Folklor a cestovní ruch Mezinárodní dudáck festival ve Strakonicích

Transkript

1 Priloha_diplomka_C :08 Stránka I Folklor a cestovní ruch Mezinárodní dudáck festival ve Strakonicích HISTORIE Studentka Katefiina Hubová zaãala studovat v roce 1994 na Fakultû mezinárodních vztahû V E Praha. V roce 1998 si vybrala na inïen rském stupni studia jako hlavní specializaci obor cestovní ruch. Poslední 2 semestry se vûnovala zpracování diplomové práce a zároveà vykonávala odbornou praxi ve Folklorním sdruïení (FoS). V bûr praxe i tématu práce nebyl náhodn. K. Hubová se jiï od 16 let vûnuje folkloru jako ãlenka PrácheÀského souboru ve Strakonicích, ve kterém dodnes úãinkuje. Dále je spoluzakladatelkou Jihoãeského folklorního sdruïení (JiFoS). Práci proto zamûfiila na problematiku vztahu folkloru a cestovního ruchu. SnaÏila se zjistit, jak ovlivàují nejen folklórní tradice, ale zejména pofiádání rûzn ch národopisn ch slavností a setkání, cestovní ruch regionu i âeské republiky. Pro podrobnûj í anal zu si vybrala Mezinárodní dudáck festival Strakonice. Takto byl poprvé komplexnû fie en vztah lidové kultury a cestovního ruchu, v tomto smyslu jde o velmi zásluïnou práci aï objevitelskou, která byla vysoce ocenûna odborníky PhDr. J. Langhammerovou z Národního muzea a vedením FoS a byla nominována na cenu Exceletní Studentská Odborná Práce na V E Praha Práce byla obhájena v roce Slovo folklor (z angliãtiny folk = lid, lore = nauka, vûda) se uïívá jiï více neï 150 let k oznaãení tradiãních lidov ch, pfiedev ím slovesn ch projevû. Mezi ty patfií mluvené a zpívané slovo a obsahem blízké taneãní a hudební formy. Spolu s hmotn mi prvky, jako jsou kroje, fiemeslné v robky, nástroje, lidová architektura, strava atd., tvofií velkou skupinu lidové kultury. V na í národopisné a vlastivûdné literatufie, stejnû jako v beletrii ãi dobové zpravodajské publicistice 19. a 20. století, se setkáváme s pojmem slavnost ãasto ve spojení s rûzn mi pfiívlastky lidová, národní, tradiãní, církevní, folklorní, národopisná, krojová, cechovní, spolková, hraniãáfiská, rûïová, jifiinková atd. Ty blíïe specifikují, o jakou slavnost se jedná. Slavnost naplàovaly specifické obfiadní úkony jako mluvené slovo, modlitba, hra, hudba a prûvod úãastníkû se symbolick mi znaky, jimiï byly sochy a obrazy. NáboÏensk obsah slavnosti je v posledních staletích vytlaãován svûtsk m obsahem. Za poãátek úsilí o zorganizování a zaktivizování lidov ch muzikantû, taneãníkû a zpûvákû mûïeme povaïovat údobí Tehdy regionální pfiípravné v bory pro uspofiádání Národopisné v stavy ãeskoslovanské zaji Èovaly úãast národopisn ch dru- Ïin na v stavû v roce 1895 v Praze. Ze strany organizátorû (a byl mezi nimi napfiíklad i Leo Janáãek, Alois Jirásek a Zikmund Winter) docházelo k prvnímu usmûràování úãinkujících, které se t kalo nejen repertoáru, ale i odûvu. Dá se fiíci, Ïe desítkami regionálních slavností a manifestaãním vystoupením v Praze vstoupilo tehdy folklorní hnutí do kulturního vûdomí jako souãást národní kultury. Vzniku v stavy pfiedcházely sbûratelské akce v regionech. Samotná v stava trvala pûl roku a nav tívilo ji okolo divákû. Souãástí byl i skanzen ãítající 20 lidov ch objektû chalup. Po skonãení v stavy se pfiedmûty vrátily zpût do regionû, ãímï daly vzniknout mnoha muzeím. V roce 1896 vzniklo i Národopisné muzeum v Praze. Typick m znakem tohoto období je i vznik etnologie jako vûdy. DÛvodem byla obava z technického pokroku, kter vedle pozitivních dopadû na Ïivotní úroveà pfiiná el i negativní dopady na kulturní povûdomí obyvatelstva. Navíc lechtická a mû Èanská kultura byla vût inou nûmecká. Základem slova etnologie je etnos, v fieãtinû to znamená lid, národ. A jedinû lidová kultura byla ãeská. Etnologie má podle PhDr. Jifiiny Langhammerové, vedoucí Národopisného oddûlení Národního muzea v Praze, dvû sloïky. Etnografie se zab vá hmotnou lidovou kulturou, coï je bydlení, odívání, fiemesla atd. Folkloristika se zab vá nehmotnou sloïkou, jako jsou povûsti, pofiekadla, písnû a tance. Na pomezí etnografie a folkloristiky jsou zafiazeny lidové zvyky. K charakteristick m rysûm pováleãného dûní patfií postupné zanikání autenticity a pfiirozen úbytek pûvodních interpretû. Soubory se od nich uãí a ve stále vût í mífie zaãínají vyuïívat písàov ch sbírek, archivních záznamû i vlastních sbûrû. Ve formû jejich zpracování se soubory navzájem znaãnû li í, od cílevûdomé snahy o napodobení autentického interpreta aï po umûleckou stylizaci. V dne ní dobû mûïeme rozli it nûkolik základních typû folklorních slavností. Místní folklorní slavnost (festival) má velmi blízko k místní lidové slavnosti a v fiadû projevû se s ní prolíná. Obsah festivalu tohoto typu spoãívá v programovém pfiedstavení místních národopisn ch souborû, prezentace místního folkloru a obvykle se váïou k v roãním zvykûm. Regionální folklorní festival pfiedstavuje kulturní akci, která ve sv ch pravideln ch roãnících prezentuje v programech pfiedev ím folklor a lidovou kulturu urãité národopisné oblasti. Vznikaly od poãátku 50. let a jejich dûleïit m prvkem je v chovnû vzdûlávací oblast. Po roce 1990 dochází k promûnû fiady tûchto tradiãních festivalû na mezinárodní folklorní festivaly, ãímï se ov em zásadnû zmûnila jejich programová náplà i dlouhodobûj í cíle a zamûfiení, znamenající odklon od prezentace a napojení na pfiíslu n regionální folklor. Jejich nov m cílem je pfiedstavení folklorních projevû jiného národa. Bûhem posledních let se neustále zvy uje poãet folklorních festivalû a slavností. V roce 1990 bylo v na í republice podobn ch akcí asi 15, v souãasnosti je jich okolo 50. INSTITUCE A ORGANIZACE PODPORUJÍCÍ FOLKLOR Ministerstvo kultury âeské republiky Sekce C (umûní) ministerstva kultury vznikla rozhodnutím ministra k 1.záfií 1998 a tvofií ji odbor umûní, odbor literatury a knihoven, odbor regionální a národnostní kultury, odbor hromadn ch sdûlovacích prostfiedkû, odbor ochrany movitého kulturního dûdictví, muzeí a galerií a dal í. Nejrozsáhlej í ãinnost v rámci sekce vyvíjí odbor regionální a národnostní kultury. Podstatnou ãástí ãinnosti jsou právû ty oblasti kultury, které se odehrávají v regionech âr. Jedná se o problematiku kulturních aktivit pfiíslu níkû národnostních men in, zdravotnû postiïen ch obãanû, o neprofesionální umûlecké aktivity, o zájmové kulturní mimoumûlecké aktivity a v neposlední fiadû o oslavy v roãí osobností kultury ãi v roãí mûst a obcí. Právû pro potfieby tûchto oblastí a na jejich podporu vyhla uje ORNK konkurzní fiízení. Finanãní prostfiedky pro potfieby tûchto konkurzû, a tedy na podporu mnoha akcí, konan ch v regionech âr, jsou ve státním rozpoãtu sniïovány, coï je v pfiímé závislosti se sniïováním finanãních prostfiedkû pro celou kapitolu kultury. FOLKLORNÍ SLAVNOST PfiedchÛdcem folklorních slavností byly lidová a národní slavnost. Na rozdíl od lidové slavnosti je folklorní slavnost (festival) programovû uï í. Prezentují se na ní rûzné formy lidové kultury duchovní (tanec, hudba, písnû, lidová slovesnost), prvky lidové kultury sociální (obfiady, zvyky) a hmotné (lidové kroje, lidové v robky). V programové náplni folklorní slavnosti zûstávají zachovány nûkteré prvky z náplnû lidové slavnosti, jako je prûvod a lidová veselice, ale hlavní dûraz je kladen na pódiová vystoupení folklorních souborû a skupin. V první polovinû 20. století se konaly tzv. roky slováck byl uspofiádán v Kyjovû v roce 1921, hanáck v Pfierovû a slezsk v Jablunkovû v roce 1923 a nakonec také vala sk v RoÏnovû pod Radho tûm v roce Zde uï ne lo jen o koordinaci jiï existujících aktivit jako pfied tfiiceti lety v pfiípadû Národopisné v stavy, ale hromadnû se nacviãovaly lidové tance a ily lidové kroje. Jiné vût í vícedenní národopisné slavnosti se v období tzv. První republiky pravidelnû nekonaly. Souãástí tûch uskuteãnûn ch byla nejen prezentace regionálního folkloru, ale také nûkter ch aktuálních politick ch my lenek. Urãit zlom nastal po 2. svûtové válce. Bylo to pfiedev ím pod vlivem celostátních slavností ve StráÏnici, které se zaãaly pravidelnû konat v roce 1946, a také v souvislosti s rozvojem folklorních souborû, které se vyvíjely z vesnick ch skupin a krouïkû. Postupnû pak v prûbûhu 35 let nûkdy do roku 1980 vznikly témûfi ve v ech národopisn ch regionech regionální, ãasto téï okresní folklorní slavnosti, jejichï poãet nepfiesahoval ãíslo 20. V jejich programech dominovala prezentace regionálního folkloru a úãinkovali na nich pfiedev ím dûtské i dospûlé soubory, muziky i sólisté pfiíslu ného regionu. Pováleãná vlna zájmu o folklor patfií k tûm nejmohutnûj ím. Bylo by velk m zjednodu ením vysvûtlit ji pouze podporou socialistického státu po roce K vzedmutí zájmu o folklor docházelo uï pfied tímto datem a napfi. na v chodní a jiïní Moravû nelze vûbec hovofiit o loajálnosti tehdej ích národopisn ch krouïkû s pozdûj ím totalitním reïimem. Pfiesto v echno je folklor v podání souborû tehdy vydáván za v znamnou souãást socialistické kultury a za doklad lidovosti reïimu. Pravdûpodobnû takové pojetí folkloru vedlo pfii zmírnûní tvrdosti reïimu koncem edesát ch let k onûm znám m heslûm o tíïi folkloru ãi únavy folklorem, zpûsobené vzdálením od tradice a násiln mi aktualizacemi. COT Business ~ 2 ~ 2003 Tabulka ã. 1 Odbor regionální a národnostní kultury rozdûlení grantû ( v Kã) Rok Neprofesionální Aktivity Aktivity Zájmové kulturní pfiíslu níkû národ- zdravotnû mimoumûlecké aktivity nostních men in postiïen ch aktivity Zdroj: internetové stránky Ministerstva kultury Folkloru se t ká konkurz na podporu neprofesionálních kulturních aktivit vyhla ovan odborem regionální a národnostní kultury. Konkurz je urãen na projekty zamûfiené na neprofesionální kulturní aktivity, podporující tradiãní ãeskou hudebnost, slovesné obory, divadelní tvofiivost vãetnû inspirujících dílen a semináfiû, neprofesionální tvorbu v tvarnou, fotografickou, amatérského filmu a videa, v echny druhy taneãního umûní od folkloru aï po scénick a moderní tanec. Pfiednostnû se pfiihlíïí k taneãním projevûm dûtí a mládeïe, na dûtské aktivity s dûrazem na pfiípravu a vzdûlávání vedoucích dûtsk ch a mládeïnick ch kolektivû. Konkurz je urãen obãansk m sdruïením, která jsou registrována ve smyslu zák. ã. 83/1990 Sb. o sdruïování obãanû, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû. Tabulka ã. 2 Konkurz na podporu neprofesionálních kulturních aktivit Rok poãet ocenûn ch projektû ãástka (Kã) Zdroj: internetové stránky Ministerstva kultury Grant byl poprvé vyhlá en v roce KvÛli omezen m finanãním prostfiedkûm byla pravidla poskytnutí dotace prûbûïnû zpfiísàována. I

2 Priloha_diplomka_C :08 Stránka II Na základû usnesení vlády âeské republiky ze dne 10. ledna 2001 ã. 40 o aktualizaci Strategie úãinnûj í státní podpory kultury (kulturní politiky) vláda uloïila ministru kultury vypracovat koneãné znûní Kulturní politiky. Konkrétní cíle kulturní politiky jsou vtûleny do jednotliv ch ãlánkû, zab vajících se jak obecn m prostfiedím pro tvorbu, distribuci, uchovávání a spotfiebu kulturních statkû, tak jednotliv mi oblastmi kultury. Oblast lidové kultury je zahrnuta v ãláncích 28 a 29. âlánek 28 Posílit péãi o tradiãní lidovou kulturu Mezinárodnû uznávan m koncepãním základem péãe o tuto oblast Ïivého umûní (a zároveà i kulturního dûdictví) je Doporuãení o ochranû tradiãní lidové kultury. V ãlánku 28 Kulturní politiky se mimo jiné pí e, Ïe pokud jde o nehmotné prvky a projevy Ïijící tradiãní lidové kultury a umûní (napfi. hudba, tanec, techniky a postupy tradiãních lidov ch fiemesel apod.), a to zejména ty, kter m hrozí nevratn zánik, zajistí Ústav lidové kultury ve StráÏnici úkoly spojené s jejich sbûrem, zejména vytvofiením pfiíslu n ch databází, dokumentací a archivací s vyuïitím nov ch záznamov ch technologií a jejich dal ím ífiením prostfiednictvím ediãní ãinnosti. Ministerstvo kultury bude v tomto smyslu také podporovat aktivity muzeí, zejména jejich etnografick ch pracovi È, s vûdomím, Ïe tzv. vlastivûdná muzea jsou v jimeãnû dochovan m fenoménem v Evropû, zaloïen m mimo jiné právû na sbûru a uchovávání nejen hmotn ch, ale i nehmotn ch dokladû tradiãní kultury a umûní. Tyto úkoly jsou prioritní, má-li b t tato je tû Ïijící ãást kulturního dûdictví pro pfií tí generace vûbec zachována. Vláda pokládá za dûleïitou téï prezentaci prvkû nehmotné lidové kultury. PovaÏuje ji za nástroj napomáhající dal ímu ífiení a zpfiístupnûní této ãásti kulturního bohatství obãanûm. Proto bude v rámci sv ch grantov ch programû podporovat festivaly tradiãní lidové kultury a folkloru. Prioritnû bude podporovat ty, které napomáhají uchovávat pûvodní formy lidové kultury obcí a regionû, bude-li zaji tûna jejich nezávislá odborná dramaturgie. Zvlá tní dûleïitosti se pak budou tû it festivaly oficiálnû uznané nûkterou z autoritativních odborn ch nevládních mezinárodních organizací, jako je Mezinárodní sdruïení pofiadatelû folklorních festivalû (CIOFF). Pokud jde o tzv. hmotnou souãást Ïijící tradiãní lidové kultury, jsou nejohroïenûj í lidová fiemesla, která nejsou schopna obstát v trïní konkurenci s modernû organizovan m obchodem a prûmyslovou v robou, která ãasto nehodnotnû napodobuje jejich vzory. Ministerstvo kultury proto zpracuje a bude realizovat Plán na dokumentaci a podporu revitalizace tradiãních lidov ch fiemesel. Bude pfiitom vycházet z poznatkû zemí, které takovéto plány jiï realizovaly (Japonsko) a z doporuãení mezinárodních organizací, vãetnû UNESCO. âlánek 29 VyuÏívat podílu lidov ch a amatérsk ch umûlcû na prezentaci ãeské kultury v zahraniãí; posílit podporu kulturních aktivit krajanû v zahraniãí V tomto ãlánku se pí e, Ïe úãast souborû i jednotlivcû z rûzn ch oborû neprofesionální umûlecké aktivity na prestiïních zahraniãních festivalech, soutûïích a pfiehlídkách napomáhá plnit reprezentaãní funkci ãeské kultury ve vztahu k zahraniãí. Soubory i jednotlivci zde vystupují jako reprezentanti âeské republiky a jejich úspûchy jsou vnímány zahraniãními pofiadateli a orgány mezinárodních nevládních organizací i jako úspûch státu, resp. jeho kulturní politiky. V zájmu jejich zahraniãní reprezentace se samosprávn m orgánûm mûst, obcí a regionû doporuãuje, aby formou grantû podpofiily úãast sv ch neprofesionálních umûlcû na mezinárodních akcích. Ta pfiispívá k upevnûní pfiátelsk ch kontaktû obcí s jejich zahraniãními protûj ky a k interregionální spolupráci. Vláda se hlásí k odborné pomoci kulturním aktivitám na ich krajanû v zahraniãí. Ústav lidové kultury ve StráÏnici Ústav lidové kultury ve StráÏnici je jedinou státní institucí, která komplexnû, z hlediska územního i obsahového, a ve vefiejnû prospû ném zájmu o etfiuje oblast lidové kultury. Vzhledem k jeho mezinárodnímu odbornému zapojení a vzhledem k tomu, Ïe jde o instituci, která svou ãinností pokr vá v posledních letech celé území státu, bude jej nadále zfiizovat ministerstvo kultury. Ústav lidové kultury ve StráÏnici dbá mimo jiné o to, aby poskytl náv tûvníkûm v estranné kulturní vyïití. Kromû fiady drobnûj ích akcí ve mûstû a v stav v zámku je pfiístupné vefiejnosti také Muzeum vesnice jihov chodní Moravy budované uï od roku 1972 na stráïnick ch loukách. Na základû vûdeckého v zkumu byly vytipovány vhodné objekty ze Slovácka a postupnû pfiemístûny do areálu. Vzhledem ke ãlenitosti terénu na jihov chodní Moravû jsou ve skanzenu zastoupeny jak roubené horské stavby, tak zdûné a honosnûj í objekty z níïinn ch a bohat ích regionû, ke kter m patfií napfiíklad i stráïnické DolÀácko. Informaãní a poradenské centrum pro místní kulturu (IPOS) IPOS je odborná organizace pro oblast regionální a místní kultury zfiizovaná Ministerstvem kultury âeské republiky. Zab vá se informaãní a poradenskou podporou nekomerãních subjektû, vyvíjí informaãní a konzultaãní ãinnost v oblasti regionální kultury, amatérsk ch umûleck ch aktivit obãanû a tvorby dûtí a mládeïe. Odborn m útvarem tohoto stfiediska je Artama. Tento útvar pofiádá nebo zaji Èuje semináfie, celostátní pfiehlídky, festivaly, soutûïe, shromaïìuje dokumentaci, poskytuje komplexní informace o problematice neprofesionálního umûní, dále nabízí odborné konzultace, zpracování projektû akcí, dramaturgickou poradnu a kontakty s odborníky v jednotliv ch oborech. Artama zpracovává odborné expertizy pro orgány státní správy a samosprávy, spolupracuje se spolky, obãansk mi sdruïeními, kulturními zafiízeními, kolami a kolsk mi zafiízeními. Její ãinnost se soustfieìuje na tyto okruhy neprofesionálního umûní: umûleck pfiednes, divadlo, loutkové divadlo, fotografie, film a video, v tvarná tvorba, sborov zpûv, dechová hudba, komorní a symfonická hudba, folklorní tanec, scénick tanec a dûtsk parketov tanec. Dal ím odborn m útvarem je CIK (Centrum informací o kultufie). Útvar soustfieìuje, zpracovává a ífií informace t kající se irokého okruhu kulturních institucí, kulturních zafiízení, orgánû státní správy a samosprávy, obãansk ch sdruïení, nadací, agentur aj. V souladu se zákonem Parlamentu âr ã.89/95 Sb. o státní statistické sluïbû, zpracovává statistické v kazy o ãinnosti divadel, hudebních souborû, galerií, knihoven, muzeí a památníkû, hvûzdáren a planetárií, památkov ch objektû, vydavatelû, hudebních sdruïení a v stavách v oblasti v tvarného umûní a architektury. Údaje publikuje v edici Statistika kultury. BohuÏel ani v databázích tohoto útvaru nelze nalézt statistické údaje o náv tûvnosti folklorních akcí. Ministerstvo kolství, mládeïe a tûlov chovy âeské republiky Ministerstvo kolství mládeïe a tûlov chovy podporuje svou dotaãní politikou obãanská sdruïení pracující s dûtmi a mládeïí. Tímto zpûsobem pfiímo podporuje ãinnost Folklorního sdruïení, které se pak stará o ãinnost folklorních souborû a regionálních folklorních sdruïení, jejichï ãlenskou základnu z velké ãásti tvofií právû dûti a mládeï do 26 pfiípadnû 18 let. Ministerstvo tradiãnû vyhla uje program: Program Stfiechy podpora ãinnosti stfie ních organizací dûtí a mládeïe pfiíspûvkem na provoz vlastního ústfiedí, úhradou spoleãného úrazového poji tûní ãlenû zastfie en ch obãansk ch sdruïení a ãinnost krajsk ch koordinaãních ãlánkû. Program SdruÏení Celorepubliková obãanská sdruïení podpora ãinnosti vlastního ústfiedí (provozní náklady), podpora pravidelné ãinnosti niï ích ãlánkû v oblasti volného ãasu, letních a zimních táborû, práce s talenty, informatika pro dûti a mládeï, práce s neorganizovanou mládeïí, prevence sociálnû patogenních jevû, práce se zdravotnû postiïen mi dûtmi a mládeïí, pfiíprava vedoucích a instruktorû. Regionální obãanská sdruïení dotace provozních nákladû spojen ch s pravidelnou ãinností, volnoãasov ch aktivit, nákladû pfiípravy vedoucích a instruktorû, letních a zimních táborû, práce s informacemi pro dûti a mládeï, práce s neorganizovanou mládeïí, prevence sociálnû patogenních jevû, integrace zdravotnû postiïen ch, dotace strojních a stavebních investic. Místní obãanská sdruïení neinvestiãní dotace na podporu pfiedev ím pravidelnou ãinnost sdruïení a aktivity volného ãasu dûtí a mládeïe, pfiípravu vedoucích a instruktorû, letní a zimní tábory, na práci s talenty a s informacemi i pro dûti a mládeï, na práci s neorganizovanou mládeïí a prevenci sociálnû patogenních jevû. Program Zahraniãí dotace reciproãních v mûn, úãasti zástupcû OS na spoleãn ch akcích konan ch na základû mezivládních dohod, mezinárodních setkání mládeïe. Novû v roce 2001 byl vyhlá en program Investice. Program Investice dotace na údrïbu materiálnû technické základny, která mûïe mít stavební i strojní charakter, s urãením pro rok Muzea Podle Asociace muzeí a galerií âr (AMG) lze rozli it muzea podle charakteru na národní (Národní muzeum Praha), specializovaná (Po tovní muzeum Praha, Îidovské muzeum Praha), technická (Národní technické muzeum Praha), muzea umûní a galerie (Národní galerie Praha, âeské muzeum v tvarného umûní Praha), vlastivûdná (Muzeum stfiedního Pootaví Strakonice) a muzea v pfiírodû (RoÏnov pod Radho tûm, StráÏnice). Uchováním lidové kultury se zab vají hlavnû muzea v pfiírodû skanzeny, vlastivûdná muzea se specializací na etnografii a rûzná oddûlení ostatních muzeí (Národopisné oddûlení Národního muzea). 3.4 FoS âr Folklorní sdruïení âeské republiky Folklorní sdruïení âeské republiky vzniklo 8. kvûtna 1990 v Pardubicích. Bylo to v dobû zániku závislosti folklorního dûní na politick ch orgánech. ZároveÀ ale zmizela organizaãní a metodická podpora ze strany b val ch kulturních stfiedisek a kvûli ekonomické transformaci ztratila fiada souborû zfiizovatele. To na jedné stranû znamenalo moïnost svobodné tvorby, ale na druhé stranû to pfiineslo ztrátu materiálního zaji tûní a dal í podpory. V dne ní dobû FoS âr sdruïuje pfies 350 folklorních souborû, z nichï jsou témûfi 200 dûtsk ch a 38 ãlensk ch festivalû. Spolupracuje s 15 regionálními folklorními sdruïeními. Folklorní sdruïení spolupracuje s Parlamentem âr, jednotliv mi ministerstvy, pfiednosty okresních úfiadû, starosty mûst a obcí, odborn mi ústavy, zájmov mi i profesními sdruïeními, podnikatelsk mi kruhy atd. Velmi dûleïitá je podpora, kterou ãelní pfiedstavitelé Senátu vûnují pfievzetí zá tity nad fiadou folklorních festivalû. ZúãastÀují se porad s fiediteli folklorních festivalû, pfiednostû okresních úfiadû a starostû mûst. Nejv znamnûj ím partnerem je Ministerstvo kolství, mládeïe a tûlov chovy, které je hlavním finanãním garantem SdruÏení. DÛleÏitá je spolupráce s Ministerstvem kultury âr, které podporuje rûzné projekty, jako jsou festivaly, dal í spoleãenské akce, ãi pfiímo regionální sdruïení a sekretariát FoS âr. Dále spolupracuje s mnoïstvím vládních i nevládních organizací a institucí. Za dobu trvání FoS âr se rozrostla i jeho ediãní ãinnost. Do souãasné doby vydalo SdruÏení témûfi 30 publikací, pravidelnû jednou za dva mûsíce vychází ãasopis Folklor, jehoï první vydání se objevilo jiï v roce Jednou roãnû vychází podrobn kalendáfi folklorních akcí, kter je pro rok 2001 nejen v ãe tinû, ale i v angliãtinû, francouz- tinû, nûmãinû a panûl tinû. DÛleÏitou a i v zahraniãí velmi Ïádanou publikací je vícejazyãná skládaãka, která je struãn m pfiehledem v znamn ch folklorních festivalû a akcí na území âr. FoS âr má vlastní internetovou prezentaci, která vznikla ve spolupráci s NICEM (Národní informaãní centrum pro dûti a mládeï) a je umístûna na adrese Na adrese je umístûn interaktivní kalendáfi folklorních akcí, ve kterém se dají nalézt akce dle data, krajû ãi jednotliv ch turistick ch regionû. Dal í sluïbou FoS âr je prezentace souborû na internetu, která obsa- II COT Business ~ 2 ~ 2003

3 Priloha_diplomka_C :08 Stránka III huje kontaktní spojení, zafiazení do regionu, krátk popis ãinnosti, popfiípadû logo ãi odkaz na domovské stránky souboru. Tato sluïba je poskytována ãlensk m souborûm zdarma. Souãasn pfiedseda SdruÏení pan Zdenûk P enica klade hlavní dûraz na podporování dûtsk ch aktivit a na posilování vlivu a postavení regionû. Dokladem toho je vznik Mezinárodního festivalu dûtsk ch folklorních souborû zemí stfiední Evropy Písní a tance Luhaãovice, kter se koná pravidelnû druh víkend v záfií. Festival je jednou z fiady kulturních akcí, jimiï se uzavírá letní kulturní lázeàská sezona s pofiady na otevfiené scénû LázeÀského námûstí. Dal ím poãinem FoS âr jsou Zemské pfiehlídky dûtsk ch souborû, které se konají jeden rok na Moravû a jeden rok v âechách. Cílem tûchto akcí je nesoutûïní formou pfiehlídkov ch vystoupení prezentovat rûzné formy a zpûsoby v chovné a umûlecké práce dûtsk ch folklorních souborû a skupin âech, Moravy a Slezska. Mohou se jich zúãastnit v echny dûtské soubory âeské republiky, jejichï ãlenové nepfiesáhnou prûmûrn vûk 15 let. Místem konání tûchto pfiehlídek jsou mûsta KromûfiíÏ a Mûlník. V Mûlníku je Zemská pfiehlídka spojována s folklorním festivalem dospûl ch souborû v tradiãní Mûlnick vrkoã. Celostátní pfiehlídka Zpûváãci patfií také mezi akce FoS âr urãené dûtsk m úãinkujícím. Koná se kaïdoroãnû v lázních Velké Losiny a pfiedcházejí jí regionální kola, ze kter ch vybere lektorská porota 5 dûtí do celostátní pfiehlídky. Úãastníci pfiehlídky, ktefií se umístí na pfiedních místech, úãinkují pak v prûbûhu roku na celé fiadû folklorních festivalû a slavností. Mezi prioritní akce FoS âr patfií Prameny, které jsou pofiádané ve spolupráci s regionálními folklorními sdruïeními. Jedná se o nesoutûïní pfiehlídky pofiádané stfiídavû jeden rok v âechách a jeden rok na Moravû. Pfiínosem tûchto pfiehlídek je posilování spolupráce mezi soubory a zhodnocení jejich práce v daném regionu. Dal í v znamnou a pomûrnû novou akcí FoS âr je Národní krojov ples. Ples je v znamnou reprezentaãní akcí a je místem kaïdoroãního neformálního setkání souborû. Souãástí plesu je i divácká soutûï Miss plesu. Konání plesu je vïdy závislé na sponzorech. I. Národní krojov ples uspofiádalo Folklorního sdruïení âr po sedmi letech své ãinnosti. Ples se uskuteãnil 28.února 1998 ve Îìáru nad Sázavou, kde se konaly i jeho dal í roãníky. Nezbytnou souãástí práce FoS âr je vzdûlávání vedoucích souborû, choreografû i jednotliv ch ãlenû souborû. Tento okruh ãinnosti se v ak pot ká s nedostatkem financí a zûstává pfieváïnû v kompetenci regionálních sdruïení, která nemají ideální vybavení. V této oblasti je dûleïitá spolupráce s ARTAMA Praha a ÚLK StráÏnice. Souãástí vzdûlávacích akcí je pravidelnû konaná kola lidového tance ve Sloupu. Dal ím okruhem ãinnosti SdruÏení jsou zahraniãní styky. Tato ãinnost nebyla aï do rozpadu âeskoslovenska rozvinuta. Nejdfiíve bylo tfieba stabilizovat domácí situaci. Prakticky od poãátku SdruÏení se ale rozvíjí mezinárodní spolupráce s IOV, CIOFF, IGF a spolupráce s Folklorní unií na Slovensku. IOV (Internationale organisation fur volkskunst) (Mezinárodní organizace pro lidové umûní) IOV je organizace spolupracující s UNESCO a má velmi irok zábûr na celou lidovou kulturu. Její sídlo je v Rakousku ve mûstû Mödling a pfiedsedou je Dr.h.c. Alexander Veigl. SdruÏuje 180 státû svûta a jednou z podmínek oznaãení festivalu jako festivalu IOV je kromû vysoké kvality pofiadû i pfiítomnost lidov ch fiemeslníkû. Mezi festivaly IOV je zafiazeno 5 festivalû RoÏnov pod Radho tûm, umperk, âerven Kostelec, Liptál a Strakonice. âeskou sekci tvofií FoS âr, Vala ské muzeum v pfiírodû RoÏnov pod Radho tûm, Ústav lidové kultury a SdruÏení fiemeslníkû. Od roku 2000 je právnickou osobou a rozhodující vliv má FoS âr. CIOFF (Conseil International des Organisations de Festivalsde Folklore et d'art Traditionnels) (Mezinárodní sdruïení pofiadatelû folklorních festivalû) Organizace CIOFF byla zaloïena v roce 1970 jako konzultant UNESCO. Zab vá se organizací festivalû. Jejími cíli je podporovat uchování kulturního dûdictví formou tance, hudby, her, zvykû, atd., napomáhat cílûm UNESCO, pomáhat sv m ãlenûm a nevládním organizacím, které se zab vají folklorním a kulturním dûdictvím. CIOFF má více neï 70 národních sekcí, které jsou geograficky seskupené do sektorû reprezentujících pût kontinentû. KaÏd rok organizace koordinuje okolo 250 mezinárodních folklorních festivalû, pfies v mûn mlad ch umûlcû mezi folklorními soubory a pofiádá konference, sympozia a v stavy. Mezi v znamné publikace této organizace patfií kalendáfi akcí, kter nabízí detailní informace o festivalech, které mají statut CIOFF. Jedná se tedy o v znamnou propagaãní publikaci psanou anglicky, nûmecky, francouzsky a italsky. Zástupcem CIOFF pro âr je Ústav lidové kultury ve StráÏnici, FoS âr a IPOS -ARTA- MA. Rozhodující vliv má Ústav lidové kultury ve StráÏnici. Mezi prestiïní festivaly, které mají statut této organizace, patfií Brno, Strakonice a StráÏnice. Festivaly musí splàovat urãité standardy, trvat urãit poãet dní a pofiadatelé musí dávat 1$ na osobu na den. IGF (Union International des Fédérations de Groupes Folkloristiques) (Mezinárodní unie sdruïení folklorních souborû) Organizace IGF byla zaloïena v ãervenci 1949 zástupci folklorních hnutí sedmi zemí Belgie, Francie, Itálie, Irska, Norska, védska a v carska jako nevládní organizace. Zákonné sídlo má na radnici ve francouzské Nizze, sídlo sekretariátu a generálního sekretáfie je v Budape - ti, viceprezidentû v Praze a Zagrebu a prezidenta v Messinû. Zab vá se mezinárodním sdruïováním národních sdruïení folklorních souborû a organizováním jejich vzájemn ch setkávání a mezinárodních kulturních v mûn. Kromû toho pofiádá vïdy COT Business ~ 2 ~ 2003 jednou roãnû v nûkteré z ãlensk ch zemí svûj reprezentaãní putovní festival, jehoï souãástí b vá vïdy i mezinárodní odborné kolokvium a zasedání Administrativní rady IGF. V záfií 1999 probûhly poslední volby v Massa di Marina a nov prezident, Dr. Lillo Alessandro, se rozhodl IGF zmûnit v moderní kulturní svûtovou organizaci. Pod jeho vedením IGF navazuje oficiální kontakty s UNESCO, s Radou Evropy atd. FoS âr je ãlenem této organizace od roku V roce 1995 uspofiádalo v RoÏnovû pod Radho tûm pod hlaviãkou IGF mezinárodní folklorní festival. Dal í festival IGF se konal v roce 2001 v Liptále. EUROPEAN HERITAGE DAYS (EHD) Dny evropského dûdictví (EHD) jsou v znamnou celoevropskou kulturnû poznávací a spoleãenskou akcí, která se koná od roku 1991 pod zá titou Rady Evropy a k jejímï my lenkám se dnes hlásí 44 zemí Evropské kulturní konvence. Mezi hlavní cíle patfií pfiivést Evropany blíïe k jejich kulturnímu dûdictví, chránit kulturní památky, které jsou neustále ohroïeny, podporovat otevfien prostor vûãi ostatním kulturám, v zájmu budoucnosti znovu posoudit a objasnit politické, sociální a ekonomické souvislosti kulturních hodnot minulosti. EHD zpfiístupàují pro irokou vefiejnost co nejvíce zajímav ch a v jimeãn ch památek, budov, objektû i prostor vãetnû tûch, které jsou jinak zãásti nebo celé nepfiístupné. Nesoustfieìují se pouze na prohlá ené historické památky, jako jsou hrady, paláce, katedrály, ale otvírají i dvefie soukrom ch a vefiejn ch budov (radnic, soudû, kol, obytn ch domû atd.). V objektech, které jsou bûïnû pfiístupné vefiejnosti a je v nich vybíráno vstupné, mûïe b t tento den vstup voln nebo by mûl b t nabízen speciální program. âeská republika se k my lenkám EHD pfiihlásila v roce Dny evropského dûdictví se v âr postupnû staly v znamnou aktivitou pro domácí a zahraniãní cestovní ruch. Jednak jsou samy o sobû zajímav m a stále atraktivnûj ím turistick m produktem, jednak svojí koncepcí zprostfiedkovanû slouïí k tvorbû nov ch turistick ch nabídek. V znam EHD pro rozvoj cestovního ruchu je vyjádfien i v tom, Ïe spolu s Ministerstvem kultury âr vystupuje jako partner hlavního garanta v âr také Ministerstvo pro místní rozvoj âr. Mezi základní principy patfií i to, Ïe by EHD mûly b t koncipovány tak, aby se staly v znamn m fenoménem rozvoje a propagace trvale udrïitelného cestovního ruchu, tj. takového, kter neniãí památky. Od roku 1998 spolupracuje SHS âms pfii organizování EHD s Folklorním sdruïením. Obû organizace mají zájem na tom, aby nezûstávaly stranou památky lidové architektury, folklor a fiemeslné tradice. Folklorní sdruïení rozesílá ãlensk m souborûm pfiihlá ku do této akce, kde mohou potvrdit úãast zejména na doprovodn ch akcích. Souãástí zpfiístupnûn ch památek jsou i památky lidové architektury. V roce 1998 jich bylo 20, v roce Kromû toho byly v roce 1998 zafiazeny do EHD 3 vesnické památkové zóny, v roce 1999 byly 2. V roce 2000 bylo zpfiístupnûno 11 památek lidové architektury, doprovodn ch akcí s lidovou ãi folklorní tématikou bylo 32. ZÁJEM O FOLKLORNÍ AKCE Rozmístûní folklorních akcí Z tab. 3 a 4 je patrná koncentrace folklorních akcí na Moravû, hlavnû v oblasti Kyjovska, Slovácka, HorÀácka, Vala ska, Hané, Tû ínska, Slezska a Brnûnska. V âechách je zastoupena hlavnû oblast Horácka, stfiedních âech, PrácheÀska, PlzeÀska, Doudleb a Chodska. Tabulka ã. 3 Mezinárodní folklorní festivaly místo slavnost termín Veselí nad Moravou MEDS TùPY RoÏnov pod Radho tûm ROÎNOVSKÁ VALA KA PlzeÀ 7. MFF PLZE D INA Fr dek-místek MEZINÁRODNÍ FOLKLORNÍ FESTIVAL Kunovice 10. MFF KUNOVICKÉ LÉTO Láznû Bûlohrad MFF SLAVNOSTI POD ZVIâINOU âestice MFF UMAVA Dolní âermná 14. MFF âermenské SLAVNOSTI Bystfiice pod Host nem NA RYNKU V BYST ICI RoÏnov pod Radho tûm ROÎNOVSKÉ SLAVNOSTI Telã EVROPSKÉ SETKÁNÍ SOUBORÒ Klatovy 10. MEZINÁRODNÍ FOLKLORNÍ FESTIVAL Svatobofiice-Mistfiín 8. MFF MIST ÍN RoÏnov pod Radho tûm 5. JÁNO ÍKÒV DUKÁT Ostrava FOLKLOR BEZ HRANIC umperk MFF UMPERK Písek MEZINÁRODNÍ FOLKLORNÍ FESTIVAL âerven Kostelec 49. MFF âerven KOSTELEC Hradec Králové SETKÁNÍ S FOLKLOREM Liptál 34. MFF LIPTÁLSKÉ SLAVNOSTI Brno MEZINÁRODNÍ FOLKLORNÍ FESTIVAL Karlovy Vary MEZINÁRODNÍ FOLKLORNÍ FESTIVAL Krásná Lípa MFF TOL TEJNSKÉHO PANSTVÍ ãerven 2004 Strakonice 16. MEZINÁRODNÍ DUDÁCK FESTIVAL Zdroj: BroÏura Folklorní slavnosti a festivaly v âr v roce 2003 III

4 Priloha_diplomka_C :08 Stránka IV Mapa ã. 1 Národopisné oblasti Tabulka ã. 4 Folklorní slavnosti místo, slavnost termín Tuchlovice ST EDOâESK FOLKLORNÍ FESTIVAL Fren tát pod Radho tûm FF SETKÁNÍ CM VALA SKÉHO KRÁLOVSTVÍ Kováfiov 8. JIHOâESK FOLKLORNÍ FESTIVAL StráÏnice DùTSKÁ STRÁÎNICE Kfienovice POD K ENOVSKÓ MÁJÓ KromûfiíÏ ZEMSKÁ P EHLÍDKA DùTSK CH SOUBORÒ Liptál DùTSK FESTIVAL Brno F SCÉNA (vïdy ãtvrtek, pátek, sobota) Hola ovice SELSKÉ SLAVNOSTI DomaÏlice CHODSKÉ SLAVNOSTI Kyjov SLOVÁCK ROK Lhotka pod Ondfiejníkem 9. SOCHOVY NÁRODOPISNÉ SLAVNOSTI Hlinsko v âechách ADÁMKOVY FOLKLORNÍ SLAVNOSTI Fren tát pod Radho tûm FREN TÁTSKÉ SLAVNOSTI Velká Bystfiice 14. LIDOV ROK Dolní Lomná SLEZSKÉ DNY Prostûjov 21. HANÁCKÉ SLAVNOSTI Nymburk POLABSKÁ VONIâKA Praha FF SETKÁNÍ PRAÎSK CH LIDOV CH MUZIK Bfieclav FF HUDECKÉ DNY J. KOBZÍKA Svûtlá nad Sázavou HORÁCKO ZPÍVÁ A TANâÍ kvûten 2004 Mûlník MùLNICK VRKOâ ãerven 2004 Zdroj: BroÏura Folklorní slavnosti a festivaly v âr v roce 2003 Náv tûvnost Podle zákona Parlamentu âr ã.89/95 Sb. o státní statistické sluïbû neexistuje subjekt, jehoï povinností by bylo sledovat náv tûvnost folklorních akcí. Na druhé stranû jsou tyto údaje velice dûleïité, napfiíklad pfii shánûní sponzorû ãi obhajobû projektû u ministerstev. ZároveÀ slouïí jako materiál mapující stav ãásti folklorního hnutí, kter mi jsou folklorní festivaly a slavnosti. Folklorní sdruïení âr se tedy v roce 1998 rozhodlo posílat sv m ãlensk m festivalûm formuláfie bilanãního listu, které se po vyplnûní organizátorem akce stanou struãn m statistick m pfiehledem daného roãníku. Mezi dûleïité údaje, které se takto získají, patfií poãty domácích a zahraniãních souborû a poãty dûtsk ch souborû, které se akce zúãastnily. U zahraniãních souborû se sledují zastoupené zemû. Pro diváka je zahraniãní soubor jednou z hlavních atraktivit festivalu. Dal í skupinou údajû je statistika pofiadû, kde se sleduje druh a poãet pofiadû a doprovodné programy. Z hlediska cestovního ruchu je dûleïitá následující skupina údajû, kde je poãet platících divákû, celkov poãet divákû, údaje o rozpoãtu festivalu, dokumentace festivalu a zájem médií. Zpracováním tûchto bilanãních listû z roku 2000 vznikl graf ã. 1 Srovnání celkové náv tûvnosti a graf ã. 2 Srovnání poãtu platících divákû. Na grafech je porovnávána celková náv tûvnost jednotliv ch festivalû v roce Jako smûrodatn údaj je brán v pfiípadû grafu ã. 1 celkov poãet divákû, v pfiípadû grafu ã. 2 poãet platících divákû. V pfiípadû, Ïe se festival v roce 2000 nekonal, nebo chybí údaj, je pouïit údaj z roku 1999 nebo Barevn m kosoãtvercem jsou odli eny folklorní akce v âechách a na Moravû. V tabulce je moïno porovnat prûmûrn poãet divákû na den na Moravû a prûmûrn poãet divákû na den v âechách. Vypovídací schopnost tûchto údajû je zkreslena vût inou odhadovan m poãtem divákû (v pfiípadû doprovodn ch akcí jako jsou prûvody, kdyï se vstupné nevybírá, ãi v pfiípadû, kdy se vybírá pouze dobrovolné vstupné). Z grafu ã. 1 a 2 lze vyãíst, Ïe pfiepoãten poãet v ech divákû na festival a den i pfiepoãten poãet platících divákû na festival a den je vy í u festivalû konan ch na Moravû (1815 a 908 na Moravû, 1298 a 498 v âechách). Tento velk rozdíl je zpûsoben zejména vysok m poãtem v ech náv tûvníkû (i platících) ve StráÏnici a na tfiech festivalech konan ch ve Vala ském muzeu v pfiírodû v RoÏnovû pod Radho tûm. Projevuje se zde v hoda autentického prostfiedí, které obû místa nabízejí. Navíc z 15 festivalû konan ch na území âeské republiky jich 5 nevybírá vstupné. Na Moravû jsou to 2 z 22. V celkovém poãtu to znamená, Ïe témûfi ãtvrtina festivalû nevybírá vstupné, nebo je vstupné dobrovolné. K zaji tûní ekonomické úspû nosti akcí by se tato skuteãnost mûla zmûnit. Z bilanãních listû dále vypl vá, Ïe kladnou v slednou bilanci mûlo celkem 12 festivalû a zápornou 18. Zbylé festivaly vykázaly vyrovnanou bilanci. Oproti roku 1998 je to v razné zlep ení, protoïe tehdy mûlo kladnou bilanci pouze 6 festivalû. Rozpoãet festivalû se pohyboval od Kã (Babí léto Vala ské Mezifiíãí) do Kã (Mezinárodní dudáck festival Strakonice), prûmûrnû je to asi Kã na akci. FestivalÛ se zúãastnilo celkem 608 souborû, Zdroj : z toho bylo 447 (74%) ãesk ch a 161 (26%) zahraniãních. Mezi zahraniãními soubory bylo zastoupeno 34 zemí nejãastûji z Evropy (hlavnû Slovensko, Polsko, Itálie, Maìarsko, Rusko,... celkem 29 zemí), dále pak USA, Turecko, Izrael, Oceánie a Egypt. Dûtsk ch souborû bylo celkem 252 (41%), z toho 54 zahraniãních. Celkem bylo témûfi úãinkujících. Zájem médií (tisk, rozhlas, televize) byl nejvût í na úrovni regionû. Oproti roku 1998 se zv il zájem tisku a rozhlasu s celostátním dosahem. Stále v ak je tato oblast na státní úrovni nedostateãnû prezentována. Graf ã. 1 Srovnání celkové náv tûvnosti v roce 2000 poãet poãet divákû poãet dnû divákû/den âechy Morava ã. festival dnû 1 Tuchlovická pouè MFF tûpy Jihoãesk folklorní festival Dûtské folklorní dny Liptál RoÏnovská vala ka MFF Fr dek-místek Dûtsk folklorní festival Kunovské léto MFF PlzeÀ MFF StráÏnice MFF âermenské slavnosti MFF Slavnosti pod Zviãinou MFF Evropské setkání souborû Telã RoÏnovské slavnosti MFF Klatovy MFF Mistfiín Jáno íkûv dukát Národopisn festival kyjovského DolÀácka MFF Folklor bez hranic MFF umperk MFF Písek MFF âerven Kostelec MFF Liptálské slavnosti Setkání s folklorem Sochovy národopisné slavnosti Adámkovy folklorní slavnosti MFF Brno MFF Karlovy Vary Slezské dny MFDS Písní a tancem Hanácké slavnosti MFF Babí léto Lidov rok Polabská voniãka Horácké slavnosti Mûlnick vrkoã Vsetínsk krpec MDF Strakonice IV COT Business ~ 2 ~ 2003

5 Priloha_diplomka_C :08 Stránka V Graf ã. 2 Srovnání poãtu platících divákû v roce 2000 Divák Postoj diváka a zájem iroké vefiejnosti o folklor není bohuïel pfiedmûtem komplexního zkoumání, a nedá se tudíï urãit ani jeho v vojová tendence. âásteãnû se dá zjistit ze specificky zamûfien ch sociologick ch v zkumû, které byly provedeny pfied rokem Jejich v sledky shrnul Václav Frolec v ãlánku Potfieba folkloru, kter vy el v ãasopisu Umûní a fiemesla, ã. 4, v roce Jedním z tûchto sledování byl sociologick v zkum náv tûvnosti stráïnick ch folklorních slavností. Tyto slavnosti vznikly jiï v roce 1946 a v souãasné dobû mají nejvût í poãet roãníkû. Sociologick v zkum, o kterém pí e Václav Frolec, probûhl v letech 1980, 1981 a Podobn v zkum se potom uskuteãnil v roce Z porovnání v sledkû se dají odvodit urãité v vojové zmûny. Projekt v letech 1980, 1981 a 1984 zpracovali a v zkum realizovali Tomá Sirovátka, Jan Souãek a Václav Frolec. Údaje za rok 1997 byly poskytnuty z archivu Ústavu lidové kultury ve StráÏnici, paní Ludmilou Horehleìovou % poãet poãet divákû poãet dnû divákû/den âechy Morava ã. festival dnû 1 Tuchlovická pouè MFF tûpy Jihoãesk folklorní festival 3 4 Dûtské folklorní dny Liptál RoÏnovská vala ka MFF Fr dek-místek Dûtsk folklorní festival Kunovské léto MFF PlzeÀ 3 9 MFF StráÏnice MFF âermenské slavnosti MFF Slavnosti pod Zviãinou MFF Evropské setkání souborû Telã % do 25 let % 26 a více 55% Vûk Na poãátku 80. let tvofiili polovinu náv tûvníkû lidé do 30 let (rok 1980: do 18 let 7,8 % publika, let 1,7 % publika, let 16 % publika). Srovnání vûkové skladby náv tûvníkû StráÏnice s tehdej ím sloïením populace âssr ukazovalo vût í zastoupení mladé generace na slavnostech, neï byl celostátní pomûr (sãítání z roku 1970: do 30 let 30 %). Publikum z roku 1997 bylo je tû znatelnû mlad í. Do 25 let 45 % publika, let 25 % publika, nad 40 let 30 % publika. Z tûchto údajû mûïeme usuzovat na rostoucí zájem mladé generace o folklor, coï je do budoucna rozhodnû pozitivní trend. (viz Graf ã. 3) Vzdûlání JiÏ na poãátku 80. let pfievaïovali ve stráïnickém publiku mladí lidé s úpln m stfiedním a vysoko kolsk m vzdûláním. V roce 1997 byl v tomto smûru zji tûn je tû markantnûj í posun. 80 % publika mûlo minimálnû stfiedo kolské vzdûlání. K jistému posunu ve struktufie podle vzdûlání sice do lo mezi lety v celé populaci, pfiesto je nadreprezentovanost kategorií se stfiedo kolsk m a vysoko kolsk m vzdûláním v souboru náv tûvníkû velice v znamná. Podíl náv tûvníkû se základním vzdûláním a vyuãen ch se sníïil oproti poãátku 80. let ze 45 % na 20 %. Graf ã RoÏnovské slavnosti MFF Klatovy MFF Mistfiín Jáno íkûv dukát Národopisn festival kyjovského DolÀácka MFF Folklor bez hranic MFF umperk MFF Písek 4 21 MFF âerven Kostelec MFF Liptálské slavnosti Setkání s folklorem 2 24 Sochovy národopisné slavnosti Adámkovy folklorní slavnosti MFF Brno MFF Karlovy Vary Slezské dny MFDS Písní a tancem 3 30 Hanácké slavnosti 3 31 MFF Babí léto Lidov rok Polabská voniãka Horácké slavnosti Mûlnick vrkoã 3 36 Vsetínsk krpec MDF Strakonice Graf ã. 3 V voj vûkové skladby náv tûvníkû StráÏnice 1980 V voj vzdûlanosti náv tûvníkû StráÏnice 45% maturita 55% % základní vzdûlání a vyuãení 80% Opakovanost náv tûvy Na poãátku 80. let bylo na slavnostech pfiibliïnû 50% divákû poprvé (rok 1980: do 18 let 57 % poprvé, let 46 % poprvé). Podíl nov ch náv tûvníkû v roce 1997 poklesl na necelou ãtvrtinu a naopak vzrostl podíl kaïdoroãních náv tûvníkû na polovinu. PfiiãemÏ publikum v roce 1997 bylo aktivnûj í i v náv tûvû folklorních akcí obecnû a tfietina z nich byla ãleny folklorních souborû. Oproti poãátku 80. let se ukazuje i nárûst poãtu náv tûvníkû, ktefií jsou na slavnostech v echny tfii dny. Bydli tû Náv tûvnost festivalu si zachovává celorepublikov charakter. Více neï polovina náv tûvnosti byla v roce 1997 z oblasti mimo Slovácko, 80 % náv tûvníkû z Moravy, jejíï podíl na celkové náv tûvnosti oproti poãátku 80. let vzrostl. V roce 1997 se v raznû sníïil podíl náv tûvníkû ze Slovenska a naopak vzrostl podíl náv tûvnosti ze StráÏnice a ze Slovácka. Pfiíãinou je urãitû i rozdûlení republiky. Motiv Mezi nejãastûj í motivy náv tûvy patfií citov proïitek a estetick záïitek, poznání, slavnostní a spoleãensk záïitek, zábava a rekreace. Na poãátku 80. let byla u náv tûvníkû do 25 let nejsilnûj ím motivem zábava a rekreace, mezi lety pfievládal citov proïitek folkloru. V roce 1997 stále dominuje motiv citov proïitek (53 % náv tûvníkû), témûfi stejnû v znamn je motiv zábav a rekreace (51 % náv tûvníkû). Dále z v zkumu v roce 1997 vypl vá korelaãní vztah mezi vûkem náv tûvníkû a motivem zábava (tedy mlad í náv tûvníci zdûrazàují tento motiv) a mezi frekvencí náv tûvy a motivem zábava (tedy kaïdoroãní náv tûvníci zdûrazàují tento motiv). Z uveden ch závûrû se dá usuzovat na rostoucí zájem mladé generace o folklor, rostoucí vzdûlanost publika a vût í vûrnost této folklorní akci. V echny tyto faktory jsou velice pozitivní. VyváÏenost motivu zábavy a citového proïitku navíc ukazuje na naplnûní zámûru akce, kter m je pouãení a pobavení. Mezinárodní folklorní festival ve StráÏnici je nejznámûj ím festivalem v âeské republice, kter má nejvíce roãníkû. Do jisté míry se tedy dají v e uvedené závûry zev eobecnit. Úãinkující ZároveÀ s v zkumem náv tûvnosti v letech 1980, 1981 a 1984 byl ve StráÏnici provádûn i v zkum úãinkujících ãlenû souborû. V roce 1981 bylo zji tûno, Ïe do souborové ãinnosti se zapojuje 47 % dûtí do 15 let (4 % dûtí pfied kolního vûku, 13 % dûtí ve vûku 6-9 let, 30 % dûtí od let), 27 % dûtí ve vûku let, 19 % ve vûku 19-25let a 7 % ve vûku nad 25 let. Tento vzorek lze srovnat se souãasn m stavem podle databází Folklorního sdruïení. Celkem je v ãlensk ch folklorních souborech sdruïeno nûco kolem dûtí a mládeïe. Ve vûku do 15 let se do souborové ãinnosti zapojuje 56 % dûtí, ve vûku let 12 % dûtí, ve vûku do 26 let 17 % dûtí a ve vûku nad 26 let 15 %. (viz Graf ã. 5) Na poãátku 80. let bylo navíc zji tûno, Ïe 67 % ãlenû souborû má minimálnû maturitu, coï vedlo autory v zkumu k závûru, Ïe vhledem k tomu, Ïe úroveà vzdûlání mladé generace má stoupající tendenci, lze pfiedpokládat i úmûrn rûst zájmu o folklorní hnutí. Z uveden ch ãísel vypl vá, Ïe zájem o folklor pfievaïuje u nejmlad í generace. Tento závûr je velice pozitivní, protoïe pokud se dûti podílejí na zájmové ãinnosti, je nepravdûpodobné, Ïe v pozdûj ím vûku podlehnou drogám ãi jin m sociálnû-patologick m jevûm. COT Business ~ 2 ~ 2003 V

6 Priloha_diplomka_C :08 Stránka VI Graf ã. 5 V voj vûkové skladby ãlenû souborû % 27% 47% 2001 (FoS âr) 32% 12% PODÍL FOLKLORU NA CESTOVNÍM RUCHU 56% do 15 let let 19 a více let Podle R. Jefiábka, autora ãlánku Turistick folklorismus, kter vy el v roce 1993 v ã. 2 ãasopisu Umûní a fiemesla, je folklorismus pomûrnû mlad pojem, kter vznikl z potfieby odli it autentick folklor od novotvarû a jehoï smysl se v prûbûhu pou- Ïívání stále je tû promûàuje. V souvislosti s turismem lze folklorismus chápat jako pojmenování rûzn ch podob vyuïívání folkloru pro potfieby domácího a zahraniãního turistického ruchu. Na Slovensku byl sledován v oblasti Vysok ch Tater uï od 60. let a skupina nûmeck ch etnosociologû podrobila anal ze projevy tohoto druhu v Maìarsku. Poté se pokusila vyhodnotit situaci v mnohem ir ím mûfiítku v publikaci Tourismus. U nás dosud podrobnûj í anal ze podroben nebyl. V jezdov CR Folklor cizích zemí je velmi v znamn m turistick m produktem a vût ina zahraniãních cestovních kanceláfií ho zahrnuje do sv ch programû. Podle Richarda Jefiábka nejde ani tak o prezentaci folklorních tradic: jako spí o plánovitou a fiízenou organizaci nakládání s vnûj ími atributy vybran ch, pfiedev ím dostateãnû pfiitaïliv ch sloïek lidové kultury s cílem jejich komerãního vyuïití. Organizátory tûchto akcí neb vají sami tvûrci tradic ãi jejich sbûratelé, ale v naprosté vût inû manaïefii a obchodníci. Lidová tradice se tak stává zdrojem slu né obïivy. V âeské republice jsou naopak pofiadateli nositelé folklorních tradic, jako vedoucí folklorních souborû, pracovníci muzeí, uãitelé ãi kulturní ãinitelé. V jezdy na ich folklorních souborû na rûzné zahraniãní folklorní festivaly jsou nejen souãástí na í národní reprezentace, ale i souãástí v jezdového cestovního ruchu. Pfiíjezdov CR Folklorní festivaly a dal í folklorní akce bohuïel nejsou obvyklou nabídkou na ich cestovních kanceláfií a agentur. Obãané cizích zemí, ktefií jsou náv tûvníky na ich folklorních akcí, se o nich dovûdûli vût inou od znám ch, z propagace provádûné organizátory akce, z tisku a z publikací zájmov ch a kulturních organizací (napfi. publikace Folklorní akce v âr vydávaná FoS âr nebo Calendar of festivals vydávan Mezinárodním sdruïením pofiadatelû folklorních festivalû CIOFF, které pracuje pfii organizaci UNESCO). Vût inu náv tûvníkû tak tvofií zájemci o lidové umûní, ktefií se akce zúãastàují pravidelnû. Cestovní ruch podle motivu PfievaÏující motivace úãasti na cestovním ruchu je jedním z kritérií, podle kterého mûïeme vymezit typy cestovního ruchu. Podíl a vyuïitelnost folkloru a lidové kultury pro jednotlivé typy cestovního ruchu je rûzn. Rekreaãní cestovní ruch Rekreaãní cestovní ruch je cestovní ruch, jehoï hlavním úãelem je obnova pracovních sil, du evní i fyzick odpoãinek, aktivní rekreace. Neznamená tedy jen pasivní odpoãinek, ale obvykle je spojen s aktivním pobytem v pfiírodû a uplatnûním celé fiady sportovních aktivit, her, zájmû, zálib, koníãkû, vãetnû takov ch, jak mi je napfi. zahrádkafiení, houbafiení, kutilství apod. Urãit m specifick m rysem rekreaãního cestovního ruchu je i chatafiení a chalupafiení. Pro skupinu lidí, ktefií se aktivnû zajímají o folklor (napfi. ãleny souborû, sbûratele lidov ch písní, etnografy, zájemce o lidovou architekturu ãi fiemesla), mûïe b t náv tûva folklorního pfiedstavení, muzea nebo skanzenu souãástí rekreace a aktivním odpoãinkem. Takov spotfiebitel nepotfiebuje nabídku cestovních kanceláfií a agentur, vût inou si sám zjistí potfiebné informace o akcích nebo se sám na realizaci tûchto akcí podílí. Kulturnû poznávací cestovní ruch Kulturnû poznávací cestovní ruch je zamûfien pfiedev ím na poznávání historie, kultury, tradic a zvykû vlastního i jin ch národû. Plní v znamnou v chovnû-vzdûlávací funkci a pfiispívá k roz ífiení kulturnû spoleãenského rozhledu obyvatelstva. Zahrnuje pfiedev ím náv tûvu kulturnû historick ch památek (hradû, zámkû, staveb lidové architektury a dal ích kulturnû historick ch objektû), kulturních zafiízení (muzea, galerie, obrazárny, knihovny a dal í), kulturních akcí (divadelní pfiedstavení, festivaly, folklorní a lidové slavnosti), ale i náv tûvu tzv. kulturní krajiny (parky, zahrady) a dal í. Z této definice vypl vá, Ïe folklor a lidová kultura vûbec jsou jedním ze základû kulturnû poznávacího cestovního ruchu. Kromû náv tûvy folklorních akcí a festivalû sem patfií i náv tûva muzeí specializovan ch na lidovou kulturu (lidová fiemesla, zvyky a obyãeje, odûvy atd.). Zvlá tní kapitolou je náv tûva muzeí lidové architektury skanzenû, ve kter ch náv tûvník mûïe v autentickém prostfiedí zhlédnout rûzné tradiãní události, jako jsou jarmarky, náboïenské slavnosti, doïínky, masopust, Vánoce, Velikonoce, rûzné obchûzky atd., které ve své pûvodní formû z bûïného Ïivota pomalu mizejí. Pfiíkladem je Vala ské muzeum v pfiírodû v RoÏnovû pod Radho tûm, které organizuje nejen prohlídku lidové architektury, ale kde se konají i tfii mezinárodní folklorní festivaly (RoÏnovské slavnosti, RoÏnovská vala ka a Jáno íkûv dukát), gastronomické akce (napfi. SoutûÏ o nejlep í klobásu), setkání fiemeslníkû (napfi. HejÛv noïík), vystoupení ermífiû, tradiãní lidové akce (masopust, velikonoce, vánoce, svatojánská noc atd.) a dal í (bály, jarmarky, vystoupení rûzn ch folklorních souborû). Dal í skanzeny se nachází napfi. ve StráÏnici (Muzeum vesnice jihov chodní Moravy), Veselém Kopci (Soubor lidov ch staveb Vysoãina), Koufiimi, Tfiebízi a Pfierovû nad Labem. Specifick m druhem kulturnû poznávacího cestovního ruchu je festivalová turistika. Patfií sem nejen náv tûvy filmov ch a divadelních festivalû, karnevalû atd., ale i náv tûvy folklorních festivalû. Cestovní ruch s náboïenskou orientací Cestovní ruch s náboïenskou orientací je v praxi oznaãován jako náboïensk cestovní ruch ãi poutní turistika, kde hlavním motivem je náv tûva poutních a posvátn ch míst, náv tûva církevních památek a religiózních událostí. NáboÏenství je nejstar í motiv k cestování. Velká ãást lidové kultury má své základy v náboïenství. Patfií sem lidové zvyky (napfi. svûcení koãiãek na Velikonoce), ale hlavnû náboïenské pouti (Sv. Kopeãek u Olomouce, Host n na Moravû, Velehrad, Sv. Hora u Pfiíbrami, Králíky, Dobrá voda, Klokoty, ímov). Stylizace náboïensk ch lidov ch slavností, obfiadû a zvykû je moïno vidût v rámci rûzn ch folklorních akcí hlavnû ve skanzenech (RoÏnov pod Radho tûm, Vesel Kopec atd.). Cestovní ruch se vzdûlávacími motivy Jedná se o takovou úãast na cestovním ruchu, jejímï hlavním motivem je cestování s cílem dal ího vzdûlávání nûco se nauãit ãi poznat. Tomu je pak v raznû pfiizpûsoben program cesty a pobytu (napfi. zájezdy s v ukou jazykû, rûzn ch sportovních disciplín, jógy, jízdy na koních nebo zájezdy do v znamn ch historick ch, archeologick ch, kulturních ãi vûdeck ch míst s odborn m programem, spojené ãasto i s poskytováním odborn ch studijních materiálû). Do tohoto typu cestovního ruchu patfií úãast domácích i zahraniãních expertû na rûzn ch sympoziích, která se zab vají problematikou lidové kultury (v âr napfiíklad v rámci festivalu ve StráÏnici, v RoÏnovû pod Radho tûm nebo Mezinárodního dudáckého festivalu ve Strakonicích.). Dále sem patfií národopisné exkurze organizované v rámci vysoko kolského studia. O takov ch exkurzích pí e v ãlánku Desatero národopisné exkurze, kter vy el v roce 1987 v ãasopise Umûní a fiemesla ã. 4, Richard Jefiábek. Národopisné pracovi tû brnûnské univerzity uskuteãnilo za poslední ãtvrtstoletí dvacet domácích exkurzí a patnáct zahraniãních poznávacích cest, zpravidla vyhranûnû motivovan ch. Buì lo o seznamování studentû s lidovou kulturou na ich národopisn ch regionû (Chodsko, jiïní âechy, stfiední âechy, Podkrkono í a severov chodní âechy, Horácko, Vala sko, Ostravsko, Slovácko, jihozápadní Slovensko aj.), nebo tematicky koncipované okruhy (ãeské sbírky mimoevropského národopisu, materiální kultura a technické památky âeskomoravské vrchoviny a jihozápadní Moravy, fiemeslná v roba jihov chodní Moravy, slovenská národopisná muzea v pfiírodû, lidová kultura UkrajincÛ na v chodním Slovensku atd.). Zahraniãní exkurze se realizovaly zpravidla podle rûzn ch odborn ch a ideov ch zámûrû (napfi. kultura LuÏick ch SrbÛ, národopisná muzea NDR, polská národopisná muzea v pfiírodû, lidová kultura a umûní polsk ch Tater a Podhalí, bûloruská lidová kultura, lidové umûní a zpûsob Ïivota v Bukovinû, národopis Kavkazu a Zakavkazska, ãeské a slovenské minority v Maìarsku a Rumunsku atd.). Cestovní ruch se spoleãensk mi motivy Cestovní ruch se spoleãensk mi motivy je orientovan na spoleãenské styky a komunikaci mezi lidmi a zahrnuje takové typy úãasti na cestovním ruchu, jako jsou napfi. náv tûvy pfiátel, pfiíbuzn ch a znám ch, náv tûvy rûzn ch spoleãensk ch akcí a událostí a dal í. Do tohoto typu cestovního ruchu b vá ãasto zafiazována i klubová turistika. Folklorní festivaly a slavnosti jsou v znamnou spoleãenskou událostí daného regionu. Úãastní se jich skupiny lidí se spoleãn mi zájmy a b vají pfiíleïitostí, pfii které s sejdou pfiíbuzní a pfiátelé. Zdravotnû orientovan cestovní ruch Zdravotnû orientovan cestovní ruch je zamûfien pfiedev ím na zdravotní prevenci, rehabilitaci, rekonvalescenci i léãení následkû nemocí pfieváïnû v rámci pobytu v lázních ãi jin ch stfiediscích cestovního ruchu s pfiízniv m zdravotním prostfiedím. V rámci tohoto typu cestovního ruchu je moïno folklor vyuïít jako doprovodn program. Rekonvalescenti mohou nav tívit folklorní festival, kter se mnohdy koná pfiímo v lázeàském mûstû (Karlovy Vary, Luhaãovice, Velké Losiny, Láznû Bûlohrad), souãástí spoleãenského veãera mûïe b t vystoupení folklorního souboru nebo muziky. Cestovní ruch orientovan na poznání pfiírodního prostfiedí Tento typ cestovního ruchu zahrnuje náv tûvu pfiírodních rezervací, chránûn ch krajinn ch oblastí, pfiírodních atraktivit a je zamûfien na poznání pfiírody a Ïivota v ní. Specifick m typem je agroturistika a ekoturistika. Agroturistika zahrnuje pobyty na venkovû za úãelem rekreace ãi turistického poznání s ubytováním v zemûdûlsk ch usedlostech a vyuïitím volného ãasu napfiíklad v pomocí pfii zemûdûlsk ch pracích, pohybem ve zdravém venkovském prostfiedí, jízdou na kole, na koni atd. VI COT Business ~ 2 ~ 2003

7 Priloha_diplomka_C :08 Stránka VII Ekoturistika obsahuje v echny formy turistiky zamûfiené na pfiírodu, pfii nichï hlavní motivací pro turisty je pozorování a obdivování pfiírody a tradiãní kultury, bûïné v pfiírodních oblastech. Tyto aktivity obsahují vzdûlávací a interpretaãní prvky a jsou vût inou organizovány pro malé skupiny specializovan mi a rovnûï mal mi firmami ve vlastnictví místních obyvatel. Ekoturistické akce minimalizují negativní dopad na pfiírodní a sociálnû-kulturní prostfiedí. Ekoturistika podporuje ochranu pfiírodních území tím, Ïe pfiiná í ekonomick prospûch hostitelsk m komunitám, poskytuje alternativní zamûstnanost a v dûlkové moïnosti místnímu obyvatelstvu a zvy uje povûdomí o ochranû pfiírody a kulturních hodnot jak mezi místními lidmi, tak mezi turisty. Podle broïury ECEAT CZ (Evropské centrum pro eko agro turistiku): hledá host v Toskánsku Toskánsko, v Irsku Irsko. Mûli bychom tedy b t hrdí na to, kde Ïijeme, a v âechách by host mûl najít âechy a na Moravû Moravu ne karikaturu Ameriky nebo Nûmecka! MEZINÁRODNÍ DUDÁCK FESTIVAL VE STRAKONICÍCH (MDF) Strakonice patfií do turistického regionu JiÏní âechy, kter je naz ván regionem hradû, zámkû a rybníkû. JiÏní âechy jsou krajem nesãetn ch borov ch lesû i rozsáhl ch ra elini È, oïiven ch siluetami mûst i venkovsk ch kostelû, které skvûle harmonují s bûlostn mi blatsk mi statky. DÛkazem vysoké krajinné hodnoty je mnoïství vyhlá en ch chránûn ch území. Tento region není poznamenán pûsobením velk ch prûmyslov ch podnikû. Celá oblast má hustou síè silnic a Ïeleznic, je tedy snadno dostupná: E-55 (Praha, Bene ov, Tábor, âeské Budûjovice, Nûmecko), E-49 (PlzeÀ, Písek, âeské Budûjovice, Rakousko), E-551 (âeské Budûjovice, JindfiichÛv Hradec, Pelhfiimov). Mapa ã. 3 Dopravní dostupnost Strakonic Majitelé rodinn ch farem a venkovsk ch penzionû své hosty informují mimo jiné o církevních a lidov ch památkách v okolí, o slavnostech a festivalech (i folklorních), o místních zvycích a tradicích. Souãástí nabídky je ãasto náv tûva místního fiemeslníka. Cestovní ruch s profesními motivy Tento typ cestovního ruchu je spojen s profesní ãinností a profesními zájmy a probíhá pfieváïnû v pracovním ãase úãastníkû, i kdyï v sobû mnohdy obsahuje i prvky cestovního ruchu realizovaného ve volném ãase. Souãástí tohoto typu je incentivní cestovní ruch, coï je stimulaãní cestovní ruch, úãast na zájezdu organizovaném zamûstnavatelem zdarma nebo za v hodn ch podmínek pro jeho zamûstnance zpravidla za odmûnu za dobré pracovní v sledky, s cílem také posílit vzájemné vztahy a mající kromû poznávací a rekreaãní náplnû nûkdy i náplà ãásteãnû pracovní. Souãástí package je obvykle kulturní, popfiípadû sportovní program (prohlídka zámku se simulací Ïivota v nûm, vystoupení ermífiû) a spoleãná veãefie, kde probûhne ocenûní nejlep ích pracovníkû. Zájezdy obvykle tvofií specializované agentury (napfi. Motiv Prag) pfiímo podle pfiání zákazníka. Souãástí akcí nabízen ch pofiadatelem mohou b t veãery na urãité téma, kde lze vyuïít i vystoupení folklorního souboru. Nûkdy se incentivní cestovní ruch zafiazuje jako segment do kongresového cestovního ruchu. Hlavní náplní tohoto typu cestovního ruchu je úãast na kongresu, sympoziu nebo podobné akci a jsou s ním spojeny i speciální sluïby (napfi. tlumoãení, sekretáfiské sluïby, exkurze atd.). Kongresov cestovní ruch je nejen generátorem finanãních ziskû, ale i tvûrcem desítek tisíc pracovních pfiíleïitostí. VyuÏívá fiadu dal- ích doplàkov ch sluïeb a úãastník kongresu utratí dvakrát aï tfiikrát tolik neï ostatní úãastníci cestovního ruchu. Navíc se vût ina kongresû koná mimo hlavní turistickou sezónu, tedy v záfií, ãervnu a kvûtnu. Podle Ing. Rudi ara ze spoleãnosti Guarant se jako doprovodn program kongresu nejãastûji vyuïívá nûco, co pfiiblíïí úãastníkûm kulturu domácí zemû. Kongresy totiï kolují po svûtû a jejich úãastníci vût inou nemají ãas ani pfiíleïitost se jinak seznámit s místní kulturou. Folklor je tedy vedle klasiky a jazzu jednou z náplní doplàkov ch kulturních programû kongresu. V tabulce ã. 5 je struãnû uveden podíl folkloru na rûzn ch typech cestovního ruchu. Tabulka ã. 5 Podíl folkloru na cestovním ruchu Folklor a lidová kultura vûbec je v znamn m prvkem turismu. Je jedním ze základû Typ cestovního ruchu rekreaãní kulturnû poznávací náboïensk se vzdûlávacími motivy se spoleãensk mi motivy zdravotnû orientovan ekoturistika incentivní a kongresov nového druhu cestovního ruchu agroturistiky a ekoturistiky, neboè témûfi nezatûïuje pfiírodu, nevytváfií nové atrakce, vyuïívá Ïivé tradice a zapojuje místní obyvatelstvo. V incentivním, kongresovém a zdravotnû orientovaném cestovním ruchu je souãástí doprovodn ch programû, coï pfiiblíïí na í kulturu domácímu i zahraniãnímu turistovi, a navíc je finanãním pfiíjmem daného folklorního souboru. UÏ svou podstatou je lidová kultura a folklor v znamn m motivem kulturnû poznávacího cestovního ruchu. ZáleÏí pouze na jednotliv ch subjektech jak této skuteãnosti vyuïijí. Chybou je, Ïe se folklorní a jiné akce nenacházejí v nabídkách cestovních kanceláfií a agentur. Ani v katalogu cestovní kanceláfie Fischer není mnoho odkazû na folklor, i kdyï se jedná o propagaci napfi. vinafisk ch stezek na Moravû. Tato oblast tak pfiichází o v znamn segment zákazníkû. Propagace leïí na organizátorech akcí, kulturních zafiízeních, zájmov ch organizacích a místních a mûstsk ch úfiadech. Ty pouze o dan ch akcích informují, nemohou je ale zafiadit do dnes tak oblíben ch packagû. COT Business ~ 2 ~ 2003 Podíl folkloru aktivní odpoãinek pfii úãasti na folklorní akci folklor a lidová kultura jeden ze základû náv tûva folklorních akcí, muzeí a skanzenû náboïenské pouti, stylizace náboïensk ch obfiadû pfii festivalech sympozia o lidové kultufie, národopisné exkurze folklorní festivaly a slavnosti folklor doprovodn program folklor a lidová kultura jeden ze základû náv tûva místního fiemeslníka, folklorní slavnosti, památky lidové architektury, seznámení se s místními zvyky a obyãeji folklor doprovodn program Strakonice leïí na pfiímém silniãním tahu Praha Pasov, na soutoku fiek Otava a VolyÀka. Je to typické mûsto vzniklé v podhradí s architektonicky nevyãlenûn m námûstím, které tvofií pouze roz ífiená silnice. Ubytovací moïnosti ve Strakonicích Ve mûstû Strakonice se nachází celkem est hotelû. âtyfii z nich jsou men í ubytovací zafiízení do tfiiceti pokojû (Hotel Bílá rûïe, Hotel Bíl vlk, Hotel Fontána, Hotel vanda Dudák). Pát hotel Hotel Bavor je od roku 1999 souãástí fietûzce Legner Hotels & Resorts. est hotel Hotel Garnet b val dfiíve souãástí hotelu Bavor, nyní pûsobí samostatnû. Dal í moïnost ubytování je v Penzionu u VachtÛ. V tûchto ubytovacích zafiízeních byla provedena osobním dotazováním anal za. Zji - Èovány byly základní údaje (poãet pokojû, cenové relace, vybavení, doprovodné sluïby), dále pak prûmûrná roãní obsazenost, obsazenost v dobû Dudáckého festivalu, propagace a spolupráci s Mûstsk m kulturním stfiediskem, které v dobû festivalu ubytovává hosty a úãastníky v místních ubytovacích zafiízeních. Závûry tohoto etfiení shrnuje tabulka ã. 6. Tabulka ã. 6 jméno hotelu poãet poãet prûmûrná roãní obsazenost ubytovanost pokojû lûïek obsazenost (%) v dobû MDF (%) cizincû pfii MDF Bílá rûïe Nûmci Bíl vlk Fontána Holanìani, Nûmci vanda Dudák Nûmci, Slováci Bavor Nûmci, Francouzi Garnet Nûmci, Raku ani U VachtÛ Ze zji tûn ch údajû vyplynulo, Ïe v dobû Dudáckého festivalu byla v echna ubytovací zafiízení plnû obsazena, a to zejména solventnûj í zahraniãní klientelou. Znamená to vût í pfiíjmy tûchto zafiízení a zprostfiedkovanû pak vût í daàové pfiíjmy vefiejn ch rozpoãtû. PrácheÀsko Mûsto Strakonice, které je dûji tûm Mezinárodního dudáckého festivalu, se nachází ve folkloristické oblasti PrácheÀsko. Je to oblast, kde se dodnes udrïely star í projevy lidového umûní. Stavby, lidová umûlecká v roba, náfieãí, zvyky a obyãeje, písnû, hudba i tance, kroje, povûsti a pohádky. Hudebnû-taneãní projevy prácheàského venkovského lidu jsou spjaty pfiedev ím s hudbou dudáckou. Dudy vyhrávaly samy, doprovázené nanejv podupy dudáka, nebo spolu s houslemi. K tûmto dvûma se v 19. století pfiidal i Es klarinet a vznikla tak malá selská muzika, která byla nûkdy zesílena B klarinetem a druh mi houslemi. V 70.letech 19. století k nim pfiibyla basa. Mezi typické písàové projevy PrácheÀska patfií halekaãky. Byly to písnû pasáãkû, kter mi na sebe volali z kopce na kopec. Námûty lidov ch písní jsou pfiibliïnû stejné jako v jin ch krajích práce, láska, pfiíroda, zábava a humor, vojna, ukolébavky, svatby a pohfiby, vánoãní a velikonoãní koledy, stavûní máje, masopust, konopická. Nejstar í zmínky o dudách na PrácheÀsku jsou z 15. století. Dudám se pfiizpûsobovali zpûváci i taneãníci a vût ina obcí mûla svého vlastního dudáka. Sbûrateli Josefu ReÏnému se podafiilo vypátrat více neï stovku dudákû, ktefií Ïili na PrácheÀsku v století, z nichï pfies dvacet pûsobilo je tû koncem 19. a poãátkem 20. století. Dnes nejznámûj ím dudákem je urãitû vanda ze Strakonic, kter existoval v literární povûsti a dnes je znám pfiedev ím díky hfie Josefa Kajetána Tyla. O tom, zda se jedná o skuteãnou postavu, jsou spory, ale je pravda, Ïe v PrácheÀském kraji opravdu existovaly rody vandû. Dudy patfií dnes neodluãnû k tradiãní muzice jiïních âech a Chodska. V tûchto oblastech se nejdéle z ãesk ch zemí udrïely jako lidov nástroj. Jsou ale zároveà ná- VII

8 Priloha_diplomka_C :08 Stránka VIII strojem, na nûjï se hraje odnepamûti u národû pfiedoasijsk ch, severoafrick ch a evropsk ch a jehoï podoba a funkce se v tisíciletém v voji podstatnû zmûnily. Principem dud je melodická jaz ãková pí Èala pfiednice s vrtan mi otvory, bezdírkov burdonov huk zafiízení vydávající spoluznûjící nepromûnliv tón a mûchov zásobník vzduchu. Na evropském kontinentû byly dvojhlasé i trojhlasé dudy dvou základních typû. U prvního star ího typu byl zásobník vzduchu nad mán ústy, u druhého typu byl ãerpán mûchem pod païí. Nejstar í zmínky o zavedení druhého typu jsou ze 16. století, kdy se objevují francouzské dudy musette a dudy uileanského (irského) typu. Ze star ího typu dud nafukovan ch ústy jsou dodnes Ïivé skotské dudy highlandpipe. Na ãeské pûdû se dudy uvádûjí uï ve 13. století jako kór a kofiec (z latinského Chorus), kdy hrály pfii korunovaci krále Václava II. a pfii oslavû pfiíjezdu Jana Lucemburského s Eli kou Pfiemyslovnou do Prahy. Ve 14. století se setkáváme s názvem kozice, kozel, kozlík, koza. Název dudy se poprvé objevuje v 15. století a toto slovo pochází z tureckého düdük ãi duduk stejnû jako se z arabsko-tureckého ghaida zrodilo v 16. století pojmenování dud kejdy, gajdy Dudy nafukované ústy u nás bûhem 19. století ustoupily dudám s ãerpacím mûchem. Dudy v 17. a 18. století hrávaly i v orchestru a byly pro nû komponovány i nároãné skladby ale nakonec zûstaly vûrny hudbû lidové. Od roku 1955 se pofiádaly ve Strakonicích Jihoãeské slavnosti písní a tancû, které byly inspirující pfiehlídkou folklorních souborû jiïních âech. Jejich iniciátory byly ONV Strakonice, Krajské kulturní stfiedisko âeské Budûjovice a PrácheÀsk soubor písní a tancû ze Strakonic. Pfii prvním roãníku do lo ke sjezdu ãtrnácti dudákû z jiïních âech. Pfii druhém roãníku Jihoãesk ch slavností písní a tancû v roce 1956 se setkalo 50 dudákû z âech, Moravy a ze Slovenska a zaãalo se hovofiit o mezinárodní úãasti. První roãník festivalu s mezinárodní úãastí se konal v záfií 1967 a zhlédlo ho 6500 divákû. Zatím poslední ãtrnáct roãník festivalu se uskuteãnil v srpnu 2000, programy a prûvody vidûlo odhadem náv tûvníkû. V prûbûhu ãtrnácti roãníkû festivalu se témûfi ustálila jeho programová skladba. V e zaãíná ve ãtvrtek veãer pfied posledním srpnov m víkendem. Festival je zahájen dudáck m kasacím, kterému pfiedchází krátk prûvod mûstem (pûvodnû se konalo pfied strakonickou radnicí, nyní v prostorách strakonického nádvofií). Sem mífií v ichni úãinkující, v jejichï ãele jde vedoucí dudákû, kter Ïádá pfiedstavitele mûsta o povolení hrát a zpívat na hradním nádvofií, v zámecké zahradû a v celém mûstû. UÏ od prvního roãníku festivalu zaznívají z vûïe strakonického hradu fanfáry, jejichï autorem je Josef ReÏn. V dopoledních a ãasn ch odpoledních hodinách festivalov ch dnû se obvykle na hradním nádvofií konají pofiady pro dûti, ve kter ch dûti i vystupují, a setkání sólov ch ãesk ch i zahraniãních dudákû. Tradicí se stává i náv tûva nûkterého zahraniãního souboru v místním pivovaru ãi jiném podniku. Nejen pro znalce jsou urãeny tematické pofiady, které se konají v pátek a v sobotu v odpoledních hodinách v Mûstském domû kultury. Pfiedstavují se zde dudy nejrûznûj ího v vojového stupnû a pûvodu v skladbách z období od baroka po souãasnost. V pátek a v sobotu veãer v 21 hodin jiï tradiãnû probíhá první a druh hlavní festivalov program, ve kterém místní PrácheÀsk soubor vystupuje spolu se zahraniãními soubory. PÛvodnû se tento koncert konal na hradním nádvofií, v roce 2000 v zámecké zahradû (letní kino). Od roku 1998 je souãástí festivalu i nokturno, které se koná v sobotu ve 24 hodin v zámecké zahradû. Festival je ukonãen v nedûli slavnostním prûvodem mûstem, kter zaãíná ve 13 hodin a na kter navazuje závûreãn galakoncert. Galakoncert probíhá zároveà na hradním nádvofií a v zámecké zahradû. Festival doprovází Staroãesk jarmark, kter se koná v prostorách pfied zámkem. Od roku 1978 jsou souãástí festivalû také v stavy dud a dokladû, jeï pfiibliïují postavení dud v hudební kultufie rûzn ch národû. Sv m rozsahem a kvalitou se Mezinárodní dudácké festivaly ve Strakonicích fiadí mezi nejv znamnûj í svého druhu v mezinárodním mûfiítku. O tom svûdãí i skuteãnost, Ïe roku 1995 získaly statut CIOFF a v roce 1997 IOV. V programech uplynul ch tfiinácti roãníkû úãinkovalo 139 zahraniãních a zhruba stejn poãet na ich souborû, desítky dudákû jednotlivcû, tedy celkem asi úãinkujících, jejichï pódiová vystoupení zhlédlo na divákû, bezpoãet dal ích pfii tradiãních festivalov ch prûvodech v ulicích mûsta. Za více neï 30 let konání Mezinárodního dudáckého festivalu se ve Strakonicích ukázalo iroké spektrum úãinkujících z rûzn ch evropsk ch zemí a v posledních deseti letech i ze zámofií. V tabulce ã. 7 je zachycen v voj náv tûvnosti podle jednotliv ch let a roãníkû festivalu. Údaje z let 1967 aï 1989 jsou ze záznamû Muzea stfiedního Pootaví ve Strakonicích, údaje z let 1992 aï 2000 jsou získány od Mûstského kulturního stfiediska, které je pofiadatelem festivalu. Ve druhém pfiípadû se jedná o odhady celkové náv tûvnosti, tedy i poãtu neplatících divákû prûvodû a náv tûvníkû jarmarku. Tabulka ã. 7 Náv tûvnost Mezinárodního dudáckého festivalu roãník rok poãet divákû roãník rok poãet divákû Z grafu lze vyãíst vzrûstající trend náv tûvnosti festivalu od jeho prvních roãníkû. Náv tûvnost vrcholila v 80. letech. Po roce 1989 do lo ke znatelnému poklesu náv tûvnosti. Tento pokles mohl b t ale zpûsoben zmûnou metodiky poãítání a zreálnûním vykazovan ch dat. V posledních roãnících se poãet divákû stabilizoval mezi 15aÏ 20 tisíci. Graf ã. 6 V voj náv tûvnosti Mezinárodního dudáckého festivalu Poãet divákû Propagace Kromû propagace prostfiednictvím FoS âr, kterou standardnû poskytuje v em sv m ãlensk m festivalûm, provádí Mûstské kulturní stfiedisko vlastní propagaãní akce. V roce 2000 bylo po území jihozápadních âech vãetnû hraniãních pfiechodû umístûno 15billboardÛ, pro dal í roãník se poãítá s 25. Ve vût ích mûstech byly umístûny poutaãe na svûteln ch otáãiv ch hodinách, které tam budou aï do dal ího roãníku. Prostfiednictvím místního Infocentra byly informovány informaãní centra v dal ích mûstech. Dále byla informována v echna regionální rádia, noviny a televize. V plzeàské stanici âeského rozhlasu bylo odvysíláno nûkolik pfiím ch vstupû. Souãástí propagace byly plakáty, reklamní broïury a letáky. Propagace v zahraniãí probûhla zejména v sousedním Rakousku a Nûmecku prostfiednictvím cestovní kanceláfie CIAO ze Strakonic. Na semináfii CIOFF (Mezinárodní sdru- Ïení pofiadatelû folklorních festivalû) ve StráÏnici pfiedala fieditelka Mûstského kulturního stfiediska ve Strakonicích, paní Eva Dresslerová, propagaãní materiály fieditelûm národních sekcí tohoto sdruïení. Festival se také nachází v katalogu akcí této organizace, která vychází ve ãtyfiech svûtov ch jazycích. Informováni byli i fieditelé národních sekcí IOV (Mezinárodní organizace pro lidové umûní). Pro dal í roky se poãítá s navázáním spolupráce s cestovními kanceláfiemi, které by mohly zafiadit Dudáck festival do své nabídky. Vstupenky Vstupenky na hlavní pofiady v pátek a v sobotu a závûreãn galakoncert v nedûli stály 100 Kã, vstupenky na kasací a oba tematické pofiady v Mûstském kulturním stfiedisku stály 50 Kã. Rozpoãet I kdyï mûl festival v rámci ãlensk ch festivalû Folklorního sdruïení âeské republiky nejvût í rozpoãet ( Kã), byla jeho v sledná bilance kladná. Festival tak pfiinesl finanãní zisk nejen jeho pofiadatelûm, ale i místním podnikatelûm, ktefií toho dokázali vyuïít (restauraãní zafiízení, ubytovací zafiízení, zábavní sluïby). BohuÏel fiada z nich nedokázala na tuto situaci zareagovat a náv tûvník se setkal se zavfien mi obchody, cukrárnami i restauracemi. Tuto situaci bude tfieba do budoucna fie- it vût í spoluprací s místními podnikateli. Svou prací jsem chtûla upozornit na souãasn stav a moïnosti vyuïití folkloru a lidové kultury v cestovním ruchu a konkrétnû ho popsat na pfiípadû Mezinárodního folklorního festivalu ve Strakonicích. âeská republika má v lidové kultufie z hlediska cestovního ruchu v znamnou komparativní v hodu. Pfiesto se v ak folklorní akce témûfi nenachází v katalozích cestovních kanceláfií, ani tak v znamn ch, jako je Fischer. Pfiíslibem do budoucnosti v této oblasti je jednání mezi FoS âr a cestovní kanceláfií âedok a navázání uï í spolupráce s âeskou centrálou cestovního ruchu a Asociací ãesk ch cestovních kanceláfií a agentur. Lidová kultura se svou podstatou mûïe podílet na mnoha typech cestovního ruchu. Celkem ve veliké mífie je folklor vyuïíván jako doprovodn program, bohuïel v tomto pfiípadû mûïe jít nûkdy o nevhodnou komercializaci. Pfii náv tûvû folklorních akcí stále pfievaïuje odborná vefiejnost a aktivní úãastníci folklorního hnutí. Je to zpûsobeno nedostateãnou propagací hlavnû u cestovních kanceláfií, agentur a dal ích subjektû cestovního ruchu. Pozitivní je, Ïe zájem o folklorní hnutí má nejmlad í generace. Na pfiíkladû i v zahraniãí velice úspû ného Mezinárodního dudáckého festivalu ve Strakonicích je vidût, Ïe folklor mûïe pfiinést i finanãní zisk, kter je pak ziskem nejen pro pofiadatele, ale i místní podnikatele, ktefií toho dokáïou vyuïít. U v ech pofiádan ch folklorních akcí by mûlo dojít k vût í spolupráci organizátorû, mûsta a místních podnikatelû. Povede to k vût ím ziskûm celého regionu. Název práce: Folklor a cestovní ruchu Mezinárodní dudáck festival ve Strakonicích Autor: Ing. Katefiina Hubová Vedoucí práce: PhDr. Jarmila Netková Oponent: PhDr. Jifiina Lanhammerová, vedoucí Národopisného oddûlení Národního muzea Praha Adresa autora: PováÏská 291, Strakonice katerina.hubova@str.cb.ds.mfcr.cz Adresa vedoucího práce: Vysoká kola ekonomická nám. Winstona Churchilla 4, Praha 3 netkova@vse.cz VIII COT Business ~ 2 ~ 2003