GE18 KARTOGRAFIE A ZÁKLADY GIS

Transkript

1 VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ LADISLAV PLÁNKA GE18 KARTOGRAFIE A ZÁKLADY GIS MODUL 04 ÚEDNÍ MAPY

2 STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA

3 Ladislav Plánka, Brno 2006

4

5 Obsah OBSAH 1 Úvod Cíle Požadované znalosti Doba potebná ke studiu Klíová slova Státní mapová díla Katastrální mapy eskoslovenský pozemkový katastr Mapy eskoslovenského pozemkového katastru Geodetické základy eskoslovenského pozemkového katastru Kartografické zobrazení map eskoslovenského pozemkového katastru Klad list map eskoslovenského pozemkového katastru Technickohospodáské mapy (THM) Technickohospodáské mapy v S Technickohospodáské mapy v S-JTSK Jednotná evidence pd Zakládání JEP pesnou metodou Zakládání JEP zjednodušeným zpsobem Mapy evidence nemovitostí (EN) Mapy pro hospodáskou výstavbu Základní mapy velkého mítka (ZMVM) Technické podmínky tvorby a údržby základních map velkých mítek Tvorba ZMVM Údržba ZMVM Obsah ZMVM Základní mapy stedních mítek Geodetické a kartografické základy Klad a oznaení mapových list ZM Obsah Základní mapy Mapy územních celk Mapy správního rozdlení Klady list map Odvtvová tématická mapová díla Státní mapa Vojenské topografické mapy Úprava mapových dl tetího vojenského mapování Prozatímní vojenské mapování Definitivní vojenské mapování Období II. svtové války Vojenská topografická mapa eskoslovenské lidové armády71-5 (95) -

6 Název pedmtu Modul # Historický vývoj topografických map Geodetický základ Nomenklatura mapových list Obsah topografických map Obsah topografických map Závr Shrnutí Studijní prameny (95) -

7 Úvod 1 Úvod 1.1 Cíle Kartografická díla vytváená pro poteby státu a financovaná státem a už pro úely vejné správy nebo úely vojenské bžn oznaujeme jako státní. V tomto modulu jsem si dovolil oznait taková díla, jež svou historickou úlohu státních mapových dl vtšinou ukonily (s adou výjimek nap. v oblasti kartografických dl) jako díla úední, abych je jednoznan odlišil od aktuálních státních mapových dl. Cílem tohoto modulu je podat struný pehled historických státních mapových dl a jejich geodetických a kartografických základ tak, aby bylo možno lépe porozumt jejich souasníkm. 1.2 Požadované znalosti Pro pochopení konkrétních kartografických dl je teba znát kartografickou terminologii obsaženou v modulu 01 (Úvod do kartografie), jakož i základní zásady kartografické interpretace a generalizace obsažené v modulech 02 (Kartografická interpretace) a 03 (Kartografická generalizace a kartometrie). 1.3 Doba potebná ke studiu Pro zvládnutí celého rozsahu pedmtu jsou v denním studiu plánovány jen v letním semestru 3 hodiny pednášek a 3 hodiny cviení. Pi délce trvání semestru 13 týdn to odpovídá 13 x 6, tj. 78 hodin ízeného studia pro všechny moduly. Prezentovaný rozsah látky proto není zvládnutelný bez samostudia a urité specializace, která je závislá na konkrétním zamení studenta, resp. jeho bakaláské práce. 1.4 Klíová slova Státní mapová díla, katastrální mapy, Základní mapy velkých a stedních mítek, vojenské topografické mapy. - 7 (95) -

8 Kartografie a základy GIS Modul 04 2 Státní mapová díla Za státního mapového díla považujeme taková mapová díla, která jsou vyhotovená ve státním zájmu. Jejich vytváení, vydávání, udržování, obnovování i jejich dokumentace je v psobnosti státního orgánu. Podle jeho obsahu lze rozlišit: základní státní mapové dílo, tematické státní mapové dílo Základní státní mapová díla mají základní všeobecn využitelný obsah, souvisle zobrazují celá státní území podle jednotných zásad a jsou vytvoená a vydávaná orgánem státní správy ve veejném zájmu. Tematickým státním mapovým dílem se rozumí kartografické dílo zobrazující, zpravidla na podklad základního státního mapového díla, tematické skutenosti urené a vydávané orgánem státní správy ve veejném zájmu. Jednoznaný státní zájem na mapování a mapové tvorb se u nás projevuje již od 2. poloviny 18. století v souvislosti se zabezpeováním vojenských poteb a pozdji i pro zpesnní vlastnických vztah k nemovitostem a urování pozemkových daní. 2.1 Katastrální mapy Pro poteby urování a zaznamenávání vlastnických vztah k nemovitostem se bhem složitého vývoje vykrystalizovalo mapové dílo, které je všeobecném povdomí známo pod oznaením katastrální mapa. Slouží pro poteby katastru nemovitostí a je grafickým podkladem pro urování právních vztah k nemovitostem a k urování dan z nemovitosti, ímž byl, je a bude zásadn ovlivnn jejich obsah i zpsob zpracování. Jinak eeno je katastrální mapa polohopisná mapa velkého mítka zobrazující všechny nemovitosti a katastrální území, jež jsou pedmtem katastru nemovitostí. V souasné dob pedstavuje grafický, pípadn digitální technicko-právní podklad pro výkon státní správy. Krom této právní funkce plní významnou funkci evidenní a v rzné míe mohou být využívány také k technickému projektování. Jsou vtšinou zpracovávány v mítku 1:5000 a vtším, a proto jsou nkdy oznaovány jako mapy velkých mítek. Vzhledem k náronosti zpracovávání katastrálních map pro celé státní území, jsou v souasné dob využívány ke katastrálním úelm mapy, jež mají svj pvod v rzných historických obdobích po roce Struktura tchto map k roku 1992 uvádí Obr. 2-1 a k roku 1996 Tabulka (95) -

9 Státní mapová díla Obr. 2-1Mapové listy a plocha území podle druh katastrálních map - 9 (95) -

10 Kartografie a základy GIS Modul 04 Tabulka 2-1Skladba katastrálních map v eské republice v roce 1996 podle pvodu Pvod mapy Pibližné pokrytí území v % DKM 1 ZMVM ve 3. tíd pesnosti 2 ZMVM ve 4. tíd pesnosti 10 THM 1: THM 1:2000, pvodn v S-42, pevedeno do S-JTSK 5 THM 1:2000, mapováno v S-JTSK 6 FÚO 1: Instrukce A 1: Instrukce A 1: íseln mené mapy v systému Gusterberg a Sv. 1 Štpán pevedené do S-JTSK Mapy mené stolovou metodou v systému Gusterberg 69 a Sv. Štpán 1:2880 Jiné 1 Obsahem mického operátu eskoslovenského pozemkového katastru jsou katastrální mapy rzného druhu, dnes již asto neplatné, protože bhem posledních desetiletí nebyly doplovány zmnami polohopisu. Mají však svj náležitý historický význam a budou i nadále sloužit k objasování spoleenských pomr v píslušném období a sloužit jako prkazný výchozí podklad k vyšetení polohy pozemk a prbh dívjších vlastnických hranic. K tmto úelm velmi dobe poslouží i mapy velkých mítek. Podle SN , schválené dne jsou za mapy velkých mítek pokládána taková díla, která byla vytvoena v mítkách 1:200, 1:250, 1:500, 1: :2000 a 1:5000. Podle obsahu je dlíme na základní a tematické (úelové). Ve smyslu uvedené normy se mezi mapy velkých mítek nezahrnují topografické mapy a státní mapa 1: odvozená, by by byly vytvoeny v nkterém z uvedených mítek. Tabulka 2-2 Mapové podklady využitelné pi obnov katastrálního operátu pepracováním v S-JTSK a zastoupení tchto podklad na území R Druh katastrální mapy Poet katastrálních území Procentuální vyjádení Nové mapování podle Instrukce A v letech ,5 Nové technickohospodáské mapování (THM) v letech ZMVM vzniklá novým mapováním v letech ,5 íselné mapování v letech v zobrazení Cassini-Soldner, pozdji graficky transformované do S-JTSK CELKEM (95) -

11 Státní mapová díla Souástí státního mapového díla jsou tyto soubory katastrálních a velkomítkových map: mapy stabilního katastru (sáhové mapy) mapy eskoslovenského pozemkového katastru (novomické mapy) technickohospodáské mapy (THM) základní mapy velkého mítka (ZMVM) mapy evidence nemovitostí V souvislosti se spoleenskými zmnami v eskoslovensku byl v roce 1989 vydán zákon NR. 344 Sb. o katastru nemovitostí (katastrální zákon). Výrazn se v nm uplatují i mapy stabilního katastru, které jsou postupn pevádny do dekadického mítka a do jednotného souadnicového systému. Technický stav map stabilního katastru je v souasné dob dobrý. Jsou velmi cenné pedevším zobrazením vlastnických vztah uvnit slouených pozemk, tvoících rozlehlé hony nebo lesní celky. Jsou pepracovávány do dekadického mítka a do standardního kladu mapových list v souadnicovém systému JTSK podle norem SN O a (Mapy velkých mítek). Z hlediska tvorby státního mapového díla, zajišujícího ádnou evidenci nemovitého majetku, jsou nejdležitjšími právními normami tyto zákony a vyhlášky: Zákon. 344/1992 Sb. o katastru nemovitostí eské republiky (tzv. nový katastrální zákon), ve znní zákona. 89/1996 Sb. Zákon. 359/1992 Sb. o zemmických a katastrálních orgánech, ve znní zákona. 107/1994 Sb., zákona. 200/1994 Sb. a zákona. 62/1997 Sb. Vyhláška eského úadu zemmického a katastrálního. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon. 256/1992 Sb. o zápisech vlastnických a jiných vcných práv k nemovitostem, ve znní zákona. 210/1993 Sb., zákona. 90/1996 Sb., zákona eské národní rady. 344/1992 Sb. o katastru nemovitostí eské republiky, ve znní zákona. 89/1996 Sb. a ve znní vyhlášky. 179/1998, která novelizuje vlastní vyhlášku. 190/1996 Sb. Návod eského úadu zemmického a katastrálního.j. 21/ ze dne 30. dubna 1997 pro obnovu katastrálního operátu, ve znní dodatku. 1/1998. Prozatímní návod eského úadu zemmického a katastrálního.j. 5238/ ze dne 21. prosince 1998 pro obnovu katastrálního operátu pepracováním souboru geodetických informací a pro jeho vedení Struktura a výmnný formát digitální katastrální mapy a souboru popisných informací katastru nemovitostí eské republiky, ÚZK.j. 5729/ ve znní dodatku. 1, ÚZK.j. 1116/ a dodatku. 2, ÚZK.j. 1618/ a dodatku (95) -

12 Kartografie a základy GIS Modul eskoslovenský pozemkový katastr Za první svtové války bylo vedení pozemkového katastru velmi zanedbáno. Finanní správa se snažila po válce uvést katastr zpt do poádku. To se však nepodailo; nedostatek personálu a skrovné prostedky dovolily jen formální úpravy katastrálního operátu a sjednocování pedpis. Pronikavjší zmny nemohly být provedeny. Vtší zmny držby, jako byla pozemková reforma, dlouhodobé pachty a scelování pozemk, a dále pak úvrové tžkosti v bývalé zemi Slovenské a Zakarpatské, vyplývající z neúplnosti a nesprávnosti soupis nemovité držby, jakož i rznost a nejednotnost pedpis pimly tehdejší vládu k vydání nového katastrálního zákona ze dne 16. prosince 1927,. 177 Sb., o pozemkovém katastru a jeho vedení, který zaal platit od 1. ledna Od roku 1824 se katastrální mapy v našich zemích vyhotovovaly a doplovaly po dobu asi 100 let podle rzných nejednotných technologických pedpis. Katastrální problematiku v nov vzniklá SR ešil v echách Zákon. 83/1883. z., na Slovensku a Zakarpatské Ukrajin platily zákony uherské a v Horním Slezsku zase zákony pruské. Ke sjednocení postup pro tvorbu nového mapového díla, pedstavujícího soubor map eskoslovenského pozemkového katastru tak vydání nového katastrálního zákona smovalo. Unifikaní katastrální zákon 177/1927 Sb. nahradil takka veškeré díve platné katastrální normy a usmrnil veškerou katastrální mickou službu i služby podobné na celém území republiky v jednotný vývoj a prohloubil a rozšíil úely, jimž pozemkový katastr sloužil. Katastrální mapa se stala podkladem nejen topografického mapování, ale i zastavovacích a polohopisných plán a prací kartografických, písemný operát pozemkového katastru se zárove stává jediným podkladem veejných knih a pozemkové statistiky vbec. A tak se tento zákon stal základem pro budování jednotného eskoslovenského katastru, jenž je ve své podstat pro území ech, Moravy a Slezska reambulovaným, revidovaným a doplovaným katastrem stabilním. eskoslovenský pozemkový katastr pevzal veškerý platný operát stabilního katastru tak, jak se dochoval do Geodetickým základem polohopisu nových katastrálních map se stala Jednotná trigonometrická sí katastrální (JTSK) budovaná v letech a za kartografické zobrazení bylo pijato konformní kuželové zobrazení v obecné poloze (Kovákovo). Toto zobrazení stanovilo ministerstvo financí po dohod s ministerstvy zemdlství, veejných prací, národní obrany a školství na návrh eskoslovenského komitétu geodetického a geofyzikálního. Ve smyslu ustanovení 10 katastrálního zákona (177/1927 Sb.) a 10 provádcího naízení. 64/1930 Sb. zaala budovat finanní správa základ pro veškeré katastrální, ale i vojenské aj. mické práce na území celé eskoslovenské republiky v JTSK a základní trigonometrické síti (ZTS) za souinnosti výše zmínných ministerstev a Národní rady badatelské. Základní trigonometrická si (ZTS) byla budována pro ovení JTSK a pro vdecké úely, zejména k poznání tvaru Zem; spojuje se s obdobnými sítmi sousedních stát podle mezistátních dohod. Takovéto dohody bylo dosaženo v roce 1931 s Polskem, v roce 1932 s Rakouskem, v roce 1933 s Rumunskem a v roce 1935 ásten s Nmeckem. Nesjednala se dohoda s Maarskem (95) -

13 Státní mapová díla Jako definitivní jednotné celostátní zobrazení bylo sice schváleno a zavedeno až v roce 1937, v zájmu dosažení vnitrostátní jednoty se však v nm zaalo mapovat již v roce K provádní katastrálního zákona byla vydána vládní naízení. 205/1928 a. 64/1930 Sb., nkolik ministerských vyhlášek, uveejnných ve Sbírce zákon a naízení, a více instrukci pro úpravu jednotlivých obor katastrální služby. Tyto pedpisy mly za úel unifikovat službu katastrální. Tmito normami se provádí unifikace katastrálních prací z celostátního hlediska a poskytuje se žádoucí pehled o platných pedpisech. Nkteré z norem, zejména Instrukce A a B pro katastrální mické práce, byly velmi obsáhlé a významem pesahovaly obvyklý resortní služební pedpis, ponvadž byly dležitými také pro jiné státní úady a samosprávy, oprávnné vyhotovovat geometrické (polohopisné) plány a pro úedn oprávnné civilní geometry. Instrukce A a B v tehdejší dob vzbudily pozornost i v cizin, což se projevilo i tím, že bhem uplynulého prvého desetiletí byl projeven zájem o s. pedpisy katastrálního mení a pozemkového katastru, takže byly vymnny s podobnými pedpisy jiných stát. Návrh návodu, jak vykonávati katastrální mické práce pro založení pozemkového katastru pvodním mením byl vydán v roce Vlastní Návod, jak vykonávati katastrální mické práce pro obnovení pozemkového katastru novým katastrálním ízením, oznaený písmenem A odtud Návod A, nebo astji podle podtitulu Instrukce A pro katastrální mické práce, zkrácen Instrukce A, nebo též podle barvy desek knižní vazby ervený návod vyšel esky v roce 1940 (s úinností od ) ve dvou svazcích, v nichž první obsahuje text a druhý grafické, tabulkové, mapové a jiné pílohy. Nmecky vyšla tato instrukce soubžn pod názvem Anleitung, wie Katastervermessungsarbeiten für die Erneuerung des Grundkatasters durch ein neues Katasterverfahren auszuführen sind (zur Unterweisung A für Katastervermessungsarbeiten). Platila pro tvorbu polohopisných map velkých mítek po dobu tém 30 let. Podle nho se v polohových sítích budovaly sít mických bod a pímek, k podrobnému mení polohopisu se užívalo pevážn ortogonální metody a v pováleném období nkdy i metody polární. Protože byly do eskoslovenského pozemkového katastru v roce 1919 pevzaty i dosavadní katastrální mapy v zobrazení Cassini Soldnerov a na území Slovenska a Podkarpatské Rusi i mapy ve stereografickém zobrazení (podle Horského), mapy ve válcovém zobrazení (podle Faschinga) a nkteré komasaní mapy, byl v roce 1933 vydán na základ výnosu ministerstva financí z roku 1932 technický popis k domování zmn a k jejich zobrazování v katastrálních mapách pod názvem Návod, jak vykonávati mické práce pro vedení pozemkového katastru, oznaený písmenem B odtud Návod B nebo astji podle podtitulu Instrukce B pro katastrální mické práce, zkrácen Instrukce B nebo též podle barvy desek knižní vazby zelený návod pro udržování služebních map velkých mítek. Tato smrnice, naposledy nov upravená v roce 1960, sjednocovala postupy údržby všech do té doby vyhotovených katastrálních map. Obsah map byl podle ní ešen tak, aby mohly sloužit nejen daové a majetko-právní evidenci, ale i úelm technického projektování. Základní polohové bodové pole tvoila JTSK a Podrobná trigonometrická sí katastrální. Podrobné polohové bodové pole bylo vytvoeno zhušovacími - 13 (95) -

14 Kartografie a základy GIS Modul 04 body a polygonovými sítmi. Zhušovací body byly ureny se stední souadnicovou chybou 0,03 m a oznaovaly se v rámci triangulaního listu ísly 01, 02, 03 s píslušným pomístním názvem. Body polygonových sítí byly urovány s pesností charakterizovanou stední souadnicovou chybou 0,06 m. Výškopisná mení, pokud k nim pi katastrálním mapování ojedinle došlo, byla vykonána v eskoslovenské jednotné nivelaní síti I. - III. ádu a v nivelaní síti IV. ádu. Nadmoské výšky se urovaly ve výškovém systému jadranském. Obr. 2-2 Souadný systém JTSK Katastrální mení pro obnovení pozemkového katastru se podle vládního naízení. 64 ze dne 23. kvtna 1930, jímž se ásten provádly vybrané hlavy platného katastrálního zákona, nazývají nové. Mický operát pi obnovení pozemkového katastru novým katastrálním ízením se pak nazýval - 14 (95) -

15 Státní mapová díla nový mický operát, a to první, druhý atd. podle toho, jestli bylo takové obnovení provedeno po prvé, po druhé apod. Pro podrobné mapování polohopisu v ticátých až padesátých letech se tak vžil název Nová mení a mické nárty se nazývaly novomické. V nártech byla zobrazena ze souadnic mická sí. Každý podrobný bod se zobrazoval v mítku do nártu na základ namených údaj, tj. staniení na mické pímce a kolmice k ní. Tento zpsob vedení nárt umožoval hned pi mení v terénu graficky kontrolovat polohu dvojice zamených bod kontrolní omrnou. íselné hodnoty namených údaj se zapisovaly do nártu pímo v terénu trvalým zpsobem bez dodateného pekreslování. Pi obnovování pozemkového katastru do roku 1927 bylo v mapách používáno dekadických mítek 1:2500, 1:1250, 1:2000 a 1:1000, ale stále ješt v zobrazení Cassini - Soldnerov. Listy 1:2000 a 1:1000 se zaaly ojedinle vyhotovovat už ped vznikem eskoslovenského státu. Mly rozmr 64 x 50 cm. Listy 1:2000 byly vytvoeny rovnobžkami s osou Y po 1000 m a rovnobžkami s osou X po 1280 m. Mapové listy 1:1000 vznikly rozdlením listu 1:2000 na tvrtiny. Poloha mapových list obou uvedených mítek nezávisela na dlení triangulaního listu. Byla dána souadnicemi nejvzdálenjšího rohu vzhledem k poátku, nap. k trigonometrickému bodu Sv. Štpán. Písemný operát eskoslovenského pozemkového katastru zakládal pro každé katastrální území (k.ú.) parcelní protokol, pozemnostní archy, rejstík vlastník, seznam partifikát aj. Katastrální operát eskoslovenského pozemkového katastru je vlastním pozemkovým katastrem; jsou v nm zobrazeny, sepsány a popsány veškeré pozemky daného území. Dlí se na operát mický, tj. mapy (geometrické zobrazení pozemk) a operát písemný (tj. pozemkové soupisy a popisy). Dalšími ástmi operátu jsou sbírka listin a úhrnné výkazy. Mický operát se skládal z katastrální mapy pvodní nebo otisku a píruní (indikaní) katastrální mapy, díve též nazývané indikaní skizzou. Písemný operát byl tvoen rejstíkem parcel, parcelním protokolem, pozemnostními archy, seznamem pozemnostních arch, rejstíkem držitel, seznamem parifikaní pdy a záznamem zmn. Sbírka listin pak obsahovala výpisy z triangulaních údaj, popisy hranic katastrálních území, zápisníky mených smr (úhl) a délek, polní nárty a geometrické (polohopisné) plány, místopisy mických bod, výpoetní protokoly, vyhlášky o katastrálním ízení, ohlašovací listy, soudní usnesení (výroky), seznamy nesrovnalostí, výkazy a záznamy zmn, reklamaní a odvolací listiny a vyazené ásti pozemkového katastru. Katastrální operát byl zpravidla vyhotoven pro každé katastrální území samostatn a tudíž byl pro takovouto územní správní jednotku pozemkovým katastrem; tyto operáty byly uloženy u píslušného katastrálního mického úadu z celého obvodu psobnosti tohoto úadu (tzv. mického okresu). Katastrální mické úady mly za úkol udržovat operáty ve stavu použivatelném a ve shod se skuteným stavem v pírod. Za tím úelem konaly obasné pehlídky, revize pozemkových držeb a jiná opatení. Zjištné zmny zakreslovaly a zapisovaly do katastrálního operátu, piemž zmnou dotený držitel musel zaplatit náhradu (ve smyslu ustanovení 94 kat. zák. 177/1927 Sb.). Tyto náhrady byly stanoveny vyhláškou Ministerstva financí z - 15 (95) -

16 Kartografie a základy GIS Modul kvtna 1938,. 108 Sb. Náhrady se vybíraly a vymáhaly jako da pozemková. Tehdejší tyto náhrady byly dosti vysoké, zejména v obcích, kde se provádly ve vtší míe šetení jakostních tíd, a mohly jít až do tisícových ástek. Proti provedení zápisu zmny do pozemkového operátu se mohly držitelé odvolat. Operáty pozemkové katastru byly veejné; bývaly zapjovány i jiným úadm a soudm. Také držitelé pozemk a jiní zájemci si mohly za poplatek vyžádat opis, výpis nebo snímek nkteré ásti operátu, nebo sami mohly nahlížet do ásti pozemkového operátu a dlat si tužkové poznámky nebo nártky z volné ruky, pi dbalosti všech pedepsaných opatení, aby operáty nebyly poškozeny, znieny nebo zápis a zákres v nich nebyl mnn. Rozmnožovat ásti pozemkových operát bylo vyhrazeno pouze Ministerstvu financí. Ministerstvo stanovovalo také vyhláškami v uritých asových obdobích sazby poplatk za opisy, výpisy, otisky nebo snímky z operátu pozemkového katastru. Jedna z posledních cenových úprav, než byl komunisty pozemkový katastr v roce 1954 zrušen, byla uveejnna vyhláškou ministerstva financí 27. listopadu 1945 pod oznaením /45-X (Vstník ministerstva financí. 15/1945). Obsahem mického operátu eskoslovenského pozemkového katastru jsou katastrální mapy rzného druhu, z nichž nkteré nebyly v posledních desetiletích doplovány zmnami polohopisu. Mají však svj náležitý historický význam a budou i nadále sloužit k objasování spoleenských pomr v píslušném období. Pedstavují prkazný výchozí podklad k vyšetení polohy pozemk a prbh dívjších vlastnických hranic Mapy eskoslovenského pozemkového katastru Katastrální mapa je podstatnou ásti mického operátu pozemkového katastru. Mapa zachycovala vrný obraz pozemkových, hospodáských a právních pomr pozemkového souboru za úelem technického, kanceláského a dokumentaního zpracování. Název mapa není sice výstižný, nicmén je u nás pro katastrální praxi všeobecn vžitý. Podle dikce katastrálního zákona. 177/1927 Sb. byla katastrální mapou taková mapa, které obsahovala pesné geometrické zobrazení hranic katastrálních území a vyšších správních jednotek, hranic držebnostních, hranic obdlávání a užívání pozemku, jakož i jiných hranic uvnit jedné držby trvale vyznaených, pdorysy budov a jiných trvalých zaízení, staveb pozemních, vodních, melioraních, vodárenských, kanalizaních, železniních, elektrárenských, dále polohy mezník, výškových znak, trigonometrických a polygonových bod, památek a strom památkov cenných apod. V map byly dále uvedeny parcelní ísla, pedepsané znaky a zkratky, názvy a jiné údaje. Dále mapa obsahovala mimorámcové údaje, tj. data o použité metod katastrálního mení a zobrazení a data o reprodukci mapy a mítko, ve kterém mapa byla vyhotovena. Tak jako dnes, i tehdy musela katastrální mapa splovat uritá kritéria pesnosti, protože nezídka bývala jediným prkazem pozemkové držby. Její pesnost se musela pohybovat v uritých mezích, tzn. rozdíly délek odsunutých na map a týchž délek mených pímo v pírod nesmly pekroit pípustné odchylky, stanovené mickými pedpisy. Nov vyhotovované mapy musely vyhovovat Návodu A. Tehdejšímu novému mapování byla podrobena všechna tehdejší okresní msta, ímž vznikaly novomické mapy. Katastrální mapy se vyhotovovaly zpravidla v mítku 1:2-16 (95) -

17 Státní mapová díla 000; výjimen také v mítku 1:1 000, nebo 1:4 000, a to v pípadech, kdy jde o cenné a hust zastavné nebo hust parcelované pozemky anebo naopak. Dále byly v platnosti mapy stabilního katastru, vyhotovené v sáhovém mítku 1:2 880, 1:1 440 i 1:720 nebo v mítku metrickém 1:2 500, 1:1 250 i 1:625. Kvli zákresu bod ze souadnic byla na obvodu mapového rámu i uvnit na ploše každého listu vyznaena tvercová souadnicová sí. Listy katastrálních map v S-JTSK mly boní rámy rovnobžné se smrem souadnicové osy X, nemohly být proto orientovány pesn k severu. Aby byla umožnna návaznost jejich kresby na jiné mapy ohraniené geografickou sítí, byly v rozích mapového rámu krom souadnic JTSK uvedeny i souadnice zempisné a v jiných vydáních map byly tyto rohové údaje nahrazeny vyznaením ptivteinových dílk geografické sít na obvod rámu. Severní smr byl vyznaen šipkou vn rámu. Obsah katastrálních map byl dán zmínným zákonem. 177/27 Sb. Mapoval se polohopis, využitelný pro úely pozemkového katastru. Mapa byla geometrickým zobrazením hranic katastrálních území a jiných správních územních jednotek, hranic parcel a jejich díl a hranic vlastnictví. K popisu uvnit listu patila zejména parcelní ísla, mapové znaky, ísla geodetických bod a místní a pomístní názvosloví. Do nkterých list 1:2000 a 1:1000 byl pozdji doplnn výškopis v jadranském systému. Pílohami katastrálních map byly výškopisné mapy (tzv. výškopisné píložky). Pi katastrálních mických pracích pro odvození pozemkového katastru novým katastrálním ízením se používaly tyto katastrální mické metody (metody katastrálního mení): íselné, tj. takové, pi nichž se mické údaje urující polohu bod vyjadují ísly, a to konkrétn metoda polygonová, tj. metoda pravoúhlých souadnic, metoda polární s optickým mením vzdáleností, tj. metoda polárních souadnic i metoda polární a konen metoda protínání vped, graficko-íselné, tj. takové, pi nichž se poloha bod uruje zásti graficky a zásti íselnými údaji, a to konkrétn metoda mického stolu, i metoda stolová. Mapy tedy byly vyhotoveny vesms íselnými geodetickými metodami. Svojí pesností vyhovují i nároným požadavkm technického projektování. Na obvod mapového rámu i uvnit mapového listu byla vyznaena tvercová souadnicová sí, která byla konstruována tak, že se všechny strany sekního rámu mapového listu bez zetele na mítko rozdlily na úseky po 5 cm poínaje od poátku souadnicové soustavy. árkami o délce 15 mm vn mapového pole pak byly na sekním rámu vyznaeny dílky kilometrové souadnicové hodnoty (kilometrová sí), árkami o délce 6 mm dílky stometrové souadnicové hodnoty (hektometrová sí) a árkami o délce 3 mm dílky ostatních sítí. Uvnit mapového pole byly na sekním rámu vyznaeny všechny dílky árkami o délce 2 mm a v mapovém poli prseíky ob jeden spojovaných protilehlých dílk na sekním rámu, a to kížky o velikosti 4 mm (tj. po 10 cm poínaje od poátku souadnicového systému). Mapové originály se vyhotovovaly na kvalitním kladívkovém papíe o gramáži nejmén 300 g.m 2 o velikosti 65 x 81 cm nalepeném bezvodým lepidlem na - 17 (95) -

18 Kartografie a základy GIS Modul 04 tenké hliníkové fólii stejných rozmr o tloušce 1,3 mm, aby se minimalizovala jejich rozmrová deformace (srážka). Mapování probíhalo nejintenzivnji v letech a prakticky skonilo až v roce 1961, kdy byla vydána nová Instrukce pro technickohospodáské mapování. Zmapováno bylo pouze asi 3,6 % plochy dnešní R (necelých 7 % povrchu eskoslovenského státu), a tak tyto mapy nemohly nahradit mapy stabilního katastru, které po reambulaci, revizi a doplnní na aktuální stav podle Instrukce B zstaly i nadále nejpoužívanjší podrobnou polohopisnou mapou na vtšin území R. Obr. 2-3 Mapa pozemkového katastru z roku 1927 eskoslovenský pozemkový katastr byl soustavn udržován v souladu se skuteným stavem až do roku 1938, kdy koní v dsledku vzniku Protektorátu vedení pozemkového katastru. Stagnace trvala až do roku Pozdjší nastalé zmny se nepodailo evidovat v plném rozsahu. Povinnost zápisu vlastnictví pozemku do pozemkových knih byla zrušena vydáním obanského zákoníku v roce Pevod nemovitostí nabyl pak platnosti registrací smlouvy u státního notáství. Úpln zanikla údržba eskoslovenského pozemkového katastru v dsledku realizace operátu Jednotné evidence pdy (JEP) v roce 1954 (vládní naízení z ). Po archivování pozemkového katastru v roce 1956 byla též ukonena aktualizace a obnova jeho mapového elaborátu, tvoeného pevážn mapami stabilního katastru. Definitivn byly zápisy do pozemkových knih ukoneny v roce 1964 vydáním zákona. 22/64 Sb. o evidenci nemovitostí. V letech 1945 až 1948 ješt fungoval Pozemkový katastr. S nástupem KS k moci dochází i k podstatným zmnám v evidenci pdy. V roce 1951 se vyhotovovaly pro každý zemdlský závod v katastrálním území tzv (95) -

19 Státní mapová díla Závodové listy. V tchto listech bylo uvedeno dobrovolné piznání držitel pozemk patících k závodu. Výmry byly odhadovány. Vše bylo organizováno pod záštitou tehdejších MNV (Místní národní výbor). V roce 1952 probhla blesková štítková akce, jejímž úkolem bylo spolehliv urit výmru orné a jiné zemdlské pdy. Organizace se ujal ONV (Okresní národní výbor). Výsledek akce byl zapisován do Evidenního lístku. 31. srpna 1954 pak byl vládním naízením zrušen Pozemkový katastr a zárove naízeno zpesnní štítkové akce. Vládní naízení pikazovalo revizi všech kultur, globální vyíslení pdy podle kultur a sektor a zpesnní údaj v Evidenních listech údaji z pozemnostních arch. Do této doby se též datuje vznik zemmických družstev Geodetické základy eskoslovenského pozemkového katastru Po roce 1919 pevzala eskoslovenská republika trigonometrické sít rzného pvodu, nestejné pesnosti a založené na rzných geodetických základech. Staré katastrální trigonometrické sít z let s mnoha ztracenými body byly velmi nepesné. Vojenská trigonometrická sí ( ) byla sice zamena pesnji, ale vyrovnaná jen empiricky a její body mly pouze zempisné souadnice vztažené k Besselovu elipsoidu. Nepokrývala celé území a mlo rovnž mnoho ztracených bod. Pravoúhlé rovinné souadnice bod ostatních trigonometrických sítí byly v 8 rzných souadnicových systémech pi 5 rzných kartografických zobrazeních. Za takového stavu bylo dležitým úkolem triangulaní kanceláe ministerstva financí vybudovat novou dostaten pesnou trigonometrickou sí, do které by se pevedly i výsledky starších mení. Tato sí dostala oznaení Jednotná trigonometrická sí katastrální JTSK ). Požadavek rychlého vybudování nové jednotné sít nepipouštl klasický postup od mení základen k vybudování základní sít ani provést spojení se sítmi okolních stát. Pro vytvoení JTSK byla v letech vybudována sí I. ádu (z poátku oznaována jako základní ) s 237 body (bez jižního Slovenska). Na 54 bodech byly pevzaty mené osnovy smr vojenské triangulace z let V prázdných prostorech kolem Brna a na východním Slovensku byla sí doplnna stejn jako ídká sí v echách. Sí byla vyrovnána metodou nejmenších tverc v rovin, nikoliv na elipsoidu a proto bylo nutné co nejdíve ešit otázku kartografického zobrazení (viz dále). Prakticky dala nové síti rozmr tzv. Josefská základna a poloha elipsoidu byla získána z astronomických mení na bod Hermannskogel u Vídn. Znaná tížnicová odchylka zpsobila stoení sít asi o 10 ve smru hodinových ruiek s posunem celé trigonometrické sít asi o 14 k východu, které však není na závadu pro technické použití sít. Od roku 1927 se postupn budovala JTSK podle poteb praxe. Zhuštním bod pvodní vojenské trigonometrické sít v echách vznikla sí I. ádu s 361 bodem s prmrnou délkou strany 25 km. Do sít I. ádu se vkládaly body II. ádu o stranách cca 13 km, III. ádu o stranách asi 7 km a IV. ádu o stranách asi 4 km. Pitom se dbalo na to, aby do JTSK pešly všechny body vojenské triangulace, vtšina bod katastrální triangulace a body ze sít pohraniních a jiných triangulací. Mezi body JTSK I - IV. ádu se vkládaly body podrobné (místní) trigonometrické sít V. ádu o prmrné délce stran asi 2 km a pozdji - 19 (95) -

20 Kartografie a základy GIS Modul 04 ješt body zhušovací o stranách asi 1 km, které nepatí do trigonometrické sít. Podrobné polohové bodové pole pro poteby mapování bylo vytvoeno zhušovacími body a polygonovými sítmi. Body polygonových sítí byly urovány s pesností charakterizovanou stední chybou 0,06 m. Triangulaní údaje JTSK jsou obsaženy v triangulaním operátu, který je sestaven podle tzv. základních triangulaních list. Body I. ádu se íslovaly prbžn na celém území eskoslovenské republiky. Body II - IV. ádu se íslovaly prbžn v každém základním triangulaním list. ád trigonometrického bodu se oznail pipsáním íslic 1-5 k poadovému íslu trigonometrického bodu (nap trigonometrický bod. 7 I. ádu, trigonometrický bod. 15 II. ádu, trigonometrický bod. 27 III. ádu). Úplné oznaení trigonometrického bodu V. ádu obsahovalo navíc i pedazené souadnice jihozápadního rohu triangulaního listu (nap :275, tj. bod. 27 V. ádu na triangulaním list ). Krom ísel mly trigonometrické body i název, zpravidla shodný s místním názvem. Pokud byly ke zhuštní sít V. ádu budovány i zhušovací body, íslovaly se prbžn v triangulaním list s pedadnou 0 (nap. 025, tj. zhušovací bod. 25). Ojedinlá výšková mení byla vykonána v s. jednotné nivelaní síti I. III. ádu a v nivelaní síti IV. ádu. Nadmoské výšky se urovaly v jadranském výškovém systému Kartografické zobrazení map eskoslovenského pozemkového katastru Pro eskoslovenské území odvodil J.Kovák obecné konformní kuželové zobrazení s minimální délkovou opravou ze zobrazení od -10 do +14 cm na 1 km a jediným souadnicovým systémem v jediném kvadrantu. Osou X je obraz zemského poledníku o zempisné délce východn od Ferra. Poátek souadnic je vzdálen ,550 m na sever od bodu daného zempisnými souadnicemi severní zempisné šíky a východn od Ferra zempisné délky ( ,0046 m na sever od bodu o severní zempisné šíce a o zempisné délce východn od Ferra). Kladný smr osy X je k jihu. Kolmice vedená poátkem smrem na západ je kladným smrem osy Y. Pomocí tohoto zobrazení byla trigonometrická sí pevedena do roviny. Referenní plochou zstal Besselv elipsoid (f = 1:299,15). Protože se katastrální mapy vytváejí pro úely pozemkové dan, nebyla jim po dobu socialistické orientace našeho státu vnována dostatená pozornost Klad list map eskoslovenského pozemkového katastru V jednotné trigonometrické síti zavedené na území SR po roce 1920 a uzákonné katastrálním zákonem. 177/1927 je poloha všech bod vyjádena v jediném systému pravoúhlých souadnic (R tento systém pevzala). Systém je uren tak, že se celé území R nachází v prvním kvadrantu. Rovnobžky s osami souadnicového systému JTSK vedené ve vzdálenostech po 50 km od poátku, rozdlily kladný (JZ) kvadrant souadnicového systému na sloupce a vrstvy. Ty se oznaovaly vzestupnými ímskými íslicemi L, C, CL, CC..., tj. 50, 100, km ve smru od osy Y a X. Ve smru X pipadla na vrstvu zasahující na území našeho státu ísla LM, M, MLC...MCD, tj. 950,1000, 1050, Vzniklé tverce vytvoily (nejvyšší) evidenní jednotku bývalé eskoslovenské trigonometrické sít, které se oznaovaly jako základní - 20 (95) -

21 Státní mapová díla triangulaní listy (ZTL). Byly konstruovány v mítku 1: Polohu každého z nich udávalo íslo sloupce a íslo vrstvy, která byla spojena pomlkou ve dvojíslo. Tyto údaje pedstavovaly pravoúhlé souadnice jihozápadního rohu základního triangulaního listu zobrazujícího území 50 x 50 km. Každý ZTL byl až do roku 1969 také oznaen názvem nejvtší obce, která pipadla do tverce vymezeného jeho rámem. Nap. list Plze DCCCL- MC leží ve sloupci DCCCL a ve vrstv MC, a proto mají pravoúhlé souadnice jeho jihozápadního rohu hodnotu Y = a X = Obr. 2-4 Souadnicový systém jednotné trigonometrické sít katastrální a rozdlení území eskoslovenska na základní triangulaní listy Obr. 2-5 Nové íslování základních triangulaních list a triangulaních list Základní triangulaní list se dlil na 5 sloupc a 5 vrstev po 10 km. Vznikly tak tvercové triangulaní listy (TL), které se zobrazovaly v mítku 1: Obsahovaly body IV. ádu JTSK spojené do jednoduché sít a doplnné o body V. ádu a o zhušovací body, dále hranice katastrálních území a obcí i s jejich názvy, obrazy poledník a rovnobžek a rozdlení na mapové listy 1: (95) -

22 Kartografie a základy GIS Modul 04 Souadnice jihozápadního rohu triangulaního listu v km byly pvodn v nadpise uvádny v arabských íslicích (nap ), které zárove pedstavovaly oznaení jejich kladu. Od jisté doby jsou ZTL i TL íslovány konvenn tak, že ZTL jsou, s uritými výjimkami, v síti pokrývající území bývalého eskoslovenska oznaovány arabským dvojíslím (01 -??) prbžn po ádcích z leva doprava (tak jak jsme zvyklí íst a psát) a každý TL je pak íslován arabským dvojíslím (01-25) v rámci každého ZTL od severovýchodního rohu ZTL k jihu po vrstvách a následn obdobn v dalších sloupcích. Triangulaní listy pak jsou základními evidenními jednotkami, jejichž nomenklatura se uvádí v hlavice zápisníku mených vodorovných smr a výškových úhl ve tvaru ZZTT (ZZ - íslo ZTL, TT - íslo TL). Z triangulaních list byl odvozen klad list map eskoslovenského pozemkového katastru mítka 1:2000. Dlením triangulaního listu 10 x 10 km na 8 sloupc a na 10 vrstev se vytvoily mapové listy (ML) v základním (normálním) mítku 1:2 000, sestavením ty tchto list vznikl mapový list 1:4000 a rozdlením listu 1:2 000 na tvrtiny vznikly mapové listy 1: V odvodnných pípadech vznikaly i mapové listy v mítku 1:500. Souadnice jihozápadního rohu všech tchto map zárove pedstavovaly oznaení jejich kladu. Pesnost s jakou byly tyty souadnice uvádny pímo souvisela s mítkem map. Na jedno desetinné místo (nap. 730,0 1130,0) byly uvádny souadnice map v mítku 1:4000, na dv desetinná místa (nap. 730, ,00) souadnice map základního mítka a na ti desetinná místa souadnice map v mítku 1:1000. Pro pípad nutnosti vykreslit ve zvoleném mítku mapového listu tak malé pozemky, nebo jejich skupiny, že by nebyly graficky rozlišitelné, pipouštlo se pro vypracovat ve vtším mítku tzv. píložnou mapu. V takto zpracovaném území se v základním mapovém listu objevila místo kresby poznámka P.m.. Obr. 2-6 Rozdlení ZTL na TL a TL na mapy mítka 1:2000. Rámy mapových list všech tí velkých mítek mly obdélníkový tvar a konstantní rozmr 62,5 (ve smru východ západ) x 50,0 cm (ve smru sever jih). Byly ale také vyhotovovány i poloviní mapové listy bu o rozmrech 25,0 x 62,5 cm nebo 31,25 x 50,0 cm. Rámové a mimorámové údaje list se - 22 (95) -

23 Státní mapová díla nkdy mnily pi rzných opakovaných vydání map bhem nkolika desetiletí. V rozsahu technické jednotky mapování, tj. katastrálního území, se mapové listy 1:2000 oznaovaly v nadpise poadovými ísly poínaje. 1 u nejsevernjší vrstvy a dále postupn od západu k východu. Mapy 1:1000 se íslovaly tak, že list 1:2000 se rozdlil na 2 sloupce a 2 vrstvy íslované v poadí 1,2,3,4. Oznaení mapy 1:1000 obsahovalo poadové íslo mapy 1:2000 lomené íslem tvrtiny nap. 22/3. Ke jmenovateli se pipojovalo jedno z písmen a,b,c,d pokud se mla oznait mapa v mítku 1:500. Mapy v mítku 1:4 000 se oznaovaly ísly všech ty mapových list normálního mítka (nap ). Krom poadového ísla ml každý mapový list vpravo nahoe jemné oznaení obsahující název nebo názvy zobrazených katastrálních území, pípadn jejich ástí, doplnný názvem obce a okresu. V mapách vyhotovených po roce 1949 byl v nadpise uveden i název kraje. V uritém období ped rokem 1949 se ke jmennému oznaení pipojovala dvojice ísel oddlených pomlkou. ísla pedstavovala souadnice Y,X jihozápadního rohu listu. Byla to nejvyšší hodnota souadnic, která se na listu mohla vyskytnout. Pro mítko 1:4000 se uvádly kilometrové souadnice jihozápadního rohu listu na jedno desetinné íslo, pro mítka 1:2000 na dv desetinná ísla a pro mítka 1:1000 na ti desetinná místa a pro mítko 1:500 na tyi desetinná místa. Pesto, že za desetinnou árkou byly v nkterých pípadech uvedeny pouze nuly, jejich poet byl pedepsán a nesmly být v oznaení mapového listu vynechány. Úplné oznaení listu katastrální mapy 1:2000 bylo nap.: 6 Bílovice nad Svitavou, nebo 3 Útchov, okres Brno, kraj brnnský, 596, ,00. Tabulka 2-3 Dlení map eskoslovenského pozemkového katastru Druh listu Mítko Rozmr zobrazeného území (v km) Rozmr rámu list (v cm) Píklad oznaení jihozápadního rohu listu v nadpise ZTL 1: x50 50 x 50 DCL-MCL TL 1: x x ML 1: ,5 x 2,0 62,5 x ,0-1078,0 ML 1: ,25 x 1,0 62,5 x , ,00 22 ML 1: ,625 x 0,500 62,5 x , ,500 22/3 ML 1:500 0,3125 x 0, ,5 x , , /3a Z hlediska kartografického je teba zmínit i tzv. polní nárty, vyhotovované v prbhu katastrálního mení zpravidla pibližn v mítku 1:1 000 až 1:250, ale i v jiném, které obsahovaly výsledky mení a místního šetení, tj. všechny údaje nutné pro vyhotovení katastrálního operátu. Jejich souhrn pro katastrální území tvoí sbírku polních nárt katastrálního území, jejíž titulní list tvoí pehled kladu polních nárt. Pokud se katastrální mapa tvoila pro celé katastrální území v jednom mítku, íslovaly se polní nárty, náležející k témuž mapovému listu a vyhotovené ve stejném mítku jako katastrální mapa po vrstvách od západu k východu, poínaje severozápadním kvadrantem ímskými íslicemi I až IV. Jsou-li polní nárty ve dvojnásobném mítku ve - 23 (95) -

24 Kartografie a základy GIS Modul 04 srovnání s katastrální mapou, pak se každý kvadrant tvrtí a oznaí arabským íslem ve zlomku, nap. II/3, je-li použito tynásobné mítko katastrální mapy, pak se ve jmenovateli objeví jedno z písmen a,b,c,d, nap. II/3b. Vyhotoví-li se polní nárt pro nkterý list katastrální mapy v poloviním mítku (nap. pro základní mítko 1:2 000 v mítku 1:4 000) katastrální mapy, pop. pro celý list mapy pouze jeden polní nárt, pak se oznaí všemi ímskými íslicemi takto: I-II-III-IV Technickohospodáské mapy (THM) V dsledku rozvoje jednotlivých odvtví národního hospodáství a výstavby vzrstala velmi rychle poteba podrobných map s výškopisem. Proto bylo v roce 1961 podle mické Instrukce pro technickohospodáské mapování v mítkách 1:500, 1:1000, 1:2000 a 1:5000 zahájeno celostátní mapování, jejímž výsledkem byly technickohospodáské mapy v mítkách 1:5000 (lesnatá území), 1:2000, 1:1000 a 1:500. Mapy mly vyhovovat (po pípadných doplcích) pevážné vtšin soudobých technických požadavk a zdokonalené poteb socialistické evidence pozemk). Nebylo-li možné ve zvolených mítkách souvisle zobrazit pro nkteré prostory (msta, velké obce, prmyslové závody aj.) nápl stanovenou pro základní mapy, zobrazily se tyto omezené prostory na píložných mapách vtších mítek, které mohly být i v nesouvislém zobrazení. Podle Instrukce jsou technickohospodáské mapy mapy velkých mítek (1:5000 a vtších), poizované pro technické a hospodáské úely. Zobrazují na podklad pesného bodového pole pedmty mení a výškové pomry zemského povrchu s pesností danou mítkem mapy a stanovenou metodou mapování, aby vyhovovaly podle poteby úelm technického projektování. Krom toho se v technickohospodáských mapách vyznaují a v písemném operátu evidují pedmty šetení v rozsahu odpovídajícím všeobecné hospodáské poteb, pípadn pokud jde o mapy úelové i rzným speciálním úelm. Podle obsahu se technickohospodáské mapy dlily na: 1. základní a 2. úelové Základní mapy, které byly vytváeny jako celostátní mapové dílo, sloužily zárove jako úelové mapy evidence nemovitostí. Zobrazují geodetické základy, pozemky (hranice správní a hranice parcel), budovy a technická zaízení trvalého rázu, pedevším pak povrchové znaky inženýrských sítí. Polohopis byl zobrazen podle vlastního znakového klíe. Výškopis byl zobrazován vrstevnicemi, kótami a technickými šrafami. Popis uvnit mapového pole zahrnuje místní a pomístní názvy, obecná (druhová) oznaení, ísla a oznaení bod bodového pole, íselné výškové údaje a parcelní ísla. V úelových mapách vyhotovených na podklad základní mapy, byly zobrazeny ješt další pedmty mení a šetení, a to v rozsahu potebném pro uritý úel. THM vznikaly pvodn v Gaussov zobrazení na Krasovského elipsoidu ve tístupových zobrazovacích pásech. Vyhotovovaly se v souadnicovém - 24 (95) -

25 Státní mapová díla systému 1942 (S-42) a ve výškovém systému baltském po vyrovnání (Bpv) a v jednotném kladu list. V systému 1942 a v odpovídající nomenklatue mapových list bylo toto mapové dílo vydáváno podle této Instrukce v rzné úprav do roku Další THM pak vznikaly již v S-JTSK. Do tohoto systému se také postupn pevádly THM pvodn vytvoené v S-42. Technickohospodáské mapy byly reprodukovány dvoubarevn (situace a popis ern, vrstevnice hnd) Technickohospodáské mapy v S-42 Geodetické základy polohopisu pedstavovaly body základního a podrobného bodové pole. Základní polohové bodové pole zahrnovalo body eskoslovenské státní trigonometrické sít ( ádu) a eskoslovenské podrobné trigonometrické sít pevedené do souadnicového systému Podrobné bodové pole rovnž v S-42, obsahovalo body ádu, tj. body zhušovací, body zvýšené pesnosti, body normální pesnosti a stabilizované body, jejichž poloha byly urena v souadnicích fotogrammetrickými metodami. Pro úely THM byly ureny zhušovací body tak, aby spolu s trigonometrickými body vytvoily bodové pole o hustot 1 bod na 1 km 2. Geodetické základy výškopisu tvoily body výškového bodového pole. Základní výškové bodové pole obsahovalo body eskoslovenské jednotné nivelaní sít I. - III. ádu (vhodn doplnno body IV. ádu) rozmístné v prmrné vzdálenosti 1 km v nivelaních poadech mimo obec, v obcích pak ve vzdálenosti 0,6 km. Podrobné výškové bodové pole zahrnovalo výškové body stabilizované nivelaními znakami a body polohového bodového pole, jejichž výšky byly ureny technickou nivelací. Nadmoské výšky se urovaly ve výškovém systému baltském po vyrovnání (pro úelové mapy bylo ve výjimených pípadech povoleno použít jadranský výškový systém). Pehledné nárty bodového pole byly vyhotovovány pro každý mapový list topografické mapy 1: na trvanlivé prsvitce vztažené k této map. V nártu se pak vyznail klad list základní mapy 1: Body podrobného bodového pole se íslovaly samostatn pro každý mapový list 1: Pro urování polohy bod v podrobném bodovém poli se užívalo protínání, metody trojúhelníkového etzce, polygonové metody, metody trlaterace a fotogrammerické metody. Pro podrobné mení bylo geodetických (íselných) metod použito zejména pro mapy v mítkách 1:1000 a 1:500 v území s hustou zástavbou. K mení polohopisu sloužily pedevším metody polární (v pehledném terénu), metody ortogonální (v sídlištích, prmyslových objektech a v nepehledném málo sklonitém terénu), metody protínání (v pehledném terénu s ídkým polohopisem nebo pro zamení bod v obtížném terénu), metody íselné tachymetrie a stolové a buzolní tachymetrie. Na plošn vtších územích byly na pehledných územích používány fotogrammetrické metody, a to metoda univerzální a kombinovaná. V nepístupných velmi svažitých územích i menšího rozsahu bylo jako doplující použito metody pozemní fotogrammetrie. íselná polohopisná pesnost bodového pole byla stanovena prmrem stedních polohových chyb souboru urovaných bod a maximálními pípustnými polohovými odchylkami jednotlivých bod, které tvoí dvojnásobek stedních chyb, a to odstupovan pro jednotlivé kategorie bod (95) -

26 Kartografie a základy GIS Modul 04 Pro mení délek základen a polygonových stran se užívalo pímého mení pásmem nebo latí, optických dvojobrazových dálkomr a elektronických dálkomr (geodimetr, tellurometr), nebo se vzdálenosti urovaly paralakticky na základnovou la nebo na odvozenou základnu. Pro urování nadmoských výšek bodového pole byla použita pesná nivelace pro poady IV. ádu, technická nivelace, trigonometrická nivelace, trigonometrické mení výšek a fotogrammetrické urení výšek. Z geodetických metod mení výškopisu se používala plošná nivelace (v rovinném a mírn svažitém terénu pokud existovala hustá sí polohopisn urených bod), polární metody ve spojení s polohopisným mením a íselné tachymetrie. Výškov se zamovaly body polohopisu a podrobné výškové body potebné pro konstrukci vrstevnic. Z fotogrammetrických metod se jako základní užívala univerzální metoda a jako doplující pozemní fotogrammetrická metoda. Pesnost v urení nadmoských výšek byla stanovena tak, že pro body nivelaních poad I. - IV. ádu se užívalo kritérií podle Nivelaní instrukce, pro body stabilizované nivelaními znakami a urené technickou nivelací (tzv. stabilizovaná technická nivelace) byla pípustná odchylka v závru poadu h = 20 R (v mm) pi R max = 6 km, Pro body polohového bodového pole stabilizovan0 kameny (nikoliv nivelaními znakami) byla pi použití technické nivelace stanovena pípustná odchylka v uzávru poadu ±30 h = 20 R (v mm) pi R max = 6 km, pi použití trigonometrické nivelace h = 80 R (v mm) pi R max = 3 km a fotogrammetrické urení výšky bod polohového bodového pole mlo stanovenou stední chybu m H = 0,18 m a maximální chybu ±0,50 m. Ve velkých souvislých lesních prostorech mže být výškopis pevzat z map menších mítek (nejvýše 1:10 000). Kresba vrstevnic je v tomto pípad provedena barvou slabší intenzity (rastrem) než vrstevnice normální a pvod pevzatých vrstevnic s výrazn uvede v okrajovém nártku. Tabulka 2-4 Pesnost polohopisu THM v S-42 Druh bodu a jejich íslování Stanovená pípustná stední souadnicová chyba (v m) Mezní odchylka (v m) Zhušovací body (6. ád) ± 0,03 ± 0,04 Body podrobného polohového bodového pole zvýšené pesnosti (7. ád), urené z bod základního bodového pole a bod zhušovacích hlavními polygonovými poady nebo trojúhelníkovými etzci nebo protínáním / Ostatní body podrobného polohového bodového pole normální pesnost (8. ád) urené protínáním s vedlejšími polygonovými poady / Fotogrammetricky urené body polohového pole (9. ád) / Nestabilizované body / ± 0,045 ± 0,09 ± 0,06 ± 0,12 ± 0,12 ± 0,36-26 (95) -

27 Státní mapová díla List THM v mítku 1:5000 zahrnuje území vymezené zempisnou sítí o velikosti l 15 zempisné šíky a 1 52,5 zempisné délky. Rozmr rámu není konstantní.má pibližnou velikost 46 x 46 cm. V oznaení listu je zahrnuto íslo vrstvy a íslo zobrazovacího pásu mezinárodní mapy svta 1: , poadové íslo mapy 1: a v závorce vlastní íslo mapy 1:5000. Jednotlivé znaky byly oddleny pomlkou, nap. M (212). Klad, oznaení a rozmry THM 1:5000 byly shodné s kladem, oznaením a rozmry topografické mapy 1:5000 z padesátých let 20. století. List THM 1:2000 vznikl z TM 1:5000 rozdlením na 2 sloupce a 2 vrstvy. Ml oznaení píslušné mapy 1:5000 doplnné íslem 1-4 odpovídajícího listu 1:2000. Obdobným zpsobem byly rozdlovány a oznaovány i THM vtších mítek. Konstrukní list byl zpracováván na kladívkovém papíe nalepeném na hliníkové nebo zinkové desce nebo na bílé rycí vrstv na nesrážlivé podložce. Souadnice roh mapových list pro mapy 1:5 000 byly sestaveny v tabulkách. Pro vtší mítka se souadnice rohových bod mapových list zjišovaly interpolací (kvadratickou v rovnobžkách a lineární v polednících). Ze souadnic vynesený sekní rám pak tvoily pímé spojnice rohových bod. Souástí mapového pole (ale i okraje mapy) je i tvercová sí o stran 10 cm v souhlase s patinými hektometrickými hodnotami souadnic. Mapy byly tištny dvoubarevn (polohopis a popis ern, výškopis hnd) na mapový papír formátu 68 x 80 cm (obvykle 140 g.m 2 ). Tabulka 2-5 Nomenklatura THM v S- 42 Mítko THM v S-42 Píklad oznaení mapového listu Geografické rozmry listu Pibližný formát v cm Pibližná plocha v ha 1:5000 M (212) l 15 x 1 52,5 46 x :2000 M (212)-2 37,5 x 56,25 58 x :1000 M (212)-23 18,75 x 28, x :500 M (212)-233 9,375 x 14, x Technickohospodáské mapy v S-JTSK V letech se na základ smrnice z roku 1969 (její první modifikace je z roku 1975) pistoupilo k tvorb THM v souadnicovém systému JTSK a ve výškovém systému baltském po vyrovnání v mítkách 1:5000, 1:2000, 1:1000 a 1:500. Rozmry, klad a oznaení list THM, vycházející ze základních triangulaních list a z díve projektované Státní mapy 1:50 000, byly po roce 1969 shodné s dívjšími SMO-5, novomickými mapami podle Instrukce A a také s pozdjšími tzv. základními mapami velkých mítek (ZMVM). Mapové znaky se zobrazovaly run podle SN (95) -