VLIV MĚDI A MANGANU NA ROZLOŽENÍ KONCENTRACE PRVKŮ V BUŇCE GRAFITU TVÁRNÉ LITINY LKG

Transkript

1 METAL , Hradec nad Moravicí VLIV MĚDI A MANGANU NA ROZLOŽENÍ KONENTRAE PRVKŮ V BUŇE GRAFITU TVÁRNÉ LITINY LKG UPRUM AND MANGANEE INFLUENE ON THE DITRIBUTION OF ELEMENT ONENTRATION IN THE GRAPHITE ELL OF DUTILE AT IRON (PHEROIDAL GRAPHITE AT IRON) Karel tránský a Jaroslav Šenberger a Iveta Musilová a Jiří Bažan b Jana Dobrovská b František Kavička a Zdeněk Winkler c a VUT-FI v Brně, Technická 2, Brno, ČR, stransky@fme.umi.cz b VŠB-TU v Ostravě, FMMI, Tř. 17.listopadu, 78 33, Ostrava Poruba, jiri.bazan@vsb.cz c VOP-26 Šternberk, s.p., divize VTÚO Brno,Veslařská 23, ČR, winkler@vtuo.cz Abstrakt Příspěvek pojednává o vlivu mědi a manganu na rozložení koncentrace souboru dvanácti prvků v buňce grafitu u odlitků litiny s kuličkovým grafitem. Vliv mědi byl studován na tavbách s obsahem:,2;,39;,71 hm.% u, vliv manganu na tavbách s obsahem,7;,46;,76 hm.% Mn. Tavba s obsahem,2 u a,7 Mn (v hm.%) byla jako základní společná pro měď i mangan. Eperimentální odlitky z tvárné litiny byly vyrobeny ve tvaru bloků normovaných podle evropské normy EN 1563, typ II, přičemž z každé tavby byly odlity tři bloky. Tloušťka těchto bloků činila v jejich dolní části 25 mm. elkem bylo nataveno pět taveb a odlito 15 bloků, přičemž k základnímu měření byl z každé tavby vybrán jeden odlitek bloku. třední obsah prvků v tavbách (kromě u a Mn) činil v (hm.%): 3,56 ; 1,95 i;,35 P;,11 ;,38 r;,13 Ni;,12Al a,27 Mg. Grafitizační očkování proběhlo jednak v pánvi, jednak přímo na filtru. Analýza souboru dvanácti prvků (Mg, Al, i, P,, K, a, Ti, r, Mn, Fe a u) byla provedena na metalografických výbrusech pomocí analytického kompleu JEOL JMU 8/LINK-AN 1/85s v módu energiově disperzní rtg. analýzy. K měření byly pro každou z taveb vybrány částice grafitu a buněk průměrné velikosti, přičemž jejich výběr proběhl na základě kvantitativní metalografické analýzy. Měření koncentrace prvků proběhlo vždy v linii mezi dvěmi částicemi grafitu s krokem 3 µm. Změřené soubory koncentrací prvků v každé měřené buňce grafitu byly vyhodnoceny pomocí metod matematické statistiky. Byly stanoveny: aritmetické průměry, směrodatné odchylky, minimální a maimální koncentrace prvků, indey heterogenity a segregace prvků a párové hodnoty korelací mezi koncentracemi prvků. Bylo zjištěno, že legování tvárné litiny mědí a manganem ovlivňuje kromě velikosti částic grafitu a buněk, také rozložení koncentrace prvků v buňkách. Abstract The present articles deals with cuprum and manganese effect on the distribution of the concentration of set elements in the graphite cell of ductile cast iron. The effect of cuprum was studied in the melts with.2,.39,.71 wt.% u and the effect of manganese was studied in the melts with.7,.46,.76 wt.% Mn. The melt with.2 u and.7 wt.% Mn 1

2 METAL , Hradec nad Moravicí was common for u and Mn study. The eperimental castings of ductile cast iron were produced in the shape after EN 1563, type II norm and from each melt were cast three eperimental castings (blocks). The thickness of each block was 25 mm. It was realized: 5 melts and 15 eperimental castings (blocks) and to the concentrations measuring was choused one block from each melt (5 blocks). The mean composition of melts in wt.% was as follows 3.56, 1.95 i,.35 P,.11,.38 r,.13 Ni,.12Al and.27 Mg (eception u and Mn). Graphite inoculation was made in the ladle and on the ceramic filter. The analyze of set twelve elements (Mg, Al, i, P,, K, a, Ti, r, Mn, Fe and u) was realized by means of analytical comple JEOL JMU 8/LINK-AN 1/85s, using the X-ray energy disperse mode. To the measuring were choused the mean graphite particles and cells after quantitative metallographical analyze. The concentration measuring of elements was made in the line between two graphite particles with 3 µm steps. The measured concentration set of each graphite cell was evaluated by means of statistical methods. It was established the arithmetic mean, standard deviation, minimal and maimal concentration of each element, indees of heterogeneity and segregation, and pair correlation coefficients of elements, the alloying of ductile cast iron (spheroidal graphite cast iron) by means of cuprum and manganese has a significant influence on element concentration distribution in graphite cells. 1. ÚVOD V příspěvku je pojednáno o vlivu mědi a manganu a grafitizačního očkování na rozdělení koncentrace konstitutivních prvků a příměsí v buňkách grafitu tvárné litiny (LKG) ve stavu po odlití. Vliv mědi byl studován na tavbách s obsahem:,2;,39;,71 hm.% u, vliv manganu na tavbách s obsahem,7;,46;,76 hm.% Mn. Tavba s obsahem,2 u a,7 Mn (v hm.%) byla jako základní společná pro měď i mangan. Odlitky z tvárné litiny byly vyrobeny ve tvaru klínových bloků normovaných podle evropské normy EN 1564, typ II a z každé tavby byly odlity tři bloky ve tvaru klínů. Tloušťka klínů činí v jejich dolní části 25 mm. elkem bylo nataveno pět taveb a z každé tavby byly odlity tři různě grafitizačně očkované klínové bloky (dále značené jako klíny) o průměrné hmotnosti ~13 kg. Grafitizační očkování proběhlo jednak v pánvi, jednak na keramickém filtru vloženém do vtokového systému odlitku. K měření koncentračního rozložení prvků tak bylo k dispozici celkem 15 vzorků. Rozložení koncentrace prvků v buňkách grafitu bylo stanoveno ve stavu litiny po odlití (tj. bez tepelného zpracování) pro dvanáct prvků: Mg, Al, i, P,, K, a, Ti, r, Mn, Fe a u. K měření byla aplikována metoda energiově disperzní rentgenové spektrální mikroanalýzy. Předpokládá se, že převážná většina částic kuličkového grafitu roste během eutektické prodlevy a každá částice grafitu tvoří vlastní buňku. Nejpravděpodobnější poloha hranice (periferie) buněk se nachází přibližně uprostřed vzdálenosti mezi částicemi grafitu. Vlastnímu měření mikroheterogenity prvků předcházela velmi podrobná metalografická analýza velikosti a hustoty částic grafitu, velikosti grafitických buněk a též středních vzdálenosti částic grafitu, které jsou závislé na stupni legování tvárné litiny mědí a manganem. Taktéž objemový podíl grafitu feritu a perlitu je v litém stavu závislý na obsahu mědi a manganu v LKG. rostoucím obsahem mědi a manganu se podíl perlitu ve struktuře litiny zvyšuje, přičemž výsledky měření ukazují, že měď zvyšuje podíl perlitu ve struktuře tvárné litiny účinněji než mangan [1] a [2]. 2. POKUNÉ TAVBY hemické složení jednotlivých taveb je přehledně uvedeno v tabulce 1. Tavby 2 a 3 vyjadřují vliv mědi a tavby 4 a 5 vyjadřují vliv manganu. Tavba 1 byla společná (výchozí) jak pro měď tak pro mangan. V následující tabulce 2 je charakterizován způsob grafitizačního očkování jednotlivých odlitých klínů, přičemž symbol pánev vyjadřuje množství přísady 2

3 METAL , Hradec nad Moravicí očkovadla do pánve a symbol filtr vyjadřuje množství přísady očkovadla na kombinovaném keramickém filtru. Ke grafitizačnímu očkování litiny bylo aplikováno očkovadlo Optigran, umístěné před vstupem taveniny do filtru. Teplota taveniny LKG v peci před odpichem činila 15 o a bezprostředně po odlití byla změřena teplota taveniny v jednotlivých blocích o hodnotách (1248±26) o. V záhlaví tabulky 4 jsou dále uvedeny průměrné délky úseků mezi částicemi grafitu, značené jako délka a, resp. délka b. Tyto délky označují průměrné vzdálenosti mezi částicemi grafitu, změřené kvantitativní metalografickou analýzou na vzorcích odebraných z dolních částí odlitých klínů o tloušťce 25 mm a připravených o rozměrech mm. Kvantitativní metalografická analýza proběhla celkem v 49 zorných polích a je zevrubně popsána v oddělené výzkumné zprávě [3]. Tabulka 1. hemické složení eperimentálních taveb tvárné litiny (LKG) [hm.%] Table 1. hemical composition of the eperimental melts of ductile cast iron [wt.%] Tavba Mn i P r u V Ti Al Mg 1 3,58,7 1,89,32,12,52,19,3,9,11, 2 3,53,8 1,98,34,11,27,394,3,11,12,32 3 3,56,7 1,96,35,12,36,79,3,3,12,28 4 3,69,46 1,97,42,14,56,26,5,5,16,23 5 3,43,75 1,94,33,6,,26,3,4,1,33 Tabulka 2. Grafitizační očkování LKG a vybrané střední délky měření koncentrací Table 2. Graphitization inoculation of the ductile cast iron and the choused mean lengths of concentration measuring Tavba Klín Pánev [g] Filtr [g] Délka a [µm] Délka b [µm] METODIKA ANALÝZ K měření koncentrace souboru dvanácti prvků byl aplikován analytický komple JEOL JM 8/LINK AN 1/85 při urychlovacím napětí elektronového paprsku 25 kv a dobou měření (načítání rtg. spektra) v jednom bodě 5 s. Během měření primárního spektra byla udržována mrtvá doba v rozmezí 25 až 28 %. Měření koncentrace souboru všech dvanácti prvků se uskutečnilo v přímé linii mezi okraji dvou částic (zrn) grafitu na každém vzorku ze všech patnácti klínů. Dvojice zrn grafitu byly

4 METAL , Hradec nad Moravicí pro každý klín vybrány tak, aby skutečně měřené délky a, b odpovídaly průměrným hodnotám změřeným kvantitativní metalografickou analýzou a uspořádaným v tabulce 2. Pro každý klín byly vybrány délky vždy mezi dvěmi dvojicemi částic (zrn) grafitu, poté označeny vpichy mikrotvrdoměru a v takto vybraných úsecích o délkách a, resp. b, byly bodovou mikroanalýzou změřeny koncentrace souboru vybraných prvků. Měření koncentrace prvků proběhlo na nenaleptaných površích vzorků a teprve po provedeném měření byly analyzované vzorky naleptány nitalem ke zviditelnění kontaminace způsobené elektronovým paprskem dopadajícím na povrch vzorku v měřeném bodě a též i k rozlišení struktury, tj. feritu a perlitu. Měření koncentrace v bodech vybraných úseků bylo realizováno s krokem 3 µm. Způsob výběru měřených úseků, jakož i způsob analýzy koncentrací prvků a dokumentace výsledků, byly pro celý soubor vzorků z patnácti klínů stejné. Způsob výběru měřených míst a analýzy jsou demonstrovány u klínu 7 (tavba 3,71 hm.% u) na obr. 1 a u klínu 13 (tavba 5,75 hm.% Mn) na obr. 2. Obr. 1 Tavba 3/klín 7; obsah u,71 hm.% Obr. 2 Tavba 5/klín 15; obsah Mn,75 hm.% Fig. 1 Melt 3/block 7; u-contents,71 wt.% Fig. 2 Melt 5/block 15; Mn-contents,71 wt.% 4. VÝLEDKY MĚŘENÍ Podrobné zhodnocení výsledků všech analýz, a to včetně jejich základního matematicko statistického zpracování, obrazové dokumentace a interpretace, jsou obsaženy ve výzkumných zprávách [4] až [6] tatistické zpracování Při základním statistickém zpracování byl stanoven v každém změřených úseků mezi zrny grafitu aritmetický průměr koncentrace jednotlivých měřených prvků, směrodatná odchylka koncentrace s, minimální změřená koncentrace prvku a maimální změřená koncentrace prvku ma. Pomocí těchto základních statistických veličin byl pro s každý analyzovaný prvek definován inde chemické heterogenity poměrem I = H, tj. poměrem směrodatné odchylky k aritmetickému průměru koncentrace prvku a dále byl ma definován inde segregace prvku I =, jako poměr maimální koncentrace prvku k jeho aritmetickému průměru, vždy v daném měřeném úseku mezi částicemi grafitu. Kromě toho byla pro každý měřený úsek stanovena matice párových korelačních koeficientů, a to pro všechny kombinace (dvojice) analyzovaných prvků. V tomto příspěvku je předložena pouze část z celého souboru výsledků měření, orientovaná k objasnění mikrohetrogenity hořčíku, křemíku, mědi a manganu v buňkách grafitu. min 4

5 METAL , Hradec nad Moravicí V tabulce 3. jsou uspořádány změřené hodnoty průměrných koncentrací hořčíku, křemíku, manganu a mědi v buňkách grafitu jednotlivých taveb. Každá hodnot zahrnuje průměrné hodnoty koncentrací prvku stanovené ve třech klínech z každé tavby, vždy mezi dvěmi dvojicemi částic (zrn) grafitu, což je přibližně 18 bodových analýz, při době epozice jedné analýzy 5 s. Tyto podmínky korespondují s celkovou dobou měření 1 3 sekund. Z tabulky 3. vyplývá, že průměrná koncentrace hořčíku v buňkách grafitu všech pěti taveb (a všech patnácti klínů) činí (1-5) =,563 hm.%, při směrodatné odchylce s (1-5) =,7 hm.%, čemuž odpovídá variační koeficient 12,43 %. Průměrný inde segregace hořčíku I v buňkách grafitu, počítaný pro všechny tavby a klíny činí I (1-5) = 4,227, má směrodatnou odchylku s (1-5) =,435 a variační koeficient obnáší 1,29 %. Obdobně, průměrná koncentrace křemíku v buňkách grafitu činí za stejných podmínek (1-5) = 1,421 hm.%, při směrodatné odchylce s (1-5) =,54 hm.% a variačním koeficientu 3,8 %. Tabulka 3. Parametry koncentrace a mikroheterogenity Mg, i, Mn a u v buňkách Table 3. The parameters of concentration and micro-heterogeneity of Mg, i, Mn and u in the graphite cells Tavba Mg [ ] I Mg [hm.%] i [ ] I i [hm.%] Mn [ ] I Mn [hm.%] u [ ] I u [hm.%] 1,57 4,858 1,33 1,9,54 2,944,5 4,455 2,728 3,98 1,431 1,196,79 3,277,356 1,681 3,63 4,58 1,434 1,2,61 3,86,768 1,439 4,563 3,885 1,475 1,156,414 1,485,59 3,65 5,573 3,978 1,436 1,1,2 1,411,46 4,443 (1-5),613 4,227 1,421 1,186,254 2,441,256 3,134 s (1-5),7,435,54,23,274,914,315 1, Distribuce prvků Ze změřených statisticky významných dat v tabulce 3 je možno usoudit, že obsah hořčíku a křemíku a rozložení koncentrace obou prvků, tj. Mg a i v buňkách grafitu, nebudou příliš závislé na rozdílných přísadách manganu a mědi, a že nelze též očekávat významný vliv na jejich rozložení v matrici od variant grafitizačního očkování uvedených v tabulce 2. Zcela odlišné chování se jeví v chemické heterogenitě manganu a mědi v matrici grafitových buněk. Z tabulky 3 plyne, že průměrný inde segregace manganu I v buňkách grafitu, počítaný opět pro všechny tavby a klíny činí I (1-5) = 2,441, má směrodatnou odchylku s (1-5) =,914 a variační koeficient obnáší 37,44 %. Obdobné chování se odráží v chování mědi. Průměrný inde segregace mědi je I (1-5) = 3,134, směrodatná odchylka s (1-5) = 1,476 a variační koeficient 47,1 %. Z těchto statisticky významných dat je možno usuzovat, že s rostoucím obsahem manganu a také s rostoucím obsahem mědi v buňkách grafitu, lze očekávat, že porostou zároveň jejich indey segregace. Z dat uspořádaných v tabulce 3 je to zřetelně patrno a názorně jsou zobrazeny závislosti mezi obsahy manganu a mědi v buňkách grafitu LKG na obr. 3 a 4. Pokles indeu heterogenity mědi se zvýšením jejího obsahu v buňce grafitu je větší než pokles indeu heterogenity manganu, při jinak stejném zvýšení jeho obsahu v buňce. Z výsledků těchto měření je možno zároveň usoudit, jak se bude měnit maimální 5

6 METAL , Hradec nad Moravicí koncentrace obou přísadových prvků manganu a mědi v buňkách grafitu, při růstu jejich koncentrací ve tvárné litině. Z definice indeu segregace totiž plyne, že platí = I. ma (viz též úvod ke kapitole 3). Grafické znázornění změřených relací mezi průměrnou koncentrací prvku v buňce grafitu a jeho lokální maimální koncentrací je pro mangan uvedeno na obr. 5 a pro měď na obr. 6. Vztah mezi obsahem Mn a jeho indeem segregace Vztah mezi obsahem u v buňce a jejím indeem segregace Inde segfregace Mn 4, 3, 2, 1,,,2,4,6,8 Obsah Mn v buňce v hm.% Inde segregace u 5, 4, 3, 2, 1,,,2,4,6,8 Obsah u v buňce grafitu v hm.% Obr. 3 Inde segregace Mn s obsahem Obr. 4 Inde segregace u s obsahem manganu v buňce grafitu LKG klesá mědi v buňce grafitu také LKG klesá Fig. 3 egregation inde of Mn decreases Fig. 4 egregation inde of u decreases with Mn-contents increasing in graphite cell with u-contents increasing in graphite cell Vztah mezi průměrným a maimálním obsahem Mn v buňce Vztah mezi průměrným a maimálním obsahem u v buňce Maimální obsah Mn v buňce v hm.% 1,,8,6,4,2,,,2,4,6,8 Maimální obsah u v buňce v hm.% 1,2 1,,8,6,4,2,,,2,4,6,8 Průměrný obsah Mn v buňce v hm.% Průměrný obsah u v buňce v hm.% Obr. 5 Maimální koncentrace Mn v buňce roste s průměrným obsahem Mn v LKG Fig. 5 Maimal Mn-concentration in cell increases with mean Mn-contents in ductile cast iron Obr. 6 Maimální koncentrace u v buňce roste s průměrným obsahem u v LKG Fig. 6 Maimal u-concentration in cell increases with mean u-contents in ductile cast iron 4.3 Vzájemná interakce korespondence prvků Z grafů na obr. 5 a 6 plyne, že s rostoucí přísadou jednoho i druhého prvku do tvárné litiny se téměř přímo úměrně zvětšuje jejich lokální maimální koncentrace v buňce grafitu. To znamená, že zvýšíme-li obsah přisazovaného manganu nebo mědi v tavenině LKG, pak je zapotřebí počítat s tím, že se téměř přímo úměrně zvýší jejich lokální koncentrace v buňkách grafitu. Je přitom obecně známo, že rozdělení prvků v buňce grafitu LKG je řízeno jejich vztahem k termodynamické aktivitě uhlíku. 6

7 METAL , Hradec nad Moravicí Prvky i, které zvyšují termodynamickou aktivitu uhlíku v tavenině železa i v austenitu a jejichž termodynamický interakční koeficient ε i má kladnou hodnotu, mají tendenci se soustřeďovat v buňce u kuličkového grafitu, naproti tomu prvky které snižují termodynamickou aktivitu uhlíku a jejichž interakční koeficient εi má zápornou hodnotu mají tendenci se soustřeďovat na periferii buňky. Pro interakční koeficient manganu v LKG platí ε < a jeho maimální koncentrace se běžně měří v periferních oblastech grafitických Mn buněk. Pro interakční koeficient mědi LKG platíε u > a maimální koncentrace mědi se nachází v oblastech struktury přiléhajících ke grafitu. To potvrdila rovněž naše měření [4] až [6]. Maimální obsah manganu podle obr. 5 lze tedy očekávat na periferii buněk grafitu, zatímco maimální obsah mědi podle obr. 6 se bude vyskytovat ve struktuře v blízkém okolí kuličkového grafitu. Uvedené rozdělení obou prvků v buňkách grafitu LKG je kvalitativně známo, avšak z obou grafů plyne kvantitativní charakteristika zmíněného rozdělení. Ve sledovaném přisazovaném obsahu manganu a mědi mangan,75 hm.% a měď,71 hm.%, jsou maimální lokální koncentrace obou prvků v buňce grafitu LKG v litém stavu přímo úměrné přisazovanému množství prvního a druhého prvku (tj. Mn a u). Ve směru ke kuličkovému grafitu se v buňce přerozděluje rovněž křemík, jehož interakční koeficient ε > má kladnou hodnotu, analogicky jako interakční koeficient mědi. Dá se tedy i soudit, že v buňce grafitu LKG budou mít křemík a měď shodné koncentrační rozdělení, zatímco mezi křemíkem a manganem, podobně jako mezi manganem a mědí, lze očekávat rozdělení obrácené, tj. navzájem protichůdné. Toto rozdělení bylo potvrzeno statistickým zhodnocením výsledků souboru provedených analýz prvků v buňkách grafitu v tavbách 2 až 5 a v klínech 4 až 15. Rozdělení se odráží ve vysokých a statisticky významných hodnotách párových koeficientů korelace křemíku a manganu r a křemíku a mědi i Mn r. Například v tavbách 4 a 5 legovaných manganem je koeficient korelace ri Mn záporný a jeho absolutní hodnota je v průměru kolem ~,55, což při cca 3 bodových analýzách mezi dvěmi částicemi grafitu odpovídá hladině statistické významnosti lepší než α =,2. V tavbách 2 a 3 legovaných mědí je koeficient párové korelace mezi křemíkem a mědí ri u kladný a jeho hodnota kolísá kolem ~,45, což odpovídá hladině statistické významnosti lepší než α =,5. pravděpodobností 95 až 98 % lze proto soudit [7], že se uvedená termodynamická interakce mezi křemíkem a manganem a křemíkem a mědí při tuhnutí a chladnutí LKG za uvedených podmínek uplatňuje. Z předchozí úvahy o distribuci obou legovacích prvků, vztažené k křemíku, tedy vyplývá, že mangan a měď se v tavenině LKG při tuhnutí a chladnutí přerozdělují navzájem protichůdně měď k částicím kuličkového grafitu a mangan k periférii buněk. 5. ZÁVĚR K hlavním výsledkům měření koncentrace souboru dvanácti analyzovaných prvků v buňkách příslušejícím kuličkovému (globulárního) grafitu náleží tato zjištění: a) V grafitických buňkách se mangan soustřeďuje na hranicích (periférii) buněk, zatímco měď je soustředěna v blízkém okolí částic kuličkového grafitu. Rozdělení koncentrace mědi v buňkách je shodné s rozdělením křemíku, zatímco rozdělení koncentrace manganu v buňkách je vůči křemíku protichůdné. b) hemická mikrohetrogenita manganu i křemíku, vyjádřená prostřednictvím indeu segregace jako poměr maimální koncentrace prvku k jeho průměrné koncentraci v buňce, s rostoucí průměrnou koncentrací manganu a mědi v buňkách grafitu klesá (obr. 3 a 4). c) Nejvyšší změřené koncentrace manganu a křemíku v buňkách grafitu jsou přímo úměrné průměrné koncentraci manganu a křemíku v buňkách a tím také téměř přímo úměrné i u 7

8 METAL , Hradec nad Moravicí legovacímu obsahu manganu a mědi v tavenině LKG (obr. 5 a 6). hemická mikroheterogenita buněk grafitu, měřená pro křemík i mangan vždy jako rozdíl nejvyšších a průměrných koncentrací uvažovaného prvku, s rostoucím obsahem manganu i mědi v LKG roste. d) Relativně nejnižší chemickou mikroheterogenitu v matrici buněk grafitu, vyjádřenou prostřednictvím indeu segregace, vykazuje křemík, relativně nejvyšší chemickou mikroheterogenitu vykazuje hořčík (tabulka 3). Vliv legovacích přísad manganu a mědi na chemickou mikroheterogenitu křemíku a hořčíku v matrici buněk grafitu se jeví v daném souboru taveb jako nevýznamný. Jako statisticky silně významná se však v buňkách projevila korespondence manganu a křemíku a mědi a křemíku. e) Nebyl zaznamenán statisticky doložitelný vliv různých variant grafitizačního očkování na změny redistribuce analyzovaných prvků v matrici buněk grafitu. Zpracováno díky projektům Grantové agentury reg. č. 16/4/16, 16/4/949 a 16/6/ LITERATURA [1] TRÁNKÝ, K., BAŽAN, J, ŠENBERGER, J., DOBROVKÁ, J. MUILOVÁ, I., KAVIČKA, F., BELKO, J.: Vliv mědi a manganu na parametry grafitu a mikrostrukturu tvárné litiny (LKG). In: Metal 5, 14. mezinárodní konference metalurgie a materiálů, sborník abstraktů přednášek. Tanger spol. s r.o. aj. Ostrava 5, přednáška č. 132, D ROM, IBN [2] TRÁNKÝ K., BAŽAN J., KAVIČKA F., ŠENBERGER J., MUILOVÁ I.: Vliv kinetiky tuhnutí na velikost grafitu a další strukturní parametry odlitků z tvárné litiny. In: Měření, zkoušení a kontrola ve slévárnách. Vědeckotechnická společnost západních Čech a Česká slévárenská společnost, Plzeň 5, s [3] BELKO, J., TRÁNKÝ, K.: Metalografická analýza vzorků odlitých z tvárné litiny (LKG) legované mědí a manganem (II. a III. díl). Výzkumná zpráva.vop-26 Šternberk, s. p., divize VTÚO Brno, 5, 19 s. [4] WINKLER, Z., TRÁNKÝ, K.: Analýza mikroheterogenity prvkového složení vzorků odlitých z tvárné litiny (LKG) legované mědí a manganem. Výzkumná zpráva ( ). Vojenský technický ústav ochrany Brno, 4, 34 s. [5] WINKLER, Z., TRÁNKÝ, K.: Analýza mikroheterogenity prvkového složení vzorků odlitých z tvárné litiny (LKG) legované mědí a manganem (II. Část). Výzkumná zpráva ( ). Vojenský technický ústav ochrany Brno, 5, 24 s. [6] WINKLER, Z., TRÁNKÝ, K.: Mikroheterogenita prvkového složení vzorků odlitých z tvárné litiny (LKG) legované mědí a manganem. Výzkumná zpráva (85/125/1). VOP-26 Šternberk, s. p., divize VTÚO Brno, 5, 41 s. [7] MURDOH. J., BARNE, J. A., tatistical Tables for cience, Engineering, Management and Business tudies. 2nd edition. Macmillan, ranfield 197, s. 8