Strategie rozvoje mikroregionu Sever Socioekonomická analýza

Transkript

1 2. SOCIOEKONOMICKÁ ANAL ZA 2.1. Základní charakteristika území Mikroregion Sever je tvořen 10 obcemi, které vyplňují větší část území Šluknovského výběžku v severovýchodní části okresu Děčín. Územním vymezením pokrývá mikroregion Sever celý spádový obvod pověřeného obecního úřadu (dále jenom SOPOÚ) Šluknov (7 obcí) a zahrnuje rovněž 3 obce ze SOPOÚ Rumburk, včetně centra této administrativní jednotky - města Rumburk. Kromě Vilémova jsou všechny obce členy Euroregionu Nisa. Populačně největším centrem mikroregionu je Rumburk (cca 11 tis. obyv.), které tvoří spolu s nedalekým Varnsdorfem (obě města jsou z hlediska regionálních procesů silně propojena) přirozené dvojjaderné centrum celého Šluknovského výběžku. Rumburk je také sídlem stavebního a finančního úřadu. Sekundárně významným centrem mikroregionu Sever je město Šluknov (cca 5,5 tis. oby.), které je administrativním (sídlo SOPOU a stavebního úřadu) a částečně i spádovým střediskem pro obce v nejsevernější části řešeného území. Územní - správní struktura okresu Děčín, včetně vymezení spádových obvodů pověřených obcí a finančních úřadů, je uvedena v mapové příloze. Rozloha mikroregionu Sever činí cca 215 km 2. V obcích mikroregionu žilo k necelých 30 tisíc obyvatel. Řešené území má stejně jako okres Děčín nadprůměrnou hustotu obyvatelstva. Pomyslné populační těžiště tvoří trojměstí Rumburk, Šluknov, Jiříkov, ve kterém se koncentruje přes 2/3 všech obyvatel mikroregionu. Tabulka č. 1: Mikroregion Sever - základní charakteristika území (k ) Počet částí Počet Rozloha Počet Hustota Územní jednotka obcí katastrů (ha) obyvatel zalidnění na 1 km 2 Dolní Poustevna Jiříkov Lipová Lobendava Mikulášovice Rumburk Staré Křečany Šluknov Velký Šenov Vilémov Mikroregion Sever Zdroj: ČSÚ Tabulka č. 2: Mikroregion Sever - základní charakteristiky vybraných územních jednotek (k ) Počet obcí Rozloha Počet Hustota Územní jednotka (ha) obyvatel zalidnění na 1 km 2 Mikroregion Sever Okres Děčín ČR Zdroj: ČSÚ 9

2 2.2. Geografická poloha území Geografická poloha může být chápána jako významný rozvojový faktor území. Míra exponovanosti území, která obecně vyjadřuje atraktivitu, resp. neatraktivitu jeho polohy, je v zásadě ovlivněna vzdáleností hodnocené územní jednotky od hlavních koncentrací obyvatelstva a od hlavních komunikací státního, příp. nadstátního významu. Faktor vzdálenosti je přitom relativizován řádovostní úrovní, na které míru exponovanosti polohy území sledujeme. Poloha území mikroregionu Sever tak může být hodnocena na třech, resp. čtyřech řádovostních úrovních: mikroregionální úroveň (poloha jednotlivých sídel v rámci mikroregionu, přičemž hlavním zdrojem exponovanosti je centrum mikroregionu - Rumburk - a hlavní komunikace, které územím probíhají) mezoregionální úroveň (poloha celého území v rámci okresu, příp. kraje; hlavním zdrojem exponovanosti na mezoregionální úrovni je krajské, příp. okresní město a hlavní komunikace v regionu) makroregionální úroveň (poloha celého uzemí v rámci ČR a jeho exponovanost vůči Praze, příp. hlavním evropským geoekonomickým zónám) V případě Šluknovského výběžku, který je exponovaným pohraničním územím (hranice mikroregionu Sever je z cca 80% tvořena mezistátní hranicí), je nutné při hodnocení polohy zohlednit faktor hranice a vliv německých center osídlení na exponovanost polohy sledovaného území. Navzdory rozvoji přeshraniční spolupráce a postupného začleňování ČR do evropských struktur zůstává mezistátní hranice s Německem relativně silnou bariérou v prostorových vztazích, zejména na regionální úrovni. Působení hraničního efektu lze přitom očekávat i po vstupu ČR do EU a přistoupení k Schengenské dohodě, protože hranice mezi oběma státy vytváří také bariéru jazykovou a mentální. Hlavním zdrojem exponovanosti polohy řešeného území tak zůstávají sídelní centra, příp. komunikace na české straně hranice. Nejméně výhodná je poloha mikroregionu Sever, resp. Šluknovského výběžku, na mezoregionální úrovni. Území se nachází na hranici regionální působnosti dvou mezoregionálních center - Ústím nad Labem na straně jedné a Libercem na straně druhé. Přestože je území Šluknovského výběžku administrativně součástí Ústeckého kraje, má silnější regionální i historické vazby na Liberecko, což mj. někteří starostové vyjádřili ve své snaze o připojení Šluknovska k Libereckému kraji. K nízké exponovanosti, resp. perifernosti území v rámci ČR přispívá přírodní bariéra Lužických hor a Děčínské vrchoviny, jež odděluje sledované území od vnitrozemí. Při eliminaci hraničního efektu se velmi významným zdrojem exponovanosti mohou stát v budoucnosti centra na německé straně hranice v čele s hornosaskou metropolí Drážďany, která svým významem i velikostí převyšuje obě severočeská mezoregionální centra - Ústí nad Labem a Liberec. Snížením bariérového efektu hranic a intenzivnějším sociálně ekonomickým napojením Šluknovska na Sasko a Lužici by se poloha území mohla výraznějším způsobem zhodnotit. Relativně nejvýhodnější je poloha Šluknovska na makroúrovni. Sledované území je okrajovou součástí jedné z nejvýznamnějších geoekonomických os Evropy, která spojuje v severojižním směru Kodaň (Hamburk), Berlín, Prahu, Vídeň (Bratislavu) a Budapešť. Při eliminaci hraničního efektu by se výhody této polohy umocnily. Na druhou stranu předpokládaný pokles významu mezinárodní silniční komunikace č. 9 (Mělník - Česká Lípa - Rumburk - Jiříkov) v souvislosti s dostavbou dálnice Praha - Drážďany posune těžiště této evropské osy v ČR více na západ, a tedy dále od sledovaného území. 10

3 Na mikroúrovni klesá exponovanost území od jihovýchodu k severozápadu a s rostoucí vzdáleností od větších center mikroregionu. Tento fakt se mj. promítnul i do populačního vývoje jednotlivých sídel po II. světové válce. Mezi obce s nejnižším relativním růstem počtu obyvatelstva patří obce v nejsevernější části výběžku - Lobendava a Lipová (ta byla před II. světovou válkou dokonce sídlem soudního okresu!). Největší populační regresi ale zažila sídla ležící zcela v periferní poloze při hranici nebo mimo hlavní komunikační trasy mikroregionu. Před válkou se většinou jednalo o samostatné obce, které jsou dnes administrativní součástí větších jednotek. Tato sídla, pokud již nejsou bez trvale bydlícího obyvatelstva (Knížecí), jsou odsouzena k úplnému vylidnění a přeměně na rekreační sídla (Severní, Tomášov) Sídelní systém Základní charakteristika Mikroregion Sever tvoří 10 administrativně samostatných obcí, které dohromady zahrnují 42 částí obcí. Sídelní struktura řešeného území prošla za posledních 70 let výraznou transformací, a to především v důsledku rozsáhlého populačního úbytku po skončení II. světové války. Transformace sídelní struktury se vyznačovala: - zánikem řady sídel - snížením počtu administrativně samostatných obcí - poklesem významu obytné funkce sídel na úkor funkce rekreační Charakteristickým znakem sídelního systému mikroregionu Sever a prakticky celé oblasti Šluknovského výběžku je vysoce nadprůměrné zastoupení velkých venkovských obcí (kategorie obyv.) a malých měst (kategorie obyv.). Výsledkem poválečného odsunu Němců a nižší míry následného dosídlení území byla významná redukce obyvatel v řadě menších sídel, která vedla k jejich postupné administrativní integraci do větších jednotek. Vzhledem k tomu, že jsou tato sídla na rozdíl od centrálních sídelních jednotek 1 ohrožena depopulací nejvíce, je vysoká míra integrity sídel do obcí v mikroregionu Sever určitou známkou nestability jeho sídelního systému. Známky celkové destabilizace sídelního systému může ilustrovat situace ve SOPOÚ Šluknov (viz tab. č.6). Ke sčítání v r zůstaly bez trvale bydlícího obyvatelstva 2 sídelní jednotky - Nová Víska (Dolní Poustevna) a Knížecí (Velký Šenov). Dalších 12 sídelních jednotek ve velikostní kategorii do 50 obyvatel (cca 41% z celkového počtu v území!) byla vzhledem k věkové struktuře obyvatel ohrožena úplným vylidněním. Je pravděpodobné, že se proces vylidňování těchto sídel nezastavil ani po r Zachování stabilní sídelní struktury v krajině je žádoucí, a proto je nutné věnovat tomuto problému zvýšenou pozornost. V opačném případě hrozí úplná degradace původní, historicky vzniklé sídelní struktury. 1 Centrální část obce, kde je zpravidla sídlo obecního úřadu 11

4 Tabulka č. 3: Základní charakteristika sídelního systému (k ) Počet Počet Počet Průměrná rozloha Územní obcí částí částí obcí (km 2) jednotka obcí na 1 obec na 1 obec na 1 část obce Mikroregion Sever ,2 21,5 5,1 Okres Děčín ,7 17,5 4,8 ČR ,4 12,6 5,3 Zdroj: ČSÚ Tabulka č. 4: Velikostní struktura obcí - absolutní údaje (k ) Počet obcí absolutně Územní jednotka Mikroregion Sever Okres Děčín ČR Zdroj: ČSÚ Tabulka č. 5: Velikostní struktura obcí -relativní údaje (k ) Počet obcí absolutně Index Územní jednotka rozdrobe nosti Mikroregion Sever 0,0 10,0 10,0 40,0 30,0 10,0 0,0 30,0 Okres Děčín 13,5 34,6 19,2 13,5 13,5 3,8 1,9 128,8 ČR 27,8 31,8 19,9 10,5 7,9 1,7 0,4 167,0 Poznámka: Index rozdrobenosti je definován jako součet vážených podílů tří nejnižších velikostních kategorií obcí na celkovém počtu obcí v okrese (podíl obcí s počtem obyvatel do 199 je uvažován 3x, obcí obyvateli 2x a obcí s obyvateli 1x). Zdroj: ČSÚ Tabulka č. 6: Vývoj počtu sídelních jednotek ve velikostních kategoriích do 49 obyvatel a více obyvatel Celkem Zdroje: Retrospektivní lexikon obcí, Statistický lexikon obcí

5 Populační vývoj velikostních kategorií obcí v období let lze z hlediska základních trendů rozdělit na dvě etapy. Zatímco před rokem 1990 všechny sledované kategorie obcí s výjimkou té nejvyšší (10-50 tis.), obyvatelstvo ztrácely, je poslední dekáda charakterizována nízkou migrační mobilitou a stagnací obyvatelstva ve většině obcí. Před rokem 1990 byl populační růst obcí v negativním vztahu k velikostní kategorii. Nejvyšší populační ztráty tak zaznamenaly nejmenší obce, naopak v Rumburku, který jako jediný zastupuje v rámci mikroregionu Sever kategorii středně velkých měst, byl v tomto období zaznamenán mírný růst počtu obyvatelstva. Vývoj počtu obyvatel podle velikostních kategorií je uveden v přílohové tabulce č Funkční velikost a specializace středisek osídlení Funkční velikost středisek osídlení není určena pouze jejich populační váhou (obytná funkce), ale také jejich funkcí výrobní a obslužnou. Všechny uvedené funkce zároveň představují tři základní formy lokalizace obyvatelstva v území. Syntetickým ukazatelem, který zohledňuje význam všech tří funkcí, tj. obytné, výrobní a obslužné, je tzv. komplexní funkční velikost (dále jenom KFV), vyjadřující váhu sledovaného střediska (města) v regionálním systému ČR 2. Poměr základních funkcí střediska ke KFV potom vyjadřuje funkční specializaci střediska. V mikroregionu Sever se nacházejí 3 z celkem 9 měst okresu Děčín, které mají KVF vyšší než 2,5 - Rumburk, Šluknov a Jiříkov. Pro dvě menší střediska - Šluknov a Jiříkov - je typická mírně nadprůměrná obytná a pracovní funkce a podprůměrné zastoupení obslužné funkce. Naopak pro největší středisko mikroregionu - město Rumburk je charakteristické silné zastoupení obslužné funkce, která je slaběji zastoupena nejenom u Šluknova a Jiříkova, ale zejména u Varnsdorfu, který je největším pracovním centrem Šluknovského výběžku. Komplementarita funkcí mezi největšími centry Šluknovského výběžku - Varnsdorfem (pracovní centrum) a Rumburkem (obslužné centrum) naznačuje jejich silné propojení prostřednictvím regionálních procesů (dojížďka za prací a za službami). 2 Obytná funkce vyjadřuje podíl trvale bydlícího obyvatelstva na ČR; pracovní funkce vyjadřuje podíl obsazených pracovních příležitostí na ČR; obslužná funkce vyjadřuje podíl obsazených pracovních příležitostí na ČR bez příležitostí v zemědělství, llesnictví, průmyslu, stavebnictví, dopravě a spojích; podíl jednotlivých funkkcí je uveden v setinách procenta; komplexní funkční velikost je definována jako průměr všech tří funkcí. 13

6 Tabulka č. 7: Funkční velikost a specializace středisek osídlení v okrese Děčín s KFV vyšší než 2,5: Středisko Funkční velikost KFV Funkce (v %) KFV obytná pracovní obslužná obytná pracovní obslužná Děčín 53,5 60,5 54,7 56,2 95,2 107,7 97,3 Benešov n. P. 6,3 4,9 3,4 4,9 128,6 100,0 69,4 Česká Kamenice 6,8 6,3 5,4 6,2 109,7 101,6 87,1 Jílové 5,0 2,7 2,4 3,4 147,1 79,4 70,6 Jiříkov 3,5 3,3 2,3 3,1 112,9 106,5 74,2 Krásná Lípa 3,3 2,9 2,9 3,0 110,0 96,7 96,7 Rumburk 10,5 11,4 12,7 11,5 91,3 99,1 110,4 Šluknov 5,4 4,5 3,4 4,4 122,7 102,3 77,3 Varnsdorf 15,8 17,1 13,2 15,4 102,6 111,0 85,7 Poznámka: KFV - komplexní funkční velikost (vysvětlení viz text), hodnoty jednotlivých funkcí jsou uvedeny v setinách procenta a vyjadřují podíl funkce daného střediska na ČR. Zdroj: Hampl, M. et al.: Geografická organizace společnosti a transformační procesy v ČR. Přf. UK, Praha (1996) Regionální vztahy Velikostní hierarchie středisek osídlení a jejich funkční specializace podmiňují existenci regionálních vztahů, prostřednictvím kterých je realizována sociální a ekonomická kooperace v území. Na mikroregionální úrovni má pro sociálně geografickou regionalizaci primární význam dojížďka za prací, která je nejintenzivnějším regionálním procesem. Sociálně geografické mikroregiony tvoří řádově nejnižší elementární jednotky sociálně geografické regionalizace ČR, jejichž integrita je determinována intenzitou vztahů mezi centrem a jeho zázemím. Obce Šluknovského výběžku jsou součástí dvojjaderného sociálně-geografického mikroregionu Varnsdorf - Rumburk. Jak bylo uvedeno již v předchozí kapitole, obě střediska jsou integrována silnými vzájemnými vztahy, a proto byla vymezena jako dvojjaderné centrum. Většina denních pohybů obyvatelstva (dojížďka za prací a za nižšími službami) je uzavřena v hranicích mikroregionu. Na vyšší, mezoregionální úrovni tvoří sociálně geografický mikroregion Varnsdorf - Rumburk spádové území hlavního města Prahy, což z hlediska regionálních procesů potvrzuje jeho okrajovou polohu mezi spádovými oblastmi dvou krajských měst v severních Čechách (Ústí n.l., Liberec). Podle rozsahu spádového území, vyjádřeného jeho populační váhou, patří mikroregion Varnsdorf - Rumburk ke středně velkým sociálně-geografickým mikroregionům ČR. Populační velikost mikroregionu byla ke SLDB cca 53,7 tis. obyvatel. Protože výše uvedené hodnocení vychází z datové základny ze SLDB v r. 1991, mohlo v souvislosti se sociálně ekonomickou transformací společnosti dojít k určité modifikaci střediskových funkcí, příp. vztahů v rámci sídelního systému. S ohledem na vývojovou stabilitu sídelního systému je však nepravděpodobné, že by se jednalo o změny zásadního rázu, a proto mohou být výše uvedená hodnocení přijata jako rámcově platná. 14

7 Na závěr této kapitoly je nutné zdůraznit, že pozitivně ovlivňovat sociálně ekonomické aktivity prostřednictvím strategie nebo programu rozvoje je zvláště vhodné na úrovni územních celků, jež jsou integrovány přirozenými regionálními vazbami. Vztahová sounáležitost takových celků zároveň podmiňuje vznik společných zájmů, ale i problémů, jež mohou být v rozvojovém dokumentu koordinovány, resp. řešeny. Z těchto důvodů lze do budoucna doporučit společnou koordinaci a příp. také integraci koncepčního rozvoje mikroregionů Tolštejn a Sever, jejichž centra (Varnsdorf a Rumburk) jsou propojena silnými vzájemnými vazbami Obyvatelstvo Vývoj počtu obyvatelstva Populační vývoj v mikroregionu Sever byl v posledních 50 letech krajně nepříznivý. Po odsunu německého obyvatelstva po II. světové válce a následné nižší míře dosídlení pohraničí ztratily obce řešeného území více než 50% z původního počtu obyvatel. Celková sociálně ekonomická degradace území (vylidnění řady sídel, zhoršení sociální struktury obyvatel atd.) vedla v předlistopadovém období k další depopulaci, a to především v malých obcích. S výjimkou centra mikroregionu - Rumburku a Vilémova, ve kterém byl populační růst spojen s dynamickým rozvojem výrobní funkce obce (podnik STAP a Mikov), zaznamenaly všechny obce mikroregionu v období r celkový úbytek obyvatel. Největší populační ztráty potom vykázaly 3 nejmenší obce mikroregionu - Lobendava, Staré Křečany a Lipová (Lobendava ztratila od r do r cca 90% obyvatelstva ve srovnání se stavem v r. 1930!!). Po r se populační vývoj stabilizoval a na rozdíl od předchozího období zaznamenala většina obcí mikroregionu Sever mírné populační přírůstky. Tento vývoj byl z velké části výsledkem změny v migračních trendech, ke které došlo v polistopadovém období. Zatímco před r byla pro populační vývoj řešeného území typická poměrně vysoká emigrace obyvatel, v posledních 10 letech byl v mikroregionu Sever naopak zaznamenán migrační přírůstek. Migračně nejvíce atraktivní byly malé obce Staré Křečany a Lipová a město Jiříkov s relativně nejvyššími přírůstky obyvatel migračním pohybem. V důsledku změn v demografickém chování obyvatelstva po r došlo k obratu vývojového trendu také v případě přirozené měny obyvatelstva. V období let byl v kontextu ČR celkový úbytek obyvatelstva přirozenou měnou v mikroregionu Sever nízký (vliv příznivé věkové struktury populace) a byl kompenzován migračním růstem obyvatel. Relativně největší populační úbytky přirozenou měnou zaznamenaly malé obce s méně příznivou věkovou strukturou obyvatelstva (Lobendava, Lipová). Pouze ve Vilémově a Rumburku obyvatelstva přirozenou měnou v polistopadovém období přibylo. 15

8 Tabulka č. 8: Dlouhodobý vývoj počtu obyvatelstva ( ) Územní jednotka Počet obyvatel Index růstu /60 00/90 00/60 Lobendava ,2 97,1 42,0 Staré Křečany ,4 105,1 60,3 Lipová ,9 102,1 62,2 Velký Šenov ,1 98,7 74,1 Jiříkov ,0 104,1 88,5 Mikulášovice ,9 96,8 89,9 Šluknov ,9 100,4 91,2 Dolní Poustevna ,9 100,5 95,4 Rumburk ,1 102,7 117,1 Vilémov ,1 103,4 142,8 Mikroregion Sever ,5 101,5 94,9 Okres Děčín ,1 100,2 101,4 ČR ,6 99,8 107,4 Poznámka: Počty obyvatel jsou uvedeny k následujícím datům: ; ; ; a Zdroj: ČSÚ Graf č. 1: Dlouhodobý vývoj počtu obyvatelstva ( ) Lobendava Staré Kfieãany Lipová Velk enov Jifiíkov Mikulá ovice luknov Dolní Poustevna Rumburk Vilémov 16

9 Tabulka č. 9: Vývoj obyvatelstva přirozenou a mechanickou měnou ( ) Územní jednotka Stav k Přirozená Migrační Přírůstek Stav k Přirozená Migrační Přírůstek měna číslo celkem měna saldo celkem absolutně na 1000 obyv. prům. ročně Dolní Poustevna ,3-4,0 0,3 Jiříkov ,6 9,3 4,7 Lipová ,0 11,8 0,9 Lobendava ,8 1,4-4,4 Mikulášovice ,3-3,2-3,5 Rumburk ,5 1,3 2,8 Staré Křečany ,7 10,1 6,5 Šluknov ,3 2,7 0,4 Velký Šenov ,0-0,5-1,6 Vilémov ,2 0,8 4,0 Mikroregion Sever ,6 2,3 1,7 Okres Děčín ,1 0,4 0,3 Zdroj: ČSÚ Věková struktura obyvatelstva Doosídlení českého pohraničí po II. světové válce obyvatelstvem s vysokým podílem osob v produktivním věku se pozitivně odráží i na současné věkové struktuře obyvatel mikroregionu. V kontextu ČR má celé Šluknovsko velmi příznivou věkovou strukturu populace. Na rozdíl od celorepublikové úrovně byl k počet obyvatel v předproduktivním věku v mikroregionu Sever stále vyšší než počet obyvatel ve věku poproduktivním. Na úrovni mikroregionu mají nejmladší věkovou strukturu obyvatel obcí Vilémov, Rumburk a Dolní Poustevna. Nejméně příznivá věková struktura je naopak charakteristická pro malé obce (Lipová, Lobendava, Staré Křečany), které byly v minulosti postiženy dlouhodobou emigrací především mladého obyvatelstva. Prognóza vývoje věkové struktury je ovšem nepříznivá, a to nejen na úrovni ČR, ale i na úrovni mikroregionu Sever. V souvislosti se změnou demografického chování obyvatel, které vedlo k výraznému snížení sňatečnosti a porodnosti v 90. letech, lze s odchodem silných poválečných ročníků očekávat rychlejší stárnutí populace po r Navzdory mladé věkové struktuře dosahovalo tempo stárnutí obyvatel mikroregionu již v posledních 10 letech téměř celorepublikových hodnot (srovnej vývoj indexu stáří pro r a 2000). 17

10 Tabulka č. 10: Věková struktura obyvatelstva - absolutní hodnoty Věkové skupiny obyvatel Územní jednotka celkem celkem k k Dolní Poustevna Jiříkov Lipová Lobendava Mikulášovice Rumburk Staré Křečany Šluknov Velký Šenov Vilémov Mikroregion Sever Okres Děčín ČR Zdroj: ČSÚ Tabulka č. 11: Věková struktura obyvatelstva - relativní hodnoty Věkové skupiny obyvatel Územní jednotka Index Index stáří stáří k k Index stáří 2000/1991 Dolní Poustevna 24,1 61,4 14,5 60,1 20,9 67,0 12,1 58,2 96,8 Jiříkov 21,6 62,0 16,4 75,6 17,9 65,5 16,6 92,3 122,1 Lipová 21,7 56,9 21,4 98,5 18,4 59,7 21,9 118,6 120,4 Lobendava 18,4 61,6 20,0 108,6 13,4 69,9 16,7 124,4 114,5 Mikulášovice 22,7 61,7 15,6 68,7 16,8 67,5 15,6 92,8 135,1 Rumburk 22,9 62,7 14,5 63,3 18,2 67,5 14,3 78,8 124,6 Staré Křečany 18,7 60,2 21,1 112,6 14,4 66,4 19,3 134,1 119,1 Šluknov 22,7 61,5 15,9 69,9 18,4 65,6 16,0 86,8 124,1 Velký Šenov 19,9 64,0 16,1 80,6 18,6 63,5 17,9 96,1 119,2 Vilémov 22,2 65,5 12,4 55,8 17,4 68,7 13,9 79,7 142,8 Mikroregion Sever 22,3 62,2 15,6 69,8 18,0 66,5 15,5 85,9 123,0 Okres Děčín 21,3 62,4 16,3 76,4 17,5 66,1 16,4 94,1 123,2 ČR 21,0 61,2 17,8 84,9 16,6 65,2 18,2 109,7 129,2 Poznámka: Index stáří vyjadřuje poměr mezi obyvateli v poproduktivním věku a předproduktivním věku - (PO 60+ / PO -15) *

11 Graf č. 2: Index stáří (k ) 160,0 120,0 80,0 40,0 0,0 Dolní Poustevna Rumburk Vilémov Mikroregion Sever luknov Jifiíkov Mikulá ovice Okres Dûãín Velk enov âr Lipová Lobendava Staré Kfieãany Vzdělanostní struktura Úroveň vzdělanosti obyvatelstva se v současné etapě hospodářského rozvoje, charakterizované přesunem těžiště ekonomických aktivit do terciéru a kvartéru, stává jedním z rozhodujících předpokladů rozvoje území. Současná úroveň vzdělanosti obyvatel Šluknovska je nízká a byla z velké míry ovlivněna poválečným vývojem a doosídlením území po odsunu Němců, kdy mezi imigranty převažovaly osoby s nižším stupněm vzdělání. Nízkou úroveň vzdělanosti populace v řešeném území může dokumentovat fakt, že ani v centru mikroregionu Rumburku nedosahuje podíl středoškoláků a vysokoškoláků průměrných hodnot na úrovni ČR. V rámci mikroregionu vykazují nejhorší vzdělanostní skladbu obyvatel nejmenší obce (Lobendava, Lipová, Staré Křečany), naopak obyvatelstvo Rumburka jako regionálního centra vzdělanosti s řadou škol a dalších kulturních institucí dosahuje v rámci mikroregionu zdaleka nejlepších parametrů vzdělanosti. Ve zbývajících obcích, příp. městech sledovaného území je vzdělanostní struktura populace zhruba srovnatelná, i když zejména v Jiříkově a Šluknově lze s ohledem na velikost obou měst hodnotit úroveň vzdělanosti i v rámci mikroregionu jako velmi nízkou. 19

12 Tabulka č. 12: Vzdělanostní struktura obyvatelstva (k ) Nejvyšší dokončené vzdělání SŠ VŠ SŠ VŠ Územní jednotka s maturitou s maturitou Index vzdělanosti absolutně v % Dolní Poustevna ,4 3,6 28,6 Jiříkov ,0 1,9 20,7 Lipová ,7 0,8 13,3 Lobendava ,5 0,9 13,4 Mikulášovice ,5 3,2 24,9 Rumburk ,4 4,9 37,1 Staré Křečany ,7 1,0 10,7 Šluknov ,8 2,4 23,6 Velký Šenov ,8 3,5 25,7 Vilémov ,1 3,3 29,7 Mikroregion Sever ,3 3,4 28,1 Okres Děčín ,5 4,5 33,4 ČR ,4 8,9 46,1 Poznámka: Relativní hodnoty vztaženy k počtu obyv. nad 25 let, index vzdělanosti - podíl obyv. se středoškolským vzděláním + dvojnásobek podílu vysokoškolsky vzdělaných Zdroj: SLDB 1991 Graf č. 3: Index vzdělanosti (k ) 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 Staré Kfieãany Lipová Lobendava Jifiíkov luknov Mikulá ovice Velk enov Mikroregion Sever Dolní Poustevna Vilémov Okres Dûãín Rumburk âr 20

13 2.5. Trh práce Nejdůležitějším indikátorem situace na trhu práce je míra nezaměstnanosti, která je také jedním ze základních kritérií pro vymezení problémových regionů. Přestože je určitá míra nezaměstnanosti v tržní ekonomice potřebná, je vysoká úroveň nezaměstnanosti zdrojem nežádoucí sociální i ekonomické nestability. Dynamický růst míry nezaměstnanosti v ČR od r spojený se zvyšováním regionálních rozdílů byl ovlivněn synergickým působením více faktorů (mj. ekonomická recese, začátek politiky razantnější restrukturalizace spojený především s privatizací bank, větší tlak na trhu práce, na který přichází populačně silné ročníky ze 70. let). V průběhu roku 2000 se situace na trhu práce v ČR postupně stabilizovala. Postupné snižování míry nezaměstnanosti bylo zároveň doprovázeno postupným vyrovnáváním poptávky (počet volných míst) a nabídky (počet nezaměstnaných) na trhu práce. Situace na trhu práce v okrese Děčín je v rámci ČR méně příznivá. Míra nezaměstnanosti se zde v posledních třech letech stabilně pohybuje 3-4% nad celorepublikovou úrovní. V rámci samotného okresu Děčín patří Šluknovsko a Rumbursko 3 k oblastem postižených nejvyšší mírou nezaměstnanosti. Přestože se úroveň nezaměstnanosti v řešeném území od začátku r stabilizovala a má mírně klesající tendenci, dosáhla míra nezaměstnanosti na Šluknovsku a Rumbursku v prvním kvartálu letošního roku vůbec nejvyšších hodnot na úrovni subregionů okresu Děčín - viz tab. 13. V rámci mikroregionu dosahuje míra nezaměstnanosti nejvyšších hodnot v nejmenších obcích (Lobendava, Staré Křečany) a ve městech Jiříkov a Šluknov. Naopak nejpříznivější je z tohoto hlediska situace ve Vilémově, který má relativně silnou ekonomickou základnu a také v centru mikroregionu - Rumburku. Vývoj míry nezaměstnanosti v subregionech okresu Děčín a v obcích řešeného území ilustrují následující tabulky: Tabulka č. 13: Vývoj míry nezaměstnanosti v okrese Děčín Územní jednotka I/98 VII/98 I/99 VII/99 I/00 VII/00 I/01 IV/01 Děčínsko 9,4 9,5 12,4 12,8 13,4 12,5 12,5 11,7 Benešovsko 10,7 10,2 14,0 14,9 16,6 13,9 14,9 12,9 Českokamenicko 11,7 9,8 14,0 13,4 14,1 10,6 12,6 11,3 Varnsdorfsko 6,8 6,8 9,9 11,4 12,2 11,5 11,5 10,4 Rumbursko 10,3 9,7 13,8 14,3 15,1 13,7 14,2 13,3 Šluknovsko 11,1 9,9 13,4 14,2 15,1 13,1 14,4 14,0 Okres Děčín 9,5 9,2 12,5 13,1 13,9 12,6 13,0 12,0 ČR 5,6 6,1 8,1 8,8 9,8 9,0 9,1 8,3 Poznámka: Subregiony okresu Děčín se kryjí s územním vymezením spádových území pověřených úřadů příslušných měst. 3 Hodnoceno na úrovni spádových obvodů pověřených úřadů Šluknova a Rumburku, jež se z velké části kryjí s řešeným územím. 21

14 Graf č. 4: Vývoj míry nezaměstnanosti v okrese Děčín (I/98 - IV/01) 18,0 16,0 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 I/98 VII/98 I//99 VII/99 I/00 VII/00 I/01 IV/01 Dûãínsko Bene ovsko âeskokamenicko Varnsdorfsko Rumbursko luknovsko Okres Dûãín âr Struktura uchazečů byla sledována podle věku, vzdělání a délky evidence. Hlavní pozornost byla věnována problematickým skupinám, jež jsou hůře umístitelné na trhu práce. Z hlediska věku se jedná zejména o čerstvé absolventy škol (do 19, příp let) a uchazeče o zaměstnání v předdůchodovém věku (50+). Dalšími problematickými skupinami jsou uchazeči se základním vzděláním nebo bez vzdělání a problémy s umístěním mají také středoškoláci, zejména v důsledku jejich vysoké nabídky na trhu práce. Patrně nejvíce problematickou skupinou mezi uchazeči o zaměstnání jsou ale dlouhodobě nezaměstnaní, kteří jsou v evidenci Úřadu práce déle než 1 rok a jejichž umístění na trhu práce je zpravidla velmi problematické. Struktura uchazečů o práci v mikroregionu Sever je s přihlédnutím k podílů výše uvedeným rizikovým skupinám nepříznivá. Pravděpodobně nejproblematičtějším místem na trhu práce v řešeném území je vysoce nadprůměrný počet dlouhodobě nezaměstnaných. Zatímco na úrovni ČR činil podíl dlouhodobě nezaměstnaných k necelých 40%, v mikroregionu Sever představovala tato skupina více než polovinu uchazečů o práci. Ve většině průmyslových obcích, resp. městech na Šluknovsku, ovšem tento podíl dosahoval zhruba 60% (nejvíce v samotném Šluknově 61,3%). Také zastoupení ostatních problematických skupin (s nízkým vzděláním, mladí uchazeči do 19 let, uchazeči přes 50 let) je ve všech případech nadprůměrné a to nejenom ve srovnání s hodnotami za ČR, ale také v rámci okresu Děčín. Přestože je struktura nezaměstnaných v mikroregionu Sever do jisté míry ovlivněna skladbou (věkovou, vzdělanostní) místní populace, lze celkovou situace na trhu práce hodnotit jako značně problematickou, která bude vyžadovat dlouhodobé koncepční řešení. Strukturu nezaměstnaných k ilustrují následující tabulky: 22

15 Tabulka č. 14: Struktura uchazečů podle věku k relativní hodnoty do Rumburk 4,0 37,1 18,5 21,0 19,5 Jiříkov 7,0 36,7 22,3 20,7 13,3 Staré Křečany 8,8 28,3 23,9 20,4 18,6 Šluknov 5,8 33,8 19,5 21,9 19,0 Dolní Poustevna 7,6 36,2 13,3 20,0 22,9 Mikulášovice 4,9 34,1 19,8 16,5 24,7 Velký Šenov 4,5 36,8 25,6 24,1 9,0 Lipová 2,2 32,6 26,1 17,4 21,7 Lobendava 12,9 25,8 29,0 19,4 12,9 Vilémov 2,0 41,2 15,7 23,5 17,6 Mikroregion Sever 5,4 35,4 20,1 20,8 18,3 Okres Děčín 4,9 35,9 20,7 21,8 16,7 ČR 3,5 36,2 21,7 22,3 16,2 Zdroj: Úřad práce Děčín Tabulka č. 15: Struktura uchazečů podle vzdělání k relativní hodnoty územní jednotka Rumburk 42,0 41,7 15,2 0,4 0,6 Jiříkov 48,7 38,3 12,3 0,7 0,0 Staré Křečany 55,8 34,5 8,8 0,0 0,9 Šluknov 51,1 39,5 8,7 0,0 0,7 Dolní Poustevna 37,1 48,6 13,3 0,0 1,0 Mikulášovice 41,2 45,1 12,6 0,0 1,1 Velký Šenov 53,8 37,9 6,8 0,0 1,5 Lipová 43,5 41,3 15,2 0,0 0,0 Lobendava 58,1 32,3 9,7 0,0 0,0 Vilémov 21,6 54,9 21,6 0,0 2,0 Mikroregion Sever 45,9 40,9 12,3 0,2 0,7 Okres Děčín 42,6 41,3 15,3 0,1 0,7 ČR 31,6 46,7 18,3 0,5 2,9 Legenda: 1 - základní vzdělání nebo bez vzdělání včetně neukončeného základního vzdělání 2 - nižší střední vzdělání a střední odborné vzdělání bez maturity 3 - středoškolské vzdělání s maturitou 4 - vyšší vzdělání včetně bakalářského 5 - vysokoškolské vzdělání Zdroj: Úřad práce Hradec králové 23

16 Tabulka č. 16: Struktura uchazečů podle délky evidence k relativní údaje do měsíců měsíců měsíců měsíců měsíců Rumburk 23,0 16,0 9,5 6,1 45,4 Jiříkov 13,0 17,0 7,0 6,0 57,0 Staré Křečany 17,7 17,7 7,1 6,2 51,3 Šluknov 17,7 10,8 5,3 4,9 61,3 Dolní Poustevna 21,0 16,2 7,6 7,6 47,6 Mikulášovice 14,8 13,7 7,7 6,0 57,7 Velký Šenov 21,1 13,5 3,8 4,5 57,1 Lipová 37,0 13,0 8,7 4,3 37,0 Lobendava 19,4 29,0 9,7 6,5 35,5 Vilémov 21,6 11,8 3,9 7,8 54,9 Mikroregion Sever 19,4 14,8 7,3 5,8 52,6 Okres Děčín 22,6 16,1 8,9 6,8 45,5 ČR 25,6 18,2 10,3 7,5 38,4 Zdroj: Úřad práce Děčín 2.6. Ekonomická základna Základní charakteristika Ekonomická základna Šluknovského výběžku je charakteristická silným zastoupením průmyslové výroby s významnými historickými vazbami. Raný nástup industrualizace v první polovině 19. století vytváří z celého regionu starou průmyslovou oblast, která se v současné době musí potýkat se strukturálními problémy, jež jsou charakteristické i pro řadu jiných území s podobnou ekonomickou orientací. V rámci řešeného území se vytvořila 4 významná průmyslová centra - Rumburk, Šluknov, Jiříkov a Trojměstí (Mikulášovice, Velký Šenov a Vilémov), která ve své době svoji ekonomickou vahou úspěšně konkurovala okresnímu městu Děčín. V odvětvové skladbě průmyslové základny je historicky podmíněná silná pozice kovodělného a textilního průmyslu. V období socialistického vývoje zůstala dominantní pozice průmyslu v hospodářství Šluknovského výběžku zachována. Podíl obyvatel zaměstnaných v sekundéru byl v mikroregionu Sever k poslednímu Sčítání v r vysoce nadprůměrný a to nejen v rámci ČR, ale také průmyslového okresu Děčín (viz tab. č. 18). Zejména oblast Šluknovska patřila spolu s Varnsdorfskem k oblastem s nejvyšším podílem průmyslové zaměstnanosti v děčínském okresu. Výjimečně silnou pozici průmyslu v mikroregionu Sever dokumentuje také fakt, že 3 města řešeného území (Rumburk, Šluknov, Jiříkov) patřila na začátku 90. let podle absolutního počtu míst v sekundéru k 7 největším průmyslovým střediskům v okrese. Na úrovni obcí, resp. měst vykazovaly nejvyšší zaměstnanost v sekundéru střediska Trojměstí a dále Dolní Poustevna a Jiříkov (cca %). Tato města měla nejvyšší podíl zaměstnaných v průmyslu nejenom na úrovni mikroregionu, ale také v celém okrese Děčín! V rámci okresu Děčín vykazovala z obcí mikroregionu Sever podprůměrnou zaměstnanost v průmyslu pouze Lobendava. 24

17 Silnému postavení průmyslové základny odpovídal sekundární význam zemědělství a zejména poddimenzovanost sektoru služeb ve většině středisek sledovaného území. Přestože jsou přírodní předpoklady pro zemědělskou výrobu v oblasti Šluknovského výběžku lepší než na většině území děčínského okresu, byla zde zaměstnanost v priméru v r zhruba srovnatelná s okresním průměrem. Zaměstnanost v sektoru služeb byla k poslednímu Sčítání v r ve většíně obcí velmi nízká. S výjimkou centra mikroregionu Rumburka, který je střediskem služeb pro celou oblast Šluknovského výběžku, a dvou menších obcí (Lobendava a Staré Křečany), nedosahoval v ostatních obcích mikroregionu podíl zaměstnaných v terciéru ani 1/3 (nejméně ve Vilémově cca 15%). Strukturu zaměstnanosti podle základních ekonomických sektorů uvádí následující tabulky: Tabulka č. 17: Struktura zaměstnanosti k (absolutní údaje) Územní jednotka Ekonomicky aktivní celkem ženy primér sekundér terciér Dolní Poustevna Jiříkov Lipová Lobendava Mikulášovice Rumburk Staré Křečany Šluknov Velký Šenov Vilémov Mikroregion Sever Okres Děčín ČR Zdroj: SLDB 1991 Tabulka č. 18: Struktura zaměstnanosti k (relativní údaje) Územní jednotka Ekonomicky aktivní celkem ženy primér sekundér terciér Dolní Poustevna 51,9 50,4 4,2 71,1 24,7 Jiříkov 50,4 45,9 3,4 65,2 31,3 Lipová 49,8 45,8 21,8 50,0 28,2 Lobendava 44,1 56,1 29,5 33,1 37,4 Mikulášovice 53,7 48,5 5,3 68,4 26,2 Rumburk 55,1 48,5 6,0 44,9 49,1 Staré Křečany 46,5 46,0 14,1 45,6 40,3 Šluknov 52,6 47,6 8,0 59,7 32,3 Velký Šenov 56,1 47,2 13,0 63,9 23,0 Vilémov 57,1 50,1 3,3 81,5 15,3 Mikroregion Sever 53,3 48,0 7,1 56,3 36,6 Okres Děčín 53,8 47,6 7,0 50,5 42,5 ČR 52,6 47,6 11,6 44,9 43,5 Zdroj: SLDB

18 V souvislosti s ekonomickou transformací byla hospodářská základna mikroregionu postižena celou řadou změn. Stejně jako v případě celého okresu, došlo také v mikroregionu Sever ke snížení průmyslové zaměstnanosti. Vzhledem k tomu, že na úrovni mikroregionů nejsou v intercenzuálním období data o počtu zaměstnaných podle ekonomických sektorů dostupná, zůstává otázkou míra tohoto poklesu. S přihlédnutím k rozsahu a celkovému charakteru průmyslové základny Šluknovského výběžku v předtransformačním období (převaha velkých průmyslových podniků s orientací na textilní a kovodělnou výrobu) bylo tempo poklesu zaměstnanosti v průmyslu pravděpodobně ještě vyšší než na úrovni okresu Děčín, kde v roce 1996 pracovalo v průmyslu pouze 58,4% stavu roku 1990 (v ČR 80,8%). Pokles zaměstnanosti v průmyslu a také v zemědělství, byl v průběhu 90. let doprovázen jednak přesunem části pracovních sil do sektoru služeb, ale také postupným zvyšováním míry nezaměstnanosti, která se na konci 90. let stala na Šluknovsku i Rumbursku poměrně závažným sociálně ekonomickým problémem (viz kap. Trh práce). Struktura průmyslové základny s nadprůměrnou zaměstnaností v textilním a oděvním průmyslu, který je charakteristický mj. nižší průměrnou mzdou a vyšším podílem méně kvalifikované pracovní síly, vytváří z oblasti Šluknovského regionu typický strukturálně postižený region. K současné nižší konkurenceschopnosti textilního a oděvního průmyslu přispěla také nízká míra investic do výrobních provozů před r (určitou výjimku v tomto ohledu představuje Stap Vilémov) a v 90. letech také silná konkurence levného dovozového zboží z asijských zemí Ekonomické subjekty K bylo v mikroregionu Sever zaregistrováno 3619 ekonomických subjektů. Počet ekonomických subjektů na 100 obyvatel v produktivním věku je v řešeném území ve srovnání s okresní i celorepublikovou úrovní silně podprůměrný, což nepřímo svědčí o nízké míře podnikatelské aktivity v obcích mikroregionu. Tento stav byl do jisté míry zapříčiněn nejenom předchozí průmyslovou specializací celé oblasti, ale i nižší úrovní vzdělanosti místní populace bez podnikatelské tradice (nebylo např. možné navázat na prvorepublikový vývoj). Tabulka č. 19: Počet ekonomických subjektů k Počet ekonomických subjektů Územní jednotka Celkem Počet ES na 100 EA Počet podnikatelů Počet podnikatelů na 100 EA Mikroregion Sever , ,5 Okres Děčín , ,6 ČR , ,1 Zdroj: ČSÚ Ústí nad Labem 26

19 Pro potřeby hodnocení velikostní struktury ekonomických subjektů byly základní velikostní kategorie definovány následovně: a) malé podniky 6-19 zaměstnanců b) střední podniky zaměstnanců c) velké podniky 200 a více zaměstnanců Ekonomické subjekty s 5 a méně zaměstnanci nebyly v hodnocení velikostní struktury uvažovány, protože velký počet těchto velmi malých subjektů fakticky nevykazuje činnost a je pouze registrován. Jejich zařazení do hodnocení by tak mohlo vést k výraznému zkreslení výsledných údajů. Velikostní struktura ekonomických subjektů se v mikroregionu Sever vyznačuje ve srovnání s ČR nadprůměrným podílem středních a velkých podniků. To je do jisté míry míry důsledkem nejenom nízké míry strukturálních změn, ale také silného vlivu předchozího vývoje na současnou strukturu ekonomických subjektů v mikroregionu. K nízké podnikavosti místních obyvatel a charakteru transformace ekonomické základny, kdy spíše než ke vzniku nových firem docházelo k restrukturalizaci stávajících podniků, významně přispěla také nízká míra diverzifikace ekonomické základny (dominance kovozpracujícího a zejména textilního průmyslu). Tabulka č. 20: Velikostní struktura ekonomických subjektů k Ekonomické subjekty (podniky) Územní jednotka malé střední velké celkem abslutní hodnoty Mikroregion Sever Okres Děčín ČR relativní hodnoty (v %) Mikroregion Sever 63,7 33,9 2,4 100,0 Okres Děčín 65,7 31,1 3,2 100,0 ČR 91,4 7,9 0,7 100,0 Poznámka: malé 6-19 zam.; střední zam.; velké 200 a více zam. Zdroj: ČSÚ Ústí nad Labem Zemědělství Úroveň zemědělské výroby je z velké míry předurčena kvalitou přírodních podmínek. S určitým zjednodušením lze přírodní předpoklady pro zemědělskou výrobu vyjádřit cenou zemědělské půdy, která odráží její produkční schopnost - bonitu. Na základě tohoto ukazatele můžeme přírodní předpoklady pro zemědělskou výrobu v mikroregionu Šever hodnotit jako mírně nadprůměrné v rámci okresu Děčín, ale méně příznivé ve srovnání s průměrnými podmínkami v ČR. V obcích mikroregionu je průměrná cena zemědělské půdy cca 3,50 Kč/m 2 (okres Děčín 3,12 Kč/m 2 a ČR 5,02 Kč/m 2 ). Přírodním předpokladům pro rozvoj zemědělské výroby odpovídá do jisté míry i struktura pozemků. Ve srovnání s ČR je jak na území mikroregionu Sever tak i okresu Děčín nižší zastoupení zemědělské půdy na úkor vyššího zastoupení lesních porostů. Velmi nízký podíl orné půdy a na druhou stranu velmi nadprůměrný podíl luk a pastvin ve struktuře zemědělské půdy řešeného území (více než trojnásobné zastoupení luk a pastvin ve srovnání s ČR!) svědčí o výrazně extenzivním zaměření 27

20 zemědělské produkce s těžištěm v živočišné výrobě (především chov skotu). Intenzita rostlinné výroby, podobně jako na úrovni celého okresu je v rámci ČR silně podprůměrná (např. v r byl v okrese Děčín průměrný hektarový výnos obilovin zhruba poloviční ve srovnání s průměrem ČR). Tabulka č. 21: Struktura pozemků - zemědělská půda Územní jednotka v % z celkové plochy Zemědělská půda v tom v % Orná Zahrady Louky Chmel., půda ov. sady pastviny vinice Dolní Poustevna 48,7 11,9 9,8 78,2 0,0 Jiříkov 67,5 52,9 7,7 39,3 0,0 Lipová 48,5 24,4 2,6 73,0 0,0 Lobendava 47,5 21,3 0,9 77,8 0,0 Mikulášovice 42,5 3,3 5,8 91,0 0,0 Rumburk 54,2 34,4 10,6 55,0 0,0 Staré Křečany 42,4 25,7 3,3 71,0 0,0 Šluknov 50,1 19,7 5,0 75,3 0,0 Velký Šenov 48,4 26,4 5,1 68,5 0,0 Vilémov 37,3 44,1 10,7 45,2 0,0 Mikroregion Sever 48,6 24,6 5,6 69,8 0,0 Okres Děčín 40,1 34,6 7,4 58,0 0,0 ČR 54,3 72,4 4,9 22,1 0,6 Zdroj. ČSÚ Tabulka č. 22: Struktura pozemků - nezemědělská půda Územní jednotka Nezemědělská půda v % u celkové plochy Lesní Vodní Zastavěn. Ostatní Celkem plochy plochy plocha plochy Dolní Poustevna 41,1 1,1 1,7 7,3 51,3 Jiříkov 18,5 0,7 3,1 10,3 32,5 Lipová 42,2 2,1 1,2 6,0 51,5 Lobendava 44,9 0,9 0,4 6,4 52,5 Mikulášovice 49,2 0,6 1,3 6,5 57,5 Rumburk 27,8 1,6 4,0 12,4 45,8 Staré Křečany 51,3 0,3 0,8 5,2 57,6 Šluknov 39,8 1,3 1,5 7,3 49,9 Velký Šenov 43,1 0,7 1,6 6,2 51,6 Vilémov 46,4 1,0 3,4 11,9 62,7 Mikroregion Sever 41,3 1,0 1,7 7,4 51,4 Okres Děčín 49,2 1,1 1,6 7,8 59,9 ČR 33,4 2 1,6 8,6 45,6 Zdroj. ČSÚ Transformace zemědělství po r se zásadním způsobem promítla do zaměstnanosti, majetkových vztahů a územně prostorového uspořádání tohoto sektoru. Před r byl monopolním obhospořadovatelem zemědělských pozemků v řešeném území Státní statek Rumburk, který prošel v průběhu 90. let složitým procesem privatizace. V první fázi se tento ekonomický subjekt 28

21 transformoval do 5 menších statků - Křečany, Jiřetín, Království, Jiříkov a Velký Šenov, které se dále postupně privatizovali na větší množství nejrůznějších firem a soukromých farem. Seznam významných zemědělských subjektů působících v mikroregionu Sever uvádí tabulka: Tabulka č. 23: Zemědělské subjekty Název a sídlo subjektu Zemspol s.r.o. Velký Šenov Stanislav Suk - soukromý zemědělec Vilémov Petr Houdek - zemědělství Šluknov Bohumil Kudla - soukromý zemědělec Studánka Martin Malý - soukromý zemědělec Jiříkov - Filipov Ing. Pavel Fiala Království Rudolf Hemerka Království - rybníky, rybí sádky Působnost dle katastrů Dolní Poustevna, Horní Poustevna, Lobendava, Liščí, Severní, Lipová, Vilémov, Mikulášovice, Rožany Vilémov Císařský, Knížecí, Janovka, Šluknov, Nové Hraběcí Studánka, Horní Podluží, Chřibská Jiříkov, Jiříkov - Filipov, Severní Království Království Zdroj: Ing. Petr Anděl, OAK V současné době se zemědělský sektor v mikroregionu vyznačuje: - nízkým podílem na zaměstnanosti - primárním zaměřením na živočišnou výrobu - vysokým podílem zemědělské půdy ležící ladem - nízkou prosperitou většiny zemědělských subjektů 2.7. Cestovní ruch Přestože řešené území nepatří v rámci turisticky velmi atraktivního okresu Děčín mezi hlavní turistické destinace, jeho poloha v zázemí Národního parku České Švýcarsko a chráněných krajinných oblastí Labské pískovce a Lužické hory vytváří příznivé předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Přírodní atraktivitu území doplňuje celá řada historických památek, které významně přispívají k malebnosti kulturní krajiny. Stručný přehled nejvýznamnějších přírodních a kulturně - historických atraktivit v řešeném území uvádí následující přehled: Obec Dolní Poustevna Jiříkov Lipová Lobendava Mikulášovice Rumburk Staré Křečany Šluknov Velký Šenov Vilémov Turisticky atraktivní místa Kostel sv. Archanděla Michaela Kostel sv. Jiří, kostel sv. Marie Pomocné Zámek (havarijní stav), barokní býv. špitál, kostel sv. Šimona a Judy Anenský vrch s křížovou cestou, vrch Jáchym s poutní kaplí Rozhledna na Tanečnici, kostel sv. Mikuláše, kaple N. Trojice Loreta, Morový sloup, rozhledna na Dymníku, areál tkalcovských domků, kostel sv. Vavřince, kostel sv. Bartoloměje Křížový vrch, lidová architektura, Brtnické ledopády Zámek, kostel sv. Václava, Křížový vrch, Karlovo údolí,javorová brána, arboretum Kunratice Kostel sv. Bartoloměje, sousoší sv. Jana Nepomuckého Areál kostela, zázračný pramen 29

22 Nezbytnou podmínkou pro zhodnocení územních předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu je vybavení území turistickou infrastrukturou. Nejvýznamnější součástí infrastruktury cestovního ruchu jsou ubytovací a stravovací kapacity. Protože na úrovni obcí není možné získat data o ubytovacích kapacitách ze šetření ČSÚ, bylo pro potřeby této analýzy využito výsledků dotazníkového šetření, které bylo realizováno v rámci zpracování programu rozvoje okresu Děčín v roce Tato data byla ještě doplněna, příp. aktualizována dotazníkovým šetřením, které bylo provedeno v obcích mikroregionu Sever v rámci tohoto programu. Aktuální a relativně přesné údaje o ubytovacích a stravovacích kapacitách by měly být dostupné po Censu ubytovacích a stravovacích kapacit, které proběhne v druhé polovině roku Odhadovaná kapacita ubytovacích zařízení v mikroregionu Sever je v rámci okresu Děčín podprůměrná, což do jisté míry odpovídá i diferenciaci přírodních předpokladů pro rozvoj turismu v tomto okrese. Rozhodující část ubytovací kapacity je koncentrována do větších center osídlení (Rumburk, Šluknov, Jiříkov) nebo do obcí, které přiléhají, resp. svojí polohou zasahují do CHKO Labské pískovce (Staré Křečany, Mikulášovice). Naopak kapacita ubytovacích zařízení v severní polovině řešeného území je téměř zanedbatelná (v obci Lipová, jako jediné obci mikroregionu, nejsou žádné ubytovací kapacity). Výraznější rozdíly v odhadované kapacitě lůžek při srovnání obou šetření byly zjištěny u obce Dolní Poustevna (cca + 60 lůžek podle aktuálního šetření) a zejména v Rumburku (cca lůžek podle aktuálního šetření). Hodnocení struktury ubytovacích zařízení bylo determinováno zvolenými kategoriemi ubytování ve výše uvedeném dotazníkovém šetření (viz tab.). Největší podíl lůžek byl soustředěn do rekreačních zařízení (Rumburk, Staré Křečany) a dále do hotelů a penzionů. Pro kvalitativní strukturu ubytovacích kapacit v mikroregionu Sever je typická převaha méně komfortního ubytování. Tabulka č. 24: Orientační přehled ubytovacích kapacit v obcích mikroregionu Sever Počet lůžek v ubytovacím zařízení typu Územní jednotka Hotel Penzion Ubyt. Rekr. Kemp Ubytovna v soukromí středisko Dolní Poustevna Jiříkov Lipová 0 Lobendava Mikulášovice Rumburk Staré Křečany Šluknov Velký Šenov Vilémov Mikroregion Sever Zdroj: Program hospodářského a sociálního rozvoje okresu Děčín. Brno, Garep, 1997 Odhadovaná celková kapacita 30

23 Tabulka č. 25: Orientační přehled ubytovacích kapacit - srovnání mikroregionů v okrese Děčín Počet lůžek Rozloha (km2) Počet lůžek v ubyt zařízeních na 1 km2 Benešov n. P ,3 1,77 Česká Kamenice ,5 9,55 Děčín ,1 8,24 Rumburk ,5 6,93 Šluknov ,7 1,63 Varnsdorf ,9 20,96 okres Děčín ,19 7,63 Zdroj: Program hospodářského a sociálního rozvoje okresu Děčín. Brno, Garep, 1997 Infrastrukturu cestovního ruchu doplňuje celá řada dalších zařízení. Celé území je protkáno značenými turistickými stezkami, které propojují významné turistické cíle v území. Významnými dominantami v krajině i atraktivními turistickými cíli jsou rozhledny (Dymník, Vlčí hora, Tanečnice), postavené ještě v minulém století, kdy se začal turistický ruch v této oblasti masově rozvíjet. Další sportovní a kulturní zařízení v mikroregionu (sportovní areály, koupaliště, muzea) mají spíše lokální význam. Důležitými prvky turistické infrastruktury v pohraničním mikroregionu jsou hraniční přechody. Kromě 3 silničních a 1 železničního přechodu se v řešeném území nachází dalších 7 turistických přechodů, které byly postaveny nebo zprovozněny po r a jež významně přispívají k turistickému zpřístupnění Šluknovska z německé strany a naopak. Významným rozvojovým faktorem cestovního ruchu ve Šluknovském výběžku může být vysoká turistický návštěvnost děčínského okresu. Podle počtu hostů i podílu zahraničních návštěvníků patří okres Děčín zhruba mezi 20 okresů ČR s nejvyšší intenzitou cestovního ruchu (v r místo podle celkového počtu všech hostů a 12. místo podle celkového počtu cizinců). Méně příznivým faktem je spíše nízký průměrný počet přenocování hostů v děčínském okresu. Přestože nejsou data o návštěvnosti za nižší územní jednotky než okresy dostupná, je zřejmé, že návštěvnost Šluknovska je v rámci okresu Děčín podprůměrná. Při zpracování kvalitních produktů cestovního ruchu zahrnujících řešené území nebo při realizaci různých alternativních programů pro turisty může být vysoký počet návštěvníků v těsném zázemí Šluknovska relativně silným stimulem pro rozvoj turismu v této oblasti. Nadprůměrnou návštěvnost okresu Děčín dokumentuje následující tabulka: Tabulka č. 26: Hosté v ubytovacích zařízeních za r Územní jednotka Počet hostů / km2 Průměrný počet přenocování celkem z toho cizinci celkem z toho cizinci Okres Děčín ,4 2,7 Ústecký kraj ,4 2,8 ČR ,7 3,0 Zdroj: ČSÚ 31