Praktické důsledky legislativní úpravy daně z příjmů právnických osob NNO

Transkript

1 Studentská PARDUBICE Praktické důsledky legislativní úpravy daně z příjmů právnických osob NNO doc. Ing. Jan Stejskal, Ph.D. Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní 1

2 Zaměření příspěvku 1 Jaké jsou důsledky legislativní úpravy DPPO pro nestátní neziskové organizace (NNO) veřejné rozpočty ČR 2 Návrh změn či úprav 1 DPPO legislativní úprava Začněme aplikací v soukromém sektoru hospodářský výsledek = výnosy náklady Je zde jasné, jak stát přistupuje ke zdanění, jsou vyjasněna kritéria co a jak zdaňovat Pokračujme v neziskovém soukromém sektoru NNO rozdělují výnosy a náklady do skupin podle činností Hlavní činnost tu, pro kterou byly založeny (není podnikáním). Může jich být víc! Vedlejší činnost výčet v zákoně o DP, další aktivity nesměřující k poslání, včetně podnikání Přiřazování platí i u nákladů (velmi problematické v praxi u nákladů na provoz) Vyžaduje zvýšené nároky v účetnictví, někdy až za mez reálných možností dobrovolníků z NNO Platí v praxi velmi obtížně realizovatelná právní úprava základu daně (v rozsahu toho, co není předmětem daně) vede k různému uplatňování v praxi, nejednotnosti finanční správy Jednoznačně vede k vysokým administrativním nákladům zdanění 2

3 1 DPPO legislativní úprava Aktuální změny v legislativě (účinné pro zdaňovací období 2014) Očekávalo se schválení zákona o veřejné prospěšnosti (zákon nebyl přijat) a návazné dopady do zákona o DPPO, případné benefity či úlevy pro držitele statusu veřejné prospěšnosti = NENASTALO Došlo však k techniko-legislativním změnám, které jsou však zásadní a přinášejí principiální změny (např. zrušení daně darovací a přesunutí těchto příjmů do DPPO; provázanost benefitů se statusem veřejné prospěšnosti), aniž by došlo k seriózní diskusi před samotným projednáváním Ani technické změny nepřinesly odstranění dlouho trvajících problémů ve zdaňování NNO (složitost, nepřehlednost, nejednotnost atd.). Současný nevyhovující stav zůstal zachován, ba naopak byl překlopen v souladu s NOZ a výsledkem je ještě nepřehlednější a složitější stav 1 DPPO - legislativní úprava Jaké jsou důsledky aplikované legislativní úpravy DPPO v ČR? Alespoň rámcovou odpověď pomůže poskytnout analýza dat týkající se poplatků, kteří jsou vybranou právní formou NNO (nadace, nadační fond, obecně prospěšná společnost, spolek). Zdroj dat: MF ČR (č.j. 9727/14/ ) ze dne

4 2 Analýza dat Kolik NNO je registrovaných k dani DPPO? Rok Celkový počet registrovaných Celkový počet těch, co podaly přiznání DPPO Procentní podíl , , , , ,44 Nejvíce k dani registrovaných je spolků 93 %, podíl meziročně klesá. Nejvíce podávají přiznání o. p. s. (cca 70 %). 2 Analýza dat Základ daně u poplatků NNO po úpravě o odčitatelné položky Rok Základ daně celkem za všechny poplatníky (v mil. Kč) Průměrný základ daně (v Kč) Podobný vývoj je i u samostatné skupiny spolků. 4

5 2 Analýza dat Počet NNO, které platily daň v jednotlivých letech: Rok Počet NNO, které platily daň z příjmů PO Podíl ze všech registrovaných NNO ,08 % ,63 % ,06 % ,75 % ,54 % Tedy cca 60 % všech registrovaných k dani podává daňové přiznání a jen cca 5 % z nich nějakou daň zaplatí 2 Analýza dat Které z právních forem platí daně z příjmů PO nejvíce? Právní forma Podíl z registrovaných v roce 2008 Podíl z registrovaných v roce 2012 Nadace 9,69 % 9,98 % Nadační fond 3,50 % 2,15 % Obecně prospěšná společnost 9,43 % 11,50 % Sdružení (spolek) 4,38 % 4,79 % U většiny právních forem počet platících daně z příjmů PO klesá 5

6 2 Analýza dat Celkový daňový výnos za NNO v jednotlivých letech Rok Celkem odvedená daň z příjmů PO (v mil. Kč) Průměrná výše daně (v Kč) , , , , , Závěry: - zanedbatelný daňový výnos - existuje několik poplatníků, kteří platí velkou daň z příjmů 2 Analýza dat - závěry přibližně 60 % registrovaných NNO podává daňové přiznání zbytek NNO často informuje místně příslušný FÚ o tom, že nemají povinnost podat daňové přiznání celkový podíl meziročně stále klesá celkový základ daně po úpravě o odčitatelné položky se pohybuje kolem 1 mld. Kč ročně přibližně 1400 NNO platí v konečném důsledku daň z příjmů PO, což představuje 5 % těch, co přiznání podávají počet NNO, které platí daně mírně klesá, ovšem počet všech NNO stále stoupá stát získává ze sektoru NNO ročně cca 183 mil. Kč jednoznačně vlivem komplikované legislativní úpravy dochází k vysokým administrativním nákladům zdanění jak u NNO, tak u státu (přímé náklady na zpracování účetnictví a daňové přiznání u NNO jsou odhadovány na 100 mil. Kč) 6

7 3 Doporučení dlouhodobě problematická, neřešená situace vede k velmi nízké efektivitě politická reprezentace by měla začít věnovat otázce zdaňování NNO větší pozornost měly by být ujasněny principy zdanění NNO a to tak, aby legislativa nezvyšovala administrativní a další náklady zdanění na straně NNO, ale zároveň, aby zachytila např. účelově zřizované neziskové organizace 3 Doporučení Možnosti: 1. Provést kosmetické úpravy zákona o DP, které mohou částečně pomoci zvýšit hranici odčitatelné položky nad 300 tis. Kč zavést hranici minimálního obratu (objemu příjmů), pod který by NNO nemusela řešit DPPO vyřešilo by to problém malých NNO, často plně dobrovolnických, které stejně žádnou daň neplatí (výše této hranice je k diskuzi 700 tis. Kč - 1 mil. Kč) změnit kategorizaci daňových příjmů NNO s cílem zjednodušit jejich evidenci a snížit počet zbytečných daňových přiznání 7

8 3 Doporučení 2. provést výraznou změnu v přístupu ke zdaňování NNO, která zjednoduší problematiku zdaňování NNO sníží administrativní zatížení NNO i státu nebude zatěžovat daní příjmy NNO, kterou budou složit k naplňování jejich poslání (třeba v návaznosti na status veřejně prospěšné organizace) Děkuji za pozornost. jan.stejskal@upce.cz 8