EKONOMIKA OBHOSPODAŘOVÁNÍ LESNÍCH MAJETKŮ

Save this PDF as:
Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "EKONOMIKA OBHOSPODAŘOVÁNÍ LESNÍCH MAJETKŮ"

Transkript

1 MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky EKONOMIKA OBHOSPODAŘOVÁNÍ LESNÍCH MAJETKŮ DISERTAČNÍ PRÁCE Ing. Josef Lenoch Doktorský studijní program: EKONOMIKA A MANAGEMENT Obor: EKONOMIKA A MANAGEMENT OBNOVITELNÝCH PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ (6208V107 bez specializace) Brno 2008

2 Prohlašuji, že jsem disertační práci na téma: Ekonomika obhospodařování lesních majetků zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje disertační práce byla zveřejněna v souladu s 47 b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU v Brně o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Jakékoliv jiné použití práce či její části je podmíněno souhlasem autora. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne 1. září Ing. Josef Lenoch 2

3 Rád bych poděkoval všem, kteří mi pomohli radou či objektivní oponenturou k napsání této práce. Vážím si jejich vstřícnosti a snahy pomoci svými osobními poznatky a zkušenostmi. Rád bych také poděkoval svým rodičům a své přítelkyni za podporu, trpělivost a vytvoření zázemí pro napsání této práce. V Brně, dne 1. září Ing. Josef Lenoch 3

4 AUTOR DISERTAČNÍ PRÁCE: Ing. Josef Lenoch NÁZEV DISERTAČNÍ PRÁCE: Ekonomika obhospodařování lesních majetků ABSTRAKT: Tato disertační práce zpracovává návrh metodiky finanční analýzy lesních podniků, která by přesněji a objektivněji než dosavadní metody umožňovala stanovit, jak kvalitně, odborně a zodpovědně je lesní majetek čistě ekonomicky obhospodařován. Práce přináší pohled na ekonomiku lesního hospodářství prostřednictvím chápání lesa jako tzv. lesního kapitálu lesního podniku. Ten ve spojení s dalším tzv. obslužným kapitálem lesního podniku a vynaložením lidské práce může přinášet ekonomický zisk. Je zde zpracován a používán i tzv. lesnicky upravený výsledek hospodaření celkem lesního podniku, který vyrovnává jednotlivé lesnické činnosti v rámci ročního plnění lesního hospodářského plánu a který zohledňuje změny ocenění obslužného kapitálu lesního podniku. Práce sleduje možnosti ekonomiky lesních podniku pro zajištění jejich ekonomické životaschopnosti a konkurenceschopnosti v rámci trvale udržitelného rozvoje v podmínkách současného světa. KLÍČOVÁ SLOVA: Les Lesní majetek Lesní podnik Ekonomika lesního podniku Management lesního podniku Finanční analýza lesního podniku Lesní kapitál lesního podniku Obslužný kapitál lesního podniku Lesnicky upravený výsledek hospodaření celkem lesního podniku Ekonomická životaschopnost Ekonomická konkurenceschopnost Trvale udržitelný rozvoj 4

5 AUTHOR OF THE DISSERTATION THESIS: ing. Josef Lenoch TITLE OF THE DISSERTATION THESIS: Economics of forest properties management ABSTRACT: The thesis deals with a methodology proposal of forest enterprise financial analysis which would determine, more exactly and objectively than any other method, the quality and expertise of forest property economic management. The thesis deals with a new methodology of forest properties financial analysis which would determine, more exactly and objectively than any other method, the quality and expertise of forest property economic management. The forest management economics comprehends forest as the so called forest capital of forest enterprise. It can make an economic profit if it is connected with the so called utility capital of forest enterprise and with human labour. There is processed and used the so called forestry adjusted net profit total of forestry company, which balances the various forestry activities under the annual performance of forestry and marketing plan that takes into account changes in the valuation of operating capital forestry company. The thesis follows possibilities of forest properties economics for securing their viability and competitiveness for sustainable development at present conditions. KEYWORDS: Forest Forest property Forest enterprise Forest enterprise economics Forest enterprise management Financial analysis of forest enterprise Forest Capital forestry enterprise Forest Service capital enterprise Forestry adjusted net profit total of forestry enterprise Economic viability Economic competitiveness Sustainable development 5

6 Obsah Obsah Seznam obrázků Seznam tabulek. 15 Seznam použitých odborných termínů Úvod Historický vývoj a obecná východiska Současný přístup a chápání lesa Les pohledem finanční analýzy Cíl práce Literární přehled Tradiční přístup k chápání ekonomiky lesního hospodářství Definice základních pojmů Školy čistého výnosu Pozemková renta České práce blízké tématice objektivního hodnocení čistě ekonomické stránky obhospodařování lesních majetků Metodika ekonomické optimalizace a objektivizace výrobních podmínek v lesnictví z pohledu HÚL Průzkum ekonomických poměrů Vztah hospodářské úpravy lesa k řízení lesního hospodářství Optimalizační modely v hospodářské úpravě lesa Význam objektivizace výrobních podmínek Členění výrobního procesu pro účely objektivizace Zjišťování společensky průměrných nákladů na jednotlivé výkony Optimalizace nákladů na výkony Určování společensky průměrných a optimálních režijních nákladů Optimalizace režijních nákladů Zjišťování objektivních činitelů výroby Hodnota produkce lesní výroby Souhrnné údaje za lesní závod Využitelnost výsledků objektivizace

7 3.2.2 Ekonomický informační systém lesního hospodářství Důvody pro vytvoření EIS Účel a cíle EIS Postup řešení EIS Dotazník EIS Kalkulace výrobních cen sadebního materiálu pro běžné výrobní poměry na území České republiky ve středních polohách Potencionální renta pro účely výpočtu újmy nebo škody způsobené na lesích Software Lesní renta Lesní renta pro potřeby LČR, s.p Parametrické vzorce stanovující potenciální výnosy z lesních majetků Systém zpracování a zveřejňování informací o ekonomické situaci vlastníků lesa dle Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2005 (Zelená zpráva) Zahraniční práce blízké tématice objektivního hodnocení čistě ekonomické stránky obhospodařování lesních majetků Jednoduché a stupňovité kalkulace příspěvků na krytí fixních nákladů Jednoduchá kalkulace příspěvků na krytí fixních nákladů Stupňovitá kalkulace příspěvků na krytí fixních nákladů Zhodnocení kalkulací příspěvků na krytí fixních nákladů Systém výročních zpráv lesů Rakouska Základní odborná teoretická východiska standardní finanční analýzy Finanční analýza pojem Zdroje pro finanční analýzu Uživatelé standardní finanční analýzy lesních podniků Postupy a metody finanční analýzy Fundamentální a technická analýza Fundamentální analýza Technická analýza Etapy finanční analýzy Etapy jednoduché finanční analýzy Etapy složitější finanční analýzy Data a ukazatele finanční analýzy Členění dat Členění ukazatelů Metody finanční analýzy Metody elementární technické analýzy Vyšší metody finanční analýzy Použité metody standardní finanční analýzy

8 5 Současný stav řešené problematiky Potřebnost řešení této problematiky a návaznost na důležité dokumenty rozvoje lesního hospodářství ČR Vídeňská rezoluce Akční plán EU pro lesnictví Národní lesnický program II Začlenění řešené problematiky do kontextu rozvoje lesního hospodářství ČR Zhodnocení českých prací blízkých tématice objektivního hodnocení čistě ekonomické stránky obhospodařování lesních majetků Zhodnocení metodiky ekonomické optimalizace a objektivizace výrobních podmínek v lesnictví z pohledu HÚL Ekonomický informační systém lesního hospodářství Kalkulace výrobních cen sadebního materiálu pro běžné výrobní poměry na území České republiky ve středních polohách Potencionální renta pro účely výpočtu újmy nebo škody způsobené na lesích Software Lesní renta Lesní renta pro potřeby LČR, s. p Parametrické vzorce stanovující potenciální výnosy z lesních majetků Systém zpracování a zveřejňování informací o ekonomické situaci vlastníků lesa dle Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2005 (Zelená zpráva) Zhodnocení zahraničních prací blízkých tématice objektivního hodnocení čistě ekonomické stránky obhospodařování lesních majetků Jednoduché a stupňovité kalkulace příspěvků na krytí fixních nákladů Systém výročních zpráv lesů Rakouska Celkové zhodnocení prací blízkých tématice objektivního hodnocení čistě ekonomické stránky obhospodařování lesních majetků Materiál Charakteristika zpracovaných lesních podniků Použití příkladu I Základní údaje o lesním majetku I. z lesního hospodářského plánu Závazná ustanovení lesního majetku I. dle lesního hospodářského plánu Doporučující ustanovení lesního majetku I. dle lesního hospodářského plánu Účetní závěrky lesního podniků I. za roky

9 6.1.2 Použití příkladu II Základní údaje o lesním majetku II. z lesního hospodářského plánu Závazná ustanovení lesního majetku II. dle lesního hospodářského plánu Doporučující ustanovení lesního majetku II. dle lesního hospodářského plánu Účetní závěrky lesního podniků II. za roky Použití příkladu III Základní údaje o lesním majetku III. z lesního hospodářského plánu Závazná ustanovení lesního majetku III. dle lesního hospodářského plánu Doporučující ustanovení lesního majetku III. dle lesního hospodářského plánu Účetní závěrky lesního podniků III. za roky Metodika Základní princip tržní ekonomiky Východiska a předpoklady řešení Ekonomické přehodnocení zvláštností lesní výroby a lesního hospodářství Řešení problematiky v prostředí směřujícím k demokraticky orientované společnosti a tržně fungující ekonomice Základní myšlenkové schéma práce Další možnosti rozpracování tohoto přístupu v rámci navrženého myšlenkového schématu Tradiční ukazatele obhospodařování lesních majetků Ukazatele ekonomiky lesních majetků dle Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2005 (Zelená zpráva) Průměrné vlastní náklady vybraných výkonů Hospodářský výsledek vlastníků lesa Vybrané ukazatele výročních zpráv lesů Rakouska Vybrané ukazatele lesních majetků pod 200 ha lesa Vybrané ukazatele lesních majetků nad 500 ha lesa Přehled rozdělení tradičních ukazatelů obhospodařování lesních majetků Závěr ke zpracování tradičních ukazatelů obhospodařování lesních majetků Standardní finanční analýza lesních podniků Použité metody standardní finanční analýzy Přehled rozdělení ukazatelů standardní finanční analýzy lesních podniků Závěr ke zpracování standardních metod finanční analýzy 110 9

10 7.5 Speciální finanční analýza lesních podniků na principu rentability kapitálu lesního podniku Speciální finanční analýza u lesních podniků bez obslužného kapitálu lesního podniku Speciální finanční analýza u lesních podniků s lesním kapitálem lesního podniku a s obslužným kapitálem lesního podniku Ukazatele vztažené k lesnímu kapitálu lesního podniku Ukazatele vztažené k obslužnému kapitálu lesního podniku Ukazatele vztažené k celkovému kapitálu lesního podniku Speciální finanční analýza u lesních podniků pouze s obslužným kapitálem lesního podniku Ukazatele vztažené k obslužnému kapitálu lesního majetku Ukazatele vztažené k celkovému kapitálu lesního podniku Speciální finanční analýza lesních podniků na principu efektu lidské práce lesního podniku Speciální finanční analýza lesních podniků bez vlastních zaměstnanců Speciální finanční analýza lesních podniků s vlastními zaměstnanci Speciální finanční analýza lesních podniků kombinující rentabilitu kapitálu lesního podniku a efekt lidské práce lesního podniku Speciální finanční analýza lesních podniků bez obslužného kapitálu lesního podniku a bez vlastních zaměstnanců Speciální finanční analýza lesních podniků s lesním kapitálem lesního podniku, s obslužným kapitálem lesního podniku a s vlastními zaměstnanci Speciální finanční analýza lesních podniků pouze s obslužným kapitálem lesního podniku a s vlastními zaměstnanci Řešení práce Tradiční ukazatele obhospodařování lesních majetků Lesní podnik I Lesní podnik II Lesní podnik III Ukazatele standardní finanční analýzy lesních podniků Lesní podnik I Lesní podnik II Lesní podnik III Ukazatele speciální finanční analýzy lesních podniků Ocenění lesního kapitálu lesního podniku Lesní majetek I Lesní majetek II Lesní majetek III Skladba ocenění lesního kapitálu lesního podniku u lesního majetku I. II. a III Ocenění obslužného kapitálu lesního podniku

11 8.3.3 Ocenění celkového kapitálu lesního podniku Ukazatele vztažené k nájemnému lesního kapitálu lesního podniku Lesní podnik I Lesní podnik II Lesní podnik III Podílové ukazatele ocenění lesního a obslužného kapitálu lesního podniku Lesní podnik I Lesní podnik II Lesní podnik III Ukazatele skladby lesnicky upraveného výsledku hospodaření celkem I. + II. lesního podniku bez daně z příjmů Lesní podnik I Lesní podnik II Lesní podnik III Podílové ukazatele lesnicky upraveného výsledku hospodaření celkem s OF I. + II. lesního podniku bez daně z příjmů Lesní podnik I Lesní podnik II Lesní podnik III Vybrané ukazatele navržené metodiky finanční analýzy lesních podniků Vybrané tradiční ukazatele obhospodařování lesních majetků Lesní podnik I Lesní podnik II Lesní podnik III Vybrané ukazatele standardní finanční analýzy lesních podniků Lesní podnik I Lesní podnik II Lesní podnik III Vybrané ukazatele speciální finanční analýzy lesních podniků Lesní podnik I Lesní podnik II Lesní podnik III Výsledky Výsledky použití a ověření navržené metodiky finanční analýzy lesních podniků na třech lesních podnicích Výsledky použití a ověření vybraných tradičních ukazatelů obhospodařování lesních majetků na třech lesních podnicích Výsledky použití a ověření vybraných ukazatelů standardní finanční analýzy lesních podniků na třech lesních podnicích Výsledky použití a ověření vybraných ukazatelů speciální finanční analýzy lesních podniků na třech lesních podnicích Návrh metodiky finanční analýzy lesních podniků

12 10 Návrh na využití výsledků v praxi Diskuze Závěr Summary Přehled použité literatury Přílohy Příloha č. 1 potencionální renta pro účely výpočtu újmy nebo škody způsobené na lesích Příloha č. 2 účetní závěrky lesní podnik I Příloha č. 3 účetní závěrky lesní podnik II Příloha č. 4 účetní závěrky lesní podnik III Příloha č. 5 standardní finanční analýza lesního podniku I Příloha č. 6 standardní finanční analýza lesního podniku II Příloha č. 7 standardní finanční analýza lesního podniku III

13 Seznam obrázků Obr. 1: Schéma zájmů při obhospodařování lesního majetku. 98 Obr. 2: Schéma vztahů komplexního softwarového produktu umožňujícího automatické výpočty speciální finanční analýzy lesních podniků 113 Obr. 3: Vztah koeficientu kapitálu lesního podniku, výše investic do lesa a rentability celkového kapitálu lesního podniku 123 Obr. 4: Vztah investic a hospodářského výsledku lesního podniku. 124 Obr. 5: Vztah obslužného kapitálu lesního podniku a jeho rentability 124 Obr. 6: Vztah celkového kapitálu lesního podniku a jeho rentability Obr. 7: Přehled skladby průměrného ocenění lesního kapitálu lesního podniku na ha lesa Obr. 8: Ocenění obslužného kapitálu lesního podniku u lesního podniku I., II. a III. metodou hodnoty substance k běžného roku. 153 Obr. 9: Ocenění celkového kapitálu lesního podniku u lesního podniku I., II. a III. k běžného roku 155 Obr. 10: Ukazatele vztažené k nájemnému lesního kapitálu lesního podniku u lesního podniku I Obr. 11: Ukazatele vztažené k nájemnému lesního kapitálu lesního podniku u lesního podniku II. 157 Obr. 12: Skladba opravného faktoru I. lesního podniku I Obr. 13: Vzájemné ovlivnění opravného faktoru I. a opravného faktoru II. lesního podniku I Obr. 14: Vliv opravných faktorů I. a II. na lesnicky upravený výsledek hospodaření celkem s OF I. + II. lesního podniku I. 164 Obr. 15: Skladba opravného faktoru I. lesního podniku II. 166 Obr. 16: Vzájemné ovlivnění opravného faktoru I. a opravného faktoru II. lesního podniku II Obr. 17: Vliv opravných faktorů I. a II. na lesnicky upravený výsledek hospodaření celkem s OF I. + II. lesního podniku II

14 Obr. 18: Skladba opravného faktoru I. lesního podniku III Obr. 19: Vzájemné ovlivnění opravného faktoru I. a opravného faktoru II. lesního podniku III. 169 Obr. 20: Vliv opravných faktorů I. a II. na lesnicky upravený výsledek hospodaření Obr. 21: Korelační charakteristiky vybraných tradičních ukazatelů obhospodařování lesních majetků k zlaté rentabilitě obslužného kapitálu lesního podniku (intenzivní ukazatel In) či ke zlatému ukazateli tj. lesnicky upravenému výsledku hospodaření celkem I. + II. lesního podniku bez daně z příjmů a nájmu (extenzivní ukazatel Ex). 192 Obr. 22: Korelační charakteristiky vybraných ukazatelů standardní finanční analýzy lesních podniků k zlaté rentabilitě obslužného kapitálu lesního podniku (intenzivní ukazatel In) či ke zlatému ukazateli tj. lesnicky upravenému výsledku hospodaření celkem I. + II. lesního podniku bez daně z příjmů a nájmu (extenzivní ukazatel Ex) Obr. 23: Korelační charakteristiky vybraných ukazatelů speciální finanční analýzy lesních podniků k zlaté rentabilitě obslužného kapitálu lesního podniku (intenzivní ukazatel In) či ke zlatému ukazateli tj. lesnicky upravenému výsledku hospodaření celkem I. + II. lesního podniku bez daně z příjmů a nájmu (extenzivní ukazatel Ex)

15 Seznam tabulek Tab. 1: Jednoduchá kalkulace příspěvků na krytí fixních nákladů. 47 Tab. 2: Stupňovitá kalkulace příspěvků na krytí fixních nákladů Tab. 3: Stupňovitá kalkulace příspěvků na krytí fixních nákladů v lesním podniku 49 Tab. 4: Základní údaje o lesním majetku I. z lesního hospodářského plánu. 79 Tab. 5: Závazná ustanovení lesního majetku I. dle lesního hospodářského plánu. 79 Tab. 6: Doporučující ustanovení lesního majetku I. dle lesního hospodářského plánu. 80 Tab. 7: Základní údaje o lesním majetku II. z lesního hospodářského plánu Tab. 8: Závazná ustanovení lesního majetku II. dle lesního hospodářského plánu. 81 Tab. 9: Doporučující ustanovení lesního majetku II. dle lesního hospodářského plánu. 82 Tab. 10: Základní údaje o lesním majetku III. z lesního hospodářského plánu Tab. 11: Závazná ustanovení lesního majetku III. dle lesního hospodářského plánu. 83 Tab. 12: Doporučující ustanovení lesního majetku II. dle lesního hospodářského plánu. 84 Tab. 13: Základní technické ukazatele lesnických činností lesního podniku I Tab. 14: Vybrané ukazatele plnění lesnických činností lesního podniku I Tab. 15: Základní technicko ekonomické ukazatele lesnických činností lesního podniku I Tab. 16: Základní technické ukazatele lesnických činností lesního podniku II Tab. 17: Vybrané ukazatele plnění lesnických činností lesního podniku II

16 Tab. 18: Základní technicko ekonomické ukazatele lesnických činností lesního podniku II Tab. 19: Základní technické ukazatele lesnických činností lesního podniku III. 139 Tab. 20: Vybrané ukazatele plnění lesnických činností lesního podniku III Tab. 21: Základní technicko ekonomické ukazatele lesnických činností lesního podniku III. 141 Tab. 22: Ukazatele standardní finanční analýzy lesního podniku I Tab. 23: Vybrané účetní ukazatele lesního podniku I. dle účetní závěrky 143 Tab. 24: Ukazatele standardní finanční analýzy lesního podniku II. 144 Tab. 25: Vybrané účetní ukazatele lesního podniku II. dle účetní závěrky Tab. 26: Ukazatele standardní finanční analýzy lesního podniku III Tab. 27: Vybrané účetní ukazatele lesního podniku III. dle účetní závěrky. 147 Tab. 28: Ocenění lesního kapitálu lesního podniku u lesního majetku I Tab. 29: Ocenění lesního kapitálu lesního podniku u lesního majetku II Tab. 30: Ocenění lesního kapitálu lesního podniku u lesního majetku III Tab. 31: Ocenění obslužného kapitálu lesního podniku metodou hodnoty substance k běžného roku 152 Tab. 32: Ocenění celkového kapitálu lesního podniku k běžného roku Tab. 33: Ukazatele vztažené k nájemnému lesního kapitálu lesního podniku u lesního podniku I. 156 Tab. 34: Ukazatele vztažené k nájemnému lesního kapitálu lesního podniku u lesního podniku II Tab. 35: Ukazatele vztažené k nájemnému lesního kapitálu lesního podniku u lesního podniku III Tab. 36: Podílové ukazatele ocenění lesního a obslužného kapitálu lesního podniku I Tab. 37: Podílové ukazatele ocenění lesního a obslužného kapitálu lesního podniku II

17 Tab. 38: Podílové ukazatele ocenění lesního a obslužného kapitálu lesního podniku III Tab. 39: Ukazatele skladby lesnicky upraveného výsledku hospodaření celkem I. + II. lesního podniku bez daně z příjmů u lesního podniku I Tab. 40: Ukazatele skladby lesnicky upraveného výsledku hospodaření celkem I. + II. lesního podniku bez daně z příjmů u lesního podniku II Tab. 41: Ukazatele skladby lesnicky upraveného výsledku hospodaření celkem I. + II. lesního podniku bez daně z příjmů u lesního podniku III Tab. 42: Podílové ukazatele lesnicky upraveného výsledku hospodaření celkem I. + II. lesního podniku bez daně z příjmů u lesního podniku I Tab. 43: Podílové ukazatele lesnicky upraveného výsledku hospodaření celkem I. + II. lesního podniku bez daně z příjmů u lesního podniku II Tab. 44: Podílové ukazatele lesnicky upraveného výsledku hospodaření celkem I. + II. lesního podniku bez daně z příjmů u lesního podniku III. 173 Tab. 45: Vybrané ukazatele navržené metodiky finanční analýzy lesních podniků tradiční ukazatele obhospodaření lesních majetků u lesního podniku I Tab. 46: Vybrané ukazatele navržené metodiky finanční analýzy lesních podniků tradiční ukazatele obhospodaření lesních majetků u lesního podniku II Tab. 47: Vybrané ukazatele navržené metodiky finanční analýzy lesních podniků tradiční ukazatele obhospodaření lesních majetků u lesního podniku III. 176 Tab. 48: Vybrané ukazatele navržené metodiky finanční analýzy lesních podniků standardní finanční analýza lesních podniků u lesního podniku I. 177 Tab. 49: Vybrané ukazatele navržené metodiky finanční analýzy lesních podniků standardní finanční analýza lesních podniků u lesního podniku II Tab. 50: Vybrané ukazatele navržené metodiky finanční analýzy lesních podniků standardní finanční analýza lesních podniků u lesního podniku III Tab. 51: Vybrané ukazatele navržené metodiky finanční analýzy lesních podniků speciální finanční analýza lesních podniků (ukazatele vztaženy k lesnicky upravenému výsledku hospodaření celkem lesního podniku bez daně z příjmů) u lesního podniku I

18 Tab. 52: Vybrané ukazatele navržené metodiky finanční analýzy lesních podniků speciální finanční analýza lesních podniků (ukazatele vztaženy k ocenění lesního a obslužného kapitálu lesního podniku) u lesního podniku I Tab. 53: Vybrané ukazatele navržené metodiky finanční analýzy lesních podniků speciální finanční analýza lesních podniků (ukazatele vztaženy k rentabilitě lesního a obslužného kapitálu lesního podniku) u lesního podniku I Tab. 54: Vybrané ukazatele navržené metodiky finanční analýzy lesních podniků speciální finanční analýza lesních podniků (ukazatele vztaženy k lesnicky upravenému výsledku hospodaření celkem lesního podniku bez daně z příjmů) u lesního podniku II Tab. 55: Vybrané ukazatele navržené metodiky finanční analýzy lesních podniků speciální finanční analýza lesních podniků (ukazatele vztaženy k ocenění lesního a obslužného kapitálu lesního podniku) u lesního podniku II Tab. 56: Vybrané ukazatele navržené metodiky finanční analýzy lesních podniků speciální finanční analýza lesních podniků (ukazatele vztaženy k rentabilitě lesního a obslužného kapitálu lesního podniku) u lesního podniku II Tab. 57: Vybrané ukazatele navržené metodiky finanční analýzy lesních podniků speciální finanční analýza lesních podniků (ukazatele vztaženy k lesnicky upravenému výsledku hospodaření celkem lesního podniku bez daně z příjmů) u lesního podniku III Tab. 58: Vybrané ukazatele navržené metodiky finanční analýzy lesních podniků speciální finanční analýza lesních podniků (ukazatele vztaženy k ocenění lesního a obslužného kapitálu lesního podniku) u lesního podniku III Tab. 59: Vybrané ukazatele navržené metodiky finanční analýzy lesních podniků speciální finanční analýza lesních podniků (ukazatele vztaženy k rentabilitě lesního a obslužného kapitálu lesního podniku) u lesního podniku III Tab. 60: Skupiny rozpětí aritmetického průměru korelačních koeficientů lesního podniku I., II., III Tab. 61: Korelační charakteristiky vybraných tradičních ukazatelů obhospodařování lesních majetků k zlaté rentabilitě obslužného kapitálu lesního podniku (intenzivní ukazatel In) či ke zlatému ukazateli tj. lesnicky upravenému výsledku hospodaření celkem I. + II. lesního podniku bez daně z příjmů a nájmu (extenzivní ukazatel Ex)

19 Tab. 62: Korelační charakteristiky vybraných ukazatelů standardní finanční analýzy lesních podniků k zlaté rentabilitě obslužného kapitálu lesního podniku (intenzivní ukazatel In) či ke zlatému ukazateli tj. lesnicky upravenému výsledku hospodaření celkem I. + II. lesního podniku bez daně z příjmů a nájmu (extenzivní ukazatel Ex) Tab. 63: Korelační charakteristiky vybraných ukazatelů speciální finanční analýzy lesních podniků k zlaté rentabilitě obslužného kapitálu lesního podniku (intenzivní ukazatel In) či ke zlatému ukazateli tj. lesnicky upravenému výsledku hospodaření celkem I. + II. lesního podniku bez daně z příjmů a nájmu (extenzivní ukazatel Ex) Tab. 64: Potencionální renta pro účely výpočtu újmy nebo škody způsobené na lesích Tab. 65: Lesní podnik I. Rozvaha. 221 Tab. 66: Lesní podnik I. Výkaz zisku a ztráty 222 Tab. 67: Lesní podnik I. Cash flow Tab. 68: Lesní podnik II. Rozvaha Tab. 69: Lesní podnik II. Výkaz zisku a ztráty Tab. 70: Lesní podnik II. Cash flow 227 Tab. 71: Lesní podnik III. Rozvaha Tab. 72: Lesní podnik III. Výkaz zisku a ztráty. 230 Tab. 73: Lesní podnik III. Cash flow

20 Seznam použitých odborných termínů Pro snazší pochopení této práce jsou zde vysvětleny významy základních nových či obecně volně definovaných odborných pojmů, tak aby při čtení práce bylo vždy přesně zřejmé, jak má být textu rozuměno. Tradiční ukazatele obhospodařování lesních majetků je soubor ukazatelů, které se běžně statisticky zpracovávají, vyhodnocují a prezentují v rámci přehledů o hospodaření lesních subjektů. Skládají se většinou z technických, technickoekonomických, ekonomicko technických a ekonomických parametrů. Vztahují se k popisu hospodářské a ekonomické stránky hospodaření v lesním sektoru. Standardní finanční analýza lesních podniků je souborem všeobecně požívaných metod finanční analýzy, tak jak jsou obecně v odborné literatuře uváděny a jak se běžně používají pro jednotlivé obory národního hospodářství. Speciální finanční analýza lesních podniků představuje soubor metod, které nejsou všeobecně používány v běžné finanční analýze a které jsou zde speciálně zpracovány pro lesní podniky. Navržená metodika finanční analýzy lesních podniků se skládá z ověřených tradičních ukazatelů obhospodařování lesních majetků, ověřených ukazatelů standardní finanční analýzy lesních podniků a ověřených ukazatelů speciální finanční analýzy lesních podniků. Vychází se z předpokladu, že tato metodika by mohla být objektivnější než dosavadní publikované a používané metody hodnocení čistě ekonomické stránky obhospodařování lesního majetku. Lesní majetek je v této práci používán zejména ve spojení s vlastnictvím pouze lesního kapitálu lesního podniku tj. lesa (lesní půda a lesní porost). Lesní majetek není zpravidla používán v souvislosti s finanční analýzou. Lesní podnik je v této práci používán jako termín podnik a to zejména jako ten, který je spojen s vlastnictvím pouze obslužného kapitálu lesního podniku (majetek subjektu, který les nevlastní, ale pouze obhospodařuje) či ve spojení s existencí subjektu, který vlastní jak lesní kapitál lesního podniku tak i obslužný kapitál lesního podniku, tj. subjekt vlastní les a sám jej obhospodařuje. Lesní podnik je v této práci chápán jako podnikatelský subjekt, jehož hlavní činností je obhospodařování lesního majetku. Pokud lesní podnik dále provozuje školkařství, myslivost na obhospodařovaném lesním majetku, přidruženou lesní výrobu, dále zpracovává dřevní surovinu, příp. provozuje další navazující či nezávislé nelesní činnosti a tyto činnosti účetně neodděluje, pak úměrně těmto dalším činnostem klesá i přínos navržené metodiky finanční analýzy lesních podniků spojené s obhospodařováním lesních majetků. Jako lesní podnik je zde chápán i běžně používaný termín tzv. podnikatelský subjekt v lesnictví. Lesní podnik je pojem pro finanční analýzu mnohem přesněji definovatelný a použitelný než obecně používaný pojem lesní majetek, proto je lesní podnik zpravidla používán v souvislosti s finanční analýzou. 20

21 Lesní kapitál lesního podniku představuje les tj. lesní půdu, lesní porost a vše ostatní, co je přímo a neoddělitelně spojeno s lesem a co se zpravidla k jiným účelům než obhospodařování konkrétního lesního majetku nedá použít (lesní dopravní síť, drobné lesní stavby, apod.). Obslužný kapitál lesního podniku tj. ostatní kapitál, který není lesním kapitálem lesního podniku a má povahu majetku potřebného k obhospodařování lesa. Tento kapitál je shodný s kapitálem subjektu, který les nevlastní, ale jen zajišťuje jeho obhospodařování. Celkový kapitál lesního podniku představuje kapitál vzniklý součtem lesního kapitálu lesního podniku a obslužného kapitálu lesního podniku. Škola rentability lesního a obslužného kapitálu lesního podniku je škola postavená na principu virtuálního doopravení výsledku hospodaření celkem před zdaněním lesního podniku (případně dalších finančních ukazatelů) dle rovnoměrného plnění jednotlivých lesnických činností, rovnoměrného plnění závazných ustanovení lesního hospodářského plánu, započítání kompenzace ekonomické újmy a změny ocenění obslužného kapitálu lesního podniku a následného vztažení těchto výsledků k ocenění lesního a obslužného kapitálu lesního podniku. 21

22 1 Úvod 1.1 Historický vývoj a obecná východiska Les je přirozenou součástí naší kulturní krajiny, je pro nás zdrojem dřevní suroviny a zajišťuje mnoho dalších funkcí, které úzce souvisí s vývojem a fungováním přírodních ekosystémů. Význam lesa pro lidskou společnost spočívá v poskytování obnovitelných přírodních zdrojů a vytváření základního životního prostoru. Působí na nás také prostřednictvím celého komplexu vztahů, závislostí, propojeností a složitostí všech systémů (ekologických, sociálních, ekonomických a dalších) na naší planetě. Současná podoba lesních porostů na území České republiky je výsledkem působení dvou základních faktorů. Tím prvním je vliv geologického a klimatického vývoje planety, vznik života a následný vývoj rostlinných a živočišných druhů a jejich společenstev. Druhý faktor je působení člověka jako živočišného druhu, který díky svému intelektuálnímu vývoji, schopnostem a možnostem začal zhruba před sedmi tisíci lety na území dnešní České republiky výrazně působit na přírodní prostředí a tento prostor přetvářet pro své vlastní zájmy. Intenzita tohoto působení se od té doby neustále zvyšuje. Tento vývoj probíhá ve vzájemném a oboustranném ovlivňování lidské společnosti na jedné straně a zbývající části přírody na straně druhé. Člověk sám na jakémkoliv stupni vývoje ve své historii vždy byl, je a vždycky bude součástí biosféry planety Země a většiny jejich systémů. To znamená úplně všech systémů, jednak těch, které zná a které vědomě či nevědomě ovlivňuje ale i těch, které jsou těm poznaným a záměrně ovlivňovaným nadřazené. Jedná se o zákonitosti, kdy tím, jak působíme jakkoliv na své okolí, nám to okolí určitým způsobem může zase vracet. Člověku se zatím nepodařilo se těmto systémům vymanit. Prvek systému se nemůže vyčlenit mimo vlastní systém, protože bez tohoto systému sám nemůže existovat. Člověk může v budoucnosti svým uvědomělým pozitivním chováním velice výrazně napomoci dalšímu rozvoji a zkvalitňování biosféry naší planety. Stejně tak svým negativním chováním ať už záměrným, neuvědomělým či neuvědomělým v tzv. dobré víře z dnešního pohledu tu samou biosféru naší planety může poškozovat, ohrožovat a přivést k mnoha neodvratným a trvalým změnám. Posláním každého živočišného i rostlinného druhu je objevovat nové zdroje, obsadit, vyčerpat je a přemístit se na další (Darwin, 2007). Dnes, když už člověk ve své populační explozi kolonizoval a intenzivně využívá všechny životně přijatelné oblasti na planetě, je potřeba přehodnotit tuto zásadu evoluce a na základě vlastního uvědomělého myšlení prosazovat trvale udržitelný rozvoj jako prvek předejití zpětné vazby systémů tj. naprostého vyčerpání potenciálu zdrojů a zásadní snížení početního stavu lidstva. 22

23 1.2 Současný přístup a chápání lesa Les je přírodním bohatstvím společnosti ale současně také majetkem, který má konkrétního vlastníka. Tím může být například stát, kraj, obec, právnická osoba, fyzická osoba, apod. Zájmy společnosti mohou být v porovnání se zájmy vlastníka v celé škále: od shodných, přes odlišné až k protichůdným. Dá se obecně uvést, že zájmy společnosti kladou důraz zejména na ekologickou stránku a celospolečenské funkce. Oproti tomu zájmem vlastníka bývá zcela pochopitelně i ekonomické hledisko, neboť je přirozené, že vlastnictví majetku existuje za účelem dosahování zisku. Budoucnost trvale udržitelného lesního hospodářství závisí na poznání, respektování a sladění mnoha přístupů, funkcí a efektů lesa. Mezi ty nejdůležitější patří hledisko ekologické, sociální a ekonomické. Bez respektování ekonomických zájmů si na ekologický přístup nevyděláme a zase naopak bez respektování ekologického přístupu není dlouhodobě možné dosahovat žádoucích ekonomických efektů v rámci trvale udržitelného rozvoje. Budoucnost trvale udržitelného hospodaření nespočívá pouze v samotném ekologickém či sociálním přístupu, které jsou často navíc zahleděny samy do sebe. Cestou není ani výlučně ekonomický přistup, aby se s lesem zacházelo jako s kapitálem, který nemá další funkce a efekty. Pouze spojením a sladěním těchto třech přístupů je možné budovat moderní, vyspělé, ekologicky stabilního a ekonomicky efektivní české lesní hospodářství. Pokud společnost požaduje po vlastníkovi změny v jeho hospodaření, které mu způsobují ekonomickou ztrátu, vzniká vlastníkovi morální nárok, aby mu společnost tuto ztrátu uhradila. Záleží na vyspělosti a slušnosti společnosti, politické orientaci představitelů vládnoucího režimu a míře respektu k majetku, svobodě, samostatné činnosti a tvorbě hodnot. Podle toho každá společnost k tomuto problému přistupuje individuelně. O ekologických aspektech lesního hospodářství, o různých školách přístupů: teorie závěsu, přírodě blízké hospodaření, trvale udržitelné hospodaření, polyfunkční hospodaření, funkčně integrované hospodaření, les bohatých struktur, les bohatě tvořivý, atd. bylo vypracováno již mnoho odborných materiálů. Jak však funguje čistě ekonomická stránka lesního hospodaření bez vlivu přírodních a porostních poměrů? Jaké jsou možné metody její speciální finanční analýzy? Jaké jsou další možné metody přesného a objektivního měření a hodnocení ekonomiky lesních majetků? Jaké jsou možnosti ekonomického hodnocení lesních majetků v tržní ekonomice, kde také vlastník očekává od svého majetku a kapitálů tvorbu běžné míry zisku? Až se podaří najít odpovědi na tyto otázky a vypracovat příslušnou metodiku, bude lesní hospodářství zanalyzováno a popsáno i z té čistě ekonomické stránky. Pak bude možné stanovit priority ekonomického přístupu. Bude možné vytvořit metodiku přesného a objektivního vzájemného posuzování lesních majetků po stránce ekonomické a také hodnocení kvality práce managementu lesních majetků. Budou vytvořeny předpoklady pro nacházení ekonomických reserv a jejich využívání. Každá 23

24 analýza předchází následné syntéze, proto pochopení ekologických, sociálních a ekonomických principů a vztahů je nezbytným předpokladem pro jejich integraci a zajištění trvale udržitelného rozvoje lesa, lesních majetků i celého lesního hospodářství. Historie nás učí, že čas od časů přichází různé společenské vášně: náboženské, politické, sociální, ekologické, čistě populistické, atd. Po jejich vzplanutí a vybouření následuje jejich odeznění a po něm návrat společnosti k zájmu o chléb náš vezdejší v každodenní realitě života a k němu ekonomická stránka všech lidských aktivit neodmyslitelně patří. 1.3 Les pohledem finanční analýzy Lesní hospodářství je neodmyslitelnou součástí národního hospodářství České republiky, přitom však zaujímá z ekonomického pohledu zcela odlišný a specifický segment trhu. A to hlavně vlivem rozdílných výrobních podmínek pro podnikání jednotlivých lesních majetků. Jsou to zejména přírodní a porostní poměry, které jsou pro každý konkrétní lesní majetek jiné a které jej zásadním způsobem ovlivňují při vytváření jeho hospodářského výsledku. Ekonomika lesních majetků nemůže být přirovnávána ani k ekonomice zemědělských podniků a to přesto, že má ze všech ostatních odvětví národního hospodářství k ní nejblíže. Charakterem a podmínkami výroby tvoří lesnický sektor zcela odlišnou a specifickou oblast podnikatelské činnosti, a podle toho musí být k němu vědecky přistupováno. Každý ekonomický subjekt, který působí na trhu, musí neustále analyzovat svou činnost a výsledky, kterých dosáhl. Týká se to tedy i lesních majetků. Tato skutečnost vyplývá především z toho, že veškeré rozhodování podnikatelského subjektu je třeba přizpůsobit změnám, aby subjekt neztratil na trhu své postavení či své postavení zlepšil a mohl být dále životaschopný, konkurenceschopný a dále se úspěšně rozvíjet. Proto je důležité v každém lesním podniku vypracovávat finanční analýzu, která vyhodnocuje základní finanční ukazatele a vyvozuje z nich závěry pro další rozhodování. Aplikovat metody finanční analýzy a dojít k objektivním a v praxi použitelným výsledkům je možno nejlépe u lesních majetků, které díky své výměře vytváří předpoklady pro těžební vyrovnanost a nepřetržitost. To nastává u lesních majetků přibližně vyrovnaného věkového složení jednotlivých porostních skupin. Při omezeném rozpětí výměry jednotlivých porostních skupin a jejich zhruba rovnoměrném prostorovém rozmístění statisticky vzato to splňuje naprostá většina lesních majetků dosahujících určité minimální výměry. Finanční analýza je oblast, která představuje významnou součást soustavy podnikového řízení. Čerpá údaje z účetnictví pro výpočet ukazatelů, které dávají obraz o ekonomickém stavu podniku. O tyto ukazatele se pak opírají rozhodnutí managementu o dalším vývoji podniku. 24

25 Finanční analýza zaujímá klíčové postavení nejen při hodnocení současného a předvídání budoucího vývoje podniku, ale i celého odvětví. Hlavní úlohou finanční analýzy je neustále vyhodnocovat ekonomickou situaci podniku, která je výsledkem působení ekonomických i neekonomických faktorů a vlivy těchto faktorů zohlednit při interpretaci jejích výsledků. Současně by se finanční analýza měla snažit odhadovat budoucí vývoj jednotlivých ekonomických veličin, nebo alespoň vytvořit základnu pro odhad možných změn ve vývoji stávajících trendů. 25

26 2 Cíl práce Cílem této práce je návrh metodiky finanční analýzy lesních podniků, která by přesněji a objektivněji než dosavadní metody umožňovala stanovit, jak kvalitně, odborně a zodpovědně je lesní majetek čistě ekonomicky obhospodařován. To předpokládá přístup k chápání ekonomiky lesních majetků z pohledu vlastníků lesních majetků a jejich ekonomických zájmů při obhospodařování lesních majetků. Tato metodika finanční analýzy lesních podniků je v této práci přímo použita a ověřena při hodnocení ekonomické stránky obhospodařování třech vybraných lesních majetků. Globálním nadřazeným cílem této problematiky je zajištění trvale udržitelného rozvoje lesního hospodářství v oblasti ekonomické životaschopnosti a konkurenceschopnosti lesních majetků. Cílem této práce je tedy vytvoření a ověření metodiky, která by pomocí ověřených tradičních ukazatelů obhospodařování lesních majetků, ověřených ukazatelů standardní finanční analýzy lesních podniků a zejména nových ověřených ukazatelů speciální finanční analýzy lesních podniků umožňovala přesněji a objektivněji než dosavadní metody poskytovat bez ohledu na odlišné výrobní podmínky, přírodní a porostní poměry hodnocení ekonomiky lesních podniků a kvality práce jejich managementů. Cílem této práce není zabývat se jinými funkcemi lesního majetku než funkcemi komerčními. Mezi komerční funkce je zde řazena zejména funkce dřevoprodukční, případně produkce dalších produktů, užitků a efektů spojených s vlastnictvím či obhospodařováním lesa, které lze na trhu směnit za peníze. Pro účely této práce a pro splnění jejího cíle je lesní podnik chápán pouze jako samostatná ekonomická jednotka, která disponuje určitým majetkem, zaměstnává určitý počet lidí, má jistý obrat, vykazuje hospodářský výsledek a dodržuje všechny platné legislativní předpisy. Tento přístup je zvolen jako nejvhodnější pozice lesního podniku pro nutnou finanční analýzu zpracovávané problematiky a nemusí vždy zcela odpovídat reálnému obrazu existence a fungování lesního podniku. Tato práce se pokouší odkrýt některá bílá místa na mapě ekonomiky lesního hospodářství. Může vytvořit nový pohled a nový přístup k chápání vlastnictví lesního majetku a jeho obhospodařování. Může pomoci vlastníkům lesních majetků při hodnocení kvality práce managementu lesního podniku, který obhospodařuje jejich lesy. Může pomáhat managementu lesních podniků při zlepšování jejich práce a zhodnocování kapitálu. Může jednou případně sloužit i pro orgány státní správy při hodnocení ekonomiky obhospodařování lesních majetků pro účely přidělování dotací a příspěvků. Možností uplatnění této metodiky se nabízí mnoho a o jejím praktickém použití rozhodne nejlépe až její provozní uplatnění. Cíl této práce vychází i z provozních požadavků a je těmto nárokům přizpůsoben. 26

27 Tato práce je pojata i jako pokus zkusit vykročit z určitého uzavřeného kruhu historicky tradičního pojetí lesní ekonomiky a přinést nový pohled na některé současné provozní požadavky ekonomiky obhospodařování lesních majetků. Základním předpokladem splnění cíle práce je každopádně nový pohled a nový směr vnímání ekonomiky lesních majetků a objektivnějšího hodnocení jejích obhospodařování lesními podniky. 27

28 3 Literární přehled Tato kapitola se zabývá přehledem a popisem prací, které mají k řešené problematice v lesnictví tématicky nejblíže a byly již veřejně publikovány. 3.1 Tradiční přístup k chápání ekonomiky lesního hospodářství Definice základních pojmů Ekonomie se zabývá studiem organizačních forem (systémů), jejichž prostřednictvím lidstvo řeší fundamentální problém vzácnost. Jako vědní disciplína zkoumá, jak společnost užívá omezené zdroje k výrobě různých druhů statků či služeb a jak jsou tyto produkty rozdělovány mezi spotřebitele (Samuelson, Nordhaus, 1995). Ekonomika představuje určitý systém, ve kterém se uskutečňuje hospodářský proces, vymezený nejčastěji hranicemi státu v rámci národního hospodářství. Je v podstatě aplikací obecné ekonomie v určitém ekonomickém systému (příkazová ekonomika, tržní ekonomika, zvyková ekonomika atd.), úseku národního hospodářství nebo odvětví tzv. odvětvových ekonomikách (ekonomika průmyslu, ekonomika zemědělství, ekonomika lesního hospodářství atd.) a dalších aplikacích (regionální ekonomika, ekonomika domácností apod.) (Kupčák, 2006). Ekonomická teorie i praxe se člení podle toho, kterou oblastí a úrovní ekonomiky se zabývána, na makroekonomii a mikroekonomii. Toto dělení je relativní hranice nelze vždy přesně určit. Makroekonomie analyzuje funkce ekonomiky jako systémového celku na úrovni státu, regionu. Mikroekonomie se zabývá zkoumáním jednotlivých ekonomických subjektů v rámci daného systému a za určitých okolností. Zejména se jedná o chování domácností, podniků, určitého odvětví apod. (Kupčák, 2006). Ekonomika lesního hospodářství je odvětvovou (úsekovou) ekonomikou. Stejně jako jiné odvětvové ekonomiky navazuje na ekonomii, aplikuje její obecné poznatky a zákonitosti a rozvíjí je v odvětví lesního hospodářství. Mezi odvětvovou ekonomikou lesního hospodářství a obecnou ekonomií platí i zpětná vazba. Odvětvové ekonomiky poskytují obecné ekonomii nové podněty a do jisté míry i nové poznatky k formulaci obecných ekonomických zákonitostí (Bartuněk, 1994). Předmětem zkoumání ekonomiky lesního hospodářství je využívání výrobních činitelů v lesním hospodářství. Pozornost je zaměřena zejména na zkoumání specifických stránek lesní výroby v konkrétních podmínkách a v souvislosti s možnostmi využití získaných poznatků v procesu rozvoje podnikatelské činnosti lesních podniků (Bartuněk, 1994). 28

29 Lesní výroba má dvě stránky, jednak technickou a technologickou a pak ekonomickou. Ekonomické pojetí usiluje o vytvoření maximálního množství hodnot s vynaložením minimálního množství nákladů. Ekonomika lesního hospodářství se jako vědecká disciplína rozvíjí na základě potřeb provozu lesního hospodářství (Bartuněk, 1994). Ekonomika lesního hospodářství je odvětvovou ekonomikou, jejímž předmětem je využívání výrobních faktorů (činitelů) v lesním hospodářství, z nichž základním výrobním faktorem je les (Kupčák, 2006) Školy čistého výnosu V rámci oceňování lesa existují dva základní přístupy v chápání vytváření hodnoty lesním majetkem: A) Škola čistého výnosu z půdy Učení, které se také nazývá škola rentability nebo netto škola, vychází z představy lesní výroby, která je podobná rostlinné výrobě v zemědělství. Základnou při oceňování je nezalesněná půda, zjišťují se vynaložené prostředky na obnovu, ochranu, ošetřování a výchovu porostů a připočítávají se náklady na správu a daňové výlohy. Všechny vynaložené prostředky se zúročují a výsledek se porovnává s úroky, které by peníze přinesly, kdyby byly uloženy v bance, proto škola rentability. Hodnota (cena) lesní půdy se vypočítá kapitalizací čistého výnosu zoceňované půdy. Čistý výnos je rozdíl mezi součtem hrubých výnosů a součtem provozních nákladů na této půdě, přepočtených pomocí složitého úrokování na dobu obmýtí. Lesní úroková míra této školy nedosahuje úrovně tzv. kapitálu bezpečně uloženému a bez námahy zpravovanému. Lesní úroková míra může být maximálně 2 % (tj. okolo přírůstkového procenta), jinak vzorce této školy nejsou použitelné. Takto se stanoví cena lesní půdy. Hodnota (cena) porostní zásoby se zjišťuje odděleně, zvlášť mýtní a předmýtní porosty. Cílem je tedy zajištění rentability vynaloženého kapitálu, nejsnáze cestou snížení obmýtní doby, snížení porostní zásoby a produkce slabšího dříví. Je to filozofie intenzivního obhospodařování lesa. B) Škola čistého výnosu z lesa Učení, které se také nazývá škola produktivity nebo brutto škola, chápe les jako hospodářskou skupinu, ve které jsou zastoupeny všechny věkové stupně, a předpokládá, že první lesní hospodář les nevytvořil, ale získal jej jako dar přírody. Vychází ze zásady, že lesní půda a na ní rostoucí lesní porost tvoří vzájemně neoddělitelný celek, který je základním prostorovým rámcem lesní výroby, která je permanentní. Z lesa se získávají pravidelné roční čisté výnosy, přičemž je lhostejné, zda výnosy plynou z vlastnictví lesa či třeba v podobě úroků z kapitálu uloženého v bance. Ocenění pak vychází z tzv. kapitálové hodnoty, která je podílem pravidelných ročních výnosů a průměrné bankovní úrokové míry vloženého kapitálu. Tato škola 29

30 vede k prodloužení doby obmýtní, snižování intervalu probírek a k nedostatečnému využívání produkčních možností lesa. Školy se tedy liší v rozdílném cíli hospodaření, buď dosažení nejvyšší renty či nejvyšší rentability. Škoda čistého výnosu z půdy dosahuje z podnikatelského hlediska vyššího zúročení kapitálu, avšak s použitím omezené lesní úrokové míry. Historicky mladší je škola čistého výnosu z lesa, provoz se však dlouhodobě více přiklání k učení školy čistého výnosu z půdy ve snaze produkovat ekonomicky atraktivní dřeviny, provádět intenzivní probírky a používat středně dlouhé doby obmýtní (Bartuněk, 1994) Pozemková renta Pozemková renta se člení na absolutní rentu a diferenciální rentu: Absolutní pozemková renta je důchod, který si přivlastňuje vlastník pozemku z titulu vlastnictví. Diferenciální renta je důchod, který dostávají ti vlastníci, jejichž půda je úrodnější nebo má vůči trhu výhodnější polohu. V lesním hospodářství existují mezi jednotlivými výrobci rozdílné výrobní podmínky přírodní povahy, které způsobují rozdílnou nákladovost či výnosovost jednotky produkce. V podmínkách tržní ekonomiky je rozumné obhospodařovat jen takový les, v němž výrobní podmínky umožňují, aby výnosy nebyly menší než náklady. Diferenciální renta existuje v lesním hospodářství ve dvou formách a to jako diferenciální renta I a diferenciální renta II. Diferenciální renta I je dána rozdílnou úrodností lesních půd, rozdílnými klimatickými podmínkami a rozdílnou vzdáleností lesa od místa odbytu. Tato renta vzniká nezávisle na pracovním úsilí vlastníka lesního majetku a je víceméně stálou veličinou. Diferenciální renta II vzniká jako důsledek dodatečných vkladů do lesních porostů. Tato renta je výsledkem zintenzivňování obhospodařování lesa a je podmíněna růstem produktivity práce a technologickými inovacemi. Je tedy dána investicí finančních prostředků, vkladem práce a uplatněním výsledků vědy. Rozsah dodatečných vkladů do lesa určuje efektivitu obhospodařování lesního majetku. Úloha kvantifikace diferenciální renty se obvykle nazývá objektivizací výrobních podmínek (Bartuněk, 1994). 30

31 3.2 České práce blízké tématice objektivního hodnocení čistě ekonomické stránky obhospodařování lesních majetků Metodika ekonomické optimalizace a objektivizace výrobních podmínek v lesnictví z pohledu HÚL V roce 1987 ještě pro potřeby centrálně plánové ekonomiky ČSSR vypracoval Ing. et Ing. Zdeněk Domes studii na téma: Průzkum ekonomických poměrů. Tato práce vznikla v rámci Severomoravských státních lesů, s. p. jako návrh metodiky, která by umožnila optimalizaci a objektivizaci výrobních podmínek ve spolupráci ekonomických nástrojů a hospodářské úpravy lesů. Následující podkapitoly jsou zpracovány dle (Domes, 1987) Průzkum ekonomických poměrů Lesní hospodářství má svou specifickou problematiku, vyplývající ze zvláštností věcných a společenských podmínek a zvláštností lesní výroby. Z celospolečenského zájmu na trvalosti a růstu lesní produkce vyplývá i požadavek zachování a zvyšování produkční schopnosti lesa současně s jejím maximálním využíváním. Maximální efektivnost lesního hospodářství není možno ztotožňovat s prostou maximalizací produkce s minimalizaci výrobních nákladů, ale i jejich optimalizací vzhledem k potřebám společnosti a trvalosti produkčních schopností. Neustálý vývoj společenské produktivity práce způsobuje změnu nároků na les, vede i k pohybu optimalizovaných stavů. Takže naplňování požadavku optimality je dynamický proces, zahrnující rozhodovací, prováděcí i kontrolní fázi řízení Vztah hospodářské úpravy lesa k řízení lesního hospodářství Vztah hospodářské úpravy lesa k řízení lesního hospodářství je dán především úlohou lesních hospodářských plánů, které předpisují s jistým stupněm závaznosti náplně organické i mechanické lesní výroby a tím vymezují hranice volnosti hospodaření lesního provozu Optimalizační modely v hospodářské úpravě lesa Modely založené na lesních typech Z vnitřních vlastností lesního typu jsou nejdůležitější: produkční schopnost, růstová a produkční dynamika, kvalita produkce, produkční stabilita, stabilita vůči vnějším i vnitřním činitelům, druhová, prostorová a věková struktura, průběh vývojového cyklu. Mezi významné vnější činitele náleží zejména: obsah a forma 31

32 hospodářských zásahů člověka a specifikované společenské požadavky na produkci dřeva a ostatních společensky užitečných funkci lesa. Modely porostní Jejich tvorba má obdobné podmínky a vlastnosti jako modely vycházející z lesních typů, protože lesní typy pouze zobecňují důležité společné a rozdílné vlastnosti jednotlivých porostů. Modelování na porotním základě může mít praktický význam v těch případech, kdy modelové charakteristiky lesních typů nebo provozních souborů není možné z vážných důvodů aplikovat na porost, jehož význam vyžaduje samostatné řešení. Modely na vyšších, porostům nadřazených jednotkách Základem jsou hospodářské skupiny lesa výběrného nebo pasečného. Hospodářská úprava propracovala pro oba základní hospodářské způsoby a jejich varianty soustavu analytických i syntetických charakteristik, především produkčních, používaných i v modelech předchozích. Přesnost i spolehlivost technickoekonomických charakteristik hospodářských skupin je zpravidla podstatně menší než vyžaduje většina mikroekonomických a krátkodobých ekonomických úloh. To vyplývá z velké vnitřní variability skupin, které jsou vymezeny jen velmi rámcovými požadavky na jednotnost podmínek a způsobu hospodaření. Použitelnost je tím omezena především na šetření orientační a makroekonomické Význam objektivizace výrobních podmínek Obecným cílem objektivizace je zjištění objektivních výrobních podmínek a jejích kvantitativní vyjádření soustavou technicko ekonomických ukazatelů a zejména zjištění a kvantifikování závislosti mezi úrovní podmínek a úrovní výrobních výsledků. Zájem na objektivizaci výrobních nákladů a produkčních možností jednotek lesního provozu vyplývá z úlohy ročních výrobních plánů, hmotné zainteresovanosti a plánů investiční výstavby v řízení. Závislost osobních příjmů pracovníků na plnění závazných úkolů a podmínek plánu výrobně plánovací jednotky vytváří rámec pro pracovní iniciativu, která je důležitou složkou dynamiky výroby Členění výrobního procesu pro účely objektivizace V současné době náleží do výrobních podniků činnosti, které s tvorbou lesa a výrobou surového dřeva přímo souvisí, tak i činnosti, které s lesem souvisejí pouze nepřímo. Navrhovaná metodika uvažuje především s objektivizací první části náplně, druhou část doporučuje řešit samostatně, bude li se to jevit v daném případě potřebné. 32

33 A) Členění pěstební činnosti odpovídá plánovací, statistické i účetní metodice s těmito odchylkami: 1) Modernizace školkařského provozu často nedovoluje jeho omezení do hranice lesního hospodářského celku a v mnoha případech do hranic lesního závodu. Optimalizaci školkařské výroby, jejíž podstatnou součástí je problém dopravy sadebního materiálu na místo spotřeby, je vhodné řešit samostatně a výrobu sazenic nahradit v modelech pěstební činnosti jejich nákupem. 2) Slučuje se přeprava půdy, obnova lesa síjí, obnova lesa sadbou do připravené půdy, obnova lesa sadbou do nepřipravené půdy do jediného výkonu obnova síjí a sadbou. 3) Obdobně se slučují výkony: oplocování, ošetřování a ochrana kultur do výkonu ošetření a ochrana kultur. B) Členění těžební činnosti uvažuje rovněž s odchylným definováním výkonu: 1) Těžba dřeva proti statistickému výkaznictví. Metodika uvažuje s omezením náplně těžby dřeva pouze na kácení a odvětvení. 2) Výroba sortimentů. Jejím obsahem je odkorňování, příčné sortimentační přeřezávání, štípání, které může být prováděno u pařezu, na odvozním místě, dřevoskladech a expedičních skladech, podle možnosti a úrovně řízení lesního závodu. 3) Místo výkonu vagónování dřeva a odvoz dřeva z expedičních skladů uvažuje metodika expedice dřeva. 4) U zbývajících činností a výkonů metodika přejímá plánovací a statistické členění beze změny a tím, že řešení prací společenského významu, přidružené dřevařské a zemědělské výroby a stavební činnosti není obligatorní součástí objektivizace Zjišťování společensky průměrných nákladů na jednotlivé výkony Analytický přistup k zjišťování uvažuje s členěním nákladů na složku mzdovou, složku materiálovou, složku nákladů na práce prostředků a složku ostatních nákladů. 33

34 Optimalizace nákladů na výkony Spočívá v určení optimálních technologií pro dané objektivní podmínky. Skutečný stav prostředků (počty, druhy) a mobilnosti jejich změny vstupují do úlohy jako omezení, nikoliv jako určující činitelé, jak tomu je u nákladů společensky průměrných Určování společensky průměrných a optimálních režijních nákladů Výrobní a celopodniková režie se skládá z řady účetních výkonů, které mají vnitřní logickou vazbu na celkovou přímou spotřebu živé práce ve výrobním procesu nebo na objem některých výkonů výrobních. To umožňuje určit průměrnou úroveň režijních nákladů na základě normativů režijních výkonů a objemu objektivizované potřeby pracovního času příp. objemu výkonu Optimalizace režijních nákladů Vychází z optimalizované spotřeby pracovního času a modelů organizace a řízení výroby v podmínkách užívání moderní technologie a techniky. Extrapolace normativních jednotkových režijních výkonů je ztížena zejména tím, že nové technologie jsou zpravidla spojeny s růstem náročnosti na organizační přípravu a operativní řízení. Tím se mění relace mezi režijními výkony i celková výše režijních nákladů Zjišťování objektivních činitelů výroby Množiny činitelů, rozhodujících o výši společensky průměrných i optimálních nákladů i výnosů výroby jsou různé podle jednotlivých výkonů. Způsob zjišťování je určován především volbou optimalizačních modelů a požadavkem na racionálnost Hodnota produkce lesní výroby V tomto případě nejde o produkci v pojetí hospodářské úpravy lesa, ale o zužitkování výsledků těžebního procesu a myslivosti, příp. drobné lesní výroby. Nejdůležitější je zhodnocení vytěženého dřeva, závislé jednak na objektivních faktorech (tloušťková a druhová struktura těžebního fondu a jeho kvalita), jednak na subjektivních (péče věnované sortimentaci). Mezi objektivní činitele společenské povahy náleží požadavky odběratele na sortimenty a z hlediska lesních závodů i celopodnikové zájmy na volbě odběratele, které omezuji volnost využíváni zaměnitelnosti některých sortimentů při zpracování vytěžených surových kmenů. 34

35 Souhrnné údaje za lesní závod Způsob postupného vypracování LHP pro celky lesního závodu způsobuje, že výsledky objektivizace výrobních poměrů lesního závodu jsou v decenálním úhrnu nesčitatelné. Východiskem je přepočtení údajů pro jednotlivé LHC na roční průměry, které umožňují bilancování lesního závodu jako celku Využitelnost výsledků objektivizace Vázanost objektivizace na decenální období lesních hospodářských plánů ovlivňuje přesnost a spolehlivost výsledků vzhledem ke krátkodobému (ročnímu) využívání. Roční odchylky ve stavu a průběhu přírodních činitelů proti desetiletému předpokládanému průměru není možné předvídat při vypočítávání ročních podílů z objektivizovaných ukazatelů Ekonomický informační systém lesního hospodářství V roce 2006 byl na Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů dopracován Ekonomický informační systém (EIS) pro lesní hospodářství ČR. Následující podkapitoly jsou zpracovány dle (Jansa, 2006) Důvody pro vytvoření EIS Systém statistických zjišťování používaný v lesním hospodářství, představuje v současné době jediný zdroj informací o ekonomických ukazatelích. Je veden po dvou liniích na sobě více méně nezávislých. Jednu linii představuje výkaz Českého statistického úřadu Les 8 01, kterým jsou periodicky jednou ročně zjišťovány odvětvové ukazatele pro lesnictví. Jsou uváděny převážně v technických jednotkách. Povinnost jej zpracovat platí pro firmy, které mají za svou převažující činnost lesnictví a dále pro subjekty hospodařící na lesních pozemcích s rozlohou větší než 200 ha. Druhou linii představují výkazy resortní, zajišťované Ministerstvem zemědělství. Jsou to Les (MZe) 1 01, zpracovávaný přímo MZe a Les (MZe) 2 01, zpracovávaný Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů. Oba představují zjišťování v rámci resortu, jsou tedy v jednotlivých částech podrobnější než výkaz ČSÚ. Oba výkazy mají roční periodu zjišťování. Les (MZe) 1 01 je určen pro stejnou skupinu respodentských firem jako Les 8 01, tedy pro subjekty hospodařící na rozloze větší než 200 ha. Les (MZe) 1 01 je výkazem o hospodaření respondentských subjektů v daném roce jak v technických jednotkách, tak i ve struktuře nákladů a výnosů. 35

36 Les (MZe) 2 01 je určen akciovým společnostem a společnostem s ručením omezeným, které mají také převažující činnost v lesnictví a jsou především dodavateli prací v rámci dodavatelských smluv pro vlastníky lesa. Les (MZe) 2 01 je ročním výkazem informujícím o nákladech a výnosech v lesním hospodářství. Zpracování uvedených výkazů je pro kontaktované firmy povinné. Údaje z výkazů, zpracované a přepočítané na hodnoty pro celou Českou republiku jsou uváděny každoročně ve Zprávě o stavu lesa a lesního hospodářství, v tzv. Zelené zprávě a slouží jako základní podklady pro lesnickou politiku, pro širokou odbornou i laickou veřejnost. Výstupy, vycházející ze stávajících dat, neposkytují dostatečně podrobné ekonomické informace. Lesnický sektor, v porovnání s ostatními příbuznými sektory, je zatížen nedostatkem validních dat. Příkladem může být v oblasti zemědělství zavedený systém FADN (Farm Accountancy Data Network Zemědělská účetní datová síť), který je v zemích Evropské unie využíván jako základní zdroj srovnatelných ekonomických informací, jehož vytvoření je pro členské země EU závazné. Nedostatek sektorových ekonomických informací pro lesní hospodářství se akutně projevil například při přípravě programových dokumentů Evropského zemědělského fondu rozvoje venkova (dále jen EAFRD). Vzhledem ke skutečnosti, že sektor lesního hospodářství se vlivem vyčerpávání komparativních výhod postupně dostává do obtížné ekonomické situace, bude nezbytné zabezpečit jeho udržitelnost smysluplným souborem opatření. Přesné a statisticky testované údaje o ekonomické situaci vlastníků lesa a dalších subjektů působících v lesním hospodářství jsou nezbytné pro zvolení správného přístupu k dotační politice (z národních i evropských zdrojů) a k obhajování zájmů lesního hospodářství. Po jednáních, vedených se zástupci ČSÚ, se ukázalo jako nejlepší řešení provádět toto šetření jako systém statistického zjišťování mimo Program statistických zjišťování ( 7, 10, 11 zák. 89/1995 Sb., o státní statistické službě). V zahraničí je obdobná praxe zcela běžná. Celý systém bude neustále podléhat ustanovením zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, především v oblasti koordinace sběru dat a jejich ochrany. 36

37 Účel a cíle EIS Při posuzování záměru a vytváření informačního systému jsou vytyčena následující kriteria, která slouží jako vodítka při zpracování návrhu a zároveň tvoří jednotlivé cíle návrhu: 1) Zpřesnit dosavadní šetření v oblasti lesního hospodářství. 2) Získat přehled o finanční náročnosti jednotlivých procesů v lesním hospodářství. 3) Umožnit aplikaci získaných poznatků při rozhodování veřejné správy. 4) Umožnit jednotlivým respondentům zpětné srovnání výstupů s celkovým vyhodnocením. Ad. 1: Základním kriteriem pro statistické výkaznictví je velikost lesa 200 ha. Majetky s rozlohou menší nejsou do zjišťování zahrnuty a významná část lesních porostů tak není do statistik započítána. Ačkoliv tvoří LHP pod 200 ha pouze necelých 7 % z počtu LHP, struktura nákladovosti procesů lesní výroby je výrazně odlišná. V současném objemu zjišťovaných veličin tato část úplně chybí. Ve vykazování nákladů a výnosů v lesním hospodářství jsou navíc zahrnuty pouze akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným. V oblasti dodavatelských služeb působí ale i další typy právnických osob, např. v. o. s. Ad. 2: Současný stav neposkytuje dostatek informací o finanční náročnosti jednotlivých procesů. Teprve při dostatečné znalosti těchto dílčích fází lesnické výroby je možno objektivně rozhodovat a stanovit kriteria, mimo jiné v dotační politice a při tvorbě koncepčních materiálů. Ad. 3: Získané a analyzované údaje bude možno použít jako podklad při tvorbě koncepčních rozhodnutí a dotačních postupů. Budou tvořit základní pilíř v rozhodovacím procesu a konkrétní charakteristiku ekonomického stavu lesního hospodářství v rámci zjišťované struktury. Tvorbu analýz je třeba opřít o aktuální a přesné informace v dostatečně podrobné struktuře, a to především v oblasti evropských dotačních programů. Ad. 4: Podrobná analýza údajů by neměla sloužit jen pro orgány státní správy, ale jedná se v nezanedbatelné míře i o umožnění analýzy jednotlivým respondentským subjektům. Tyto analýzy bude možné srovnat s celkovým výstupem a poskytnout jako zpětnou vazbu jednotlivým zúčastněným firmám. 37

38 Postup řešení EIS Při navrhování pracovního postupu se vychází ze zkušeností s obdobným systémem v Rakousku a částečně v rámci FADN. Vzhledem k poměrně složité struktuře dotazníků se klade maximální důraz na co nejnižší možné zatížení respondenta. Proto je navrženo zjišťování údajů prostřednictvím dotazovatelů z řad zaměstnanců ÚHÚL, kteří budou strukturu s respondentem vyplňovat a případné nejasnosti a problémy (kterých se patrně s ohledem na variabilitu našeho sektoru vyskytne celá řada) řešit na místě. Sběr dat se předpokládá v letním období, po uzavření účetních uzávěrek za běžný rok, převážně tedy v měsíci červenci a srpnu. Zúčastněným firmám bude zpětně poskytnuta analýza srovnání jejich údajů s agregovanými daty za celou ČR Dotazník EIS Při přípravě projektu Ekonomického informačního systému byly všechny návrhy dotazníků konzultovány se zástupci celého spektra firem v rámci lesnického sektoru. Vzhledem ke značné nespolehlivosti názorů na možnost zajištění údajů v jednotlivých položkách byl nejprve v roce 2006 zpracován a vyzkoušen pilotní projekt. Po něm následovaly změny dotazníku směřující k jeho zdokonalení a snazšímu používání v provozu. Poslední zveřejněná podoba dotazníku EIS má tuto strukturu: 1) Základní informace o subjektu 2) Zaměstnanci 3) Majetek 4) Zakládání a výchova 5) Ochrana lesa 6) Těžba 7) Odvoz a výroba sortimentů 8) Dřevařská výroba 9) Dotace 10) Služby 11) Účetní ukazatele 12) Ostatní Každá položka představuje samostatnou tabulku, která se vyplňuje pomocí metodické pomůcky, kterou tvoří informační manuál. 38

39 3.2.3 Kalkulace výrobních cen sadebního materiálu pro běžné výrobní poměry na území České republiky ve středních polohách V roce 2000 zpracoval tým ve složení Doc. Ing. Luděk Šišák, CSc., Doc. Ing. Karel Pulkrab, CSc. a Ing. Jan Bukáček studii, která se zabývá kalkulací výrobních cen sadebního materiálu pro běžné výrobní poměry na území České republiky ve středních polohách. Dále zpracováno dle (Šišák, Pulkrab, Bukáček, 2000). Úkol kalkulace výrobních cen se sestává z několika na sebe navazujících úloh: Charakteristika podstaty výrobní ceny a její užití v tržním mechanismu. Volba typu výrobní ceny podle způsobu rozvržení podnikatelského zisku. Definování a kalkulace přímých nákladů v členění na materiálové, mzdové a ostatní podle pracovních operací. Tvorba modelové struktury pracovních operací, nutných pro dosažení daného cíle. Volba rozvrhové základny pro kalkulaci nepřímých nákladů na jednotku produkce. Kalkulace nepřímých nákladů na jednotku produkce. Kalkulace podnikatelské míry zisku a její rozvržení do výrobní ceny. V zásadě existují tři základní přístupy k cenové tvorbě: nákladově orientovaný tj. kalkulace výrobních cen poptávkově orientovaný konkurenčně orientovaný I když jsou tyto přístupy cenové tvorby často pojednávány samostatně, málokdy používají jednotlivé podniky výlučně jen jeden postup. Ve většině přístupů k cenové tvorbě se spíše využívá kombinace všech tří uvedených postupů, přičemž míra důrazu na jeden nebo druhý postup se mění podle konkrétních podmínek příslušného podniku. Jedna alternativa k tomuto postupu vychází z předpokladu, že všechny činnosti podniku se vykonávají k podpoře výroby a odbytu výrobků. Všechny náklady lze pak považovat za výrobkové a je možné je pak jako takové alokovat. Jiný způsob alokace výrobních nákladů vychází z rozlišení nákladů na náklady závislé na rozsahu či objemu výroby a na náklady závislé na rozmanitosti výroby. Zcela obecně platí, že 39

40 náklady závislé na varietě výroby rostou s mírou variety, resp. rozmanitosti produkce. Náklady, které jsou závislé na rozsahu výroby, zpravidla klesají o % na jednotku výkonu při zdvojnásobení objemu výroby, zatímco náklady závislé na varietě se zvyšují o % s každým zdvojnásobením rozmanitosti produkce. Za zcela základní pro kalkulaci výrobní ceny je nutno považovat rozlišení nákladů na fixní a variabilní. Fixní náklady jsou cenou za to, že lze v určitém časovém období vyrábět a obchodovat a mění se pouze z období na období. Fixní náklady obecného charakteru zahrnují nájemné a odpisy budov, strojů a zařízení stejně tak jako výrobní a všeobecnou celopodnikovou režii. Pokud je investice určena na stroje či zařízení pro výrobu nějakého specifického produktu nebo pro majetkové zajištění určitého programu, pak nabývají odpovídající fixní náklady podoby přímých nákladů. Je zřejmé, že čím více jsou fixní náklady přímé, tím snadnější je alokační problém. Kalkulace přímých nákladových údajů ať již materiální povahy (náklady na materiál a náklady provozů) nebo mzdových je v naší současné situaci pojetí tržního prostředí stále poměrně obtížná (odmítání poskytovat údaje, nebezpečí poskytování zkreslených informací a údajů). Přímé náklady jsou členěny na: materiálové, mzdové a ostatní. Odvození těchto nákladů je provedeno na základě průzkumu trhu a tržních nákladů vstupů do výrobního procesu výroby sadebního materiálu koncem roku 1999 a počátkem roku Šetření je provedeno na území středních, západních a jižních Čech. Přímé mzdové náklady jsou jako průměrné modelově kalkulovány včetně nákladů sociálního a zdravotního, těsně spjaté s výrobními pracovníky. Úroveň těchto nákladů rovněž silně kolísá podle jednotlivých subjektů bez ohledu na jejich velikost a lokalizaci, ale spíše podle individuální ekonomické situace daného podniku a regionu a podle charakteru zaměstnanců. Ohledně stanovování nepřímých nákladů jsou v kalkulacích a v příslušných tabulkách mezi položky výrobní a správní režie zahrnuty všechny ostatní nákladové druhy, nezačleněné do přímých nákladů, uvedených a specifikovaných výše. Studie potvrdila, že kalkulace výrobních cen, vycházejících z vlastních nákladů školkařských provozů na daný sortiment výroby, jsou poměrně složité. Jedná se zejména o problém diferenciace nákladů na přímé a nepřímé, z přímých pak diferenciace a substituce nákladů materiálových, mzdových a ostatních. V rámci nepřímých nákladů je těžko rozlišitelná výrobní, správní a odbytová režie. Otázka je o to složitější, že existuje poměrně široká škála různých typů provozů, které se zabývají výrobou sazenic. 40

41 Strukturu a výši vykazovaných nákladových druhů ovlivňuje množství faktorů, z nichž velikost podniku či objem a diferenciace (sortiment) výroby sadebního materiálu nemusí být ani zdaleka nejdůležitějším faktorem. Zásadním problémem je ovšem vůbec možnost zjištění objektivních nákladových údajů v daných nákladových druzích podle výrobních operací u příslušných podniků. Úroveň míry ziskové k vlastním nákladům by se v současných poměrech uvedených výrob měla pohybovat v rozmezí %, což souvisí s rentabilitou nákladů, výší úrokových měr, rentabilitou zápůjčního kapitálu a finančních vztahů. Ve studii kalkulovaná výše 15% míry zisku k vlastním nákladům je kalkulována mj. s ohledem na tehdejší úroveň daně z příjmu právnických osob. Příslušným výrobním jednotkám by měla zajišťovat dostatečnou rentabilitu vkládaných prostředků a potřebný rozvoj včetně obnovy investic. Navrhovaný koeficient úpravy přímých nákladů 1,61 pro kalkulaci výrobní ceny lze považovat za dostatečný pro racionálně řízené výrobní jednotky v průměrných a horších výrobních poměrech. Pokud by za daných poměrů byly kalkulované výrobní ceny svou výší opravdu nedostatečné, pak uvedené výrobní jednotky nejsou a nebudou v blízké budoucnosti konkurenceschopné a jejich místo na trhu bude zaujato jinými Potencionální renta pro účely výpočtu újmy nebo škody způsobené na lesích Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 55 z 15. března 1999 o způsobu výpočtu výše ujmy nebo škody způsobené na lesích obsahuje v příloze č. 4 upravenou potencionální rentu z lesa v Kč/m 2. Upravená potencionální renta je renta vypočtená na základě maximální potenciální produkce (kulminace hodnotového celkového průměrného přírůstu) při respektování bezpečnosti a trvalosti produkce charakterizované optimální cílovou dřevinnou skladbou v určitém obmýtí v závislosti na půdních a klimatických vlastnostech stanoviště (souboru lesních typů) a upravená tak, aby byla zajištěna určitá, úředním rozhodnutím daná relace mezi nejvyššími a nejnižšími cenami zemědělských a lesních pozemků. Tabulka potencionální renty pro účely výpočtu újmy nebo škody způsobené na lesích je uvedena v příloze č Software Lesní renta Firma Foresta SG, a. s. nabízí na trhu softwarový produkt Lesní renta, který je ekonomickým kalkulačním nástrojem pro optimalizaci hospodaření na lesním majetku. Umožňuje vyčíslit současnou nebo budoucí výnosovost lesního majetku nebo jeho libovolné části v závislosti na zvolených parametrech hospodaření. Podporuje modelování vstupních údajů včetně ekonomických dopadů koncepčních hospodářských rozhodnutí lesního hospodáře. 41

42 Tento software umožňuje: Výpočet lesní renty na základě zadání agregovaných dat LHP posuzovaného majetku nebo jeho části (při tomto výpočtu jsou převzaty do výpočtu předdefinované výnosové a nákladové charakteristiky). Výpočet lesní renty a výše jejích změn při změnách vstupních údajů zde je možno libovolně měnit vstupní údaje v celkem dvanácti vstupních modulech (například sortimentace, zpeněžení, ceny těžebních a pěstebních prací, atd.) a na základě těchto změn lze sledovat pravděpodobné změny ve výnosovosti lesa. Možnost modelovat i ekonomické dopady koncepčních hospodářských rozhodnutí, jako je například stanovení délky obmýtí a obnovní doby, a tyto výpočty pak použít při ověřování ekonomického dopadu takových rozhodnutí. Uložení všech výsledků a výpočtů k budoucímu využití, pro přehlednost a názornost lze využít grafů a jednoduchých výstupních tabulek. Vstupní data, která je potřeba zadat: a) Data LHP v elektronické podobě (povinné). b) Data následujících okruhů vstupují do výpočtu obecně známými průměrnými hodnotami. Pokud se chce zadavatel více přiblížit skutečným parametrům v podmínkách lesního majetku, musí poskytnout i tyto data (dobrovolné): Pěstební intenzity (zastoupení jednotlivých pěstebních výkonů dle hospodářských souborů a věkových stupňů) Ceník pěstební činnosti Předpis sortimentace včetně sortimentačních tabulek Ceník dříví Ceník těžební činnosti Ceník sazenic Ceník zalesňovacích prací 42

43 c) Pouze pro doplnění celkového pohledu na lesní majetek mohou být dodána ostatní vstupní data (dobrovolné): Nedřevní produkce v Kč Těžební ztráty v % Správní režie a daně z nemovitostí v Kč Výrobní režie v Kč Ostatní výnosy a náklady v Kč Pro účely výpočtu byl zvolen základní kalkulační jednotkou současný konkrétní hospodářský soubor v rámci konkrétního lesního hospodářského celku uvedený v platném konkrétním lesním hospodářském plánu. Tato základní kalkulační jednotka se dále větví v rámci jednotlivých modelů výpočtu na nižší kalkulační jednotky mezivýpočtu členěné dle věkových stupňů a skupin dřevin. Program Lesní renta účelně navazuje na další projekty Foresty SG, a. s. jako je program Lesní hospodářská kniha a evidence (LHKE), Simulační a růstové modely (SIMOD), Simulace vývoje kalamit (SIKA), a řadu dalších, které umožňují evidenci, vyhodnocování a prognózy všech hospodářských aktivit na lesních majetcích. Pro rozsáhlejší lesní celky je možné rozšířit možnosti výpočtů Lesní renty na Diferenciální lesní rentu a postihnout tak diference mezi jednotlivými územními jednotkami Lesní renta pro potřeby LČR, s.p. Prof. Ing. Karel Pulkrab, CSc. z FLD, ČZU v Praze vypracoval metodiku renty v lesním hospodářství pro potřeby LČR, s. p. Podrobnější informace nebyly k dispozici. Dle ústního sdělení (Kupčák, 2007) Parametrické vzorce stanovující potenciální výnosy z lesních majetků V rámci kurzu celoživotního vzdělávání v oboru Oceňování lesa vypracoval Ing. Milan Hron v roce 2003 závěrečnou práci: Konstrukce parametrických vzorců pro stanovení potencionálních výnosů z lesního majetku obcí. 43

44 Práce používá modifikovanou metodu obecné bilanční rovnice výpočtu lesní renty, je zde použita nákladová a výnosová část bilanční rovnice. Modifikace spočívá ve zjednodušení rovnice pro potřeby porovnání jednotlivých lesních majetků a to vypuštěním položek, které působí ve svém vlivu na všechny lesní majetky stejnou měrou: Výnosy produkční ostatní (nedřevní produkty) Výnosy z ostatních užitků lesa Výrobní marže (Hodnota zisku) Výrobní režie pěstební činnosti Výrobní režie těžební činnosti Správní náklady Daňové náklady Systém zpracování a zveřejňování informací o ekonomické situaci vlastníků lesa dle Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2005 (Zelená zpráva) V této zprávě jsou uvedeny roční hospodářské výsledky (zisky před zdaněním) vlastníků lesa, a to ve dvou variantách (bez příspěvků na hospodaření v lesích a včetně příspěvků na hospodaření v lesích) v Kč/ha pro kategorii lesů státních, obecních, soukromých a celostátní průměr. Dále jsou zde uvedeny průměrné vlastní náklady vybraných výkonů v Kč/ha nebo v Kč/m 3. Jedná se o výkony činnosti: obnova lesa, péče o lesní kultury, prořezávky, ochrana lesa, celkem pěstební činnost, těžba dřeva, přibližování dřeva, odvoz dřeva, oprava a údržba lesních cest. Údaje nejsou zjišťovány celoplošně, ale pouze na vybraném vzorku lesních majetků. Více se v této zprávě k ekonomické situaci vlastníků lesa neuvádí. 44

45 3.3 Zahraniční práce blízké tématice objektivního hodnocení čistě ekonomické stránky obhospodařování lesních majetků Jednoduché a stupňovité kalkulace příspěvků na krytí fixních nákladů Propracování problematiky jednoduché a stupňovité kalkulace bylo podmíněno zveřejněním zejména těchto třech prací: V roce 1993 Prof. Dr. Dres. h.c. Adolf G. Coenenberg (Accounting & Control University of Augsburk) vydal poprvé svoji knihu: Kostenrechnung und Kostenanalyse (Kalkulace a analýza nákladů). Na tuto problematiku v roce 2000 volně navázal Univ. Prof. Dipl. Ing. Dr. nat. techn. Hans A. Jöbstl (Department for Accounting in Forestry and Timber Industries, Universität für Bodenkultur Wien) a vydal práci na téma: Kostenund Leistungsrechnung in Forstbetrieben (Výpočet nákladů a kalkulací u lesních podniků). V roce 2005 vydali doc. Dr. Ing. Jaroslav Šálka a Ing. Daniel Halaj (Katedra ekonomiky a riadenia lesného hospodárstva, Lesnícka fakulta, Technická univerzita vo Zvolene) článek: Kalkulácie nákladov a krátkodobé rozhodovanie v lesnom podniku, in: Lesnícky časopis. V roce 2006 uspořádal Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky, Lesnické a dřevařské fakulty, MZLU v Brně mezinárodní konferenci na téma: Ekonomická data pro výzkum a provozní a manažerskou praxi. Na této konferenci přednesl doc. Dr. Ing. Jaroslav Šálka (Katedra ekonomiky a riadenia lesného hospodárstva, Lesnícka fakulta, Technická univerzita vo Zvolene) příspěvek na téma: Kalkulácie príspevkov na krytie v lesnom podniku. Tento příspěvek je nejaktuálnějším veřejně přístupným materiálem v problematice stupňovité a hierarchické kalkulace v lesním hospodářství. Následující podkapitoly jsou zpracovány dle tohoto příspěvku (Šálka, 2006). Jednoduché a stupňovité kalkulace příspěvků na krytí fixních nákladů patří ke standardním kalkulacím ve většině odvětví národního hospodářství a vychází ze systému kalkulací na bázi neúplných nákladů. Jejich využití v podmínkách lesního hospodářství naráží na specifika lesního hospodářství, které neumožňují jejich jednoduché převzetí a vyžadují úpravy, které jsou ale někdy proti základním 45

46 principům kalkulací. Některé zvláštnosti kalkulací v lesních podnicích, které jsou důležité i pro kalkulace příspěvků na krytí fixních nákladů: V lesních podnicích se tradičně používá členění nákladových míst, které využívá střediskový, územní a výkonový princip. Přitom nejdůležitějším principem pro kalkulace u lesnické produkce je členění na výkony (těžba dřeva, pěstování lesa atd.). Náklady pěstební činnosti, ale i jiných výkonů nesouvisí s produkcí dřeva v konkrétním období, což vyplývá z dlouhodobosti lesnické výroby. Tato zvláštnost lesního hospodářství zapříčiňuje, že není možné uplatnit důsledně princip příčinnosti přiřaďování nákladů v kalkulacích. Typický nákladový nositel v lesných podnicích je metr krychlový vytěženého dřeva. Není však možné kalkulovat na jednotlivé sortimenty dřeva, když tyto jsou produkované ve sdružené produkci. Kalkulace na metr krychlový těžby, která zohledňuje všechny náklady v lesním podniku, vychází z předpokladu normálního lesa. Lesní podniky hospodaří na určité výměře lesních pozemků, proto se jako nákladový nositel využívá hektar lesních pozemků, hektar hospodářských lesů atd. Nákladový nositel spojený s plochou není ale typickým nákladovým nositelem Jednoduchá kalkulace příspěvků na krytí fixních nákladů Jednoduchá kalkulace příspěvků na krytí fixních nákladů vychází ze systému kalkulací na bázi neúplných nákladů (Coenenberg, 1992). Kalkulační systém na bázi neúplných nákladů člení náklady na přímé a nepřímé a zároveň na variabilní a fixní. Na rozdíl od kalkulačního systému na bázi úplných nákladů rozvrhuje na nákladová místa a nákladové nositele jen náklady variabilní. Fixní náklady ponechává v jednom bloku bez dalších úprav a vstupují jen do výpočtu hospodářského výsledku v jednoduché kalkulaci příspěvků na krytí fixních nákladů. Kalkulační systém na báze neúplných nákladů účtuje náklady k nákladovým místům a k nákladovým nositelům. Jednoduchá kalkulace příspěvků na krytí fixních nákladů využívá systémem kalkulací na bázi úplných nákladů zjištěné vlastní variabilní náklady. Kalkulace se uskuteční tak, že od tržeb jednotlivých výrobků se odpočítají jejich vlastní variabilní náklady a zjistí se jejich příspěvky na krytí fixních nákladů a zisku. Z porovnání příspěvků na krytí fixních nákladů jednotlivých výrobků je možno identifikovat výrobky, které se větší či menší mírou podílí na krytí fixních nákladů a zisku, což je možné využít například při krátkodobých rozhodnutích o dodatečných objednávkách, 46

47 určování krátkodobých horních nebo dolních cenových hranic, určování bodu zlomu a v analýze citlivosti. Po sčítaní příspěvků na krytí jednotlivých výrobků dostaneme celkový příspěvek na krytí a po odčítání bloku fixních nákladů dostaneme hospodářsky výsledek za sledované období. Tab. 1: Jednoduchá kalkulace příspěvků na krytí fixních nákladů Tržby Výrobek A Výrobek B Výrobek C Výrobek D Vlastní variabilní náklady výroby Výrobek A Výrobek B Výrobek C Výrobek D = Příspěvek na krytí fixních nákladů Výrobek A Výrobek B Výrobek C Výrobek D Σ Celkový příspěvek na krytí fixních nákladů Blok fixních nákladů = Hospodářsky výsledek Jednoduchá kalkulace příspěvků na krytí v lesním podniku musí zohlednit jeho specifika (Jöbstl, 2000). Za vlastní variabilní náklady považuje náklady na těžbu dřeva, které můžeme přímo přiradit na nákladového nositele (m 3 dřeva). Tato kalkulace v lesním podniku musí dále zohlednit, že náklady pěstební činnosti nesouvisí s produkcí dřeva v konkrétním období, která vyplývá z dlouhodobosti lesnické výroby. Není možné uplatnit důsledně princip příčinnosti přiřazování nákladů. Zjednodušeně předpokládá, že ostatní náklady (pěstování lesa, ochrana, vyvětvování, správa, atd.) nejsou závislé od objemu produkce a jsou tedy fixními náklady. Příspěvek na krytí fixních nákladů při produkci dřeva se zjistí jako rozdíl mezi tržbami za dřevo a náklady na těžbu. Je to tedy ukazatel, který hovoří, kolik přispívá produkce dřeva ke krytí fixních nákladů v lesním podniku. Jednoduchá kalkulace příspěvků na krytí fixních nákladů se využívá například při zjišťovaní bodu zlomu v lesním podniku Stupňovitá kalkulace příspěvků na krytí fixních nákladů Na rozdíl od jednoduché kalkulace příspěvků na krytí fixních nákladů neponechává fixní náklady v jednom bloku, ale je stupňovitě a hierarchicky zjišťuje a rozvrhuje (Coenenberg, 1992). Cílem je umožnit lepší přiřazení fixních nákladů na nákladového nositele a nákladové místo. Fixní náklady zjišťuje a přiřazuje v určitém hierarchickém řetězci (např. fixní náklady celé výroby, provozu, střediska, skupiny výrobků a jednotlivých výrobků). 47

48 Tab. 2: Stupňovitá kalkulace příspěvků na krytí fixních nákladů Tržby Výrobek A Výrobek B Výrobek C Výrobek D Vlastní variabilní náklady výroby Výrobek A Výrobek B Výrobek C Výrobek D = Příspěvek na krytí fixních nákladů I (PNK I) Výrobek A Výrobek B Výrobek C Výrobek D Fixní náklady na výrobky Výrobek A Výrobek B Výrobek C Výrobek D = Příspěvek na krytí fixních nákladů II (PNK II) Výrobek A Výrobek B Výrobek C Výrobek D Σ Příspěvek na krytí fixních nákladů skupin výrobků II (PNK II) Skupina výrobků AB Skupina výrobků CD Fixní náklady na skupiny výrobků Skupina výrobků AB Skupina výrobků CD = Příspěvek na krytí fixních nákladů skupin výrobků III (PNK III) Skupina výrobků AB Skupina výrobků CD Σ Příspěvek na krytí fixních nákladů pro všechny výrobky III (PNK III) Fixní náklady na všechny výrobky = Konečný příspěvek na krytí fixních nákladů IV (PNK IV) = hospodářský Důležitým předpokladem vyhotovení kalkulace je rozčlenění podniku do racionální hierarchické struktury, která je závislá na organizační struktuře a struktuře produkce. Na základě zvolené struktury se rozčlení i fixní náklady. Problémem této kalkulace je, že je poznačená problémy s rozčleňováním nákladů na jednotlivé hierarchické stupně ve vztahu se zásadami příčinnosti a hospodárnosti. Platí však zásada, že čím více fixních nákladů dokážeme přiřadit jednotlivým hierarchickým stupňům, tím přesněji se určí skutečné náklady na nákladového nositele. Na základe této kalkulace umíme lépe identifikovat ztrátovost nebo ziskovost jednotlivých výrobků v závislosti na hierarchické struktuře fixních nákladů. Stupňovitá kalkulace příspěvků na krytí fixních nákladů v lesním podniku využívá jen zásadu rozčlenění fixních nákladů do více skupin, ale nevyužívá jejich hierarchické členění (Jöbstl, 2000). Kalkulace příspěvků na krytí I odpovídá principům jednoduché kalkulace příspěvků na krytí. Při výpočtu příspěvků na krytí II se zohledňují náklady na pěstování lesa jako fixní náklady a ale i výnosy z vedlejších činností, odměny za činnosti související s pěstováním lesa (např. správa chráněných území) a finanční podpora v pěstovaní lesa. Při výpočtu příspěvků na krytí III se zohledňují náklady a výnosy, které se týkají hmotného majetku včetně pozemků. Příspěvek na krytí IV představuje výsledek hospodaření a jsou v něm zohledněné správní režie a jiné výnosy, které souvisí s touto režií. 48

49 Tab. 3: Stupňovitá kalkulace příspěvků na krytí fixních nákladů v lesním podniku Výnosy ze dřeva celkem Náklady na těžbu dřeva celkem = Příspěvek na krytí I Náklady na pěstování lesa + Výnosy z vedlejších činností + Odměny za činnosti související s pěstováním lesa + Finanční podpora v pěstování lesa = Příspěvek na krytí II Náklady na majetek + Odměny za dopravní zařízení + Odměny za budovy + Odměny za pozemky + Finanční podpora na dopravní zařízení = Příspěvek na krytí III Správní náklady + Náhrady nákladů + Finanční podpora na personál + Finanční podpora na jiné = Příspěvek na krytí IV (Provozní výsledek) Ekonomický smysl této kalkulace spočívá v rozdělení fixních nákladů do více častí a výpočtu odpovídajících příspěvků na krytí. Tato kalkulace dále umožňuje kalkulaci na nákladového nositele a analýzu vývoje v čase. Za diskusi by stála možnost hierarchického členění fixních nákladů po jednotlivých hierarchických stupních ve větších lesních podnicích Zhodnocení kalkulací příspěvků na krytí fixních nákladů Rozhodovací problémy, pro které je možné využít jednoduché a stupňovité analýzy příspěvků na krytí jsou následující: analýza bodu zlomu, cash bodu atd. analýza citlivosti poptávky, průměrného zpeněžení, variabilních a fixních nákladů optimalizace struktury výroby analýza jednotlivých ukazovatelů v čase controlingová analýza 49

50 Využití těchto kalkulací v rozhodovacích problémech na příkladě konkrétních lesních podniků je možné nalézt v pracích (Ďurkovič, Šálka 2005), (Halaj, Šálka 2005) Systém výročních zpráv lesů Rakouska Rakouské Bundesministerium für Land und Forstwirtschaft, Umwelt und Wasserwirtschaft (Spolkové ministerstvo zemědělství, lesnictví, životního prostředí a vodního hospodářství) vydalo v roce 2002 dokument: Nachhaltige Waldwirtschaft in Österreich, Österreichischer Waldbericht Datensammlung (Trvale udržitelné lesní hospodářství v Rakousku, Rakouská lesnická zpráva přehled dat). Je to obdoba naší Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky, kterou každoročně vydává naše Ministerstvo zemědělství. V Rakouské lesnické zprávě jsou jako kritérium č. 6 uvedeny sociálně ekonomické funkce, které jsou uváděny v následujícím přehledu. Lesní majetky jsou zde rozděleny do dvou velikostních kategorií: A) UKAZATELE PRO SELSKÝ MALOLES < 200 ha vážené výsledky ze sítě zkušebních podniků pro lesnickou zprávu (cca 2400 podniků) Základní údaje Lesní plocha na podnik (ha) Podíl lesa na kulturních plochách (%) Pracovní dny rodiny v LH na jeden podnik Pracovní dny rodiny v LH na jeden hektar lesa Podíl LH na pracovních dnech rodiny (%) Výnos z lesů na podnik v Výnos lesů na jeden hektar lesa v Podíl lesů na celkovém výnosu podniku v % Podíl dřeva na celkovém výnosu podniku v % Podíl příjmů z výnosů lesa v % Podíl příjmů z lesa z obratu LH + ZH v % Výnos z lesa na jednu pracovní hodinu rodiny v Poměr mezi zemědělstvím a lesním hospodářstvím Poměr pracovních dnů rodiny LH na RZU: pracovní dny rodiny v LH na jeden hektar lesa Poměr zemědělského výnosu na jeden hektar RZU: lesní výnos na jeden hektar lesa včetně veřejných prostředků Poměr zemědělského výnosu na jeden hektar RZU: lesní výnos na jeden hektar lesa bez veřejných prostředků Poměr zemědělského výnosu na pracovní den rodiny v ZH: výnos lesního hospodářství na pracovní den rodiny v LH včetně veřejných prostředků Poměr zemědělského výnosu na pracovní den rodiny v ZH: výnos lesního hospodářství na pracovní den rodiny v LH bez veřejných prostředků 50

51 Použité zkratky: LH lesní hospodářství, ZH zemědělské hospodářství, RZU redukovaná zemědělská užitná plocha, MPR manuální práce rodiny, PLM plnometr dřeva. Plocha těženého lesa (ha) Plocha těženého lesa na podnik (ha) Kácení na podnik (plnometry) Kácení na hektar (plnometry/ha) Manuální práce rodiny v hodinách na jeden ha (h) Produktivita těžby dřeva (plnometry/na hodinu MPR) Příjem rodiny ( /MPRh) Pracovní příjem ( /MPRh) Celkový výnos na jeden ha ( ) Tržní výnos na jeden ha ( ) Tvorba hodnoty na jeden ha ( ) Výnos podniku na jeden ha ) Rodinný příjem ( /ha) Pracovní příjem ( /ha) Rodinný příjem ( /plnometr) Pracovní příjem ( /plnometr) Výpočet nositele nákladů v /plm, ve vztahu k těžbě Výkonové mzdy Vedlejší mzdové náklady Denní nákladová hodnota Mzdové náklady Kalkulovaná výkonová odměna Kalkulovaná vedlejší náklady Mzda podnikatele Energie Materiál Energetické a materiálové náklady Nasazení podnikatele Diety a opravy Právní a odborné poradenství Nájemné a pachtovné Odpis traktoru Odpis osobního auta Náklady na cizí výkony Daně a dávky Jiné odvody a poplatky Daňové náklady Pojistné Zbývající náklady Jiné náklady Náklady na odpisy 51

52 Výpočetní úroky Celkové náklady Nákladová místa Pěstování lesa Těžba dřeva Zařízení Správa Náklady bez kalk. úroků Výnosy Výnosy dřeva Vedlejší využívání Odměny za používání Náhrady nákladů Podpory Součet výnosů Výsledek hospodaření Výnosy minus celkové náklady Jiný než lesní majetek Investice Investice netto Struktura nákladů (vyjma kalk. na úroky; v %) Typy nákladů Mzdové náklady Mzda podnikatele Energetické a materiálové náklady Náklady na cizí výkony Daňové náklady Ostatní náklady Odpisové náklady Nákladová střediska Pěstování lesa Těžba dřeva Zařízení Správa / všeobecný provoz 52

53 Struktura výnosů (v %) Výnosy z dřeva Vedlejší využívání Odměny za využití Náhrady nákladů Subvence Struktura výnosů dřeva podle množství (v %) Typ výnosu Parita Prodej dřeva Vlastní spotřeba Změna zásob a přikoupení Předání z lesní cesty Předání z domu, podniku Jiné Druh dřeva Dřevo jehličnanů Dřevo listnatých stromů Sortiment Masivní dřevo Průmyslové dřevo Palivové dřevo Jiné B) UKAZATELE ZKUŠEBNÍCH PODNIKŮ PRO VELKÉ LESY > 500 ha rok 2002 Základní údaje Plocha těženého lesa (ha) Plocha těženého lesa na podnik (ha) Kácení na podnik (plnometry) Kácení na hektar (plnometry/ha) Celkový výnos na jeden ha ( ) Tržní výnos na jeden ha ( ) Tvorba hodnoty na jeden ha ( ) Výnos podniku na jeden ha ( ) 53

54 Výpočet nositele nákladů v /plm, ve vztahu k těžbě Druhy nákladů Výkonové mzdy Vedlejší mzdové náklady Náhrady výloh Mzdové náklady Platy Sociální náklady na zaměstnance Mzda podnikatele Náklady na platy Energie Materiál Energetické a materiálové náklady Nasazení podnikatele Diety a opravy Právní a odborné poradenství Nájemné a pachtovné Mezipodnikový převod Náklady na cizí výkony Daně a dávky Jiné odvody a poplatky Daňové náklady Cestovní náklady zaměstnanců Pojištění Pošta, telefon, fax Zbývající náklady Ostatní náklady Odpisové náklady Kalkulační úroky Celkové náklady Nákladová střediska Rostlinná výroba Zakládání kultur Péče o sazenice a mladé rostliny Péče o stanoviště a porosty Ochrana před poškozením zvěří Náklady na přípravu výsadby lesů Výsadba lesa Kácení a přibližování Doprava dřeva 54

55 Zpracování dřeva Společné těžební náklady Těžba dřeva Manipulační zařízení Lesní budovy Zvláštní zařízení Zařízení Služební vozidla Správa Všeobecný provoz Správa / všeobecný provoz Náklad / bez kalk. úroků Výnosy Výnosy dřeva Vedlejší využití Odměny za využívání Kompenzace nákladů Příspěvky Souborně Výnosy Hospodářský výsledek Výnosy minus celkové náklady Nelesní majetek Investice Investice netto Struktura nákladů (vyjma kalk. nároky; v %) Typy nákladů Mzdové náklady Náklady na platy Energetické a materiálové náklady Náklady na cizí výkony Daňové náklady Ostatní náklady Odpisové náklady Nákladová střediska Pěstování lesa Těžba dřeva 55

56 Zařízení Správa / všeobecný provoz Výnosová struktura (v %) Výnosy ze dřeva Vedlejší využívání Odměny za využití Náhrady nákladů Subvence Struktura výnosů dřeva podle množství (v %) Typ výnosu Parita Prodej dřeva Deputát / vlastní spotřeba / závazky Změna zásob a přikoupení Předání z lesní cesty Předání z domu, podniku Jiné Druh dřeva Dřevo jehličnatých stromů Dřevo listnatých stromů Sortiment Masivní dřevo Průmyslové dřevo Palivové dřevo Jiné 56

57 4 Základní odborná teoretická východiska standardní finanční analýzy Standardní finanční analýza je souborem všeobecně požívaných metod finanční analýzy, tak jak jsou obecně v odborné literatuře uváděny a jak se běžně používají pro jednotlivé obory národního hospodářství. 4.1 Finanční analýza pojem Existuje mnoho definic pojmu finanční analýza. Např. (Blaha, Jindřichovská, 2006) uvádí, že finanční analýza představuje ohodnocení minulosti, současnosti a předpokládané budoucnosti finančního hospodaření firmy. Podle (Valach, 1999) je finanční analýza formalizovaná metoda, která ověřuje získané údaje mezi sebou navzájem a rozšiřuje jejich vypovídací schopnost, umožňuje dospět k určitým závěrům o celkovém hospodaření a finanční situaci podniku, podle nichž by bylo možné přijmout různá rozhodnutí. Získanými údaji se rozumí údaje o podniku, které byly získány z různých zdrojů. Ve finanční analýze se tedy zabýváme hospodařením podniku a jeho finanční situací. Snažíme se najít jeho silné stránky, na kterých staví nebo by mohl v budoucnosti stavět a také slabiny, které by mohli v budoucnosti vést k určitým problémům. Z toho vyplývá, že nehodnotíme pouze minulý vývoj, ale velkou pozornost věnujeme také možnému budoucímu vývoji firmy, snažíme se ho předvídat a pomocí rozhodnutí přijatých na základě finanční analýzy také ovlivňovat. 4.2 Zdroje pro finanční analýzu Hlavní zdroj pro finanční analýzu představují účetní výkazy. Rozvaha, výsledovka a výkaz o peněžních tocích obsahují základní informace o analyzovaném podniku a jeho aktivitách. Není tedy divu, že právě informace získané z výkazů finančního účetnictví představují základní a nepostradatelný zdroj pro finanční analýzu. Bez těchto výkazu by byla finanční analýza neproveditelná. Samotný rozbor informací obsažených v účetních výkazech však většinou nemůže podat věrný obraz o finanční situaci podniku. K tomu jsou potřeba další doplňující informace. Informační zdroje pro finanční analýzu lze dělit podle několika kriterií do kategorií, například tak, jak je uvádí (Sůvová, 1999): Finanční zdroje informací: účetní výkazy finančního účetnictví a výroční zprávy vnitropodnikové účetní výkazy předpovědi finančních analytiků a managementu podniku burzovní zpravodajství kurzovní lístky, vývoj úrokových sazeb mediální ekonomické zpravodajství 57

58 Kvantifikovatelné nefinanční informace: podniková statistika a další podnikové evidence (personální, výrobní, evidence zakázek apod.) prospekty, interní směrnice oficiální ekonomická statistika Nekvantifikovatelné informace: zprávy vedoucích pracovníků, auditorů komentáře manažerů komentáře odborného tisku nezávislá hodnocení a prognózy odhady různých analytiků Není nutné se jednotlivými skupinami podrobněji zabývat, je spíše potřeba si uvědomit, že finančnímu analytikovi při jeho práci nepostačí pouze účetní výkazy, ale měl by čerpat i z jiných zdrojů. 4.3 Uživatelé standardní finanční analýzy lesních podniků Uživatelé standardní finanční analýzy lesních podniků jsou ti, jimž finanční analýza slouží pro jejich další rozhodování ve vztahu ke konkrétnímu lesnímu majetku. Okruh uživatelů lze rozdělit do těchto skupin: Vlastníci zkoumají, zda je s jejich lesním majetkem efektivně a ziskově hospodařeno. Jedná se zejména o soukromé vlastníky, obce a stát. Zde vlastník posuzuje jak management po stránce ekonomické lesní majetek obhospodařuje a jaké jsou finanční výsledky. Manažeři využívají standardní finanční analýzu pro operativní i dlouhodobé řízení lesního podniku, pro zajištění optimální majetkové a kapitálové struktury, pro alokaci volných peněžních prostředků a jako podklad pro finanční plán. Je to také zpětná vazba pro zjištění jak obhospodařování lesního majetku po stránce finanční řídí. Potenciální investoři uvažují o případném umístění svých volných prostředků do analyzovaného lesního podniku. Zkoumají, zda je jejich investice výhodná ve srovnání s ostatními investičními možnostmi. Případně mohou mít zájem lesní majetek koupit. Akcionáři zkoumají, jestli jsou jejich vložené prostředky vhodně uloženy a efektivně vynakládány. Zajímá je výše disponibilního zisku, neboť na něm závisí objem vyplácených dividend. Důležitá pro ně může být také likvidita jejich investice, tedy jak snadno mohou svoje akcie v případě potřeby prodat. 58

59 Obchodní partneři dodavatelé si na základě standardní finanční analýzy mohou vybírat lesní podniky, které se prezentují dobrou schopností splácet závazky ve stanovených lhůtách. Zajímají se také o dlouhodobou stabilitu svého partnera, která by jim zajistila dlouhotrvající odbytiště. Obchodní partneři odběratelé si, stejně jako dodavatelé mohou podle standardní finanční analýzy vybírat lesní podniky pro spolupráci. Je pro ně důležité, aby byl lesní majetek schopen dostát svým závazkům. Zaměstnanci mohou sledovat prosperitu a finanční stabilitu lesního podniku, který je zaměstnává a který jim může zaručit dlouhodobé a perspektivní povolání. Zajímají se také o jeho ziskovost, neboť mohou být motivování na hospodářském výsledku. Banky a jiní věřitelé pokud lesní podnik žádá o úvěr nebo ho již splácí, tak věřitelé vyžadují co nejvíce informací o finanční situaci lesního podniku. Na jejich základě se rozhodnou, zda mu poskytnou půjčku. Zkoumají také možnost poskytnutí záruk za svou půjčku. Banky svoje úvěrové podmínky často váží na konkrétní standardní finanční ukazatele a jejich hodnoty. Konkurenti jiné lesní podniky srovnávají jednotlivé ukazatele standardní finanční analýzy mezi sebou a konkrétním lesním podnikem. Vychází z určitých odvětvových průměrů a s nimi je také poměřují. Stát a jeho orgány využívají standardní finanční analýzu pro svoje statistiky a také pro kontrolu plnění daňových povinností. Média a veřejnost sledují zejména výsledky hospodaření státních a obecních lesních majetků a mají snahu se k nim vyjadřovat z pozice zástupců veřejnosti. A to jak daňových poplatníků, tak i občanů obcí. Posuzují také ekonomické výsledky lesních podniků z pohledu plnění i ekologických a sociálních funkcí lesa. Je tedy zcela zřejmé, že uživatelé standardní finanční analýzy v lesním hospodářství nejsou zastoupeny pouze managementem lesních podniků, ale jejich metody slouží pro mnohem větší okruh uživatelů. 59

60 4.4 Postupy a metody finanční analýzy Fundamentální a technická analýza Obecně existují dva přístupy k hodnocení hospodářských jevů: Fundamentální analýza Jde o rozbor založený na rozsáhlých zkušenostech a znalostech jak ekonomického tak neekonomického charakteru a subjektivním odhadu, opírá se o velké množství vzájemně souvisejících informací. Základem pro tuto analýzu je vysoká odbornost, své závěry vyvozuje zpravidla bez použití algoritmizovaných postupů Technická analýza Používá matematických, statistických a dalších algoritmizovaných metod ke kvantitativnímu zpracování ekonomických dat s následným (kvalitativním) ekonomickým posouzením výsledků. Postup finanční analýzy je rozložen do následujících etap Etapy finanční analýzy Etapy jednoduché finanční analýzy 1.etapa 2.etapa 3.etapa Rozbor syntetických (souhrnných) ukazatelů Rentabilita, aktivita, zadluženost Hledáme trendy a odchylky od trendů Hlubší rozbor pomocí metod a nástrojů, kterým zpodrobníme původní ukazatele, které ukazují odchylky od trendů Hledání příčin stavu, který vyplynul z 2. etapy Identifikace případného nežádoucího vývoje 60

61 Etapy složitější finanční analýzy 1.etapa 2.etapa 3.etapa 4.etapa 5. etapa Výpočet ukazatelů podniku Výběr srovnatelných podniků Příprava dat a ukazatelů Výpočet a ověření předpokladů o ukazatelích Srovnání hodnot ukazatelů s odvětvovými průměry Výběr vhodné metody pro analýzu a pro hodnocení ukazatelů Zpracování vybraných ukazatelů Hodnocení relativní pozice podniku Analýza časových trendů Identifikace modelu Hodnocení vzájemných vztahů mezi ukazateli Korelace Identifikace modelů vztahů Variantní návrhy na opatření Odhady rizik možných variant Data a ukazatele finanční analýzy Členění dat Data jsou nenahraditelnou a klíčovou součástí, z které při finanční analýze vycházíme. Data členíme na: Peněžní Časové Rychlostní Fyzikální Naturální 61

62 Členění ukazatelů Pod ukazatelem rozumíme číselnou charakteristiku ekonomické činnosti firmy, založenou na datech postačujících k danému účelu analýzy, jakož i údaje z charakteristik odvozené. Ukazatele členíme na: Extenzivní (objemové) Stavové o o Položky aktiv Položky pasiv Rozdílové o o o Čistý pracovní kapitál Čisté pohotové prostředky Čistý peněžně pohledávkový finanční fond Tokové o o o Cash flow Položky výkazu zisků a ztrát Trendy extenzivních ukazatelů Indexy Nefinanční o o Počet pracovníků Počet akcií Intenzivní (relativní) Stejnorodé o o o Do čitatele i jmenovatele vkládáme dva ukazatele patřící do stejné skupiny (stavové, tokové, ) Procentní Vztahové Nestejnorodé o o o o Do čitatele i jmenovatele nevkládáme dva ukazatele patřící do stejné skupiny (stavové, tokové, ) Doba obratu Rychlostní Ostatní 62

63 4.4.4 Metody finanční analýzy Metody elementární technické analýzy 1) Analýza absolutních ukazatelů (stavových i tokových): Analýza trendu (tzv. horizontální analýza) Procentní rozbor (tzv. vertikální analýza) 2) Analýza rozdílových ukazatelů: Analýza fondů finančních prostředků 3) Analýza cash flow 4) Přímá analýza poměrových ukazatelů: Analýza ukazatelů rentability Analýza ukazatelů aktivity Analýza ukazatelů zadluženosti a finanční struktury Analýza ukazatelů likvidity Analýza ukazatelů kapitálového trhu Provozní (výrobní) ukazatele Analýza ukazatelů na bázi finančních fondů a cash flow 5) Analýza soustav ukazatelů: Du Pontův rozklad Ostatní pyramidové rozklady Predikční modely Vyšší metody finanční analýzy Matematicko statistické metody : Bodové odhady k určení orientační normální či standardní hodnoty ukazatele pro skupinu podniků. Statistické testy odlehlých dat k ověření, zda krajní hodnoty ukazatelů ještě patří do zkoumaného souboru. Empirické distribuční funkce k orientačnímu odhadu pravděpodobnosti výskytu jednotlivých hodnot ukazatelů. 63

64 Korelační koeficienty k posouzení stupně vzájemné závislosti ukazatelů, k posouzení hloubky paměti v časové řadě ukazatelů, k přípravě regresních a autoregresních modelů ukazatelů. Regresní modelování k charakterizaci vzájemných závislostí mezi dvěma nebo více ukazateli, k rozčlenění ukazatelů podle jejich vlivu na požadovaný výsledek na významné a zanedbatelné, k posouzení možných důsledků řídících zásahů a jiných rozhodnutí. Autoregresní modelování k charakterizaci dynamiky ekonomického systému, k prognózování. Analýza rozptylu k výběru ukazatelů majících rozhodující vliv na žádaný výsledek. Faktorová analýza ke zjednodušení závislostní struktury ukazatelů Diskriminační analýza ke stanovení významných příznaků finanční tísně podniku, k posouzení stupně nebezpečí finančního zhroucení podniku. Robustní matematicko statistické postupy k potlačení vlivu apriorních předpokladů na výsledky statistických metod. Nestatistické metody finanční analýzy: Metody založené na teorii matných množin Metody založené na alternativní teorii množin Metody formální matematické logiky Matematická logika v expertních systémech Metody fraktální geometrie Neuronové sítě Metody založené na gnostické teorii neurčitých dat 4.5 Použité metody standardní finanční analýzy Ze všech standardně používaných metod finanční analýzy jsou v následujících kapitolách této práce použity některé elementární metody technické finanční analýzy, jejichž zpracování u lesních podniků může přispět ke zjištění, jak určitý lesní podnik v daných podmínkách ekonomicky hospodaří. Elementární metody technické finanční analýzy jsou podrobně zpracovány v příslušné odborné literatuře a jsou všeobecně známy, proto není nutné je zde podrobně popisovat. 64

65 5 Současný stav řešené problematiky 5.1 Potřebnost řešení této problematiky a návaznost na důležité dokumenty rozvoje lesního hospodářství ČR Vídeňská rezoluce V posledních letech proběhly tyto ministerské konference o ochraně lesů v Evropě: Štrasburk 1990 Všeobecná deklarace Helsinky 1993 Všeobecná deklarace Lisabon 1998 Všeobecná deklarace Vídeň 2003 Deklarace vídeňského summitu pro život lesů, vídeňské rezoluce V rámci vídeňské rezoluce je lesní hospodářství v Evropě vnímáno jako součást rozvoje venkova se svými třemi pilíři (skupinami funkcí lesů). Jsou to funkce ekonomické, ekologické a sociální, jejichž naplňování je uskutečňováno na principu trvale udržitelného rozvoje: Skupina ekonomických funkcí lesů strategickým cílem je dlouhodobé zlepšování konkurenceschopnosti lesního hospodářství a zvýšené využívání lesnických výrobků, zboží a služeb v životě společnosti. Skupina ekologických funkcí lesů strategickým cílem je uchování a zlepšení biologické rozmanitosti, integrity, zdraví a odolnosti lesních ekosystémů v místním měřítku s ohledem na možný scénář globálních a krajinných změn. Skupina sociálních funkcí lesů strategickým cílem je přispět ke kvalitě života prostřednictvím zachování a zlepšení sociálních a kulturních rozměrů lesů a lesnictví. Vídeňská rezoluce se skládá z těchto pěti částí: Rezoluce číslo 1: Synergická podpora trvale udržitelného obhospodařování evropských lesů prostřednictvím národních lesnických programů a spolupráce mezi odvětvími. Rezoluce číslo 2: Zvýšení ekonomické životaschopnosti trvale udržitelného obhospodařování lesů v Evropě. 65

66 Rezoluce číslo 3: Sociálně kulturní dimenze trvale udržitelného obhospodařování lesů v Evropě. Rezoluce číslo 4: Ochrana a zvyšování biologické rozmanitosti lesů v Evropě. Rezoluce číslo 5: Změna klimatu a trvale udržitelné obhospodařování lesů v evropských lesích. V rámci rezoluce číslo 2: Zvýšení ekonomické životaschopnosti trvale udržitelného obhospodařování lesů v Evropě je vhodné uvést vybrané dílčí body této kapitoly: 1. Připomínajíce, že ekonomická životaschopnost je klíčovým pilířem trvale udržitelného hospodaření v lesích a má zásadní význam pro zachování lesů a jejich víceúčelových funkcí pro společnost, protože přispívá k trvale udržitelnému rozvoji a obživě lidí, zvláště ve venkovských oblastech. 2. Vědomi si toho, že trvale udržitelné obhospodařování lesů v Evropě závisí na miliónech soukromých vlastníků, podnicích se vztahem k lesům, veřejných institucích i vysoce kvalifikované pracovní síle, a vědomi si rovněž toho, že lesy poskytují surovinu, produkty a služby pro řadu odvětví a jsou základem příjmu a zaměstnanosti. 3. Majíce zájem na tom, aby podmínky pro trvale udržitelné hospodaření v lesích vedly k ekonomickým impulzům pro odvětví lesního hospodářství v mnoha oblastech Evropy. 4. Uznávajíce, že lesy poskytují velké množství sociálních, kulturních a environmentálních hodnot pro společnost a snažíce se zlepšit ekonomickou životaschopnost trvale udržitelného hospodaření v lesích prostřednictvím příjmů pocházejících ze zpeněžitelné produkce zboží a služeb, a tam, kde je to vhodné, i příjmů ze v současnosti neobchodovatelných hodnot. 6. S cílem zvýšit příspěvek evropských lesů a lesního hospodářství k trvale udržitelnému rozvoji a obživě lidí, zvláště ve venkovských oblastech, prostřednictvím podpory nových perspektiv a přístupů k zajištění ekonomické životaschopnosti. (Deklarace vídeňského summitu pro život lesů, 2003) Akční plán EU pro lesnictví Akční plán vychází z usnesení Rady ze dne 15. prosince 1998 o strategii v oblasti lesního hospodářství pro Evropskou unii, poskytuje rámec pro akce týkající se lesnictví na úrovni Společenství i na úrovni členských států a slouží jako nástroj koordinace mezi akcemi Společenství a politikou v oblasti lesnictví členských států. Všeobecným cílem akčního plánu EU v oblasti lesnictví je podporovat a rozvíjet udržitelnou správu lesů a multifunkční úlohu lesů. Vychází z těchto zásad: Národní lesnické programy coby udržitelný rámec pro provádění mezinárodních závazků v oblasti lesů. 66

67 Nutnost větší provázanosti a lepší koordinace v důsledku vzrůstajícího významu globálních a průřezových problémů v politice lesního hospodářství. Potřeba zvýšit konkurenceschopnost odvětví lesnictví EU a dobrá správa lesů EU. Respektování zásady subsidiarity. Akční plán bere v úvahu celou řadu přírodních, sociálních, hospodářských a kulturních podmínek a rozdílů v systémech vlastnictví lesů EU a uznává potřebu zvláštních přístupů a opatření pro různé typy lesů. Zdůrazňuje významnou úlohu vlastníků lesů v udržitelném hospodaření s lesy v EU. Multifunkční lesní hospodářství s sebou nese ekonomické, environmentální, sociální a kulturní přínosy. Poskytuje obnovitelné suroviny šetrné k životnímu prostředí a hraje významnou roli v hospodářském rozvoji, zaměstnanosti a prosperitě Evropy, zejména ve venkovských oblastech. Lesy přispívají k vyšší kvalitě života, poskytují příjemné prostředí pro život, příležitosti k rekreaci, jsou prospěšné pro zdraví a zároveň udržují a zlepšují kvalitu životního prostředí a rozvíjejí ekologické hodnoty. Je důležité, aby se duchovní a kulturní dědictví lesů uchránilo. V souladu s touto vizí se akční plán zaměřuje na tyto čtyři cíle: Zlepšit dlouhodobou konkurenceschopnost. Zlepšovat a chránit životní prostředí. Přispět ke kvalitě života. Podporovat koordinaci a komunikaci. Pětiletý akční plán ( ) tvoří soubor klíčových akcí, které Komise navrhuje provést společně s členskými státy. Stanoví rovněž dodatečné akce, které mohou provést členské státy v souladu se svými specifickými podmínkami a prioritami za podpory stávajících nástrojů Společenství, i když jejich provedení může vyžadovat rovněž vnitrostátní nástroje. V rámci zlepšení dlouhodobé konkurenceschopnosti odvětví lesnictví a zvýšení udržitelného využívání lesních produktů a služeb jsou vytyčeny tyto klíčové akce: Klíčová akce 1: Přezkoumat účinky globalizace na hospodářskou životaschopnost a konkurenceschopnost lesního hospodářství EU. Klíčová akce 2: Podnítit výzkum a technický rozvoj s cílem zvýšení konkurenceschopnosti lesního hospodářství. Klíčová akce 3: Výměna a posouzení zkušeností týkajících se zhodnocení a uvedení na trh nedřevěného lesního zboží a služeb. Klíčová akce 4: Podporovat využití lesní biomasy k výrobě energie. Klíčová akce 5: Podpořit spolupráci mezi vlastníky lesů a zlepšit vzdělávání a odbornou přípravu v oblasti lesnictví (Akční plán EU pro lesnictví, 2006). 67

68 5.1.3 Národní lesnický program II SWOT analýza v rámci návrhu pracovní verze Národního lesnického programu II ČR zpracovala i ekonomický pilíř českého lesnictví: Silné stránky ekonomického pilíře lesního hospodářství: Lesní hospodářství spolu s navazujícími sektory zpracovávajícími dřevo, jsou významnou součástí národního hospodářství, neboť jejich podíl na HDP státu se pohybuje mezi 5 7 % (lesní hospodářství cca 0,7 % HDP, navazující sektory 5 6 % HDP, jde o kvalifikované odhady není statisticky odděleně vykazováno). Rozloha lesů se v novodobé historii postupně zvyšuje. Zásoba dřeva v lesních porostech stoupá a porostní zásoby jsou tvořeny převážně dobře prodejným smrkovým dřívím. Lesní hospodářství vykazuje růst produktivity práce. Slabé stránky ekonomického pilíře lesního hospodářství: Ekonomický potenciál lesů roste pomaleji než souhrn společenských a ekologických požadavků na les kladených. Kladné externality a služby poskytované lesy nejsou dostatečně využívány a zohledňovány v ekonomických procesech. V lesním hospodářství není vybudován jednotný ekonomický informační systém, který by umožňoval podrobné ekonomické analýzy. Strukturální nedostatky u soukromých lesů (rozdrobenost a velikost majetků) nepodporují ekonomickou efektivitu hospodaření v lesích. Potenciál dřeva jako obnovitelného zdroje energie není dostatečně využíván s ohledem na předpokládané klimatické změny je vysoký podíl porostních zásob smrkového dříví v budoucnosti ekonomicky riskantní. Nadměrné stavy spárkaté zvěře jsou limitujícím faktorem ekonomiky lesního hospodářství. Není věnována dostatečná pozornost ekonomickým souvislostem přírodě bližšího hospodaření. Některá ustanovení české legislativy jsou konkurenční nevýhodou při hospodaření v lesích ve srovnání s ostatními zeměmi EU. 68

69 Administrativně složitý systém poskytování podpor z EU brání jejich vyššímu využívání (Pracovní verze NLP II, 2006) Začlenění řešené problematiky do kontextu rozvoje lesního hospodářství ČR Na základě tří dokumentů (viz. podkapitola Vídeňská rezoluce, Akční plán pro lesnictví a Národní lesnický program II) je úkolem lesního hospodářství zajistit trvale udržitelný rozvoj lesů a lesního hospodářství v České republice i v rámci skupiny ekonomických funkcí. Jde především o zlepšení ekonomické životaschopnosti a konkurenceschopnosti lesních majetků. Vědeckých prací, výzkumů a odborných článků k problematice zajištění ekologických a sociálních funkcí lesa vychází mnohem více než na téma ekonomických funkcí lesa, což lze odůvodnit v současné době v České republice společensky všeobecně převažujícím a prezentovanějším zájmem o ekologický a sociální rozvoj lesního hospodářství. Tato práce by měla přispět ke kompenzaci této nevyváženosti a zabývat se pouze skupinou ekonomických funkcí lesa v návaznosti a v souladu s rozvojem funkcí lesa ekologických a sociálních. Je třeba v návaznosti na dosavadní (často až historicky silně zažité) pohledy na ekonomiku lesního hospodářství navázat a snažit se dále rozvíjet ekonomiku lesního hospodářství ve vazbě na současné a budoucí provozní potřeby tržního prostředí lesního hospodářství. Jedním z mnoha kroků na této dlouhé cestě k modernějšímu a dlouhodobě ekonomicky životaschopnějšímu českému lesnictví je rozpracování hodnocení ekonomiky lesního hospodářství z pohledu jeho vlastníka a jeho oprávněných zájmů. Běžně se používají standardní metody finanční analýzy, které mají obecnou platnost pro jakékoliv odvětví národní hospodářství. Tyto metody mají tím menší platnost, čím jsou rozdílnější podmínky pro ekonomické aktivity mezi jednotlivými podnikatelskými subjekty v rámci jednoho výrobního odvětví. V případě hodnocení ekonomiky lesních podniků mají klasické účetní výkazy menší vypovídací schopnost, a to právě s ohledem na zpravidla velmi rozdílné výrobní podmínky lesních majetků dané hlavně rozdílnými přírodními a porostními poměry. Dosavadní snahy a postupy o hodnocení ekonomiky lesního hospodaření speciálními přístupy a metodami nejsou příliš úspěšné. Jsou zpravidla nepřesné a příliš zjednodušující či naopak poměrně složité a provozně těžko použitelné. Většinou nepodchycují dostatečně věrohodně pravou podstatu vztahů a souvislostí jednotlivých ekonomických jevů. Často se odvozují finanční ukazatele i za použití jiných neekonomických parametrů a informací, které mají k ekonomice lesního hospodaření poměrně volný vztah. Je to dáno jejich provázaností na přírodní podmínky a porostní charakteristiky lesních majetků. Tyto metody mají snahu pouze něco modelovat či pomocí vzorců propočítávat než objektivně hodnotit přímo konečné výsledky. Základní problém zřejmě zpravidla spočívá v tradičně silném lpění na přímém 69

70 pohledu na ekonomiku lesního hospodářství přes hospodářskou úpravu lesa či typologické jednotky lesa. Toto přeci není vůbec nezbytně nutné, pokud hodnotíme lesní majetek z pohledu vlastníka a jeho ekonomických zájmů. Cestou a řešením může být nový přístup k chápání ekonomiky lesního hospodaření z pohledu čistě ekonomických zájmů vlastníka. 5.2 Zhodnocení českých prací blízkých tématice objektivního hodnocení čistě ekonomické stránky obhospodařování lesních majetků České práce zabývající se dosavadními metodami a přístupy objektivnějšího hodnocení úrovně řízení lesních organizačních jednotek či majetků, tak jak jsou uvedeny v podkapitole 3.2 České práce blízké tématice objektivního hodnocení čistě ekonomické stránky obhospodařování lesních majetků, jsou zde zhodnoceny a zpracovány jejich jednotlivé výhody a nevýhody Zhodnocení metodiky ekonomické optimalizace a objektivizace výrobních podmínek v lesnictví z pohledu HÚL Charakteristika Základním rysem této metodiky je její zpracování pro podmínky lesnictví v prostředí centrálního plánování socialistické ekonomiky. Metodika modeluje celou cestu ekonomiky lesního podniku od výrobních podmínek, přes jednotlivé pracovní aktivity až po hospodářský výsledek, což je dnes zbytečné. Dnes potřebujeme umět souměřitelně vyjádřit vstupní parametry, pak hospodářský výsledek a vzájemně to porovnat. Co se děje mezi tím, není nutné podrobně modelovat, to může být knowhow managementu každého lesního majetku. Navíc se jedná o tak složitou záležitost, kterou nelze seriózně a přesně v tržních podmínkách namodelovat. Výhody Hlavním přínosem této metodiky je zejména podrobná analýza fungování ekonomiky lesního podniku, která popisuje jednotlivé vztahy a vazby mezi příslušnými výrobními činiteli, pracovními aktivitami a tvorbou hodnot. Je to popis vzájemných ekonomických prvků a vazeb ve schématu lesního podniku. Význam spočívá částečně i v historickém přínosu postupného vývoje řešení této problematiky. Nevýhody Správnost a objektivnost kvantifikace jednotlivých postupů optimalizace a objektivizace výrobních podmínek nebyla prokázána ani v době svého vzniku v podmínkách centrální ekonomiky. Použitelnost metodiky v dnešních tržních 70

71 podmínkách je zcela vyloučena. Navíc je postavena na dlouhodobě stabilních vstupních parametrech, které např. dnešní smluvní ceny práce a dříví neumožňují. Metodika je příliš složitá, modelující a umělá. Je to jen snaha vytvořit postup početní povahy, který by umožnil ekonomicky ideální lesní hospodaření Ekonomický informační systém lesního hospodářství Charakteristika Ekonomický informační systém lesního hospodářství získává a statisticky zpracovává údaje o ekonomické situaci vybraných vlastníků lesa nad 200 ha a dalších podnikatelských subjektů působících v lesním hospodářství. Tyto údaje a výstupy jsou určeny pro popisnou charakteristiku vybraných lesním majetků a mohou mít uplatnění zejména v dotační politice (z národních i evropských zdrojů) a k obhajování zájmů lesního hospodářství. Jedná se o konstatování vybraných technických a ekonomických ukazatelů, jejichž přínos pro objektivní posuzovaní ekonomiky obhospodařování lesních majetků je velmi omezený. Výhody Ekonomický informační systém lesního hospodářství podává poměrně věrohodný obraz vybraných parametrů určitého sektoru lesních majetků. Jedná se o metodiku umožňující porovnání lesních majetků mezi sebou a také statistické zpracování průměrných a souhrnných hodnot těchto parametrů. Nevýhody Ekonomický informační systém lesního hospodářství slouží zejména pro administrativní potřeby státních orgánů. Jejich smysl a význam pro samotné lesní majetky je velmi omezený. Tento systém moc nepomáhá zvyšování ekonomické životaschopnosti a konkurenceschopnosti lesních majetků Kalkulace výrobních cen sadebního materiálu pro běžné výrobní poměry na území České republiky ve středních polohách Charakteristika Tato metodika se zabývá kalkulací výrobních cen sadebního materiálu pro běžné výrobní poměry na území České republiky ve středních polohách. Zpracovává nákladovou stránku výroby sadebního materiálu v tržních podmínkách roku

72 Výhody Tato metodika je unikátním záměrem postihnout ekonomiku výroby sadebního materiálu po stránce nákladové a tvorby ceny v tržním prostředí. Je to další krok zpracovávající a odkrývající část problematiky ekonomiky lesního hospodářství. Nevýhody Kalkulace výrobních cen sadebního materiálu je velmi specifickou oblastí lesního hospodářství a je ekonomice obhospodařování lesního majetku poměrně vzdálená Potencionální renta pro účely výpočtu újmy nebo škody způsobené na lesích Charakteristika Potencionální renta je renta vypočtená na základě maximální potenciální produkce (kulminace hodnotového celkového průměrného přírůstu) při respektování bezpečnosti a trvalosti produkce charakterizované optimální cílovou dřevinnou skladbou v určitém obmýtí v závislosti na půdních a klimatických vlastnostech stanoviště (souboru lesních typů) a upravená tak, aby byla zajištěna určitá, úředním rozhodnutím daná relace mezi nejvyššími a nejnižšími cenami zemědělských a lesních pozemků. Výhody Potencionální renta zpracovává porovnání maximálního potenciálu zcela lesnicky ideálních podmínek a okolností hospodaření dle jednotlivých souborů lesních typů. Je to modelové hodnocení, které má přínos zejména pro porovnání možností jednotlivých souborů lesních typů mezi sebou. Použití potenciální renty je možno pro stanovení horní úrovně renty v rámci ideálních možností příslušného souboru lesního typu, dále i pro ostatní případy, kdy potřebujeme parametr vyjadřující ekonomický potenciál konkrétního souboru lesních typů a nemáme přesnější vyjádření k dispozici. Nevýhody Potenciální renta je modelové hodnocení, která však není schopno zpracovat a vyjádřit odchylky lesního hospodaření od ideálních podmínek a okolností obhospodařování lesního majetku. Potenciální renta zohledňuje hlavně přírodní podmínky, porostní charakteristika není zohledněna. 72

73 5.2.5 Software Lesní renta Charakteristika Software Lesní renta je ekonomickým kalkulačním nástrojem pro optimalizaci hospodaření na lesním majetku. Umožňuje vyčíslit současnou nebo budoucí výnosovost lesního majetku nebo jeho libovolné části v závislosti na zvolených parametrech hospodaření. Podporuje modelování vstupních údajů včetně ekonomických dopadů koncepčních hospodářských rozhodnutí lesního hospodáře. Výhody Software Lesní renta je zejména nástrojem vlastníka či správce lesního majetku, který pomocí zadávání jednotlivých hodnot modeluje ekonomiku svého hospodaření tak, že předběžně odhaduje ekonomický výsledek svého hospodaření. Tímto má software Lesní renta blízko k předběžnému plánování i controlingu. Nevýhody Software Lesní renta dokáže početně propočítat předpokládané ekonomické výsledky lesního majetku při zadaných vstupních parametrech, nedokáže však zjistit, jak kvalitně lesní majetek čistě ekonomicky v rámci daných podmínek hospodaří Lesní renta pro potřeby LČR, s. p. Charakteristika Metodika lesní renty pro potřeby LČR, s. p. dle Prof. Ing. Karla Pulkraba, CSc. z FLD, ČZU v Praze není v této práci podrobněji zpracována Parametrické vzorce stanovující potenciální výnosy z lesních majetků Charakteristika Tato metodika řeší problematiku objektivnějšího porovnání potencionálních výnosů z lesních majetků pomocí upravené obecné bilanční rovnice lesní renty. Výhody Metodika nevyžaduje složité výpočty, vychází z běžně dostupných údajů a dokáže porovnat potenciál výnosů lesních majetků. 73

74 Nevýhody Metodika je velmi zjednodušená a poměrně málo přesná. Porovnává však pouze potenciál výnosu jednotlivých lesních majetků nikoli kvalitu ekonomické stránky obhospodařování lesního majetku Systém zpracování a zveřejňování informací o ekonomické situaci vlastníků lesa dle Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2005 (Zelená zpráva) Charakteristika V této zprávě jsou uvedeny roční hospodářské výsledky (zisky před zdaněním) vlastníků lesa, a to ve dvou variantách (bez příspěvků na hospodaření v lesích a včetně příspěvků na hospodaření v lesích) v Kč/ha pro kategorii lesů státních, obecních, soukromých a celostátní průměr. Dále jsou zde uvedeny průměrné vlastní náklady vybraných výkonů v Kč/ha nebo v Kč/m 3. Jedná se o výkony činnosti: obnova lesa, péče o lesní kultury, prořezávky, ochrana lesa, celkem pěstební činnost, těžba dřeva, přibližování dřeva, odvoz dřeva, oprava a údržba lesních cest. Údaje nejsou zjišťovány celoplošně, ale pouze na vybraném vzorku lesních majetků. Více se v této zprávě k ekonomické situaci vlastníků lesa neuvádí. Výhody Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství je základním informačním zdrojem o lesním hospodářství České republiky. Přináší každoročně statisticky zpracované průměrné a souhrnné údaje o jednotlivých ekonomických parametrech vybraných lesních majetků. Přínos spočívá zejména v časovém porovnání jednotlivých let, kdy jednotlivé ekonomické ukazatele vybraného vzorku lesních majetků mohou částečně vypovídat o obecném vývoji jednotlivých ekonomických trendů těchto parametrů v lesním hospodářství. Nevýhody Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství je statisticky zpracovaným přehledem průměrných a souhrnným údajů o lesním hospodářství České republiky. Tato zpráva není reálným zachycením skutečnosti, protože je zkreslována mnoha vlivy. Zejména statistické zpracování samo osobě je vždy zatíženo statistickou chybou, která je dána jednak zpracováním pouze vybraného vzorku lesních majetků, navíc pouhé aritmetické zprůměrňování mnoha ekonomických parametrů má jen omezenou vypovídací schopnost o charakteristice těchto parametrů. 74

75 5.3 Zhodnocení zahraničních prací blízkých tématice objektivního hodnocení čistě ekonomické stránky obhospodařování lesních majetků Zahraniční práce zabývající se dosavadními metodami a přístupy objektivnějšího hodnocení úrovně řízení lesních organizačních jednotek či majetků, tak jak jsou uvedeny v podkapitole 3.3 Zahraniční práce blízké tématice objektivního hodnocení čistě ekonomické stránky obhospodařování lesních majetků, jsou zde zhodnoceny a zpracovány jejich jednotlivé výhody a nevýhody Jednoduché a stupňovité kalkulace příspěvků na krytí fixních nákladů Charakteristika Jednoduché a stupňovité kalkulace příspěvků na krytí fixních nákladů patří ke standardním kalkulacím ve většině odvětví národního hospodářství a vychází ze systému kalkulací na bázi neúplných nákladů. Kalkulace se uskuteční tak, že od tržeb jednotlivých výrobků se postupně odpočítají jejich vlastní variabilní a fixní náklady a zjistí se jejich příspěvky na krytí fixních nákladů a zisku. Jednoduchá kalkulace na krytí fixních nákladů ponechává fixní náklady v jednom bloku bez dalších úprav a vstupují jen do výpočtu hospodářského výsledku. Stupňovitá kalkulace na krytí fixních nákladů neponechává fixní náklady v jednom bloku, ale je stupňovitě a hierarchicky zjišťuje a rozvrhuje, za účelem lepšího přiřazení fixních nákladů na nákladového nositele a nákladové místo, jak je v obou kalkulacích běžné u variabilních nákladů. Použití obou kalkulacích v podmínkách lesního hospodářství naráží na některá specifika lesního hospodářství, které neumožňují pouze jejich jednoduché převzetí, ale vyžadují úpravy. Výhody Jednoduché a stupňovité kalkulace příspěvků na krytí fixních nákladů jsou postavený na principu, že můžeme podrobně analyzovat a zjišťovat, jak nám výnosy postupně tzv. pokrývají jednotlivé variabilní a fixní náklady dle nákladových nositelů a nákladových míst a jak tzv. pokrývají zisk. Lze tedy poznat jak s výnosy zacházíme a co všechno od nich odečteme, než nám zbude zisk. Tato metodika umožňuje u stupňovité kalkulace na krytí fixních nákladů vytvořit jednotlivé úrovně příspěvků na krytí fixních nákladů např. I., II., III. a IV. Je možné pak zejména dohledat, kdyby se lesní majetek snažil významně rozpouštět zisk do dalších nadbytečných nákladů. Nevýhody Jednoduché a stupňovité kalkulace příspěvků na krytí fixních nákladů podávají přesný přehled o nákladové stránce ekonomiky lesního majetku, což je velmi specializovaná část ekonomiky obhospodařování lesního majetku. Je to velmi 75

76 specifický pohled na ekonomiku lesního majetku, který svůj smysl tj. analýzu nákladů splňuje. Pro zjištění, jak kvalitně je lesní majetek v daných podmínkách čistě ekonomicky obhospodařován, je tato kalkulace použitelná jen v oblasti nákladů Systém výročních zpráv lesů Rakouska Charakteristika Rakouské Spolkové ministerstvo zemědělství, lesnictví, životního prostředí a vodního hospodářství vydalo v roce 2002 dokument: Trvale udržitelné lesní hospodářství v Rakousku, Rakouská lesnická zpráva přehled dat. Je to obdoba naší Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky, kterou každoročně vydává naše Ministerstvo zemědělství. V Rakouské lesnické zprávě jsou jako kritérium č. 6 uvedeny sociálněekonomické funkce, které jsou uváděny ve formě přehledu mnoha technických a ekonomických parametrů. Zpráva zpracovává vybrané lesní majetky dvou velikostních kategorií, první do 200 ha a druhá nad 500 ha. Velikostní kategorie lesních majetků do 200 ha představuje rakouské farmy, kde rodina zpravidla obhospodařuje zemědělský a lesní majetek. Velikostní kategorie lesních majetků nad 500 ha představuje lesní majetky, které umožňují kvalifikovaného lesního správce. Výhody Rakouská lesnická zpráva přehled dat je základním informačním zdrojem o lesním hospodářství Rakouska. Přináší každoročně statisticky zpracované průměrné a souhrnné údaje o jednotlivých technických a ekonomických parametrech vybraných lesních majetků. Přínos spočívá zejména v časovém porovnání jednotlivých let, kdy jednotlivé ekonomické ukazatele vybraného vzorku lesních majetků mohou částečně vypovídat o obecném vývoji jednotlivých ekonomických trendů těchto parametrů v lesním hospodářství. Oproti české Zelené zprávě je zde mnohem více parametrů. Je to podobné zpracování jako Ekonomický informační systém (EIS) pro lesní hospodářství České republiky. Nevýhody Rakouská lesnická zpráva přehled dat je statisticky zpracovaným přehledem průměrných a souhrnným údajů o vybraných lesních majetcích Rakouska. Tato zpráva není reálným zachycením skutečnosti, protože je zkreslována mnoha vlivy. Zejména statistické zpracování samo osobě je vždy zatíženo statistickou chybou, která je dána jednak zpracováním pouze vybraného vzorku lesních majetků, navíc pouhé aritmetické zprůměrňování mnoha ekonomických parametrů má jen omezenou vypovídací schopnost o charakteristice těchto parametrů. 76

77 5.4 Celkové zhodnocení prací blízkých tématice objektivního hodnocení čistě ekonomické stránky obhospodařování lesních majetků Ani jedna z těchto prací neumožňuje dostatečně objektivní posouzení, jak čistě ekonomicky je konkrétní lesní majetek v daných podmínkách kvalitně obhospodařován. Většina z nich si z minulosti s sebou přináší, dnes v tržních podmínkách nedůležité, zbytečné propojování podmínek výroby s očekávanými výsledky hospodaření, úzké přímé propojení s hospodářskou úpravou lesa a určité standardní běžné chování, předpokládané rozhodování a očekávané výsledky. Zpracovávané přehledy zpráv a Ekonomický informační systém slouží pro statistické vyhodnocování stavu lesních majetků a firem podnikajících v lesnickém oboru. Jejich povaha je spíše popisná než hodnotící. Žádná z těchto metod nehodnotí čistě výsledky ekonomického hospodaření v daných podmínkách lesního majetku, který může v legislativním rámci svobodně a tržně nakládat s lesním majetkem a podnikatelským kapitálem. Jednotlivé metodiky obchází různými způsoby problematiku objektivního hodnocení čistě ekonomické stránky obhospodařování lesních majetků, přibližují se, ale žádná přímo podstatu tohoto problému neřeší. Protože z dostupné literatury a ostatních informačních zdrojů není známa metodika, která by umožňovala přesnější než zde popsané tyto práce hodnocení čistě ekonomické stránky obhospodařování lesních majetků, je potřebné tuto metodiku v této práci vypracovat. 77

78 6 Materiál Pro vypracování této práce tj. metodiky nové finanční analýzy lesních podniků a její ověření jsou zde zpracovány tři lesní podniky. Tyto lesní podniky jsou zpracovány v časovém horizontu pěti let ( ) pro posouzení ekonomické objektivnosti a spolehlivosti vypovídacích schopností jednotlivých vybraných tradičních ukazatelů obhospodařování lesních majetků, vybraných ukazatelů standardní finanční analýzy lesních podniků a zejména pak zpracování ukazatelů speciální finanční analýzy lesních podniků. Každý z těchto tří lesních podniků jako hlavní a naprosto převažující podnikatelskou činnost provozuje činnosti spojené s obhospodařováním lesa.tyto tři lesní podniky poskytly potřebná data a informace za podmínky, že v této práci budou uvedeny anonymně. Proto jsou zde označeny symboly I., II. a III. Všechny tři případy představují stejný model, kdy jeden subjekt vlastní lesní kapitál lesního podniku tj. les (zde je označen jako lesní majetek I., lesní majetek II. a lesní majetek III. ) a jiný subjekt vlastní obslužný kapitál lesního podniku tj. majetek subjektu, jenž les obhospodařuje (zde je označen jako lesní podnik I., lesní podnik II. a lesní podnik III.). Pojem lesní kapitál lesního podniku a obslužný kapitál lesního podniku je podrobněji vysvětlen v podkapitole Základní myšlenkové schéma práce. 6.1 Charakteristika zpracovaných lesních podniků Použití příkladu I. Jedná se o model obhospodařování lesa, kdy jeden subjekt (lesní majetek I.) vlastní pouze lesní kapitál lesního podniku a ten je na základě nájemní smlouvy obhospodařován dalším subjektem (lesní podnik I.), který vlastní pouze obslužný kapitál lesního podniku. 78

79 Základní údaje o lesním majetku I. z lesního hospodářského plánu Tab. 4: Základní údaje o lesním majetku I. z lesního hospodářského plánu Základní údaje LHP T. j. Lesní majetek I. Platnost LHP rok Celková výměra pozemků určených k plnění funkcí lesa ha 992,0 Porostní plocha ha 975,0 Porostní zásoba m 3 b. k ,0 Průměrná porostní zásoba na ha m 3 b. k./ha 252,4 Celkový běžný přírůst m 3 b. k ,0 Průměrný mýtní přírůst m 3 b. k ,0 Celkový průměrný přírůst m 3 b. k ,0 Celkový běžný přírůst na ha za rok m 3 b. k./ha/rok 8,3 Průměrný mýtní přírůst na ha za rok m 3 b. k./ha/rok 5,6 Celkový průměrný přírůst na ha za rok m 3 b. k./ha/rok 8, Závazná ustanovení lesního majetku I. dle lesního hospodářského plánu Tab. 5: Závazná ustanovení lesního majetku I. dle lesního hospodářského plánu Závazná ustanovení LHP T. j. Lesní majetek I. Maximální celková výše těžby m 3 b. k./10 let ,0 Minimální plošný rozsah výchovných zásahů v porostech do 40 let věku ha/10 let 330,7 Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin % Dle vyhlášky MZe č. 83/96 Sb. 79

80 Doporučující ustanovení lesního majetku I. dle lesního hospodářského plánu Tab. 6: Doporučující ustanovení lesního majetku I. dle lesního hospodářského plánu Doporučující ustanovení LHP T. j. Lesní majetek I. Průměrná roční výše maximální celkové těžby na ha m 3 b. k./ha 9,4 Maximální celková mýtní těžba m 3 b. k./10 let ,0 Průměrná roční mýtní těžba na ha m 3 b. k./ha 8,2 Maximální celková předmýtní těžba m 3 b. k./10 let ,0 Maximální celková předmýtní těžba ha/10 let 483,3 Průměrná roční předmýtní těžba na ha m 3 b. k./ha 1,2 Průměrná předmýtní těžba na ha probírek m 3 b. k./ha/10 let 25,0 Roční průměr minimálního plošného rozsahu naléhavých prořezávek ha/rok 19,0 Roční průměr minimálního plošného rozsahu naléhavých probírek do 40 let ha/rok 14,1 věku Zalesnění ha/10 let 91, Účetní závěrky lesního podniků I. za roky Rozvaha (bilance), výkaz zisku a ztráty (výsledovka), cash flow lesního podniku I. za roky jsou uvedeny v příloze č Použití příkladu II. Jedná se o model obhospodařování lesa, kdy jeden subjekt (lesní majetek II.) vlastní pouze lesní kapitál lesního podniku a ten je na základě nájemní smlouvy obhospodařován dalším subjektem (lesní podnik II.), který vlastní pouze obslužný kapitál lesního podniku. 80

81 Základní údaje o lesním majetku II. z lesního hospodářského plánu Tab. 7: Základní údaje o lesním majetku II. z lesního hospodářského plánu Základní údaje LHP T. j. Lesní majetek II. Platnost LHP rok Celková výměra pozemků určených k plnění funkcí lesa ha 1 732,0 Porostní plocha ha 1 703,0 Porostní zásoba m 3 b. k ,0 Průměrná porostní zásoba na ha m 3 b. k./ha 271,7 Celkový běžný přírůst m 3 b. k ,7 Průměrný mýtní přírůst m 3 b. k ,7 Celkový průměrný přírůst m 3 b. k ,6 Celkový běžný přírůst na ha za rok m 3 b. k./ha/rok 8,9 Průměrný mýtní přírůst na ha za rok m 3 b. k./ha/rok 4,9 Celkový průměrný přírůst na ha za rok m 3 b. k./ha/rok 8, Závazná ustanovení lesního majetku II. dle lesního hospodářského plánu Tab. 8: Závazná ustanovení lesního majetku II. dle lesního hospodářského plánu Závazná ustanovení LHP T. j. Lesní majetek II. Maximální celková výše těžby m 3 b. k./10 let ,0 Minimální plošný rozsah výchovných zásahů v porostech do 40 let věku ha/10 let 513,3 Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin % Dle vyhlášky MZe č. 83/96 Sb. 81

82 Doporučující ustanovení lesního majetku II. dle lesního hospodářského plánu Tab. 9: Doporučující ustanovení lesního majetku II. dle lesního hospodářského plánu Doporučující ustanovení LHP T. j. Lesní majetek II. Průměrná roční výše maximální celkové těžby na ha m 3 b. k./ha 8,1 Maximální celková mýtní těžba m 3 b. k./10 let ,0 Průměrná roční mýtní těžba na ha m 3 b. k./ha 5,9 Maximální celková předmýtní těžba m 3 b. k./10 let ,0 Maximální celková předmýtní těžba ha/10 let Průměrná roční předmýtní těžba na ha m 3 b. k./ha 2,2 Průměrná předmýtní těžba na ha probírek m 3 b. k./ha/10 let Roční průměr minimálního plošného rozsahu naléhavých prořezávek ha/rok 28,2 Roční průměr minimálního plošného rozsahu naléhavých probírek do 40 let ha/rok 23,1 věku Zalesnění ha/10 let 252, Účetní závěrky lesního podniků II. za roky Rozvaha (bilance), výkaz zisku a ztráty (výsledovka), cash flow lesního podniku II. za roky jsou uvedeny v příloze č Použití příkladu III. Jedná se o model obhospodařování lesa, kdy jeden subjekt (lesní majetek III.) vlastní pouze lesní kapitál lesního podniku a ten je obhospodařován dalším subjektem (lesní podnik III.), který vlastní pouze obslužný kapitál lesního podniku. 82

83 Základní údaje o lesním majetku III. z lesního hospodářského plánu Tab. 10: Základní údaje o lesním majetku III. z lesního hospodářského plánu Základní údaje LHP T. j. Lesní majetek III. Platnost LHP rok Celková výměra pozemků určených k plnění funkcí lesa ha 1 240,0 Porostní plocha ha 1 219,8 Porostní zásoba m 3 b. k ,8 Průměrná porostní zásoba na ha m 3 b. k./ha 322,3 Celkový běžný přírůst m 3 b. k ,0 Průměrný mýtní přírůst m 3 b. k ,0 Celkový průměrný přírůst m 3 b. k ,0 Celkový běžný přírůst na ha za rok m 3 b. k./ha/rok 9,6 Průměrný mýtní přírůst na ha za rok m 3 b. k./ha/rok 4,5 Celkový průměrný přírůst na ha za rok m 3 b. k./ha/rok 8, Závazná ustanovení lesního majetku III. dle lesního hospodářského plánu Tab. 11: Závazná ustanovení lesního majetku III. dle lesního hospodářského plánu Závazná ustanovení LHP T. j. Lesní majetek III. Maximální celková výše těžby m 3 b. k./10 let ,0 Minimální plošný rozsah výchovných zásahů v porostech do 40 let věku ha/10 let 239,5 Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin % Dle vyhlášky MZe č. 83/96 Sb. 83

84 Doporučující ustanovení lesního majetku III. dle lesního hospodářského plánu Tab. 12: Doporučující ustanovení lesního majetku II. dle lesního hospodářského plánu Doporučující ustanovení LHP T. j. Lesní majetek III. Průměrná roční výše maximální celkové těžby na ha m 3 b. k./ha 8,1 Maximální celková mýtní těžba m 3 b. k./10 let ,0 Průměrná roční mýtní těžba na ha m 3 b. k./ha 6,7 Maximální celková předmýtní těžba m 3 b. k./10 let ,0 Maximální celková předmýtní těžba ha/10 let Průměrná roční předmýtní těžba na ha m 3 b. k./ha 1,4 Průměrná předmýtní těžba na ha probírek m 3 b. k./ha/10 let Roční průměr minimálního plošného rozsahu naléhavých prořezávek ha/rok 12,9 Roční průměr minimálního plošného rozsahu naléhavých probírek do 40 let ha/rok 11,1 věku Zalesnění ha/10 let 177, Účetní závěrky lesního podniků III. za roky Rozvaha (bilance), výkaz zisku a ztráty (výsledovka), cash flow lesního podniku III. za roky jsou uvedeny v příloze č

85 7 Metodika Metodikou řešení této práce je obvyklá metodika řešení vědecké práce, která spočívá nejprve ve stanovení cíle řešení, pak zpracování poznatků, co již na toto téma byly publikovány, dále stanovení postupu řešení práce, vlastního řešení a získání výsledků. Součástí práce je i provozní uplatnění výsledků práce, kapitola věnovaná diskuzi a závěrečné shrnutí práce. Použitá metodika zpracování této práce spočívá ve vytvoření nového přístupu k chápání ekonomiky obhospodařování lesních majetků z pohledu jejich vlastníků a jejich ekonomických zájmů. Tento přístup je podmíněn vypořádáním se nejprve s některými překážkami, které doposud bránily v použitém postupu řešení problematiky. Jde zejména o tradiční pohled na rozdílnost lesních majetků dle odlišných přírodních a porostních poměrů. Dále pak jde o zvláštnosti lesní výroby a lesního hospodářství. Jedná se tedy o jisté přednastavení vstupních parametrů pro hodnocení ekonomiky lesních podniků. Následuje zhodnocení tradičních ukazatelů obhospodařování lesních majetků a ukazatelů standardní finanční analýzy lesních podniků. Jednotlivé ukazatele jsou zpracovány z pohledu jejich schopnosti vypovídat o kvalitě ekonomického obhospodařování lesních majetků, a to na základě subjektivného posouzení vycházejícího z analýz finančních vztahů a vypovídacích schopností jednotlivých ukazatelů. Práce pokračuje návrhem metodiky speciální finanční analýzy lesních podniků, kde jsou zpracovány nové speciální finanční ukazatele lesních podniků. Metodika této práce směřuje k navržení metodiky finanční analýzy lesních podniků, která z pohledu vlastníků lesů a jejich ekonomických zájmů přesněji a objektivněji zhodnotí, jak kvalitně, odborně a zodpovědně jsou lesní majetky po stránce ekonomické obhospodařovány. Navrhovaná metodika finanční analýzy lesních podniků se skládá z vybraných tradičních ukazatelů obhospodařování lesních majetků, vybraných ukazatelů standardní finanční analýzy lesních podniků a vybraných ukazatelů speciální finanční analýzy lesních podniků. Navrhovaná metodika finanční analýzy lesních podniků je zpracována a ověřena na třech lesních majetcích (lesní majetek I. je obhospodařován na základě nájemní smlouvy lesním podnikem I., lesní majetek II. je obhospodařován na základě nájemní smlouvy lesním podnikem II. a lesní majetek III. je obhospodařován na základě nájemní smlouvy lesním podnikem III.). Použité metody zkoumání této vědecké práce jsou obecné metody, zejména pozorování, analýza a syntéza, indukce a dedukce, komparace a abstrakce. Dále to jsou i speciální metody, kde je možno uvést matematické metody, statistické metody a ekonometrické metody. Tyto postupy jsou jednak nezbytné pro přednastavení vstupních parametrů a podmínek řešení vlastní práce, používá je běžně finanční analýza a jsou použity pro hodnocení ekonomiky lesních podniků i při zpracování vhodnosti jednotlivých tradičních ukazatelů obhospodařování lesních majetků a ukazatelů standardní i speciální finanční analýzy lesních podniků. 85

86 7.1 Základní princip tržní ekonomiky Tato kapitola je uvedena dvěma pasážemi ze známe knihy od Adama Smitha Bohatství národů, která vyšla již v roce Každý jednotlivec se snaží použít svůj kapitál tak, aby jeho produkt měl co největší hodnotu. Obvykle nezamýšlí prosadit veřejný zájem, a ani neví do jaké míry jej prosazuje. Sleduje pouze své vlastní zabezpečení, pouze svůj vlastní prospěch. Přitom ho vede jakási neviditelná ruka, aby prosazoval cíl, o který mu vůbec nešlo. Sledováním vlastního zájmu často prosazuje zájem společnosti účinněji, než když ho zamýšlí prosadit (Smith, 1776). Nikoliv z laskavosti řezníka, pivovarníka či pekaře máme svou večeři, avšak z jejich zájmu o sebe samé. Nežádáme je o lidskost, stačí nám jejich sebeláska, nevykládáme jim o našich potřebách, dáme jim vědět o výhodách pro ně. Tím, že člověk sleduje vlastní zájem, často podpoří zájem společnosti účinněji, než kdyby bylo podpoření zájmu společnosti jeho záměrem. Nikdy jsem neviděl vykonat tolik dobrého u lidí, jejichž práce byla motivována veřejným blahem (Smith, 1776). Tyto dva odstavce byly napsány před 232 lety, a přesto jsou stále aktuální. Těžko bychom lépe vyjádřili pravou podstatu ekonomických aktivit člověka v každé době a v jakémkoliv státním zřízení. Dnes také chápeme podnikání jako soustavnou činnost provozovanou samostatně, vlastním jménem na vlastní zodpovědnost a za účelem dosažení zisku. Tato definice vypůjčená z živnostenského zákona má jistě obecnou platnost pro vyvíjení jakékoliv ekonomické činnosti v tržním prostředí. Nelze předpokládat a vyžadovat, aby vlastníci lesních majetků v demokratické společnosti byli pouze altruisté, kteří hospodaří v lese, a tím uskutečňují hospodářskou a ekonomickou činnost, pouze z důvodu kladného vztahu k životnímu prostředí a okolní společnosti. Jsou to osoby disponující určitým majetkem a finančním kapitálem, od kterého zcela přirozeně očekávají zisk. Pokud máme stavět ekonomiku lesního hospodářství na demokraticky zdravém dlouhodobě ekonomicky a hospodářsky udržitelném rozvoji lesních majetků, pak je tento předpoklad zcela nezbytný. Je to axiom této práce a axiom navržené metodiky finanční analýzy lesních podniků. 7.2 Východiska a předpoklady řešení Tato práce řeší metodiku nové finanční analýzy lesních podniků zejména pro dvě základní formy obhospodařování lesních majetků: 1) Pro lesní podniky, které samy obhospodařují své lesy a to buď vlastními zaměstnanci nebo částečně i formou zadávání jednotlivých zakázek jiným podnikatelským subjektům. Tento model představuje obhospodařování lesního majetku, kdy vlastník lesního majetku tvoří subjekt (lesní podnik), který vlastní les (tj. lesní půdu s lesním porostem) a také vlastní další majetek 86

87 2) Tato práce řeší metodiku i pro model, kdy jeden subjekt vlastní pouze les (tj. lesní půdu s lesním porostem) a tento les ponechává k obhospodařování jinému subjektu na základě nájemní smlouvy. Druhý subjekt les (tj. lesní půdu s lesním porostem) nevlastní a pouze jej obhospodařuje na základě nájemní smlouvy. Minimální velikost lesního majetku pro použití této metodiky u tohoto modelu je taká podmíněna předpokladem dosahování ročních vyrovnaných objemů těžebních, obnovních a výchovných prací. Vychází se rovněž z předpokladu, že vlastník lesa považuje les za majetek, který je možné za tržní cenu případně i prodat. U obou modelů se předpokládá, že pokud jakýkoliv subjekt les obhospodařuje, tak dosahuje určitého zisku, pokud ne každoročně, tak alespoň v dlouhodobém horizontu. Lesní podnik je v této práci chápán jako podnikatelský subjekt, jehož hlavní činností je obhospodařování lesního majetku. Pokud lesní podnik dále provozuje školkařství, myslivost na obhospodařovaném lesním majetku, přidruženou lesní výrobu, dále zpracovává dřevní surovinu, příp. provozuje další navazující či nezávislé nelesní činnosti a tyto činnosti účetně neodděluje, pak úměrně těmto dalším činnostem klesá i přínos navržené metodiky finanční analýzy lesních podniků spojené s obhospodařováním lesních majetků. Jako lesní podnik je zde chápán i běžně používaný termín tzv. podnikatelský subjekt v lesnictví. Předpokladem řešení je navržení metodiky finanční analýzy lesních podniků, která by umožňovala na přijatelné úrovni složitosti a přesnosti z veřejně přístupných či snadno zjistitelných informací objektivněji než dosavadní metody zhodnotit ekonomickou stránku obhospodařování lesního majetku a kvalitu práce jeho managementu. Tato metodika musí být prakticky použitelná v provozních podmínkách Ekonomické přehodnocení zvláštností lesní výroby a lesního hospodářství Generace lesníků a lesních ekonomů poukazují na zvláštnosti lesní výroby a lesního hospodářství. Těmito odvětvovými specifiky často argumentují v případě odůvodnění mnoha svých rozhodnutí a výsledků své práce. Každé odvětví národního hospodářství má své zvláštnosti a svá specifika. Každé odvětví je tedy trochu jiné. Není tedy lepší či horší, lehčí či těžší, není ani výjimečné, je pouze jiné, své. 87

88 Za zvláštnosti lesní výroby se považuje zejména (Bartuněk, 1994): Mimořádně dlouhá výrobní doba ( let), kde se pracovní proces prolíná s přírodním procesem. Relativně krátká pracovní doba ve vztahu k mimořádně dlouhé výrobní době. Jednotlivé lesní dřeviny mají specifické nároky na vlastnosti stanoviště, mají tedy vazbu na geografické prostředí. V průběhu obmýtní doby lze průběžně získávat výrobky. Les má rozdílnou formu účasti ve výrobním procesu. V pěstební činnosti, jejímž výrobkem je dříví na pni, je les dlouhodobě rozpracovaným výrobkem. V době vynakládání práce k těžbě je les pracovním předmětem. Po celou obmýtní dobu je les ve výrobním procesu. Velká prostorová rozptýlenost. Sezónnost prací, zejména u pěstební činnosti. Využívání přírodních lesů, bez dosavadního vkladu práce. Polyfunkčnost lesního hospodářství. Obhospodařování lesů neslouží pouze pro dřevoprodukční funkci, ale i další nekomerční funkce poptávané společností. Za zvláštnosti lesního hospodářství se považuje (Kupčák, 2006): Hospodářská úprava lesů, v rámci které dochází k lesnímu hospodářskému plánování. Zde je systém od oblastních plánů rozvoje lesů, přes lesní hospodářské plány až po lesní hospodářské osnovy. Státní lesnická politika, která s pomocí legislativních předpisů prostřednictvím státní správy lesů dbá na dodržování trvale udržitelného rozvoje lesů. Certifikace lesu, která představuje osvědčení o dodržování určitých kritérií trvale udržitelného rozvoje lesů a to nad rámec povinností vyplývajících z platné legislativy. Ke zvláštnostem lesního hospodářství (Domes, 2001) řadí i klesající rentabilitu dřevní produkce a klesající míru výnosovosti lesních majetků. Zvláštnosti lesní výroby a lesního hospodářství, které jsou zde uvedeny a jsou všeobecně uznávány, mají své důsledky na činnost lesního hospodářství, přesto je není nutno považovat za určitou bariéru lesnické ekonomiky, která by znemožňovala zpracování návrhu metod speciální finanční analýzy lesních podniků. Výše uvedené zvláštnosti lesní výroby a lesního hospodářství jistě nejsou natolik výjimečné a ve svých kategoriích nevyskytující se v různých obdobách v ostatních odvětvích tržního podnikání, než aby byl pro potřeby speciální finanční analýzy lesních podniků a objektivního hodnocení ekonomické činnosti lesních podniků oprávněný důvod považovat ekonomiku lesního hospodářství na rozdíl od ostatních odvětvových ekonomik za zcela výjimečnou a nepoužitelnou pro objektivnější hodnocení ekonomické stránky obhospodařování lesních majetků. 88

89 7.2.2 Řešení problematiky v prostředí směřujícím k demokraticky orientované společnosti a tržně fungující ekonomice Zajištění trvale udržitelného rozvoje lesního hospodářství předpokládá zajištění také dlouhodobé ekonomické soběstačnosti a konkurenceschopnosti lesních majetků. To si zase vyžaduje ekonomický přístup k vlastnictví a obhospodařování lesa od jejich majitelů. Žijeme už devatenáct let v tržní demokracii, kde většina podnikatelských aktivit člověka je dána tržním přístupem k vlastnictví a obhospodařování majetku tj. i lesních majetků. Tento základní atribut našeho světa je třeba respektovat i v lesnictví. Ve výrobním procesu na sebe vzájemně působí tři základní faktory práce, kapitál a půda, přičemž každý faktor je samostatným zdrojem hodnoty. Mzda se pojímá jako cena práce a jediný výsledek dělníkovy činnosti ve výrobním procesu. Zisk (též nazývaný úrok) je pak výsledkem produktivity kapitálu nebo odměnou za činnost kapitalisty; renta se nejčastěji považuje za dar přírody. Teorii výrobních činitelů v původní podobě vypracoval J. B. Say už v 1. polovině 19. století. Jeho hodnotová teorie byla však složitější; považoval práci a kapitál s půdou pouze za užitkotvorné a teprve subjektivním oceněním užitku objasňoval hodnotu. Teorii výrobních činitelů používá i neoklasická škola. V současnosti se do okruhu činitelů účastnících se výrobním procesu a vytváření hodnoty dále zahrnuje stát, věda a lidský kapitál (Hindls, Holman, Hronová, 2004). V tomto výrobním procesu pak: Práce: Kapitál: je lidská činnost, která přeměňuje přírodní zdroje v užitečné statky výsledkem použití pracovních sil je mzda kapitál je na rozdíl od práce a půdy výsledkem předchozí výroby jsou akumulované úspory (úspory přeměřené v investice) může mít hmotný nebo nehmotný charakter jde o hodnoty, které přinášejí hodnoty další technologie je zvláštní forma kapitálu, která může významně znásobit prospěch z výrobních faktorů výsledkem použití kapitálu je zisk nebo úrok kapitál vlastní jedná se o peněžní prostředky vložené do podnikání v peněžní nebo hmotné formě (budova, auto, stroje, atd.) kapitál cizí jedná se o majetek, na který jsme si museli půjčit tzv. závazky např. úvěry u bank, závazky vůči dodavatelům, finančnímu úřadu, zaměstnancům, apod. 89

90 Půda: je produktem a součástí přírody není volným statkem je vzácná a nereprodukovatelná, kvantitativně omezená přírodní zdroje nerosty, drahé kovy, atd. (omezené množství) pozemková renta je důchod plynoucí z půdy V obecné ekonomii je kapitál definován jako hodnota, která je schopna zhodnocení, tj. obohacovat se o přírůstek hodnoty. Konkrétněji lze kapitál označit jako druhotný (odvozený) výrobní faktor, což znamená, že je výsledkem předchozí hospodářské aktivity. Kapitál lze také definovat jako úspory přeměněné v investice, úspory vydávané za účelem zhodnocení. Kapitál může existovat v různých formách: 1) Peněžní forma, která je výchozí a zároveň univerzální formou kapitálu. Jedná se o kapitál existující ve formě peněžních prostředků, jimž je umožněno zhodnocení (přímé investování, nabídka jinému k investicím, aj.). 2) Fiktivní (portfoliová) forma kapitálu, jenž vystupuje v podobě cenných papírů, které jsou dokladem o kapitálovém vkladu a opravňují k podílu na výsledcích podnikání. 3) Kapitálové statky, což jsou statky, které neslouží konečné spotřebě, nýbrž vstupují do výrobní spotřeby a stávají se tedy výrobním faktorem. Řadíme mezi ně stavby (např. výrobní a skladové haly, obytné domy, aj.), zařízení (především výrobní zařízení, tj. stroje) a zásoby (např. zboží na pultu, suroviny, atd.). Kapitál může být dělen také např. podle sféry, ve které funguje. Z tohoto hlediska se rozlišuje kapitál průmyslový, obchodní, bankovní, atd. Skutečností je, že kapitál má alternativní možnost užití (investování). Základním a nejdůležitějším měřítkem úspěšnosti volby způsobu investování je tzv. výnosová míra z kapitálu, tj. čistý výnos (příjem minus náklady) na peněžní jednotku investovaného kapitálu (Hindls, Holman, Hronová, 2004) Základní myšlenkové schéma práce Základní prioritou vývoje lesního hospodářství České republiky je trvale udržitelný rozvoj lesa a lesního hospodářství. Trvale udržitelný rozvoj je dle vídeňské rezoluce postaven na třech pilířích, které představují: skupinu ekonomických funkcí lesa, skupinu ekologických funkcí lesa a skupinu sociálních funkcí lesa. Strategickým cílem skupiny ekonomických funkcí lesa je dlouhodobé zlepšování ekonomické životaschopnosti a konkurenceschopnosti lesního hospodářství. Základní požadavky na zajištění ekologických a sociálních funkcí lesa vlastníkovi lesa, lesnímu správci a osobě provádějící lesnické činnosti ukládá platná legislativa České republiky, která tímto vytváří základní rámec pro zajištění trvale udržitelného rozvoje lesa a lesního hospodářství v oblasti ekologických a sociálních funkcí lesa. Jejich základní zajišťování je tedy dáno legislativě, a každý, kdo by tato pravidla nerespektoval, porušuje legislativní předpisy. Zajištění základních ekonomických funkcí lesa není legislativně 90

91 zaručeno a ekonomická stránka obhospodařování lesa je tedy plně v kompetenci vlastníka lesního majetku. Na základě tohoto konstatování lze vytvořit přístup, kdy ekonomicky svobodné nakládání s lesním majetkem při dodržování všech platných legislativních předpisů vytváří podmínky pro zajištění trvale udržitelného rozvoje lesa a lesního hospodářství a to v oblasti ekonomické, ekologické i sociální. To tedy znamená, že vlastník lesa, lesní správce a osoba provádějící lesnické činnosti jsou povinní se řídit platnou legislativou, čímž povinně zajišťují základní rámec ekologických a sociálních funkcí lesa. Veškeré další lesnické činnosti a rozhodování při obhospodařování lesa, které nejsou legislativně omezeny, jsou zcela v jejich svobodném rozhodování, na základě kterého se dosahuje při obhospodařování lesních majetků podnikatelsky zasloužených ekonomických výsledků. Dlouhodobě zažitým přístupem posuzování úrovně ekonomického obhospodařování lesa a kvality práce jejího managementu v tržních podmínkách je snaha kombinovat v ukazatelích jednotky technické či hospodářského úpravnictví s jednotkami ekonomickými. Tyto ukazatele nemohou mít dostatečnou vypovídací schopnost. Je to dáno tím, že nelze přesně jednotlivé technické jednotky, typologické jednotky či jednotky hospodářského úpravnictví poměřovat s ekonomickými jednotkami a ukazateli. Všechny tyto pokusy zatím směřují k velmi složitým a v tržním prostředí obtížně funkčním systémům tabulek a složitých vzorečků. Některé by snad omezeně mohli platit v centrálně plánovaných ekonomikách s pevně danými cenami, i když i zde to je nejisté. Navíc nemusí být v budoucnosti nutné postupovat pouze touto dosavadní cestou a tímto přístupem hodnotit ekonomiku lesních majetků. Pokud budeme vycházet ze současného poznání světa a jeho požadavků na svobodné podnikatelské aktivity a racionální obhospodařování kapitálu v demokratickém prostředí tržní ekonomiky, tak je dnes možné jít mnohem dále a vytvořit další pohled chápání ekonomiky lesního hospodářství. Dosavadní přístupy v rámci ekonomiky lesního hospodářství a oceňování lesa zpravidla vycházejí z modelů, kdy u každé konkrétní plošně malé jednotky lesa (porost, porostní skupina) se zabýváme náklady, výnosy či náklady i výnosy po celou délku obmýtí. Tyto výpočty je možné zpracovávat v různých typech rovnic. Základním nedostatkem tohoto přístupu je dlouhá obnovní doba, která i při použití diskontování či prolongování finančních částek v časovém období obmýtí neposkytuje u výsledků těchto rovnic provozně dostatečně použitelné výstupy. Na tento dosavadní tradiční přístup je dnes možno navázat a posunout tuto problematiku kousek dále. Řešením může být přístup, kdy se vnímá hodnocení ekonomiky lesního hospodářství z pohledu vlastníka lesa a jeho ekonomických zájmů. Nebude se tedy propočítávat pomocí různých rovnic ekonomická bilance nákladů, výnosů či nákladů a výnosů po celou dobu obmýtí u každé porostní skupiny zvlášť, ale je možné použít roční ekonomické výsledky celého lesního majetku vztažené k ocenění konkrétního lesního majetku, které svým způsobem již vyjadřuje ekonomický potenciál tohoto majetku. Roční ekonomické výsledky lesního majetku se pro toto použití speciálním postupem pro lesní hospodářství upraví tak, aby se dostatečným způsobem přiblížili roční vyrovnanosti a nepřetržitosti všech jednotlivých základních 91

92 lesnických činností. Použití tohoto nového přístupu je možné pouze u lesních majetků, které svojí výměrou lesů a složením věkových stupňů splňují zásadu těžební vyrovnanosti a nepřetržitosti. Místo nákladů a výnosů každé jednotlivé porostní skupiny lesa se tak bude posuzovat ekonomika lesního majetku jako celku, a to při vyrovnaných a nepřetržitých lesnických činnostech na jeden rok. Tento nový přístup koresponduje se současným a předpokládaným budoucím hodnocením rentability kapitálu a podnikatelských investic v moderní ekonomice zejména z krátkodobého či střednědobého časového horizontu v řádu maximálně jednotek roků. Jakékoliv finanční propočty podnikatelských subjektů na časové období, které používají bilanční rovnice tradičního pohledu na ekonomiku přes celou dobu obmýtí ( let), jsou z pohledu dnešní ekonomiky a podnikatelských aktivit pouze teoretické a prakticky pro tak dlouhé časové období nepoužitelné. Globální ekonomika klade dnes stále silnější důraz na rychlost přesunu finančního kapitálu a jeho krátkodobou rentabilitu. Skutečnost, že tento nový přístup nezpracovává dobu obmýtí a není vázán na systém věkových stupňů, umožňuje této metodice použití u mnoha různých podob lesa, a to jak lesa holosečného, výběrného i podrostního. Proto tento nový přístup může najít uplatnění i u lesních majetků, které používají přírodě bližší způsoby obhospodařování lesa, např. les bohatých struktur, výběrný hospodářský způsob, apod. Les tj. lesní půda s porostem lesních dřevin je na trhu sice omezeně ale přesto směnitelnou komoditou, která má svoji úřední cenu (cenu zjištěnou podle předpisu) a tržní cenu (cenu obvyklou). Vyjádření ekonomického potenciálu lesního majetku prostřednictvím jeho ocenění je svým způsobem poměrně přesné. Tato cena odráží produkční možnosti lesa, okolní trh, okolní ekonomické podmínky a aktuální i předpokládanou cenu peněz. K obhospodařování lesa je zapotřebí další majetek, kapitál, který má také určitou cenu na trhu a dá se přesně finančně vyjádřit. Pokud budeme v ukazatelích navrhované metodiky používat v co nejvyšší míře pouze ekonomické parametry vč. jejich kombinací a vyhneme se na nezbytně nutné minimum technickým, typologickým a jiným lesnickým jednotkám, tak lze dojít k používání mnohem objektivnějších metod hodnocení ekonomiky lesního majetku a kvality práce jejího managementu. Pokud budeme vztahovat jednotlivé finanční ukazatele k ocenění lesa a dalšího kapitálu, pak můžeme dosáhnout mnohem objektivnějších výsledků hodnocení ekonomického obhospodařování lesa, než dosavadní vztahování finančních ukazatelů na ha lesa či na m 3 dřeva. 92

93 Proto pro účely zpracování této práce a speciální metodiky finanční analýzy lesních podniků je zavedena substituce: A) Rozdílné výrobní podmínky, rozdílné přírodní a porostní charakteristiky lesního majetku vyjádříme jeho úřední či tržní cenou. Stanovení úřední či tržní ceny lesního majetku je záležitostí speciálního vědního oboru, a tím je oceňování lesa. Základním kamenem speciální finanční analýzy lesních podniků je reálný a logický předpoklad, že ocenění lesního kapitálu lesního podniku a obslužného kapitálu lesního podniku (tyto pojmy vysvětleny v následujícím odstavci) vytváří finanční ukazatele, které objektivněji než jednotky objemu dřeva či výměry lesa vyjadřují ekonomický potenciál lesního majetku. A mnohem přesněji než jiné ekonomické ukazatele vystihují odlišnost výrobních podmínek, přírodních a porostních poměru. Navíc na rozdíl od technických, fytocenologických, typologických apod. ukazatelů jsou tyto ukazatele ocenění vyjádřeny v Kč a jsou tudíž dobře použitelné v podílových finančních ukazatelích. B) V rámci vlastnictví lesa a jeho obhospodařování máme veškerý majetek tohoto subjektu tj. lesního podniku pojmenovaný zde tzv. CELKOVÝ KAPITÁL LESNÍHO PODNIKU (CKLP), který rozdělíme na dvě skupiny: 1) LESNÍ KAPITÁL LESNÍHO PODNIKU (LKLP) který představuje les tj. lesní půdu, lesní porost a vše ostatní, co je přímo a neoddělitelně spojeno s lesem a co se zpravidla k jiným účelům než obhospodařování konkrétního lesního majetku nedá použít (lesní dopravní síť, drobné lesní stavby, apod.). 2) OBSLUŽNÝ KAPITÁL LESNÍHO PODNIKU (OKLP) tj. ostatní majetek, který není lesním kapitálem lesního podniku a má povahu majetku potřebného k obhospodařování lesa. Tento majetek je shodný s majetkem subjektu, který les nevlastní, ale jen zajišťuje jeho obhospodařování. Pak platí: CKLP = LKLP + OKLP Zde je: CKLP celkový kapitál lesního podniku LKLP lesní kapitál lesního podniku OKLP obslužný kapitál lesního podniku Pro účely zpracování této práce se bude ve spojení s finanční analýzou používat pojem lesní podnik, který lépe vystihuje vlastnictví lesního kapitálu lesního podniku a obslužného kapitálu lesního podniku. Lesní podnik je pojem mnohem přesněji definovatelný a použitelný než obecně používaný pojem lesní majetek. Lesní majetek je v této práci používán ve spojení zejména s vlastnictvím pouze lesního kapitálu lesního podniku tj. lesa. 93

94 Formy lesního podniku Lesní podnik může mít podobu, kdy vlastní pouze lesní kapitál lesního podniku, tj. vlastní pouze les. Obhospodařování lesa provádí jiný subjekt, který má např. tento les pronajatý nebo na základě jiného typu vztahu. Jedná se např. o obecní lesní majetek, který město neobhospodařuje, ale pronajímá k obhospodařování jinému subjektu. V tomto případě by byl pro vlastníka lesa zřejmě přesnější výraz lesní majetek než lesní podnik, avšak z důvodu jednotné terminologie a snazšího pochopení této práce je i v tomto případě v této práci používán výraz lesní podnik. Lesní podnik může mít podobu, kdy vlastní jak lesní kapitál lesního podniku, tak i obslužný kapitál lesního podniku. Jedná se o případ, kdy např. obec les vlastní a současně jej sama obhospodařuje. Lesní podnik může mít podobu, kdy vlastní pouze obslužný kapitál lesního podniku. Jedná se o případ, kdy tento subjekt les nevlastní, ale pouze obhospodařuje les, který má např. pronajatý od vlastníka lesa. Mohou existovat i další podoby lesního podniku, které je však třeba pro použití metodiky této práce příslušným způsobem upravit. Ocenění lesního kapitálu lesního podniku Lesní kapitál lesního podniku lze vyjádřit buď cenou úřední (cenou zjištěnou dle předpisu) nebo cenou tržní (cenou obvyklou). Konkrétní lesní majetek můžeme ocenit v zásadě třemi základními způsoby (Sebera, 2004): Metoda komparativní (srovnávací či porovnávací) odvozením od ceny jiného podobného lesního majetku. Metoda nákladová podle nákladů, které bylo nutno na lesní majetek vynaložit. Metoda výnosová podle užitečných efektů, které lesní majetek poskytuje. Úřední cena (cena zjištěná podle předpisu) Úřední oceňování lesních majetků je v České republice upraveno zákonem Zákon o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku) č. 151/1997 Sb. Podle něj se odděleně oceňuje lesní pozemek (výnosovým a porovnávacím způsobem) a lesní porost (nákladovým a výnosovým způsobem). Prováděcí vyhlášky, zejména Vyhláška o provedení některých ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (oceňovací vyhláška) č. 3/2008 Sb., pak stanovují konkrétní postup ocenění, základní ceny, způsoby a míry úprav základních cen. Postupy zde uplatněné odpovídají obvyklým postupům při zjišťování věcné hodnoty (Zádrapa, 2001). Cena 94

95 zjištěná podle předpisu je v této práci označena jako cena úřední, a to z důvodu lepší srozumitelnosti práce. Úřední cena (cena zjištěná podle předpisu) lesního kapitálu lesního podniku je zpravidla mnohem vyšší (až několikanásobně) než tržní cena (cena obvyklá) lesního kapitálu lesního podniku, její význam však spočívá v použití jednotné metodiky oceňování stanované legislativně, která zaručuje použití stejné srovnávací základny umožňující vzájemné dostatečně objektivní vyjádření ekonomického potenciálu jednotlivých lesních kapitálů lesního podniku. Tržní cena (cena obvyklá) Cena obvyklá je zavedena Zákonem o oceňování majetku č. 151/1997 Sb., kde 2, odst. 1 ji pro účely zákona definuje jako cenu, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Přitom se zvažují všechny okolnosti, vyjma vlivu mimořádných okolností trhu (například tíseň kupujícího nebo prodávajícího, vliv přírodních či jiných kalamit), osobních poměrů (zejména majetkové, rodinné či jiné osobní vztahy mezi prodávajícím a kupujícím) a zvláštní obliby (zvláštní hodnota přikládaná majetku nebo službě vyplývající z osobního vztahu k nim) (Zádrapa, 2001). Cena obvyklá lesních majetků se obvykle může zjistit pomocí porovnávací, výnosové či věcné hodnoty a jejich kombinací. Cena obvyklá se nejpřesněji odhadne váženým průměrem výsledků porovnávací a výnosové metody (Zádrapa, 2001). Porovnávací metoda používá databanku uskutečněných prodejů lesních majetků, v podmínkách České republiky je zatím trh s lesními majetky ještě nerozvinutý a znalosti o něm poměrně malé. Cena obvyklá je v této práci označena jako cena tržní, a to z důvodu lepší srozumitelnosti práce. Ocenění obslužného kapitálu lesního podniku Obslužný kapitál lesního podniku lze vyjádřit buď účetní hodnotou nebo cenou tržní (cenou obvyklou). Účetní hodnota Účetní hodnota je zjistitelná pomocí metody hodnoty substance. Podle 24 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb. o oceňování majetku platí, že podnik nebo jeho část se oceňuje součtem jednotlivých druhů majetku..sníženým o ceny závazků. Způsob stanovení netto substanční hodnoty lesního podniku tedy vychází z ustanovení tohoto zákona (Sebera, 2004). Tržní cena (cena obvyklá) Cena obvyklá lesních podniků se stanovuje pomocí několika metod, nejčastěji jejich kombinací. Nejpoužívanější metody jsou: metoda hodnoty substance, metody hodnoty výnosu, metoda střední hodnoty, upravená důchodová hodnota a metoda goodwillu (Pavlík, 2003). Cena obvyklá je v této práci označena jako cena tržní, a to z důvodu lepší srozumitelnosti práce. 95

96 Výběr oceňovacích metod a z nich plynoucích cen Lesní kapitál lesního podniku Lesní kapitál lesního podniku je možno vyjádřit cenou úřední či cenou tržní. Finanční ukazatele, které v sobě zahrnují lesní kapitál lesního podniku, mohou tedy být ve dvou variantách: S vyjádřením úřední ceny lesního kapitálu lesního podniku úřední cena lesního kapitálu lesního podniku je metodicky snáze zjistitelná než cena tržní, navíc s využitím speciálního softwaru např. program Ocenění od firmy Foresta SG, a. s. je její stanovení poměrně snadné a rychlé. (Tato aplikace je určena pro výpočet ceny lesního porostu a pozemku na základě platné legislativy, tj. zákona 151/1997 Sb. a vyhlášky 3/2008 Sb. Vstupní data je možno automaticky načítat z údajů lesních hospodářských plánů v digitální podobě obecných formátů, nebo je lze vložit manuálně. Koncové výpočty se provádějí hromadně. Po doplnění dalších údajů v tiskovém průvodci je možno tisknout přímo úplný znalecký posudek ve dvou modifikacích.). Úřední cena lesního kapitálu lesního podniku svým charakterem méně přesně než cena tržní vystihuje ekonomický potenciál příslušného lesního kapitálu lesního podniku, je tedy pro metodiku této práce méně vhodnější. Do budoucna se předpokládá, že budou běžně vyhotovovány lesní hospodářské plány v digitální podobě, které zase usnadní určování úřední ceny lesního kapitálu lesního podniku. S vyjádřením tržní ceny lesního kapitálu lesního podniku tržní cena lesního kapitálu lesního podniku je metodicky obtížněji zjistitelná než cena úřední. Tržní cena svým charakterem přesněji než cena úřední vystihuje ekonomický potenciál příslušného lesního kapitálu lesního podniku, je tedy pro metodiku této práce vhodnější. Tržní cena je zpravidla nižší než cena úřední a nejčastěji se pohybuje průměrně okolo jedné třetiny ceny úřední (Sebera, 2004). Obslužný kapitál lesního podniku Obslužný kapitál lesního podniku je možno vyjádřit účetní hodnotou či cenou tržní. Finanční ukazatele, které v sobě zahrnují obslužný kapitál lesního podniku, mohou tedy být ve dvou variantách: S vyjádřením účetní hodnoty obslužného kapitálu lesního podniku účetní hodnota obslužného kapitálu lesního podniku je metodicky snadno a rychle zjistitelná. Účetní hodnota svým charakterem méně přesně než cena tržní vystihuje ekonomický potenciál příslušného obslužného kapitálu lesního podniku, je tedy pro metodiku této práce méně vhodnější. S vyjádřením tržní ceny obslužného kapitálu lesního podniku tržní cena obslužného kapitálu lesního podniku je metodicky obtížněji zjistitelná. Tržní cena svým charakterem přesněji než účetní hodnota vystihuje ekonomický potenciál 96

97 příslušného obslužného kapitálu lesního podniku, je tedy pro metodiku této práce vhodnější. Lesní a obslužný kapitál lesního podniku Lesní podniky, které vlastní jak lesní kapitál lesního podniku tak i obslužný kapitál lesního podniku, používají tzv. celkový kapitál lesního podniku, který je tvořen součtem lesního kapitálu lesního majetku a obslužným kapitálem lesního majetku. Protože lesní kapitál lesního podniku můžeme vyjádřit úřední cenou či tržní cenou a obslužný kapitál lesního podniku účetní hodnotou či tržní cenou lze vyjádřit celkový kapitál lesního majetku a tím i finanční ukazatele, které jej používají, čtyřmi způsoby: Součet úřední ceny lesního kapitálu lesního podniku a účetní hodnoty obslužného kapitálu lesního podniku úřední cena lesního kapitálu lesního podniku je snadno zjistitelná a účetní hodnota obslužného kapitálu lesního podniku je také snadno zjistitelná. Takto získaná cena celkového kapitálu lesního podniku je snadno zjistitelná, svojí povahou je pro metodiku této práce nejméně vhodná. Součet tržní ceny lesního kapitálu lesního podniku a tržní ceny obslužného kapitálu lesního podniku tržní cena lesního kapitálu lesního podniku je obtížněji zjistitelná a tržní cena obslužného kapitálu lesního podniku je také obtížněji zjistitelná. Takto získaná cena celkového kapitálu lesního podniku je poměrně obtížně zjistitelná, svojí povahou je však pro metodiku této práce nejvhodnější. Součet úřední ceny lesního kapitálu lesního podniku a tržní ceny obslužného kapitálu lesního podniku úřední cena lesního kapitálu lesního podniku je snadno zjistitelná a tržní cena obslužného kapitálu lesního podniku je naopak obtížněji zjistitelná. Takto získaná velikost celkového kapitálu lesního podniku je středně obtížně zjistitelná, svojí povahou je pro metodiku této práce méně vhodná. Součet tržní ceny lesního kapitálu lesního podniku a účetní hodnoty obslužného kapitálu lesního podniku tržní cena lesního kapitálu lesního podniku je obtížněji zjistitelná a účetní hodnota obslužného kapitálu lesního podniku je naopak snadněji zjistitelná. Takto získaná velikost celkového kapitálu lesního podniku je středně až více obtížně zjistitelná, svojí povahou je pro metodiku této práce méně vhodná. V provozu lze použít jakoukoliv z těchto čtyř variant. Záleží vždy na konkrétních požadavcích a možnostech uživatele metodiky speciální finanční analýzy lesních podniků. Proto se dále v této práci v návrhu metodiky speciální finanční analýzy lesních podniků používá obecně termín lesní kapitál lesního podniku, obslužný kapitál lesního podniku a celkový kapitál lesního podniku, aniž by se už uvádělo jaký způsob jeho ocenění je použit. Při oceňování lesního kapitálu lesního podniku na cenu úřední (cena zjištěná podle předpisu) je nutno počítat s tím, že zejména u mladších porostů, kde při oceňování převažuje nákladový přístup, mohou být tyto porosty nadhodnoceny. 97

98 Nadhodnoceny mohou být tyto porosty i při oceňování na cenu tržní (cena obvyklá), i když pravděpodobně mnohem méně. V rámci celkového oceňování lesního kapitálu lesního podniku u lesního majetku, který se přibližuje modelu tzv. normálního lesa tj. zejména těžební vyrovnanosti a nepřetržitosti, v podmínkách České republiky se dle historické zkušenosti jedná zpravidla o lesní majetky nad 500 ha, však tento aspekt neovlivňuje schopnost této metodiky oceňováním vytvářet jednotnou srovnávací hladinu pro vyjádření ekonomického potenciálu lesního kapitálu lesního podniku. Majitel lesa má tedy majetek ve formě kapitálu, který by mohl a může případně na trhu směnit za peníze a ty potom investovat v jiné oblasti podnikatelských aktivit. Předpokládá se, že jeho motivací je co nejvyšší rentabilita tohoto kapitálu, jako základní důvod vlastnictví majetku a jako základní cíl ekonomických aktivit. Pokud má být lesnictví svobodným a podnikatelsky zdravým, ekonomicky dlouhodobě životaschopným a konkurenceschopným sektorem s respektováním vlastnických práv majitelů lesa, pak je nezbytné vlastníkům lesních majetků tento přístup respektovat. Vlastník lesa Legislativní vztah Společnost Zhodnocení kapitálu Vlastnický vztah Vlastnický vztah Komerční funkce Celospolečenské funkce Legislativní vztah Zaměstnanecký vztah Obslužný kapitál Lesní kapitál Správcovský vztah Správcovský vztah Lesní správce Obr. 1: Schéma zájmů při obhospodařování lesního majetku Společnost prostřednictvím svých politických a státních orgánů vytváří legislativní prostředí pro lidské aktivity v oblasti podnikání a prosazování ekonomických zájmů. V lesním hospodářství to jsou legislativní předpisy pro vlastníka lesa a lesního správce, kteří jsou povinni je dodržovat. V modelu vlastního 98

Metodika speciální finanční analýzy lesních podniků - použití a výsledky

Metodika speciální finanční analýzy lesních podniků - použití a výsledky Zasedání EK OLH ČAZV Rožnov pod Radhoštěm 29. 4. 2014 Ing. Josef Lenoch, Ph.D. Metodika speciální finanční analýzy lesních podniků - použití a výsledky Představení metodiky strana 2 Metodika speciální

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio

Více

Management a hospodářská úprava lesů

Management a hospodářská úprava lesů 9. 10. 2014, Brno Ing. Vlastimil Vala, CSc. Management a hospodářská úprava lesů Vytvořeno s podporou projektu Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s

Více

Ing. Vlastimil Vala, CSc. Předmět : Ekonomická efektivnost LH

Ing. Vlastimil Vala, CSc. Předmět : Ekonomická efektivnost LH Téma 9-12 Ekonomická efektivnost dlouhodobých záměrů Ing. Vlastimil Vala, CSc. Předmět : Ekonomická efektivnost LH Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio

Více

Manažerská ekonomika

Manažerská ekonomika MANAŽERSKÁ EKONOMIKA (zkouška č. 4) Cíl předmětu Pochopit principy ekonomického stylu myšlení a seznámit se s příklady jeho aplikace v ekonomických analýzách profesního účetního. Porozumět fungování ekonomiky

Více

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi nimi nelze vést zcela ostrou hranici Definice: Geografie

Více

Témata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková

Témata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková Témata k ústní maturitní zkoušce Obor vzdělání: Předmět: Agropodnikání Ekonomika a Podnikání Školní rok: 2014/2015 Třída: AT4 Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková Projednáno předmětovou komisí dne: 13.2.

Více

Soubor specializovaných map: Dotace čerpané na technické vybavení provozoven v letech 2008-2011

Soubor specializovaných map: Dotace čerpané na technické vybavení provozoven v letech 2008-2011 Soubor specializovaných map: Dotace čerpané na technické vybavení provozoven v letech 28-211 Ing. Roman Dudík, Ph.D., Ing. Vilém Jarský, Ph.D., Ing. Zbyněk Šmída, Ph.D., Ing. Roman Sloup, Ph.D., prof.

Více

Manažerská ekonomika

Manažerská ekonomika PODNIKOVÝ MANAGEMENT (zkouška č. 12) Cíl předmětu Získat znalosti zákonitostí úspěšného řízení organizace a přehled o současné teorii a praxi managementu. Seznámit se s moderními manažerskými metodami

Více

MAKROEKONOMIKA. Úvod

MAKROEKONOMIKA. Úvod MAKROEKONOMIKA Úvod Co chápeme pod pojmem makroekonomie? Je to samostatná vědní disciplína nebo je jen součástí šířeji pojaté vědy? Ekonomie Ekonomie zkoumá alokaci vzácných zdrojů mezi alternativní využití.

Více

Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing. pro studenty studující od roku 2011/2012

Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing. pro studenty studující od roku 2011/2012 Studijní obor Manažerská ekonomika Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing pro studenty studující od roku 2011/2012 V první fázi studia oboru Manažerská ekonomika získá student

Více

Ing. Vlastimil Vala, CSc. Předmět : Ekonomická efektivnost LH

Ing. Vlastimil Vala, CSc. Předmět : Ekonomická efektivnost LH Téma 1a : Cíle lesního hospodářství, ekonomická, environmentální a sociální kritéria ekonomické i v lesním hospodářství Ing. Vlastimil Vala, CSc. Předmět : Ekonomická LH Tento projekt je spolufinancován

Více

Podnikem se rozumí: soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které

Podnikem se rozumí: soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které Oceňování podniku Podnikem se rozumí: soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování

Více

1. ZÁVAZNÉ PŘEDMĚTY. Ekonomická teorie. Matematicko statistické metody v ekonomii 2. POVINNĚ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY

1. ZÁVAZNÉ PŘEDMĚTY. Ekonomická teorie. Matematicko statistické metody v ekonomii 2. POVINNĚ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ OBCHODNĚ PODNIKATELSKÁ FAKULTA V KARVINÉ ÚSTAV DOKTORSKÝCH STUDIÍ 1. ZÁVAZNÉ PŘEDMĚTY Ekonomická teorie Matematicko statistické metody v ekonomii 2. POVINNĚ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY

Více

Mendelova univerzita v Brně. Lesnická a dřevařská fakulta O C E Ň O V Á N Í. S t u d i j n í m a t e r i á l. Jiří Matějíček Radek Zádrapa

Mendelova univerzita v Brně. Lesnická a dřevařská fakulta O C E Ň O V Á N Í. S t u d i j n í m a t e r i á l. Jiří Matějíček Radek Zádrapa Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta O C E Ň O V Á N Í L E S A S t u d i j n í m a t e r i á l Jiří Matějíček Radek Zádrapa Leden 2014 Tato skripta byla vytvořena v rámci projektu InoBio

Více

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU ROZPOČTY STAVEB Název školního vzdělávacího programu: Kód a název oboru vzdělání: Management ve stavebnictví 63-41-M/001 Celkový počet hodin za studium: 3. ročník = 66 hodin/ročník

Více

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta. Ergonomie sezení, aspekty alternativního sezení Bakalářská práce

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta. Ergonomie sezení, aspekty alternativního sezení Bakalářská práce Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nábytku, designu a bydlení Ergonomie sezení, aspekty alternativního sezení Bakalářská práce 2007/2008 Radek Pomp Prohlášení:

Více

Téma 13: Oceňování podniku

Téma 13: Oceňování podniku Téma 13: Oceňování podniku 1. Důvody zjišťování tržní hodnoty podniku 2. Postup při oceňování 3. Metody oceňování podniku: A) Výnosové metody B) Metody tržního srovnání C) Majetkové ocenění (substanční

Více

Má vytvářet postoj žáků k ekonomické problematice tak, aby byli schopni aplikace teoretických poznatků v praxi. 1. Všeobecně vzdělávací

Má vytvářet postoj žáků k ekonomické problematice tak, aby byli schopni aplikace teoretických poznatků v praxi. 1. Všeobecně vzdělávací 1) stanovení cílových znalostí, dovedností, návyků, postojů a hodnotové orientace 2) zásady tvorby učiva 3) témata vytvářející obsah učiva předmětu 4) uspořádání a obsah učiva na OA a ostatních středních

Více

Hodnocení ekonomické efektivnosti projektů Průměrný výnos z investice, doba návratnosti, ČSH, VVP

Hodnocení ekonomické efektivnosti projektů Průměrný výnos z investice, doba návratnosti, ČSH, VVP Hodnocení ekonomické efektivnosti projektů Průměrný výnos z investice, doba návratnosti, ČSH, VVP Investice je charakterizována jako odložená spotřeba. Podnikové investice jsou ty statky, které nejsou

Více

MANŽERSKÁ EKONOMIKA. O autorech Úvod... 13

MANŽERSKÁ EKONOMIKA. O autorech Úvod... 13 SYNEK Miloslav a kolektiv MANŽERSKÁ EKONOMIKA Obsah O autorech... 11 Úvod... 13 1. Založení podniku... 19 1.1 Úvod... 20 1.2 Činnosti související se založením podniku... 22 1.3 Volba právní formy podniku...

Více

Účetní toky a) ve všech případech jsou doprovázeny současně fyzickou změnou nebo změnou, kterou bychom mohli klasifikovat jako reálnou b) mají nebo bu

Účetní toky a) ve všech případech jsou doprovázeny současně fyzickou změnou nebo změnou, kterou bychom mohli klasifikovat jako reálnou b) mají nebo bu PŘÍSTUP FINANČNÍ ANALÝZY ORIENTOVANÝ NA POTŘEBY MEZIPODNIKOVÉ KOMPARACE EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI 15.1 Základní pojmy, úprava účetních výkazů 15.2 Základní ukazatele 15.1 Základní pojmy, úprava účetních výkazů

Více

Podnik jako předmět ocenění

Podnik jako předmět ocenění Oceňování podniku Podnik jako předmět ocenění Podnikem se rozumí: soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli

Více

MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC

MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC partner pro byznys inovace MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC Hlavní zaměření: Odborná specializace: EKONOMIKA a MANAGEMENT Inovační management Informační a komunikační technologie

Více

SESTAVOVÁNÍ PLÁNU MYSLIVECKÉHO HOSPODAŘENÍ a NÁRODNÍ LESNICKÝ PROGRAM II

SESTAVOVÁNÍ PLÁNU MYSLIVECKÉHO HOSPODAŘENÍ a NÁRODNÍ LESNICKÝ PROGRAM II SESTAVOVÁNÍ PLÁNU MYSLIVECKÉHO HOSPODAŘENÍ a NÁRODNÍ LESNICKÝ PROGRAM II NÁRODNÍ LESNICKÝ PROGRAM II Nejvyšší koncepční materiál lesního hospodářství Pro období do roku 2013 Schválen vládou ČR 1. 10. 2008

Více

Návrh a management projektu

Návrh a management projektu Návrh a management projektu Metody ekonomického posouzení projektu ČVUT FAKULTA BIOMEDICÍNSKÉHO INŽENÝRSTVÍ strana 1 Ing. Vladimír Jurka 2013 Ekonomické posouzení Druhy nákladů a výnosů Jednoduché metody

Více

Ing. František Řezáč, Ph.D. Masarykova univerzita

Ing. František Řezáč, Ph.D. Masarykova univerzita Finanční analýza pojišťoven Hlavní úkoly finanční analýzy neustále vyhodnocovat, na základě finančních ukazatelů, ekonomickou situaci pojišťovny, současně, pomocí poměrových ukazatelů finanční analýzy,

Více

1. Které lesy měly nejlepší hospodářský výsledek v roce 2009 (dle Dřevěné knihy)? a) Státní lesy b) Obecní lesy c) Soukromé lesy

1. Které lesy měly nejlepší hospodářský výsledek v roce 2009 (dle Dřevěné knihy)? a) Státní lesy b) Obecní lesy c) Soukromé lesy Zkušební test č. 3 z předmětu lesnická politika Jméno a příjmení: Datum:. 1. Které lesy měly nejlepší hospodářský výsledek v roce 2009 (dle Dřevěné knihy)? a) Státní lesy b) Obecní lesy c) Soukromé lesy

Více

UKAZATELE RENTABILITY A AKTIVITY

UKAZATELE RENTABILITY A AKTIVITY UKAZATELE RENTABILITY A AKTIVITY 1. Ukazatele rentability, výnosnosti, ziskovosti (profitability ratios) poměřují zisk dosažený podnikáním s výší zdrojů podniku, jichž bylo užito k jeho dosažení. Ukazatele

Více

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE 1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE Šablona stáže představuje základní rámec odborné stáže pro typovou pozici a obsahuje požadavky na obsah a průběh stáže, na stážistu i na poskytovatele stáže. Bílá pole označují

Více

PRODUKTIVITA PRÁCE JAKO FAKTOR TRVALE UDRŽITELNÉHO EKONOMICKÉHO ROZVOJE ZEMĚDĚLSTVÍ ČR

PRODUKTIVITA PRÁCE JAKO FAKTOR TRVALE UDRŽITELNÉHO EKONOMICKÉHO ROZVOJE ZEMĚDĚLSTVÍ ČR PRODUKTIVITA PRÁCE JAKO FAKTOR TRVALE UDRŽITELNÉHO EKONOMICKÉHO ROZVOJE ZEMĚDĚLSTVÍ ČR LABOUR PRODUCTIVITY AS A FACTOR OF SUSTAINABLE ECONOMIC DEVELOPMENT OF THE CR AGRICULTURE Úvod Základním předpokladem

Více

Realizace NLP II v roce 2013 z pohledu Ministerstva zemědělství. Tomáš Krejzar Ministerstvo zemědělství ČR

Realizace NLP II v roce 2013 z pohledu Ministerstva zemědělství. Tomáš Krejzar Ministerstvo zemědělství ČR Realizace NLP II v roce 2013 z pohledu Ministerstva zemědělství Tomáš Krejzar Ministerstvo zemědělství ČR Příklady realizace NLP II v roce 2013 1) Příprava programu rozvoje venkova na období 2014-2020

Více

MODELY HOSPODÁŘSKÝCH LESŮ IV. Postup výpočtu etátu

MODELY HOSPODÁŘSKÝCH LESŮ IV. Postup výpočtu etátu MODELY HOSPODÁŘSKÝCH LESŮ IV. Postup výpočtu etátu Obecný postup výpočtu etátu A) TĚŽBA MÝTNÍ Stanovení těžebních procent pro zadaný hospodářský soubor (dále jen HS) podle parametrů u - obmýtí a o - obnovní

Více

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 1. díl Obecná ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN K MATURITĚ

Více

MODELY HOSPODÁŘSKÝCH LESŮ I. Teorie normálního lesa

MODELY HOSPODÁŘSKÝCH LESŮ I. Teorie normálního lesa MODELY HOSPODÁŘSKÝCH LESŮ I. Teorie normálního lesa Teorie normálního lesa Od počátku byla HÚL orientována na definování stavu lesa zabezpečujícího nepřetržitou a vyrovnanou těžbu (výnos) Vytvořila se

Více

Technické lyceum - výběrové předměty

Technické lyceum - výběrové předměty Technické lyceum - výběrové předměty Zaměření 3.ročník 4.ročník Předmět Dotace Předmět Dotace Výpočetní technika Počítačové sítě (CNA) 4 Počítačové sítě (CNA) 4 Tvorba WWW stránek 2 Ekologie Monitorování

Více

Controlling Modul 10 Economic Value Added cvičení Reporting - Opakování Výpočet EVA KLESLA KLESLA

Controlling Modul 10 Economic Value Added cvičení Reporting - Opakování Výpočet EVA KLESLA KLESLA Controlling Modul 10 Economic Value Added cvičení 10.1. Reporting - Opakování 10.2. Výpočet EVA Reporting - Kontrolní otázky 1. Reporting je A. vlastně realizací controllingu v podniku B. jedinou a nejdůležitější

Více

Obor účetnictví a finanční řízení podniku

Obor účetnictví a finanční řízení podniku Obor účetnictví a finanční řízení podniku TEST Z FINANČNÍHO ÚČETNICTVÍ celkem 40 bodů Zvolte nejvhodnější odpověď na následující otázky (otázky se nevztahují k žádnému z početních příkladů a nijak na sebe

Více

MSFN Hodnocení firem aneb co to znamená úspěšná firma. 2018/2019 Marek Trabalka

MSFN Hodnocení firem aneb co to znamená úspěšná firma. 2018/2019 Marek Trabalka MSFN Hodnocení firem aneb co to znamená úspěšná firma 2018/2019 Marek Trabalka Hodnocení firem Subjektivní Objektivní číselné vyjádření (CF, roční obrat) Kombinace Úspěch a hodnocení firmy Dosažení určitého

Více

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 2. díl Podniková ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN

Více

Ekonomika lesního podniku vybrané účetní a daňové aspekty v lesním hospodářství

Ekonomika lesního podniku vybrané účetní a daňové aspekty v lesním hospodářství Ekonomika lesního podniku vybrané účetní a daňové aspekty v lesním hospodářství Vzdělávací semináře v lesním hospodářství, Ministerstvo zemědělství ČR, 2016 LESNÍ PODNIK Václav Kupčák Praeambule Lesy,

Více

TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE

TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE strana: 1/8 TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE Název předmětu u maturitní zkoušky: Studijní obor: Ekonomika Podnikání Školní rok: 2012 2013 1.1. Předmět: Ekonomika 1) Předmět ekonomie a

Více

Manažerská ekonomika KM IT

Manažerská ekonomika KM IT KVANTITATIVNÍ METODY INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE (zkouška č. 3) Cíl předmětu Získat základní znalosti v oblasti práce s ekonomickými ukazateli a daty, osvojit si znalosti finanční a pojistné matematiky, zvládnout

Více

Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing. pro studenty studující od roku 2011/2012

Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing. pro studenty studující od roku 2011/2012 Studijní obor Manažerská ekonomika Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing pro studenty studující od roku 2011/2012 V první fázi studia oboru Manažerská ekonomika získá student

Více

EKONOMIE. etymologie. Ekonomie - etymologie. ř. oikos dům ř. nomos - zákon. => vedení domácnosti. Ekonomie. definice

EKONOMIE. etymologie. Ekonomie - etymologie. ř. oikos dům ř. nomos - zákon. => vedení domácnosti. Ekonomie. definice EKONOMIE etymologie - etymologie ř. oikos dům ř. nomos - zákon => vedení domácnosti definice 1 Definice ekonomie je věda, zabývající se lidským jednáním ve světě omezených zdrojů a neomezených potřeb.

Více

Současný stav a priority školkařské činnosti v střednědobém horizontu

Současný stav a priority školkařské činnosti v střednědobém horizontu Současný stav a priority školkařské činnosti v střednědobém horizontu (Referát, seminář na GŘ LČR, 4.6.2010) Ing. Vladimír Foltánek, manažer SLŠ ČR, Zemědělská 3, 636 00 Brno Struktura členské základny

Více

Soubor specializovaných map: Dotace čerpané v lesním hospodářství z Osy II Programu rozvoje venkova České republiky v letech 2008-2011

Soubor specializovaných map: Dotace čerpané v lesním hospodářství z Osy II Programu rozvoje venkova České republiky v letech 2008-2011 Soubor specializovaných map: Dotace čerpané v lesním hospodářství z Osy II Programu rozvoje venkova České republiky v letech 28-211 Ing. Roman Dudík, Ph.D., Ing. Zbyněk Šmída, Ph.D., Ing. Vilém Jarský,

Více

METODIKA. hodnocení rizika vývoje produkce zpracovatelského průmyslu

METODIKA. hodnocení rizika vývoje produkce zpracovatelského průmyslu METODIKA hodnocení rizika vývoje produkce zpracovatelského průmyslu Ministerstvo průmyslu a obchodu (2005) odbor hospodářské politiky Adviser-EURO, a.s. Metodika - hodnocení rizika vývoje produkce zpracovatelského

Více

Ekonomika lesního hospodářství

Ekonomika lesního hospodářství Ekonomika lesního hospodářství Cvičení Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Výrobní podmínky a hospodářská opatření v lesním

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v procesech, které

Více

Metodický list č. 1 FUNKCE, ZISK A VZTAHY MEZI ZÁKLADNÍMI EKONOMICKÝMI VELIČINAMI PODNIKU

Metodický list č. 1 FUNKCE, ZISK A VZTAHY MEZI ZÁKLADNÍMI EKONOMICKÝMI VELIČINAMI PODNIKU Metodické listy pro kombinované studium předmětu MANAŽERSKÁ EKONOMIKA Přednášející: Ing. Jana Kotěšovcová Metodický list č. 1 Název tematického celku: ZALOŽENÍ PODNIKU, VÝNOSY, NÁKLADY, NÁKLADOVÉ FUNKCE,

Více

Obsah předmětu (přehled hlavních témat a jejich obsahové náplně)

Obsah předmětu (přehled hlavních témat a jejich obsahové náplně) Anotační list k předmětu Řízení a ekonomika malých firem (REMF) Kód předmětu: Název v jazyce výuky: Název česky: Název anglicky: Způsob ukončení a počet kreditů: Forma výuky/rozvrhovaná výuka: Jazyk výuky:

Více

Ekonomická část analytických studií s využitím auditorských přístupů

Ekonomická část analytických studií s využitím auditorských přístupů Zasedání komise lesnické ekonomiky OLH ČAZV 29. 4. 30. 4. 2014 Rožnov pod Radhoštěm Ekonomická část analytických studií s využitím auditorských přístupů Ing. Petra Hlaváčková, Ph.D. Ústav lesnické a dřevařské

Více

zisk : srovnávaná veličina (hodnocená,vstupní)

zisk : srovnávaná veličina (hodnocená,vstupní) 4. přednáška Finanční analýza podniku - FucAn Návaznost na minulou přednášku Elementární metody a) analýza absolutních ukazatelů b) analýza rozdílových a tokových ukazatelů c) analýza poměrových ukazatelů

Více

finanční zdraví firmy (schopnost hradit krátkodobé i dlouhodobé závazky, schopnost zhodnotit vložené prostředky, silné a slabé stránky firmy)

finanční zdraví firmy (schopnost hradit krátkodobé i dlouhodobé závazky, schopnost zhodnotit vložené prostředky, silné a slabé stránky firmy) FINANČNÍ ANALÝZA Cíle a možnosti finanční analýzy finanční zdraví firmy (schopnost hradit krátkodobé i dlouhodobé závazky, schopnost zhodnotit vložené prostředky, silné a slabé stránky firmy) podklady

Více

Přehled možných opatření pro zpracování Fichí: Přehled cílů možných opatření:

Přehled možných opatření pro zpracování Fichí: Přehled cílů možných opatření: Přehled možných pro zpracování Fichí: Číslo podle Osa Skupina Název skupiny / / pod Opatření OSA I Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví I. 1. 1. Modernizace zemědělských podniků I. 1.

Více

Inovace předmětu: Lesnická politika Ing. Vlastimil Vala, CSc. Aktuální lesnicko - politické otázky. Smrk? Ano? NE?

Inovace předmětu: Lesnická politika Ing. Vlastimil Vala, CSc. Aktuální lesnicko - politické otázky. Smrk? Ano? NE? Inovace předmětu: Lesnická politika Ing. Vlastimil Vala, CSc. Aktuální lesnicko - politické otázky Smrk? Ano? NE? Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio

Více

ANALÝZA STRUKTURY A DIFERENCIACE MEZD ZAMĚSTNANCŮ EMPLOEE STRUCTURE ANALYSIS AND WAGE DIFFERENTIATION ANALYSIS

ANALÝZA STRUKTURY A DIFERENCIACE MEZD ZAMĚSTNANCŮ EMPLOEE STRUCTURE ANALYSIS AND WAGE DIFFERENTIATION ANALYSIS ANALÝZA STRUKTURY A DIFERENCIACE MEZD ZAMĚSTNANCŮ EMPLOEE STRUCTURE ANALYSIS AND WAGE DIFFERENTIATION ANALYSIS Pavel Tomšík, Stanislava Bartošová Abstrakt Příspěvek se zabývá analýzou struktury zaměstnanců

Více

položky rozvahy a výsledovky obsahují stejné číselné údaje jako účty 702 a 710

položky rozvahy a výsledovky obsahují stejné číselné údaje jako účty 702 a 710 22. ÚČETNÍ ZÁVĚRKA A FINANČNÍ ANALÝZA na základě účetní uzávěrky se sestavuje účetní závěrka, která podle zákona o účetnictví zahrnuje: rozvahu (bilanci) výkaz zisku a ztráty (výsledovka) příloha, jejíž

Více

FINANČNÍ A SPRÁVNÍ. Metodický list č. 1. Název tématického celku: Vymezení problematiky oceňování podniku. Analýza makroprostředí a odvětví

FINANČNÍ A SPRÁVNÍ. Metodický list č. 1. Název tématického celku: Vymezení problematiky oceňování podniku. Analýza makroprostředí a odvětví Metodický list č. 1 Vymezení problematiky oceňování podniku. Analýza makroprostředí a odvětví Studenti by měli pochopit pojem oceňování podniku, jeho účel, kdo oceňování provádí, rozlišit pojmy cena a

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI školní vzdělávací program PLACE HERE Název školy Adresa Palackého 211, Mladá Boleslav 293 80 Název ŠVP Platnost 1.9.2009 Dosažené vzdělání Střední vzdělání s maturitní zkouškou Název RVP Délka studia v

Více

EKONOMIKA BEZPEČNOSTNÍ FIRMY BLOK 2 EKONOMICKÉ A PRÁVNÍ SOUVISLOSTI ŘÍZENÍ BEZPEČNOSTNÍ FIRMY ING. JAKUB PICKA

EKONOMIKA BEZPEČNOSTNÍ FIRMY BLOK 2 EKONOMICKÉ A PRÁVNÍ SOUVISLOSTI ŘÍZENÍ BEZPEČNOSTNÍ FIRMY ING. JAKUB PICKA EKONOMIKA BEZPEČNOSTNÍ FIRMY BLOK 2 EKONOMICKÉ A PRÁVNÍ SOUVISLOSTI ŘÍZENÍ BEZPEČNOSTNÍ FIRMY ING. JAKUB PICKA Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém

Více

Ing. Vlastimil Vala, CSc. Předmět : Ekonomická efektivnost LH

Ing. Vlastimil Vala, CSc. Předmět : Ekonomická efektivnost LH Téma 3 Faktor času Ing. Vlastimil Vala, CSc. Předmět : Ekonomická efektivnost LH Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Čas- ve

Více

soubor činností, jejichž cílem je zjistit a vyhodnotit komplexně finanční situaci podniku Systematický rozbor dat, získaných především z účetních

soubor činností, jejichž cílem je zjistit a vyhodnotit komplexně finanční situaci podniku Systematický rozbor dat, získaných především z účetních Soňa Bartáková soubor činností, jejichž cílem je zjistit a vyhodnotit komplexně finanční situaci podniku Systematický rozbor dat, získaných především z účetních výkazů posouzení základních vývojových tendencí

Více

Rámcové směrnice hospodaření a jejich uplatnění

Rámcové směrnice hospodaření a jejich uplatnění Rámcové směrnice hospodaření a jejich uplatnění Vratislav Mansfeld & Štěpán Křístek Odborný seminář České lesnické společnosti, připravený ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a Ústavem pro hospodářskou

Více

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší

Více

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice 1. Kalkulace, rozpočetnictví - význam kalkulací, druhy kalkulací - náklady přímé a nepřímé, charakteristika - typový kalkulační vzorec - kalkulační metody - kalkulace neúplných nákladů a srovnání úplných

Více

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, 1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,

Více

Seznámení s obsahem projektu Otevřená škola

Seznámení s obsahem projektu Otevřená škola Žadatel: Název projektu: Registrační číslo: Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Liberec, Šamánkova 500/8, příspěvková organizace Otevřená škola CZ.1.07/3.2.01/03.0007 Seznámení

Více

Maturitní otázky z předmětu: Ekonomika podniku

Maturitní otázky z předmětu: Ekonomika podniku 1. Základní ekonomické pojmy potřeby, teorie motivace statky a služby kvalita života peníze, oběh peněz Maturitní otázky z předmětu: Ekonomika podniku 2. Výroba 3. Podnik výrobní faktory hospodaření, cíle,

Více

Ekonomika lesního podniku vybrané účetní a daňové aspekty v lesním hospodářství

Ekonomika lesního podniku vybrané účetní a daňové aspekty v lesním hospodářství Ekonomika lesního podniku vybrané účetní a daňové aspekty v lesním hospodářství Vzdělávací semináře v lesním hospodářství, Ministerstvo zemědělství ČR, 2016 Účetnictví Václav Kupčák strana 2 V dnešní době

Více

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T 3 LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 1 Proces strategického managementu LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 2 Strategický management

Více

FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PRODUKTŮ ROSTLINNÉ VÝROBY V ČR COMPETITIVENESS FACTORS OF PRODUCTS OF PLANT PRODUCTION IN THE CZECH REPUBLIC

FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PRODUKTŮ ROSTLINNÉ VÝROBY V ČR COMPETITIVENESS FACTORS OF PRODUCTS OF PLANT PRODUCTION IN THE CZECH REPUBLIC FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PRODUKTŮ ROSTLINNÉ VÝROBY V ČR COMPETITIVENESS FACTORS OF PRODUCTS OF PLANT PRODUCTION IN THE CZECH REPUBLIC ŽÍDKOVÁ Dana, (ČR) ABSTRACT The paper deals with competitiveness

Více

ANALÝZA REALITNÍHO TRHU V OSTRAVĚ

ANALÝZA REALITNÍHO TRHU V OSTRAVĚ ANALÝZA REALITNÍHO TRHU V OSTRAVĚ 24. 2. 2017 Zpracováno pro Bankovní institut Vysoká Škola (Praha) VÝVOJ TRHU V REGIONU ZA POSLEDNÍ 2 ROKY Za poslední dva roky je vývoj téměř u všech segmentů nemovitostí

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

VLIV ZACHYCENÍ ODLOŽENÉ DANĚ Z PŘÍJMŮ NA EFEKTIVNÍ SAZBU DANĚ Z PŘÍJMŮ INFLUENCE OF DEFERRED TAX RECORDING ON THE EFFECTIVE INCOME TAX RATE

VLIV ZACHYCENÍ ODLOŽENÉ DANĚ Z PŘÍJMŮ NA EFEKTIVNÍ SAZBU DANĚ Z PŘÍJMŮ INFLUENCE OF DEFERRED TAX RECORDING ON THE EFFECTIVE INCOME TAX RATE VLIV ZACHYCENÍ ODLOŽENÉ DANĚ Z PŘÍJMŮ NA EFEKTIVNÍ SAZBU DANĚ Z PŘÍJMŮ INFLUENCE OF DEFERRED TAX RECORDING ON THE EFFECTIVE INCOME TAX RATE Patrik Svoboda, Hana Bohušová Anotace: Zaúčtování odložené daně

Více

Soubor specializovaných map: Dotace čerpané v lesním hospodářství z Osy I Programu rozvoje venkova České republiky v letech 2008-2011

Soubor specializovaných map: Dotace čerpané v lesním hospodářství z Osy I Programu rozvoje venkova České republiky v letech 2008-2011 Soubor specializovaných map: Dotace čerpané v lesním hospodářství z Osy I Programu rozvoje venkova České republiky v letech 28-211 Ing. Roman Dudík, Ph.D., Ing. Zbyněk Šmída, Ph.D., Ing. Vilém Jarský,

Více

ÚČETNICTVÍ DAŇOVÉ ODPISY ODPISY NEHMOTNÉHO MAJETKU ÚČTOVÁNÍ VE TŘÍDÁCH 1 6 ÚČETNÍ ZÁVĚRKA

ÚČETNICTVÍ DAŇOVÉ ODPISY ODPISY NEHMOTNÉHO MAJETKU ÚČTOVÁNÍ VE TŘÍDÁCH 1 6 ÚČETNÍ ZÁVĚRKA ÚČETNICTVÍ DAŇOVÉ ODPISY ODPISY NEHMOTNÉHO MAJETKU ÚČTOVÁNÍ VE TŘÍDÁCH 1 6 ÚČETNÍ ZÁVĚRKA Daňové odpisy Řídí se zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, 30 Doba odpisování činí minimálně: odpisová skupina

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova k občanství 9. ročník Zpracovala: Mgr. Romana Křížová Člověk, stát a právo Rozlišuje a porovnává úkoly jednotlivých složek státní moci ČR i jejich orgánů a

Více

Ekonomická efektivnost LH

Ekonomická efektivnost LH Ekonomická efektivnost LH Nově vytvořený předmět Úvod do studia předmětu Lektor : Ing Vlastimil Vala, CSc. Zpracoval:Ing Vlastimil Vala, CSc. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem

Více

Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu CZ.1.07/3.2.08/ Finanční management I

Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu CZ.1.07/3.2.08/ Finanční management I Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu CZ.1.07/3.2.08/03.0035 Finanční management I Finanční řízení Finanční řízení efektivní financování splnění cílů podniku Manažerské

Více

Základní ukazatele - obchodníci s cennými papíry

Základní ukazatele - obchodníci s cennými papíry Základní ukazatele - obchodníci s cennými papíry I. Definice a obsah Přehled základních souhrnných informací o stavu a vývoji sektoru obchodníků s cennými papíry, kteří poskytují investiční služby v České

Více

Analýza rozvahy a výkazu zisků a ztrát. Vertikální a horizontální analýza

Analýza rozvahy a výkazu zisků a ztrát. Vertikální a horizontální analýza Analýza rozvahy a výkazu zisků a ztrát Vertikální a horizontální analýza Členění rozvahy Položky na straně aktiv jsou členěny podle likvidnosti - od položek nejméně likvidních (stálá aktiva) k položkám

Více

JAK JE NA TOM ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ V EVROPSKÉ UNII

JAK JE NA TOM ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ V EVROPSKÉ UNII JAK JE NA TOM ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ V EVROPSKÉ UNII Tabulky sestavili a textem doplnili: Dimitrij Choma, Ing., DrSc., emeritní profesor Vysoké školy ekonomické v Praze Josef Šenfeld, Ing., poslanec Parlamentu

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie Rozpočet Evropské unie Je hlavním nástrojem pro financování politik Evropské unie a slouží k finančnímu zajištění fungování EU jako

Více

Maturitní témata EKONOMIKA

Maturitní témata EKONOMIKA Maturitní témata EKONOMIKA Školní rok 2014/2015 1. Ekonomie jako věda - význam ekonomického vzdělání - vztah ekonomiky a politiky - makroekonomie - mikroekonomie - zákon vzácnosti - hospodaření - efektivnost

Více

O autorech Úvod Založení podniku... 19

O autorech Úvod Založení podniku... 19 SYNEK Miloslav MANAŽERSKÁ EKONOMIKA Obsah O autorech... 11 Úvod... 13 1. Založení podniku... 19 1.1 Úvod... 19 1.2 Činnosti související se založením podniku... 22 1.3 Volba právní formy podniku.....24

Více

CONTROLLING IN LOGISTICS CHAIN

CONTROLLING IN LOGISTICS CHAIN CONTROLLING IN LOGISTICS CHAIN Jaroslav Morkus, Rudolf Kampf, Alan Andonov 1, Rudolf Kampf 2 ABSTRACT The article is focused on the controlling in logistics chain. It deals with the basic methodology using

Více

3. Cíle a základní metodické nástroje finanční analýzy

3. Cíle a základní metodické nástroje finanční analýzy 3. Cíle a základní metodické nástroje finanční analýzy 3.1 Úloha a cíle FA Obecný cíl FA = posouzení finančního zdraví podniku = identifikace silných a slabých stránek podniku. Finanční zdraví = rentabilita

Více

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení Téma cvičení Makroekonomie I Nominální a reálná úroková míra Otevřená ekonomika Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Nominální a reálná úroková míra Zahrnutí míry inflace v rámci peněžního trhu

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 63-41-M/01 Ekonomika a podnikání ŠVP:

Více

ZAU 2. přednáška ÚČETNÍ VÝKAZNICTVÍ

ZAU 2. přednáška ÚČETNÍ VÝKAZNICTVÍ ZAU 2. přednáška ÚČETNÍ VÝKAZNICTVÍ Rozvaha jako hlavní účetní výkaz o Bilanční princip o Rozpis rozvahy do rozvahových účtů o Vliv hospodářských operací na rozvahu a jejich projev na rozvahových účtech

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY školní rok 2010/2011 Hotelnictví Metodický návod k využití sjednocených tematických okruhů pro profilovou část maturitní zkoušky Součástí řešení projektu Kurikulum S je

Více

Historie FA, členění, cíle a postupy FA, zdroje dat pro FA

Historie FA, členění, cíle a postupy FA, zdroje dat pro FA Historie FA, členění, cíle a postupy FA, zdroje dat pro FA 1.2. Historie vzniku finanční analýzy Finanční analýza je stará, jak jsou staré samotné peníze. Je pochopitelné, že její metody a techniky byly

Více

UČEBNÍ OSNOVA. Učební osnova předmětu EKONOMIKA. Střední vzdělání s výučním listem 23-68-H/01 Automechanik RVP: Mechanik opravář motorových vozidel

UČEBNÍ OSNOVA. Učební osnova předmětu EKONOMIKA. Střední vzdělání s výučním listem 23-68-H/01 Automechanik RVP: Mechanik opravář motorových vozidel UČEBNÍ OSNOVA Učební osnova předmětu EKONOMIKA Střední vzdělání s výučním listem 23-68-H/01 Automechanik RVP: Mechanik opravář motorových vozidel Počet hodin celkem: 66 Počet hodin tématu finanční gramotnost

Více

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R. O.

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R. O. VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R. O. Mgr. Evgeniya Pavlova Rozvojová strategie podniku ve fázi stabilizace Diplomová práce 2013 Rozvojová strategie podniku ve fázi stabilizace Diplomová práce

Více

ENVIRONMENTALISTIKA GYM

ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA CHARAKTERISTIKA PRŮŘEZOVÉHO TÉMATU V době, kdy jsme svědky rychlého zhoršování stavu globálních životodárných systémů z hlediska podmínek udržitelného rozvoje,

Více

NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. srpna 2015 o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci

NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. srpna 2015 o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci Strana 2914 Sbírka zákonů č. 232 / 2015 Částka 96 232 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. srpna 2015 o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci Vláda nařizuje podle 3 odst. 7 a 4 odst. 9 zákona

Více

Makroekonomické výstupy

Makroekonomické výstupy Makroekonomické výstupy doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Schéma tržního mechanismu Trh zboží a služeb zboží,služby CF CF zboží, služby Domácnosti Firmy výrobní faktory CF CF výrobní faktory Trh výrobních

Více