránilo tomu, abychom uvítali žáky do nového školního roku. To není 1. zá í nic neobvyklého. Ale dnešní den byl n ím zvláštní d ti s rodi i si mohli prodloužit slavnostní chvíli ú astí na malé zahradní slavnosti u p íležitosti zprovozn ní nového altánu, který bude využit jak pro aktivity školní družiny, tak pro zpest ení b žného vyu ování. Jeho stavba byla sponzorována panem Tyllem za pomoci dalších ochotných lidí Dnes byl altán a jeho okolí plný smíchu d tí, které si mohly popovídat s klaunem Ferdou a jeho kamarády papoušky Gregorym a Merlinem a pochutnat si na báje ných kolá cích od kucha inek ze školní jídelny. Šárka Je ábková Klaun a papoušci pobavili žáky u nového altánu v hod. zveme všechny maminky, kterým se už nechce sed t doma, na první sch zku Baby klubu EPE KY do budovy MŠ v ervených Pe kách. Pozvání platí i pro maminky z Nebovid, které projevily zájem aktivn se ú astnit d ní v klubu. Co Vás eká? Pestrá nabídka aktivit pro mr átka s maminkami i pro maminky samotné. Besedy, workshopy, p ednášky. Rádi Vás p ivítáme mezi námi. Základní škola Vás srde n zve na 1. ro ník sezónního Školního minibazárku, který po ádá ve svých prostorách 22. a 23. íjna. Máte doma zachovalé oble ení, které byste cht li nabídnout, kousky, ze Za kolektiv ZŠ Mgr. Š. Hanzlová, ed. školy 7

8 kterých již dti vyrostly a chcete je prodat? Nebo naopak sháníte obleení na nadcházející podzimní a zimní sezónu, nejen pro dti? V pátek pijímáme obleení, hraky, poteby pro dti, sportovní poteby a obuv od 16 do 19 hodin, v sobotu probhne samotný bazárek od 9 do 13 hodin. Neváhejte a pijte nás podpoit a oživit si prázdná místa v šatníku. Pro více informací sledujte a nástnku školy.!"#$% &'( Jednou veer, když se mi nechtlo spát, jsem jen tak koukala po pokoji. Pejíždla jsem oima sem a tam, sledovala jsem hraky. Zrak mi nakonec zabloudil na poliku, kde stály malé postaviky koník. Pegas s roztaženými kídly, erný hebeek, cválající kamsi do neznáma. Zaala jsem si pedstavovat, jak veer všechny hraky obživnou, jakmile zavu oi a upadnu do hlubokého spánku. Jak se nespoutaný, mocný Pegas rozlétne po pokoji, jak se erný hebeek rozbhne, až mu híva vlaje na všechny strany. Jak plyšová koka erná jako uhel vyskoí na okno a dívá se ven do noci. Jak panenky tancují a nakrucují se ped zrcadlem. A pokoj se naplní smíchem, radostí a magickým kouzlem pohádky. A já? A já jen spím a nic netuším. Zatímco kolem m ožívá zázraný, dosud neprozkoumaný svt hraek, který s prvními sluneními paprsky opt utichá. )*! Myslíte, že existují Elfové? Já na n vím. Elfové. Krásní, nespoutaní, obratní, inteligentní a tolik magití tvorové. Králové pírody. Jejich ple, bílá jako sníh v zim, vlasy dlouhé a rovné, vonící po rozkvetlé louce, po lese. A uši? Roztomilé a špiaté, vždy vykukující mezi vlasy. Tlo skvle osvalené a silné, aby vydrželo soulad s pírodou. Elfí královny, bojovníci, švadleny, kovái, princezny, šamani, kouzelníci a ostatní elfí lid. Všichni jsou tak spoleenští a milí. Stále veselí a usmvaví. Myslím a vím, že jsou všude kolem nás. Ráda chodím sama do pírody a pozoruji vše kolem sebe - stromy, kvtiny, potoky, tn. Pedstavuji si, jak všude bhají. Žijí nádherný, normální život. Bohužel jen si pedstavuji. Nikdy jsem ješt žádného nespatila. Ale jsem stále pesvdená, že jsou s námi a steží nás a až bude nejh pijdou na pomoc. No tak, lidi: Vte! Protože se vám oteve nový svt.v A ím více lidí bude vit, tím více nám Elfové vyjdou vstíc. Žijte fantazií, to není hích!!"" Ani tomu nebudete vit, ale je to již pl roku, co jsme vynášeli zimu. U nás v klubu to uteklo hodn moc rychle. Byli jsme na výlet v ZOO, v Praze na velikém hišti a jeli jsme i tramvajkou. Taky jsme se koupali (letos se nám zdá, že málo) a hodn chodili v kalužích (v holinkách). No prost, ani jsme se nenadáli a byl konec prázdnin. Do veliké školky nám odcházelo hodn kamarád a tak se tety rozhodly udlat velikou oslavu. Pozvali jsme si maminky, tatínky a taky kamarády, co k nám chodí jen nkdy. Napekli perníky, objednali veliký skákací hrad s prolézakou a skluzavkou. Maruška upekla krásný, dobrý dort a slavili jsme. Nejprve se zdálo, že se na nás poasí zlobí a bude pršet. Museli jsme se všichni a bylo nás tyicet jedna namakat do herny a chvilinku si hrát. Potom si ti, co nám odejdou, stoupli do ady a ekli jsme si jak se jmenují. My je známe, ale nkteré maminky a tatínkové ne. Šáša, to byla teta jim dala takové široké mašle, íká se jim šerpy. Mli na nich jméno a jak dlouho chodili do klubu. Taky polštáek s vyšitou znakou, co mli na ramínku. To aby se jim hezky spinkalo a vzpomínali na nás. A ješt takový sešit s fotkami z klubu a vším co jsme dlali, to aby všichni vidli, že jsme PECKA, ale pecky nejsme. Potom se déš rozhodl, že nám udlá radost a bželi jsme se klouzat, skákat a prolézat. Taky opékat vutíky no a co ješt myslíte, taky jsme pili šampáo, ale nebojte jen to dtské. A když se udlala kapinku tma, mamky a tatínkové dostali lampión, co se na nj píšou páníka a poslali jsme ho až do nebe. Jaká páníka jsme napsali vám neekneme, to by se nám nesplnilo. Bylo to prima. Jen se nám po tch školácích bude stýskat. Dti a tety z Dtského klubu PECKA #!$ $" " %"$ &$!' ()'*+",-)-$)./-- "0*1$$" '!42'2 8

9 ! Úastnice akce: Zuzana, Hanina, Maran, Zuzka, Máa, Ali, Krtek, Áa, Áa., imí, Tama, Týnka, Piškot, Knoflík...4. ervna v pl páté (v pátek) jsme vyrazily na první poádné spolené kempování. Po úspšném naložení do vlaku a pestupu v áslavi (kde se k nám pidala Zuzka s Máou) - jsme dorazily na místo - Ronov nad Doubravou. Odtud jsme na statek, kde budeme táboit, štrádovaly po svých. Po krátkém oddychu - pi prozkoumávání okolí - jsme objevily zdejší skautovnu. Pozdji jsme narazily i na místní skauty :o). Ješt než nás obklopila tma - postavily jsme stany, odehrály nkolik her, sndly buty a pi kytae zazpívaly písniky. Ráno po rozcvice a snídani jsme se vydaly do Žleb. Cesta nám díky hrám utíkala rychle a o legraci nebyla nouze :o). Ve Žlebech jsme nejdíve okoukly dravce a bílé jeleny. No, bylo to vzršo - hlavn když pana dravce klobnul sup do ucha a tekla mu krev... Po zmrzlin, na které jsme si opravdu pošmákly, následovala prohlídka zámku. Bhem prohlídky jsme si zabruslily - v tch speciálních pezvkách ;o). Byl as vyrazit na táboišt. Špagetová veee nám dodala sílu. Noní hry i stezky odvahy jsme se zúastnily všechny... Byl to prost prima výlet = víkend plný zážitk, zábavy a dobrodružství. "#$%&'($)$! pokud nebudeme poítat tábor, tak jsme o letošních prázdninách nepodnikly žádnou spolenou akci, ALE - dva msíce volna jsme si zpestily dvma úkoly ;o) Za 1. byla vyhlášena oddílová soutž o nej (originálnjší, krásnjší, vtipnjší, povedenjší...) fotografii; za 2. jsme pronikaly do rodinného rodokmenu. Malá ochutnávka fotografií z naší prázdninové soutže : 9

10 *'+! máme za sebou dv vydaené schzky; ekají nás další pravidelné pátení schzky a urit nespoetn ;o) výprav, výlet a akcí. Ješt tento msíc vyrazíme na již vyzkoušenou = osvdenou akci do Nové Vsi na Indiánské léto a nov se vydáme na zálesácký závod u eského Brodu. Více se o naší innosti dozvíte na internetových stránkách: za 9. oddíl sepsal Pisálek,-.'#'%/'012 Za devatero horami a devatero ekami stojí malá vesnika Vepíkov. Nedaleko té vesniky, uprosted tajuplných les, je malebná louka, jež o letošních prázdninách posloužila skautm z ervených Peek jako táboišt. Celé ti týdny jsme prožívali jednu krásnou pohádku. Ráno, co na oblohu vyšel dd Vševd a louka se rozzáila, nás budili a vábili na rozcviku Bob s Bobkem, naež veer nás zase uspávali Kemílek s Vochomrkou. V lesích o plnoci tanily a ply víly, na smutení vrb u rybníka spokojen pokuoval dýmku vodník, v malé tce kvákal do žabáka zakletý krásný princ trpliv ekající na políbení od princezny. Jednoho dne se zlému ernoknžníkovi zachtlo zmocnit se všech pohádek, a tak nadlal v pohádkové íši pknou neplechu. Jedinou záchranou zde byly dti, jež nepestaly vit, že dobro vždy vítzí nad zlem. Spojily se s kouzelným ddekem a ruku v ruce mu pomaliku pomáhali napravit to, co ernoknžník zhatil. Úkol to byl vskutku nelehký, avšak dti se ho hrdinsky zhostily. Nakonec pemohly i samotného ernoknžníka a zachránily tak Desátou pohádku. V té krásné zemi, kde pavouek sbírá kapky rosy a navléká je jako perliky na vlákénko tak jemné, nicmén silné jako pátelství nás všech, co trvá navky, jsme si užili plno legrace a získali zkušenosti a zážitky, na které se tžko zapomíná. Akoliv jsme byli soupei pi he, i v olympijském klání, znovu jsme se rádi sešli v jednom kruhu u táborového ohn $'0&4$560 &(7) $456$ Kía Langová!!!! " #$ $ " # $ %! &!"' ( " ) * +,,, -#!-# $ % -. Bhem prázdnin bylo z knihovny vyazeno vtší množství knih, které jsou opt nabídnuty k odprodeji. ást je ve vestibulu zdravotního stediska, další jsou umístny v knihovn. V pjovn pro dosplé tak vzniklo místo, kde bude stolek a pár pohodlných židlí, aby se knihy lépe vybíraly. Díky našemu úadu byly poízeny police na knihy, které se již tolik nepjují a uvolnilo se tak místo pro knihy nové. Na íjen je plánovaná nová soutž pro malé i vtší tenáe, nákup nových knih pro dti i dosplé a nový soubor z Kutné Hory. 15. PLÁŽÁK: Ohlédnutí šéfkucha Vaše knihovnice Na stránkách minulého vydání ervenopeeckého tvrtletníku Vám, vážení tenái, tým kucha pedstavil menu, které bylo spojeno s již patnáctým roníkem turnaje v plážovém volejbale. A o tom, že to byla nabídka vpravd lákavá, svdí skutenost, že jste si ji mnozí nenechali ujít. A jaké ty ti dny spojené pedevším s plážovým volejbalem v zámeckém parku byly? Zjednodušen by se dalo íci, že klasické. Pátení rozjezd turnaje tradin spojený s oukáváním tým v základních skupinách, kdy se pítomným pedstavují staí známí, ale i ti, kteí sní svj sen o postupu žebíkem turnaje co nejvýše. Toto základní menu je sobotním odpolednem povýšeno na hlavní chod, který v sob skrývá boje v tzv. pavouku, jenž rázn urí hranici mezi úspchem a neúspchem. Jakmile je všem pítomným dopáno hlavního menu, co hrdlo ráí, již se o své slovo hlásí lahodný dezert skrývající v sob boje ty nejlepších tým o konené umístní. A jak to vše letos probíhalo a dopadlo? Turnaje se oproti minulým

11 rokm zúastnilo jen 20 tílenných tým, které již v základních skupinách pedvádly výkony tající dech. Jak šel as a turnaj postupoval ke svému vrcholu, tak i kvalita jednotlivých zápas mla stoupající tendenci. A jak po herní stránce hodnotit zápasy poslední velké tyky, která bojovala o metu nejvyšší? Jedním slovem paráda. Ten kdo vidl, ví, o em hovoíme. Ten kdo nevidl, mže jen tiše závidt. A je pravda, že letošní pohled na konené poadí musel potšit každého Peáka. Po roní odmlce se na stupe nejvyšší opt vyšvihl team Zhawa Iba. Zdatnými konkurenty mu v prbhu celého turnaje byly na druhém míst team Maurakoira, tetí Blbej den i tvrtí Outisti. A jaká by to byla kulináská párty, kdyby pítomní nemli možnost svá hrdla osvžit ním tak lahodným, jako je pivní mok, popípad rozmanité znaky domácích i zahraniních destilát. K tomu všemu již, jak tradice velí, trochu peeného masa v rzných obmnách, nemálo rzných preclík, tyinek, pizz, kolá roztodivných tvar a pitažlivých chutí. Chybí ješt nco? Ano, zábava v podob doprovodných akcí, které jsou s naším turnajem bytostn spjaté. A tak pátením zápasm v ase veerním zdárn sekunduje hudba v diskotékovém rytmu. Tradin turnaj vrcholí sobotní nocí pi tradiní After party pro letošek se skupinami Telegraf a Alžbtiny Sosny. A co íci závrem : Hlavn podkovat. V prvé ad tm, kteí bydlí v bezprostední blízkosti parku a mají vše tak íkajíc z první ruky. Dále pak hrám za sportovní zážitky, divákm a vbec všem, kteí pišli, by teba jen na chvíli, shlédnout cvrkot v parku. V neposlední ad je teba podkovat všem šéfkucham, kteí letošní menu sestavili. A kdo ví, možná již te skládají recept pro rok Za organizátory Aleš Šibrava Od rána leje, ale nakonec se kluci nahoe umoudili a tak podium z kamionu, prkený parket a zaplachtíno co se dá, udlaly ze skautského areálu v parku útulné místo pro oslavu Rocková kapela Liguére odstartovala tsn po dvacáté hodin pátení celý program a po chvíli se taní, popíjí pivko od Michala, ochutnávají se sladkoslané dobroty od Sobky, maso od Rži a nebo teba uzený sýr od Chaloupk. Domácí country Nawostro peladilo publikum do zpvna a V.I.P. z Kutné Hory svým popíkem zase vytáhlo váhající na parket. Ohové pedstavení party z Tebíe bylo opravdu na úrovni." To nejlepší nakonec", prohlásil Galda a zárove tak vyjádil názor vtšiny, když spustily skoro domácí Alžbtiny Sosny. U stol se jamovalo až do doby, než nás vyhnal déš. Sobotní ráno bylo lehce zamraené, ale to vbec nevadilo tanenímu souboru z Nového Msta na Morav, který zkoušel krokové variace na rzné rytmy celé dopoledne, aby potom prokládal tancem celý den. Šermíi se omluvili a tak první zaal Pepíno z Kutné Hory. Toto trio rozezpívalo pomalu se plnící prostory staropražskými 11 písnikami. Dti mohly vyzkoušet rzné páky na dlu, které dovezli pánové z Klubu historické vojenské techniky, Pavel Holeek pijel s komi a hasiské duo Suchánek, Smrek ladilo funknost starobylé stíkaky. Tu potom vyzkoušeli návštvníci z Devíkova, kteí hned potom vzali útokem veškeré oberstvení. Gratulanti - sdružení muzikant - zahrálo staré hity Greenhorn a spátelení Brzdai zahustili atmosféru ped píjezdem naší kmotry, Nadi Urbánkové. Ta svou hodinku, doprovázena skupinou Bokomara, promíchala písnmi z dávných dob divadla Semafor a jednoduše nadchla. Z litrovky zelené poktila nové CD Trampot "Pozdní sbr", Sosák s knedlíkem v krku podkoval Nad a všem a trampoácký pokik "ajvanyzero..." odstartoval focení a toení. "Nao, dkujem" ozvalo se z pod podia (Standa Voháka, jinak také šílený kytarista, který pomáhal snad každé kapele). "Nemáte za co," odpovdla sympatická a zjevn dobe se bavící zpvaka. "Dlejte, kde jste?" pohánl nás Bambula (Petr Balvín) a dopravu ídící Suchá kytka (Petr Židlický) nás lifroval do pistavené americké obrkáry, kterou nám kamarádi okolo Petra Chmelíka objednala. Za ovací pijíždíme k parketu a ty ješt mohutní, když vystupujeme z vozu. Míša Váchová, Milan Lavrov, Sosák, Milan Douša, Míra Suchý, Fanda Ševík, Jirka Lebeda. Lidé jsou skvlí a my jsme pkn namkko, podáváme ruce, plácáme si a do toho blesky fotoaparát. Neskutené. První blok oslavenc tvoí nejvtší hity z historie a ty na chvíli vystídali taneníci, kteí uí country tance. Druhá plka vystoupení Trampot pedstavuje písniky z nové desky a "Králíci" jen pidávají do kotle. Výborný Wyrton a ohostroj jenom pisply k bezvadné nálad. Poslední úinkující - KH band zakonil celý program a dlužno íci, že skvle. Plný parket, všichni zpívajíci, pohoda. Co více si pát. Dkujeme všem, kteí nám finann, i piložením ruky k dílu pi píprav nebo úklidu pomohli. Mstysu ervené Peky, skautm, kamarádm i našim rodinám. Díky. Trampoty Film z oslav je ke shlédnutí na fotografie Nadi, Trampot i návštvník najdete na V záí myslivci již musí zaít s pikrmováním zve. Jak tvrdí stará myslivecká zásada: Poslední snop z pole, první zrno do zásyp, tedy s pikrmováním zaít hned po sklizni obilnin. Kombajny rychle sklidí obilní pole s malými ztrátami, sláma je na kombajnu drcena a okamžit následuje podmítka i orba. Pole se tak z vysoce úživného prostedí ped sklizní rychle promní na suchou potravní pouš, kde zv nemá prakticky žádný zdroj potravy, krytu ani vody. Po žních je nutno zaít s pikrmováním srní zve jadrnými krmivy, zejména v polních honitbách. Souasn probíhá kontrola technického stavu pikrmovacích zaízení a rovnž je nutné zkontrolovat umístní krmelc v návaznosti na plochy oseté ozimými obilovinami a hlavn ozimou epkou. O novém umístní krmného zaízení se musí uživatel honitby dohodnout s majitelem pozemku, což je nejenom slušnost, ale i povinnost vycházející ze Zákona o myslivosti, který garantuje v tomto smru práva majiteli pozemku. Je nutno dbát na to, aby byl v honitb nejmén 1 krmelec na pt až deset kus spárkaté zve a 1 krmné zaízení pro drobnou zv na deset až patnáct kus. Pro srní zv, která je teritoriální, by mla být krmná zaízení rozmístna pravideln po honitb. Pro tlupní druhy zve se vyplatí vybudovat soustedná krmelišt. Krmné zaízení by mlo být umístno na suchém míst; s dobrým rozhledem pro zv (aby dokázala vas zjistit nebezpeí a v klidu uniknout); v klidové zón (v dostatené vzdálenosti od hlavních silnic a železnic - odlákání zve pro snížení stet s dopravními prostedky); nejmén 100 až 200 metr od mladých lesních porost (snížení škod na mladých porostech). Pak se zv cítí bezpenji a astji navštvuje krmná zaízení. V záí myslivci zaínají pikrmovat také bažanty. To se provádí doplováním pimeného množství jadrných krmiv a obilních odpad do "zásyp", což jsou zastešené plochy dvakrát dva metry, ve

12 kterých je pedkládané krmivo chránno ped zaplísnním. Je nutno krmit tak, aby bažanti nalézali potravu na více místech. Pokud bažanti nenaleznou ve svém okolí dostatek potravy, vydávají se potravu hledat, což pro myslivce není žádoucí, nebo dochází k rozprchávání bažant do volné krajiny, kde jsou ohroženi hlavn predátory a vlivy civilizace. V tomto msíci se zaínají rozpadávat rodinná hejnka a hlavn bažantí kohouti odcházejí hledat nová stanovišt. Je nutno doplnit také všechna slaniska kusovou krmnou solí. Detailní informace o pikrmování lze erpat z publikací, které sousteuje odborné knihkupectví myslivosti v Seifertov ulici v Praze. Zv hledá pastvu. V záí je možné vidt spárkatou zv, která se paství na zvních políkách, biopásech, plodinách na zelené hnojení a ozimých plodinách. Velmi pozitivní roli v zajištní potravy pro zv sehrávají tzv. biopásy. Myslivci propagují pro umístní biopás pednostní využití nepravidelných okraj velkých lán, které jsou obtížn využitelné pro mechanizaci a nebo ásti polí v blízkosti lesa. Biopásy jsou osety speciální smsí plodin (proso, pohanka, jarní pšenice, krmná kapusta, oves), která tvoí potravní doplnk k sousední velkoplošn pstované zemdlské plodin (pšenice, epka, jemen). Po dozrání a sklizni zemdlské plodiny má možnost zv najít potravu na nesklizeném biopásu. Pro založení biopásu mohou zemdlci erpat dotaci na nákup osiva. Po sklizni obilovin z polí je vhodné zasít co nejdíve plodiny na tzv. zelené hnojení (hoici, svazenku) - tyto plodiny mohou sloužit i jako potrava a kryt pro zv. Na políkách pro zv by mly být co nejdíve zasety podzimní smsky. Nejastji se používá žito ozimé, žito trsnaté i speciální smsi plodin. Smsku bychom mli volit podle pdy a stanovišt. Po sklizni zemdlských plodin se rychle provádí podmítka a následné setí ozimých obilovin. V prbhu letních msíc lenové našeho sdružení se snažili dokonit stavbu nové Myslivny v Opatovicích. Dále se zamili na získání krmení pro zv pro nadcházející nepíznivé zimní období, kdy se musí o zv starat za jakéhokoliv poasí, aby nestrádala a byla i v dobré kondici. Koncem msíce záí zaínají v naší honitb i v okolních honitbách hony na drobnou zv, které koní až posledním prosincem. - BP - Klub dchodc Chceme Vás seznámit, kde jsme cestovali msto elákovice, Touše a Brandýs nad Labem. elákovice leží na levém behu Labe, nedaleko hlavního msta Prahy. Jeho souástí jsou pvodn samostatné obce Sedlanky a Záluží a také osada Císaská Kuchyn. Celé msto má dnes obyvatel. Nejstarší písemná zpráva o elákovicích je z r V té dob zde stál kostel a devný objekt na kamenné podezdívce, nahrazený kolem r kamennou patrovou stavbou tvrze.tvrz mnila v prbhu staletí svou podobu. Poslední rekonstrukce jí vrátila vzhled goticko-renesanní stavby. Tvrz, kostel, stedovký mlýn a budova dkanského úadu z r tvoí historické jádro msta. Navštívili jsme mstské muzeum, založené v r Je nejstarším muzeem na souasném okrese Praha-východ. Jeho poátení skrovné sbírky o nkolika desítkách historických pedmt soustedné pvodn do jedné místnosti radniní budovy jsou dnes znásobeny v nkolikatisícový historický fond, který se z podstatné ásti nachází v objektu tvrze. Touše starobylý mstys leží na levém behu Labe proti soutoku s Jizerou. Ve 13. století byla Touše souástí vnných statk eských královen. Za Jana Lucemburského se celé zboží stalo lénem pán z Michalovic. R Touše navštívil markrab Karel, pozdjší král a císa Karel IV. Touše vykoupil z léna a listinou privilegií r potvrdil její osvobození od daní pro svého bratra markrabte Jana a jeho rod. Od Janova syna markrabte Jošta koupili Touše zpt Michalovicové. Za husitských válek byla Touše obléhána vojskem Jana Želivského a obsazena Pražany. Poátkem 16. století koupil celé zboží pražský primátor Jan Pašek z Vratu, který zahájil renesanní pestavbu hrádku v zámek a hospodáství obohatil založením vinic, chmelnic a rybník. Na pelomu r v toušeském zámku sídlil nejvyšší státní štolba a maršálek královského dvora v echách Adam mladší z Valdštejna. Touše byla v té dob známá jako zastávka dostavník vratislavské pošty a od r pošty slezské. Za ticetileté války vše perušili a rozboili švédové. V r na pozemcích za Labem vznikla nová ves Káraný. V 2. pol. 19. století vzrostla známost Toušen díky Floriánské pouti. V r zde založil na železnatém prameni malé lázn Jan Králík. Mstys byl postupn obohacen o železnici, novogotický kostel sv. Floriána, novou školu a poštu. Po rozšíení o slatinné koupele pilákaly lázn etné návštvníky. Roku 1979 byl Toušeni piznán statut lázeského místa, r uznán úední název mstyse Lázn Touše a 1993 udlen heraldický znak a prapor. Návštvu Toušen jsme ukonili procházkou kolem Labe až k soutoku s Jizerou. Brandýs nad Labem je bývalé samostatné msto v okrese Prahavýchod. Od r je jednou z ástí soumstí Brandýs nad Labem Stará Boleslav. Historické jádro msta je od r mstskou památkovou zónou. V místech již díve osídlených vznikly Vyšší Hrádek s kostelíkem sv. Petra 12. stol. a Nižší Hrádek s kostelíkem sv. Vavince 13. stol. Oba hrádky s menšími osadami postupn splynuly v jedno msto. První písemná zmínka o Brandýse n.l. je z r Po husitských válkách pešlo msto do majetku Krají z Krajku. V místech dnešního zámku stávala od stedovku tvrz pán z Michalovic, pozdji rozšíená na gotický hrad. V pol. 16. stol. byl hrad pestavn na renesanní zámek. Za Rudolfa II. sem asto jezdili uenci, nap. hvzdá a matematik Tadeáš Hájek z Hájku a astronom Tycho de Brahe. I my jsme zámek navštívili. Je to sídlo císa a král, pední renesanní památka ech se skvostnou sgrafitovou výzdobou. Bylo co prohlížet. Celoron je pístupná zámecká expozice v autentických interiérech císaských pokoj, Toskánská knihovna Národního muzea, expozice c.a k. kavalerie Vojenského historického ústavu a zámecká obrazárna. Klub dchodc, Kvta urdová Sonja Pochmanová vystudovala Konzervato Jana Deyla v Praze obor zpv (u prof. Daniely Štpánové Šimnkové) a klavír (u prof. Jany Köhlerové), po maturitním roníku úspšn vykonala pijímací zkoušky na Akademii múzických umní (AMU) v Praze, kde se vnuje zpvu pod vedením prof. Magdalény Hajóssyové. Po bakaláském studiu získala stipendium a rok studovala na Universität für Musik und darstellende Kunst ve Vídni u Univ. Prof. Leopolda Spitzera. V nadcházejícím roce koní magisterské studium na AMU. Stále se snaží zdokonalovat a dlat radost poslucham kvalitní interpretací klasické hudby. 12

13 Sonji, kdy jste se zaala seznamovat s hudbou a zaala snít, že z Vás bude umlkyn? Už odmalinka jsem se uila hrát na klavír na ZUŠ F.Kmocha v Kolín u paní uitelky Jarmily Staškové, která je opravdu bájená, lidská a pedává dtem to nejdležitjší lásku k hudb, no a ve mn ji vzbudila opravdu velkou. V páté tíd jsem vymyslela, že chci jít do kolínského divadla na Rusalku. Hlavní roli zpívala sopranistka Blanka Beranová, tam jsem poprvé zaala snít o tom, že pesn to bych chtla dlat. ekla jsem našim, že bych chtla k té paní chodit zpívat a zaátek té mojí dlouhé cesty byl na svt. I když vlastn bych mla íct zaátek naší cesty protože naši m od té doby neuviteln podporují. Když si jenom pedstavím, kolik asu se mnou strávili v aut, kolik trplivosti se mnou museli mít, jakou mi byli, jsou a budou psychickou podporou a v neposlední ad, kolik do mého snu investovali Moc bych jim to jednou chtla všechno oplatit. Kdo je Váš vzor, koho si umlecky vážíte? Já jsem se vždycky trochu vymykala. Abych ekla pravdu, tak já nemám njaký vzor ve zpvu, snažím se jít svojí cestou, protože a chcete nebo ne, to, co zpvák klasické hudby zpívá, to zpívalo už stovky, tisíce jiných. A podle mého názoru a pesvdení bychom se mli práv svojí osobností (samozejm barvou hlasu apod.) odlišovat a nekopírovat jeden druhého. Když studuji novou vc, prokoušu se tím sama, snažím se vymyslet svou interpretaci a teprve potom si poslechnu nahrávky jiných. Samozejm, nikdy se nezavdíte každému, ale když zazpívám s pocitem, že jsem odvedla kvalitní práci a jdu naprosto otevená ped lidi, kterým odhalím svoje pocity a nápady, tak když mi zatleskají a když vidím, že jsou dojatí, že mají lepší náladu, že jsou uvolnní, to je ta nejúžasnjší odmna a za prosazení vlastního názoru to stojí. Abych ale aspo trošku odpovdla vážím si opravdu velmi Edity Gruberové, je neuvitelné, že ve svém vku stále úžasn zpívá. Víte, zdravých mladých hlas je fra, nkdo má vtší štstí na lidi kolem sebe, nkdo menší. Ale když slyšíte zdravý a stále mladistvý zvonivý hlas u dámy, které je už nco pes šedesát let, to je hodné obdivu. Ona musí mít neuvitelnou pveckou techniku, sebekáze. To opravdu obdivuji a je mým snem si v tch šedesáti stoupnout ped lidi a mít zdravý a mladistvý hlas. Jakému smru hudby se vnujete? Jaká hudba Vás oslovila? Nejsem njak extrémn vyhranný muzikant. Mám ráda vcelku všechna období. Myslím, že se by se z toho nemla dlat veliká vda. Muzika byla v každé dob napsaná pro lidi, aby se u ní pobavili, potšili, poplakali, popili i pojedli, aby u ní mohli usínat nebo naopak nabít se energií. I když pijde mi, že novodobí skladatelé na toho posluchae trochu zapomínají, píšou v téhle dob docela depresivní, negativní a obas dost neposlouchatelné vci. Nkdy je to i pro interpreta samotného tžké se s takovou nepíjemností vyrovnat. Samozejm, my bychom mli být prostedníkem mezi skladatelem a posluchaem, snažíme se ale, pokud to aspo trochu jde, z takové záležitosti vytáhnout trochu smyslu Nkdy si íkám, že ím horší vc, tím víc si myslí, že je to umní. Ale dost kritiky. Te jsem se zamilovala do Wesendonck Lieder od Richarda Wagnera a do písní Hugo Wolfa. Je to geniální muzika. Zpívám je s bájenou varhanicí Jiinou Dvoákovou-Marešovou. Mimo jiné je mžete slyšet na mém magisterském koncert v Sále Martin na AMU v Praze 20. dubna. Byla bych opravdu ráda, kdyby se nkdo z msteka, odkud pocházím, ukázal. Zvláš bych ráda ekla, že hlavní by mlo vždycky být, aby byli posluchai spokojení. Protože kdyby jich nebylo, tak pro bych vlastn mla zpívat? Sama pro sebe? Sonji, vystupovala jste v cizin? Je složité uplatnit se v hudebním svt? Vystupovala jsem jak sólov, tak i s malým sborem. Projela jsem docela dost mst i zemí. Zpívala jsem ve Španlsku, Švýcarsku, Rakousku, celé loské prázdniny jsem zpívala po Nmecku, byla jsem msíc v Japonsku Te se chystám na njaké pedstavení do Nmecka. Uplatnit se je opravdu tžké. V echách, bohužel, to nefunguje tak, jak by mlo. Všeobecn na kulturu je hrozn málo penz. Zní to jako klišé, ale je to fakt. Ona muzika není vidt, nemžete si na ní sáhnout, nic z ní vlastn fyzicky nemáte, ale vnitn se obohatíte, cítíte se njakým zpsobem naplnní a to velkému potu lidí nepijde, že by se mli i vnitn obohacovat. Ono je to totiž to jediné opravdové bohatství. Kdybych si mla spoítat pracovní dobu, kterou vnuji nastudování, zkoušení, ježdní sem a tam, pak výsledek koncert, i pedstavení, tak kdybych to opravdu nemilovala a hlavn, kdybych nemla takovou podporu v rodin, logicky bych se tomu nemohla dál vnovat. Já ale neplánuji zstat tady. Za hranicemi si lidé váží umní mnohem víc, než tady. Tak uvidíme, kam m život zanese. Vaše sny a plány? Mj sen je - mít zdravou rodinu, mít spokojený život a zpívat a zpívat a zpívat a kvli tomu všemu být šastná. Plán mám spoustu, ale nechtla bych je zakiknout. Všechno chce as, snahu a štstí. Sonji, máte ješt as na další záliby? Te jsem mla trochu hektické léto, takže na záliby té chuti, ani asu moc nezbývalo. Jinak se snažím udržet fit, tak si ráda zabhám, zaplavu. Ráda tu. A strašn ráda spím, což zpvák má skoro jako povinnost, hlasivky musí spát, jinak ten systém prost nefunguje. Te si taky ale užívám, že jsem doma. Byla jsem poád nkde a te je chvíli klid. Bleskový dotazník: Oblíbený pedmt: Moje skí s notami. Oblíbená knížka: Te zrovna je to Dekameron - Boccaccio. Ale teba Sbratelé dtí. u toho jsem se fakt bála. Oblíbené jídlo: Rajská s kolínky do hlubokého talíe. Kterou zemi byste ráda poznala: Brazílii. 3 vci na pustý ostrov: Já potebuju jen jednu vc - mj velký ervený kufr plný vcí. Dkuji Sonje jménem všech tená našeho tvrtletníku za to, že nám dovolila nahlédnout do svého soukromí a že se s námi podlila o své úspchy, plány i sny. Pejeme jí hodn zdaru v umleckém i osobním život a víme, že o sob ješt dá vdt, abychom dostali píležitost ji také uslyšet. Vra Miškovská Jednak se tu pedstaví britský výtvarník Damien Hirst. Jeho výstava zane v druhé polovin íjna a bude trvat dva a pl msíce. Pjde o prez jeho tvorby za posledních 20 let. Krom 40 obraz budou velkým lákadlem dva žraloci, které do Kutné Hory pivezou v chladicím boxu a až v Jezuitské koleji je nainstaluje osm montér, kteí je naloží do akvária s formaldehydem, což vyjde na 1,2 mil. K. Celá výstava má rozpoet 6,5 mil. K, který z vtší ásti uhradí sponzoi. Damien Hirst se narodil v r ve Velké Británii a je nejlépe prodávaným svtovým umlcem. Jeho hlavním tématem je smrt. V loském roce byla jeho díla vystavena v pražském Rudolfinu. V galerii GASK bude také výstava Alfonse Muchy a mladých umlc. Unikátní sbírka dl pedního eského malíe Alfonse Muchy pod názvem Apoteóza lásky se koná u píležitosti 150. výroí umlcových narozenin. Výstava byla do 30. záí v Obecním dom v Praze a je putovní. Na podzim bude v Jezuitské koleji a poodhalí i mén známé stránky tvorby umlce, který vždy ve své kresb zdrazoval krásu. Umlcova tvorba je rozdlena do oblastí: láska k rodin, k vlasti, krása života. Práv propojení dvou umlc HIRSTA a MUCHY bude zajímavé, nenechme si je ujít. V. Miškovská 13

14 Tebaže je pan Martin Karaivanov strojní inženýr, už 14 let se pokouší vait pivo znaky Svatý Ján. Založil si svj vlastní minipivovar a vyrábí samé speciály. Sám si pivovar navrhl, postavil a nauil se vait dobré pivo pro lidi, kteí ocení kvalitu. Základem jsou 4 druhy piva. Kde? Na konci Polep, smrem na ervené Peky po levé stran. V.M. Pondlí h cviitelky: Eva Pospíšilová, Vra Zuzová vždy od do Pondlí, steda cviitelky: Eva Pospíšilová Eva Procházková Eva Nádvorníková Úterý, tvrtek cviitelka: +,! Dane, jaké jsi ml prázdniny? Úspšné, protože byly evropské, svtové a pedevším olympijské. Slyšela jsem, že sis dal pkný dárek k svým osmnáctinám. Ano, mám z toho radost. Na mistrovství R v Kyjov v silniní cyklistice jsem podruhé získal titul Mistra republiky. Cením si ho pedevším proto, že závod dlouhý 120 km jsem vyhrál po taktické stránce, zhruba 50 km ped cílem jsem se rozhodl pro únik z pelotonu, který žádný jezdec nezachytil, takže jsem zbytek závodu jel sám a tím pádem zvítzil. A co prázdniny evropské? To bylo o nem jiném mistrovství Evropy horských kol v Izraeli. S celou reprezentací R jsme odletli do Tel Avivu a poté autobusem do místa konání Haify. Tra byla technicky nároná, tvrdá, prašná a kamenitá. Teploty se v dob závod vyšplhaly až na 37 C. Jel jsem ve vedoucí skupin na 11. míst, kam jsem se postupn vypracoval ze zadních pozic. Bohužel v posledním kole jsem ml defekt a do cíle jsem musel vlastn dobhnout. Ale i 22. místo bylo v evropském mítku velmi pkné. A co Ti pineslo vítzství na MR v Kyjov? Úast na MS v silniní cyklistice junior. Na startu bylo 158 jezdc z celého svta. Závod se 8. srpna v Otitid nedaleko íma, na 12 okruh dlouhých 11 km, s velkým pevýšením. Atmosféra kolem trati byla fantastická díky italským fanouškm. Z naší výpravy jsem dojel první a celkov na 44. míst. Ale než jsem odjel, musel jsem ješt potvrdit formu v etapovém závod v Orlických horách a dalším tvrdým tréninkem. Denn jsem najezdil 100 až 150 km. A te k tomu hlavnímu: Tvé úasti na I. olympiád mládeže v Singapuru. Krátce po návratu z Itálie jsem zaal balit dv kola - horské a silniní. Byl jsem totiž nominován do obou závod. Poprvé jsme závodili jako družstvo, složené ze tí junior a jedné juniorky. Soutž byla složena ze závod horských kol, silniního závodu a asovky a BMX. Výsledky se sítaly a z 32 zúastnných zemí jsme skonili osmí. Svj závod na horských kolech jsem dojel devátý a na silnici 34. To je o závodech, a co atmosféra olympiády? Na to se prost nezapomíná. Už jen první dojmy: horko a snad 90% vlhko, navíc asový posun 6 hodin a jízda vlevo. 14 Zahájení odpovídalo místu konání. Singapur se pedvádl ve své pohádkové kráse. Celý ceremoniál jsme sledovali z hledišt, penášela jej i naše televize. V prbhu olympiády jsme mli trochu volného asu, a tak jsme ho využili. S prvodcem, kterého mla každá výprava, jsme poznávali msto, pístavy. Po mst jsme se pohybovali metrem a autobusy. Nejvtší dojem ve mn zanechal istota msta, všude plno zelen, velmi píjemní a ochotní lidé a teba obchodní dm s elektronikou naše supermarkety jsou ve srovnání malé krámky. Nezapomnli jsme se svézt na obím kole, ze kterého byl výhled nejen na Singapur. Ješt jedna zajímavost: už v pedškolním vku se dti uí ti jazyky krom rodného jazyka ješt anglitinu a ínštinu. Ale všechno má svj konec. I my jsme po zakonení olympijských her odletli dom a jako vzpomínku jsme dostali DVD s prbhem her. A co dál? Ješt m eká poslední závod horských kol v Peci pod Snžkou, maratón Žacléská 70 a poté už píprava na nejtžší závod s názvem státní maturita. Peji Ti jeho zdárné zdolání a vím, že naše tenáe zase potšíš svými novými úspchy! S Danem Veselým rozmlouvala Vra Miškovská ZPRÁVY Z FOTBALU Akoli Jako každý rok v tomto období se vrátíme ke krátkému hodnocení uplynulého roníku fotbalových soutží. A-tým hrající prvním rokem krajskou 1.A tídu skonil celkov na sedmém míst. Umístní v premiée v této soutži velmi dobré, spokojeni mžeme být i s tím, že se daí do mužstva zaazovat mladé hráe. Co nás naopak mrzí vzhledem k divákm, že nedokážeme získávat více bod v domácím prostedí. Start v nové sezón nebyl špatný, ale opt se nám nepodailo potvrdit body dovezené z venku výhrou doma. Doufejme, že v dalších domácích zápasech se nám bude dait lépe. B-tým se i v loském roce pohyboval celou sezónu v horních patrech tabulky, nakonec skonil stejn jako vloni na tvrtém míst. V nové sezón se však tým trápí v koncovce, po tyech kolech má na svém kont pouze jedno vítzství a pouze jediného hráe, který dokázal rozvlnit sí soupe. Dorostenci se zlepšenými výkony v jarní ásti soutže dostali až na tetí píku v tabulce. To však díky reorganizacím v krajských soutžích stailo k tomu, aby náš tým postoupil o soutž výš. V novém roníku tak dorost pod vedením trenéra Pavla Pospíšila nastupuje v krajské 1.A tíd. Hned první zápasy naznaily, že bude hodn co zlepšovat, ale že dokážeme hrát vyrovnané zápasy i se zkušenjšími týmy a pokud budeme zodpovdn pistupovat k tréninkm a zápasm, tak se nemáme eho bát. I žáci na jae své výkony podstatn zlepšili. Brzy se odpoutali z posledního místa, ale ztráta po podzimu byla tak velká, že celkov se staili vyšplhat na celkové šesté místo. V nové sezón jsme se obávali, jak se týmu povede po odchodu ty stabilních hrá, mladší kluci ale do sestavy zapadli velmi dobe a po prvních dvou kolech mají žáci na kont plný poet bod. Pípravka se vloni trápila, mli jsme hodn malé dti a ti starší se trochu potýkali s pravidelností docházky na tréninky i zápasy. Celkov tak obsadila pípravka tináctou píku. V novém roníku soutží nám nkolik dtí pešlo do kategorie žák a po zvážení situace jsme se rozhodli v následujícím roníku do soutže pihlásit místo starší pípravky pípravku mladší. Dívky, které s tréninky zapoaly na jae, jsme do soutže zatím nepihlásili. V prbhu píštího roku sehrají nkolik pípravných utkání se soupekami z okolí, aby získaly njaké zkušenosti s fotbalovými zápasy. Trénování tohoto týmu pevzali Petr Dušek a Tomáš Kosík. Další informace o výsledcích, zápasech a trénincích naleznete na webových stránkách Pavel Pospíšil