Studie vlivu splouvání na ekosystémy dna Teplé Vltavy

Transkript

1 Studie vlivu splouvání na ekosystémy dna Teplé Vltavy 1

2 Studie vlivu splouvání na ekosystémy dna Teplé Vltavy O.Simon, V.Kladivová Zpracováno jako jeden z výstupů výzkumného záměru VZ : Výzkum a ochrana hydrosféry - výzkum vztahů a procesů ve vodní složce životního prostředí, orientovaný na vliv antropogenních tlaků, její trvalé užívání a ochranu, včetně legislativních nástrojů Vykonavatel : Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.Masaryka Zadavatel : Ministerstvo životního prostředí Odborný garant výzkumného záměru : Ing.Josef Reidinger Odborný řešitel výzkumného záměru: RNDr. Josef Fuksa Praha, 26 2

3 Obsah: Úvod...4 Popis vegetace v korytě toku...5 Jakost vody...7 Ochrana území...8 Splouvání lehkými plavidly...9 Počet proplouvajících lodí...1 Vodácká veřejnost...12 Stanovení minimální výšky hladiny pro splouvání...16 Srozumitelné zveřejnění aktuální situace pro splouvání...24 Splouvání malých šumavských toků...25 Shrnutí dosavadních výsledků sledování...26 Návrhy optimalizace režimu splouvání Teplé Vltavy...27 Literatura

4 Úvod Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. provádí výzkumnou činnost pod názvem Vliv splouvání na ekosystémy dna Teplé Vltavy na základě Výjimky ze základních podmínek ochrany zvláště chráněných druhů makrofyt Rozhodnutí Správy NP a CHKO Šumava ze dne Práce budou pokračovat dále v roce 26. Podle požadavků tohoto správního orgánu jsou poskytovány dílčí výsledky prací tak, aby jich bylo možné průběžně využívat jako podkladových materiálů pro rozhodování správy NP Šumava. 4

5 Popis vegetace v korytě toku Teplá Vltava mezi Lenorou a Pěknou tvoří meandrující přirozený říční relativně stabilní 6 1 m široký tok s mnoha mělčinami i proudnými úseky. Zachovává si oligotrofní charakter, není významným způsobem regulovaná. Dno je převážně štěrkovité, v klidnějších partiích a bočních ramenech je nahromaděno organické bahno. [1]. Horní tok řeky Vltavy patří mezi nejcennější zachované vodní toky střední velikosti v ČR. Vltavský luh s mozaikou mokřadních stanovišť je unikátní z hlediska výskytu mokřadních rostlinných společenstev, jednotlivých druhů zvláště chráněných rostlin i živočichů. Přehled chráněných druhů bentických organismů je uveden v příslušné literatuře (8, 4]. Dominantním chráněným fenoménem ve vlastním toku jsou bohaté porosty ponořených makrofyt, vytvářející na mnoha místech souvislé porosty v podobě druhově bohatých podvodních luk. Vodní makrofyta jako významná součást ekosystémů horních toků řek jsou popsána v botanických pracech především kvalitativně z hlediska výskytu jednotlivých druhů v konkrétních územích popř. metodik jejich monitorování[1,5,6,9,1]. Pro účely této studie byly významné především studie[2,4,9], které umožňují srovnání konkrétního vybraného úseku Teplé Vltavy z hlediska výskytu vodní vegetace. Monitorují situaci před 1 lety, v době kdy frekvence sjíždění řeky byla výrazně nižší. V roce 1995 byla publikována data, sbíraná v roce 1992[9]. Obsahují popis vegetace otevřených vod Teplé Vltavy od pramenné oblasti po vzdutí Lipna. Popis rozšíření makrofyt v korytě řeky práce hodnotí jako fytocenologické snímky každého 1,5km dlouhého úseku řeky a současně podélný profil zastoupení 16 druhů makrofyt na tomto úseku, mezi která jsou kromě příbřežních partií zahrnuty i taxony, tvořící zárosty na dně toku. Stav a podmínky obou ohrožených druhů - stolístek střídavokvětý (Myriuphyllum alterniflorum) silně ohrožený druh v ČR, rdest alpský (Potamogeton alpinus) kriticky ohrožený druh [11] hodnotí jako optimální. 5

6 V roce 1994 byl při modelování minimálních průtoků v tocích sledována presence či absence vodních makrofyt a jejich pokryvnost v závislosti na rychlosti proudění vody, charakteru dna i výšce vodního sloupce. Současně s tím je sledován vztah mezi početností společenstva ryb a charakterem zárostu vodních rostlin. V citované studii je uvedeno, že se střídají místa s 1% pokryvností dna až s případy, kdy je dno prosté vegetace; v rámci profilů lze odhadnout 4% -6% pokryvnost dna makrofyty. Z hlediska kvalitativního zastoupení submerzní vegetace, tvořících zárosty na dně toku byl indikován lakušník vzplývavý (Batrachium fluitans), hvězdoš háčkatý (Callitriche hamulata), vodní mor kanadský (Elodea canadensis), a mech pramenička obecná (Fontinalis antipyretica). Jednotlivé transekty, vytyčené v místech s mělčím štěrkopískovým až pískovým dnem a částí proudnice s hrubším materiálem, měly při těchto sledováních pokryvnost dna koberci makrofyt mezi 17-28%. Další vzácnější druhy byly hodnoceny jen kvalitativně. Jako významný faktor, negativně ovlivňujících společenstva ryb, je již zde zmiňováno mechanické ničení porostů i snižování průhlednosti vody zvyšováním zákalu vody v průběhu splouvání. V roce 1997 [1] provedl autor první studie toutéž metodou srovnání s odstupem 5 let a ve zvoleném měřítku nenalezl výrazné změny společenstev ani úbytek taxonů. V roce 1998 bylo [7] sledováno pouze zastoupení submerzních makrofyt ve vegetačním složení říční nivy a výskyt výše zmiňovaných druhů byl potvrzen. V současné době provádí VÚV T.G.M. pozorování změn submerzní vegetace v korytě Teplé Vltavy. Byly zvoleny dva postupy s různou mírou vypovídací schopnosti. Pro celkový přehled o změnách v celém byl zvolen postup sledování 1 transektů umístěných po celé délce sledované části toku. Pro detailní sledování vegetačních změn trsů rostlin v průběhu sezóny jsme zvolili sledování jednoho 4m širokého pruhu v toku. Sledování transektů je prováděno pomocí lodi, splouvající zmíněný úsek řeky, pro detailní sledování byla zvolena plocha 4m x 11m, tak aby obsahovala celý profil - proudnici i mělčiny. Hodnocení změn submerzní vegetace v Teplé Vltavě vyžaduje dlouhodobější sledování. Pro dlouhodobé sledování pokryvnosti v jednotlivých transektech byla v roce 25 sbírána první data, která budou konfrontována vyhodnocením pokryvnosti v dalších letech., 6

7 Hodnocení je však závislé na zvolené metodě pozorování a subjektu pozorovatele a proto lze na údaje z literatury navázat jen obtížně. Jakost vody Teplá Vltava mezi Soumarským mostem a Pěknou si zachovává oligotrofní charakter, ředí dostatečně i přítok Volarského potoka - viz graf 1. Bylo provedeno několik screeningových odběrů v průběhu letní sezóny včetně proměření podélného profilu Teplé Vltavy v daném úseku. V roce 26 byla 22.června na tomto úseku provedena série odběrů pro vyhodnocení podélného profilu. Screeningově byla jakost vody odměřena ještě září a v říjnu 25, kdy byly naměřeny hodnoty ukazatelů srovnatelné nebo nižší. Při zvýšení vodního stavu na 12cm (vodočet Lenora ) vodivost klesala na 28,6µS/cm-1. Na Teplé Vltavě pod předmětným úsekem je monitorovací profil státní sítě ČHMU pro sledování jakosti vody. Je však pro použití v záchranném programu (i obecně) nevhodně situován na levém břehu, kde ještě nedochází k promísení s přítokem Volarského potoka (ČOV Volary, splachy z veřejných prostranství a průmyslových areálů). Vhodný monitoring jakosti v tomto území tedy dosud neprobíhá ,2 4,1 2 1 Chloridy mg/l Dusičnany mg/l Teplá Vlava Dobrá most Teplá Vltava nad Volarským Teplá Vltava -pod Jerdlovým. mg/l Teplá Vltava -pod Soumar.m. Teplá Vltava Pěkná Teplá Vltava nad Studenou Volarský potok Teplá Vltava nad Volarským Teplá Vlava Dobrá most Teplá Vltava -pod Jerdlovým. mg/l Teplá Vltava -pod Soumar.m. NH4+ mg/l mg/l Teplá Vltava Pěkná 8,3 Teplá Vltava nad Studenou,4 Teplá Vltava Pěkná 1 4 Teplá Vltava nad Studenou 12,5 Volarský potok,6 5 Volarský potok 14 Teplá Vltava nad Volarským,7 Teplá Vlava Dobrá most 6 Teplá Vltava -pod Jerdlovým. 7 Teplá Vltava - podélný profil konduktivita Teplá Vltava - podélný profil amonné ionty,celkový fosfor Teplá Vltava -pod Soumar.m. Teplá Vltava - podélný profil chloridy, dusičnany Celkový P mg/l Graf 1 Jakost vody Teplé Vltavy v podélném profilu 7

8 Ochrana území Ochrana předmětného území byla řešena zprvu v rámci CHKO Šumava a následně NP formou několika maloplošných rezervací. Největší plochu zaujímala bývalá SPR Mrtvý luh (283 ha) vyhlášená pro svou vysokou přírodovědnou hodnotu již v roce V současné době se zde nachází I. zóna Vltavský luh ( s rozlohou 1714 ha zahrnující i Mrtvý luh) a I.zóna Březina. Celé území je v NP vedeno v kategorii Klidové území Vltavský luh. Některé části toku jsou také vyhlášeny jako Chráněná rybí oblast. Niva má nadmořskou výšku okolo 74 m.n.m. Vlastní tok řeky byl různými právními kroky v historii pravidelně vyjímán z přísného stupně ochrany a bylo zde umožněno s různým stupněm regulace sjíždění sportovními plavidly, zpravidla jen v letním období. V roce 23 doplnila Návštěvní řád Národního pakru Šumava také vyhláška č.4/23 ze dne povolující nově splouvání také v měsíci květnu. Úsek vyhrazený pro splouvání Vltava Borová Lada Polka Lenora Soumarský Most Soumarský Most Nová Pec Povolené období splouvání Denní doba hod hod hod. S platností od platí (na základě článku 9 Návštěvního řádu NP) Nařízení Správy Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava č. 5/24, které nahradilo dlouhodobě platící přílohu k vyhlášce o Návštěvním řádu č. 9/95. Pro splouvání řeky Vltavy z nástupního místa Lenora a Soumarský most se stanovuje minimální stav vody, který činí 45 cm na vodočetné lati limnigrafu Lenora (u mostu pod nádražím ČD). Na nástupním místě Soumarský most je minimální stav vody pro splouvání vyznačen na vodočetné lati u pravého mostního pilíře. Na obou nástupních místech jsou tyto údaje uvedeny informačních tabulích Správy NP a CHKO Šumava. V současné době platí poněkud méně srozumitelná formulace v Nařízení Správy Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava č. 2/25 z tato formulace se 8

9 snaží zohlednit i vodnost Řasnice. Míra benevolence k vodácké veřejnosti, umožňující splouváním i těm, co dorazili večer před zavření řeky, se opět zvýšila. Také umožnila dojezd posledního úseku v sezóně do 2hod. Pro splouvání řeky Vltavy v úseku Lenora - Soumarský Most - most u Pěkné se stanovuje minimální stav vody, který je vyznačen na nástupním místě Soumarský Most na vodočetné lati červenou ryskou o šíři 2 cm u pravého mostního pilíře. Při zaklesnutí vodní hladiny pod horní okraj červené rysky vydá Správa NP a CHKO Šumava do 8: hodin ráno upozornění, že v případě setrvalého stavu vody, nebo zaklesnutí vodní hladiny bude řeka v tomto úseku pro splouvání uzavřena za 24 hodin. Úsek řeky Vltavy z nástupního místa most Pěkná do Nové Pece se splouvá bez omezení stavem vody. Článek 9 Návštěvního řádu také zakazuje vstup do vody za účelem koupání. Nejasná formulace však neřeší např. brodění při přetahování lodí při nízkém vodním stavu.všechny dokumenty jsou dostupné na webových stránkách ŠUNAP. Splouvání lehkými plavidly Z dosud známých rizikových činitelů, které ohrožují dnové a pobřežní ekosystémy v daném úseku, je nejdůležitější nadměrný vliv vodní turistiky na Teplé Vltavě mezi Lenorou a vzdutím Lipenské nádrže Původně byl tento úsek doménou spíše osamoceně plujících kánoí, jejich počet se zvyšoval pouze při vysokých vodních stavech. S postupnou komercionalizací vodáctví se počet vodáků splouvající řeku v tomto úseku zvýšil a to sebou přináší další problémy. Správě NP Šumava se nedaří rekreační splouvání Teplé Vltavy dostatečně regulovat. Rizikový faktor je sledován z několika aspektů, které se navzájem prolínají: nízká minimální hladina, při které je povoleno splouvání vysoká frekvence lodí na řece, zvláště v letních měsících neukázněnost posádek lodí 9

10 Počet proplouvajících lodí V průběhu devadesátých letech docházelo k nárůstu počtu vodáků splouvajících úsek řeky mezi Lenorou (Soumarským mostem) a Pěknou (Novou Pecí). V období byly NP Šumava shromažďovány odhady týdenních počtů lodí na Teplé Vltavě. Od roku 1999 je nárůst jen pomalý a dochází spíše ke kolísání počtu lodí okolo 1 lodí ročně, závislosti na počasí a vodnatosti roku. Celkový počet lodí, které projely v úseku Soumarský most - Pěkná počet lodí za rok (dle údajů SCHKOaNP Šumava) Graf 2. Počet lodí vletech Aby byla nebylo možné zpochybnit vysokou frekvenci lodí na toku v přísně chráněných zónách NP Šumava, bylo v roce 25 provedeno v rámci této studie systematické sčítání plavidel na řece: od června do srpna 25 zde proplulo 93 lodí. Odhady strážců parku se s přesnými počty lodí dají srovnávat, čísla z let lze pokládat za prokázaná. Z porovnávání odhadů a přesných čísel přímo v terénu vyšlo najevo, že odhady strážců za minulé roky se pohybují spíše níže než skutečnost (V sezoně často ještě v pozdních hodinách vyplouvají skupinky lodí). Pro graf 2 jsme proto exaktně získané výsledky doplnili o odhady strážců). 1

11 Počty lodí a hodinová maxima v průlběhu sezony počet lodí denní součet datum 3.VIII.5 25.VIII.5 2.VIII.5 15.VIII.5 1.VIII.5 5.VIII.5 31.VII.5 26.VII.5 21.VII.5 16.VII.5 11.VII.5 6.VII.5 1.VII.5 26.VI.5 21.VI.5 16.VI.5 11.VI.5 hodinové maximum Graf 3 Počty lodí v letní sezoně 25 Frekvence lodí je v jednotlivých dnech i denních hodinách rozdílná. Nejvíce vodáků proplouvá za slunečného teplého počasí v poledních hodinách. Denní frekvence v takovýchto dnech je až4 lodí, hodinové maximum pak maximálně 12 lodí. Počet lodí během sezóny výrazně kulminuje v měsíci červenci viz graf č. 3. Od roku 23 je povoleno splouvání již od měsíce května, s cílem přesunout část návštěvníků do vodnatější první poloviny roku. Jak ukazuje graf 4 zůstává červencové maximum stále výrazné. Jako dominantní se ukazují přírodní podmínky daného měsíce. Dobře to dokazuje srovnání těchto tří let. V roce 24, kdy bylo v měsíci srpnu zastaveno splouvání (na 13 dní v srpnu a 21dní v září ) se rozložení návštěvníků do jednotlivých měsíců příliš nelišilo. Přitom léto 25 bylo oproti minulým dvěma sezónám daleko studenější a deštivější., vždyť nízký stav vody, kdy by bylo třeba splouvání zastavit, v letní sezoně nenastal. 11

12 Kolísání počtu lodí v úseku Soumarský most Pěkná v sezónách (dle údajů SCHKOaNP Šumava) počet lodí za měsíc Graf 4 Kolísání počtu lodí v jednotlivých měsících sezony Vodácká veřejnost Škody na přírodních ekosystémech vzrůstaly zejména v suchých letech nejen s nárůstem počtu lodí [2,3,4,7 ], ale i s rozšířením počtu půjčoven lodí a tím složení spektra projíždějících vodáků. Zjistili jsme, že v posledních letech začíná převládat trend využívání půjčoven, které loď dovezou na stanovené místo. Vodáci si proto mohou vybírat tok, který budou sjíždět buď podle přírody okolo řeky anebo podle obtížnosti toku. Nejsou závislí na umístění půjčoven lodí nebo na možnosti dopravy lodí vlastními prostředky. Svou roli hraje také užívání polyethylenových lodí, které umožňují splutí i při velmi nízkých stavech vody, protože u nich nehrozí proražení. Jedno z omezení, které často není respektováno turisty, je také zákaz vstupování do koryta v I. zónách. Vodáci často vystupují z lodí mimo místa určená k nástupu, výstupu a odpočinku, což přináší problémy hlavně v mělkých úsecích koryta. Zvláště v době, kdy je na řece větší počet lodí najednou a výška hladiny se blíží k limitu nebo jej přesahuje o několik 12

13 cm, se vedle sebe plaví několik lodí a ty se do místy úzké proudnice nevejdou. Dochází ke střetům a kolizím, přetahování plavidel a zákaz vstupování do koryta je masivně porušován. Příliv turistů doprovází i postupně přibývající rozložitelné i nerozložitelné odpadky na odpočinkových místech. Neukázněnost a porušování pravidel v tomto případě není jen doménou vodáků. Svůj významný podíl na špatném stavu odpočinkových míst (včetně úseků koryta pod i nad nimi), které jsou dostupné i pěšky, mají koupající se rekreanti a rybáři. Zákaz koupání zvláště v teplých dnech bývá také porušován. Nezanedbatelné množství vodáků splouvá Teplou Vltavu také na raftech. Tato plavidla přicházejí v mnohem větší míře do styku se dnem, ve většině úseků je pro ně proudnice úzká a mělká. Teplá Vltava není řekou vhodnou pro sjíždění raftů při průměrném stavu vodní hladiny. Vodáci (viz sociologický průzkum dále v textu) si stěžovali, že i při výšce hladiny 65 cm na vodočtu v Lenoře na raftech dřeli o dno a některé úseky museli přetahovat. Splouvání na raftech by zde mělo být buď úplně zakázáno nebo povoleno při stavu vyšším než 7 cm na vodočtu v Lenoře.. Při jednáních orgánů SOP s KČT a Svazem kanoistiky ČR docházelo k obtížnému hledání kompromisu ohledně dalšího povolování splouvání. Těmito zástupci veřejnosti bohužel nebylo povolení splouvání Teplé Vltavy v nejpřísněji chráněných zónách NP Šumava vnímáno jako významná vstřícná výjimka ze zákonné ochrany území, ale naopak jakékoliv omezování splouvání je považováno za omezování tradičního zvykového práva na neomezené splouvání. Při řešení problematiky ovlivnění Teplé Vltavy splouváním lodí jsme také narazili na odmítavé stanovisko zástupců obcí a podnikatelů regionu Volarska. Zástupci se opět odvolávali na vodáckou veřejnost, která je proti jakémukoliv omezování sjíždět tuto řeku. Rozhodli jsme se proto získat názor přímo od vodáků a provedli jsem současně s monitorováním počtu projíždějících lodí sociologický průzkum. Od začátku vodácké sezóny jsme oslovili tuto zájmovou skupinu pomocí dotazníku. Celkem 1 respondentů jsme položili několik důležitých otázek. Mezi dotázanými byli rovným dílem zastoupeni jak sportovní, tak i rekreační vodáci. 13

14 Sociologický průzkum byl prováděn na odpočinkovém místě pod železničním mostem v Dobré na břehu Teplé Vltavy souběžně se sčítáním projíždějících lodí. Dotazníkovou akci jsme zahájili na začátku května, v době kdy začíná vodácká sezóna na Teplé Vltavě. Oslovili jsme celkem 1 respondentů. Z toho počtu bylo cca 5% cizí národnosti, povětšinou německé nebo holandské. Průzkum jsme zakončili již na začátku července, po prvním prázdninovém týdnu po získání 1 vyplněných dotazníků. Současně s probíhajícím průzkumem jsme rozdávali brožurku správy NP a CHKO Šumava Informace pro vodáky, kterou jsme si od pracovníku správy zajistili poté, co jsme zjistili, že vodáci nemají žádné znalosti o fauně a flóře této části národního parku. Většinou po té, co jsme jim vysvětlili nebo si přečetli v brožurce o výzkumu a ochraně Teplé Vltavy a z tohoto vyplývajícího důvodu omezení výškou hladiny při splouvání, spolupracovali s námi daleko vstřícněji. Nejdůležitějším dotazem bylo, zda vodáci souhlasí s omezením sjíždět řeku do určité výšky hladiny toku. Anketu jsme zahájili v květnu 25. V tuto dobu platil pro splouvání limit 45 cm na vodočtu v Lenoře. Ačkoliv od června začalo platit omezení podle rysky na vodočetné lati na Soumarském mostě, dotazník jsme neupravovali. Oba limity si přibližně odpovídají. Souhlasím s omezením sjíždět řeku pouze do výšky hladiny nad 45 cm (vodoměr Lenora): 1% 3% 7% 55% 34% a) ano, záleží mi na přírodě b) ano, při vyšší hladině se lépe jede a neničím loď c) ne, příroda mě nezajímá d) ne, hlavně že jedu, na loď kašlu e) ostatní Graf 5 Vyhodnocení průzkumu v roce 25 14

15 Více jak polovina dotázaných odpověděla, že s omezením souhlasí. Pouze 13 respondentů z 1 udalo, že s omezením nesouhlasí a na přírodě jim nezáleží. Z podrobnějšího vyhodnocení vyplynulo, že asi pětina dává přednost jízdě při vyšší hladině a současně jim není lhostejný stav přírody. Rovněž pětina si ráda vychutnává příjemný požitek z jízdy při vyšším stavu vody. Mnozí se domnívají, že přírodu splouváním nemohou poškodit. Většinou však po té, co jsme jim vysvětlili, že i pod vodou kromě ryb existuje živý svět, změnili názor. Dalším důležitým dotazem bylo, zda by za sjetí této části řeky byli vodáci ochotni zaplatit. Více jak 4% dotázaných s placením nesouhlasí. Důvodem byla často nejistota co se stane s vybranými penězi. Častý byl také názor, že poplatek by měl být vybírán od půjčoven a cestovních kanceláří, které si mohou sazbu přidat k půjčovnému. 4% dotázaných s placením nesouhlasí a radši by si vybrali jinou řeku. S placením souhlasí pouze 18% vodáků. Většina však zdůrazňovala, že chtějí, aby peníze byly použity na ochranu přírody nebo na sociální zázemí na odpočinkových místech pro vodáky (např. toalety). Důležitá je samozřejmě také výše částky, kterou by byli nuceni zaplatit. 23 % s placením nesouhlasí, ale nakonec by zaplatili. S výhradami by také zaplatilo dalších 1%, kteří zaškrtávali odpověď jiná varianta. U těchto 1 procent byly již zmíněné připomínky, a to aby peníze byly použity na ochranu přírody, dotázaní připouští i možnost povolenek nebo placeného průvodce. Z tohoto vyplývá, že více jak polovina z 1 dotázaných by nakonec za splutí Teplé Vltavy zaplatila. Vadilo by mi, kdybych za možnost sjet tuto část řeky musel/a platit: 13% 42% 23% 4% 18% a) nesouhlasím s placením b) souhlasím s placením c) vybral/a bych si jinou řeku d) zaplatil/a bych e) 15

16 Graf 6 Vyhodnocení průzkumu v roce 25 Poslední zde prezentovaný dotaz v dotazníku se týkal ubytování vodáků. Zřízení půjčoven má i kladnou stránku ve prospěch přírody, neboť většina vodáků se ubytuje nejblíže půjčovně, tedy v kempu. Odpadá táboření na černo v národním parku. Kempy jsou ale také zdrojem znečištění toku, neboť zde chybí dostatečné sociální zázemí. Na základě výsledků ze sociologického průzkumu lze říci, že splouvání omezené výškou hladiny vody má své opodstatnění a vodáci s ním většinou souhlasí. Z části se jim lépe jede při vyšší hladině vody a nemusí vystupovat z lodě a také proto, že jim záleží na přírodě. Přírodě i vodákům by prospěla i částečná regulace počtu lodí a to buď formou povolenek nebo splouváním s průvodcem. Správa NP a CHKO Šumava by proto neměla podléhat tlakům několika místních půjčoven lodí a měla by urychleně využít příznivého klimatu mezi vodáckou veřejností a docílit regulování návštěvnosti vodních toků s preferencí poznávací turistiky, jak je obvyklé v jiných evropských národních parcích. Stanovení minimální výšky hladiny pro splouvání O minimální výšku hladiny splouvání se vedou již několik let ostré spory mezi správou NP, ekologickými organizacemi a odborníky na jedné straně a zástupci obcí a podnikatelských subjektů Volarska (především půjčoven lodí) na straně druhé. V příručce pro vodáky-turisty Československé řeky- kilometráž, který vydala Olympia Praha v roce 1978, je udána sjízdnost úseku při minimálním stavu 55 cm na vodočtu v Lenoře. Turistický průvodce ČSSR, Šumava udává, že splouvat z Lenory lze za stavu nejméně 65 cm na tamním vodočtu. Tohoto průvodce vydala Olympia Praha v roce 16

17 1986. V roce 23 byla tato limitní výška jako kompromis stanovena na 45 cm na vodočtu v Lenoře, tomu pak odpovídá i limit pro rok 25, který se snaží zohlednit i vodnost Řasnice. Výška hladiny pro splouvání Teplé Vltavy je tedy značně benevolentní a ohrožení nejpřísněji chráněných zón NP Šumava je stále reálnější. Cílem prací bylo stanovit únosnou míru splouvání při které nedochází k nadměrnému poškozování vodních makrofyt a zprostředkovaně ohrožení na ně vázaných ekosystémů VÚV T.G.M. začal s přípravu terénního sledování vlivu splouvání na dnová společenstva Teplé Vltavy již v roce 24. Po místním šetření a konzultacích s RNDr. Evou Zelenkovou ze sekce péče o NP byl po příslušném povolení zahájen až v průběhu letní sezony terénní monitoring. V rámci této série měření byla připravena a odzkoušena metodika a po získání příslušného povolení k výzkumu začal vlastní výzkum, který probíhá v rámci výzkumného záměru v VÚV T.G.M. Místo sledování je uvedeno na obr. 1. Obr. 1 Železniční most při zastávce Dobrá mezi I. zónou Vltavský luh a I. zónou Březina s lokalizací místa sledování 17

18 Pro přesné popsání vlivu projíždějících lodí na porosty submerzních vodních rostlin byla vypracována originální metodika spočívající v přímém počítání úlomků rostlin, oddělených z trsů při průjezdu lodí. Závislost počtu plavených úlomků makrofyt na počtu lodí, které projely daným úsekem je velmi těsná. Již v roce 24 bylo jednoznačně ověřeno, že počet lodí a počet úlomků makrofyt je na sobě závislý ( viz graf 9). Není tedy pochyb, že projíždějící lodě v pozorovatelné míře způsobují poškozování porostů submerzních rostlin. počet úlomků rostlin za 1 min, počet lodí za hodinu Závislost počtu odtržených úlomků vodních rostlin na počtu lodí aktuální měření VÚV T.G.M. 24.července 24 NP Šumava, Teplá Vltava- most Dobrá; vodní stav: Lenora 58 cm počet úlomků rostlin počet lodí čas denní doba od 8, do 18, Graf 7 Závislost počtu plovoucích úlomků a počtu lodí, které projely daným úsekem Pro zpřesnění této závislosti jsme využili všechna získaná data projektu. Při vyjádření závislosti průměrného počtu lodí na průměrném počtu úlomků při různých vodních stavech jsme v maximální realizovatelné míře eliminovali náhodné vlivy viz graf 8. 18

19 počet lodí závislost průměrného počtu lodí na průměrném počtu úlomků při různých vodních stavech y =,541x + 1,141 R2 =,365 45, 4, 35, 3, 25, 2, 15, 1, 5,,, 1, 2, 3, počet úlomků 4, 5, Graf 8 Závislost průměrného počtu lodí na průměrném počtu úlomků Byla provedena celá řada metodických experimentů (způsob zachytávání, typ sít, velikost ok síta) a následných vyhodnocení. Byla provedena například analýza poměru jednotlivých frakcí úlomků a zastoupení jednotlivých druhů. Do analýzy byla použita všechna data ze sledování toku v metodické fázi. Výsledky ukazuje graf 9. 19

20 5 4 3 y = -,15x + 1,254 2 počet úlomků s kořeny Závislost plavených úlomků makrofyt na počtu lodí v profilu žel.most Dobrá poměr trsů v celkovém počtu zachycených úlomků počet zachycených úlomků s kořeny (ks) Závislost plavených úlomků makrofyt na počtu lodí v profilu žel.most Dobrá,4,35,3,25,2,15,1,5 8 y =,6x +,2152 poměr trsů k celk. počtu úlomků počet lodí (před hodinou) y = -,12x + 9,435 průměrná délka úlomku ,1,8 y = -,1x +,465,6,2,6 y = -6E-5x +,233 poměr lakušníku v celk. počtu úlomků,2 8 počet lodí (před hodinou) poměr hvězdoše v celkovém počtu zachycených úlomků poměr lakušníku v celkovém počtu zachycených úlomků,8, Závislost plavených úlomků makrofyt na počtu lodí v profilu žel.most Dobrá,7 4 poměr mechu v celk. počtu úlomků,4,1 2 8 počet lodí (před hodinou) Závislost plavených úlomků makrofyt na počtu lodí v profilu žel.most Dobrá 6,12 počet lodí (před hodinou),4 4 Závislost plavených úlomků makrofyt na počtu lodí v profilu žel.most Dobrá poměr mechu v celkovém počtu zachycených úlomků průměrná délka zachycených úlomků (cm) Závislost plavených úlomků makrofyt na počtu lodí v profilu žel.most Dobrá 15 2 počet lodí (před hodinou) y =,7x -,9,5,4 poměr hvězdoše v celk. počtu úlomků,3,2,1 -, počet lodí (před hodinou) Graf 9 Detailní analýza jednotlivých druhů plavených rostlin Detailní analýza neukázala závislost velikosti plavených úlomků rostlin na počtu projetých lodí. Nebyla proto pro hodnocení použita žádná váhová množství plavených úlomků, která by metodu zkomplikovala. Stanovení sušiny by znamenalo zbytečné odnášení úlomků chráněných ohrožených druhů z lokality. Naznačené závislosti počtu plavených trsů s kořeny a počtu úlomků druhu hvězdoš háčkovitý nejsou průkazné z důvodu celkově malého počtu údajů pro tuto konkrétní závislost. V průběhu měření v roce 25 se ukázalo, že jeho křehkost způsobuje, že při střetu s plavidlem nebo pádlem bývá rozdrcen na místě. 2

21 Celkově bylo provedeno v metodické fázi 45 hodinových metodických měření za 4 různých vodních stavů a při intenzitě splouvání od nuly do 73 lodí za hodinu. Z výsledků experimentů byla vytvořena standardní metodika. Úlomky jsou zachycovány do sít (pevný plastikový krabicový rám) držených v proudnici tak, aby bylo celé ponořené. Po 1 min je síto vyjmuto, spočítán počet úlomků, změřena jejich celková délky a určeny jednotlivé druhy (převažuje Myriophyllum alternifloru m, dále Batrachium fluitans, Elodea canadensis, Potamogeton sp.,fontinalis sp.) Je zaznamenáván počet lodí, projíždějících řekou a sčítání je prováděno pro každou hodinu zvlášť. Na konci každé hodiny jsou 1 minut zachycovány úlomky rostlin, nesených proudem. První a poslední měření je prováděno tak, aby nebylo ovlivněné projíždějícími loděmi (ranní hodiny a večerní hodiny) a slouží jako referenční pozaďová hodnota při daném průtoku. Pro vyjádření závislosti počtu unášených úlomků na počtu projetých lodí je možné použít počet zachycených úlomků nebo jejich celkovou délku. Počet zachycených úlomků byl vyhodnocen jako prokazatelnější. Počet zachycených úlomků je vztažen k počtu lodí a k výšce hladiny na vodočtech nad a pod sledovanou lokalitou. Při dostatečné výšce hladiny, při níž projíždějící lodě již dnové porosty nezasahují, je počet plovoucích úlomků makrofyt nízký, ale ještě měřitelný. Zvolená metodika podává průkazné výsledky a je současně dostatečně jednoduchá a snadno reprodukovatelná. Na základě této originální metodiky vytvořené v a odzkoušené při několika různých počtech proplouvajících lodí a výšce hladiny bylo v tomto roce provedeno 1 dalších sérií měření pro stanovení limitní výšky hladiny, která je pro ekosystémy dna ještě únosná. 21

22 datum den v týdnu výška výška hodinové vodočtu vodočtu počet lodí maximum Lenora Chlum za den počtu lodí regulace počasí po větší dešťové srážce, zataženo, déšť, odp. silný déšť sobota splouvání povoleno čtvrtek zataženo sobota splouvání povoleno přechodně povoleno po dešťové srážce sobota splouvání nepovoleno proměnlivá oblačnost výrazné ochlazení, zima, zataženo, po poledni silný déšť přeháňky, zataženo, po větší dešťové srážce sobota čtvrtek sobota otevření Vltavy, splouvání povoleno splouvání povoleno, před sezónou, školní výlety splouvání povoleno,během měření skokem zvyšování průtoku čtvrtek splouvání povoleno polojasno středa splouvání povoleno polojasno až oblačno, minulou noc pršelo středa splouvání povoleno slunečno, teplo krásně sobota splouvání povoleno pondělí 56 cca po bouřce slunečno,teplo, prudká voda po chladném,deštivém dni slunečno až polojasno, teplo úterý 51 cca sobota splouvání povolernoi splouvání povoleno, jezdí zpoloviny cizinci -nevodáci slunečno až polojasno, voda opadává splouvání povoleno, podniková výprava,závody pod mostem zataženo přechází ve slunečno, teplo pátek čtvrtek úterý ,8,25 slunečno, po krátkodobých bouřkách slunečno po noční srážce, průtok nadlepšila pravd. Řasnice splouvání povoleno slunečno, teplo, krásně splouvání povoleno, po povodni vysoký stav vody oblačno, vítr, odpoledne přechází fronta splouvání povoleno, muškařící rybáři slunečno, teplo, krásně, bezvětří Obr.2 Přehled standardních odběrů v období Bylo získáno 129 korelací mezi počtem lodí, výškou hladiny na obou vodočtech a počtem i velikostí úlomků makrofyt. Po vyhodnocení byly vyloučeny situace, kdy ovlivnění nebylo přímým důsledkem proplouvání rekreačních plavidel, ale bylo způsobeno například koupáním skupiny pěších návštěvníků NP Šumava, brodícím rybářem apod. Šetřením jsme došli k závěru, že výška hladiny vhodná pro splouvání Teplé Vltavy v úseku Lenora Pěkná je 58 cm na vodočtu v Lenoře a 73 cm na Chlumu. Při vyšší hladině počet úlomků odsekaných loděmi nebo pádly již není významný ( viz grafy 1,11) 22

23 úlomky rostlin Závislost unášených úlomků na výšce hladiny v Lenoře stav vody v cm úlomky rostlin Graf 1 Limitní výška hladiny na vodočtu v Lenoře Závislost unášených úlomků na výšce hladiny na Chlumu stav vody v cm Graf 11 Limitní výška hladiny na vodočtu na Chlumu Pro srozumitelnější vyjádření této závislosti jsme použili zjednodušení grafu11 tak, že jsme pro každou měřenou výšku hladiny vypočítali průměrný počet lodí a počet úlomků za hodinu. (Tato situace nevystihuje skutečnost, že vodáci mají tendenci jezdit v převážně ve velkých skupinách v nejteplejších hodinách dne a odezva na průjezd takto velkých skupin odeznívá ještě v pozdních hodinách, kdy už téměř žádná loď nepluje) Závislost průměrného počtu plavených makrofyt na výšce hladiny Teplé Vltavy na Chlumu je stejně přehledně zobrazená na grafu 11a. Na tomto grafu vidíme, že míra kontaktů projíždějících lodí se dnem od výšky hladiny 73cm výrazně klesá. Při výšce hladiny 71 cm 23

24 jsme opět zachytily situaci, kdy za nepříznivého počasí projížděly lodě s cca poloviční frekvencí. Pro vodočet na Chlumu je tedy bezpečná limitní hladina 73cm. Chlum - závislost unášených úlomků na výšce hladiny - průměrné hodnoty úlom k y ros tlin 3 Klouzavý prům ě r/4 (úlom k y ros tlin) výš k a hladiny v cm Graf 11a Limitní výška hladiny na vodočtu na Chlumu průměrné hodnoty Srozumitelné zveřejnění aktuální situace pro splouvání Pro návštěvníky parku a vodáky by měla být minimální výška hladiny pro splouvání transparentně a jasně oznamována. Původní omezení vodočtem v Lenoře, jehož aktuální stav včetně pohybu hladiny v několika minulých dnech si může každý vodák ověřit na několika internetových stránkách, byl zcela jednoznačný. Po námitkách ze strany půjčoven lodí byla zohledněna vodnost Řasnice a pro stanovení výšky limitní hladiny byla zvolena vodoměrná tyč bez označení číselných hodnot, umístěná na mostě nad tábořištěm na Soumarském mostě. Nevýhoda této varianty spočívá v tom, že tento profil není sledován ani Povodím Vltavy s.p. ani ČHMÚ. Aktuální stav si lze zjistit pouze dotazem na NP Šumava, nikoliv už otevřením jeho internetových stránek (v dnešní době běžně užívaný postup k získání informací). Stav vodočtu na Chlumu dobře koreluje s vodočtem v Lenoře. Zvýšení hladiny následuje s určitým odstupem po stavu naměřenému v Lenoře, ale bez problémů zachytí zvýšení hladiny dané náhlým zvýšením vodnosti Řasnice. Tato skutečnost byla ověřena 24

25 praktickým pozorováním během výzkumných prací. Podkladem grafu č.12, který ukazuje průběh kolísání hladiny na obou vodočtech jsou výšky hladin, sledované každou hodinu. vodní stav porovnání vodního stavu Lenora, Chlum 25 Lenora 2 Chlum datum Graf 12 Výška hladiny na obou vodočtech v roce 25 Z toho vyplývá, že limitování minimální hladiny pro sjíždění Teplé Vltavy by bylo možné transparentněji stanovovat na vodočtu v Chlumu, než na vodočetné lati u Soumarského mostu. Stav vody a jeho vývoj několik dní dozadu na Chlumu si vodácká veřejnost může aktuálně ověřit na webových stránkách ČHMÚ nebo Povodí Vltavy, propojení s webovými stránkami NP Šumava již také na podnět VUV T.G.M. existuje. Pro jednoznačné informování o výšce hladiny a jejím dosavadním vývoji v profilu Soumarský most by bylo totiž třeba zajistit zveřejňování aktuální situace tohoto profilu. Splouvání malých šumavských toků Často bývá vodáckou veřejností vznášena otázka zpřístupnění dalších šumavských toků (Řasnice apod.) pro vodní turistiku. Setkáváme se s těmito dotazy na různých vodáckých servrech a také v průběhu naší dotazníkové akce jsme na toto téma slyšeli mnoho připomínek. Vodáci se většinou dožadují zpřístupnění obtížných patrií toků. Při našem průzkumu bylo dokázáno, že již po projetí 2 lodí je prokázán vliv na vodní ekosystém Teplé Vltavy. 25

26 Tento úsek, kde Vltava nemá již bystřinný charakter bývá hodnocen jako středně obtížný až snadný.přesto při současné frekvenci proplouvajících lodí je tento úsek nemálo ohrožován nešetrným dotykem trupů lodí, pádel a v neposlední řadě i nohou turistů. Čím více naroste počet posádek lodí, tím více je mezi nimi vodáků, kteří svou loď nedokáží provést středem proudnice natolik bezpečně, že nedojde k nárazům trupů lodí i pádel do dna a nežádoucímu vstupování návštěvníků do koryta řeky. Čím bude pro splouvání otevřena obtížnější část nějakého vodního toku, tím častěji bude docházet k vstupování do koryta i mimo ně při přenášení lodí přes překážky. Zájem o splouvání takovýchto úseků bude nepochybně narůstat a ve splouvání řeky bude stále zřetelněji vystupovat adrenalinový zážitek. Z toho plyne, že za současného trendu turistiky nedoporučujeme povolení splouvání drobných šumavských toků. Pro umožnění absolvovat tento jistě nevšední zážitek opravdovým zájemcům by bylo možné uspořádat jednorázově splutí v rámci akcí pro návštěvníky Národního parku. Splouvání omezit počtem lodí (max. 1), závazným přihlášením předem, dostatečnou zkušeností vodáků a přítomností průvodce určeného strážce nebo pracovníka parku. Bylo by výhodné pořádat takovou akci ve všední den během jarních měsíců, kdy je hladina řeky dostatečně vysoko. Shrnutí dosavadních výsledků sledování byla ověřena těsná závislost plovoucích úlomků submerzních makrofyt na počtu lodí, které propluly daným úsekem byl přesně zjištěn počet lodí, proplouvající Teplou Vltavou v odpočinkovém místě Dobrá byl proveden sociologický průzkum mezi vodáckou veřejností, který prokázal souhlas vodáků s omezením splouvání za nízkého vodního stavu a naznačil další přijatelné metody regulace 26

27 bylo začato dlouhodobé sledování změn submerzní vegetace bylo provedeno screeningové měření jakosti vody v profilu Dobrá a Soumarský Most byl proměřen podélný profil Teplé Vltavy z hlediska jakosti vody byla zjištěna minimální výška hladiny, která ještě umožňuje splouvání řeky bez ovlivnění submerzních makrofyt a na ně navázaných vodních ekosystémů Návrhy optimalizace režimu splouvání Teplé Vltavy Je třeba zvýšit výšku hladiny vhodná pro splouvání Teplé Vltavy v úseku Lenora Pěkná je 58 cm na vodočtu v Lenoře a 73 cm na Chlumu. Splouvání na raftech by zde mělo být buď úplně zakázáno nebo povoleno při stavu vyšším než 7 cm na vodočtu v Lenoře. Transparentnější informovanost o aktuálním stavu splouvání na svých internetových stránkách Zaměřit se na informování vodácké veřejnosti vodních ekosystémech, které mohou svými plavidly poškodit Urychleně využít příznivého klimatu mezi vodáckou veřejností a docílit regulování návštěvnosti vodních toků s preferencí poznávací turistiky, jak je obvyklé v jiných evropských národních parcích. 27

28 Literatura 1. Husák Š.: Výzkum vegetace malých vodních toků. - In. Hanel, L. et Pešout, P. (eds.): Ochrana biodiverzity malých vodních toků. Roudný u Vlašimi, , p , Vlašim Husák Š. Makrofyty ve vodních tocích - studie habitatu v České republice. - In: Blažková Š., Stalnaker C. et Novický O.(eds.), Hydroekologické modelování. Výzkum, praxe, legislativa a rozhodování, p , Praha Husák, Š.,Thiebaut, G., Uhlířová, E.: Charakterisktika některých toků v Národním parku Šumava z hlediska vegetace. Zpráva Botanického ústavu AV ČR, Hydrobotanické oddělení Třeboň, 23 s., Třeboň Husák,Š, Fošumová P., Hakr P.,1995 : Makrofyta v transektech řek Teplé Vltavy, Studené Vltavy a Malše. Zpráva Botanického ústavu AV ČR, Hydrobotanické oddělení Třeboň, 38 s. Třeboň Husák, Š., Řepka, R. Makrofyta a jejich biotopy (stručná analýza v ČR). In: Mokřady České republiky. - (Ed. Fošumová, P.; Hakr, P.; Husák, Š.). s Třeboň, Java Husák Š. Výzkum vegetace malých vodních toků. - In. Hanel, L. et Pešout, P. (eds.): Ochrana biodiverzity malých vodních toků. Roudný u Vlašimi, , p , Vlašim Slavík,O., Maltas.D., Blažková,Š.: Sezonní preference mikrohabitatu mihule lamerta planeri a společenstva říčních ryb. Siva Gabreta vol.1,s.23-27,praha Bufková, I.: Niva Horní Vltavy. In: Prach,K., Pithart, P., Francírková,T.(eds.): Ekologické funkce a hospodaření v říčních nivách. Botanický ústav AV ČR Úsek ekologie rostlin Třeboň a MŽP ČR, Třeboň s. 9. Rydlo,J. (1998): Vodní makrofyta horní Vltavy v letech 1992 a 1997, Museum a současnost, Roztoky, s Rydlo,J. (1995): Vodní makrofyta horní Vltavy, Museum a současnost, Roztoky,,s

29 11. Štech M.,Procházka F. (22): Komentovaný černý a červený seznam cévnatých rostlin české Šumavy. Správa NP a CHKO Šumava, Vimperk, 14s. 12. Československé řeky kilometráž (1978). Olympia Praha 13. Turistický průvodce ČSSR, Šumava (1986). Olympia Praha 29