V noci se pihnala vtrná boue a probudila muže, ženy i dti klanu Volných lovc. Rvala jim stany a stechy chýší nad hlavami, metala písek do oí, lekala

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "V noci se pihnala vtrná boue a probudila muže, ženy i dti klanu Volných lovc. Rvala jim stany a stechy chýší nad hlavami, metala písek do oí, lekala"

Transkript

1

2 ONDEJ NEFF Na otázku: Jak jste se k tomuhle psaní dostal?" odpovídají autoi science fiction zpravidla rozpaitým ani nevím", i to se tak njak semlelo, bhsámví, jak vlastn". Ondej Neff je výjimkou z tohoto pravidla, protože na vznik svého zájmu o sci-fí se pamatuje docela pesn. Když se totiž v páté tíd základní školy na Sladkovském námstí v Praze na Žižkov zaaly psát romány, zmocnil se Neffv spolužák Drchal atraktivní tematiky letecké, Makovský uchvátil western neboli kovbojky, jak se tehdy íkalo, Krákora psal detektivky Neff tedy musel psát vdeckofantastickou literaturu, nebo se nedovedl dost prát, aby svým sokm vyrval z rukou literární domény, o které sám jevil zájem. Tak vznikl seriál Piráti vesmíru, který ml osmerkový formát, byl bohat ilustrovaný a zajímavý též tím, že byl psán na stroji. Piráti vesmíru se ovšem ztratili kdesi v mimoprostoru, takže te, po letech, se Ondej Neff nemá ím chlubit nebo za co se stydt, pokud jde o híchy mládí nejzelenjšího. tch dobách se v nm zrodil další zájem, který s vdeckofantastickou literaturou velmi úzce souvisí. K vánocm totiž dostal svou první vernovku šlo o vydání Vilímkovo, s množstvím xylografických ilustrací. Byla to takíkajíc láska na první pohled, která asem dorostla obludných rozmr, protože sbírka vernovek zaujímá v Neffov knihovn šestnáct bžných metr polic. polovin let sedmdesátých, kdy Neff kompletoval svou sbírku vilímkovských vydání (existují totiž ješt vydání Hynkova, Koího, Beauforta, Lauermannova, Burkartova, Rombergova, abychom jmenovali ty nejvýznamnjší), ekl vynikající znalec a sbratel Vernova díla, doktor Chalupský, Neffovi jen tak mezi eí: Co kdybyste napsal o julesu Vernovi knihu?" Tento nápad se v Neffov hlav uhnízdil natrvalo a v prbhu krásného slunného jara roku 1976 vznikla kniha Podivuhodný svt Julese Verna, která pak vyšla o dva roky pozdji. Je to napl Vernv životopis a napl výklad a rozbor vernovek, jak je známe i neznáme z let dtských i dosplých. Verne ml mnoho souputník, následovník, soupe a napodobovatel a pi studiu Vernova díla nelze nenarazit na jména jako Galopin, Laurie de la Hire, Motta, a pak také Hloucha, Bhounek, Fauchar, Hrubý. Ondej Neff s podivem shledal, že podivuhodný není jen svt Vernv, ale celý svt sci-fi. Mimoádn ho zaujala fantastika domácí, eská, a práv o ní napsal knihu Nco je jinak, v níž hovoí o celé ad autor a o jejich knihách, poínaje Janem Ámosem Komenským a jeho Labyrintem svta a kone pvabnými povídkami a povídkovými knížkami Jaroslava Veise. Knihami je možno se bavit, ímž je mínno jak tení, tak psaní knih ale spisovatelé mívají obvykle njaké zcela i prozaické zamstnání. Ondej Neff vystudoval žurnalistiku, ale plných šest let svého dosplého života vnoval další velké lásce, totiž fotografii. Dva roky se živil, lépe eeno protloukal, s fotoaparátem v ruce na volné noze a další tyi roky byl ádným fotografem Ústedí lidové umlecké výroby, pro niž fotografoval keramiku, košíky, lidové hraky, ale také módu a lidské píbytky pro úely etnografické. Na základ zkušeností z ÚLUVu vznikla kniha Klukoviny a tátoviny (1980), úsmvné vyprávní o tom, jak to chodí v život, když je lovk fotograf, a k tomu otec ptiletého synka. Tajná kniha fotografická, která vyšla o rok pozdji, je jiné ražby. Byla zamýšlena jako píruka a píruka to snad dokonce i je. Jako literárni redaktor ji v mnohém ovlivnil Ludvík Souek, který objevil zárodek jejího rukopisu a piml Nefifa, aby tento zárodek odnesl dom a upravil ho do podoby ádn vzrostlé knihy. Což se také skuten stalo, avšak trvalo to déle, než si mohl kdokoli pedstavit, tak dlouho, že Ludvík Souek odešel na vnost, aniž ml píležitost tuto knihu spatit. Ondej Neff po nm pak naopak zddil" jeho fotografickou rubriku v Mladé front, a jak se dozvídáme, pipravuje její souhrnné vydání pod názvem ernobílé hodinky. Tak to v život chodí, a není to vždycky veselé. Veselá mla být Neffova první beletristická kniha Holky se perou jinak (1978), jejímž spoluautorem byl Vladimír Kováík. Veselé bylo docela jist psaní, nebo kniha vznikala skuten pl napl. Skloubit ob poloviny dohromady se jim podailo tak dobe, že dnes skuten nepoznají, co kdo napsal. Také kniha A vely se vyrojily má být veselá jejím autorem je však již Ondej Neff sám. Zatímco se všechno toto dlo, psal Ondej Neff sci-fi povídky, pro sebe, do zásuvky, protože v dobách minulých nejevil nikdo o fantastiku píliš zájem. Za šest let vznikla kniha Vejce naruby, která vyjde v Mladé front, a jedna z povídek této knihy byla zárodkem, ze kterého vznikl román Jádro pudla, který máte nyní v ruce. K nmu však zatím neprozradím nic než to, že už je napsán a že autor pipravuje druhý díl, v nmž opt potkáte Rada Haagera, daimona Terra, Renu Sulivarovou i Vlada Kovara. A tak te nezbývá, než vám popát šastnou cestu na Mars, kde tito hrdinové žijí.

3 V noci se pihnala vtrná boue a probudila muže, ženy i dti klanu Volných lovc. Rvala jim stany a stechy chýší nad hlavami, metala písek do oí, lekala je sinalými blesky a burácením hromu a v jejím hukotu zanikaly výkiky muž, žalostné volání žen a plá vydšených dcek. Odešla stejn náhle, jako pišla. Ticho dopadlo na krajinu. Muži zmlkli. Hrdla je pálila pískem. Tu a tam zakouralo njaké dít. Obloha, posetá hvzdami a kmitavými svtly Rychlých oí, zvolna zržovla nad východními hebeny Tyrkysových hor. Tma ídla, jako když se rozhrnuje opona. Teprve te si uvdomili rozsah zkázy, jaká postihla jejich vesnici. Každá druhá chýše byla rozvalena a snad jenom jeden stan z deseti zstal stát. V troskách spatili bezvládná tla. O kolik lovc a matek je chudší klan Volných lovc? Jak pežily tuto noc ostatní klany Plán? Co se stalo Mužm eky, Rybám a Bílým drabám? Bude také u nich plá? Anebo unikli pohrom a využijí slabosti Volných lovc k útoku? Takové myšlenky se táhly hlavami lovc. Te bude hodn záležet na správném rozhodnutí rady starších, a zejména na náelníkov úsudku. Není as na dlouhé dohadování. Rozhodnut musí Jo Vessy, nejstatenjší a nejsilnjší bojovník klanu. 1

4 Pežil noc hrzy? Rozhlíželi se kolem sebe, a konen ho spatili. Stál, pevn rozkroen, zády k horám, a hledl upen ped sebe. Tam byla ješt tma, nebo snad ležel na obzoru temný mrak, možná práv ten prokletý, z nhož se zrodila zkázonosná boue. Pohlete! vykikl Jo Vessy a ukázal na mrak. Pochopili. Nebyl to mrak, nýbrž Olympus se zjevil jejich oím. Olympus, posvátná hora, obývaná božstvy a duchy dobrými i zlými, hora zrození, hora nadje, hora píchodu, hlavní djišt legend a pohádek všech klan Plán. Jen jednou za nkolik let zjevila se lidu Plán. Zpravidla ji halil neprhledný mlžný závoj, naervenalý stejn jako jejich zem a obloha i samo slunce. Na kolena! zvolal náelník. Poslechli a pokoili se ped horou-božstvem s rukama rozpaženýma vstíc nachovjící obloze, kde hvzdy a Rychlé oi hasly v paprscích rodícího se slunce. Zpívejte se mnou! Oslavte velebnou tvá hory! Poctte ji nejhlubším citem! Vyplate z oí veškerou oddanost! Je to náš otec i matka, je to hora píchodu, hora kídel, hora nadje, hora odchodu! Zpívejte! Uklonil se velice, až se dotkl elem zem, naež zaal zpívat prastarou píse v jazyce tém zapomenutém, jejíž obsah chápal jen zpola, avšak o to lépe rozuml jejímu významu: hora se zjevila jen proto, aby vyslechla tuto píse a pesvdila se o vrnosti svého vyvoleného lidu. Také Muži eky, Ryby, Bílé draby, Lakmoné a Barroci zpívají jakési lžipísn. Ty však jenom dráždí spasitelnou horu, takže brzy se rozzlobí a petáhne závoj pes vznešenou tvá. Dokud ale oima spoívá na vyvoleném lidu a je ochotna naslouchat jeho písni, je teba zpívat z plna hrdel. Chorál se táhl mezi troskami a v jeho velebném dunní zanikly potlaované vzlyky ranných, kteí leželi bez pomoci mezi troskami. Rad Haager, mladý bojovník, dosud svobodný, bez ženy, kleel kdesi vzadu, jak se slušelo na mladíka bez zásluh a významu. Vydšen hledl na nesmírné tleso hory Olympus, která dosahovala do poloviny oblohy. Ješt nikdy ji nevidl. Ped tymi lety, když se zjevila naposled, teštil v horekách, protože ho poranil medvd-barrok. A díve ji spatit nesml. Byl tehdy pouhý chlapec a neml za sebou kruté zkoušky zasvcení. Musel zstat v chýši a zle by to s ním dopadlo, kdyby se odvážil vystrit nos. Pi té vzpomínce se zakabonil. Byl hlupák, že se neodvážil. Vyjukaný kluk, ochotný poslouchat kdekoho a vit každé povídace. Starci vždycky tvrdili, že teprve zkoušky zasvcení dodají muži nebo mladé žen sílu, aby vydrželi pohled na posvátnou horu. Te, po noci hrzy, kleí v troskách vesnice plno chlapc a dvat a zírají na horu, div jim nevypadnou oi z dlk do erveného prachu. Dje se jim snad nco zlého? Naprosto ne. Mají otevené papuly a dávají pozor, aby jim neunikla sebemenší podrobnost. I docela malé dti se dívají. Rad Haager se prudce otoil a veliký daimon, pes s hlavou podobnou vinnému sudu tvarem i rozmry, hnviv zavrel. Nedaleko nich ležela beztvará zm tyí a plátna, kží a provaz. Pitvorn se zmítala a plativý vískot dcka se dušen ozýval z trosek. Rad vstal, pikroil ke 2

5 zborcenému stanu a po chvilce hledání vylovil malikého, úžasn špinavého mužíka. Ten te plakal na celé kolo a mudlal si rukama uslzené oi. Pššššš, konejšil ho Rad. Bu zticha, maliký. Náelník zpívá té veliké hoe. Vidíš ji? Pkn se na ni podívej, že je krásná, vi? Jak je mohutná, silná! Jako mj daimon Terr. Pes zaslechl své jméno, pestal vret a spokojen vyplázl jazyk. Jo Vessy se tak zahloubal do své písn, že si zprvu Rada Haagera s chlapekem v náruí nevšiml. Když mu ale ten neuvitelný obraz dospl z oí až k mysli, zakolísal v hlase i v kolenou. Žil zde na Marsu už hezkou ádku let, avšak ješt nikdy nespatil takové znesvcení! Rad Haager, ten mladý bojovník, nezpívá, a nejenže nezpívá, on ani nekleí. A kdyby jen to! On drží v náruí njakého usmrkance a rukou mu ukazuje posvátnou horu. Náelník stál zády k hoe a tváí ke svému lidu. Rad Haager, jak víme, byl vzadu, takže Volní lovci ho nevidli. Bylo to asi jeho štstí, protože kdyby ho spatili, kdo ví, jak by to s ním dopadlo. Teba by se na nho vrhli zbranmi a pstmi, a protože on sám je silák nad siláky a jeho daimon je potvora silná jako barrok, ba možná i jako tygr sbarro, i dokonce lev numa, strhla by se krvavá ež, která by dále oslabila klan Jo Vessy se polekan ohlédl na posvátnou horu, snad aby se pesvdil, co na takové rouhání božstvo íká. Hora ovšem mlela, ale její tvá už nebyla tak jasná jako zpoátku. Ješt ped malou chvilkou byla její hrdinská hru rozbrázdna prrvami a stržemi, takže to vypadalo, že je zahalena do nesmírného, bohat zaseného plášt, ješt ped nkolika okamžiky byly patrný i posvátné záblesky na jejím temeni. To vše te mizelo, ržovlo, propadalo se do ervené tmy. To on to zavinil! On urazil božstvo! ukázal Jo Vessy na mladého bojovníka. Ten na nho pohlédl pekvapen, avšak když si všiml, že celá ves, muži i ženy, starci i mládež zkrátka všichni, na nho výhružn civjí, pohladil chlapeka po vláskách a opatrn ho postavil na zem. Plakal. Mohl se udusit v troskách stanu. To je pece tvj synek, kovái Regulare. Vezmi si ho, postarej se o nho! Regularova žena se vrhla k dítti a uchvátila je do nárue. Jsi rouha, jsi škdce! Hora se strašliv pomstí. Porušil jsi klid posvátné písn. ekají na nás hrozné chvíle a ty jsi toho vinen! Rad cítil, že v nm narstá hnv. Zaklesl oba palce za široký opasek z tissana, marsovského nosorožce, hluboce se nadechl a pomalu vydechl, aby se uklidnil. Potom ekl tiše, ale zeteln: Je to veliká, nádherná hora. Vidl jsem ji poprvé v život, a nikdy dív na m nic neudlalo takový dojem. Miluju tu horu. Myslím si ale, že jsem hoe lhostejný. Nezáleží jí na mn, ani na vás. Jsme jen zrnka prachu proti její velikosti. Nemžeme jí ani ublížit, ani pomoci. Bude tu, až tu nebudeme, a byla tu ped námi Je to hora zrození a píchodu! Kdo neprošel slavnostním zasvcením, zeme pi pohledu na svatou horu! Rad Haager se usmál. 3

6 Dti ji vidly a nezemely. Jak dlouho mají ekat na smrt? Až jim as obarví vlasy na bílo a ohne hbety? Pak ano, pak dojde na tvoje slova, náelníku! Náelník hnviv zahuel. Rad Haager pobledl. Uvdomil si, že zašel píliš daleko. Nejen náelník, ale všichni bojovníci jsou te povinni pomstít ta posmšná slova. Bitka byla neodvratná. Byste to vycítily ženy. Pochytaly dti a hbit s nimi odcupkaly stranou. Daimon vycenil zuby. Klid, jenom klid, ekl mu Rad polohlasn. Hodný Terr, hodný. Popleskal ho po šíji. Terrova hlava dosahovala takka až k jeho hrudi. Zvolna, íhav se bojovníci rozestupovali kolem Rada Haagera. Vypadali hroziv, akoli na sob nemli obvyklé ozdoby bojovník a lovc, jenom náhrdelníky ze zub a dráp divokých šelem Marsu se jim kývaly na šíji. Nkterým na hrudi svítila malá Památka, zavšená na emínku, lesklý kousek kovu, který jenom svým chladem pipomínal hrubé erné železo, zpracovávané na výhni kováe Regulara. Tito muži patili k nejstatenjšímu šiku klanu. Nkterým visela od pasu ervená pochva s Modrým meem. Také náelník ml takový. Rad se na n díval a zasmušile pemýšlel o tom, co se stane, jestli ho tito muži napadnou. Jenže jaképak rozvažování! Každý odpor proti Modrému mei je marný. Za urážku hory a za pohanu náelníka zasloužíš smrt! zvolal Jo Vessy. Bojovníci souhlasn zahueli. Byl na n zvláštní pohled. Soudní porada by se za obvyklých okolností konala u posvátného kamene, pomalovaného obrazy praotc, tch pitvorných postav s velikými kulatými hlavami, kteí podle starých legend piletli v biše ohnivých pták z nitra hvzdy zvané Zem a pistáli na rozložitém úpatí hory Olympus. Bojovníci by se na soudní poradu vyzdobili slavnostními odvy a na hlavách by mli apky z rudého sukna s ptaími kídly na znamení volnosti. Te tu však stáli napl nazí, jak je boue vyhnala z kožešinou vystlaných lžek. Stydli se oividn za to, že jejich úbor neodpovídá slavnostnímu rázu chvíle. Pokukovali po sob a jen nerozhodným huhláním podporovali rázná slova svého náelníka. Do toho se ozval ková Regular, muž nad jiné vážený, nebo byl zasvcen do tajemství ohn. Urážka vtší je vážnjší než urážka menší, zaal rozvlán, jak bojovníci obvykle mluvívali u poradního kamene, úty hory jsou pednjší než úty lovka, a by to byl sám náelník. Musíš zapomenout na svou urážku a na svj spor s Radem Haagerem, dokud sama hora nerozhodne svoji pi. Jak to myslíš, Regulare? zeptal se náelník. Rad Haager urazil horu. A jde Rad Haager k hoe a vyídí s ní svou záležitost. Teprve potom nastane tvoje chvíle, náelníku. Jenže z takové cesty se ješt nikdo nevrátil! zvolal Rad Haager. A pak stiskl rty. Ten výkik mu unikl mimodk. Po celý svj nedlouhý život slýchal o smrtelném nebezpeí, které eká na každého, kdo by se jen pokusil piblížit velebné hoe, kdo by vdechl ržový závoj smrti, do nhož je zahalena. Ano, dovede dobe stežit svj klid a bez milosti zahubí každého. 4

7 Nejsou to ale povídaky stejn hloupé, jako byla ta, podle níž je i pohled na horu smrtící? Všechna dcka žijí, a pesto je od zkoušek dosplosti dlí hodn a hodn jar. Pro zde ty dti neleží bez života? Dobrá, ekl Rad Haager, pjdu. Jaképak dobrá ty musíš jít! oboil se na nho náelník. Mladý bojovník pokorn sklonil hlavu na znamení, že se podizuje rad a svému náelníkovi. Moude zadržel za hradbou zub to, co se mu dralo na jazyk, totiž rouhaská úvaha o tom, že výprava k hoe, která zabíjí, ale možná také nezabíjí, je rozhodn pívtivjší výhled do budoucna než utkání s bojovníky ozbrojenými Modrým meem. Ach, kdybych tak ml Modrý me, napadlo Rada Haagera. To by se mnou jednali jinak. Je však tžké získat Modrý me. Kupci pivážejí takové mee z daleka a vymují je neochotn, s mnohými okolky, za tolik Památek, kolik je prst na obou rukou. Nikdo nevdl, že Rad skrývá pod podlahou svého stanu dv Památky, které nalezl, když se toulal daleko v Tyrkysových horách, za hranicemi svého kmene, v místech obydlených divými duchy. Choval ty dva pedmty jako svj nejvtší poklad, akoli si o jednom z nich nebyl jist, že je to skutená Památka. Byl to podivný pedmt, velký asi jako dla, zcela prhledný, plochý jako epel mee, ale lesklý snad ješt víc, než jsou Modré mee. Jeho tvar byl nepravidelný, nebezpen hrotitý a také jeho kraje byly tak ostré, že se Rad o n ízl. Rad usoudil, že je to Památka, protože nikdy v žití nic podobného nikde a u nikoho nespatil. Zato další Památka nesporn pocházela od pedk s velikými kulatými hlavami. Byla to kovová spona, v níž byla pipevnna dv koleka, jedno vtší, druhé menší, s drobnými zoubky po obvodu. Zoubky do sebe zapadaly a kdo otoil jedním kolem, otáel souasn i druhým. Náelník a staí bojovníci by to patrn považovali za zázrak a piítali by ten div psobení zlých nebo dobrých duch. Rad ale cítil, že kola se jaksi musí toit, protože ty zoubky do sebe zapadají, jako když se prsty jedné ruky zaklesnou do prst ruky druhé. Nedovedl však ten jev vysvtlit ani sob, natož by ho pak dovedl vyložit nkomu jinému. Ostatn se o to ani nepokoušel. Od té doby, kdy mu barrok zabil otce a Lakmoné unesli matku a pt sourozenc, žil Rad Haager sám a nevyhledával žádná pátelství. Pípravy na cestu mu netrvaly dlouho. Jeho stan vydržel noní pohromu. Rad ho postavil peliv, kostru zapustil hluboko do ervenavé zem a nedbal, když se bojovníci smáli stanovým kolíkm silným jako mužská paže a stejn tak dlouhým. Stavl tenkrát svj stan tikrát tak dlouho než ostatní bojovníci. Nemyslel pi tom na to, že by nkdy mohla pijít niivá boue. Ml rád poádné dílo, to vše, co by k celé vci byl ochoten dodat. Do brašny uložil nkolik plátk sušeného masa, naplnil mch vodou, pes plece zavsil svazek lana spleteného ze stepních travin a bez dlouhého louení se vydal na cestu. Když míjel trosky posledních stan, zastavila ho Uta, žena kováe Regulara. Dkuju ti, Rade, ekla Uta. Kéž je k tob hora milosrdná. Dkuju a v mi v myšlenkách t budu provázet. 5

8 Stiskla mu pravici. Ucítil v dlani njaký drobný, tvrdý pedmt. Když Uta odbhla, podíval se na nj. Nemohlo to být nic jiného než Památka! Drobný váleek, zcela pravidelný, s jemnou drážkou, taženou v hustých závitech po jeho obvodu. Na váleku byl nasazený tlustý kroužek se šesti ploškami po obvodu. Rad se ho jemn dotýkal prstem a div divoucí! Váleek se otáel uvnit kroužku, nebo spíš naopak, kroužek kolem váleku, a co bylo ješt úžasnjšího, kroužek šplhal po váleku nahoru nebo dol. Záleželo zejm na smru, kterým se kroužek otáel. Rad zapomnl na svj klan, na Jo Vessyho, na posvátnou horu a prohlížel si ten zázrak jako zmámený. Pomalu ho nesl k ústm a políbil tu svátost horkými rty. Daimon Terr ho nespokojen žuchl do boku svou obrovitou hlavou. Rad se zapotácel a div neupustil Památku na zem. Copak se ti nelíbí, Terre? Šelma na nho hledla zelenýma oima. Byl to mimoádn obrovský daimon, zvíe stejn obávané jako sbarro, barrok nebo numa, avšak na rozdíl od marsovského tygra, medvda a lva byli nkteí daimoni ochotni sdílet s lovkem jeho osud. Nestávalo se to sice asto, ale pokud ml lovec štstí a nalezl daimona jako mlád a vychoval ho do dosplosti, získal v nm vrného druha a obávaného pomocníka pi lovu i v boji. Žárlíš, vi? Jenže nemusíš žárlit. Tohle je veliká vzácnost, je to Památka a ukrývá v sob kouzlo, chápeš to? Podívej se na mne, jako bys tomu rozuml Ale ne! Ty potvoro, ty se mi smješ. Co tím chceš íct? Že nevíš na zázraky? Já taky ne, milý Terre. Kroužek se asi musí pohybovat po váleku, jako se pohybují ta zubatá koleka. Pedkové je tak udlali. Dovedli pracovat s kovem jako Regular, jenže byli šikovnjší. A te už poj, nebo si naši lidi budou myslet, že se té cesty bojíme. Vyrazili a netrvalo dlouho a vesnice klanu Volných lovc se ukryla za táhlým pahorkem porostlým sporou trávou, a když se Rad Haager ohlédl, vidl jen zubatinu Tyrkysových hor pod narudlou oblohou a nic nenasvdovalo tomu, že nedaleko leží vesnice, v níž se narodil, vyrstal a osiel, ta vesnice, kterou miloval a která ho te na oplátku vyslala na cestu, z níž se neml vrátit. Na lovce a jeho daimona byl vru pkný pohled. Obrovitost zvíete vyvolávala ponkud mylný dojem o lovcov postav. Rad Haager se vskutku ztrácel vedle té ohromné hromady kostí a sval a dlouhých, kudrnatých, smoln erných chlup, z nichž záily zelené oi a mezi tmavofialovými lesklými pysky tu a tam prokmitly blostné zuby, pokud ml Terr dobrou náladu. Když ji ml horší, ba špatnou, rozevel svou mordu naplno jako jícen sopky. Nikdo by na tomto zvíeti takka býí postavy nepoznal, že pochází z rodu pozemských pudl královských, kteí kdysi pišli na Mars s prvními kolonisty a zdivoeli, když byla na planet vyrobena umlá atmosféra a lidé i zvíata mohli opustit vzduchotsné kupole, ve kterých až dosud žili. Trvalo to 6

9 dlouho, než pirozeným výbrem a vlivem malé pitažlivosti a ídkého vzduchu vznikla nová rasa daimon, divokých šelem pizpsobených životu v pustinách. Bylo to skuten obrovité zvíe, a když Terr povstal ve své majestátnosti, dalo by se ekat, že kameny zapraští pod tlakem pazour, a že se snad zvedne vichr, jako kdyby povstala sama hora Olympus. Jenže daimon musel ve volné pírod bojovat s takovými nepáteli, jako byli sbarro, barrok a numa a neobstál by, kdyby se nenauil pohybovat se tiše. Ne každý lovec by si troufal chovat ve své blízkosti daimona. Zkušenosti divokého života odsunuly do pozadí pirozen dobráckou povahu pudla. Daimon je nezávislý a dokáže snést nadvládu jen tvora silnjšího, než je on sám. Také Terr zamlada nejednou pokoušel odhodlání a zdatnost svého pána a nedovedl ji zkoušet jinak než zuivými zabijáckými útoky. Tlo Rada Haagera neslo od tch dob nejednu nesmazatelnou památku. Vždycky se ale ubránil a dkazy o své síle doslova vtloukl Terrovi do hlavy. Dnes, po letech, byste na celé planet Marsu nenašli vrnjší dvojici pátel, než jakou byli Rad Haager a jeho daimon Terr. Radova postava vypadala drobn a kehce jenom vedle daimona. Sotva však lovec poodstoupil, každý pozorovatel si uvdomil, jak mohutné chlapisko ped ním stojí. Rad byl dosud mlád a jeho svalstvo se nerozvinulo do mohutnosti, jíž se pyšnili lovci ve stedním vku ptadvaceti až ptaticeti let. Ml útlé boky a svaly na jeho pažích mly tém žensky ladné tvary. Jeho ramena a hru však byly mimoádn rozložité a pevný krk též svdil o vynikající síle mladého lovce. Ostatn ne nadarmo ml kolem nj omotánu trojnásobnou šru se zuby barroka. Byla to ozdoba vybojovaná nelítostnými zápasy. Lovcv trup byl zakryt kazajkou z medvdí kže. Lovci s oblibou nosili takové vesty bez rukáv, avšak jen nkteí a Rad Haager mezi n 7

10 patil je obraceli srstí ven. Všichni to považovali za výstednost. Vesta se srstí ven tolik nehála, jako kdyby mla chlupy dovnit a bojovníci rádi pedstírali okázalý zájem o teplo a veškeré pohodlí. Byla to zvláštní móda lovc Plán. Jenže Rad se o žádnou módu nestaral. Když se ho ptali, pro nosí vestu, která neheje a jestli mu nevadí zima, kril rameny a odpovídal, že po chlupech snadnji klouzají drápy divoké zve. V poslední dob ho zaali nkteí mladíci z klanu Volných lovc napodobovat, takže Rad se stal bezdky tvrcem módy, akoli jí pohrdal. Kdo ovšem Rada dobe znal, nepochyboval o tom, že svou vestu obrátí srstí dovnit, až se nová móda obecn ujme. I lidé takzvan samorostlí jsou vázáni módními pedpisy, které jim ovšem nevnucuje veejná mínka pímo, nýbrž prostednictvím jejich vlastní pýchy. Ubírali se volným krokem vstíc ržovému závoji smrti. Odpoívali, když byli znaveni, jedli, když mli hlad a žíze hasili vodou. Rad nespchal, protože nebylo pro spchat a Terr se loudal, protože se pizpsoboval pánovi. Krajina byla jednotvárná. Mírn zvlnné pahrbky poseté ostrými kameny, tu a tam trsy aganos, rostlin vysokých dv výšky dosplého muže, mezi balvany se nkde zachytila pokroucená limba. Zv nezahlédli žádnou, jen njaké ještrky se obas mihly v kamení. Nicmén Rad byl vždycky ostražitý, když se blížili k houštinám aganos. Znal zvyky šelem a vdl, že práv tady je teba oekávat nebezpeí. Jaké myšlenky mu táhly hlavou? Na smrt nemyslel, akoli všichni rozumní lidé jeho klanu byli pesvdeni, že z této výpravy se nevrátí. Pokud se neho bál, pak jenom divokých zvíat a bloudní. Všechna jeho dosavadní vítzství nad šelmami, a byla sebepoetnjší, ho nepipravila o pirozenou opatrnost a pes své mládí byl dosti moudrý, aby vdl, že vynalézavost lstivého sbarra je nevyerpatelná, že barrok dovede bezhlav útoit, a že ped starým numou je teba mít se na pozoru vždy a za všech okolností. Dovedl se ídit sluncem, tím vrným souputníkem všech svých loveckých výprav. Ale ani slunce nevedlo lovce vždycky spolehliv. Hlad a žíze nkdy zahalily poutníkv úsudek a pak se stávalo, že lovci ztráceli pojem o ase a nevdli, ani, zda slunce už prošlo nadhlavníkem, zda je ráno nebo podveer, zda as bží kupedu nebo nazpátek. V takových pípadech ztráceli rozvahu, bloudili a zpravidla hynuli, a až po dlouhé dob druzi našli jejich kosti, ohlodané smrdutými hyenami, marsovskými drabami. Tikrát se den vystídal s nocí a Rad s Terrem stále postupovali vped. Daimon tžce oddychoval. Pán mu odmoval stále skoupjší dávky vody a pes nesl na hbet hodinu od hodiny silnjší vrstvu prachu. Už dávno nebyl smoln erný. Pipomínal spíš hromadu uschlých list aganos, vypražených sluncem a napl zasypaných prachem. Vlekl hlavu u zem, jazyk vyplazený a huatou ohákou kreslil do prachu nekonen dlouhou áru. V poledne tvrtého dne Rada poprvé zachvátila pochybnost. Ržový závoj byl stejn vzdálený jako prvního dne. A když se lovec ohlédl, shledal ke svému úžasu, že i hebeny Tyrkysových hor se skrývají do ervenavého oparu! Polekalo ho to, protože si 8

11 nedovedl pomyslit na nic jiného než na to nejhorší: ržový závoj je obkliuje a zanedlouho je zahubí. Jen klid, opakoval si v duchu. Trhan dýchal a pot ho pálil do oí. Ve spáncích cítil bušení tepu. Jen klid. Je to jenom klam, pouhé mámení. Tyrkysové hory se neschovaly do závoje. Ušli jsme už dlouhou cestu a ukrývá je prach, který jsme zvíili. Jen se podívej, Terre, jak jsou hory maliké a jak za obzorem už vyuhují jenom vrcholky Jsme daleko od domova! Nikdo by nás tu nenašel, kdyby Terr ledabyle naslouchal a najednou vyrazil krátké zaštknutí. Lenost z nho opadla a skoil kupedu, až vyhodil ervený prach s kamínky vysoko do vzduchu. Zmizel mezi blízkými kameny, a už se vracel a z mordy mu bezvládn viselo tlo velikého lorty, marsovského varana. Hodný Terr, moc hodný! jásal mu Rad v ústrety. Máme maso a máme co pít! Hodný Terr zachránil nás oba! Nebyla to práv lahodná krm a chutný nápoj, co jedli a pili a lovk nemusel být zjemnlým gurmánem, aby se odvrátil od tchto hod. Na krasocit a stolní pedpisy te nebyl as. Zvíeti i lovku šlo o život a od smrti hladem a žízní je možná dlilo opravdu jen tch nkolik cár masa a lok krve, které Terr ulovil. Zachránil jsi nás oba, chválil lovec svého daimona. Z nejhoršího jsme na njakou dobu venku. Te nesmíme zabloudit. Všiml sis, že je tu stále víc houštin aganos? Bojím se, že je to ta Zelená pouš, o které vyprávli starci. Leží prý tu msto Roma, ve kterém bydlí tolik lidí, jako je kamínk na Pláni. Slyšel jsi o tom? Asi ano, ale nevíš tomu, vi? Já také ne. Nevím niemu, co nespatím na vlastní oi. Teprve až uvidím Zmlkl a vyteštn se zadíval ped sebe. Vidíš to taky? zašeptal a ukázal prstem. Teprve te si všiml toho, co by mu nemohlo uniknout, kdyby jeho oi nezastel hlad se žízní. V ržovém závoji ped nimi se rýsovala netvorná hmota hory Olympus! Ješt ani zdaleka nebyla zeteln vidt. Byly to jen dva odstíny barev, jeden svtlejší, na okrajích zorného pole a tmavý uprosted. Oi už byly tak navyklé na jednolitost plochy ržového závoje, že zmnu odstínu nepostehly. Oi hladového, žíznícího lovka Vidl snad Terr horu? Snad ano, ale copak on chápe cíl spolené cesty? Pjdeme ješt nkolik dní, kolik jsme až dosud ušli a budeme u cíle, ekl Rad Haager daimonovi. Ani ho pitom nenapadlo, že je to vlastn strašné pomyšlení. Málem zahynuli, jsou k smrti vyerpáni, potebovali by odpoinek a to jsou teprve v polovin cesty! Mýlil se však. Putovali ješt plných sedm dní, než se dostali k hoe Olympus tak blízko, aby zeteln vidli její úboí, táhlé jako horský val rozkroený pes celou šíi obzoru. 9

12 Tak to vidíš, Terre, kázal Rad daimonovi, jak jsou lidé hloupí. Nevymyslíš si nesmysl dost velký, aby se nenašel hlupák ochotný mu vit. Závoj smrti! Hloupost! Že prý jsem urazil horu a hora se mi pomstí. Tys to pece slyšel na vlastní uši, slyšel jsi tu pitomost, jen ekni! Terr ležel na biše a svou sudovitou hlavu opíral o rovn natažené tlapy. Pimhouenýma oima pozoroval svého pána, jak sedí na behu potoka a smáí nohy v ledové vod. To byl ten potok, který sledovali posledních pt dní putování a v nmž doslova našli život, nebo jim poskytoval nápoj a jeho ryby potravu. Proto dny míjely radostn a bez píhod. Te už nebylo eho se bát. Mohli cestovat celé týdny a msíce, protože potok je prvodce, který nikdy neselže, jeho voda nikdy nezhokne a v tiché zátoin se vždycky najde kehké rybí maso! Rad Haager se do pedhí Olympu doslova zamiloval a uvažoval dokonce o tom, že se tady usadí a bude tu trávit svj as, dokud ho to neomrzí. Hora te už nebyla tak netvorn obrovská, jako když ji klan Volných lovc pozoroval ze vzdálenosti tí set kilometr tolik totiž kilometr urazili Rad s Terrem pi svém putování. Zdálo se, že hora ponkud protáhla hlavu mezi ramena. A pece to byla hora Olympus, ptadvacet kilometr vysoké horské monstrum, tikrát vyšší než královský vrchol pozemské Himaláje, legendární u-mu-lung-ma! Její vrchol byl vzdálen ješt tyi stovky kilometr od místa, kde Rad s Terrem táboili. Okrouhlé horské hnízdo, z jehož plochého dna nejvtší hora slunení soustavy vyrstá, bylo viditelné už ped staletími v prostých optických dalekohledech a dostalo se mu tehdy jméno Nix Olympica. Na povrchu Marsu je to svt sám pro sebe. Je ernavý, kdežto vtšina povrchu planety nese rudé stopy okyslieného železa, má úrodnou pdu, takže se tu rozprostírají celé borovicové lesy a také Zelená pouš aganos alespo tato legenda vyprávná starci se potvrdila! Není to ovšem jediná hora, nýbrž soustava horstev sopeného pvodu, která vznikla na míst, kde pevná kra mladé planety byla nejtení a žhavé jádro vyrazilo na povrch a v prbhu tisíciletí vytvoilo zázrak pírody. Dva dny Rad s Terrem odpoívali. Ráno dne tetího se v lovci ozval vrozený neklid. Chtl by prozkoumat tato místa, která ješt žádný lovec Plán nespatil, jak byl aspo Rad skálopevn pesvden. Každá skalní prrva ukrývala njaké tajemství. Jist tu žila podivná zvíata, divocí kon s rohem uprosted ela, okídlené ještrky, noní ptáci se svítícíma oima. V tomto smru byl Rad zklamán. Jednorohého kon nepotkali a žádná okídlená ještrka se nevznášela nad jejich hlavami. Zato narazili na stopy barroka a vydali se po nich. Barrok jeho maso a kosti a šlachy a kže, to byl poklad, o který by nemli pijít. Stopa je zavedla mezi kmeny prastarých limb. Postupovali opatrn, protože tady mohl barrok najít tisíc a jeden úkryt. Šelma ped nimi nemla velký náskok. Daimon se hnal po stop s umákem pitisknutým k zemi, ohon za ním vlál jako válený prapor. Rad tasil svj hrubý me z kovaného železa a v levé ruce držel kotou 10

13 pevného lana. Co chvíli se mohl barrok objevit mezi stromy, mohl zavat zpoza nejbližšího balvanu. Zapomnl na horu Olympus, za korunami strom nevnímal její velkolepou pítomnost a myslil jen na koist, kterou už cítil na hrotu mee. Ovládlo ho lovecké vzrušení. Nevnímal nic než široké barrokovy stopy, erstvé, tak zetelné, že kiely z mkké lesní pdy: tudy jsem šel, ped malou chvilkou, jsem nedaleko. Stopa míila k velikému balvanu uprosted lesní holiny. Bylo to okrouhlé místo, porostlé tvrdou rezavou trávou, vroubené hradbou borovic. Zdálo se, že ty limby hledí na balvan s jakousi posvátnou úctou. Rad však nevnímal ani balvan, ani limby. Vtom se zarazil. Také Terr zstal stát. Zježil srst na hbet. Je tu snad njaké nebezpeí? Hrozí bezprostední barrokv útok? Rad však svého daimona dobe znal a vdl, jak by se choval, kdyby barrok byl skuten v bezprostední blízkosti. Je tu nco divného. Balvan! Tohle pece není balvan, uvdomil si Rad. Má píliš pravidelný tvar, pipomíná Památku, kterou Radovi vnovala Uta, žena kováe Regulara. Také jeho barva je zvláštní. Balvany bývají naervenalé, nkdy rudé, tady u nohou velebné hory asto i erné. Nikdy však šedé jako šupiny ryb. Ovšem, balvan ze všeho nejvíce pipomíná rybu. Pistoupil k nmu blíže a ke svému úžasu shledal, že je dutý. Jakýpak balvan! Je to pozstatek njaké chýše, i snad obrovského pouzdra, velikého toulce na šípy, vyrobeného ze stejného kovu, jako jsou Památky. Není to snad Památka, ta nejvtší, jakou kdo kdy vidl? Rad se zhluboka nadýchl, aby pekonal rozilení. Daimon na nho hnviv zahafal. Byl žádostivý lovu a pánovo poínání ho znepokojilo. Snad se pán nechce vzdát koisti? Pán ml ale v hlav jiné vci. Objevil v boku kovové vci nkolik otvor. Uvnit však byla tma. Celý ten pedmt byl dvanáct krok dlouhý. Na jednom konci byl hrotitý, skuten jako ryba, které by nkdo okrájel zadní ploutev. Rad vylezl kovové ryb na hbet, opatrn, tápav, jako by se bál, že píšera ožije, otoí se a obrátí proti nmu zubatou tlamu. Postupoval vped a na hbetu ryby objevil dva kroky dlouhý a jeden sáh široký otvor. Nahlédl dovnit a vykikl úžasem. Na kovovém kesílku tu sedl lovk, i spíš bdné pozstatky lovka ped pradávnem zemelého. Samy o sob by pouhé lidské pozstatky Rada nevydsily. Rozmry té kostry však byly zvláštní. Ten lovk, dokud žil, byl jist o hlavu dv vtší, než je Rad Haager, který mezi Volnými lovci neplatí za žádného stízlíka. Co to vyprávli starci u poradních oh? Národy Plání pocházejí z hvzdy zvané Zem. Jejich praotci, obi s kulatými hlavami, piletli v biše ohnivých pták a usadili se na vrcholu svaté hory Olympus. Byli velicí, moudí a krásní a žili šastn, dokud svou pýchou neurazili posvátnou horu. Ta se rozzlobila a 11

14 Nesmysl! Rad Haager neví na pohádky. Pohled na horu Olympus nezabíjí mladé lidi, kteí ješt neprošli zkouškou dosplosti. A žádný ržový závoj nechrání tajemství hory. Je to pouhý vzdušný opar. Všechno to jsou nesmysly na strašení hlupc. Všechno? Tady sedí mrtvý obr v biše ptáka? Není to pták, spíš ryba. Nepipomíná ale pták tvarem tla rybu? Když lovci usekají mrtvému ptáku kídla, aby jimi ozdobili své apky, jak vypadá to, co zbude? Kdo tedy usekal kovovému ptáku kídla? Kam se podl ohe? Kam by se podl prost uhasl. Když lovci pestanou do ohn pikládat, ohe uhasne. Je to prosté a samozejmé a žádná záhada v tom není. A tenhle pták navíc zejm zemel a obr v jeho útrobách také. Obrova lebka je docela obyejná, lidská až na tu velikost, samozejm. Není kulatá, jak je to namalováno na posvátném kameni ve vesnici Volných lovc! Tak tohle je nejvtší a nejvzácnjší Památka, jakou kdy Rad Haager vidl a o jaké kdy slyšel. Z Rada Haagera je bohá. Za takovou Památku si koupí tucet Modrých me a bude z nho nejmocnjší bojovník Plání. Lovec se rozhlédl. Terr sedl opodál a písn vrel. Rad se rozesmál. Nehnvej se, Terre! Tohle je moc dležitá vc. Jsme bohái, rozumíš? Zbývá jenom malikost: jak tuhle vc dopravíme do naší vesnice. Nenapadá t nic? Terr zaštkal. 12

15 Nemám mluvit hlouposti, vi? Dobrá. Bu ješt chvilku trplivý. Podívám se tu po njaké Památce, kterou bychom mohli vzít s sebou. Chvilku uvažoval, jestli by si neml vzít obrovu lebku, ale hned tu myšlenku zapudil. Tohle by byla skutená urážka. Hoe je lhostejné, jak se k ní kdo chová mrtvému samozejm také, ale a je to jak chce, já jsem lovk a on byl lovkem a musím s ním zacházet tak, jak bych chtl, aby lidé zacházeli s mými pozstatky, až jednou Dole na podlaze objevil nevelkou zernalou krabiku. Zaklepal krabikou u ucha, ale nic uvnit nechrastilo. Marn se pokoušel ji otevít. Nco jsem našel, Terre! zavolal na daimona. Chytej! A hodil krabiku šelm k nohám. Sotva dopadla, pukla. Rad se zlostn ušklíbl. Zniil vzácnou Památku. Jaký jsem to nešika, láteil sám na sebe. Horší než njaké nerozumné dít! Všiml si však, že v troskách krabiky se nco blá. Seskoil na zem. Byl to kožený sáek, dobe uchovaný ve vzduchotsn uzaveném prostoru. Z jeho povrchu se na Rada šklebily rozesmáté oblieje. Už to samo o sob bylo veliké kouzlo. Rad asto pozoroval Jo Vessyho, jak rtá arovné obrazce na posvátný kámen, ale náelník nedokázal nakreslit víc než hrubé obrysy postav s kulatými hlavami. Zato tyhle obrázky vrn znázorovaly lidskou podobu! Nahoe byl sáek pevn zašitý, avšak uvnit bylo nco tvrdého, hranatého. Rad se chtl dostat násilím dovnit, ale zarazil se. Rozbil krabiku, a to bylo škoda. O to vtší škoda by bylo, kdyby zniil váek! Všiml si však, že z nho ouhá krátký bílý provázek s bambulkou na konci. Zatáhl za nj, pustil a vykikl leknutím. Sáek se totiž nahlas rozesmál. Burácel z nho zalykavý smích, jaký bolí v plicích a rve hlasivky, ten smích, pi nmž se koulejí slzy z oí, smích hýkavý, jeivý až sípavý, ehot nakažlivý svou chechtavostí, takže se volky nevolky rozesmje každý, kdo ho zaslechne. Také Rad Haager se musel smát, a také jemu tekly slzy z oí, akoli sáek už zmlkl. Daimon Terr stál strnule po jeho boku a písn hledl na chechtavý pytlík. Vtšina bojovník klanu Volných lovc, snad dokonce každý z nich, by v takové situaci vzala nohy na ramena, protože nieho se tak nebáli jako kouzel, strašidel a duch. Rad ale na kouzla a duchy nevil. Znovu zatáhl za šrku. Smích se ozval opt. Potetí, potvrté se Rad pesvdil, že pytlík se smje, když se zatáhne za šrku. Provázek pak leze pomalu dovnit jako hádek, a když už ouhá jen kousek, pytlík zmlkne. A se propadnu, jestli tohle není ta nejlepší Památka, jakou kdo kdy našel, ekl Rad svému daimonovi. Jenže v tu chvíli Terr zaval a vrhl se kamsi stranou. Rad pustil pytlík na zem a pudov uskoil. Z lesa se k nim hnal veliký barrok. Byla to šelma v nejlepším vku. Široké jizvy na enichu svdily o zkušenostech z boj a podle rychlosti, jakou se barrok pohyboval, se dalo soudit, že z toho mohutného tla dosud nevyprchala mladická svžest. 13

16 Rad Haager bleskurychle sáhl po mei, ale jeho ruka nahmátla jenom vzduch. Me! Nechal ho nahoe v té kovové ryb ale ne! Opel jsem ho vzadu o stnu, když jsem na tu rybu lezl. Nebo jsem snad hodil me na zem? Daimon a barrok se srazili uprosted plán. Terrova zuivost šelmu vyvedla z míry, ale ne na dlouho. Barrok zaval a sevel Terra do drtivého objetí. Bez dlouhého rozmýšlení se Rad Haager rozbhl a skoil barrokovi na záda, zaal prsty do jeho nozder a rval je ze všech sil. Huá zoufale zavyl a pustil daimona z pracek. Obrátil se k Radovi a švihl po nm tlapou. Lovec uskoil a dokázal se vyhnout i druhému úderu. Daimon se zakousl barrokovi do zadní nohy plnou silou, jenže šelma te nedbala na bolest a vedla ji už jenom nenávist. Vlekla Terra za sebou, jako by to bylo štn. Další výpad, Rad uskoil, avšak klopýtl a ztratil rovnováhu. To je konec, blesklo mu hlavou. Smrdutý dech masožravé šelmy mu vnikl do chípí. Koutkem oka zahlédl, že na kraji lesa se cosi zatpytilo. Udeil se bolestiv do zátylí. Zavel oi a ekal poslední ránu. Po chvilce oi otevel a posadil se. U jeho nohou ležel obrovitý barrok, ale místo hlavy ml neuritou zernalou masu. Terr ležel opodál, ale žil. Bolestn na svého pána hledl a sípav oddychoval. Co to bylo, zašeptal Rad Haager nechápav. Nedaleko nco zaharašilo. Ohlédl se z pouhé zvdavosti, kdo na nho útoí tentokrát. Po planin k nmu kráela štíhlá rusovlasá dívka. Rad si nikdy dívek píliš nevšímal a v uritém smyslu se jich bál. Dvod jeho strachu byl zejmý. Bylo mu bezmála dvacet let a to byl vk, v nmž vtšina jeho vrstevník mla už dávno rodinu s kupou dtí. Pestože ješt nepatil k slavným a váženým bojovníkm, klan se k nmu choval uctiv, nebo trojnásobný náhrdelník ze zub a dráp barroka nebylo možno pehlédnout a zeteln napovídal každému, kdo ml oi v hlav, že mladý muž takto ozdobený má ped sebou skvlou budoucnost. Rad Haager proto pitahoval pohledy nejedné dívky kmene a doneslo se k jeho sluchu, že i v kmenech spátelených, jako jsou napíklad Ryby a Muži eky, se o nm hovoí jako o nadjném mladíkovi, který už má naase usadit se a založit hnízdo. Naneštstí pro dívky klanu Volných lovc, Ryb a Muž eky toužil Rad Haager po rodinném štstí tak málo jako po žluté zimnici. Dívkám se proto vyhýbal, a když snad nkterá se odvážila navázat s ním hovor, po nkolika vtách volil obranu pro muže sice nedstojnou, zato úinnou, totiž kvapný ústup, ne nepodobný útku. Zjev této dívky na nho však zapsobil tak, že zstal sedt zcela zkoprnlý, neschopen pohybu ani slova. Nemohlo jí být více než dvacet let. Blížila se k nmu volným, plavným krokem. Pružnost její chze mu pipomnla lvici. Terr vstal a mátožn jí šel vstíc. Pohlédla na daimona zvdav, ale nezvolnila krok. Bu o daimonech nic nevdla, anebo neznala strach. Teprve když k šelm došla, uvdomil si Rad Haager, jak je vysoká. Položila ruku daimonovi na šíji a k Radov úžasu Terr nejenže neprotestoval, nýbrž slastn zavrel a pátelsky zamáchal huatým ohonem. Teprve te se Rad vzchopil a vstal. 14

17 Rusé vlasy mla ta dívka pistiženy do piléhavé pilbice. Hlavu zdobila zlatá elenka. Barva kovu se ve vlasech tém ztrácela. Pes ramena jí visel krátký pláštík. Trup mla krytý bohat zlaceným krunýem. Byl víc pro ozdobu než k užitku, jak si Rad hned všiml. Nechránil totiž ani dívino hrdlo, ani bicho, a navíc ml na ramenou ozdoby dmysln tvarované, ale nesmyslné. Kdo by totiž v takové zbroji šel do bitvy, pišel by brzy o ruce. Ozdoby pímo lákají me nepítele: poj a sekni. Kalhoty mla dívka tak krátké, že sahaly do poloviny stehen. Vypadaly jako z kovu, ale byly zhotoveny z látky zejm mkké a poddajné. Holen jí kryly ocelové chránie se stejnými zlatými ozdobami, Jaké byly vytepány do krunýe. V ruce držela nevelký pedmt, hranatý, opatený tlustou prsvitnou trubicí. Kdo jsi? zeptala se písn. Lovec postoupil o nkolik krok. Daimon se pobaven šklíbil. Kdo zabil barroka? zeptal se Rad. Te si uvdomil, že dívka vlastn není hezká. Mla píliš malý nos a velká ústa a také její tmavé oi ponkud vystupovaly z jamek. Zdálo se však, že skuten nezná strach, a že by dokázala i bojovat, kdyby toho bylo teba. A takových lidí si Rad vážil. Dívka, jako na vysvtlenou, pokývala tím zvláštním pedmtem. Dobrá rána na tu dálku, nebo snad ne? Kdo jsi? Rad nechápal, o em mluví. Jaká rána? Aby zakryl rozpaky, odpovdl: Jsem Rad Haager z klanu Volných lovc. Toto je mj daimon Terr. Kdo jsi ty? Jeho slova znla prost a pátelsky, jako kdyby mluvil s nkým z vlastního klanu anebo s píslušníkem spátelených kmen Planiny. Ty jsi lidojed? zvolala dívka užasle. Myslela jsem, že patíš ke sboru. Kdo je to lidojed? Vy, divoši, pece jíte lidi, nebo snad ne? Copak nejsi divoch? Nevím, o em mluvíš. Jsem lovec. Žiješ tady venku? Picházím zdaleka. Z ranní strany, od Tyrkysových hor. Moje osada je vzdálena dv plné ruce a ješt dva denní pochody odtud. Dvanáct dní, zašeptala dívka, zejm nevila svému sluchu. Poád pšky, nebo glyderem? Promi, vy, divoši, nemžete znát glyder. To je bájené! Jsi skutený divoch. Rad zrozpaitl. Nevdl pesn, co znamená slovo divoch. Pochopil, že to zejm má být nkdo divoký, ale nebylo mu jasné, jak to vlastn dívka myslí, zda urážliv, nebo pochvaln. Osobn si divokosti píliš nevážil. Dával pednost rozvaze a chladnému úsudku. Usmívala se na nho a zlehka položila dla na jeho hru. Skutený divoch Vidla jsem, že jsi skoil na barroka s holýma rukama. Ty dovedeš barroka zardousit jen tak, bez energa? Co je to energa? Co je to energo? opravila ho a smála se. Pece zbra, jako je tato. Mám taky zbra tam je! 15

18 Konen spatil svj me. Skuten ho opel o bok kovové ryby, když se chystal vylézt nahoru. Ty máš me, jaký nosí gladiátoi! To je bájené. Divoch s opravdovým meem. Až to budu vyprávt, nikdo mi neuví. A co je tohle? ukázala na kovovou rybu. Vypadá to, že je to vrak starého letounu. Poslyš, ztišila hlas, není to vrak opravdu starého letounu? Víš, mám na mysli letoun prkopník! Nevím, odpovdl Rad. Uvnit jsem našel tohle. Sebral ze zem chechtavý pytlík a pedvedl jí ho. Upímn se rozesmála. Našel jsi to ve vraku? Pak to ale je úžasn vzácná Památka, zejm hraka, kterou ml pilot v letadle jako talisman. Ve mst by ti za ni utrhli ruce. Pro by mi mli trhat ruce? zakabonil se Rad. Potebuju ješt šest Památek a dostanu za n Modrý me. Šest, to je jedna ruka a ješt jeden prst, víš? Vím, pikývla s úsmvem. Myslím, že Modrý me bys mohl dostat i za tuhle jednu jedinou Památku. Je velice vzácná, chápeš to? Líbí se ti? A jak! Vezmi si ji, ekl Rad Haager. To pece nejde, ekla dívka. Vezmi si ji, prosím, ekl Rad a vtiskl dívce Památku do ruky. Ješt jsi mi neekla, jak se jmenuješ. Rena Rena Sulirová, doplnila jméno a podivn se pi tom zatváila. Ty asi nevíš, kdo je to Sulir, vi? Tvj otec? Nebo tvj muž? Otec, usmála se. Nemám muže. Ty snad máš ženu? Zrudla pi tch slovech a stiskla rty. Snad se pi tom na sebe zlobila, že jí vyklouzla z úst tak nejapná otázka. Vždy je to pece jenom divoch, lidojed odnkud z Tyrkysových hor. Nemám, odpovdl Rad Haager vážn. Vysvtli mi, jak je možné zabít barroka na velkou vzdálenost zbraní, která se tak zvláštn jmenuje? Usmála se a chtla odpovdt. Terr však varovn zaštkal a z míst, kde Rad poprvé Renu Sulirovou spatil, vyjela na planinu skupina jezdc na koních. Rad sice už slyšel o tch podivných zvíatech a dovedl si je vícemén pedstavit. Skutené kon však spatil poprvé v život. Dnešní den ml zejm vyhrazený pro silné zážitky. Jezdci je obklopili, mávali a smáli se. Podívejte, koho tady mám! volala na n Rena. Opravdového divocha. Jmenuje se Rad Haager, je to lidojed a bydlí v Tyrkysových horách. Nevím, co je to lidojed, ale jestli myslíš, že jím lidské maso, mýlíš se. Náš klan to nedlá. Jiné klany jedí lidi? ozval se kterýsi z jezdc. Nkteré klany spalují tla zabitých nepátel, mísí jejich popel s vodou a tu potom pijí, vykládal Rad Haager vážn. Náš klan si oškliví takový zvyk. A nežije v Tyrkysových horách. Pocházíme z Plán. Jezdci hlun sesedali za velikého povykování. Obdivovali Terra, který byl velice nervózní a vrel, a když se dovdli, že barroka zabila Rena, provolávali jí slávu. 16

19 Náš divoch se ale vrhnul na barroka holýma rukama! kiela nadšen Rena. Vážn, vidla jsem to. Nechal jsem me opený tam o tu kovovou rybu, ukázal Rad rozpait. Ohlédli se a jakmile spatili vrak letadla, okamžit odvrátili hlavy a viditeln zneklidnli. Takže na první ránu Tomu íkám výkon, vyrazil ze sebe jeden z nich. Rad usoudil, že je to asi jejich vdce. Byli totiž obleeni všichni stejn, do svítiv bílých oblek. Ramena mli ozdobena zlatem a ten, kdo te promluvil, ml tch ozdob nejvíc. Myslíte, že je to Památka po prkopnících? zeptala se Rena. Co o tom soudíte, Mare? Stílela jste tam od lesa? Jste skvlá, Reno! Co bych za to dal, kdybych to mohl vidt. Pojme, pjdeme se tam podívat. Ano, pjdeme, souhlasili nadšen ostatní. Nasedali na kon a chystali se odcválat pes planinu pry. Rada napadlo, že ti muži prchají od té podivné kovové ryby, které íkají vrak letadla. Pro to dlají? Uvnit jsou kosti mrtvého muže, ekl Rad. Musel to být obr. Byl mnohem vtší, než jsme my. Rena bájen stílí, vedl dále svou muž jménem Mar. Však se také piln cvií! Jak by ne, dcera velícího dstojníka Romy musí umt stílet. To by byl poádek, kdyby neumla! Muži se pedhánli v poklonách, a také zejm v tom, kdo bude dív pry z tohoto místa. Generál bude mít radost, až mu to Rena poví. Kdepak, ten se to nesmí dovdt! Hrozn by vyvádl. Víte, že mi zase zakázal vyjížky do Zelené poušt? Ten ukrutný! Škoda že já nejsem váš otec, Reno. Dovolil bych vám všechno. Výlety do poušt a kopce zmrzliny a stílení barrok, zkrátka všechno, na co byste si dokázala vzpomenout. Zmatené myšlenky se honily v hlav Rada Haagera. Ti muži se zmínili o Zelené poušti Tak tedy legendy nelhaly? Je tu Zelená pouš a za její hradbou msto Roma? Co to znamená velící dstojník a generál? Rad spíš vycítil, než pochopil, že generál je cosi jako náelník. Konen se dostali k místu, odkud Rena stílela. Její k tu byl pivázán za uzdu ke stromu. Chválili dívku za stelecké mistrovství. Kabonila se však. Kradmo pohlížela na Rada Haagera a na vrak letadla. Dobe si všimla, že všichni muži se stavjí k vraku zády, aby ho nemuseli vidt. Pak ji nco napadlo. Zlomysln se usmála a vyhrkla: A já chci, aby Rad Haager jel s námi do msta. Nikdo neodpovdl, až se ozval muž jménem Mar: Ale dušinko, to je pece bájený nápad! Víte, že za pt století, co naše msto stojí, žádný divoch neprošel jeho bránou? 17

20 Nikdy? zašeptala dívka. Víte, Mare, že jsem ješt nikdy nezažila nco, co se ješt nikdy nestalo? Myslím, že takových je nás tu víc, odpovdl Mar. Ml to snad být vtip, ale nikdo se tomu nezasmál. Jezdci se pomalu ubírali kupedu. Dlouhou adu vedl muž jménem Mar Hoff, velitel celé skupiny, jak se Rad Haager od Reny Sulirové dovdl. Vyprávla mu, že to jsou všichni vojáci, i bojovníci, jak by asi ekl Rad, jenže ne adoví, obyejní. Jsou to ti, kteí vojákm dávají rozkazy, jak bojovat. Rena sedla v pohodlném sedle a Rad kráel po jejím boku. Mar je zaadil nkam doprosted skupiny. Terr ml radost, že se zase dje nco zajímavého. Už ho pestala bolet hru, pochroumaná pi zápasu s barrokem a ml znamenitou náladu. Brzy opustili les a ocitli se na volné planin, stežené kolosálním masivem hory Olympus. Na obzoru se zazelenal pás aganos. To je ona Zelená pouš, která kryje z této strany msto Romu. Tak tedy dstojník je asi takový lovk, jako je v našem klanu náelník? Ano, pisvdila Rena. Váš klan má málo bojovník, takže mu staí jeden náelník. Naše armáda je veliká a jeden muž by nedokázal poruit všem mužm, co mají dlat. Proto musí dstojník být mnoho. Jeden, ten nejvyšší, velí vysokým dstojníkm, každý z vysokých dstojník velí skupin stedních dstojník, každý stední dstojník velí docela malým dstojníkm, perušil ji Rad a ukázal na sáh vysoko od zem. Rena se tomu zasmála, ale dobe si všimla, že žádný z dstojník se k ní nepidal. Musíte být šastný klan, protože máte tolik statených muž. Pro myslíš, že jich máme tolik? Každý náelník a každý dstojník musí být statený, jinak by nemohl velet mužm. Tak alespo je to zvykem u nás na Pláni, mezi svobodnými národy. U nás také, ekla Rena vážn. asto osvdují svou statenost? Vedete kruté války? Zatím jsme nikdy žádnou válku nevedli Leda snad tu první, ale to už je dávno, strašn dávno. Jak tedy víte, že jsou statení? užasl Rad Haager. Ješt ped chvilkou si pítomných dstojník neobyejn vážil, te už se jenom divil. Ohlédl se po masivu horstva, a protože pochopil, že e sklouzla na nepíjemné téma, naal hovor z jiné strany. Je to tu zvláštní místo. Volné národy ví, že hora je posvátná, a že by zahubila každého, kdo by se odvážil sem vstoupit. 18

Korpus fikčních narativů

Korpus fikčních narativů 1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod

Více

Václav Říha Šípková Růženka

Václav Říha Šípková Růženka Václav Říha Šípková Růženka Text byl volně upraven v Městské knihovně v Praze podle pohádky Václava Říhy z díla Zvířátka a Petrovští. Další pohádky naleznete online na www stránkách Městské knihovny v

Více

KLÁINA BABIKA. literární scéná krátkého filmu. 2009 Daniel Nosek & Nosá Film Studio. www.jaknato.webz.cz

KLÁINA BABIKA. literární scéná krátkého filmu. 2009 Daniel Nosek & Nosá Film Studio. www.jaknato.webz.cz literární scéná krátkého filmu 2009 Daniel Nosek & Nosá Film Studio www.jaknato.webz.cz Obraz 1 Ulice Na Hejkalce ped domem Reál exteriér noc Ulice psobí v noci opuštn. Obas vozovku a chodník osvítí kužel

Více

Nejkrásnjší neopakovatelný zážitek neslyšícího ve svtech slyšících

Nejkrásnjší neopakovatelný zážitek neslyšícího ve svtech slyšících Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Nejkrásnjší neopakovatelný zážitek neslyšícího ve svtech slyšících Seminární práce k pedmtu filozofie Petr Vysuek Praha 2000-05-06 Nejkrásnjší neopakovatelný

Více

Vyzkoušejte si své znalosti.

Vyzkoušejte si své znalosti. Vyzkoušejte si své znalosti. 1. NEHODA Potáp?? Tento dvaa?ty?icetiletý muž má potáp??ské opráv?ní od r. 1992. Od té doby provedl více než 80 ponor?, z?ehož bylo jen v lo?ském roce 11. K jeho pravidelným

Více

BILÍKOVÁ, Adéla. Malý slovník abstraktních pojm. Knihovna msta Police nad Metují, 2000, 27 volných list v deskách+ videokazeta.

BILÍKOVÁ, Adéla. Malý slovník abstraktních pojm. Knihovna msta Police nad Metují, 2000, 27 volných list v deskách+ videokazeta. Andrea Hudáková: MALÝ SLOVNÍK ABSTRAKTNÍCH POJM BILÍKOVÁ, Adéla. Malý slovník abstraktních pojm. Knihovna msta Police nad Metují, 2000, 27 volných list v deskách+ videokazeta. Diplomová práce Adély Bilíkové

Více

ŠIKANA, AGRESE A NÁSILÍ NEPATÍ MEZI NÁS! Motto: lovk by se ml chovat tak, jak si myslí, že by se mli chovat všichni Václav Havel

ŠIKANA, AGRESE A NÁSILÍ NEPATÍ MEZI NÁS! Motto: lovk by se ml chovat tak, jak si myslí, že by se mli chovat všichni Václav Havel ŠIKANA, AGRESE A NÁSILÍ NEPATÍ MEZI NÁS! Motto: lovk by se ml chovat tak, jak si myslí, že by se mli chovat všichni Václav Havel ! Za šikanování se považuje, když jeden nebo více spolužák úmysln, vtšinou

Více

Trpaslíci se vraceli domů po celodenní dřině v diamantových dolech.

Trpaslíci se vraceli domů po celodenní dřině v diamantových dolech. 1 SNĚHURKA A SEDM TRPASLÍKŮ Ach, to léto! Trpaslíci se vraceli domů po celodenní dřině v diamantových dolech. Každý nesl v jedné ruce krumpáč a v druhé kyblík. Jak tak pochodovali lesem, hřálo je do zad

Více

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny?

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Nikdo si mě za celý týden ani nevšiml. Jsem jen další nová studentka na nové škole. Přestoupila jsem z té minulé z toho důvodu, že se

Více

Podívejte se na Měsíc, vypadá jako písmenko D, zavolal Lukáš.

Podívejte se na Měsíc, vypadá jako písmenko D, zavolal Lukáš. Měsíc Do kluků jídlo doslova padalo. Jednak měli hlad jako vlci, ale také se už nemohli dočkat, až začnou pozorovat. Sotva dojedli poslední sousto, poprosili tatínka, aby jim dalekohled vynesl na zahradu.

Více

Tak mě tady máš. Znáš všechna ta místa Na mapách, kde chtěli jsme jít Co teď jsou úplně čistá jak První sníh a poslední smích

Tak mě tady máš. Znáš všechna ta místa Na mapách, kde chtěli jsme jít Co teď jsou úplně čistá jak První sníh a poslední smích Tak mě tady máš Znáš všechna ta místa Na mapách, kde chtěli jsme jít Co teď jsou úplně čistá jak První sníh a poslední smích Rozum a cit hlad nebo žízeň Na duši klid jen v hlavě mi zní I když chci spát

Více

Klasické pohádky. Medvídek Pú. http://deti.e-papa.cz Page 1/5

Klasické pohádky. Medvídek Pú. http://deti.e-papa.cz Page 1/5 Klasické pohádky Medvídek Pú Page 1/5 Tady jde ze schodů za Kryštůfkem Robinem Michal Medvěd hlavou napřed, bum, bum, bum. Jinak to ani neumí, ale někdy mu připadá, že to přece jen musí jít taky jinak,

Více

to byla jsem starší. Člověk stárne každým dnem, ale to hle bylo jiné, horší, definovatelné. Bylo mi osmnáct. A tolik Edwardovi nikdy nebude.

to byla jsem starší. Člověk stárne každým dnem, ale to hle bylo jiné, horší, definovatelné. Bylo mi osmnáct. A tolik Edwardovi nikdy nebude. 1. OSLAVA Byla jsem na devadesát devět procent přesvědčená, že je to jenom sen. Důvodů, proč jsem si byla tak jistá, bylo víc. Zaprvé jsem stála v zářivém kuželu slunečního světla v takovém tom oslepujícím

Více

1. kapitola (Petra) No, já sama nevím, jak se ta zastávka jmenuje vím jen, že to kousek od Řešovské.

1. kapitola (Petra) No, já sama nevím, jak se ta zastávka jmenuje vím jen, že to kousek od Řešovské. 1. kapitola (Petra) Stojím na chodbě budovy FSV UK a snažím se zorientovat v plánku. Nervózně si přitom pohrávám s propiskou. Náhle za sebou uslyším povědomý hlas: Honzo, kolikrát jsem ti říkal, že nechci,

Více

Horký den se pomalu chýlil ke konci, slunce zapadalo za hranatou věží františkánského kláštera a jeho nazlátlé paprsky dopadaly na kopce protějšího

Horký den se pomalu chýlil ke konci, slunce zapadalo za hranatou věží františkánského kláštera a jeho nazlátlé paprsky dopadaly na kopce protějšího S A N O K 1 8 7 5 Horký den se pomalu chýlil ke konci, slunce zapadalo za hranatou věží františkánského kláštera a jeho nazlátlé paprsky dopadaly na kopce protějšího břehu řeky. Děti přeběhly louku, prodraly

Více

Prosinec - Svatá Barborka vyhání devo ze dvorka. Leden - Leden studený, duben zelený. Únor - Jestli únor honí mraky, staví bezen snhuláky

Prosinec - Svatá Barborka vyhání devo ze dvorka. Leden - Leden studený, duben zelený. Únor - Jestli únor honí mraky, staví bezen snhuláky ! " Prosinec - Svatá Barborka vyhání devo ze dvorka Leden - Leden studený, duben zelený Únor - Jestli únor honí mraky, staví bezen snhuláky Bezen - Bezen bez vody, duben bez trávy Duben - V dubnu hrom,

Více

#$!%%%&'.,/-01.2 0,-

#$!%%%&'.,/-01.2 0,- !" #$!%%%&' Ro ník ()* $+#$, ()* $+#-.,/-01.2 0,-,*/33/ Zpracovala Mgr. Jana íhová ZŠ Brno, Kamínky 5 Kontakt: rihovajana@centrum.cz Stih mužských i ženských odv ve starovkém ecku byl velmi jednoduchý.

Více

Vizuální tuning PC ást 1

Vizuální tuning PC ást 1 Vizuální tuning PC ást 1 Tém každý lovk mní svj vzhled. Je spousty lidí, kteí tuní auta. Je dost lidí, kteí mní image svých tynohých milák. Je také hodn lidí, kteí tuní poíta pro vtší výkon, pá by si nezahráli

Více

Chlupaté zadky, pruhované ocásky a kakao na uklidněnou

Chlupaté zadky, pruhované ocásky a kakao na uklidněnou Chlupaté zadky, pruhované ocásky a kakao na uklidněnou Flo poskakovala po schodech k domovním dvefiím v rytmu hudby. Strãila klíã do zámku, vytrhla si z u í sluchátka ipodu velká jako knoflíky a zarazila

Více

Co byste o této dívce řekli?

Co byste o této dívce řekli? Co byste o této dívce řekli? Jaké má vlastnosti? Co dělá? Jaká je to žákyně? Z jaké pochází rodiny? Upřesníte ještě něco v charakteristice této dívky? Doplníte teď něco na charakteristice dívky? Kdo by

Více

Samuel van Tongel. Nevinnosti I

Samuel van Tongel. Nevinnosti I Samuel van Tongel Nevinnosti I Studený vítr ochlazoval jinak teplý večer při svitu zapadajícího slunce, jehož barva se měnila při každém mraku, který se na překrásném oranžovo-modrém nebi ocitl. Na stromech

Více

9. Tøi støelecké terèe

9. Tøi støelecké terèe 9. Tøi støelecké terèe Zoltov Tak už maluješ, holoubku? Kupecký Jako støelecké terèe se to snad hodí. Zoltov Oho, nahá žena vystupuje z vany! Jsi chlapík! Chlapík! Ptal ses, jestli je Petr na mužské. Není.

Více

Roní plán pro 2.roník

Roní plán pro 2.roník Roní plán pro 2.roník ( Nakladatelství Fraus) 1.období záí íjen dodržuje zásady bezpeného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných. Orientuje se v budov školy, vysvtlí rozdíl v chování o

Více

Roní plán pro 1.roník

Roní plán pro 1.roník Roní plán pro 1.roník ( Nakladatelství Fraus) 1.období záí íjen dodržuje zásady bezpeného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných. Orientuje se v budov školy, vysvtlí rozdíl v chování o

Více

Můj ptáček s kroužkem jak krev červeným zpívá, ach běda, běda, holoubkovi, že nebude už s ním, zpívá, ach běda, bě cip-cíp, cip-cíp.

Můj ptáček s kroužkem jak krev červeným zpívá, ach běda, běda, holoubkovi, že nebude už s ním, zpívá, ach běda, bě cip-cíp, cip-cíp. Jorinda a Joringel Uprostřed jednoho hlubokého a hustého lesa stál starý zámek. Žila v něm stařena, úplně sama byla to mocná čarodějnice. Ve dne na sebe brala podobu kočky nebo sovy, večer však získala

Více

Vítám Tě na Červené Lhotě!

Vítám Tě na Červené Lhotě! Vítám Tě na Červené Lhotě! Jmenuju se Anton a jsem tu po staletí už komorníkem. Někteří z mých pánů se sice zpočátku podivovali mým způsobům, ale nakonec všichni pochopili, že na vodním zámku si lepšího

Více

Žába 92 / 93. zahrada.indd 92 12.1.2016 7:26:09

Žába 92 / 93. zahrada.indd 92 12.1.2016 7:26:09 Žába Nenávidím žáby. Všechna zvířata mám rád, vím, že co do vznešenosti jsou si všechny výtvory přírody rovné, jen k žábám prostě cítím nepřekonatelný odpor. Povím vám proč, a to i přesto, že mi stačí

Více

Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w.

Více

ČTVRTÁ ITERACE. Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM

ČTVRTÁ ITERACE. Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM ČTVRTÁ ITERACE Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM HLAVNÍ CESTA Do střechy elektromobilu bubnoval déšť. Tim cítil, jak ho brýle pro noční vidění nepříjemně tlačí do čela.

Více

Co mi vyprávìl mimozemš an

Co mi vyprávìl mimozemš an Claude Vorilhon Co mi vyprávìl mimozemš an Jsou již mezi námi? Eko konzult Mimozemš an 3 1. Setkání Pozn.: Pøeklady výrokù z bible nebyly ovìøeny podle nìkterého z oficiálních církevních pøekladù bible.

Více

DOPIS BRATRA GEORGE WARNOCKA

DOPIS BRATRA GEORGE WARNOCKA DOPIS BRATRA GEORGE WARNOCKA 21. ledna 2005 Drazí pátelé, pišel nový rok a zcela jist pináší spoustu pekvapení pro celou planetu. Hodn si vážíme všech pátel, kteí nám poslali pozdravy, pání a dopisy, a

Více

PRONÁSLEDOVÁNÍ CORRIE TEN BOOM (1974)

PRONÁSLEDOVÁNÍ CORRIE TEN BOOM (1974) PRONÁSLEDOVÁNÍ CORRIE TEN BOOM (1974) Svt je smrteln nemocný. Umírá... Velký Léka již podepsal úmrtní list. Pesto mají kesané ped sebou velké dílo. Mají být potoky živé vody, zdroji slitování pro ty, kteí

Více

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let)

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) JAOS povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) Kapitola I. Jak to začalo a jak to u nás vypadá? Proč zrovna já? Koukej, ať už jsi zpátky v regenerační komoře! řekl nějaký hlas, když

Více

Akrostichon. Krásná Odvážná erná Krutá Anima. Tlesná Extáze Nebo Intenzivní Sport. Psobiv Umlecky Eklektická Ryzí Harmonie. Soubor Esencí Noci

Akrostichon. Krásná Odvážná erná Krutá Anima. Tlesná Extáze Nebo Intenzivní Sport. Psobiv Umlecky Eklektická Ryzí Harmonie. Soubor Esencí Noci Warrior of the light 20. 30. 8. 2006 Akrostichon Krásná Odvážná erná Krutá Anima Tlesná Extáze Nebo Intenzivní Sport Psobiv Umlecky Eklektická Ryzí Harmonie Pispli úastníci letního tábora Halahoj na Lavikách

Více

SEDM OBLASTÍ VÍTZENÍ

SEDM OBLASTÍ VÍTZENÍ SEDM OBLASTÍ VÍTZENÍ CECIL J. ducille (Konference Sezimovo Ústí, záí 2006) Andlu církve v Efezu 26. záí veer Haleluja! Pijde as, kdy nebudeme potebovat žádné pekladatele. Všichni budeme mluvit v jazycích.

Více

Viktor Dyk. Krysař VYŠEHRAD

Viktor Dyk. Krysař VYŠEHRAD Viktor Dyk Krysař VYŠEHRAD Illustrations Jaroslav Šerých dědicové, 2016 ISBN 978-80-7429-686-4 I A vaše jméno? Nejmenuji se; jsem nikdo. Jsem hůř než nikdo, jsem krysař. Muž, který takto mluvil, stál

Více

Ta polévka je horká! varovala chlapce maminka. Nech tu pokličku na pokoji, spálíš se! Mám přece chňapku! odmlouval chlapeček. Tak hloupý, aby zvedal

Ta polévka je horká! varovala chlapce maminka. Nech tu pokličku na pokoji, spálíš se! Mám přece chňapku! odmlouval chlapeček. Tak hloupý, aby zvedal Chlapeček a pokličky Byl jeden chlapeček a ten rád někam nakukoval. Koukal do dutin stromů, koukal do ptačích hnízd, koukal i do myších děr. Na tom vlastně není špatného. Jenže ten chlapeček nahlížel do

Více

3. série IV. roèníku kategorie JUNIOR Øe¹ení zasílej do 28. února 2006

3. série IV. roèníku kategorie JUNIOR Øe¹ení zasílej do 28. února 2006 3. série IV. roèníku kategorie JUNIOR Øe¹ení zasílej do 28. února 2006 Prázdninové sluníèko probudilo Matìje, Báru a Kosa do tøetího dne v Centrální vìdecké knihovnì. Mohli odpoèívat v pracovnì Báøina

Více

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých šišky vypadají jako velké hnědé knoflíky. V lese zavládlo

Více

PDF publikace. Katalog forem a metod. INFRA, s.r.o. vydavatelství a nakladatelství Tyršova 241 675 22 Stařeč www.infracz.cz

PDF publikace. Katalog forem a metod. INFRA, s.r.o. vydavatelství a nakladatelství Tyršova 241 675 22 Stařeč www.infracz.cz Katalog forem a metod PDF publikace Upozornění pro uživatele této publikace: Elektronická verze publikace podléhá stejným pravidlům užívání jako tištěná. Všechna práva jsou vyhrazena. Žádná část nesmí

Více

JEŽÍŠOVY ZÁZRAKY Ježíš nebyl jen učitel, který vykládal nádherná podobenství, ale dělal také mnoho zázraků. Ježíšovo učení bylo tak vznešené a božské, že takové věci mohl učit jenom Bůh. Aby však všichni

Více

ÚMYSLY APOŠTOLÁTU MODLITBY NA ROK 2005 - ERVEN

ÚMYSLY APOŠTOLÁTU MODLITBY NA ROK 2005 - ERVEN M ARTINOVY NOVINY 06/2005 RONIK IX. Ovoce Božího Ducha však je láska, radost, pokoj, trplivost, laskavost, dobrota, vrnost, tichost a sebeovládání. Proti tomu se zákon neobrací. Gal 5, 22-23 S LOVO NA

Více

Cesta života / Cesta lásky

Cesta života / Cesta lásky Kudy do nebe Cesta života / Cesta lásky Cesta života Smyslem života není jen někam jít. Chceme-li, aby náš život měl smysl, je třeba mít cíl, který stojí za to, abychom kvůli němu občas museli překonat

Více

Vánoční besídka CB Žižkov 2010

Vánoční besídka CB Žižkov 2010 Vánoční besídka CB Žižkov 2010 Píseň 1 Pán Ježíš přikázal budete světlem Autor: Tomáš Najbrt Pán Ježíš přikázal budete světlem, budete svítit do okolí. Pán Ježíš přikázal před celým světem, velkým i dětem,

Více

Ze života Sluncem a stínem Selské písně a České znělky Jiné písně České písně. Nakladatelství Lidové noviny

Ze života Sluncem a stínem Selské písně a České znělky Jiné písně České písně. Nakladatelství Lidové noviny Ze života Sluncem a stínem Selské písně a České znělky Jiné písně České písně Nakladatelství Lidové noviny UOBSAH ZE ŽIVOTA Vítězslavu Hálkovi / 9 Rodné mluvě/12 Píseň lidu / li Mrtvá země /15 Píseň otroků

Více

HRAKA. literární scéná krátkého filmu. 2009 Daniel Nosek & Nosá Film Studio. www.jaknato.webz.cz

HRAKA. literární scéná krátkého filmu. 2009 Daniel Nosek & Nosá Film Studio. www.jaknato.webz.cz literární scéná krátkého filmu 2009 Daniel Nosek & Nosá Film Studio www.jaknato.webz.cz Obraz 1 Dm chodba Chodba mezi pokoji je obložená ervenými dlaždicemi. Vpravo stojí stolek s telefonem, vlevo pak

Více

Ahoj kamarádi, u nás v lese právě začíná krásný podzimní den. Jenom jsem vystrčil hlavu z nory, už mi na čumáku přistál žlutý list, který spadl ze

Ahoj kamarádi, u nás v lese právě začíná krásný podzimní den. Jenom jsem vystrčil hlavu z nory, už mi na čumáku přistál žlutý list, který spadl ze Ahoj kamarádi, u nás v lese právě začíná krásný podzimní den. Jenom jsem vystrčil hlavu z nory, už mi na čumáku přistál žlutý list, který spadl ze stromu nad námi. Chvilku jsem se na něj díval, jak se

Více

Nebe, Boží nádherný domov

Nebe, Boží nádherný domov Bible pro děti představuje Nebe, Boží nádherný domov Napsal: Edward Hughes Ilustrovali: Lazarus Upravili: Sarah S. Přeložila: Jana Jersakova Vydala: Bible for Children www.m1914.org 2011 Bible for Children,

Více

K 98k Mauser - nejlepší nmecká puška

K 98k Mauser - nejlepší nmecká puška K 98k Mauser - nejlepší nmecká puška Karabina Mauser 98k byla základní pchotní zbraní nmecké armády ve druhé svtové válce a nejrozšíenjším typem nmecké opakovací pušky v tomto období. Ve své dob pedstavovaly

Více

Auto#i fotografií Foto: Jarmila Krupi"ková

Auto#i fotografií Foto: Jarmila Krupiková Tento sborník vznikl propojením fotografií a literárních prací žák! Masarykovy základní školy v Nezamyslicích. Žáci 7. ro"níku v rámci volitelného p#edm$tu informatika zachytili hledá"kem fotoaparátu podzimní

Více

Řekni mi pohádku. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Řekni mi pohádku. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Řekni mi pohádku Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Copyright Autor: Petr Scheuer, 2013 Ilustrace: Daniela Scheuerová, 2013 Vydal: Martin Koláček - E-knihy jedou 2014 ISBN: 978-80-87976-23-4

Více

Pavel Gaudore BAJKY PODLE EZOPA

Pavel Gaudore BAJKY PODLE EZOPA Pavel Gaudore BAJKY PODLE EZOPA Ilustrace Hedvika Vilgusová Aventinum, Praha 1996 OBSAH Kohout a perla... 3 Myš, žába a luňák... 4 Orel, hlemýžď a vrána... 5 Lev a myš... 6 Pes a kus masa... 7 Moucha a

Více

ZVĚSTOVÁNÍ Po dědičném hříchu byli lidé čím dál tím horší. Hřešili čím dál více, a tím se vzdalovali od Boha. Nenávist, války, otroctví a modloslužba se rozmohly po celém světě. Bůh však hned po pádu prvního

Více

Deník mých kachních let. Září. 10. září

Deník mých kachních let. Září. 10. září Deník mých kachních let Září 10. září Kdybych začínala psát o deset dní dříve, bylo by zrovna 1. září. Den, na který jsem se těšila po několik let pravidelně, protože začínala škola. V novém a voňavém

Více

SVÍCEN ANEB CHOZENÍ VE SVTLE

SVÍCEN ANEB CHOZENÍ VE SVTLE SVÍCEN ANEB CHOZENÍ VE SVTLE MARTIN KLUSO (Praha, únor 2009) Když poslední dobou picházím na shromáždní, mám na srdci jedno slovo, které postupn jako by nabývalo dalšího rozmru porozumní. Troufnu si ho

Více

Glen Sanderfur. Jak filozofie nejznámìjšího amerického mystika Edgara Cayceho autorovi pomohla vyrovnat se s tragickou událostí.

Glen Sanderfur. Jak filozofie nejznámìjšího amerického mystika Edgara Cayceho autorovi pomohla vyrovnat se s tragickou událostí. Glen Sanderfur Jak filozofie nejznámìjšího amerického mystika Edgara Cayceho autorovi pomohla vyrovnat se s tragickou událostí Eko konzult Co se mi stalo 3 Smrtelné zranìní Glenna Sanderfursta pøivedlo

Více

Ahoj kamarádi, pokud mě ještě neznáte, jmenuji se Foxík. A hrozně rád bych byl vaším kamarádem. Mohli bychom si spolu povídat o tom, co jsme zažili a

Ahoj kamarádi, pokud mě ještě neznáte, jmenuji se Foxík. A hrozně rád bych byl vaším kamarádem. Mohli bychom si spolu povídat o tom, co jsme zažili a Ahoj kamarádi, pokud mě ještě neznáte, jmenuji se Foxík. A hrozně rád bych byl vaším kamarádem. Mohli bychom si spolu povídat o tom, co jsme zažili a čemu jsme se naučili. Máma s tátou mi říkali, že se

Více

Legenda o třech stromech

Legenda o třech stromech Legenda o třech stromech Legenda o třech stromech je v tomto setkání s malými metodickými úpravami zpracována v rámci jednoho setkání pro skupinu mládeže a dospělých včetně seniorů. Ve středu zájmu není

Více

Dagmar Pospíšilová VY_32_INOVACE_ČJ5-L_12_DETEKTIVNÍ PŘÍBĚHY CZ.1.07/1.4.00/21.3536 ANOTACE

Dagmar Pospíšilová VY_32_INOVACE_ČJ5-L_12_DETEKTIVNÍ PŘÍBĚHY CZ.1.07/1.4.00/21.3536 ANOTACE Základní škola Habartov, Karla Čapka 119, okres Sokolov Autor: Téma sady: Název výstupu: Dagmar Pospíšilová Český jazyk pro 5. ročník - literatura VY_32_INOVACE_ČJ5-L_12_DETEKTIVNÍ PŘÍBĚHY Datum vytvoření:

Více

Rudolf Medek: ZBOROV

Rudolf Medek: ZBOROV Rudolf Medek: ZBOROV Vìnováno památce bojovníkù a muèedníkù, kteøí v této válce položili svùj život za svobodu èeskoslovenského národa. I. Èeské i slovenské dìti, synové národa, omlazeného hrdinskou krví,

Více

1. STARÉ POVĚSTI ČESKÉ - O PRAOTCI ČECHOVI

1. STARÉ POVĚSTI ČESKÉ - O PRAOTCI ČECHOVI 1. STARÉ POVĚSTI ČESKÉ - O PRAOTCI ČECHOVI Čti velmi pozorně text a odpovídej na otázky. Kdysi dávno žily u řeky Visly rodiny dvou bratrů. Jeden se jmenoval Čech a byl vojvodou, stařešinou, náčelníkem.

Více

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů.

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Čekal tak toužebně, že by nebylo divu, kdyby se objevili ve

Více

Príbehy víly Brezinky

Príbehy víly Brezinky Lenka Vydrová Príbehy víly Brezinky KAZDA Kapitola I. překvapení Slunce zvědavě vyjuklo z peřin a namířilo první zářivé paprsky na lesní palouček. Všechno živé jako kdyby čekalo na tento jemný pokyn a

Více

Můj pohled pozorování

Můj pohled pozorování Můj pohled pozorování Přemysl Vřeský Veselí nad Moravou 2013 Ájurvédská Instituce Dhanvantri, Praha ÚVOD Jmenuji se Přemysl Vřeský a ukončil jsem druhý ročník studia Ajurvédské instituce Dhanvantri obor

Více

VÝPRAVA DO NEZNÁMA Dnešní den je pro myší kluky Otíka a Tomíka opravdu výjimečný. Čeká je výprava do neznáma a půjdou úplně, ale úplně sami. Buďte opatrní, nabádal je táta, když se rozcházeli v předsíni

Více

HROBNÍK Jan Kameníček Ilustrace autor Pro děti od dvanácti let

HROBNÍK Jan Kameníček Ilustrace autor Pro děti od dvanácti let HROBNÍK Jan Kameníček Ilustrace autor Pro děti od dvanácti let Cítím se klidný. Já přece nemám sebemenší důvod, abych lhal. Nepociťuji smutek, ani stín strachu, je to jen vyrovnání, blažený smír. Všechny

Více

A Vike šel domů a vysadil dveře hlavního vchodu. Pak ohnul dvě pružné, pevné mladé břízky, které stá-

A Vike šel domů a vysadil dveře hlavního vchodu. Pak ohnul dvě pružné, pevné mladé břízky, které stá- Soutěž Následujícího dne v šest hodin ráno se Halvar a Vike posilnili několika miskami ovesné polévky, kterou matka Ylva uměla tak výborně vařit, a vydali se k hromadám kamení. Mezi oběma hromadami byl

Více

košili a koženou vestu s přiléhavými, obtaženými kalhotami a měkkými botami, které vypadaly jako trepky. Frankie měl červenou tuniku, kterou volně

košili a koženou vestu s přiléhavými, obtaženými kalhotami a měkkými botami, které vypadaly jako trepky. Frankie měl červenou tuniku, kterou volně KAPITOLA 2 Najednou Frankie ucí l pod nohama pevnou zem a vlasy mu cuchal lehký vánek. Otevřel oči a to, co uviděl, mu vyrazilo dech. Frankie stál spolu s ostatními na poli pokrytém nízkou trávou. Charlie

Více

Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy.

Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy. Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy. Nedokázala jsem si představit život bez ní a to i přesto, že

Více

#$!%%%&'.,/-01.2 0,-

#$!%%%&'.,/-01.2 0,- !" #$!%%%&' Ro ník ()* $+#$, ()* $+#-.,/-01.2 0,-,*/33/ ECKO PERSKÉ VÁLKY ROZSAH PERSKÉ ÍŠE Kolem roku 500 p.n.l. byla Perskáíše nejvtší na svt. Její východní hranici tvoila eka Indus, na západ sahala

Více

No tak jo. Asi bych si měla začít dělat poznámky, protože se mi děje něco strašně divného a já nevím: 1. jak se jmenuju 2. jak se jmenuje kdokoliv

No tak jo. Asi bych si měla začít dělat poznámky, protože se mi děje něco strašně divného a já nevím: 1. jak se jmenuju 2. jak se jmenuje kdokoliv No tak jo. Asi bych si měla začít dělat poznámky, protože se mi děje něco strašně divného a já nevím: 1. jak se jmenuju 2. jak se jmenuje kdokoliv jiný 3. kde jsem 4. jak jsem se sem dostala 5. kde bydlím

Více

SLON. Spoj hlavu s trupem. Pak ze světlefialové plastelíny uválej čtyři tlustší a kratší válečky slonovy nohy.

SLON. Spoj hlavu s trupem. Pak ze světlefialové plastelíny uválej čtyři tlustší a kratší válečky slonovy nohy. SLON Vytvoř si vlastní zoologickou zahradu plnou exotických zvířat. Tohle je první obyvatel tvojí zoo slon africký! Zajímalo by tě, proč má slon chobot? Na troubení? Přesně tak! Troubí, když se mu něco

Více

A tyhlety naopak musím pečlivě uložit pokračoval ve své samomluvě. Muž s dívkou si zatím našli místo, kde některé trámy chléva přesahují ven a je po

A tyhlety naopak musím pečlivě uložit pokračoval ve své samomluvě. Muž s dívkou si zatím našli místo, kde některé trámy chléva přesahují ven a je po A tyhlety naopak musím pečlivě uložit pokračoval ve své samomluvě. Muž s dívkou si zatím našli místo, kde některé trámy chléva přesahují ven a je po nich možné vyšplhat na jeho střechu. Pst! zarazila se

Více

Otrokyně od Nilu. Tati! Kroutila jsem se ve snaze vymanit se z železného bojovníkova sevření.

Otrokyně od Nilu. Tati! Kroutila jsem se ve snaze vymanit se z železného bojovníkova sevření. Tati! Kroutila jsem se ve snaze vymanit se z železného bojovníkova sevření. Tati! Ucítila jsem, jak mě něco udeřilo do zátylku, a svět kolem mě zčernal. D o tváře mi šplíchala studená voda. Když jsem otevřela

Více

Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3

Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3 Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3 Jak dělat potíže, aniž by ses do nich sám namočil, jak řídit školu a být

Více

!! "!!!!! #$!!!%"""!!!!!&$! '!!!!(!!!!!!!)! *!!!! # " +!' $!!!,,-.,, /

!! !!!!! #$!!!%!!!!!&$! '!!!!(!!!!!!!)! *!!!! #  +!' $!!!,,-.,, / !! "!!!!! #$!!!%"""!!!!!&$! '!!!!(!!!!!!!)! *!!!! # " +!' $!!!,,-.,, /!!$$" 0!1 0 &! 2 &!! Štafeta Radka Hartová Zemanová Ptají se Sylva Oliveriusová a Denisa Svatoová 1.Odkud jste k nám pišla a jak dlouho

Více

N ÁČELNÍK K ANČÍ ZUB

N ÁČELNÍK K ANČÍ ZUB 1) N ÁČELNÍK K ANČÍ ZUB Na pokraji moravské dědiny, kousek od hranic, stojí bývalý lovecký zámeček pánů z Větrova. Je omítnutý pampeliškovou žlutí, má spoustu věžiček pokrytých prejzy a korouhvičku s kohoutem.

Více

A jakmile stanula nad bílou kaluží, jasné světlo rázem zhaslo. Dívka se souhlasně podívala na svůj stín. Dobrá práce, řekla mu.

A jakmile stanula nad bílou kaluží, jasné světlo rázem zhaslo. Dívka se souhlasně podívala na svůj stín. Dobrá práce, řekla mu. Kapitola 2. ARIA Venku bylo zataženo. Žádná modrá obloha, ani slunce, ani stín. Proto bylo tak zvláštní, když se uprostřed parkoviště před nemocnicí jeden stín objevil. Nejdřív to byla jen taková skvrna,

Více

Autem: Hromadnou dopravou: Bydlení a ob erstvování: Lezecká omezení: Nesla ovat od borovi ky na balkón nad Malou poštolkou!!

Autem: Hromadnou dopravou: Bydlení a ob erstvování: Lezecká omezení: Nesla ovat od borovi ky na balkón nad Malou poštolkou!! : Divoká Šárka : Pístup: SZ ást Prahy - Vokovice. Autem: Do stejného místa jako hromadnou dopravou. Hromadnou dopravou: Z konené zastávky tramveje 2 a 26 Divoká Šárka, dol kolem Mekáe, po schodech dol,

Více

duly. Mohutná loď se naklonila na stranu, jako by jí zmítala bouře. Z paluby se ozývaly hlasité povely a pobíhaly po ní temné postavy, rozčileně

duly. Mohutná loď se naklonila na stranu, jako by jí zmítala bouře. Z paluby se ozývaly hlasité povely a pobíhaly po ní temné postavy, rozčileně DUCH? Z temného moře se vynořila plachetnice se třemi stěžni. Plachty měla svěšené a trup hluboko ponořený, jako by byla naložená těžkým nákladem. Na středním a nejvyšším stěžni vlála malá černá vlajka.

Více

JAK JSEM DOSTALA PRVNÍ LYŽE

JAK JSEM DOSTALA PRVNÍ LYŽE JAK JSEM DOSTALA PRVNÍ LYŽE V kraji pod horami prý děti přicházejí na svět s lyžemi na nohou. Já jsem se ale narodila bez nich. Mně je přinesl Ježíšek, když mi bylo pět let. Překvapil mě. Každý rok jsem

Více

Od chvíle, kdy se na ně podívala naposledy, neuplynuly ještě ani dvě minuty. Měla pocit, jako by se ocitla v nějaké časové pasti.

Od chvíle, kdy se na ně podívala naposledy, neuplynuly ještě ani dvě minuty. Měla pocit, jako by se ocitla v nějaké časové pasti. Kapitola 1 Už to máš? zeptala se Olivia Abbottová mámy. Olivii se konečně podařilo přimět tátu, aby si dal pauzu od svého pravidelného úterního maratonu tai-či tím, že mu zatřepala pompony přímo před obličejem,

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze do škol. Pohádka Kráska a zvíře

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze do škol. Pohádka Kráska a zvíře Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze do škol ZŠ Litoměřice, Ladova Ladova 5 412 01 Litoměřice www.zsladovaltm.cz vedeni@zsladovaltm.cz Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.0948

Více

Foliáš z Fornostu. Toulky

Foliáš z Fornostu. Toulky Foliáš z Fornostu Toulky Poutník I Byl večer, už zavřela se vrátka a jakýs poutník zpíval písničku. Ta slova zdála se být sladká, ale mužíček smutněl trošičku. Kousek dál v prachu cesty kráčí on, malý

Více

nohama. Husté vířící bahno ho strhlo, stačil jen vykřiknout a už ujížděl po svahu dolů a odíral si záda o kořeny stromů. Elena se nevěřícně dívala,

nohama. Husté vířící bahno ho strhlo, stačil jen vykřiknout a už ujížděl po svahu dolů a odíral si záda o kořeny stromů. Elena se nevěřícně dívala, KAPITOLA 2 STRÎENI Tom se rychle obrátil. Z kopce se na ně valil příval bahna. Vypadalo to, jako když země taje. Bouřlivák, celý zablácený, se s vyděšeným zafrkáním namáhavě postavil na nohy. Šedivák tahal

Více

V šamanově domě bylo nezvykle plno. Šaman, Maladan, Berin, Palaray a dva jeho zranění stopaři. Všichni leţeli na velmi pohodlných lůţkách ze

V šamanově domě bylo nezvykle plno. Šaman, Maladan, Berin, Palaray a dva jeho zranění stopaři. Všichni leţeli na velmi pohodlných lůţkách ze V šamanově domě bylo nezvykle plno. Šaman, Maladan, Berin, Palaray a dva jeho zranění stopaři. Všichni leţeli na velmi pohodlných lůţkách ze zvířecích koţešin. Někteří rytíři a válečníci byli natolik zvyklí

Více

Bílý. kámen. 1. Bílý kámen (P. Lochman, J. rejent / V. Kočandrle, I. Bartošová) 2. Lípo stoletá (V. kočandrla / V. Kočandrle)

Bílý. kámen. 1. Bílý kámen (P. Lochman, J. rejent / V. Kočandrle, I. Bartošová) 2. Lípo stoletá (V. kočandrla / V. Kočandrle) kámen Bílý 1. Bílý kámen (P. Lochman, J. rejent / V. Kočandrle, I. Bartošová) 2. Lípo stoletá (V. kočandrla / V. Kočandrle) 3. Poklad ( J. Škorpík / V. Kočandrle, I. Bartošová) 4 Jeskyně (V. Kočandrle,

Více

14 16 KH-57-03-297 -CS-C

14 16 KH-57-03-297 -CS-C 14 16 KH-57-03-297-CS-C Vy krásné vlaštovky! Evropská komise Tuto publikaci zpracovalo Generální ředitelství pro životní prostředí. Vychází ve všech úředních jazycích Evropské unie. Publikace je také k

Více

Základní škola Velké Pavlovice, okres Břeclav, příspěvková organizace

Základní škola Velké Pavlovice, okres Břeclav, příspěvková organizace Základní škola Velké Pavlovice, okres Břeclav, příspěvková organizace Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Název : Malý princ, Antoine de Sain - Exupéry Autor: Mgr. Jitka Řádková Ročník: 3. ročník

Více

Cílevdomý pracovník. napsal Daniel Nosek

Cílevdomý pracovník. napsal Daniel Nosek napsal Daniel Nosek Pedmluva Jako malý kluk navštvoval pan Yabuuchi [ti: jabui] s kamarády klub mladých technik. Ml tak píležitost poznat blíže elektrické obvody, jejich návrh a oživení. Svt elektroniky

Více

PDF created with pdffactory Pro trial version www.pdffactory.com

PDF created with pdffactory Pro trial version www.pdffactory.com Ke konci roku jsme vyrazili na dva projektové dny. Ten první se vztahoval k výuce dějepisu. Učili jsme se totiž o pravěku, tak jsme vyrazili do Prahy do Národního muzea, kde probíhala výstava právě k pravěku.

Více

1. KAPITOLA. Pýcha předchází pád

1. KAPITOLA. Pýcha předchází pád 1. KAPITOLA Pýcha předchází pád Babi, co je to? Babička vzhlédla od práce. Pro všechno na světě, holčičko, kde jsi to našla? Na půdě, odpověděla jsem. Co je to, babičko? Babička se pousmála a odpověděla:

Více

Jaroslav Konvička. Kdysi dávno v budoucnu

Jaroslav Konvička. Kdysi dávno v budoucnu Jaroslav Konvička Kdysi dávno v budoucnu Malířův obraz Kdysi dávno v budoucnu žil ve velmi zanedbávaném domě starý a poněkud rozmrzelý malíř. Každý týden mu jeho sousedka nosila vajíčka. Jednou s sebou

Více

Kaštan zavrtí ocáskem a vděčně Adélce olízne dlaň. Pak vzrušeně zavětří a odběhne do křoví. Křoví se křiví na všechny strany a Kaštan v něm šmejdí

Kaštan zavrtí ocáskem a vděčně Adélce olízne dlaň. Pak vzrušeně zavětří a odběhne do křoví. Křoví se křiví na všechny strany a Kaštan v něm šmejdí 1. Kaštan je pes. Jezevčík. Má dlouhé tělo a krátké nohy. A štěká. Haf, haf, volá na Adélku. Adélka není pes. Adélka je holka. Má dlouhé hnědé vlasy a legračně pihovatý pršáček. Sehne se ke Kaštanovi a

Více

S e t k á n í š e s t é B o u ř e

S e t k á n í š e s t é B o u ř e S e t k á n í š e s t é B o u ř e Utíkáš po trávě, studí tě do bosých nohou, prší a z dálky duní bouřka. Dům není daleko, když zrychlíš utečeš hromům za svými zády. Nechceš se otočit, ale dunění se blíží

Více

Neměl by vůbec nic. že jsme našli partnera

Neměl by vůbec nic. že jsme našli partnera Když mladý muž Neměl by vůbec nic. stejného smýšlení. slyšel ropuchu mluvit tak odvážně a logicky, beznadějně se zamiloval. Od té doby se pokaždé, cestou ze školy u ní zastavil na kus řeči. Jednoho dne,

Více

Beneš Metod Kulda Čertův mlýn

Beneš Metod Kulda Čertův mlýn Beneš Metod Kulda Čertův mlýn Znění tohoto textu vychází z díla Moravské národní pohádky (Díl 1.) tak, jak bylo vydáno nákladem R. Prombergra v roce 1912 (KULDA, Beneš Metod. Moravské národní pohádky.díl

Více

Dobrodružství s tajemným rytířem

Dobrodružství s tajemným rytířem Dobrodružství s tajemným rytířem také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz Mary Pope Osbornová Dobrodružství s tajemným rytířem e-kniha Copyright Fragment, 2015 Všechna práva vyhrazena. Žádná

Více

Kokoínsko - okolí Úštku by Igor

Kokoínsko - okolí Úštku by Igor Kokoínsko - okolí Úštku by Igor Kokoínsko - okolí Úštku od domova cca 145 km pátek: camp Chmela; prohlídka Úštku sobota: Helfenburk, Kalvarie v Ostré,... pespat na parkovišti u Ostré nedle: cyklovýlet

Více