České grassroots organizace jdou do Evropy

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "České grassroots organizace jdou do Evropy"

Transkript

1 České grassroots organizace jdou do Evropy Případová studie projektu Grassroots Europe for Local Wellbeing Vojtěch Černý Agora CE

2 Obsah O realizátorovi projektu v ČR 4 1. Úvod 5 2. Popis projektu Grassroots Europe for Local Wellbeing 6 3. Teoretická východiska projektu aneb třetí sektor v České republice Historický vývoj v sektoru nevládních organizací Právní rámec neziskového sektoru v České republice Dobrovolnictví v České republice Vztah grassroots organizací k dalším společenským oblastem Vztahy s veřejným sektorem Financování a vztah se soukromým sektorem Přínos grassroots organizací pro místní kvalitu života Problémy spojené s aktivitami grassroots organizací Co je možné využít do budoucna? Závěry a doporučení českých grassroots organizací Doporučení vzešlá z mezinárodních setkání grassroots organizací v Budapešti a v Bruselu Závěr Literatura: 32 3

3 O realizátorovi projektu v ČR 1. Úvod Agora CE, o.p.s Agora CE je česká nezisková organizace, která byla založena v roce 1998 jako občanské sdružení později transformované v obecně prospěšnou společnost. Hlavním posláním společnosti Agora CE je podpora demokratických procesů. Obecně se svou činností snažíme přispět ke zvyšování politické kultury, ke zlepšení komunikace mezi místní samosprávou, státní správou a občany. Ukazujeme nové přístupy v řízení obce a možnosti efektivní spolupráce při rozhodování. Své činnosti realizujeme v celé České republice a v zahraničí, kde se orientujeme zejména na východní Evropu (Balkán a post-sovětské republiky). Při realizaci jednotlivých projektů vybíráme ze široké palety činností. Organizujeme debaty a veřejná setkání. V participačních projektech uplatňujeme řadu odborných metod. Vedeme pracovní skupiny, realizujeme sociologická šetření a ankety. V průběhu realizace jednotlivých projektů předáváme svým partnerům (městům či neziskovým organizacím) naše znalosti a zkušenosti, aby v projektech mohli pokračovat bez nás. Pro zájemce pořádáme odborné semináře, školení a konference, kterými se snažíme předávat naše zkušenosti s participací. Publikace, kterou máte před s sebou, vznikla v rámci mezinárodního projektu s těžko přeložitelným názvem Grassroots Europe for Local Wellbeing Initiative. Volně bychom to mohli přeložit jako Iniciativa místních neziskových organizací za lepší kvalitu života. Publikace si neklade za cíl důkladně popsat fenomén grassroots hnutí a organizací v České republice. Má čtenáři představit projekt, kterým některé české neziskové organizace vstoupily do dialogu s místními úřady, ministerstvy a Evropskou unií. Na dalších stránkách nejprve najdete krátký popis vývoje a současného stavu neziskového sektoru, který sloužil jako teoretické východisko k realizaci projektu, jehož výsledky představuje část následující. Vedle této české publikace jsou dostupné také další, které zachycují výsledky projektu a situaci v tzv. třetím sektoru v zemích partnerských organizací. Závěry, které zde publikujeme, vzešly ze série kulatých stolů uspořádaných během roku 2011 v několika městech. Během těchto setkání jsme se zaměřili na prozkoumání potřeb a problémů místních neziskových organizací. Soustředili jsme se jak na samotné problémy, které musí ve své práci řešit, tak na způsob, jakým komunikují s dalšími aktéry veřejného života na místní, národní a nadnárodní úrovni. Obecně je možné říci, že zásadními problémy pro malé neziskové organizace je nestabilita a nejasnost priorit, které prosazují politici a realizují úředníci. V nestabilním prostředí není možné dlouhodobě působit a pracovat alespoň do chvíle, kdy bude daný problém vyřešen nebo služba institucionalizována. Druhou oblastí problémů je obecně nedostatek kapacit malých organizací a s tím související soupeření o omezené množství zdrojů poskytovaných neziskovému sektoru. Zejména se to projevuje v provozních činnostech, které souvisí s aktivním působením v komunitě nepřímo a jejich realizace směřuje organizaci k větší profesionalizaci. Mapování problémů a potřeb grassroots organizací v průběhu projektu nebylo svévolné. Na místní úrovni slouží výstupy kulatých stolů jako zpětná vazba a podklad pro rozhodování radnic. Stejný cíl jsme měli také na národní a nadnárodní úrovni. Dalším krokem proto bylo setkání účastníků kulatých stolů z pěti evropských zemí na konferenci v Budapešti a následně představení jejich požadavků vybranými zástupci těchto organizací na společném setkání se zástupci institucí EU v Bruselu. Společné výsledky a doporučení celého mezinárodního týmu jsou uvedeny v dalších publikacích. 4 5

4 2. Popis projektu Grassroots Europe for Local Wellbeing Projekt Grassroots Europe for Local Wellbeing se zaměřil na posilování dialogu mezi politiky a občany na úrovni lokální, národní a na úrovni EU. Dal možnost občanům pěti evropských zemí navazovat kontakty, vést dialog o místních problémech, způsobech jejich řešení a roli, kterou při tom zastává nebo by měla zastávat Evropská unie. Na místní úrovni jsme využili participační přístupy založené na účasti veřejnosti. Do projektu se tak zapojilo široké spektrum místních občanských organizací a uskupení, které se zaměřují na rozvoj tzv. měkkých faktorů společenského rozvoje a zvyšování kvality života, tj. činností veřejně prospěšných v oblastech sociálních služeb, kultury i volného času. Zvláště jsme se soustředili na zapojení organizací, jejichž aktivity umožňují účast občanů ohrožených společenským vyloučením nebo se věnují jejich vzdělávání. Prostřednictvím řady setkání těchto organizací jsme se snažili, aby se hlasy běžných občanů staly součástí diskuze o strategickém rozvoji Evropy formulovaném v dokumentu Evropa Jednotlivé kulaté stoly, workshopy a konference přispěly k interakci mezi těmi, kdo rozhodují, a těmi, kteří jsou přímo jejich politikou ovlivněni. To je také jeden z úkolů, který si stanovily pro sebe všechny státy Evropské unie, která může díky projektu těžit ze srovnávání různých národních úhlů pohledu tím, že dá slovo přímo konkrétním lidem z různých národních prostředí. Do projektu se zapojily organizace z Rakouska, České republiky, Maďarska, Lotyšska a Rumunska. Celý pracovní tým spojovala důvěra, že odbornou znalost a zkušenosti lze v Evropě sdílet s ostatními prostřednictvím vzájemného srovnání úspěšných modelů místních občanských organizací a skupin. Toto srovnání různých znalostí a zkušeností jsme začlenili do řady výstupů a publikací určených pro místní, regionální a národní úroveň a také pro úroveň evropskou. Tyto výstupy je možné nalézt na internetových stránkách projektu. Celý projekt byl realizován v průběhu roku V jednotlivých zemích proběhla řada akcí, které byly koordinovány jednotlivými partnerskými organizacemi v každé zemi. Základ projektu tvořilo, kromě setkání partnerů, více než dvacet lokálních a národních akcí pro grassroots organizace v pěti zúčastněných zemích, která proběhla v první polovině roku. Na tato místní setkání pro místní NNO navázala mezinárodní konference, která proběhla října 2011 v Budapešti v Maďarsku, a zasedání v Bruselu, které zhodnotilo výsledky projektu a přetlumočilo názory grassroots organizací evropským politikům. V České republice proběhla během dubna a května tři setkání, do kterých se zapojilo více než 70 zástupců různých organizací občanské společnosti. První se konalo v městské části Praha 14 druhé v Mladé Boleslavi a třetí bylo součástí tzv. Veletrhu neziskových organizací v Praze. Cílem kulatých stolů bylo přivést ke společnému jednání místní neziskové organizace spolu s politickými představiteli a zástupci dalších veřejných organizací z místní i národní úrovně. Jednání umožnilo hledat možné cesty spolupráce a identifikovat zdroje, které NNO mohou v daném místě využít pro svou činnost. Chtěli jsme také, aby námi organizovaná setkání znamenala co největší přínos jejím účastníkům a nebyla akademickou diskuzí bez reálných dopadů na komunitu, kde se konala. Náš postup se díky tomu zčásti lišil od přístupu našich zahraničních partnerů. Ti od počátku pracovali se vzorkem grassroots organizací (zaměřujících se na vzdělávání a péči o osoby ohrožené sociálním vyloučením) z celé země a s nimi během několika po sobě následujících setkání diskutovali o cílech strategie Evropa 2020 v oblasti sociálních politik. Naším záměrem bylo tuto evropskou úroveň diskuze odsunout až na jednotlivá mezinárodní setkání. Vzácný čas účastníků jsme využívali spíše k návrhům pro politiky místní. Kulatý stůl měl vždy podobu půldenního setkání pro cca 25 lidí, kteří zastupovali nejrůznější organizace občanské společnosti, tedy nejen ty zaměřené na sociální inkluzi a vzdělávání. Během setkání účastníci definovali, jaké vnímají hlavní problémy ve své práci a jaké jsou jejich potřeby. V návaznosti na to navrhovali možná řešení. Pro tento postup jsme využili metodu nazývanou jako kavárenský dialog. Ten určitou odlehčující formou umožňuje účastníkům diskutovat napříč tradičními oborovými bariérami (např. NNO věnující se volnému času mládeže většinou nekomunikují s organizacemi snažícími se o integraci lidí bez domova zpět do společnosti). Zároveň jim umožňuje se soustředit na ta témata, která jsou pro organizace nejdůležitější. Zvláštní pozornost byla věnována vždy tématu komunikace, případně dalšímu tématu, které bylo radnicí identifikováno jako zásadní pro místní komunitu. Například na Praze 14 to bylo téma sociálních služeb, v Mladé Boleslavi to bylo téma péče o rodiny. Informace, které jsme získali na těchto setkáních shrnujeme v kapitole 4. Podrobnosti z jednotlivých setkání, kterých je opravdu mnoho, je možné najít v závěrečných zprávách ze setkání publikovaných na webu projektu. 6 7

5 Na místní setkání navázala zmiňovaná mezinárodní konference a mítink v říjnu a listopadu. Hlavním cílem schůzek bylo umožnit setkání různých přístupů různých organizací v zemích zapojených do projektu. Na obou setkáních mohli společně diskutovat a navrhnout opatření důležitá pro zlepšení podmínek práce grassroots organizací. Konference se zaměřila na diskuzi témat, jako je profesionalizace grassroots organizací, jejich kapacity pro získávání zdrojů a schopnost vstupovat do dialogu s veřejnými orgány. Posledním tématem pak bylo to, jakým způsobem obecně přispívají organizace ke kvalitě života v místních komunitách. Závěry bruselského jednání byly adresovány zástupcům ČR v institucích Evropské unie. Stručný souhrn těchto požadavků jsme adresovali poslancům a dalším představitelům reprezentujícím Českou republiku v Evropském parlamentu a dalších institucích EU. Tato doporučení je možné nalézt na konci případové studie. Vedle jednotlivých setkání byla také průběžně vytvářena řada politologických studií a analýz toho, jakou úlohu hrají grassroots organizace pro naplňování principů participativní demokracie a jakým způsobem přispívají ke zvyšování kvality života na místní úrovni. Jako první vznikla rešerše vztahu grassroots organizací a dobrovolnictví v Evropě, dále politologická analýza procesu tvorby strategie Evropa 2020, jednotlivé národní publikace případové studie na základě místních setkání grassroots organizací, jako je tato. Na závěr byla většina zjištění shrnuta v souborné publikaci Well-being Reconsidered: Empowering Grassroots Organizations. 3. Teoretická východiska projektu aneb třetí sektor v České republice Termín Grassroots není ustálený pojem 1. Jisté však je, že tyto organizace, sdružení či hnutí jsou projevem organizované občanské společnosti. Na jednu stranu je možné považovat grassroots organizace za základ tohoto sektoru, na druhou stranu také za jeho nejproměnlivější složku. Na jednu stranu zde máme takové organizace, jako jsou dobrovolní hasiči nebo svaz zahrádkářů, kteří jsou do značné míry skutečným projevem dobrovolných svépomocných aktivit realizovaných v rámci svébytné komunity a při tom jsou příkladem organizací občanské společnosti fungující již desítky let. Na druhou stranu jsou ty grassroots iniciativy a hnutí, které usilují o společenskou změnu charakteristické svou epizodičností, tj. tím, že zanikají po dosažení svého cíle. Ať je to způsobené vyřešením problému, o které se snaží, nebo se etablují a stávají se součástí institucionalizovaných organizací a agend národních úřadů nebo velkých profesionálně fungujících organizací. Každopádně však přestávají být grassroots organizacemi. Třetí sektor je však stále prostorem, ve kterém se grassroots organizace pohybují. Proto na následujících stránkách uvádíme bližší popis vývoje třetího sektoru v České republice. Na jeho základě jsme také stavěli při přípravě tohoto projektu Historický vývoj v sektoru nevládních organizací Neziskový či též třetí sektor v České republice nebyl v roce 1989 vytvořen zcela od základů, ba naopak, byl postaven na bohaté tradici života českých občanů. Po roce 1989 můžeme definovat několik období v rozvoji neziskového sektoru v České republice. Na začátku se revoluční nadšení odráží v liberální státní politice vůči neziskovému sektoru, je založen Nadační investiční fond (NIF), začínají přicházet zahraniční investoři a dochází k masivnímu přílivu mezinárodních finančních prostředků pro rozvoj neziskového sektoru. 1 K diskuzi tohoto pojmu je možné srovnat publikaci Terezy Pospíšilové Grassroots dobrovolnictví v Evropě, rešerše literatury, která vznikla v rámci tohoto projektu. 2 Srovnání s kontextem třetího sektoru v dalších zemích zapojených do projektu opět viz publikace Well-being Reconsidered: Empowering Grassroots Organizations. 8 9

6 Další krok přichází zhruba v letech Tato fáze může být označena jako období rozpaků, jelikož stát zaujímá zdrženlivý postoj k neziskovému sektoru. Na jedné straně tu byla stabilní státní podpora, ale naproti tomu také nechuť k distribuci prostředků NIF. Z části kvůli přípravě na vstup do EU stát během dalšího období věnoval pozornost legislativní úpravám neziskového sektoru (nadace, církevní právnické osoby, přísnější pravidla pro ministerské dotace, distribuce prvních finančních NIF prostředků). Decentralizace státní správy v roce 2002 měla dopad na krajské nevládní organizace, po vstupu do EU se řada zahraničních donorů stáhla (dočasné řešení jim poskytl Trust for Civil Society in Central and Eastern Europe). Vstup do EU vedl k prosazování principu partnerství a využívání strukturálních fondů EU. Závislost některých nevládních organizací na fondech EU na ně měla velmi negativní dopad v roce Zdroje z EU přicházejí ve vlnách: první vlna přichází v letech a následná vlna pak V roce 2008 zažily nevládní organizace desetiměsíční pauzu ve financování ze strany EU, jelikož vláda byla velmi pomalá při distribuci fondů. Dále některé organizace, které obdržely finanční prostředky z první vlny fondů EU, neobdržely finanční podporu z druhé vlny, protože se vláda rozhodla v druhém kole podpořit spíše novější organizace. Mnoho organizací proto omezilo své služby, došlo k propuštění části zaměstnanců či ke krachu. Přesto počet nevládních organizací roste každým rokem. V roce 2009 bylo více než sto tisíc neziskových organizací, které působí v České republice. Od roku 1999 vzrostl počet občanských sdružení z na celkových v roce V tomto roce také bylo 429 nadací, v roce 1999 jich bylo pouze 272. V případě veřejně prospěšných organizací je nárůst z pouhých 52 v roce 1999 na 1813 po roce Nejrozšířenějším typem neziskových organizací jsou občanská sdružení. Řada občanských sdružení ale ukončila svou činnost, aniž by prošly procesem de-registrace, tudíž statistické údaje o českých nevládních organizacích nejsou zcela přesné. Mohli bychom odhadnout, že zhruba % občanských organizací není aktivních. Vzhledem k tomu, že termínem grassroots označujeme organizace bez vlastních zaměstnanců fungující jako asociace na základě dobrovolné činnosti svých členů, tak přestože nejsou k dispozici dostatečné údaje, můžeme předpokládat, že zejména grassroot organizace jsou případem občanských sdružení s nedostatečnou kapacitou. Kromě toho existuje určitý stupeň centralizace. V Praze a dalších velkých městech je větší počet občanských sdružení. Více než polovina české populace je členem nějakého občanského sdružení. Avšak nejčastěji se jedná o členství ve sportovních svazech a zájmových sdruženích (rybáři, zahrádkáři, hasiči atd.). Tab. 1 Počet nevládních organizací dle hlavního předmětu činnosti (%) 3 Rekreace, sport a tělesná výchova 17 Sociální služby 15 Kultura a umění 14 Vzdělání a výzkum 13 Ochrana životního prostředí 9 Zdraví 8 Rozvoj komunit, bydlení 5 Obhajoba, poradenství a ochrana lidských práv 4 Náboženství, církev 3 Mezinárodní aktivity 3 Odborové svazy, profesní a podnikatelská sdružení 3 Charita 2 Ostatní 5 V regionech s nízkou mírou participace (Moravskoslezský kraj) lidé v obtížných situacích spoléhají na stát a na vlastní činnost. Tradiční komunity jsou většinou narušeny a stále více pohlcovány pasivitou. To potvrzují nejen údaje o počtu obyvatel na počet nevládních organizací v těchto regionech, ale také empirické analýzy. V těchto regionech byl rozvoj neziskového sektoru pomalejší. Přesto je stále velmi důležitý, protože poskytuje alternativu k řešení rostoucí pasivity. V regionech s rozvinutější sítí nevládních organizací (např. Jihomoravský kraj), která je navíc v menších obcích doplněna o sociální sítě, a v individualističtější Praze hrají vedle neziskového sektoru důležitou roli individuální aktivity jednotlivců. V těchto regionech, mají lidé také menší tendenci spoléhat se na stát. V individualistickém prostředí jsou neziskové organizace přirozeným obohacením tradičních vztahů. Sociální sítě proto dále posilují a zejména církevní a další náboženské neziskové asociace jsou významnými hráči na poli neziskového sektoru. 3 Frič, P. (2000) Neziskové organizace a ovlivňování veřejné politiky. Praha: AGNES 10 11

7 3.2. Právní rámec neziskového sektoru v České republice Jednou z hlavních překážek v budoucím vývoji občanského sektoru je právní prostředí (krom financování). Zdá se, že otázka právního prostředí bude vyřešena ve chvíli, kdy bude představen nový občanský zákoník. V roce 2009 proběhla novelizace zákona o obecně prospěšných společnostech a zákona o nadacích a nadačních fondech. Ty se zaměřují na organizační činnost nevládních organizací a zlepšují jak provoz, tak přispívají k větší transparentnosti organizací. Česká legislativa ještě stále jasně nedefinovala pojem nezisková organizace, natož aby jasně vymezila pojem blízký grassroots organizacím. To také vytváří problémy při výkladu právních předpisů, což pro nevládní organizace znamená vážný problém pro jejich budoucí rozvoj. V roce 2008 byl oficiální návrh nového občanského zákoníku zveřejněn k připomínkování. Tento zákon měl v budoucnosti změnit strukturu neziskového sektoru, ale v roce 2009 byl návrh zamítnut a vláda pravděpodobně neplánuje připravit nový dříve než v roce Zákon o sdružování občanů při registraci občanských sdružení využívá ministerstvo vnitra. Proces registrace občanského sdružení je poměrně rychlý a snadný, ale pro jiné právní formy je situace o něco složitější. Což ale není případ grassroots organizací, které jsou typicky občanským sdružením, resp. určitou občanskou iniciativou. Složitější situace nastává zejména pro nadace, nadační fondy a obecně prospěšné společnosti. Stále také chybí centrální veřejný rejstřík neziskových organizací, který by byl pravidelně aktualizován a udržován. Existuje sice rejstřík spravovaný ministerstvem vnitra, který je ovšem postaven na dobrovolné bázi, a tak jsou informace v něm neúplné a zastarávající. Podle zákonů o daních je možné odepsat z daní jak pro jednotlivce, tak společnosti, dotace, granty a dary pro nevládní organizace, ale současný maximální povolený odpočet z daně je stále nedostačující k motivování potenciálních donorů. Navíc je situace v tomto ohledu také komplikována nekonzistentní interpretací daňových zákonů. Daňové právo také neposkytuje výhody neziskovým organizacím, které chtějí mít vlastní příjmy z činnosti. Přestože mohou generovat příjmy z poskytování zboží nebo přímo služeb, takové činnosti nejsou výslovně podporovány a v některých případech jsou dokonce nepřímo omezeny. Z odlišných interpretací ekonomických aktivit neziskových organizací, které nejsou dobře definovány zákonem, tedy vyplývá mnoho problémů. Česká republika má příliš malou skupinu specialistů v okruhu legislativy neziskových organizací. Právní poradenské služby jsou k dispozici v Praze a několika krajských městech. Univerzity a školy ale neprodukují dostatečný počet právníků specializovaných v neziskovém sektoru a také zde stále chybí odborníci, kteří by se vyjadřovali k novým právním předpisům. Mnoho nevládních organizací nerozumí dostatečně novým zákonům, což způsobuje problémy při jejich pokusech o lobbing. Političtí zástupci a veřejná správa nepovažují nevládní organizace a odborníky za rovnocenné partnery. Zatímco nevládní organizace zvládají zasazovat se v oblasti drobnějších problémů, nedokáží hájit zájmy týkající se celého neziskového sektoru Dobrovolnictví v České republice V České republice je možné rozlišovat mezi dvěma druhy dobrovolnictví v závislosti na tom, zda dobrovolník je, nebo není členem organizace, pro kterou pracuje. První druh je také nazýván vzájemně prospěšné dobrovolnictví na rozdíl od druhého typu, který se nazývá veřejně prospěšné dobrovolnictví. Zákon o dobrovolnické službě však platí pouze pro druhý případ. Vezmeme-li v potaz grassroots a ostatní organizace založené na dobrovolnickém základu, budeme často hovořit o organizacích, které působí v oblasti volnočasových aktivit zejména pak umění, kultury, zájmových činností a sportu. Znamená to, že tyto organizace občanské společnosti se vyznačují zejména tzv. expresivní funkcí (srov. Salamon 2004), tzn. vyjadřují nebo uspokojují zájmy svých členů. Podle průzkumu provedeného v ČR v roce se 32 % české populace dobrovolně zapojilo do činnosti neziskové organizace v období předchozích dvanácti měsíců. To představuje dvojnásobný počet oproti podobnému průzkumu, který byl proveden v roce Nárůst těchto čísel také dokládají i jiné průzkumy; Český statistický úřad hlásí velký nárůst počtu dobrovolníků z v roce 2005 na v roce Poslední zveřejněný průzkum uvádí, že 30 % české populace se podílí na činnosti nějaké neziskové organizace. Zpráva Evropské dobrovolnické služby (European Voluntary Service) z roku 2008 udává čísla velmi podobná (29 %). Překvapivě celá třetina respondentů (11 % populace) jsou dobrovolníky v jiné nežli neziskové organizaci. 4 STEM, Civil Society 2004, 12 13

8 3.4. Vztah grassroots organizací k dalším společenským oblastem Ostatní Sportovní organizace Termínem grassroots označuje literatura organizace bez vlastních zaměstnanců fungující na základě dobrovolné činnosti svých členů. K popisu situace v České republice můžeme použít následující rozdělení, ve kterém lze rozdělit organizace občanské společnosti podle dvou kritérií. První rozlišuje tradiční a nové OOS. Novým přisuzuje veřejnou prospěšnost na rozdíl od tzv, starých. Druhým kritériem je jejich hlavní funkční zaměření (poskytování služeb a obhajoba specifických zájmů). Hlavní zaměření Druh aktivity Vzájemný prospěch Veřejný prospěch Rybářské svazy Zahrádkářská sdružení Církve a náboženské organizace Dobrovolní hasiči Služby Obhajoba zájmů 1. Stará sdružení Sport Rekreace Komunitní rozvoj Kluby 3. Stará sdružení Odborové svazy Zaměstnanecké odbory Komory 2. Nová sdružení Sociální a zdravotní péče Vzdělání Humanitární pomoc a charita 4. Nová sdružení Ochrana životního prostředí Lidská práva Občanská práva (práva spotřebitelů, menšin atd. ) Je naprosto běžné, že dobrovolníci pracují pro organizace, jichž jsou zároveň členy. S přihlédnutím k sociodemografickému profilu dobrovolníků lze tvrdit, že většina z nich jsou ženy (39 % žen oproti 29 % mužů odpovědělo, že byli dobrovolníky). Údaje týkající se věku nejsou nijak specifické, pouze odhadem 75 % je mladších 34 let. Nedostatek údajů pak platí i pro geografické rozmístění a úroveň vzdělání dobrovolníků v ČR. Podrobnější informace o druzích organizací, ve kterých jsou dobrovolníci zapojeni, ilustruje graf č. 1. Graf 1 dobrovolné aktivity v závislosti na druhu neziskové činnosti 5 Staré organizace soustředící se na vzájemné poskytování služeb jsou zaměřeny na záležitosti, jakými jsou sport, volný čas, rozvoj společnosti a koníčky či zájmy. Organizace zaměřené na nové služby pak směřují k více veřejně prospěšným aspektům činnosti, jako je sociální a zdravotní péče, vzdělání, charitativní a humanitární pomoc. Staré organizace zaměřené na obhajobu zájmů (tzv. advocacy ) spojují lidi z odborů, svazů a komor. Nové jsou pak zaměřeny za podporu v oblasti ochrany životního prostředí, lidských a občanských práv, práv menšin atd. V rámci tohoto rozdělení najdeme nejvíce grassroots organizací mezi starými typy organizací OS. V tomto projektu šlo však především o to nalézt ty označované jako nové, veřejně prospěšné. Proto jsme často museli při výběru a zvaní OOS slevit z kritéria plné dobrovolnosti fungování organizace. 5 STEM: Civil Society 2004, 14 15

9 3.5. Vztahy uvnitř občanského sektoru V roce 1989 došlo v České republice k pádu komunistického režimu a k odstranění moci všeobjímající Národní fronty. Nato nastala masivní decentralizace a sdružení získala nezávislost a jejich národní svazy byly zrušeny nebo reformovány. Pro staré i nové organizace občanské společnosti je tedy rok 1989 jakýmsi bodem zlomu. Rozdíl mezi starými a novými OOS je také patrný z různých způsobů komunikace ve struktuře těchto organizací. Staré jsou typicky hierarchické bez přílišné komunikace uvnitř. Oproti tomu struktura nových NNO je charakterizována větší měrou horizontálních vztahů. Začínají se ale pomalu objevovat i nové hierarchizující struktury takzvaných střešních či síťových ( umbrella ) organizací, zejména v některých sektorech. Potřeba tvorby vyšších struktur v neziskovém sektoru vyvstala na konci devadesátých let v souvislosti s územním a strategickým plánováním a přípravou na strukturální fondy EU. V té době bylo velmi obtížné sítě jakkoli ustanovit (Vajdová 2001a, 2001b) a nejschopnější sítě byly založeny kolem určité oblasti činnosti jako je Zelený kruh v rámci životního prostředí, rada dětí a mládeže, národní sportovní svazy, atd. (Pospíšilová 2005). Neochotu nevládních organizací k sjednocení bychom mohli nazvat syndromem Národní fronty Vztahy s veřejným sektorem V České republice se nachází informační centra a centra podpory pro neziskové organizace, ale neziskový sektor postrádá síť, která by pokrývala celou zemi. Rozvoji neziskového sektoru se nedostává systematické podpory od ústředních orgánů veřejné správy. Nákup služeb (mluvíme zde specificky o nových, veřejně prospěšných OOS) je realizován formou dotací a grantů, které jsou však zbytečně administrativně náročné. Veřejná správa začala vypisovat veřejné soutěže, místo aby zahájila přímou spolupráci s nevládními organizacemi. Taktéž místní veřejná správa pořizuje služby neziskových organizací formou dotací či grantů. Tato metoda hledání poskytovatelů služeb ovlivnila sektor částečně negativně. Zadání těchto veřejných soutěží jsou často málo konkrétní, což znamená, že nevládní organizace nemají snadnou pozici při jejich dodržování. Jak státní, tak místní (krajské, městské) úřady vypisují také veřejné soutěže, na které může reagovat jakákoli nevládní organizace, ale také subjekty soukromého sektoru. Dříve mohly na státní zakázky v oblasti nákupu sociálních služeb reagovat pouze neziskové organizace. Na rozdíl od soukromých podniků jsou však neziskové organizace stále regulovány vládou, což může negativně ovlivnit jejich schopnost konkurovat na otevřeném trhu. Je možné konstatovat, že i vztah mezi veřejnou správou a NNO jako profesionálním subdodavatelem není tak běžný, jelikož nevládní organizace trpí nedostatkem respektu ze strany místní veřejné správy. To se týká obzvláště menších organizací, jimiž jsou také například grassroots působící v oblasti sociálních služeb. Zajímavý je také pohled široké veřejnosti. Ta stále očekává, že její potřeby budou uspokojeny veřejnou správou. Nevládní organizace se snaží o průzkum veřejných potřeb, ale většinou nemají kapacitu pro marketingové průzkumy skutečných potřeb veřejnosti a cílových skupin, a tak často operují s nepřesnými odhady. Jak jsme již zmínili výše, členství nevládních organizací v koalicích (v podobě zapojení do střešních organizací) je omezeno a existující koalice obecně nereprezentují celý obor nebo geografické území. Některé odborné a regionální koalice zastávají svou práci vcelku efektivně, ale veřejná správa vyzývá k integrované reprezentaci celého sektoru. I přes značný vývoj je stále ještě zapotřebí vytvořit efektivní komunikační kanál mezi NNO a státem. Ukazuje se evidentní slabina ve vztazích mezi nevládními organizacemi a omezená míra sdružování v rámci českého neziskového sektoru, což vyplývá z předchozího vývoje. Právě proto zřejmě nebývají nevládní organizace stále uznávány jako klíčoví partneři v oblasti poskytování sociálních služeb a při tvorbě vládních politik. Specifickým rysem takto stále roztříštěného neziskového sektoru je to, že musí čelit relativně vysoké míře centralizace byrokracie. Zároveň se často organizace aktivnější v obhajobě zájmů vlastních cílových skupin tradičně vymezují proti státu, který je ztělesňován politickými stranami. Pochopitelně se tyto vztahy v různých oborech neustále proměňují s tím, jaké priority si stanovuje vládní nomenklatura. Zejména radikální změny v realizaci dlouhodobých programů a koncepcí pak ochuzují NNO (ať už servisní nebo advokační) o cenné zdroje, kterých se často ve třetím sektoru nedostává Financování a vztah se soukromým sektorem Otázka financování je složitá a zahrnuje následující aspekty: centralizaci (státních) fondů, omezenou dostupnost finančních prostředků na pokrytí provozních a administrativních nákladů, zaostalé firemní i soukromé dárcovství, odchod zahraničních donorů po vstupu České republiky do EU a vysoká očekávání od daňové asignace. Nevládní organizace získávají většinu svých financí z domácích zdrojů, včetně strukturálních fondů EU. Většina financí pro neziskový sektor pochází z veřejných rozpočtů, společností, nadací a od soukromých donorů

10 Nevládní organizace mají obvykle několik finančních zdrojů, ale mají tendenci získávat většinu svých finančních prostředků z jednoho primárního zdroje, což má vliv na jejich stabilitu. Nevládní organizace se tak finančně zabezpečují na dobu několika následujících měsíců, maximálně jednoho roku a drtivá většina organizací neudržuje finanční rezervy. Proto jsou neziskové organizace, které jsou financovány převážně z dotací a grantů, finančně zabezpečené pouze po omezenou dobu. Významným zdrojem financování pro mnoho NNO se staly strukturální fondy EU. Menší nevládní organizace působící v sociální oblasti čerpají prostředky převážně z globálních grantů, které byly vyčleněny v rámci strukturálních fondů. Rozpočet založený na dotacích ze strukturálních fondů EU je typickým cílem pro většinu projektových manažerů NNO. Nicméně grassroots organizace jsou často bez dostatečné způsobilosti, a nejsou proto dobrým partnerem pro veřejnou správu, která je odpovědná za správu grantů EU. Vedle možných příjmů z veřejných financí je možné čerpat zdroje z nadací a nadačních fondů. Ty jsou vlastně samy součástí neziskového sektoru a nadace získávají finance od stejných donorů jako jiné NNO. Nadační kapitál je obecně vcelku nízký a největší množství finančních prostředků pochází ze zdrojů získaných od Nadačního investičního fondu vlády. Vztahy mezi organizacemi třetího a soukromého sektoru mohou mít různou formu. Soustředíme se zejména na finanční a jiné podpory podniků a podnikatelů poskytované místní komunitě. Ty jsou známy pod pojmem Corporate Social Responsibility (CSR) a týkají se jak velkých nadnárodních korporací, tak středních a malých podniků 6. Jejich součástí bývají dary a dobrovolná spolupráce firmy neziskovým organizacím darují peníze, jejich produkty a služby nebo čas svých zaměstnanců. Společnosti bývají zaplaveny žádostmi o peníze a často vytvářejí dárcovské strategie, kdy investují buď do určitého společenského tématu, nebo přímo do nevládní organizace, která souvisí s jejich obchodní sférou. Někdy také investují na regionální úrovni do nevládní organizace pracující v geografické oblasti, kde působí také firma. Vylepšuje si tak vztah s komunitou, na kterou má její podnikání často dopad. Neziskové organizace tak představují pro firmy nové nebo další partnery, na jejichž místě dříve stávaly často místní samosprávy. 6 Společensky odpovědné chování přináší firmě řadu výhod a k jeho principům se hlásí stále více společností. CSR je nedílnou součástí dobré reputace firmy, krom odpovědného chování k místní komunitě sem patří odpovědnost k zaměstnancům, akcionářům, dodavatelům, partnerům a životnímu prostředí. Mnoho společností, zejména nadnárodních korporací, vytváří firemní nadace, některé firmy pak spojují své úsilí se stávajícími nadacemi či vypisují otevřená výběrová řízení na granty. Podle statistik ministerstva financí objem darů každým rokem roste. V období let počet společností, které odečetly dotace od základu daně, vzrostl z 9411 dárců v roce 2000 na dárců v roce Pro srovnání v roce 2000 bylo věnováno 714 milionů korun a v roce 2008 to byly 2,4 mld. Globální ekonomická krize v roce 2009 však způsobila pokles jak v počtu firemních dárců ( 2500 osob) tak v sumě peněz ( 82 mil. Kč). Počet poplatníků, kteří dary odečetli od základu daně, a celková částka odečtených darů Jednotlivci Společnosti Daňové období Počet dárců Odečtené dary (v CZK) Počet dárců Odečtené dary (v CZK) Různé firmy používají různé dárcovské strategie. Některé společnosti preferují spojení svého jména s velkou a dobře známou nevládní organizací s dobrou pověstí. Nicméně mnoho společností se nebojí podporovat malé nevládní organizace, a to poskytováním grantů na základě výběrových řízení pořádaných vlastní firemní dárcovskou nadací. Grantové nadace ČSOB a Era společně s Nadací VIA jsou příkladem nadací, které podporují každoročně desítky regionálních rozvojových projektů malých nevládních organizací v celé České republice. Dalším příkladem je součást nadace T-Mobile s regionálním zaměřením na region Louny, který je spravován Ústeckou komunitní nadací. Výše uvedené nadace poskytují granty ve výši až 4000 EUR a tyto granty jsou přidělovány pro menší projekty v malých organizacích. Dalšími prostředníky mezi společnostmi a regionálními neziskovými organizacemi jsou pak komunitní nadace. Komunitní nadace působí v určité oblasti se zaměřením na místní komunitu. Dostávají peníze od místních dárců jak firemních, tak i jednotlivců a přidělují je jako granty pro nevládní organizace působící v dané oblasti, nebo se zaměřením na místní komunitu

11 Tento model pocházející ze Spojených států prochází v České republice dynamickým rozvojem. V budoucnu budou komunitní nadace ještě významnějším zdrojem financování malých místních nevládních organizací. Jako příklad přímé firemní podpory nevládních organizací lze zmínit projekt farmaceutické společnosti Walmark pod názvem Fond pro Třinecko Walmark. Od roku 2008 tento projekt systematicky podporuje vzdělávací a volnočasové aktivity dětí a mládeže, zdravý životní styl a pomáhá lidem v nouzi. Společnost Holcim Česká republika uděluje ceny s názvem Regionální ceny Holcim pro život, které jsou zaměřeny na podporu ekologických projektů, vzdělávání pro mládež a seniory a revitalizaci veřejných prostranství společně s aktivitami zaměřenými na veřejné záležitosti. To obecně znamená, že malé nevládní organizace mají velkou šanci na úspěch, pokud žádají o podporu u regionální společnosti. I když jsme zejména uvedli příklady podpory poskytované nadnárodními společnostmi, malé a střední podniky jak zahraniční, tak i české mají tendenci navyšování investic do místních komunit. Dalším zdrojem financování malých nevládních organizací jsou místní podnikatelé, v tomto případě však tyto strategie velmi závisí na velikosti podniku. Podnikatelé mívají tendence poskytovat věcné dary nebo služby (např. stravování pro akce pořádané nevládními organizacemi, pomoc při revitalizaci veřejných prostor, např. leasingu zařízení, atd.), což lze označit spíše za dobročinnost nežli za strategické CSR. Majitel firmy či podnikatel musí učinit rozhodnutí sám za sebe, na rozdíl od velkých společností, kde je rozhodování často spojeno s firemní strategií a na základě předem definovaných procesů. Částky darované podnikateli se obvykle pohybují kolem Kč. Nicméně je zde rostoucí počet místních firem s vyšším obratem, které systematicky podporují určité místní nevládní organizace. Například Hobra Školník s.r.o., výrobce izolací z Broumovska, založil regionální rozvojovou agenturu k poskytnutí cílené podpory regionálnímu růstu. Josef Kvapil a.s., obchodník s elektrospotřebiči, poskytl více než 10 let nepřetržité podpory projektům SOS občanského centra Vzájemné soužití v Olomouci a řadě dalších charitativních organizací v regionu. 4. Přínos grassroots organizací pro místní kvalitu života 4.1. Problémy spojené s aktivitami grassroots organizací V rámci kulatých stolů pořádaných pro NNO v České republice jsou finanční problémy uváděny jako největší překážka pro rozvoj a zvyšování efektivity činností nevládních organizací. Problém není jen v nedostatku finančních prostředků, ale také ve způsobu, jakým systém financování funguje jako takový. Proces přeměny občanského sektoru popsaný výše poukazuje na problém nesystematické státní podpory a na to, že významní donoři opustili Českou republiku a je nutné přizpůsobit se novým zdrojům financování. Bylo zjištěno, že zejména u malých organizací, které postrádají schopnost zvládnout administrační procesy velkých grantů EU, je problém nestabilita priorit a finanční podpory od místní veřejné správy. Místní veřejná správa je často jedním z mála potenciálních dárců pro grassroots organizace a takové organizace nemají, mimo soukromých finančních dárců, mnoho možností jak financovat své aktivity. Vzhledem k jejich zaměření na komunitní rozvoj často nemají kapacity pro přípravu a realizaci komplexního fundraisingu, aby tak získali nezávislost na veřejné podpoře. Nejasná strategie podpory občanské společnosti místními orgány veřejné správy, měnící se priority a podmínky, přináší nevládním organizacím nestabilitu a omezuje jejich pravidelnou činnost. Je třeba zdůraznit, že toto platí jak na místní, tak i celonárodní úrovni. Strategie nebo obvyklé postupy při podpoře nevládních organizací, které jsou přijaty veřejnou správou, jsou často nahrazeny různými prioritami při každé výměně, třeba i místní, vlády. Kromě nestabilní finanční podpory jsme také identifikovali problém vzájemné konkurence mezi organizacemi ať s podobným nebo různým zaměřením. Většina z nich je nucena soutěžit o velmi omezené zdroje. To platí zejména pro ty organizace, které mají základ v místní komunitě a nedostávají podporu od jakékoli centrální organizace, která by zaručila ochranu a stabilní příjem (např. sportovní kluby nebo jiné centrálně podporované organizace) a nemají kapacity nebo schopnosti získat finanční prostředky od subjektů mimo rozsah svých stabilních dárců (krajů, obcí, členů a příznivců). Lobbing organizací na místní úrovni je často motivován snahou o vytvoření dobrých vztahů s místní veřejnou správou a snahou upřednostnit své zájmy prostřednictvím úzkých osobních kontaktů s lidmi s rozhodovací pravomocí

12 Kromě konkurence mezi jednotlivými organizacemi byla také identifikována konkurence mezi nevládními organizacemi a organizacemi veřejnými. Tady opět platí, že do určité míry spolu soutěží o zdroje. Jak jsme již uvedli v úvodu, zejména v oblasti sociálních služeb je řada služeb poskytována organizacemi zřizovanými místními orgány veřejné správy. V tomto případě dochází k soutěžení o klienty, tj. cílové skupiny, které jsou osloveny s nabídkou služeb nebo činností (nebo nabídkou partnerství se soukromým sektorem) jak nevládními organizacemi, tak místní veřejnou správou. Dalším tématem, které bylo projednáno u kulatých stolů, byla složitá komunikace na různých úrovních. Potřeba zkvalitnění komunikace je jak na nejnižší místní úrovni, tak na národní a nadnárodní úrovni (komunikace v rámci EU). Při vzájemné komunikaci s veřejnými institucemi na místní úrovni se pak diskutovalo o problému špatného povědomí o činnosti grassroots organizací. Státní úředníci a zástupci úřadů bohužel často vykazují malou motivaci a schopnost pochopit význam činnosti NNO pro společnost. Organizace se zaměřením na poskytování sociálních služeb jsou do značné míry profesionalizované, a přesto čelí problému nepochopení jejich činnosti. Formuláře zpráv vyžadované ze strany donorů se vyznačují řadou kvantitativních ukazatelů (počet klientů, hodiny poskytnutých služeb, počet konzultací, školení apod.), které však nevypovídají o kvalitě odvedené práce. V komunikaci s orgány místní veřejné správy často schází koncepční a systematický přístup. Účastníci debat u kulatých stolů identifikovali problémy, například nejasný model komunikace a nedostatečnou spolupráci s obcí při plánování a absenci vhodných příkladů jejich jednání. Neexistence takového systematického zapojení NNO do oblasti plánování veřejných institucí a nejasné vymezení jejich priorit tak otevírá cestu netransparentním druhům lobbingu, které se podobají spíše leštění klik než systematickému hodnocení potřeb komunity. Pokud bychom se zaměřili na komunikaci grassroots organizací s širokou veřejností, můžeme vidět řadu různých problémů souvisejících s cílovou skupinou nebo činností, na kterou se daná organizace soustředí. Organizace pracující se sociálně vyloučenými skupinami obyvatel pociťují problém stigmatizace své činnosti. Občané mnohdy nejsou ochotni se zapojit do činností souvisejících s poskytováním pomoci takovým skupinám, jako jsou bezdomovci, lidé se sklony k závislosti nebo menšiny. Zejména tyto organizace pak uvádějí takové problémy, jakými jsou nedostatek prostředků pro správné informační a propagační kampaně, které by umožnily informovat širší veřejnost a zvýšit tak jejich spolupráci. Tento problém je však vnímán odlišným způsobem dle toho, zda se jedná o obecní sféru či soukromý sektor. Obec by měla zajistit dostatečnou základnu pro místní nevládní organizace, jakož i pro propagaci jejich činnosti v médiích. Obec je hlavním správcem veřejných služeb a jako taková by je tedy měla koordinovat a informovat o nich občany (veřejnost). Částečnou překážkou je však výše uvedený problém soupeření o zdroje mezi obcemi a nevládními organizacemi. Organizace zaměřené více na volný čas a kulturní aktivity (které tvoří většinu grassroots organizací v České republice) vnímají svůj vztah se soukromým sektorem a obecně soutěž s komerčními službami jako problém. Například požadavek komerčního nájemného je jedním z důvodů, proč některé nevládní organizace ztratily možnost užívání pronajatých prostorů, zejména tam, kde obce trvají na pobírání tržního nájmu. Komunikace grassroots organizací na národní úrovni probíhá prostřednictvím zastřešujících organizací, nebo mezi místními organizacemi a centrální úrovní dokonce zcela chybí. Trochu jiný případ jsou organizace, které se adaptovaly na systém darů a grantů z ústředních orgánů státní správy (ať už národní nebo evropské veřejné podpory). Takové organizace často plní svou činnost skrze jednotlivá místní sdružení, která jsou zakotvena v práci pro místní komunitu a v komunitě jako takové. Některé z těchto organizací dosáhly určité pozice a staly se dost silnými na to, aby jednaly jako plnohodnotní partneři pro ústřední státní správy. Zde jsou ale četné problémy v komunikaci s těmito orgány v závislosti na oblasti činnosti NNO 7. Jasným problémem je nedostatek znalostí praktických aspektů činnosti NNO ze stranmy odpovědných úředníků státní správy. Úředníkům, kteří musí zvýšit efektivitu a kvalitu veřejných služeb, jednoznačně chybí dostatečná praxe, a nejsou tedy schopni posoudit potřeby cílových skupin ohrožených sociálním vyloučením. Komunikace se státními orgány je někdy zhoršena nedostatkem času na konzultace v průběhu modifikace stávajících, nebo přijímání nových právních předpisů. Vedle toho jsou pak nově přijímané právní předpisy často nedostatečně vysvětleny. Obecně platí, že v některých resortech chybí standardní mechanismy komunikace s nevládními organizacemi. Co se týče komunikace, nejsou pravomoci v rámci resortu a mezi ministerstvy jednoznačně rozděleny. Bylo identifikováno několik dalších problémů týkajících se komunikace na národní úrovni, ale hlavně jde o drobné nedostatky technické povahy (např. je těžké najít kontakty na internetových stránkách, státní správě chybí přehledný portál s informacemi pro NNO atd.). 7 V České republice to platí pro tři ministerstva či jiné organizace zřízené těmito institucemi nebo propojené s Úřadem vlády. Jedná se zejména o ministerstvo školství, které je zodpovědné speciálně za inkluzivní vzdělávání a ministerstvo práce a sociálních věcí, které je částečně zodpovědné za sociální začleňování znevýhodněných skupin. Třetí je pak ministerstvo zdravotnictví, které ovlivňuje počet cílových skupin s rizikem sociálního vyloučení v důsledku jejich handicapu. Specificky zaměřeným subjektem je Agentura pro sociální začleňování, zřízena Úřadem vlády České republiky

13 V diskuzi o překážkách v komunikaci na nadnárodní úrovni bylo zdůrazněno pouze několik problematických oblastí. Během kulatých stolů zástupci grassroots organizací nepřicházeli s mnoha návrhy nebo postřehy stran komunikace směrem na úroveň EU. Tomu byla zejména určena až setkání mezinárodní v Budapešti a Bruselu. Co však sami zdůraznili, bylo, že je zapotřebí mít pro takovou komunikaci správné zástupce. Grassroots organizace pracující na místní úrovni se logicky soustředí na lokální problémy a často nemohou věnovat svoji energii rozvoji aktivit mimo území činnosti jednoduše proto, že se jim už další nedostává. Uváděnou překážkou v komunikaci pro některé je pak také neznalost jazyka. Z pohledu zlepšování komunikace by bylo dobré vytvořit databázi národních a nadnárodních institucí, které by mohly usnadnit komunikaci a pomoci při hledání partnerů zabývajících se podobnou problematikou Co je možné využít do budoucna? Velkou výhodou neziskového sektoru v České republice je skutečnost, že je nyní celkem silný a byl takový i v minulosti. Velký počet lidí je zapojen do činnosti grassroots organizací, a to zejména v oblasti sportu, životního prostředí nebo sociální oblasti a podílí se i velký počet dobrovolníků. Prakticky každá vesnice má dobrovolné hasiče nebo fotbalový tým. Takové organizace pak pomáhají v rozvoji komunity. Další výhodou je skutečnost, že neziskový sektor, na rozdíl od jiných postkomunistických zemí, není financován výhradně z Evropské unie, ale obvykle si již vybudoval propojení s obecními či krajskými rozpočty. Ačkoli je podpora poskytovaná soukromým sektorem nevládním organizacím relativně nízká, dají se vypozorovat určité pozitivní trendy a výše podpory mírně roste. Grassroots organizace jsou velkým zdrojem znalostí a dovedností a nahrazují stát v oblastech, kde stát selhává v poskytování služeb, zatímco ony mají specifické znalosti a dovednosti, které nikdo jiný nemá a které je obtížné získat. Znají dobře sociální prostředí a mohou být užitečné jako think-tanks, ombudsmani, zástupci ovlivňující legislativní postup (lobbisté), atd. Bývají také zdrojem informací o konkrétních oblastech společenského života Závěry a doporučení českých grassroots organizací První prioritou je nutnost vytvořit stabilní prostředí pro grassroots organizace a jejich činnost. Lze toho dosáhnout především dlouhodobým strategickým plánováním na úrovni regionů a obcí příkladem je způsob komunitního plánování sociálních služeb v České republice 8. Motivace politiků a státních úředníků ke stanovení dlouhodobých cílů a vytvoření odpovídajících finančních nástrojů je nezbytná pro umožnění rozvoje činnosti neziskových organizací v dlouhodobém horizontu. Neustálé změny priorit a následně i financování mají zničující dopad na nedostatečně honorovanou (či dobrovolnickou) práci. Nezbytné je zvýšení povědomí o činnosti jednotlivých grassroots organizací informováním občanů, politiků, obcí a státních úředníků. Politici a státní úředníci by neměli činit rozhodnutí bez znalosti konkrétního prostředí, ve kterém se grassroots organizace pohybují. Bylo by vhodné motivovat místní, regionální a státní správy k vytvoření strategie komunikace s nevládními organizacemi. Místní veřejná správa by měla vytvořit takové prostředí, kde mezi sebou (nebo se státem a obecními jednotkami) jednotlivé nevládní organizace nebudou soupeřit. Měla by motivovat grassroots organizace ke konstruktivní spolupráci a spojení do skupin dle tematiky či vytvoření zastřešujících organizací, které by je reprezentovaly a zastupovaly při vytváření strategií a legislativních procesů. Tyto priority mají společného jmenovatele nedostatek financí pro neziskový sektor, který má za následek neschopnost grassroots organizací reagovat na měnící se priority obce a hájit své zájmy. Zároveň tento nedostatek zdrojů financí vede k neochotě spolupracovat, jelikož organizace s podobným zaměřením jsou vnímány jako konkurence. Nabízejí také škálu nových talentů velká část mladých absolventů středních a vysokých škol se snaží získat zkušenosti přímo zaměstnáním nebo dobrovolnickou prací pro různé grassroots organizace, aby si zvýšili kvalifikaci. Grassroots organizace tak pomáhají mladým lidem při vstupu na trh práce. V neposlední řadě pak grassroots organizace pomáhají vytvářet komunitu a tato role je velmi důležitá a nelze ji nahradit. 8 Komunitní plánování sociálních služeb v České republice je prováděno na základě metodiky přijaté Ministerstvem práce a sociálních věcí. Legislativa se liší na různých úrovních v závislosti na tom, kde je komunitního plánování požadováno. Kvalita procesů a výstupů v různých českých regionech a obcích se liší také

14 4.4. Doporučení vzešlá z mezinárodních setkání grassroots organizací v Budapešti a v Bruselu Vedle závěrů vytvořených v rámci národních setkání uvádíme též doporučení, která formulovali společně zástupci grassroots organizací na konferenci v Budapešti a závěrečném setkání v Bruselu. Tato doporučení jsou již zaměřena také na vyšší než pouze národní úroveň. Jsou zároveň výsledkem společné práce mezinárodních pracovních skupin. Nejedná se tedy ryze o českou perspektivu. Konference umožnila diskuzi grassroots organizací a iniciativ působích na poli inkluze a vzdělávání. Její účastníci pracovali společně na rozpracování doporučení ve čtyřech tematických oblastech: konzultace a komunikace, profesionalizace, finanční mechanismy a vlastní koncept kvality života. Pokud srovnáme definované problémy a doporučení pro jejich řešení, často se blíží těm, které byly diskutovány na českých setkáních. Konzultace a komunikace: Vytvoření legislativy, která zavede povinnost zapojovat grassroots organizace do veřejných konzultací tvorby nebo úprav veřejných politik zabezpečit v jednotlivých členských státech naplňování myšlenek článku 11.3 Smluv o založení Evropské unie. Prosazování opatření zvýšujícího viditelnost grassroots organizací, které se efektivně zapojují do veřejných konzultací při podpoře kvality života jejich komunit (např. výroční ceny pro veřejné orgány nebo organizace občanské společnosti, působící na místní nebo národní úrovni). Povzbuzení a podpora oboustranného dialogu mezi občanskou společností a všemi zúčastněnými stranami vytvoření efektivních nástrojů podporujících informovanost občanů a umožňujících se aktivněji zapojovat do veřejných konzultací. Vytvoření databáze zájmových grassroots organizací s cílem poskytnout tvůrcům politik rozsáhlou databázi grassroots organizací, které mohou být přizvány k veřejným konzultacím. Vytvoření školení pro úředníky EU, jak připravovat veřejné konzultace, které by jim umožnily identifikovat potřeby grassroots organizací v jejich každodenní práci a zapojit se do dialogu s nimi. Vytvoření hodnotícího nástroje, který by mohl být snadno použit organizacemi občanské společnosti pro to, aby mohly vyjádřit svou spokojenost s konkrétní konzultací iniciovanou na úrovni EU. Podobně by měl být formálně upraven způsob, jak signalizovat nedostatky při zapojení veřejnosti do konzultací o otázkách zásadně důležitých jak pro místní komunity, tak pro práci grassroots organizací. Finanční mechanismy Používat strategického přístupu ve financování dotační tituly státního rozpočtu a finanční prostředky EU by měly odpovídat politikám v oblasti inkluzivního vzdělávání a strategických prioritách. Zavést dodatečné daňové výhody pro dárcovské firmy a nové daňové kategorie pro organizace občanské společnosti, které umožní, aby 1 10 procent daní šlo na podporu OOS. Vytvoření dlouhodobých finančních programů, které by zohledňovaly rozdělení finančních zdrojů na místní úrovni. Vytvořit určitý styčný bod pro grassroots organizace a potenciální dárce (např. internetová platforma, která umožňuje první kontakt). Brát v potaz srovnání kurzu eura s ostatními měnami při plánování rozdělování finančních prostředků ve víceletých finančních plánovacích obdobích. Doplnění projektového financování granty, které hradí administrativní náklady. Veřejné orgány a dárci by měli mít za cíl vytvořit vhodné způsoby financování pro grassroots organizace, které by minimalizovaly administrativní požadavky a umožnily jim pokrýt náklady na jejich základní činnosti, včetně režijních nákladů. Poskytnout podporu grassroots organizacím při orientaci na profesionální získávání finančních prostředků a odměnit úspěšné získávání finančních prostředků. Podporovat udržitelné řešení vhodné pro grassroots organizace (tj. sociální podnikání, prodej vlastních výrobků, atd.). Přehodnotit kategorie uchazečů způsobilých pro financování. Cílená podpora by měla být poskytnuta malým grassroots organizacím, které mají menší schopnost získávat finanční prostředky od mezinárodních dárců a jednotlivců. I přes jejich cenný příspěvek ke kvalitě života v obci mají nedostatek vlastního zázemí a dalších zdrojů

15 Posunout pozornost od procesu poskytování finančních prostředků na dopad projektů, věnovat více pozornosti předpokládaným výsledkům a dopadům. Prosazovat transparentní proces financování a zjednodušit postupy s ním související včetně jasně stanovených kritérií pro každou fázi procesu financování změnit postupy, aby dokumenty, které musí být předloženy, byly přiměřené a relevantní pro rozsah a výši grantu. Profesionalizace Respektovat organizace občanské společnosti jako kompetentní partnery; uznat, že jsou seriózními a spolehlivými poskytovateli služeb a rovnocennými partnery; umožnit jim, aby odváděly profesionální práci za odměnu, která odborníkům přísluší. Více zviditelnit činnost občanských iniciativ, díky čemuž by se jim v jejich zemi dostalo více pozornosti (např. mediální středisko pro organizace občanské společnosti, televizní vysílací čas vyhrazený pro tyto organizace, specializovaní reportéři, kteří by přinášeli informace o občanských aktivitách, pomoc odborníků na sociální média apod.). Vytvořit organizovanou celostátní skupinu (panel odborníků), která by občanská sdružení zastupovala jako profesionální partner při přijímání politických rozhodnutí. Vytvořit mechanismy podporující zapojení podnikatelského sektoru do činnosti profesionálních organizací občanské společnosti. Zajistit lepší koordinaci různých struktur na úrovni EU i jednotlivých států. Při vysvětlování strategií EU dobrovolným sdružením používat srozumitelnější jazyk. Podporovat vznik celoevropské platformy pro sdílení zkušeností, osvědčených postupů a úspěšných strategií řízení; zřídit databázi občanských iniciativ, což jim usnadní navazování vzájemných kontaktů. Vypracovat s pomocí fondů EU školení pro občanské iniciativy, která budou zaměřena na prosazování jejich zájmů, a podporovat prosazování zájmů ( advocacy ) jako činnost posilující legitimitu. Kvalita života ( well-being ) Uznat, že organizace občanské společnosti a občanské iniciativy významně přispívají k prosperitě místních komunit, a vytyčit jasný směr rozvoje občanské společnosti ve strategických dokumentech na základě důkladného plánování a konzultací se všemi zainteresovanými. Zajistit, aby političtí představitelé při navrhování nebo změnách stávajících sociálních politik zohledňovali kvalitu života; v potaz by měla být brána také při vytváření systémů financování. Zohlednit podněty od občanských iniciativ při vytváření subjektivních měřítek kvality života a nadále rozvíjet spolehlivé ukazatele a hodnoticí nástroje. Analogicky k ekologické stopě zavést stopu kvality života, která by byla zohledňována ve všech sektorech. Do procesu realizace projektů zavést rozměr pružného přizpůsobení, kterým by se řešila potřeba změn motivovaných kvalitou života, jež by po schválení finančních prostředků bylo nutné učinit, především pokud jde o víceleté projekty; využívat poznatky o kvalitě života z různých komunit k zajištění flexibility při plánování projektů i poté, co se začne s jejich realizací. Zajistit motivaci k napodobování projektů, které se při podpoře kvality života konkrétní komunity již osvědčily; usilovat o udržitelnost úspěšných řešení. Při navrhování politik zaměřených na kvalitu života brát v potaz místní specifika. Navrhnout soubor kritérií, která by zastřešující organizace na úrovni jednotlivých komunit mohly využívat k systematickému informování dárcovských organizací, (potenciálních) dárců a zainteresovaných stran o tom, jakou přidanou hodnotu představují občanské iniciativy pro prosperitu místní komunity. Vytvořit další motivační prvky v rámci výchovy k dobrovolnictví (zařazení dobrovolnictví do školních osnov, zavedení systému bonusů pro dobrovolníky, který by spočíval v kreditech ECTS nebo týdnech prázdnin navíc) jako způsob, jak v lidech vzbudit chuť aktivně se podílet na životě místní komunity, a tak i přispívat k její prosperitě

16 Setkání v Bruselu pak v podstatě už jen zhustilo požadavky formulované na konferenci do několika stručných a nejdůležitějších stanovisek přítomných. Ta byla prezentována zástupcům Evropské komise. Ti tento projekt hodnotí jako jeden z nejlepších projektů realizovaných v rámci programu Europe for Citizens a jako takový bude dále představován jako příklad dobré praxe. Na druhou stranu je však nutno podotknout, že z mnoha dalších pozvaných institucí v podstatě nikdo nedorazil. Jednu z mála světlých výjimek představovala reprezentantka českého stáleho zastoupení v EU. Těmto zástupcům Evropské komise byla tedy představena následující doporučení, která byla zároveň všem osloveným dodatečně rozeslána. 1 Veřejní činitelé by měli ve své práci využívat takové nástroje, které jim umožní zapojovat do rozhodování občany a občanskou společnost. 2 Teoretické přístupy a poučky by měly být skutečně naplňovány vzdělání oceňovat ne pro jeho ekonomickou hodnotu, ale pro jeho význam v demokratické společnosti. 3 Indikátory kvality života by měly být součástí hodnocení výsledků a výkonu evropských politik a politik jednotlivých členských států. 4 Finanční zdroje by měly být rozdělovány s větší transparentností a jednoduchostí na základě kritérií kvality a skutečného naplňování potřeb místních komunit. 5. Závěr V této studii jsme se snažili přiblížit záměr a aktivity projektu Grassroots Europe for Local Wellbeing Initiative. Na základě informací o českém neziskovém sektoru jsme realizovali takové aktivity, které jsme považovali za daných možností za nejefektivnější vzhledem k cílům projektu. Věříme, že všichni účastníci projektu díky spolupráci získali možnost ovlivnit místní politiky a rozvinout spolupráci nebo alespoň poznat aktéry komunitního života, případně další podobně odborně zaměřené organizace v Evropě. Bylo potěšením vidět, jak se grassroots organizace zapojují do přípravy návrhů pro zlepšení evropských politik. Tento projekt ukázal, že procesy veřejných konzultací mohou být ovlivňovány i z nejnižších ( grassroots ) úrovní. Tyto procesy však musí být přizpůsobeny těm, kteří se spíše než pročítáním stohů návrhů politik, opatření a strategií zabývají konkrétní prací se skupinami občanů ohrožených sociálním vyloučením. Jedni totiž často hovoří jiným jazykem než druzí. Je proto třeba zastavit se a pokoušet se porozumět druhému. Jde to, i když třeba s pomocí. Doufáme, že jsme k tomu tímto projektem pomohli. 5 Efektivně naplňovat pravidlo subsidiarity rozhodování by mělo být realizováno na úrovních, kde problémy vznikají. 6 Hodnoty a zájmy grassroots organizací by měly být lépe prosazovány na národní úrovni. 7 Zjednodušit podmínky přístupu k veřejným financím určeným pro sociální politiku. 8 Zlepšovat příležitosti pro dlouhodobé plánování činnosti grassroots organizací. 9 Veřejné školy by měly více spolupracovat s organizacemi řešícími problémy místních komunit

17 6. Literatura: Salamon, L. M., Sokolowski, S. W., et al. (2004) Global Civil Society. Dimensions of the Nonprofit Sector. Volume 2. Bloomfield: Kumarian Press. Vajdová, Z. (2001a) Několik poznámek k anketě EWI a SoÚ v květnu a červnu 2001 na téma účast NNO v regionálním plánování. Grantis (série 3 článků). Vajdová, Z. (2001b) NNO v rozhodování o regionálním rozvoji. Nepublikovaná studie. Praha: Sociologický ústav AVČR. Pospíšilová, T. (2005) Oborové zastřešující organizace v občanském sektoru ČR Zpráva z výzkumu. Praha: NROS a FHS UK

18 Dílo je vytvořeno v licenci Creative comons Za obsah publikací odpovídá výlučně autor. Publikace nereprezentují názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jejich obsahem. Toto dílo bylo vytvořeno v rámci projektu Grassroots Europe for local Wellbeing podpořeného v programu Evropské komise Europe for citizen a programu na podporu vzdělávání Nadace pro otevřenou společnost (OSF)

19

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové. organizace

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové. organizace Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové organizace Název tématického celku: Úvod do problematiky neziskového sektoru Cíl: Cílem první přednášky je představit základní

Více

METODY FUNDRAISINGU V ČESKÉ REPUBLICE LÉTO 2008 Deborah Edward, Ph.D., LBJ School of Public Affairs Předběžné výsledky

METODY FUNDRAISINGU V ČESKÉ REPUBLICE LÉTO 2008 Deborah Edward, Ph.D., LBJ School of Public Affairs Předběžné výsledky METODY FUNDRAISINGU V ČESKÉ REPUBLICE LÉTO 2008 Deborah Edward, Ph.D., LBJ School of Public Affairs Předběžné výsledky Pracovní shrnutí Při své návštěvě v červenci 2008 provedla Deborah Edward, která vyučuje

Více

Rozvoj finanční kapacity - Fundraising

Rozvoj finanční kapacity - Fundraising Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Rozvoj finanční kapacity - Fundraising Mgr. Michal Jarolímek České Budějovice 13. 5. 2010 a 10. 6. 2010 ZDROJE : veřejné

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

MV ČR Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016. ESFR ČR - OP Zaměstnanost - Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce

MV ČR Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016. ESFR ČR - OP Zaměstnanost - Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce Aktuální výzvy: Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016 MV ČR Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce OP Zaměstnanost Podpora sociálního podnikání Deinstitucionalizace sociálních

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Akční plán EVVO Krajské koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Zlínského kraje

Akční plán EVVO Krajské koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Zlínského kraje Akční plán EVVO Krajské koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Zlínského kraje Prioritní oblast 1: Opatření 1.1. Opatření 1.2. Opatření 1.3. Kvalitní vzdělávací a výukové programy Určení

Více

Fond pro nestátní neziskové organizace - Seminář pro žadatele o grant. 2. výzva

Fond pro nestátní neziskové organizace - Seminář pro žadatele o grant. 2. výzva Fond pro nestátní neziskové organizace - Seminář pro žadatele o grant 2. výzva Program semináře Specifika 2. výzvy FNNO Prioritní oblasti FNNO Doplňkové granty v rámci Fondu pro bilaterální spolupráci

Více

Metodický pokyn č. 4

Metodický pokyn č. 4 Metodický pokyn č. 4 Poradna pro cizince a uprchlíky DIECÉZNÍ KATOLICKÁ CHARITA HRADEC KRÁLOVÉ Velké náměstí 37/46, 500 01 Hradec Králové, IČO: 42197449 Název: Poslání, cíle a principy poradny pro cizince

Více

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací MIKROEKNOMIKA I Základy teorie a typologie neziskových organizací Opodstatnění existence neziskových organizací 1) Opodstatnění svobody sdružování Brzdy svobody sdružování Charita a filantropie Kořeny

Více

Marketingové aktivity B2B firem a struktura marketingových rozpočtů Jaro 2014

Marketingové aktivity B2B firem a struktura marketingových rozpočtů Jaro 2014 Marketingové aktivity B2B firem a struktura marketingových rozpočtů Jaro 2014 B-inside s.r.o. Šmeralova 12, 170 00 Praha Vavrečkova 5262, 760 01 Zlín IČ: 24790648 DIČ: CZ24790648 Telefon: +420 608 048

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR

MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR VÁŠ DOPIS ZN.: ZE DNE: NAŠE ZN.: SOC/415/07 Krajský úřad Jihomoravského kraje VYŘIZUJE: Mgr. Josef Mauler TEL.: 519441029 Žerotínovo

Více

FINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL, diverzifikace zdrojů

FINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL, diverzifikace zdrojů FINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL, diverzifikace zdrojů Josef Beneš Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 1 Úspěchy/silné stránky Navyšování rozpočtu v posledních pěti letech na základě konsensu napříč

Více

1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění... 17

1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění... 17 Předmluva................................................. 15 1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění.....................................

Více

Zdravé město Hodonín systém sociální integrace občanů

Zdravé město Hodonín systém sociální integrace občanů Zdravé město Hodonín systém sociální integrace občanů - pomocí Komunitního plánování soc. služeb - ve spolupráci města s místními organizacemi Vize našeho města Město Hodonín je lázeňským místem a regionálním

Více

AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI

AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI pro období 2006-2009 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 2006 Úvod Vláda České republiky schválila usnesením č. 1305 ze dne 12. října 2005 Národní koncepci rodinné

Více

PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2. Národní vzdělávací fond

PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2. Národní vzdělávací fond PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2 1 A. Specifika podnikání 1. Východiska a cíle podpory vláda systematicky podporuje podnikání předpoklady a schopnosti MSP pro podporu - zmírňovat negativní důsledky

Více

PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR

PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR 2. 12. 2014 Týn nad Vltavou Jitka Čechová Sociální podnikání podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí propojuje oblast sociální, ekonomickou

Více

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace * *OBSAH PREZENTACE 1) Evropské dotace v novém programovacím období 2) Nástroj ITI 3) Hradecko-pardubická aglomerace 2 *EVROPSKÁ POLITIKA 2014-2020 STRATEGIE EVROPA 2020 Inteligentní růst» rozvíjet ekonomiku

Více

TRENDY A CHARAKTERISTIKY ČESKÉHO NEZISKOVÉHO SEKTORU 10 LET PO VSTUPU ČESKÉ REPUBLIKY DO EVROPSKÉ UNIE seminář 12. května 2014

TRENDY A CHARAKTERISTIKY ČESKÉHO NEZISKOVÉHO SEKTORU 10 LET PO VSTUPU ČESKÉ REPUBLIKY DO EVROPSKÉ UNIE seminář 12. května 2014 TRENDY A CHARAKTERISTIKY ČESKÉHO NEZISKOVÉHO SEKTORU 10 LET PO VSTUPU ČESKÉ REPUBLIKY DO EVROPSKÉ UNIE seminář 12. května 2014 Česká rada dětí a mládeže, příklad střešní organizace Založena v roce 1998

Více

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010 Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři

Více

ŽÁDOST NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE O STÁTNÍ DOTACI NA ROK 1

ŽÁDOST NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE O STÁTNÍ DOTACI NA ROK 1 Příloha ŽÁDOST NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE O STÁTNÍ DOTACI NA ROK 1 NÁZEV POSKYTOVATELE DOTACE: NÁZEV DOTAČNÍHO PROGRAMU: NÁZEV PROJEKTU: 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE O PŘEDKLÁDAJÍCÍ ORGANIZACI 1.1. Název

Více

KOMORA SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ

KOMORA SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST KOMERČNÍ SFÉRY Ing. Milan Venclík, MBA SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÁ FIRMA Společenská odpovědnost firem (Corporate SocialResponsibility CSR) se stala fenoménem současné doby. Přestože

Více

ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM

ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM Žádný člověk není ostrovem, nikdo není sám pro sebe... www.spolecenskaodpovednostfirem.cz IMPLEMENTACE VZDĚLÁVÁNÍ O asociaci

Více

Social return of investment

Social return of investment Social return of investment Sociální podnikání pod pojmem sociální podnikání vnímáme podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí. sociální podnikání hraje důležitou roli v místním

Více

Stát a nestátní neziskové organizace (NNO) JUDr. Hana Frištenská Duben 2014

Stát a nestátní neziskové organizace (NNO) JUDr. Hana Frištenská Duben 2014 Stát a nestátní neziskové organizace (NNO) JUDr. Hana Frištenská Duben 2014 Definice NNO, relevantní pro účely státní politiky Mezinárodní definice Definice RVNNO podle právních typů Definice ČSÚ Mezinárodní

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR:

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR: Společenská odpovědnost organizací (CSR) je koncept, známý v České republice řadu let. Společensky odpovědné aktivity, angažovanost vůči komunitě, realizace veřejně prospěšných projektů, to vše značí rostoucí

Více

Národní nanotechnologický

Národní nanotechnologický Národní nanotechnologický program (NNP) Zdůvodnění potřebnosti a přínosu NNP pro VaV i výrobu v oblasti nanotechnologií v České republice. 30. 3. 2010 Příprava NNP Příprava národního nanotechnologického

Více

Controllingový panel 2013 Plánování

Controllingový panel 2013 Plánování Controllingový panel 2013 Plánování Controller Institut provádí od roku 2007 roční komplexní průzkum controllingových procesů, takzvaný Controlling-Panel. Stejně jako v letech 2011 a 2012 byla také v roce

Více

Národní poradenské fórum

Národní poradenské fórum Národní poradenské fórum Kariérové poradenství v podmínkách kurikulární reformy VIP Kariéra -II Strategie celoživotního učení ČR Poradenství v ČR Národní poradenské fórum (NPF) Uskupení subjektů působících

Více

Role marketingu a vliv na obchodní výsledky

Role marketingu a vliv na obchodní výsledky 2 Role marketingu a vliv na obchodní výsledky Marketing B2B firem v ČR Jaké slovo má marketing ve firmě a jak ovlivňuje skutečné obchodní výsledky firmy? Šmeralova 12, 170 00 Praha 7 Vavrečkova 5262, 760

Více

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA 1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA Prioritní oblast Cíl Úkol Indikátor 1. Včasná péče Zvýšit účast sociálně dětí v předškolním vzdělávání. Vytvoření komplexního

Více

Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury

Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ - ŘÍJEN 2010 Zveřejněno: 25. 10. 2010 Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury Definovat priority

Více

Průzkum neziskového sektoru

Průzkum neziskového sektoru Průzkum neziskového sektoru Mikroregion Urbanická brázda Průzkum neziskového sektoru slouží jako jeden z podkladů pro aktualizaci Programu rozvoje mikroregionu Urbanická brázda a tedy jako vodítko pro

Více

MULTIKULTURNÍ KONZULTANT

MULTIKULTURNÍ KONZULTANT Tento projekt byl financován s podporou Evropské komise v programu Lifelong Learning Programme, Leonardo da Vinci Partnerships. Za obsah prezentace ručí výhradně Slovo 21 a Evropská komise neodpovídá za

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 ZAJIŠTĚNÍ VIDITELNOSTI POLITIKY SOUDRŽNOSTI: PRAVIDLA KOMUNIKACE A POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ V OBDOBÍ 2014-2020 POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 www.sanek.cz Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 (zkrácená verze) Tradičního, již devátého ročníku dotazníkového průzkumu v oblasti vedení a řízení nestátních

Více

Průzkum řízení lidských zdrojů v neziskových organizacích DOTAZNÍK

Průzkum řízení lidských zdrojů v neziskových organizacích DOTAZNÍK Průzkum řízení lidských zdrojů v neziskových organizacích DOTAZNÍK Předem Vám děkujeme za vyplnění následující otázek. Věnujte, prosíme, patřičnou pozornost i poznámkám pod zněním otázek. realizační tým

Více

Zlepšení života v komunitách prostřednictvím aktivit a služeb NNO

Zlepšení života v komunitách prostřednictvím aktivit a služeb NNO Zlepšení života v komunitách prostřednictvím aktivit a služeb NNO Bojan Šuh Programový ředitel NROS NROS Nadace rozvoje občanské společnosti (NROS) Rozvoj principů občanské společnosti a českého neziskového

Více

Akademie sociálního podnikání Příspěvek k rozvoji sociální ekonomiky v České republice

Akademie sociálního podnikání Příspěvek k rozvoji sociální ekonomiky v České republice Akademie sociálního podnikání Příspěvek k rozvoji sociální ekonomiky v České republice Jiří Bárta, 3. února 2006 Obsah a cíl prezentace: trendy ve financování obecně prospěšných projektů NNO a sociální

Více

Návrh státní politiky vůči NNO 2015-2020. Hana Frištenská pro jednání RVNNO dne 6. 3. 2015

Návrh státní politiky vůči NNO 2015-2020. Hana Frištenská pro jednání RVNNO dne 6. 3. 2015 Návrh státní politiky vůči NNO 2015-2020 Hana Frištenská pro jednání RVNNO dne 6. 3. 2015 Hlavní cíl: Vymezit politiku státu vůči NNO koncepčním dokumentem, schváleným vládou, který bude sloužit jako východisko

Více

Dosavadní zkušenosti obcí s čerpáním evropských dotací, hlavní potřeby a priority do budoucna

Dosavadní zkušenosti obcí s čerpáním evropských dotací, hlavní potřeby a priority do budoucna Dosavadní zkušenosti obcí s čerpáním evropských dotací, hlavní potřeby a priority do budoucna Ing. Oldřich Vlasák místopředseda Svazu pro evropské záležitosti Celostátní finanční konference 4. prosince

Více

Podpora meziobecní spolupráce

Podpora meziobecní spolupráce Preference obcí a měst v oblasti meziobecní Ing. Marek Jetmar, Ph.D. Vedoucí odborného týmu, SMO ČR REGIONÁLNÍ ROZVOJ MEZI TEORIÍ A PRAXÍ 6 OD REGIONÁLNÍHO KE GLOBÁLNÍMU ROZVOJI 21. května 2015, Vysoká

Více

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Sociální podnikání zaměstnanecká družstva Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Sociální inovace Koncept BEC BEC Družstvo Šumperk

Více

Monitorovací ukazatele. sledované rozvojovými partnerstvími

Monitorovací ukazatele. sledované rozvojovými partnerstvími Monitorovací ukazatele sledované rozvojovými partnerstvími 1 Obsah prezentace: princip monitorování širší kontext monitorovacích indikátorů u Programu Iniciativy Společenství EQUAL společné minimum EK

Více

PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu

PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu Petr Kurfürst Brno, 13.10.2014 PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu Účel Oblast působnosti Přínosy Hlavní rysy Cyklus SUMP podle

Více

PRŮZKUM NEZISKOVÉHO SEKTORU MČ Praha 21. Podklad pro Strategický plán rozvoje MČ

PRŮZKUM NEZISKOVÉHO SEKTORU MČ Praha 21. Podklad pro Strategický plán rozvoje MČ PRŮZKUM NEZISKOVÉHO SEKTORU MČ Praha 21 Podklad pro Strategický plán rozvoje MČ V průběhu září října 2011 bylo osloveno 17 neziskových organizací působících v MČ Praha 21. Z toho 11 organizací svolilo

Více

SYNERGIE v přístupu k rozvoji venkova

SYNERGIE v přístupu k rozvoji venkova Společnost pro regionální ekonomicképoradenství SYNERGIE v přístupu k rozvoji venkova Paradoxy v rozvoji venkova Seminář Venkov 2011 1. února 2011 SYNERGIE V PŘÍSTUPU K ROZVOJI VENKOVA Výzkumný projekt

Více

Participace a spolupráce v rozvoji malých měst Jana Stachová a Daniel Čermák Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Participace a spolupráce v rozvoji malých měst Jana Stachová a Daniel Čermák Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Participace a spolupráce v rozvoji malých měst Jana Stachová a Daniel Čermák Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Úloha participace a spolupráce v rozvoji lokálním rozvoji Sociální faktory rozvoje regionů

Více

Výsledky výzkumného projektu Společenská odpovědnost firem působících v českém prostředí v roce 2012 Základní výstup prvostupňové třídění údajů

Výsledky výzkumného projektu Společenská odpovědnost firem působících v českém prostředí v roce 2012 Základní výstup prvostupňové třídění údajů Výsledky výzkumného projektu Společenská odpovědnost firem působících v českém prostředí v roce 2012 Základní výstup prvostupňové třídění údajů Organizátor výzkumného projektu: Business Leaders Forum Praha

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA Finální verze prosinec 2008 OBSAH: 1. ÚVOD... 4 2. STRATEGICKÁ VIZE MĚSTA... 5 3. STRATEGICKÉ CÍLE... 6 3 1. ÚVOD Nezbytnou součástí Strategického

Více

jednání Rady města Ústí nad Labem

jednání Rady města Ústí nad Labem jednání Rady města Ústí nad Labem dne: 19. 11. 2015 bod programu: 2 věc: Podání žádosti, předfinancování a spolufinancování projektu Podpora inkluzivního vzdělávání v Ústí nad Labem v rámci Operačního

Více

CSR a firemní dobročinnost Filantropie Sponzorství Dobrovolníci

CSR a firemní dobročinnost Filantropie Sponzorství Dobrovolníci 1 CSR a firemní dobročinnost Filantropie Sponzorství Dobrovolníci Filantropie, sponzorství, dobrovolnictví se může uplatňovat vůči všem osobám bez rozdílu věku, pohlaví, zdraví atd. Soustředíme se na

Více

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období.

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Analýza trhu je klíčovým faktorem budoucího úspěchu

Více

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Obsah Demografický vývoj v České republice Národní akční plán podporující

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

Strategie a integrovaný akční program ke zvýšení zaměstnanosti a lepšímu vzdělávání v Moravskoslezském kraji na roky 2015 2023

Strategie a integrovaný akční program ke zvýšení zaměstnanosti a lepšímu vzdělávání v Moravskoslezském kraji na roky 2015 2023 Strategie a integrovaný akční program ke zvýšení zaměstnanosti a lepšímu vzdělávání v Moravskoslezském kraji na roky 2015 2023 Verze březen 2015 1 STRUČNÝ SOUHRN MS Pakt je strategickou komunikační platformou

Více

Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012

Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012 Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012 Cílem Akčního plánu Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011 2012 (dále jen Akční

Více

Osnova kurzu Vzdělávání vedoucích úředníků - obecná část 00. Úvodní informace ke studiu e-learningových kurzů RENTEL a. s. 01. Informace ke studiu

Osnova kurzu Vzdělávání vedoucích úředníků - obecná část 00. Úvodní informace ke studiu e-learningových kurzů RENTEL a. s. 01. Informace ke studiu Osnova kurzu Vzdělávání vedoucích úředníků - obecná část ní informace ke studiu e-learningových kurzů RENTEL a. s. 01. Informace ke studiu 02. Informace o kurzu 01. Úvod do managementu ve veřejné správě

Více

Hodnocení spolehlivosti veřejně prospěšných organizací

Hodnocení spolehlivosti veřejně prospěšných organizací Hodnocení spolehlivosti veřejně prospěšných organizací METODIKA ČLENĚNÍ NÁKLADŮ 1. Popis problematiky Výše nákladů na propagaci/fundraising a administrativu/řízení organizace je podstatnou informací pro

Více

FUNDRAISINGOVÝ PLÁN 2015-2017

FUNDRAISINGOVÝ PLÁN 2015-2017 FUNDRAISINGOVÝ PLÁN 2015-2017 Česká asociace paraplegiků CZEPA realizuje projekt vzdělávání zaměstnanců a zkvalitnění fundraisingu, který je podpořen Evropskou unií a rozpočtem České republiky. Evropský

Více

Prevence rizikových forem chování a MŠMT

Prevence rizikových forem chování a MŠMT Prevence rizikových forem chování a MŠMT VII. ročník krajské konference k primární prevenci rizikového chování 24. října 2013 Kroměříž Ing. Radka Heřmánková odbor vzdělávání, oddělení prevence a speciálního

Více

Projekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI

Projekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI Projekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI NÁVRHY KLÍČOVÝCH DOPORUČENÍ/CÍLŮ A OPATŘENÍ Následující doporučení vycházejí z analýz a jednání odborných koalic, které

Více

K otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje

K otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje K otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje Úvod: Stanovisko Asociace knihoven vysokých škol ČR Předkládaný materiál shrnuje zkušenosti, poznatky a

Více

Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti. Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR

Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti. Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR Násilí z nenávisti Jednání motivované předsudky nebo nenávistí namířené proti osobě, skupinám, jejich

Více

Budoucnost cestovního ruchu v regionech. z pohledu krajské samosprávy

Budoucnost cestovního ruchu v regionech. z pohledu krajské samosprávy Budoucnost cestovního ruchu v regionech z pohledu krajské samosprávy Ing. Jindřich Ondruš předseda komise Rady Asociace krajů ČR pro cestovní ruch člen Rady Zlínského kraje Vznik krajů subjekty odpovídající

Více

Programové období 2014-2020 z hlediska měst a obcí. Konference Evropské fondy 2014-2020: Jednoduše pro lidi 2. prosince 2014 Jihlava

Programové období 2014-2020 z hlediska měst a obcí. Konference Evropské fondy 2014-2020: Jednoduše pro lidi 2. prosince 2014 Jihlava Programové období 2014-2020 z hlediska měst a obcí Konference Evropské fondy 2014-2020: Jednoduše pro lidi 2. prosince 2014 Jihlava Svaz měst a obcí ČR Hájíme zájmy všech velikostních kategorií měst a

Více

Mínění poskytovatelů dalšího vzdělávání o vzdělávání zaměstnanců v malých a středních podnicích

Mínění poskytovatelů dalšího vzdělávání o vzdělávání zaměstnanců v malých a středních podnicích Mínění poskytovatelů dalšího vzdělávání o vzdělávání zaměstnanců v malých a středních podnicích Zpráva o šetření Září 2010 Mgr. Eva Žilayová 1 Obsah: A) Úvod a metodologická část. 3 (cíl, účel, obsahové

Více

Zpráva s výstupy z veřejného setkání v rámci KPSS v MČ Praha 10 dne 2. června 2008 s cílem připravit SWOT analýzu pro oblast sociálních služeb

Zpráva s výstupy z veřejného setkání v rámci KPSS v MČ Praha 10 dne 2. června 2008 s cílem připravit SWOT analýzu pro oblast sociálních služeb TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM, STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY A ROZPOČTEM HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY Zpráva s výstupy z veřejného setkání v rámci KPSS v MČ Praha 10 dne 2. června

Více

SWOT analýza vzdělávání v rámci ORP Slaný pro návrh Lokální strategie rozvoje základního vzdělávání

SWOT analýza vzdělávání v rámci ORP Slaný pro návrh Lokální strategie rozvoje základního vzdělávání Průběžná evaluace postupu implementace Operačního programu Praha-Adaptibilita 2011 SWOT analýza vzdělávání v rámci ORP Slaný pro návrh Lokální strategie rozvoje základního vzdělávání Registrační číslo

Více

Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost

Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi pozdravit Vás a toto setkání jménem Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Všichni

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 INTEGROVANÉ TERITORIÁLNÍ INVESTICE POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

Nadace Partnerství. Výzva k předkládání projektů na úpravu a tvorbu veřejných prostranství Místo pod stromy 2011-2012. 1.

Nadace Partnerství. Výzva k předkládání projektů na úpravu a tvorbu veřejných prostranství Místo pod stromy 2011-2012. 1. Nadace Partnerství Výzva k předkládání projektů na úpravu a tvorbu veřejných prostranství Místo pod stromy 2011-2012 1. Cíl grantu Podpora vzniku nových a obnova stávajících zelených veřejných prostranství

Více

Výstupy a poznatky z provedených inspekcí ve Zlínském kraji. Zlín, 14. 5. 2009. Bc. Šárka Vrbková Inspektor kvality sociálních služeb

Výstupy a poznatky z provedených inspekcí ve Zlínském kraji. Zlín, 14. 5. 2009. Bc. Šárka Vrbková Inspektor kvality sociálních služeb Výstupy a poznatky z provedených inspekcí ve Zlínském kraji Zlín, 14. 5. 2009 Bc. Šárka Vrbková Inspektor kvality sociálních služeb Osnova: 1. Právní zakotvení inspekcí 2. Provedené inspekce v ZK v roce

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VYSOKÁ ŠKOLA PODNIKÁNÍ, A.S. říjen - listopad 2010 Obsah 1. HYPOTÉZY A CÍLE VÝZKUMU...

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Společenská odpovědnost - nabídnout víc, než co zákon vyžaduje a společnost očekává

Společenská odpovědnost - nabídnout víc, než co zákon vyžaduje a společnost očekává Společenská odpovědnost - nabídnout víc, než co zákon vyžaduje a společnost očekává 1. ročník konference: Společenská odpovědnost v organizacích veřejné správy, 19. 11. 2013 Brno JUDr. Věra Vojáčková,

Více

Možnosti poradenství v sociálním podnikání. Gabriela Kurková a Eva Dorňáková Praha 25.6. 2015

Možnosti poradenství v sociálním podnikání. Gabriela Kurková a Eva Dorňáková Praha 25.6. 2015 Možnosti poradenství v sociálním podnikání Gabriela Kurková a Eva Dorňáková Praha 25.6. 2015 P3 People, Planet, Profit, o.p.s. Poslání: Prosazování a podpora sociálního podnikání v ČR. Aktivity P3 poskytujeme

Více

Gender mainstreaming pohledem genderového projektu: Prolomit vlny www.proequality.cz

Gender mainstreaming pohledem genderového projektu: Prolomit vlny www.proequality.cz Gender mainstreaming pohledem genderového projektu: Prolomit vlny www.proequality.cz Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem EU a státním rozpočtem České republiky 2.5.2007 1 Gender mainstreaming

Více

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života Evropa čelí velké výzvě z důvodů globalizace a demografických změn. Proto zástupci ministerstev,

Více

Pravidelný průzkum HK ČR o stavu malého a středního podnikání v České republice

Pravidelný průzkum HK ČR o stavu malého a středního podnikání v České republice Tisková zpráva Pravidelný průzkum HK ČR o stavu malého a středního podnikání v České republice Podle Komorového barometru malí a střední podnikatelé začínají věřit v lepší zítřky Praha, 24. září 2013 Rozhodování

Více

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace.

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí Třanovice, 27. 4. 2015 Úvodní informace Posláním (misí) této strategie je přispět k všestrannému rozvoji Pobeskydí prostřednictvím

Více

Tematická sekce NSZM ČR ZAPOJOVÁNÍ MLADÝCH LIDÍ DO ROZVOJE MĚST

Tematická sekce NSZM ČR ZAPOJOVÁNÍ MLADÝCH LIDÍ DO ROZVOJE MĚST . Tematická sekce NSZM ČR ZAPOJOVÁNÍ MLADÝCH LIDÍ DO ROZVOJE MĚST Litoměřice, 15. května 2014 www.zdravamesta.cz/mva-sekce Akce je součástí projektu NSZM ČR "Mládež v akci? Ano, v obci!", který je realizován

Více

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Program pro pěstounské rodiny Slezské diakonie jako Pověřená osoba v oblasti náhradní rodinné péče má zpracovanou METODIKU - funkční systém vnitřních

Více

Ekonomika III. ročník. 010_Neziskový sektor

Ekonomika III. ročník. 010_Neziskový sektor Ekonomika III. ročník 010_Neziskový sektor Společnost potřebuje ziskový i neziskový sektor. Neziskový sektor může ve společnosti fungovat pokud: společnost je schopna část svých prostředků pro něj vyčlenit

Více

Zdroje pro správné skutky. Petr Holý

Zdroje pro správné skutky. Petr Holý Zdroje pro správné skutky Petr Holý Definice dárcovství? Dávání peněz je radost. Lidé dávají rádi proto, že z toho mají dobrý pocit, přidá jim to na společenské vážnosti nebo ulehčí svědomí. Mají možnost

Více

Dlouhodobý záměr SVŠE Znojmo

Dlouhodobý záměr SVŠE Znojmo SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO Dlouhodobý záměr SVŠE Znojmo do roku 2011 Projednáno AR SVŠE 23. 11. 2007 1. Východiska dlouhodobého záměru Dlouhodobý záměr Soukromé vysoké školy ekonomické Znojmo

Více

Vaše budoucnost začíná zde

Vaše budoucnost začíná zde Vaše budoucnost začíná zde Proč Mexiko? Mexiko aktuálně spolupracuje s 44 zeměmi (včetně zemí Evropské unie) a disponuje 12. dohodami o volném obchodu. Mexiko je 14. největší ekonomika světa. Ve světě

Více

Evropa pro občany 2007-13. Odbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR

Evropa pro občany 2007-13. Odbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR Evropa pro občany 2007-13 Národní kontaktní místo v ČR (NKM) - zřízeno v červnu 2008 - gestorem programu v ČR: odbor informování o evropských záležitostí Úřadu vlády ČR - program řídí Evropská komise/

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Memorandum o spolupráci

Memorandum o spolupráci Memorandum o spolupráci Česká republika - Úřad vlády ČR Agentura pro sociální začleňování (dále jen Agentura ) zastoupená: Bc. Martinem Šimáčkem, ředitelem sídlem: nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01, Praha

Více

MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN

MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN PŘEDMLUVA Modul 5 V Modulu 5, který nese název VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN, popisujeme,

Více

Agenda 21. a hledá řešení ve spolupráci se všemi

Agenda 21. a hledá řešení ve spolupráci se všemi Místní Agenda 21 Agenda 21 Agenda 21 Globální strategický a akční plán světového společenství, který stanovuje konkrétní kroky směrem k udržitelnému rozvoji. Místní Agenda 21 Zohledňuje konkrétní problémy

Více

UNICORN COLLEGE. Dlouhodobý záměr

UNICORN COLLEGE. Dlouhodobý záměr UNICORN COLLEGE 2010 Unicorn College, V Kapslovně 2767/2, Praha 3, 130 00 Hlavní projekt: Unicorn College Projekt: Název: Autor: Jiří Kleibl, Jan Čadil, Marek Beránek Naše značka: Kontakt: UCL/DZ2010 E-mail:

Více

Charta služeb. Marketingová strategie a propagace charty. Jak užívat chartu ke zlepšení služeb

Charta služeb. Marketingová strategie a propagace charty. Jak užívat chartu ke zlepšení služeb Marketingová strategie a propagace charty Jak užívat chartu ke zlepšení služeb Vyhlášení charty Po zpracování definitivní verze charty nastává čas jejího zveřejnění. Pro zajištění maximální informovanosti

Více

Výsledky sebehodnocení dle Kodexu efektivnosti FoRS 2014. České fórum pro rozvojovou spolupráci

Výsledky sebehodnocení dle Kodexu efektivnosti FoRS 2014. České fórum pro rozvojovou spolupráci Výsledky sebehodnocení dle Kodexu efektivnosti FoRS 2014 České fórum pro rozvojovou spolupráci 1 Třetího sebehodnocení dle Kodexu efektivnosti FoRS se zúčastnilo 24 členů a pozorovatelů FoRS (tj. cca 45

Více