ANALÝZA UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ MĚSTA BRNA

Transkript

1 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa ANALÝZA UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ MĚSTA BRNA The analysis of accommodation facilities of Brno Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: doc. RNDr. Jiří Vystoupil, CSc. Autor: Kateřina HAVELKOVÁ Brno, 2012

2

3 MASARYKOVA UNIVERZITA Ekonomicko-správní fakulta Katedra regionální ekonomie a správy Akademický rok 2011/2012 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Pro: H A V E L K O V Á K a t e ř i n a Obor: Regionální rozvoj a cestovní ruch Název tématu: Analýza ubytovacích zařízení města Brna Analysis of accommodation establishments in Brno Zásady pro vypracování Problémová oblast: Cíl práce: Geografická analýza základní infrastruktury cestovního ruchu Analýza a hodnocení ubytovací infrastruktury v cestovním ruchu města Brna. Postup práce a použité metody: Význam a postavení městského cestovního ruchu v ČR Význam a postavení města Brna v národní a regionální struktuře cestovního ruchu v ČR Ubytovací infrastruktura jako nosný prvek rozvoje cestovního ruchu Analýza funkčně-prostorové struktury a druhové skladby ubytovacích zařízení v Brně Další perspektivy rozvoje ubytovací infrastruktury v Brně Závěrečné doporučení a hodnocení V rámci práce mohou být využity následující metody: analyticko syntetická, dále statistickomatematické metody, popřípadě metodu komparace a analogie. Rozsah grafických prací: dle potřeby

4 Rozsah práce bez příloh: stran bakalářská práce Seznam odborné literatury: Geographie der Freizeit und des Tourismus :Bilanz und Ausblick. Edited by Christoph Becker. 3., unveränderte Aufl. München : Oldenbourg, xv, 887 s. ISBN Hall, C. Michael - Page, Stephen J. The geography of tourism and recreation :environment, place and space. 3rd ed. London : Routledge, xxi, 427 s. ISBN FREYER, Walter. Tourismus : Einführung in die Fremdenverkehrsökonomie. 10., überarbeitete und aktualisierte Aufl. München : Oldenbourg, s. ISBN Vystoupil J., Šauer M.: Geografie cestovního ruchu České republiky. Plzeň, nakl. Čeněk, Vystoupil J. a kol: Atlas cestovního ruchu ČR. ESF MU, MMR, Praha Kapacity a výkony ubytovacích zařízení. ČSu Praha (internetové informace) Vedoucí bakalářské práce: doc. RNDr. Jiří Vystoupil, CSc. Datum zadání bakalářské práce: Datum odevzdání bakalářské práce: vedoucí katedry děkan V Brně dne

5 Jméno a příjmení autora: Kateřina Havelková Název bakalářské práce: Analýza ubytovacích zařízení města Brna Název práce v angličt ině: Analysis of accommodation establishments in Brno Katedra: regionální ekonomie a správy Vedoucí diplo mové práce: doc. RNDr. Jiří Vystoupil, CSc. Rok obhajo by: 2012 Anotace Bakalářská práce se zabývá analýzou a hodnocením ubytovací infrastruktury v cestovním ruchu města Brna. Na začátku je vysvětlen význam městského cestovního ruchu v České republice, postavení města Brna v národní a regionální struktuře cestovního ruchu v České republice a důležitost ubytovací infrastruktury pro rozvoj cestovního ruchu. Hlavní část představuje analýza ubytovacích zařízení Brna, a to z různých úhlů pohledu: z hlediska funkčně-prostorové struktury, druhové skladby, vývoje zařízení a využití kapacit. Nakonec jsou uvedeny budoucí perspektivy rozvoje ubytovacích zařízení města Brna. Annotation The bachelor thesis deals with the analysis and evaluation of accommodation establishments in tourism of Brno. First parts are concentrated on explaining the importance of urban tourism in the Czech Republic, the position of Brno in national and regional structure of tourism in the Czech Republic and the importance of accommodation establishments for tourism development. The main part represents the analysis of accommodation establishments in Brno, which is held from different points of view: functional-spatial structure, structure of the types of accommodation facilities, the development of accommodation establishments and capacity utilization. Finally the future development prospects of accommodation establishments in Brno are listed. Klíčová slova Cestovní ruch, ubytovací zařízení, Brno, srovnávací analýza Keywords Tourism, accommodation establishments, Brno, comparative analysis

6 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Analýza ubytovacích zařízení města Brna vypracovala samostatně pod vedením doc. RNDr. Jiřího Vystoupila, CSc. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 15. května 2012 vl a st n or učn í podpis a utor a

7 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala doc. RNDr. Jiřímu Vystoupilovi, CSc. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce.

8 OBSAH ÚVOD MĚSTSKÝ CESTOVNÍ RUCH V ČESKÉ REPUBLICE VYMEZENÍ POJMU VÝZNAM A POSTAVENÍ MĚSTSKÉHO CESTOVNÍHO RUCHU V ČR PŘEDPOKLADY TURISTICKÉ ATRAKTIVITY ČESKÝCH MĚST BRNO A JEHO POSTAVENÍ VE STRUKTUŘE CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉ REPUBLICE UBYTOVACÍ INFRASTRUKTURA VYMEZENÍ A VÝZNAM UBYTOVACÍ INFRASTRUKTURY UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ V ČR ANALÝZA UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ MĚSTA BRNA METODIKA ANALÝZA FUNKČNĚ-PROSTOROVÉ STRUKTURY A DRUHOVÉ SKLADBY UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ Funkčně-prostorová struktura ubytovacích zařízení Druhová skladba ubytovacích zařízení a jejich kapacita Komplexní pohled na ubytovací infrastrukturu SROVNÁNÍ ÚDAJŮ SE STATISTIKOU ČSÚ ANALÝZA VÝVOJE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ MĚSTA BRNA ANALÝZA VYUŽITÍ KAPACIT UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ DALŠÍ PERSPEKTIVY ROZVOJE UBYTOVACÍ INFRASTRUKTURY V BRNĚ ZÁVĚREČNÉ DOPORUČENÍ A HODNOCENÍ...44 ZÁVĚR...46 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ...48 SEZNAM GRAFŮ...51 SEZNAM TABULEK...51 SEZNAM KARTODIAGRAMŮ...51 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK...51 SEZNAM PŘÍLOH...51

9 ÚVOD Cestování a cestovní ruch je dnes již vžitým fenoménem. Stejně tak, jak postupně rostl jeho význam v životě člověka, roste i jeho význam v ekonomikách jednotlivých států. Cestovní ruch se přitom vyskytuje v různých podobách, což je ovlivněno mimo jiné i atraktivitami, kterými stát oplývá. Jednou z nejčastějších podob cestovního ruchu v České republice je městský cestovní ruch. Města mají v cestovním ruchu České republiky významné postavení, které většinou vyplývá z jejich kulturně-historického bohatství. Jedním z takových měst je i město Brno. Atraktivita měst však nezávisí pouze na jejich kulturním či přírodním bohatství, ale stále více také na kvalitě všech poskytovaných služeb. Mezi služby, které mají rozhodující podíl na tom, zda byl návštěvník se svým pobytem spokojen, patří služby ubytovací. Důvodem k nespokojenosti pak většinou bývá nedostatek lůžek v poptávaných zařízeních nebo nízká kvalita neodpovídající počtu hvězdiček. Jednotlivá města se v rámci svého rozvoje snaží poptávku a nabídku ubytovacích zařízení mapovat s cílem zjistit a odstranit případné nedostatky. Zdrojem informací o ubytovacích zařízeních je v naší zemi nejčastěji Český statistický úřad. I přes jeho nesporný přínos pro získání informací o ubytovacích zařízeních však jeho statistiky nejsou zcela pravdivým obrazem skutečnosti, což je dáno nekompletností seznamů ubytovacích zařízení. Dílčím cílem této práce je tedy zpřesnění údajů poskytovaných Českým statistickým úřadem, což přispěje k reálnějšímu obrazu ubytovacích zařízení v Brně. Hlavním cílem práce je hodnocení a analýza ubytovací infrastruktury v cestovním ruchu města Brna. Práce je členěna do čtyř hlavních částí, přičemž první část se věnuje významu městského cestovního ruchu v České republice a předpokladům turistické atraktivity českých měst. Následující část popisuje význam města Brna ve struktuře cestovního ruchu České republiky, hlavní důvody jeho návštěvy a nejvýznamnější atraktivity. Následuje vymezení ubytovací infrastruktury a jejího významu pro cestovní ruch. Největší prostor je věnován části čtvrté, jež se zabývá analýzou ubytovací infrastruktury v Brně. Podklady pro část analýzy byly získány na základě sběru dat, proto je hned zpočátku popsána jeho metodika a charakteristiky zjišťované u jednotlivých zařízení. Na základě těchto informací byl vytvořen kartodiagram a následně byla provedena analýza funkčně-prostorové a druhové struktury ubytovacích zařízení v Brně. Součástí analýzy je i srovnání výsledků průzkumu s oficiálními daty Českého statistického úřadu. Následuje analýza vývoje ubytovacích zařízení v Brně a analýza využití kapacit, při nichž bylo využito srovnání s dalšími městy České republiky. Jednotlivé části analýzy jsou vždy vhodně doplněny tabulkami a grafy. V závěru práce je nastíněn budoucí vývoj ubytovací infrastruktury v Brně a okolnosti, na kterých bude tento vývoj záležet. Zároveň je uvedeno několik doporučení týkajících se jak samotné ubytovací infrastruktury v Brně, tak dalšího potenciálního průzkumu. 9

10 1 MĚSTSKÝ CESTOVNÍ RUCH V ČESKÉ REPUBLICE Kapitola pojednává o městském cestovním ruchu a jeho významu v rámci cestovního ruchu České republiky (ČR). Popisuje hlavní způsoby měření tohoto významu: celková kapacita ubytovacích zařízení v daném místě, počet návštěvníků a počet přenocování. Následuje analýza předpokladů turistické atraktivity českých měst. 1.1 Vymezení pojmu Za účelem definice městského cestovního ruchu je nutné se, alespoň krátce, zmínit o dalších dvou pojmech, a sice o druhu a formě cestovního ruchu. Druh cestovního ruchu je,,typ cestovního ruchu, pro jehož určení je klíčovým kritériem jevový průběh cestovního ruchu a způsob jeho realizace v závislosti na geografických, ekonomických, společenských a jiných podmínkách, jakož i jeho účinky. Toto obecné kritérium se dále dělí podle objektivních faktorů místa realizace, vztahu k platební bilanci státu, doby trvání pobytu, způsobu zabezpečení cesty a pobytu, převažujícího prostředí pobytu atd. 1 Formou cestovního ruchu rozumíme,,typ cestovního ruchu, pro jehož určení je klíčovým kritériem motivace návštěvníka. Základními motivacemi cestovního ruchu jsou odpočinek, poznávání prostředí a kontakty s lidmi. 2 Souhrnně se tedy dá říci, že městský cestovní ruch je typ cestovního ruchu, při kterém se účastník v rámci svého pobytu pohybuje převážně v prostředí města a k výběru tohoto typu cestovního ruchu vedla účastníka zejména motivace spojená s konkrétními charakteristikami daného města nebo měst (návštěva památek, divadel, parků, možnosti odpočinku, sportu či tzv. genius loci daného místa). V rámci městského cestovního ruchu přitom z hlediska motivace připadá asi 40% na kulturněpoznávací cestovní ruch, který lze charakterizovat následovně: je vyvolán touhou po vědění, rozšiřování znalostí, atd., turistický produkt, který je spotřebováván, se vyznačuje významnými kulturními prvky: jde o návštěvu kulturních objektů, monumentů, představení, koncertů, atd., předpokládá se zásah jakéhosi prostředníka osoby, dokumentu, audio-vizuální techniky jimiž dochází ke zhodnocování daného kulturního produktu. 3 Proto často dochází ke sloučení těchto dvou pojmů a vymezuje se jedna kategorie: městský a kulturně-poznávací cestovní ruch. Chtěla bych upozornit, že ačkoliv asociace město - kulturně-poznávací cestovní ruch se v případě České republiky objevuje celkem často, v této práci se pod pojmem městský cestovní ruch nemyslí automaticky i kulturně-poznávací, protože návštěva některých měst není primárně spojena s kulturním vyžitím (jde například o významná střediska v horských oblastech nebo města lázeňská). 1 ZELENKA, J.; PÁSKOVÁ, M. Výkladový slovník cestovního ruchu. s ZELENKA, J.; PÁSKOVÁ, M. Výkladový slovník cestovního ruchu. s. 89 výraz, kterým se myslí jakási celková atmosféra daného místa 3 Le tourisme culturel en Europe, Etudes. p. 11. Čerpáno z: BADULESCU A; BUGNAR N.; BADULESCU D. Cultural tourism in urban areas. In WYRZYKOVSKI, J. (ed.). Conditions of the foreign tourism development in central and eastern Europe: Urban tourism present state and development perspectives. Vol. 8. p. 11, vlastní překlad 10

11 1.2 Význam a postavení městského cestovního ruchu v ČR,,Vývoj a rozvoj cestovního ruchu v České republice vždy významně souvisel s návštěvností měst. 4 Význam cestovního ruchu v určité oblasti můžeme posuzovat na základě několika ukazatelů. Jsou jimi například zaměstnanost v sektoru cestovního ruchu, kapacita ubytovacích zařízení, počet návštěvníků, počet přenocovaní a výše příjmů z cestovního ruchu. Komplexní informaci o turistické významnosti dané oblasti lze určit také z tzv. satelitního účtu cestovního ruchu, především z příjmů a zaměstnanosti v cestovním ruchu. Tyto informace jsou však v České republice za regiony a města nezjistitelné, proto se pro hodnocení významu měst používají především ostatní výše zmíněné ukazatele. 5 V následující tabulce je uvedeno 25 měst s největší ubytovací kapacitou v hromadných ubytovacích zařízeních (HUZ) v ČR. Tato města se na celkové ubytovací kapacitě ČR podílejí asi 40-ti procenty, což potvrzuje celkově významné postavení měst v cestovním ruchu naší země. Tabulka č. 1 - Česká města s největší ubytovací kapacitou Město Celkový počet lůžek v HUZ (stav k ) Praha Karlovy Vary Brno Špindlerův Mlýn Mariánské Lázně Pec pod Sněžkou Doksy Plzeň České Budějovice Harrachov Liberec Františkovy Lázně Rokytnice nad Jizerou Luhačovice Ostrava Janské Lázně Železná Ruda Pardubice Olomouc Hradec Králové Český Krumlov Malá Morávka Třeboň Kořenov Jáchymov Daná města celkem ČR celkem % podíl měst 40,1 Pramen: Český statistický úřad (ČSÚ), VYSTOUPIL, J.; ŠAUER M. a kol. Geografie cestovního ruchu České republiky. s VYSTOUPIL, J.; ŠAUER M. a kol. Geografie cestovního ruchu České republiky. s Hromadná ubytovací zařízení = zařízení s minimálně 5 pokoji nebo 10 lůžky poskytující přechodné ubytování hostům. Patří sem hotely, hotely garni, motely, botely, penziony, turistické ubytovny, chatové osady, kempy a ostatní ubytovací zařízení. 11

12 Význam městského cestovního ruchu lze vyčíst také z ukazatele počtu hostů a přenocování. Zatím co vysoká ubytovací kapacita v určitém místě je prvotním ukazatelem jeho turistické významnosti, údaj o počtu hostů, a hlavně o počtu jejich přenocování, je ukazatelem ještě důležitějším, protože vyjadřuje reálnou poptávku a tím i ekonomický přínos cestovního ruchu pro dané místo. Nejvýznamnějších 25 měst z hlediska přenocování zachycuje Tabulka č. 2, přičemž jde vidět, že tato města se na celkovém počtu přenocování realizovaných v naší zemi podílejí téměř 53-mi procenty. Podobný poměr daných měst k celé České republice vidíme i v ukazateli počtu hostů. V případě zahraničních návštěvníků je postavení měst ještě významnější počet hostů a přenocování v daných městech se na počtu hostů a přenocování v celé České republice podílí zhruba 77-mi procenty. Bezkonkurenčním městem z hlediska návštěvnosti je Praha, kdy až 90 % jejích návštěvníků tvoří hosté ze zahraničí, dalšími vysoce navštěvovanými městy jsou Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Brno a Špindlerův Mlýn. Tabulka č. 2 Česká města s nejvyšším počtem přenocování (průměr let ) Počet hostů Počet přenocování Vybraná města v tom % podíl v tom % podíl celkem celkem cizinci cizinců cizinci cizinců Praha , ,8 Karlovy Vary , ,6 Mariánské Lázně , ,2 Brno , ,3 Špindlerův Mlýn , ,0 Františkovy Lázně , ,3 Luhačovice , ,3 Pec pod Sněžkou , ,7 Janské Lázně , ,0 Harrachov , ,9 Jáchymov , ,1 Třeboň , ,8 Karviná , ,5 Poděbrady , ,5 Železná Ruda , ,8 Teplice , ,6 Ostrava , ,3 Jeseník , ,8 Liberec , ,0 Plzeň , ,9 Doksy , ,0 České Budějovice , ,1 Rokytnice nad Jizerou , ,2 Lázně Bohdaneč , ,7 Olomouc , ,6 Vybraná města celkem ČR celkem % podíl měst 51,0 75,4 52,2 77,0 Pramen: ČSÚ, 2011 (ukazatelé u Lázní Bohdaneč jsou vypočítány s pomocí údajů uvedených v Tabulce 5.2 dostupné z: VYSTOUPIL, J.; ŠAUER M. a kol. Geografie cestovního ruchu České republiky. s. 107) 12

13 1.3 Předpoklady turistické atraktivity českých měst Jaké jsou důvody vysokého významu českých měst v národní struktuře cestovního ruchu? Největším lákadlem České republiky je bezesporu město Praha, kdy základním důvodem pobytu je dle provedeného výzkumu 6 turistika, podmíněná hlavními asociacemi, které návštěvníci Prahy uvádějí: nádherné město, historie, památky, tradice, architektura, budovy a konkrétní památky jako Karlův most a Pražský hrad. Můžeme tedy říci, že fyzický inventář historických budov a souhrnná topologická hodnota městské krajiny a městského prostoru spolu s životem města a činností člověka jsou nejvýznamnějšími prvky, které určují atraktivnost města. Všechny tyto hodnoty dávají místu jeho význam a důležitost a zároveň tak zvyšují jeho potenciál pro městský cestovní ruch. 7 Uvedený odstavec lze vyjádřit i tak, že kulturně-historické předpoklady, zvláště jedna z jejich podskupin, kulturně-historické památky, mají specifické postavení v souvislosti s motivací návštěvníků 8 :,,Právě kulturně-historické památky mají významný motivační vliv na migrační pohyb účastníků cestovního ruchu, a to jak v mezinárodním tak domácím měřítku. Klíčovým motivačním impulsem k cestovnímu ruchu zaměřenému na kulturně-historické památky je především seznámení se s historií, architekturou a kulturou konkrétního území. 9 Mezi kulturně-historické památky přitom řadíme památky architektonické a přírodní a soubory materiálních a duchovních projevů člověka, přičemž největší význam pro cestovní ruch mají památky architektonické, kam patří například historická jádra měst, hrady, zámky, městská a lidová architektura, technické památky, chrámy, kostely, rotundy atd. 10 Praha není jediným městem, které je navštěvováno především kvůli svým neopakovatelným památkám. Jakýmsi mezinárodním potvrzením jedinečnosti památky je její zapsání do seznamu UNESCO. Naše země se může pochlubit dvanácti kulturními UNESCO památkami, což znamená, že v přepočtu na plochu státu se v porovnání s ostatními evropskými zeměmi nacházíme na 9. místě v koncentraci kulturních památek UNESCO v Evropě. Jestliže navíc do výčtu zemí nezahrneme San Marino, Maltu, Andoru, Lucembursko a Kypr, což jsou státy charakteristické svou velice malou rozlohou, nachází se naše země na úctyhodném 3. místě. (viz Příloha č.1 - Koncentrace kulturních památek UNESCO v jednotlivých evropských zemích). V tomto ohledu má tedy Česká republika co nabídnout a její potenciál pro rozvoj těchto míst jako center městského cestovního ruchu se zvyšuje. Dalšími významnými atraktivitami nacházejícími se na našem území jsou městské památkové rezervace a zóny. Ty vznikly na místech koncentrace komplexů architektonických staveb, které jsou svým charakterem jedinečné a neopakovatelné. Tyto celky jsou díky svému historickému vývoji vyhledávaným centrem účastníků cestovního ruchu. 11 Česká republika má na svém území 40 městských památkových rezervací a 253 městských památkových zón. 6 Turisté a návštěvníci Prahy. CzechTourism [online] [cit ]. Dostupné z: 7 Význam genia loci českých památkových míst pro rozvoj cestovního ruchu. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [online] [cit ]. Dostupné z: Kulturně-historické předpoklady vznikly činností člověka a řadíme mezi ně kulturně-historické památky, kulturní zařízení a společenské akce. 8 VYSTOUPIL, J.; ŠAUER, M.; HOLEŠINSKÁ A.; METELKOVÁ P. Základy cestovního ruchu. s VYSTOUPIL, J.; ŠAUER M. a kol. Geografie cestovního ruchu České republiky. s VYSTOUPIL, J.; ŠAUER, M.; HOLEŠINSKÁ A. Geografie cestovního ruchu. DSO. s VYSTOUPIL, J. a kol. Atlas cestovního ruchu České republiky. s

14 Památky UNESCO a městské památkové rezervace a zóny na našem území zachycuje kartodiagram Městské památkové rezervace a zóny a památky UNESCO (viz Příloha č. 2). Česká republika je známá také díky velkému počtu hradů a zámků. Na jejím území se nachází více než 2000 těchto objektů, což ji, v přepočtu na km 2 území, řadí na 1. místo na světě v jejich koncentraci. 12 Dalším činitelem, který má vliv na vysoký počet návštěvníků a přenocování v českých městech, je výskyt lázní ve městech. Neméně důležitá jsou pak města, která jsou středisky horských oblastí. Důvodem k návštěvě města jsou i kongresové a veletržní akce. Nejvýznamnějším střediskem veletržních akcí s mezinárodním významem je město Brno, mezinárodním střediskem v oblasti akcí kongresových je Praha. Významné jsou i města Ostrava, Olomouc, Hradec Králové, Plzeň, Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Špindlerův Mlýn (viz Příloha č. 3 Veletržní a kongresový cestovní ruch). Celkové hodnocení turistické atraktivity města se tedy skládá z několika hodnocených prvků, jakými jsou výskyt významných kulturně-historických památek a společenských akcí, přítomnost hradů, zámků, lázní apod. Snahou o vyjádření celkového turistického potenciálu českých měst je studie pro hodnocení turistické atraktivnosti českých měst, která bere v úvahu všechny výše zmíněné předpoklady:,,hodnocenými kritérii byla přítomnost městských památkových rezervací a městských památkových zón, významných hradů a zámků, památek UNESCO, významných souborů lidové architektury, významných památek církevní architektury, veletrhů a festivalů mezinárodního významu, významných lázní. Jako doplňkové kritérium byla vyhodnocena vybavenost měst ubytovacími kapacitami a celkovou úrovní návštěvnosti (počet přenocování). Hodnocení bylo provedeno bodovým systémem 1 až 5 s následujícím pořadím: 1. Praha, 2. koncentrace (přítomnost) památky UNESCO, městské památkové rezervace, veletrhů, hradů a zámků, významných souborů lidové architektury, 3. přítomnost městské památkové rezervace městské památkové zóny, případně významnějších hradů a zámků, 4. přítomnost městské památkové zóny, souborů lidové architektury, hradu či zámku regionálního významu, 5. jen atraktivity lokálního významu. 13 V následujícím kartogramu můžeme vidět 99 nejvýznamnějších měst, která se umístila na 1. až 3. pořadí: 12 Castles and chateaux. CzechTourism [online] [cit ]. Dostupné z: vlastní překlad 13 VYSTOUPIL, J.; ŠAUER M. a kol. Geografie cestovního ruchu České republiky. s

15 Kartodiagram č. 1 Městský cestovní ruch Pramen: VYSTOUPIL, J. a kol. Atlas cestovního ruchu České republiky. s. 73 Městem, které jasně dominuje, je hlavní město Praha, dalšími důležitými městy národního významu jsou město Brno, významná lázeňská střediska a některá krajská města (viz Příloha č. 4 tabulka Hodnocení turistické atraktivnosti měst ČR). 15

16 2 BRNO A JEHO POSTAVENÍ VE STRUKTUŘE CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉ REPUBLICE Tato kapitola se zabývá významem města Brna v národní a regionální struktuře cestovního ruchu v ČR. Následuje analýza hlavních důvodů návštěvy města a popis jeho nejvýznamnějších atraktivit. Význam a postavení města Brna můžeme, stejně jako v předchozí kapitole, dokumentovat kapacitou ubytovacích zařízení a celkovým počtem ubytovaných hostů a přenocování. Z již uvedených tabulek vyplývá, že město Brno je významným centrem cestovního ruchu České republiky. Brno disponuje 3. největší ubytovací kapacitou s počtem lůžek V počtu ubytovaných hostů se dle Tabulky č. 2 nachází dokonce na 2. místě, což znamená, že z uvedeného seznamu 25-ti měst se téměř 7 % hostů ubytuje právě v Brně. Jestliže ze seznamu vyškrtneme Prahu, pak podíl Brna činí dokonce více než 17 %. V počtu přenocování patří Brnu s číslem místo, kdy se před ním umístila pouze bezkonkurenční Praha a města Karlovy Vary a Mariánské Lázně, což jsou významná lázeňská střediska, pro která je delší pobyt návštěvníků typický. Jak se podíl Brna na cestovním ruchu ČR měnil v čase? Z tabulky č. 3 lze vidět, že význam Brna, měřený počtem hostů a přenocování, až do roku 2009 stoupal. Výjimkou byl pouze rok 2001, kdy došlo ke známým útokům z 11. září. Propad v roce 2009 byl přirozeným důsledkem hospodářské krize - do České republiky přijelo v celkovém objemu méně zahraničních návštěvníků, ale jelikož Prahy se krize z pohledu počtu návštěvníků téměř nedotkla, podíl ostatních měst klesl. Již v roce 2010 ale počet hostů i přenocování opět roste. Tabulka č. 3 Postavení města Brna v ČR ( ) Rok Počet hostů Počet přenocování ČR Brno Podíl Brna ČR Brno Podíl Brna , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,88 Pramen: ČSÚ, 2012 V rámci regionu má Brno také důležitou funkci. Brno je největším a zároveň krajským městem Jihomoravského kraje. Význam a postavení Brna v rámci návštěvnosti Jihomoravského kraje nám ukazuje následující tabulka: 16

17 Tabulka č. 4 Návštěvnost Jihomoravského kraje a Brna (průměr let ) Počet hostů Počet přenocování Území v tom % podíl v tom % podíl celkem celkem cizinci cizinců cizinci cizinců Brno , ,3 Jihomoravský kraj , ,4 % podíl Brna 39,9 56,5 35,6 56,1 Pramen: ČSÚ, 2012 Z celkového počtu hostů, kteří se ubytují v Jihomoravském kraji, se jich v Brně průměrně ubytuje téměř 40 %. Ještě větší význam má Brno v případě počtu ubytovaných hostů ze zahraničí podíl Brna je v tomto případě skoro 60 %. Velice podobných podílů dosahuje Brno i v počtu přenocování realizovaných v Jihomoravském kraji. Vybavenost Brna lůžkovými kapacitami je v porovnání s ostatními obcemi a městy v kraji vysoce nadprůměrná. Se svými lůžky se na celkové ubytovací kapacitě Jihomoravského kraje podílí 29,7-mi procenty. 14 Město Brno se v počtu přenocování řadí na 4. místo v ČR. Proč je úspěšnější než řada dalších českých měst? Hledání odpovědi na tuto otázku se skládá z několika kroků: zjištění hlavních důvodů, které vedly k návštěvě města a přenocování; zjištění hlavních forem trávení volného času. Graf č. 1 Důvody návštěvy města Brna Důvod návštěvy Brna - respondenti celkem rekreace návštěva příbuzných, známých sportovní dovolená návštěvy měst zdravotní dovolená turistika služební cesta nákupy zastávka na mé dovolené Pramen: Průzkum návštěvnosti města Brna Centrála cestovního ruchu Jižní Morava [online] [cit ]. Dostupné z: [%] 14 ČSÚ,

18 Podle Průzkumu návštěvnosti města Brna 15 byly nejčastějšími důvody návštěvy rekreace, návštěvy měst a turistika, následované důvodem služební cesty, viz Graf č. 1. Zahraniční návštěvníci přitom uváděli motiv návštěvy měst a turistiky častěji než domácí návštěvníci, kteří přijeli hlavně za známými a rekreací. Pozn.: Z grafu je patrné, že významným důvodem návštěvy Brna byla i návštěva příbuzných a známých. Jelikož ale naše hodnocení významu města vyplývá z hodnocení ukazatelů počtu lůžek, hostů a přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních, nebudeme tento důvod do našich úvah zařazovat (návštěvníci s tímto důvodem návštěvy se ve většině případů ubytují u známých). Jaké jsou hlavní formy trávení volného času? Z Tabulky č. 5 je jasně vidět, že nejfrekventovanější formou trávení volného času v Brně je návštěva kulturních a historických památek, kterou uvedlo skoro 71 % dotazovaných. Dalšími často uváděnými aktivitami byly výlety do okolí, nákupy, návštěva přírodních zajímavostí a kulturních a společenských akcí. Tabulka č. 5 Hlavní aktivity návštěvníků Brna Typ aktivity Součet odpovědí "často" a "někdy" (%) 1. Návštěva kulturních a historických památek 70,9 2. Výlety do okolí 43,2 3. Nákupy 42,0 4. Návštěva přírodních zajímavostí 34,9 5. Návštěva kulturních a společenských akcí 34,4 6. Jen relaxace 34,2 7. Pěší turistika 28,1 8. Koupání, plavání 17,2 9. Ostatní sporty 14,5 10. Cykloturistika 10,7 11. Agroturistika 7,2 Pramen: Průzkum návštěvnosti města Brna Centrála cestovního ruchu Jižní Morava [online] [cit ]. Dostupné z: úprava autorka Jestliže se zaměříme na zahraniční návštěvníky, u kterých důvod návštěvy známých nebyl tak často uváděný, zjistíme, že se ještě častěji věnovali návštěvě kulturních a historických památek, kulturních a společenských akcí a výletům do okolí: 15 Průzkum návštěvnosti města Brna Centrála cestovního ruchu Jižní Morava [online] [cit ]. Dostupné z: 18

19 Tabulka č. 6 - Hlavní aktivity návštěvníků Brna domácí a zahraniční respondenti Typ aktivity Pramen: Průzkum návštěvnosti města Brna Centrála cestovního ruchu Jižní Morava [online] [cit ]. Dostupné z: úprava autorka Atraktivita Brna, a tím i jeho úspěšnost v počtu návštěvníků, tedy spočívá hlavně v jeho památkách, což potvrzuje význam kulturně-historických památek pro městský cestovní ruch, jak jsme si uvedli v 1. kapitole. Turisticky nejatraktivnějšími objekty Brna jsou přitom katedrála sv. Petra a Pavla, hrad Špilberk, kapucínský klášter a vyhlídková věž Staré radnice. Počet návštěvníků jednotlivých objektů znázorňuje následující tabulka: Tabulka č. 7 Návštěvnost hlavních památek Brna Domácí respondenti často + málo + někdy vůbec ne Zahraniční respondenti často + málo + někdy vůbec ne Návštěva kulturních a historických památek 64,7 35,3 75,9 24,1 Návštěva kulturních a společenských akcí 36,2 63,8 45,4 54,6 Návštěva přírodních zajímavostí 33,0 67,0 23,3 76,7 Pěší turistika 34,2 65,8 36,4 63,6 Cykloturistika 13,2 86,8 8,7 91,3 Agroturistika 7,1 92,9 7,3 92,7 Koupání, plavání 21,2 78,8 13,8 86,2 Ostatní sporty 15,2 84,8 14,0 86,0 Výlety do okolí 44,3 55,7 42,3 57,7 Nákupy 37,7 62,3 33,0 67,0 Jen relaxace 35,9 64,1 32,9 67,1 Památka Návštěvnost za rok Katedrála sv. Petra a Pavla Hrad Špilberk Kapucínský klášter Vyhlídková věž Staré radnice Pramen: Návštěvnost památek v krajích ČR v letech NIPOS [online] [cit ]. Dostupné z: Turistickou oblíbenost těchto památek potvrzuje i výše zmíněný Průzkum návštěvnosti, který se zabýval i průzkumem míst, které dotazovaní v Brně navštívili (viz Příloha č. 5 Turistické cíle, které navštívilo více než 5 respondentů). Z průzkumu vyplývá i vysoká atraktivita centra města jako celku a jeho kostelů. Údaje o návštěvnosti hradu Špilberk a kapucínského klášteru jsou z roku 2007, neboť v ostatních letech už nebyly k dispozici, ostatní údaje jsou z roku NIPOS je Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, bylo zřízeno Ministerstvem kultury ČR NIPOS vykonává i statistickou službu za oblast kultury, kdy sleduje údaje o památkových objektech, které jsou návštěvníkům zpřístupněné za vstupné. Viz NIPOS [online]. [cit ]. Dostupné z: 19

20 Významnou památkou Brna zapsanou do seznamu UNESCO, o které bohužel nemáme údaje o návštěvnosti, je vila Tugendhat. Ta byla od z důvodu památkové obnovy pro veřejnost uzavřena, od března tohoto roku je ale opět zpřístupněna. 16 Jak bude této zrekonstruované památky využito pro zvýšení atraktivnosti Brna v očích potenciálních návštěvníků bude ale záležet také na způsobech její propagace. Brno činí atraktivnějším i blízkost dalších turisticky vyhledávaných oblastí jako je Moravský kras a Slavkov u Brna, popřípadě další památka zapsaná na seznamu UNESCO Lednickovaltický areál. Hlavní atraktivitou přírodního charakteru je pak Brněnská přehrada s hradem Veveří, který v roce 2009 navštívilo turistů 17. K procházkám a koupání láká i Mariánské údolí nacházející se na východním okraji Brna. Jde o oblast pokrytou lesy s několika vodními nádržemi a jeskyněmi. Častou uváděnou aktivitou byla i návštěva kulturních a společenských akcí. Mezi nejznámější patří například Mezinárodní hudební festival Brno, Bonjour Brno dny francouzské kultury, Febiofest, Brněnská muzejní noc, Brněnské shakespearovské dny, Festival Janáček, Brno město uprostřed Evropy, Vánoční trhy nebo hudební festivaly jako Brněnský Majáles a Čarodějáles a další. 18 Mezi výjimečné sportovní události patří akce konané ne Masarykově okruhu v Brně, v čele s Mistrovstvím světa superbiků a Grand Prix České Republiky, které ročně navštíví až sportovních nadšenců. 19 Nakonec nemůžeme vynechat význam města Brna jako centra veletržních akcí. Veletrhy a výstavy mají v Brně nejdelší tradici v rámci ČR, a to díky Mezinárodnímu strojírenskému veletrhu. 20,,Brněnské výstaviště bylo vybudováno úmyslně mezi Prahou a Bratislavou u příležitosti oslav 10. výročí založení Československa. Čistou výstavní plochou m 2 se řadí mezi největší výstaviště světa (23. místo). Ročně se na brněnském výstavišti koná zhruba 50 veletrhů, které navštíví téměř 1 milion návštěvníků. 21 Potenciál do budoucna má Brno i jako centrum kongresových akcí. Význam Brna jako centra veletržních a kongresových akcí nám znázorňuje kartodiagram Veletržní a kongresový cestovní ruch (viz Příloha č. 3). Je ale nutné konstatovat, že ve stále se zvyšující konkurenci samotná nabídka atraktivních památek a akcí neobstojí. Velice důležitá je tvorba zajímavých turistických produktů a také neustálé zlepšování turistických služeb, kam patří i dostatečná kapacita a kvalita ubytovacích zařízení více viz Vila Tugendhat [online] [cit ]. Dostupné z: 17 Návštěvnost památek v krajích ČR v roce NIPOS [online] [cit ]. Dostupné z: 18 více viz Kalendář významných akcí. Brno [online] [cit ]. Dostupné z: 19 Kolik lidí doopravdy přijede na Grand Prix? Bystrčník [online] [cit ]. Dostupné z: 20 VYSTOUPIL, J. a kol. Atlas cestovního ruchu České republiky. s Informace o společnosti. BVV [online] [cit ]. Dostupné z: 22 VYSTOUPIL, J.; ŠAUER M. a kol. Geografie cestovního ruchu České republiky. s