P íprava st edo kolských student na vysokou kolu v oblasti p írodov dného a odborného vzd lávání
|
|
- Dagmar Sedláková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Jiho eská univerzita v eských Bud jovicích Pedagogická fakulta Bakalá ská práce P íprava st edo kolských student na vysokou kolu v oblasti p írodov dného a odborného vzd lávání Vypracovala: Ing. Miroslava Kostková Vedoucí práce: doc. RNDr. Vojt ch Stach, CSc. eské Bud jovice 2015
2 Prohla uji, e svoji bakalá skou práci jsem vypracovala samostatn pouze s pou itím pramen a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohla uji, e v souladu s 47b zákona. 111/1998 Sb. v platném zn ní souhlasím se zve ejn ním své bakalá ské práce, a to v nezkrácené podob fakultou elektronickou cestou ve ve ejn p ístupné ásti databáze STAG provozované Jiho eskou univerzitou v eských Bud jovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifika ní práce. Souhlasím dále s tím, aby touté elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona. 111/1998 Sb. zve ejn ny posudky kolitele a oponent práce i záznam o pr b hu a výsledku obhajoby kvalifika ní práce. Rovn souhlasím s porovnáním textu mé kvalifika ní práce s databází kvalifika ních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysoko kolských kvalifika ních prací a systémem na odhalování plagiát. V eských Bud jovicích, Miroslava Kostková
3 Pod kování: Ráda bych zde pod kovala vedoucímu mé bakalá ské práce doc. RNDr. Vojt chu Stachovi, CSc. za ochotu, trp livost a cenné rady p i psaní této práce. Dále bych ráda pod kovala Mgr. Roman Pospí ilové a Mgr. Lubo i Mixovi- pedagog m ze St ední odborné koly veterinární, mechaniza ní a zahradnické a St ední odborné koly ekologické a potraviná ské za poskytnuté informace a pomoc p i distribuci dotazník. V neposlední ad také d kuji v em respondent m, kte í se podíleli na vypl ování dotazníku.
4 Anotace Tato bakalá ská práce se zam uje na problematiku p írodov dného a odborného vzd lávání na st edních odborných kolách. Teoretická ást popisuje p írodov dné p edm ty jako jsou: biologie, chemie a fyzika a jejich význam v p írodov dných p edm tech a také matematiku a její úlohu v odborných a p írodov dných p edm tech. Dále jsou zde popsány mo nosti p ípravy student na st ední odborné koly, nadstandardní studium ák jako jsou st ední odborná innost a p edm tové sout e- olympiády. V praktické ásti je popsána provedená pr zkumná sonda zam ená na zji t ní informovanosti student gymnázií o st ední odborné innosti a olympiádách a názor student na d le itost tohoto studia p i p ijímacích zkou kách na vysokou kolu. V poslední sekci praktické ásti jsou definovány po adavky vybraných vysokých kol na uchaze e o studium. Klí ová slova P írodov dné p edm ty, st ední odborná innost, olympiáda, vysoká kola Annotation This thesis focuses on issues of science and vocational education in secondary vocational schools. The theoretical part describes the natural sciences such as: biology, chemistry and physics, and their importance in science and mathematics and its role in technical and scientific disciplines. There are also described the possibility of preparing students for secondary vocational schools, extra study students as secondary vocational activity and subject sout e- Olympics. The practical part describes performed exploratory probe aimed at finding information for high school students of secondary vocational activities and the Olympics and opinions of students on the importance of the study entrance examinations for college. In the last section of the practical part are defined requirements of selected universities to prospective students. Keywords Science subjects, student research and proffesional activities, Olympiads, Universities
5 Obsah Úvod TEORETICKÁ ÁST P írodov dné p edm ty biologie, chemie, fyzika a jejich význam v odborných p edm tech Úloha matematiky v p írodov dných a odborných p edm tech Vymezení p írodov dného a odborného vzd lání na st ední kole R zné typy st edních kol vzhledem k p írodov dnému a odbornému vzd lávání Po adavky na u itele p írodov dných a odborných p edm t Úloha u itel (t ídních) v p íprav student na p ijetí na V Základní znalosti z vybraných p edm t Problematika p írodov dného a odborného my lení Testy SCIO a jejich mo nosti vyu ití k p ijetí na vysokou kolu Nadstandardní studium s cílem p ípravy na vysokou kolu Vybrané vysoké koly a jejich po adavky na úsp nou p ijímací zkou ku Veterinární a farmaceutická univerzita Brno Univerzita Karlova v Praze Masarykova univerzita Jiho eská univerzita v eských Bud jovicích Ú ast na olympiádách doma i v zahrani í Jazyková vybavenost získaná na st ední kole pot ebná na V Experimentální innost, p ípadn praxe na vysoko kolském nebo odborném pracovi ti PRAKTICKÁ ÁST Výzkumná sonda Cíle výzkumu a díl í výzkumné problémy Výzkumný soubor a organizace sb ru dat Metodologie et ení Analýza dat Otázky týkající se osobních údaj respondent Otázky týkající se studia na vysoké kole Otázky týkající se nadstandardního studia Otázka týkající se p ijímacích zkou ek na vysoké kole Podmínky pro prominutí p ijímací zkou ky vybraných vysokých kol Veterinární a farmaceutická univerzita v Brn Fakulta veterinárního léka ství... 34
6 3.1.2 Farmaceutická fakulta Fakulta veterinární hygieny a ekologie Univerzita Karlova v Praze P írodov decká fakulta Karlovy univerzity v Praze Matematicko-fyzikální fakulta Karlovy univerzity v Praze Masarykova univerzita Brno P írodov decká fakulta Masarykovy univerzity v Brn Jiho eská univerzita v eských Bud jovicích P írodov decká fakulta Jiho eské univerzity v eských Bud jovicích Zhodnocení Záv r Pou itá literatura a zdroje P íloha... 43
7 Úvod V této bakalá ské práci jsem se zabývala p ípravou student st edních odborných kol na p ijímací zkou ky a studium na vysokých kolách p írodov dného zam ení. ást práce tvo í popis p írodov dných p edm t - biologie, chemie, fyziky a jejich význam v odborných p edm tech a úloha matematiky v p írodov dných a odborných p edm tech. V dal í ásti práce se v nuji vymezení p írodov dného a odborného vzd lávání na st edních kolách na r zných typech st edních kol a úloze t ídních u itel v p íprav student na p ijímací zkou ky na vysokou kolu a také vymezení základních znalostí z vybraných odborných p edm t. Dále se v práci v nuji d le itosti nadstandardního studia pro p ípravu na studium na vysoké kole a po adavk m vybraných vysokých kol na p ijímacích zkou kách. Za d le itou sou ást p ípravy student na vysokou kolu v oblasti p írodov dného a odborného vzd lávání pova uji také praxi na odborném pracovi ti. V práci se krom teoretické ásti zabývám také konkrétní p ípravou st edo kolských student na vysoko kolské studium a to zejména v oblasti odborného vzd lávání. et ení pro praktickou ást probíhalo dotazníkovým et ením, ve kterém jsem se sna ila zmapovat informovanost a názory student dvou vybraných st edních odborných kol o mo nostech nadstandardního studia. Za rozhodující p edpoklad pro úsp ný p echod áka ze st ední koly na kolu vysokou s p írodov dným zam ením pova uji schopnost samostatného studia ák, dostate nou jazykovou vybavenost ák a hlavn motivaci ák k dal ímu studiu. 1
8 1 TEORETICKÁ ÁST 1.1 P írodov dné p edm ty biologie, chemie, fyzika a jejich význam v odborných p edm tech P írodní v dy jsou souborem v d, které zkoumají p írodní ády a zákony. Jejich výuka pomáhá ák m pochopit d je, které probíhají v p írod ivé i ne ivé. Zkoumání p írody vy aduje úzkou spolupráci jednotlivých p írodov dných obor. P írodov dné p edm ty, kterými jsou biologie, chemie a fyzika mají nezastupitelný význam ve zkoumání p írodních jev. Biologie jako v da se zabývá studiem ivé p írody. Pojem biologie pochází ze dvou eckých slov. Bios znamená ivot, logos je v da. Biologie má mnoho odv tví. Zoologie studuje ivo ichy, botanika rostliny, ekologie se zabývá vztahy mezi organismy a prost edí, které je obklopuje. Snahou biolog je porozum t co nejvíce stavb rostlinných a ivo i ných t l a jejich innosti. Ka dá ást ivého organismu má svoji funkci. M e umo ovat pohyb, p íjem potravy nebo rozmno ování. M e napomáhat p e ití p i zm nách prost edí. Biologie zkoumá slo ení ivo i ných t l a rostlin a hledá d vody, pro je takové, jaké je. Biologie jako samostatná v da za ala existovat a v 18. století, kdy védský botanik Karl Linné jako první pou il metodu t íd ní a pojmenování ivých organism. Ka dý ivo ich i rostlina dostali své latinské jméno. Tento systém latinského t íd ní je dodnes pou íván biology na celém sv t 1. Biologie je v da, která nám umo uje objevovat ivot plný záhad. Vývoj ivých organism a jejich ivot, zp sob jejich ivota a hlavn stavbu rostlinných a ivo i ných t l 2. Dal ím p írodov dným p edm tem je chemie. Je to v da o látkách, kterými je tvo eno v echno kolem nás, a se jedná o p du, vzduch, potravu i na e t lo. Existuje více ne 100 základních látek, které se nazývají prvky. Jsou to stavební kameny látek, mohou existovat samostatn, ale obvykle se spojují s jinými prvky. I v lidském t le 1 Chrisholm,J.,Beeson,D. Biologie. Ostrava: Blesk, Beckett, B., Gallagherová, R. P ehled u iva: Biologie. Praha: Václav Svojtka & Co,
9 probíhá velké mno ství chemických reakcí, jejich pr b h umo uje p íjem dal ích látek z potravy a vzduchu. Slovo chemie pochází z arabského al quemia, co je alchymie. Ta je nejstar ím p edch dcem chemie. Její po átky sahají do doby zhruba p ed 2000 let. Alchymie nebyla skute ná v da, pou ívaly se v ní r zné pov ry a kouzla, p esto u pou ívala n které v decké metody. Alchymie u inila adu významných objev, nap. jak získat léky z rostlin. Moderní chemie zahájila svoji cestu v 17. století, kdy Robert Boyle definoval pojem prvek. Dal ím významným krokem k dne ní chemii byla atomová teorie Johna Daltona, ve které se tvrdí, e prvky se mohou rozd lit a na nepatrné ástice, které nazýváme atomy. Toto byly hlavní my lenky, na kterých se dne ní moderní chemie za ala budovat. Dal ím d le itým mezníkem v chemii byl rok 1869, kdy ruský chemik Dmitrij Ivanovi Mend lejev zve ejnil periodickou soustavu prvk, která je jedním z nejd le it j ích zev eobecn ní chemie. Mend lejev uspo ádal prvky dle relativních atomových hmotností. Vynechal místa, o kterých p edpokládal, e budou pozd ji dopln na dosud neobjevenými prvky. Tato místa byla postupn dopl ována nov objevenými prvky. Pozd ji byly prvky uspo ádány dle atomových ísel 3. Mezi p írodov dné p edm ty adíme také fyziku, která má n co spole ného se v emi v cmi, co nás obklopují a s energií, kterou tyto v ci mají. Fyzika nám odpovídá na otázky, pro je sv tlo, jak se k nám dostalo, pro se v ci zah ívají, jak se vytvá í zvuk, jak se v ci pohybují a mnoho dal ích. P vod n kterých fyzikálních my lenek m eme naleznout u antických ek, kte í jako první studovali p írodu, proto také slovo fyzika pochází z antického ecka. Hlavními oblastmi fyziky jsou sv tlo, teplo, zvuk, mechanika, elekt ina a magnetismus 4. Vyu ovací p edm t fyzika ve st edo kolském odborném vzd lávání je p edm tem v eobecného vzd lávání. Krom v eobecn vzd lávací funkce plní tento p edm t i funkci pr pravy vzhledem k odborné slo ce vzd lání. Studijní obory st edních odborných kol s netechnickým zam ením mají men í asovou dotaci, nap. jen 2 hodiny týdn v prvním ro níku 5. 3 Chrisholm, J., Johnson, M. Chemie. Ostrava: Blesk, Kent, A., Ward, A. Fyzika. Ostrava: Blesk, Svoboda, E., Kolá ová, R. Dikaktika fyziky základní a st ední koly. Vybrané kapitoly: Praha: Karolinum,
10 1.2 Úloha matematiky v p írodov dných a odborných p edm tech Matematika pochází z eckého slova mathematikós, které znamená milující poznání. Je to v da, která se zabývá kvantitou, strukturou, prostorem a zm nou. Je také popisována jako disciplína, která se zabývá vytvá ením abstraktních entit a je vyhledáváním zákonitých vztah mezi nimi. Matematika provází lov ka od po átku lidské civilizace. Její vznik souvisel s pot ebou e it r zné praktické úlohy. Na i p edkové pot ebovali v d t, kolik lidí je v jejich dru in, jak daleko je to do vedlej í vesnice, jak postavit lo a nebo d m. Pot ebovali kalendá, mapu a mnoho dal ích praktických v cí, ke kterým byla matematika pot eba. Historie matematiky sahá a do prav ku, kdy se objevily první jednoduché matematické pojmy. Velký rozvoj prod lala v antickém ecku, kde nejv t ího rozmachu dosáhla zejména geometrie. Na p elomu 19. a 20. století do lo k objev m v matematické logice. iroká ve ejnost zná p edev ím elementární matematiku, která se zabývá operováním s ísly, e ením praktických úloh, jednoduchých rovnic a základním popisem geometrických objekt. Výsledky aplikované matematiky, které se vyu ívají nejen ve fyzice, informatice, chemii a ekonomii, ale i v dal ích oborech a která je t mito obory zp tn ovliv ována 6. Matematika vytvá í rámec pro objevy v mnoha v dních disciplínách. V na em ka dodenním ivot hraje d le itou roli. S její pomoci se poda ilo vyvinout mnoho nových technologií, kterými mohou lidé mezi sebou komunikovat. Matematika vysv tluje mnoho slo itých proces kolem nás a stimuluje pokrok spole nosti i moderního pr myslu 7. 6 Kubínová, M. Klí k matematice aneb p ijdu na to sám! Praha: Albatros,
11 1.3 Vymezení p írodov dného a odborného vzd lání na st ední kole Didaktická reflexe sahá hluboko do d jin lidské spole nosti, a do doby Sokrata, Platóna, Aristotela a dal ích. Jako tv rce prvního didaktického systému je ozna ován J. A. Komenský. V pr b hu vývoje byla didaktika r zn chápána, vymezována a nabývala r zných podob. Pochopení spole enských proces pedagogy a na jejich schopnosti tyto procesy vhodn promítnout do výuky závisí postup lidstva dop edu. Díky informa ní explozi je vy adováno, aby se áci dokázali orientovat v záplav informací, aby je dokázali zvládat a hlavn aby se u ili se u it. D íve byly pro u itele jednozna n závazné kolské dokumenty jako u ební plány a osnovy. Ale rychlý v deckotechnický pokrok a velký nár st lidského poznání vytvá ejí trvalý tlak na stále se zrychlující reformy výchovn vzd lávacích soustav. U ební plány, které stanovují u ební p edm ty a také jejich asovou dotaci pro jednotlivé druhy kol mají rozr stající se tendenci. Také u ební osnovy, které vymezují po adavky na v domosti a dovednosti ák v jednotlivých p edm tech se rozr stají a obohacují o nové poznatky. V této situaci velmi zále í na u iteli, zda p i ízení výchovn vzd lávacího procesu bude p ihlí et k t mto okolnostem a zda bude respektovat mezip edm tové souvislosti. Velmi d le ité je, aby poznatky, které si áci v jednotlivých p edm tech osvojují, nez staly navzájem izolovány, ale aby se mezi nimi vytvá ely v estranné vztahy a vazby. Ka dý p edm t p ispívá k vzájemné vazb s ostatními p edm ty a k jejich aktivnímu a tvo ivému zpracování. Vzájemné souvislosti mezi u ebními p edm ty pomáhají ák m pochopit souvislosti mezi jednotlivými p edm ty. Ka dý u ební p edm t (p írodní v dy, matematika, humanitní v dy, technické v dy apod.) sm uje k realizaci vyty ených cíl, a tím zaji uje rozvoj osobnosti áka v oblasti poznávací, hodnotící a komunikativní. Neustálý nár st nových poznatk, jejich rozsah se ka dých deset let zdvojnásobuje, nutí didaktiku hledat nové e ení k jejich zvládnutí tak, aby se udr ela kontinuita tempa rozvoje, ale aby nedocházelo k jejich pouhému pam tnímu osvojení 5
12 a k p et ování ák. Problém výb ru u iva není nový, objevil se u v minulém století R zné typy st edních kol vzhledem k p írodov dnému a odbornému vzd lávání V Jiho eském kraji je n kolik st edních odborných kol s p írodov dným zam ením. Jednou z nich je St ední odborná kola veterinární, mechaniza ní a zahradnická a Jazyková kola s právem státní jazykové zkou ky v eských Bud jovicích. Tato st ední kola nabízí obory: Rostlinoléka ství, Veteriná ství a Zahradnictví. Dal í st ední kola, která má p írodov dné zam ení je St ední rybá ská kola a Vy í odborná kola vodního hospodá ství a ekologie ve Vod anech, která nabízí obor Rybá ství. Dal í významnou odbornou kolou s p írodov dným zam ením je St ední odborná kola ekologická a potraviná ská ve Veselí nad Lu nicí, kde jsou studijní obory Ekologie a ivotní prost edí, Technologie potravin, Analýza potravin a poslední je P írodov dné lyceum. V T eboni bychom na li St ední kolu rybá skou a vodohospodá skou Jakuba Kr ína, kde mají studijní obory Ekologie a ivotní prost edí, Rybá ství a Rybá. Studijní obor Agropodnikání nabízí Vy í odborná kola a St ední zem d lská kola v Tábo e. St ední zem d lská kola v Písku nabízí studijní obory Ekologie a ivotní prost edí a Agropodnikání. Studijní obory Lesní mechanizátor, Zpracovatel d eva a Lesnictví najdeme na Vy í odborné kole lesnické a St ední lesnické kole Bed icha Schwarzenberga v Písku Po adavky na u itele p írodov dných a odborných p edm t V dne ní moderní dob, která p iná í obrovské mno ství informací a nových poznatk jsou na u itele kladeny velké nároky a to na jeho p írodov dné vzd lání 8 Ma ák, J. Nárys didaktiky. Brno: Masarykova univerzita,
13 a schopnosti didaktické transformace získaného v d ní. U itel musí obsah u iva p írodov dných p edm t propojovat do logických souvislostí s ostatními p edm ty 10. Auto i Drahovzal, Kilián a Kohoutek uvádí, e p edimenzovanost obsahu vzd lání, ze kterého vyplývají deformace metod, vedou k p et ování ák. Snaha dát ák m co nejvíce konkrétních poznatk, zpravidla i bez z etele na jejich uspo ádání v systém, vede k nízké produktivit kolní práce. Aktivní úloha u itele, ve výuce odborných p edm t se uskute uje v jeho vyu ovací innosti a ta spo ívá zvlá t ve vhodném výb ru obsahu a ízení výchovn - vzd lávacího procesu. U ební inností se projevuje aktivní postoj áka. Tuto innost navozuje a usm r uje u itel. Proto podstata u itelovy vyu ovací innosti není jen v odevzdání souhrnu nových informací ák m, ale ani osvojování v domostí ák nem eme redukovat jen na mechanické p ijímání 11. Co d lá u itel, kdy vyu uje, o usiluje a jaké jsou jeho cíle? To, o co se u itel ve své práci sna í, je dosa ení výukového cíle. Výukový cíl je p edstava o stavu, kterého má být dosa eno v ur itém ase. U itel se sna í vyvolat a ídit proces u ení u áka, a tím ho p etvá et. U itel usiluje o to, aby se áci u ili danému obsahu výuky, a p itom vyu ívá metod výuky, které jsou adekvátní schopnostem ák a cíl m výuky, které si stanovil v souladu s obecnými cíli výuky. Úsp né a efektivní vyu ování by m lo vyústit do úsp ného a efektivního u ení. To, zda do lo k efektivnímu u ení a zamý leným zm nám v domostí, dovedností a postoj a vlastností ák, musí u itel kontrolovat. U itel navodí r zné innosti, které musí plánovat ji na za átku výuky jako p esn formulované cíle. Výukový cíl a výsledek tedy tvo í nerozlu nou dvojici, která je základem modelu skute n ízeného u ení. Výukový cíl by m l být formulován z hlediska inností ák, nikoliv z hlediska inností u itele. Výukové cíle je mo né klasifikovat podle r zných hledisek. Jednou z mo ností je klasifikace na základ 3 oblastí- oblasti kognitivní (intelektuální), afektivní (psychomotorické) a afektivní (citové). 10 Podrou ek, L. P íprava u itel a aktuální prom ny v základním vzd lávání. In Jandová R. (Ed.). Jiho eská univerzita v eských Bud jovicích Drahovzal, J., Kilián, O., Kohoutek, R. Didaktika odborných p edm t. Brno: Paido,
14 A) Cíle kognitivní: od ák se po aduje, aby si zapamatovali ur ité informace a aby pomocí svých intelektuálních dovedností zjistili, ur ili i odvodili význam n jaké informace a za adili tuto informaci do vztahu a souvislostí s p edchozími poznatky. Kognitivní cíle vy adují od ák slo it j í my lenkové operace, vy adují analýzu a syntézu, kladou na áka po adavek, aby posoudil hodnotu a u ite nost nové informace nebo aby ji komplexním, náro ným i tv r ím zp sobem uplatnil p i e ení problém. B) Cíle psychomotorické: zahrnují my lení, které je p evá n smyslové, a to od bezd ných a reflexních pohyb a ke slo itým et zc m ú elného chování. Ka dá mechanická dovednost, kterou je pot eba zdokonalovat opakováním, je psychomotorická (ve výuce nap. pozorování, poslouchání, mluvení, koordinace sval ). C) Cíle afektivní: týkají se projev emocionálního chování, tedy cit, postoj, preferencí a hodnot, p edstavují u ení se postup m. Ka dá z t chto t í oblastí výukových cíl má vlastní taxonomii. Jedna je pro kognitivní cíle, druhá pro psychomotorické cíle a t etí pro afektivní cíle. Autorem taxonomie, která je velmi u ite ná pro výuku, je pedagogický psycholog Benjamin Bloom a jeho kolegové. Taxonomie kognitivní oblasti obsahuje est kategorií intelektuálních cíl : znalost, porozum ní, aplikace, analýza, syntéza a hodnotící posouzení. Tyto kategorie jsou pova ovány za ur ité hierarchické úrovn. Tyto úrovn postupují od nejjednodu ích k nejslo it j ím. Aby byl ák schopen zvládnout vy í úrovn, p edpokládá se, e zvládl ni í úrovn. Tato taxonomie byla vytvo ena jako pom cka pro u itele a m la by jim pomáhat p i stanovení cíl výuky, p i p íprav úloh, p i p íprav inností a postup a p i hodnocení 12. Zárove musí u itel napl ovat rychle se m nící po adavky spole nosti a orientovat se v nových 12 Pasch, M., Gardner, T.G., Langerová, G.M., Starková, A.J., Moodyová, Ch. Od vzd lávacího programu k vyu ovací hodin. Praha: Portál,
15 poznatcích v dy, kultury a techniky. U itel by m l disponovat nejenom irokým v eobecným a odborným rozhledem, ale také souborem pedagogických kompetencí, které se stanou východiskem jeho komunikace se áky. Toto v e se odrazí v jeho pojetí výuky, které se promítne do jeho vyu ovacího stylu Úloha u itel (t ídních) v p íprav student na p ijetí na V Z dostupné literatury je mo né získat pohled na u itele jako reprezentanta nejen samotné koly, ale i spole nosti, která jej pov uje realizací spole ensky významných výchovných a vzd lávacích cíl 14. Podle Pr chy výraz u itel na první pohled laické ve ejnosti ozna uje osobu, která vyu uje ve kole, jen e pro odborné a v decké ú ely u není zále itost tak jednozna ná 15. Výchovné poslání t ídního u itele v sou asném kolském systému dostává charakter p edev ím koordina ního a integra ního initele. V ú ední terminologii je u itel charakterizován jako pedagogický pracovník, který je pov en k výkonu funkce editelem koly. Podle Pedagogického slovníku t ídní u itel organiza n ídí a výchovn vede kolektiv ák ve t íd. Dále koordinuje výchovnou a vzd lávací innost v ech u itel, kte í ve t íd vyu ují a také spolupráci s rodi i. Krom jiného vede pedagogickou dokumentaci a provádí administrativní innosti ve své t íd. Pedagog má t i základní úlohy. Krom vzd lavatele a ve ejného initele je to je t vychovatelská role. T ídní u itel spolupracuje se v emi organizacemi, institucemi a jednotlivci, kte í jakýmkoliv zp sobem p icházejí do kontaktu s áky jeho t ídy. Krom spolupráce s rodinou podn cuje a sleduje zájmovou innost ák, promý lí formy p ípravy pro 13 Nele ovská, A. Pedagogická komunikace v teorii a praxi. Praha: Grada, Pelikán, J. Metodologie výzkumu osobnosti st edo kolského profesora a jeho pedagogického p sobení. Praha: Karolinum, Pr cha, J. U itel. Praha: Portál,
16 uv dom lou volbu profesionálního uplatn ní ák, zprost edkovává jejich styk s pracovníky t ch profesí, o které áci projevují zájem Základní znalosti z vybraných p edm t Obsah vzd lání dokumentují t i základní u ební dokumenty- u ební plán, u ební osnovy a u ebnice. V souladu se kolským zákonem se ve kolách vyu uje podle u ebních plán a u ebních osnov, které vydává M MT R 17. U ební plány a osnovy byly d íve pro u itele jednozna n závazné, ale rychlý v deckotechnický pokrok a velký nár st lidského poznání vytvá ejí tlak na stále se zrychlující reformy výchovn vzd lávacích soustav, tak e direktivní sm rnice se zm nily v rámcové. U ební plány, stanovící u ební p edm ty a jejich asovou dotaci pro jednotlivé druhy kol, se rozr stají o nové vyu ovací p edm ty a o za azení do u ebního plánu usilují dal í obory. U ební osnovy, které vymezují po adavky na v domosti v jednotlivých p edm tech, se také rozr stají a obohacují o nové poznatky. Velmi tedy zále í na u iteli, aby p ihlí el p i výchovn vzd lávacím procesu k t mto okolnostem a p ípadným nerespektováním mezip edm tových souvislostí je t neprohluboval uvedené rozpory. Je pot eba, aby poznatky z jednotlivých vyu ujících p edm t nez staly izolovány, ale vznikaly mezi nimi v estranné vztahy a u ák docházelo k syntéze osvojovaných poznatk 18. Výb r u iva v odborných p edm tech musí spl ovat následující po adavky: musí odpovídat po adavk m sou asné v dy a techniky a po adavk m odborného zam ení ák, je sou ástí mezip edm tových vztah se v eobecn vzd lávacími a p írodov dnými p edm ty, spl uje podmínku p im enosti obsahu, co znamená, e je p ijatelné pro v echny áky 16 Spousta, V. Základní výchovné innosti t ídního u itele. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Love ek, A., adílek, M. Didaktika odborných p edm t. Brno: Masarykova univerzita, Ma ák, J. Nárys didaktiky. Brno: Masarykova univerzita,
17 umo uje racionální zvládnutí odborné praxe 19. Rámcový u ební plán pro základní vzd lávání nebo pro st ední vzd lávání je dokument, který závazn stanovuje: za len ní vzd lávacích oblastí a vzd lávacích obor do základního vzd lávání, resp. do st edního vzd lávání na gymnáziích i na st edních odborných kolách minimální asovou dotaci pro jednotlivé vzd lávací oblasti na daném stupni vzd lávání povinnost za adit a realizovat se v emi áky na daném stupni pr ezová témata vázanou disponibilní asovou dotaci a volnou disponibilní asovou dotaci celkovou povinnou asovou dotaci pro daný stupe vzd lávání (celkový po et p edepsaných hodin) U ební osnovy jednotlivých odborných p edm t vymezují tematicky obsah v domostí a dovedností, stanoví rozsah u iva a po et hodin výuky tematických celk u iva v p edm tu. Závazn stanovují po adí témat a tím vymezují metodický postup ve výuce. Sestávají z pojetí p edm tu a rozpisu u iva 20. Nap íklad p edm t fyzika ve st edo kolském odborném vzd lávání je p edm tem v eobecného vzd lávání. Krom v eobecn vzd lávací funkce plní tento p edm t i funkci pr pravy vzhledem k odborné slo ce vzd lání. Studijní obory st edních odborných kol s netechnickým zam ením mají men í asovou dotaci ne st ední odborné koly s technickým zam ením. V t inou jsou to jen 2 hodiny týdn v prvním ro níku. Obsahov tyto hodiny navazují na u ivo fyziky základní koly a zam ují se na roz i ování poznatk ve vybraných okruzích u iva, kterými jsou struktura a vlastnosti látek, silová pole gravita ní, elektrické a magnetické, kmitání a vln ní (mechanické kmitání a vln ní, sv tlo), zdroje a p em ny energie. Sou ástí výuky fyziky jsou laboratorní úlohy, jejich výb r se ídí pot ebami vzd lávacího programu a vybavením koly Love ek, A., adílek, M. Didaktika odborných p edm t. Brno: Masarykova univerzita, Drahovzal, J., Kilián, O., Kohoutek, R. Didaktika odborných p edm t. Brno: Paido, Svoboda, E., Kolá ová, R. Dikaktika fyziky základní a st ední koly: vybrané kapitoly. Praha: Karolinum,
18 1.5.1 Problematika přírodovědného a odborné ho myšlení V p írodních v dách se vzájemn propojují jednotlivé p írodov dné disciplíny jako fyzika, chemie, biologie, geografie a geologie s matematikou, technickými v dami a moderními technologiemi. Vytvá ejí dohromady základ v deckého úsilí o poznání okolního sv ta. P esto e má ka dá z t chto disciplín specifický charakter a svou roli ve v deckém zkoumání sv ta, navzájem se ovliv ují a souvisí spolu. Ve sv t se vyu ívá nep eberné mno ství výsledk moderní v dy a techniky a porozum ní p írodním v dám je nezbytnou dovedností ka dého jedince. Ka dý z nás chce mít pocit, e chápe slo itost a komplexnost okolního sv ta a e porozum l jeho základním p írodním proces m. Toto porozum ní má také rostoucí význam pro trh práce. Stále více profesí vy aduje vysoké a rozvinuté v domosti a dovednosti. Porozum ní p írodním v dám a jejich proces m výrazn napomáhá k vytvá ení v domostí, dovedností a postoj, které jsou ádané na trhu práce Testy SCIO a jejich možnosti využití k přijetí na vysokou školu SCIO testy jsou vyu itelné v emi typy fakult. Jsou to nezávislé zkou ky, které vycházejí z obdobných model v zahrani í. Poskytují spolehlivou a objektivní informaci o studijních p edpokladech a dal ích kvalitách uchaze o studium. SCIO testuje: Obecné studijní p edpoklady Základy spole enských v d Matematiku Biologii Chemii Anglický a n mecký jazyk 22 Nezvalová, D., Bílek, M., Hrbá ková, K. Inovace v p írodov dném vzd lávání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci,
19 Test Obecných studijních p edpoklad v rámci Národních srovnávacích zkou ek testuje základní dovednosti a schopnosti pro úsp né vysoko kolské studium. Nejedná se o test st edo kolských znalostí, p i e ení úloh se vychází pouze z informací v zadání. Test je proto spravedliv j í- jeho výsledek nezále í tolik na tom, na jak kvalitní st ední kole kdo studoval. Tyto testy mají 4 oddíly- verbální, logický, argumenta ní a kvantitativní. Ve verbální ásti jde zejména o práci s jazykem, slovy a jejich významem. Porovnávají se v ní jednotlivá slova nebo jejich dvojice a ur uje se jejich vzájemný vztah. V logické ásti testu je více úloh kombina ních. Jde zde o za azování zadaných podmínek do mo ných souvislostí, dochází zde ke zkoumání logického my lení. Jsou zde také úlohy na porozum ní graf m a tabulkám. V argumenta ní ásti, která se skládá zejména z úloh v spo ívajících v hledání smyslu text a jejich vnit ní konzistence, se nap íklad ur uje, které tvrzení plyne ze zadaného textu. V poslední kvantitativní ásti jsou za azeny úlohy s procenty, slovní úlohy, úlohy s geometrickými obrazci a úlohy s neznámou veli inou. Testuje se kvantitativní my lení, pro e ení nejsou nutné ádné hlub í znalosti matematiky. Obsah testu ze Základ spole enských v d vychází primárn z u iva základ spole enských v d na gymnáziu, zárove se v n m mohou vyskytnout úlohy, které st edo kolské znalosti p ekra ují. Tento test se skládá z 60 úloh a je rozd len do t í ástí: lov k a spole nost, Stát a právo a Hospodá ství a sv t. Tento test není testem v eobecného p ehledu, neobjevují se v n m úlohy zasahující do jiných oblastí ani úlohy k aktuálnímu kulturnímu d ní. Test z matematiky zji uje zp sobilost ke studiu na vysoké kole z hlediska jeho matematických znalostí a dovedností. Základem pro p ípravu testu jsou osnovy p edm tu matematika pro gymnázia. Úlohy vycházejí z tematických celk základní poznatky z matematiky, algebra, funkce a rovnice, geometrie v rovin, geometrie v prostoru, analytická geometrie, kombinatorika, pravd podobnost a statistika, p i em ov ují znalosti, porozum ní a schopnost aplikace poznatk a dovedností. P i e ení test není povoleno pou ívat ádné pom cky jako tabulky a kalkula ku. Test z biologie ov uje znalosti z biologie v rozsahu výuky na gymnáziích. V testu jsou úlohy z oblasti obecné biologie, biologie lov ka, botaniky, zoologie, genetiky a ekologie. Test je sestaven ze 40 úloh, ve kterých se vybírá správné e ení ze ty nabízených mo ností, z nich práv jedna je správná. P i e ení testu nejsou povoleny ádné pom cky krom psacích pot eb. Také zkou ka z chemie ov uje znalosti tohoto p edm tu v rozsahu výuky na gymnáziích. V testu jsou úlohy z oblasti anorganické 13
20 a organické chemie a biochemie. Test je sestaven z 30 úloh, ve kterých se vybírá správné e ení ze ty nabízených mo ností, z nich práv jedna je správná. Ani zde nejsou p i e ení testu povoleny ádné pom cky krom psacích pot eb. Zkou ka z anglického a n meckého jazyka zkoumá znalosti jazyka v rozsahu studia na st ední kole. Testy obsahují poslech, konverza ní cvi ení, tení a porozum ní textu, komplexní cvi ení a gramatiku 23. V praktické ásti této práce bude ukázka SCIO testu z obecných studijních p edpoklad. 1.6 Nadstandardní studium s cílem p ípravy na vysokou kolu Jedním z druh nadstandardního studia pro p ípravu na studium na vysoké kole m e být SO - St edo kolská odborná innost. Je to sout talentovaných st edo kolák v e ení odborných problém v 18 v dních oborech. Zpravidla probíhá ve t ech kolech formou sout ních p ehlídek, kde své práce sout ící obhajují. Cílem této sout e, kterou vyhla uje Ministerstvo kolství, mláde e a t lovýchovy a která je garantovaná Národním institutem pro dal í vzd lávání je vést talentované áky k samostatnému a tvo ivému p ístupu p i e ení odborných p edm t. Sout e se mohou zú astnit áci denního studia st ední koly v kterémkoliv z vyhlá ených obor. Sout ícím zpravidla pomáhají konzultanti z vysokých kol, Akademie v d R i jiných odborných pracovi. Sout probíhá v n kolika kolech, ve kterých probíhá obhajoba studentských v deckých prací i projekt. První kolo je kolní, pak následuje okresní, krajské a celostátní kolo. Ti nejúsp n j í jsou vybráni na ú ast v obdobných mezinárodních sout ích 24. Ministerstvo kolství, mláde e a t lovýchovy vyhla uje ka doro n více ne https//:
21 sout í v r zných oborech a v kových kategoriích pro áky základních a st edních kol. Nejvýznamn j í z nich, jako nap. p edm tové olympiády, mají také mezinárodní p esah, kterého se tradi n ú astní nejúsp n j í e itelé z národních kol. Hlavním posláním p edm tových olympiád je rozvíjet talent mladých lidí, kte í projevili hlub í zájem o daný p írodov dný obor 25. Zatímco p edm tové p írodov dné olympiády mají ji dlouholetou tradici, nová sout 21. století European Union Science Olympiad (EUSO) nedosáhla je t ani deseti let. Ka doro n se scházejí mladí lidé ve v ku kolem 16 let na sout i úloh, zam ených na integrovanou p írodov du, aby projevili své dovednosti v e ení úloh, v nich se kloubí v domosti z fyziky, chemie a biologie. eská republika se této sout e poprvé zú astnila v roce P itom první ro ník této sout e se konal v roce 2003 v Dublinu Vybrané vysoké koly a jejich po adavky na úsp nou p ijímací zkou ku Veterinární a farmaceutická univerzita Brno Veterinární a farmaceutická univerzita Brno byla z ízena 12. prosince byla to první vysoká kola zalo ená nov vzniklou eskoslovenskou republikou. Jejím zakladatelem a také prvním rektorem byl prof. MUDr. et MVDr. h.c. Eduard Babák. Vlastní výuka byla zahájena 17. listopadu V po átcích se univerzita vyvíjela jako monofakultní vysoká kola zam ená na veterinární léka ství. V roce 1975 byly na vysoké kole z ízeny dva obory, a to obor v eobecné veterinární léka ství (pozd ji p ejmenovaný na veterinární léka ství) a obor veterinární léka ství
22 hygiena potravin (pozd ji p ejmenovaný na veterinární hygiena a ekologie). V roce 1990 vznikly na této vysoké kole dv fakulty- Fakulta v eobecného veterinárního léka ství (dne ní Fakulta veterinárního léka ství) zam ená na veterinární léka ství a Fakulta veterinární hygieny a ekologie zam ená na veterinární hygienu. V roce 1991 vznikla t etí fakulta- Fakulta farmaceutická, zam ená na farmacii Univerzita Karlova v Praze Pra skou univerzitu zalo il eský a ímský král Karel IV. listinou ze 7. dubna 1348 jako první z vysokých u ení na sever od Alp a na východ od Pa í e. Univerzita Karlova tak nále í k starým evropským univerzitám. ídila se vzorem univerzit v Bologni a v Pa í i a v krátkém ase dosáhla mezinárodního v hlasu. M la ty i fakulty: teologickou, svobodných um ní, právnickou a medicínskou. Dnes má Karlova univerzita v Praze 17 fakult. Nás zajímá p edev ím P írodov decká fakulta. Po átky p írodních nauk v eských zemích sahají a k zalo ení pra ské univerzity. Sou ástí výuky na teologické fakult byly philosophia naturalis a na fakult léka ské to byly tradi ní znalosti o lov ku a p írod. S rudolfinskou dobou je spjato univerzitní p sobení a první ve ejné pitvy léka e a p írodního filosofa Jana Jessenia. P írodov dné a fyzikální spisy J. A. Komenského nále ejí do d jin evropské vzd lanosti. Dal ími výjime nými osobnostmi byli dále léka a fyzik Jan Marcus Marci z Kronladnu, zakladatel spektroskopie, nebo botanik a léka Adam Zalu anský ze Zalu an. P írodov dné nauky byly sou ástí univerzitních studií na artistické (pozd ji filozofické) fakult a n které disciplíny jako nap. chemie i fyziologie na fakult léka ské. Jedním z p edních iniciátor p írodov dného pr zkumu byl v 18. století J. K. Bohatsch, který se v noval zoologii a taxonomii. První chemickou laborato zalo il roku 1784 v Karolinu profesor botaniky a chemie J. G. Mikan. Úst ední postavou eské p írodov dy se stal Jan Evangelista Purkyn, který svými objevy a v decko-pedagogickou inností zasáhl do vývoje sv tové biologie a medicíny, zejména fyziologie a histologie
23 Univerzitní profeso i p edstavovali významnou autoritu ve spole nosti a vystupovali v ad otázek expertních i ve ejných. K tomu p ispíval i vzr stající po et eských st edních kol, kde stále rostl význam matematicko-p írodov dného vyu ování a pro n p ipravovala st edo kolské profesory od roku 1849 výhradn filozofická fakulta. Dal ím úkolem filozofické fakulty byla výuka farmacie, její poslucha i v dvouletém cyklu absolvovali p edev ím p edná ky z botaniky a chemie. Filozofická fakulta se stala spole ným pracovi t m p írodov dných obor, které p ed první sv tovou válkou zastihla éra opravdu sv tového rozmachu. Co do rozsahu a kvality byla eská p írodov da na po átku 20. století zcela na úrovni jiných vysoko kolských pracovi v Evrop. Stále z eteln ji se ukazovalo, e pro rozvoj, specifické po adavky a diverzifikaci p írodov dných obor je rámec filozofické fakulty svazující. P sobil p itom práv i vzor p edních evropských univerzit, které zpravidla ji m ly z ízené samostatné p írodov decké fakulty. Proto ji v roce 1908 podali e tí p írodov dci návrh na rozd lení filozofické fakulty a vytvo ení nové p írodov decké fakulty. Oddálení jejího vzniku p inesla první sv tová válka. Po vzniku samostatného eskoslovenska byla v kontextu reorganizace vysoko kolského studia a v decké politiky nového státu záhy obnovena jednání, která nakonec vyústila ve z ízení samostatné P írodov decké fakulty, které bylo vyhlá eno 24. ervna Výuka na nové fakult byla zahájena od zimního semestru V prvním semestru bylo zapsáno 719 poslucha p írodních v d a matematiky a 130 poslucha farmacie. Fakulta zaji ovala studium matematiky, fyziky, chemie, biologie, geologie a geografie. N mecká okupace eských zemí v b eznu 1939 vedla k destrukci vysokého kolství. B hem koordinovaného zásahu okupa ní moci byly 17. listopadu 1939 v echny eské a moravské vysoké koly (a univerzitní knihovny) uzav eny, ást student pozatýkána a odvle ena do koncentra ních tábor a majetek v etn sbírek, knihoven a technického vybavení zabaven. lenové profesorských sbor byli bu p evedeni pod jiné resorty, p e azeni na st ední koly, dáni na tzv. dovolenou s ekatelným i posláni do d chodu. Ob mi r zných forem nacistické perzekuce v letech se stalo mnoho pracovník, student a absolvent P írodov decké fakulty. Nová kapitola ivota fakulty se otev ela po skon ení války a tém estileté nucené p estávce ve výukové i výzkumné innosti. P edná kové sín zaplnily stovky poslucha, u itelé za vydatné pomoci student urychlen obnovovali provoz 17
24 v ústavech a laborato ích a rekonstruovali zni ené i rozkradené sbírky. Politické události, které do ivota fakulty zasáhly v roce 1948, vedly k postupnému pod ízení celé oblasti v dy a kolství sov tskému modelu. Do lo k nucenému odchodu ady u itel i student. Nový zákon o vysokých kolách z 18. kv tna 1950 slou il p íbuzné obory a místo dosavadních ústav vznikly katedry. V roce 1952 do lo k rozd lení dosud jednotné P írodov decké fakulty na t i fakulty: matematicko-fyzikální, geologickogeografickou a biologickou. Rozd lení základních obor do samostatných fakult se v ak neosv d ilo, a tak v roce 1959 do lo k dal í reorganizaci, p i ní byla slou ena fakulta biologická a geologicko-geografická s obory chemickými a vytvo ena P írodov decká fakulta v dne ní podob. Okupace vojsky Var avské smlouvy a tzv. normalizace zastavily nové nad je a trendy. Následovala dal í vlna prov rek v letech a nucené odchody. Fakulta si pom rn vysoký standard udr ela i v soukolí drastických politických praktik, a to zejména díky ka dodenní v decké a pedagogické práci svých adových pracovník Masarykova univerzita Masarykova univerzita byla z ízena v lednu Na po átku tohoto procesu stál Tomá Garrigue Masaryk, který ji od osmdesátých let 19. století zd raz oval pot ebu co nej ir í konkurence ve v deckém ivot a upozor oval na fakt, e jediná tehdej í eská univerzita nutn pot ebuje ke svému rozvoji konkurentku v národním rámci. Snaha prosadit z ízení druhé eské univerzity se na dlouhá léta stala jednou z priorit politické innosti T. G. Masaryka. Zákonem z 28. ledna 1919 byla z ízena eská univerzita v Brn o ty ech fakultách - Právnické, Léka ské, P írodov decké a Filozofické, která od po átku nesla jméno mu e, který se o její vznik zaslou il snad ze v ech nejvíce, T. G. Masaryka. Posláním nové univerzity
25 bylo, e eno slovy pam tní listiny z roku 1919, aby " ila, mohutn la a kvetla v u lechtilém závod ní se star í sestrou pra skou" Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Jiho eská univerzita vznikla v roce Navázala zejména na tradice vzd lávání u itel, vysoko kolských odborník pro r zná odv tví zem d lské výroby, teologická studia, tradici rybníká ství a rybá ství. Základ univerzity p vodn tvo ily dv fakulty Pedagogická fakulta (od roku 1948 pobo ka Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, pozd ji se stala samostatnou fakultou) a Provozn ekonomická fakulta (od roku 1960 sou ást pra ské Vysoké koly zem d lské). K zakládajícím kamen m pat ily také t i nov vytvo ené fakulty: Biologická, Teologická a Zdravotn sociální. V roce 2006 vze la ze stávajících ústav Filozofická fakulta a o rok pozd ji se p idala Ekonomická fakulta. P vodní Biologickou fakultu nahradila v roce 2007 P írodov decká fakulta. V roce 2009 vznikla Fakulta rybá ství a ochrany vod 30. Podmínky ke slo ení úsp né p ijímací zkou ky u jednotlivých univerzit a jejich fakult budou uvedeny v praktické ásti práce. 1.8 Ú ast na olympiádách doma i v zahrani í P írodov dné olympiády jsou ka doro n vypisované p edm tové sout e vyhla ované Ministerstvem kolství, mláde e a t lovýchovy. Jejich hlavním posláním je rozvíjet talent mladých lidí, kte í projevili hlub í zájem o daný p írodov dný obor
26 Sout je vypisována pro ty i v kové kategorie (skup. A a B- st ední koly, C a D- základní koly) a probíhá v n kolika kolech- kolní, okresní, krajské a úst ední (republikové). Ú astí v olympiád ák rozvíjí svoji osobnost, osvojuje si týmovou spolupráci, uplat uje znalosti získané ve kole i mimo ni, získává pov domí o profesní orientaci. Zapojení do olympiád je ale d le ité nejen pro áka, ale i pro pedagoga, který tím získává nap íklad zásobu didakticky p im ených, komplexních, po odborné stránce správných vy e ených úloh. Výsledky kolního kola olympiády mohou fungovat jako indikátory úrovn znalostí ák a tím slou it jako zp tná vazba pro pedagoga. Motivací pro studenty, zú astnit se olympiády, m e být mo nost získání mimo ádného stipendia na vysoké kole. Nap íklad P írodov dná fakulta UK vypisuje motiva ní stipendium na podporu student prvních ro ník, kte í byli ú astníky st edního (celostátního) kola olympiád p írodov dných p edm t ( i matematiky) Jazyková vybavenost získaná na střední škole potřebná na VŠ Dostate ná jazyková vybavenost je velice d le itá p i p echodu ze koly st ední na kolu vysokou. V dne ní dob je mnoho publikací a odborných lánk dostupných v cizím jazyce a je proto nezbytné, aby studenti cizí jazyk ovládali. Na poslucha e vysokých kol jsou v dne ní dob kladeny pom rn vysoké nároky na jazykovou gramotnost a dovednosti pot ebné k osvojení si cizího jazyka. Mo nost, která kombinuje odborné vzd lávání a jazykovou p ípravu je nap íklad nadstandardní studium on-line zahrani ních kurz. Mezi nejroz í en j í pat í CTY (Center for Talented Youth s), který je zam ený na systematické pi kové vzd lávání nadaných student a rozvoj jejich nadání a schopností se zam ením na matematiku, fyziku, chemii, biologii a angli tinu. Toto samostudium probíhá za koordinace u itele dané st ední koly a je p evá n ur eno nadaným student m, kte í mají zájem o následné studium na univerzitách ve sv t Dole elová, E.: P íprava st edo kolských student na vysokou kolu v oblasti p írodov dného vzd lávání. eské Bud jovice,
27 1.9 Experimentální innost, p ípadn praxe na vysoko kolském nebo odborném pracovi ti Praktické vyu ování se uskute uje podle schválených u ebních plán a u ebních osnov. P i praktickém vyu ování si ák uv domuje spojení du evní a fyzické práce, získává vytrvalost, iniciativnost, disciplinovanost a správný vztah k hodnotám. Zpravidla vy aduje rozd lení t ídy na men í skupiny, jejich u ební innost m e u itel lépe kontrolovat a ídit ve specifických pracovních podmínkách s p íslu ným vybavením. Probíhá mimo kolní t ídu, nap. v laborato ích, v dílnách apod. Na st edních kolách probíhá cvi ení jako sou ást p edm t nebo jako samostatné vyu ovací p edm ty. P i cvi eních si áci ov ují a prohlubují teoretické poznatky, nacvi ují a získávají dovednosti. U ební praxe ák st edních odborných kol je organizována na kolních pracovi tích. P i u ební praxi získávají áci základní dovednosti a návyky v práci s nástroji, v ovládání p ístroj, stroj a technických za ízení. kolní laborato e jsou p evá n budovány pro cvi ení z jednotlivých odborných p edm t. Ú eln jsou vybaveny p ístroji, pom ckami a jinými pot ebami pro vytvá ení laboratorních dovedností. P i moderním pojetí laboratorních cvi ení experimentuje nejen u itel, ale také áci. D je se tak bu frontální, nebo individuální samostatnou prací, k emu musí být laborato dle specifických po adavk p íslu ných p edm t p izp sobena Drahovzal, J., Kilián, O., Kohoutek, R. Didaktika odborných p edm t. Brno: Paido,
28 2 PRAKTICKÁ ÁST 2.1 Výzkumná sonda Cíle výzkumu a dílčí výzkumné problémy Hlavním cílem výzkumu bylo zmapovat subjektivní význam p ipisovaný nadstandardnímu studiu s ohledem na p ijímací zkou ky na vysokou kolu u vzorku st edo kolských student. Mezi d le ité otázky a díl í problémy, které jsme si vymezili v úvodu výzkumu, pat í: V jaké mí e jsou nadstandardní studia nabízena a vyu ívána studenty st edních odborných kol? Jaké nadstandardní p íprav na studium na vysoké kole dávají p ednost studenti st edních odborných kol? Jaký subjektivní význam pro studenty st edních odborných kol má nadstandardní p íprava pro úsp né p ijetí na vysokou kolu? Výzkumný soubor a organ izace sběru dat Pro sb r dat jsme vyu ili kvantitativní pr zkum ve form dotazníkového et ení 34. Výzkumné dotazníky byly p edkládány ti t nou formou na St ední odborné kole veterinární, mechaniza ní a zahradnické a Jazykové koly s právem státní jazykové zkou ky v eských Bud jovicích a to ák m z oboru Veteriná ství a na St ední odborné kole ekologické a potraviná ské ve Veselí nad Lu nicí, ák m z oboru Ekologie a ivotní prost edí. Konkrétn se jednalo o studenty t etích a tvrtých ro ník st edních odborných kol a gymnázia. 34 Gavora, P.: Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido,
29 2.1.3 Metodologie šetření Pro realizaci tohoto výzkumu byla pou ita metoda strukturovaného dotazníku, tedy výzkum kvantitativní. Dotazník je nestandardizovaný, tvo í 14 otázek a zkoumá 2 oblasti: za prvé, informovanost a ú ast student v nadstandardních studiích a za druhé, subjektivní hodnocení student d le itosti nadstandardních studií p i p ijímacích zkou kách na vysokou kolu. 2.2 Analýza dat Otázky týkající se osobních údaj respondent Otázka. 1 První otázka dotazníku se týkala pohlaví respondent. Tabulka. 1 udává po et mu a en, kte í vyplnili dotazník na daných st edních kolách. V závorkách za jednotlivými po ty je uvedena hodnota v procentech z celkového po tu vypln ných dotazník na dané st ední odborné kole. Tabulka. 1 etnosti SO veterinární, mechaniza ní a zahradnická SO ekologická a potraviná ská Veselí nad Lu nicí eny 67 (82%) 20 (67%) Mu i 15 (18%) 10 (33%) Celkem Záv r: Po et mu a en se na t chto dvou st edních kolách p íli neli í. Jak na St ední odborné kole veterinární, mechaniza ní a zahradnické, tak na St ední odborné kole ekologické a potraviná ské p eva ují eny. 23
30 Otázka. 2 Respondenti odpovídali na otázku, zda jsou áci maturitního i p edmaturitního ro níku. Ze 112 respondent bylo 59 ák maturitních ro ník (52,7%) a 53 ák p edmaturitních ro ník (47,3%) Otázky týkající se studia na vysoké kole Otázka. 3 T etí otázka zji ovala zájem respondent o studium na Veterinární a farmaceutické univerzit v Brn. Tabulka. 2 etnosti- plánované studium na Veterinární a farmaceutické univerzit v Brn SO veterinární, SO ekologická a potraviná ská mechaniza ní a Veselí nad Lu nicí zahradnická 41 (50%) 3 (10%) Záv r: Po et student, kte í se p ihlásili nebo mají v plánu se p ihlásit ke studiu na Veterinární a farmaceutické univerzit v Brn se zna n li í. Studium na této univerzit má v plánu 50% student St ední odborné koly veterinární, mechaniza ní a zahradnické, oproti pouhým 3% student ze St ední odborné koly ekologické a potraviná ské. 24
31 Otázka. 4 tvrtá otázka zji ovala zájem respondent o studium na vysoké kole s p írodov dným zam ením (obory zahrnující biologii, chemii nebo fyziku). Tabulka. 3 etnosti- plánované studium p írodních v d na V SO veterinární, SO ekologická a potraviná ská mechaniza ní a Veselí nad Lu nicí zahradnická a jazyková kola s právem státní jazykové zkou ky 59 (72%) 21 (70%) Záv r: Po et student, kte í se p ihlásili nebo mají v plánu se p ihlásit ke studiu na vysoké kole s p írodov dným zam ením, se p íli na obou vybraných st edních kolách neli í. V obou p ípadech se jedná o po et student kolem 70% Otázky týkající se nadstandardního studia Otázka. 5 a 10 Otázky. 5 a 10 zji ovaly jednak informovanost student o mo nosti vykonávání p edm tových sout í- olympiád p írodov dného zam ení a st ední odborné innosti, a jednak konkrétní ú ast respondent v t chto disciplínách. Jednalo se o olympiády biologické, chemické a matematické a st ední odbornou innost. 25
32 Tabulka. 4 a graf. 1 zobrazují procenta ák, kte í byli informováni o mo nosti ú astnit se p edm tových sout í a st ední odborné innosti. Tabulka. 4 SO veterinární, mechaniza ní a zahradnická SO ekologická a potraviná ská etnosti ák informovaných o p edm tových sout ích etnosti ák informovaných o SO Biologie Chemie Matematika 74 (92%) 72 (88%) 72 (88%) 75 (92%) 29 (96%) 12 (40%) 13 (43%) 23 (77%) Graf % 90% 80% 70% 60% 50% 40% SOŠ veterinární, mechanizační a zahradnická SOŠ ekologická a potravinářská 30% 20% 10% 0% Biologie Chemie Matematika SOČ 26
33 Tabulka. 5 a graf. 2 ukazují zastoupení ák ú astnících se p edm tových sout í p írodov dného zam ení a st ední odborné innosti. U p edm tových sout í je také uvád n procentuální po et ák opakovan se ú astnících t chto sout í. Tabulka. 5 SO veterinární, mechaniza ní a zahradnická SO ekologická a potraviná ská etnosti ák ú astnících se p edm tových sout í v % (po et ák opakovan se ú astnících olympiád v %) etnosti ák ú astnících se SO v % Biologie Chemie Matematika 30 (10) 24 (9) 29 (15) (10) 10 (3) 7 (0) 10 Graf. 2 35% 30% 25% 20% 15% SOŠ veterinární, mechanizační a zahradnická SOŠ ekologická a potravinářská 10% 5% 0% Biologie Chemie Matematika SOČ Záv r: áci SO veterinární, mechaniza ní a zahradnické uvád jí lep í informovanost v porovnání s respondenty SO ekologické a potraviná ské o mo nosti ú astnit se 27
34 p edm tových sout í a st ední odborné innosti. Ve v ech kategoriích uvedlo více ne 88% respondent, e jim byla nabídnuta mo nost ú astnit se p edm tových sout í i st ední odborné innosti (viz Tabulka. 4 a graf. 1). Také v ú asti ve st ední odborné innosti vykazují áci této st ední koly vy í ú ast. áci SO veterinární, mechaniza ní a zahradnické také vykazují vy í procento opakované ú asti na p edm tových sout ích. U opakované ú asti v SO jsou procenta ák u obou st edních kol vyrovnaná. Otázka. 11 Tato otázka byla zam ena na pov domí student o kurzech po ádaných vysokými kolami. Otázka. 11 zji ovala, zda studenti v dí o t chto kurzech. Graf. 3 SOŠ veterinární, mechanizační a zahradnická 17% 5% 30% 24% znám velmi dobře vím, o co jde něco o tom vím zaslechl/a jsem o tom slyším o tom poprvé 24% Graf. 4 28
35 SOŠ ekologická a potravinářská 6% 3% 26% 30% znám velmi dobře vím, o co jde něco o tom vím zaslechl/a jsem o tom slyším o tom poprvé 33% Otázka. 12 Otázka. 12 zji ovala, zda studenti nav t vují i plánují nav t vovat p ípravné kurzy po ádané vysokými kolami. Tabulka. 6 SO veterinární, mechaniza ní a zahradnická SO ekologická a potraviná ská Ú astní se nebo plánuje ú ast na V kurzech Neú astní se a neplánuje ú ast na V kurzech 29 (35%) 53 (65%) 10 (33%) 20 (67%) Záv r: Tyto dv otázky byly zam eny na pov domí student o kurzech po ádaných vysokými kolami. Otázka. 11 zji ovala, zda studenti v dí o t chto kurzech a otázka. 12 zji ovala, zda studenti nav t vují i plánují tyto kurzy nav t vovat. Data se u obou st edních kol p íli neli ila. Otázka
36 Tato otázka zji ovala, jaký význam mají pro studenty kolní praxe p i studiu na st ední kole. Graf. 5 SOŠ veterinární, mechanizační a zahradnická 2%1% 5% 28% praxe mě vůbec nebaví spíše mě nebaví je mi to jedno 64% baví mě a jsem rád/a, že si to mohu zkusit myslím si, že mi pomůže při studiu na vysoké škole Graf. 6 SOŠ ekologická a potravinářská 3% 6% 6% 30% praxe mě vůbec nebaví spíše mě nebaví je mi to jedno 53% baví mě a jsem rád/a, že si to mohu zkusit myslím si, že mi pomůže při studiu na vysoké škole Záv r: Praxe baví v t inu student u obou st edních kol. Kolem 30% student u obou kol si myslí, e jim pom e p i studiu na vysoké kole. 30
37 2.2.4 Otázka týkající se p ijímacích zkou ek na vysoké kole Otázka. 14 V otázce. 14 se studenti sna ili ohodnotit, jaký význam mají maturitní vysv d ení, olympiády, SO, znalosti získané p i vyu ování a samostudium pro úsp né p ijetí na vysokou kolu. Graf. 7 zobrazuje subjektivní p ipisování významu jednotlivým kategoriím pro úsp né p ijetí na vysokou kolu. Graf. 7 ukazuje pr m rné hodnoty kategorií s jejich st ední chybou pr m ru, které ohodnotili studenti dle kály podle jejich subjektivního názoru na význam jednotlivých kategorií pro úsp né p ijetí na vysokou kolu. kála hodnocení: 1- velmi významné, 2- významné, 3- má vliv, 4- malý vliv, 5- nemá vliv. V levém sloupci stránky jsou výse ové grafy z výsledk zji t ných na SO veterinární, mechaniza ní a zahradnické. V pravém sloupci stránky jsou výse ové grafy z výsledk zji t ných na SO ekologické a potraviná ské. SO veterinární, SO ekologická a potraviná ská zahradnická a mechaniza ní Graf. 7 Maturitní vysvědčení 6% 17% 49% 17% Maturitní vysvědčení 3% velmi významné významné má vliv 28% 20% 60% malý vliv nemá vliv 31
38 26% Účast na olympiádě 8% 4% 17% Účast na olympiádě 6% 7% 20% velmi významné významné má vliv malý vliv 45% 47% 20% nemá vliv Účast v SOČ Účast v SOČ 15% 11% 13% 27% 7% 3% 23% velmi významné významné 24% má vliv malý vliv nemá vliv 37% Přípravné VŠ kurzy 40% Přípravné VŠ kurzy 13% 10% 7% 21% 6% 9% 21% velmi významné významné 33% má vliv malý vliv 37% 43% nemá vliv 32
39 Znalosti ze školy Znalosti ze školy 5% 7% 2% 27% 7% 33% velmi významné významné 23% má vliv 63% malý vliv nemá vliv 33% Samostudium Samostudium 20% 40% 17% velmi významné významné 13% 13% má vliv 40% malý vliv 27% 30% nemá vliv Záv r: áci obou st edních kol p ipisují nejv t í význam získaným znalostem p i vyu ování, maturitnímu vysv d ení a samostudiu pro úsp né p ijetí na vysokou kolu. Poznámky student : V záv ru dotazníku m li studenti mo nost vyjád it své názory a komentá e. Sedmkrát se vyskytl názor, e d le itá pro p ijímací ízení je praxe. Jedenkrát se vyskytl názor, e na vysokou kolu se v eské republice dostane ka dý a proto konkrétní student p jde studovat na vysokou kolu do zahrani í. Jeden z respondent také uvedl, e p ijímací ízení je pouze o t stí. 33
40 3 Podmínky pro prominutí p ijímací zkou ky vybraných vysokých kol Informace o podmínkách p ijímacích zkou ek byly získány z webových stránek jednotlivých univerzit, respektive jejich fakult Veterinární a farmaceutická univerzita v Brn Fakulta veterinárního léka ství Ke studiu na Fakult veterinárního léka ství v magisterském studijním programu jsou tuzem tí i zahrani ní absolventi st edních kol p ijímáni po úsp ném vykonání písemných p ijímacích zkou ek z chemie a biologie v rozsahu u ebních osnov gymnázií. 34
41 3.1.2 Farmaceutická fakulta Na Farmaceutickou fakultu VFU Brno je podmínkou k p ijetí ke studiu úplné st ední nebo úplné st ední odborné vzd lání a úsp né vykonání p ijímacích zkou ek z biologie, chemie a fyziky Fakulta veterinární hygieny a ekologie Pro studium na magisterském studijním programu pro obor Veterinární hygiena a ekologie je pot eba dosa ení úplného st edo kolského vzd lání zakon eného maturitní zkou kou, odpovídající znalosti z biologie a chemie, které jsou ov ované písemnou zkou kou a jsou v rozsahu u ební látky pro gymnázia. Dal í body lze získat za prosp ch ze st ední koly a p i celkovém posouzení uchaze e k p ijetí mohou být zohledn ny i dolo ené aktivity nad rámec základního st edo kolského studia (sout e, odborné práce atd.), týkající se problematiky vybraného oboru studia. Za tuto aktivitu lze získat na základ posouzení d kanem od 0 do 20 bod podle významnosti. Na této fakult se p ijímací zkou ky nemusejí zú astnit uchaze i, kte í dosáhli pr m rného prosp chu do 1,25 v ka dém ze ty hodnocených ro ník studia a sou asn slo ili maturitu z eského jazyka. Dále se p ijímací zkou ky nemusejí zú astnit uchaze i, kte í dosáhnou v rámci Národních srovnávacích zkou ek (NZS, SCIO) v testu Obecných studijních p edpoklad percentil rovný nebo vy í Univerzita Karlova v Praze P írodov decká fakulta Karlovy univerzity v Praze Pro studium na p írodov decké fakult Karlovy univerzity v Praze je pot eba ukon eného st edo kolského vzd lání, úsp né slo ení p ijímací zkou ky nebo její prominutí. P ijímací zkou ka je písemná a skládá se bu z testu v eobecných
42 studijních p edpoklad nebo relevantního odborného p edm tu nebo jejich kombinace. Obsahová nápl odborného testu z chemie, biologie, zem pisu, matematiky a testu základní orientace v problematice obyvatelstva vychází z platných u ebnic pro gymnázia vydaných v R. Obsahová nápl testu v eobecných studijních p edpoklad ov uje studijní p edpoklady a schopnost logického my lení. P ijímací zkou ka bude prominuta t m uchaze m, kte í ji b hem st edo kolského studia dostate n prokázali své odborné znalosti v p írodov dných oborech a schopnost studia. Týká se to e itel eských a slovenských st edo kolských p edm tových sout í (olympiád), eské a slovenské st edo kolské odborné innosti a koresponden ních seminá po ádaných P F UK. Ke studiu v ech bakalá ských studijních obor budou bez p ijímací zkou ky p ijati e itelé úst edního (celostátního) kola kategorie A olympiády chemické, biologické, fyzikální a matematické, resp. kategorie E olympiády chemické, kategorie P olympiády matematické a kategorie D olympiády zem pisné. Ke studiu bakalá ského studijního oboru Ochrana ivotního prost edí budou bez p ijímací zkou ky p ijati e itelé celostátního kola ekologické olympiády. Ke studiu v ech bakalá ských studijních obor budou bez p ijímací zkou ky p ijati uchaze i, kte í se umístili do 10. místa v celostátním kole St edo kolské odborné innosti v následujících oborech: 1. Matematika a statistika, 2. Fyzika, 3. Chemie, 4. Biologie, 5. Geologie a geografie a 6. Ochrana a tvorba ivotního prost edí Matematicko-fyzikální fakulta Karlovy univerzity v Praze Základní podmínkou pro p ijetí ke studiu v bakalá ském studijním programu je dosa ení úplného st edního nebo úplného st edního odborného vzd lání. Pro studijní program Fyzika je od odborné p ijímací zkou ky na bakalá ské studium upu t no u v ech uchaze
43 3.3 Masarykova univerzita Brno P írodov decká fakulta Masarykovy univerzity v Brn Podmínkou pro p ijetí na tuto fakultu je ádné ukon ení st edo kolského studia zakon ené maturitou. U v t iny obor na P írodov decké fakult Masarykovy univerzity m e uchaze po ádat o p ijetí bez p ijímacích zkou ek, pokud jeho st edo kolský prosp ch ve ty ech z následujících p edm t : matematika, fyzika, biologie, chemie, zem pis, informatika, eský jazyk a jeden cizí jazyk nep ekra uje 1,5. Obory jako Aplikovaná biochemie, Biochemie, Biologie a Antropologie je nutné pro p ijetí bez p ijímacích zkou ek krom prosp chu také ú ast v krajském nebo celostátním kole olympiády v oboru, který souvisí se studijním programem. Do obor Molekulární biologie a genetika, Obecná biologie, Systematická biologie a ekologie a Antropologie m e být uchaze p ijat bez p ijímacího ízení, pokud prezentoval sv j projekt SO v krajském nebo celostátním kole SO Jiho eská univerzita v eských Bud jovicích Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Podmínkou p ijetí je dosa ené st edo kolské vzd lání. Uchaze i o studium obor Chemie a Chemie pro vzd lávání nemusí d lat p ijímací zkou ky, pokud absolvovali na st ední kole minimáln t i roky výuky chemie a matematiky. V p ípad nespln ní n kterého z uvedených kritérií musí uchaze projít testem z daného p edm tu a prokázat znalosti odpovídající rozsahu osnov st ední koly poskytující v eobecné st ední vzd lání. Pro p ijetí ke studiu biologických obor jako jsou Biologie, Biologie
44 pro vzd lávání, Pé e o ivotní prost edí a Biomedicínské laboratorní techniky mohou být p ijati uchaze i, kte í splní podmínku, e absolvovali na st ední kole t i roky výuky biologie a dva roky výuky chemie. V p ípad nespln ní n kterého z uvedených kritérií musí uchaze projít testem z daného p edm tu a prokázat znalosti odpovídající rozsahu osnov st ední koly poskytující v eobecné st ední vzd lání Zhodnocení P ijímací ízení jsou uzp sobena zájmu a oblib jednotlivých obor. Nap. biologie je obecn lépe vnímána st edo kolskými studenty ne fyzika, chemie a matematika a proto p ijímací ízení na obory se zam ením na biologii vy aduje asto výborný prosp ch, ale i nadstandardní práci uchaze jako je e ení olympiád i st ední odborná innost. Zatímco na obory obsahující chemii a fyziku jsou uchaze i asto p ijati pouze na základ úsp ného dokon ení st ední koly, i kdy samotné studium t chto obor m e být daleko náro n j í ne obory biologické. V u ebním plánu oboru Veteriná ství mají studenti pouze 2 hodiny fyziky týdn v prvním ro níku. V dal ích ro nících u se fyzika nevyu uje. Biologii mají studenti v 3 hodiny týdn v prvním ro níku plus 1 hodinu cvi ení z biologie. Ve druhém ro níku jsou to 2 hodiny biologie plus 1 hodina cvi ení. Ve t etím ro níku biologii nemají a ve tvrtém mají studenti této koly op t 1 hodinu biologie týdn. Chemie se zde vyu uje 3 hodiny týdn plus 1 hodina cvi ení a to v prvním i druhém ro níku. V dal ích ro nících se u chemie nevyu uje. Matematika se na této kole vyu uje 2 hodiny týdn od prvního do tvrtého ro níku. V u ebním plánu oboru Ekologie a ivotní prost edí mají studenti 3 hodiny fyziky v prvním a 2 hodiny fyziky ve druhém ro níku. V dal ích ro nících se fyzika u nevyu uje. Biologii mají studenti tohoto oboru 4 hodiny týdn plus 1 hodinu cvi ení v prvním ro níku, ve druhém ro níku jsou to 4 hodiny týdn plus 2 hodiny cvi ení, ve t etím ro níku mají 2 hodiny biologie týdn a ve t etím ro níku mají 3 hodiny biologie týdn. Chemie se zde vyu uje 4 hodiny týdn plus jedna hodina cvi ení, ve druhém ro níku jsou to 3 hodiny chemie týdn a ve t etím a tvrtém ro níku jsou to 2 hodiny chemie týdn. Matematika se na tomto oboru vyu uje 39 prf.jcu.cz 38
45 v prvním oboru 4 hodiny týdn, od druhého do tvrtého ro níku mají studenti 3 hodiny matematiky týdn. Studenti obou t chto st edních kol mají je t mnoho odborných p edm t, jejich znalost jim pom e p i studiu na kolách s p írodov dným zam ením. Vzhledem k zavedení státních maturit se zvý il po et hodin z matematiky na st edních odborných kolách, tak e oproti d ív j ím let m mají studenti st edních odborných kol v t í anci na úsp ch p i studiu na vysoké kole. 39
46 4 Záv r Ve své bakalá ské práci jsem se zabývala problematikou p ípravy st edo kolských student k p ijímacím zkou kám na vysokou kolu. Prost ednictvím této práce jsem se sna ila popsat nadstandardní studium ák st edních odborných kol s ohledem na p ijímací zkou ky a dále zjistit subjektivní hodnocení významu t chto studií áky. Teoretická ást obsahuje nástin p írodov dného a odborného vzd lávání na st ední kole- konkrétn na st ední odborné kole. Dále jsem se zam ila na popis nadstandardních studií, jako jsou p edm tové sout e neboli olympiády a st ední odborná innost. Z mých zji t ní v empirické ásti práce vyplývá, e ob vybrané st ední odborné koly nabízejí student m mo nost zú astnit se olympiád i st edních odborných inností. Dal í kapitola praktické ásti této bakalá ské práce byla zam ena na zmapování subjektivního významu p ipisovanému nadstandardnímu studiu s ohledem na p ijímací zkou ky na vysokou kolu u vzorku student st edních odborných kol. Výzkumná sonda provedená v rámci této bakalá ské práce p inesla n kolik zji t ní. Výsledkem dotazníkového et ení bylo zji t no, e áci jsou pom rn dob e informováni o mo nostech ú asti na projektech st ední odborné innosti i olympiádách, ale t mto studijním aktivitám nep ipisují velký význam pro úsp né vykonání p ijímacích zkou ek na vysokou kolu. V t ina ák pova uje za nejd le it j í p i p ijímacím ízení na vysokou kolu maturitní vysv d ení a to, co se dozví b hem klasických hodin p i vyu ování a co si sami nastudují. Studenti st edních odborných kol mají oproti student m gymnázií ni í po et vyu ovacích hodin z matematiky a fyziky. Zatímco po et hodin z biologie a chemie je podobný, nebo dokonce na st edních odborných kolách vy í. Pokud si tedy studenti st edních odborných kol vyberou pro své dal í studium vysoké koly zam ené na p írodov dné vzd lání, m li by mít anci p i tomto studiu usp t. 40
47 5 Pou itá literatura a zdroje 1. Beckett, B., Gallagherová, R P ehled u iva: Biologie. Praha: Václav Svojtka & Co, s. ISBN Dole elová, E.: Bakalá ská práce P íprava st edo kolských student na vysokou kolu v oblasti p írodov dného vzd lávání. eské bud jovice, Drahovzal, J., Kilián, O., Kohoutek, R Didaktika odborných p edm t. Brno: Paido, s. ISBN Gavora, P.: Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido, ISBN Chrisholm, J., Beeson, D Biologie. Ostrava: Blesk, s. ISBN Chrisholm, J., Johnson, M Chemie. Ostrava: Blesk, s. ISBN Je ábek, O., Bílek, M. Teorie a praxe tvorby didaktických test. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, ISBN Kent, A., Ward, A Fyzika. Ostrava: Blesk, s. ISBN X. 9. Kubínová, M Klí k matematice aneb p ijdu na to sám! Praha: Albatros, s. ISBN Love ek, A., adílek, M. Didaktika odborných p edm t. Brno: Masarykova univerzita, Ma ák, J Nárys didaktiky. Brno: Masarykova univerzita, s. ISBN Nele ovská, A Pedagogická komunikace v teorii a praxi. Praha: Grada, s. ISBN Pasch, M., Gardner, T.G., Langerová, G.M., Starková, A.J., Moodyová, Ch. Od vzd lávacího programu k vyu ovací hodin. Praha: Portál, Pelikán, J. Metodologie výzkumu osobnosti st edo kolského profesora a jeho pedagogického p sobení. Praha: Karolinum, Podrou ek, L. P íprava u itel a aktuální prom ny v základním vzd lávání. In Jandová R. (Ed.). Jiho eská univerzita v eských Bud jovicích ISBN
48 16. Pr cha, J. U itel. Praha: Portál, Spousta, V. Základní výchovné innosti t ídního u itele. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Svoboda, E., Kolá ová, R Didaktika fyziky základní a st ední koly: vybrané kapitoly. Praha: Karolinum, s. ISBN
49 6 P íloha Dotazník: P íprava st edo kolských student na vysokou kolu v oblasti p írodov dného a odborného vzd lávání Dobrý den, Cht la bych Vás po ádat o vypln ní tohoto dotazníku, který má slou it ke zhodnocení p ípravy student st edních kol na studium na vysoké kole p írodov dného a odborného zam ení. Ve kerá data jsou anonymní a budou slou it pouze ke statistickému hodnocení v mé bakalá ské práci na Pedagogické fakult Jiho eské univerzity v eských Bud jovicích. D kuji moc za vypln ní dotazníku, Miroslava Kostková 1. Pohlaví: Mu ena 2. Jsi ákem: Maturitní ro ník SO ANO NE T ída rok p ed maturitou ANO NE 3. Plánuje studovat Veterinární a farmaceutickou univerzitu v Brn? ANO NE 4. Plánuje studovat vysokou kolu s p írodov dným zam ením (obory zahrnující biologii, chemii i fyziku)? ANO NE 5. Byla Ti b hem studia na st ední kole nabídnuta mo nost ú astnit se p írodov dných olympiád? Biologická olympiáda ANO NE Chemická olympiáda ANO NE Matematická olympiáda ANO NE 43
50 6. Ú astnil/a jsi se p írodov dné olympiády b hem studia na st ední kole? Biologická olympiáda ANO NE Chemická olympiáda ANO NE Matematická olympiáda ANO NE 7. Ú astnil/a jsi se OPAKOVAN p írodov dné olympiády b hem studia na st ední kole? Biologická olympiáda ANO NE Chemická olympiáda ANO NE Matematická olympiáda ANO NE 8. Pokud jsi v otázce. 6 odpov d l/a ANO, jaká sout ní kola jsi absolvoval/a? kolní (domácí) ANO NE okresní ANO NE krajská (oblastní) ANO NE celostátní (úst ední) ANO NE mezinárodní ANO NE 9. Byl/a jsi b hem studia na st ední kole seznámen/a s mo ností p ihlásit se do sout e SO - st ední odborné innosti? ANO NE 10. Ú astnil/a jsi se sout e SO? ANO NE 11. Jaké má pov domí o p ípravných kurzech, které po ádají vysoké koly pro uchaze e o studium? Prosím, za krtni variantu, která ti nejvíce vyhovuje. Znám velmi Vím, o co jde N co o tom vím Zaslechl/a jsem Sly ím o tom dob e o tom poprvé 12. Ú astní se nebo plánuje se zú astnit p ípravných kurz, které po ádají vysoké koly pro uchaze e o studium? ANO NE 44
51 13. Ohodno, jaký význam a d le itost pro tebe mají kolní praxe p i studiu na st ední kole. Praxe m Spí m to Je mi to jedno Baví m, jsem Myslím si, e v bec nebaví nebaví rád/a e si to mi to pom e mohu zkusit p i studiu na vysoké kole 14. Ohodno, jaký význam podle tebe mají ní e uvedené polo ky pro úsp né p ijetí na vysokou kolu. Za krtni v ka dém ádku jednu variantu. Maturitní vysv d ení Ú ast na olympiád Ú ast v SO P ípravné kurzy V Znalosti získané p i vyu ování Samostudium Jiné (prosím, uve jaké) Velmi významné Významné Má vliv Malý vliv Nemá význam D kuji za ochotu a trp livost p i vypl ování dotazníku!!! 45
52 7 Ukázky SCIO test Test obecných studijních p edpoklad, který se skládá ze 4 oddíl má verbální oddíl, na jeho vy e ení mají studenti 20 minut a skládá se z 23 úloh. Na logický a argumenta ní oddíl mají studenti 30 minut u ka dého a na vy e ení u ka dého je 22 úloh. Kvantitativní oddíl je vym en as 30 minut a za tuto dobu by m li studenti zvládnout v ech 23 úloh. TEST OBECNÝCH STUDIJNÍCH P EDPOKLAD NA V V každé z následujících vět jsou jedno nebo dvě prázdná místa, která značí, že ve větě bylo něco vynecháno. Vyberte z nabízených možností slovo nebo dvojici slov, která se významově a stylisticky nejlépe hodí do příslušné věty jako celku. 1. V soukromém sektoru bychom obecně jen málo zastánců státního dohledu, nových regulí a dalších byrokratických. (A) našli požadavků (B) hledali odpůrců (C) vyzdvihli návrhů (D) očekávali účinků (E) chtěli příčin 2. Indie obdobný nárůst pracovní síly, jaký v dalších asijských státech v minulosti vedl k ekonomickému rozmachu. (A) sleduje problematickému (B) umožňuje očekávanému (C) zaznamenává tvrdému (D) zažívá nebývalému (E) prozrazuje vysokému 46
53 3. Palestinští vyjednavači jsou zjevně změnou Netanjahuovy rétoriky, která možná i změnu jeho postojů. (A) překvapeni signalizuje (B) zaskočeni komentuje (C) potěšeni zlepšuje (D) spokojeni ukazuje (E) umlčeni vyvolává Každá z následujících úloh obsahuje v zadání dvojici výrazů oddělených dvojtečkou. Vyberte z nabízených možností tu, v níž je významový vztah mezi výrazy nejpodobnější významovému vztahu mezi dvojicí výrazů v zadání (pořadí výrazů ve dvojicích je důležité). 4. ODLEHLÝ : VZDÁLENOST (A) chudý : skromnost (B) vážený : úcta (C) vtipný : radost (D) vnímavý : ochota (E) opatrný : odvaha 5. ZAUJATÝ : NESTRANNÝ (A) obtížný : nelehký (B) mnohý : neobyčejný (C) rozhazovačný : neskromný (D) moudrý : nerozumný (E) svatý : nevěrný 47
54 6. POPLACH : PANIKA (A) jiskra : požár (B) blesk : strom (C) víra : bohoslužba (D) moře : vlna (E) čin : nápad V každé z následujících úloh vyberte z nabízených možností ten výraz, který se nejvíce blíží opačnému významu výrazu v zadání. Pozor, v úlohách jde často o odlišení velmi jemných rozdílů. 7. ODVÁŽNÝ (A) bojovný (B) vyděšený (C) bojácný (D) strašlivý (E) polekaný 8. VZRUŠENÝ (A) odtažitý (B) klidný (C) opatrný (D) nehybný (E) zklamaný 9. ZTUHLÝ (A) oduševnělý (B) poddajný (C) mírný (D) lehký (E) dojemný 48
55 7.1.1 TEXT K ÚLOHÁM 10 AŽ 12 V Lesní Lhotě žije 200 obyvatel, kteří jsou oprávněni volit, z toho 120 mužů a 80 žen. Voliči mají na výběr ze tří stran (DEF, NOP, TUV), každý hlasuje právě pro jednu stranu. Před volbami provedla agentura ve městě průzkum voličských preferencí dle věku, jehož výsledky jsou uvedeny v tabulce (tabulka uvádí počty voličů jednotlivých stran spadajících do vyznačených věkových kategorií, agentura se dotázala všech oprávněných voličů). 10. Pokud by reálná volební účast v Lesní Lhotě byla 80 % všech oprávněných voličů a poměr získaných hlasů jednotlivých stran by odpovídal výsledkům průzkumu, kolik hlasů by ve volbách získala strana DEF? (A) 60 (B) 70 (C) 75 (D) 100 (E) Kolik je v Lesní Lhotě voličů ve věku nad 45 let? (A) 51 (B) 75 (C) 92 (D) 97 (E) Kdyby k volbám přišli všichni voliči nad 30 let, ale jen polovina ostatních voličů, kolik lidí by nakonec celkem dorazilo? (A) 128 (B) 144 (C) 156 (D) 172 (E)
Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E INSPEKČNÍ ZPRÁVA
Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E Čj.:154 37/99-11089 Signatura: bo4bs104 Oblastní pracoviště č. 15 Zlín Okresní pracoviště Vsetín INSPEKČNÍ ZPRÁVA Škola: Základní škola Kunovice 756 44 Kunovice 43
VíceMetodická pomůcka pro hodnotitele
Metodická pomůcka pro hodnotitele Hodnocení činnosti vysokých škol a jejich součástí Akreditační komisí listopad 2015 Hodnocení vysokých škol Dle článku 3 Statutu Akreditační komise provádí Akreditační
VíceČ E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E. Základní škola a městské osmileté gymnázium Bruntál, Školní 2, PSČ 792 01
Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E Čj.: 141 027/99-011142 Signatura: bn1ts101 Oblastní pracoviště č. 14 - Ostrava Okresní pracoviště Bruntál INSPEKČNÍ ZPRÁVA Škola: Základní škola a městské osmileté
Vícerové poradenství Text k modulu Kariérov Autor: PhDr. Zdena Michalová,, Ph.D
Kariérov rové poradenství Text k modulu Kariérov rové poradenství Autor: PhDr. Zdena Michalová,, Ph.D CO JE TO KARIÉROV ROVÉ PORADENSTVÍ? Kariérové poradenství (dále KP) je systém velmi různorodě zaměřených
Vícečj. ČŠI-510/09-07 Charakteristika školy
Česká školní inspekce Jihočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA čj. ČŠI-510/09-07 Název školy: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Adresa: Na Sadech 308, 379 26 Třeboň Identifikátor: 600008291 IČ: 60816945 Místo
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍHO KLUBU
Základní škola a Mateřská škola Skuhrov nad Bělou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍHO KLUBU školní rok 2015/2016 Zpracovali : Mgr. Oldřich Málek, ředitel školy Mgr. Anna Bartíková, vedoucí školního klubu
VíceFAKULTA PEDAGOGICKÁ (FPE)
FAKULTA PEDAGOGICKÁ (FPE) Sedláčkova 38, 306 14 Plzeň tel.: 377636010 až 15, fax: 377636002, 377636022 e-mail: vosahlik@fpe.zcu.cz nebo mkrakor@fpe.zcu.cz WWW stránky: http://www.fpe.zcu.cz Den otevřených
VíceVOLITELNÉ PŘEDMĚTY. 7.24 Pojetí vyučovacího předmětu Etika a etiketa
VOLITELNÉ PŘEDMĚTY 7.24 Pojetí vyučovacího předmětu Etika a etiketa Obecné cíle výuky Etiky a etikety Předmět a výuka je koncipována tak, aby vedla žáky k pochopení zákonitostí slušných mezilidských vztahů
Více3. NEZAMĚSTNANOST A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA
3. NEZAMĚSTNANOST A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA V České republice je nezaměstnanost definována dvojím způsobem: Národní metodika, používaná Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV), vychází z administrativních
VíceMetodický pokyn k zařazení vzdělávací oblasti Výchova k volbě povolání do vzdělávacích programů pro základní vzdělávání čj.
Metodický pokyn k zařazení vzdělávací oblasti Výchova k volbě povolání do vzdělávacích programů pro základní vzdělávání čj. 19485/2001-22 V Praze dne 2.7.2001 V současné dynamické době dochází k pohybu
VícePŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ. Strana
PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ Strana Vyhledávání textu - přidržte klávesu Ctrl, kurzor umístěte na příslušný řádek a klikněte levým tlačítkem myši. 1. Právní předpisy upravující přijímací řízení ke studiu ve střední
VíceČeská školní inspekce Pardubický inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj. ČŠIE-1186/11-E
Česká školní inspekce Pardubický inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Název právnické osoby vykonávající činnost školy a školského zařízení: Sídlo: Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky
VíceNÚOV Kvalifikační potřeby trhu práce
Zadavatel: Národní ústav odborného vzdělávání v Praze se sídlem: Weilova 1271/6, 102 00 Praha 10, IČ: 00022179 zastoupený : RNDr. Miroslavem Procházkou, CSc. prostřednictvím osoby pověřené výkonem zadavatelských
Více5.2.1 Matematika povinný předmět
5.2.1 Matematika povinný předmět Učební plán předmětu 1. ročník 2. ročník 3. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 4 4+1 4+1 4+1 4+1 4 4 3+1 4+1 Vzdělávací oblast Matematika a její aplikace v
VíceA. PODÍL JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ DOPRAVY NA DĚLBĚ PŘEPRAVNÍ PRÁCE A VLIV DÉLKY VYKONANÉ CESTY NA POUŽITÍ DOPRAVNÍHO PROSTŘEDKU
A. PODÍL JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ DOPRAVY NA DĚLBĚ PŘEPRAVNÍ PRÁCE A VLIV DÉLKY VYKONANÉ CESTY NA POUŽITÍ DOPRAVNÍHO PROSTŘEDKU Ing. Jiří Čarský, Ph.D. (Duben 2007) Komplexní přehled o podílu jednotlivých druhů
VíceČeská školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Č. j. ČŠIS-2460/10-S. Želivského 805, 280 02 Kolín IV
Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Č. j. ČŠIS-2460/10-S Název kontrolované osoby: Mateřská škola Klubíčko s. r. o Sídlo: Želivského 805, 280 02 Kolín IV IČ: 26 131 021 Identifikátor:
VíceVÝZVA. Česká republika-ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen zadavatel) se sídlem Karmelitská 7, 118 12 Praha 1, IČ 00022985.
VÝZVA k podání nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu na službu dle 12 odst. 3 a 18 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ), Směrnice MŠMT,
VíceČ E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E. Čj.: 102 120/99-4033 Oblastní pracoviště č.10 INSPEKČNÍ ZPRÁVA
Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E Čj.: 102 120/99-4033 Oblastní pracoviště č.10 Signatura: tj1cs103.doc Okresní pracoviště Chrudim INSPEKČNÍ ZPRÁVA Škola: Základní škola Chrudim, Olbrachtova 291 adresa:
VíceČeská školní inspekce Pražský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠI-1013/08-01. Předmět inspekční činnosti. Popis školy
Česká školní inspekce Pražský inspektorát Název školy/školského zařízení: INSPEKČNÍ ZPRÁVA čj. ČŠI-1013/08-01 Konzervatoř Jana Deyla a střední škola pro zrakově postižené, Praha 1, Maltézské nám. 14 Adresa:
VíceTento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.
Střední škola hospodářská a lesnická, Frýdlant, Bělíkova 1387, příspěvková organizace Název modulu Chemie Kód modulu Ch-M-1/1-10 Délka modulu 99 hodin Platnost 01.09.2010 Typ modulu povinný Pojetí teoretické
VíceČeská školní inspekce Pražský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj. ČŠIA-2334/14-A
INSPEKČNÍ ZPRÁVA Čj. ČŠIA-2334/14-A Název právnické osoby vykonávající činnost školy Sídlo E-mail právnické osoby IČ 00639028 Identifikátor 600005101 Právní forma Zastoupená Střední odborné učiliště kadeřnické,
VíceEUROSTUDENT V ZPRÁVA Z MEZINÁRODNÍHO SROVNÁNÍ PODMÍNEK STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE
2016 EUROSTUDENT V ZPRÁVA Z MEZINÁRODNÍHO SROVNÁNÍ PODMÍNEK STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY, ODBOR VYSOKÝCH ŠKOL, 31. KVĚTNA 2016 Obsah 1. Úvod...
VíceČeská školní inspekce Jihomoravský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj. ČŠIB-1209/13-B. Mgr. Janou Spáčilovou, ředitelkou školy
Česká školní inspekce Jihomoravský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Čj. ČŠIB-1209/13-B Název právnické osoby vykonávající činnost školy: Sídlo: E-mail právnické osoby: IČO: 75022605 Identifikátor: 600125611
VíceInovační záměr: Číslo projektu: 119/ZSF OU Číslo účtu: 111 403 ZPRÁVA O PLNĚNÍ ROZVOJOVÉHO PROGRAMU V OBDOBÍ 2001/2002
Rozvoj bakalářských studijních programů v souladu s realizací zásad Boloňské deklarace Inovační záměr: Studijní program Specializace ve zdravotnictví Studijní obor Zdravotnické vyšetřovací metody Číslo
VíceČeská školní inspekce Pražský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠIA-500/10-A
Česká školní inspekce Pražský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA čj. ČŠIA-500/10-A Název školy: Mateřská škola, Praha 4, Táborská 19 Adresa: Táborská 19/122, 140 00 Praha 4 Identifikátor: 600 036 278 IČ: 47
VíceKlí ové kompetence II 2009/2010
Analýza dovedností a tematických ástí testu 100 t ída 8. ro níky gymnázií 90 84 80 70 69 69 74 74 67 65 pr m rný percentil 60 50 40 30 20 10 0 82 67 67 74 69 68 66 Celek kompetence komunikativní kompetence
VíceFakulta financí a účetnictví
Fakulta financí a účetnictví Vysoká škola ekonomická v Praze Vyhláška děkana Fakulty financí a účetnictví č. 1/2012 o přijímacím řízení ve znění Dodatku č. 1 z 3. října 2012 1 Rozsah platnosti Tato vyhláška
VíceDIDAKTIKA PRAKTICKÉHO VYUČOVÁNÍ I.
DIDAKTIKA PRAKTICKÉHO VYUČOVÁNÍ I. Ing. Miroslav Čadílek. Brno 2005 Obsah 1. Úvod... 3 2. Předmět didaktiky odborného výcviku... 5 2.1. Návaznost didaktiky odborného výcviku na pedagogické a technické
VíceČlověk a svět práce. Charakteristika předmětu:
Člověk a svět práce Charakteristika předmětu: Obsahové vymezení Vzdělávací obsah předmětu je realizován v průběhu celého základního vzdělávání a je určen všem žákům. Obsah oboru je v 1. - 5. ročníku je
Více6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY
6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY ve škole přece nejde o to, abychom věděli, co žáci vědí, ale aby žáci věděli. 6.1 Cíle hodnocení cílem hodnocení je poskytnout žákovi okamžitou zpětnou vazbu (co
VíceZákladní škola a základní umělecká škola
Základní škola a základní umělecká škola Bezdrevská ul. č. 3 České Budějovice PSČ 370 11 ŠKOLNÍ ŘÁD část pro ZUŠ Smyslem školního řádu je vytvoření příznivých podmínek pro vyučování a pro plné využití
VíceČeská školní inspekce Moravskoslezský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Soukromé speciální školy pro žáky s více vadami, s. r. o.
Česká školní inspekce Moravskoslezský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Soukromé speciální školy pro žáky s více vadami, s. r. o. Sokolovská 1/133, 739 32 Vratimov Identifikátor školy: 600 026 213 Termín konání
VíceOdůvodnění veřejné zakázky. Přemístění odbavení cestujících do nového terminálu Jana Kašpara výběr generálního dodavatele stavby
Odůvodnění veřejné zakázky Veřejná zakázka Přemístění odbavení cestujících do nového terminálu Jana Kašpara výběr generálního dodavatele stavby Zadavatel: Právní forma: Sídlem: IČ / DIČ: zastoupen: EAST
VíceVýzva k podání nabídek (zadávací dokumentace)
Výzva k podání nabídek (zadávací dokumentace) 1.Číslo zakázky 2.Název programu: 3.Registrační číslo projektu 4.Název projektu: 5.Název zakázky: Operační program Vzdělání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/1.1.07/02.0129
VíceNÁZEV/TÉMA: Období dospělosti
NÁZEV/TÉMA: Období dospělosti Vyučovací předmět: Psychologie a komunikace Škola: SZŠ a VOŠZ Znojmo Učitel: Mgr. Olga Černá Třída + počet žáků: 2. ročník, obor ZA, 24 žáků Časová jednotka: 1 vyučovací jednotka
VíceŘÁD UPRAVUJÍCÍ POSTUP DO DALŠÍHO ROČNÍKU
1. Oblast použití Řád upravující postup do dalšího ročníku ŘÁD UPRAVUJÍCÍ POSTUP DO DALŠÍHO ROČNÍKU na Německé škole v Praze 1.1. Ve školském systému s třináctiletým studijním cyklem zahrnuje nižší stupeň
VícePARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2005 IV. volební období
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2005 IV. volební období 1207 Návrh poslanců Waltera Bartoše, Vlastimila Tlustého, Petra Nečase a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004
VíceČeská školní inspekce Olomoucký inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠI-382/07-13
Česká školní inspekce Olomoucký inspektorát Název školy: INSPEKČNÍ ZPRÁVA čj. ČŠI-382/07-13 Soukromé gymnázium Olomouc Na Vlčinci čp. 154, s.r.o. Adresa: Klášterní Hradisko, Na Vlčinci 154, 779 00 Olomouc
VíceČ E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E. Čj.: 033 025/99-2712 Oblastní pracoviště č.03 INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Mgr. Jitka Kašová Obec Obříství ŠÚ Mělník
Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E Čj.: 033 025/99-2712 Oblastní pracoviště č.03 Signatura: ac3cs102 Okresní pracoviště Mělník INSPEKČNÍ ZPRÁVA Škola: ZŠ Obříství okres Mělník IZO školy: 102286159 Identifikátor
VíceUkázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz
Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Mgr. Jitka Hůsková, Mgr. Petra Kašná OŠETŘOVATELSTVÍ OŠETŘOVATELSKÉ POSTUPY PRO ZDRAVOTNICKÉ ASISTENTY Pracovní sešit II/2. díl Recenze: Mgr. Taťána
VíceČeská školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj.: ČŠIS-128/11-S. Mateřská škola Červený Újezd, okres Praha-západ
Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Název právnické osoby vykonávající činnost školy: Sídlo: Mateřská škola Červený Újezd, okres Praha-západ Červený Újezd 30, 273 51 Unhošť IČ:
VíceSbírka zákonů ČR Předpis č. 473/2012 Sb.
Sbírka zákonů ČR Předpis č. 473/2012 Sb. Vyhláška o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí Ze dne 17.12.2012 Částka 177/2012 Účinnost od 01.01.2013 http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-473
VíceORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY
Církevní husitská základní umělecká škola Harmonie, o.p.s. se sídlem Bílá 1, 160 00 Praha 6 - Dejvice ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY část: 2. ŠKOLNÍ ŘÁD ZUŠ Č.j.: 8/2012 Vypracoval: Schválil: Pedagogická rada projednala
VíceČeská republika Česká školní inspekce. Plzeňský inspektorát - oblastní pracoviště INSPEKČNÍ ZPRÁVA
Česká republika Česká školní inspekce Plzeňský inspektorát - oblastní pracoviště INSPEKČNÍ ZPRÁVA Vyšší odborná škola a Střední odborná škola elektrotechnická, Plzeň, Koterovská 85 Koterovská 85, 326 00
Více27/2016 Sb. VYHLÁŠKA ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ ČÁST DRUHÁ
Systém ASPI - stav k 24.4.2016 do částky 48/2016 Sb. a 9/2016 Sb.m.s. - RA852 27/2016 Sb. - vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami - poslední stav textu 27/2016 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 21. ledna
VíceČeská školní inspekce Inspektorát v Kraji Vysočina INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠIJ-335/13-J
INSPEKČNÍ ZPRÁVA čj. ČŠIJ-335/13-J Název právnické osoby vykonávající činnost školy: Vyšší odborná škola a Střední škola veterinární, zemědělská a zdravotnická Třebíč, Žižkova 505 Sídlo: Žižkova 505, 674
VíceKRAJSKÉ KOLO SOUTĚŽE VE ŠPANĚLSKÉM JAZYCE PRO SŠ
Gymnázium, Olomouc, Čajkovského 9 tel.: 585 412 493, e-mail: skola@gcajkol.cz vlastimil.kaspir@post.cz www.gcajkol.cz KRAJSKÉ KOLO SOUTĚŽE VE ŠPANĚLSKÉM JAZYCE PRO SŠ Datum a místo konání: 21.3.2016 v
VíceOrientační průvodce mateřstvím a rodičovstvím v zadávacích dokumentacích poskytovatele
Orientační průvodce mateřstvím a rodičovstvím v zadávacích dokumentacích poskytovatele Z důvodu ulehčení, snazší orientace, poskytnutí jednoznačných a široce komunikovatelných pravidel v otázkách mateřství
VíceSbírka zákonů ČR Předpis č. 27/2016 Sb.
Sbírka zákonů ČR Předpis č. 27/2016 Sb. Vyhláška o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných Ze dne 21.01.2016 Částka 10/2016 Účinnost od 01.09.2016 (za 184 dní) http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-27
VíceČ E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E. Oblastní pracoviště č. 02 Střední Čechy INSPEKČNÍ ZPRÁVA
Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E Čj.: 026 122/99-2168 Signatura: bb6cs103 Oblastní pracoviště č. 02 Střední Čechy Okresní pracoviště Rakovník INSPEKČNÍ ZPRÁVA Škola: 1. základní škola Rakovník, Martinovského
VíceINSPEKČNÍ ZPRÁVA. Střední uměleckoprůmyslová škola a Vyšší odborná škola, Turnov, Skálova 373, příspěvková organizace. Skálova 373, 511 01 Turnov
Česká školní inspekce Liberecký inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Střední uměleckoprůmyslová škola a Vyšší odborná škola, Turnov, Skálova 373, příspěvková organizace Skálova 373, 511 01 Turnov Identifikátor:
VíceČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva
ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE Oblastní pracoviště Olomouc Inspekční zpráva Středisko praktického vyučování PRAKTIK s. r. o., Olomouc, tř. 17. listopadu 6/A Adresa tř. 17. listopadu 6/A, 772 00 Olomouc Identifikátor:
VíceŠkolní vzdělávací program školní družiny Základní školy a mateřské škol Černožice, okres Hradec Králové
Školní vzdělávací program školní družiny Základní školy a mateřské škol Černožice, okres Hradec Králové Číslo jednací: 113/2007 Předkladatel : Základní škola a mateřská škola, Černožice, okres Hradec Králové
VíceSBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2016 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 10 Rozeslána dne 28. ledna 2016 Cena Kč 210, O B S A H :
Ročník 2016 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 10 Rozeslána dne 28. ledna 2016 Cena Kč 210, O B S A H : 27. Vyhláška o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných Strana 234
VíceČeská školní inspekce Inspektorát v Kraji Vysočina PROTOKOL O KONTROLE. č. j. ČŠIJ-292/15-J
PROTOKOL O KONTROLE Kontrola dodržování právních předpisů podle 174 odst. 2 písm. d) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění
VíceVýchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků
CVIČENÍ Z MATEMATIKY Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Předmět je realizován od 6. ročníku až po 9. ročník po 1 hodině týdně. Výuka probíhá v kmenové učebně nebo
VíceŠkolní vzdělávací program pro praktickou školu dvouletou KORÁLKOVÁNÍ Speciální základní škola a Praktická škola Lovosice Mírová 225 Lovosice
Školní vzdělávací program pro praktickou školu dvouletou KORÁLKOVÁNÍ Speciální základní škola a Praktická škola Lovosice Mírová 225 Lovosice Motto: Nemůţete neuspět... pokud se nevzdáte Abraham Lincoln
VícePŘÍLOHA Č. 2 INDIKATIVNÍ VÝKLAD
PŘÍLOHA Č. 2 INDIKATIVNÍ VÝKLAD Indikativní výklad pro plánování aktivit v MAP Příklady možných plánovaných aktivit jsou uvedeny pro inspiraci realizátorům MAP, jak mohou využít MAP pro naplánování aktivit
Víceschopností tento ád hledat a poznávat. ochrany p írody v R.
7.26 Pojetí vyu ovacího p edm tu Ekologie a životní prost edí Obecné cíle výuky Ekologie a životní prost edí P edm t Ekologie a životní prost edí a jeho výuka je koncipována tak, aby žáka vedla k odkrývání
VíceMINISTERSTVO HOSPODÁŘSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY
MINISTERSTVO HOSPODÁŘSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY Vydalo Ministerstvo hospodářství České republiky dne 20. března 1996 č.j. 4 266/96-74 s platností od 1. září 1996 počínaje prvním ročníkem Kmenový obor: 2651H
VíceNárodní park umava. 9. kv tna Hnutí Duha
Národní park umava 9. kv tna 2011 Hnutí Duha Hlavní cíle a metodika Hlavní cíle et ení Cílem výzkumu Factum Invenio bylo zjistit, jak ob ané R vnímají problematiku hypotetické výstavby lanovek a sjezdovek
VíceCharakteristika předmětu CHEMIE
Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Charakteristika předmětu CHEMIE Předmět CHEMIE se na Gymnáziu Jiřího Ortena vyučuje v prvním aţ třetím ročníku čtyřletého gymnázia a v sekundě aţ septimě
VíceSpecialista pro vytvá řenívztahů Specialist for Creating Relations
Specialista pro vytvá řenívztahů Specialist for Creating Relations Roman KOZEL If universities want to succeed on the market, they have to deal with higher assertivity their graduates. They need a specialist,
VícePracovní právo seminární práce
Pracovní právo seminární práce 1. Úvod do problematiky Tématem mé seminární práce je problematika pracovního práva a jeho institutů. V několika nadcházejících kapitolách bych se chtěl zabývat obecnou systematikou
VíceObec Nová Ves. Zm na. 1, kterou se m ní Územní plán Nová Ves
Obec Nová Ves. j.: V Nové Vsi dne Zm na. 1, kterou se m ní Územní plán Nová Ves Zastupitelstvo obce Nová Ves, p íslu né podle ustanovení 6 odst. 5 písm. c) zákona. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním
VíceVI. Finanční gramotnost šablony klíčových aktivit
VI. Finanční gramotnost šablony klíčových aktivit Číslo klíčové aktivity VI/2 Název klíčové aktivity Vazba na podporovanou aktivitu z PD OP VK Cíle realizace klíčové aktivity Inovace a zkvalitnění výuky
VícePřípadové studie: 53-41-M/01 Zdravotnický asistent Škola: Střední zdravotnická škola, Prostějov, Vápenice 3, 796 01 Prostějov
1 Případové studie: 53-41-M/01 Zdravotnický asistent Škola: Střední zdravotnická škola, Prostějov, Vápenice 3, 796 01 Prostějov Úvodní komentář k případové studii: Střední zdravotnická škola působí v regionu
VíceKLÍČE KE KVALITĚ (METODIKA II)
KLÍČE KE KVALITĚ (METODIKA II) Systém metodické, informační a komunikační podpory při zavádění školních vzdělávacích programů s orientací na rozvoj klíčových kompetencí a růst kvality vzdělávání Anotace
Více170/2010 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 21. května 2010
170/2010 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 21. května 2010 o bateriích a akumulátorech a o změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo životního prostředí
VíceČeská republika Česká školní inspekce. Jihočeský inspektorát - oblastní pracoviště INSPEKČNÍ ZPRÁVA
Česká republika Česká školní inspekce Jihočeský inspektorát - oblastní pracoviště INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola Třeboň, Sokolská 296, okres Jindřichův Hradec Sokolská 296, 379 01 Třeboň Identifikátor
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM
INTEGROVANÁ STŘEDNÍ ŠKOLA CENTRUM ODBORNÉ PŘÍPRAVY A JAZYKOVÁ ŠKOLA S PRÁVEM STÁTNÍ JAZYKOVÉ ZKOUŠKY VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 26 41 L/52 PROVOZNÍ ELEKTROTECHNIKA - 1 - 1. NÁZEV IDENTIFIKAČNÍ
VíceČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta provozně ekonomická Obor: Provoz a ekonomika Statistické aspekty terénních průzkumů Vedoucí diplomové práce: Ing. Pavla Hošková Vypracoval: Martin Šimek 2003
Více1. Východiska pro stanovení koncepce
, 1 Tato koncepce rozvoje Gymnázia, Ostrava-Hrabůvka, příspěvková organizace, navazuje na tříletou koncepci z roku 2011. Je zpracována na období let 2014-2019. Zhodnocení předchozí tříleté koncepce mě
VíceINSPEKČNÍ ZPRÁVA. Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Pardubice, Štefánikova 325. Štefánikova 325, 530 43 Pardubice
Česká školní inspekce Pardubický inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Pardubice, Štefánikova 325 Štefánikova 325, 530 43 Pardubice Identifikátor
VícePreference v u ívání prost edk elektronické komunikace áky a studenty
Preference v u ívání prost edk elektronické komunikace áky a studenty (dotazníkový pr zkum) Zuzana Pustinová Dne ní doba nabízí mnohé mo nosti, jak komunikovat, ani by se ú astníci hovoru nacházeli na
VíceORGANIZAČNÍ ŘÁD Základní umělecké školy Vodňany, nám. Svobody 14
ORGANIZAČNÍ ŘÁD Základní umělecké školy Vodňany, nám. Svobody 14 Údaje o zařízení: Adresa školy: Základní umělecká škola nám. Svobody 14, 389 01 Vodňany Telefon/fax: 383383105 IČO: 70835560 Ředitelka:
VíceINSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Roudnice nad Labem, Školní 1803, okres Litoměřice
Česká školní inspekce Ústecký inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola Roudnice nad Labem, Školní 1803, okres Litoměřice Adresa: Školní 1803, 413 01 Roudnice nad Labem Identifikátor: 600 081 800 Termín
VíceZadávací podmínky opatření alternativního učení pro cílovou skupinu Migranti
Zadávací podmínky opatření alternativního učení pro cílovou skupinu Migranti Projekt «MIGRA: Migrace a Přijetí» 2010 4547 / 001 001 Tento projekt bol financovaný s podporou Evropské komise. Za obsah publikací
VíceST I H Y P R O K R Á T K É V L A S Y
- 1 - M ETODICK Ý LIST Obor: P edm t: Ro ník: Tematický celek: Téma: Rozsah: 69-51-H/01 Kade ník Odborný výcvik T etí St íhání vlas ST I H Y P R O K R Á T K É V L A S Y 1 u ební den 7 hodin 1. Cíle výuky
VíceŽák získá jazykové dovednosti v oblasti porozumění poslechu, čtení textu, psaní a konverzace příslušné jazykové úrovně.
Střední škola hospodářská a lesnická, Frýdlant, Bělíkova 1387, příspěvková organizace Název modulu Německý jazyk Kód modulu Nj E 1/1-4 Délka modulu 33 hodin Platnost 1.09.2010 Typ modulu povinný Pojetí
VíceČ E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E INSPEKČNÍ ZPRÁVA
Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E Čj.: 142 053/99-011083 Signatura: bn2cs104 Oblastní pracoviště č. 14 - Ostrava Okresní pracoviště Frýdek-Místek INSPEKČNÍ ZPRÁVA Škola: Základní škola Kozlovice 186,
VíceRychnov nad Kněžnou. Trutnov VÝVOJ BYTOVÉ VÝSTAVBY V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI V LETECH 1998 AŽ 2007 29
3. Bytová výstavba v okresech Královéhradeckého kraje podle fází (bez promítnutí územních změn) Ekonomická transformace zasáhla bytovou výstavbu velmi negativně, v 1. polovině 90. let nastal rapidní pokles
VícePravidla. pro uskutečňování Programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí v oblasti lektorátů a Krajanského vzdělávacího programu
Příloha č. 2 usnesení vlády ze dne 13. května 2015 č. 348 Pravidla pro uskutečňování Programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí v oblasti lektorátů a Krajanského vzdělávacího programu I.
VíceSTUDENTSKÁ GRANTOVÁ SOUTĚŽ UNIVERZITY J. E. PURKYNĚ V ÚSTÍ NAD LABEM
SMĚRNICE REKTORA Č. 3/2011 STUDENTSKÁ GRANTOVÁ SOUTĚŽ UNIVERZITY J. E. PURKYNĚ V ÚSTÍ NAD LABEM S M Ě R N I C E P R O U J E P Platná od: 10. 11. 2011 Zpracoval/a: prof. Ing. Jiřina Jílková, CSc. prof.
VíceČeská zemědělská univerzita v Praze Fakulta provozně ekonomická. Obor veřejná správa a regionální rozvoj. Diplomová práce
Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta provozně ekonomická Obor veřejná správa a regionální rozvoj Diplomová práce Problémy obce při zpracování rozpočtu obce TEZE Diplomant: Vedoucí diplomové práce:
VíceČeská školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj. ČŠIS-2524/13-S. Mateřská škola Libiš
INSPEKČNÍ ZPRÁVA Čj. ČŠIS-2524/13-S Název právnické osoby vykonávající činnost školy Sídlo E-mail právnické osoby Mateřská škola Libiš Školní 192, 277 11 Neratovice mslibis@mslibis.cz IČO 70999473 Identifikátor
VíceČESKÁ REPUBLIKA Česká školní inspekce. Jihočeský inspektorát - oblastní pracoviště INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Mateřská škola Srubec, okr.
ČESKÁ REPUBLIKA Česká školní inspekce Jihočeský inspektorát - oblastní pracoviště INSPEKČNÍ ZPRÁVA Mateřská škola Srubec, okr. České Budějovice Adresa: Srubec čp. 30, 370 06 České Budějovice Identifikátor
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro žáky a další uchazeče, kteří ukončili povinnou školní docházku nebo úspěšně ukončili základní vzdělávání před splněním povinné školní docházky INSTALATÉR 36 52 H / 01 1 Obsah
VíceVymezení poloz ek způ sobily ch ná kládů meziná rodní ch projektů ná principů LA pro rok 2017
Vymezení poloz ek způ sobily ch ná kládů meziná rodní ch projektů ná principů LA pro rok 2017 1.1. Vymezení způsobilých nákladů obecná část (1) Účelová podpora může být poskytnuta pouze na činnosti definované
VíceSměrnice pro vedení, vypracování a zveřejňování bakalářských prací na Vysoké škole polytechnické Jihlava
Vysoká škola polytechnická Jihlava Č. j. KR/11/00111 11/02088 Směrnice pro vedení, vypracování a zveřejňování bakalářských prací na Vysoké škole polytechnické Jihlava Úvod Tato směrnice obsahuje základní
VíceZPRÁVA O ŠKOLE ZA ŠKOLNÍ ROK 2005/2006
Střední odborná škola Emila Holuba,s.r.o. ZPRÁVA O ŠKOLE ZA ŠKOLNÍ ROK 2005/2006 Dukelská 65, Brno 614 00 Výroční zpráva o škole za školní rok 2005/2006 Část I. Základní charakteristika právnické osoby
Více7. Domy a byty. 7.1. Charakteristika domovního fondu
7. Domy a byty Sčítání lidu, domů a bytů 2011 podléhají všechny domy, které jsou určeny k bydlení (např. rodinné, bytové domy), ubytovací zařízení určená k bydlení (domovy důchodců, penziony pro důchodce,
VícePodrobnější informace ke studiu můžete získat na adrese:
Rozhodujete se, kam jít na vysokou školu? Baví vás práce pro lidi a s lidmi? Chcete pomáhat lidem v obtížných životních situacích? Chcete pracovat v oboru, který za posledních 10 let prošel dynamickým
VíceV ý r o č n í z p r á v a za školní rok 2014-2015
Základní škola a Mateřská škola Č í ž o v á, okres Písek 1. Základní údaje o škole 1.1 škola V ý r o č n í z p r á v a za školní rok 2014-2015 Název školy: Základní škola a Mateřská škola Čížová, okres
VíceCÍRKEVNÍ DOMOV MLÁDEŽE SVATÉ RODINY A ŠKOLNÍ JÍDELNA s.r.o. Grohova 107/10 60200 Brno ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DOMOVA MLÁDEŽE
CÍRKEVNÍ DOMOV MLÁDEŽE SVATÉ RODINY A ŠKOLNÍ JÍDELNA s.r.o. Grohova 107/10 60200 Brno ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DOMOVA MLÁDEŽE 1. Identifikační údaje. 1.1.Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro mimoškolní
Více7.6 Pojetí vyučovacího předmětu Ruský jazyk (2. cizí jazyk )
7.6 Pojetí vyučovacího předmětu Ruský jazyk (2. cizí jazyk ) Obecné cíle výuky ruského jazyka Předmět ruský jazyk a jeho výuka je koncipována tak, aby žáky vedla k osvojení cizího jazyka. Jeho hlavním
VíceU S N E S E N Í. t a k t o :
č. j. Nao 76/2010-107 U S N E S E N Í Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudců JUDr. Lenky Matyášové, Ph.D. a JUDr. Jakuba Camrdy, Ph.D. v právní věci
VíceProjekt 438 Vytvoření studijních oborů Řešitel: prof. Ing. Václav Janda, CSc.
Projekt 438 Vytvoření studijních oborů Řešitel: prof. Ing. Václav Janda, CSc. 1 Původní cíle projektu Cílem projektu bylo připravit podmínky pro akreditaci dvou bakalářských studijních oborů uskutečňovaných
VíceČ E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E. Okresní pracoviště Žďár nad Sázavou INSPEKČNÍ ZPRÁVA
Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E Čj.: 115 8/99-11048 Signatura: ak5ns101 Oblastní pracoviště č. 11 Jihlava Okresní pracoviště Žďár nad Sázavou INSPEKČNÍ ZPRÁVA Škola: Zvláštní škola Velké Meziříčí,
VíceVÝRO NÍ ZPRÁVA O INNOSTI ZA KOLNÍ ROK 2004/2005
VÝRO NÍ ZPRÁVA O INNOSTI ZÁKLADNÍ KOLY ELATOVICE ZA KOLNÍ ROK 2004/2005 1. Základní údaje o kole Základní kola elatovice, elatovice 95 je sou ástí výchovn vzd lávací soustavy, je za azena do kolského rejst
Více