VYSOKÉ U ENÍ TECHNICKÉ V BRN BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

Transkript

1 VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV MANAGEMENTU FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT INSTITUT OF MANAGEMENT FINANNÍ ÍZENÍ HOLDINGU TITLE DIPLOMOVÁ PRÁCE MASTER S THESIS AUTOR PRÁCE AUTHOR VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR BC. SYLVA MACHÁKOVÁ PROF. ING. MÁRIA REŽÁKOVÁ, CSC. BRNO 2014

2 Tato verze diplomové práce je zkrácená (dle Smrnice dkana. 2/2013). Neobsahuje identifikaci subjektu, u kterého byla diplomová práce zpracována (dále jen dotený subjekt ) a dále informace, které jsou dle rozhodnutí doteného subjektu jeho obchodním tajemstvím i utajovanými informacemi.

3

4

5 Anotace: Diplomová práce se vnuje problematice finanního ízení skupiny podnik, neboli holdingu. Zamuje se na zefektivnní finanní tok uvnit i vn skupiny, na optimalizaci procesu ízení cash flow a finanního plánování. Annotation: This Diploma Thesis deals with the issue of financial management group of companies alias holding. It focuses on improvement of financial flows within and outside of the group to optimize management of cash flow and financial plannig. Klíová slova: Skupina podnik, penžní tok, ízení hotovosti, ízení úvru, hotovost, likvidita, úrok, faktoring, obrat, finance, finanní plánování. Key word: Holding, cash flow, cash management, credit management, cash, liquidity, loan, faktoring, turnover, finance, financial planning.

6 Bibliografická citace: MACHÁKOVÁ, Sylva. Finanní ízení holdingu. Brno: Vysoké uení technické v Brn, Fakulta podnikatelská, 2014, 74s. Vedoucí diplomové práce doc. Ing. Mária Režáková, CSc.

7 estné prohlášení: Prohlašuji, že pedložená diplomová práce je pvodní a zpracovala jsem ji samostatn. Prohlašuji, že citace použitých pramen je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona. 121/2000 Sb. O právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským V Brn dne 26. kvtna Podpis

8 Podkování Tímto bych chtla podkovat prof. Ing. Márii Režákové, CSc., za její odbornou pomoc pi zpracování diplomové práce.

9 Obsah ÚVOD VYMEZENÍ PROBLÉMU, CÍLE A METODY TEORETICKÁ VÝCHODISKA Finanní ízení Finanní cíle podnikání Krátkodobý finanní management ZDROJE FINANCOVÁNÍ Financování v závislosti na životním cyklu podniku FINANNÍ PLÁNOVÁNÍ SKUPINA PODNIK - HOLDING Druhy holdingu Finanní plánování holdingu Metody finanního plánování holdingu Perozdlování finanních prostedk mezi mateskou spoleností a spolenostmi dceinými ízení pohledávek v holdingu Výhody holdingu Nevýhody holdingu Základní principy výstavby holdingu Finanní analýza v podmínkách holdingu Finanní analýza skupiny jako celku Konsolidovaná úetní závrka PEDSTAVENÍ SKUPINY Analýza stávající situace ve skupin Shrnutí stávající situace v oblasti finanního ízení holdingu Rozbor zjištných nedostatk v oblasti finanního ízení a návrh nového ešení Konsolidace úetních výkaz skupiny... 45

10 4.2 Zavedení clearingového centra pro ízení finanní tok holdingu Zmna v nastavení rámc bankovních produkt ízení pohledávek Optimalizace náklad Controlling a reporting mateské spolenosti ZÁVR69

11 ÚVOD Každoron je v eské republice založeno nkolik desítek tisíc nových spoleností, vtšinou spolenosti s ruením omezeným, nebo akciové spolenosti. Naproti tomu jich však pomrn dost koní v insolvenci, likvidaci, konkurzu. Tomuto jevu znan pispla ekonomická krize, s níž se potýkáme již od roku Existují však pípady, kterých není málo, kdy celá ada spoleností ukoní svoji innost ne kvli ekonomické krizi, ale kvli špatnému finannímu ízení. eská legislativa nestanovuje pi založení spolenosti žádné podmínky a nároky, které by se týkaly ekonomického vzdlání i znalostí v oblasti financí na jejich zakladatele, majitele, spoleníky atd. Spolenosti tedy mnohdy zakládají lidé, jejichž znalosti v této oblasti jsou minimální a asto nehodlají investovat finanní prostedky do managementu, který by za n tuto práci vykonával. Vidina rychlých výdlk a zvyšování životní úrovn v podob luxusních vozidel, znakového obleení a exotických zájezd je mnohdy na prvním míst. Práv spolenosti, jejichž majitelé uvažují tímto smrem, nemají dlouhou perspektivu a velmi rychle koní svoji innost. Globalizace vytváí tlak na rst velikosti podnik, velmi asto dochází k jejich spojování a tím vznikají i nové požadavky na finanní ízení, kterými se tato diplomová práce bude zabývat.

12 1. VYMEZENÍ PROBLÉMU, CÍLE A METODY Diplomová práce je zamena na ešení aktuální situace v oblasti finanního ízení skupiny XY, která v organizaní struktue holdingu funguje velmi krátce a tudíž se potýká s problémem optimálního nastavení finanního ízení. Pedstava o fungování finanních tok ve skupin není jasn definována ani ízena, což je dlouhodob neudržitelný stav. V dsledku špatného ízení by mohla být innost skupiny vážn ohrožena a nemusel by být naplnn pvodní zámr, který poítá s využitím výhod, jež tato struktura umožuje. Stávající stav je zpsoben nedostatkem zkušeností s problematikou a nekonkrétním zadáním ze strany managementu. Hlavním cílem je nalezení a procesní nastavení optimálního finanního ízení holdingu. Dílími cíli je pak v rámci nového modelu finanního ízení využití maximálního množství všech výhod, které tento typ organizaní struktury umožuje s dopadem na daovou optimalizaci, diverzifikaci rizik, maximalizaci zisku a zajištní finanní stability a v neposlední ad dividend pro akcionáe. Ke zpracování diplomové práce budou využity pedevším analytické metody, a to pi posuzování stávající situace vybraného podniku. Pi návrhu nového ešení, pak budou využity komparace a bude zpracována finanní analýza. Diplomová práce bude rozdlena do tí základních oblastí, piemž první ást se bude zabývat teoretickými poznatky, které jsou dležité pro zpracování dalších dvou ástí. Druhá ást bude pak zamena na seznámení s aktuální situací ve skupin a finanní analýzou skupiny podnik, která je rozdlena na dvásti. První ást bude o struktue majetku, zdrojích financování podniku a vnuje se rozboru výkazu zisku a ztráty. V druhé ásti se pak bude analýza vnovat rozboru ukazatel likvidity, rentability, zadluženosti a aktivity. Na základ zpracované finanní analýzy podniku bude sestaven finanní plán vetn plánu cash flow na krátkodobý a stedndobý horizont. Tetí ást bude zcela vnována návrhu nového ešení finanního ízení skupiny.

13 2. TEORETICKÁ VÝCHODISKA 2.1 Finanní ízení Finanní ízení je klíovým prvkem pro ízení jakékoliv spolenosti pro zajištní jejího trvalého finanního zdraví. Zatímco díve bylo chápáno jen jako doplnk ízení podniku jako takového, dnes je vnímáno jako vrchol ízení každého podniku. Finanní ízení a rozhodování je nedílnou souástí všech aktivit podnikového organismu. (Dluhošová, 2006, s. 11) Úkoly finanního ízení získává kapitálu pro poteby podniku a rozhodování o jeho struktue finanní ízení rozhoduje o alokaci kapitálu, nakupuje aktiva, což znamená investování kapitálu do hmotného, nehmotného nebo finanního majetku rozhoduje o rozdlení zisku s ohledem na daovou politiku státu, vlastníci mohou preferovat nap. dividendovou politiku, tvorbu rezervních fond, nerozdlený zisk, odpisová politika zajišuje finanní stabilitu podniku pedevším pak solventnost a likviditu zajišuje financování obžného majetku (zásoby, pohledávky) analýza finanních inností podniku Finanní ízení je ovlivnno celou adou rzných faktor, z nichž nejvýznamnjší jsou faktor asu a faktor rizika, kterými se podrobnji zabývám v další ásti práce. Finanní rozhodování neboli volba mezi alternativami se dje prostednictvím rozhodovacího procesu, jehož výsledkem je rozhodnutí. Pedpokladem každého rozhodovacího procesu je soubor nezbytn nutných údaj, subjektu rozhodování a cíle. Dležité je posouzení všech možných variant a alternativ, na jejichž základ se stanoví cesta, na jejímž konci dojde k naplnní stanovených cíl. Rozhodnutí mohou být: Taktická jedná se obvykle o malé ástky, které pi neúspchu nemusí mít vliv na chod podniku

14 Strategická jedná se o pro podnik zásadní rozhodnutí, jež pro podnik mohou být v dsledku až existenní Operativní jedná o okamžitá rozhodnutí, jež plynou z bžného denního provozu, v pípad neúspchu nemají zásadní dopad na fungování podniku. 2.2 Finanní cíle podnikání Cíl podnikatelské innosti je pro každého finanního manažera podstatné, nebo tomuto bude podízeno veškeré další rozhodování. Cílem se rozumí stav, kterého má být dosaženo. Každý podnik má cíl definovaný jinak. Záleží na úelu, pro který byl založen a který je ve své podstat dvodem jeho existence. Pi pijímání jakéhokoliv finanního rozhodnutí musíme vdt, co pijetím daného rozhodnutí sledujeme. (Marek, 2009, s. 18) Základním cílem podniku je maximalizaci jeho tržní hodnoty TH, jež pedstavuje souet tržních hodnot podíl na majetku podniku všech jeho vlastník. Základním cílem zpravidla nebývá maximalizace zisku. Vysvtlení existuje celá ada. Jedním z nich je skutenost, že úetní zisk pedstavuje jednu z nejlépe manipulovatelných položek ze strany vedení podniku, nap. pomocí úetních odpis, tvorbou daov neuznatelných rezerv nebo zpsobu oceování vnitropodnikových zásob vlastní výroby. Dalším dvodem je, pokud bychom si tento cíl stanovili, pak ho mžeme naplovat jen tehdy, budeme-li prodávat s vysokou marží. Zde mže nastat situace, kdy nám poroste zisk, ale na úkor skutených píjm a následn tržní hodnota bude klesat. Mezi další aspekty patí skutenost, že zisk není jediným interním finanním zdrojem, tj. zdrojem vytváeným na základ vlastní innosti podniku. Takovým zdrojem jsou nap. i odpisy. Z hlediska píspvku k celkové výši interních finanních zdroj mají úetní odpisy a úetní zisk pro podnik naprosto stejný význam. Daové odpisy pak pinášejí podniku úsporu na daních a tím i píznivjší finanní toky. Naopak ve prospch zisku hovoí skutenost, že jen z nj lze vyplácet vlastníkm jejich podíly. (Marek, 2009, s. 19). V neposlední ad je nutno zmínit fakt, že zvyšování zisku mže být doprovázeno snižováním likvidity, což mže díve i pozdji ohrozit jeho existenci. Pro podnik je dležité sledovat nejen cíle, které lze finann vyjádit, ale také cíle v oblasti výzkumu a vývoje, personální oblasti, obchod, odbytu apod.

15 Obrázek. 1 Hierarchické uspoádání cíl Zdroj: vlastní zpracování dle Marek (2009) s Krátkodobý finanní management Krátkodobá finanní rozhodnutí tvoí dležitou souást finanního managementu podniku. Tato rozhodnutí mají v prvé ad zajistit solventnost a likviditu podniku. Souasn ovšem slouží k zabezpeení bezproblémové výrobní nebo jiné podnikatelské innosti. (Marek, 2009, s. 317) Podstata krátkodobého finanního managementu V rámci krátkodobého finanního managementu jsou pijímána rozhodnutí s dsledky na dobu maximáln jednoho roku. Ve skutenosti lze však velmi tžce rozlišit rozhodnutí s dsledky do jednoho roku a s dsledky v delším asovém horizontu. Dnešní rozhodnutí o investici, jež bude pinášet zisky až v následujících letech, povede již ke zmn krátkodobé strategie, k pizpsobení výroby a obchodu a k hledání finanních prostedk na tuto investici. Naopak problémy s krátkodobou finanní rovnováhou ovlivní i naše možnosti dlouhodob investovat. (Marek, 2009, s. 317). Okruhy krátkodobého finanního managementu ízení likvidity a pracovního kapitál

16 ízení krátkodobých aktiv a jejich jednotlivých složek, tj. zásob, krátkodobých pohledávek a krátkodobého finanního majetku ízení krátkodobých pasiv a jejich jednotlivých složek sestavení krátkodobého finanního plánu ízení finanních prostedk ízení finanních prostedk patí k základním oblastem krátkodobého finanního ízení. Jeho hlavní náplní je regulace stavu penžních prostedk v hotovosti a na útu v závislosti na ukazatelích likvidity a dob obratu. (Marek, 2009, s. 327). Modely ízení penžních prostedk Ke stanovení optimální výše penžních prostedk se využívají tzv. Modely pro ízení finanních prostedk. Pedpokladem pro jejich využití je situace, v níž podnik drží jednak neúroené penžní prostedky a jednak likvidní aktiva nesoucí úrok. Modely ízení penžních prostedk eší problém, jak asto a v jakém objemu mají být prodávány nebo nakupovány finanní aktiva. Baumolv model Ekonomický model firmy, který vychází z pedpokladu, že cílem managementu je maximalizace obratu spolenosti. Baumolv model je spíše teoretický než praktický, je zárove nejsnazším a nenároným modelem pro udržování optimálního stavu hotovosti. K tomu, aby mohl být úspšn zaveden do praxe je zapotebí zaadit celou adu okolností. Mezi jeho nejvtší slabiny patí pedpoklad, že hotové budoucí výdaje jsou známé a rovnomrné. Q dod TN popo PV => = objem jednoho prodeje pokladniních poukázek = transakní náklady spojené s prodejem pokladniních poukázek = penžní výdaje za sledované období DM popo = diskontní míra z pokladniních poukázek

17 Obrázek. 2. Baumolv model Zdroj: vlastní zpracování dle Kislingerová Miller-Orrv model Na rozdíl od pedchozího modelu, poítá Meller-Orrv model s nejistotou. Je založen na ízení hotovostních píjm (in flows) a hotovostních výdaj (out flows), které náhodn fluktuují, a jejich vývoj tedy není rovnomrný. Snahou je, aby se hotovost udržovala na urité úrovni tzn. aby nepoklesla pod minimální a nepekroila maximální hranici. Dvodem je skutenost, že pekroení maximální hranice není pro firmu píliš vhodné, dvodem je ušlý zisk a naproti tomu pokles pod hranici minimální ohrožují likviditu. RHDL TN popo DDM popo = rozptí mezi horním a dolním limitem = transakní náklady s prodejem pokladniních poukázek = rozptyl denních penžních tok = denní diskontní míra

18 Obrázek. 3. Miller-Orrv model Zdroj: vlastní zpracování dle Kislingerová 2.4 ZDROJE FINANCOVÁNÍ Výbr vhodného zdroje financování je základním úkolem každého finanního manažera a to nejen pi realizaci investiních projekt, ale i v rámci bžné innosti každé spolenosti. Pi posuzování alternativ financování by mly být brány v potaz náklady na uritý zdroj financování a zárove by mly být srovnány jednotlivé výhody a nevýhody s ohledem na aktuální a plánovanou situaci podniku. Souasn je teba respektovat pravidla financování a snažit se tak vytvoit optimální finanní strukturu. Na základ tohoto komplexního posouzení by ml být vybrán zdroj financování. Obvykle jsou zdroje financování rzn kombinovány. Podnik by ml pi výbru zdroje financování vnovat pozornost pedevším tmto skutenostem: závaznost plateb spojených s uritým typem financování, vliv na dosažení hospodáského výsledku, výši plateb a možnost ovlivovat rozhodování ve spolenosti, sledovat podmínky poskytnutí a splacení, rozsah pípadných zásah tetích stran (státu) plynoucích z využití zdroje, efektivnost financování (istá souasná hodnota kapitálu, vnitní míra návratnosti).

19 Interní zdroje financování Odpisy Nerozdlený zisk Dlouhodobé finanní rezervy Externí zdroje financování Kmenové akcie Prioritní akcie Obligace Leasing Úvry od finanních institucí Dodavatelské úvry Finanní podpora státu (dotace) Ostatní zdroje (rizikový kapitál Tabulka. 1. Zdroje financování Zdroj: vlastní zpracování Pi rozhodování o finanních investicích podniku by mly být sledovány základní cíle: nenarušení finanní stability, zajištní ekonomicky zdvodnitelné rozpotované výše kapitálu, na podnikem plánované investice splující požadovanou míru výnosnosti, dosažení co možná nejnižších prmrných náklad kapitálu Financování v závislosti na životním cyklu podniku Životní cyklus podniku mže být jedním z rozhodujících kritérií. Z pohledu finanního ízení je možné identifikovat nkteré spolené znaky podnik nacházejících se v nkteré z fází životního cyklu, od jeho vzniku až do jeho poklesu.

20 píjmy výdaje výdaje píjmy rst stabilizace krize zánik Obrázek. 4. Financování dle fáze životního cyklu Zdroj: Kislingerová, s. 423 Vznik podniku Pedpokladem je kvalitní podnikatelský plán na základ zájmu trhu a jeho následný rst. Podnik v této fázi má obvykle problém s provozním cash flow. V této fázi je získání finanního zdroje vbec nejtžší. Bankovní instituce obvykle neposkytují své produkty spolenostem, které nemohou doložit úetní výkazy alespo za jeho uzavené úetní období a jsou zcela bez historie. Podnik v této fázi má tak velmi omezené zdroje financování a pitom je potebuje nejvíc. Nabízí se ešení v podob rzných podprných program, jako nabízí napíklad eskomoravská záruní a rozvojová banka, nebo dotace poskytované státem. Problémem však bývá, že podnik musí splovat celou adu kritérií a ne pro všechny je pak tento zdroj dosažitelný. Mezi bžná kritéria, která jsou pi této form financování sledována, je region, v nmž podnik psobí, poet zamstnanc, plánovaný obrat, zasmluvné kontrakty atd. Další nevýhodou bývá

21 administrativní náronost. Nejdostupnjším zdrojem financování v této fázi podniku bývá zpravidla leasing. Fáze rstu V této fází nemá obvykle podnik problém se získání externího zdroje financování, nebo má vysokou poptávku po nabízených výrobcích i službách a expanduje na nové trhy. Pro toto období je charakteristické vysoké kladné cash flow. Podpora rstu prodeje vyvolá vysoké investiní výdaje, které pevyšují výši odpis. V pípad poteby externích zdroj mže podnik argumentovat svojí dosavadní inností, pípadn nabídnou záruku v podob již vlastnného majetku nebo bonitních pohledávek. Z pohledu finanního ízení je nutné vnovat pozornost ízení pracovního kapitálu a vyhnout se riziku platební neschopnosti. Fáze stabilizace V této fázi je typický nízký rst trhu a stabilní podíl podniku na trhu. Udržení podílu na trhu nebývá investin píliš nároné, investice obvykle nedosahují výše odpis. Pro podnik je doporueno zamit se na hledání interních zdroj rstu, financování inovace a pípadné hledání nových produkt. V pípad, že podnik vyerpal své investiní píležitosti, je teba zamit se na restrukturalizace zdroj financování ve prospch zdroj vlastních a dosáhnout tím snížení finanních náklad podniku. Fáze poklesu V tomto období je pro podnik typické, že dochází k poklesu píjm z vlastní innosti. Dvodem mže být bu platební neschopnost v dsledku pedlužení, nebo pokles poptávky vyvolaný nedostatenou inovací a zastaralostí produkt. Píjmy bývají nahrazovány odprodejem majetku a omezením investic. Tyto problémy se projevují jako krize likvidity a krize výnosnosti. Z hlediska finanního ízení a volby finanních zdroj se nabízí ešení v podob rzných restrukturalizaních úvr, jež poskytují banky podnikm, které se dostaly do této fáze. Je teba analyzovat a vyhodnotit situaci

22 podniku, trh, hrozby a píležitosti a na základ tohoto zkoumání stanovit vhodnou strategii s ohledem na budoucnost podniku. Obrázek. 5 Fáze životního cyklu podniku a zdroje financování Zdroj: Kislingerová, s. 425 Náklady kapitálu Náklady kapitálu jsou pro podnik vždy výdajem, který je teba uhradit na získání a poizování rzných forem kapitálu použitých na financování investic. Tyto náklady se vyjadují v procentech z hodnoty vloženého kapitálu. Náklady kapitálu mohou být definovány rovnž jako míra výnosu požadovaná investory, kteí vložili peníze do podniku. Obecn platí, že ím vyšší riziko investor pociuje, tím vtší požaduje výnosnost a náklady na poízení kapitálu budou vyšší. Náklady kapitálu lze také charakterizovat jako minimální výnosnost, které podnik musí dosáhnout u svých investic. V pípad, že by investor nedosáhl požadované minimální výnosnosti odvozené od prmrných náklad celkového kapitálu podniku, jednalo by se o investici, která není pro podnik efektivní a po její pípadné realizaci by tržní hodnota podniku klesala. U náklad kapitálu rozlišujeme náklady jednotlivých druh podnikového kapitálu a prmrné náklady celkového podnikového kapitálu. (Valach, 2006, s. 267)

23 Náklady na poízení jednotlivých druh kapitálu Náklady na poízení jednotlivých druh kapitálu jsou závislé pedevším na nkolika dležitých faktorech, zejména na dob splatnosti kapitálu, na stupni rizika, které investor podstupuje a na zpsobech úhrady náklad kapitálu. ím delší je pedpokládaná doba splatnosti, tím vyšší výnosnost investor požaduje a náklad kapitálu je vyšší. Seazení jednotlivých druh kapitálu dle jejich ceny pro podnik: nejlevnjší variantou je krátkodobý cizí kapitál, kde riziko vitele je relativn nejmenší a úrok z cizího kapitálu je souástí náklad, které snižují základ pro zdanní zisku, dražší je stedndobý a dlouhodobý cizí kapitál, kde riziko vitele stoupá a úrok je zd rovnž položkou snižující základ pro zdanní zisku, nejdražší je akciový kapitál, kde riziko akcionáe je podstatn vyšší než riziko vitel. Náklady dluhu Náklady kapitálu, které byly získány ve form dluhu, jsou vyjadovány v podob úroku, který podnik musí uhradit svým vitelm. Úrok z úvru je položkou snižující zisk pro úely zdanní a tato skutenost je zohlednna pi stanovení náklad dluhu. Rovnice 1: Nd = i (1 d) Náklady dluhu Kde: Nd náklady dluhu v %, i úrok z úvru v %, d daový koeficient. (pevzato z 2) Náklady kapitálu Celkový kapitál v podnicích je obvykle udržován v rzných formách akciový kapitál, nerozdlený zisk a rzné formy dluhu. Náklady celkového kapitálu jsou ovlivnny nejen náklady na získání jednotlivých druh kapitálu, ale rovnž podílem jednotlivých

24 druh kapitálu na celkovém kapitálu. Bývají asto oznaovány jako prmrné náklady kapitálu. Ve finanním rozhodování bývají prmrné náklady podniku využity nkolika zpsoby: slouží jako základ stanovení požadované výnosnosti pi propotu efektivnosti investice, lze je využít v podob mezních prmrných náklad pro stanovení optimální výše celkových kapitálových výdaj podniku, lze je použít jako rozhodovací kritérium pro výbr optimální kapitálové struktury podniku. Rovnice 2: Prmrné náklady podnikového kapitálu WACC = rd x (1-t) x D/C + re x E/C kde: rd -prmrná nákladovost placeného cizího kapitálu dána úrokovou mírou 1-t - je tzv. daový štít, kde t znaí sazbu dan DPPO v desetinném tvaru D - cizí placený kapitál ( Debt, pedevším pjky, úvry, dluhopisy) C je placený kapitál ( Capital ) a platí vztah C = D + E re požadovaná výnosnost vlastního kapitálu vyjádená procentuáln E velikost vlastního kapitálu ( Equity ) 2.5 FINANNÍ PLÁNOVÁNÍ Finanní plánování je základním pedpokladem k dosažení cíl podnikání, tj. maximalizace tržní hodnoty podniku a zárove je dležité pro pekonávání problém, jež mohou v prbhu ekonomické innosti nastat. Krátkodobý finanní plán Krátkodobý finanní plán je zamený pedevším na ízení cash flow neboli finanní tok. Je to pohyb finanních prostedk tj. jejich pírstky a úbytky v uritém asovém období v souvislosti s ekonomickou inností. Charakterizuje zmnu finanních prostedk a jejich píiny.

25 Dlouhodobý finanní plán Dlouhodobý finanní plán (long-term financial plan) pedstavuje finanní plán sestavovaný v horizontu jednoho roku a déle. Obvyklá délka plánovacího horizontu se rovná pti rokm V souvislosti s investiní inností podniku i požadavky bank mohou být finanní plány i podstatn delší. Pi sestavování finanního plánu je teba si uvdomit, že plánovací proces se skládá ve své podstat ze dvou inností: správn zkonstruovat algoritmus tvorby plánu a správn zadat vstupní data. Souasn musí být stanoveno, co má být výsledkem plánu, neboli co tvoí závislou promnnou v plánovací funkci. Nejastji se setkáváme s tím, že se jako výsledek plánovacího procesu považuje stav penžních prostedk na konci každého období. (Marek, 2009, s. 505) Hlavní výstupy dlouhodobého finanního plánu jsou: plánový výkaz zisk a ztrát plánová rozvaha plánový pehled o penžních tocích plánové rozdlení výsledku hospodaení plánový rozpoet dan z píjm. Plánový výkaz zisk a ztrát Plán tržeb z vlastních výrobk a služeb, i plán tržeb za prodej zboží musí vycházet z obchodního plánu. V ideálním pípad množstvím nasmlouvaných kontrakt, i zakázek, jež jsou pedmtem jednání s procentuelním vyjádením pravdpodobnosti jejich skutené realizace. Vzhledem k tomu, že se od hodnoty tržeb odvíjí další hodnoty, nelze ji podcenit, i vycházet z nepodložených ísel. Plán spotebovaných náklad se skládá z více položek a je teba je rozdlit na náklady pímé a nepímé. Plánovaná výše pímých jednicových náklad se odvozuje z plánovaných tržeb a z cenové nákladové kalkulace. V pípad pímých a nepímých režijních náklad se plánované náklady získávají z rozpotu výrobní, odbytové a správní režie. Pi plánování režijních náklad je možné zjednodušit zadávání hodnot a to bu formou indexu k dosažené hodnot v minulém roce, nebo ve form násobku

26 k plánovaným tržbám. Pi plánování náklad na prodané zboží se obvykle vychází z požadované marže. V plánu služeb rozlišujeme základní náklady, jako jsou nájmy, opravy a udržování, náklady na reprezentaci, ostatní. Pi jejich plánování lze vycházet z nájemních smluv (splátky nájemného), plánu oprav, marketingového plánu Plánované mzdové náklady lze stanovit taktéž na základ nkolik možných veliin a to jednak náklady na jednoho pracovníka a jejich plánovaný poet, nebo prmrnou mzdou v minulém období. Je teba pistupovat ke stanovení náklad diferencovan a rozlišit jednotlivé profese, nap. THP, dlníci atd. Ostatní osobní náklady lze naplánovat snadno, nebo se dají dopoítat k výše uvedeným hodnotám. Odpisy patí taktéž k tm jednodušším ástem plánu, mže vycházet z odpisového plánu, pakliže ho podnik pravideln sestavuje. Sestavení plánu finanních náklad a výnos bývá obvykle oproti pedchozím položkám snazší. Nákladové i výnosové úroky lze spoítat s ohledem na plánované externí zdroje financování i dle plánu poskytnutých pjek. Úroky jsou smluvn dány v úvrových smlouvách nebo ve smlouvách o pjce. Plánový propoet dan z píjm Plánový propoet dan z píjm vychází z výsledku hospodaení ped zdanní z výkazu zisk a ztrát, jež je nutné upravit na základ pro výpoet dan z píjm. Oekávaná výše dan se pak vypoítá podle aktuální i oekávané sazby dan. Plánová rozvaha Pi sestavování plánové rozvahy není nutné zabývat se všemi položkami rozvahy. Na stran aktiv je teba brát v potaz, dlouhodobý majetek, obžná aktiva na stran pasiv pak vlastník kapitál, cizí zdroje.

27 Dlouhodobý majetek tvoí dlouhodobý nehmotný, hmotný a finanní majetek. Všechny tyto hodnoty lze získat z investiního a odpisového plánu. Plán obžných aktiv rozdluje na plán zásob a plán dlouhodobých a krátkodobých pohledávek a finanního majetku. Plánovanou výši materiálu lze stanovit jako souin požadované hodnoty doby obratu materiálu ve dnech a prmrné denní výše spoteby materiálu odvozené od výkazu zisk ztrát. (Marek, 2009, s. 509) Plán pohledávek a to jak krátkodobých, tak dlouhodobých je teba lenit na pohledávky do splatnosti a pohledávky po splatnosti, dále pak na pohledávky z obchodních vztah a ostatní. Pohledávky do splatnosti lez stanovit pomocí ukazatel obratovosti na základ souinu doby splatnosti krátkodobých pohledávek a prmrné výše tržeb. Pohledávky po splatnosti je teba dále specifikovat na pohledávky, které jsou placeny se zpoždním a pohledávky nedobytné i uspokojované na základ konkursního ízení. Plán krátkodobého finanního majetku pak vychází z plánového pehledu o finanních tocích. Plánová hodnota vlastního kapitálu vychází z plánovaného výsledku hospodaení, z plánu rozdlení výsledku hospodaení a z plánu finanních zdroj. Plánové rozdlení výsledku hospodaení Pedmtem rozdlení je výsledek hospodaení ve schvalovacím ízení, který pedstavuje výsledek hospodaení za pedcházející úetní období. Lze plánovat nejen rozdlení zisku, ale nap. i vypoádání ztráty. Plánový pehled o finanních tocích Plánový pehled o finanních tocích je sestavován na základ informací, jež nám poskytne plánový výkaz zisk a ztrát i plánová rozvaha, plánový propoet dan z píjm a plánové rozdlení výsledku hospodaení. Tato zjednodušená metoda spoívá ve vyjádení zmny stavu penžních prostedk na základ zmny stavu aktiv a pasiv.

28 2.6 SKUPINA PODNIK - HOLDING Holding je jedním z výsledk procesu spojování podnik. Holdingové uspoádání vytváí nové finanní vztahy, jež zasluhují zvláštní pozornost. Finanní plánování je zde rozšíeno o nové aspekty. Transfery penžních prostedk mezi leny holdingu musí respektovat jak právní, tak i motivaní a další hlediska. Cílm celého holdingu by mly podléhat i zpsoby transferových cen. (Marek, 2009, s. 577) Holding lze charakterizovat jako uskupení osob ídících a osob ízených. ídící osoba je taková, jejímuž ízení je podrobena osoba ízená. ídící osoba je pitom zárove osobou ovládající, což pedstavuje osobu, která vykonává fakticky nebo právn pímo nebo nepímo rozhodující vliv na ízení i provozování podniku jiné a to tzv. ovládané osoby. Za ovládající osobou se podle zákona považuje vtšinový spoleník, a dále osoba disponující vtšinou hlasovacích práv, anebo osoba, která mže prosadit jmenování (volbu nebo odvolání) vtšiny osob, které jsou lenem statutárního nebo dozorího orgánu. (Marek, 2009, s. 577) Druhy holdingu Jednotlivé druhy holdingu lze rozlišit podle nkolik hledisek. Druhy holdingu podle funkce mateské spolenosti Mže se jednat o tzv. správní holding, ve kterém vystupuje mateská spolenost jako správce portfolia a nevnuje se pímo ízení dceiné spolenosti. Rozhoduje však o pípadném prodeji obchodních podíl na základ výsledk hospodaení dceiné spolenosti. Dalším druhem je finanní holding, ve kterém mateská spolenost plní zejména funkci zabezpeování financí pro rozvoj holdingu jako celku. (Zalai, 2008, s. 158) Mateská spolenost má obvykle lepší vyjednávací pozici v bankách pi vyjednávání bankovních produkt, než spolenost dceiná. Mže také poizovat stroje, budovy a vybavení, které následn pronajímá dceiným spolenostem.

29 Strategický holding je dalším typem, který je zamený na dlouhodobé strategické ízení. Toto ízení ze strany mateské spolenosti omezuje na formulaci strategických cíl a koordinaci inností jednotlivých podnik skupiny ve smru dosažení vytyených cíl, ízení finanních a investiních inností a obchodní politiky dceiných podnik. (Zalai, 2008, s. 159) Centralistický holding se vyznauje snahou mateské spolenosti rozhodovat centráln v podstat o veškeré (asto i mén podstatné) innosti dceiných spoleností. (Marek, 2009, s. 581) Druhy holdingu podle struktury Nejznámjší druh holdingu podle tohoto hlediska pedstavuje holding pyramidální, který spoívá v podízenosti jednotlivých dceiných spoleností vždy nejblíže nadízené spolenosti. Mateská spolenost tedy ídí své vnuky nepímo, tedy prostednictvím dceiných spoleností. Mateská spolenost Dceinná spolenost Dceinná spolenost Obrázek. 6 Pyramidální holding Zdroj: vlastní zpracování Dceinná spolenost Dceinná spolenost Dceinná spolenost Dalším druhem je radiální holding, jež je založený na pímé podízenosti všech len skupiny. V praxi to znamená, že pokud by spolenost dceiná vlastnila jinou spolenost, byla by pímo ízena mateskou spoleností nap. na základ ovládací smlouvy.

30 Obrázek. 7 Radiální holding Zdroj: vlastní zpracování Cyklický holding je takový typ holdingu, kdy nelze pesn urit mateskou spolenost, nebo u každého lena holdingové spolenosti lze nalézt jako významného spoleníka minimáln jednoho jiného lena téhož holdingu. (Marek, 2009, s. 582) Obrázek. 8 Cyklický holding Zdroj: vlastní zpracování Druhy holdingu podle píbuznosti pedmtinnosti spoleností v holdingu Rozlišujeme zde horizontální, vertikální a konglomerátní holding. Horizontální holding spojuje podniky se stejným nebo podobným pedmtem innosti, mže se jednat nap. o sí supermarket. Vertikální holding se vyznauje spojováním podnik s navazujícím pedmtem innosti nap. od pstitele obilí, pes pekárny až po prodejce peiva.

31 Konglomerátní holding spojuje podniky jejich innost je naprosto odlišná. Znamená to, že v holdingu mohou být spolenosti tak odlišné, že nap. vyrábí automobilové souástky a zárove šije dámskou konfekci. 2.7 Finanní plánování holdingu Proces finanního plánování v holdingu vzniká obvykle v mateské spolenosti, která uruje cíle a strategie dceiným spolenostem. Uruje cíle v oblasti výsledku hospodaení, penžních tok, výnosnosti vloženého kapitálu i plnní obchodních plán. Další dílí plánování probíhá pak již na úrovni dceiných spoleností, kde mateská spolenost plní funkci schvalovatele. Modifikace zásad finanního plánování v holdingu Zásada úplnosti, podle níž by ml finanní plán holdingu zahrnovat jak plán mateské spolenosti, tak i všech spoleností dceiných. Další zásadou je zásada systematinosti, z níž vyplývá, že holding musí v rámci finanního plánování sledovat svj základní cíl, což je zvyšování jeho tržní hodnoty. Zásada srozumitelnosti a pehlednosti se týká pedevším velmi složit strukturovaných holdingových struktur, pedevším pak tam, kde dceiné spolenosti sídlí v rzných koutech svta. V takovém pípad je teba stanovit jasnou metodiku, aby finanní plány splovaly pehlednost a srozumitelnost. Zásada periodinosti znamená, že finanní plány všech podnik ve skupin musí být vypracovány na stejné období a podle stejného asového harmonogramu. Pružnost je další ze zásad, jež musí spolenosti respektovat. Zde je potenciál rizika pro ostatní leny holdingu v pípad, že by nkterá ze spoleností nekoordinovan zareagovala na mnící se tržní podmínky, což by v dsledku mohlo znamenat ohrožení všech. Finanní plánování holdingu uplatuje i zásadu klouzavosti, která je významná pedevším tím, že klade zvýšené nároky na koordinaci všech zainteresovaných osob. Ekonomické plány se liší podle druhu holdingu. Každý z typ má jiné cíle, které je teba pi plánování respektovat. V níže uvedeném pehledu je základní srovnání odlišností podle typu holdingu a druhu plánu. Základními druhy plán je plán zásobovací, obchodní, plán výzkumu a vývoje, investiní plán, personální a plán finanních zdroj.

32 Plán Vertikální holding Horizontální holding Konglomerátní holding jeden vstup více stejných vstup více rzných vstup jeden vstup spolený nákup samostatné nákupy Zásobovací vysoký poet dodávek v rámci holdingu prostor pro využití JIT nízký poet dodávek ve rámci holdingu prostor pro využití JIT neexistuje nahodilé dodávky v rámci holdingu prostor pro využití JIT neexistuje spolená metodika na vnitropodnikové dodávky spolená metodika nutná spolená metodika spoutává jeden výstup více stejných výstup více rzných výstup Obchodní není konkurence mezi DS konkurence mezi DS vysoká metodika: spolené obchodní podmínky, doba splatnosti,.. erná listina neplati a spolený postup pi vymáhání pohledávek profinancování pohledávek nap. pomocí faktoringu spolená podpora prodeje konkurence mezi DS není Výzkumu a vývoje 1 VaV centrum na úrovni MS nebo jedné DS 1 VaV centrum na úrovni MS nebo jedné DS VaV na úrovni každé DS Investiní centralizace optimalizace stanovení kompetencí pro rozhodování o investicích spolená metodika pi rozhodování o investicích jmenování vrcholových manažer z pozice mateské spolenosti decentralizace mimo strategické investice Personální možnost využití rotace vrcholových manažer z pozice mateské spolenosti manažei stední a nižší úrovn stejn jako ostatní pracovníci jsou ízeni pímo dceinou spoleností jednotné kvalifikaní požadavky pro urité pozice a profese jednotné pracovní a mzdové podmínky jednotná politika zamstnaneckých výhod Finanních zdroj finanní politika zajišující, aby jedna DS nemla nadbytek a druhá nedostatek finanních prostedk mateská spolenost obstarává vtší finanní prostedky pro celý holding, nebo má možnost získat finanní zdroje levnji, než jednotlivé MS perozdlování finanních zdroj v rámci holdingu Tabulka. 2 Srovnání jednotlivých ekonomických plán podle druh holdingu Zpracování: vlastní dle Marek s. 587

33 2.7.1 Metody finanního plánování holdingu Metoda strategického plánování se vyznauje orientací centra na dlouhodobé strategické cíle, které jsou jednotlivým dceiným spolenostem závazn stanoveny, a vedoucí manažei tchto spoleností jsou hodnoceni podle toho, zda jimi ízené spolenosti se pohybují ve stanoveném smru. (Marek, 2009, s. 588). Souasn je však ponechána vtší volnost pi realizaci a hodnocení krátkodobých výsledk. Výhodou této metody je prosazení ambiciózních strategických cíl napí holdingem, nevýhodou mže být demotivace dceiných manažer, jejich iniciativa mže být tímto potlaena. Metoda finanní kontroly klade draz na dosahování co nejlepších roních výsledk, piemž odpovdnost je zcela ponechána na vedoucích manažerech jednotlivých spoleností. Nejvtší pedností této metody je motivace tchto manažer, nebo jsou orientování na bezprostední finanní výsledky. Mají vysokou pravomoc, což jim umožuje získávat rozsáhlejší zkušenosti. Tuto metodu je vhodné aplikovat v holdingové struktue, kde jsou zastoupeny rzné typy spoleností, nebo eliminuje vzájemnou spolupráci mezi spolenostmi ve skupin. Klade draz na krátkodobé cíle namísto dlouhodobých strategických a investiních. Metoda, která využívá výhody obou pedchozích metod je strategická kontrola. Spoívá v tom, že mateská spolenost je v pozici rádce spolenostem dceiným pi sestavování plán. Je zde zárove kladen draz na jejich vzájemnou interakci. Souasn si však není ovlivnna možnost posledního autoritativního rozhodnutí ze strany mateské spolenosti. Tato metoda je úinná v pípad, že existuje tým zkušených manažer, v opaném pípad se nejeví jako píliš vhodná vzhledem ke své složitosti. Vybrat vhodnou metodu finanního plánování je nelehký úkol, je závisí na mnoha faktorech. Jde o to, aby vybraná metoda pimen odpovídala potebám holdingové struktury. Záleží také na vysplosti komunikaního systému uvnit holdingu a na tom, v jakém ase jsou informace pedávány. V neposlední ad je teba vzít v úvahu aktuální situaci a podle ní zvolit cíle zamené na krátkodobý horizont nebo na horizont dlouhodobý. Stejn tak mže být ku prospchu celku zvolené metody mnit dle aktuálních okolností, nebo stereotyp mže být brzdou.

34 2.8 Perozdlování finanních prostedk mezi mateskou spoleností a spolenostmi dceinými Mateská spolenost jakožto vlastník spoleností dceiných má právo na výplatu podíl na zisku. Tyto podíly lze do mateské spolenosti naerpat dvojím zpsobem, bu jako výplatu dividend, nebo na základ smlouvy o pevodu obchodního podíl. V obou pípadech je tento pevod osvobozený od dan z píjm za pedpokladu, že mateská spolenost sídlí v nkteré ze zemí EU vetneské republiky. Dalším zpsobem jak je možné pevádt finanní prostedky z dceiné do mateské spolenosti je prostednictvím plateb za vnitropodnikové produkty i služby. Je však nutné vyešit jeden z nejsložitjších problém, který je s tímto zpsobem pevod finanních prostedk spojen a to stanovení vnitro holdingových cen. Správné nastavení této cenové politiky je dležité pro vzájemné fungování skupiny. Existují rzné postupy pro stanovení tchto cen: u produkt, které nelze získat jiným zpsobem, než ve skupin je metoda stanovení transferových cen založen na základ soutu pedem stanovených standardizovaných cen a ziskové pirážky, produkty, které sice lze získat ve vnjším okolí, ale tento nákup by mohl znamenat vyšší náklady spojené napíklad s dopravou, i s úpravou procesu se využívá, tzn. doporuená cena, kdy k obvyklé konkurenní tržní cen je pitena ástka za zvýšené náklady, produkty, které lze získat bez dalších náklady, v tomto pípad je teba zcela respektovat ceny obvyklé, tedy na tržní bázi, produkty, které se souasn prodávají na holdingovém i na vnjším trhu, zde by mla být jednoznan cena stanovena jako aktuální tržní cena. Dceiná spolenost mže mateské spolenosti finanní prostedky zapjit, ale zde je teba respektovat zákonné podmínky pro tento typ transakcí nap. obvyklý úrok. Touto cestou nelze finanní prostedky zapjit bezúron.

35 2.9ízení pohledávek v holdingu Podstata ízení pohledávek spoívá v rozhodování o tom, komu budeme prodávat na úvr a komu ne. Na úvr budeme prodávat tomu, kdo nám zaplatí a nikoliv tomu, kdo nám nezaplatí. Hlavním problém je tedy vyspecifikovat, kdo z našich odbratel do které skupiny patí. Prvním dílím krokem by tedy mla být analýza spolehlivosti odbratele. Tento test odbratele mže vycházet z minulých zkušeností, z referencí, nebo ze skutenosti, zda jsou se spoleností propojeny osoby, které v minulosti psobili ve spolenostech, jež se potýkaly s bankrotem. Podle toho, kam je odbratel zaazen zvolíme bu platbu v hotovosti, nebo na úvr. V pípad úvru je nutné stanovit platební podmínky. Tyto by mly respektovat cíle skupiny a mly by být pro všechny subjekty stejné. Platební podmínky se mohou lišit od výše kontraktu, obvykle u nižších ástek bývá splatnost kratší, u vyšších ástek delší, nebo s ohledem na celkový objem kontraktu. V nkterých pípadech rizikových pohledávek lze využít tzv. pojištní pohledávek, jež v souasné dob nabízí na trhu celá ada spoleností. K zajištní pohledávek lze aplikovat taktéž bankovní záruku i jiný platební instrument nap. smnku. Od doby splatnosti pohledávek se odvíjí poteba externích zdroj financování, tedy musíme pedem vdt, z jakých zdroj bude doba splatnosti peklenuta. Mohou to být vlastní zdroje, nebo úvr urený na provozní financování, nebo nkterý z nákladnjších bankovních produkt nap. faktoring. V souvislosti s ízením pohledávek je teba sledovat jejich strukturu, která je rozdlena na: strukturu pohledávek v rozmezí dle splatností, pohledávky do lhty splatnosti a pohledávky po splatnosti, pohledávek krátkodobé a stedndobé, pohledávky z obchodních vztah a ostatní. Dále je teba nastavit proces vymáhání pohledávek v pípad, že budou delší dobu po splatnosti.

36 2.10 Výhody holdingu Motiv pro založení holdingové struktury je celá ada. Mezi nejznámjší patí daové a právních výhod, nicmén holdingy mají celou adu dalších. Nespornou výhodou je výrazné zjednodušení vstupu dalších investor. Napíklad spolenost, která má ve svém portfoliu nkolik inností, které oddluje pouze divize nikoliv samostatná právní subjektivita, bude tžko hledat vhodného investora, zatímco holdingová struktura, jež bude mít innosti rozdleny prostednictvím dceiných spoleností, pípadného investora najde daleko rychleji, protože bude hledat teba jen pro jednu konkrétní ást. Holding má dále velkou výhodu pi akvizicích. Jednotlivé dceiné spolenosti a podíly v nich mže nakupovat postupn a pi dosažení majority je jednoduše zalenit do svých struktur. Holdingová struktura také obvykle obsahuje vtší množství menších podnik, které jsou tím pádem flexibilnjší. Holding také mže tžit ze své celkové finanní a vyjednávací síly. Dceiné firmy, by teba nov vzniklé i koupené, mají okamžitý a snadný pístup ke kreditu svého holdera, což mže být velice podstatné pi vyjednávání s bankami, dodavateli i obchodními partnery. Pitom práv síla holdingu a jeho kredit mže hrát roli i v nejrznjších výbrových ízeních. I proto, že holder mže snadno pevzít za své dceiné firmy právní, personální a ekonomické garance. Image skupiny je teba chápat ve více rovinách. Dležitou roli zde hraje sídlo nebo stát registrace spolenosti. Daleko psobivjší je, když má spolenost sídlo kupíkladu ve Švýcarsku než v njakém stát s problematickým právním režimem. Také image finanní síly, jež je prezentována jako konsolidovaný celek s reportováním po jednotlivých skupinových výsledcích má daleko silnjší efekt. Naproti tomu, lze využít holdingovou strukturu i k tomu, když je teba naopak regulovat míru informací o nadprmrných ziscích nebo pohybu majetku. Holdingová struktura je také velice výhodná z pohledu ízení rizik a ochrany kontinuity majetku. Každá dceiná firma má právní i ekonomickou subjektivitu. Pokud se jí tedy nedaí, není problém ukonit její innost, aniž by to jakkoliv ovlivnilo podnikání ostatních len holdingu. Práv proto mohou holdingy mnohem snáze vstupovat do vysoce rizikových projekt. Pro tyto úely holdingy obvykle využívají tzv. úelov

37 založených spoleností, které bývají nazývány SPV (Special Purpose Vehicle), což jsou obvykle spolenosti s ruením omezeným, které jsou založeny za konkrétním úelem nap. výbrové ízení na získání njaké licence, realizaci asov omezeného projektu atd. Mezi další výhody lez poítat i vymanní se z lokálních regulatorních požadavk. Právní úprava v eské republice mže pro nkteré innosti vytváet zvlášt problematické prostedí a náronjší podmínky, než by tomu bylo v zahranií Nevýhody holdingu Nevýhody holdingu lze obvykle vnímat pi špatném principu jeho výstavby, nebo pi jeho špatném ízení. V tchto pípadech se setkáváme pedevším s problémem pílišná vzdálenost zamstnanc a vedení dceiných firem od holdera a tím i od dalších dležitých lidí, kteí pipravují holdingovou strategii. Tomuto jevu lze jednoduše zabránit propojením holdera s vedením dceiných spoleností. Tímto je zajištn dohled nad správnou implementací holdingového strategie do jednotlivých dcer. Další nevýhodou mže být vyšší administrativní zátž. Namísto jednoho úetnictví je nutné jich vést nkolik samostatn. Stejn tak je tomu s audity. Namísto jednoho auditu je jich nkolik soubžn, což vyžaduje velmi dobrou organizaci a controlling. Problémem mže být i rozsah pravomocí. Ve spolenosti, která má samostatné divize, v jejichž ele stojí obvykle editel, nebo manažer, není natolik ohrožena chybnými rozhodnutími, jako samostatná spolenost, která má v ele jednatele s daleko vyššími pravomocemi. I toto lze ásten eliminovat, ale nelze úpln vylouit Základní principy výstavby holdingu Prvním pedpokladem je identifikace požadavk na holdingovou strukturu. V okamžiku, kdy je máme pesn vytyeny lze navrhnout optimální holdingovou strukturu. Pro efektivní a úspšnou restrukturalizaci je teba dodržet základní principy. Rozdlení spoleností holdingu podle typu innosti vtšina úspšných firem podniká v rzných oborech a proto je dležité jejich správné rozdlení do

38 samostatných celk, tak aby se navzájem nemíchaly jednotlivé úely v jedné spolenosti dohromady. Výsledkem je diverzifikace rizik a efektivita ízení. Výbr varianty transparentnosti vlastnictví (veejn známý vlastník, nebo anonymní) vlastnictví mže mít rzné formy a rzné stupn anonymity a stejn tak, existuje mnoho pístup, jak se k vlastnictví veejn hlásit (nadace, akcie na majitele). Bez skuten viditelného vlastníka mže skuten velký majetek fungovat jen obtížn a zachování stoprocentní anonymity je tém nemožné. Ochrana skuteného vlastníka jakožto fyzické osoby skutený vlastník celé struktury obvykle nevstupuje do vztah s tetími osobami. V tom nejideálnjším pípad mám pouze píjmy v podob mezd a dividend. Celá ada osobních požitk je pak ešena formou nájmu v rámci skupiny spoleností, nikoliv pímým vlastnictvím. Využití holdingové supermatky veškeré holdingové struktury mají jeden spolený prvek a to je tzv. holdingová supermatka. Jde o spolenost, která zastešuje komplet holdingovou strukturu a pod kterou jsou další úrovn holdingových spoleností (ve vtšin pípad 3 až 4 úrovn). Teprve pod tmito úrovnmi holdingových spoleností jsou další spolenosti, obchodní, financující a další, které provozují aktivní innost. Holdingové supermatky nevykovávají žádnou innost a jsou jen pasivními držiteli obchodních podíl. Finanní rezervy existence dostaten velkých finanních rezerv na pípadné ohrožení supermatky, nebo významného finanního zdroje. Tyto rezervy bývají obvykle stžejní formou ochrany. Vhodné rozdlení pravomocí, informací a kontroly ideální je, když je ctno pravidlo nekoncentrování píliš mnoha pravomocí do jednoho bodu. Maximální kontrola a informace musí být v rukou skuteného vlastníka. Práce s kapitálem a vhodné nastavení finanních tok struktura by mla být nastavena tak, aby mohl kapitál levn a efektivn proudit na místa aktuální poteby. Dvodem mže být momentální obrana nebo investiní píležitost. Tento princip souvisí i s pružným navyšováním i snižováním kapitálu. Výbr a využití ochranných prvk každá struktura podléhá jistým rizikm, která je teba vhodnou ochranou eliminovat. Ke snižování rizika lze využít celou

39 adu ochranných prvk, jako teba pedkupní práva, opní smlouvy, zajištní atd., které umožní ochránit majetek ped pípadnými útoky tetích stran. Dležité prvky by nemly být statické aby byla holdingová struktura dlouhodob životaschopná, musí mít schopnost flexibiln se pizpsobit mnícímu se vnjšímu prostedí i vnitním organizaním potebám. Obecn lze íci, že žádné nastavení není 100% a nic nefunguje vn. Stejn tak není možné se vždy pipravit na všechny varianty, které by mohly nastat. Dležité je provádt pravidelné kontroly nastavení holdingu a uzpsobovat ho s ohledem na zmny, které nastanou Finanní analýza v podmínkách holdingu Finanní analýza v podmínkách skupiny podnik vychází ze dvou informaních zdroj na úrovni finanního výkaznictví a to bu z konsolidované úetní závrky, nebo z individuální úetní závrky každého jednotlivého subjektu pod kontrolou mateské spolenosti. Snaha o poskytnutí vrného a poctivého obrazu má svoje pozitiva i rizika viz tabulka. Konsolidovaná úetní závrka skupiny Individuální úetní závrka podniku ve skupin + vnitroskupinové transakce jsou + jednoznanjší bilanní politika, mén eliminované, nemohou zkreslit obraz prostoru pro kreativitu sestavovatele o finanní situaci skupiny pro uživatele možnost vtší kreativity v bilanní vnitroskupinové transakce nejsou politice (metody a postupy vykazované oddlen od transakcí vi konsolidace) nezávislým subjektm možné zkreslení vrného obrazu pro uživatele Tabulka. 3 Pozitiva a rizika informaních zdroj na úrovni finanního výkaznictví v holdingu Zdroj: Zalai, s. 159

40 Cíle finanní analýzy se odvíjejí od toho, jak vnímají skupiny podnik zainteresované subjekty (uživatelé finanní analýzy). V tomto smru rozlišujeme následující kategorie zainteresovaných subjekt a jejich cíle (Zalai, 2006, s. 180): externí subjekty (vitelé) => jejich partnerem je vždy právní subjekt, tj. jeden podnik ze skupiny, jeho finanní situace však mže být ovlivnná rozhodnutími ídícího centra holdingu, cítí potebu chránit se ped rizikem poznání skupiny jako celku, kterého je jich partner souástí, vlastníci mateské spolenosti => objektem jejich zájmu je skupina jako celek, asto ztotožována se samotnou mateskou spoleností, zajímá je pedevším ekonomická výkonnost úetní jednotky, která se projevuje rstem hodnoty jejich akcií, resp. podíl, jednotlivé podniky jsou pak pedmtem zájmu také z dvodu pípadné alokace volného kapitálu ze strany mateské spolenosti, pípadn z hlediska jejich celkového pínosu pro skupinu menšinoví vlastníci => pedmtem jejich zájmu jsou ty podniky ze skupiny, v nichž mají svoje podíly, jejichž finanní situace mže být ovlivnna rozhodováním ídícího centra holdingu, management mateské spolenosti => s ohledem na zodpovdnost vi vlastním sleduje tato skupina všechny výše uvedené okruhy a navíc ješt celou adu dalších jako nap. vnitroskupinové finanní toky a transfery Finanní analýza skupiny jako celku Finanní analýza v podmínkách skupiny podnik vychází ze dvou informaních zdroj na úrovni finanního výkaznictví a to bu z konsolidované úetní závrky skupiny, nebo z individuální úetní závrky jednotlivých subjekt, avšak pod ekonomickou kontrolou mateské spolenosti v holdingu. (Zalai, 2006, s. 159) Finanní analýza skupiny je pílohou. 3. Obsahuje horizontální analýzu rozvahy a výsledovky, analýzu pomrových ukazatel, vývoj majetkové struktury, vývoj struktury zásob, vývoj struktury pasiv, pracovní kapitál, strukturu výnos a náklad a v neposlední ad vývoj tržeb a produktivity práce.