MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA PSYCHOSOCIÁLNÍ PÉČE V OŠETŘOVÁNÍ ONKOLOGICKY NEMOCNÝCH SENIORŮ S KOLOREKTÁLNÍM KARCINOMEM.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA PSYCHOSOCIÁLNÍ PÉČE V OŠETŘOVÁNÍ ONKOLOGICKY NEMOCNÝCH SENIORŮ S KOLOREKTÁLNÍM KARCINOMEM."

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA PSYCHOSOCIÁLNÍ PÉČE V OŠETŘOVÁNÍ ONKOLOGICKY NEMOCNÝCH SENIORŮ S KOLOREKTÁLNÍM KARCINOMEM Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Mgr. Petra Juřeníková, Ph.D. Autorka: Mgr. Dita Dušková Obor Ošetřovatelství Brno, duben 2012

2 BIBLIOGRAFICKÁ IDENTIFIKACE Příjmení a jméno autora: Název diplomové práce česky: Název diplomové práce anglicky: Pracoviště: Mgr. Dita Dušková Psychosociální péče v ošetřování onkologicky nemocných seniorů s kolorektálním karcinomem The psychosocial care in the treatment of elderly oncology patients with colorectal cancer Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, Katedra ošetřovatelství Vedoucí diplomové práce: Mgr. Petra Juřeníková, Ph.D. Rok obhajoby: 2012 Souhrn: Diplomová práce je zaměřena na problematiku psychosociální péče, kterou nabízejí a následně poskytují monitorovaná zdravotnická zařízení, v Pardubickém a Královéhradeckém kraji České republiky, onkologicky nemocným seniorům. Pro sběr informací bylo vyuţito dotazníkové šetření. Analýza a interpretace získaných dat z vyzkumného šetření poskytuje zajímavá sdělení o uvedené úrovni sociální komunikace u onkologicky nemocných seniorů se zdravotnickým personálem a o respondenty uvedené úrovni informovanosti o psychosociálním programu a jeho následném vyuţití. Diplomová práce poukazuje na rezervy a moţnosti zlepšení informovanosti o psychosociální péči, která by měla být zahájena u onkologicky nemocných pacientů jiţ při stanovení tak závaţné diagnózy. Klíčová slova: péče. Senior. Sestra. Informovanost. Komunikace. Onkologické onemocnění. Psychosociální

3 Summary: This thesis focuses on psychosocial care provided to elderly oncological patients in medical facilities in the Pardubice and Hradec Kralove Regions, Czech Republic. A questionnaire-based survey was used to gather information. Data analysis provided information regarding the level of social communication between health care workers and elderly oncological patients as well as the level of awareness about the psychosocial programme and its subsequent use amongst the respondents. The thesis also points to the reserves and the possibility of improving awareness of the psychosocial care which should be initiated as soon as patient is diagnosed. Key words: Awareness. Communication. Oncological disease. Psychosocial care. Senior. Nurse.

4 Souhlasím, aby diplomová práce byla půjčována ke studijním účelům a byla citována dle platných norem. Dita Dušková V Brně dne 20. dubna 2012

5 Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Petry Juřeníkové, Ph.D. a uvedla jsem v seznamu literatury všechny pouţité literární a odborné zdroje. Dita Dušková V Brně dne 20. dubna 2012

6 Děkuji Mgr. Petře Juřeníkové, Ph.D., za odborné vedení mé diplomové práce, cenné rady a podněty při jejím zpracování. Děkuji také RNDr. Jiřímu Poláchovi za konzultace a pomoc při statistickém zpracování dat.

7 OBSAH ÚVOD 9 1. Charakteristika problému Fenomén stáří Onkologické onemocnění Kolorektální karcinom Ošetřovatelská péče o seniora s kolorektálním karcinomem Léčba a zdravotnický tým Onkologická diagnóza Sdělení onkologické diagnózy Desatero zásad sdělování onkologické diagnózy Nemocný senior po sdělení onkologické diagnózy Rodina seniora po sdělení onkologické diagnózy Faktory ovlivňující adaptaci na onkologické onemocnění Onkologicky nemocný senior Kvalita ţivota a onkologicky nemocný senior Motivace onkologicky nemocných seniorů Psychické a sociální potřeby onkologicky nemocných seniorů Práva onkologicky nemocných seniorů Psychosociální přístup k onkologicky nemocným seniorům Sociální komunikace Krizová intervence Psychologická intervence Sociální intervence Sociální práce Spirituální péče Dobrovolnictví Psychoterapeutický přístup k onkologicky nemocným seniorům Cíl práce a hypotézy Metodika výzkumu Výsledky a jejich analýza Charakteristika respondentů Obecná analýza výsledků Testování hypotéz 87

8 5. Diskuse Zhodnocení dosaţených výsledků Posouzení dosaţených cílů a platnosti hypotéz Návrh na řešení zjištěných nedostatků Závěr 125 SEZNAM LITERATURY A PRAMENŮ 127 SEZNAM ZKRATEK 132 SEZNAM TABULEK 133 SEZNAM GRAFŮ 135 SEZNAM OBRÁZKŮ 137 SEZNAM PŘÍLOH 138

9 ÚVOD Medicínu budoucnosti lze humanizovat jenom tehdy, pojme-li do základů vědecké nauky všechno, co je v lidském těle lidské. H. Tellenbach Téma své diplomové práce Psychosociální péče v ošetřování onkologicky nemocných seniorů s kolorektálním karcinomem jsem si vybrala proto, ţe mě zmíněná problematika zajímá jiţ řadu let, a také z důvodu osobní zkušenosti. Vzhledem ke značné šíři onkologických onemocnění jsem se konkrétně zaměřila na kolorektální karcinom, který je druhým nejčastějším nádorovým onemocněním u muţů a ţen. Alarmující je neustále vzrůstající trend výskytu této choroby. Česká republika se dostala na 1. místo v celosvětových tabulkách. Nádorová onemocnění vnímá převáţná většina lidí jako onemocnění doprovázená narůstající bolestí a strádáním, i jako onemocnění, která pacienta handicapují rovněţ v rovině psychologické a sociální. Bez ohledu na obrovský pokrok v medicíně je k nádorovým onemocněním vztahován nadále fakt nevyléčitelného onemocnění vedoucího k předčasné smrti a navíc je toto onemocnění vnímáno jako nemoc doprovázená obtíţnou a vyčerpávající léčbou. Od doby stanovení diagnózy a zahájení vlastní léčby uplyne obvykle poměrně krátký čas, který nepostačuje k tomu, aby se pacient dokázal plně vyrovnat s řadou sociálních a seberealizačních omezení. Onkologicky nemocný senior potřebuje dostatek času a zkušeností, aby se se změněnou zdravotní situací vyrovnal, popřípadě aby úplně změnil svůj navyklý způsob ţivota. Vedle této skutečnosti musí navíc zvládat svoji úzkost z budoucnosti, z moţných sociálních ztrát, z pocitu izolace. U onkologického onemocnění můţe pacient takzvaně ztrácet cenu nejen u sebe samého, ale i pro své známé, přátele i rodinu. Všechny tyto skutečnosti mohou vést u některých pacientů k poruchám adaptace na nemoc. Obvyklou fází vyrovnání se s faktem onkologického onemocnění je popření nemoci, pacient nechce věřit a nevěří v závaţnost sdělené diagnózy, v čemţ bývá často podporován rodinnými příslušníky i zdravotníky, kteří se bojí brát nemocnému naději. 9

10 Vztahy k onkologicky nemocným seniorům ze strany sester, ale i ostatních zdravotnických pracovníků, by měly vést k uvolněné a otevřené komunikaci, ve které můţe pacient sdělovat bez obav své problémy a stesky. Sestra by měla spolu s onkologicky nemocným hledat a vytvářet konkrétní životní plán. Vzhledem k tomu, ţe nemocný v této ţivotní situaci ztrácí většinu rolí, které měl, potřebuje pomoc při tvorbě své změněné identity. Duševní stránka nemocného s kolorektálním karcinomem, jeho způsob proţívání vlastní choroby a psychické reakce na nemoc, jsou důleţitým článkem při léčbě a ošetřování onkologicky nemocných, protoţe zpětně ovlivňují průběh onemocnění. Vyrovnat se s onkologickým onemocněním jako ţivotní krizí, je pro většinu pacientů i jejich rodinných příslušníků natolik nesnadné, ţe často potřebují poskytnout odbornou psychosociální intervenci. Role sestry je v ošetřování onkologicky nemocných velmi obtíţná. Sestra se často stává důvěrníkem nemocného v situacích, v nichţ nemůţe pomoci přímo, stává se mu oporou a pomáhá mu přenést se přes tíţivá období, nenechává ho osamoceného s jeho úzkostí a strachem, depresivním laděním nebo rezignací. Prostudovala jsem celou řadu literatury s onkologickou tématikou, kde se autoři zabývali převáţně medicínskými otázkami, ale daleko méně problémy, se kterými se onkologicky nemocní pacienti musí potýkat v kaţdodenním ţivotě. Tato skutečnost mě proto motivovala k hlubšímu studiu psychosociální problematiky onkologicky nemocných seniorů. Diplomová práce je rozdělena do dvou hlavních částí, a to na celkovou charakteristiku problému a empirickou část. V rámci teoretické části práce je ukotvena problematika tématu, cílem empirické části je analýza úrovně spokojenosti pacientů se sociální komunikací se zdravotnickými pracovníky, dále pak nabídka, poskytování a následné využití programu psychosociální péče ve zdravotnických zařízeních Pardubického a Královéhradeckého kraje. V poslední subkapitole práce je položena zcela zásadní otázka: Jak jsou onkologicky nemocní senioři informováni o psychosociálním programu ve vybraných zdravotnických zařízení v rámci onkologické léčby? Závěr diplomové práce bude zaměřen na odpověď na tuto otázku. 10

11 1. Charakteristika problému 1.1 Fenomén stáří Dobrý den, stáří. Dobrý den, sestro stáří! Viděla jsem Tě přicházet zdaleka a nepodala jsem Ti ruku. Dlouho jsem Tě nevlídně pozorovala. Zdála ses mi škaredá, nešťastná, jako kdybys stále nosila smutek A jako bys táhla za sebou pytel bídy, hořkých dnů, samoty, zchátralosti. Ne, nechtěla jsem, aby ses ke mně přiblíţila! Ty však stojíš těsně vedle mne, dotýkáš se mne. Musím si asi zvyknout na Tvou společnost, protoţe mne uţ nikdy neopustíš. Sbohem mládí! A navţdycky! Paní G., 85 let 1 Kaţdý stárne. I ten, kdo si myslí, ţe se ho stáří netýká, se pomalu a jistě blíţí k obávané hranici, kdy oficiálně začíná stáří. 2 Jde o způsob naplnění a o kvalitu ţivota v závěru ţivotního běhu člověka seniora, závisí především na zdravotním stavu, hodnotové orientaci, moţnosti uplatnění, a také na přijetí člověka nejbliţšími lidmi. Sklízíme, co jsme zaseli. 3 Ţivot nás všech probíhá od narození aţ do okamţiku smrti v určitých vývojových etapách. Kaţdá etapa má své zákonitosti, které z ní vyplývají, ovládají kvalitu, způsob a rozsah našeho ţivota, a my se jim musíme poměrně zásadním způsobem přizpůsobit a zohledňovat je. Kaţdé vývojové období nám dává určité moţnosti a v něčem nás zase naopak limituje. To platí i pro období stárnutí a stáří. Většina lidí si při zmínce o stáří představí nesoběstačnou osobu, neschopnou samostatného ţivota, závislou na pomoci jiné osoby při všech běţných činnostech. Pro mnoho lidí je však stáří jedním z nejkrásnějších ţivotních období, protoţe mají volný prostor k realizaci všeho, co zatím v ţivotě nestihli. 4 Kdo je vlastně starý člověk, a co je vlastně stárnutí? Pokusů o definování stárnutí a stáří bylo učiněno mnoho, ale ţádná z definic není absolutní ani definitivní. Fyzický stav koreluje s věkem a bývá často charakteristikou, která se při definování stáří uţívá nejčastěji. 5 1 Srov. PICHAUD, C., THAREAUNOVÁ, I. Soužití se staršími lidmi, s Srov. HAŠKOVCOVÁ, H. Fenomén stáří, s Srov. VYMĚTAL. J. Lékařská psychologie, s Srov. MALÍKOVÁ, E. Péče o seniory v pobytových zařízeních, s Srov. JAROŠOVÁ, D. Péče o seniory, s. 7 11

12 Relativně stálému a přesnému vymezení těchto pojmů brání velké rozdíly v projevech stáří u téhoţ jedince, interindividuální variabilita, sociokulturní aspekt hodnocení stáří a prodluţující se věk. 6 Topinková s Neuwirthem 7 uvádějí stárnutí jako specifický, nevratný a neopakovatelný biologický proces, který je univerzální pro celou přírodu, a jehoţ průběh se nazývá ţivotem. Délka ţivota je přitom geneticky determinovaná a pro kaţdý druh specifická. Kalvach 8 uvádí, ţe stáří je důsledkem a projevem geneticky podmíněných involučních procesů modifikovaných dalšími faktory, a je spojeno s řadou významných sociálních změn. Stáří rozděluje z hlediska biologického, sociálního a kalendářního. Stáří není choroba, je však spojeno se zvýšeným výskytem nemocí a zdravotních potíží. Kromě smrti je hlavní hrozbou chorob ztráta soběstačnosti. 9 Neutrální definice stáří, která připouští destruktivní i konstruktivní důsledky, byla definována jako působení času na lidskou bytost. 10 Věk je povaţován za jednu ze základních charakteristik člověka. Jde o důleţitý ukazatel. Samotný věkový údaj nemá dostatečnou vypovídající hodnotu, a to zejména ve stáří. Světová zdravotnická organizace (WHO) vychází z patnáctiletých věkových cyklů a podle nich uvádí následující rozdělení: let - střední, nebo téţ zralý věk, let vyšší věk, nebo rané stáří, let stařecký věk, nebo senium (vlastní stáří), 90 let a více dlouhověkost. 11 Úspěšné a zdravé stáří zahrnuje nejen oddalování a intervenování fenotypu stáří, ale především prevenci geriatrické křehkosti jako specifického, na choroby jen částečně vázaného zdravotního postiţení vyššího věku. Míra zdraví ve stáří není dána počtem diagnostikovatelných chorob, nýbrţ funkčními schopnostmi organizmu, psychoemocionální adaptací na funkční deficity i jiné zdravotní problémy a sociální integrovaností (participací) Srov. VIEWEGH, J. Psychologie stáří, s Srov. TOPINKOVÁ, E., NEUWIRTH, J. Geriatrie pro praktického lékaře, s Srov. KALVACH, Z. et al. Úvod do gerontologie a geriatrie, s Srov. MÜHLPACHR, P. Gerontopedagogika, s Srov. PICHAUD, C., THAREAUNOVÁ, I. Soužití se staršími lidmi, s Srov. HAŠKOVCOVÁ, H. Manuálek sociální gerontologie, s Srov. JIRÁK, R. et al. Demence a jiné poruchy, komunikace a každodenní péče, s

13 1.1 Onkologické onemocnění Motiv vlastní odpovědnosti za vznik onkologického onemocnění se v laickém pojetí rakoviny drţí dodnes. Přikláním se k názoru Tschuschkeho, ţe to není způsobeno nedostatkem soucitu s onkologicky nemocnými pacienty, ale potřebou lidí chránit si svá pravidla, při jejichţ dodrţování budou v bezpečí. Význam rakoviny trefně popsal Robert Ader: 13 Rakovina znamená těžkou ránu osudu, nevyléčitelnou nemoc, jistou, ale ne okamžitou smrt, nýbrž pomalé a bolestné chřadnutí. Rakovina má v sobě něco příšerného, záludného a zlého. Může to znamenat trest, jeho odpykávání nebo vinu. Rakovina znamená také sníženou výkonnost, a tedy pocit bezmoci, pocit, že námi ostatní opovrhují a že jsme jim na obtíž. Nese známky malomocenství, vyloučení ze společnosti, izolace a beznaděje. Onkologické onemocnění je zátěţí, kterou nemocný senior musí zvládnout. Zvládání (coping) je udrţení přijatelné psychické rovnováhy. Zvládání zaměřené na řešení problému je spojené s tendencí hledat konkrétní řešení, která se jeví jako nadějná. Bývá spojené s potřebou získat o problému co nejvíce informací. Dále je spojeno s tendencí hledat pomoc nemocný ví, ţe si nemůţe pomoci sám, potřebuje odborníky lékaře, sestry a další lidi schopné přispět ke zvládnutí jeho problému. Onkologicky nemocný senior usiluje také o emoční oporu, pozitivní zpětnou vazbu a potvrzení účelnosti svého jednání. Potřebuje si potvrdit, ţe situace není beznadějná. Tato odezva posiluje jeho sebedůvěru i víru v pozitivní výsledek, novou naději, funguje jako emoční a morální podpora. Onkologický pacient často ztrácí svůj původní smysl ţivota. Najít nový, přijatelný smysl vlastního bytí není snadné. Váţná nemoc mění pohled na svět i na sebe sama. Dovolí pacientovi pochopit i jiné dimenze ţivota, kterým by dříve nebyl schopen rozumět nebo by o ně vůbec neměl zájem. Diagnóza rakoviny vyvolává v pacientovi zpravidla stále ještě šok. To, co bylo bez pochyby ještě před několika stoletími chápáno jako jasný rozsudek smrti, je dnes stále více nahlíţeno jako chronické onemocnění a přibývá postiţených, pro které se rakovina stává vyléčitelnou. Mnoho pacientů musí dokázat se svou nemocí ţít po dlouhou dobu. Aby bylo moţno těchto pokroků dosáhnout, je třeba, aby léčebná opatření byla agresivnější, dlouhodobější a toxičtější. Řečeno jinými slovy, onkologický pacient se po dobu svého ţivota bude muset naučit s těmito riziky a poškozeními zacházet, aby jeho šance na přeţití a jeho kvalita ţivota byly co nejvyšší. To bude v zásadě platit tak dlouho, dokud nebude rakovina vyléčitelná Srov. ADER, R. Psychoneuroimmunology, s Srov. TSCHUSCHKE, V. Psychoonkologie, s

14 1.1.1 Rakovina tlustého střeva a konečníku (kolorektální karcinom) Kolorektální karcinom je nejčastějším nádorem trávicího ústrojí a druhým nejčastějším nádorovým onemocněním u muţů a ţen. Alarmující je neustále vzrůstající trend výskytu této choroby, který v naší populaci přetrvává jiţ několik desetiletí. Česká republika se dostala na 1. místo v incidenci nových onemocnění (viz obr. 1). Ročně je v České republice zjištěno více neţ osm tisíc nových výskytů tohoto onemocnění a přes čtyři tisíce pacientů na jeho následky zemřou. Obrázek 1 ZN tlustého střeva a konečníku - Incidence 15 Věková struktura populace pacientů za rok 2009, % případů dle věkových kategorií Věková kategorie Incidence 2.24% 5.63% 9.65% 15.56% 16.34% 14.26% 16.06% 11.25% 6.67% Kolorektální karcinom, jako nádor s vysokou frekvencí, má proto značný zdravotní, sociální a ekonomický dopad. Přestoţe kolorektální karcinom je jedním z mála nádorových onemocnění, kde je realizována primární i sekundární prevence, je současný stav diagnostiky a léčby značně neuspokojivý. Při kolorektálním skríningu se zachycuje většina zjištěných nádorů v počátečním stádiu, a tím značně vzrůstá i šance na úplné vyléčení. 15 Zdroj dat: ÚZIS ČR 14

15 Navzdory tomu, ţe kolorektální karcinom je dobře přístupný vyšetření, přichází téměř polovina nemocných v pokročilých stádiích s postiţením lymfatických uzlin a s výskytem vzdálených metastáz. Základem komplexní léčby tohoto nádorového onemocnění zůstává nadále chirurgický výkon. Rozsah chirurgické radikality však jiţ nelze dále zvětšovat. V onkologické terapii došlo v poslední době ke zlepšení kvality ţivota a prodlouţení přeţití především u nemocných s pokročilým či metastatickým kolorektálním karcinomem. Úspěšná léčba kolorektálního karcinomu je moţná jen při včasné diagnostice a za široké týmové mezioborové spolupráce. Kolorektálním karcinomem se označují maligní onemocnění vznikající maligní transformací cylindrického epitelu tlustého střeva a rekta. Kolorektální karcinom vzniká obvykle z polypů, na které je nutno myslet jako na prekancerózu. Symptomatologie kolorektálního karcinomu je velmi nespecifická, téměř 5 let se karcinom při svém růstu nemusí vůbec projevovat. Všechna onemocnění tlustého střeva a konečníku jsou úzce svázána s komplexní problematikou dietetických návyků, genetických predispozic a všech civilizačních faktorů. Poruchy funkce zaţívacího traktu jsou vţdy spojeny se značnými psychosociálními problémy pacientů, a právě ty jsou jednou z příčin velkého podílu zanedbaných, podceněných a jiţ značně pokročilých stádií onemocnění, se kterými pacienti přicházejí k vyšetření Ošetřovatelská péče o seniory s kolorektálním karcinomem a stomií Moderní ošetřovatelství se ubírá cestou chápání priorit potřeb nemocných v kontextu celistvosti jedince. Ošetřovatelská péče o pacienta s kolorektálním karcinomem se odráţí v aktivních činnostech sestry, vychází z jejího hlubokého zájmu o nemocného člověka, zejména takového, který své potřeby dostatečně nesignalizuje buď proto, ţe toho není schopen pro svůj těţký zdravotní stav, také proto, ţe signalizovat neumí nebo z různých důvodů nemůţe anebo nechce. 19 Cíl péče o seniory s kolorektálním karcinomem vychází z hlavních cílů současného ošetřovatelství. Jde o zabezpečení koordinace péče a o pomoc pacientům k návratu do společnosti, zaměstnání a opětovnému zapojení se do normálního lidského ţivota. 16 Srov. HOLUBEC, L. et. al. Kolorektální karcinom: současné možnosti diagnostiky a léčby, s Srov. DIENSTBIER, Z., SKALA, E. Předcházíme rakovině, s Srov. ŠTEFKA, J., JIRKŮ, H. Onemocnění tlustého střeva, řešená kolostomií, s Srov. VORLÍČKOVÁ, H. Ošetřovatelský proces nové přístupy při ošetřování onkologicky nemocných. Klinická onkologie, s

16 Sestra po rozhovoru s pacientem nejdříve zhodnotí zdravotní stav, psychický stav a stanoví prioritní potřeby. Na základě získaných údajů stanoví ošetřovatelské diagnózy a sestaví individuální plán ošetřovatelských intervencí. K sestavení správného plánu musí mít odpovídající dovednosti a znalosti nejen v oblasti ošetřovatelské péče, ale i v základech psychologie, sociální práce, rehabilitace a duchovní péče. Nejdůleţitější funkcí sestry je zabývat se lidským faktorem v nemoci. Zamyslíme-li se nad rolí, kterou musí plnit v ošetřování pacienta, musíme uznat, ţe znalostí a dovedností musí mít nemálo. V první řadě je to role ošetřovatelská, ale musí dobře zvládnout i komunikaci (rozhovor a naslouchání), krizovou intervenci, musí znát fáze proţívání nemoci, kterými onkologický pacient prochází (od odmítání, agrese aţ po přijetí nemoci). Musí umět podat příbuzným i nemocnému základní informace v oblasti psychologické, sociální i spirituální. Právě pro tuto šíři nezbytných znalostí se stává klíčovou osobou v péči o onkologicky nemocného. 20 Snahou chirurga je kolorektální karcinom odstranit radikálně, včetně spádových regionálních lymfatických uzlin, tj. resekce nádoru s radikální lymfadenektomií. Podle umístění kolorektálního karcinomu se provádí různé typy resekčních operací, pravostranná nebo levostranná hemikolektomie, resekce transverza a resekce sigmoidea. Při lokální či systémové pokročilosti onemocnění je indikována pouze paliativní chirurgická léčba, kterou můţe být kolostomie. Střevní vývod bývá nejčastěji proveden v oblasti esovité kličky - sigmoideostomie, na příčném tračníku transversostomie a v oblasti slepého střeva - cékostomie. Ileostomie je vyústění tenkého střeva na stěně břišní, nejčastější příčinou vývodu tenkého střeva je odstranění celého tlustého střeva. Pro většinu lidí je šok, kdyţ se dozvědí, ţe jejich střevo bude vyvedeno ven přes břišní stěnu a ţe nebudou mít kontrolu nad svým vylučováním. Proto můţe být velmi obtíţné přijmout tuto novou skutečnost. Navíc pacient s kolorektálním karcinomem musí akceptovat nejen stomii, ale také jiný vzhled svého těla. Protoţe se jedná o velmi závaţný zásah do ţivotního stylu nemocného, je nezbytně nutné, aby mu byly poskytnuty dostatečné informace ze strany ošetřujícího lékaře a sester. Pozornost by měla být věnována také příbuzným, kteří mohou pacienta významným způsobem podpořit a pomoci mu překonat řadu problémů. Po zvládnutí psychologické přípravy je vhodné zařadit nácvik edukace nemocného s kolorektálním karcinomem při ošetřování stomie. 20 Srov. DYTRYCHOVÁ, D. Sestra v paliativní péči, s Srov. ŠTEFKA,J., JIRKŮ, H. Onemocnění tlustého střeva, řešená kolostomií, s Srov. HOLUBEC, L. et. al. Kolorektální karcinom: současné možnosti diagnostiky a léčby, s

17 Sestra jej ve spolupráci se stomasetrou seznámí se všemi dostupnými pomůckami k péči o stomii, ukáţe způsob jejich pouţití a postup při ošetřování stomie. Současně lze edukovat i někoho z rodiny nemocného. Pro pacienta se jedná o psychologicky velmi náročné období a je v této fázi kompletně závislý na pomoci a péči sestry. Kromě dokonalé výuky nemocného v ošetřování stomie a v pouţívání vhodných pomůcek, je třeba pacientovi s kolorektálním karcinomem poskytnout dostatek informací z oblasti dietních opatření a činností kaţdodenního ţivota. K těmto účelům lze vyuţít v rámci týmové spolupráce kromě stomasestry a nutriční terapeutky také zdravotně-sociálního pracovníka. Ten je schopen informovat pacienta o finančních otázkách v jeho situaci, přehledně mu sdělit, na jaké příspěvky a finanční pomoc má nárok. Účinnou psychosociální pomocí pro pacienta se stomií můţe být také členství ve STOMA klubu. Společným cílem všech zdravotnických pracovníků je resocializace nemocného seniora s kolorektálním karcinomem, dosaţení plnohodnotného ţivota a návrat do něj Léčba a zdravotnický tým Léčba nemocných s kolorektálním karcinomem se nikdy neobejde bez týmové spolupráce. Vysoce specializovaný multidiscuplinární onkologický tým vedou zkušení lékaři, jsou zde odborně vzdělané všeobecné sestry a proškolený nelékařský zdravotnický personál, klinický psychoonkolog, psychiatr, zdravotně-sociální pracovník a fyzioterapeut. Sestavení takovéhoto týmu je u nás obtíţné i na vyšších klinických pracovištích. A proč? Rychle se rozvíjející obor léčby nádorových onemocnění si vyţaduje od všech zúčastněných zdravotnických pracovníků z psychologického hlediska velké osobní nasazení, trvalé studium nových poznatků z oboru, a hlavně vysokou míru empatie směrem k pacientům a jeho blízkým. Na onkologických pracovištích dokáţou dlouhodobě pracovat jen osobnosti vyspělé, které umějí unést kaţdodenní setkávání se strachem, bolestí a umíráním pacientů. 24 Týmový přístup je nejúčinnější pomocí nemocnému s kolorektálním karcinomem i jeho rodině. Zajišťuje integraci medicínské péče o nemocného, a současně postihuje jeho sociální a psychologické potřeby. Kdyţ při úvodním setkání s onkologickým pacientem všichni odborníci zhodnotí medicínskou a psychologickou situaci, mohou odhalit potencionální problémy a předcházet jim, nebo je alespoň zmírnit dříve, neţ se rozvinou do krize. Do onkologického týmu je moţno dále přivolat dietologa, nutričního terapeuta, ergoterapeuta a duchovního. 23 Srov. CHLEBÍKOVÁ, J. Péče o stomie, s Srov. KALVODOVÁ, L. Psychologické aspekty nádorových onemocnění, s

18 Členy týmu mohou být i laičtí poradci, kterými mohou být dřívější nemocní s onkologickým onemocněním. Přibírání podpůrného personálu, např. dobrovolníků, dává zdravotnickému týmu další rozměr na potřeby onkologicky nemocného. Po sestavení onkologického týmu je klíčem k jeho úspěšnosti těsná a vzájemná komunikace všech jeho členů. Veškeré získané informace o fyzickém a psychickém stavu nemocného jsou sdíleny všemi členy týmu. To umoţňuje, aby lépe porozuměli dynamice chování pacienta a jeho rodiny. Sestry jsou nejviditelnějšími členy týmu, coţ je skutečnost, která jim dává zřetelnou výhodu, kdyţ se setkávají s nemocnými, kteří potřebují psychickou a sociální podporu Onkologická diagnóza Zjištění onkologické diagnózy je faktem, s nímţ se pacient musí vyrovnat. Jde při tom nejen o přijetí, akceptaci tohoto faktu (ţe já mám rakovinu), ale i o zvládání toho, co přichází po stanovení diagnózy. Psychosociální zátěţ, jíţ jsou pacienti s kolorektálním karcinomem vystaveni, mohou zdraví lidé pouze těţko pochopit. Zatímco zdraví lidé mohou myšlenku na smrt někam zasunout, nemocný s rakovinou je donucen se jí intenzivně zabývat. V jeho případě je zpochybněna přirozená samozřejmost ţivota. K tomu se ještě připojuje zátěţ způsobená tělesnými projevy nemoci jako je únava, slabost, nechuť k jídlu a vedlejší účinky aplikovaných léčebných metod. Také nemocniční léčba vyţaduje přizpůsobení se dané situaci. Pacienti do značné míry proţívají svou závislost na svém ošetřujícím lékaři, musí důvěřovat jeho rozhodnutí o pouţití léčebných metod. Kromě toho si musí zvyknout, ţe se o něho budou starat ostatní, ať jiţ v nemocnici nebo doma. Někdy mají pocit, ţe jiţ nemohou určovat průběh svého vlastního ţivota. To můţe mít za následek dvojí reakci: odpor a vzpouru nebo na druhé straně velmi úlevný pocit úplného a důvěřivého odevzdání se do rukou lékařů a sester. Objevují se existenční otázky; Co se stane s mojí rodinou? Proč zrovna právě já? To jsou nejčastější reakce při zpracování nemoci. K tomu, aby nemocní rakovinou mohli zátěţ zvládnout, potřebují především čas a neustálou, nevtíravou pomoc. Diagnóza rakoviny vyvolává v kaţdém postiţeném existenční krizi. Důleţitým momentem zvládání nemoci je tedy najít všechny podpůrné metody, které by vedly ke znovuzískání určité kontroly pacienta nad situací, ve které se nachází Srov. VODVÁŘKA, P. Poznámky k bio-psycho-sociální problematice onkologie, s Srov. TSCHUSCHKE, V. Psychoonkologie, s

19 1.2.5 Sdělení onkologické diagnózy Dnes je v popředí zájmu pacienty o jejich nemoci informovat. Informace by měla být ale opatrná, individuální a měla by brát v úvahu to, co pacient vědět chce. Argument, ţe se vlastně pacienti ani mnohdy o svoji diagnózu nezajímají, neplatí. Zdánlivý nezájem totiţ často zakrývá silnou úzkost. Současná moderní terapie vyţaduje spolupráci pacienta, a ta se bez plné informovanosti neobejde. Na druhé straně informace o diagnóze musí dát pacientovi současně určitou naději terapie a slib, ţe nebude lékařem opuštěn. Polopravdy a nepravdy pomáhají jen zdánlivě. Při informování pacienta o diagnóze musí lékař předvídat pacientovy reakce. Měl by si klást otázku, jaký bude mít na pacienta dopad sdělení té či oné části diagnózy. Dopad špatné zprávy nezmírníme pouhým šetrným sdělením, protoţe zpráva zůstává stále špatná. Šetrné sdělení by mělo zpomalit přechod pacientova chápání sebe sama, jako osoby zdravé k chápání sebe,jako osoby váţně nemocné. Příliš rychlá informace pacienta psychicky naruší a zhorší tím jeho adaptabilitu. Je jednotný názor na to, kdy by měl být pacient o své diagnóze informován. Nemělo by to být jiţ při prvním podezření na onkologické onemocnění nebo při prvním kontaktu s odborníkem. Při podání informace tohoto druhu je také nutné brát v úvahu stádium psychického procesu (ve smyslu Elizabeth Kübler-Rossové), ve kterém se pacient právě nachází. Lékaři ani sestry se ve své praxi nevyhnou pacientovým otázkám. Někdy pacienta více neţ diagnóza zajímá její důsledek pro další ţivot a další ţivotní perspektivy. 27 Právě v období šoku, kdy se pacient dozví od lékaře diagnózu, reaguje nejčastěji odmítáním pravdy, plačtivými reakcemi aţ znehybňující ohromeností. Toto vše sestra vnímá, často nejen z profesionálního pohledu, ale i z pohledu ţeny, dcery, matky. Napadají ji otázky typu: Co kdyby se toto stalo v mé rodině? U vrstevníků pak vyvstávají otázky typu: Co kdyby se toto přihodilo mě? Desatero zásad sdělování onkologické diagnózy Toto desatero vychází z představy, ţe i v českých podmínkách platí, ţe otevřeně a zároveň citlivě podaná informace vede k lepšímu vyrovnání s nemocí ze strany pacienta i jeho rodiny, k posílení jeho pocitu autonomie a důvěry v lékaře a povzbuzení realistických očekávání a plánů. Současně vytváří prostor k otevřené komunikaci mezi nemocným seniorem s kolorektálním karcinomem a jeho rodinou. Otevřená informace dává předpoklad k tomu, aby mohlo být onkologické onemocnění proţíváno pacientem a jeho blízkými jako příleţitost k osobnímu zrání. 27 Srov. BOLELOUCKÝ, Z. Paliativní medicína, s Srov. SPURNÁ, O. Sestra a pacient po sdělení onkologické diagnózy, s

20 Kontakt lékaře a sestry s pacientem s kolorektálním karcinomem by měl být veden v duchu poznatků o psychických fázích vývoje zhoubné choroby ve smyslu klasifikace Elizabeth Kübler-Rossové. Kaţdá tato fáze vyţaduje svůj specifický přístup k nemocnému, včetně podání informací o nemoci a jejím průběhu. Praktický přístup při sdělování onkologické diagnózy v našich podmínkách vyjadřuje Desatero zásad sdělování onkologické diagnózy : 1. Informace o podstatě nemoci poskytuj všem nemocným s maligním onemocněním, ale diferencovaně co do obsahu, tak způsobu podávání informací. 2. Informaci o diagnóze podává vţdy lékař. Pacient si můţe určit, kdo má být při sdělování diagnózy dále přítomen (např. členové rodiny, přátelé, další lékař, všeobecná sestra, psycholog). Informaci o nemoci a terapii podávej opakovaně, nestačí jednorázový rozhovor. 3. Informaci podej nejdříve pacientovi, potom dle jeho přání členům rodiny či jiným určeným lidem. Nemocný sám rozhoduje, koho a do jaké míry informovat. 4. S podstatou nemoci, vyšetřovacími a terapeutickými postupy je nemocný seznámen neprodleně, ještě před aplikací první léčby. 5. Zdůrazňuj moţnosti léčby, ale neslibuj vyléčení. 6. Odpovídej na otázky, obavy a sdílené pocity ze strany pacienta i jeho blízkých. Věnuj čas naznačeným, ale nevyřčeným dotazům. 7. Informace o prognóze nemoci z hlediska doby přeţití podávej uváţlivě, pouze na přímý pacientův dotaz. Nikdy neříkej konkrétní datum, spíše nastiň určitý časový rámec, vycházející ze znalostí obvyklého průběhu daného onemocnění. Zdůrazni moţné odchylky oběma směry od obvyklého průběhu. 8. Jednotnou informovanost zajisti důsledným předáváním informací mezi personálem navzájem (lékařská a ošetřovatelská dokumentace). 9. Ujisti pacienta o svém odhodlání vést léčbu v celém průběhu nemoci a komplexně řešit všechny obtíţe, které mu onemocnění a jeho léčba přinesou. 10. Svým přístupem u pacienta probouzej a udrţuj realistické naděje a očekávání. 29 Ani sestra s dvacetiletou praxí se nedokáţe vyrovnat s velkou bolestí onkologického pacienta. Musí nabrat hodně sil, aby s ním mohla o jeho diagnóze komunikovat. 29 Srov. BOLELOUCKÝ, Z., VORLÍČEK. Obecná onkologie a podpůrná léčba, s

21 Sestra by často chtěla lhát, jak všechno bude určitě dobré, ţe v dnešní době je z čeho vybírat, a ţe se s tímto onemocněním dá kvalitně ţít. Nejraději by toto z celého srdce vyslovila, ale ví, ţe nesmí Nemocný senior po sdělení onkologické diagnózy Z rozhovorů s onkologicky nemocnými a z pozorování jejich chování byla zjištěna fázovitost psychické adaptační reakce nemocných mezi okamţikem, kdy člověk začne mít podezření, ţe je nemocen a vyrovnáním se se skutečností zhoubné nemoci. Američanka švýcarského původu Elizabeth Kübler-Rossová popsala stádia psychického procesu, kterými člověk reaguje na příchod a rozvoj váţného onemocnění. Znalost jednotlivých stádií nemoci umoţňuje poskytnout vhodnou psychosociální péči. 31 Zpracování zátěţe, kterou představuje závaţné onemocnění, probíhá v pěti stádiích: 1. Šok je iniciálním stadiem psychické odezvy v době sdělení diagnózy a rozvahy o způsobu léčby. Musí se počítat jak s bouřlivou emocionální reakcí, tak s klidným přijetím faktu choroby. Při hovorech s pacienty, kteří vzpomínali na tuto fázi onemocnění, bylo zjištěno, ţe u několika z nich to byla tak závaţná porucha, ţe způsobila i amnézii na několikaměsíční období, které následovalo po této informaci. Sestra by v této fázi neměla pacienta vehementně přesvědčovat o pravdivosti diagnózy, ale zároveň nesmí negovat lékařem sdělenou informaci. 2. Zloba nejčastější otázkou bývá Proč právě já? Nemocný přitom hledá intenzívně kořeny, příčiny nemoci, je zdrcen a uraţen, ptá se, kde udělal v ţivotě chybu, za níţ je tak krutě trestán. Je to období hlubokého sebezpytování. V tomto období hledání a nenacházení začíná pochybovat o všem a o všech, snaţí se přesvědčit sám sebe, ţe ta nemoc není jeho. Tento časový úsek proţívání nemoci je obdobím značně náročným zejména pro okolí nemocného, i ošetřující personál. Časté jsou invektivy nemocných vůči zdravým a jsou pouze zastřenou formou vnitřně proţívané krize. Ke konci tohoto období se velmi často objevují dotazy na budoucnost, které mohou při nedostatečném zodpovězení vyvolat velkou nejistotu. Sestry by měly pacientovi pomoci vyrovnat se s pocitem nejistoty a zabránit vzniku nebezpečných stereotypů. Zároveň by měly bránit pacienta před chybným informováním ze strany některých spolupacientů či laiků. 30 Srov. SPURNÁ, O. Sestra a pacient po sdělení onkologické diagnózy, s Srov. VODVÁŘKA, P. Poznámky k bio-psycho-sociální problematice onkologie, s

22 3. Smlouvání přichází aţ po zklidnění a akceptaci nemoci a léčby. V tomto smířlivějším období se pacient obrací k magickému myšlení. Rozmlouvá v duchu se svým tělem a přemlouvá ho k překonání nemoci. Nachází mnoho důvodů, proč se musí uzdravit. Smlouvá, slibuje, hledá argumenty, aby si naklonil autority, přírodu, Boha. Mezitím jej ale jeho zdravotní stav a metody léčby utvrzují v beznadějnosti smlouvání. Nakonec přichází nejtěţší fáze psychické krize. V této fázi sestra podporuje lékařovo opakované informování o způsobu léčby. 4. Deprese je stav, kdy psychická krize můţe pacienta bezprostředně ohrozit na ţivotě. Můţe probíhat jako stav úplné vnitřní izolace, kdy nemocný neodpovídá na ţádné podněty, nedokáţe se pohnout, přestává jíst a je zcela utlumen. Druhým extrémem je stav velkého psychomotorického neklidu, při kterém nemocný jedná a mluví chaoticky a působí velké problémy svým nejbliţším i lékařům a sestrám. Stav hluboké sebelítosti a smutku, který je hlavní příčinou deprese, vyţaduje od sester nejvyšší míru empatie a porozumění. I v této fázi onkologického onemocnění by měly sestry opakovaně vysvětlovat zvolený způsob léčby a na vhodných případech dobrých léčebných odpovědí by se měly pokoušet pacientovi alespoň částečně navracet ţivotní optimizmus. 5. Smíření nastává, kdyţ uţ byly téměř všechny otázky zodpovězeny, dochází ke zklidnění mysli, negativní emoce se vyčerpaly a přichází pochopení a klid v duši. Fáze smíření se však nemusí dostavit a pacient zůstává v depresi, zoufalství a s pocity úzkosti. V této fázi je velmi důleţité, aby sestry dávaly nemocným s kolorektálním karcinomem naději. 32 Z praxe je patrné, ţe u kaţdého pacienta s kolorektálním karcinomem nemusí nutně proběhnout všechny fáze psychické odezvy tak, jak jsou seřazeny. Stává se, ţe např. deprese nastupuje záhy po sdělení diagnózy a stává se velmi často, ţe pod vlivem léků dochází u pacientů k přechodným psychotickým poruchám. Pacient můţe setrvat v některé fázi po celou dobu léčby, navíc u něj mohou vzniknout, vţdy v souvislosti s úspěšností či neúspěšností léčby, obranné mechanizmy typu popření, negace choroby, vytěsnění, repudiace zdravotního stavu z jeho vědomí, racionalizace příčin vzniku nemoci a problémů s ní spojených Srov. KALVODOVÁ, L. Psychologické aspekty nádorových onemocnění, s Srov. MOROVICSOVÁ, E. Nemoc v prožívání člověka, s

23 1.2.8 Rodina seniora po sdělení onkologické diagnózy Stejně jako pacient, tak i jeho nejbliţší jsou po sdělení onkologické diagnózy v ohroţení svého psychického zdraví a trpí velmi podobnou psychickou zátěţí. 34 Nemoc neodtrhne jen pacienta od obyčejného ţivota. I jeho nejbliţší proţívají stejně odloučení, stává se, ţe dokonce hlouběji proţívají zdravotní stav svého pacienta. Pronásledují je černé myšlenky a zlé představy, ale na rozdíl od pacienta, o kterého se stará štáb zdravotníků, jsou se svým smutkem sami doma, daleko od nemocného. Vyţaduje se od nich, aby prokazovali podporu nemocnému, a klade se na ně velká odpovědnost hlavně za psychické zdraví pacienta. 35 Přijetí sdělované diagnózy je těţkým, z psychologického hlediska zásadním obdobím, které určuje, jak jedinec zvládne léčbu a jak na ni bude reagovat. Prohlubující se osamělost a nevědomost zvyšují tendenci k úzkostlivosti a přecitlivělosti, nemocný se stává pro své okolí méně srozumitelným. Stav nevědomé izolace ho vzdaluje sobě samému, jeho okolí a můţe ohrozit i zdárný průběh léčby. Naopak sdělování, svěřování, přibliţování a otevírání vytváří most nejen k pochopení, ale i ke zvládnutí léčby. Období sdělování a sdílení diagnózy si zaslouţí zvýšenou pozornost, protoţe onemocní-li jeden člen rodiny, svým způsobem onemocní celý rodinný systém. 36 Pokud s tím pacient souhlasí, blízcí by měli mít moţnost se průběţně informovat o jeho zdravotním stavu. Je důleţité poskytovat návštěvám nemocného intimní prostředí k povídání, a pokud je to ţádoucí, nechat rodinu na delší dobu u pacienta. Přímá pomoc nejbliţších je v systému podpůrné péče tou nejvítanější. 37 Sestry se často ve své praxi setkávají s vyčerpanými partnery a dětmi pacienta, kteří na sebe vezmou plně péči o nemocného a svoje nároky a potřeby zredukují na minimum. Proto je velmi důleţitá spolupráce a komunikace sestry s rodinným systémem pacienta s kolorektálním karcinomem. Sestry poskytují v rámci svých moţností sociální oporu nejen svým pacientům, ale i jejich nejbliţším. 34 Srov. KALVODOVÁ, L. Psychologické aspekty nádorových onemocnění, s Srov. ADAM, Z., VORLÍČEK, J., KOPTÍKOVÁ, J. et al. Obecná onkologie a podpůrná léčba, s Srov. KRTIČKOVÁ, Kateřina. Onkologický pacient jako součást rodinného systému, s Srov. KALVODOVÁ, L. Psychologické aspekty nádorových onemocnění, s

24 1.2.9 Faktory ovlivňující adaptaci na onkologické onemocnění Adaptace na onkologické onemocnění vyţaduje optimální fungování nemocného v rámci daného onemocnění a výrazně zasahuje do jednotlivých oblastí jeho ţivota. Zvládnutí této situace bez podpory okolí, ať uţ rodinného příslušníka, širšího sociálního prostředí nebo zdravotníků, je velice náročné. Pro sestry se proto vytváří prostor pro poskytování psychosociálních intervencí v rámci ošetřovatelského procesu. Jejím úkolem je sledovat změny chování nemocných s kolorektálním karcinomem, výskyt psychických problémů a akceptovat tyto změny a problémy, jako určitý způsob vyrovnání se nemocného s danou situací. Kvalitu psychosociální adaptace nemocného ovlivňují faktory lékařské, vlastní psychická adaptace a sociální podpora. Faktory ovlivňující adaptaci na onkologické onemocnění můţeme rozdělit na situační, behaviorální, psychické a sociální. 38 Mezi situační faktory patří: věk nemocného - mladí reagují více akutně, více dramaticky, mohou mít více psychických příznaků, je ale větší pravděpodobnost, ţe zůstanou v zaměstnání, starší pacienti bývají více klidnější, moudřejší, méně aktivní, více se zajímají o tělesné změny a fyzická omezení, neţ mladí pacienti. Pohlaví - muţi se častěji jeví více zasaţeni onkologickým onemocněním, intenzivněji reagují na stres z faktu nádoru neţ ţeny, které obecně situaci lépe zvládají. Zdravotní situace pacienta - včetně jeho handicapů, deformit a viditelných poškození. Existence manţelství - je spojena s lepším přizpůsobením se zdravotním problémům. Socioekonomický status - má nepřímý vliv moţnostmi získat další zdroje uspokojení. Zaměstnání - udrţení sebevědomí a pocitu hodnoty ovlivňuje příznivě jeho adaptaci. Náboţenství - můţe dávat pocit jistoty a orientace. Úspěšné adaptivní chování je hledání informací o kolorektálním karcinomu a jeho léčení, zachování klidu a vnitřní vyrovnanosti (s cílem vymezit si nově situaci a odolat stresu), udrţení si svobody ve volbě alternativ léčení a nutnost mít informace o kolorektálním karcinomu (jejich nadbytek je stejně škodlivý jako jejich nedostatek). Neadaptivní chování je emoční reakce bránící onkologicky nemocnému spolupracovat při léčení, reakce působící více bolesti a stresu, neţ vlastní nemoc, emoční apatie narušující kaţdodenní činnost, emoční odpovědi ve formě psychiatrických symptomů, některá chování onkologicky nemocného, která dočasně sniţují individuální pocit stresu, ale stávají se maladaptivními (zvýšené kouření, pití alkoholu). Pacienti s vyšší silou ega méně fatalisticky akceptují fakt nádorového onemocnění, neobviňují druhé a lépe se adaptují na nemoc. 38 Srov. BOLELOUCKÝ, Z. Psychiatrie a lékařská psychologie v paliativní péči, s

25 Sociální podpora je důleţitým faktorem pro zvládnutí situace onkologického onemocnění. Zdrojem sociální opory je nemocnému rodina a přátelé. Sociální kontakty umoţňují výměnu informací, redukují pocit samoty a izolace. Pacientova sociální síť poskytuje další podpůrné akce, které mají význam zvláště v dlouhodobém léčení a rehabilitaci Onkologicky nemocný senior Je známo, ţe onkologičtí pacienti senioři, jsou v převáţné většině introvertní typy osobnosti se všemi atributy s takovým typem spojenými. Navenek klidní, vyrovnaní i v těch nejzátěţovějších ţivotních situacích. Neventilují své pocity, jsou spolehliví a zvládají všechny úkoly zdánlivě bez problémů. Pokud se tato zdánlivá tolerance prolomí, je moţné na tomto pacientovi pozorovat projevy úzkosti či jiné emoce Kvalita ţivota a onkologicky nemocný senior Kvalita ţivota je výslednicí stavu psychické a fyzické pohody, úrovní sebeobsluhy, pohyblivosti pacienta, toho, jak je pacient sociálně zapojen (a jaké se mu dostává pozitivní emoční odezvy), jak se spolupodílí na vytváření vlastního osudu a kariéry nemocného (moţnost spolurozhodování na základě faktické informovanosti a v rámci své kompetence o léčbě a ostatních opatřeních) a toho, jak pacient proţívá a hodnotí svůj ţivot jeho smysluplnost. Kvalita ţivota je abstraktní a komplexní pojem, který představuje odpovědi člověka na fyzické, mentální, sociální emocionální a psychické faktory a vlivy, které jsou součástí kaţdodenního ţivota. Kvalitu ţivota je potřeba chápat jako soubor ekonomicko-sociálních podmínek a vyuţívání znalostí, zkušeností a vzdělání z předešlého ţivota, schopnosti tvořit, osobního uspokojení a osobní váţnosti i uspokojivého zdravotního stavu. Z hlediska běţné praxe je třeba připustit, ţe se kaţdý váţně nemocný člověk musí smířit se ztrátami, které přímo nebo nepřímo souvisí s existencí nemoci. Redukované moţnosti však nutně neznamenají ztrátu kvality ţivota. Kaţdá ztráta však musí být vhodným způsobem kompenzována. V oblasti onkologické péče je třeba neustále usilovat o to, aby se nemocný cítil alespoň relativně dobře (well being), a aby byly minimalizovány pocity označované jako špatné (ill being). 39 Srov. BOLELOUCKÝ, Z. Psychiatrie a lékařská psychologie v paliativní péči, s Srov. KALVODOVÁ, L. Psychologické aspekty nádorových onemocnění medicíny, s

26 Je proto velmi důleţité dbát na medicínu maličkostí a nešetřit pochvalou, kdyţ se nemocnému s kolorektálním karcinomem daří realizovat redukované cíle. 41 Kvalita ţivota je velmi důleţitou proměnnou, mající vliv na průběh a výsledek léčby, přímo ovlivňuje spolupráci onkologického pacienta. Dobrá kvalita ţivota zamezuje vzniku situačních psychických poruch a sniţuje riziko psychotraumatizace nemocného s kolorektálním karcinomem. 42 V současné době se ve světě vyuţívá stále více toho systému zjišťování kvality ţivota pacienta, který vychází z nejzákladnějších ţivotních cílů pacienta (z toho, oč mu v ţivotě nejvíc jde). Hodnotitelem není lékař, zdravotní sestra či klinický psycholog, ale sám pacient. Ten uvádí (např. u systému nazvaného SEIQL) u kaţdého z pěti pro něho osobně nejdůleţitějších ţivotních cílů, do jaké míry se on sám domnívá, ţe se mu daří toho kterého cíle dosahovat. Výsledkem je pak číselně vyjádřená míra pacientovy spokojenosti se ţivotem. Je často odlišná od toho, co o fyzickém stavu pacienta uvádí lékař, nebo toho, jak pacientův ţivot hodnotí sestra. A přece tento údaj nejvýstiţněji vyjadřuje, jak pacientovi opravdu je. Jeden z nejstarších způsobů zjištění záznamu kvality ţivota pacienta pracuje se subjektivním hodnocením ţivota pacienta jím samým. Tento způsob se označuje zkratkou VAS visual analogue scale (viditelná analogická stupnice). Některé způsoby hodnocení kvality ţivota pacienta sledují více oblastí jeho těţkostí. Např. QL Index (ILF) sleduje míru bolesti pacienta, jeho soběstačnost a sebeobsluhu, jeho sociální a psychické podpory poskytované mu lidmi jemu nejbliţšími. U pacientů s kolorektálním karcinomem je nutné brát v úvahu kromě kvality ţivota také uspokojená nebo frustrovaná přání a cíle, dále naplnění nebo nenaplnění potřeb. Uspokojením základních potřeb se tedy můţe zvýšit kvalita ţivota. Sestry by se měly pacientů ptát, co potřebují, jejich potřeby předpokládat a snaţit se je naplnit Srov. BOLELOUCKÝ, Z. Psychiatrie a lékařská psychologie v paliativní péči, s Srov. VYMĚTAL, J. Lékařská psychologie, s Srov. KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologické aspekty terminální fáze onkologicky nemocných, s

27 1.3.2 Motivace onkologicky nemocných seniorů V pojetí holismu je lidský organismus integrovaná, organizovaná jednota. Porucha jedné části celku vede zákonitě k poruše jiné části, popř. celého systému. Celostní pohled na člověka je v souladu s neredukovaným pojetím lidské bytosti, s bio-psycho-sociálním modelem zdraví a nemoci. Kaţdý člověk je individualita, má své jedinečné vlastnosti, postoje, názory a potřeby. Potřeba je projevem nedostatku, chybění něčeho, jehoţ odstranění je ţádoucí a je něčím, co lidská bytost nutně potřebuje pro svůj ţivot a vývoj. Proţívání nedostatku ovlivňuje veškerou psychickou činnost člověka. Americký psycholog A. H. Maslow vypracoval originální teorii, ve které rozdělil potřeby a s nimi korelující motivy jednání na nedostatkové (deficitní) a růstové (rozvojové). Potřeby nedostatkové se hlásí tehdy, jestliţe organismus postrádá něco, co je podmínkou k přeţití a ţivotu (např. potrava, ale také sebeúcta a nutnost někam sociálně a psychicky patřit). Jsou-li tyto potřeby uspokojené, hlásí se ke slovu potřeby růstové a kvalitativně vyšší (tvořivost, vztah ke kráse a pravdě apod.). Dále se Maslow domníval, ţe jsou v člověku dvě základní a protikladné tendence. A to progresivní, znamenající další růst a rozvoj a regresivní, které nastávají při ztrátě bezpečí a jistoty. 44 Onkologické onemocnění znamená vţdy negativní zásah do ţivota člověka. Zásah, týkající se i psychické stránky osobnosti a motivace pacienta. Motivace je procesem, který jednání člověka vyvolává, udrţuje a posléze po uspokojení potřeby ukončuje. Nemocný chorobu hodnotí a proţívá tím hůře, čím nepříjemnější subjektivní dopad nemoc má, čím menší je perspektiva brzké změny k lepšímu, čím je člověk bezmocnější a závislejší na okolí a čím je onemocnění závaţnější, tím více nerovnoměrně zasahuje do lidské motivační struktury. Nerovnoměrnost je dána druhem potíţí, osobností nemocného a úrovní sociálního zázemí. Váţné onemocnění podporuje v člověku regresivní tendence a vyvolává touhu a potřebu bezpečí, jistoty a psychického zázemí. Nemoc ohroţuje lidské potřeby a čím je horší, tím jsou tyto tendence a touhy silnější. Obrazně řečeno se pacient ve svém proţívání a nastavenosti vůči sobě a druhým stává dítětem a vyţaduje, aby zde byl rodič, který jeho postoje a potřeby bude průběţně uspokojovat. Tímto rodičem se stávají zdravotníci, rodinní příslušníci a přátelé Srov. TRACHTOVÁ, E., et al. Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu, s Srov. SYCHROVÁ, L. Psychologický přístup sestry k onkologicky nemocným, s

28 Nezbytným předpokladem pro práci sestry ošetřující onkologického pacienta je obrovská míra empatie a porozumění, dostatek času na pacienta, orientace v základních otázkách ţivota a smrti, respekt k hodnotovému ţebříčku pacienta a především vůle nechat ho stanovit si vlastní priority. Sestra pracující metodou ošetřovatelského procesu musí mít neustále na paměti čtyři základní okruhy potřeb, které u svých onkologických pacientů aktivně vyhledává a saturuje: potřeby biologické, psychologické, sociální a spirituální. Současně si ale musí uvědomit, ţe priority potřeb onkologicky nemocného člověka se v průběhu onemocnění mění Psychické a sociální potřeby onkologicky nemocných seniorů Pod vlivem onkologického onemocnění se mění i základní psychické a sociální potřeby a hodnoty, které s nimi souvisejí. Můţe se změnit jejich hierarchie, preferovaný způsob uspokojování, převaţující aktuální motivace apod. 47 Nemocný má potřebu se ve své situaci orientovat, znát svůj zdravotní stav, vědět co jej čeká, a proč je to nutné. Pokud by neznal alespoň rámcově charakter svého onemocnění, narůstal by jeho pocit nejistoty a ohroţení, zvyšovalo by se riziko konfliktu. Nepříjemný lékařský výkon nebo vedlejší důsledky léčby, které nemocný nezná, se mu jeví jako ohroţující, se všemi bio psycho sociálními důsledky. Těţko lze od nemocného s kolorektálním karcinomem vyţadovat spolupráci, pokud má nedostatek informací. Orientace v situaci zmenší riziko adaptačních problémů. Potřeba stimulace a nových zkušeností se v závislosti na onemocnění sniţuje. Onkologicky nemocný člověk nemívá příliš velkou potřebu nových podnětů, protoţe nemá dost energie. Potřeba citové jistoty a bezpečí se pod vlivem nemoci zvyšuje. Váţné onemocnění je značnou zátěţí, která vede ke zvýšenému úsilí získat podporu. Potřeba sociálního kontaktu můţe být obtíţněji uspokojována, nemocný bývá více izolován, setkává se s omezenou skupinou lidí. Jeho sociální svět se můţe zúţit na nejbliţší členy rodiny, zdravotnický personál a spolupacienty. Pod vlivem onemocnění se mění i potřeba seberealizace. Nemocný se vzdává původních ambicí, protoţe ví, ţe jsou nedostupné nebo proto, ţe ztratily svou dřívější hodnotu. Potřeba otevřené budoucnosti, tj. pozitivní prognózy, bývá onkologickým onemocněním vţdycky více či méně frustrována. Vlastní budoucnost se nemocnému můţe jevit jako nepříznivá, a nemocný je donucen pod tlakem okolností slevovat ze svých původních představ. 46 Srov. KOMÍNKOVÁ, H. Právo na důstojné umírání, s Srov. VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese, s

29 Zátěţ při zvládání tohoto úkolu můţe představovat nedostatečná informovanost, nejistota a úzkost. 48 Sestra má v ošetřovatelském procesu za úkol poskytovat ošetřovatelskou péči podle ordinace lékaře a navíc uspokojovat individuální (i psychologické a sociální) potřeby nemocného. Ty se mohou podle proţívání zdravotního měnit a sestra na ně musí reagovat. Tím vzniká dynamická, systematická, plánovaná ošetřovatelská péče, jejímţ cílem je docílit co nejlepší kvality ţivota nemocného Práva onkologicky nemocných seniorů Abychom lépe rozuměli roli pacienta, seniora a jeho opodstatněným přáním, je důleţité znát etický kodex práv pacientů a seniorů (viz příloha I., II.). Obecná verze práv pacientů byla v ČR vyhlášena v roce Tento dokument obsahuje frekvenční a typická přání všech nemocných, kteří se ocitli v roli pacientů. V celém kodexu práv pacientů je nepřehlédnutelný důraz kladen na profesionální partnerství, které je třeba vytvořit v kaţdém konkrétním vztahu zdravotnického týmu s nemocným. V případě onkologicky nemocných je nutné respektovat i Deklaraci práv nemocných rakovinou, která se v mnohých ustanoveních s obecnou verzí práv překrývá. Deklaraci práv nemocných rakovinou vyhlásilo Společenství nemocných s rakovinou v Londýně v roce 1991 (viz příloha IV.). V roce 2000 byla vyhlášena Paříţská charta (Onko charta, Charta onkologicky nemocných) proti rakovině v příštím miléniu, která je podrobnou verzí práv onkologicky nemocných. 50 Sestry znají etický kodex práv pacientů a uvádějí jej do praxe. Jeho první ustanovení hovoří o ohleduplné, odborné zdravotnické péči prováděné s porozuměním kvalifikovanými zdravotníky, desáté uvádí, ţe terminálně nemocný má právo na citlivou péči všech zdravotníků, kteří musí respektovat jeho přání. Obě tato ustanovení úzce korespondují s hlavními cíli ošetřovatelství Srov. VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese, s Srov. DYTRYCHOVÁ, D. Sestra v paliativní péči, s Srov. BOLELOUCKÝ, Z. Psychiatrie a lékařská psychologie v paliativní péči, s Srov. KOMÍNKOVÁ, H. Právo na důstojné umírání, s

30 1.4 Psychosociální přístup k onkologicky nemocným seniorům S přibývajícími počty onkologických pacientů, kteří při svém onemocnění déle přeţívají, se zvyšuje i potřeba a rozsah různých psychosociálních intervencí. Cílem těchto intervencí je zmírnění pocitů osamělosti prostřednictvím rozhovorů s ostatními, kteří jsou v podobné situaci, redukce strachu z léčby, sníţení zoufalství a deprese, pomoc při objasňování nedorozumění a chybných informací, zmírnění pocitů izolace, bezmocnosti, beznaděje a pocitu opuštěnosti druhými, vedení k větší zodpovědnosti za vlastní uzdravení, lepší spolupráci s lékařským týmem a obecné zlepšení kvality ţivota. 52 V novém modelu psychosociální péče pracují psychosociálně zaměření specialisté s multidisciplinárním onkologickým týmem. To umoţňuje dříve zachytit onkologicky nemocné potřebující psychosociální intervenci. Psychosociální intervence různých forem představují obrovskou pomoc pro pacienta a také pro rodinné příslušníky. V rámci dosaţení pokud moţno co největší efektivity, je moţno postiţeným pacientům nabídnout kombinaci metod, které jim budou ušity na míru. O těchto metodách je moţno s jistotou říci, ţe s jejich pomocí lze dosáhnout výrazné redukce zoufalství, deprese a strachu, posílení chuti do ţivota a kvality ţivota a vytváření strategií zvládání. Sestry v rámci strategie pomoci pacientovi vyrovnat se s psychosociálním stresem spojeným s kolorektálním karcinomem poskytují v rámci ošetřovatelského procesu řadu psychosociálních intervencí jako je psychologická pomoc, zajišťují pacientům a jejich příbuzným dostatečnou sociální oporu, nabízejí odpovídající duchovní podporu podle potřeb pacienta, zapojují pacienta a jejich příbuzné do rozhodování o péči a podporují otevřenou komunikaci tak, aby všichni znali cíle péče, pouţívají terapeutický dotek, aby pacient věděl, ţe mu sestra rozumí, ţe jej vnímá jako celého člověka Sociální komunikace Sociální komunikace s pacientem o různých aspektech onkologického onemocnění je jednou z nejdůleţitějších dovedností kaţdého zdravotníka, v onkologii obzvlášť. 54 Umění komunikace není krasořečením, ale předpokládá porozumět člověku v nouzi (pacientovi) i moţnostem pomáhajícího (zdravotní tým). Problematiku komunikace je moţné základně rozdělit na dva výrazné problémové okruhy. Tzv. běţná komunikace, a té je ve zdravotnické praxi většina, by měla být bezpečně zvládnuta (viz příloha V.). se o elementární přístup k druhému člověku, který se nachází v nouzi nemoci. 52 Srov. TSCHUSCHKE, V. Psychoonkologie, s Srov. O CONNOR, M., ARANDA, S. Paliativní péče pro sestry všech oborů, s Srov. HOŘEJŠÍ, J. Komunikace s nemocným jako nedílná součást péče v onkologii, s Jedná

31 Výjimečná komunikace je náročná proto, ţe se týká dilematických (nejednoznačných) situací anebo závaţného sdělení, které výrazně změní osud pacienta s onkologickým onemocněním. 55 Aby mohli pacienti s kolorektálním karcinomem (a jejich rodiny) rozhodovat o své péči, potřebují informace o moţnostech léčby, prognóze a vedlejších účincích léčby. Mezi důvody otevřeného informování pacientů s kolorektálním karcinomem patří zabránění komunikační izolace nemocných od jejich okolí, nepřipravování nemocných o jejich cenný zbývající čas ţivota (nutné zpracování konfliktu, proces zrání a odloučení, uchování jejich svobody v jednání), vzbuzení pochopení pro jejich nemoc a případné radikální terapeutické kroky, usnadnění lékařské péče a psychické vedení nemocného v krizi, nenabízení iluzí, ale poctivé naděje a útěchy. 56 Efektivní komunikace vyţaduje znalosti. Sestry potřebují znát pravděpodobné příčiny pacientovy tísně a musí být schopné odhadnout skryté obavy a problémy. Při vzájemné komunikaci je pochopitelně důleţitá osobnost sestry (i dalších zdravotníků) a její přístup k ţivotu. Na druhé straně osobnost pacienta jeho věk, vzdělání, náboţenství, intelekt a řada dalších osobnostních faktorů. Komunikace znamená proces sdělování, eventuelně vyměňování si významů, a to je nejlépe moţné ve skupině lidí, kteří mají stejné problémy. Tady je budoucnost ve vzniku většího počtu malých, ne nátlakových skupin vzájemné pomoci, pestrých obsahem i nabídkou, s inteligentními lidmi, včetně sester, kteří člověka s jeho problémy vyslechnou a budou mu umět odpovědět, příp. pomoci, protoţe se s obdobnými problémy setkali a jiţ vyrovnali. Důleţité je pomoci druhým najít smysl pro jejich další existenci, aby nebyla pouhým přeţíváním, ale plnohodnotně proţitým ţivotem. 57 Mluvíme-li o sociální komunikaci s těţce nemocným onkologickým pacientem, pak tím není myšleno jakékoliv slovo za kaţdou cenu. Spíš zde jde o dobré slovo v příhodný čas. A aby to bylo skutečně dobré slovo, je třeba ze strany sester takt. A taktem se rozumí citlivý vztah k druhému člověku a ohleduplné společenské chování k druhým lidem. Jsou to právě projevy taktu, tj. charakteristiky taktního jednání sestry s pacientem, coţ je dokladem toho, ţe se s ním, jako s člověkem, stále ještě počítá. Sociální komunikace je pro nemocné s kolorektálním karcinomem i lékem. Vyjadřuje to i pravdivé tvrzení, ţe často nejlepším lékem je sestra (a to platí v nemenší míře i o lékaři). 58 Onkologický pacient se setrou nepotřebuje mluvit 24 hodin denně. Jsou však chvíle, kdy je mu její slovo velkou pomocí. 55 Srov. HAŠKOVCOVÁ, H. Manuálek o etice pro zdravotní sestry, s Srov. BOLELOUCKÝ, Z. Psychiatrie a lékařská psychologie v paliativní péči, s Srov. HOŘEJŠÍ, J. Komunikace s nemocným jako nedílná součást péče v onkologii, s Srov. KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologické aspekty terminální fáze onkologicky nemocných, s

32 Je tomu tak, kdyţ sestra vedle profesionálního výkonu v sobě najde ještě ochotu a energii vyměnit si s pacientem několik povzbudivých vět, kdyţ tak dá najevo osobní zájem o jeho osobu. Pravdou je, ţe to nemá v popisu práce. Je to však zapsáno ( obrazně řečeno ) v tom, ţe i sestra je člověkem. Schopnost sestry naslouchat, empaticky reagovat a smysluplně komunikovat, to vše pozitivně ovlivňuje psychiku nemocného seniora s kolorektálním karcinomem Krizová intervence V souvislosti se zjištěním diagnózy rakoviny proţijí prakticky všichni postiţení ţivotní krizi. O krizi hovoříme tehdy, pokud velmi zvýšená úroveň psychického a fyziologického vzruchu vzniklá na základě situačních poţadavků překročí moţnosti zvládání jedince. Dá se mluvit o neřešitelné situaci vyvolávající stres, v některých případech dokonce trauma. 60 Fáze vyrovnání se s krizí jsou shodné se známým modelem Elizabeth Kübler-Rossové (viz tab. 1). Tab. 1 Intervence sestry u onkologického pacienta v jednotlivých fázích vyrovnání se s krizí 61 FÁZE PROJEVY NEMOCNÉHO INTERVENCE SESTRY NEGACE ŠOK, POPÍRÁNÍ Ne já ne, pro mne to neplatí. To není moţné. To je určitě omyl. Zaměnili výsledky. Neopustit, zůstat na blízku. Navázat kontakt, získat důvěru. AGRESE HNĚV, VZPOURA Proč zrovna já? Čí je to vina? Vţdyť mi nic nebylo. Zlost na zdravé lidi, zdravotníky. Dovolit odreagování, nepohoršovat se SMLOUVÁNÍ VYJEDNÁVÁNÍ Hledání zázračných léků, léčitelů, diet. Ochoten zaplatit cokoliv. Činí velké sliby. Maximální trpělivost. Pozor, nenaletět "uzdravovacím" podvodníkům. DEPRESE SMUTEK Smutek z utrpěné ztráty. Smutek z hrozící ztráty. Strach o zajištění rodiny. Trpělivě naslouchat, pomoci urovnat vztahy, pomoci hledat řešení. SMÍŘENÍ SOUHLAS Vyrovnání, pokora, skončil boj. Dokonáno jest. Přítomnost, drţet za ruku. Rodina moţná potřebuje pomoci víc neţ pacient! 59 Srov. JANDÍK, P. Psychologická opora pacientů se zhoubnými novotvary, s Srov. TSCHUSCHKE, V. Psychoonkologie, s Srov. VENGLÁŘOVÁ, M., MAHROVÁ, G. Komunikace pro zdravotní sestry, s

33 Krize a její zvládání představuje nejen významnou prověrku vlastních adaptačních moţností jedince, ale i prověrku adaptačních moţností jeho přirozeného sociálního okolí. Sociální okolí a jeho podpora představuje významný potencionál pomoci lidem v krizi. Pokud systém sociální opory chybí, vede to ke sníţení psychické odolnosti jedince a moţnosti krizi zvládnout. 62 Krizovou intervenci můţeme vymezit jako specializovanou pomoc osobám, které se ocitli v krizi. Tvoří ji různé formy pomoci, které mají za úkol vrátit jedinci jeho psychickou rovnováhu, narušenou kritickou ţivotní událostí. Krizová intervence ve formě psychologické pomoci spočívá v časově omezeném terapeutickém kontaktu zaměřeném na problém, který vyvolal krizi. Lékařská pomoc zahrnuje především intervenci psychiatrickou. V rámci sociální pomoci je krizová intervence chápána jako činnost směřující k okamţitému sociálnímu zásahu zaměřenému na osoby, které se ocitly v krizové situaci. Právní pomoc můţe být v omezené míře poskytována také sociálním pracovníkem, a to zejména v sociálněprávní oblasti. 63 Důleţitým faktem je, ţe příleţitost k intervenci v časném stadiu nemoci můţe navodit takové terapeutické klima, ve kterém bude moţné budoucí překáţky předvídat a dostat pod kontrolu dříve, neţ se z nich vyvinou maladaptivní struktury (rezignace, stres, zátěţ pro sociální prostředí a rodinné a partnerské vztahy). Krizová intervence je principiálně časově omezená a cílená přímo na překonání problémů tady a teď. Pozornost se nezaměřuje na nevyřešené problémy z minulosti, ale na co nejrychlejší navození stejné funkční úrovně pacienta a jeho rodinných příslušníků kterou měli před tím, neţ krize vypukla Psychologická intervence Psychologická intervence je systematicky aplikována profesionálními psychology, psychoterapeuty a v neposlední řadě také sestrami. Nabízí pacientům vedle standardní onkologické léčby podpůrná opatření. Nejčastějšími psychosociálními intervencemi jsou vzdělávací a na informacích zaloţené metody (edukace), kognitivně-behaviorální terapie, individuální a skupinová psychoterapie. 65 Cílem edukačních intervencí u onkologického pacienta je redukovat pocity bezmocnosti a nedostatečnosti, vázané na nejistotu a nedostatek informací. Nejčastější tématikou edukačních programů jsou informace o nádorech obecně, všeobecná péče o zdraví, otázky ţivotního stylu, meziosobní vztahy (s personálem, spolupacienty, přáteli, rodinou) a duchovní otázky. 62 Srov. ŠPATENKOVÁ, N. Krize-Psychologický a sociologický fenomén, s Srov. ŠPATENKOVÁ, N. et al. Krizová intervence v praxi, s Srov. TSCHUSCHKE, V. Psychoonkologie, s Srov. ŠTEFKA, J., JIRKŮ, H.. Onemocnění tlustého střeva, řešená kolostomií, s

34 K těmto programům často patří setkání se členy terapeutického týmu (sestry, sociální pracovníci, psychologové, lékaři) a s právě léčenými onkologickými pacienty, kterým se daří dobře. Sestra onkologické pacienty v rámci ošetřovatelské edukuje průběţně. Pacientům s kolorektálním karcinomem podává dostatek informací o ošetřování stomie, stomických pomůckách, dietních opatřeních, pitném reţimu atd. 66 Kognitivně-behaviorální terapie (terapie podmiňováním) vyuţívá terapii učení. Zaměřuje se na konkrétní problémy a vědomé psychické procesy. Mezi behaviorální techniky zaměřené k oslabení a lepšímu snášení vedlejších účinků chemoterapie patří relaxační metody (progresivní svalová relaxace), vizualizace a systémová desenzibilizace. Mezi behaviorální techniky zaměřené na sníţení zátěţe vycházející z faktu nádorového onemocnění patří biologická zpětná vazba (biofeedback), kognitivní terapie, hypnóza a meditace. 67 Při individuální psychoterapii se jedná o setkání psychoterapeuta s pacientem. Pro tento druh intervence se rozhoduje pacient tehdy, chce-li se věnovat a porozumět svým pocitům, které pro něj nejsou přijatelné (vina, hněv, agrese). Zprostředkovatelem tohoto poznání je psycholog, který ho nehodnotí, ale napomáhá pacientovi najít cestu jak tyto pocity uvolnit. U skupinové psychoterapie se jedná o setkání více lidí ve skupině. Skupiny mohou být nejenom pro onkologické pacienty, ale mohou být i skupiny, kde je moţná a ţádoucí účast rodinných příslušníků (rodinná terapie). Nejde o sdruţení sebelitujících se a nešťastných, ale rovnocenných lidí, které spojuje zkušenost nemoci. Jen málokdo z okolí dokáţe pochopit celou hloubku sdělených pocitů jako ten, kdo má podobný osud. Lze tady vyjádřit vše, čím nemocný nemusí zatěţovat vlastní rodinu, a má moţnost vyjádřit skryté emoce bez obavy, ţe by ohrozil existující a fungující vztahy. Malá sociální skupina je ideální psychosociální podpůrný prostředek pro zvládání zátěţe způsobené nádorovým onemocněním. 68 U skupinové psychoterapie se jedná o setkání více lidí ve skupině. Skupiny mohou být nejenom pro onkologické pacienty, ale mohou být i skupiny, kde je moţná a ţádoucí účast rodinných příslušníků (rodinná terapie). Nejde o sdruţení sebelitujících se a nešťastných, ale rovnocenných lidí, které spojuje zkušenost nemoci. Jen málokdo z okolí dokáţe pochopit celou hloubku sdělených pocitů jako ten, kdo má podobný osud. Lze tady vyjádřit vše, čím nemocný nemusí zatěţovat vlastní rodinu a má moţnost vyjádřit skryté emoce bez obavy, ţe by ohrozil existující a fungující vztahy. Malá sociální skupina je ideální psychosociální podpůrný prostředek pro zvládání zátěţe způsobené nádorovým onemocněním. 66 Srov. CHLEBÍKOVÁ, J. Péče o stomie, s Srov. BLUDSKÁ, D. Psychoterapie na otevřeném oddělení, s Srov. TSCHUSCHKE, V. Psychoonkologie, s

35 1.4.4 Sociální intervence Výsledky četných studií ukazují, ţe sociální podpora poskytovaná postiţenému pacientovi můţe být velmi uţitečná. Sociální oporou rozumíme přítomnost jiné ţivé bytosti, která na nemocného působí, případně uspokojuje jeho sociální poţadavky, jako jsou potřeba náklonnosti, jistoty, souhlasu a sociální interakce. Sociální opora je komponentou onkologického onemocnění, která by neměla být podceňována. Stejně jako ve všech ţivotních krizích je i zde velmi důleţitý výskyt vztahových osob. Psychosociální pomoc nemocným s onkologickým onemocněním musí bezpodmínečně zahrnovat doprovázející sociální oporu prostřednictvím důleţité vztahové osoby. Bez této pomoci a podpory nemůţe být profesionální pomoc příliš úspěšná. 69 Sestra v rámci ošetřovatelské péče o pacienta s kolorektálním karcinomem intenzivně poskytuje sociální oporu pacientům i jeho blízkým a dává najevo svou spoluúčast v řešení jeho ţivotní krize. Mezi druhy sociální opory patří instrumentální podpora, informační podpora, emocionální podpora a hodnotící podpora. Instrumentální opora je velice konkrétní forma pomoci např. poskytnutí finanční výpomoci, obstarání různých potřebných věcí, zařízení neodkladných záleţitostí, které postiţený sám nemůţe provést, poskytnutí materiální podpory apod. Informační podpora je podání informace postiţenému jedinci, která by mu mohla být nápomocná při orientaci v situaci, do níţ se dostal. Informace poskytují lidé, kteří mají s obdobnou situací zkušenosti jak osobní, tak profesionální. Emocionální podpora je sdělování emocionální blízkosti empatickou formou, naznačování přejné náklonnosti, je mu podána ruka, kdyţ se propadá do deprese, beznaděje a pocitů odcizení, je mu dodávána naděje apod. Hodnotící podpora je sdělována nemocnému např. tím, jak je s ním jednáno (úcta, respekt), je posilováno jeho kladné sebehodnocení a sebevědomí, je podporována jeho snaha o autoregulaci, je povzbuzován ve víře a naději Srov. TSCHUSCHKE, V. Psychoonkologie, s Srov. KRTIČKOVÁ, K. Onkologický pacient jako součást rodinného systému, s

36 1.4.5 Sociální práce Sociální práce je snaţení, jehoţ cílem je obnovit sociální síť nemocného člověka. Zdravotně-sociální pracovník je prostředníkem mezi nemocným a světem mimo nemocnici - okolím, bydlištěm, rodinou, zaměstnáním, různými institucemi atd. Často se musí postarat i o rodinu onkologicky nemocného, pokud se na základě onemocnění své blízké osoby ocitli v tíţivé sociální situaci. Zdravotně-sociální pracovník je v nemocnici součástí onkologického týmu. Má nezastupitelnou úlohu při řešení všech problémů souvisejících s návratem pacienta do normálního ţivota. Rodina má moţnost se s nimi poradit o finančních problémech spojených s pobytem nemocného, často ţivitele rodiny, v nemocnici. Se zdravotně-sociálním pracovníkem sestra v rámci týmu úzce spolupracuje. Konzultuje s ním konkrétní potřeby onkologicky nemocného, informuje ho o všech zjištěných skutečnostech a v návaznosti s ním vše zaznamenává do ošetřovatelské dokumentace Spirituální péče Duchovní svět či duchovní ţivot se netýká pouze víry v boha. Kaţdý člověk si tvoří nějaký názor na to, kde se vzal svět, jaká je jeho role ve světě, kaţdý potřebuje dát svému ţivotu nějaký smysl a na něm vybudovat své mezilidské vztahy. Z duchovního hlediska je onkologické onemocnění významnou ţivotní událostí, která volá pacienta k autentickému přezkušování hodnot, postojů a vztahů a která můţe, dobře vyuţita vést i k duchovnímu růstu. Mnozí z těch, kteří proţívají zkušenost onkologického onemocnění jako výzvu pro svůj duchovní ţivot, rádi vyuţijí nabídku pomoci duchovního. Pomoc duchovního můţe být uţitečná i těm, kdo mají svou soukromou víru a nejsou členy ţádné náboţenské společnosti, můţe být přínosem i pro ty, kteří jenom nevědí kudy kam a ţádného boha nevyznávají. Sestra sice nemá teologické vzdělání, přesto by ale měla vědět, ţe duchovní svět patří k váţně nemocnému člověku jako jeho psychika a tělesnost a měla by být onkologicky nemocnému v duchovní krizi podle svých sil nápomocná. Měla by vyhovět ţádosti nemocného, a pokud si to přeje, přivolat duchovního Srov. DOSTÁLOVÁ, O., ŠIKLOVÁ, J. Sociální práce v paliativní medicíně, s Srov. KOMÍNKOVÁ, H. Právo na důstojné umírání, s

37 1.4.7 Dobrovolnictví Dobrovolník je člověk, který bez nároku na finanční odměnu poskytuje svůj čas, svoji energii, vědomosti a dovednosti ostatním lidem. Motivací k práci dobrovolníka je předpoklad: Dnes já tobě, zítra ty mně. 73 Dobrovolník pomáhající ve zdravotnickém zařízení se stává členem zdravotního týmu. Dobrovolnická činnost spadá do oblasti psychosociální péče, důleţité součásti komplexní péče o nemocného. Dobrovolník poskytuje péči na laické úrovni. Dobrovolník pomáhá nemocnému snášet nemocniční stereotyp, vyplňuje jeho volný čas, motivuje ho k uzdravení a pomáhá mu nacházet pozitivní přístup k ţivotu. Sestry přijímají dobrovolníky nejen pro ulehčení své práce, ale zejména proto dát onkologicky nemocnému moţnost vyuţít potencionál toho zdravého, co v nich i v době nemoci zůstalo a co jim můţe pomoci k rychlejšímu uzdravení Psychoterapeutický přístup k onkologicky nemocným seniorům Psychologický přístup sester k pacientům s kolorektálním karcinomem lze chápat jako soubor psychologicky příznivě působících vlivů. Tvoří ho celá řada faktorů jako je dobrá erudice, slušné chování sestry, respektování soukromí a studu pacienta, vyjasněná organizace léčebného reţimu. Šetrné zacházení s onkologicky nemocnými zohledňuje lidský faktor v medicíně, která se stává stále více technickou. Reakce na toto přetechnizování medicíny je tendence znovu se zase vrátit k zájmu o pacienta, o jeho podíl na vzniku i průběhu nemoci, o jeho proţívání a zvládání nemoci. K tomuto postup je třeba, aby mezi pacientem s onkologickým onemocněním a sestrou vzniklo dobré pracovní společenství, které vede k aktivní spolupráci. Psychoterapeutický přístup sestry k onkologicky nemocnému je takové chování sestry, které přispívá psychologickými prostředky k dosaţení záměrů léčby. Je to přístup zaměřený především na vztah mezi sestrou a onkologicky nemocným, zaloţený na zájmu, respektu, porozumění a spolupráci. Je-li pacientům s kolorektálním karcinomem poskytována psychologická a psychoterapeutická péče, pak je nemoc lépe snášena, objevuje se méně stesků a bývají lépe vyuţívány zbývající moţnosti pacienta. 73 Srov. TOŠNER, J., SOCANSKÁ, O. Dobrovolníci a metodika práce s nimi v organizacích, s Srov. JECHOVÁ, K. Ošetřovatelská a psychosociální péče v nemocnici, s

38 V rámci psychoterapie jako zvláštního druhu psychologické intervence působící na duševní ţivot nemocného je vyuţívána řada psychoterapeutických technik. 75 Mezi psychoterapeutické techniky patří verbální i neverbální terapeutické techniky jako je muzikoterapie, arteterapie, biblioterapie. Vliv hudby, v terapeutickém slova smyslu muzikoterapie, je jedním z mnoha způsobů, jak rozvíjet individuální odezvy na ţivot ohroţující onemocnění. To co vyuţívá muzikoterapie je vlastně hudební metafora pro pochopení lidské existence. Arteterapie představuje spontánní nebo řízený výtvarný projev. Umoţňuje poznání subjektivně významných duševních obsahů a základních postojů onkologicky nemocného. Ať jiţ v individuální či skupinové formě slouţí pacientovi k lepšímu porozumění sobě i druhému a k uvolnění zatěţujících procesů. Pacient nemusí být vůbec výtvarně nadán. Biblioterapie není jen čtení knihy. Vhodně zvolená literární témata umoţňují onkologickým pacientům nahlédnout na řadu důleţitých věcí z nových úhlů a po přečtení knihy dále o nich hovořit, učit se a vyjadřovat své názory. Ergoterapie je zdravotnická profese, která vyuţívá specifické diagnostické a léčebné metody, postupy a činnosti při léčbě nejen onkologických pacientů. Hlavním terapeutickým prostředkem v ergoterapii je smysluplná činnost nebo zaměstnání. Zvolené činnosti zohledňují osobní, sociální a kulturní potřeby nemocného, jeho aktuální funkční stav, věk a pohlaví. Výběr činností, které se vyuţívají, jako terapeutický prostředek musí odráţet tyto skutečnosti a musí se vztahovat k sociálním rolím, které pacient zastává, a které se od něho očekávají Srov. JOBÁNKOVÁ, M. et. al. Kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky, s Srov. BLUDSKÁ, D. Psychoterapie na otevřeném oddělení, s

39 2. Cíl práce a hypotézy CÍL 1 Zjistit, jaká je spokojenost seniora s kolorektálním karcinomem se zdravotnickým personálem v oblasti sociální komunikace. HYPOTÉZA 1 1H 0 - předpokládám, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi věkem seniora a uváděnou spokojeností se sociální komunikací se zdravotnickým personálem. 1H A - předpokládám, ţe existuje statisticky významná závislost mezi věkem seniora a uváděnou spokojeností se sociální komunikací se zdravotnickým personálem. HYPOTÉZA 2 2H 0 - předpokládám, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi pohlavím seniora a uváděnou spokojeností se sociální komunikací se zdravotnickým personálem. 2H A - předpokládám, ţe existuje statisticky významná závislost mezi pohlavím seniora a uváděnou spokojeností se sociální komunikací se zdravotnickým personálem. HYPOTÉZA 3 3H 0 - předpokládám, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi délkou onkologického onemocnění seniora a uváděnou spokojeností se sociální komunikací se zdravotnickým personálem. 3H A - předpokládám, ţe existuje statisticky významná závislost mezi délkou onkologického onemocnění seniora a uváděnou spokojeností se sociální komunikací se zdravotnickým personálem. 39

40 CÍL 2 Zjistit, jaká je nabídka psychosociálních sluţeb a jejich vyuţití pro seniora s kolorektálním karcinomem ve vybraných typech zdravotnických zařízení. HYPOTÉZA 4 4H 0 - předpokládám, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi nabídkou psychosociální péče a typem zdravotnického zařízení. 4H A - předpokládám, ţe existuje statisticky významná závislost mezi nabídkou psychosociální péče a typem zdravotnického zařízení. HYPOTÉZA 5 5H 0 - předpokládám, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi vyuţitím nabízené psychosociální péče a typem zdravotnického zařízení. 5H A - předpokládám, ţe existuje statisticky významná závislost mezi vyuţitím nabízené psychosociální péče a typem zdravotnického zařízení. 40

41 3. Metodika výzkumu Cílem diplomové práce je zmapování spokojenosti onkologicky nemocných seniorů v oblasti sociální komunikace se zdravotnickými pracovníky a dále analýza programu nabídky, vyuţití a následného přínosu psychosociální péče pro onkologicky nemocné seniory ve vybraných zdravotnických zařízeních. Úroveň sociální komunikace, kterou respondenti uvedli, byla hodnocena s ohledem na pohlaví, věk a délku onkologického onemocnění. Nabídka a následné vyuţití programu psychosociální péče u onkologicky nemocných seniorů byla hodnocena v závislosti na typu zdravotnického zařízení. Pro sběr dat byla zvolena metoda dotazníkového šetření. Byli osloveni senioři v okresním a krajském (fakultním) typu zdravotnických zařízení Pardubického a Královéhradeckého kraje. Cílová skupina respondentů musela splňovat následující vstupní kritéria (viz tab. 2). Tab. 2 Kritéria pro realizaci výzkumného šetření Kritéria pro realizaci výzkumného šetření 1. Věk respondentů 60 let a více 2. Diagnóza kolorektální karcinom 3. Terapie, včetně chirurgické léčby v okresním nebo krajském typu zdravotnického zařízení 4. Adekvátní odpověď na jednotlivé poloţky v dotazníku 5. Dobrovolný souhlas respondentů s anonymním dotazníkovým šetřením Výzkumné šetření probíhalo v Chrudimské nemocnici, Svitavské nemocnici, Fakultní nemocnici Hradec Králové a Pardubické krajské nemocnici. Byli osloveni senioři v okresním a krajském (fakultním) typu zdravotnických zařízení Pardubického a Královéhradeckého kraje. Ve všech zařízeních bylo výzkumné šetření provedeno se souhlasem managementu zařízení. Dotazník (viz. příloha č. 1) obsahoval 25 poloţek a skládal se ze čtyř částí: V I. části dotazníku byl zjišťován věk respondentů (poloţka č. 1), pohlaví (poloţka č. 2), typ onemocnění (poloţka č. 3), přítomnost nebo nepřítomnost vývodu (poloţka č. 4) a současná délka onkologického onemocnění (poloţka č. 5). II. část dotazníku zjišťovala spokojenost onkologicky nemocných seniorů se zdravotnickými pracovníky v oblasti sociální komunikace. Patří sem poloţky č. 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13,

42 III. část dotazníku zjišťovala nabídku psychosociální péče a její vyuţívání respondenty ve vybraných zdravotnických zařízení. Tato část dotazníku zahrnovala poloţky č. 15 aţ 22. IV. část dotazníku zjišťovala subjektivní náhled na psychosociální problematiku u onkologicky nemocných seniorů. Byl vyuţit prostor pro respondenty na zhodnocení psychosociální podpory ze strany rodiny, přátel a blízkých osob, na zhodnocení oblasti informovanosti o sociálních sluţbách realizovaných v rámci České republiky a v závěru dotazníku bylo pro respondenty vytvořeno místo pro důleţitá sdělení, která v dotazníku nebyla zmíněna a respondentům by se mohla zdát důleţitá. Tato část dotazníku zahrnovala poloţky č. 23 aţ 25. Samotnému sběru dat předcházela pilotní studie, kdy byl dotazník předložen 10 respondentům, kteří splňovali nastavená vstupní kritéria. Pilotní studie byla provedena za účelem zjištění srozumitelnosti položených otázek. Výstupem pilotní studie bylo zjednodušení některých položek tak, aby byly pro seniory, s ohledem na možné zhoršení kognitivních funkcí, co nejsrozumitelnější. V diplomové práci byla pouţita jedna z forem statistického usuzování, tzv. statistické testování hypotéz. Získanými daty z dotazníkového šetření byla testována hypotetická tvrzení. Nejdříve byly formulovány výzkumné otázky v podobě nulové (H 0 ) a alternativní hypotézy (H A ). U nulové hypotézy byl předpoklad, ţe mezi zkoumanými proměnnými neexistuje statisticky významná závislost a výsledky budou povaţovány za náhodné. U alternativní hypotézy bylo předpokládáno, ţe existuje statisticky významná závislost mezi zkoumanými proměnnými a výsledky nejsou povaţovány za náhodné. Existuje riziko nesprávného vyhodnocení statistické hypotézy označované jako hladina významnosti (spolehlivosti). V šetření bylo pracováno s rizikem chyby 5 % - kritická hladina signifikance (p), má tedy hodnotu maximálně 0,05. V situaci, kdy na zvolené hladině významnosti, byla zamítnuta nulová hypotéza, byla přijata alternativní hypotéza. Získaná data z dotazníkového šetření byla analyticky vyhodnocena pomocí počítačového programu Microsoft Excel ze softwarového balíku Microsoft Office Pearsonův chí-kvadrát byl pouţit tam, kde bylo porovnáváno rozloţení kategorií jedné proměnné podle kategorií druhé proměnné (kontingenční tabulka). V případě, ţe celkový počet v kontingenční tabulce byl menší jak 42, byl pouţit přesný Fisherův test. Fisherův test byl zaloţen na výpočtu přesné pravděpodobnosti, ţe dostaneme danou kontingenční tabulku ještě více extrémní (vzhledem k nulové hypotéze) Srov. HOLČÍK, J., GERYLOVOVÁ, A., Úvod do statistiky, s

43 K testování hypotéz byly pouţity následující poloţky: H1 poloţka č. 1 vs. poloţka č. 14 H2 poloţka č. 2 vs. poloţka č. 14 H3 poloţka č. 5 vs. poloţka č. 14 H4 Typ zdravotnického zařízení vs. poloţka č. 15 Typ zdravotnického zařízení vs. poloţka č. 16a, 17a, 18a, 19a, 20a, 21a H5 Typ zdravotnického zařízení vs. poloţka č. 16b, 17b, 18b, 19b, 20b, 21b 4. Výsledky a jejich analýza Distribuce dotazníků a sběr dat byl proveden v průběhu měsíce prosince 2011 a ledna 2012 a byla rozdělena na dvě poloviny. Jedna část dotazníků byla určena na onkologická pracoviště zdravotnického zařízení okresního typu a druhá polovina dotazníků na onkologická pracoviště krajského (fakultního) typu. Distribuováno bylo celkem 250 dotazníků. 225 dotazníků do okresního typu zařízení a 225 dotazníků do krajského typu zdravotnického zařízení. Dotazníky byly v zařízeních vyplňovány společně s respondenty. Vyplňování probíhalo plánovaně díky výborné spolupráci vrchních sester, které vybíraly vhodné respondenty. V průběhu výzkumného šetření odmítlo spolupráci pouze 7 respondentů. Vzhledem k výrazné asistenci při vyplňování dotazníků byla jejich návratnost 213, coţ je 85,2 %. Tento počet byl pouţit ke statistickému zpracování a analýzu výsledků. Šetření k diplomové práci bylo provedeno u 213 seniorů s kolorektálním karcinomem ve 2 typech zdravotnických zařízení. 4.1 Charakteristika respondentů Poloţky v dotazníku byly kvalitativní, z toho dvě poloţky byly kvantitativní: věk a délka onemocnění respondentů (viz tab. 3). Délka onemocnění u respondentů byla v rozmezí od 1 do 180 měsíců, s průměrem 24,54 měsíců. Nejdéle nemocný senior byl 15 let. Věk dotazovaných respondentů byl mezi 60 aţ 94 roky, s průměrem 73,31 roků. Nejstaršímu dotazovanému seniorovi bylo 94 let. 43

44 Tab. 3 Základní statistické charakteristiky věku respondentů a délky onemocnění Popisné statistiky (Data) Proměnná Absolutní Průměr Medián Minimum Maximum Směrodatná odchylka Věk ,31 72, Délka onemocnění ,54 21, Rozdělení i ukazatelů věku a délky onemocnění je znázorněno na obrázku 2 a 3. Obrázek 2 Rozdělení í věku Obrázek 3 Rozdělení í současné délky onemocnění 60 Histogram: Vek Shapiro-WilksW=,95971, p<,00001 Očekávané normální 110 Histogram: Delka Shapiro-WilksW=,66950, p<0,0000 Očekávané normální Počet pozor Počet pozor x <= hranice kategorie x <= hranice kategorie Determinanta věk respondentů a délka onemocnění byla kategorizována. Sloučením vznikly tři kategorie tak, aby byly pokud moţno rovnoměrné podle počtu respondentů a mohlo být provedeno statistické testování hypotéz. Věk respondentů: let Délka onemocnění: 1 24 měsíců let měsíců 86 a více let 61 a více měsíců 44

45 4.1 Obecná analýza výsledků Tab. 4 Věk Věk Absolutní Relativní let , let 56 26,29 86 a více let 23 10,80 Celkem Z celkového počtu se výzkumného šetření zúčastnilo 134 (62,91 %) respondentů ve věkové kategorii let, 56 (26,29 %) respondentů ve věkové kategorii let a 23 (10,80 %) respondentů ve věkové kategorii 86 a více let (viz tab. 4) Graf 1 Věk Graf 1 znázorňuje rozdělení věkových kategorií respondentů v jednotlivých typech zdravotnických zařízení. Je patrné, ţe v nemocnici krajského typu výrazně převládá věková kategorie respondentů let, dále věková kategorie let a 86 a více let téměř dvojnásobně převládá v okresním typu nemocnice oproti krajskému typu zdravotnického zařízení. 45

46 Tab. 5 Pohlaví Pohlaví Absolutní Relativní Ţena 92 43,19 Muţ ,81 Celkem Z celkového počtu 213 respondentů bylo 92 (43,19 %) ţen a 121 (56,81 %) muţů (viz tab. 5) Graf 2 Pohlaví Graf 2 znázorňuje početní rozdělení ţen a muţů v jednotlivých typech zdravotnických zařízení. Je patrné, ţe v okresním typu zdravotnického zařízení bylo výrazně více muţů (61,11 %) neţ ţen (38,89 %). V krajské nemocnici byl srovnatelný počet muţů (52, 38 %) jako ţen (47,62 %). 46

47 Tab. 6 Onemocnění Onemocnění Absolutní Relativní Tlusté střevo (colon) ,03 Konečník (rektum) 83 38,97 Celkem Z celkového počtu 213 respondentů bylo do výzkumného šetření zařazeno 130 (61,03 %) respondentů s diagnózou onemocnění tlustého střeva a 83 (38,97 %) respondentů s diagnózou onemocnění konečníku (viz tab. 6). Graf 3 Onemocnění Graf 3 znázorňuje diagnostické rozdělení onkologického onemocnění v jednotlivých typech zdravotnických zařízení. V okresním typu zdravotnického zařízení výrazně převládá skupina respondentů (72,22 %) s diagnózou karcinom colon. V krajském typu zdravotnického zařízení jsou oba typy diagnóz početně téměř vyrovnány. 47

48 Tab. 7 Stomie Stomie (vývod) Absolutní Relativní Ano 35 16,43 Ne ,57 Celkem Z celkového počtu mělo 35 (16,43 %) respondentů vyvedenou stomii a 178 (83,57 %) respondentů stomii nemělo (viz tab. 7). Graf 4 Stomie Graf 4 znázorňuje počet respondentů bez stomie a se stomií v jednotlivých typech zdravotnických zařízení. Z grafického znázornění jasně vyplývá, ţe v obou typech zdravotnických zařízení výrazně převládají respondenti bez stomie. V okresním typu zařízení je bez stomie 87,04 % respondentů a v krajském typu zdravotnického zařízení je to 80 % respondentů. 48

49 Tab. 8 Délka onemocnění Délka onemocnění Absolutní Relativní 0 24 měsíců , měsíců 73 34,27 61 a více měsíců 9 4,23 Celkem Z celkového počtu bylo 131 (61,50 %) respondentů nemocných do 24 měsíců, 73 (34,27 %) respondentů nemocných v rozmezí měsíců a 9 (4,23) respondentů nemocných v délce 61 a více měsíců (viz tab. 8). Graf 5 Délka onemocnění Graf 5 znázorňuje grafické rozdělení současné délky onkologického onemocnění respondentů v jednotlivých typech zdravotnických zařízení. Z grafického znázornění vyplývá, ţe v obou typech zařízení převládají respondenti s nejkratší délkou onkologického onemocnění (do 2 let), respondenti s délkou onemocnění 2 5 let jsou zastoupeni na druhém místě a více neţ pět let mají onkologické onemocnění respondenti v okresním typu zdravotnického zařízení z 5, 56 % a v krajském typu zdravotnického zařízení z 2,86 %. 49

50 Tab. 9 Sdělení informace o diagnóze Sdělení informace o diagnóze Absolutní Relativní Ano ,71 Ne 2 0,94 Nechtěl/a jsem sdělit 5 2,35 Celkem Z celkového počtu 213 respondentů bylo plně informováno o své diagnóze 206 (96,71 %) respondentů, 2 (0,94 %) respondenti informováni o své diagnóze nebyli a 5 (2,35 %) respondentů informaci o své diagnóze sdělit nechtělo (viz tab. 9). Graf 6 Sdělení informace o diagnóze Graf 6 znázorňuje počet respondentů, kterým byla sdělena onkologická diagnóza, počet respondentů, kterým sdělena nebyla a počet respondentů, kteří onkologickou diagnózu sdělit nechtěli v závislosti na typu zdravotnických zařízení. Jak je z grafického znázornění patrné, z naprosté většiny byla respondentům diagnóza lékařem sdělena. 50

51 Tab. 10 Forma sdělení úvodních informací o onkologickém onemocnění Informace o onemocnění byly sděleny Absolutní Relativní Ústně ,24 Ústně i písemně 6 2,82 Jiná forma sdělení 2 0,94 Celkem Z celkového počtu 205 (96,24 %) respondentů uvedlo, ţe jim byly úvodní informace o onkologickém onemocnění sděleny ústní formou, 6 (2,82 %) respondentů uvedlo ústní i písemnou formu sdělení úvodních informací a 2 (0,94 %) respondentům byla úvodní informace sdělena jinou formou telefonicky (viz tab. 10). Graf 7 Forma sdělení úvodních informací o onkologickém onemocnění Graf 7 znázorňuje grafické rozdělení jednotlivých forem sdělení úvodních informací o onkologickém onemocnění respondentům v daných typech zdravotnických zařízení. V obou typech zdravotnických zařízeních jednoznačně, z více neţ 96 %, převládá ústní (osobní) sdělení onkologické diagnózy. 51

52 Tab. 11 Informace o způsobu léčby Informace o způsobu léčby Absolutní Relativní Ano ,65 Ne 5 2,35 Celkem Z celkového počtu 208 (97,65 %) respondentů uvedlo, ţe byli informováni o způsobu onkologické léčby a 5 (2,35 %) respondentů uvedlo, ţe informováni lékařem o způsobu léčby nebylo (viz tab. 11). Graf 8 Informace o způsobu léčby Graf 8 znázorňuje počet respondentů, kterým byla lékařem sdělena informace o způsobu léčby onkologického onemocnění v jednotlivých typech zdravotnických zařízení. Z grafického znázornění opět jasně vyplývá pozitivní informace, ţe téměř všichni respondenti obdrţeli informace o způsobu onkologické léčby. V okresním typu nemocnic respondenti uvedli poskytnutí informací o způsobu léčby z 98,15 % a v krajském typu respondenti uvedli sdělení informací o způsobu léčby z 97,14 %. 52

53 Tab. 12 Informace o prognóze onemocnění Informace o prognóze onemocnění Absolutní Relativní Ano ,73 Ne 11 5,16 Nechtěl/a jsem sdělit 13 6,10 Celkem Z celkového počtu 213 respondentů 189 (88,73 %) uvedlo informaci, ţe jim byla lékařem sdělena prognóza onemocnění, 11 (5,16 %) respondentům prognóza onemocnění sdělena nebyla a 13 (6,10 %) respondentů uvedlo, ţe prognózu onemocnění od lékaře sdělit nechtělo (viz tab. 12). Graf 9 Informace o prognóze onemocnění Graf 9 znázorňuje počet respondentů, kterým byla sdělena prognóza onemocnění, dále kterým sdělena prognóza nebyla a kategorii respondentů, kteří sdělit prognózu onemocnění z nějakého důvodu nechtěli. Grafické znázornění je opět vázáno na daný typ zdravotnického zařízení. Je zřejmé, ţe většina respondentů u obou typů zdravotnických zařízení uvedla, ţe jim prognóza onemocnění byla lékařem sdělena. 53

54 Tab. 13 Každodenní frekvence hovoru s lékařem Kaţdodenní frekvence hovoru s lékařem Absolutní Relativní Ano ,26 Ne 25 11,74 Celkem Z celkového počtu 188 (88,26 %) respondentů uvedlo, ţe hovořilo s lékařem v době hospitalizace kaţdý den a 25 (11,74 %) respondentů uvedlo, ţe s lékařem kaţdý den nehovořilo (viz tab. 13). Graf 10 Každodenní frekvence hovoru s lékařem Graf 10 znázorňuje, ţe frekvence hovoru respondentů s lékařem bylo velmi podobné v obou typech zdravotnických zařízení. V okresním typu zdravotnického zařízení 89,81 % respondentů uvedlo, ţe s lékařem mluvilo kaţdý den a 10,19 % respondentů uvedlo, ţe s ním kaţdý den nehovořilo. V krajském typu zdravotnického zařízení 86,76 % respondentů uvedlo, ţe s lékařem mluvilo kaţdý den a 13,33 % respondentů uvedlo, ţe s ním kaţdý den nehovořilo. 54

55 Tab. 14 Srozumitelnost odpovědí od lékaře Srozumitelnost odpovědí od lékaře Absolutní Relativní Vţdy 51 23,94 Většinou 90 42,25 Občas 64 30,05 Nikdy 8 3,76 Celkem Z celkového počtu 51 (23,94 %) respondentů rozumělo odpovědi lékaře vţdy, 90 (42,25 %) respondentů rozumělo odpovědi lékaře většinou, 64 (30,05 %) respondentů rozumělo odpovědi lékaře občas a 8 (3,76 %) respondentů nerozumělo odpovědi lékaře nikdy (viz tab. 14). Graf 11 Srozumitelnost odpovědí od lékaře Graf 11 znázorňuje názor respondentů na srozumitelnost odpovědí od lékaře v daných typech zdravotnických zařízení. Z grafického znázornění vyplývá, ţe respondenti uvádějí všechny typy odpovědí v různém procentuálním rozloţení. V kvalitě srozumitelnosti odpovědí od lékaře jsou oba typy zdravotnického zařízení srovnatelné. 55

56 Tab. 15 Srozumitelnost odpovědí od sestry Srozumitelnost odpovědí od sestry Absolutní Relativní Vţdy ,22 Většinou 81 38,03 Občas 8 3,76 Nikdy 0 0,00 Celkem Z celkového počtu 124 (58,22 %) respondentů rozumělo odpovědi sestry vţdy, 81 (38,03 %) respondentů rozumělo odpovědi sestry většinou, 8 (3,76 %) respondentů rozumělo odpovědi sestry občas a ţádný respondent neuvedl, ţe by odpovědi sestry nerozuměl nikdy (viz tab. 15). Graf 12 Srozumitelnost odpovědí od sestry Graf 12 znázorňuje názor respondentů na srozumitelnost odpovědí od sestry v daných typech zdravotnických zařízení. Vysledky jsou v obou typech zdravotnických zařízení opět porovnatelné. Výrazně převaţuje srozumitelnost odpovědí od sestry vţdy a většinou. V obou typech zdravotnického zařízení tento výsledek dohromady převyšuje 90 %. 56

57 Tab. 16 Srozumitelnost odpovědí od ošetřovatele/sanitáře Srozumitelnost odpovědí od ošetřovatele/sanitáře Absolutní Relativní Vţdy ,20 Většinou 21 9,86 Občas 2 0,94 Nikdy 0 0,00 Celkem Z celkového počtu 190 (89,20 %) respondentů rozumělo odpovědi ošetřovatele/sanitáře vţdy, 21 (9,86 %) respondentů rozumělo odpovědi ošetřovatele/sanitáře většinou, 2 (0,94 %) respondenti rozuměli odpovědi ošetřovatele/sanitáře občas a ţádný respondent neuvedl, ţe by odpovědi ošetřovatele/sanitáře nerozuměl nikdy (viz tab.16). Graf 13 Srozumitelnost odpovědí od ošetřovatele/sanitáře Graf 13 znázorňuje názor respondentů na srozumitelnost odpovědí od ošetřovatele/sanitáře v daných typech zdravotnických zařízení. Vysledky jsou v obou typech zdravotnických zařízení opět porovnatelné. Výrazně převaţuje srozumitelnost odpovědí od ošetřovatele/sanitáře vţdy a většinou. V obou typech zdravotnického zařízení tento výsledek dohromady znázorňuje opět hranici vyšší neţ 90 %. 57

58 Tab. 17 Srozumitelnost odpovědí od fyzioterapeuta Srozumitelnost odpovědí od fyzioterapeuta Absolutní Relativní Vţdy ,43 Většinou 13 6,10 Občas 1 0,47 Nikdy 0 0,00 Celkem Z celkového počtu 199 (93,43 %) respondentů rozumělo odpovědi fyzioterapeuta vţdy, 13 (6,10 %) respondentů rozumělo odpovědi fyzioterapeuta většinou, 1 (0,47 %) respondent rozuměl odpovědi fyzioterapeuta občas a ţádný respondent neuvedl, ţe by odpovědi fyzioterapeuta nerozuměl nikdy (viz tab. 17). Graf 14 Srozumitelnost odpovědí od fyzioterapeuta Graf. 14 znázorňuje názor respondentů na srozumitelnost odpovědí od fyzioterapeuta v daných typech zdravotnických zařízení. Vysledky jsou v obou typech zdravotnických zařízení opět porovnatelné. Výrazně převaţuje srozumitelnost odpovědí od fyzioterapeuta vţdy. V obou typech zdravotnického zařízení tento výsledek dohromady znázorňuje opět přes 90 %. 58

59 Tab. 18 Ochota lékaře promluvit si při obavách Ochota lékaře promluvit si při obavách Absolutní Relativní Vţdy 20 9,39 Většinou ,22 Občas 62 29,11 Nikdy 7 3,29 Celkem Z celkového počtu 20 (9,39 %) respondentů uvedlo, ţe si s nimi lékař byl ochotný při jejich obavách promluvit vţdy, 124 (58,22 %) respondentů uvedlo, ţe si s nimi byl lékař ochoten promluvit většinou, 62 (29,11 %) respondentů uvedlo ochotu lékaře promluvit si při jejich obavách občas a 7 (3,29 %) respondentů uvedlo naprostou neochotu lékaře si obavách promluvit (viz tab. 18). Graf 15 Ochota lékaře promluvit si při obavách Graf 15 znázorňuje názor respondentů na ochotu lékaře promluvit si při jejich obavách v daných typech zdravotnických zařízení. Respondenti z obou typů zdravotnických zaţízení shodně uvádějí odpovědi většinou a občas. Procentuální rozloţení hranice těchto odpovědí převyšuje hranici 80 % v obou typech zdravotnických zařízení. 59

60 Tab. 19 Ochota sestry promluvit si při obavách Ochota sestry promluvit si při obavách Absolutní Relativní Vţdy ,06 Většinou 21 9,86 Občas 28 13,15 Nikdy 2 0,94 Celkem Z celkového počtu 213 respondentů uvedlo 162 (76,06 %) respondentů, ţe si s nimi sestra byla ochotná při jejich obavách promluvit vţdy, 21 (9,86 %) respondentů uvedlo, ţe si s nimi byla sestra ochotná promluvit většinou, 28 (13,15 %) respondentů uvedlo ochotu sestry promluvit si při jejich obavách občas a 2 (3,29 %) respondenti uvedli naprostou neochotu sestry promluvit si při jejich obavách z léčby nebo vyšetření (viz tab. 19). Graf 16 Ochota sestry promluvit si při obavách Graf 16 znázorňuje názor respondentů na ochotu sestry promluvit si při jejich obavách v daných typech zdravotnických zařízení. Z grafického znázornění jednoznačně respondenti uvádějí, ţe v obou typech zařízení jsou sestry ochotny vţdy, nebo většinou, jim věnovat dostatek času při jejich obavách a strachu z léčby nebo vyšetření. 60

61 Tab. 20 Ochota ošetřovatele/sanitáře promluvit si při obavách Ochota ošetřovatele/sanitáře promluvit si při obavách Absolutní Relativní Vţdy ,18 Většinou 45 21,13 Občas 9 4,23 Nikdy 1 0,47 Celkem Z celkového počtu 213 respondentů uvedlo 158 (74,18 %) respondentů, ţe si s nimi ošetřovatel/sanitář byl ochotný při jejich obavách promluvit vţdy, 45 (21,13 %) respondentů uvedlo, ţe si s nimi ošetřovatel/sanitář byl ochotný promluvit většinou, 9 (4,23 %) respondentů uvedlo ochotu ošetřovatele/sanitáře promluvit si při jejich obavách občas a 1 (0,47 %) respondent uvedl naprostou neochotu ošetřovatele/sanitáře promluvit si při jeho obavě z léčby nebo vyšetření (viz tab. 20). Graf 17 Ochota ošetřovatele/sanitáře promluvit si při obavách Graf 17 znázorňuje názor respondentů na ochotu ošetřovatele/sanitáře promluvit si při jejich obavách v daných typech zdravotnických zařízení. Respondenti opět shodně uvádějí jejich ochotu promluvit si při obavách především v rozmezí na škále vţdy a většinou. 61

62 Tab. 21 Ochota fyzioterapeuta promluvit si při obavách Ochota fyzioterapeuta promluvit si při obavách Absolutní Relativní Vţdy ,87 Většinou 39 18,31 Občas 5 2,35 Nikdy 1 0,47 Celkem Z celkového počtu 213 respondentů uvedlo 168 (78,87 %) respondentů, ţe si s nimi fyzioterapeut byl ochotný při jejich obavách promluvit vţdy, 39 (18,31 %) respondentů uvedlo, ţe si s nimi byl fyzioterapeut ochotný promluvit většinou, 5 (2,35 %) respondentů uvedlo ochotu fyzioterapeuta promluvit si při jejich obavách občas a 1 (0,47 %) respondent uvedl naprostou neochotu fyzioterapeuta promluvit si při jeho obavě z léčby nebo vyšetření (viz tab. 21). Graf 18 Ochota fyzioterapeuta promluvit si při obavách Graf 18 znázorňuje názor respondentů na ochotu fyzioterapeuta promluvit si při jejich obavách v daných typech zdravotnických zařízení. Respondenti opět shodně uvádějí ochotu promluvit si vţdy, většinou téměř 100 %. 62

63 Tab. 22 Dostatek času lékaře na rozhovor Dostatek času lékaře na rozhovor Absolutní Relativní Vţdy 8 3,76 Většinou 60 28,17 Občas ,22 Nikdy 21 9,86 Celkem Z celkového počtu 213 respondentů uvedlo 8 (3,76 %) respondentů, ţe měl lékař vţdy dostatek času na rozhovor, 60 (28,17 %) respondentů uvedlo, ţe měl lékař většinou dostatek času na tento rozhovor, 124 (58,22 %) respondentů uvedlo občasný dostatek času lékaře na rozhovor a 21 (9,86 %) respondentů uvedlo, ţe lékař neměl nikdy dostatek času na rozhovor (viz tab. 22). Graf 19 Dostatek času lékaře na rozhovor Graf 19 znázorňuje názor respondentů na dostatek času lékaře na rozhovor o zdravotním stavu v daných typech zdravotnických zařízení. Z grafu jednoznačně vyplývá nejfrekventovanější odpověď respondentů, kterou uvedli, a to občas. V okresním typu uvedli respondenti variantu občas z 53,70 % a v krajském typu variantu občas z 62,86 %. 63

64 Tab. 23 Dostatek času sestry na rozhovor Dostatek času sestry na rozhovor Absolutní Relativní Vţdy ,98 Většinou 27 12,68 Občas 5 2,35 Nikdy 0 0,00 Celkem Z celkového počtu 213 respondentů uvedlo 181 (84,98 %) respondentů, ţe měla sestra vţdy dostatek času na rozhovor, 27 (12,68 %) respondentů uvedlo, ţe měla sestra většinou dostatek času na tento rozhovor, 5 (2,35 %) respondentů uvedlo občasný dostatek času sestry na rozhovor a ţádný respondent neuvedl, ţe by sestra neměla nikdy dostatek času na rozhovor (viz tab. 23). Graf 20 Dostatek času sestry na rozhovor Graf 20 znázorňuje názor respondentů na dostatek času sestry na rozhovor o zdravotním stavu. Opět respondenti téměř shodně uvádějí ochotu sester najít si dostatek času si s nimi promluvit. Variantu vţdy v okresním typu zdravotnického zařízení uvádějí respondenti v 87,96 % a v krajském typu zdravotnického zařízení uvádějí variantu vţdy z 81,91 %. 64

65 Tab. 24 Dostatek času ošetřovatele/sanitáře na rozhovor Dostatek času ošetřovatele/sanitáře Absolutní Relativní na rozhovor Vţdy ,67 Většinou 63 29,58 Občas 8 3,76 Nikdy 0 0,00 Celkem Z celkového počtu 213 respondentů uvedlo 142 (66,67 %) respondentů, ţe měl ošetřovatele/sanitáře vţdy dostatek času na rozhovor, 63 (29,58 %) respondentů uvedlo, ţe měl ošetřovatele/sanitáře většinou dostatek času na tento rozhovor, 8 (3,76 %) respondentů uvedlo občasný dostatek času ošetřovatele/sanitáře na rozhovor a ţádný respondent neuvedl, ţe by oše/san neměl nikdy dostatek času na rozhovor (viz tab. 24). Graf 21 Dostatek času ošetřovatele/sanitáře na rozhovor Graf 21 znázorňuje názor respondentů na dostatek času ošetřovatele/sanitáře na rozhovor o zdravotním stavu. Opět respondenti téměř shodně uvádějí ochotu ošetřovatele/sanitáře najít si dostatek času si s nimi promluvit, a to nejvíce ve variantě vţdy. 65

66 Tab. 25 Dostatek času fyzioterapeuta na rozhovor Dostatek času fyzioterapeuta na rozhovor Absolutní Relativní Vţdy ,84 Většinou 10 4,69 Občas 1 0,47 Nikdy 0 0,00 Celkem Z celkového počtu 202 (94,84 %) respondentů uvedlo, ţe měl fyzioterapeut vţdy dostatek času na rozhovor, 10 (4,69 %) respondentů uvedlo, ţe měl fyzioterapeut většinou dostatek času na tento rozhovor, 8 (3,76 %) respondentů uvedlo občasný dostatek času fyzioterapeuta na rozhovor a ţádný respondent neuvedl, ţe by fyzioterapeut neměl nikdy dostatek času na rozhovor (viz tab. 25). Graf 22 Dostatek času fyzioterapeuta na rozhovor Graf 22 znázorňuje názor respondentů na dostatek času fyzioterapeuta na rozhovor o zdravotním stavu v daných typech zdravotnických zařízení. Opět respondenti téměř shodně uvádějí ochotu fyzioterapeuta najít si dostatek času promluvit si, a to nejvíce ve variantě vţdy, která výrazně převyšuje 90% hranici. 66

67 Tab. 26 Spokojenost s úrovní komunikace s lékařem Spokojenost s úrovní komunikace s lékařem Absolutní Relativní Velmi spokojen/a 25 11,74 Spokojen/a 46 21,60 Ani spokojen/a, ani nespokojen/a ,81 Nespokojen/a 13 6,10 Velmi nespokojen/a 8 3,76 Celkem Z celkového počtu bylo 25 (11,74 %) respondentů velmi spokojeno s úrovní komunikace s lékařem, 46 (21,60 %) respondentů bylo spokojeno s úrovní komunikace s lékařem, 121 (56,81 %) respondentů bylo ani spokojeno/ani nespokojeno s úrovní komunikace s lékařem a 8 (3,76 %) respondentů bylo velmi nespokojeno s úrovní komunikace s lékařem (viz tab. 26). Graf 23 Spokojenost s úrovní komunikace s lékařem Graf 23 znázorňuje spokojenost respondentů s úrovní komunikace s lékařem v daných typech zdravotnických zařízení. Z grafů shodně vyplývá, ţe respondenti nejvíce uvedli průměrnou spokojenost s úrovní komunikace s lékařem v obou typech zdravotnických zařízení. 67

68 Tab. 27 Spokojenost s úrovní komunikace se sestrou Spokojenost s úrovní komunikace se sestrou Absolutní Relativní Velmi spokojen/a ,51 Spokojen/a 11 5,16 Ani spokojen/a, ani nespokojen/a 15 7,04 Nespokojen/a 5 2,35 Velmi nespokojen/a 2 0,94 Celkem Z celkového počtu bylo 180 (84,51 %) respondentů velmi spokojeno s úrovní komunikace se sestrou, 11 (5,16 %) respondentů bylo spokojeno s úrovní komunikace se sestrou, 15 (7,04 %) respondentů bylo ani spokojeno/ani nespokojeno s úrovní komunikace se sestrou a 2 (0,94 %) respondenti byli velmi nespokojeni s úrovní komunikace se sestrou (viz tab. 27). Graf 24 Spokojenost s úrovní komunikace se sestrou Graf 24 znázorňuje spokojenost respondentů s úrovní komunikace se sestrou v daných typech zdravotnických zařízení. Z grafického znázornění jasně vyplývá většinově uváděná velká spokojenost s úrovní komunikace respondentů se sestrou. 68

69 Tab. 28 Spokojenost s úrovní komunikace s ošetřovatelem/sanitářem Spokojenost s úrovní komunikace Absolutní Relativní s ošetřovatelem/sanitářem Velmi spokojen/a 51 23,94 Spokojen/a ,56 Ani spokojen/a, ani nespokojen/a 13 6,10 Nespokojen/a 9 4,23 Velmi nespokojen/a 11 5,16 Celkem Z celkového počtu bylo 51 (23,94 %) respondentů velmi spokojeno s úrovní komunikace s ošetřovatelem/sanitářem, 129 (60,56 %) respondentů bylo spokojeno s úrovní komunikace s ošetřovatelem/sanitářem, 13 (6,10 %) respondentů bylo ani spokojeno/ani nespokojeno s úrovní komunikace s ošetřovatelem/sanitářem a 11 (5,16 %) respondentů bylo velmi nespokojeno s úrovní komunikace s ošetřovatelem/sanitářem (viz tab. 28). Graf 25 Spokojenost s úrovní komunikace se ošetřovatelem/sanitářem Graf 25 znázorňuje spokojenost respondentů s úrovní komunikace s ošetřovatelem/sanitářem v daných typech zdravotnických zařízení. Převaţuje uváděná velká spokojenost respondentů. 69

70 Tab. 29 Spokojenost s úrovní komunikace s fyzioterapeutem Spokojenost s úrovní komunikace s fyzioterapeutem Absolutní Relativní Velmi spokojen/a 68 31,92 Spokojen/a ,11 Ani spokojen/a, ani nespokojen/a 8 3,76 Nespokojen/a 21 9,86 Velmi nespokojen/a 5 2,35 Celkem Z celkového počtu bylo 68 (31,92 %) respondentů velmi spokojeno s úrovní komunikace s fyzioterapeutem, 111 (52,11 %) respondentů bylo spokojeno s úrovní komunikace s fyzioterapeutem, 8 (3,76 %) respondentů bylo ani spokojeno/ani nespokojeno s úrovní komunikace s fyzioterapeutem a 5 (2,35 %) respondentů bylo velmi nespokojeno s úrovní komunikace s fyzioterapeutem (viz tab. 29). Graf 26 Spokojenost s úrovní komunikace s fyzioterapeutem Graf 26 znázorňuje spokojenost respondentů s úrovní komunikace s fyzioterapeutem v daných typech zdravotnických zařízení. Převaţuje uváděná velká spokojenost respondentů. 70

71 Tab. 30 Nabídka možnosti poskytnutí psychosociálních služeb Nabídka psychosociálních sluţeb Absolutní Relativní Ano 42 19,72 Ne ,28 Celkem Z celkového počtu 213 repondentů dostalo nabídku moţnosti poskytnutí psychosociální péče ve zdravotnickém zařízení 42 (19,72 %) respondentů, tuto moţnost ale 171 (80,28 %) respondentů ve zdravotnickém zařízení nedostalo (viz tab. 30). Graf 27 Nabídka možnosti poskytnutí psychosociálních služeb Graf 27 znázorňuje počet respondentů, kterým byla nabídnuta moţnost psychosociální péče a počet respondentů, kterým moţnost psychosociální péče nabídnuta nebyla v porovnání s daným typem zdravotnického zařízení. Z grafického znázornění vyplývá, ţe v obou typech zdravotnického zařízení výrazně převaţuje neinformovanost respondentů o psychosociálních moţnostech pomoci. V okresním typu zdravotnického zařízení nebylo informováno 90,74 % respondentů a v krajském typu zdravotnického zařízení nebylo informováno o psychosociálních moţnostech pomoci 69,52 % respondentů. 71

72 Tab. 31 Nabídka pomoci zdravotně-sociálního pracovníka Nabídka pomoci zdravotněsociálního pracovníka Absolutní Relativní Ano 23 10,80 Ne ,20 Celkem Z celkového počtu 213 respondentů byla nabídnuta pomoc zdravotně-sociálního pracovníka 23 (10,80 %) respondentům a 190 (89,20 %) respondentům pomoc zdravotně-sociálního pracovníka nabídnuta nebyla (viz tab. 31). Graf 28 Nabídka pomoci zdravotně-sociálního pracovníka Graf 28 znázorňuje počet respondentů, kterým byla nabídnuta pomoc zdravotně-sociálního pracovníka v porovnání v daných typech zdravotnických zařízení. Oslovení respondenti z okresního typu zdravotnického zařízení uvádějí, ţe jim pomoc zdravotně-sociálního pracovníka byla nabídnuta pouze v 7,41 % a 92,59 % respondentů nabídnuta nebyla. Oslovení respondenti z krajského typu zdravotnického zařízení uvádějí, ţe jim pomoc zdravotně-sociálního pracovníka byla nabídnuta pouze v 14,29 % a 85,71 % respondentů nabídnuta nebyla. 72

73 Tab. 32 Využití pomoci zdravotně-sociálního pracovníka Vyuţití pomoci zdravotněsociálního pracovníka Absolutní Relativní Ano 16 69,57 Ne 7 30,43 Celkem Z celkového počtu 23 respondentů, kterým byla nabídnuta pomoc zdravotně-sociálního pracovníka jí 16 (69,57 %) respondentů vyuţilo a 7 (30,43 %) respondentů nevyuţilo (viz tab. 32). Tab. 33 Přínos pomoci zdravotně-sociálního pracovníka Přínos pomoci zdravotněsociálního pracovníka Absolutní Relativní Velmi přínosná 14 87,50 Přínosná 2 12,50 Ani přínosná, ani nepřínosná 0 0,00 Nepřínosná 0 0,00 Vůbec nebyla přínosem 0 0,00 Celkem Z celkového počtu 16 respondentů, kteří vyuţili pomoci zdravotně-sociálního pracovníka, byla pro 14 (87,50 %) respondentů jeho péče velmi přínosná a pro 2 (12,50 %) respondenty jeho péče přínosná (viz tab. 33). 73

74 Tab. 34 Nabídka péče psychologa Nabídka péče psychologa Absolutní Relativní Ano 31 14,55 Ne ,45 Celkem Z celkového počtu 213 respondentů byla nabídnuta péče psychologa 31 (14,55 %) respondentům a 182 (85,45 %) respondentům péče psychologa nabídnuta nebyla (viz tab. 34). Graf 29 Nabídka péče psychologa Graf 29 znázorňuje počet respondentů, kterým byla nabídnuta péče psychologa v porovnání s daným typem zdravotnického zařízení. Oslovení respondenti z okresního typu zdravotnického zařízení uvádějí, ţe jim péče psychologa byla nabídnuta pouze v 5,56 % a 94,44 % respondentů nabídnuta nebyla. Oslovení respondenti z krajského typu zdravotnického zařízení uvádějí, ţe jim péče psychologa byla nabídnuta v 23,81 % a 76,19 % respondentů nabídnuta nebyla. 74

75 Tab. 35 Využití péče psychologa Vyuţití péče psychologa Absolutní Relativní Ano 26 83,87 Ne 5 16,13 Celkem Z celkového počtu 31 respondentů, kterým byla nabídnuta péče psychologa jí 26 (83,87 %) respondentů vyuţilo a 5 (16,13 %) respondentů nevyuţilo (viz tab. 35). Tab. 36 Přínos péče psychologa Přínos péče psychologa Absolutní Relativní Velmi přínosná 25 96,15 Přínosná 1 3,85 Ani přínosná, ani nepřínosná 0 0,00 Nepřínosná 0 0,00 Vůbec nebyla přínosem 0 0,00 Celkem Z celkového počtu 26 respondentů, kteří vyuţili péče psychologa, byla pro 25 (96,15 %) respondentů jeho péče velmi přínosná a pro 1 (3,85 %) respondenta jeho péče přínosná (viz tab. 36). 75

76 Tab. 37 Nabídka pomoci ve svépomocných skupinách Nabídka pomoci ve svépomocných skupinách Absolutní Relativní Ano 13 6,10 Ne ,90 Celkem Z celkového počtu 213 respondentů byla nabídnuta pomoc ve svépomocných skupinách 13 (6,10 %) respondentům a 200 (93,90 %) respondentům pomoc ve svépomocných skupinách nabídnuta nebyla (viz tab. 37). Graf 30 Nabídka pomoci ve svépomocných skupinách Graf 30 znázorňuje počet respondentů, kterým byla nabídnuta pomoc ve svépomocných skupinách v porovnání s danými typy zdravotnických zařízení. Oslovení respondenti z okresního typu zdravotnického zařízení uvádějí, ţe jim pomoc ve svépomocných skupinách byla nabídnuta pouze v 3,70 % a nebyla nabídnuta 96,30 % respondentů. Oslovení respondenti z krajského typu zdravotnického zařízení uvádějí, ţe jim pomoc ve svépomocných skupinách byla nabídnuta v 8,57 % a nebyla nabídnuta 91,43 % respondentů. 76

77 Tab. 38 Využití pomoci ve svépomocných skupinách Vyuţití pomoci ve svépomocných skupinách Absolutní Relativní Ano 8 61,54 Ne 5 38,46 Celkem Z celkového počtu 13 respondentů, kterým byla nabídnuta pomoc ve svépomocných skupinách 8 (61,54 %) respondentů pomoci vyuţilo a 5 (38,46 %) respondentů nevyuţilo (viz tab. 38). Tab. 39 Přínos pomoci ve svépmocných skupinách Přínos pomoci ve svépomocných skupinách Absolutní Relativní Velmi přínosná 5 62,50 Přínosná 2 25,00 Ani přínosná, ani nepřínosná 1 12,50 Nepřínosná 0 0,00 Vůbec nebyla přínosem 0 0,00 Celkem Z celkového počtu 8 respondentů, kteří vyuţili pomoci ve svépomocných skupinách, byla pro 5 (62,50 %) respondentů jejich péče velmi přínosná, pro 2 (25,00 %) respondenty jejich péče přínosná a pro 1 (12,50 %) respondenta byla pomoc ani přínosná, ani nepřínosná (viz tab. 39). 77

78 Tab. 40 Nabídka uvolňujících aktivit Nabídka uvolňujících aktivit Absolutní Relativní Ano 4 1,88 Ne ,12 Celkem Z celkového počtu 213 respondentů byla nabídnuta moţnost uvolňujích aktivit (např. muzikoterapie, keramické a jiné dílny) 4 (1,88 %) respondentům a 209 (98,12 %) respondentům moţnost uvolňujících aktivit nabídnuta nebyla (viz tab. 40). Graf 31 Nabídka uvolňujících aktivit Graf 31 znázorňuje počet respondentů, kterým byla nabídnuta moţnost uvolňujícíh aktivit (např. muzikoterapie, keramické a jiné dílny) v porovnání s danými typy zdravotnických zařízení. Oslovení respondenti z okresního typu zdravotnického zařízení uvádějí, ţe jim moţnost uvolňujících aktivit nebyla nabídnuta vůbec. Oslovení respondenti z krajského typu zdravotnického zařízení uvádějí, ţe jim moţnost uvolňujících aktivit byla nabídnuta pouze v 3,81 % a 96,19 % respondentů nabídnuta nebyla. 78

79 Tab. 41 Využití možnosti uvolňujících aktivit Vyuţití uvolňujících aktivit Absolutní Relativní Ano 4 100,00 Ne 0 0,00 Celkem Z celkového počtu 4 respondentů, kterým byla nabídnuta moţnost uvolňujících aktivit (např. muzikoterapie, keramické a jiné dílny) 4 (100,00 %) respondenti této moţnosti vyuţily (viz tab. 41). Tab. 42 Přínos uvolňujících aktivit Přínos uvolňujících aktivit Absolutní Relativní Velmi přínosná 3 75,00 Přínosná 1 25,00 Ani přínosná, ani nepřínosná 0 0,00 Nepřínosná 0 0,00 Vůbec nebyla přínosem 0 0,00 Celkem Z celkového počtu 4 respondentů, kteří vyuţili moţnosti nabídky uvolňujících aktivit (např. muzikoterapie, keramické a jiné dílny), byla pro 3 (75,00 %) respondenty jejich pomoc velmi přínosná a pro 1 (25,00 %) respondenta jejich pomoc přínosná (viz tab. 42). 79

80 Tab. 43 Nabídka péče duchovního Nabídka péče duchovního Absolutní Relativní Ano 41 19,25 Ne ,75 Celkem Z celkového počtu 213 respondentů byla nabídnuta péče duchovního 41 (19,25 %) respondentům a 172 (80,75 %) respondentům péče duchovního nabídnuta nebyla (viz tab. 43). Graf 32 Nabídka péče duchovního Graf 32 znázorňuje počet respondentů, kterým byla nabídnuta péče duchovního v porovnání s danými typy zdravotnických zařízení. Oslovení respondenti z okresního typu zdravotnického zařízení uvádějí, ţe jim péče duchovního byla nabídnuta pouze v 8,33 % a nebyla nabídnuta 91,67 % respondentů. Oslovení respondenti z krajského typu zdravotnického zařízení uvádějí, ţe jim péče duchovního byla nabídnuta v 30,48 % a nebyla nabídnuta 69,52 % respondentů. 80

81 Tab. 44 Využití péče duchovního Vyuţití péče duchovního Absolutní Relativní Ano 39 95,12 Ne 2 4,88 Celkem Z celkového počtu 41 respondentů, kterým byla nabídnuta péče duchovního 39 (95,12 %) respondentů péče duchovního vyuţilo a 2 (4,88 %) respondenti péče duchovního nevyuţili (viz tab. 44). Tab. 45 Přínos péče duchovního Přínos péče duchovního Absolutní Relativní Velmi přínosná 35 89,74 Přínosná 4 10,26 Ani přínosná, ani nepřínosná 0 0,00 Nepřínosná 0 0,00 Vůbec nebyla přínosem 0 0,00 Celkem Z celkového počtu 39 respondentů, kteří vyuţili péče duchovního, byla pro 35 (89,74 %) respondentů jeho péče velmi přínosná a pro 4 (10,26 %) respondenty jeho péče přínosná (viz tab. 45). 81

82 Tab. 46 Nabídka pomoci dobrovolníka Nabídka pomoci dobrovolníka Absolutní Relativní Ano 6 2,82 Ne ,18 Celkem Z celkového počtu 213 respondentů byla nabídnuta pomoc dobrovolníka 6 (2,82 %) respondentům a 207 (97,18 %) respondentům pomoc dobrovolníka nabídnuta nebyla (viz tab. 46). Graf 33 Nabídka pomoci dobrovolníka Graf 33 znázorňuje počet respondentů, kterým byla nabídnuta pomoc dobrovolníka v porovnání s danými typy zdravotnických zařízení. Oslovení respondenti z okresního typu zdravotnického zařízení uvádějí, ţe jim pomoc dobrovolníka byla nabídnuta pouze v 5,56 % a nebyla nabídnuta 94,44 % respondentů. Oslovení respondenti z krajského typu zdravotnického zařízení uvádějí, ţe jim pomoc dobrovolníka nebyla nabídnuta vůbec. 82

83 Tab. 47 Využití pomoci dobrovolníka Vyuţití pomoci dobrovolníka Absolutní Relativní Ano 6 100,00 Ne 0 0,00 Celkem Z celkového počtu 6 respondentů, kterým byla nabídnuta pomoc dobrovolníka, jí 6 (100,00 %) respondentů vyuţilo (viz. tab. 47). Tab. 48 Přínos pomoci dobrovolníka Přínos uvolňujících aktivit Absolutní Relativní Velmi přínosná 4 66,67 Přínosná 2 33,33 Ani přínosná, ani nepřínosná 0 0,00 Nepřínosná 0 0,00 Vůbec nebyla přínosem 0 0,00 Celkem Z celkového počtu 6 respondentů, kteří vyuţili pomoci dobrovolníka, byla pro 4 (66,67 %) respondenty jeho pomoc velmi přínosná a pro 2 (33,33 %) respondenty jeho pomoc přínosná (viz tab. 48). 83

84 Tab. 49 Zájem o větší informovanost v oblasti psychosociálních služeb Zájem o větší informovanost v oblasti psychosociálních sluţeb Absolutní Relativní Ano ,81 Ne 92 43,19 Celkem Z celkového počtu 121 (56,81 %) respondentů uvedlo zájem o větší informovanost v oblasti psychosociálních sluţeb a 92 (43,19 %) respondentů uvedlo, ţe nemá potřebu větší informovanosti v oblasti psychosociálních sluţeb (viz tab. 49). Graf 34 Zájem o větší informovanost v oblasti psychosociálních služeb Graf 34 znázorňuje zájem respondentů o větší informovanost v oblasti psychosociálních sluţeb. V okresním typu zdravotnického zařízení uvedlo 50,00 % respondentů zájem o větší informovanost v oblasti psychosociálních sluţeb a 50,00 % respondentů uvedlo, ţe zájem o větší informovanost v oblasti psychosociálních sluţeb nemají. V krajském typu zdravotnického zařízení uvedlo 63,81 % respondentů zájem o větší informovanost v oblasti psychosociálních sluţeb a 36,19 % respondentů uvedlo, ţe zájem o větší informovanost v oblasti psychosociálních sluţeb nemají. 84

85 Tab. 50 Přítomnost podporující blízké osoby Přítomnost podporující blízké osoby Absolutní Relativní Ano ,32 Ne 27 12,68 Celkem Z celkového počtu 186 (87,32 %) respondentů uvedlo přítomnost podporující blízké osoby ve svém okolí a 27 (12,68 %) respondentů uvedlo nepřítomnost blízké osoby ve svém okolí (viz tab. 50). Graf 35 Přítomnost podporující blízké osoby Graf 35 znázorňuje počet respondentů, kteří mají a nemají ve svém okolí blízkou podporující osobu v závislosti na daném typu zdravotnických zařízení. V okresním typu zdravotnického zařízení 91,67 % respondentů uvedlo, ţe mají blízkou osobu ve svém okolí a 8,33 % respondentů uvedlo, ţe blízkou osobu ve svém okolí nemají. V krajském typu zdravotnického zařízení 82,86 % respondentů uvedlo, ţe mají blízkou osobu ve svém okolí a 17,14 % respondentů uvedlo, ţe blízkou osobu ve svém okolí nemají. 85

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma

Více

1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu. Mgr. Petra Léblová. p.leblova@seznam.cz

1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu. Mgr. Petra Léblová. p.leblova@seznam.cz 1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu Mgr. Petra Léblová p.leblova@seznam.cz Nádorová onemocnění patří mezi život ohrožující onemocnění Ročně onemocní 1 dítě ze 600 zdravých do 15

Více

Charitativní a humanitární činnost

Charitativní a humanitární činnost Charitativní a humanitární činnost Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Charitativní a humanitní činnost Hospicová

Více

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI ZDRAVÉHO ŢIVOTNÍHO STYLU SEMINÁŘ POŘÁDÁ: REGIONÁLNÍ KONZULTAČNÍ CENTRUM PRO ÚSTECKÝ KRAJ: LEKTOR SEMINÁŘE: MGR. BC. ANNA HRUBÁ GARANT SEMINÁŘE: ING. MICHAELA ROZBOROVÁ Obsah

Více

Paliativní péče - Úvod. Mgr. Zimmelová

Paliativní péče - Úvod. Mgr. Zimmelová Paliativní péče - Úvod Mgr. Zimmelová Historie Počátky v Velké Británii v 70 letech Vznikla evropská společnost pro PM Součástí jsou národní společnosti U nás sekce PM ČLS JEP 5 zásad rozvoje oboru Založení

Více

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Prezenční PŘEDMĚT: BEHAVIORÁLNÍ VĚDY 1.

Více

KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE

KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE Brno, 29. května 2015: Moravská metropole se již počtvrté stává hostitelem mezinárodní konference Evropské dny

Více

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Umírání v ČR V ČR každoročně zemře kolem 105 000 lidí 35000 Absolutní počty zemřelých v ČR podle pohlaví a

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta ZÁKLADY KOMPLEXNÍHO PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU (podpora pro kombinovanou formu studia) PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D. Cíle předmětu:

Více

PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita

PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita Hodnocení potřeb v paliativní péči K identifikaci priorit, aktuálních

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti SYNDROM VYHOŘENÍ PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Definice pojmu Syndrom vyhoření burn out syndrom Existuje řada termínů,

Více

Psychologie zvládání nádorových onemocnění

Psychologie zvládání nádorových onemocnění Psychologie zvládání nádorových onemocnění Mgr. Bc. Zdeněk Hrstka Katedra všeobecně vzdělávacích oborů Fakulta vojenského zdravotnictví UO Hradec Králové Klinika onkologie a radioterapie Fakultní nemocnice

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory OBSAH Hodnoty, které vyznává společnost Společenský status současných seniorů Jsou staří lidé skutečně všichni nemocní, nepříjemní a nešťastní?

Více

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;

Více

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Pod pojmem užívání drog rozumíme širokou škálu drogového vývoje od fáze experimentování,

Více

Adaptace nemocného na hospitalizaci

Adaptace nemocného na hospitalizaci Adaptace nemocného na hospitalizaci Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Březen 2010 Irena Tondorvá Bc. Adaptace nemocného na hospitalizaci

Více

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM 2013 Dotazníkové šetření u pacientů s roztroušenou sklerózou 1. Cíle a způsob provedení dotazníkového šetření Dotazníkové šetření mezi pacienty

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová TÝM ZÁSADY TÝMOVÉ PRÁCE PROFESIONÁLNÍ CHOVÁNÍ TÝM malá skupina lidí, kteří

Více

Psychoterapeutická podpora při umírání

Psychoterapeutická podpora při umírání Psychoterapeutická podpora při umírání Umírající je člověk Stroj Věc Pacient PROČ? Osobní nepřijetí smri Pocit bezmoci Důsledek Odosobnění Vyhýbání se kontaktu Útěk do hyperaktivity Sdělení diagnozy s

Více

MODERNÍ VÝUKA ONKOLOGIE JAKO SOUČÁST NÁRODNÍHO ONKOLOGICKÉHO PROGRAMU. J. Vorlíček Česká onkologická společnost ČLS JEP

MODERNÍ VÝUKA ONKOLOGIE JAKO SOUČÁST NÁRODNÍHO ONKOLOGICKÉHO PROGRAMU. J. Vorlíček Česká onkologická společnost ČLS JEP MODERNÍ VÝUKA ONKOLOGIE JAKO SOUČÁST NÁRODNÍHO ONKOLOGICKÉHO PROGRAMU J. Vorlíček Česká onkologická společnost ČLS JEP I. Proč je v současné onkologii tak potřebná výuka S čím dnes musí počítat řízení

Více

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PRO PORADENSKOU PRAXI NENÍ NIC PRAKTIČTĚJŠÍHO NEŢ DOBRÁ TEORIE Proto odborná výuka poradců má obsahovat především teoretické principy, na jejichţ základě lze

Více

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných?

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Ondřej Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Téma utrpení a důstojnosti užívají stoupenci i odpůrci eutanázie Nevyléčitelné onemocnění

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

Systémové modely Betty Neuman Systémový model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Systémové modely Betty Neuman Systémový model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Systémové modely Betty Neuman Systémový model Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie *1924 Lowell, Ohio Základní ošetřovatelské vzdělání, pracovala jako sestra Bakalářské (1957) a magisterské

Více

Modelový program výcviku manažerů

Modelový program výcviku manažerů Modelový program výcviku manažerů (se specifickým zaměřením na prvoliniový management) CÍL VÝCVIKU... 2 METODY VÝCVIKU... 2 NÁPLŇ VÝCVIKU... 2 1. ROLE A OSOBNOST SUPERVIZORA (= PRVOLINIOVÉHO MANAŢERA)

Více

Duševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně. www.gaudia.org./rakovina

Duševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně. www.gaudia.org./rakovina Duševní hygiena Mgr. Kateřina Vrtělová Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně www.gaudia.org./rakovina Co je to duševní hygiena? Často nás přinutí přemýšlet nad touto otázkou až nepříznivé

Více

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře

Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře Myšlenky pro současnost a budoucnost MUDr.Bohumil Skála,PhD Praktický lékař pro dospělé Brno 2006 Vize Paliativní

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná

Více

Systémové modely Callista Roy Adaptační model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Systémové modely Callista Roy Adaptační model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Systémové modely Callista Roy Adaptační model Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie *14.10.1939 Los Angeles Základní ošetřovatelské vzdělání Sestra, staniční sestra pediatrie 1963 bc., 1966

Více

Dobrý den, Dobrý den vážení lidé,

Dobrý den, Dobrý den vážení lidé, Může se však stát, že takové štěstí mít nebudete a lékař vám oznámí, že narazil na zdravotní potíže onkologického charakteru a je třeba je řešit. Sám si dost těžko dokážu představit, co v této chvíli může

Více

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství vědní obor Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství 1 = samostatný vědní obor = zabývá se všemi složkami procesu ošetřování nemocného člověka = vědní disciplína zaměřená

Více

Postoj k nemoci. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Postoj k nemoci. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Červenec 2009 Mgr Ladislava Ulrychová Nemoc Chápat jako narušení jednoty a celistvosti organismu a prostředí

Více

Internalizované poruchy chování

Internalizované poruchy chování Internalizované poruchy chování VOJTOVÁ, V. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Brno: MSD, 2010 ISBN 978-80-210-5159-1 Internalizované

Více

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž definice Domácí násilí: násilí, které se odehrává v soukromí, je opakované, má stoupající

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUMJI_TELOCVIK_13 Název materiálu: Prevence úrazů a nemocí Tematická oblast: Tělesná výchova 1. ročník Anotace: Úrazy představují závažný zdravotnický problém. Cílempráce

Více

PASTORAČNÍ PÉČE ve zdravotnictví. Marta Hošťálková

PASTORAČNÍ PÉČE ve zdravotnictví. Marta Hošťálková PASTORAČNÍ PÉČE ve zdravotnictví Marta Hošťálková Úvod total pain - tzv. celková bolest tělesná bolest spjata a vzájemně se ovlivňuje s bolestí v oblasti psychické, sociální i duchovní koncept celostní

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Profesionální adaptace, deformace, syndrom vyhoření, iatrogenie - prezentace

Profesionální adaptace, deformace, syndrom vyhoření, iatrogenie - prezentace Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Strana 1 z 7 Název: PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Platnost od: 2. 5. 2008 Platnost do: odvolání Nahrazuje: ----- Personál: Všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotně sociální

Více

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING.

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. ALENA STŘELCOVÁ Autismus činí člověka osamělým. S pocitem vlastní jinakosti se

Více

Humanistické modely Dorothea Elisabeth Orem Teorie deficitu sebepéče. Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Humanistické modely Dorothea Elisabeth Orem Teorie deficitu sebepéče. Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Humanistické modely Dorothea Elisabeth Orem Teorie deficitu sebepéče Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie *1914 Baltimore USA, (zjistit, jestli +) Pracovala jako sestra v nemocnici,

Více

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY Projekt poskytování sociální péče v domácnosti v oblasti intenzivní paliativní péče. Pilotní projekt realizuje společnost

Více

Doprovázení umírajících a pozůstalých

Doprovázení umírajících a pozůstalých Doprovázení umírajících a pozůstalých PhDr. Naděžda Špatenková, Ph.D. n.spatenkova@gmail.com Ostrava 17. března 2015 Umírání a smrt Život každého člověka jednou skončí i můj, i Váš, nás všech Zdravý selský

Více

Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru,

Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru, VY_32_INOVACE_PSYPS14660ZAP Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz

Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz INTEGRACE DĚTÍ S TĚLESNÝM POSTIŽENÍM DO HODIN BĚŽNÉ TV Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz Integrace (začlenění ţáků) Pojem začlenění ţáků znamená zařazení různých typů

Více

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě VYTVOŘENÍ INDIVIDUÁLNÍHO PLÁNU PÉČE O DÍTĚ V okamžiku, kdy sociální pracovnice a přizvaní odborníci a organizace dokončili

Více

Humanistické modely Virginia Henderson Teorie základní ošetřovatelské péče. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Humanistické modely Virginia Henderson Teorie základní ošetřovatelské péče. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Humanistické modely Virginia Henderson Teorie základní ošetřovatelské péče Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie *1897 Kansas City USA, +1996 Branford USA Věnovala se ošetřovatelskému výzkumu

Více

TRÉNINK KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ V CEREBRU. Bc. Štěpánka Prokopová ergoterapeutka

TRÉNINK KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ V CEREBRU. Bc. Štěpánka Prokopová ergoterapeutka TRÉNINK KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ V CEREBRU Bc. Štěpánka Prokopová ergoterapeutka Obsah příspěvku Cerebrum kdo jsme, co děláme Jak vnímáme trénink kognitivních funkcí Čeho chceme tréninkem dosáhnout Komponenty

Více

Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo.

Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo. Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo. European Association for Palliative Care (EAPC - Evropská asociace paliativní

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.

Více

JAN NOVÁK. Manažerské kompetence. Dynamičnost Cílesměrnost Pečlivost (odpovědnost) -0,59 -0,93

JAN NOVÁK. Manažerské kompetence. Dynamičnost Cílesměrnost Pečlivost (odpovědnost) -0,59 -0,93 HODNOCENÍ Z DEVELOPMENT CENTRA Jméno a příjmení hodnoceného: JAN NOVÁK A. Manažerské kompetence,2 Manažerské kompetence,1 -,2 -,4 Psychická stabilita Dynamičnost Cílesměrnost Pečlivost (odpovědnost) Předvídání

Více

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní

Více

Standardy péče o osoby s revmatickou artritídou

Standardy péče o osoby s revmatickou artritídou Standardy péče o osoby s revmatickou artritídou Translation into: Completed by: Email: SOC 1 Lidé s projevy RA by měli mít včasný přístup ke klinickým/zdravotnickým odborníkům kompetentním pro stanovení

Více

NÁDOROVÁ RIZIKA. poznejme OBSAH

NÁDOROVÁ RIZIKA. poznejme OBSAH poznejme NÁDOROVÁ RIZIKA OBSAH Úvod... 3 Proč bychom se měli dozvědět o svých vlastních rizicích?... 4 Jaké jsou naše služby?... 4 Kdo by měl být vyšetřen?... 5 Jaký je postup při vyšetřování?... 6 Informace

Více

Ošetřovatelský proces z hlediska akreditačních standardů SAK ČR

Ošetřovatelský proces z hlediska akreditačních standardů SAK ČR Ošetřovatelský proces z hlediska akreditačních standardů SAK ČR Lenka Gutová, Eva Pavelková SAK ČR Seminář MZ ČR 26.4.2007 Podpora řízení kvality v primární péči Je těžké měnit lidi, ale je možné změnit

Více

při Církvi bratrské Kladno

při Církvi bratrské Kladno při Církvi bratrské Kladno Rozšířit nabídku a dostupnost sociálně právních sluţeb pro sociálně znevýhodněné občany města Kladna a přilehlého okolí. Péče o celého člověka, o jeho duševní, duchovní a materiální

Více

Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví

Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví Zdravotní sestra a její pracovní náplň Ideální sestra je vysoce vzdělanou profesionálkou, která zvládá s přehledem a spolehlivě náročné situace a problémy,

Více

Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová

Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová ZZS kraje Vysočina Pelhřimov 29.10.2010 Úzkost - subjektivní zážitek doprovázený neblahým tušením, pocitem bezmocnosti, které se váží

Více

VÝUKOVÉ VYUŽITÍ INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ PRO PROGRAMY SCREENINGU ZHOUBNÝCH NÁDORŮ PRSU, TLUSTÉHO STŘEVA A KONEČNÍKU A HRDLA DĚLOŽNÍHO

VÝUKOVÉ VYUŽITÍ INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ PRO PROGRAMY SCREENINGU ZHOUBNÝCH NÁDORŮ PRSU, TLUSTÉHO STŘEVA A KONEČNÍKU A HRDLA DĚLOŽNÍHO VÝUKOVÉ VYUŽITÍ INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ PRO PROGRAMY SCREENINGU ZHOUBNÝCH NÁDORŮ PRSU, TLUSTÉHO STŘEVA A KONEČNÍKU A HRDLA DĚLOŽNÍHO O. Májek, J. Daneš, M. Zavoral, V. Dvořák, D. Klimeš, D. Schwarz, J. Gregor,

Více

Produktivní a neproduktivní přístup k nemocnému, psychoterapie v práci zdravotníka - prezentace

Produktivní a neproduktivní přístup k nemocnému, psychoterapie v práci zdravotníka - prezentace Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., nemocnice Středočeského kraje Máchova 400, 256 30 Benešov T I S K O V Á Z P R Á V A Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie

Více

C)T)A) Centrum Terapie Autismu

C)T)A) Centrum Terapie Autismu VČASNÁ INTENZIVNÍ TERAPIE ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY AUTISMU Mgr. Romana Straussová Speciální pedagog, ABA terapeut, videotrenér, supervizor, garant atestační přípravy klinických logopedů ředitel Centra Terapie

Více

Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu

Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ CZ.1.07/1.3.02/04.0014 Úvodní odborná konference projektu 12. října 2011 PERSPEKTIVY INOVACÍ A ALTERNATIVNÍCH METOD V PRAXI MATEŘSKÝCH

Více

Postoje pracovníků pomáhajících profesí k eutanazii. Ivana Vašutová

Postoje pracovníků pomáhajících profesí k eutanazii. Ivana Vašutová Postoje pracovníků pomáhajících profesí k eutanazii Ivana Vašutová Bakalářská práce 2010 ABSTRAKT Práce se zabývá postoji pracovníků pomáhajících profesí v hospici a nemocnici ve Valašském Meziříčí

Více

Úvod do předmětu Ošetřovatelství. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Úvod do předmětu Ošetřovatelství. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Úvod do předmětu Ošetřovatelství Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Bc. Tondrová Irena duben 2009 OŠETŘOVATELSTVÍ Úvod do předmětu Ošetřovatelství

Více

Komunitní terénní centrum Psychiatrické nemocnice Bohnice. Konference sociální psychiatrie, Přerov 2014.

Komunitní terénní centrum Psychiatrické nemocnice Bohnice. Konference sociální psychiatrie, Přerov 2014. Komunitní terénní centrum Psychiatrické nemocnice Bohnice Konference sociální psychiatrie, Přerov 2014. OTEVŘENÍ 1.10.2012 CÍL nabídnout lepší péči lidem závažně duševně nemocným. Hledat alternativu k

Více

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Projekt vznikl za přispění Nadace ČEZ A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Společnost: VÍTKOVICE POWER ENGINEERING Zástupce: Mgr. Pavel Řehánek Soft Skills (nebo-li měkké dovednosti ) Co jsou to Soft Skills??? Pojem "osobnost"

Více

Co pálí české sestry?

Co pálí české sestry? Co pálí české sestry? Bc. Nina Müllerová Vedoucí oddělení ošetřovatelství a nelékařských povolání, odbor vzdělávání a vědy MZ ČR Co trápí naše zdravotní sestry a bratry ze všeho nejvíce? S novým zákonem

Více

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA TEXTILNÍ Katedra hodnocení textilií

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA TEXTILNÍ Katedra hodnocení textilií TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA TEXTILNÍ Katedra hodnocení textilií Hledám práci- nezaměstnanost Klášterková Lenka 28.3.2013 Obrázek č. 1- work [2] Osnova: Úvod: Hlavní část: Závěr Literatura -

Více

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Poslání: V rámci pobytové služby je našim posláním komplexní péče o osoby se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické

Více

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě MUDr. Hana Janatová CSc. Státní zdravotní ústav Státní zdravotní ústav 1 EY 2012 Aktivní a zdravé stárnutí a mezigenerační solidarita Národní strategie podporující pozitivní

Více

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com.

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. TERMÍNY Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. Název Datum Čas Místo Agresivita a agrese v současné společnosti 18.12.2007

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

Psychoterapie a její dostupnost

Psychoterapie a její dostupnost Psychoterapie a její dostupnost prof. MUDr. Ján Praško, CSc. Klinika psychiatrie, Lékařská fakulta University Palackého Fakultní nemocnice Olomouc Témata potřebnost versus reálná dostupnost psychoterapie

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Obsah prezentace Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní rozdělení služeb v komunitě

Více

Vysoká škola zdravotnická, o. p. s.

Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. Praha 5, Duškova 7, PSČ 150 00 OŠETŘOVATELSKÁ DOKUMENTACE ERNESTINE WIEDENBACH MODEL UMĚNÍ POMOCI Místo odborné praxe: Jméno a příjmení studenta: Studijní obor: Ročník

Více

Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009

Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009 Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009 Zdraví - definice Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne jen pouhá nepřítomnost nemoci či slabosti ( WHO 7. 4. 1948) Vymezuje

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové

Více

Léčba bolesti u mnohočetného myelomu

Léčba bolesti u mnohočetného myelomu Léčba bolesti u mnohočetného myelomu O. Sláma, IHOK FN Brno Bolest u MM Při postižení kostí je bolest častá Intenzita bolesti v průběhu léčby výrazně kolísá V pokročilých stádiích onemocnění je bolest

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

SYNDROM VYHOŘENÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Název SYNDROM VYHOŘENÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2011 Mgr. Olga Čadilová SYNDROM VYHOŘENÍ Burn - out Syndrom vyhoření vyhoření

Více

CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI

CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI Václav Fessl Lékařská fakulta UK ARK FN Plzeň Starý člověk není hloupý Konzervativní názor není synonymem pro zpátečnický postoj Peněţní sbírky na seniory jsou neúspěšné

Více

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku Předmět: PERSONÁLNÍ ŘÍZENÍ Téma 4: HODNOCENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU, ODMĚŇOVÁNÍ ŘÍZENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU Nutnost Formulování

Více

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Cílové skupiny: Sociální pracovníci Popis kurzů 1. Standard č. 5 Individuální plánování Cílem kurzu je rozšířit odborné znalosti a dovednosti

Více

ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH

ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH VY_32_INOVACE_PSY_7 ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH Mgr. Martina Šenkýřová Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období

Více

Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek

Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek Podle údajů ÚZIS (2004) bylo v r. 2003 v psychiatrických léčebnách a odděleních nemocnic uskutečněno celkem 4 636 hospitalizací

Více

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz Seminář pro rodiče ŠIKANA Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz tlaky na dítě Šikana je.. Úmyslné a opakované ubližování slabšímu (neschopnému obrany) jedincem

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Zahajovací konference

Zahajovací konference Zahajovací konference Program CZ11 Public Health Initiatives Iniciativy v oblasti veřejného zdraví Předdefinovaný projekt Vytvoření Systému Ucelené Psychiatrické Rehabilitace (S.U.P.R) a jeho implementace

Více

Trauma, vazby a rodinné konstelace

Trauma, vazby a rodinné konstelace Trauma, vazby a rodinné konstelace Terapeutická práce na základě vícegenerační systemické psychotraumatologie (VSP) / - konstelací traumatu www.franz-ruppert.de 1 Vzájemné působení mezi metodou systemických

Více

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO KRIZOVÁ INTERVENCE Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO Cíle prezentace Definování krize Představit formy krizové intervence Nastínit prvky krizové intervence Proč je potřebné myslet na krizovou intervenci

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Iva Dřímalová. Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Iva Dřímalová. Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií Iva Dřímalová III.ročník kombinované studium Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium Bakalářská

Více

KVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - II. díl

KVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - II. díl KVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - II. díl Měření kvality zdravotní ve vybraných psychiatrických léčebnách přímo řízených MZ ČR Únor 2010 / Závěrečná zpráva z projektu / Řešitel projektu: RNDr.

Více

Úloha pacienta. Úloha lékaře. Komunikace Potřeby. Úloha sestry. Úloha rodiny

Úloha pacienta. Úloha lékaře. Komunikace Potřeby. Úloha sestry. Úloha rodiny Paliativní péče o ventilovaného pacienta Renata Pařízková Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové Fakultní nemocnice Hradec

Více