Slovo starosty. Vážení čtenáři chlumeckých listů,

Transkript

1

2 INFORMACE MĚSTSKÉHO ÚŘADU Slovo starosty Vážení čtenáři chlumeckých listů, v příštím měsíci, konkrétně osmého června tohoto roku, otevřeme veřejnosti generálně opravenou Loretu, která je v Chlumci nad Cidlinou jednou z nejcennějších historických staveb. Vše nasvědčuje tomu, že jejím stavitelem byl také slavný František Kaňka, který postavil také zámek Karlova Koruna, i když se projekty a doklady o stavbě nedochovaly. Když po původních majitelích rodu Kinských přešla Loreta do vlastnictví města Chlumce nad Cidlinou, přes sto let postupně chátrala do velmi zbědovaného stavu, kdy hrozilo, že tuto významnou historickou památku nemine smutný osud demoliční likvidace. Část oprav na Loretě zahájilo až zastupitelstvo pod vedením starosty Ing. Jaroslava Štěchovského, byla provedena rekonstrukce střešních krovů a střešní krytiny včetně ztužujícího betonového věnce, protože budova hrozila rozvalením. Bohužel při nynější generální rekonstrukci byly objeveny smutné skutečnosti, že ani tato oprava, která stála několik milionů korun, nebyla provedena kvalitně. Betonový věnec nebyl totiž zhotoven v celém obvodu a také krytina střešních tašek bobrovek byla dodána v neuvěřitelně špatné kvalitě od nesolidní firmy, která dnes již neexistuje, a tudíž není na kom vymáhat reklamaci. Střešní tašky postupně hromadně praskají a přestože jsou staré deset let, působí dojmem stoletého materiálu. Současná městská rada si lámala od počátku tohoto volebního období hlavu, jak splnit jeden ze slibů, kterým se ve volební agitaci holedbaly všechny volební strany v našem městě, ale pouze prázdným heslem opravíme Loretu atd.. Nápad přišel po rozvaze, co do Lorety případně umístit. Padaly názory jako umístit zde Dům dětí a mládeže, zřídit městské lázně, městskou knihovnu a podobně, ale tyto iluze byly dosti naivní a nereálné z důvodu charakteru a struktury stavby Lorety, ke které se vyjadřuje velmi razantně a autoritativně Státní ústav památkové péče ČR. Tento státní dozorový orgán totiž důrazně žádal obnovení otevřených ambitů. Jak by zde tedy mohla být instalována knihovna, areál s klubovnami dětí nebo dokonce městské lázně? Proto všechny uvedené nápady braly od samého začátku za své. Když jsem se přistěhoval do Chlumce nad Cidlinou, bylo mi divné, že město nemá zviditelněnu svoji minulost, že nemá budovu, v níž je možné soustředit slavnou i méně slavnou historii svého vývoje, totiž budovu městského muzea. Věděl jsem, že město vlastnilo historické sbírky pod příznačným názvem Památník V. K. Klicpery. V roce 1989 byl soubor těchto sbírek, vlastně již ubohé torzo sbírkových předmětů, odvezeno Ústavem památkové péče Pardubice do sklepních kójí Muzea Východních Čech v Hradci Králové, kde bylo bez průběžných restaurátorských prací uskladněno bez naděje na své znovuzrození do roku Sbírkových předmětů bylo v osmdesátých letech dle evidence celkem kusů, ale do odvezení do Hradce Králové jich zbylo pouze Ptám se, kde ta druhá cennější část sbírky je? Kdo byl tehdy zodpovědný za evidenci sbírkových předmětů? Jaký je dnes osud chybějících cenných porcelánových servisů, historických střelných zbraní, obrazů a dalších předmětů? Dnes se již nikdo nedopátrá, jestli šlo o nekalý úmysl, či mizernou práci ve vedení sbírkové evidence. Jisté je však to, že minulý socialistický režim zahrál velmi neblahou roli i v tomto případě, protože nikdo z tehdejší reprezentace městského úřadu nejevil snahu nalézt pro historický sbírkový materiál našeho města důstojné umístění, které by reprezentovalo Chlumec nad Cidlinou. Většina z vás má ještě v dobré paměti, jak byly zmíněné sbírky nacpány do zámecké Oranžerie, kam zatékalo a předměty zde umístěné zákonitě podléhaly zkáze. Další sbírky byly bez ladu a skladu nacpány do prostor domu v havarijním stavu v Palackého ulici. Když jsem konzultoval možnost opravy Lorety s pamětníkem panem Františkem Novákem a seznámil ho se svým názorem umístit do opravené Lorety městské muzeum, nebog znovu požádám Ministerstvo kultury ČR o zpětné vydání sbírek, zeptal jsem se zdvořile na možnost zapůjčení soukromých sbírek Vývoje zemědělské techniky pana Nováka do Lorety. Jaké bylo moje ohromné překvapení, když pan Novák na moji prosbu odpověděl takto: Když opravíte Loretu a umístíte do ní původní městské sbírky, já městu svoji celou sbírku daruji. Seznámil jsem městskou radu s touto velkou příležitostí pro město, rada si sbírku pana Nováka prohlédla a následně jsme požádali zastupitelstvo o realizaci záměru rekonstrukce Lorety s cílem zřídit zde městské muzeum a kulturní dvoranu. Zastupitelstvo dalo k této klíčové akci velkou většinou hlasů své požehnání, a tak jsme se dali do přípravných prací. Pan Novák své slovo splnil a město již na základě darovací smlouvy vlastní velmi cennou sbírku starých zemědělských strojů v historické hodnotě několika milionů korun. Chtěl bych, aby si celá chlumecká veřejnost náležitě uvědomila, jak vynikající lidi máme stále mezi sebou. Následně se nám podařilo získat dotaci od OkÚ Hradec Králové ve výši milionu korun, vyhlásili jsme výběrové řízení na projektovou dokumentaci, kterou vyhrál pan architekt Jan Zima, a následně jsme vyhlásili výběrové řízení na dodavatele stavby, ve kterém zvítězila místní firma Stavoslužba nejnižší cenovou nabídkou. Stavba byla zahájena. Hned na počátku restaurátorských prací jsme zažili nemilé překvapení ve formě zřícení vnitřního frontispícia (patro nad vchodem). Přivolaný nezávislý soudní znalec v oboru statika budov ve svém posudku deklaroval, že stavba je již v tak havarijním stavu, že její životnost odhaduje bez generální opravy na pouhých několik let. Protože vím, že i dnes jsou mezi námi škarohlídové, kteří opravě Lorety nepřáli, sděluji tímto veřejnosti, že stavbu Lorety jsme zachránili jak se říká za vteřinu dvanáct. Když by totiž 2 Chlumecké listy

3 INFORMACE MĚSTSKÉHO ÚŘADU propadly další části kleneb, již nikdo by budovu bývalého piaristického kláštera asi nezachránil, protože by oprava stála více než třikrát tolik než dnes, kdy investice včetně instalování historických sbírek a jejich restaurování nepřesáhne deset milionů korun. A kolik máme ve městě takových historických památek? Co by asi stálo na místě Lorety? Živě si dovedu představit, jak by nás chlumecká veřejnost v budoucnu po právu pranýřovala za strašlivé rozhodnutí ponechat Loretu svému osudu. Naštěstí se tak nestalo. Nyní, kdy píšu tyto řádky, spějí přípravy ke slavnostnímu otevření Lorety dne 8. června horečně do finále. Nikdy by se nám nepodařilo toto velké dílo zdárně dokončit, kdybychom se neobklopili vynikajícím týmem obětavých lidí. Průběžně totiž pracovala městskou radou speciálně ustavená komise s názvem Komise pro instalaci sbírek pod vedením pana Dr. Richtera a Dr. Valenty, jejímž členem jsem také. Pan Dr. Valenta je autorem scénáře i libreta. Dr. Richter díky svým kontaktům zajistil i trvalou zápůjčku do Lorety z expozice Vojenského muzea v Praze, jejíž součástí je mimo jiné i kosa účastníka selského povstání u Chlumce v roce Častokrát se taky z důvodu konzultací o Loretě sešla kulturní komise zastupitele pana Dr. Vítka. Sbírky nám neuvěřitelně kvalitně restaurují manželé Josef a Helena Krátkých. Upřímně řečeno, když jsem spatřil zbědované exponáty v hradeckém muzeu, zapochyboval jsem dočasně o úspěšnosti projektu. Nyní posuote sami, jak se v šikovných rukou rezavé, polámané a nevábné předměty proměnily v nádherné exponáty. Grafického zpracování popisů a reprodukcí obrazů v muzeu se ujal pan Ing. Jiří Fišer. Prozatímní uschování sbírkového depozitáře nám umožnila rodina Kinských a zodpovídá za něj kastelánka paní Eva Boháčková. Sousoší opravila slečna Kateřina Myšková. Skládací dřevěné pódium o rozměrech 6 krát 8 metrů vyrobil pan Petr Vokatý. Firma Kovoplast sponzorsky vyrobila trezor na staré cenné mince. Stavební dozor průběžně vedl investiční technik města pan Karel Šimonek a samozřejmě autor projektu Ing. arch. Jan Zima. Výčet všech jmen lidí, kteří jeden a půl roku moderovali rekonstrukci Lorety neuvádím. Děkuji však srdečně všem těmto protagonistům. Současně chci upozornit na to, že paní Helena Krátká průběžně získává do sbírkového depozitáře historické předměty formou darů od našich občanů. Seznam dárců bude zaznamenáván navždy na viditelném místě v Loretě. Děkuji těmto současným dárcům a snad i dárcům budoucím, protože takto sbírkový mobiliář do budoucna opět poroste. Je samozřejmé, že nic jako obvykle nešlo jako na drátku. Průběžně se vyskytovala hora problémů, se kterou jsme se museli opakovaně porvat a propadali občas pocitům malomyslnosti. Výsledek tohoto úporného snažení oceníte nyní především vy, chlumečtí občané a také návštěvníci Lorety, kterých budou doufám v příštích desetiletích stále větší počty. VždyN toto velké dílo jsme nestavěli v žádném případě jako zbytečný pomník, nýbrž především pro příští generace našich občanů. Děti ze Základní školy zde naleznou se svými učiteli mnoho prostoru pro výuku dějepisu a vlastivědy a naučí se daleko důsledněji vnímat historii svého města a jeho regionu. Chlumec nad Cidlinou postupně opět vejde do povědomí jeho návštěvníků jako města se zviditelněnou minulostí. A to byly foto Ant. Fibigr i moje hlavní cíle a poslání myšlenky. Přejme si, aby toto bylo v budoucnu splněno. Přejme si, aby dvorana Lorety zažila mnoho pěkných kulturních akcí hudebních i divadelních. V závěru chci poděkovat ještě řadě našich podnikatelů, kteří vyslyšeli mou prosbu a přispěli finanční částkou na pořádání bohatého programu spojeného se slavnostním otevřením Lorety. Díky nim chlumecká veřejnost zažije krásné kulturní odpoledne a večer. Kulturní program bude prošpikován uměním pozvaných profesionálů, herců divadelního spolku Klicpera v čele s panem učitelem Antonínem Lauterbachem i dětských protagonistů ze Základní školy a ze Základní umělecké školy. Pozvána je celá řada politických a kulturních osobností. Přejme si, aby nám vyšlo počasí, osmého června je totiž bohužel Medarda, ale jiný termín však zvolit nešlo. Rozloučím se přáním, aby se nás ve slavnostním průvodu sešlo co nejvíce a společně jsme uvedli do provozu přes 260 let starou budovu stařičké, ale krásné Lorety. Tímto totiž ze mě a z městského zastupitelstva spadne obrovský balvan těžké odpovědnosti, to mi věřte. Ing. Miroslav Uchytil starosta města 5 /

4 INFORMACE MĚSTSKÉHO ÚŘADU Úvod k dopisu ministra obrany Tvrdíka Paní poslankyně Zdeňka Horníková (ODS) vyhověla naší žádosti o interpelaci ve věci zachování vojenské posádky v Chlumci nad Cidlinou v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. Pan ministr obrany ČR Jaroslav Tvrdík obdržel materiály Výzvy o zachování posádky v našem městě, ale nestáli jsme jeho kanceláři ani za to, aby nám odpověděl. Již přes dva měsíce marně čekáme na odpověo zaslanou naším úřadem doporučeným dopisem, což je arogantní porušení zákonem stanovené odpovědní jednací lhůty. Také paní poslankyně Hana Orgoníková (ČSSD) zůstala jen u slibů, které prezentuje ve své volební kampani v novinových článcích, skutek se vytratil jako obvykle do ztracena, na což jsme od této paní poslankyně koneckonců již bohužel v našem městě zvyklí (cauza dálnice, reforma veřejné správy atd.). Vážení čtenáři, přečtěte si odpověo pana ministra a udělejte si úsudek sami, papír snese všechno. Vůbec ho nezajímají obrovské náklady s případnou likvidací velmi dobře vybavené posádky, sliby o odškodnění zaměstnanců jsou pouze chabým dočasným řešením a budoucnost zachování posádky z důvodu dalšího skladování pohonných hmot je dle mých informací mizivá. Údajně to vše s výstavbou multiskladu nemá nic společného. Přitom nás v polovině dubna navštívila firma DE- CO Praha, která má posuzovat vhodnost výstavby multiskladu v Chlumci i v Dašicích a kterou vyslalo Ministerstvo obrany ČR. Poskytli jsme jim všechny informace o městě včetně územního plánu. Koncem května má prý komise odborníků posuzovat tyto dvě lokality. Avšak tisková mluvčí MO ČR Drahomíra Nová před televizní kamerou ČT 1 prohlásila, že multisklad se dále uvažuje pouze v Dašicích. Nerozumím těmto protichůdným názorům, někdo v této věci velmi nechutně manévruje. Těším se na volby, protože doufám, že s nimi dojde k výměně postů i na MO ČR, a tím i ke změně strategie Ministerstva obrany, ale i na jiných ministerstvech. Prostý, ale poctivý občan totiž nepochopí, proč se musí za 60 miliard nakoupit Grippeny, které budou za 10 let zastaralé a opět do šrotu, místo aby se posílilo a modernizovalo české chemické vojsko a polní nemocnice, které jsou naší chloubou třeba jen desetinovým nákladem. Proč jsme tedy vstupovali do NATO, kde se tyto vzájemné dohody o ochraně bezpečnosti státu dají tvořit podle vzoru ten umí to a ten zas tohle? Za těch 60 miliard by se totiž daly například vybudovat dvě třetiny dálničních sítí v České republice. V každém případě však děkuji paní poslankyni Zdeňce Horníkové (ODS), která na rozdíl od některých poslanců umí držet slovo. Ing. Miroslav Uchytil starosta města MINISTR OBRANY ČESKÉ REPUBLIKY Jaroslav Tvrdík Vážená paní poslankyně, V Praze dne 9. května 2002 na Vaši interpelaci ve věci Zrušení vojenské posádky v Chlumci nad Cidlinou zasílám následující odpověo. Vláda svým usnesením ze dne 29. srpna 2001 č. 835 schválila Analýzu požadovaných schopností, cílové struktury a složení ozbrojených sil České republiky. Současně schválila nové principy a etapy reformy ozbrojených sil. Z obsahu materiálů je zřejmé, že se nebude možné zcela vyhnout některým negativním dopadům, zejména v důsledku snižování počtů osob a opouštění posádek, což se dotkne i některých obcí, měst a regionů. V Koncepci výstavby profesionální armády České republiky a mobilizace ozbrojených sil České republiky, kterou vláda projednala dne , je navržena struktura ozbrojených sil České republiky a z toho vycházející koncepce dislokace posádek. Vláda tento materiál vzala na vědomí a rozhodla o konečném projednání Koncepce ve vládě v září letošního roku. Z výše uvedených skutečností je zřejmé, že vláda ve věci zrušení vojenské posádky v Chlumci nad Cidlinou doposud neučinila konečné rozhodnutí. Prioritou v navrhované struktuře Armády České republiky, včetně systému zásobování a oprav, je ekonomické hledisko. Cílem je snížení potřebných zásob na minimální možnou úroveň, koncentrace vytypovaných skladovacích a opravárenských kapacit do velkých posádkových celků a využití dodavatelských služeb civilních firem. Tato strategie se samozřejmě nemůže vyhnout ani Ústřední základně pohonných hmot a maziv v Chlumci nad Cidlinou, jejíž existence nemá žádnou souvislost s navrhovanou výstavbou multiskladu v Dašicích. Výstavba multiskladu v Chlumci nad Cidlinou by znamenala nedodržení základních norem pro skladování pohonných hmot a maziv a bezpečnostních vzdáleností od ostatních skladových kapacit. S argumenty, které jsou uvedeny v interpelaci, lze souhlasit jen částečně. Koncept silničního napojení na budoucí dálnici neodpovídá uvažovanému provozu, tuto trasu by bylo zapotřebí podstatně zkvalitnit. Pokud jde o železniční mezinárodní koridor, poznamenávám, že tento se buduje a modernizuje na trase Praha - Č. Třebová, nikoliv na trase Praha - Hradec Králové, na níž leží Chlumec nad Cidlinou. K zahrnutí do bezpečnostních investic NATO je třeba uvážit, že posádka Chlumec nad Cidlinou není doporučena pro výstavbu ze strany odborníků NATO. V rámci komplexního posouzení problému upozorňuji na skutečnost, že se nepředpokládá úplné zrušení celého zařízení v Chlumci nad Cidlinou, ale jeho možné převedení pod Správu státních hmotných rezerv včetně stávajících zaměstnanců. 4 Chlumecké listy

5 INFORMACE MĚSTSKÉHO ÚŘADU V případě, že dojde ke zrušení vojenských zařízení v Chlumci nad Cidlinou, jsou připravena následující opatření: Ministerstvo obrany v současné době připravuje dohodu, jejímž cílem je spolupráce mezi Ministerstvem obrany a Správou státních hmotných rezerv při zabezpečování zásobování Armády České republiky pohonnými hmotami a převedení příslušnosti hospodařit se stávajícím i nově budovaným technologickým zařízením pro skladování a manipulaci s pohonnými hmotami z Ministerstva obrany na Správu státních hmotných rezerv. U předaných zařízení se předpokládá využití stávajících zaměstnanců. Ministerstvo obrany uzavřelo s výbory základních organizací Českomoravského odborového svazu civilních zaměstnanců armády a s výborem Samostatné odborové organizace občanských zaměstnanců Ministerstva obrany kolektivní smlouvu o zvýšení odstupného. Účelem této smlouvy je zmírnit negativní dopady na sociální situaci propouštěných zaměstnanců. Smlouva stanoví, že zvýšené odstupné náleží zaměstnanci, se kterým byl rozvázán pracovní poměr výpovědí z důvodů organizačních změn podle ustanovení 46 odst. l písm. a) až g) zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů nebo dohodou z důvodů. Výše odstupného je stanovena v závislosti na délce trvání pracovního poměru občanského zaměstnance v resortu obrany. Další opatření připravuje meziresortní komise pod vedením náměstkyně ministra obrany pro personalistiku, ve které jsou vedle zástupců Ministerstva obrany zastoupeni i pracovníci Ministerstva práce a sociálních věcí a Českomoravského odborového svazu civilních zaměstnanců armády. Komise připravuje řadu sociálních programů pro propuštěné zaměstnance. Programy budou v prvé řadě zaměřeny na informační podporu a poradenství při realizaci převodů zaměstnanců v rámci vojenské správy. Druhá skupina programů bude zaměřena na pomoc a podporu při získávání nového zaměstnání u jiných zaměstnavatelů. Obsahem programů bude i zajišgování rekvalifikace pro propuštěné zaměstnance, aby se zlepšila jejich pozice na trhu pracovních sil. Při zajišgování těchto programů bude navázána úzká součinnost s úřadem práce. V některých případech bude využívána i možnost přímé komunikace s potenciálními novými zaměstnavateli. Ujišguji Vás, že vedení resortu považuje minimalizaci sociálních dopadů na své zaměstnance za jednu z klíčových otázek provedení reformy a věnuje jí maximální pozornost. K uvedené problematice proběhlo již jednání v druhé polovině měsíce února 2002 u vládního zmocněnce pro přípravu reformy ozbrojených sil ČR Ing. Jaroslava Škopka za účasti pana Ing. Pavla Bradíka, hejtmana Královéhradeckého kraje a starosty města Chlumec nad Cidlinou pana Ing. Miroslava Uchytila, kde byla vzájemná stanoviska vysvětlena. Vážená paní poslankyně, děkuji Vám za zájem o řešení této problematiky. S pozdravem Jaroslav Tvrdík ministr obrany ČR Vážená paní Mgr. Zdeňka Horníková poslankyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Kancelář prezidenta republiky Vážený pane starosto, V Praze dne 11. dubna 2002 vrátil jsem se včera z delší cesty po Itálii, Sicílii a Maltě s prezidentem republiky. Na Maltě i v Římě několikrát padlo jméno pana Norberta Kinského, dokonce při obědě s velmistrem Řádu maltézských rytířů jsem referoval o našem společném obědě v Oboře, na který rád vzpomínám. Byl to nádherný den a díky dr. Kinskému i Vám jsme poznali nová pozoruhodná místa. Přes náročné přípravy na cestu jsem si ještě před odletem našel čas na prostudování Vaší výzvy a na diskusi o ní. Sledoval jsem i Vaši akci v Senátu. Nelze říci, že nemáte pravdu. V některých bodech bych s Vámi souhlasil a i naši odborní pracovníci chápou Vaše obavy. Problém je však v tom, že během dlouhých let ani posledních měsíců, kdy se jednalo o příslušných zákonech v Poslanecké sněmovně a v Senátu, nevznesl prakticky nikdo relevantní námitky. Především Svaz měst a obcí, který sdružuje 70 % obcí, a je tudíž hlavním partnerem pro Ministerstvo vnitra i Parlament, nevznesl při projednávání zákona tak zásadní připomínky, jaké se nyní objevují v orlické výzvě nebo ve Vaší výzvě. Z hlediska připomínek obcí prošel zákon sněmovnou hladce. Ani politické strany v Parlamentu nevyjádřily obavy svých starostů. Hlasy varující před některými nepříznivými dopady reformy nebyly natolik silné, aby dokázaly vyvolat veřejnou diskusi. Kancelář prezidenta republiky eviduje dva nebo tři kritické ohlasy (počítám i Váš spis). Jindy, u méně závažných témat, jich jsou desítky. Teprve nyní, kdy rozhodující komora po dlouhé debatě zákon přijala, se obce vzpamatovaly a zahájily kampaň proti reformě. Zákon je ve finální fázi a ani prezident republiky by případně svým vetem nezvrátil rozjetou reformu. Pro prezidenta připravíme analýzu, ve které neopomeneme Vaše argumenty. S Vaší výzvou se seznámí, jakmile se vrátí z Malty. Obávám se však, že vhodný čas na zásadní korekci reformy už pominul. Se srdečným pozdravem Ladislav Špaček mluvčí prezidenta republiky Vážený pan Ing. Miroslav Uchytil starosta města Chlumec nad Cidlinou 5 /

6 INFORMACE MĚSTSKÉHO ÚŘADU Úsilí v boji o reformu státní správy stále pokračuje V měsíci dubnu Senát ČR opět projednával zákony, které mu doručila Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR. Zákony se týkají dokončení II. etapy územní veřejné správy. Ani v současné době není jasné, jakým způsobem bude Ministerstvo financí řešit krytí režie výkonu státní správy, který přejde na města. Starosta města ing. Uchytil se domnívá, že pokud bude schválena novela zákonů o obcích, která se bude týkat i možnosti rozšíření výkonu státní správy na obce II. typu, mohou tyto obce využít rozšíření výkonu státní správy (např. požadavek na udržení živnostenského úřadu). Není však jisté, zda tyto obce dostanou stejné finanční prostředky od státu. Obcím III. je navrhováno roční krytí na úředníka ve výši ,- Kč plus až ,- Kč na další vedlejší výdaje. Dnes je výkon státní správy na obcích kryt maximálně do částky ,- Kč na úředníka. Současně je navrhováno ze strany MV ČR, že obce III. dostanou ve dvou vlnách (rok 2002 a 2003) finanční prostředky na investiční náklady při pořizování nových kanceláří i na stavební úpravy při rozšiřování městských úřadů. Jedná se o desítky miliónů korun na úřad. Obcím II. typu nic takového navrhováno není a pravděpodobně ani nebude. Podle posledních informací totiž autoři reformy ustupují z požadavku, že na každé obci III. bude šablonovitě vykonáván výkon státní správy v takovém rozmezí, které tvoří 80 % kompetencí dnešních okresních úřadů. Konečný výsledek pokřivené reformy může být i takový, že v případě, když Chlumec nad Cidlinou zůstane obcí II. a rozšíří si výkon státní správy např. o 5 úředníků a Nový Bydžov se stane obcí III., která bude rozšířena nakonec o pouhých 5-10 úředníků, získá Nový Bydžov od státu finanční prostředky na krytí jak investičních, tak i režijních nákladů. Naše město na investice od státu nezíská NIC a výkon státní správy bude kryt nižším státním příspěvkem než v obci III. kategorie. Starosta našeho města proto požaduje o návrh zařadit Chlumec nad Cidlinou mezi obce III. typu. Zastupitelstvo města tento návrh plně podpořilo. Ing. Uchytil bude v tomto smyslu dále jednat na nejvyšších místech. Mgr. Milena Komárková Město Chlumec nad Cidlinou podá stížnost k Ústavnímu soudu pro porušení Ústavy ČR Při reformě veřejné správy nebylo město Chlumec nad Cidl. vybráno hlasováním v Parlamentu mezi obce kategorie III. - obce s rozšířenou působností výkonu státní správy. Při hlasování městu chybělo 5 potřebných hlasů. Ve čtvrtečním zasedání Senátu Parlamentu ČR ( ) nebyla schválena ani další města, o kterých se hlasovalo - Veselí nad Lužnicí, Chodov, Ledeč nad Sázavou atd. Bylo však schváleno dalších 11 obcí, které byly projednány ve Výboru pro územní rozvoj, správu a životní prostředí a ve Výboru ústavně právním. Jak nám sdělil starosta ing. Miroslav Uchytil, konečný počet obcí III. je tedy 205. Pro nás z nepochopitelných důvodů dalších 10 měst vybráno nebylo, dodal ing. Uchytil. Hlasování v Senátu pak připomíná trh obchodníků, trh koňských handlířů s kobylami. Spravedlnost v tomto systému nehledejme. Vládní návrh podpořili samozřejmě senátoři ČSSD a koalice. Domnívám se, pokračuje starosta našeho města, že Senát nesplnil svoji roli, pro kterou byl zřízen - tj. roli legislativní pojistky. Alespoň takto byl vznik Senátu občanům ČR zdůvodňován. Nyní je však jisté, že o všem se dopředu rozhoduje v politických klubech a zásadní rozhodnutí, byg špatná, procházejí Poslaneckou sněmovnou jako kudla máslem. Vyslovuji tedy vážnou pochybnost o fungování a dalším působení Senátu, který každoročně zatěžuje kapsu daňového poplatníka! Jsem přesvědčen, že část senátorů se jeví jako velmi rozumní lidé, bohužel, větší část se bojí projevit vůči svým politickým partajím svůj vlastní názor. Město Chlumec nad Cidlinou a řada dalších měst a obcí podá v okamžiku vydání zákonů k II. fázi reformy veřejné správy v listinné podobě žalobu k Ústavnímu soudu ČR pro porušení Ústavy ČR. Starosta ing. Uchytil dále sdělil, že opěrným bodem této žaloby bude absurdní nesmyslnost nadřízení jedné samosprávy nad druhou v krizových situacích. Například nebude možné akceptovat, aby v krizovém řízení, tj. válečné ohrožení, přírodní katastrofy, ekologické havárie apod., určoval starosta jednoho města, kam bude směřovat krizový štáb, který povede vždy omezenou nedostačující okamžitou pomoc. Jedná se o jednotky záchranářů, lékaře, hasičské sbory, vojsko apod. Dnes má tuto roli rozhodujícího článku výkonu státní správy svěřenu přednosta OÚ jako nezávislý státní úředník. Starosta, který v okamžiku zvolení skládá slib svému městu, nemůže být v těchto okamžicích objektivním článkem, protože vždy musí stranit na základě svého slibu svému městu. V opačném případě by to byla jeho obrazná sebevražda. Na tomto důkazním materiálu o pochybení vlády ČR, úředníků Ministerstva vnitra a konkrétně ministra vnitra pana Grosse, Parlamentu i Senátu již v tomto okamžiku pracují právníci zabývající se ústavním právem. Jsme ubezpečováni, že Ústavní soud ČR tento spor posoudí ve prospěch našich námitek. V opačném případě by se jednalo v budoucnu o velmi nebezpečný precedens ústavních práv a svobod obyvatel ČR. Přestože jsem osobně interpeloval tyto námitky v senátním Výboru ústavně právním, opět na naše 6 Chlumecké listy

7 INFORMACE MĚSTSKÉHO ÚŘADU požadavky nebylo reagováno, pokračuje Miroslav Uchytil. Obdobná námitka bude zaslána do Kanceláře prezidenta republiky ještě před tím, než pan prezident bude podepisovat soubor navrhovaných zákonů. A na závěr jednoduchý příklad, na kterém lze dokumentovat nesmyslnost vládního návrhu. Rozvodní-li se Cidlina, přijde stoletá voda a záplavy postihnou Chlumec nad Cidlinou i Nový Bydžov, půjde o záchranu majetku a zdraví obyvatel. Starosta Nového Bydžova by měl nestranně rozhodnout, kam budou směřovat jednotky okamžité pomoci. Domníváte se, že rozhodne pro Chlumec? Mgr. Milena Komárková Zasedání zastupitelstva a rady města Od uzávěrky předchozího čísla Chlumeckých listů proběhlo jedno zasedání zastupitelstva a čtyři zasedání rady, z toho jedno mimořádné. FINANČNÍ ZÁLEŽITOSTI! Zastupitelstvo na svém 27. zasedání schválilo jak předložený rozbor hospodaření Města a školy za rok 2001, tak i finanční vypořádání školy za rok 2001.! Vzhledem k tomu, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR požaduje, aby Město prokázalo financování výstavby víceúčelové sportovní haly v roce 2003 z vlastních prostředků (Město na toto počítalo s úvěrem), bylo nutné provést jak přeskupení výhledu rozpočtu na rok 2003 a 2004, tak i první úpravu rozpočtu letošního roku. Zastupitelstvo tudíž schválilo návrh 1 změny rozpočtu na rok 2002, návrh změny výhledu rozpočtu na rok 2003 a 2004 a odsouhlasilo profinancování výstavby haly v částce ,- Kč z rozpočtu Města Chlumec n. C. v roce 2003.! Současně byl na základě doporučení výběrové komise a rady schválen poskytovatel úvěru ve výši 19 mil. Kč - Komerční banka, a.s. a zastupitelstvo tímto schválilo přijetí úvěru. MĚSTSKÉ VYHLÁŠKY! Byla schválena vyhláška č. 3/2002 o příspěvku na částečnou úhradu neinvestičních nákladů školní družiny a školního klubu při Základní škole v Chlumci nad Cidlinou.! Rovněž vyhláška č. 4/2002 o nakládání s komunálním a stavebním odpadem byla schválena s tím, že do ní budou zapracovány připomínky Okresního úřadu Hradec Králové. FINANČNÍ PŘÍSPĚVKY! Zastupitelstvo schválilo poskytnutí následujících finančních příspěvků na činnost Domu dětí a mládeže ve výši ,- Kč a TJ Sokol ve výši ,- Kč. Následující finanční příspěvky vzali zastupitelé pouze na vědomí, protože jejich přidělení je (do výše ,- Kč včetně) v kompetenci rady. Jedná se o Modelklub ,- Kč, Střelecký klub ,- Kč, SDH Chlumec n. Cidl ,- Kč, Junák ,- Kč, Táborník ,- Kč, TJ EQUUS Kinsky ,- Kč, Speciální domov mládeže v Chotěšicích ,- Kč, SDH Lučice ,- Kč, Základní kynologická organizace ,- Kč, ZIPPO TEAM ,- Kč, Církev československá husitská ,- Kč, Domov důchodců ,- Kč a Fotbalový klub ,- Kč. VZHLED MĚSTA! Rada uložila odboru správy majetku a investic ve spolupráci s technickými službami zajistit osazení laviček typu antivandal u muzea v Loretě a před základní školou v ulici Kozelkově.! Byl schválen dodavatel zpracování Projektové dokumentace pro rekonstrukci městského kina PANO- RAMA na víceúčelové kulturní zařízení - Ing. arch. Zima a dodavatel Opravy (výměny) stávajícího povrchu chodníku před Loretou - fa NOVOSTAV s.r.o. Hradec Králové.! Technické služby dostaly za úkol bezodkladně vyměnit značku Zákaz vjezdu všech motorových vozidel s výjimkou dopravní obsluhy na nové komunikaci u DPS (směr čarodějnice) za značku Zákaz zastavení. Zároveň bude provedena celková oprava autobusové zastávky před domem s pečovatelskou službou. RŮZNÉ! Zastupitelé mimo jiné projednali i patnáct majetkových záležitostí, schválili 2. změnu územního plánu, vzali na vědomí informace starosty z jednání ve věci výstavby multiskladu České armády v Chlumci nad Cidlinou a odsouhlasili zařazení Města Chlumec nad Cidlinou do kategorie obce III. - obec s rozšířenou působností výkonu státní správy.! Na svém 84. zasedání rada odsouhlasila ceny vstupenek do muzea v Loretě takto: 20,- Kč budou platit dospělí, 10,- Kč děti od 6 let, důchodci a vojáci základní vojenské služby. Děti do 6 let budou mít vstup zdarma.! Byl vysloven souhlas s přemístěním čapího hnízda z komína bývalé prodejny v Lučicích na pozemek bývalé školy (st.p.č. 45) na sloup, který tam nechá p. Rozinek postavit na vlastní náklad (rovněž přemístění hnízda bude provedeno na jeho náklady) pod podmínkou, že vše bude provedeno v souladu se zákonem. Jana Tučková UPOZORNĚNÍ V případě, že si budete na matrice Městského úřadu podávat žádost o výpis z rejstříku trestů, nezapomeňte si na poště zakoupit kolek v hodnotě 50,- Kč. 5 /

8 POLICIE ČR Z POLICEJNÍCH ZÁZNAMŮ " Dne byla objasněna krádež osobního auta zn. Š 120 LS, které bylo odcizené dne ze dvora hotelu Astra v Chlumci nad Cidl. Dvěma pachatelům ve věku 19 a 16 let bylo sděleno obvinění z trestného činu krádeže ve spolupachatelství, za což jim hrozí trest odnětí svobody až na dvě léta. " Dne bylo zahájeno trestní stíhání 22letého muže z Kosiček, který ačkoli měl Okresním soudem vyslovený zákaz řízení motorových vozidel, byl kontrolován hlídkou OOP Chlumec nad Cidl. při řízení osobního auta. Muž byl obviněn ze spáchání trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí. " Policisté OOP Chlumec n. C. prošetřují dva případy krádeží vloupáním do rodinných domů, kterých se dopustil neznámý pachatel tak, že v prvním případě rozbil vchodové dveře a poté z domu odcizil bicí hodiny dřevěné, broušené skleněné poháry, obraz s motivem lesního porostu a stolní brusku. " V druhém případě neznámý pachatel rozbil skleněnou výplň okna a poté z domu odcizil barevný televizor Samsung, radiobudík, mikrovlnou troubu, napařovací žehličku, originál obrazu rozměrů 30 x 30 cm a deku cihlové barvy. " Policisté OOP Chlumec nad Cidl. objasnili krádeže vloupáním do chat v Chlumci n. C. a okolí, ze kterých jsou podezřelí mladíci ve věku 14, 15 a 17 roků, kteří tímto způsobem trávili svůj volný čas. Současně s objasněním věcí se podařilo zajistit i většinu odcizených věcí. " Na základě oznámení o zranění cyklisty bylo prováděno šetření ve věci dopravní nehody, ke které dle vyjádření zraněného došlo na křižovatce ulic Pražská a Vrchlického v Chlumci n. Cidl. Na základě provedených úkonů však bylo zjištěnou, že místo nehody si cyklista vymyslel a ve skutečnosti při jízdě na neosvětleném kole a v podnapilém stavu narazil v ulici Riegrova v Chlumci n. C. do zaparkovaného vozidla. Rozborem krve cyklisty bylo zjištěno, že obsahovala přes 2 promile alkoholu. Na vozidle 29letý cyklista způsobil škodu ve výši Kč. " Na závěr upozorňuji občany Chlumce n. C., že se množí krádeže vloupáním do sklepů v domech, kam se pachatelé dostávají neuzamčenými dveřmi do domů. Jaké je potom překvapení, když mizí jízdní kola a další cenné věci. npor. Zima Reklama 8 Chlumecké listy

9 MĚSTSKÉ MUZEUM V LORETĚ foto Ant. Fibigr K HISTORII LORETY Historií chlumecké Lorety se dosud podrobněji zabývali někdejší děkan a první chlumecký historik Karel Khun, poté umělecký historik Ivo Kořán a nejnověji architekt Karel Kuča. Podle Khuna Václav Norbert Oktavián Kinský dostavěl roku 1719 Loretu, v jejímž dvoře stála kaple se čtyřmi oltáři. Stavebník chtěl, aby tam byla škola, kde by vyučovali piaristé. Další Khunův údaj se vztahuje až k roku 1740, kdy bratři Kinští založili při Loretě mešní fundaci v hodnotě 4000 zlatých, kterou pojistili na chlumeckém panství. Z úroků byl vydržován v Loretě kolínský kapucín, aby denně sloužil v kapli zádušní mše za Bernarda Kinského a další zesnulé z roku Kinských; měl být rovněž nápomocen při duchovní správě. Dvorským dekretem z roku 1786 byla loretánská kaple zrušena a jistina 4000 zlatých převedena na státní náboženský fond. Po zásahu chlumeckého děkana Michaela Unfrieda se podařilo zpětně vyjmout jistinu z uvedeného fondu a určit ji k vydržování třetího kaplana v Chlumci, jehož povinností bylo mj. sloužit mše za Bernarda Kinského v chrámu sv. Voršily. Tolik Khun. Kořán přijal jako faktum Khunovo sdělení, že Loreta již roku 1719 existovala včetně kaple se čtyřmi oltáři. V účetním prameni z roku 1719 navíc objevil zmínku, kterou se mně bohužel nepodařilo ověřit, o platbě řemeslníkům za stavbu ambitů v Loretě. Dále se již zabýval pouze architektonickou stránkou stavby, přičemž došel k závěru, že pravděpodobným architektem Lorety byl František Maxmilián Kaňka. K. Kuča došel k závěru, že do smrti Václava Norberta (3. ledna 1719) bylo dokončeno pouze průčelí stavby (tzv. kaplanka). Poté mělo dojít v souvislosti s nástupem nového majitele panství Františka Ferdinanda a snad i kvůli nákladné stavbě zámku Karlova Koruna ke změně původního projektu - místo piaristické koleje byly vystavěny ambity s loretánskou kaplí uprostřed. Celý objekt byl dokončen zřejmě až roku 1740, což patrně vychází z Kořánova zjištění, že pamětní kniha chlumeckého děkanství uvádí jako datum dokončení stavby 1. leden Pokud jde o její využití, Kuča tvrdí, že kromě výše zmíněné zádušní funkce sloužila jako poutní místo pro širší okolí, tj. tedy mezi lety 1740 a Týž autor se rovněž zabýval genezí myšlenky vybudovat v Chlumci na poč. 18. století klášter. Správně připomíná, že Chlumecko patřilo k oblastem, kde se katolická církev musela stále potýkat s tajným nekatolictvím, takže chlumecká vrchnost, zaujímající navíc vysoké dvorské funkce, cítila patrně povinnost posílit katolickou institucionální základnu. Podle Kuči byly nejbližšími církevními objekty jezuitské koleje v Hradci, Jičíně a Kutné Hoře, což je třeba doplnit o kapucínský klášter v Kolíně. Připomeňme dále, že právě v roce 1717 (v prosinci) byl vydán první ze série císařských patentů proti nekatolíkům, reagujících na množící se zprávy o mimokatolických náboženských aktivitách v zemi. V těchto souvislostech se jeví pravděpodobný záměr Kinských, nijak přehorlivých katolíků, přivést do Chlumce piaristy jakožto řád, orientující se především na školství a inklinující celkově spíše k mírnějšímu postupu vůči zbloudilým duším. Není naopak jasné, jak došel Kuča k závěru, že nejprve bylo vystavěno průčelí a vlastní kaple až někdy před rokem 1740, i když to nelze vyloučit. Bylo-li od počátku cílem zřídit Loretu, pak by patrně (loretánská) kaple vznikla jako první, jako v případě pražské Lorety na Loretánském náměstí, a až poté by byly budovány další části objektu. Nejproblematičtější je pak autorovo tvrzení, vztahující se ke zřízení mešní fundace roku Podle Kuči tak František Ferdinand Kinský dal soukromým charakterem Lorety zjevně najevo svůj majestát, což prý bylo výmluvným dokladem toho, že česká šlechta chtěla držet krok se soudobými dvorskými trendy. Chlumecká,dvor- 5 /

10 MĚSTSKÉ MUZEUM V LORETĚ ská loretánská kaple byla zřetelně analogií [loretánské] kaple vídeňské. Namísto podobných nepodložených spekulací shrňme ověřená fakta a podložené hypotézy: V roce 1717 začal Václav Norb. Okt. Kinský ve snaze vymýtit nekatolictví na Chlumecku a posílit u vídeňského dvora renomé Kinských jako věrných synů katolické církve se stavbou piaristického kláštera, který měl pravděpodobně zahrnovat i Loretu, tj. součástí ideového záměru byl vznik poutního místa. Ale brzká smrt stavebníka, nákladná stavba Karlovy Koruny ( ), počínající doba pozdního baroka (nenašli bychom v Čechách mnoho klášterů, založených po r. 1720!), a zejména rostoucí finanční potíže chlumeckého panství zredukovaly původní záměr, takže místo piaristického kláštera a poutního místa zbyla jen kaple obehnaná ambity a osídlená jedním kapucínským mnichem. Prameny dochované ve fondu Rodinný archiv Kinských ve Státním oblastním archivu v Zámrsku, z nichž vycházel nepochybně také děkan Khun, nenaznačují nic, z čeho by bylo možno vyvozovat vliv soudobých dvorských trendů. Dne 1. ledna 1740 je datována fundační listina podepsaná čtyřmi bratry Kinskými - chlumeckým Františkem Ferdinandem (tehdy již vážně nemocným [zemřel o necelé dva roky později] a myslícím pravděpodobně více na spásu své duše než na projevy svého majestátu ), dále držitelem Chocně, Rychmburka, Rosic aj. Štěpánem Vilémem, majitelem České Kamenice a nejvyšším českým dvorským kancléřem Filipem Josefem a držitelem panství Pirkštejn Josefem Janem Maxmiliánem. Jako dědicové po svém svobodném a bezdětném bratru Bernardu Antonínovi, zemřelém roku 1737 pod kuratelou (!?), se rozhodli ze sumy zl, již Bernard určil ad pias causas (pro zbožné účely), vyčlenit 4000 zlatých jako nadační kapitál pojištěný hypotekárně na statku Štěpána Kinského v Březovicích poblíž Rychmburka. Z výnosu 5 % úroku, tj. 200 zlatých ročně, má být vydržován kaplan při loretánské kapli v Chlumci, který bude každodenně sloužit mši nejprve za duši Bernarda Kinského, a pak za ostatní mrtvé i žijící členy rodu Kinských. To ale není vše - kaplan má také vyučovat v řádné katolické víře a odvádět od bludu ty, kdož se dosud kloní k husitské sektě (!). Připojené vyjádření královéhradeckého biskupa Jana Josefa Vratislava z Mitrovic potvrzuje obavy katolické církev o spásu duší chlumeckých poddaných. Biskup sice souhlasí se zřízením fundace, ale s tou výhradou, že o nedělích a svátcích se boží služby v Loretě smějí konat až poté, co skončí kázání a bohoslužba v chlumeckém farním kostele a že loretánská mše nesmí být oznamována vyzváněním zvonu, aby nebyl lid odváděn od nanejvýš nutné katacheze v kostele sv. Voršily. Na základě těchto údajů můžeme považovat za vysoce pravděpodobné, že hrabě Kinský chtěl zřízením piaristického kláštera posílit katolickou víru na svém panství. Děkan Khun o těchto důvodech, ač mu jistě byly známy, pomlčel patrně proto, že nechtěl počátkem 20. století, kdy své dílo psal, příliš upozorňovat na fenomén nekatolictví a rekatolizace po třicetileté válce, který podstatná část české společnosti vnímala pod vlivem liberalismu a ožívající husitské tradice negativně. Více by možná prozradila Khunova pozůstalost, uložená ve Státním okresním archivu v Hradci Králové. Víme tedy, že nejpozději k roku 1740 byla Loreta dokončena, tj. vypadala při zvenčí přibližně tak jako po nynější rekonstrukci, ovšem na nádvoří stála kaple a kolem se rozkládaly zahrady s barokními skulpturami. Ovšem nad její funkcí až do zrušení roku 1786 visí jistý otazník. V Loretě patrně přebýval kapucín z Kolína, aby sloužil každodenně zádušní mše v duchu nadační listiny (výběr duchovního nebyl náhodný, protože chlumecké panství již dříve podporovalo kolínský klášter tohoto žebravého řádu - např. roku 1719 darováním 8 strychů pšenice). Šlo o soukromé mše, i když z vyjádření hradeckého biskupa plyne, že se jich snad mohli zúčastnit i lidé mimo rodinu Kinských. Bylo to nejspíš toto slabé využití Lorety, jež vedlo K. Kuču k domněnce, že Loreta byla... příležitostně využívána i jako poutní místo pro širší okolí, o čemž údajně svědčí i zřízení ambitů a vůbec celé pojetí stavby jako především poutního místa. K tomu je třeba uvést, že Loreta měla být především sídlem piaristického řádu, který měl aktivně působit v širokém okolí vyučováním v katolickém duchu. Jeden jediný kapucínský mnich by rozhodně nemohl organizačně a technicky zajistit průběh byg příležitostné pouti a hlavně - o chlumeckých poutích mlčí katolický kněz Khun! Musíme se tudíž vzdát lákavé představy o zástupech věřících směřujících s modlitbou v srdci a zpěvem zbožných písní na rtech do chlumecké lorety v době Marie Terezie, jež nota bene začala poutě z ekonomických i hygienických důvodů omezovat. Loreta tedy ve druhé pol. 18. století více méně zela prázdnotou, přerušovanou pouze jednou denně kapucínovou litanií za mrtvé i živé příslušníky rodu Kinských, na prvním místě za nešgastného Bernarda, o jehož osudu není nikde v literatuře zmínka. Nelze se tedy divit, že zrak osvícenských rádců císaře Josefa II. padl při výběru likvidovaných klášterů také na Loretu, jež nesloužila žádnému bohulibému praktickému účelu. Dvorským dekretem z roku 1786 byla loretánská kaple v Chlumci zrušena, odsvěcena a obrácena k praktickému využití jako špitál. Proto byly zazděny ambity a poč. 19. století zbořena nádvorní kaple, jejíž vybavení - jak uvádí Kuča - bylo přeneseno do severního nárožního ambitu, kde byla zřízena provizorní kaple. Důvod? Bylo to v době, kdy ve špitálech bylo nutno pečovat nejen o tělesnou schránku, ale i duši pacientů. Dochované prameny z 19. století informují o sporech mezi státem, církví a panstvím ohledně osudu mešní nadace, ale osud samotného objektu to zřejmě příliš neovlivnilo. Ve 20. století byla část Lorety přebudována na byty, jejichž posledními obyvateli bylo několik cikánských rodin, což jen urychlilo devastaci celého areálu. Lze s jistotou konstatovat, že před zánikem Loretu - tak jako mnoho dalších zdevastovaných historických staveb - zachránil pád komunistického režimu. Na počátku devadesátých let se opravou střechy předešlo nejhoršímu, načež zavládly značné rozpaky nad využitím tohoto pramálo prakticky založeného objektu, i když od počátku 10 Chlumecké listy

11 MĚSTSKÉ MUZEUM V LORETĚ převládal názor, že by mělo jít o kulturu - knihovna nebo muzeum, příp. obojí. Největší problém představovaly samozřejmě veliké náklady na případnou rekonstrukci, jež vedly po určitou dobu v kulturní komisi městského zastupitelstva k diskusím o případném pronájmu Lorety. Teprve za nynějšího vedení města se podařilo především zásluhou starosty ing. M. Uchytila obstarat potřebné finanční prostředky a prosadit tuto investici v zastupitelstvu přes odpor některých zastupitelů. Rekonstrukce Lorety podle projektu ing. arch. J. Zimy a slavnostní otevření muzejní expozice 8. června 2002 zahajuje novou etapu v dějinách Lorety, která se nepochybně stane chloubou města Chlumce nad Cidlinou. Aleš Valenta Rekonstrukce Lorety pohledem jejího architekta V roce 2000 bylo rozhodnuto o provedení rekonstrukce bývalého kláštera Loreta, který byl v té době v dezolátním stavu. Na základě výběrového řízení bylo rozhodnuto, že generálním projektantem této významné stavby se stane ze tří uchazečů ing. arch. Jan Zima, jehož nabídka byla nejen stavebně, ale i ekonomicky nejzajímavější. Těsně před slavnostním otevřením Lorety jsem požádala pana ing. arch. Zimu o krátký rozhovor. Jste chlumecký rodák. Co Vás vedlo k tomu, přihlásit se do výběrového řízení na projekt rekonstrukce této stavby? Byla to pro Vás i stavovská čest? Tato cenná kulturní památka si zaslouží celkovou rehabilitaci už z důvodu, že takto zachovalých areálů se na území našeho státu nachází pouze několik. Dalším důvodem byla absence výstavních prostorů pro městské muzejní sbírky, které byly prozatím uloženy v depozitářích Krajského muzea v Hradci Králové. V neposlední řadě bylo třeba připravit vhodný výstavní prostor pro cenné sbírky darované panem Novákem, které dokumentují vývoj zemědělské techniky. Stávající areál bývalého kláštera Loreta, jehož původ je kladen do 20. let 18. století, byl již delší dobu bez využití. Jeho posledním využitím byly holobyty se společným sociálním zařízením. Která stavební firma akci prováděla a kdy tato přestavba začala? Na základě výběrového řízení byla pověřena rekonstrukcí stavební firma Stavoslužba Chlumec nad Cidlinou, subdodavatelem se stala hořická firma Stavokomplex. S přípravou přestavby bylo započato v říjnu roku 2000 a stavební práce se naplno rozběhly od počátku roku S jakými problémy jste se při rekonstrukci potýkali? Bylo jich mnoho. Například v únoru 2001 došlo k havárii, při které se zřítila část narušeného obvodového zdiva. Tato nehoda byla vyšetřována i policií a nezávislým soudním znalcem, ale nebyly zjištěny žádné nedostatky z naší strany. Po odkrytí stropů bylo zjištěno, že trámy jsou napadeny dřevokaznými houbami a hmyzem. Proto muselo dojít k jejich totální výměně. Rekonstrukce navrací stavbě její původní vzhled. K jakým nejzásadnějším stavebním zásahům muselo dojít? Bylo třeba obnovit jednotný prostor zazděných abmitů, v nichž byla položena pískovcová dlažba. Došlo k zasklení 5 arkád ve dvorní části, aby zde mohla být instalována unikátní sbírka rozměrných ostrostřeleckých terčů, které jsou, podle mého názoru, jedny z nejlepších exponátů muzea. Fasády ambitů vnější i nádvorní si vyžádaly úplnou rehabilitaci. Šlo především o doplnění říms, zřízení soklů a doplnění chybějících členění arkád. Nález na dvorním průčelí západního křídla nám poskytl spolehlivé vodítko k obnově původní barevnosti této stavby. Vyrobena byla dle původních i nová vstupní vrata a všechna okna. Byl zřízen i bezbariérový přístup a bezbariérové sociální zařízení pro návštěvníky a personál. Kdo stavbu financoval a jaké byly celkové náklady této rekonstrukce? Generálním investorem bylo Město Chlumec nad Cidlinou, kterému se podařilo získat cenné finanční dotace od Okresního úřadu v Hradci Králové. Celkové finanční náklady dosáhly téměř 10 miliónů korun. A co říci závěrem? Přál bych si, aby se tato zachráněná cenná stavba stala dalším významným kulturním a společenským místem foto Ant. Fibigr v našem městě a aby si ponechala svůj obnovený vzhled po dobu dalších staletí. Děkuji za rozhovor. Mgr. Milena Komárková 5 /

12 MĚSTSKÉ MUZEUM V LORETĚ MUZEUM LORETA Muzeum Chlumecka bylo veřejnosti zpřístupněno poprvé roku 1930 v prostorách radnice. Základním nedostatkem byla absence vlastní budovy, jež vedla po roce 1945 k několikerému stěhování sbírek, při němž se mnoho věcí poztrácelo, zničilo a nepochybně bylo i rozkradeno. Inventární kniha chlumeckého muzea obsahuje asi 2500 inventárních čísel, ale dochovaných předmětů je sotva polovina. Nejcennější kusy nábytku, mnoho mincí, zbraní, porcelánu, cechovních předmětů atd., to vše je nenávratně ztraceno. Při přípravě nynější nové expozice v Loretě bylo proto nutné pracovat více méně s torzem někdejších sbírek, které se navíc namnoze nacházely ve špatném stavu, takže je bylo nutné zrestaurovat, čehož se velmi zdařile zhostil p. Josef Krátký. Ostatně ani výstavní prostory nejsou příliš rozlehlé - jedná se o první patro průčelí Lorety, kde se nachází chodba a čtyři malé místnosti, dále bylo k dispozici pět zasklených ambitů a ostatní otevřené ambity, určené k rozmístění zemědělské techniky z unikátní sbírky p. Františka Nováka. Zemědělské stroje a nástroje jsou doplněny o obrazový a fotografický materiál, přibližující nelehký život na venkově v 19. a počátkem 20. století. Uspořádány jsou v souladu s postupem zemědělských prací - od jarní orby, podmítky a hnojení přes sklizeň obilí a sekání trávy až po podzimní výmlat. V zasklené části ambitu naproti vstupu do muzea se nachází expozice k pravěkým a středověkým dějinám foto Ant. Fibigr foto Ant. Fibigr Chlumecka. Dominantou tehdejšího města byl vodní hrad, patřící k největším svého druhu v Čechách. Ve vitrínách jsou vystaveny pravěké a středověké nálezy částí zbraní a keramiky, jakož i kachle ze středověkých tvrzí Chlumecka. V další části expozice zachycuje působení ostrostřeleckého sboru v Chlumci n. Cidl. Návštěvník tu může zhlédnout figurínu v ostrostřelecké uniformu, pušky sloužící ke střelbě do terče (tzv. terčovnice) aj. Za pozornost však především stojí sbírka malovaných ostrostřeleckých štítů, které nechali na svůj náklad zhotovit v 19. století členové ostrostřeleckého sboru. Čtvrtý zasklený ambit připomíná selské povstání z roku 1775 a v posledním pátém jsou vystaveny předměty, dokumentující každodenní život venkovského lidu v minulosti. V prvním patře Lorety začíná prohlídka v místnosti, upravené jako stará selská jizba. Nachází se v ní barokní lidový nábytek z poč. 19. stol., lidové kroje a zajímavé obrázky na skle s náboženskými motivy, rovněž z prvních desetiletí 19. století. Další místnost je vyhrazena životnímu stylu měšganstva z doby kolem r. 1900; v obou těchto prostorách jsou exponáty doplněny o figuríny v dobových oblecích. Třetí místnost je věnována řemeslům a cechům. Návštěvníci tu mohou zhlédnout cechovní truhlice, kopii cechovní listiny z konce 17. století, znaky a prapor společenstva řezníků, jakož i fotografie a další dokumenty k okresní hospodářské výstavě z roku K nejcennějším exponátům patří popravčí meč posledního chlumeckého kata. Čtvrtá místnost připomíná pomocí obrazového, fotografického a archivního materiálu tři významné osobnosti, které se narodily v Chlumci nad Cidlinou. Předně se jedná o dramatika V. K. Klicperu ( ), jehož dramata se dodnes hrají na českých jevištích a na je- 12 Chlumecké listy

13 MĚSTSKÉ MUZEUM V LORETĚ hož počest se již více než 50 let v našem městě koná ochotnický festival Klicperův Chlumec. Dále tu je zastoupen významný historik a profesor Karlovy univerzity Jaroslav Goll ( ) a přední český ovocnář Jan Říha ( ). Poslední částí expozice je chodba v prvním patře, kde jsou k vidění předměty a obrazový materiál k počátkům Sokola a sportu v Chlumci nad Cidlinou, a to včetně jízdního kola z konce 19. století ( kostitřas ), na němž dojeli nejzdatnější z tehdejších velocipedistů z Prahy do Vídně a zpět. Dále se tu nachází oddíl militaria, obsahující sečné i palné zbraně, součásti vojenské výstroje a výbavy, jakož i korespondenci z první světové války. Prostor chodby by mohl být v budoucnu využíván pro krátkodobé výstavy obrazů, fotografií apod. Nevystavené sbírkové předměty budou uloženy do depozitáře. Naléhavým úkolem bude jejich postupná inventarizace a případná restaurace či konzervace. Muzeum Loreta, jehož správou bude pověřena paní Helena Krátká, zároveň v rámci své akviziční činnosti uvítá dary od občanů v podobě předmětů či písemností, jakýmkoli způsobem dokumentujících život minulých generací na Chlumecku. Doufejme, že také díky zájmu veřejnosti nezůstane Loreta jen oku milým barokním exteriérem, tu a tam zvoucím v letní sezóně ke kulturním akcím na nádvoří, ale se stane především aktivním muzejním pracovištěm, uchovávajícím a dotvářejícím paměg zdejšího kraje a jeho obyvatel. Aleš Valenta Svoji sbírku jsem daroval Několikrát jsem navštívil výstavku zemědělského nářadí, nástrojů a strojů u pana Františka Nováka v Palackého ulici v Chlumci n. C. Byla rozmístěna pod přístřeškem rozsáhlého dvora, který je dnes prázdný. Znám osud celé sbírky a právě proto se domnívám, že přišel čas o ní hovořit. Součástí sbírky je řada strojů S těmi to bylo obtížné. Jednak jsem musel většinou zaplatit za ně, za jejich přestěhování a potom, když jsem je nechtěl mít jako mrtvou investici, ale byl představiteli města ujištěn, že bude umístěna v přebudované Loretě, rozhodl jsem se darovat ji městu Chlumci n. C. Věřím, že právě tam je její správné uplatnění. Bude sloužit Kdy jste začal se sbíráním a proč Vyrostl jsem v zemědělské rodině. Již od dětství jsem musel rodičům pomáhat, a tak jsem si většinu zemědělského nářadí, nástrojů a strojů, jak se říká, ohmatal a snad proto mě přirostly k srdci. A když se něco vyřaoovalo, bylo mi líto to odhodit nebo zničit, a tak jsem jednotlivé kusy začal ukrývat. Odkud věci pocházejí Většinou jsou z Chlumecka, a to od soukromníků. Některé zdarma, jiné za úplatek. Ale také z bývalého Kovošrotu, kde jsem je objevil. Ale musel jsem za ně dát protihodnotu železa. A stroje jsem většinou odkoupil. Stálo Vás to nejen hodně času, ale také dost peněz To jsem nikdy nepočítal a také nelitoval času ani peněz. Uspokojovalo mě, že se sbírka rozrůstá. musel jsem je zprovoznit. To znamenalo většinou nechat si některé součásti udělat. Ale hodně Chlumečáků mi pomohlo a já jsem potom s radostí sledoval jejich chod a každému návštěvníkovi předvedl. Sbírka po dlouhých letech opustila Vaše domácí prostory Věnoval jsem jí hodně svého času, roky ze svého života. Když jsem foto Ant. Fibigr současnému i budoucím pokolením - bude stále připomínat těžkou práci zemědělců v minulém století. Návštěvníci výstavy budou zajisté obdivovat jednotlivé prvky sbírky, ve které se bude stále zobrazovat dlouholetá práce jejího původního majitele pana Františka Nováka. Dík za krásnou a hodnotnou sbírku. J. Vosáhlo 5 /

14 MĚSTSKÉ MUZEUM V LORETĚ Dobrý člověk ještě žije... Již 13 let potkáváme v našem městě menšího vousatého a stále usměvavého človíčka, o kterém mnozí snad jen vědí, že bydlí na zámku. Někteří si možná vzpomenou na překrásné vánoční a velikonoční výstavy v kostele Nejsvětější Trojice, které nezištně připravil se svými přáteli. Tento skromný muž, který má rád lidi, se jmenuje Josef Krátký. V poslední době je jeho jméno spojeno především s restaurováním, přípravou a instalací sbírek v areálu bývalého kláštera Loreta, který bude od 8. června sloužit jako městské muzeum. Chtěli jsme ocenit jeho lví podíl na této práci, proto jsme pro čtenáře Chlumeckých listů připravili autoportrét tohoto bezesporu zajímavého člověka s jeho životním vyznáním. Vodochodská, která vystudovala AVU a v současné době žije v USA. Skupina lidí kolem časopisu NH jezdila na koncerty, hlavně folkové, kde jsem se blíže seznámil s Jaroslavem a pan Krofta mi nabídl spolupráci, které jsem se zalekl. Byl jsem tedy pozván alespoň na premiéru Prodané nevěsty, kde jsem se osobně setkal s panem Horníčkem. Nikdy jsem neměl ambice stát se slavným člověkem, byl jsem raději skromný a v pozadí. Všechny věci jsem vytvářel svým citem a svým Narodil jsem se v Čáslavi a první čtyři roky svého života jsem prožil v obci Semín. Později se naše rodina přestěhovala do Břehů, kde jsme bydleli na Výrově ve mlýně. Bylo tam velmi romantické prostředí, kolem tekl Opatovický kanál, kam jsme jako malí kluci chodívali na ryby. Za mlýnem se rozkládal rozsáhlý les, kam jsme hodně chodili na houby a kde jsme hráli různé hry. Měl jsem rád kreslení a muziku. Když mně bylo asi 17 let, vznikla v Přelouči skupina lidí, která si říkala NH 929 (Následky horka) a vydávala svůj časopis, do kterého jsme každý přispíval svými nápady, básněmi, fotografiemi, grafikou. Tak jsme realizovali svoji první uměleckou činnost. V této skupině pracoval současný akademický malíř Ivan Exner, který vystavuje svá díla po světových galeriích a s kterým jsem navštívil malíře Jiránka a Komárka. Mezi tuto partu patří i Jiří Krejčík, který vystudoval architekturu. Dnes je známým královéhradeckým architektem a k jeho významným pracem patří celková obnova hradeckého biskupství s jezuitskou kolejí. Dalším členem byla Kamila Albrechtová-Ženatá. Rád bych se zmínil o Tomáši Mazalovi, který spolupracoval s Bohumilem Hrabalem. V posledních letech jeho života ho doprovázel na veškerých cestách po Evropě. V tomto časopise působila i Ilona Hutkou, Vlastou Třešňákem, s Pepou Nosem i s básníkem Egonem Bondym. Členem naší skupiny byl totiž i Karel Novotný, který hrál na kytaru, zpíval a skládal písničky. V 70. letech celá naše rodina stavěla nový dům, kam jsme se přestěhovali. Zde jsem žil do té doby, než jsem se oženil se svojí první a doufám, že poslední ženou Helenkou. Odešli jsme spolu do Kutné Hory, do kláštera Voršilek, kde byly restaurátorské a konzervátorské dílny. V této době jsem studoval na lidové konzervatoři loutkářství - obor scénografie. Amatérské loutkové divadlo jsem začal hrát v 80. letech v Břehách s Ivanem Novotným. Jelikož nám některé loutky chyběly, začal jsem je vyrábět. Aniž bych v těchto letech tušil, že se někdy stane Chlumec mým domovem, hrál jsem s Ivanem loutkové divadlo právě v Chlumci a v Olešnici. Možná si někteří spoluobčané vzpomenou na hru Tancuj, tancuj, belzebube. Moje loutky měly asi zajímavou úroveň, a tak jsem dostal nabídku na výstavu neprofesionálních výtvarníků do Pardubic. Seznámil jsem se tu s členy loutkového divadla Drak z Hradce Králové foto Ant. Fibigr viděním světa. Loutkové divadlo v současné době hraju svým dětem, a to jen o Vánocích nebo jiných výjimečných příležitostech. V Kutné Hoře se nám narodil nejstarší syn Jan. Podmínky pro bydlení tu nebyly dobré, a tak jsem sháněl práci, abychom mohli slušně bydlet a já při tom mohl pracovat v oblasti kultury. V dubnu 1989 jsem dostal nabídku zaměstnání a bytu v Chlumci. Nastěhovali jsme se na zámek, kde jsem pracoval jako údržbář. V roce 1992 v rámci restitucí byl majetek včetně zámku navrácen rodině Kinských. V květnu téhož roku jsem obdržel výpověo od památkářů. Najednou jsem byl bez práce. Začal jsem vyrábět loutky doma na koleně, a tak jsem se rok a půl živil. Po té, co rodina Kinských převzala svůj majetek, nabídl jsem jim spolupráci při restaurování a opravách mobiliáře a prováděl jsem rekonstrukci chlumecké zámecké kaple. Byl jsem též požádán panem děkanem Týfou o pomoc při opravě kostela v Mlékosrbech. Se skupinou lidí jsme konzervovali všechny oltáře a v kostelíku v Lučicích jsem pracoval na kazatelně, lavicích a křížové cestě. Při někte- 14 Chlumecké listy

15 MĚSTSKÉ MUZEUM V LORETĚ rých těchto pracech mi pomáhá chlumecká občanka Kateřina Myšková, která v současné době studuje 5. rok AVU - obor plastika. V posledních 7 měsících jsme s Helenkou intenzívně pracovali na opravách, renovaci a konzervaci sbírek pro chlumecké muzeum umístěné v prostoru Lorety. V současné době provádíme instalaci sbírek včetně zemědělských strojů pana Nováka. Chtěl bych všechny spoluobčany pozvat na otevření Lorety a doufám, že se jim bude naše expozice líbit. Byl bych rád, kdyby lidé pochopili, že se udělalo kus hezké a užitečné práce. Je velmi pěkné, že tady zůstane něco po nás a že dokážeme s úctou udržovat to, co nám tu zanechali naši předkové. Naše práce na Loretě není konečná, ale bude se vyvíjet, expozice budou rozšiřovány a doplňovány. Počítáme i s tématickými folklórními výstavami. Nejvýznamnější spolupracovnicí a oporou je moje žena Helenka, která je velmi šikovná na čalounění i na malbu. Mám ji moc rád a bez ní bych nebyl schopen tolik práce obsáhnout. Pracuji 10 hodin denně, někdy podle potřeby i daleko víc. Pracuji i v sobotu, ale v neděli se snažím věnovat rodině. Mám sice svobodné povolání, ale od roku 1992 jsem měl pouhých 5 dnů dovolené. Moji kluci mě navštěvují v dílně, povídáme si a výtvarně nadaný syn Matouš zde začíná vyřezávat své první práce. Byl bych rád, aby po mně jednou některý převzal moji živnost. Nikdy jsem nebyl v žádné politické straně. Jsem členem kulturní komise města, občanského sdružení Město v zahradách a ředitelem farní charity. Moc volného času mi nezbývá, ale zbyde-li mi nějaký, rád s nejmladším synem Šimonkem vařím. Jsem věřící člověk a vážím si všech lidí, i když nemohu sdílet názory každého. Největším nešvarem lidí je závist, zloba a arogance. Já mám rád lidi upřímné. Děkujeme za milé povídání. Připravili a zpracovali manželé Komárkovi Víte, že...? # Řeka Cidlina byla pro vodáky slavnostně odemčena v sobotu 27. dubna chlumeckou VCS a jejími příznivci nejen z Chlumce nad Cidlinou, ale i z okolí. # ZŠ pořádá od do (od 8 do 16 hodin) výstavu výrobků a výkresů žáků pod názvem Rok ve škole. # Město Chlumec nad Cidlinou pořádá 8. června 2002 slavnostní otevření muzea v rekonstruované Loretě. # Klicperáci sehrají v sokolovně veselohru Ťululum. # Hřebčín Equus Kinsky pořádá v neděli 23. června 2002 od hod. na závodišti v Lipkách jezdeckou revue SLAVNOSTI KONÍ KINSKÝCH. Reklama 5 /

16 POZVÁNKA NA... Občanské sdružení Město v zahradách a Město Chlumec nad Cidlinou Vás zvou dne 8. června 2002 na slavnostní znovuotevření Lorety. Tato historicky cenná a v současné době nově zrekonstruovaná budova bude sloužit jako městské a zemědělské muzeum. Program této významné kulturní a společenské akce: shromáždění občanů ve hodin na Klicperově náměstí - vystoupení dechového orchestru a mažoretek ZUŠ ve hodin odchod slavnostního průvodu vedeného dechovým orchestrem a mažoretkami, následovaný kočáry s hosty, skupinou historického šermu a krojovanými skupinami k Loretě ve hodin slavnostní famfáry a přestřižení pásky krajským hejtmanem Bradíkem, arcibiskupem Otčenáškem a zástupcem Ministerstva kultury vystoupení skupiny historického šermu v hodin program ZUŠ v hodin program žáků ZŠ v průběhu slavnostního odpoledne proběhne dobové vystoupení chlumeckého tanečního souboru a loutkové divadelní představení souboru Tak co? ZUŠ s hrou Jan za chrta dán předpokládaný závěr odpoledního programu v hodin přestávka v hodin vystoupení chlumeckého tanečního souboru v hodin divadelní představení souboru Klicpera s premiérou hry Antonína Lauterbacha O zajetí krále Václava ve hodin vystoupení skupiny Kantoři v závěru programu vystoupí skupina historického šermu s ohňovými efekty V průběhu celého odpoledne si budete moci zdarma prohlédnout výstavní expozici muzea. Po celou dobu programu bude probíhat před budovou Lorety barokní dobový jarmark. Občerstvení po celé slavnostní odpoledne a večer je zajištěno. V případě velmi nepříznivého počasí bude kulturní program přeložen do sokolovny. Předpokládaný závěr programu ve hodin. Srdečně Vás všechny na tuto slavnostní akci zveme 16 Chlumecké listy

17 POZVÁNKA NA... LETEM DIVADELNÍM SVĚTEM podruhé Milí čtenáři Chlumeckých listů, jaro už je takříkajíc v plném proudu a i my, Klicperáci, po večerech zkoušíme a zkoušíme, abychom Vám 14. června mohli představit komedii francouzského autora Georgese Feydeaua, Ťululum. Věříme, že jak samotný děj, tak i výkony chlumeckých stálic ochotnické scény Vás pobaví a alespoň na chvíli vytrhnou ze všedních dnů. Zapomeňte jeden večer na starosti a přijote zahnat chmury do Sokolovny, kde Vás ve hod. čeká parádní zápletka manželská i milenecká. Hádejte. Kdopak asi bude to Ťululum??? Předprodej vstupenek je v papírnictví u pí Netíkové. Za Klicperáky s pozdravem Soňa Chloupková SLAVNOSTI KONÍ KINSKÝCH V neděli 23. června 2002 od hod. na závodišti v Lipkách pořádá TJ Equus Kinsky a Hřebčín Equus Kinsky společně s městem Chlumec nad Cidlinou jezdeckou revue SLAVNOSTI KONÍ KINSKÝCH. Stane se tak při příležitosti oslav 170 let založení hřebčína v Chlumci nad Cidlinou Oktaviánem hrabětem Kinským v roce Tato v minulosti úspěšná akce, která se pořádá v dvouletém intervalu od roku 1992, našla mnoho příznivců a poslední Slavnosti navštívilo diváků. Svým rozměrem představuje akci přerůstající hranice města, na kterou se sjíždějí diváci z celé ČR, ale i pár hostů z ciziny. S uspořádáním Slavností pomáhá mnoho chlumeckých firem a Město Chlumec nad Cidlinou. Letos se připravují některé nové ukázky, ale i ty tradiční. Diváci uvidí čtyřspřeží zlatých koní, vítěze národní přehlídky koní Kinských, drezurní kür, skákání do výšky, koňský fotbal puschbal, chlumeckou steeple-chase vítězů Velké pardubické a osobností, dostih klusáků, ukázku aukce koní, čikoše na koních, klisny s hříbaty a další překvapení. Pořadatelé Vás srdečně zvou a těší se na Vás. Petr Půlpán 5 /

18 KULTURA V CHLUMCI KINO Panorama Chlumec nad Cidlinou tel. č / ČERVEN června sobota PEKELNÁ ŽENSKÁ hod. Americký komediální film. Dobří přátelé vás hod. ochrání nejen před peklem, ale i před ženskou! Režie: Dennis Dugan Hrají: Jason Biggs, Jack Black, 99 minut Amanda Peet, Kyle Gass ad. Vstupné: 52,- a 55,- Kč Mládeži přístupný 5. června středa KRÁL ŠKORPION hod. Americká širokoúhlá hororová komedie hod. Válečník. Legenda. Král. Režie: Chuck Russell 85 minut Hrají: The Rock, Michael Clarke, Kelly Hu, ad. Vstupné: 50,- a 53,- Kč Mládeži od 12-ti let přístupný 8. června sobota VÝLET hod. Český film. Příběh ze života. Co si doma hod. neřeknete, dozvíte se cestou. Režie: Alice Nellis Hrají: Iva Janžurová, Theodora Remundová, 100 minut Igor Bareš, Naoa Kotršová, Dan Bárta ad. Vstupné: 56,- a 59,- Kč Mládeži od 12-ti let přístupný 12. června středa ČISTÁ DUŠE hod. Americké drama. Viděl svět tak, jak si nikdo hod. nedokázal představit. Režie: Ron Howard Hrají: Russell Crowe, Ed Harris, 126 minut Jennifer Conellyová, Adam Goldberg ad. Vstupné: 50,- a 53,- Kč Mládeži od 12-ti let přístupný 15. června sobota ZA NEPŘÁTELSKOU hod. LINIÍ hod. Širokoúhlý americký akční thriller. Meze, které nelze překročit. Režie: John Moore Hrají: Owen Wilson, Gene Hackman, 105 minut Olek Krupa ad. Vstupné: 47,- a 50,- Kč Mládeži od 12-ti let přístupný 19. června středa hod. Americký film - rodinné sci-fi. Tři miliony hod. světelných let od domova. Režie: Steven Spielberg Hrají: Dee Wallaceová, Henry Thomas, 115 minut Peter Goyote, Drew Barrymoreová ad. Vstupné: 47,- a 50,- Kč Mládeži přístupný E.T. - MIMOZEMŠŤAN 22. června sobota PERNÍKOVÁ VĚŽ hod. Český film - thriller. Lehce nezávislý film hod. o těžkých závislostech. Režie: Milan Štaindler Hrají: Jan Dolanský, Radek Kuchař, 101 minut Michal Dočolomanský, Vanda Exnerová ad. Vstupné: 47,- a 50,- Kč Mládeži od 15-ti let přístupný 26. června středa hod. Americké širokoúhlé mystické drama hod. Poselství lásky ze světa mrtvých. Režie: Tom Shadyac Hrají: Kevin Costner, Joe Morton, 104 minut Ron Rifkin, Kathryn Erbe ad. Vstupné: 52,- a 55,- Kč Mládeži od 12-ti let přístupný NA KŘÍDLECH VÁŽKY 29. června sobota ÚKRYT hod. Americký širokoúhlý thriller. Jodie Foster hod. v nesprávné chvíli na nesprávném místě. Režie: Davin Fincher Hrají: Jodie Foster, Kristen Stewart, 108 minut Forest Whitaker, Jared Leto ad. Vstupné: 55,- a 58,- Kč Mládeži od 12-ti let přístupný Změna programu vyhrazena! 18 Chlumecké listy

19 KULTURA V CHLUMCI CENTRUM KULTURY - ŘÍHŮV DŮM ČERVEN DĚTSKÝ DEN sobota Zábavné odpoledne pro děti k jejich svátku plné soutěží, zábavy a písniček v rytmu disko Děti vstup zdarma! Začátek od hodin ETCIMEX - prodej levného textilu POVÍDÁNÍ o SLUNÍČKU Pohádková klauniáda pro děti v podání divadla Matěje Kopeckého Praha. Začátek od 9.15 hodin WALDEMAR MATUŠKA pátek Koncert legendy české pop music s Olgou Blechovou a skupinou KTO vstupenky v předprodeji 250,- Kč na místě 300,- Kč. Sokolovna od hodin PRODEJ OBUVI Připravujeme: Pravidelná cvičení v aerobiku pro začátečníky Informace: CHLUMECKÝ HUDEBNÍ PODZIM GABRIELA DEMETEROVÁ - houslový recitál České kytarové duo - Jana a Petr Bierhanzlovi - kytarový recitál 55. Divadelní festival KLICPERŮV CHLUMEC IVO JAHELKA - koncert zpívajícího právníka INFORMACE: nebo nebo v prodejně Textil Klicperovo nám. 60/I TISÍC MIL WALDEMARA MATUŠKY Historicky první vítěz Zlatého slavíka za rok 1962, kterému se podařilo svého odvěkého rivala Karla Gotta porazit ještě jednou, v roce Waldemar Matuška byl hvězdou první velikosti už počátkem 60. let, především díky svému účinkování v divadle Semafor. Jeho popularita byla umocněna i častým účinkováním ve filmu jako např. Kdyby tisíc klarinetů, Limonádový Joe, Fantom Morrisvilu, Všichni dobří rodáci, Noc na Karlštejně aj. V šedesátých letech zpíval písně z různých stylových oblastí. Od 70. let začal spolupracovat se skupinou KTO a jeho repertoár se přesouval především do sféry kombinující pop a country. Matuškovy největší hity Jó třešně zrály, Sbohem, lásko, To se nikdo nedoví, Mám malý stan či další, doslova zlidověly a nic na tom nemohla změnit ani skutečnost, že po jeho emigraci do USA v roce 1986 až do listopadu 1989 nemohly být jeho skladby hrány. V letošním roce se Waldemar Matuška vrací domů oslavit své 70. narozeniny. Čekají ho zde velké oslavy! Jak v Praze, tak po celých Čechách, na Moravě i na Slovensku. Televize, rádia, tisk, ti všichni nebudou samozřejmě chybět. ČT 1 připravuje natočit při příležitosti zpěvákova jubilea medailón. Přes své úspěchy a popularitu jste možná trochu nečekaně emigroval do USA... Těch důvodů bylo víc. Začali nás udávat z různých stran a prostě už jsem toho měl dost. Za přivezené trofeje a úspěchy v zahraničí nás instituce honorovaly chladným přijetím a různými zákazy. Ale naši fanoušci nám vždy projevovali svoji přízeň a to nám na čas vše vynahradilo. Slyšet jejich potlesk to byl největší doping a je to také důvod, proč se mezi ně tak rád vracím. Jak jste se s odchodem z vlasti vypořádal? Měli jsme spoustu práce. Z domova se špatně odchází, ale v USA je mnoho Čechů, a proto to pro nás zase tak těžké nebylo. Udělali jsme první turné, které trvalo dva a půl měsíce, a koupili jsme si dům. Tady bychom na dům dělali třicet let. Říkáte, že se cítíte být Čechem. Vnímal jste to ale stejně i v době, kdy nešlo doufat v návrat? Důležité bylo, že tady nastala to proměna, a my jsme za tři roky byli zpátky doma. Když jsme odjížděli, byli jsme smíření s tím, že už Čechy nikdy neuvidíme. Ale nikdy jsme ne- 5 /

20 KULTURA V CHLUMCI požádali o americké občanství, dneska tam žijeme jako cizinci na zelenou kartu, přitom však máme stejná práva jako Američané, jen nesmíme volit prezidenta. Toho bychom ale stejně nevolili. Podíváte-li se zpětně na všechny události tak, jak se vyvíjely po vašem odchodu až do dneška, jste spokojen s tím, co jste v tomto období udělal? Nejhorší je, když je frajer sám se sebou spokojen. Pro mě je nejdůležitější, že tu už nevládne jedna strana. Po čtyřiceti letech mohou lidé jet kdykoli kamkoli, svět se konečně otevřel i pro nás. Jak se těšíte na vaše letošní velké turné? Mám rád příležitost, když je co oslavovat a musí být také kde! Pozváním do vašeho města jste mi tuto příležitost dali. Moc se na vás těším a mám k tomu velký důvod, což ještě vysvětlím. Slibuji, že přijedu čerstvě neoholen, jako vždy a taky nebudu sám. Kromě Olinky, která se mnou z Floridy přilétá, nebudou chybět ani K.T.O., tedy tým, který jsme společně vytvořili v 73. roce a prožili mnoho dobrého i zlého. Koncert Waldemara Matušky v Chlumci nad Cidlinou, na kterém zazní jednadvacet největších hitů, se uskuteční v pátek 21. června od v sále sokolovny. Vstupenky jsou k dostání v obvyklém předprodeji za 250 Kč, v místě koncertu za 300 korun. M. Zmítko ZDAŘILÁ AKCE Koncert Filharmonie Hradec Králové, jehož návštěvu připravil v dubnu pro své členy i pro další zájemce z Nového Bydžova a Chlumce nad Cidlinou Klub Emy Destinové a také Gymnázium Nový Bydžov, jistě stojí za zmínku. Na jeho programu byl Koncert pro klavír a orchestr č. 2 c moll Sergeje Rachmaninova a Osudová symfonie Ludwiga Van Beethovena. Je pozdní odpoledne, čtvrtek Z Nového Bydžova směrem na Chlumec a dále do Hradce Králové vyjíždějí dva naplněné autobusy: jeden veze zájemce různých věkových a profesních kategorií, do druhého zasedli učitelé a studenti místního gymnázia. Proč právě oni a v tak hojném počtu? V první části koncertu je sólistkou Jaroslava Pěchočová z Chlumce nad Cidlinou, absolventka bydžovského gymnázia a nyní studentka Hudební fakulty AMU, nadějná klavíristka, kterou místní milovníci hudby (a nejen oni) již dobře znají, profesorský sbor a žáci gymnázia si ji navíc pamatují z jejích středoškolských studií, z chlumecké ZUŠ, nebo prostě jako štíhlou sympatickou dívku, kterou občas potkávají v chlumeckých ulicích. Po nedávných úspěšných koncertech v pražském Rudolfinu (Rachmaninov) a Obecním domě (Čajkovský), po několikaměsíčním studijním pobytu v londýnské Royal College of Music ji tedy budeme slyšet i v sále hradecké Filharmonie, kterou bude řídit její dirigent Martin Turnovský. Je půl osmé večer, zaujali jsme svá místa v sále, který je zcela zaplněn. Potlesk - přicházejí členové Filharmonie, po chvíli její dirigent a u klavíru se objevuje i sólistka dnešního večera - Slávka (snad ji tak mohu z pozice její bývalé třídní učitelky oslovit). Usedá k nástroji. Vteřiny naprostého ticha a soustředění - na pódiu i v hledišti - jsou ukončeny prvními energickými akordy, ke kterým se přidá orchestr. Vážná, monumentální melodie, přesné úhozy štíhlých prstů do kláves. Na chvíli převezme melodii orchestr, ale tóny klavíru se v něm neztrácejí a opět zaznějí sólově - tentokrát jemně, zvonivě, vysoko. Naprostá přesnost, precizní nastudování skladby jsou obdivuhodné, stejně tak jako síla a energie, s nimiž jsou štíhlé prsty schopny rozeznít klávesy. Chvílemi se zdá, že tato skladba byla určena klavíristovi - muži obdařenému fyzickou silou, aby zvládl její provedení. Ale dnešní sólistka nás hned přesvědčuje, že je schopna skladbu perfektně zahrát i po této schránce. Navíc si uvědomujeme, že má i schopnost nejcennější - hudbu skutečně prožít, vyjádřit svou interpretací vlastní pocity a tím naprosto získat posluchače. V pohybu jsou nejen ruce, ale skladbou žije i celá štíhlá postava u klavíru. I při pauze naprosto soustředěná vnímá tóny orchestru, jakoby nedočkavá, až přijde opět její čas. A její souznění se skladbou se přenáší i na nás. V pauzách si uvědomujeme, že z nás spadly napětí a nervozita, které jsme mimoděk cítili před koncertem, a že se nyní díky klavíristce i orchestru necháváme zcela ovládnout hudbou. Technika a prožitek, rozum a cit - to jsou protipóly, které spolu vytvářejí jednotu a jsou zárukou kvalitní interpretace skladby. Kolik hodin studia a zapamatování skladby, jejího nácviku asi předcházelo? Kolikrát zasednout ke klavíru, cvičit, překonávat nespokojenost se sebou samou, a přece pokračovat dál. Ale jen tak lze dosáhnout dojmu lehkosti a samozřejmosti, kterými provedení působí. Poslední akordy a tóny. Orchestr i klavíristka umlkají, pár vteřin ticha, dívčí postava vstává od klavíru. Napětí povolilo, ozývá se potlesk, na tváři sólistky vidíme šgastný úsměv. Květiny, blahopřání, stisky rukou. Potlesk trvá, dirigent i klavíristka se musejí několikrát vrátit na pódium. I když už vycházíme z budovy Filharmonie, stále ještě doznívá krásný zážitek a chtělo by se nám vrátit se dovnitř, najít cestu do zákulisí a ještě jednou poděkovat za krásný večer Ale teo už nás unáší dav posluchačů a za chvíli jsme na cestě domů. A tak alespoň děkujeme Slávce opožděně a touto cestou - písemně. Mgr. Hana Solfronková Gymnázium Nový Bydžov 20 Chlumecké listy