Teplárna České Budějovice, a.s. Představenstvo společnosti

Transkript

1 Teplárna České Budějovice, a.s. Představenstvo společnosti

2 Stávající stav -zdroje zdroj Novohradská 2 x 117 MW t (K11 a K12), 2 x 89 MW t (K9 a K10), kombinovaná výroba KVTE, výstupní parametry páry: 220 C, 0,8 MPa nízkotlaká C, 1,4-1,6 MPa středotlaká zdroj Vráto pouze záložní zdroj, výroba páry výstupních parametrů nízkotlaké páry, 49,9 MW t

3 Stávající stav Parní síť dva systémy Nízkotlaký (rozsáhlý), zásobuje většinu města Středotlaký (relativně malý), zásobuje technologické odběry (prádelna Nemocnice, PERETEX, MONDI, ) HV síť levobřežní systém zdroje tepla pro HV síť jsou centrální předávací stanice CPS1 a CPS2, topené párou z parní nízkotlaké sítě jako základní využívána CPS1, ve špičkách CPS2 celkový instalovaný tepelný výkon CPS1 je 89 MW t vzimním období provoz sparametry 130/85 o C, vletním období 90/60 o C(léto max.) resp. 85/55 o C(léto min.)

4 Koncepce Přístup ke koncepci -primární (parní a horkovodní) a sekundární (teplovodní) sítě, modulární řešení s možností operativní změny času realizace jednotlivých záměrů dle aktuální situace Sekundární sítě: teplovodní rozvody technologicky sjednoceny, problémem zůstává materiálová různorodost použitých potrubí (především převzaté rozvody původního Topného hospodářství města), v souladu s celkovou délkou sekundárních rozvodů (44,3 km) nutno počítat sprůběžnou obměnou stávajících rozvodů vrozsahu cca1000 bmročně, s náklady 8-15 mil. Kč na opravy (rozmezí finanční náročnosti zohledňuje náročnost obměny, především dotčený terén a jeho obnovu) výměníkové stanicevrelativně dobrém technickém stavu, není třeba počítat světšími opravami, uvažované prostředky pro udržení stávajícího stavu vrámci běžných oprav se pohybují ve výši cca 8 mil. Kč/rok postupná modernizace ŘS, snižování nákladů na datové přenosy, úspory el. energie,.

5 Koncepce Primární sítě: Obecný trend posledních let vrámci snižování vlastních ztrát vrozvodech tepelných energií je postupný přechod dodavatelů tepla celosvětově na horkovodní systémy CZT. Ty se vyznačují vzhledem knižším teplotám teplonosného média (max. 145 C) nižšími tepelnými ztrátami a zároveň jsou lépe regulovatelné smožností využití akumulace a vyrovnání denního odběrového diagramu. horkovody -vzhledem kjejich stáří bez nutnosti významnějších oprav, údržba po dobu 4 8 let vrámci běžných oprav ve stávající výši, tj. cca 3 mil. Kč ročně parovody - tepelné ztráty, předimenzovanost, zároveň nutnost dodávek primární a technologické páry úvaha o rozšíření horkovodního systému formou postupnéhopřechodu v současnosti nejvíce ztrátových a případně poškozených parovodních sítí pro TČB do budoucna zajištění udržitelné míry ztrátovosti reakce na úbytek odběrů, zajištění vyšší efektivnosti výroby a distribuce, vyšší účinnost

6 Koncepce Primární sítě: Představenstvo Teplárny České Budějovice, a.s. po vyhodnocení závěrů zadaného auditu CZT vychází z níže uvedených skutečností: bylo rozhodnuto pouze udržovat stávající parovodní sítě po dobu 3-4 let tak, aby byly řešeny opravy pouze ve vynucených případech, souvisejících s opravami silnic (magistrát města, SÚS) a opravovat především kondenzátní potrubí, kde je nutno vylepšit bilanci vratnosti kondenzátu -roční výše oprav cca 5 mil. Kč, dále již neinvestovat do dalšího rozvoje parovodní sítě, s výjimkou místních optimalizací (přinášejících jednoznačné výrazné snížení ztrát v dané lokalitě podpořené reálnou návratností takto vynaložených prostředků do 4 let od realizace)

7 Koncepce počítat sdodávkou technologické páry pro Budvar (a středotlakou páru pro prádelny a MONDI - kartonáž) a tím i údržbu příslušných parovodů po ukončení výroby ve firmě MONDI Papírna odstavit vroce 2013 do uvedené oblasti parovod ZÁPAD II (NT) a optimalizovat distribuci tepelné energie v dané oblasti pro minimalizaci tepelných ztrát vrámci krátkodobých opatření prioritně řešit separátně kritická místa a úseky, kde za minimálních nákladů dojde ke snížení ztrát optimalizací sítí z dlouhodobého pohledu zajistit postupný přechod primárních sítí z parovodního na systém horkovodní s využitím efektu snížených parametrů dodávaného média na zdroji a navýšení výroby elektrické energie (současně s vyšší účinností teplárny jako celku)

8 Koncepce Postupný přechod na HV systém: v nejbližších 4-5 letech budou navrženy k přebudování (níže popsané) ucelené oblasti na horkovodní systém konkrétně oblast Pražského předměstí, Havlíčkovy kolonie, Suchého Vrbného, potenciálně i Rožnova oblasti byly zvoleny především na základě vývoje ztrát a stáří stávajících rozvodů, a na základě objemů prodaného tepla součástí rozvoje popsaných oblastí je také jejich propojení se stávající horkovodní soustavou a využití všech provozních efektů z toho plynoucích, včetně řízení provozu zdrojů

9 Období Přestavba parovodního systému na systém horkovodní v oblasti Pražského předměstí -I.etapa (včetně VS Štangl a Ferona-CPS2) Vuvedené etapě se počítá svýstavbou horkovodu od CPS2 směrem na Pražské předměstí spřechodem horkovodu přes řeku Vltavu až kvýměníkové stanici Klostermannova a připojením výměníkové stanice Voříškův Dvůr (Štangl), kde bude vybudována malá záložní horkovodní stanice CPS-Štangl o výkonu cca 5 MW t.

10 Období Optimalizace parovodního systému v oblasti TČB - MONDI vzhledem k ukončení odběru většiny technologické páry touto společností (odstavení parovodu Západ II mezi TČB a papírnou) Optimalizací tepelné sítě v oblasti dojde k významnému poklesu ztrát, které vznikají především jako nový důsledek odpojení největšího odběratele, firmy MONDI - Papírna. Dojde k fyzickému odstavení parovodu Západ II a k optimalizaci provozu.

11 Období Přestavba parovodního systému na systém horkovodní v oblasti Pražského předměstí - II. etapa Vuvedené etapě se počítá, že bude propojeno horkovodem Pražské předměstí od VS Čéčova EG1 soblastí Palackého náměstí, kde bude zřízena ve VS Klaricova centrální předávací stanice CPS 3 o výkonu 34 MW t. Zároveň dojde k odstavení parní a horkovodní výměníkové stanice CPS- Štangl.

12 Období Přestavba parovodního systému na systém horkovodní/teplovodní v oblasti Havlíčkovy kolonie Uvedená etapa počítá svyvedením tepelného výkonu do oblasti Havlíčkovy kolonie přímo zteplárny České Budějovice, a.s. pomocí teplovodu, teplovodní stanice bude umístěna přímo ve výrobním bloku TČB. Uvedený teplovod by začínal na předávací stanici pod TG6 a pokračoval by po stávajícím parovodu ZÁPAD II až kvs Polní a pak dále do oblasti Havlíčkovy kolonie.

13 Období Úprava TG6 - vyvedení regulovaného meziodběru páry Po technických přepočtech dojde k realizaci regulovaného meziodběrudn 400 na úrovni parametrů -teplota 119 C, 0,14 Mpapřetlak., cca t/h. Pára o těchto parametrech bude využita pro ohřev HV systému vletním a přechodném období, v zimním bude sloužit jako předehřev páry do hlavních výměníků do výkonové hladiny 25 MW t (VS bude umístěna ve výrobním bloku TČB). V budoucnu bude využita jako nová CPS pro pravý břeh Vltavy smožností dodávky tepla vletním a přechodném období do celé horkovodní soustavy. Podmínkou realizace je výstavba odsíření a změna dotčených povolení pro provoz TG6 na vyšší počet provozních hodin, příp. celoroční provoz.

14 Období Napojení oblastí Suchého Vrbnéhoa Havlíčkovy kolonie na horkovodní systém Levý břeh Vltavy a Pražské předměstí Realizace napojení nově vybudovaných horkovodních lokalit na stávající horkovodní systém na levém břehu Vltavy a na Pražském předměstí a vyvedení části tepelného výkonu přímo z HVS v TČB. Realizace přímo souvisí súpravou TG6 a navazuje na ní zřízení CPS v Teplárně České Budějovice, a.s. o předpokládaném výkonu cca MW t.

15 Období Investiční náročnost Odhadovaná celková investiční náročnost v daném období činí cca 298 mil. Kč. Financování bude zajištěno z vlastních i cizích zdrojů, vzhledem k avizované podpoře ze strany SFŽP bude zažádáno o dostupné dotace z OPŽP.

16 Období Přestavba parovodního systému na systém horkovodní v oblasti Suchého Vrbného Uvedená etapa rozšiřuje vyvedení horkovodního výkonu zcentrální předávací stanice pod TG6 do oblasti Suchého Vrbnéhopřes nákladové nádraží a parovodní lávku.

17 Období Přestavba parovodního systému na systém horkovodní v oblasti Pražského předměstí - III. etapa Dokončení přechodu parního systému na systém horkovodní v oblasti Pražského předměstí. Tuto etapu je možné zrealizovat po dokončení II. etapy.

18 Období Investiční náročnost Odhadovaná celková investiční náročnost v daném období činí cca 138 mil. Kč. Financování bude zajištěno z vlastních i cizích zdrojů, v případě možnosti podpory ze strany SFŽP bude zažádáno o dostupné dotace.

19 Období Rozvoj distribuce tepelné energie v oblasti průmyslové zóny mezi Okružní silnicí a plánovanou dálnicí D3 a směrem do oblasti Nového Vráta V rozmezí let dojde postupně kukončení provozu kotle K21 a jeho možným nahrazením ZEVO sturbínou na výrobu elektřiny. Proto je nutno vuvedené oblasti připravit rekonstrukci parních sítí na horkovodní zdůvodu co nejlepšího využití teplotního spádu na uvedené turbíně. Současně připravit nové distribuční sítě v rámci předpokládaného rozvoje dané oblasti, kde je předpoklad vzniknu nových průmyslových podniků a průmyslové zóny. Přestavba parovodního potrubí na horkovodní v oblasti Rožnova Vuvedené oblasti je uvažováno se zřízením horkovodní stanice CPS-Rožnov splánovaným horkovodem kvýměníkovým stanicím VS Slunečná, K. Lávičky a Strádova.

20 Období Rekonstrukce stávajících HV rozvodů v oblasti sídliště Máj a původní CPS (původní HV rozvody z konce 80. let) Přibližně po roce 2020 předpokládáme technologické dožití včetně materiálové degradace u původních HV rozvodů v oblasti sídliště Máj. Rekonstrukce zde bude probíhat po ověření dožití zmíněného potrubí (příp. částí) a bude znamenat prostou výměnu bez změny technologie distribuce, kde budou přepočítány dimenze a nové potrubí bude přizpůsobeno aktuálním odběrům a požadavkům dodávek vté době.