1 EPIDEMIOLOGIE KARCINOIDŮ

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "1 EPIDEMIOLOGIE KARCINOIDŮ"

Transkript

1 Karcinoid MAXDORF

2 Obsah Slovo úvodem EPIDEMIOLOGIE KARCINOIDŮ Statistika karcinoidů světové údaje Statistika karcinoidů Česká republika ( ) Hlášení novotvarů, registrace karcinoidů... 6 REGISTR KARCINOIDŮ KARCINOID GASTROINTESTINÁLNÍHO TRAKTU PATOLOGIE Základní definice a mikroskopický obraz Speciální metody používané v mikroskopické diagnostice karcinoidů Elektronová mikroskopie Rozdíly v morfologii a biologických vlastnostech karcinoidu podle lokalizace Karcinoidy horního úseku gastrointestinálního traktu Karcinoidy středního úseku gastrointestinálního traktu Karcinoidy dolního úseku gastrointestinálního traktu PLICNÍ KARCINOIDY Současný pohled na morfologickou diagnostiku Návrh standardu morfologické diagnostiky plicních karcinoidů RADIONUKLIDOVÁ DIAGNOSTIKA KARCINOIDU Biodistribuce OctreoScanu Provedení scintigrafie OctreoScanem LABORATORNÍ DIAGNOSTIKA KARCINOIDU Úvodní poznámky Vztah sekrece biologicky aktivních látek ke klinické symptomatologii Základy laboratorní diagnostiky karcinoidů DIAGNOSTICKÉ POSTUPY U KARCINOIDŮ V GASTROINTESTINÁLNÍ LOKALIZACI Úvodní poznámky Lokalizace karcinoidu v GIT Je symptomatologie nemocného projevem hormonálně aktivního karcinoidu (syndrom serotoninismu) nebo jde o projevy neurovegetativní lability? Jaký je staging prokázaného karcinoidu, je hormonálně aktivní? Karcinoid žaludku Karcinoid proximální části duodena (bulbus a oblast Vaterské papily) Karcinoid tenkého střeva a appendixu Karcinoidy tlustého střeva Metastatická ložiska karcinoidu v játrech KLINICKÁ DIAGNOSTIKA PLICNÍHO KARCINOIDU Klinický obraz Vyšetření Prognostické faktory Dispenzarizace CHIRURGICKÁ LÉČBA KARCINOIDU GASTROINTESTINÁLNÍHO TRAKTU CHIRURGICKÁ LÉČBA INTRATORAKÁLNÍHO KARCINOIDU Bronchopulmonální forma Endoskopická resekce Bronchotomie a bronchoplastické operace Plicní resekce Karcinoid trachey Ostatní lokalizace KARCINOD TERAPIE Typický karcinod grade I a II Karcinoidový syndrom Atypický karcinoid grade III STAGINGOVÁ VYŠETŘENÍ U NEMOCNÝCH S KARCINOIDEM Dispensarizace radikálně operovaných nemocných s typickými karcinoidy Karcinoidy appendixu staging a dispenzarizace Dispenzarizace nemocných s pokročilým onemocněním typickým karcinoidem Staging a dispenzarizace nemocných s atypickým karcinoidem STRUKTURA ORGANIZACE PÉČE O NEMOCNÉ S KARCINOIDEM...48 KOORDINAČNÍ MÍSTA PRO GIT LOKALIZACI KARCINOIDU...48 KOORDINAČNÍ MÍSTA PRO PLICNÍ LOKALIZACI...48 KOORDINAČNÍ MÍSTA PRO KARCINOID DĚTSKÉHO VĚKU...49 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU SOMATULINE AUTOGEL...50 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU SOMATULINE P. R...54

3 Slovo úvodem MUDr. Hana Honová Neobvyklý morfologický obraz i odlišné chování karcinoidu popsal prvně Oberndorfer v roce Názvem karcinoid chtěl vyjádřit biologické vlastnosti nádoru tenkého střeva zvláštního morfologickou stavbou, méně agresivním chováním a neohraničeným růstem. Teprve později bylo prokázáno, že buňky karcinoidu vykazují endokrinní diferenciaci a také byl určen jejich původ z endokrinních buněk a jejich progenitorů. Tyto buňky řadíme k tzv. APUD systému (Amine Precursor Uptake and Decarboxylation), což je difuzní neuroendokrinní systém, jehož hormonální produkce je závislá na lokalizaci jeho buněk. Karcinoidový syndrom byl popsán kolektivem autorů (Thorsen, Biorck, Bjorkman, Waldestrom) až roku Přibližně v této době se prokázalo, že část karcinoidů se chová vysloveně maligně. U dalších pak byla zjištěna endokrinní produkce a s ní související stimulace tvorby vaziva, zejména v dutině břišní, endotelu srdce a cév. Jak bude uvedeno v dalších kapitolách, jedná se o méně časté nádorové onemocnění, jehož léčba je mnohdy svízelná. Autoři zde předkládají ucelenou publikaci o karcinoidu trávicího traktu a plic. Řada otázek však zůstává i nadále nezodpovězena. 2

4 Epidemiologie karcinoidů 1 EPIDEMIOLOGIE KARCINOIDŮ MUDr. Jaroslava Barkmanová, Onkologická klinika VFN, 1. LF UK, Praha 1.1 Statistika karcinoidů světové údaje Karcinoidy se vyskytují cca v počtu 1,5/100 tis. obyvatel. V rozsáhlých studiích však bylo zjištěno, že se bezvýznamné malé karcinoidy mohou vyskytovat i častěji a trvat po celá léta, aniž by způsobovaly nositeli obtíže. Nejvíce (podle údajů světové literatury) bývají karcinoidy lokalizovány v tenkém střevě. Situace v naší republice je však odlišná (viz dále). Nádory tenkého střeva jakéhokoli druhu jsou řídké a tvoří pouze 1 % všech nádorů gastro-intestinálního traktu (GIT). V této skupině ale karcinoidy zaujímají významné místo svým 50% zastoupením mezi malignitami tenkého střeva. Jejich velikost v době diagnózy je velmi důležitým ukazatelem, který je v přímé relaci k jejich schopnosti šíření. U nádorů, které jsou větší než 2 cm, je pravděpodobnost metastazování do různých orgánů (játra, plíce, kůže, mozek, srdce) větší než 50 %. Přibližně 20 % (1/5) karcinoidů tenkého střeva vzdáleně metastazuje a zhruba u 1/3 z nich se vyvine karcinoidový syndrom. Z těchto číselných údajů je zřejmé, že karcinoidový syndrom se vyskytuje poměrně zřídka. Např. v USA je ročně diagnostikováno asi 5 případů klinicky aktivního karcinoidu na 1 milion osob běžné populace. Asi 2/3 těchto případů karcinoidového syndromu mají svůj původ v primárním tumoru gastrointestinálního traktu. Výskyt karcinoidů podle lokalizace je uveden v tabulce 1.1. Tabulka 1.1 Výskyt karcinoidů podle lokalizace a procento výskytu (literární údaje) lokalizace karcinoidu výskyt (%) žaludek 2 4 pankreas 2 3 tenké střevo 39 tlusté střevo 5 7 appendix 26 rektum 15 játra > 1 bronchiální systém plic 10 Existují také velmi neobvyklé a extrémně vzácné lokalizace primárního výskytu karcinoidů: žlučník a žlučové cesty vaječníky varlata močový měchýř prostata mléčná žláza thymus 3

5 Epidemiologie karcinoidů % ze všech GIT karcinoidů bývá občas spojeno s výskytem některého dalšího nekarcinoidového typu nádoru, např. s typickým karcinomem tlustého střeva. Karcinoidy, které se vyskytují v appendixu, bývají ze všech těchto nádorů nejméně zhoubné, vzdáleně metastazují jen zřídka. Bývají diagnostikovány náhodně při chirurgickém výkonu pro appendicitidu (cca 1/ případů) a kolem 87% lidí s takto diagnostikovaným a odstraněným nádorem přežívá déle než 5 let. Druhou nejvíce příznivou benigní skupinu tvoří karcinoidy rekta s 5letým přežitím v 72 %. Jsou-li však již v době diagnózy přítomny vzdálené metastázy, klesá 5tileté přežití na hodnotu 27 %, není-li onemocnění léčeno. 1.2 Statistika karcinoidů Česká republika ( ) Ke statistickému hodnocení (tab. 1.2 a 1.3) byly vybrány všechny vyskytující se morfologie podle MKN-0 2 (8240/1, 8240/3, 8241/1, 8241/3, 8243/3, 8244/3 a 8245/3). Nejčastěji se v tabulkách objevoval typ 8240/3 a 8240/1 tumor karcinoidní. Tabulka 1.2 Výskyt karcinoidů v ČR v období (všechny diagnózy) diagnóza muži ženy celkem % C15-C26 (GIT) ,22 D 00,01,D37 (GIT) ,36 C 34 (plíce) ,20 D 38 (nitrohrud.org.) ,12 ostatní dg ,10 celkem Tabulka 1.3 Výskyt karcinoidů v GIT ČR v období diagnóza muži ženy celkem % C ,34 C ,52 C ,81 C ,76 C ,03 C ,00 C ,83 D 00,D ,52 D ,19 celkem

6 Epidemiologie karcinoidů Obr. 1.1 Výskyt karcinoidů v GIT, Česká republika v letech (NOR ČR) 6,52 % 32,76 % 16,81 % 6,00 % Z uvedených údajů vyplývá, že výskyt karcinoidů v trávicím traktu se v České republice proti světovým údajům výrazněji liší, a to zejména pokud jde o lokalizaci v tenkém a tlustém střevě. V české populaci (a potvrzují to i údaje starší, od r. 1984) je výskyt karcinoidů v tlustém střevě včetně appendixu výrazně vyšší (cca dvojnásobný) proti lokalizaci v tenkém střevě. Výskyt plicních karcinoidů v naší republice je zcela ve shodě se světovými údaji a pohybuje se v rozmezí % všech typů karcinoidů. Frekvenční tabulky z let uvádějí podrobnosti o typech léčby, klinickém stadiu nemoci, metastázách, době přežití a event. úmrtích na zhoubný novotvar. U dg. C 15 26, D 00, D 01 a D 37 (GIT, nitrobřišní orgány) bylo v tomto období 75 % karcinoidů vyřešeno operací, necelých 10 % bylo léčeno chemoterapií. Klinické stadium I bylo stanoveno zhruba u 25 %, metastázy u cca 16 %. U dg. C 34 (plíce) bylo vyřešeno operací 61 % nádorů, zhruba 7 % bylo léčeno chemoterapií. Klinické stadium I se vyskytovalo dokonce u 43 %, metastázy byly nalezeny ve 20 % případů. Pro všechny ostatní diagnózy opět v terapii převažuje operace v 77,5 %, chemoterapie byla provedena u 5 %. V klinickém stadiu I bylo téměř 29 % nádorů a metastázy se vyskytly u těchto dg. pouze v 8,6 %. 5

7 Epidemiologie karcinoidů K vyhodnocení přežívání jsme použili Hakulinenův program (finský program používaný pro mezinárodní studie). Pro informaci uvádíme jen relativní kumulativní přežívání, které udává procento pravděpodobnosti přežití pacienta s daným ZN (zhoubným novotvarem) v porovnání přežití dané populace. Do vyhodnocení byly zařazeny všechny hlášené karcinoidy z let s kontrolou pacientů k leté relativní přežívání bylo u mužů 57,2 %, u žen 70 %, 10leté relativní přežívání činilo 59 % u mužů a 72 % u žen. 1.3 Hlášení novotvarů, registrace karcinoidů Stejně jako všechny ostatní novotvary podléhají i karcinoidy hlášení na předepsaném formuláři a zpracování v rámci dat Národního onkologického registru. Povinnost hlášení jako součásti zdravotnické dokumentace pacienta vyplývá z Výnosu MZSV ČSR č.3/1989 (registrováno v částce 19/1988 Sb). Hlášení jsou zpracovávána na jednotlivých pracovištích registru dle místa bydliště pacienta a spolu s dalšími daty předávána na regiony a dále do ÚZIS ČR ke konečnému zpracování statistických přehledů. Na podzim 1999 vznikla v České republice multidisciplinární karcinoidová skupina, která si vytyčila jako cíl návrh komplexní péče o nemocné s karcinoidem. Součástí její práce je i registrace těchto onemocnění a provádění klinických konzultací. Z tohoto důvodu byl vytvořen speciální dotazník (viz dále) pro registraci nemocných s karcinoidem. Literatura: 1. National Cancer Institute (The Carcinoid Cancer Foundation, Inc., N.Y.), USA 2. Národního onkologického registru České republiky 3. Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky (spolupráce PhDr. Marie Jechová) 6

8 Epidemiologie karcinoidů REGISTR KARCINOIDŮ Kontaktní adresa: MUDr. Jaroslava Barkmanová, Odd. klinické onkologie FP s VFN, Karlovo náměstí 32, Praha 2, tel.: , fax: , Příjmení a jméno... Disp. pracoviště (adresa): Rodné číslo... Adresa Změna pracoviště:... Datum úmrtí... na karcinoid... jiná příčina... Diagnóza (slovy):... datum dg:... Typ operace:... datum Histologie (cytologie) vč. MKN Revize histologie: Metastázy: LU játra jiné (uveďte)... Karcinoidový syndrom ano ne Plán sledování chirurg. výkon IF, somatostatin chemo Razítko zařízení: Jméno lékaře: 7

9 Karcinoid gastrointestinálního traktu patologie 2 Karcinoid gastrointestinálního traktu patologie Doc. MUDr. Václav Mandys, CSc., Patologickoanatomický ústav VFN, 1. LF UK, Praha 2.1 Základní definice a mikroskopický obraz Karcinoid představuje svérázný typ nádoru, který se strukturálně, histogeneticky i biologickým chováním liší od běžných epitelových nádorů gastrointestinálního traktu. Bylo prokázáno, že nádorové buňky karcinoidu vykazují endokrinní diferenciaci, a byl určen jejich původ z endokrinních buněk sliznice trávicího traktu nebo z progenitorů těchto buněk. Uvedený histogenetický vztah se stal pro definici karcinoidu rozhodující, i když samotné zjištění fokální endokrinní diferenciace v epitelovém nádoru neopravňuje k diagnóze karcinoidu. Proto za další definující znak karcinoidu je považována jeho histologická stavba. Jako karcinoid má být diagnostikován nádor, který sestává z jedné nebo více charakteristických histologických struktur představovaných: a) solidními hnízdy nádorových buněk často s palisádovitým uspořádáním na periferii, b) tubulárními strukturami a rozetám podobnými útvary, c) anastomozujícími pruhy nádorových buněk tvořícími trabekulární nebo pentlicovité struktury, d) strukturami podobnými acinům. Morfologický obraz karcinoidu může být tedy poměrně pestrý a závisí do určité míry na lokalizaci nádoru v jednotlivých oddílech gastrointestinálního traktu. Nádory tvořené uvedenými histologickými strukturami jsou označovány jako karcinoidy typické. Některé karcinoidy mohou vykazovat nižší stupeň diferenciace nádorových buněk s výraznějšími cytologickými nepravidelnostmi a vyšší mitotickou aktivitou. Tyto nádory bývají značně buněčné, solidně uspořádané, často s ložisky nekróz. Označují se jako karcinoidy atypické. Atypické karcinoidy jsou považovány za nádory stojící v intermediární pozici, pokud se týče histologického obrazu i biologických vlastností, mezi karcinomy a typickými karcinoidy. Z toho mohou vyplývat určité obtíže při zařazování některých z těchto nádorů. Vzhledem k tomu, že jde o nádory méně diferencované, byly některé z nich v minulosti diagnostikovány jako solidní adenokarcinomy. Atypické karcinoidy dosahují často větších rozměrů, jejich průměrná velikost je kolem 5 cm, zatímco karcinoidy typické mají průměrnou velikost kolem 2 cm. Vzácně se v gastrointestinálním traktu může vyskytnout nádor, jehož buňky vykazují zčásti neuroendokrinní diferenciaci, zčásti vykazují hlenotvorbu. V některých buňkách těchto nádorů je dokonce elektronmikroskopicky prokazatelná současně jak hlenotvorba, tak přítomnost neurosekrečních granul. Histogeneticky se buňky těchto nádorů odvozují od kmenových buněk střevní sliznice. Nádor uvedených vlastností byl dříve označován jako mucinózní nebo hlenotvorný karcinoid, popřípadě karcinoid s pohárkovými buňkami. V současné době je preferováno označení adenokarcinoid. Biologické chování adenokarcinoidů závisí na stupni diferenciace nádorových buněk a jejich mitotické aktivitě. Přitom jako adenokarcinoid mají být diagnostikovány nádory diferencované s nečetnými mitózami. U těchto nádorů lze očekávat příznivější prognózu. 8

10 Karcinoid gastrointestinálního traktu patologie Pleomorfní nádory s četnými mitózami mají biologické chování srovnatelné s adenokarcinomy a mají být jako adenokarcinomy diagnostikovány. Příkladem dalšího smíšeného nádoru je vzácný kompozitní karcinom-karcinoid, ve kterém se střídají oblasti odpovídající adenokarcinomu s oblastmi odpovídajícími karcinoidu. Předpokládá se, že nádor vychází z kmenových buněk střevní sliznice, které vykazují dvojsměrnou diferenciaci. Biologické chování kompozitních nádorů závisí na progresi a stupni diferenciace adenokarcinomové komponenty. 2.2 Speciální metody používané v mikroskopické diagnostice karcinoidů K upřesnění histologické diagnózy karcinoidů jsou často používány speciální barvicí metody, popřípadě imunohistologický průkaz antigenů (markerů) charakteristických pro neuroendokrinní diferenciaci nádorových buněk. Ze speciálních histologických barvicích metod jsou to především argentafinní a argyrofilní reakce. Argentafinní reakce je založena na schopnosti nádorových buněk redukovat amoniakální stříbro. Bylo zjištěno, že argentafinita nádorových buněk je dána přítomností serotoninu. Nádory vykazující pozitivitu této reakce, tj. karcinoidy argentafinní, byly dříve někdy označovány jako argentafinomy. Tyto nádory se vyskytují především ve středním úseku střeva. Jinou stříbřící metodou je argyrofilní reakce (barvení podle Grimelia). Toto speciální barvení znázorňuje sekreční granula v nádorových buňkách, bez ohledu na jejich obsah, a je v současné době používáno jako rutinní metoda v diagnostice karcinoidů. Mimořádným zdokonalením histologické diagnostiky karcinoidů bylo zavedení imunohistologických metod. V současné době je možné pomocí specifických protilátek detegovat nejrůznější antigenní struktury v nádorových buňkách, např. produkty nádorových buněk, nebo antigenní struktury související s neuroendokrinní diferenciací buněk. Z produktů nádorových buněk přichází v úvahu především detekce serotoninu. Pozitivita nádorových buněk odpovídá většinou pozitivitě argentafinní reakce, i když u části nádorů množství argentafinních buněk převyšuje množství buněk vykazujících imunohistologickou pozitivitu serotoninu. Karcinoidy s převahou serotonin-pozitivních buněk se vyskytují především ve středním úseku střeva. Pomocí imunohistologických metod bylo zjištěno, že buňky karcinoidů mohou produkovat i řadu dalších biologicky aktivních látek, převážně hormonů peptidové povahy. Přitom existuje zřejmě určitá souvislost mezi produkcí určitého peptidu a topografickou lokalizací karcinoidu. Např. nádory lokalizované ve středním úseku gastrointestinálního traktu produkující serotonin produkují zároveň i substanci P, která je prokazatelná dokonce ve stejných buňkách jako serotonin. Nádory lokalizované v jiných úsecích gastrointestinálního traktu mohou produkovat řadu jiných biologicky aktivních látek. V proximálním úseku se častěji vyskytují karcinoidy produkující gastrin, enkefalin nebo somatostatin, nádory distálního úseku produkují častěji pankreatický polypeptid, glukagon a somatostatin. Okolnost, že nádorové buňky produkují určitý hormon, se promítla i do názvosloví zavedením termínů gastrinom, glukagonom apod. Ve snaze předejít nomenklaturním 9

11 Karcinoid gastrointestinálního traktu patologie zmatkům je v současné době preferován termín karcinoid pro všechny neuroendokrinní nádory gastrointestinálního traktu bez ohledu na to, jakou substanci produkují. Imunohistologická detekce biologicky aktivních látek produkovaných buňkami karcinoidů významně přispěla k poznání biologických vlastností těchto buněk a histogenetických vztahů karcinoidů, ale pro rutinní diagnostiku je využívána poměrně málo. K tomu přispívá i okolnost, že jeden nádor může produkovat několik různých substancí, a naopak některé nádory jednoznačně vykazující neuroendokrinní diferenciaci neprodukují substanci žádnou. K markerům, které souvisejí s neuroendokrinní diferenciací nádorových buněk, patří chromograniny, především chromogranin A. Chromograniny představují rodinu kyselých polypeptidů, které tvoří podstatnou část solubilních proteinů sekrečních granul endokrinních buněk. Chromogranin A je jedním z hlavních peptidů této skupiny, jeho imunohistologická detekce je dnes v diagnostice karcinoidů rutinně používána. Všechny endokrinní buňky gastrointestinálního traktu vykazují pozitivitu chromograninu A. Stejně tak převážná většina karcinoidů gastrointestinálního traktu vykazuje pozitivitu chromograninu A. Výjimku tvoří část karcinoidů rekta, které mohou vykazovat negativitu tohoto markeru. Přesto je imunohistologický průkaz chromograninu A všeobecně považován za rozhodující pro stanovení diagnózy karcinoidu. Pozitivita chromograninu A je v nádorových buňkách příznačně granulární a v podstatě odpovídá Grimeliovu barvení, výsledky však nejsou ve všech případech identické. Vzhledem k tomu jsou obě zmíněné metody doporučovány v mikroskopické diagnostice karcinoidů jako obligatorní. Jiným antigenem, který je součástí neurosekrečních granul endokrinních buněk gastrointestinálního traktu, je Leu-7 (CD57). Tento antigen je v poslední době uváděn jako významný perspektivní marker karcinoidních nádorů. Jeho imunohistologický průkaz v nádorových buňkách je v diagnostice karcinoidu považován za mimořádně přínosný. Většina karcinoidů gastrointestinálního traktu vykazuje pozitivitu CD57, podobně jako chromograninu A. Distribuce pozitivit obou těchto markerů je však do určité míry rozdílná. Proto průkaz CD57 představuje alternativní možnost zjištění přítomnosti neurosekrečních granul v nádorových buňkách, tedy endokrinní diferenciace nádoru. Pozitivita CD57 může být proto určující pro diagnózu karcinoidu u nádoru, který je chromogranin A negativní. K dalším markerům, které souvisejí s neuroendokrinní diferenciací buněk karcinoidu, patří neuron specifická enoláza a synaptofysin. Neuron specifická enoláza (NSE) byla původně považována za protein, vyskytující se výhradně v centrálním nervovém systému. Později bylo prokázáno, že je přítomna i v buňkách jiných tkání, včetně buněk periferního endokrinního systému a nádorů vycházejících z těchto buněk. Imunohistologická detekce NSE je považována za důležitý faktor v mikroskopické diagnostice karcinoidů gastrointestinálního traktu, i když pozitivita tohoto markeru není zdaleka tak specifická, jak se původně předpokládalo. Přítomnost NSE byla totiž zjištěna i v nádorech, které nevykazují endokrinní diferenciaci, a navíc intenzita barvení a počet pozitivních buněk mohou v karcinoidech vykazovat značnou variabilitu. Pozitivita NSE v karcinoidních nádorech nekoreluje s pozitivitou argentafinní nebo argyrofilní reakce, ani s přítomností markerů souvisejících s neurosekrečními granuly (chromogranin A, CD57). Průkaz NSE může proto přispět k diagnóze karcinoidu v těch případech, kdy nádorové buňky obsahují jen malé množství neurosekrečních 10

12 Karcinoid gastrointestinálního traktu patologie granul. Interpretace výsledků imunohistologického vyšetření musí však být v těchto případech vždy pečlivě zvažována a korelována s mikroskopickým obrazem nádoru vzhledem k tomu, že NSE může být pozitivní i v nádorech, které nemají endokrinní původ. Synaptofysin, membránový glykoprotein presynaptických vesikul, je dalším z markerů neuronální diferenciace, v současné době používaných v mikroskopické diagnostice karcinoidů gastrointestinálního traktu. Pozitivita synaptofysinu byla prokázána ve většině těchto nádorů. Imunohistologický průkaz tohoto antigenu může podpořit diagnózu karcinoidu zejména v těch případech, kdy průkaz ostatních markerů není jednoznačný. 2.3 Elektronová mikroskopie Elektronová mikroskopie přispěla především k rozšíření poznatků o biologii nádorových buněk a o histogenetických vztazích karcinoidů. V současné době je pro diagnostické účely používána spíše výjimečně. Hlavním ultrastrukturálním znakem karcinoidů je přítomnost sekrečních granul v cytoplasmě nádorových buněk. Granula mají charakteristický vzhled, charakterizovaný densním centrem obklopeným světlým halo, jsou ohraničena membránou. V některých případech je morfologický obraz sekrečních granul charakteristický pro určitý sekreční produkt. Praktické využití tohoto poznatku pro bližší charakterizaci karcinoidů se však ukázalo jako problematické. V řadě nádorů jsou sekreční granula pleomorfní, a jejich morfologie neumožňuje proto identifikaci specifického sekrečního produktu. Navíc bylo zjištěno, že v jednom granulu může být přítomno i několik různých humorálních produktů Rozdíly v morfologii a biologických vlastnostech karcinoidu podle lokalizace Vzhledem k tomu, že morfologický vzhled i biologické vlastnosti karcinoidu se liší podle jeho lokalizace, jsou většinou gastrointestinální karcinoidy zařazovány do tří skupin podle jejich výskytu na nádory horního, středního a dolního úseku trávicí trubice. Tyto úseky zároveň odpovídají distribuci krevního zásobení: 1) Horní úsek ( foregut ) žaludek a duodenum a. coeliaca 2) Střední úsek ( midgut ) tenké střevo, cékum, colon ascendens a proximální část transversa a. mesenterica sup. 3) Dolní úsek zbývající část colon a rectum ( hindgut ) a. mesenterica inf Karcinoidy horního úseku gastrointestinálního traktu Karcinoidy žaludku jsou relativně vzácné. Představují asi 4 % všech karcinoidů gastrointestinálního traktu a jen 0,2 % maligních nádorů žaludku. Vznik žaludečního karcinoidu bývá dáván do souvislosti s jiným onemocněním žaludku, doprovázeným zvýšenou produkcí gastrinu. Jde především o chronickou atrofickou gastritidu, spojenou s enterální metaplazií žaludeční sliznice, nebo o hyperplazii endokrinních buněk. V řadě případů se však karcinoid vyskytuje bez souvislosti s jiným žaludečním onemocněním. Tyto nádory mívají horší prognózu než karcinoidy vznikající v terénu chronické atrofické gastritidy. Predilekční lokalizací žaludečních karcinoidů je fundus. Makroskopicky jsou nádory nejčastěji polypózní, bývají spojeny s mikronodulární hyperplazií 11

13 Karcinoid gastrointestinálního traktu patologie endokrinních buněk, relativně často jsou mnohočetné. Mikroskopicky sestávají převážně z anastomozujících pentlicovitých a trabekulárních struktur nebo tvoří drobná solidní hnízda. Někdy se vyskytují i acinární nebo rozetovité struktury. Karcinoidy lokalizované ve fundu vykazují většinou argyrofilii. K nejčastějším humorálním působkům produkovaným žaludečními karcinoidy patří somatostatin, serotonin, ACTH, glukagon, VIP a gastrin. Asi 15 % žaludečních karcinoidů je atypických, tj. vykazují špatnou diferenciaci, jsou značně buněčné, převážně solidně uspořádané. Atypické karcinoidy se vyskytují v těle i v antru. Karcinoidy žaludku metastazují nejčastěji do regionálních lymfatických uzlin, metastazování do dalších orgánů je vzácné. Duodenální karcinoidy jsou rovněž vzácné, představují cca 1 2 % všech karcinoidů gastrointestinálního traktu. Makroskopicky tvoří většinou plošné prominence, a jsou proto relativně často mylně považovány za ektopickou pankreatickou tkáň. Karcinoidy lokalizované v oblasti Vaterovy ampuly působí často biliární obstrukci. Mikroskopická stavba duodenálních karcinoidů je převážně insulární, popřípadě trabekulární, kombinovaná s glandulárními strukturami. Nádory nevykazují argentafinitu, i barvení podle Grimelia bývá negativní. Z humorálních působků produkovaných duodenálními karcinoidy je nejčastější somatostatin, který je téměř výhradně produkován právě nádory v této lokalizaci. K dalším působkům, které mohou být duodenálními karcinoidy produkovány, patří stejně jako v žaludku ACTH, glukagon a gastrin, duodenální karcinoidy však neprodukují serotonin. Biologické chování karcinoidů v této lokalizaci je blízké karcinoidům žaludečním Karcinoidy středního úseku gastrointestinálního traktu Karcinoidy tenkého střeva představují nejpočetnější skupinu (cca 50 %) gastrointestinálních karcinoidů. Vzhledem k tomu, že adenokarcinomy tenkého střeva se vyskytují vzácně, patří karcinoidy k nejčastějším maligním nádorům vyskytujícím se v této lokalizaci (60 %). Relativně méně se vyskytují v jejunu, vzácně v Meckelově divertiklu, nejčastější jsou v ileu. Asi ve % jsou mnohočetné. Makroskopicky mají karcinoidy tenkého střeva většinou charakter intramurálních nodulů, často vytvářejí i plošné slizniční prominence ( knoflíkovitý tvar), vzácněji jsou polypózní. Velikost nádorů se nejčastěji pohybuje mezi 1 až 3,5 cm. Větší nádory mohou růst cirkulárně a zúžovat lumen střeva. Mikroskopicky mívají relativně uniformní stavbu, jsou tvořeny malými insulárními strukturami, anastomozujícími pruhy, někdy se mohou vyskytnout i struktury tubulární nebo cystické. Často bývá v nádorech bohaté fibrovaskulární stroma. Nádorové buňky vykazují příznačnou argentafinitu i argyrofilii. Imunohistologicky byla v karcinoidech tenkého střeva prokázána produkce řady humorálních působků. Nejčastější je serotonin, dále byla popsána produkce gastrinu, kalcitoninu, dopaminu, noradrenalinu, substance P, enteroglukagonu, ACTH, VIP a somatostatinu. Většina nádorů produkuje více než jeden humorální působek. K nejčastějším kombinacím patří serotonin a substance P nebo serotonin spolu se substancí P a enteroglukagonem. Biologické vlastnosti karcinoidu tenkého střeva jsou dány především jeho velikostí a způsobem růstu. Nádory menší než 1 cm metastazují pouze ve 2 %, zatímco přibližně 80 % nádorů větších než 2 cm zakládá metastázy. Karcinoidy rostoucí v povrchních úsecích střevní stěny (sliznice, submukóza) metastazují v cca 40 %, nádory infiltrující i hlubší vrstvy střevní stěny 12

14 Karcinoid gastrointestinálního traktu patologie metastazují v téměř 90 %. Metastázy se najdou nejčastěji v regionálních lymfatických uzlinách a v játrech. Generalizace nádoru do dalších orgánů mimo dutinu břišní je spíše raritní. Karcinoidy céka a proximálního úseku tlustého střeva jsou svými morfologickými a biologickými vlastnostmi prakticky identické s karcinoidy tenkého střeva, dosahují však obvykle větší velikosti, ve většině případů více než 2 cm. Zvláštní skupinu karcinoidních nádorů gastrointestinálního traktu představují karcinoidy appendixu. Jsou relativně časté, tvoří 34 % všech karcinoidů gastrointestinálního traktu, jsou nejčastějšími epitelovými nádory appendixu (90 %). Bývají diagnostikovány především jako náhodný nález při apendektomii (od 0,06 do 0,69 %). Makroskopicky jsou převážně malých rozměrů, většinou kulovité, pravidelné, lokalizované v apikální části appendixu. Nádory lokalizované ve středním nebo proximálním úseku appendixu mohou obliterovat lumen. Mikroskopicky převažují drobně insulární, popřípadě tubulární nebo rosetovité struktury. Vzhledem k tomu, že spektrum humorálních produktů je obdobné jako v jiných úsecích středního úseku střeva, vykazují nádorové buňky apendikálních karcinoidů argentafinitu i argyrofilii. Zvláštností karcinoidů appendixu jsou jejich příznivé biologické vlastnosti. Metastazování těchto nádorů je vzácné, pouze v 1 9 % případů jsou zjištěny metastázy, a to převážně pouze v regionálních lymfatických uzlinách. Metastazování do vzdálenějších orgánů je krajně neobvyklé. Vzhledem k příznivým biologickým vlastnostem jsou karcinoidy appendixu klasifikovány jako nádory pouze potenciálně maligní, na rozdíl od karcinoidů v jiných lokalizacích, které jsou klasifikovány jako nádory maligní Karcinoidy dolního úseku gastrointestinálního traktu Karcinoidy distální části tlustého střeva jsou poměrně vzácné. Tvoří 7 % všech gastrointestinálních karcinoidů. Bývají větších rozměrů, stejně tak jako karcinoidy céka a proximálního úseku tlustého střeva, nejčastěji kolem 5 cm. Makroskopicky jsou většinou miskovité s centrální ulcerací, nebo polypózní. V mikroskopickém obrazu převažují struktury trabekulární, popřípadě smíšené trabekulární a solidně-tubulární formace. Většina nádorových buněk vykazuje argyrofilii, argentafinní reakce bývá obvykle pouze fokální. Karcinoidy v této lokalizaci mohou produkovat řadu humorálních působků, nejčastější jsou pankreatický polypeptid, somatostatin a glukagon. Značná část nádorů produkuje více působků. Biologické vlastnosti jsou méně příznivé než u nádorů v jiných lokalizacích. To je dáno mimo jiné i skutečností, že nádory zůstávají relativně dlouho asymptomatické a mohou tedy dosáhnout větších rozměrů. Karcinoidy rekta tvoří cca 4 % všech karcinoidů gastrointestinálního traktu. Jsou většinou menších rozměrů, méně než 2 cm. Lokalizovány bývají na přední stěně, popřípadě na stěnách bočních. Jejich makroskopický obraz, histologická stavba i produkce humorálních působků jsou prakticky identické jako u ostatních karcinoidů dolního úseku gastrointestinálního traktu. Biologické vlastnosti rektálních karcinoidů jsou relativně příznivější než karcinoidů lokalizovaných v tenkém nebo tlustém střevě. To může být mimo jiné dáno i okolností, že rektální karcinoidy vyvolávají poměrně brzy klinickou symptomatologii. 13

15 Plicní karcinoidy 3 Plicní karcinoidy Doc. MUDr. Milan Rešl, CSc., Fingerlandův ústav patologie, FN Hradec Králové 3.1 Současný pohled na morfologickou diagnostiku Plicní karcinoidy jsou součástí spektra plicních neuroendokrinních afekcí, vznikající proliferací či nádorovou transformací neuroendokrinní buňky. Tento element je považován za derivát buňky kmenové, jejíž přesná povaha dosud není známa. Velmi pravděpodobně jde o nediferencovanou buňku tracheobronchiálního stromu bazální zóny a v distálnějších partiích o buňku Clarovu a pneumocyt II. typu (Otto a spol., 1997). Její morfologické charakteristiky jsou využívány v onkologické diagnostice. Jde zejména o cytoplasmatická neurosekretorická granula charakteristického ultrastrukturálního vzhledu, korespondující s plasmatickou expresí některých markerů v imunohistochemii, a pozitivně histochemických argyrofilních či argentafinních reakcí. Z této skutečnosti vyplývá i jejich diagnostický význam. Nejdéle užívaný histochemický postup využívá argyrofilie např. v metodě podle Grimelia. Tato metoda, i když s více než 95% pozitivitou v případě karcinoidů, je pro svoji technickou i časovou náročnost v současné diagnostice plicních karcinoidů téměř opuštěna. Podobně je tomu s reakcemi argentafinními. Druhým postupem, imunohistochemickým, je nutno doložit nádorový fenotyp nejméně dvěma markery. Pracovní skupina expertů WHO doporučila nepoužívat neuron specifickou enolázu ani v její monoklonální podobě. Synaptofysin a chromogranin vykazují více než 90% senzitivitu i přijatelnou specificitu. Alternativně lze užít např. Leu-7, GRP, PGP-9,5 nebo A-CAM. Třetí metodikou je ultrastrukturální doklad cytoplasmatických neurosekretorických granul středního průměru 140 nm, který umožňuje definitivní diagnózu zmíněného fenotypu. Jsou velmi hojné u tumorletů a obou typů karcinoidů. Neuroendorinní buňka secernuje velké množství působků, zejména peptidů, ale i enkefalinů či endorfinů, z nichž některé jsou využívány v diagnostické praxi. Do nedávné doby byla značným problémem názvoslovná nejednotnost i nepřesně definovaná kritéria jednotlivých plicních neuroendokrinních afekcí. To ve svých důsledcích vedlo k velmi obtížnému srovnávání diagnostických a tím i léčebných výsledků. V současnosti jsou k plicním neuroendokrinním afekcím řazeny následující obecně akceptované jednotky: 1) tumorlet 2) typický karcinoid 3) atypický karcinoid 4) malobuněčný karcinom (SCLC) 5) velkobuněčný neuroendokrinní karcinom (LCNEC). Tyto léze kromě tumorletu jsou vedeny v poslední revizi WHO/IASLC klasifikace plicních nádorů z roku 1999 a mezinárodně akceptovány. Jsou spektrem afekcí různého biologického chování, kdy na straně jedné stojí tumorlet jako benigní nenádorová proliferace, na straně druhé 14

16 Plicní karcinoidy pak malobuněčný karcinom s velkobuněčným neuroendokrinním karcinomem jako nádory vysoce maligní. Plicní karcinoidy pak představují tumory s nízkým a středním stupněm malignity. Jsou kódovány podle ICD-O (MKN-O) a SNOMED stejným číselným kódem, M-8240/3 (WHO, 1999). Tvoří asi 3 % všech plicních nádorů (Vadesz a spol., 1993; WHO, 1999). Termín tumorlet zavedl Whitwell v r Měl vyjadřovat nádoru podobnou afekci. Pro jeho diagnózu je nezbytný průnik tumorletových buněk bazální membránou bronchu či bronchiolu. Mitotická aktivita zpravidla není přítomna. Jeho odlišení od typické formy karcinoidu je zcela umělé a spočívá v obecně přijaté velikostní hranici do 5 mm pro tumorlet (WHO, 1999). Afekce většího rozměru jsou diagnostikovány jako typický karcinoid. Přítomnost satelitní, S-100 protein pozitivní populace v tumorletu může svědčit pro paraganglionární charakter afekce (Rešl a spol., 1996, 1998). Mnohočetný výskyt tumorletů přichází jednak při: a) chronických zánětech sdružených s významnější vazivovou transformací plicní tkáně b) v periferii karcinoidů c) jako raritní stav, označovaný jako difusní idiopatická hyperplazie neuroendokrinních buněk. Značně nejednotné biologické chování karcinoidů vedlo k jejich revizi a vyčlenění samostatné jednotky atypický karcinoid (Arrigoni a spol., 1972). Jeho poslední revize dále zjednodušila diagnostická kritéria a umožnila jeho odlišení od SCLC a LCCNEC (Travis a spol., 1998; WHO, 1999). Typická forma plicního karcinoidu (typický karcinoid) je charakterizována poměrně pestrou nádorovou stavbou, která je jen výjimečně jednotná v celé afekci. Nejčastěji jde o stavbu solidně trabekulární s tvorbou buněčných hnízd. Jinými mikroskopickými vidy je tvorba rozet, pseudorozet či stavba papilární. Buněčný tvar je častěji polygonální než vřetenobuněčný a nemá vztah k biologickému chování nádoru. Rovněž dosud nebyl prokázán vztah např. onkocytární, světlobuněčné či maleancytární buněčné diferenciace, nebo změn intersticia (amyloid, kalcifikace, osifikace) k prognóze onemocnění. Větší sestavy rovněž zpochybňují horší prognózu u periferně situovaných nádorů. Diagnóza typického karcinoidu je dána jedním z výše uvedených světelně mikroskopických obrazů, který je doplněn o imunohistochemický průkaz neuroendokrinního fenotypu nádorových buněk (viz výše). Imunohistochemický průkaz neuroendokrinní povahy nádorových buněk (viz výše) spolehlivě nahradí vyšetření ultrastrukturální. Neurosekretorická granula středního průměru 140 nm s charakteristickou densní centrální částí a ohraničená jednoduchou membránou jsou hojnou strukturou plasmatické výbavy nádorových buněk karcinoidů. Další buněčné detaily na úrovni elektronmikroskopické nebo imunohistochemické exprese jiných než endokrinních markerů jsou považovány za nespecifické. Proliferační aktivita nádorových buněk hodnocená počtem mitóz v deseti polích velkého zvětšení (HPF) je u typického karcinoidu méně než 2 mitózy. Mitózy se počítají v oblastech nádoru s reprezentativním zastoupením nádorových elementů, tj. s vyloučením oblastí významnějšího zastoupení intersticia či nekróz. Z důvodu různého zejména okulárového vybavení mikroskopů jsou ekvivalentem deseti HPF 2 mm 2 nádorové (preparátové) plochy. U typického karcinoidu nesmí být přítomny fokální nekrózy. Poslední revize v této oblasti ukázala, že buněčné a jaderné nepravidelnosti nejsou významnými diagnostickými parametry 15

17 Plicní karcinoidy (Trawis a spol., 1998). Přítomnost satelitní S-100 protein pozitivní populace, charakterizující tzv. paraganglionární karcinoid, nemá vztah k biologickému chování nádoru (Rešl a spol., 1996). Obdobně je tomu s expresí bcl-2 onkoproteinu u obou typů karcinoidů (Rešl a spol., 1998). Diagnostika atypického karcinoidu a jeho odlišení od karcinoidu typického, SCLC či LCNEC spočívá ve stanovení mitotické aktivity nebo průkazu fokálních nekróz. Mitotická aktivita byla stanovena v rozmezí od 2 do 10 mitóz v 10 HPF nebo 2 mm 2 hodnocené vitální tkáně/preparátové plochy (WHO, 1999). Alternativním kritériem je přítomnost fokálních nekróz, tj. přítomnost samostatných nekróz opravňuje ke stanovení diagnózy atypického karcinoidu i při nižším mitotickém počtu. Jde o výjimečný stav, který obvykle nebývá nalézán při vyšetření většího množství materiálu. Přítomnost rozetových formací se jeví jako statisticky významný a prognosticky příznivý faktor, na rozdíl od větších rozměrů nádoru (průměr nad 30 mm) a ženského pohlaví (Beasley a spol., 2000). Imunohistochemický nebo ultrastrukturální průkaz neuroendokrinní povahy nádorových buněk je stejný jako u typického karcinoidu. Zvláštní problematikou je cytologická diagnostika plicních karcinoidů nebo diagnostika z necytologického materiálu malých objemů. 1) Diagnostika z cytologického materiálu (kartáčkový slizniční stěr, endoskopická punkce, transthorakální jehlová punkce). Mělo by jít pouze o rámcovou diagnózu karcinoidu jako neuroendokrinní afekce, tj. karcinoid ano/ne. Další typizace do zmíněných dvou podtypů se neprovádí. 2) Diagnostika z materiálu necytologického charakteru, avšak malých objemů (jehlová biopsie průměru 20 G, fibroendoskopie). Měly by platit stejné zásady jako v ad 1). V naprosté většině případů není možná diagnostika obou subtypů. Je vhodné doplnění diagnostického postupu imunohistochemickým nebo ultrastrukturálním vyšetřením. Tyto metodiky opravňují ke konečné diagnóze karcinoidu i jeho onkologické kodifikaci. Cytologická diagnostika plicních karcinoidů má několik zvláštností daných možnou intrabrochiální propagací tumoru i jeho stavbou. Intrabronchiálně se propagující karcinoidy jsou často opatřeny vazivovým pouzdrem s naléhajícím epitelem, který může vykazovat řadu změn. Tato skutečnost vysvětluje poměrně častou negativitu či chybnou diagnózu v metodě kartáčkového slizničního stěru. Nádorové pouzdro může být také příčinou diagnostických nesnází v cytologii pomocí endoskopické jehlové punkce. Jiným problémem endoskopické diagnostiky karcinoidu je časté krvácení během odběru. Není dáno vyšším cévním zásobením nádoru, jak je často udáváno, ale poraněním cév zmíněného vazivového pouzdra nádoru, které bývají většího kalibru. Situace transthorakální tenkojehlové biopsie naráží pouze na onkologickou diferenciální diagnostiku. Vzhledem k tomu, že objemově jde o minimální množství získané tkáně, je nezbytné zhotovení sériových řezů k prvnímu řezu z tzv. cytobloku pro běžné barvení hematoxylinem a eozinem. Opomenutí této skutečnosti vede ve většině případů k tzv. vykrájení vyšetřovaného materiálu a nemožnosti následného imunohistochemického průkazu neuroendokrinní povahy nádoru. 16

18 Plicní karcinoidy V poslední době je intenzivně rozpracovávána oblast detekce proliferační aktivity nádorových buněk (Rudolph a spol., 1998; Rešl a spol. 2001) i některých pomocných markerů z oblasti antionkogenů či onkoproteinů (Brambilla a spol., 1997; Rešl a spol., 1998; Zirbes a spol., 1998). Výsledky dosud nejsou v takové podobě, aby byly použitelné v širší diagnostické praxi. 3.2 Návrh standardu morfologické diagnostiky plicních karcinoidů Základní diagnostické charakteristiky by měly vycházet ze třetího vydání WHO/IASLC klasifikace plicních tumorů (1999), které je obecně akceptováno a zaváděno do praxe. Plicní karcinoidy jsou děleny do dvou jednotek: Karcinoid typický Karcinoid atypický Oba typy tumorů jsou považovány za maligní, vykazující nízký a střední stupeň malignity. Jsou kódovány podle ICDO-O (MKN-O) a SNOMED stejným číselným kódem 8240/3. 1) Diagnostika z cytologického materiálu (kartáčkový slizniční stěr, endoskopická punkce, transthorakální jehlová punkce). Mělo by jít pouze o rámcovou diagnózu karcinoidu jako neuroendokrinní afekce, tj. karcinoid ano/ne. Další typizace do zmíněných dvou podtypů se neprovádí. 2) Diagnostika z materiálu necytologického charakteru, avšak malých objemů (jehlová biopsie průměru 20 G, fibroendoskopie). Měly by platit stejné zásady, jako v ad 1). V naprosté většině případů není možná diagnostika obou subtypů. Diagnostický postup je vhodné doplnit o imunohistochemické nebo ultrastrukturální vyšetření. Tyto metodiky opravňují ke konečné diagnóze karcinoidu a jeho onkologické kodifikaci. Průkaz neuroendokrinního charakteru afekce je prováděn dvojím metodickým postupem: a) Imunohistochemickou metodou je nutné doložit nádorový fenotyp nejméně dvěma markery. Pracovní skupina expertů WHO doporučila nepoužívat neuron specifickou enolázu a to ani její monoklonální formu. Synaptofysin a chromogranin A vykazují více než 90% senzitivitu i přijatelnou specificitu. Alternativně lze užít např. Leu-7, GRP, PGP-9,5 nebo A-CAM. b) Ultrastrukturální doklad plasmatických neurosekretorických granul středního průměru 140 nm umožňuje definitivní diagnózu. Typizace karcinoidů do obou jeho subtypů je zpravidla možná až po extenzivním mikroskopickém vyšetření většího množství nádorové tkáně získané thorakoskopicky nebo z thorakotomie. Pro definitivní diagnózu karcinoidových subtypů je nutné stanovení mitotické aktivity v konvenčně silných řezech barvených HE či průkaz fokálních nekróz. Mitózy se počítají v oblastech nádoru s reprezentativním zastoupením nádorových elementů, tj. s vyloučením oblastí významněji zastoupeného intersticia či nekróz. Četnostní interval 2 až 10 mitóz v deseti polích velkého zvětšení nebo ekvivalentu 2 mm 2 vymezuje atypický karcinoid proti karcinoidu typickému, malobuněčné- 17

19 Plicní karcinoidy mu karcinomu i velkobuněčnému neuroendokrinnímu karcinomu. Typický karcinoid vykazuje mitotickou aktivitu do dvou mitóz v 10 HPF nebo 2 mm 2. Druhou charakteristikou, která umožňuje stanovení diagnózy atypický karcinoid, jsou fokální nekrózy, které nejsou přítomny v typickém karcinoidu. Další mikroskopické charakteristiky, dříve vedené jako Arrigoniho kritéria a užívané pro typizaci karcinoidů, by neměly být ze známých důvodů užívány. Přítomnost rozetových formací u atypického karcinoidu se jeví jako statisticky významný a prognosticky příznivý faktor. Další mikroskopické charakteristiky týkající se buněčného tvaru či intersticiálních změn nejsou významné pro prognózu. Diagnostický postup při zpracování materiálu získaného radikálnější chirurgickou léčbou, tj. nejméně lobektomií, by měl zahrnovat extenzivní vyšetření uvedenými metodami. Součástí morfologického výsledkového protokolu musí být informace umožňující stanovení stupně pokročilosti základního onemocnění. Literatura: 1. Arrigoni MG, Woolner LB, Bernatz PE. Atypical carcinoid tumors of the lung. J Thorac Cardiovasc Surg. 1972;64: Beasley MB, Thunnissen FBJM, Brambilla E, Hasleton P, Steele R, Hammmar S, Colby TV, Shepard M, Shimosato Y, Koss MN, Falk R, Travis WD. Pulmonary atypical carcinoid: predictors of survival in 106 cases. Hum Pathol. 2000;31: Brambilla E, Negouescu A, Gazzeri S, Lantuejoul S, Moro D, Brambilla S, Coll JL. Apoptosis-related factors p53, Bcl2, and Bax in neuroendocrine lung tumors. Am J Pathol. 1996;149: Costes V, Marty-Ane Ch Picot M, Ch Serre I, Pujol JL, Mary H, Baldet P. Typical and atypical bronchopulmonary carcinoid tumors: a clinicopathologic and Ki-67-labeling study. Hum Pathol. 1995;26: Otto WR. Lung stem cells. Int J Exp Pathol. 1997;78: Rešl M, Král B, Šimek J, Bukač J. S-100 protein positive (sustentacular) cells in pulmonary carcinoid tumorlets: a quantitative study of 24 cases. Path Res Pract. 1998;192: Rešl M, Bukač J, Šimek J, Král B. Satelitní buňky v plicních karcinoidových tumorletech a karcinoidech, Čs. Patol. 1996;32: Rešl M, Friedmann I, Šimek J, Chrobok V, Bukač J, Plíšková L. Pulmonary paraganglioid carcinoids and bcl-2 oncoprotein expression. End Pathol. 1998;9: Rešl M, Šimek J, Bukač J, Rothrőckel P, Šiller J. DN: A topoisomerase II-alpha in pulmonary carcinoid tumors. Path Res Pract (in press). 10. Rudolph P, Peters J, Lorenz D, Schmidt P, Parwaresch R. Correlation between mitotic and Ki-67 labeling indices in paraffin-embedded carcinoma specimens. Hum Pathol. 1998;29: Trawis WD, Rush W, Flieder DB, Falk R, Fleming MV, Gal A, AAAA, Koss M N. Survival analysis of 200 pulmonary neuroendocrine tumors with clarification of criteria for atypical carcinoid and its separation from typical carcinoid. Am J Surg Pathol. 1998;22: Vadesz P, Palffy G, Egervazy M, Schaff Z. Diagnosis and treatment of bronchial carcinoid tumors: clinical and pathological review of 120 operated patients. Eur J Cardiothorac Surg. 1993;7: World Health Organization. Histological typing of lung and pleural tumors. Geneva: World Health Organization Zirbes TK, Lorenzen J, Baldus SE, Moenig SP, Wolters U, Ottlik A, Thiele J, Hoelscher AH, Dienses HP. Apoptosis and expression of bcl-2 protein are inverse factors influencing tumour cell turnover in primary carcinoid of the lung. Histopathology. 1998;33:

20 Radionuklidová diagnostika karcinoidu 4 Radionuklidová diagnostika karcinoidu Doc. MUDr. Jiří Prášek, CSc., Nukleární medicína, FN Brno Bohunice V diagnostice nádorů se nejčastěji používají konvenční diagnostické zobrazovací techniky, jako jsou například rentgenové snímky, výpočetní tomografie (CT), ultrasonografické vyšetření (USG) a magnetická rezonance (MRI). U celé řady nádorů mohou významným podílem přispět i techniky radionuklidové. V poslední době bylo vyvinuto několik radionuklidových receptorových diagnostických technik využívajících značené peptidy. Na rozdíl od konvenčních zobrazovacích technik (RTG, CT, USG, MRI), které zobrazují většinou anatomické poměry ve sledované oblasti, receptorová scintigrafie pomocí značených peptidů poskytuje informaci o fyziologických vlastnostech tkáně, o přítomnosti receptorů. Proto může v řadě situací přinést diagnostické informace i tam, kde jsou konvenční zobrazovací techniky neúspěšné. Jednou z typických indikací je diagnostika pomocí somatostatinových receptorů. Somatostatin je peptidový hormon existující ve dvou různých formách jako molekula se 14 nebo 28 aminokyselinami. Nachází se především v hypothalamu, mozkové kůře, v mozkovém kmeni, v zažívacím traktu a v pankreatu. V současné době je známo pět subtypů somatostatinových receptorů. V klinické diagnostice se využívá subtyp 2, na který se váže syntetický analog somatostatinu, označovaný jako octreotid. Modifikací aminokyselin v molekule octreotidu je zpomalena enzymatická degradace a poločas vylučování z organismu je minut (u nativního somatostatinu to jsou 2 3 minuty). Octreotid je možno značit 123 I nebo 111 In. Častěji používaným postupem je značení octreotidu 111 In s využitím DTPA ( 111 In- Pentetreotide OctreoScan). V diagnostice karcinoidu je využíván OctreoScan již delší dobu. Typicky se udává senzitivita tohoto vyšetření %, velkou výhodou je mimo jiné i celotělový scan, který dovoluje diagnostikovat po jediné i. v. aplikaci distribuci somatostatin pozitivních tkání v celém těle. Patologický nález při scintigrafii je představován ložiskovým nahromaděním radioaktivity svědčícím pro přítomnost somatostatinových receptorů. V případě pozitivity je vysoká pravděpodobnost, že terapie farmaky vážícími se na somatostatinové receptory bude úspěšná. Vzhledem k ceně tohoto vyšetření není vhodné provádět scintigrafii OctreoScanem jako screeningové vyšetření. 4.1 Biodistribuce OctreoScanu Za 2 hodiny po i. v. aplikaci OctreoScanu je nejvyšší radioaktivita v ledvinách (5,6%), duodenu (2,9%) a játrech (1%). Asi 63 % aplikované radioaktivity se z těla vyloučí během 2 hodin. Za 24 hodin po aplikaci je 91 % aplikované radioaktivity z těla vyloučeno, maximální radioaktivita je v ledvinách a céku, menší je v pankreatu, játrech, dvanáctníku a tlustém střevě. Po 48 až 72 hodinách po aplikaci je 95 % radioaktivity vyloučeno z těla. 19

SPECT/CT neuroendokrinních tumorů. P.Libus Oddělení nukleární medicíny Nemocnice Havlíčkův Brod

SPECT/CT neuroendokrinních tumorů. P.Libus Oddělení nukleární medicíny Nemocnice Havlíčkův Brod SPECT/CT neuroendokrinních tumorů P.Libus Oddělení nukleární medicíny Nemocnice Havlíčkův Brod 5 případů na 100 000 obyvatel/rok Pomalu rostoucí Vychází z neuroendokrinního systému Výskyt samostatný x

Více

MUDr. Jiří Tomášek Masarykův onkologický ústav, Brno

MUDr. Jiří Tomášek Masarykův onkologický ústav, Brno Neuroendokrinní nádory GIT (GEP-NEN) epidemiologie, klasifikace, klinika MUDr. Jiří Tomášek Masarykův onkologický ústav, Brno 22. února 2013 1 Prokázán NET a co dál? 40 letá žena přichází na chirurgii

Více

Rozbor léčebné zátěže Thomayerovy nemocnice onkologickými pacienty a pilotní prezentace výsledků péče

Rozbor léčebné zátěže Thomayerovy nemocnice onkologickými pacienty a pilotní prezentace výsledků péče Rozbor léčebné zátěže Thomayerovy nemocnice onkologickými pacienty a pilotní prezentace výsledků péče Výstupy analýzy dat zdravotnického zařízení a Národního onkologického registru ČR Prof. MUDr. Jitka

Více

Modul obecné onkochirurgie

Modul obecné onkochirurgie Modul obecné onkochirurgie 1. Principy kancerogeneze, genetické a epigenetické faktory 2. Onkogeny, antionkogeny, reparační geny, instabilita nádorového genomu 3. Nádorová proliferace a apoptóza, důsledky

Více

PET při stagingu a recidivě kolorektálního karcinomu

PET při stagingu a recidivě kolorektálního karcinomu PET při stagingu a recidivě kolorektálního karcinomu Visokai V., Lipská L., *Skopalová M., *Bělohlávek O. Chirurgické oddělení Fakultní Thomayerovy nemocnice Praha *Oddělení nukleární medicíny - PET centrum

Více

Mezenchymální nádory. Angiomyolipom Medulární fibrom Reninom (nádor z juxtaglomerulárních buněk)

Mezenchymální nádory. Angiomyolipom Medulární fibrom Reninom (nádor z juxtaglomerulárních buněk) Nádory ledvin Mezenchymální nádory Angiomyolipom Medulární fibrom Reninom (nádor z juxtaglomerulárních buněk) Angiomyolipom Nejčastější mezenchymální nádor ledviny Vznik z perivaskulárních vřetenitých

Více

OP u nemocného s nádorovým onemocněním dýchacích cest a plic

OP u nemocného s nádorovým onemocněním dýchacích cest a plic OP u nemocného s nádorovým onemocněním dýchacích cest a plic Tumory Místně neregulovatelný růst tkáně, buňky se vymkly kontrole Benigní ohraničené, nemetastazují, obvykle nerecidivují Prekanceroza předrakovinný

Více

ProGastrin-Releasing Peptide (ProGRP) u nemocných s malobuněčným karcinomem plic

ProGastrin-Releasing Peptide (ProGRP) u nemocných s malobuněčným karcinomem plic ProGastrin-Releasing Peptide (ProGRP) u nemocných s malobuněčným karcinomem plic FONS Symposium klinické biochemie Pardubice, 23.9. 25.9.202 M. Tomíšková, J. Skřičková, I. Klabenešová, M. Dastych 2 Klinika

Více

Klasifikace nádorů varlat

Klasifikace nádorů varlat Klasifikace nádorů varlat MUDr. Marek Grega Ústav patologie a molekulární medicíny 2. LF UK a FN v Motole Nádory varlat v různorodá skupina nádorových afekcí, která odpovídá komplikované histogenezi orgánu

Více

Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Liberecký kraj

Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Liberecký kraj Institut biostatistiky a analýz, Lékařská a přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Brno Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Mužík J. Epidemiologie nádorů v ČR Epidemiologická

Více

Benigní endometriální polyp

Benigní endometriální polyp Nádory dělohy POLYPY přisedlé nebo polokůlovité útvary, které vyklenují sliznici zdroj krvácení etiologicky funkční, hyperplastické, nádorové (riziko maligní transformace hyperplastického polypu je však

Více

Evropský den onemocnění prostaty 15. září 2005 Aktivita Evropské urologické asociace a České urologické společnosti

Evropský den onemocnění prostaty 15. září 2005 Aktivita Evropské urologické asociace a České urologické společnosti Evropský den onemocnění prostaty 15. září 2005 Aktivita Evropské urologické asociace a České urologické společnosti prim. MUDr. Jan Mečl Urologické oddělení Krajská nemocnice Liberec Co je to prostata?

Více

Obsah. Autoři. Předmluva. Introduction. Úvod. 1. Patogeneze a biologie metastatického procesu (Aleš Rejthar) 1.1. Typy nádorového růstu

Obsah. Autoři. Předmluva. Introduction. Úvod. 1. Patogeneze a biologie metastatického procesu (Aleš Rejthar) 1.1. Typy nádorového růstu Obsah Autoři Předmluva Introduction Úvod 1. Patogeneze a biologie metastatického procesu (Aleš Rejthar) 1.1. Typy nádorového růstu 1.2. Šíření maligních nádorů 1.3. Souhrn 1.4. Summary 2. Obecné klinické

Více

Diagnostika genetických změn u papilárního karcinomu štítné žlázy

Diagnostika genetických změn u papilárního karcinomu štítné žlázy Diagnostika genetických změn u papilárního karcinomu štítné žlázy Vlasta Sýkorová Oddělení molekulární endokrinologie Endokrinologický ústav, Praha Nádory štítné žlázy folikulární buňka parafolikulární

Více

Význam endosonografie v diagnostice GIST

Význam endosonografie v diagnostice GIST Význam endosonografie v diagnostice GIST Ivo Novotný Gastroenterologické oddělení Masarykův onkologický ústav Brno - Žlutý kopec Chirurgická klinika FN Brno - Bohunice GIST GITu Spadá do skupiny mesenchymálních

Více

HE4 a CA125 na společné cestě s jasným cílem. Milada Nezvedová Oddělení klinické biochemie Nemocnice Znojmo

HE4 a CA125 na společné cestě s jasným cílem. Milada Nezvedová Oddělení klinické biochemie Nemocnice Znojmo HE4 a CA125 na společné cestě s jasným cílem Milada Nezvedová Oddělení klinické biochemie Nemocnice Znojmo Tumorové markery Definice nádorového markeru substance produkována nádorem nebo okolními tkáněmi

Více

Význam endosonografie v diagnostice GIST. R.Repák

Význam endosonografie v diagnostice GIST. R.Repák GIST NET 2013 Litomyšl 29.-30.112013 Význam endosonografie v diagnostice GIST. R.Repák II.interní gastroenterologická klinika FN a LF UK Hradec Králové GIST - definice se vyvíjí - kontroverze, progenitorové

Více

Registr Avastin Nemalobuněčný karcinom plic

Registr Avastin Nemalobuněčný karcinom plic Registr Avastin Nemalobuněčný karcinom plic Formulář: Vstupní parametry Rok narození Věk Pohlaví Kouření o Kuřák o Bývalý kuřák o Nekuřák Hmotnost pacienta v době diagnózy (kg) Hmotnost pacienta v době

Více

Radionuklidová diagnostika u pacientů s horečnatým stavem

Radionuklidová diagnostika u pacientů s horečnatým stavem Radionuklidová diagnostika u pacientů s horečnatým stavem Materiál pro studenty medicíny MUDr. Otto Lang, PhD Doc. MUDr. Otakar Bělohlávek, CSc. KNM UK 3. LF a FNKV, Praha Horečka Nespecifická reakce organizmu

Více

Patologie zažívacího ústrojí II. část: střevo, žlučové cesty, pankreas a peritoneum. VI. histologické praktikum 3. ročník všeobecného směru

Patologie zažívacího ústrojí II. část: střevo, žlučové cesty, pankreas a peritoneum. VI. histologické praktikum 3. ročník všeobecného směru Patologie zažívacího ústrojí II. část: střevo, žlučové cesty, pankreas a peritoneum VI. histologické praktikum 3. ročník všeobecného směru Hemoragická infarzace střeva Hemoragická infarzace střeva Infarzace

Více

Metody nukleární medicíny. Doc.RNDr. Roman Kubínek, CSc. Předmět: lékařská přístrojová technika

Metody nukleární medicíny. Doc.RNDr. Roman Kubínek, CSc. Předmět: lékařská přístrojová technika Metody nukleární medicíny Doc.RNDr. Roman Kubínek, CSc. Předmět: lékařská přístrojová technika Nukleární medicína Zobrazení metodami nukleární medicíny (rovněž označované jako skenování) patří mezi diagnostické

Více

Využití FNAC v diagnostice jaterních metastáz

Využití FNAC v diagnostice jaterních metastáz XXII. Cytologický den Využití FNAC v diagnostice jaterních metastáz Iva Zambo Damier s.r.o., I. PAÚ FN u sv. Anny v Brně UZV, CT, (EUS) FNAC aspirace tenkou jehlou Fixace zaschnutím / 95% alkoholem, barvení

Více

Anémie a horní dyspeptický syndrom (kazuistika)

Anémie a horní dyspeptický syndrom (kazuistika) Anémie a horní dyspeptický syndrom (kazuistika) MUDr. Ľubica Cibičková, Ph.D. Tvorba a ověření e-learningového prostředí pro integraci výuky preklinických a klinických předmětů na LF UP a FZV UP Reg. č.:

Více

Diagnostika amyloidózy z pohledu patologa Látalová P., Flodr P., Tichý M.

Diagnostika amyloidózy z pohledu patologa Látalová P., Flodr P., Tichý M. Diagnostika amyloidózy z pohledu patologa Látalová P., Flodr P., Tichý M. Ústav klinické a molekulární patologie LF UP a FN Olomouc Úvodem -vzácná jednotka i pro patologa Statistika Ústavu klinické a

Více

Bioptická vyšetření materiálu z oblasti děložního čípku

Bioptická vyšetření materiálu z oblasti děložního čípku Bioptická vyšetření materiálu z oblasti děložního čípku klinicko-patologický seminář Podřipská nemocnice Roudnice n.labem 16. května 2005 MUDr. Jan Šťastný Diagnoza s.r.o. Progresivní změny na čípku Pseudotumory

Více

Maturitní témata. Předmět: Ošetřovatelství

Maturitní témata. Předmět: Ošetřovatelství Maturitní témata Předmět: Ošetřovatelství 1. Ošetřovatelství jako vědní obor - charakteristika a základní rysy - stručný vývoj ošetřovatelství - významné historické osobnosti ošetřovatelství ve světě -

Více

Epidemiologie vzácných nádorů GIT v dostupných českých datech

Epidemiologie vzácných nádorů GIT v dostupných českých datech INSTITUT BIOSTATISTIKY A ANALÝZ Lékařská fakulta & Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita, Brno www.iba.muni.cz Epidemiologie vzácných nádorů GIT v dostupných českých datech Lékařská fakulta Masarykova

Více

Pomalu rostoucí benigní nádor, je dobře ohraničený Jsou pevně spojené s dura mater, utlačují mozkovou tkáń, aniž by do ni prorůstaly Meningeomy tvoří

Pomalu rostoucí benigní nádor, je dobře ohraničený Jsou pevně spojené s dura mater, utlačují mozkovou tkáń, aniž by do ni prorůstaly Meningeomy tvoří Pomalu rostoucí benigní nádor, je dobře ohraničený Jsou pevně spojené s dura mater, utlačují mozkovou tkáń, aniž by do ni prorůstaly Meningeomy tvoří přibližně 25% všech intrakraniálních nádorů 50% menigeomů

Více

METODICKÝ POKYN PRO SBĚR DAT A VEDENÍ AUDITU MAMOGRAFICKÉHO SCREENINGU V ČESKÉ REPUBLICE

METODICKÝ POKYN PRO SBĚR DAT A VEDENÍ AUDITU MAMOGRAFICKÉHO SCREENINGU V ČESKÉ REPUBLICE METODICKÝ POKYN PRO SBĚR DAT A VEDENÍ AUDITU MAMOGRAFICKÉHO SCREENINGU V ČESKÉ REPUBLICE VÝCHODISKA: Přihlášením se do programu mamografického (MG) screeningu (viz podmínky přihlášky k MG screeningu a

Více

Nádory parenchymových orgánů

Nádory parenchymových orgánů Nádory parenchymových orgánů Plíce Maligní nádory Nemalobuněčné karcinomy Malobuněčný karcinom Dlaždicový karcinom plic Dlaždicový karcinom plic Adenokarcinom plic Adenokarcinom plic Malobuněčný karcinom

Více

NET. Diagnostika z pohledu gastroenterologa

NET. Diagnostika z pohledu gastroenterologa NET Diagnostika z pohledu gastroenterologa K. Starý IGEK, FN Brno Přednosta: Prof. MUDr. A. Hep, CSc. Pracovní setkání chirurgů, gastroenterologů a onkologů na téma vzácné nádory GIT 22.-23.2. 2013, Brno

Více

BRONCHOGENNÍ KARCINOM

BRONCHOGENNÍ KARCINOM Nádory plic, pleury a mediastina: BRONCHOGENNÍ KARCINOM Jiří Ferda, Eva Ferdová, Hynek Mírka, Boris Kreuzberg Klinika zobrazovacích metod LFUK a FN v Plzni Epidemiologie Nejčastější malignita v celosvětovém

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Karcinom žlučníku - strategie chirurgické léčby

Karcinom žlučníku - strategie chirurgické léčby Karcinom žlučníku - strategie chirurgické léčby Kala Z. Chirurgická klinika Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno Incidence ZN žlučníku (C23,C24) v krajích ČR v období 2006-2010

Více

Radiodiagnostika žlučových cest a pankreatického vývodu

Radiodiagnostika žlučových cest a pankreatického vývodu Radiodiagnostika žlučových cest a pankreatického vývodu Žlučník a žlučové cesty Zobrazovací metody: - prostý snímek - ultrasonografie - CT - MRI (MRCP) - ERCP - PTC, PTD - peroperační, pooperační cholangiografie

Více

PET / CT. J.Vi. Vižďa. FN Hradec Králov. lové

PET / CT. J.Vi. Vižďa. FN Hradec Králov. lové Diagnostické možnosti PET / CT J.Vi Vižďa Oddělen lení nukleárn rní medicíny FN Hradec Králov lové Pozitronová emisní tomografie (PET) Nejmodernější funkčnízobrazování (molecularimaging) PET scanner: registrace

Více

2.5.2009. 1-2 % maligních nádorů u muže 4 % maligních nádorů urogenitálního traktu 5x větší incidence u bělochů než černochů. Česká republika (2000)

2.5.2009. 1-2 % maligních nádorů u muže 4 % maligních nádorů urogenitálního traktu 5x větší incidence u bělochů než černochů. Česká republika (2000) Nádory varlete Urologická klinika, 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Epidemiologie 1-2 % maligních nádorů u muže 4 % maligních nádorů urogenitálního

Více

DATOVÉ ROZHRANÍ PRO PŘEDÁVÁNÍ DAT MAMOGRAFICKÉHO SCREENINGU K CENTRÁLNÍMU ZPRACOVÁNÍ

DATOVÉ ROZHRANÍ PRO PŘEDÁVÁNÍ DAT MAMOGRAFICKÉHO SCREENINGU K CENTRÁLNÍMU ZPRACOVÁNÍ DATOVÉ ROZHRANÍ PRO PŘEDÁVÁNÍ DAT MAMOGRAFICKÉHO SCREENINGU K CENTRÁLNÍMU ZPRACOVÁNÍ Verze dokumentu: 2.1; 7.7.2005 Vytvořil: CBA MU v Brně Účel dokumentu: Informovat pracoviště provádějící MG screening

Více

ZOBRAZENÍ NÁDORŮ MOZKU NA MOLEKULÁRNÍ ÚROVNI Jiří Ferda, Eva Ferdová, Jan Kastner, Hynek Mírka, *Jan Mraček, *Milan Choc **Ondřej Hes KLINIKA

ZOBRAZENÍ NÁDORŮ MOZKU NA MOLEKULÁRNÍ ÚROVNI Jiří Ferda, Eva Ferdová, Jan Kastner, Hynek Mírka, *Jan Mraček, *Milan Choc **Ondřej Hes KLINIKA ZOBRAZENÍ NÁDORŮ MOZKU NA MOLEKULÁRNÍ ÚROVNI Jiří Ferda, Eva Ferdová, Jan Kastner, Hynek Mírka, *Jan Mraček, *Milan Choc **Ondřej Hes KLINIKA ZOBRAZOVACÍCH METOD *NEUROCHIRURGICKÉ ODDĚLENÍ **ŠIKLŮV ÚSTAV

Více

Informační zázemí projektu a využití nemocničních dat pro monitoring Dg. C20

Informační zázemí projektu a využití nemocničních dat pro monitoring Dg. C20 Informační zázemí projektu a využití nemocničních dat pro monitoring Dg. C20 Diagnóza C20 - vzdělávání, výzkum a lékařská praxe CZ.2.17/1.1.00/32257 Datové zdroje dostupné pro monitoring C20 Registr Rektum

Více

Diagnostika neuroendokrinních nádorů lokalizační techniky

Diagnostika neuroendokrinních nádorů lokalizační techniky Diagnostika neuroendokrinních nádorů lokalizační techniky Oldřich Louthan, IV. interní klinika, VFN, 1. LF UK Praha Závažnost příznaků neuroendokrinních tumorů (NET) se může pohybovat velmi nenápadných

Více

(Legenda: dg. C44-jiný novotvar kůže)

(Legenda: dg. C44-jiný novotvar kůže) 3.3. Zhoubné novotvary (ZN) Incidence zhoubných nádorů, tj. počet nových onemocnění v daném roce na 100 000 obyvatel je na regionální (okresní) úrovni hodnocena od roku 1980, na krajské a celostátní úrovni

Více

Zhoubné nádory ledvinné pánvičky a močovodu

Zhoubné nádory ledvinné pánvičky a močovodu Zhoubné nádory ledvinné pánvičky a močovodu Definice Zhoubné nádory ledvinné pánvičky a močovodu v naprosté většině vycházejí z uroteliální výstelky horních močových cest a mají proto mnoho společných

Více

F-FDG-PET/CT NÁDOROVÝCH ONEMOCNĚNÍ SRDCE. EVA FERDOVÁ, JIŘÍ FERDA, JAN BAXA Klinika zobrazovacích metod LFUK a FN v Plzni

F-FDG-PET/CT NÁDOROVÝCH ONEMOCNĚNÍ SRDCE. EVA FERDOVÁ, JIŘÍ FERDA, JAN BAXA Klinika zobrazovacích metod LFUK a FN v Plzni F-FDG-PET/CT 18 NÁDOROVÝCH ONEMOCNĚNÍ SRDCE EVA FERDOVÁ, JIŘÍ FERDA, JAN BAXA Klinika zobrazovacích metod LFUK a FN v Plzni SRDCE Vzácná postižení prevalence v populaci 0,001-0,3%* 75% benigních, 25% maligních*

Více

Diagnóza a klasifikace zhoubných nádorů ledvin

Diagnóza a klasifikace zhoubných nádorů ledvin Informace pro pacienty Čeština 2 Diagnóza a klasifikace zhoubných nádorů ledvin Podtržená slova jsou vysvětlena ve slovníčku pojmů Ve většině případů je zhoubné nádorové onemocnění ledvin asymptomatické,

Více

Přínos molekulární genetiky pro diagnostiku a terapii malignit GIT v posledních 10 letech

Přínos molekulární genetiky pro diagnostiku a terapii malignit GIT v posledních 10 letech Přínos molekulární genetiky pro diagnostiku a terapii malignit GIT v posledních 10 letech Minárik M. Centrum aplikované genomiky solidních nádorů (CEGES), Genomac výzkumný ústav, Praha XXIV. JARNÍ SETKÁNÍ

Více

Biologická léčba karcinomu prsu. Prof. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc. Onkologická klinika 1.LF UK a TN KOC (NNB+VFN+TN)

Biologická léčba karcinomu prsu. Prof. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc. Onkologická klinika 1.LF UK a TN KOC (NNB+VFN+TN) Biologická léčba karcinomu prsu Prof. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc. Onkologická klinika 1.LF UK a TN KOC (NNB+VFN+TN) Cílená léčba Ca prsu Trastuzumab (HercepNn) AnN HER2 neu pronlátka LapaNnib (Tyverb)

Více

Fludeoxythymidine ( 18 F) 1 8 GBq k datu a hodině kalibrace voda na injekci, chlorid sodný 9 mg/ml

Fludeoxythymidine ( 18 F) 1 8 GBq k datu a hodině kalibrace voda na injekci, chlorid sodný 9 mg/ml Příbalová informace Informace pro použití, čtěte pozorně! Název přípravku 3 -[ 18 F]FLT, INJ Kvalitativní i kvantitativní složení 1 lahvička obsahuje: Léčivá látka: Pomocné látky: Léková forma Injekční

Více

Rakovina tlustého stfieva a koneãníku. Doc. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc. MUDr. Ludmila Boublíková MUDr. Drahomíra Kordíková

Rakovina tlustého stfieva a koneãníku. Doc. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc. MUDr. Ludmila Boublíková MUDr. Drahomíra Kordíková TRITON Rakovina tlustého stfieva a koneãníku Doc. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc. MUDr. Ludmila Boublíková MUDr. Drahomíra Kordíková Jitka Abrahámová, Ludmila Boublíková, Drahomíra Kordíková Rakovina tlustého

Více

Guideline gynekologických zhoubných nádorů 2004/2005. Primární komplexní léčba operabilních stádií zhoubných nádorů děložního těla

Guideline gynekologických zhoubných nádorů 2004/2005. Primární komplexní léčba operabilních stádií zhoubných nádorů děložního těla Guideline gynekologických zhoubných nádorů 2004/2005 Primární komplexní léčba operabilních stádií zhoubných nádorů děložního těla Svoboda B. 1, Kubecová M. 2, Rob L. 3, Stankušová H. 4, Cwiertka K. 5,

Více

Informační podpora screeningového programu

Informační podpora screeningového programu Informační podpora screeningového programu Ondřej Májek, Ladislav Dušek, Jan Mužík, Tomáš Pavlík, Daniel Klimeš Odborná garance programu: Jan Daneš, Helena Bartoňková, Miroslava Skovajsová Účinnost organizovaného

Více

Standardizace endoskopických vyšetření žaludku

Standardizace endoskopických vyšetření žaludku Standardizace endoskopických vyšetření žaludku MUDr. Jan Šťastný Diagnoza s.r.o. Ústí nad Labem, 16. listopadu 2005 Cíle semináře Zamyšlení nad vývojem zdravotnického systému, možnými dopady na gastroenterologii

Více

Maligní fibrózní histiocytom retroperitonea u mladého nemocného

Maligní fibrózní histiocytom retroperitonea u mladého nemocného Maligní fibrózní histiocytom retroperitonea u mladého nemocného Hána L., Pudil J., Bělina F., Buřič I.*, Martínek J.** Chirurgická klinika ÚVN a 2. LF UK *Radiodiagnostické oddělení ÚVN **Interní klinika

Více

Souhrnný přehled NÁDOROVÝCH MARKERŮ vyšetřovaných oddělením klinické biochemie FNO

Souhrnný přehled NÁDOROVÝCH MARKERŮ vyšetřovaných oddělením klinické biochemie FNO Oddělení klinické biochemie Fakultní nemocnice Olomouc INFORMÁTOR OKB č.5/2004 Souhrnný přehled NÁDOROVÝCH MARKERŮ vyšetřovaných oddělením klinické biochemie FNO CEA karcinoembryonální antigen cut-off

Více

Biomarkery - diagnostika a prognóza nádorových onemocnění

Biomarkery - diagnostika a prognóza nádorových onemocnění Biomarkery - diagnostika a prognóza nádorových onemocnění O. Topolčan,M.Pesta, J.Kinkorova, R. Fuchsová Fakultní nemocnice a Lékařská fakulta Plzeň CZ.1.07/2.3.00/20.0040 a IVMZČR Témata přednášky Přepdpoklady

Více

DIAGNOSTICKO TERAPEUTICKÝ ALGORITMUS CERVIKÁLNÍCH INTRAEPITELIÁLNÍCH NEOPLÁZIÍ L.ŠEVČÍK, P.GRAF, S.ĎURIANOVÁ

DIAGNOSTICKO TERAPEUTICKÝ ALGORITMUS CERVIKÁLNÍCH INTRAEPITELIÁLNÍCH NEOPLÁZIÍ L.ŠEVČÍK, P.GRAF, S.ĎURIANOVÁ Porodnicko-gynekologická klinika FN a LF OU v Ostravě přednosta: Doc. MUDr. Vít Unzeitig, CSc. DIAGNOSTICKO TERAPEUTICKÝ ALGORITMUS CERVIKÁLNÍCH INTRAEPITELIÁLNÍCH NEOPLÁZIÍ L.ŠEVČÍK, P.GRAF, S.ĎURIANOVÁ

Více

Skalický Tomáš,Třeška V.,Liška V., Fichtl J., Brůha J. CHK LFUK a FN Plzeň Loket 2015

Skalický Tomáš,Třeška V.,Liška V., Fichtl J., Brůha J. CHK LFUK a FN Plzeň Loket 2015 Skalický Tomáš,Třeška V.,Liška V., Fichtl J., Brůha J. CHK LFUK a FN Plzeň Loket 2015 Kdy můžeme resekovat jaterní metastázy KRCa? 1. synchronně s primárním karcinomem 2. po resekci primárního karcinomu

Více

SCREENINGOVÉ PROGRAMY V ČR Z POHLEDU VZP ČR

SCREENINGOVÉ PROGRAMY V ČR Z POHLEDU VZP ČR SCREENINGOVÉ PROGRAMY V ČR Z POHLEDU VZP ČR 5.12. 2013 MUDr. HANA ŠUSTKOVÁ, VZP ČR OBSAH 1. Screening karcinomu děložního hrdla 2. Mamografický screening 3. Screening kolorektálního karcinomu 4. Projekt

Více

Kortizol, ACTH. Olga Bálková Roche s.r.o., Diagnostics Division

Kortizol, ACTH. Olga Bálková Roche s.r.o., Diagnostics Division Kortizol, ACTH Olga Bálková Roche s.r.o., Diagnostics Division ACTH: biochemie a fyziologie Hormon peptidové povahy, 39 AMK Produkován předním lalokem hypofýzy Cirkadiánní rytmus nejvyšší koncentrace v

Více

Opakované resekce jater pro metastázy kolorektálního karcinomu

Opakované resekce jater pro metastázy kolorektálního karcinomu Opakované resekce jater pro metastázy kolorektálního karcinomu Visokai V., Lipská L., Mráček M., Levý M. Chirurgická klinika 1. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze přednosta Doc. MUDr. V. Visokai,

Více

Onemocnění střev. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. PhDr.

Onemocnění střev. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. PhDr. Onemocnění střev Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Říjen 2010 PhDr. Markéta Bednářová Onemocnění střev Dle etiologie dělíme: A. Zánětlivá

Více

TARCEVA klinický registr

TARCEVA klinický registr TARCEVA klinický registr Karcinom pankreatu Stav k datu 10. 4. 2011 Registr Tarceva je podporován výzkumným ý grantem firmy Roche. Česká onkologická společnost Institut biostatistiky a analýz Stav registru

Více

Registr Herceptin Karcinom prsu

Registr Herceptin Karcinom prsu I. Primární diagnostika Registr Herceptin Karcinom prsu Vstupní parametry Rok narození Věk Kód zdravotní pojišťovny (výběr) o 111 o 201 o 205 o 207 o 209 o 211 o 213 o 217 o 222 Datum stanovení diagnózy

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA NADLEDVINY dvojjediná žláza párově endokrinní žlázy uložené při horním pólu ledvin obaleny tukovým

Více

Psychosomatika a choroby zažívacího traktu. Jiří Zeman Gastroenterologická ambulance Děčín

Psychosomatika a choroby zažívacího traktu. Jiří Zeman Gastroenterologická ambulance Děčín Psychosomatika a choroby zažívacího traktu Jiří Zeman Gastroenterologická ambulance Děčín Psychosomatika Psyché - duše, soma - tělo Zkoumá vliv psychických funkcí a pochodů na organizmus Psychosomatická

Více

2 Antisepse, asepse, způsoby sterilizace, dezinfekce... 23. 3 Etiologie ran a proces hojení... 24

2 Antisepse, asepse, způsoby sterilizace, dezinfekce... 23. 3 Etiologie ran a proces hojení... 24 Obsah Předmluva... 13 OBECNÁ CHIRURGIE 1 Vyšetření chirurgického pacienta... 16 1.1 Anamnéza... 16 1.2 Fyzikální vyšetření..................................... 18 1.3 Paraklinická vyšetření... 20 1.4 Předoperační

Více

Příloha list Laboratorní příručky

Příloha list Laboratorní příručky _ Datum aktualizace: 15. 2.2014 Příloha list Laboratorní příručky Název metody: ASGPR Název metody na výsledcích laboratorního vyšetření: S_ASGPR IgG Jednotky: index Indikace: diferenciální diagnostika

Více

Zkušenosti se stanovením HE4. Petrová P., OKB FN Olomouc

Zkušenosti se stanovením HE4. Petrová P., OKB FN Olomouc Zkušenosti se stanovením HE4 Petrová P., OKB FN Olomouc HE4 lidský epididymální protein 4 Skupina proteinů označovaných WFDC (whey acidic disulfide core) s vlastnostmi podobnými trypsinu Poprvé zjištěn

Více

Aktivní B12 (Holotranskobalamin) pokrok v diagnostice deficitu vitaminu B12

Aktivní B12 (Holotranskobalamin) pokrok v diagnostice deficitu vitaminu B12 Aktivní B12 (Holotranskobalamin) pokrok v diagnostice deficitu vitaminu B12 Firma Abbott Laboratories nabízí na imunoanalytických systémech ARCHITECT test ke stanovení biologicky aktivní části vitaminu

Více

Chirurgické možnosti řešení rhabdomyosarkomu pánve u mladé pacientky v rámci multimodálního přístupu

Chirurgické možnosti řešení rhabdomyosarkomu pánve u mladé pacientky v rámci multimodálního přístupu Chirurgické možnosti řešení rhabdomyosarkomu pánve u mladé pacientky v rámci multimodálního přístupu Macík D. 1, Doležel J. 1, Múdry P. 2, Zerhau P. 3, Staník M. 1, Čapák I. 1 1 ODDĚLENÍ UROLOGICKÉ ONKOLOGIE,

Více

DATOVÝ AUDIT SCREENINGU KOLOREKTÁLNÍHO KARCINOMU

DATOVÝ AUDIT SCREENINGU KOLOREKTÁLNÍHO KARCINOMU NÁRODNÍ PROGRAM SCREENINGU KOLOREKTÁLNÍHO KARCINOMU V ČESKÉ REPUBLICE DATOVÝ AUDIT SCREENINGU KOLOREKTÁLNÍHO KARCINOMU MANUÁL K APLIKACI Vytvořil: INSTITUT BIOSTATISTIKY A ANALÝZ MASARYKOVA UNIVERZITA

Více

POPIS POLOŽEK VALIDAČNÍHO REPORTU

POPIS POLOŽEK VALIDAČNÍHO REPORTU POPIS POLOŽEK VALIDAČNÍHO REPORTU Položky uvedené v Příloze 1 validačního reportu: NÁZEV POLOŽKY Počet jednotlivých typů vyšetření Podíl žen s provedeným typem vyšetření Výsledky screeningových mamografií

Více

Září 2011. CD uvnitř bulletinu

Září 2011. CD uvnitř bulletinu Září 2011 CD uvnitř bulletinu Redakce Vedoucí redaktor: MUDr. Milan Šikut Medical Director, Ipsen Pharma Redakční rada: MUDr. Beatrix Bencsíková Klinika komplexní onkologické péče MOU, Brno MUDr. Dagmar

Více

KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE

KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE Brno, 29. května 2015: Moravská metropole se již počtvrté stává hostitelem mezinárodní konference Evropské dny

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám http://www.kardiobtl.cz/produkty/diag-ultrazvuky-ge/ge-vivid-7/ K l i n i c k á p r o p e d e u t i k a Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Autorem materiálu a všech jeho částí,

Více

Chirurgická léčba MG a thymomů

Chirurgická léčba MG a thymomů Chirurgická léčba MG a thymomů Schützner J, Tvrdoň J Mygra-cz 14. 15. 11. 2009 Roztoky u Prahy Thymus Žlaznatý orgán uložený v předním mediastinu za prsní kostí Významně se podílí na tvorbě imunitního

Více

Časná a pozdní toxicita léčby lymfomů, životní styl po léčbě lymfomu. David Belada FN a LF UK v Hradci Králové

Časná a pozdní toxicita léčby lymfomů, životní styl po léčbě lymfomu. David Belada FN a LF UK v Hradci Králové Časná a pozdní toxicita léčby lymfomů, životní styl po léčbě lymfomu David Belada FN a LF UK v Hradci Králové 1.Toxicita léčby lymfomů Co je to toxicita léčby? Jaký je rozdíl mezi časnou a pozdní toxicitou?

Více

Epidemiologie zhoubných nádorů. regionu v rámci r. Mužík J. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Epidemiologie zhoubných nádorů. regionu v rámci r. Mužík J. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Institut biostatistiky a analýz Lékařská a Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita, Brno Evropský sociální fond & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Epidemiologie nádorů rekta (dg. C0) - pozice Pražsk

Více

CÉVNÍ MALFORMACE MOZKU - KAVERNOMY

CÉVNÍ MALFORMACE MOZKU - KAVERNOMY CÉVNÍ MALFORMACE MOZKU - KAVERNOMY E.Vítková, D.Krajíčková, J.Náhlovský Neurologická a Neurochirurgická klinika LF UK a FN Hradec Králové Kavernomy Makroskopicky Morušovitý útvar mm až několik cm Dutinky

Více

STRUKTURA REGISTRU RENIS

STRUKTURA REGISTRU RENIS STRUKTURA REGISTRU RENIS Vstupní data 1. Identifikace při vstupu do registru 1. Datum vstupu do registru (datum) 2. Váhový úbytek za posledních 6 měsíců (kg) (reálné číslo) 3. PS (skóre performance status)

Více

Zhoubné nádory penisu

Zhoubné nádory penisu Zhoubné nádory penisu Definice Zhoubné nádory penisu jsou onemocnění s relativně řídkým výskytem.tvoří přibližně 0,5-1 % všech nádorů u mužů. Nejčastější jsou nádory epitelové. Spinocelulární karcinom

Více

METASTÁZA DO KRČNÍCH UZLIN PŘI NEZNÁMÉM PRIMÁRNÍM NÁDORU OKULTNÍ KARCINOM HLAVY A KRKU. Příručka pro praxi:

METASTÁZA DO KRČNÍCH UZLIN PŘI NEZNÁMÉM PRIMÁRNÍM NÁDORU OKULTNÍ KARCINOM HLAVY A KRKU. Příručka pro praxi: SPOLEČNOST RADIAČNÍ ONKOLOGIE, BIOLOGIE A FYZIKY ČLS JEP Příručka pro praxi: METASTÁZA DO KRČNÍCH UZLIN PŘI NEZNÁMÉM PRIMÁRNÍM NÁDORU OKULTNÍ KARCINOM HLAVY A KRKU Prof. MUDr. Jan Klozar, CSc. Klinika

Více

Personalizovaná medicína Roche v oblasti onkologie. Olga Bálková, Roche s.r.o., Diagnostics Division Pracovní dny, Praha, 11.

Personalizovaná medicína Roche v oblasti onkologie. Olga Bálková, Roche s.r.o., Diagnostics Division Pracovní dny, Praha, 11. Personalizovaná medicína Roche v oblasti onkologie Olga Bálková, Roche s.r.o., Diagnostics Division Pracovní dny, Praha, 11. listopadu 2013 Personalizovaná vs standardní péče Cílená léčba Spojení diagnostiky

Více

UROLOGY WEEK 2012 Urologická klinika VFN a 1. LF UK v Praze

UROLOGY WEEK 2012 Urologická klinika VFN a 1. LF UK v Praze Urologická klinika VFN a 1. LF UK v Praze MUDr. Libor Zámečník, Ph.D., FEBU Urologická klinika VFN a 1. LF UK v Praze přednosta prof. MUDr. Tomáš Hanuš, DrSc. Urologická klinika VFN a 1. LF UK se letos

Více

Obsah Úvod......................................... 1 Základní vlastnosti živé hmoty...............................

Obsah Úvod......................................... 1 Základní vlastnosti živé hmoty............................... Obsah Úvod......................................... 11 1 Základní vlastnosti živé hmoty............................... 12 1.1 Metabolismus.................................... 12 1.2 Dráždivost......................................

Více

Úskalí diagnostiky akutního infarktu myokardu

Úskalí diagnostiky akutního infarktu myokardu Úskalí diagnostiky akutního infarktu myokardu po srdeční zástavě Miroslav Solař I. Interní klinika FN Hradec Králov lové Úvod do problematiky Diagnostika akutního infarktu myokardu kardiomarkery koronarografie

Více

Nádory mezodermu a endokrinních tkání.

Nádory mezodermu a endokrinních tkání. Nádory mezodermu a endokrinních tkání. 13:45-14:30 nádory ledvin 14:30-14:45 přestávka 14:45-15:10 nádory endokrinních tkání 15:10-15:15 diskuse párový orgán v retroperitoneu nádory ledvin komplikované

Více

Využití markerů Elecsys u nejčastějších mužských onkologických onemocnění

Využití markerů Elecsys u nejčastějších mužských onkologických onemocnění Využití markerů Elecsys u nejčastějších mužských onkologických onemocnění Igor Klimíček, Kurdějov, 25.4. 2014 Incidence a mortalita zhoubných novotvarů(zn) podle diagnóz u mužů v ČR, 2010 Diagnóza MKN-10

Více

XIX. HRADECKÉ GASTROENTEROLOGICKÉ A HEPATOLOGICKÉ DNY IX. MEZINÁRODNÍ ENDOSKOPICKÝ WORKSHOP

XIX. HRADECKÉ GASTROENTEROLOGICKÉ A HEPATOLOGICKÉ DNY IX. MEZINÁRODNÍ ENDOSKOPICKÝ WORKSHOP XIX. HRADECKÉ GASTROENTEROLOGICKÉ A HEPATOLOGICKÉ DNY IX. MEZINÁRODNÍ ENDOSKOPICKÝ WORKSHOP 19. 20. března 2015 Výukové centrum Lékařské fakulty UK Hradec Králové Odborný program Čtvrtek 19. března 2015

Více

Urologická příprava pacienta do registru čekatelů na TL. Pavel Navrátil RTC při Urologické klinice FN a LF UK v Hradci Králové

Urologická příprava pacienta do registru čekatelů na TL. Pavel Navrátil RTC při Urologické klinice FN a LF UK v Hradci Králové Urologická příprava pacienta do registru čekatelů na TL Pavel Navrátil RTC při Urologické klinice FN a LF UK v Hradci Králové Základní předpoklady vstupu do registru čekatelů 1. Vyloučení malignity 2.

Více

Standardy z pohledu zdravotní péče

Standardy z pohledu zdravotní péče Standardy z pohledu zdravotní péče Prof. MUDr. Miroslav Ryska, CSc. Chirurgická klinika 2. lékařské fakulty UK a ÚVN Praha Česká chirurgická společnost ČLS JEP Proč se hovoří o standardu péče 1 z hlediska

Více

PROGRAM ACTIVITYDETERMINATION PRO DOPORUČENÍ AKTIVITY 131 I PRO LÉČBU PACIENTŮ S DIFERENCOVANÝM KARCINOMEM ŠTÍTNÉ ŽLÁZY

PROGRAM ACTIVITYDETERMINATION PRO DOPORUČENÍ AKTIVITY 131 I PRO LÉČBU PACIENTŮ S DIFERENCOVANÝM KARCINOMEM ŠTÍTNÉ ŽLÁZY PROGRAM ACTIVITYDETERMINATION PRO DOPORUČENÍ AKTIVITY 131 I PRO LÉČBU PACIENTŮ S DIFERENCOVANÝM KARCINOMEM ŠTÍTNÉ ŽLÁZY DEMONSTRACE PROGRAMU J.ZIMÁK, P. VLČEK, J. VEJVALKA, K. PERSONOVÁ, K. TÁBORSKÁ KLINIKA

Více

Vliv moderních operačních metod na indikaci lázeňské péče

Vliv moderních operačních metod na indikaci lázeňské péče Michálkovická 18, Slezská Ostrava Vliv moderních operačních metod na indikaci lázeňské péče Bouřlivý rozvoj medicíny, jehož jsme v posledních několika desetiletích svědky, s sebou přináší nové operační

Více

Případ č. 42. Klinická historie a anamnéza

Případ č. 42. Klinická historie a anamnéza Klinická historie a anamnéza NO: 61-letá žena, která se dostavila na plicní kliniku ke kontrolnímu vyšetření. Na rtg snímku byl zjištěn suspektní nález (rozpadový proces) na pravé plíci. Doporučena hospitalizace.

Více

Zařazení nemocného do čekací listiny na transplantaci ledviny: malignity

Zařazení nemocného do čekací listiny na transplantaci ledviny: malignity Zařazení nemocného do čekací listiny na transplantaci ledviny: malignity Štefan V í t k o Institut for Clinical & Experimental Medicine, Prague, Czech Republic stvi@medicon.cz Symposium České transplantační

Více

Demografický vývoj, indikátory stárnutí

Demografický vývoj, indikátory stárnutí Demografický vývoj, indikátory stárnutí Ing.M.Chudobová, Mgr.V.Mazánková Lékařský dům Praha 19.listopad 2008 Hlavní rysy demografického vývoje (1) Počet obyvatel roste Podle prognózy ČSÚ do roku 2015 poroste,

Více

INTERNÍ ODDĚLENÍ SPEKTRUM POSKYTOVANÉ ZDRAVOTNÍ PÉČE

INTERNÍ ODDĚLENÍ SPEKTRUM POSKYTOVANÉ ZDRAVOTNÍ PÉČE Zdravotnická péče, diagnostika a léčba je na interním oddělení poskytována ve třech úrovních, tzv. diferencovaná péče: na lůžkách jednotky intenzívní péče pro interní a neurologické pacienty na lůžkách

Více

Charakteristika analýzy:

Charakteristika analýzy: Charakteristika analýzy: Identifikace: DIAGNOSTIKA PORUCHY JATERNÍCH FUNKCÍ, DECHOVÝ TEST S C 13 -METHACETINEM Využití: diagnostika poruch jaterních funkcí (demetylační, oxidační) Referenční mez: viz tabulka

Více

CADASIL. H. Vlášková, M. Boučková Hnízdová, A. Loužecká, M. Hřebíček, R. Matěj, M. Elleder

CADASIL. H. Vlášková, M. Boučková Hnízdová, A. Loužecká, M. Hřebíček, R. Matěj, M. Elleder CADASIL analýza mutací v genu NOTCH3 H. Vlášková, M. Boučková Hnízdová, A. Loužecká, M. Hřebíček, R. Matěj, M. Elleder Ústav dědičných metabolických poruch 1. LF UK a VFN Oddělení patologie a nár. ref.

Více