P íprava st edo kolských student na vysokou kolu v oblasti p írodov dného a odborného vzd lávání

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "P íprava st edo kolských student na vysokou kolu v oblasti p írodov dného a odborného vzd lávání"

Transkript

1 Jiho eská univerzita v eských Bud jovicích Pedagogická fakulta Bakalá ská práce P íprava st edo kolských student na vysokou kolu v oblasti p írodov dného a odborného vzd lávání Vypracovala: Ing. Miroslava Kostková Vedoucí práce: doc. RNDr. Vojt ch Stach, CSc. eské Bud jovice 2015

2 Prohla uji, e svoji bakalá skou práci jsem vypracovala samostatn pouze s pou itím pramen a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohla uji, e v souladu s 47b zákona. 111/1998 Sb. v platném zn ní souhlasím se zve ejn ním své bakalá ské práce, a to v nezkrácené podob fakultou elektronickou cestou ve ve ejn p ístupné ásti databáze STAG provozované Jiho eskou univerzitou v eských Bud jovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifika ní práce. Souhlasím dále s tím, aby touté elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona. 111/1998 Sb. zve ejn ny posudky kolitele a oponent práce i záznam o pr b hu a výsledku obhajoby kvalifika ní práce. Rovn souhlasím s porovnáním textu mé kvalifika ní práce s databází kvalifika ních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysoko kolských kvalifika ních prací a systémem na odhalování plagiát. V eských Bud jovicích, Miroslava Kostková

3 Pod kování: Ráda bych zde pod kovala vedoucímu mé bakalá ské práce doc. RNDr. Vojt chu Stachovi, CSc. za ochotu, trp livost a cenné rady p i psaní této práce. Dále bych ráda pod kovala Mgr. Roman Pospí ilové a Mgr. Lubo i Mixovi- pedagog m ze St ední odborné koly veterinární, mechaniza ní a zahradnické a St ední odborné koly ekologické a potraviná ské za poskytnuté informace a pomoc p i distribuci dotazník. V neposlední ad také d kuji v em respondent m, kte í se podíleli na vypl ování dotazníku.

4 Anotace Tato bakalá ská práce se zam uje na problematiku p írodov dného a odborného vzd lávání na st edních odborných kolách. Teoretická ást popisuje p írodov dné p edm ty jako jsou: biologie, chemie a fyzika a jejich význam v p írodov dných p edm tech a také matematiku a její úlohu v odborných a p írodov dných p edm tech. Dále jsou zde popsány mo nosti p ípravy student na st ední odborné koly, nadstandardní studium ák jako jsou st ední odborná innost a p edm tové sout e- olympiády. V praktické ásti je popsána provedená pr zkumná sonda zam ená na zji t ní informovanosti student gymnázií o st ední odborné innosti a olympiádách a názor student na d le itost tohoto studia p i p ijímacích zkou kách na vysokou kolu. V poslední sekci praktické ásti jsou definovány po adavky vybraných vysokých kol na uchaze e o studium. Klí ová slova P írodov dné p edm ty, st ední odborná innost, olympiáda, vysoká kola Annotation This thesis focuses on issues of science and vocational education in secondary vocational schools. The theoretical part describes the natural sciences such as: biology, chemistry and physics, and their importance in science and mathematics and its role in technical and scientific disciplines. There are also described the possibility of preparing students for secondary vocational schools, extra study students as secondary vocational activity and subject sout e- Olympics. The practical part describes performed exploratory probe aimed at finding information for high school students of secondary vocational activities and the Olympics and opinions of students on the importance of the study entrance examinations for college. In the last section of the practical part are defined requirements of selected universities to prospective students. Keywords Science subjects, student research and proffesional activities, Olympiads, Universities

5 Obsah Úvod TEORETICKÁ ÁST P írodov dné p edm ty biologie, chemie, fyzika a jejich význam v odborných p edm tech Úloha matematiky v p írodov dných a odborných p edm tech Vymezení p írodov dného a odborného vzd lání na st ední kole R zné typy st edních kol vzhledem k p írodov dnému a odbornému vzd lávání Po adavky na u itele p írodov dných a odborných p edm t Úloha u itel (t ídních) v p íprav student na p ijetí na V Základní znalosti z vybraných p edm t Problematika p írodov dného a odborného my lení Testy SCIO a jejich mo nosti vyu ití k p ijetí na vysokou kolu Nadstandardní studium s cílem p ípravy na vysokou kolu Vybrané vysoké koly a jejich po adavky na úsp nou p ijímací zkou ku Veterinární a farmaceutická univerzita Brno Univerzita Karlova v Praze Masarykova univerzita Jiho eská univerzita v eských Bud jovicích Ú ast na olympiádách doma i v zahrani í Jazyková vybavenost získaná na st ední kole pot ebná na V Experimentální innost, p ípadn praxe na vysoko kolském nebo odborném pracovi ti PRAKTICKÁ ÁST Výzkumná sonda Cíle výzkumu a díl í výzkumné problémy Výzkumný soubor a organizace sb ru dat Metodologie et ení Analýza dat Otázky týkající se osobních údaj respondent Otázky týkající se studia na vysoké kole Otázky týkající se nadstandardního studia Otázka týkající se p ijímacích zkou ek na vysoké kole Podmínky pro prominutí p ijímací zkou ky vybraných vysokých kol Veterinární a farmaceutická univerzita v Brn Fakulta veterinárního léka ství... 34

6 3.1.2 Farmaceutická fakulta Fakulta veterinární hygieny a ekologie Univerzita Karlova v Praze P írodov decká fakulta Karlovy univerzity v Praze Matematicko-fyzikální fakulta Karlovy univerzity v Praze Masarykova univerzita Brno P írodov decká fakulta Masarykovy univerzity v Brn Jiho eská univerzita v eských Bud jovicích P írodov decká fakulta Jiho eské univerzity v eských Bud jovicích Zhodnocení Záv r Pou itá literatura a zdroje P íloha... 43

7 Úvod V této bakalá ské práci jsem se zabývala p ípravou student st edních odborných kol na p ijímací zkou ky a studium na vysokých kolách p írodov dného zam ení. ást práce tvo í popis p írodov dných p edm t - biologie, chemie, fyziky a jejich význam v odborných p edm tech a úloha matematiky v p írodov dných a odborných p edm tech. V dal í ásti práce se v nuji vymezení p írodov dného a odborného vzd lávání na st edních kolách na r zných typech st edních kol a úloze t ídních u itel v p íprav student na p ijímací zkou ky na vysokou kolu a také vymezení základních znalostí z vybraných odborných p edm t. Dále se v práci v nuji d le itosti nadstandardního studia pro p ípravu na studium na vysoké kole a po adavk m vybraných vysokých kol na p ijímacích zkou kách. Za d le itou sou ást p ípravy student na vysokou kolu v oblasti p írodov dného a odborného vzd lávání pova uji také praxi na odborném pracovi ti. V práci se krom teoretické ásti zabývám také konkrétní p ípravou st edo kolských student na vysoko kolské studium a to zejména v oblasti odborného vzd lávání. et ení pro praktickou ást probíhalo dotazníkovým et ením, ve kterém jsem se sna ila zmapovat informovanost a názory student dvou vybraných st edních odborných kol o mo nostech nadstandardního studia. Za rozhodující p edpoklad pro úsp ný p echod áka ze st ední koly na kolu vysokou s p írodov dným zam ením pova uji schopnost samostatného studia ák, dostate nou jazykovou vybavenost ák a hlavn motivaci ák k dal ímu studiu. 1

8 1 TEORETICKÁ ÁST 1.1 P írodov dné p edm ty biologie, chemie, fyzika a jejich význam v odborných p edm tech P írodní v dy jsou souborem v d, které zkoumají p írodní ády a zákony. Jejich výuka pomáhá ák m pochopit d je, které probíhají v p írod ivé i ne ivé. Zkoumání p írody vy aduje úzkou spolupráci jednotlivých p írodov dných obor. P írodov dné p edm ty, kterými jsou biologie, chemie a fyzika mají nezastupitelný význam ve zkoumání p írodních jev. Biologie jako v da se zabývá studiem ivé p írody. Pojem biologie pochází ze dvou eckých slov. Bios znamená ivot, logos je v da. Biologie má mnoho odv tví. Zoologie studuje ivo ichy, botanika rostliny, ekologie se zabývá vztahy mezi organismy a prost edí, které je obklopuje. Snahou biolog je porozum t co nejvíce stavb rostlinných a ivo i ných t l a jejich innosti. Ka dá ást ivého organismu má svoji funkci. M e umo ovat pohyb, p íjem potravy nebo rozmno ování. M e napomáhat p e ití p i zm nách prost edí. Biologie zkoumá slo ení ivo i ných t l a rostlin a hledá d vody, pro je takové, jaké je. Biologie jako samostatná v da za ala existovat a v 18. století, kdy védský botanik Karl Linné jako první pou il metodu t íd ní a pojmenování ivých organism. Ka dý ivo ich i rostlina dostali své latinské jméno. Tento systém latinského t íd ní je dodnes pou íván biology na celém sv t 1. Biologie je v da, která nám umo uje objevovat ivot plný záhad. Vývoj ivých organism a jejich ivot, zp sob jejich ivota a hlavn stavbu rostlinných a ivo i ných t l 2. Dal ím p írodov dným p edm tem je chemie. Je to v da o látkách, kterými je tvo eno v echno kolem nás, a se jedná o p du, vzduch, potravu i na e t lo. Existuje více ne 100 základních látek, které se nazývají prvky. Jsou to stavební kameny látek, mohou existovat samostatn, ale obvykle se spojují s jinými prvky. I v lidském t le 1 Chrisholm,J.,Beeson,D. Biologie. Ostrava: Blesk, Beckett, B., Gallagherová, R. P ehled u iva: Biologie. Praha: Václav Svojtka & Co,

9 probíhá velké mno ství chemických reakcí, jejich pr b h umo uje p íjem dal ích látek z potravy a vzduchu. Slovo chemie pochází z arabského al quemia, co je alchymie. Ta je nejstar ím p edch dcem chemie. Její po átky sahají do doby zhruba p ed 2000 let. Alchymie nebyla skute ná v da, pou ívaly se v ní r zné pov ry a kouzla, p esto u pou ívala n které v decké metody. Alchymie u inila adu významných objev, nap. jak získat léky z rostlin. Moderní chemie zahájila svoji cestu v 17. století, kdy Robert Boyle definoval pojem prvek. Dal ím významným krokem k dne ní chemii byla atomová teorie Johna Daltona, ve které se tvrdí, e prvky se mohou rozd lit a na nepatrné ástice, které nazýváme atomy. Toto byly hlavní my lenky, na kterých se dne ní moderní chemie za ala budovat. Dal ím d le itým mezníkem v chemii byl rok 1869, kdy ruský chemik Dmitrij Ivanovi Mend lejev zve ejnil periodickou soustavu prvk, která je jedním z nejd le it j ích zev eobecn ní chemie. Mend lejev uspo ádal prvky dle relativních atomových hmotností. Vynechal místa, o kterých p edpokládal, e budou pozd ji dopln na dosud neobjevenými prvky. Tato místa byla postupn dopl ována nov objevenými prvky. Pozd ji byly prvky uspo ádány dle atomových ísel 3. Mezi p írodov dné p edm ty adíme také fyziku, která má n co spole ného se v emi v cmi, co nás obklopují a s energií, kterou tyto v ci mají. Fyzika nám odpovídá na otázky, pro je sv tlo, jak se k nám dostalo, pro se v ci zah ívají, jak se vytvá í zvuk, jak se v ci pohybují a mnoho dal ích. P vod n kterých fyzikálních my lenek m eme naleznout u antických ek, kte í jako první studovali p írodu, proto také slovo fyzika pochází z antického ecka. Hlavními oblastmi fyziky jsou sv tlo, teplo, zvuk, mechanika, elekt ina a magnetismus 4. Vyu ovací p edm t fyzika ve st edo kolském odborném vzd lávání je p edm tem v eobecného vzd lávání. Krom v eobecn vzd lávací funkce plní tento p edm t i funkci pr pravy vzhledem k odborné slo ce vzd lání. Studijní obory st edních odborných kol s netechnickým zam ením mají men í asovou dotaci, nap. jen 2 hodiny týdn v prvním ro níku 5. 3 Chrisholm, J., Johnson, M. Chemie. Ostrava: Blesk, Kent, A., Ward, A. Fyzika. Ostrava: Blesk, Svoboda, E., Kolá ová, R. Dikaktika fyziky základní a st ední koly. Vybrané kapitoly: Praha: Karolinum,

10 1.2 Úloha matematiky v p írodov dných a odborných p edm tech Matematika pochází z eckého slova mathematikós, které znamená milující poznání. Je to v da, která se zabývá kvantitou, strukturou, prostorem a zm nou. Je také popisována jako disciplína, která se zabývá vytvá ením abstraktních entit a je vyhledáváním zákonitých vztah mezi nimi. Matematika provází lov ka od po átku lidské civilizace. Její vznik souvisel s pot ebou e it r zné praktické úlohy. Na i p edkové pot ebovali v d t, kolik lidí je v jejich dru in, jak daleko je to do vedlej í vesnice, jak postavit lo a nebo d m. Pot ebovali kalendá, mapu a mnoho dal ích praktických v cí, ke kterým byla matematika pot eba. Historie matematiky sahá a do prav ku, kdy se objevily první jednoduché matematické pojmy. Velký rozvoj prod lala v antickém ecku, kde nejv t ího rozmachu dosáhla zejména geometrie. Na p elomu 19. a 20. století do lo k objev m v matematické logice. iroká ve ejnost zná p edev ím elementární matematiku, která se zabývá operováním s ísly, e ením praktických úloh, jednoduchých rovnic a základním popisem geometrických objekt. Výsledky aplikované matematiky, které se vyu ívají nejen ve fyzice, informatice, chemii a ekonomii, ale i v dal ích oborech a která je t mito obory zp tn ovliv ována 6. Matematika vytvá í rámec pro objevy v mnoha v dních disciplínách. V na em ka dodenním ivot hraje d le itou roli. S její pomoci se poda ilo vyvinout mnoho nových technologií, kterými mohou lidé mezi sebou komunikovat. Matematika vysv tluje mnoho slo itých proces kolem nás a stimuluje pokrok spole nosti i moderního pr myslu 7. 6 Kubínová, M. Klí k matematice aneb p ijdu na to sám! Praha: Albatros,

11 1.3 Vymezení p írodov dného a odborného vzd lání na st ední kole Didaktická reflexe sahá hluboko do d jin lidské spole nosti, a do doby Sokrata, Platóna, Aristotela a dal ích. Jako tv rce prvního didaktického systému je ozna ován J. A. Komenský. V pr b hu vývoje byla didaktika r zn chápána, vymezována a nabývala r zných podob. Pochopení spole enských proces pedagogy a na jejich schopnosti tyto procesy vhodn promítnout do výuky závisí postup lidstva dop edu. Díky informa ní explozi je vy adováno, aby se áci dokázali orientovat v záplav informací, aby je dokázali zvládat a hlavn aby se u ili se u it. D íve byly pro u itele jednozna n závazné kolské dokumenty jako u ební plány a osnovy. Ale rychlý v deckotechnický pokrok a velký nár st lidského poznání vytvá ejí trvalý tlak na stále se zrychlující reformy výchovn vzd lávacích soustav. U ební plány, které stanovují u ební p edm ty a také jejich asovou dotaci pro jednotlivé druhy kol mají rozr stající se tendenci. Také u ební osnovy, které vymezují po adavky na v domosti a dovednosti ák v jednotlivých p edm tech se rozr stají a obohacují o nové poznatky. V této situaci velmi zále í na u iteli, zda p i ízení výchovn vzd lávacího procesu bude p ihlí et k t mto okolnostem a zda bude respektovat mezip edm tové souvislosti. Velmi d le ité je, aby poznatky, které si áci v jednotlivých p edm tech osvojují, nez staly navzájem izolovány, ale aby se mezi nimi vytvá ely v estranné vztahy a vazby. Ka dý p edm t p ispívá k vzájemné vazb s ostatními p edm ty a k jejich aktivnímu a tvo ivému zpracování. Vzájemné souvislosti mezi u ebními p edm ty pomáhají ák m pochopit souvislosti mezi jednotlivými p edm ty. Ka dý u ební p edm t (p írodní v dy, matematika, humanitní v dy, technické v dy apod.) sm uje k realizaci vyty ených cíl, a tím zaji uje rozvoj osobnosti áka v oblasti poznávací, hodnotící a komunikativní. Neustálý nár st nových poznatk, jejich rozsah se ka dých deset let zdvojnásobuje, nutí didaktiku hledat nové e ení k jejich zvládnutí tak, aby se udr ela kontinuita tempa rozvoje, ale aby nedocházelo k jejich pouhému pam tnímu osvojení 5

12 a k p et ování ák. Problém výb ru u iva není nový, objevil se u v minulém století R zné typy st edních kol vzhledem k p írodov dnému a odbornému vzd lávání V Jiho eském kraji je n kolik st edních odborných kol s p írodov dným zam ením. Jednou z nich je St ední odborná kola veterinární, mechaniza ní a zahradnická a Jazyková kola s právem státní jazykové zkou ky v eských Bud jovicích. Tato st ední kola nabízí obory: Rostlinoléka ství, Veteriná ství a Zahradnictví. Dal í st ední kola, která má p írodov dné zam ení je St ední rybá ská kola a Vy í odborná kola vodního hospodá ství a ekologie ve Vod anech, která nabízí obor Rybá ství. Dal í významnou odbornou kolou s p írodov dným zam ením je St ední odborná kola ekologická a potraviná ská ve Veselí nad Lu nicí, kde jsou studijní obory Ekologie a ivotní prost edí, Technologie potravin, Analýza potravin a poslední je P írodov dné lyceum. V T eboni bychom na li St ední kolu rybá skou a vodohospodá skou Jakuba Kr ína, kde mají studijní obory Ekologie a ivotní prost edí, Rybá ství a Rybá. Studijní obor Agropodnikání nabízí Vy í odborná kola a St ední zem d lská kola v Tábo e. St ední zem d lská kola v Písku nabízí studijní obory Ekologie a ivotní prost edí a Agropodnikání. Studijní obory Lesní mechanizátor, Zpracovatel d eva a Lesnictví najdeme na Vy í odborné kole lesnické a St ední lesnické kole Bed icha Schwarzenberga v Písku Po adavky na u itele p írodov dných a odborných p edm t V dne ní moderní dob, která p iná í obrovské mno ství informací a nových poznatk jsou na u itele kladeny velké nároky a to na jeho p írodov dné vzd lání 8 Ma ák, J. Nárys didaktiky. Brno: Masarykova univerzita,

13 a schopnosti didaktické transformace získaného v d ní. U itel musí obsah u iva p írodov dných p edm t propojovat do logických souvislostí s ostatními p edm ty 10. Auto i Drahovzal, Kilián a Kohoutek uvádí, e p edimenzovanost obsahu vzd lání, ze kterého vyplývají deformace metod, vedou k p et ování ák. Snaha dát ák m co nejvíce konkrétních poznatk, zpravidla i bez z etele na jejich uspo ádání v systém, vede k nízké produktivit kolní práce. Aktivní úloha u itele, ve výuce odborných p edm t se uskute uje v jeho vyu ovací innosti a ta spo ívá zvlá t ve vhodném výb ru obsahu a ízení výchovn - vzd lávacího procesu. U ební inností se projevuje aktivní postoj áka. Tuto innost navozuje a usm r uje u itel. Proto podstata u itelovy vyu ovací innosti není jen v odevzdání souhrnu nových informací ák m, ale ani osvojování v domostí ák nem eme redukovat jen na mechanické p ijímání 11. Co d lá u itel, kdy vyu uje, o usiluje a jaké jsou jeho cíle? To, o co se u itel ve své práci sna í, je dosa ení výukového cíle. Výukový cíl je p edstava o stavu, kterého má být dosa eno v ur itém ase. U itel se sna í vyvolat a ídit proces u ení u áka, a tím ho p etvá et. U itel usiluje o to, aby se áci u ili danému obsahu výuky, a p itom vyu ívá metod výuky, které jsou adekvátní schopnostem ák a cíl m výuky, které si stanovil v souladu s obecnými cíli výuky. Úsp né a efektivní vyu ování by m lo vyústit do úsp ného a efektivního u ení. To, zda do lo k efektivnímu u ení a zamý leným zm nám v domostí, dovedností a postoj a vlastností ák, musí u itel kontrolovat. U itel navodí r zné innosti, které musí plánovat ji na za átku výuky jako p esn formulované cíle. Výukový cíl a výsledek tedy tvo í nerozlu nou dvojici, která je základem modelu skute n ízeného u ení. Výukový cíl by m l být formulován z hlediska inností ák, nikoliv z hlediska inností u itele. Výukové cíle je mo né klasifikovat podle r zných hledisek. Jednou z mo ností je klasifikace na základ 3 oblastí- oblasti kognitivní (intelektuální), afektivní (psychomotorické) a afektivní (citové). 10 Podrou ek, L. P íprava u itel a aktuální prom ny v základním vzd lávání. In Jandová R. (Ed.). Jiho eská univerzita v eských Bud jovicích Drahovzal, J., Kilián, O., Kohoutek, R. Didaktika odborných p edm t. Brno: Paido,

14 A) Cíle kognitivní: od ák se po aduje, aby si zapamatovali ur ité informace a aby pomocí svých intelektuálních dovedností zjistili, ur ili i odvodili význam n jaké informace a za adili tuto informaci do vztahu a souvislostí s p edchozími poznatky. Kognitivní cíle vy adují od ák slo it j í my lenkové operace, vy adují analýzu a syntézu, kladou na áka po adavek, aby posoudil hodnotu a u ite nost nové informace nebo aby ji komplexním, náro ným i tv r ím zp sobem uplatnil p i e ení problém. B) Cíle psychomotorické: zahrnují my lení, které je p evá n smyslové, a to od bezd ných a reflexních pohyb a ke slo itým et zc m ú elného chování. Ka dá mechanická dovednost, kterou je pot eba zdokonalovat opakováním, je psychomotorická (ve výuce nap. pozorování, poslouchání, mluvení, koordinace sval ). C) Cíle afektivní: týkají se projev emocionálního chování, tedy cit, postoj, preferencí a hodnot, p edstavují u ení se postup m. Ka dá z t chto t í oblastí výukových cíl má vlastní taxonomii. Jedna je pro kognitivní cíle, druhá pro psychomotorické cíle a t etí pro afektivní cíle. Autorem taxonomie, která je velmi u ite ná pro výuku, je pedagogický psycholog Benjamin Bloom a jeho kolegové. Taxonomie kognitivní oblasti obsahuje est kategorií intelektuálních cíl : znalost, porozum ní, aplikace, analýza, syntéza a hodnotící posouzení. Tyto kategorie jsou pova ovány za ur ité hierarchické úrovn. Tyto úrovn postupují od nejjednodu ích k nejslo it j ím. Aby byl ák schopen zvládnout vy í úrovn, p edpokládá se, e zvládl ni í úrovn. Tato taxonomie byla vytvo ena jako pom cka pro u itele a m la by jim pomáhat p i stanovení cíl výuky, p i p íprav úloh, p i p íprav inností a postup a p i hodnocení 12. Zárove musí u itel napl ovat rychle se m nící po adavky spole nosti a orientovat se v nových 12 Pasch, M., Gardner, T.G., Langerová, G.M., Starková, A.J., Moodyová, Ch. Od vzd lávacího programu k vyu ovací hodin. Praha: Portál,

15 poznatcích v dy, kultury a techniky. U itel by m l disponovat nejenom irokým v eobecným a odborným rozhledem, ale také souborem pedagogických kompetencí, které se stanou východiskem jeho komunikace se áky. Toto v e se odrazí v jeho pojetí výuky, které se promítne do jeho vyu ovacího stylu Úloha u itel (t ídních) v p íprav student na p ijetí na V Z dostupné literatury je mo né získat pohled na u itele jako reprezentanta nejen samotné koly, ale i spole nosti, která jej pov uje realizací spole ensky významných výchovných a vzd lávacích cíl 14. Podle Pr chy výraz u itel na první pohled laické ve ejnosti ozna uje osobu, která vyu uje ve kole, jen e pro odborné a v decké ú ely u není zále itost tak jednozna ná 15. Výchovné poslání t ídního u itele v sou asném kolském systému dostává charakter p edev ím koordina ního a integra ního initele. V ú ední terminologii je u itel charakterizován jako pedagogický pracovník, který je pov en k výkonu funkce editelem koly. Podle Pedagogického slovníku t ídní u itel organiza n ídí a výchovn vede kolektiv ák ve t íd. Dále koordinuje výchovnou a vzd lávací innost v ech u itel, kte í ve t íd vyu ují a také spolupráci s rodi i. Krom jiného vede pedagogickou dokumentaci a provádí administrativní innosti ve své t íd. Pedagog má t i základní úlohy. Krom vzd lavatele a ve ejného initele je to je t vychovatelská role. T ídní u itel spolupracuje se v emi organizacemi, institucemi a jednotlivci, kte í jakýmkoliv zp sobem p icházejí do kontaktu s áky jeho t ídy. Krom spolupráce s rodinou podn cuje a sleduje zájmovou innost ák, promý lí formy p ípravy pro 13 Nele ovská, A. Pedagogická komunikace v teorii a praxi. Praha: Grada, Pelikán, J. Metodologie výzkumu osobnosti st edo kolského profesora a jeho pedagogického p sobení. Praha: Karolinum, Pr cha, J. U itel. Praha: Portál,

16 uv dom lou volbu profesionálního uplatn ní ák, zprost edkovává jejich styk s pracovníky t ch profesí, o které áci projevují zájem Základní znalosti z vybraných p edm t Obsah vzd lání dokumentují t i základní u ební dokumenty- u ební plán, u ební osnovy a u ebnice. V souladu se kolským zákonem se ve kolách vyu uje podle u ebních plán a u ebních osnov, které vydává M MT R 17. U ební plány a osnovy byly d íve pro u itele jednozna n závazné, ale rychlý v deckotechnický pokrok a velký nár st lidského poznání vytvá ejí tlak na stále se zrychlující reformy výchovn vzd lávacích soustav, tak e direktivní sm rnice se zm nily v rámcové. U ební plány, stanovící u ební p edm ty a jejich asovou dotaci pro jednotlivé druhy kol, se rozr stají o nové vyu ovací p edm ty a o za azení do u ebního plánu usilují dal í obory. U ební osnovy, které vymezují po adavky na v domosti v jednotlivých p edm tech, se také rozr stají a obohacují o nové poznatky. Velmi tedy zále í na u iteli, aby p ihlí el p i výchovn vzd lávacím procesu k t mto okolnostem a p ípadným nerespektováním mezip edm tových souvislostí je t neprohluboval uvedené rozpory. Je pot eba, aby poznatky z jednotlivých vyu ujících p edm t nez staly izolovány, ale vznikaly mezi nimi v estranné vztahy a u ák docházelo k syntéze osvojovaných poznatk 18. Výb r u iva v odborných p edm tech musí spl ovat následující po adavky: musí odpovídat po adavk m sou asné v dy a techniky a po adavk m odborného zam ení ák, je sou ástí mezip edm tových vztah se v eobecn vzd lávacími a p írodov dnými p edm ty, spl uje podmínku p im enosti obsahu, co znamená, e je p ijatelné pro v echny áky 16 Spousta, V. Základní výchovné innosti t ídního u itele. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Love ek, A., adílek, M. Didaktika odborných p edm t. Brno: Masarykova univerzita, Ma ák, J. Nárys didaktiky. Brno: Masarykova univerzita,

17 umo uje racionální zvládnutí odborné praxe 19. Rámcový u ební plán pro základní vzd lávání nebo pro st ední vzd lávání je dokument, který závazn stanovuje: za len ní vzd lávacích oblastí a vzd lávacích obor do základního vzd lávání, resp. do st edního vzd lávání na gymnáziích i na st edních odborných kolách minimální asovou dotaci pro jednotlivé vzd lávací oblasti na daném stupni vzd lávání povinnost za adit a realizovat se v emi áky na daném stupni pr ezová témata vázanou disponibilní asovou dotaci a volnou disponibilní asovou dotaci celkovou povinnou asovou dotaci pro daný stupe vzd lávání (celkový po et p edepsaných hodin) U ební osnovy jednotlivých odborných p edm t vymezují tematicky obsah v domostí a dovedností, stanoví rozsah u iva a po et hodin výuky tematických celk u iva v p edm tu. Závazn stanovují po adí témat a tím vymezují metodický postup ve výuce. Sestávají z pojetí p edm tu a rozpisu u iva 20. Nap íklad p edm t fyzika ve st edo kolském odborném vzd lávání je p edm tem v eobecného vzd lávání. Krom v eobecn vzd lávací funkce plní tento p edm t i funkci pr pravy vzhledem k odborné slo ce vzd lání. Studijní obory st edních odborných kol s netechnickým zam ením mají men í asovou dotaci ne st ední odborné koly s technickým zam ením. V t inou jsou to jen 2 hodiny týdn v prvním ro níku. Obsahov tyto hodiny navazují na u ivo fyziky základní koly a zam ují se na roz i ování poznatk ve vybraných okruzích u iva, kterými jsou struktura a vlastnosti látek, silová pole gravita ní, elektrické a magnetické, kmitání a vln ní (mechanické kmitání a vln ní, sv tlo), zdroje a p em ny energie. Sou ástí výuky fyziky jsou laboratorní úlohy, jejich výb r se ídí pot ebami vzd lávacího programu a vybavením koly Love ek, A., adílek, M. Didaktika odborných p edm t. Brno: Masarykova univerzita, Drahovzal, J., Kilián, O., Kohoutek, R. Didaktika odborných p edm t. Brno: Paido, Svoboda, E., Kolá ová, R. Dikaktika fyziky základní a st ední koly: vybrané kapitoly. Praha: Karolinum,

18 1.5.1 Problematika přírodovědného a odborné ho myšlení V p írodních v dách se vzájemn propojují jednotlivé p írodov dné disciplíny jako fyzika, chemie, biologie, geografie a geologie s matematikou, technickými v dami a moderními technologiemi. Vytvá ejí dohromady základ v deckého úsilí o poznání okolního sv ta. P esto e má ka dá z t chto disciplín specifický charakter a svou roli ve v deckém zkoumání sv ta, navzájem se ovliv ují a souvisí spolu. Ve sv t se vyu ívá nep eberné mno ství výsledk moderní v dy a techniky a porozum ní p írodním v dám je nezbytnou dovedností ka dého jedince. Ka dý z nás chce mít pocit, e chápe slo itost a komplexnost okolního sv ta a e porozum l jeho základním p írodním proces m. Toto porozum ní má také rostoucí význam pro trh práce. Stále více profesí vy aduje vysoké a rozvinuté v domosti a dovednosti. Porozum ní p írodním v dám a jejich proces m výrazn napomáhá k vytvá ení v domostí, dovedností a postoj, které jsou ádané na trhu práce Testy SCIO a jejich možnosti využití k přijetí na vysokou školu SCIO testy jsou vyu itelné v emi typy fakult. Jsou to nezávislé zkou ky, které vycházejí z obdobných model v zahrani í. Poskytují spolehlivou a objektivní informaci o studijních p edpokladech a dal ích kvalitách uchaze o studium. SCIO testuje: Obecné studijní p edpoklady Základy spole enských v d Matematiku Biologii Chemii Anglický a n mecký jazyk 22 Nezvalová, D., Bílek, M., Hrbá ková, K. Inovace v p írodov dném vzd lávání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci,

19 Test Obecných studijních p edpoklad v rámci Národních srovnávacích zkou ek testuje základní dovednosti a schopnosti pro úsp né vysoko kolské studium. Nejedná se o test st edo kolských znalostí, p i e ení úloh se vychází pouze z informací v zadání. Test je proto spravedliv j í- jeho výsledek nezále í tolik na tom, na jak kvalitní st ední kole kdo studoval. Tyto testy mají 4 oddíly- verbální, logický, argumenta ní a kvantitativní. Ve verbální ásti jde zejména o práci s jazykem, slovy a jejich významem. Porovnávají se v ní jednotlivá slova nebo jejich dvojice a ur uje se jejich vzájemný vztah. V logické ásti testu je více úloh kombina ních. Jde zde o za azování zadaných podmínek do mo ných souvislostí, dochází zde ke zkoumání logického my lení. Jsou zde také úlohy na porozum ní graf m a tabulkám. V argumenta ní ásti, která se skládá zejména z úloh v spo ívajících v hledání smyslu text a jejich vnit ní konzistence, se nap íklad ur uje, které tvrzení plyne ze zadaného textu. V poslední kvantitativní ásti jsou za azeny úlohy s procenty, slovní úlohy, úlohy s geometrickými obrazci a úlohy s neznámou veli inou. Testuje se kvantitativní my lení, pro e ení nejsou nutné ádné hlub í znalosti matematiky. Obsah testu ze Základ spole enských v d vychází primárn z u iva základ spole enských v d na gymnáziu, zárove se v n m mohou vyskytnout úlohy, které st edo kolské znalosti p ekra ují. Tento test se skládá z 60 úloh a je rozd len do t í ástí: lov k a spole nost, Stát a právo a Hospodá ství a sv t. Tento test není testem v eobecného p ehledu, neobjevují se v n m úlohy zasahující do jiných oblastí ani úlohy k aktuálnímu kulturnímu d ní. Test z matematiky zji uje zp sobilost ke studiu na vysoké kole z hlediska jeho matematických znalostí a dovedností. Základem pro p ípravu testu jsou osnovy p edm tu matematika pro gymnázia. Úlohy vycházejí z tematických celk základní poznatky z matematiky, algebra, funkce a rovnice, geometrie v rovin, geometrie v prostoru, analytická geometrie, kombinatorika, pravd podobnost a statistika, p i em ov ují znalosti, porozum ní a schopnost aplikace poznatk a dovedností. P i e ení test není povoleno pou ívat ádné pom cky jako tabulky a kalkula ku. Test z biologie ov uje znalosti z biologie v rozsahu výuky na gymnáziích. V testu jsou úlohy z oblasti obecné biologie, biologie lov ka, botaniky, zoologie, genetiky a ekologie. Test je sestaven ze 40 úloh, ve kterých se vybírá správné e ení ze ty nabízených mo ností, z nich práv jedna je správná. P i e ení testu nejsou povoleny ádné pom cky krom psacích pot eb. Také zkou ka z chemie ov uje znalosti tohoto p edm tu v rozsahu výuky na gymnáziích. V testu jsou úlohy z oblasti anorganické 13

20 a organické chemie a biochemie. Test je sestaven z 30 úloh, ve kterých se vybírá správné e ení ze ty nabízených mo ností, z nich práv jedna je správná. Ani zde nejsou p i e ení testu povoleny ádné pom cky krom psacích pot eb. Zkou ka z anglického a n meckého jazyka zkoumá znalosti jazyka v rozsahu studia na st ední kole. Testy obsahují poslech, konverza ní cvi ení, tení a porozum ní textu, komplexní cvi ení a gramatiku 23. V praktické ásti této práce bude ukázka SCIO testu z obecných studijních p edpoklad. 1.6 Nadstandardní studium s cílem p ípravy na vysokou kolu Jedním z druh nadstandardního studia pro p ípravu na studium na vysoké kole m e být SO - St edo kolská odborná innost. Je to sout talentovaných st edo kolák v e ení odborných problém v 18 v dních oborech. Zpravidla probíhá ve t ech kolech formou sout ních p ehlídek, kde své práce sout ící obhajují. Cílem této sout e, kterou vyhla uje Ministerstvo kolství, mláde e a t lovýchovy a která je garantovaná Národním institutem pro dal í vzd lávání je vést talentované áky k samostatnému a tvo ivému p ístupu p i e ení odborných p edm t. Sout e se mohou zú astnit áci denního studia st ední koly v kterémkoliv z vyhlá ených obor. Sout ícím zpravidla pomáhají konzultanti z vysokých kol, Akademie v d R i jiných odborných pracovi. Sout probíhá v n kolika kolech, ve kterých probíhá obhajoba studentských v deckých prací i projekt. První kolo je kolní, pak následuje okresní, krajské a celostátní kolo. Ti nejúsp n j í jsou vybráni na ú ast v obdobných mezinárodních sout ích 24. Ministerstvo kolství, mláde e a t lovýchovy vyhla uje ka doro n více ne https//:www.scio.cz

21 sout í v r zných oborech a v kových kategoriích pro áky základních a st edních kol. Nejvýznamn j í z nich, jako nap. p edm tové olympiády, mají také mezinárodní p esah, kterého se tradi n ú astní nejúsp n j í e itelé z národních kol. Hlavním posláním p edm tových olympiád je rozvíjet talent mladých lidí, kte í projevili hlub í zájem o daný p írodov dný obor 25. Zatímco p edm tové p írodov dné olympiády mají ji dlouholetou tradici, nová sout 21. století European Union Science Olympiad (EUSO) nedosáhla je t ani deseti let. Ka doro n se scházejí mladí lidé ve v ku kolem 16 let na sout i úloh, zam ených na integrovanou p írodov du, aby projevili své dovednosti v e ení úloh, v nich se kloubí v domosti z fyziky, chemie a biologie. eská republika se této sout e poprvé zú astnila v roce P itom první ro ník této sout e se konal v roce 2003 v Dublinu Vybrané vysoké koly a jejich po adavky na úsp nou p ijímací zkou ku Veterinární a farmaceutická univerzita Brno Veterinární a farmaceutická univerzita Brno byla z ízena 12. prosince byla to první vysoká kola zalo ená nov vzniklou eskoslovenskou republikou. Jejím zakladatelem a také prvním rektorem byl prof. MUDr. et MVDr. h.c. Eduard Babák. Vlastní výuka byla zahájena 17. listopadu V po átcích se univerzita vyvíjela jako monofakultní vysoká kola zam ená na veterinární léka ství. V roce 1975 byly na vysoké kole z ízeny dva obory, a to obor v eobecné veterinární léka ství (pozd ji p ejmenovaný na veterinární léka ství) a obor veterinární léka ství

22 hygiena potravin (pozd ji p ejmenovaný na veterinární hygiena a ekologie). V roce 1990 vznikly na této vysoké kole dv fakulty- Fakulta v eobecného veterinárního léka ství (dne ní Fakulta veterinárního léka ství) zam ená na veterinární léka ství a Fakulta veterinární hygieny a ekologie zam ená na veterinární hygienu. V roce 1991 vznikla t etí fakulta- Fakulta farmaceutická, zam ená na farmacii Univerzita Karlova v Praze Pra skou univerzitu zalo il eský a ímský král Karel IV. listinou ze 7. dubna 1348 jako první z vysokých u ení na sever od Alp a na východ od Pa í e. Univerzita Karlova tak nále í k starým evropským univerzitám. ídila se vzorem univerzit v Bologni a v Pa í i a v krátkém ase dosáhla mezinárodního v hlasu. M la ty i fakulty: teologickou, svobodných um ní, právnickou a medicínskou. Dnes má Karlova univerzita v Praze 17 fakult. Nás zajímá p edev ím P írodov decká fakulta. Po átky p írodních nauk v eských zemích sahají a k zalo ení pra ské univerzity. Sou ástí výuky na teologické fakult byly philosophia naturalis a na fakult léka ské to byly tradi ní znalosti o lov ku a p írod. S rudolfinskou dobou je spjato univerzitní p sobení a první ve ejné pitvy léka e a p írodního filosofa Jana Jessenia. P írodov dné a fyzikální spisy J. A. Komenského nále ejí do d jin evropské vzd lanosti. Dal ími výjime nými osobnostmi byli dále léka a fyzik Jan Marcus Marci z Kronladnu, zakladatel spektroskopie, nebo botanik a léka Adam Zalu anský ze Zalu an. P írodov dné nauky byly sou ástí univerzitních studií na artistické (pozd ji filozofické) fakult a n které disciplíny jako nap. chemie i fyziologie na fakult léka ské. Jedním z p edních iniciátor p írodov dného pr zkumu byl v 18. století J. K. Bohatsch, který se v noval zoologii a taxonomii. První chemickou laborato zalo il roku 1784 v Karolinu profesor botaniky a chemie J. G. Mikan. Úst ední postavou eské p írodov dy se stal Jan Evangelista Purkyn, který svými objevy a v decko-pedagogickou inností zasáhl do vývoje sv tové biologie a medicíny, zejména fyziologie a histologie. 27 https://www.vfu.cz 16

23 Univerzitní profeso i p edstavovali významnou autoritu ve spole nosti a vystupovali v ad otázek expertních i ve ejných. K tomu p ispíval i vzr stající po et eských st edních kol, kde stále rostl význam matematicko-p írodov dného vyu ování a pro n p ipravovala st edo kolské profesory od roku 1849 výhradn filozofická fakulta. Dal ím úkolem filozofické fakulty byla výuka farmacie, její poslucha i v dvouletém cyklu absolvovali p edev ím p edná ky z botaniky a chemie. Filozofická fakulta se stala spole ným pracovi t m p írodov dných obor, které p ed první sv tovou válkou zastihla éra opravdu sv tového rozmachu. Co do rozsahu a kvality byla eská p írodov da na po átku 20. století zcela na úrovni jiných vysoko kolských pracovi v Evrop. Stále z eteln ji se ukazovalo, e pro rozvoj, specifické po adavky a diverzifikaci p írodov dných obor je rámec filozofické fakulty svazující. P sobil p itom práv i vzor p edních evropských univerzit, které zpravidla ji m ly z ízené samostatné p írodov decké fakulty. Proto ji v roce 1908 podali e tí p írodov dci návrh na rozd lení filozofické fakulty a vytvo ení nové p írodov decké fakulty. Oddálení jejího vzniku p inesla první sv tová válka. Po vzniku samostatného eskoslovenska byla v kontextu reorganizace vysoko kolského studia a v decké politiky nového státu záhy obnovena jednání, která nakonec vyústila ve z ízení samostatné P írodov decké fakulty, které bylo vyhlá eno 24. ervna Výuka na nové fakult byla zahájena od zimního semestru V prvním semestru bylo zapsáno 719 poslucha p írodních v d a matematiky a 130 poslucha farmacie. Fakulta zaji ovala studium matematiky, fyziky, chemie, biologie, geologie a geografie. N mecká okupace eských zemí v b eznu 1939 vedla k destrukci vysokého kolství. B hem koordinovaného zásahu okupa ní moci byly 17. listopadu 1939 v echny eské a moravské vysoké koly (a univerzitní knihovny) uzav eny, ást student pozatýkána a odvle ena do koncentra ních tábor a majetek v etn sbírek, knihoven a technického vybavení zabaven. lenové profesorských sbor byli bu p evedeni pod jiné resorty, p e azeni na st ední koly, dáni na tzv. dovolenou s ekatelným i posláni do d chodu. Ob mi r zných forem nacistické perzekuce v letech se stalo mnoho pracovník, student a absolvent P írodov decké fakulty. Nová kapitola ivota fakulty se otev ela po skon ení války a tém estileté nucené p estávce ve výukové i výzkumné innosti. P edná kové sín zaplnily stovky poslucha, u itelé za vydatné pomoci student urychlen obnovovali provoz 17

24 v ústavech a laborato ích a rekonstruovali zni ené i rozkradené sbírky. Politické události, které do ivota fakulty zasáhly v roce 1948, vedly k postupnému pod ízení celé oblasti v dy a kolství sov tskému modelu. Do lo k nucenému odchodu ady u itel i student. Nový zákon o vysokých kolách z 18. kv tna 1950 slou il p íbuzné obory a místo dosavadních ústav vznikly katedry. V roce 1952 do lo k rozd lení dosud jednotné P írodov decké fakulty na t i fakulty: matematicko-fyzikální, geologickogeografickou a biologickou. Rozd lení základních obor do samostatných fakult se v ak neosv d ilo, a tak v roce 1959 do lo k dal í reorganizaci, p i ní byla slou ena fakulta biologická a geologicko-geografická s obory chemickými a vytvo ena P írodov decká fakulta v dne ní podob. Okupace vojsky Var avské smlouvy a tzv. normalizace zastavily nové nad je a trendy. Následovala dal í vlna prov rek v letech a nucené odchody. Fakulta si pom rn vysoký standard udr ela i v soukolí drastických politických praktik, a to zejména díky ka dodenní v decké a pedagogické práci svých adových pracovník Masarykova univerzita Masarykova univerzita byla z ízena v lednu Na po átku tohoto procesu stál Tomá Garrigue Masaryk, který ji od osmdesátých let 19. století zd raz oval pot ebu co nej ir í konkurence ve v deckém ivot a upozor oval na fakt, e jediná tehdej í eská univerzita nutn pot ebuje ke svému rozvoji konkurentku v národním rámci. Snaha prosadit z ízení druhé eské univerzity se na dlouhá léta stala jednou z priorit politické innosti T. G. Masaryka. Zákonem z 28. ledna 1919 byla z ízena eská univerzita v Brn o ty ech fakultách - Právnické, Léka ské, P írodov decké a Filozofické, která od po átku nesla jméno mu e, který se o její vznik zaslou il snad ze v ech nejvíce, T. G. Masaryka. Posláním nové univerzity

25 bylo, e eno slovy pam tní listiny z roku 1919, aby " ila, mohutn la a kvetla v u lechtilém závod ní se star í sestrou pra skou" Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Jiho eská univerzita vznikla v roce Navázala zejména na tradice vzd lávání u itel, vysoko kolských odborník pro r zná odv tví zem d lské výroby, teologická studia, tradici rybníká ství a rybá ství. Základ univerzity p vodn tvo ily dv fakulty Pedagogická fakulta (od roku 1948 pobo ka Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, pozd ji se stala samostatnou fakultou) a Provozn ekonomická fakulta (od roku 1960 sou ást pra ské Vysoké koly zem d lské). K zakládajícím kamen m pat ily také t i nov vytvo ené fakulty: Biologická, Teologická a Zdravotn sociální. V roce 2006 vze la ze stávajících ústav Filozofická fakulta a o rok pozd ji se p idala Ekonomická fakulta. P vodní Biologickou fakultu nahradila v roce 2007 P írodov decká fakulta. V roce 2009 vznikla Fakulta rybá ství a ochrany vod 30. Podmínky ke slo ení úsp né p ijímací zkou ky u jednotlivých univerzit a jejich fakult budou uvedeny v praktické ásti práce. 1.8 Ú ast na olympiádách doma i v zahrani í P írodov dné olympiády jsou ka doro n vypisované p edm tové sout e vyhla ované Ministerstvem kolství, mláde e a t lovýchovy. Jejich hlavním posláním je rozvíjet talent mladých lidí, kte í projevili hlub í zájem o daný p írodov dný obor

26 Sout je vypisována pro ty i v kové kategorie (skup. A a B- st ední koly, C a D- základní koly) a probíhá v n kolika kolech- kolní, okresní, krajské a úst ední (republikové). Ú astí v olympiád ák rozvíjí svoji osobnost, osvojuje si týmovou spolupráci, uplat uje znalosti získané ve kole i mimo ni, získává pov domí o profesní orientaci. Zapojení do olympiád je ale d le ité nejen pro áka, ale i pro pedagoga, který tím získává nap íklad zásobu didakticky p im ených, komplexních, po odborné stránce správných vy e ených úloh. Výsledky kolního kola olympiády mohou fungovat jako indikátory úrovn znalostí ák a tím slou it jako zp tná vazba pro pedagoga. Motivací pro studenty, zú astnit se olympiády, m e být mo nost získání mimo ádného stipendia na vysoké kole. Nap íklad P írodov dná fakulta UK vypisuje motiva ní stipendium na podporu student prvních ro ník, kte í byli ú astníky st edního (celostátního) kola olympiád p írodov dných p edm t ( i matematiky) Jazyková vybavenost získaná na střední škole potřebná na VŠ Dostate ná jazyková vybavenost je velice d le itá p i p echodu ze koly st ední na kolu vysokou. V dne ní dob je mnoho publikací a odborných lánk dostupných v cizím jazyce a je proto nezbytné, aby studenti cizí jazyk ovládali. Na poslucha e vysokých kol jsou v dne ní dob kladeny pom rn vysoké nároky na jazykovou gramotnost a dovednosti pot ebné k osvojení si cizího jazyka. Mo nost, která kombinuje odborné vzd lávání a jazykovou p ípravu je nap íklad nadstandardní studium on-line zahrani ních kurz. Mezi nejroz í en j í pat í CTY (Center for Talented Youth s), který je zam ený na systematické pi kové vzd lávání nadaných student a rozvoj jejich nadání a schopností se zam ením na matematiku, fyziku, chemii, biologii a angli tinu. Toto samostudium probíhá za koordinace u itele dané st ední koly a je p evá n ur eno nadaným student m, kte í mají zájem o následné studium na univerzitách ve sv t Dole elová, E.: P íprava st edo kolských student na vysokou kolu v oblasti p írodov dného vzd lávání. eské Bud jovice,

27 1.9 Experimentální innost, p ípadn praxe na vysoko kolském nebo odborném pracovi ti Praktické vyu ování se uskute uje podle schválených u ebních plán a u ebních osnov. P i praktickém vyu ování si ák uv domuje spojení du evní a fyzické práce, získává vytrvalost, iniciativnost, disciplinovanost a správný vztah k hodnotám. Zpravidla vy aduje rozd lení t ídy na men í skupiny, jejich u ební innost m e u itel lépe kontrolovat a ídit ve specifických pracovních podmínkách s p íslu ným vybavením. Probíhá mimo kolní t ídu, nap. v laborato ích, v dílnách apod. Na st edních kolách probíhá cvi ení jako sou ást p edm t nebo jako samostatné vyu ovací p edm ty. P i cvi eních si áci ov ují a prohlubují teoretické poznatky, nacvi ují a získávají dovednosti. U ební praxe ák st edních odborných kol je organizována na kolních pracovi tích. P i u ební praxi získávají áci základní dovednosti a návyky v práci s nástroji, v ovládání p ístroj, stroj a technických za ízení. kolní laborato e jsou p evá n budovány pro cvi ení z jednotlivých odborných p edm t. Ú eln jsou vybaveny p ístroji, pom ckami a jinými pot ebami pro vytvá ení laboratorních dovedností. P i moderním pojetí laboratorních cvi ení experimentuje nejen u itel, ale také áci. D je se tak bu frontální, nebo individuální samostatnou prací, k emu musí být laborato dle specifických po adavk p íslu ných p edm t p izp sobena Drahovzal, J., Kilián, O., Kohoutek, R. Didaktika odborných p edm t. Brno: Paido,

28 2 PRAKTICKÁ ÁST 2.1 Výzkumná sonda Cíle výzkumu a dílčí výzkumné problémy Hlavním cílem výzkumu bylo zmapovat subjektivní význam p ipisovaný nadstandardnímu studiu s ohledem na p ijímací zkou ky na vysokou kolu u vzorku st edo kolských student. Mezi d le ité otázky a díl í problémy, které jsme si vymezili v úvodu výzkumu, pat í: V jaké mí e jsou nadstandardní studia nabízena a vyu ívána studenty st edních odborných kol? Jaké nadstandardní p íprav na studium na vysoké kole dávají p ednost studenti st edních odborných kol? Jaký subjektivní význam pro studenty st edních odborných kol má nadstandardní p íprava pro úsp né p ijetí na vysokou kolu? Výzkumný soubor a organ izace sběru dat Pro sb r dat jsme vyu ili kvantitativní pr zkum ve form dotazníkového et ení 34. Výzkumné dotazníky byly p edkládány ti t nou formou na St ední odborné kole veterinární, mechaniza ní a zahradnické a Jazykové koly s právem státní jazykové zkou ky v eských Bud jovicích a to ák m z oboru Veteriná ství a na St ední odborné kole ekologické a potraviná ské ve Veselí nad Lu nicí, ák m z oboru Ekologie a ivotní prost edí. Konkrétn se jednalo o studenty t etích a tvrtých ro ník st edních odborných kol a gymnázia. 34 Gavora, P.: Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido,

29 2.1.3 Metodologie šetření Pro realizaci tohoto výzkumu byla pou ita metoda strukturovaného dotazníku, tedy výzkum kvantitativní. Dotazník je nestandardizovaný, tvo í 14 otázek a zkoumá 2 oblasti: za prvé, informovanost a ú ast student v nadstandardních studiích a za druhé, subjektivní hodnocení student d le itosti nadstandardních studií p i p ijímacích zkou kách na vysokou kolu. 2.2 Analýza dat Otázky týkající se osobních údaj respondent Otázka. 1 První otázka dotazníku se týkala pohlaví respondent. Tabulka. 1 udává po et mu a en, kte í vyplnili dotazník na daných st edních kolách. V závorkách za jednotlivými po ty je uvedena hodnota v procentech z celkového po tu vypln ných dotazník na dané st ední odborné kole. Tabulka. 1 etnosti SO veterinární, mechaniza ní a zahradnická SO ekologická a potraviná ská Veselí nad Lu nicí eny 67 (82%) 20 (67%) Mu i 15 (18%) 10 (33%) Celkem Záv r: Po et mu a en se na t chto dvou st edních kolách p íli neli í. Jak na St ední odborné kole veterinární, mechaniza ní a zahradnické, tak na St ední odborné kole ekologické a potraviná ské p eva ují eny. 23

30 Otázka. 2 Respondenti odpovídali na otázku, zda jsou áci maturitního i p edmaturitního ro níku. Ze 112 respondent bylo 59 ák maturitních ro ník (52,7%) a 53 ák p edmaturitních ro ník (47,3%) Otázky týkající se studia na vysoké kole Otázka. 3 T etí otázka zji ovala zájem respondent o studium na Veterinární a farmaceutické univerzit v Brn. Tabulka. 2 etnosti- plánované studium na Veterinární a farmaceutické univerzit v Brn SO veterinární, SO ekologická a potraviná ská mechaniza ní a Veselí nad Lu nicí zahradnická 41 (50%) 3 (10%) Záv r: Po et student, kte í se p ihlásili nebo mají v plánu se p ihlásit ke studiu na Veterinární a farmaceutické univerzit v Brn se zna n li í. Studium na této univerzit má v plánu 50% student St ední odborné koly veterinární, mechaniza ní a zahradnické, oproti pouhým 3% student ze St ední odborné koly ekologické a potraviná ské. 24

31 Otázka. 4 tvrtá otázka zji ovala zájem respondent o studium na vysoké kole s p írodov dným zam ením (obory zahrnující biologii, chemii nebo fyziku). Tabulka. 3 etnosti- plánované studium p írodních v d na V SO veterinární, SO ekologická a potraviná ská mechaniza ní a Veselí nad Lu nicí zahradnická a jazyková kola s právem státní jazykové zkou ky 59 (72%) 21 (70%) Záv r: Po et student, kte í se p ihlásili nebo mají v plánu se p ihlásit ke studiu na vysoké kole s p írodov dným zam ením, se p íli na obou vybraných st edních kolách neli í. V obou p ípadech se jedná o po et student kolem 70% Otázky týkající se nadstandardního studia Otázka. 5 a 10 Otázky. 5 a 10 zji ovaly jednak informovanost student o mo nosti vykonávání p edm tových sout í- olympiád p írodov dného zam ení a st ední odborné innosti, a jednak konkrétní ú ast respondent v t chto disciplínách. Jednalo se o olympiády biologické, chemické a matematické a st ední odbornou innost. 25

32 Tabulka. 4 a graf. 1 zobrazují procenta ák, kte í byli informováni o mo nosti ú astnit se p edm tových sout í a st ední odborné innosti. Tabulka. 4 SO veterinární, mechaniza ní a zahradnická SO ekologická a potraviná ská etnosti ák informovaných o p edm tových sout ích etnosti ák informovaných o SO Biologie Chemie Matematika 74 (92%) 72 (88%) 72 (88%) 75 (92%) 29 (96%) 12 (40%) 13 (43%) 23 (77%) Graf % 90% 80% 70% 60% 50% 40% SOŠ veterinární, mechanizační a zahradnická SOŠ ekologická a potravinářská 30% 20% 10% 0% Biologie Chemie Matematika SOČ 26

33 Tabulka. 5 a graf. 2 ukazují zastoupení ák ú astnících se p edm tových sout í p írodov dného zam ení a st ední odborné innosti. U p edm tových sout í je také uvád n procentuální po et ák opakovan se ú astnících t chto sout í. Tabulka. 5 SO veterinární, mechaniza ní a zahradnická SO ekologická a potraviná ská etnosti ák ú astnících se p edm tových sout í v % (po et ák opakovan se ú astnících olympiád v %) etnosti ák ú astnících se SO v % Biologie Chemie Matematika 30 (10) 24 (9) 29 (15) (10) 10 (3) 7 (0) 10 Graf. 2 35% 30% 25% 20% 15% SOŠ veterinární, mechanizační a zahradnická SOŠ ekologická a potravinářská 10% 5% 0% Biologie Chemie Matematika SOČ Záv r: áci SO veterinární, mechaniza ní a zahradnické uvád jí lep í informovanost v porovnání s respondenty SO ekologické a potraviná ské o mo nosti ú astnit se 27

34 p edm tových sout í a st ední odborné innosti. Ve v ech kategoriích uvedlo více ne 88% respondent, e jim byla nabídnuta mo nost ú astnit se p edm tových sout í i st ední odborné innosti (viz Tabulka. 4 a graf. 1). Také v ú asti ve st ední odborné innosti vykazují áci této st ední koly vy í ú ast. áci SO veterinární, mechaniza ní a zahradnické také vykazují vy í procento opakované ú asti na p edm tových sout ích. U opakované ú asti v SO jsou procenta ák u obou st edních kol vyrovnaná. Otázka. 11 Tato otázka byla zam ena na pov domí student o kurzech po ádaných vysokými kolami. Otázka. 11 zji ovala, zda studenti v dí o t chto kurzech. Graf. 3 SOŠ veterinární, mechanizační a zahradnická 17% 5% 30% 24% znám velmi dobře vím, o co jde něco o tom vím zaslechl/a jsem o tom slyším o tom poprvé 24% Graf. 4 28

35 SOŠ ekologická a potravinářská 6% 3% 26% 30% znám velmi dobře vím, o co jde něco o tom vím zaslechl/a jsem o tom slyším o tom poprvé 33% Otázka. 12 Otázka. 12 zji ovala, zda studenti nav t vují i plánují nav t vovat p ípravné kurzy po ádané vysokými kolami. Tabulka. 6 SO veterinární, mechaniza ní a zahradnická SO ekologická a potraviná ská Ú astní se nebo plánuje ú ast na V kurzech Neú astní se a neplánuje ú ast na V kurzech 29 (35%) 53 (65%) 10 (33%) 20 (67%) Záv r: Tyto dv otázky byly zam eny na pov domí student o kurzech po ádaných vysokými kolami. Otázka. 11 zji ovala, zda studenti v dí o t chto kurzech a otázka. 12 zji ovala, zda studenti nav t vují i plánují tyto kurzy nav t vovat. Data se u obou st edních kol p íli neli ila. Otázka

36 Tato otázka zji ovala, jaký význam mají pro studenty kolní praxe p i studiu na st ední kole. Graf. 5 SOŠ veterinární, mechanizační a zahradnická 2%1% 5% 28% praxe mě vůbec nebaví spíše mě nebaví je mi to jedno 64% baví mě a jsem rád/a, že si to mohu zkusit myslím si, že mi pomůže při studiu na vysoké škole Graf. 6 SOŠ ekologická a potravinářská 3% 6% 6% 30% praxe mě vůbec nebaví spíše mě nebaví je mi to jedno 53% baví mě a jsem rád/a, že si to mohu zkusit myslím si, že mi pomůže při studiu na vysoké škole Záv r: Praxe baví v t inu student u obou st edních kol. Kolem 30% student u obou kol si myslí, e jim pom e p i studiu na vysoké kole. 30

37 2.2.4 Otázka týkající se p ijímacích zkou ek na vysoké kole Otázka. 14 V otázce. 14 se studenti sna ili ohodnotit, jaký význam mají maturitní vysv d ení, olympiády, SO, znalosti získané p i vyu ování a samostudium pro úsp né p ijetí na vysokou kolu. Graf. 7 zobrazuje subjektivní p ipisování významu jednotlivým kategoriím pro úsp né p ijetí na vysokou kolu. Graf. 7 ukazuje pr m rné hodnoty kategorií s jejich st ední chybou pr m ru, které ohodnotili studenti dle kály podle jejich subjektivního názoru na význam jednotlivých kategorií pro úsp né p ijetí na vysokou kolu. kála hodnocení: 1- velmi významné, 2- významné, 3- má vliv, 4- malý vliv, 5- nemá vliv. V levém sloupci stránky jsou výse ové grafy z výsledk zji t ných na SO veterinární, mechaniza ní a zahradnické. V pravém sloupci stránky jsou výse ové grafy z výsledk zji t ných na SO ekologické a potraviná ské. SO veterinární, SO ekologická a potraviná ská zahradnická a mechaniza ní Graf. 7 Maturitní vysvědčení 6% 17% 49% 17% Maturitní vysvědčení 3% velmi významné významné má vliv 28% 20% 60% malý vliv nemá vliv 31

38 26% Účast na olympiádě 8% 4% 17% Účast na olympiádě 6% 7% 20% velmi významné významné má vliv malý vliv 45% 47% 20% nemá vliv Účast v SOČ Účast v SOČ 15% 11% 13% 27% 7% 3% 23% velmi významné významné 24% má vliv malý vliv nemá vliv 37% Přípravné VŠ kurzy 40% Přípravné VŠ kurzy 13% 10% 7% 21% 6% 9% 21% velmi významné významné 33% má vliv malý vliv 37% 43% nemá vliv 32

39 Znalosti ze školy Znalosti ze školy 5% 7% 2% 27% 7% 33% velmi významné významné 23% má vliv 63% malý vliv nemá vliv 33% Samostudium Samostudium 20% 40% 17% velmi významné významné 13% 13% má vliv 40% malý vliv 27% 30% nemá vliv Záv r: áci obou st edních kol p ipisují nejv t í význam získaným znalostem p i vyu ování, maturitnímu vysv d ení a samostudiu pro úsp né p ijetí na vysokou kolu. Poznámky student : V záv ru dotazníku m li studenti mo nost vyjád it své názory a komentá e. Sedmkrát se vyskytl názor, e d le itá pro p ijímací ízení je praxe. Jedenkrát se vyskytl názor, e na vysokou kolu se v eské republice dostane ka dý a proto konkrétní student p jde studovat na vysokou kolu do zahrani í. Jeden z respondent také uvedl, e p ijímací ízení je pouze o t stí. 33

40 3 Podmínky pro prominutí p ijímací zkou ky vybraných vysokých kol Informace o podmínkách p ijímacích zkou ek byly získány z webových stránek jednotlivých univerzit, respektive jejich fakult. https://www.vfu.cz/uchazeci/informace-pro-zajemce-o-studium.html https://www.natur.cuni.cz/fakulta/uchazeci/bakalarske-studium Veterinární a farmaceutická univerzita v Brn Fakulta veterinárního léka ství Ke studiu na Fakult veterinárního léka ství v magisterském studijním programu jsou tuzem tí i zahrani ní absolventi st edních kol p ijímáni po úsp ném vykonání písemných p ijímacích zkou ek z chemie a biologie v rozsahu u ebních osnov gymnázií. 34

41 3.1.2 Farmaceutická fakulta Na Farmaceutickou fakultu VFU Brno je podmínkou k p ijetí ke studiu úplné st ední nebo úplné st ední odborné vzd lání a úsp né vykonání p ijímacích zkou ek z biologie, chemie a fyziky Fakulta veterinární hygieny a ekologie Pro studium na magisterském studijním programu pro obor Veterinární hygiena a ekologie je pot eba dosa ení úplného st edo kolského vzd lání zakon eného maturitní zkou kou, odpovídající znalosti z biologie a chemie, které jsou ov ované písemnou zkou kou a jsou v rozsahu u ební látky pro gymnázia. Dal í body lze získat za prosp ch ze st ední koly a p i celkovém posouzení uchaze e k p ijetí mohou být zohledn ny i dolo ené aktivity nad rámec základního st edo kolského studia (sout e, odborné práce atd.), týkající se problematiky vybraného oboru studia. Za tuto aktivitu lze získat na základ posouzení d kanem od 0 do 20 bod podle významnosti. Na této fakult se p ijímací zkou ky nemusejí zú astnit uchaze i, kte í dosáhli pr m rného prosp chu do 1,25 v ka dém ze ty hodnocených ro ník studia a sou asn slo ili maturitu z eského jazyka. Dále se p ijímací zkou ky nemusejí zú astnit uchaze i, kte í dosáhnou v rámci Národních srovnávacích zkou ek (NZS, SCIO) v testu Obecných studijních p edpoklad percentil rovný nebo vy í Univerzita Karlova v Praze P írodov decká fakulta Karlovy univerzity v Praze Pro studium na p írodov decké fakult Karlovy univerzity v Praze je pot eba ukon eného st edo kolského vzd lání, úsp né slo ení p ijímací zkou ky nebo její prominutí. P ijímací zkou ka je písemná a skládá se bu z testu v eobecných 35 https://www.vfu.cz 35

42 studijních p edpoklad nebo relevantního odborného p edm tu nebo jejich kombinace. Obsahová nápl odborného testu z chemie, biologie, zem pisu, matematiky a testu základní orientace v problematice obyvatelstva vychází z platných u ebnic pro gymnázia vydaných v R. Obsahová nápl testu v eobecných studijních p edpoklad ov uje studijní p edpoklady a schopnost logického my lení. P ijímací zkou ka bude prominuta t m uchaze m, kte í ji b hem st edo kolského studia dostate n prokázali své odborné znalosti v p írodov dných oborech a schopnost studia. Týká se to e itel eských a slovenských st edo kolských p edm tových sout í (olympiád), eské a slovenské st edo kolské odborné innosti a koresponden ních seminá po ádaných P F UK. Ke studiu v ech bakalá ských studijních obor budou bez p ijímací zkou ky p ijati e itelé úst edního (celostátního) kola kategorie A olympiády chemické, biologické, fyzikální a matematické, resp. kategorie E olympiády chemické, kategorie P olympiády matematické a kategorie D olympiády zem pisné. Ke studiu bakalá ského studijního oboru Ochrana ivotního prost edí budou bez p ijímací zkou ky p ijati e itelé celostátního kola ekologické olympiády. Ke studiu v ech bakalá ských studijních obor budou bez p ijímací zkou ky p ijati uchaze i, kte í se umístili do 10. místa v celostátním kole St edo kolské odborné innosti v následujících oborech: 1. Matematika a statistika, 2. Fyzika, 3. Chemie, 4. Biologie, 5. Geologie a geografie a 6. Ochrana a tvorba ivotního prost edí Matematicko-fyzikální fakulta Karlovy univerzity v Praze Základní podmínkou pro p ijetí ke studiu v bakalá ském studijním programu je dosa ení úplného st edního nebo úplného st edního odborného vzd lání. Pro studijní program Fyzika je od odborné p ijímací zkou ky na bakalá ské studium upu t no u v ech uchaze https://www.natur.cuni.cz

43 3.3 Masarykova univerzita Brno P írodov decká fakulta Masarykovy univerzity v Brn Podmínkou pro p ijetí na tuto fakultu je ádné ukon ení st edo kolského studia zakon ené maturitou. U v t iny obor na P írodov decké fakult Masarykovy univerzity m e uchaze po ádat o p ijetí bez p ijímacích zkou ek, pokud jeho st edo kolský prosp ch ve ty ech z následujících p edm t : matematika, fyzika, biologie, chemie, zem pis, informatika, eský jazyk a jeden cizí jazyk nep ekra uje 1,5. Obory jako Aplikovaná biochemie, Biochemie, Biologie a Antropologie je nutné pro p ijetí bez p ijímacích zkou ek krom prosp chu také ú ast v krajském nebo celostátním kole olympiády v oboru, který souvisí se studijním programem. Do obor Molekulární biologie a genetika, Obecná biologie, Systematická biologie a ekologie a Antropologie m e být uchaze p ijat bez p ijímacího ízení, pokud prezentoval sv j projekt SO v krajském nebo celostátním kole SO Jiho eská univerzita v eských Bud jovicích Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Podmínkou p ijetí je dosa ené st edo kolské vzd lání. Uchaze i o studium obor Chemie a Chemie pro vzd lávání nemusí d lat p ijímací zkou ky, pokud absolvovali na st ední kole minimáln t i roky výuky chemie a matematiky. V p ípad nespln ní n kterého z uvedených kritérií musí uchaze projít testem z daného p edm tu a prokázat znalosti odpovídající rozsahu osnov st ední koly poskytující v eobecné st ední vzd lání. Pro p ijetí ke studiu biologických obor jako jsou Biologie, Biologie

44 pro vzd lávání, Pé e o ivotní prost edí a Biomedicínské laboratorní techniky mohou být p ijati uchaze i, kte í splní podmínku, e absolvovali na st ední kole t i roky výuky biologie a dva roky výuky chemie. V p ípad nespln ní n kterého z uvedených kritérií musí uchaze projít testem z daného p edm tu a prokázat znalosti odpovídající rozsahu osnov st ední koly poskytující v eobecné st ední vzd lání Zhodnocení P ijímací ízení jsou uzp sobena zájmu a oblib jednotlivých obor. Nap. biologie je obecn lépe vnímána st edo kolskými studenty ne fyzika, chemie a matematika a proto p ijímací ízení na obory se zam ením na biologii vy aduje asto výborný prosp ch, ale i nadstandardní práci uchaze jako je e ení olympiád i st ední odborná innost. Zatímco na obory obsahující chemii a fyziku jsou uchaze i asto p ijati pouze na základ úsp ného dokon ení st ední koly, i kdy samotné studium t chto obor m e být daleko náro n j í ne obory biologické. V u ebním plánu oboru Veteriná ství mají studenti pouze 2 hodiny fyziky týdn v prvním ro níku. V dal ích ro nících u se fyzika nevyu uje. Biologii mají studenti v 3 hodiny týdn v prvním ro níku plus 1 hodinu cvi ení z biologie. Ve druhém ro níku jsou to 2 hodiny biologie plus 1 hodina cvi ení. Ve t etím ro níku biologii nemají a ve tvrtém mají studenti této koly op t 1 hodinu biologie týdn. Chemie se zde vyu uje 3 hodiny týdn plus 1 hodina cvi ení a to v prvním i druhém ro níku. V dal ích ro nících se u chemie nevyu uje. Matematika se na této kole vyu uje 2 hodiny týdn od prvního do tvrtého ro níku. V u ebním plánu oboru Ekologie a ivotní prost edí mají studenti 3 hodiny fyziky v prvním a 2 hodiny fyziky ve druhém ro níku. V dal ích ro nících se fyzika u nevyu uje. Biologii mají studenti tohoto oboru 4 hodiny týdn plus 1 hodinu cvi ení v prvním ro níku, ve druhém ro níku jsou to 4 hodiny týdn plus 2 hodiny cvi ení, ve t etím ro níku mají 2 hodiny biologie týdn a ve t etím ro níku mají 3 hodiny biologie týdn. Chemie se zde vyu uje 4 hodiny týdn plus jedna hodina cvi ení, ve druhém ro níku jsou to 3 hodiny chemie týdn a ve t etím a tvrtém ro níku jsou to 2 hodiny chemie týdn. Matematika se na tomto oboru vyu uje 39 prf.jcu.cz 38

45 v prvním oboru 4 hodiny týdn, od druhého do tvrtého ro níku mají studenti 3 hodiny matematiky týdn. Studenti obou t chto st edních kol mají je t mnoho odborných p edm t, jejich znalost jim pom e p i studiu na kolách s p írodov dným zam ením. Vzhledem k zavedení státních maturit se zvý il po et hodin z matematiky na st edních odborných kolách, tak e oproti d ív j ím let m mají studenti st edních odborných kol v t í anci na úsp ch p i studiu na vysoké kole. 39

46 4 Záv r Ve své bakalá ské práci jsem se zabývala problematikou p ípravy st edo kolských student k p ijímacím zkou kám na vysokou kolu. Prost ednictvím této práce jsem se sna ila popsat nadstandardní studium ák st edních odborných kol s ohledem na p ijímací zkou ky a dále zjistit subjektivní hodnocení významu t chto studií áky. Teoretická ást obsahuje nástin p írodov dného a odborného vzd lávání na st ední kole- konkrétn na st ední odborné kole. Dále jsem se zam ila na popis nadstandardních studií, jako jsou p edm tové sout e neboli olympiády a st ední odborná innost. Z mých zji t ní v empirické ásti práce vyplývá, e ob vybrané st ední odborné koly nabízejí student m mo nost zú astnit se olympiád i st edních odborných inností. Dal í kapitola praktické ásti této bakalá ské práce byla zam ena na zmapování subjektivního významu p ipisovanému nadstandardnímu studiu s ohledem na p ijímací zkou ky na vysokou kolu u vzorku student st edních odborných kol. Výzkumná sonda provedená v rámci této bakalá ské práce p inesla n kolik zji t ní. Výsledkem dotazníkového et ení bylo zji t no, e áci jsou pom rn dob e informováni o mo nostech ú asti na projektech st ední odborné innosti i olympiádách, ale t mto studijním aktivitám nep ipisují velký význam pro úsp né vykonání p ijímacích zkou ek na vysokou kolu. V t ina ák pova uje za nejd le it j í p i p ijímacím ízení na vysokou kolu maturitní vysv d ení a to, co se dozví b hem klasických hodin p i vyu ování a co si sami nastudují. Studenti st edních odborných kol mají oproti student m gymnázií ni í po et vyu ovacích hodin z matematiky a fyziky. Zatímco po et hodin z biologie a chemie je podobný, nebo dokonce na st edních odborných kolách vy í. Pokud si tedy studenti st edních odborných kol vyberou pro své dal í studium vysoké koly zam ené na p írodov dné vzd lání, m li by mít anci p i tomto studiu usp t. 40

47 5 Pou itá literatura a zdroje 1. Beckett, B., Gallagherová, R P ehled u iva: Biologie. Praha: Václav Svojtka & Co, s. ISBN Dole elová, E.: Bakalá ská práce P íprava st edo kolských student na vysokou kolu v oblasti p írodov dného vzd lávání. eské bud jovice, Drahovzal, J., Kilián, O., Kohoutek, R Didaktika odborných p edm t. Brno: Paido, s. ISBN Gavora, P.: Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido, ISBN Chrisholm, J., Beeson, D Biologie. Ostrava: Blesk, s. ISBN Chrisholm, J., Johnson, M Chemie. Ostrava: Blesk, s. ISBN Je ábek, O., Bílek, M. Teorie a praxe tvorby didaktických test. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, ISBN Kent, A., Ward, A Fyzika. Ostrava: Blesk, s. ISBN X. 9. Kubínová, M Klí k matematice aneb p ijdu na to sám! Praha: Albatros, s. ISBN Love ek, A., adílek, M. Didaktika odborných p edm t. Brno: Masarykova univerzita, Ma ák, J Nárys didaktiky. Brno: Masarykova univerzita, s. ISBN Nele ovská, A Pedagogická komunikace v teorii a praxi. Praha: Grada, s. ISBN Pasch, M., Gardner, T.G., Langerová, G.M., Starková, A.J., Moodyová, Ch. Od vzd lávacího programu k vyu ovací hodin. Praha: Portál, Pelikán, J. Metodologie výzkumu osobnosti st edo kolského profesora a jeho pedagogického p sobení. Praha: Karolinum, Podrou ek, L. P íprava u itel a aktuální prom ny v základním vzd lávání. In Jandová R. (Ed.). Jiho eská univerzita v eských Bud jovicích ISBN

48 16. Pr cha, J. U itel. Praha: Portál, Spousta, V. Základní výchovné innosti t ídního u itele. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Svoboda, E., Kolá ová, R Didaktika fyziky základní a st ední koly: vybrané kapitoly. Praha: Karolinum, s. ISBN

49 6 P íloha Dotazník: P íprava st edo kolských student na vysokou kolu v oblasti p írodov dného a odborného vzd lávání Dobrý den, Cht la bych Vás po ádat o vypln ní tohoto dotazníku, který má slou it ke zhodnocení p ípravy student st edních kol na studium na vysoké kole p írodov dného a odborného zam ení. Ve kerá data jsou anonymní a budou slou it pouze ke statistickému hodnocení v mé bakalá ské práci na Pedagogické fakult Jiho eské univerzity v eských Bud jovicích. D kuji moc za vypln ní dotazníku, Miroslava Kostková 1. Pohlaví: Mu ena 2. Jsi ákem: Maturitní ro ník SO ANO NE T ída rok p ed maturitou ANO NE 3. Plánuje studovat Veterinární a farmaceutickou univerzitu v Brn? ANO NE 4. Plánuje studovat vysokou kolu s p írodov dným zam ením (obory zahrnující biologii, chemii i fyziku)? ANO NE 5. Byla Ti b hem studia na st ední kole nabídnuta mo nost ú astnit se p írodov dných olympiád? Biologická olympiáda ANO NE Chemická olympiáda ANO NE Matematická olympiáda ANO NE 43

50 6. Ú astnil/a jsi se p írodov dné olympiády b hem studia na st ední kole? Biologická olympiáda ANO NE Chemická olympiáda ANO NE Matematická olympiáda ANO NE 7. Ú astnil/a jsi se OPAKOVAN p írodov dné olympiády b hem studia na st ední kole? Biologická olympiáda ANO NE Chemická olympiáda ANO NE Matematická olympiáda ANO NE 8. Pokud jsi v otázce. 6 odpov d l/a ANO, jaká sout ní kola jsi absolvoval/a? kolní (domácí) ANO NE okresní ANO NE krajská (oblastní) ANO NE celostátní (úst ední) ANO NE mezinárodní ANO NE 9. Byl/a jsi b hem studia na st ední kole seznámen/a s mo ností p ihlásit se do sout e SO - st ední odborné innosti? ANO NE 10. Ú astnil/a jsi se sout e SO? ANO NE 11. Jaké má pov domí o p ípravných kurzech, které po ádají vysoké koly pro uchaze e o studium? Prosím, za krtni variantu, která ti nejvíce vyhovuje. Znám velmi Vím, o co jde N co o tom vím Zaslechl/a jsem Sly ím o tom dob e o tom poprvé 12. Ú astní se nebo plánuje se zú astnit p ípravných kurz, které po ádají vysoké koly pro uchaze e o studium? ANO NE 44

51 13. Ohodno, jaký význam a d le itost pro tebe mají kolní praxe p i studiu na st ední kole. Praxe m Spí m to Je mi to jedno Baví m, jsem Myslím si, e v bec nebaví nebaví rád/a e si to mi to pom e mohu zkusit p i studiu na vysoké kole 14. Ohodno, jaký význam podle tebe mají ní e uvedené polo ky pro úsp né p ijetí na vysokou kolu. Za krtni v ka dém ádku jednu variantu. Maturitní vysv d ení Ú ast na olympiád Ú ast v SO P ípravné kurzy V Znalosti získané p i vyu ování Samostudium Jiné (prosím, uve jaké) Velmi významné Významné Má vliv Malý vliv Nemá význam D kuji za ochotu a trp livost p i vypl ování dotazníku!!! 45

52 7 Ukázky SCIO test Test obecných studijních p edpoklad, který se skládá ze 4 oddíl má verbální oddíl, na jeho vy e ení mají studenti 20 minut a skládá se z 23 úloh. Na logický a argumenta ní oddíl mají studenti 30 minut u ka dého a na vy e ení u ka dého je 22 úloh. Kvantitativní oddíl je vym en as 30 minut a za tuto dobu by m li studenti zvládnout v ech 23 úloh. TEST OBECNÝCH STUDIJNÍCH P EDPOKLAD NA V V každé z následujících vět jsou jedno nebo dvě prázdná místa, která značí, že ve větě bylo něco vynecháno. Vyberte z nabízených možností slovo nebo dvojici slov, která se významově a stylisticky nejlépe hodí do příslušné věty jako celku. 1. V soukromém sektoru bychom obecně jen málo zastánců státního dohledu, nových regulí a dalších byrokratických. (A) našli požadavků (B) hledali odpůrců (C) vyzdvihli návrhů (D) očekávali účinků (E) chtěli příčin 2. Indie obdobný nárůst pracovní síly, jaký v dalších asijských státech v minulosti vedl k ekonomickému rozmachu. (A) sleduje problematickému (B) umožňuje očekávanému (C) zaznamenává tvrdému (D) zažívá nebývalému (E) prozrazuje vysokému 46

53 3. Palestinští vyjednavači jsou zjevně změnou Netanjahuovy rétoriky, která možná i změnu jeho postojů. (A) překvapeni signalizuje (B) zaskočeni komentuje (C) potěšeni zlepšuje (D) spokojeni ukazuje (E) umlčeni vyvolává Každá z následujících úloh obsahuje v zadání dvojici výrazů oddělených dvojtečkou. Vyberte z nabízených možností tu, v níž je významový vztah mezi výrazy nejpodobnější významovému vztahu mezi dvojicí výrazů v zadání (pořadí výrazů ve dvojicích je důležité). 4. ODLEHLÝ : VZDÁLENOST (A) chudý : skromnost (B) vážený : úcta (C) vtipný : radost (D) vnímavý : ochota (E) opatrný : odvaha 5. ZAUJATÝ : NESTRANNÝ (A) obtížný : nelehký (B) mnohý : neobyčejný (C) rozhazovačný : neskromný (D) moudrý : nerozumný (E) svatý : nevěrný 47

54 6. POPLACH : PANIKA (A) jiskra : požár (B) blesk : strom (C) víra : bohoslužba (D) moře : vlna (E) čin : nápad V každé z následujících úloh vyberte z nabízených možností ten výraz, který se nejvíce blíží opačnému významu výrazu v zadání. Pozor, v úlohách jde často o odlišení velmi jemných rozdílů. 7. ODVÁŽNÝ (A) bojovný (B) vyděšený (C) bojácný (D) strašlivý (E) polekaný 8. VZRUŠENÝ (A) odtažitý (B) klidný (C) opatrný (D) nehybný (E) zklamaný 9. ZTUHLÝ (A) oduševnělý (B) poddajný (C) mírný (D) lehký (E) dojemný 48

55 7.1.1 TEXT K ÚLOHÁM 10 AŽ 12 V Lesní Lhotě žije 200 obyvatel, kteří jsou oprávněni volit, z toho 120 mužů a 80 žen. Voliči mají na výběr ze tří stran (DEF, NOP, TUV), každý hlasuje právě pro jednu stranu. Před volbami provedla agentura ve městě průzkum voličských preferencí dle věku, jehož výsledky jsou uvedeny v tabulce (tabulka uvádí počty voličů jednotlivých stran spadajících do vyznačených věkových kategorií, agentura se dotázala všech oprávněných voličů). 10. Pokud by reálná volební účast v Lesní Lhotě byla 80 % všech oprávněných voličů a poměr získaných hlasů jednotlivých stran by odpovídal výsledkům průzkumu, kolik hlasů by ve volbách získala strana DEF? (A) 60 (B) 70 (C) 75 (D) 100 (E) Kolik je v Lesní Lhotě voličů ve věku nad 45 let? (A) 51 (B) 75 (C) 92 (D) 97 (E) Kdyby k volbám přišli všichni voliči nad 30 let, ale jen polovina ostatních voličů, kolik lidí by nakonec celkem dorazilo? (A) 128 (B) 144 (C) 156 (D) 172 (E)

Pravidla pro hodnocení výsledk vzd lávání

Pravidla pro hodnocení výsledk vzd lávání Základní kola pro t lesn posti ené, Opava, Dostojevského 12 Pravidla pro hodnocení výsledk vzd lávání (sou ást VP kola pro ivot, dodatek k 1. 9. 2012) A/ Pravidla pro hodnocení a klasifikaci ák Z Hodnocení

Více

kolní ád Mate ské koly, sou ásti Základní koly Bílá 1, Praha 6 (dále jen mate ská kola )

kolní ád Mate ské koly, sou ásti Základní koly Bílá 1, Praha 6 (dále jen mate ská kola ) kolní ád Mate ské koly, sou ásti Základní koly Bílá 1, Praha 6 (dále jen mate ská kola ) kolní ád d sledn vychází ze zákona. 561/2004 Sb., o p ed kolním, základním, st edním, vy ím odborné a jiném vzd

Více

- 1 - Statut pro ud lení ocen ní "TOP VÍNO SLOVÁCKA"

- 1 - Statut pro ud lení ocen ní TOP VÍNO SLOVÁCKA - 1 - Statut pro ud lení ocen ní "TOP VÍNO SLOVÁCKA" VIII. ro ník 2015 - Slovácko, Zlínský kraj Ocen ní výrobku z odv tví zem d lství a potraviná ství Okresní agrární komora pro okres Uh. Hradi t a Zem

Více

OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁ KA. Obce Plavsko. O fondu rozvoje bydlení

OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁ KA. Obce Plavsko. O fondu rozvoje bydlení OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁ KA Obce Plavsko O fondu rozvoje bydlení. 7/2000 V Y H L Á K A.7/2000 Obce Plavsko O fondu rozvoje bydlení Obecní zastupitelstvo v Plavsku schválilo dne 21.7.2000 tuto obecn závaznou

Více

prakticky ešit firemní situace a využít t chto poznatk pro svoje profesionální zam ení.

prakticky ešit firemní situace a využít t chto poznatk pro svoje profesionální zam ení. 7.25 Pojetí vyu ovacího p edm tu Aplikovaná ekonomie Obecné cíle výuky Aplikovaná ekonomie Cílem p edm tu je prohloubení základních ekonomických dovedností propojením znalostí a dovedností získaných studiem

Více

Vzd lávací oblast: Volitelné p edm ty - Um ní a kultura Vyu ovací p edm t: Výtvarná tvorba

Vzd lávací oblast: Volitelné p edm ty - Um ní a kultura Vyu ovací p edm t: Výtvarná tvorba Vzd lávací oblast: Volitelné p edm ty - Um ní a kultura Vyu ovací p edm t: Výtvarná tvorba Charakteristika p edm tu Vzd lávací obsah: Základem vzd lávacího obsahu p edm tu Výtvarná tvorba je vzd lávací

Více

MANDÁTNÍ SMLOUVU dle 566 a násl. obchodního zákoníku (dále jen smlouva )

MANDÁTNÍ SMLOUVU dle 566 a násl. obchodního zákoníku (dále jen smlouva ) Ní e uvedeného dne, m síce a roku uzav ely svazek obcí Povodí Berounky se sídlem Nám. Republiky 1, Plze, 306 32 I : 75042860 zaps. v registru svazku obcí vedeném Krajským ú adem Plze ského kraje zast.

Více

Co postrádají absolventi eských vysokých škol v praxi aneb co nám škola nedala

Co postrádají absolventi eských vysokých škol v praxi aneb co nám škola nedala Co postrádají absolventi eských vysokých škol v praxi aneb co nám škola nedala Pr zkumy a ankety provedené v posledních letech jak mezi zam stnavateli, tak mezi absolventy vysokých škol shodn ukazují,

Více

EVROPSKÁ UNIE Vydání dodatku k Ú ednímu v stníku Evropské unie 2, rue Mercier, L-2985 Luxembourg Fax: (352) 29 29 42 670

EVROPSKÁ UNIE Vydání dodatku k Ú ednímu v stníku Evropské unie 2, rue Mercier, L-2985 Luxembourg Fax: (352) 29 29 42 670 EVROPSKÁ UNIE Vydání dodatku k Ú ednímu v stníku Evropské unie 2, rue Mercier, L-2985 Luxembourg Fax: (352) 29 29 42 670 E-mail: mp-ojs@opoce.cec.eu.int Informace & on-line formulá e: http://simap.eu.int

Více

VNIT NÍ SM RNICE 1)PRO ZADÁVÁNÍ NABÍDKOVÝCH ÍZENÍ 2)PRO EVIDENCI A ZADÁVÁNÍ VE EJNÝCH ZAKÁZEK MALÉHO ROZSAHU

VNIT NÍ SM RNICE 1)PRO ZADÁVÁNÍ NABÍDKOVÝCH ÍZENÍ 2)PRO EVIDENCI A ZADÁVÁNÍ VE EJNÝCH ZAKÁZEK MALÉHO ROZSAHU VNIT NÍ SM RNICE 1)PRO ZADÁVÁNÍ NABÍDKOVÝCH ÍZENÍ 2)PRO EVIDENCI A ZADÁVÁNÍ VE EJNÝCH ZAKÁZEK MALÉHO ROZSAHU OBEC TY KOLY ÁST I Úvodní ustanovení LÁNEK 1 edm t úpravy Tato sm rnice upravuje zp sob a postup

Více

Statistika pro geografy. Rozd lení etností DEPARTMENT OF GEOGRAPHY

Statistika pro geografy. Rozd lení etností DEPARTMENT OF GEOGRAPHY Statistika pro geografy Rozd lení etností DEPARTMENT OF GEOGRAPHY Faculty of Science Palacký University Olomouc t. 17. listopadu 1192/12, 771 46 Olomouc Pojmy etnost = po et prvk se stejnou hodnotou statistického

Více

Otavský Plamínek projekt (spolu)práce s d tmi

Otavský Plamínek projekt (spolu)práce s d tmi Otavský Plamínek projekt (spolu)práce s d tmi Otavský Plamínek - tak se nazývá projekt, který v roce 2008 zahájil Hasi ský záchranný sbor Jiho eského kraje, územní odbor Strakonice (dále jen HZS Strakonice).

Více

l. 1 Úvodní ustanovení

l. 1 Úvodní ustanovení OBEC V EMYSLICE Obecn závazná vyhlá ka. 1 / 2015 o stanovení systému shroma ování, sb ru, p epravy, t íd ní, vyu ívání a odstra ování komunálních odpad a nakládání se stavebním odpadem na území obce V

Více

Obecný cíl vyu ovacího p edm tu

Obecný cíl vyu ovacího p edm tu 7.18 Pojetí vyu ovacího p edm tu Ekonomika Obecný cíl vyu ovacího p edm tu Cílem p edm tu ekonomika je umožnit žák m osvojit si základy ekonomického myšlení a obchodn -podnikatelských aktivit, orientovat

Více

Vzd lávací oblast : lov k a sv t práce Vyu ovací p edm t: lov k a sv t práce - okruh p íprava pokrm

Vzd lávací oblast : lov k a sv t práce Vyu ovací p edm t: lov k a sv t práce - okruh p íprava pokrm Vzd lávací oblast : lov k a sv t práce Vyu ovací p edm t: lov k a sv t práce - okruh p íprava pokrm Charakteristika p edm tu Vzd lávací obsah: Základem vzd lávacího obsahu p edm tu lov k a sv t práce je

Více

Aby áci mohli své role dob e plnit, musí se to nau it. musí k tomu dostat prostor, ale také

Aby áci mohli své role dob e plnit, musí se to nau it. musí k tomu dostat prostor, ale také Aby áci mohli své role dob e plnit, musí se to nau it. A aby se to mohli nau it, it musí k tomu dostat prostor, ale také vzor, trp t livost li t a ochotu h t u itel it l a vedení d í koly. Pokud je ve

Více

Zakázka bude pln na b hem roku 2014 a v následujících 48 sících od uzav ení smlouvy.

Zakázka bude pln na b hem roku 2014 a v následujících 48 sících od uzav ení smlouvy. OD VODN NÍ VE EJNÉ ZAKÁZKY Služba na zajišt ní provozu a expertní podpory datové sít Od vodn ní ve ejné zakázky pro ú ely p edb žného oznámení Od vodn ní ú elnosti ve ejné zakázky obsahuje alespo Popis

Více

EVROPSKÁ UNIE Vydání dodatku k Ú ednímu v stníku Evropské unie 2, rue Mercier, L-2985 Luxembourg Fax: (352) 29 29 42 670

EVROPSKÁ UNIE Vydání dodatku k Ú ednímu v stníku Evropské unie 2, rue Mercier, L-2985 Luxembourg Fax: (352) 29 29 42 670 EVROPSKÁ UNIE Vydání dodatku k Ú ednímu v stníku Evropské unie 2, rue Mercier, L-2985 Luxembourg Fax: (352) 29 29 42 670 E-mail: mp-ojs@opoce.cec.eu.int Informace & on-line formulá e: http://simap.eu.int

Více

Aplika ní doložka KA R Ov ování výro ní zprávy

Aplika ní doložka KA R Ov ování výro ní zprávy Aplika ní doložka KA R Ov ování výro ní zprávy ke standardu ISA 720 ODPOV DNOST AUDITORA VE VZTAHU K OSTATNÍM INFORMACÍM V DOKUMENTECH OBSAHUJÍCÍCH AUDITOVANOU Ú ETNÍ ZÁV RKU Aplika ní doložku mezinárodního

Více

PO ÁRNÍ ÁD OBCE BLUDOV

PO ÁRNÍ ÁD OBCE BLUDOV Obecn závazná vyhlá ka obce Bludov íslo 3 /2003 Obec Bludov na základ usnesení zastupitelstva obce ze dne 29.9.2003, podle 29 odst. 1 písm. O) bod 1. zákona. 133/1985 Sb. o po ární ochran, ve zn ní pozd

Více

A Kluby Č R Výro č ní zpráva 2007

A Kluby Č R Výro č ní zpráva 2007 A Kluby R Výro ní zpráva 2007 Obsah Poslání Slovo úvodem Poskytované slu by A Poradna Kontaktní centrum Následná pé e Pomoc v krizi Linka d v ry Internetová Poradna Krizová intervence Svépomocné terapeutické

Více

stránka 1 celkem 40 - ob anská sdružení po 1. 1. 2014

stránka 1 celkem 40 - ob anská sdružení po 1. 1. 2014 stránka 1 celkem 40 - ob anská sdružení po 1. 1. 2014 stránka 2 celkem 40 zákon. 83/1990 Sb. o sdružování ob an ve zn ní pozd jších p edpis - zvláštní zákon (má p ednost p ed OZ) zákon. 40/1964 Sb. ob

Více

Metodika zp sobilých výdaj Monitorovací zprávy. Finan ní ízení

Metodika zp sobilých výdaj Monitorovací zprávy. Finan ní ízení Metodika zp sobilých výdaj Monitorovací zprávy Finan ní ízení OBSAH 1. Metodika zp sobilých výdaj Zdroj informací: P íloha. 8 PP P Metodika zp sobilých výdaj pro ROP SV 2. Monitorovací zprávy Zdroj informací:

Více

Pomáháme uskute ovat Vaše obchodní sny.

Pomáháme uskute ovat Vaše obchodní sny. Pojišt ní D&O Allianz Protect Pomáháme uskute ovat Vaše obchodní sny. Pojišt ní D&O poskytuje pojistnou ochranu p ipravenou na míru len m výkonného vedení spole nosti. Kdekoliv na sv t. Allianz - stojíme

Více

Návod pro vzdálené p ipojení do sít UP pomocí VPN pro MS Windows 7

Návod pro vzdálené p ipojení do sít UP pomocí VPN pro MS Windows 7 Návod pro vzdálené p ipojení do sít UP pomocí VPN pro MS Windows 7 1. Úvod nezbytné kroky ne se p ipojíte 2. Jak si vytvo it heslo 3. Nastavení VPN p ipojení pro Windows 7 1. Úvod Slu ba VPN umo uje vstoupit

Více

Všeobecné obchodní podmínky pro předplatné Literárních novin vydavatelství Litmedia, a.s.

Všeobecné obchodní podmínky pro předplatné Literárních novin vydavatelství Litmedia, a.s. Všeobecné obchodní podmínky pro předplatné Literárních novin vydavatelství Litmedia, a.s. 1. Obecná ujednání 1.1. Tyto V eobecné obchodní podmínky pro dodávku ti t ných periodik formou p edplatného upravují

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 11. 4. 2013.j.: 25008/ENV/13 ZÁV R ZJIŠ OVACÍHO ÍZENÍ podle 10d zákona. 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní

Více

Znalecký posudek. Záv re né zprávy firmy SaNo CB s.r.o.

Znalecký posudek. Záv re né zprávy firmy SaNo CB s.r.o. Znalecký posudek Záv re né zprávy firmy SaNo CB s.r.o. Monitoring obsahu As, Cr, Ni v zeminách a podzemní vod v prostoru pískovny H rka u Plané nad Lu nicí Brno, duben 2011 ZNALECKÝ POSUDEK. 044 02/2011

Více

Akce náboru a formy propagace st edních škol loni a letos. Studie ob anského sdružení Než zazvoní

Akce náboru a formy propagace st edních škol loni a letos. Studie ob anského sdružení Než zazvoní Akce náboru a formy propagace st edních škol loni a letos Studie ob anského sdružení Než zazvoní 30. b ezna 2015 Pr zkum st edních škol Tento dokument shrnuje, jak probíhal nábor student na st ední školy

Více

Zpracování dokumentací p írodních limit využití území Jihomoravského kraje

Zpracování dokumentací p írodních limit využití území Jihomoravského kraje Zpracování dokumentací p írodních limit využití území Jihomoravského kraje Úvod RNDr. Josef Glos, RNDr. Ji í Kocián AGERIS. s.r.o. Je ábkova 5, 602 00 Brno Tel., fax.: +420 545241842-3, e-mail: josef.glos@ageris.cz,jiri.kocian@ageris.cz

Více

schopností tento ád hledat a poznávat. ochrany p írody v R. Hlavním cílem p edm tu je napomáhat zájmu žák o trvale udržitelným rozvoji, vést je k úct

schopností tento ád hledat a poznávat. ochrany p írody v R. Hlavním cílem p edm tu je napomáhat zájmu žák o trvale udržitelným rozvoji, vést je k úct 6.25 Pojetí vyu ovacího p edm tu Ekologie a životní prost edí Obecné cíle výuky p edm tu Ekologie a životní prost edí P edm t Ekologie a životní prost edí a jeho výuka je koncipována tak, aby žáka vedla

Více

Výstupy ze sch zky rodi a u itel dne 30.8.2011

Výstupy ze sch zky rodi a u itel dne 30.8.2011 Výstupy ze sch zky rodi a u itel dne 30.8.2011 Sch zky se zú astnilo 7 zástupc rodi, len KRPŠ, paní editelka, celý pedagogický sbor mimo jedné u itelky a paní vychovatelka družiny. P vodní plán byl, aby

Více

ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA

ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA VE EJNÁ NABÍDKA POZEMK UR ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA. 95/1999 Sb., O PODMÍNKÁCH P EVODU ZEM D LSKÝCH A LESNÍCH POZEMK Z VLASTNICTVÍ STÁTU NA JINÉ OSOBY, VE ZN NÍ POZD JŠÍCH P EDPIS (DÁLE JEN ZÁKON

Více

NÁVRH KONCEPCE DAL ÍHO ROZVOJE ARCHIVU BEZPE NOSTNÍCH SLO EK S VÝHLEDEM NA P TILETÉ OBDOBÍ ANTONÍN KOSTLÁN

NÁVRH KONCEPCE DAL ÍHO ROZVOJE ARCHIVU BEZPE NOSTNÍCH SLO EK S VÝHLEDEM NA P TILETÉ OBDOBÍ ANTONÍN KOSTLÁN NÁVRH KONCEPCE DAL ÍHO ROZVOJE ARCHIVU BEZPE NOSTNÍCH SLO EK S VÝHLEDEM NA P TILETÉ OBDOBÍ ANTONÍN KOSTLÁN P edkládaný návrh koncepce dal ího rozvoje Archivu bezpe nostních slo ek (ABS) s výhledem na dobu

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE LÉKA SKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE LÉKA SKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ 37 UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE LÉKA SKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ Adresa: Šimkova 870, poštovní p ihrádka 38, 500 38 Hradec Králové 1 Telefon: +420 495 816 111 Fax: +420 495 513 597 Internet: http://www.lfhk.cuni.cz

Více

Vzd lávací oblast : lov k a sv t práce Vyu ovací p edm t: lov k a sv t práce - okruh p stitelské práce a chovatelství

Vzd lávací oblast : lov k a sv t práce Vyu ovací p edm t: lov k a sv t práce - okruh p stitelské práce a chovatelství Vzd lávací oblast : lov k a sv t práce Vyu ovací p edm t: lov k a sv t práce - okruh p stitelské práce a chovatelství Charakteristika p edm tu Vzd lávací obsah: Základem vzd lávacího obsahu p edm tu lov

Více

Do 48 m síc od platnosti a ú innosti smlouvy

Do 48 m síc od platnosti a ú innosti smlouvy OD VODN NÍ VE EJNÉ ZAKÁZKY ve ejné zakázky pro ú ely p edb žného oznámení ú elnosti ve ejné zakázky obsahuje alespo Popis pot eb, které mají být spln ním ve ejné zakázky napln ny. Popis p edm tu ve ejné

Více

UNIVERZITA KARLOVA FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ

UNIVERZITA KARLOVA FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ 42 UNIVERZITA KARLOVA FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ Adresa: Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové Telefon: +420 495 067 111 Fax: +420 495 518 002 Internet: http://www.faf.cuni.cz Email: brucknerova@faf.cuni.cz

Více

U ivatelská p íru ka

U ivatelská p íru ka U ivatelská p íru ka k eearth aplikaci pro prohlí ení vrt a dal ích geologicky dokumentovanýc h objekt z databáze GDO v informa ním systému GS-Geofondu ( íjen 2008) eearth systém umo uje u ivatel m prohlí

Více

Výro ní zpráva o innosti školy. Školní rok 2008/2009

Výro ní zpráva o innosti školy. Školní rok 2008/2009 Základní škola, Tachov, Petra Jilemnického 1995 Výro ní zpráva o innosti školy Školní rok 2008/2009 1. Základní údaje o škole 2. P ehled obor vzd lávání 3. P ehled pracovník školy 4. Údaje o p ijímacím

Více

PRO PLNÝ ŽIVOT 2008 FOR THE FULL LIFE 2008

PRO PLNÝ ŽIVOT 2008 FOR THE FULL LIFE 2008 PRO PLNÝ ŽIVOT 2008 Sborník referát mezinárodní konference v nované problematice pomoci sluchov postiženým student m v p íprav a vlastním studiu na vysoké škole FOR THE FULL LIFE 2008 Proceedings of international

Více

EVROPSKÁ UNIE Vydání dodatku k Ú ednímu v stníku Evropské unie 2, rue Mercier, L-2985 Luxembourg Fax: (352) 29 29 42 670

EVROPSKÁ UNIE Vydání dodatku k Ú ednímu v stníku Evropské unie 2, rue Mercier, L-2985 Luxembourg Fax: (352) 29 29 42 670 EVROPSKÁ UNIE Vydání dodatku k Ú ednímu v stníku Evropské unie 2, rue Mercier, L-2985 Luxembourg Fax: (352) 29 29 42 670 E-mail: mp-ojs@opoce.cec.eu.int Informace & on-line formulá e: http://simap.eu.int

Více

O B E C D R Á C H O V

O B E C D R Á C H O V O B E C D R Á C H O V Zápis. 05/2008 ze sch ze obecního zastupitelstva ze dne 24.04.2008 ítomni: izváni: Ur ení ov ovatelé zápisu : p.paták, p.fousek, ing. Kopá ek, pí,podhrádská, p.peroutka, p.kolá, p.ivanšík

Více

KEA 2009/2010. pr m rný percentil ADGHV. sekunda Analýza dovedností a tematických ástí - matematika. T_G3_MA Po et respondent : 31/278

KEA 2009/2010. pr m rný percentil ADGHV. sekunda Analýza dovedností a tematických ástí - matematika. T_G3_MA Po et respondent : 31/278 KEA 29/21 sekunda Analýza dovedností a tematických ástí - matematika t ída 7. ro níky gymnázií 1 9 8 86 83 78 79 77 83 pr m rný percentil 7 6 5 4 63 3 2 1 81 78 59 75 72 78 74 Celek aritmetika geometrie

Více

P íloha k ú etní záv rce za rok 2 0 0 9

P íloha k ú etní záv rce za rok 2 0 0 9 P íloha k ú etní záv rce za rok 2 0 0 9 P íloha je zpracována v souladu s vyhlá kou. 500/2002 Sb., kterou se provád jí n která ustanovení zákona. 563/1991 Sb., o ú etnictví, ve zn ní pozd j ích p edpis,

Více

Analýza aktivit student v e-learningových kurzech

Analýza aktivit student v e-learningových kurzech Ingrid NAGYOVÁ Ostravska Univerzita v Ostrave, eská Republika Analýza aktivit student v e-learningových kurzech Úvod Informa ní výchova je proces p ípravy a vzd lání lov ka v oblasti informa ní a po íta

Více

1) CHCEME, ABY RADNICE - M

1) CHCEME, ABY RADNICE - M petice-za-zmenu-pravidel_050509.doc PETICE A POŽADAVKY ob an M stské ásti Praha 3 za zm nu pravidel prodeje byt ve IV. etap privatizace byt a na podporu prohlášení Ob anského sdružení ŽIŽKOV (NEJEN) SOB

Více

Návrh na akreditaci vzd lávacího programu Rozhodnutí MŠMT k akreditaci

Návrh na akreditaci vzd lávacího programu Rozhodnutí MŠMT k akreditaci ÍLOHY íloha 1 íloha 2 íloha 3 Dotazník pro SOŠ Návrh na akreditaci vzd lávacího programu Rozhodnutí MŠMT k akreditaci 64 íloha 1- Dotazník pro SOŠ DOTAZNÍK k výzkumu kvalifikace a dalšího vzd lávání u

Více

Finan ní ízení projekt

Finan ní ízení projekt Finan ní ízení projekt Jaká témata budou probrána v rámci prezentace: Jak pracovat s rozpo tem projektu Jak sledovat harmonogram projektu Jak na finan ní plán projektu Zdroje informací P íru ka pro adatele

Více

Žádost o p ísp vek na z ízení spole ensky ú elného pracovního místa uchaze em o zam stnání za ú elem výkonu samostatné výd le né innosti

Žádost o p ísp vek na z ízení spole ensky ú elného pracovního místa uchaze em o zam stnání za ú elem výkonu samostatné výd le né innosti 10ZadPrispSUPM_SVC2.pdf Registra ní íslo ÚP: SÚPM SV Ú ad práce: OSÚ S 10 Žádost o p ísp vek na z ízení spole ensky ú elného pracovního místa uchaze em o zam stnání za ú elem výkonu samostatné výd le né

Více

Než za nete vypl ovat tiskopis, p e t te si, prosím, pokyny. P IZNÁNÍ. k dani z p íjm právnických osob

Než za nete vypl ovat tiskopis, p e t te si, prosím, pokyny. P IZNÁNÍ. k dani z p íjm právnických osob dz_dppo0_.pdf Než za te vypl ovat tiskopis, p e t te si, prosím, pokyny. Finan nímu ú adu v, ve, pro 0 Da ové identi ka ní íslo 0 Identi ka ní íslo 0 Da ové p iznání ádné dodate né D vody pro podání dodate

Více

SPOLE NÝ REGIONÁLNÍ OPERA NÍ PROGRAM. Krajské vzd lávací st edisko strojírenství pro NC technologie

SPOLE NÝ REGIONÁLNÍ OPERA NÍ PROGRAM. Krajské vzd lávací st edisko strojírenství pro NC technologie SPOLE NÝ REGIONÁLNÍ OPERA NÍ PROGRAM Krajské vzd lávací st edisko strojírenství pro NC technologie P edkladatel projektu: Integrovaná st ední škola technická Centrum odborné p ípravy, Most Velebudice,

Více

VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A PROKÁZÁNÍ KVALIFIKACE

VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A PROKÁZÁNÍ KVALIFIKACE Ministerstvo pro místní rozvoj odbor hospodá ských služeb VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A PROKÁZÁNÍ KVALIFIKACE ve zjednodušeném podlimitním ízení dle 38 zákona. 137/2006 Sb., o ve ejných zakázkách (dále jen

Více

Finan ní mechanismy EHP/Norska

Finan ní mechanismy EHP/Norska Finan ní mechanismy EHP/Norska Podpora zemí EHP a Norska je ur ena na projekty rozvoje a spolupráce neziskových organizací, výzkumných institucí a subjekt ve ejného i soukromého sektoru. Mezi prioritní

Více

kolní vzd lávací program

kolní vzd lávací program 1 Mate ská kola Brno, Sýpka 26a, p ísp vková organizace Sýpka 26a/796 613 00 Brno kolní vzd lávací program Vydala : Mo ická Lenka editelka koly Vypracoval kolektiv mate ské koly Platnost od 1. 9. 2007

Více

Sm rnice o pracovní dob

Sm rnice o pracovní dob Sm rnice o pracovní dob Pracovní doba je op t na po adu jednání a Evropská komise pravd podobn zve ejní nové návrhy na související sm rnici za átkem roku 2015. Dopady na EPSU a její lenské organizace budou

Více

Výro ní zpráva Volno, o.s. 2012

Výro ní zpráva Volno, o.s. 2012 Výro ní zpráva Volno, o.s. 2012 Poslání: Podpora pe ující rodiny tak, aby dít nebo osoba s postižením i nadále žila v rodin a zárove byl umožn n d stojný život pe ující osob i celé rodin. Obsahem innosti

Více

Základní kola pro t lesn posti ené, Opava, Dostojevského 12. PREVENTIVNÍ PROGRAM KOLY kolní rok 2012/2013

Základní kola pro t lesn posti ené, Opava, Dostojevského 12. PREVENTIVNÍ PROGRAM KOLY kolní rok 2012/2013 Základní kola pro t lesn posti ené, Opava, Dostojevského 12 PREVENTIVNÍ PROGRAM KOLY kolní rok 2012/2013 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE Název a adresa koly, pro kterou platí tento MPP Základní kola pro t lesn posti

Více

GEODÉZIE ENGINEERING s.r.o. Mezinár.výzkumné laserové centrum ELI Hrdlo ezská 21/31, 19000 Praha 9, tel: +420 284 810 346

GEODÉZIE ENGINEERING s.r.o. Mezinár.výzkumné laserové centrum ELI Hrdlo ezská 21/31, 19000 Praha 9, tel: +420 284 810 346 GEODÉZIE ENGINEERING s.r.o. Mezinár.výzkumné laserové centrum ELI Hrdlo ezská 21/31, 19000 Praha 9, tel: +420 284 810 346 Dolní B ežany email: geopraha@geopraha.cz, web: www.geopraha.cz Projekt m ení posun

Více

Archivní fond eského horolezeckého svazu

Archivní fond eského horolezeckého svazu Archivní fond eského horolezeckého svazu I. ízení fondu, správa a umíst ní Archivní fond HS je založen rozhodnutím Výkonného výboru eského horolezeckého svazu, o.s., v souladu s ustanovením 3 odst. 2 písmeno

Více

OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ A HAVARIJNÍ PLÁNOVÁNÍ V PRAXI A VE VÝUCE

OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ A HAVARIJNÍ PLÁNOVÁNÍ V PRAXI A VE VÝUCE OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ A HAVARIJNÍ PLÁNOVÁNÍ V PRAXI A VE VÝUCE Ladislav Karda Abstrakt: Ochrana obyvatelstva, v d ív jší terminologii civilní ochrana/obrana a k ní p istupující krizové a havarijní

Více

Sociální pojišt ní migrujících ob an EU

Sociální pojišt ní migrujících ob an EU ESKÁ ESKÁ SPRÁVA SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPE ENÍ Sociální pojišt ní migrujících ob an EU Milan Novotný metodik SSZ HK Hradec Králové, 28.2.2012 Lidé na prvním míst ESKÁ ESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPE ENÍ

Více

ve školním roce 2013-2014

ve školním roce 2013-2014 Základní škola, Kostelec nad Orlicí, Komenského 515 VÝRO NÍ ZPRÁVA O INNOSTI ŠKOLY ve školním roce 2013-2014 V Kostelci nad Orlicí 23. 9. 2014 Strana 1 (celkem 8) ást I. Základní charakteristika školy

Více

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE. Zpracování generel a pasportizace areál ve správ KSS LK

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE. Zpracování generel a pasportizace areál ve správ KSS LK ZADÁVACÍ DOKUMENTACE podle zákona. 137/2006 Sb., o ve ejných zakázkách, v platném zn ní (dále jen zákon) v rámci zjednodu eného podlimitního ízení pro ve ejnou zakázku na slu by: Zpracování generel a pasportizace

Více

Sm rnice rady m sta. 2 /2014 Metodika zadávání ve ejných zakázek malého rozsahu

Sm rnice rady m sta. 2 /2014 Metodika zadávání ve ejných zakázek malého rozsahu Sm rnice rady m sta. 2 /2014 Metodika zadávání ve ejných zakázek malého rozsahu Zpracoval Vydal Ji í Rangl Rada m sta Planá nad Lu nicí Po et stran 12 Po et p íloh 8 Schválil Originál ulo en Elektronická

Více

ZNALECKÝ POSUDEK . 3254/08. O cen nemovitostí zapsaných na LV. 552 pro katastrální území Podskalí II, obec Klu enice, okres P íbram.

ZNALECKÝ POSUDEK . 3254/08. O cen nemovitostí zapsaných na LV. 552 pro katastrální území Podskalí II, obec Klu enice, okres P íbram. ZNALECKÝ POSUDEK. 3254/08 O cen nemovitostí zapsaných na LV. 552 pro katastrální území Podskalí II, obec Klu enice, okres P íbram. Objednatel posudku: Ú el posudku: Mgr. Martin Slavata soudní exekutor

Více

Slovo pro rodi e! N kolik nabídnutých otázek Také jste už slyšeli v ty o zodpov dném p ístupu k rozhodování p i volb povolání u žák kon ících

Slovo pro rodi e! N kolik nabídnutých otázek Také jste už slyšeli v ty o zodpov dném p ístupu k rozhodování p i volb povolání u žák kon ících Brozura A5.indd 1 8.9.2010 7:20:19 Slovo pro rodi e! N kolik nabídnutých otázek Také jste už slyšeli v ty o zodpov dném p ístupu k rozhodování p i volb povolání u žák kon ících povinnou školní docházku?

Více

Návrh koncepce rozvoje Archivu bezpe nostních slo ek s výhledem na p tileté období po stránce projektové, personální i ekonomické

Návrh koncepce rozvoje Archivu bezpe nostních slo ek s výhledem na p tileté období po stránce projektové, personální i ekonomické Návrh koncepce rozvoje Archivu bezpe nostních slo ek s výhledem na p tileté období po stránce projektové, personální i ekonomické Souhlasím se zve ejn ním návrhu koncepce na webových stránkách Archivu

Více

ÍKAZ EDITELE ŠKOLY. 1/2013

ÍKAZ EDITELE ŠKOLY. 1/2013 ÍKAZ EDITELE ŠKOLY. 1/2013 k provedení ádné inventarizace majetku a závazk ke dni 31. 12. 2013 Na základ ustanovení 29 a 30 zákona. 563/1991 Sb., o ú etnictví, ve zn ní pozd jších p edpis, a v souladu

Více

Podpora cykloturistiky v eské republice se zam ením na Kraj Vyso ina

Podpora cykloturistiky v eské republice se zam ením na Kraj Vyso ina Vyso ina Tourism, ísp vková organizace Podpora cykloturistiky v eské republice se zam ením na Kraj Vyso ina Tomáš ihák, Vyso ina Tourism Konference Budování cyklotras v NSK Nitra, 22. 8. 2012 6.9.2012

Více

Jak se devá áci rozhodují. Studie Než zazvoní

Jak se devá áci rozhodují. Studie Než zazvoní Jak se devá áci rozhodují Studie Než zazvoní 16. zá í 2015 Studie o výb ru st ední školy Tento dokument je ve ejnou sou ástí širší dlouhodobé studie Než zazvoní, která mapuje proces rozhodování o výb ru

Více

Psychiatrická nemocnice ( lé ebna):

Psychiatrická nemocnice ( lé ebna): Psychiatrická nemocnice ( lé ebna): Psychiatrická nemocnice je léka ské za ízení, které se zam uje p evážn na lé bu závažných duševních onemocn ní. Psychiatrické nemocnice se mohou lišit v metodice a postupu

Více

V rámci aplika ního vybavení pro oblast vymáhání pohledávek - APV INS, INS-MKV a SPR zajistit:

V rámci aplika ního vybavení pro oblast vymáhání pohledávek - APV INS, INS-MKV a SPR zajistit: OD VODN NÍ VE EJNÉ ZAKÁZKY Rámcová smlouva o vývoji a údržb APV pro vymáhání pohledávek Od vodn ní ve ejné zakázky pro ú ely p edb žného oznámení Od vodn ní ú elnosti ve ejné zakázky obsahuje alespo Popis

Více

P ÍPRAVY NA HODINU MATEMATIKA

P ÍPRAVY NA HODINU MATEMATIKA Modernizace výuky v rámci odborných a všeobecných p edm t st ední školy. íslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/01.0021 P ÍPRAVY NA HODINU MATEMATIKA Tyto p ípravy na hodinu jsou spolufinancovány Evropským sociálním

Více

edm t a p sobnost vyhlášky

edm t a p sobnost vyhlášky O b e c S v i t á v k a Obecn závazná vyhláška. 2/2004 kterou se stanoví provoz systému shromaž ování, sb ru, p epravy, íd ní, využívání a odstra ování komunálních odpad a místní poplatek za provoz tohoto

Více

PRACOVNÍ INSPEKCE. Organizace, práva a povinnosti. www.arbeitsinspektion.gv.at

PRACOVNÍ INSPEKCE. Organizace, práva a povinnosti. www.arbeitsinspektion.gv.at P R A C O V N Í I N S P E K C E P R A C O V N Í I N S P E K C E P R A C O V N Í I N S P E K C E P R A C O V N Í I N S P E K C E P R A C O V N Í I N S P E K C E P R A C O V N Í I N S P E K C E P R A C O

Více

1. Identifika ní údaje Název ŠVP: Školní vzd lávací program ZŠ speciální - U íme se pro život, j.: ZŠ/130/2010 (ze dne 16. 7.

1. Identifika ní údaje Název ŠVP: Školní vzd lávací program ZŠ speciální - U íme se pro život, j.: ZŠ/130/2010 (ze dne 16. 7. 1. Identifika ní údaje Název ŠVP: Školní vzd lávací program ZŠ speciální - U íme se pro život, j.: ZŠ/130/2010 (ze dne 16. 7. 2010) edkladatel: Základní škola a Mate ská škola, Tachov, Petra Jilemnického

Více

MANUÁL PRO PRÁCI S POČÍTAČOVÝM PROGRAMEM SLUNÍČKO

MANUÁL PRO PRÁCI S POČÍTAČOVÝM PROGRAMEM SLUNÍČKO UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Katedra speciální pedagogiky RADKA BENEŠOVÁ III. roč ník prezenč ní studium obor: speciální pedagogika př edškolního vě ku MANUÁL PRO PRÁCI S POČÍTAČOVÝM

Více

Pro rozbalení menu klikn te na znaménko + 1 P EHLEDY starších aktualizací

Pro rozbalení menu klikn te na znaménko + 1 P EHLEDY starších aktualizací Stránka. 1 z 9 Pro rozbalení menu klikn te na znaménko + Aktualizace 3.Q.2007 obsah 1 P EHLEDY starších aktualizací Nejd ležit jší zm ny obecn závazných p edpis Co možná nevíte..zajímavosti..problémy a

Více

Kde hlavu složit Katalog táborových základen a kluboven Pionýra a pionýrských skupin

Kde hlavu složit Katalog táborových základen a kluboven Pionýra a pionýrských skupin Pionýr Kde hlavu složit Katalog táborových základen a kluboven Pionýra a pionýrských skupin Kde hlavu složit Katalog táborových základen a kluboven Pionýra a pionýrských skupin Pionýr, Je objevitel nových

Více

EPC energetické služby se zaru eným výsledkem

EPC energetické služby se zaru eným výsledkem EPC energetické služby se zaru eným výsledkem Postup využití energetických služeb se zaru eným výsledkem (se zaru enou úsporou) v Pardubické krajské nemocnici, a.s. Ing. Vladimíra Henelová, Ing. Helena

Více

St ední kola technická AGC a.s. Rooseveltovo nám. 5, Teplice

St ední kola technická AGC a.s. Rooseveltovo nám. 5, Teplice St ední kola technická AGC a.s. Rooseveltovo nám. 5, Teplice kolní ád je vydán v souladu s 30 zákona. 561/2004 Sb. o p ed kolním, základním, st edním a vy ím odborném a jiném vzd lávání ( kolský zákon

Více

Hodnocení v inkluzivních podmínkách

Hodnocení v inkluzivních podmínkách Hodnocení v inkluzivních podmínkách Klí ové otázky pro vzd lávací politiku a praxi Evropská agentura pro rozvoj speciálního vzd lávání Vydání tohoto dokumentu podpo ily také DG Education, Training, Culture

Více

Smlouvy o poskytnutí ve ejné finan ní podpory z rozpo tu m sta. 29/23/4405/14

Smlouvy o poskytnutí ve ejné finan ní podpory z rozpo tu m sta. 29/23/4405/14 Smluvní strany: Smlouva o poskytnutí ve ejné finan ní podpory z rozpo tu m sta 29/23/4405/14 1. Poskytovatel m sto Uherský Brod Masarykovo nám. 100, 688 17 Uherský Brod, zastoupeno: Patrikem Kun arem,

Více

2.4.1 Ulice 2.4.4 íslo popisné. 2.4.2 Obec 2.4.5 íslo orienta ní. P íjmení Jméno Titul za jménem. 3.1.2 Ulice 3.1.6 íslo popisné

2.4.1 Ulice 2.4.4 íslo popisné. 2.4.2 Obec 2.4.5 íslo orienta ní. P íjmení Jméno Titul za jménem. 3.1.2 Ulice 3.1.6 íslo popisné 2.4 Sídlo zadavatele 2.4.1 Ulice 2.4.4 íslo popisné 2.4.2 Obec 2.4.5 íslo orienta ní 2.4.3 ást 2.4.6 PS 2.4.7 Kód obce (dle ZÚJ) 2.5 Kontaktní údaje zadavatele 2.5.1 Titul p ed jménem P íjmení Jméno Titul

Více

Efektivita kariérového kou ování

Efektivita kariérového kou ování Efektivita kariérového kou ování Anotace Sylvie Navarová P ísp vek prezentuje provedený výzkum mezi áky st edních kol v oblasti jejich volby st ední koly a pov domí o dal ích mo nostech studia i zam stnání.

Více

Státní statek Bystré, národní podnik

Státní statek Bystré, národní podnik STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU. ev. listu NAD: 445. archivní pom cky: 894 Státní statek Bystré, národní podnik 949-952 inventá Mgr. Helena Pochobradská, Ph.D. Zámrsk 204 O b s a h Úvod 3 I. Vývoj p vodce

Více

1. IDENTIFIKA NÍ ÚDAJE 2 2. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O STAVB, DRUH A UMÍST NÍ...3 3. PODKLADY...4 4. LEN NÍ STAVBY...5 5. V CNÉ A ASOVÉ VAZBY...

1. IDENTIFIKA NÍ ÚDAJE 2 2. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O STAVB, DRUH A UMÍST NÍ...3 3. PODKLADY...4 4. LEN NÍ STAVBY...5 5. V CNÉ A ASOVÉ VAZBY... 1. IDENTIFIKA NÍ ÚDAJE 2 1.1 IDENTIFIKA NÍ ÚDAJE STAVBY...2 1.2 IDENTIFIKA NÍ ÚDAJE INVESTORA ADATELE 2 2. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O STAVB, DRUH A UMÍST NÍ...3 2.1. DRUH STAVBY....3 2.2. UMÍST NÍ STAVBY.4 3. PODKLADY....4

Více

Koncepce HS. Obsah. Koncepce byla vypracována na základ usnesení valné hromady HS konané dne 21.3. 2009 a schválena valnou hromadou HS dne 27.3.

Koncepce HS. Obsah. Koncepce byla vypracována na základ usnesení valné hromady HS konané dne 21.3. 2009 a schválena valnou hromadou HS dne 27.3. Koncepce HS Koncepce byla vypracována na základ usnesení valné hromady HS konané dne 21.3. 2009 a schválena valnou hromadou HS dne 27.3. 2010 Obsah KONCEPCE HS... 1 OBSAH... 1 1. ÚVOD... 2 1.1. Informace

Více

Pravidla lezení ve skalních oblastech eské republiky

Pravidla lezení ve skalních oblastech eské republiky Pravidla lezení ve skalních oblastech eské republiky lánek 1 Úvod (1) Pravidla lezení ve skalních oblastech eské republiky (dále jen Pravidla ) se vztahují na horolezeckou innost provozovanou na lezeckých

Více

PRAVIDLA PRO PRODEJ BYTOVÝCH DOM

PRAVIDLA PRO PRODEJ BYTOVÝCH DOM PRAVIDLA PRO PRODEJ BYTOVÝCH DOM ve vlastnictví eské republiky - p íslušnosti hospoda ení Ministerstva obrany eské republiky a p ísp vkové organizace Správa vojenského bytového fondu Praha (dále jen Pravidla

Více

Pokyny k vypln ní formulá e pro podání návrhu na zápis nebo zápis zm ny zapsaných údaj do obchodního rejst íku u spole nosti s ru ením omezeným.

Pokyny k vypln ní formulá e pro podání návrhu na zápis nebo zápis zm ny zapsaných údaj do obchodního rejst íku u spole nosti s ru ením omezeným. Pokyny k vypln ní formulá e pro podání návrhu na zápis nebo zápis zm ny zapsaných údaj do obchodního rejst íku u spole nosti s ru ením omezeným. I. Rejst íkový soud 1 Adresa rejst íkového soudu, jemuž

Více

Projektový tým, indikátory, aktivity projektu, harmonogram. Seminá PAAK ízení projekt

Projektový tým, indikátory, aktivity projektu, harmonogram. Seminá PAAK ízení projekt Projektový tým, indikátory, aktivity projektu, harmonogram Seminá PAAK ízení projekt Projektový tým Kvalitní projektový tým - základem pro úsp ch ka dého projektu Návrh týmu v p ípravné fázi s ohledem

Více

Pojišt ní odpov dnosti za škodu zp sobenou provozem vozidel a havarijní pojišt ní vozidel SSZ

Pojišt ní odpov dnosti za škodu zp sobenou provozem vozidel a havarijní pojišt ní vozidel SSZ OD VODN NÍ VE EJNÉ ZAKÁZKY Pojišt ní odpov dnosti za škodu zp sobenou provozem vozidel a havarijní pojišt ní vozidel SSZ ve ejné zakázky pro ú ely p edb žného oznámení ú elnosti ve ejné zakázky obsahuje

Více

Zápis. z jednání ádné valné hromady podle ust. 423 zákona o obchodních korporacích

Zápis. z jednání ádné valné hromady podle ust. 423 zákona o obchodních korporacích Zápis z jednání ádné valné hromady podle ust. 423 zákona o obchodních korporacích I. Firma a sídlo spole nosti P-D Refractories CZ a. s. (d íve Moravské šamotové a lupkové závody a. s.) 679 63 Velké Opatovice,

Více

VL 5 výstupní písemná práce

VL 5 výstupní písemná práce VL 5 výstupní písemná práce Jméno autora: Mgr. Alena Dole ková Datum: 11.6.2010 Ur eno pro: 5. ro ník ZŠ Vzd lávací oblast: lov k a jeho sv t Vyu ovací p edm t: Vlastiv da Tematický okruh: Výstupní písemná

Více

Než za nete vypl ovat tiskopis, p e t te si, prosím, pokyny. ) Po et p íloh II. oddílu P IZNÁNÍ. k dani z p íjm právnických osob

Než za nete vypl ovat tiskopis, p e t te si, prosím, pokyny. ) Po et p íloh II. oddílu P IZNÁNÍ. k dani z p íjm právnických osob Než za nete vypl ovat tiskopis, p e t te si, prosím, pokyny. Finan nímu ú adu pro / Specializovanému nan nímu ú adu Hlavní mesto ˇ Prahu Územnímu pracovišti v, ve, pro Prahu Da ové identi ka ní íslo C

Více

Výzva k podání nabídek (pro ú ely uve ejn ní na www.msmt.cz nebo www stránkách kraj )

Výzva k podání nabídek (pro ú ely uve ejn ní na www.msmt.cz nebo www stránkách kraj ) Výzva k podání nabídek (pro ú ely uve ejn ní na www.msmt.cz nebo www stránkách kraj ) íslo zakázky (bude dopln no M MT v p ípad IP, v p ípad GP ZS) 1 Název opera ního OP Vzd lávání pro konkurenceschopnost

Více

a) Je p ípustné požadovat jako podmínku prvního erpání úv ru p edložení smlouvy o dílo na daný projekt?

a) Je p ípustné požadovat jako podmínku prvního erpání úv ru p edložení smlouvy o dílo na daný projekt? STATUTÁRNÍ M STO OPAVA Horní nám. 69, 746 26 Opava Odd lení ve ejných zakázek Magistrátu m sta Opavy Odd lení ve ejných zakázek MMOPX014Q2QX Váš dopis zn: Ze dne: Naše zna ka: MMOP 38094/2015 / 9420/2015/VERZ

Více