SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako obor studia na vysokých školách v České republice
|
|
- Jaroslava Pokorná
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKY SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako obor studia na vysokých školách v České republice (diplomová práce) Obor: Sociální pedagogika Vedoucí práce: PhDr. Dana Knotová, PhD. Vypracovala: Bc. Šárka Coufalová BRNO 2006
2 Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Sociální pedagogika jako obor studia na vysokých školách v České republice vypracovala samostatně a použila jsem při tom jen uvedenou literaturu a zdroje. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně,
3 Poděkování: Na prvním místě bych chtěla poděkovat PhDr. Daně Knotové, PhD. za odborné vedení diplomové práce, podněty, rady a vstřícný přístup při konzultacích a za pomoc při realizaci dotazníkového šetření. Mé poděkování patří dále všem vysokoškolským pracovníkům, kteří mi vyplněním ankety a zasláním potřebných materiálů pomohli s empirickou částí diplomové práce. Zvláštní poděkování patří PaeDr. Monice Žumárové PhD. a Mgr. Bedřichu Zapletalovi, kteří mi kromě výše uvedeného pomohli také tím, že mezi svými studenty realizovali mé dotazníkového šetření. V neposlední řadě patří mé poděkování také přednášejícím, kteří mě umožnili vstoupit za účelem distribuce dotazníků do jejich hodin a studentům, kteří se mého dotazníkového šetření zúčastnili.
4 OBSAH Úvod 8 TEORETICKÁ ČÁST 1. Historie sociální pedagogiky Historické kořeny sociální pedagogiky Historie sociální pedagogiky ve světě Historie sociální pedagogiky v českých zemích Sociální pedagogika jako vědecká disciplína Vymezení sociální pedagogiky Dimenze sociální pedagogiky Definice sociální pedagogiky Užší a širší pojetí sociální pedagogiky Specifika sociální pedagogiky ve srovnání s tradiční pedagogikou Obsahové vymezení sociální pedagogiky Předmět sociální pedagogiky v historickém pohledu Současné vymezování předmětu sociální pedagogiky Aktuální témata sociální pedagogiky Perspektivy vývoje a úlohy sociální pedagogiky Sociální pedagogika jako studijní obor v ČR Sociální pedagogika jako obor vysokoškolského studia Vymezení studijního oboru sociální pedagogika Kurikulum studijního oboru sociální pedagogika Profil absolventa studijního oboru sociální pedagogika Vysoké školy, na kterých se studuje sociální pedagogika Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Masarykova univerzita v Brně Filozofická fakulta Pedagogická fakulta Ostravská univerzita v Ostravě Univerzita Hradec Králové Univerzita Karlova v Praze 30
5 Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Sociální pedagog Vymezení profese sociálního pedagoga Funkce sociálního pedagoga Klientela sociálního pedagoga Možnosti uplatnění sociálního pedagoga v praxi Kompetence sociálního pedagoga Všeobecné a specifické kompetence sociálního pedagoga Shrnutí teoretické části 38 EMPIRICKÁ ČÁST I. POJETÍ STUDIJNÍHO OBORU SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKKA NA VŠ V ČR (VÝZKUMNÁ ZJIŠTĚNÍ Z ANKETY) 6. Anketa- metodologie a cíle výzkumu Charakteristika a cíle jednotlivých studijních oborů Bakalářské studijní programy Magisterské studijní programy Navazující magisterské programy Shrnutí Počet přijímaných studentů Bakalářské studijní programy Magisterské studijní programy Navazující magisterské studijní programy Shrnutí Studium a jeho organizace Profilace Skladba disciplín u státní závěrečné zkoušky Bakalářské studijní programy 52
6 Magisterské studijní programy Navazující magisterské studijní programy Organizace výuky u kombinovaného studia Shrnutí Analýza studijních plánů Bakalářské studijní programy Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity v Brně Sociální pedagogika a volný čas (PS) Sociální pedagogika (KS) Ostravská univerzita v Ostravě Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Sociální pedagogika (PS) Sociální pedagogika (KS) Magisterské studijní programy Univerzita Hradec Králové v Hradci Králové Sociální pedagogika se zaměřením na etopedii (KS) Sociální pedagogika se zaměřením na etopedii (PS) Sociální pedagogika se zaměřením na TV a sport (PS) Navazující magisterské programy Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity v Brně Ostravská univerzita v Ostravě Univerzita Hradec Králové v Hradci Králové Sociální pedagogika (PS) Sociální pedagogika (KS) Shrnutí Profil absolventa a možnosti jeho uplatnění Profil absolventa bakalářských studijních programů Vědomosti a dovednosti Profesní kompetence Možnosti uplatnění absolventů Profil absolventa magisterských studijních programů 80
7 11.3. Profil absolventa navazujících studijních programů Znalosti a vědomosti Možnosti uplatnění absolventů Shrnutí 82 II. STUDIJNÍ OBOR SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA OČIMA STUDENTŮ (VÝZKUMNÁ ZJIŠTĚNÍ Z DOTAZNÍKŮ) 12. Dotazník- metodologie a cíle výzkumu Analyzování dotazníků Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně Charakteristika výzkumného vzorku Hodnocení studia Profese sociálního pedagoga Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity v Brně Kombinované studium Charakteristika výzkumného vzorku Hodnocení studia Profese sociálního pedagoga Prezenční studium Charakteristika výzkumného vzorku Hodnocení studia Profese sociálního pedagoga Ostravská univerzita v Ostravě Charakteristika výzkumného vzorku Hodnocení studia Profese sociálního pedagoga Univerzita Hradec Králové v Hradci Králové Kombinované studium Charakteristika výzkumného vzorku Hodnocení studia 117
8 Profese sociálního pedagoga Prezenční studium Charakteristika výzkumného vzorku Hodnocení studia Profese sociálního pedagoga Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Charakteristika výzkumného vzorku Hodnocení studia Profese sociálního pedagoga Shrnutí dotazníkové šetření mezi studenty sociální pedagogiky Charakteristika výzkumného vzorku Hodnocení studia Profese sociálního pedagoga Shrnutí 147 Závěr 149 Použitá literatura a zdroje 153 Resumé 158 Přílohy Seznam zkratek použitých v textu, grafech a tabulkách
9 Úvod Od devadesátých let dochází v České republice k dynamickému vývoji ve všech oblastech společensko-politického života. Ve společnosti se objevily nové sociální jevy a procesy, jenž bylo možné ve většině případů označit za patologické. Tyto změny vyvolaly mimo jiné potřebu kvalifikovaných odborníků schopných podílet se na řešeních praktických i teoretických problémů v sociální oblasti. Pozornost se zaměřila především na řešení těchto problémů, na minimalizaci jejich negativních dopadů na jednotlivce i sociální skupiny a na předcházení jejich vzniku. Na základě těchto potřeb se začaly v České republice rozvíjet nové vědecké disciplíny a studijní obory, mezi nimi také sociální pedagogika. Sociální pedagogika se zpočátku vyučovala jako předmět, jako součást pedagogického vzdělání při studiu učitelství na pedagogických fakultách. Později se v České republice v souladu s tím, jak se konstituuje sociální pedagogika jako vědní disciplína, začala sociální pedagogika objevovat také jako samostatný studijní obor na středních, vyšších odborných a vysokých školách. Tématem mé diplomové práce se stala sociální pedagogika jako studijní obor na českých vysokých školách. Toto téma jsem si zvolila proto, že mě jako studentku studijního oboru sociální pedagogika zajímalo, jak je mnou studovaný obor koncipován na jiných vysokých školách a jaké možnosti uplatnění mají v současné době obecně absolventi sociální pedagogiky. Cílem mé práce je zjistit, jaká je současná situace v oblasti vysokoškolského studia sociální pedagogiky v České republice, tedy jaké studijní programy a obory lze u nás v této studovat a v jaké formě. Dále se zaměřuji na to, jak jsou tyto programy koncipovány a jaké možnosti uplatnění mají jejich absolventi. Tyto informace jsou na závěr práce doplněny tím, jak na studium sociální pedagogiky nahlížejí samotní studenti a jak ho hodnotí. Diplomová práce je za tímto účelem rozdělena do dvou částí- do teoretické a empirické. V teoretické části využívám metodu historicko srovnávací. Zabývám se sociální pedagogikou jako vědeckou disciplínou i jako studijním oborem a jeho užším vymezením, které je východiskem pro další empirický výzkum. V rámci teoretické části práce hledám odpověď na otázky: co je sociální pedagogika a jakým historickým vývojem si tato vědecká disciplína prošla. Dále se zabývám tím, co zahrnuje studium sociální pedagogiky na vysoké škole, co může v praxi nabídnout sociální pedagog a kde se může uplatnit. 8
10 V empirické části práce věnuji pozornost jednotlivým vysokým školám, kde se sociální pedagogika jako samostatný studijní obor vyučuje. V rámci empirické části práce jsem si položila dvě základní výzkumné otázky: 1) Jaké jsou na vysokých školách v České republice koncepce studijního oboru sociální pedagogika? 2) Jak studijní obor sociální pedagogika hodnotí samotní studenti tohoto oboru? Cílem této části práce je tedy zjistit, jak je studijní obor sociální pedagogika koncipován na českých vysokých školách a jak se jednotlivé koncepce tohoto oboru liší. Dále mě zajímalo, jaký profil absolventů a možnosti jejich uplatnění jednotlivé školy uvádějí. Cílem empirické části práce je také zjistit, jak se na studium sociální pedagogiky dívají samotní studenti, kteří tento obor studují, jak svoje studium hodnotí a co považují za důležité pro výkon profese sociálního pedagoga. Za tímto účelem jsem v rámci empirické části práce realizovala dvě empirická šetření kvantitativního charakteru a to za využití metody ankety a dotazníku. Anketa byla určena vysokoškolským pracovištím, kde se realizuje studium sociální pedagogiky a jejím cílem bylo zjistit koncepce studijního oboru na jednotlivých vysokých školách. Informace jsem získala o 14 studijních oborech sociální pedagogika (7 bakalářských, 3 magisterské, 4 navazující magisterské) z pěti vysokých škol. Dotazník byl určen přímo studentům sociální pedagogiky a to za účelem získání informací o tom, jak studenti sociální pedagogiku jako obor svého studia hodnotí. Dotazník byl studentům rozdán přímou formou v rámci výuky v podzimním semestru K závěrečné analýze bylo ze čtyř vysokých škol získáno celkem 218 vyplněných dotazníků od studentů prezenčního i kombinovaného studia. Při psaní diplomové práce jsem využila různé informační zdroje. V rámci teoretické části se jednalo především o literaturu, přičemž mi potíže působil především nedostatek původní české literatury a špatná dostupnost publikací zahraničních autorů. Problematika sociální pedagogiky je však v současné době relativně dobře prezentována v některých odborných pedagogických časopisech, jako je Pedagogika, Pedagogická orientace či Éthum. Proto jsem těchto časopisů při psaní diplomové práce často využívala. Informačním zdrojem k empirické části byly vyplněné ankety z jednotlivých vysokoškolských pracovišť a další materiály týkající se studia sociální pedagogiky, které mi jednotliví vysokoškolští pracovníci ochotně zaslali. Druhým informačním zdrojem pak byly vyplněné dotazníky od studentů sociální pedagogiky. V empirické části práce jsem často používala také internetové stránky jednotlivých vysokých škol. 9
11 V celé diplomové práci jsem využila zejména pohledu faktualistického a definičního paradigmatu. Faktualistické paradigma bylo využito v teoretické části a v první polovině empirické části, která se týkala popisu a analýzy jednotlivých koncepcí studijního oboru sociální pedagogika na českých vysokých školách. Pohled definičního paradigmatu byl využit v dotazníkovém šetření mezi studenty, kdy jsem se zajímala o to, jak sami studenti vnímají a hodnotí svoje studium. V textu diplomové práce, v tabulkách a grafech jsem používala několik zkratek pro označení formy a typu studia a pro označení názvů jednotlivých vysokých škol. Jejich abecední seznam je uveden na konci práce. Jsem si vědoma toho, že moje diplomová práce přesáhla doporučený rozsah pro diplomové práce, ale vzhledem k tomu, že se mi podařilo získat větší množství výzkumného materiálu a že jsem se danou problematiku chtěla zabývat uceleně, jsem se rozhodla, že práci ponechám v tomto rozsahu. 10
12 TEORETICKÁ ČÁST 1. HISTORICKÝ POHLED NA SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKU 1.1. Historické kořeny sociální pedagogiky Sociální pedagogika není disciplínou zcela novou. Skutečnost, že výchova má společenskou povahu a sociální význam si uvědomovali už naši předci v době antiky. Například již Platón (428/7 348/7 před Kristem) zdůrazňoval vztah výchovy k přípravě člověka na jeho společenské umístění. Prvky sociální pedagogiky ve smyslu sociálního cítění a jednání lze spatřovat i v souvislosti se vznikem křesťanství. Postupně začala vznikat církevní zařízení s cílem odstraňovat morální úpadek dětí a mládeže a zabraňovat jeho dalšímu šíření. Za předchůdce sociální pedagogiky jsou označováni také utopisté T. Morus ( ) či T. Campanella ( ) a jiní, kteří viděli ve výchově důležitý prostředek k přeměně stávajícího společenského systému. Za prvního sociálního pedagoga je, především pro svou praktickou činnost v Ústavu pro výchovu chudých dětí v Neuhofu a v Útulku pro osiřelé děti ve Stanzu, považován J. H. Pestalozzi ( ). Ve své teorii i praxi usiloval Pestalozzi o sociální vzestup dosud zanedbávaných vrstev, což je úkol, jenž má podle Haškovce (1994) sociální pedagogika v sobě dodnes. Své pedagogické názory vyjádřil Pestalozzi v románu Linhart a Gertruda. V tomto příběhu formuloval podle Wroczynskeho (1968) základní pedagogické teze, které později začala rozvíjet sociální pedagogika. Jedná se o tezi o výchovné úloze prostředí a o tezi o potřebě záměrných činností při utváření kladných podnětů v prostředí. Na základě Pestalozziho myšlenek vznikl pedagogický směr, který byl nazván pedagogikou sociologickou, jindy, v protikladu k pedagogice individuální, se používalo názvu pedagogika sociální (Klapilová, 2001, str. 7). Sám Pestalozzi však termín sociální pedagogika nikdy nepoužil. Termín sociální pedagogika se poprvé objevil až v díle Pestalozziho žáka Adolfa Diesterwega ( ), v knize Rukověť vzdělání pro německé učitele. I přes to, že tento pojem blíže nedefinoval, poukázal Diesterweg přidáním přídavného jména sociální ke slovu pedagogika na propojení výchovných a sociálních cílů. 11
13 Za historické institucionální kořeny sociální pedagogiky můžeme podle Schillinga považovat: - péči o opuštěné děti a siroty ( století), - školy pro chudé ( století), - sirotčince a polepšovny ( století), - sociální péče- sociální pomoc dětem a mládeži v novověku (20. století). (Schilling, 1999, citováno dle Hroncová, 2005, str. 5) 1.2. Historie sociální pedagogiky ve světě Jako pedagogická disciplína vznikla sociální pedagogika na přelomu 19. a 20. století, přičemž byla výrazně poznamenána vznikem a rozvojem sociologie. Sociologie ovlivnila pedagogiku tím, že za rozhodující faktor při utváření osobnosti začala považovat vliv prostředí, především prostředí společenského. Sociální pedagogika tak společně se sociologií reagovaly na starou tradiční školu a převládající psychologické koncepce, které považovaly člověka za biologickou a psychologickou bytost, přičemž vliv společenského prostředí opomíjely. Za zakladatele sociální pedagogiky je často považován Paul Natorp ( ), novokantovsky orientovaný pedagog a filozof, který se snažil filozoficky zdůvodnit sociální cíle výchovy. Cíl sociální pedagogiky vidí v přetváření pudů, citů, vůle a rozumu ve smyslu socializace člověka. Pouze díky výchově se člověk může stát organickou složkou společnosti. Cílem společenského vývoje je ideální společenská jednota, k níž má výchova přispívat zejména utvářením individuálních mravních vlastností lidí. Mezi oběmi světovými válkami vznikají v rámci sociální pedagogiky nové přístupy a koncepce. Sociální pedagogika se rozvíjela především v Německu, kde se objevily potřeby sociální aktivit, které měly kompenzovat válečné ztráty a zlepšit situaci národa po prohrané válce. Německo dodnes patří k evropským zemím, kde je sociální pedagogika nejvíce rozvinuta. Sociální pedagogika se rozvíjela také v Polsku, kde vznikla celá sociálně pedagogická škola, reprezentovaná H. Radlińskou ( ). Polská sociální pedagogika se zaměřovala především na přirozené prostředí výchovy (rodina, škola, vrstevnické skupiny, lokální prostředí) a na výchovu ve volném čase. Polská sociální pedagogika se i nadále rozvíjí a má řadu významných badatelů, např. R. Wroczyńského, A. Kamińského, T. Pilcha. 12
14 Problematický byl vývoj sociální pedagogiky v sovětském svazu. Sociální pedagogika byla jako vše nežádoucí odchylující se od stalinských dogmat potlačena. Důvodem k tomu bylo tvrzení, že v beztřídní společnosti neexistují sociální problémy, proto je není třeba zkoumat. Sociologie se v Sovětském svazu začala rozvíjet až v 60. letech 20. století a v souvislosti s jejím rozvojem byl zkoumán také její vztah k pedagogice. Ani v této době se však nerozvíjela sociální pedagogika jako samostatný obor. Situace v Sovětském svazu se silně odrážela po roce 1948 také v československé vědě a školské praxi Historie sociální pedagogiky v českých zemích Základy sociální pedagogiky v českých podmínkách se vytvářely v současně s vývojem filozofického, pedagogického a sociologického myšlení ve druhé polovině 19. století. O rozvoj sociální pedagogiky se v této době zasloužil především G. A. Lindner ( ), který zdůrazňoval sociálnost výchovných cílů. Výchova má podle Lindnera připravit člověka k různým společenským úkolům. Lindner si přitom uvědomoval, že vliv vnějších podmínek může být jak pozitivní, tak negativní (některé podmínky cílevědomou výchovnou činnost podporují, jiné omezují). Lindner již používal pojem sociální pedagogika. Sociální pedagogiku chápe jako možnost k sociálnímu povznesení člověka. Linder tak vytvořil předpoklady pro soustavnou koncepci sociální pedagogiky, i přes to, že ji nerozpracoval v ucelenou disciplínu. V období první republiky neexistovalo u nás žádné samostatné pracoviště, které by se věnovalo sociální pedagogice. Sociálně pedagogickými otázkami se zabývali pouze I. A. Bláha ( ) a S. Velínský ( ). Bláha se věnoval především problematice prostředí a vymezováním rozdílů mezi pedagogickou sociální a sociologickou. Významný přínos pro rozvoj sociální pedagogiky má v této době dílo S. Velínského- Individuální základy sociální pedagogiky. Podle Velínského je jedinou správnou výchovou výchova sociální a základem pedagogiky má být sociologie. Sociální potřeby jsou ale podle Velínského dány individuálně, vyplývají z individuálních tendencí a potřeb člověka. Proto nelze vytvořit jednu výchovnou metodu a tu aplikovat všude, je třeba respektovat individuální zvláštnosti jedince, mít ohled na účinnost a vhodnost metod vzhledem k jedincům a skupinám a k jejich vývojovému stupni. Cíl výchovného působení spatřoval Velínský především v mravní výchově, ta má podle něho být také předmětem sociální pedagogiky. V období mezi válkami se zabýval sociální pedagogikou a především jejím postavením v rámci systému pedagogických věd O. Chlup ( ). Sociální 13
15 pedagogiku chápal jako normativní vědu, která stanoví cíle výchovy a jejich sociální dimenzi. (Klapilová, 2001, str. 10). Do vývoje sociální pedagogiky v tomto období zasahuje také Josef Hendrich ( ). Sociální pedagogiku staví proti pedagogice individuální. Považuje je za dvě koncepce, které se v historii střídají (Knotová, 2004, str.62). Sociální pedagogiku Hendrich ztotožňuje s teorií sociální výchovy. Po druhé světové válce se pod tlakem politických událostí vývoj sociální pedagogiky zastavil. Dochází k jejímu vymizení. Problematika sociální pedagogiky se jeví ve struktuře pedagogických disciplín jako nadbytečná. Například O. Kádner ( ) uvádí, že existuje jenom jedna pedagogika, která má jak individuální tak sociální charakter. Ustanovení zvláštní pedagogické disciplíny považuje proto za zbytečné. V souvislosti s oživením sociologie v 60. letech 20. století se znovu objevuje i zájem o sociální pedagogiku a o výzkumy prostředí Přispěly k tomu práce polských a německých autorů, především práce R. Wroczyńského. O nový obsah sociální pedagogiky u nás usilovali především O. Baláž a M. Přadka. Vycházeli z toho, že prostředí je významným činitelem utváření osobnosti a že jeho vliv často převyšuje záměrné výchovné působení. Sociální pedagogika se podle nich neměla zabývat sociální prací či sociální pomocí, měla pouze studovat druhy podnětů a způsob jejich uvolňování v jednotlivých typech prostředí, což vedlo ke zúžení obsahu sociální pedagogiky. I na dále však zůstává víceméně pouze u vymezování pojmu sociální pedagogika. Ani v 70. a 80. letech minulého století nepatřila sociální pedagogika k samostatně se rozvíjejícím pedagogickým disciplínám. Jako vědní disciplína sociální pedagogika tedy v zásadě až do roku 1990 stagnuje. Nová společensko-politická situace přinesla po roce 1989 zásadní změny, které se mimo jiné projevily také v pedagogické oblasti. Sociální pedagogika se začala vymezovat jako samostatná pedagogická disciplína. Polistopadový vývoj sociální pedagogiky lze však u nás považovat za chaotický. Pojem sociální pedagogika je podle Krause (2001) skloňován ve všech pádech, ale právě pro svoje nezakotvení v minulosti, obtížné hledání jakékoliv kontinuity se objevuje v nejrůznějších, často velmi odlišných významech (Kraus, 2001, str. 10). V současné době se v České republice situace ohledně sociální pedagogiky začíná stále více ujasňovat, postupně se sjednocuje terminologie i pojetí profese sociálního pedagoga. I přes to však stále existují různá pojetí termínu sociální pedagogika a to jak ve smyslu vědního tak i studijního oboru. 14
16 2. SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA JAKO VĚDECKÁ DISCIPLÍNA 2.1. Vymezení sociální pedagogiky Jak bylo naznačeno v kapitole o historii sociální pedagogiky sociální pedagogika není zdaleka novou pedagogickou disciplínou. V našich zemích však prošla sociální pedagogika spletitým vývojem a dosud neexistuje jednotné vymezení této disciplíny. Pohled na současnou sociální pedagogiku však není jednoznačně a uspokojivě dodnes vyřešen ani v zemích, kde má značnou tradici a kontinuita vývoje nebyla nijak porušena (Kraus, 2001, str. 117). Různí autoři se přiklánějí k několika směrům. Tyto rozdílné přístupy k pojetí sociální pedagogiky a k jejímu vymezení uvádí Bakošová (1994). Sociální pedagogika je chápána jako: - pedagogika prostředí, - pedagogika zkoumající otázky výchovy člověka, - pedagogika, která chápe výchovu jako pomoc všem věkovým kategoriím, - pedagogika, která se zabývá odchylkami sociálního chování. Zastánci prvního přístupu (R.Wroczynski, O.Baláž, M. Přadka) dávají sociální pedagogiku do souvislostí s pedagogikou prostředí. Zaměřují se především na zkoumání přirozeného prostředí výchovy jako je rodina, lokální prostředí a vrstevnická skupina. Pozornost věnují také mimoškolní výchově, především výchově ve volném čase a systému dalšího vzdělávání. Představitelé druhého přístupu (J. Lukáš, J. Mees) zdůrazňují důležitost výchovy pro budoucnost dětí. Uvedení autoři se zabývají otázkou, zda ve výchově nechat růst nebo vést, přičemž se přiklánějí k tomu, že pokud má být výsledkem výchovy dosažení určitého cíle, je třeba do výchovy zasahovat. J. Schilling, zastánce třetího směru, chápe sociální pedagogiku jako pomoc všem věkovým kategoriím při výchově, vzdělávání a celoživotním učení. Sociální pedagogiku jako pozitivní pedagogiku, ve které jde o vývoj, prohloubení a zlepšení toho, co je známé a přitom korigování toho ostatního (Bakošová, 1994, str. 8). Podle představitelů čtvrtého přístupu (H. Huppertz, E. Schnitzler, P. Gabura) by se sociální pedagogika měla zaměřovat na odchylky sociálního chování, měla by sledovat konformitu s normami a poskytovat sociálně-integrační pomoc. Úlohy sociální pedagogiky jsou podle tohoto přístupu: profylakticko-kompenzační, opatrovnické, ochranné, zaměřené na práci s mládeží, ale i na předškolní výchovu. (Bakošová, 1994, 15
17 str. 9). Cílem sociální pedagogiky by měla být pomoc skupinám stojícím na okraji společnosti Dimenze sociální pedagogiky Pojem sociální pedagogika se skládá, jak je vidno, ze dvou slov. Všeobecně lze tedy hovořit o dvou dimenzích sociální pedagogiky- sociální a pedagogické. Sociální dimenze je dána sociálním rámcem, společenskými podmínkami, situací v konkrétní dané společnosti (Kraus, 2001, str. 24). Společnost vytváří určité podmínky, které výrazně ovlivňují socializaci jedinců a sociálních skupin. Často však dochází také k tomu, že společností vytvořené podmínky socializaci jedinců, sociálních skupin či vrstev narušují či znesnadňují a dochází ke vzniků společenských rozporů a problémů. Především období transformace naší společnosti přineslo a přináší spoustu změn, které na jedince kladou zvýšené nároky a tím znesnadňují jejich seberealizaci. Sociální pedagogika by měla tyto změny a podmínky, ve kterých jedinci žijí reflektovat a snažit se nacházet východiska, která pomohou optimálně rozvíjet osobnost každého jedince. Sociální dimenze se stává v současnosti stále důležitější také vzhledem k rychlému rozvoji komunikačních technologií, vhledem ke změnám ve formách spolužití, na základě etnických a ekologických problémů a globalizačních tendencí. Pedagogická dimenze sociální pedagogiky pak spočívá v tom, jak prosazovat ony společenské nároky, žádoucí cíle, požadavky, jak minimalizovat ony rozpory v daných podmínkách, a to pedagogickými prostředky. (Kraus, 2001, str. 24). Cílem pedagogické dimenze tedy je optimalizovat a usměrňovat životní situace jedince s ohledem na jeho potenciál a individualitu a minimalizovat rozpory mezi jedincem a společenskými podmínkami Definice sociální pedagogiky Jak již bylo naznačeno, nelze uvést jednu jedinou definici sociální pedagogiky, která by přesně vystihovala široký okruh problémů, kterými se tato disciplína zabývá. Stejně tak jako v zahraničí existují také u nás různé linie chápání tohoto oboru a různá vymezení této disciplíny. Na tomto místě uvedu podle mého názoru nejdůležitější definice českých a slovenských autorů, kteří se sociální pedagogikou zabývají. Podle pedagogického slovníku je sociální pedagogika aplikovaným odvětvím pedagogiky, jež se zabývá širokým okruhem problémů spjatých s výchovným působením na rizikovou a sociálně znevýhodněnou skupinu mládeže a dospělých (Průcha, Walterová, Mareš, 2001, str. 217). Mezi hlavní okruhy problémů sociální 16
18 pedagogiky patří podle autorů poruchy rodiny a rodičovství, náhradní rodinná péče, týrané a sexuálně zneužívané děti, delikvence a agresivita mládeže, drogová závislost, dětská prostituce a pornografie, resocializace a reedukace trestaných osob a další. Podle slovníku sociální práce je sociální pedagogika odbornou disciplínou, která se zabývá rozpoznáváním sociálních činitelů ohrožujících vývoj člověka a uplatňováním postupů, jež vyvažují jejich nepříznivé působení (Matoušek, 2003, str. 210). Sociální pedagogikou se zabývá také Hradečná. Sociální pedagogiku chápe jako hraniční obor, který využívá východisek sociologických, psychologických, sociálně psychologických, sociálně politických a pedagogických. Sociální pedagogika překračuje podle Hradečné dimenze omezené školou a zahrnuje jak makrosocilání hlediska výchovy (povahu společnosti, celkový kulturní a politický stav společnosti včetně hodnotových systémů), tak hlediska mikrosociální (týkající se zejména nejbližšího životního prostředí jedince- rodiny, školy, sociálních skupin aj.) (Hradečná, 1998, str. 7). Bakošová považuje sociální pedagogiku za hraniční vědní disciplínu mezi pedagogikou a sociologií. Sociální pedagogika zkoumá vztahy mezi sociálním prostředím a výchovou, formy sociální pomoci a péče o děti, mládež a dospělé, tedy člověka v sociálním prostředím. (Bakošová, 1994, str. 10). Úlohu sociální pedagogiky vidí Bakošová v hledání optimálních forem pomoci člověku v jeho životní dráze, v utváření hodnotných výchovných podnětů a v kompenzování nedostatků prostředí, přičemž Bakošová zdůrazňuje formy sociální pomoci a péče. Uplatnění má sociální pedagogika tedy všude tam, kde rodina a škola ztratila svoji funkci a kde se vyskytly problémy různého druhu. Podle Krause je sociální pedagogika obor, který se soustřeďuje na otázky pomoci při utváření optimálního životního způsobu. (Kraus, 2004b, str.17). Sociální pedagogika pojednává o tom, jak optimalizovat a usměrňovat životní situace a procesy, a to s akcentem na vnitřní potenciál jedince a jeho aktivitu. (Kraus, 2004b, str.17). Centrálním tématem je tedy podle Krause rozvoj sociální kreativity a aktivizace sil každého vychovávaného. Hřebíček definuje sociální pedagogiku jako soubor teoretických principů, teorií, obsahových úkolů, specifických metod, forem, prostředků, institucí, jejichž prostřednictvím se podporuje u jednotlivců i celých vrstev lidí kompetentnost pro uspokojivou realizaci jejich životních trajektorií v duchu individuálních předpokladů 17
19 a zájmů i v duchu objektivních společenských možností, respektive společenských rolí. (Hřebíček, 2000b, str. 16) 2.4. Užší a širší pojetí sociální pedagogiky Jak je patrné i z výše uvedených definic sociální pedagogiky českých a slovenských autorů, při vymezování sociální pedagogiky se lze z hlediska šíře obsahu i objektu zájmu setkat s užším a širším pojetím této vědní disciplíny. Užší pojetí chápe sociální pedagogiku jako..teorii zabývající se výchovnými aspekty dětí a mládeže ohrožené narušeným procesem enkulturace, socializace.. (Kraus, 2004a, str. 11). Předmětem zájmu jsou tedy jedinci a skupiny sociálně znevýhodněné či ohrožené (např. ve spojitosti s chudobou, nezaměstnaností, sociálními deviacemi apod.) a cílem sociální pedagogiky je pomoc těmto skupinám a jedincům a jejich výchova k svépomoci. Toto užší pojetí má tradice především v německé sociální pedagogice, kde je sociální pedagogika spojována se sociální pomocí specifickým kategoriím obyvatel (např. H. Marburger, H. Huppertz.). I v Německu se však od devadesátých let začíná postupně prosazovat poněkud širší chápání sociální pedagogiky. V širším pojetí je sociální pedagogika považována za multidisciplinární obor, který se orientuje na celou populaci. Příkladem tohoto pojetí může být již zmiňovaný německý autor J. Schilling, který sociální pedagogiku chápe jako pomoc všem věkovým kategoriím v různých životních situacích. Předmětem sociální pedagogiky v širším pojetí je vytváření souladu mezi individuálním a společenským, usnadňování procesu enkulturace a socializace, pomoc při utváření optimálního životního způsobu a to nejen u ohrožené, ale i u zdravé populace. Nejde tedy jen o odstraňování negativních společenských i individuálních projevů, ale zejména o posilování těch pozitivních, a to především prostřednictvím výchovy a vzdělávání. Obsahem i cílem takto pojímané sociální pedagogiky je rozvoj sociální kreativity a vytváření a rozvíjení životního způsobu jedinců i sociálních skupin, a to ve smyslu kultivace a estetizace jejich životních způsobů tak, aby byl minimalizován rozpor mezi společností a jedincem (Klíma, 1993, str. 7). Širší pojetí sociální pedagogiky předpokládá komplexní přístup, a proto takto chápaná sociální pedagogika vychází a navazuje na poznatky dalších vědních oborů. 18
20 2.5. Specifika sociální pedagogiky ve srovnání s tradiční pedagogikou Sociální pedagogika se od tradiční pedagogiky jako takové liší podle Krause (2004b) především ve třech oblastech. Jde o objekt výchovy, cíle výchovy a o metody a prostředky výchovného působení. Objektem tradiční pedagogiky je jedinec (žák). Sociální pedagogika naproti tomu soustředí svoji pozornost spíše na skupiny (vrstevnické skupiny, komunity apod.). Pokud se zaměřuje na jedince, tak se na něj nedívá jako na izolovanou jednotku, ale pojímá ho v širších souvislostech prostředí, ve kterém žije. Co se týká cílů výchovy, převažují u sociální pedagogiky tendence demokratizace a humanismu. Sociální pedagogika preferuje orientaci na altruistické chování, filantropické cítění, spolupráci a vzájemnou pomoc, především pomoc slabším.. (Kraus, 2004b, str. 18). Zatímco tradiční pedagogika využívá především metody přímého výchovného působení, sociální pedagogika akcentuje metody a prostředky nepřímé. Ovlivnit vychovávaného se sociální pedagogika nesnaží bezprostředně, přímočaře, ale prostřednictvím podmínek, prostředí, vztahů apod Obsahové vymezení sociální pedagogiky Předmět sociální pedagogiky v historickém pohledu Sociální pedagogika se ve své historii věnovala širokému okruhu sociálních problémů. Tyto různorodé a diferenciované problémy v jednotlivých obdobích a v jednotlivých zemích se projevily ve vzniku různých názorových proudů a přístupů při vymezování jejího předmětu. Hroncová (2005) uvádí, že předmětem zájmu sociální pedagogiky bylo a je například: - poskytování praktické sociálně-výchovné péče, zaměřené na řešení sociálních problémů ve společnosti (A. Diesterweg, J. H. Pestalozzi, R. Owen) - zkoumání společenských cílů výchovy, zdůrazňování sociální determinace výchovy a vývoje člověka (P. Natorp, P. Barth, K. Mollenhauer) - zkoumání vztahu výchovy a sociálního prostředí (P. Bergemann, H. Radlinská, R. Wroczyński, M. Přadka) - řešení problémů moderní společnosti (H. Marburger, P. Ondřejkovič, J. Schilling) - sociální aspekty výchovy (O. Baláž, B. Kraus, J. Hroncová) - odchylky sociálního chování a jednání (P. Gabura, N. Hupertz, P. Ondřejkovič) 19
SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA VĚDA A PRAXE RŮZNÁ POJETÍ PŘEDMĚT A METODY
SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA VĚDA A PRAXE RŮZNÁ POJETÍ PŘEDMĚT A METODY Soc. ped. nauka o vztazích prostředí a výchovy Ústřední pojem: socializace (zavedl Durkheim) Východiska: sociální psychologie, sociologie
VíceSociální pedagogika. Úvod
Sociální pedagogika Úvod Mladý vědní obor, definice je stále nejednotná U nás je považován za zakladatele Gustav Adolf Lindner (1828 1987) Vyzvedal společenské poslání výchovy výchova pro život společenský,
VíceSOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA ve vztahu k dalším disciplínám. doc. Michal Kaplánek
SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA ve vztahu k dalším disciplínám doc. Michal Kaplánek Místo sociální pedagogiky v kontextu vědy i praxe Terminologický problém (teorie praxe) Používání stejného pojmu pro vědu i praxi,
VíceSociální pedagogika Smysl, obsah a přesahy
Jabok Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická Sociální pedagogika Smysl, obsah a přesahy P. Kuchař, M. Kaplánek, M. Pařízek Proč sociální pedagogika Cílem je pomoc lidem: v socializaci (jako
VíceKariérové poradenství
Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi
VíceProfil absolventa vyššího odborného studia oboru sociální práce
Střední zdravotnická škola a vyšší odborná škola Cheb Hradební 2, 350 38 Cheb tel: 354 422 877, 354 422 259 fax: 354 422 089 E-mail : szs.cheb@worldonline.cz http://szscheb.cz Profil absolventa vyššího
VíceNikolić Aleksandra Matěj Martin
POSTAVENÍ Í PEDAGOGIKY MEZI VĚDAMI Nikolić Aleksandra Matěj Martin PŮVOD NÁZVU Paidagogos = pais + agein Pais = dítě Agein = vést průvodce dětí, často vzdělaný otrok pečoval o výchovu dětí ze zámožných
VíceHospodářská a podnikatelská etika. Studium. Bakalářské programy. Zájem o studium nahlásit do 20.8.2014 (čím dříve tím lépe!)
Studium Dálkovou formou studia je možné studovat následující studijní programy: Bakalářské programy Hospodářská a podnikatelská etika Sociální služby a poradenství Uchazeč je přijat na základě doručené
VíceSOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská
SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Základy pedagogiky a sociální pedagogiky 1. Předmět pedagogiky. Systém pedagogických
VíceProč a jak se stát studentem
Proč a jak se stát studentem DOKTORSKÉHO STUDIJNÍHO OBORU PEDAGOGIKA na FHS UTB ve Zlíně CO budu studovat? Tematicky se zaměřuje na dvě oblasti: a) procesy vyučování a učení a jejich aktéři, b) sociální
VíceCo Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1
Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 1. Pedagogika jako věda dělení, vývoj a současné postavení 2. Výchova, vychovatel a vychovávaný - základní činitelé výchovného
VícePopis vzdělávací akce
Popis vzdělávací akce 1. Název vzdělávací akce:specializační studium pro metodiky prevence Studium k výkonu specializovaných činností -prevence sociálně patologických jevů(dle vyhl. č. 317/2005 Sb. 9c)
VícePEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská
PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Teoretické základy pedagogických věd 1. Teorie výchovy a vzdělávání, vzdělanost a školství v antice.
VíceSEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA
SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,
VíceCentrum celoživotního vzdělávání
Centrum celoživotního vzdělávání Filozofická fakulta Ostravská univerzita v Ostravě Vaše cesta ke vzdělání! Úvod Filozofická fakulta patří mezi zakládající fakulty Ostravské univerzity v Ostravě. Kromě
VíceINFORMACE O STUDIU NA PŘÍRODOVĚDECKÉ FAKULTĚ OSTRAVSKÉ UNIVERZITY
INFORMACE O STUDIU NA PŘÍRODOVĚDECKÉ FAKULTĚ OSTRAVSKÉ UNIVERZITY Vzdělávání na Přírodovědecké fakultě Ostravské univerzity je založeno na koncepci strukturovaného studia (bakalářské programy navazující
VíceTÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE
Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia
VícePROFESNÍ STANDARD ABSOLVENTŮ OBORU UČITELSTVÍ SOCIÁLNÍCH A ZDRAVOTNÍCH PŘEDMĚTŮ PRO STŘEDNÍ ODBORNÉ ŠKOLY A JEJICH UPLATNĚNÍ V PRAXI
PROFESNÍ STANDARD ABSOLVENTŮ OBORU UČITELSTVÍ SOCIÁLNÍCH A ZDRAVOTNÍCH PŘEDMĚTŮ PRO STŘEDNÍ ODBORNÉ ŠKOLY A JEJICH UPLATNĚNÍ V PRAXI ZLATICA DORKOVÁ MARTINA CICHÁ USZP připravuje k výkonu povolání podle
VíceKONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS
KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS Iva Žlábková ČR Katedra pedagogiky a psychologie Pedagogické
Více4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH
4.9.40. Psychologie Dvouletý volitelný předmět PSYCHOLOGIE (pro 3. ročník, septima) navazuje na základní okruhy probírané v hodinách ZSV. Zaměřuje se na rozšíření poznatků jak teoretických psychologických
VíceUniverzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Katedra společenských věd
Tematické okruhy státní závěrečné zkoušky pro studijní obor: N7504T275 Učitelství základů společenských věd a občanské výchovy pro střední školy a 2. stupeň základních škol Státní závěrečná zkouška je
Více1 Konstrukce pregraduální přípravy učitelů občanské výchovy a základů společenských věd na vysokých školách v České republice
Shrnutí a interpretace výstupů z analýzy oborově didaktického kurikula v pregraduální přípravě učitelů občanské nauky / občanské výchovy / výchovy k občanství / základů společenských věd / psychologie
VíceTEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011
TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Prezenční PŘEDMĚT: BEHAVIORÁLNÍ VĚDY 1.
VíceVážení uchazeči o studium na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci,
Vážení uchazeči o studium na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, vítáme Vás na Ústavu pedagogiky a sociálních studií. www.upss.cz Proč si vybrat ke svému studiu Olomouc Pedagogickou fakultu
VíceVzdělávání sociálních pracovníků v ČR
Vzdělávání sociálních pracovníků v ČR Výzvy a trendy ve vzdělávání v sociální práci Prešov 2012 Alois Křišťan Martin Bednář Osnova prezentace 1) ASVSP a systém vzdělávání v ČR 2) Legislativní zakotvení
VíceDen otevřených dveří 2018
Den otevřených dveří 2018 Studijní program: sociální politika a sociální práce Katedra sociální práce FF UK Přehled informací 1. Nabízené studijní programy 2. Přijímací řízení 2018/19 3. Přípravné kurzy
VíceKurz celoživotního vzdělávání. UČITELSTVÍ PRO STŘEDNÍ ŠKOLY (dříve byl vzdělávací program nazvaný Doplňkové pedagogické studium)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FILOZOFICKÁ FAKULTA - KATEDRA PSYCHOLOGIE Kurz celoživotního vzdělávání UČITELSTVÍ PRO STŘEDNÍ ŠKOLY (dříve byl vzdělávací program nazvaný Doplňkové pedagogické studium) Charakteristika
VícePsychologické charakteristiky učitelů ve vztahu k jejich profesi a hodnocení výkonu pedagogické práce
ABSTRAKT příspěvku (sdělení) Název příspěvku: Psychologické charakteristiky učitelů ve vztahu k jejich profesi a hodnocení výkonu pedagogické práce Autor: Evžen Řehulka Východiska: Referát čerpá z rozsáhlého
VícePedagogická příprava učitelů praktického vyučování
Pedagogická příprava učitelů praktického vyučování Beroun, 30.11. 1.12. 2017 Mgr. Tereza Halouzková NÚV Základní východiska Učitelství praktického vyučování a odborného výcviku Studijní program Specializace
VíceVážení uchazeči o studium na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci,
Vážení uchazeči o studium na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, vítáme Vás na Ústavu pedagogiky a sociálních studií. www.upss.cz Studijní obory, které budeme otevírat v akademickém roce
VíceMetodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství
Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická
VíceInformační média a služby
Informační média a služby Výuka informatiky má na Fakultě informatiky a statistiky VŠE v Praze dlouholetou tradici. Ke dvěma již zavedeným oborům ( Aplikovaná informatika a Multimédia v ekonomické praxi
Více412/2006 Sb. VYHLÁŠKA
412/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 14. srpna 2006, kterou se mění vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků Ministerstvo
Více27) Profesionální poskytování odborné rady nebo návrhu řešení problémů druhého subjektu je:
1 VARIA TA I. B 26) Závislost na práci se nazývá. a) gambling b) workoholismus c) katalepsie d) sugesce 26) Závislost na hracích automatech se nazývá. e) gambling f) workoholismus g) katalepsie h) sugesce
VícePRAVIDLA SYSTÉMU ZAJIŠŤOVÁNÍ KVALITY A VNITŘNÍHO HODNOCENÍ KVALITY VZDĚLÁVACÍ, TVŮRČÍ A S NIMI SOUVISEJÍCÍCH ČINNOSTÍ VYSOKÉ ŠKOLY MEZINÁRODNÍCH A
PRAVIDLA SYSTÉMU ZAJIŠŤOVÁNÍ KVALITY A VNITŘNÍHO HODNOCENÍ KVALITY VZDĚLÁVACÍ, TVŮRČÍ A S NIMI SOUVISEJÍCÍCH ČINNOSTÍ VYSOKÉ ŠKOLY MEZINÁRODNÍCH A VEŘEJNÝCH VZTAHŮ PRAHA, O.P.S. ze dne 27. června 2017
VíceRámcové požadavky na studijní programy, jejichž absolvováním se získává odborná kvalifikace k výkonu regulovaných povolání pedagogických pracovníků
Čj. MSMT-21271/2017-5 Rámcové požadavky na studijní programy, jejichž absolvováním se získává odborná kvalifikace k výkonu regulovaných povolání pedagogických pracovníků metodický materiál k procesu posuzování
VícePříloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit
Příloha č. 1 k výzvě č. 01 pro oblast podpory 1.2 - Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Podrobný rozpis podporovaných aktivit Podporovaná aktivita:
VíceNávrhy možných témat závěrečných prací
Návrhy možných témat závěrečných prací PEDAGOGICKÉ STUDIUM UČITELŮ PV a OV, OV, VV, HV, ZDRAV, VYCH, PVČ Student je povinen si zvolit v rámci svého studia téma své závěrečné práce. K tomu má možnost využít
VíceStudijní program je těsně vázán na vědeckou činnost Katedry experimentální fyziky PřF UP či praxí Forma studia
Standard studijního Didaktika fyziky A. Specifika a obsah studijního : Typ doktorský Oblast vzdělávání Fyzika/Učitelství 40 %/60 % Základní tematické okruhy Mechanika, termodynamika a kinetická teorie,
VíceZáklady pedagogiky a didaktiky
Základy pedagogiky a didaktiky Pedagogika Pedagogika je věda zabývající se výchovou a vzdělání. První systém pedagogických poznatků a zásad vytvořil J.Á. Komenský a jako samostatný vědní obor existuje
VíceProgram protidrogové prevence města Benešov na rok 2015
Program protidrogové prevence města Benešov na rok 2015 2015 OBSAH Úvod... 1 1. Preventivní aktivity pro rok 2015... 2 1.1 Přednášky pro žáky základních škol Benešov... 2 1.2 Informační setkání pro rodiče...
VíceUNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA HUMANITNÍCH STUDIÍ
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA HUMANITNÍCH STUDIÍ Institut mezioborových studií Brno Sociální pedagogika v povědomí veřejnosti ČR DIPLOMOVÁ PRÁCE Vedoucí diplomové práce: Vypracovala: doc. Ing.
VíceObecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající
A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou
VíceStudijní programy 2015 / 2016
Studijní programy 2015 / 2016 Informace o fakultě Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií (FRRMS MENDELU) byla založena v roce 2008 jako pátá fakulta Mendelovy univerzity v Brně. Podnětem pro
VícePříloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit
Příloha č. 1 k výzvě č. 02 pro oblast podpory 1.2 - Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Podrobný rozpis podporovaných aktivit Podporovaná aktivita:
VícePROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut sociologických studií Katedra sociologie PŘEDPOKLÁDANÝ NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE: PODNIKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ A JEHO VZTAH K MOBILITĚ
VícePovolání Vychovatelé (kromě vychovatelů pro osoby se speciálními vzdělávacími potřebami)
Vychovatel Jednotka práce bude aktualizována v souladu s platnou legislativou v průběhu roku 2013 2014. Vychovatel provádí výchovně vzdělávací činnost zaměřenou na celkový a specifický rozvoj osobnosti
VícePrůzkum podmínek studia studentů se zdravotním handicapem. na vysokých školách v ČR 2009
Průzkum podmínek studia studentů se zdravotním handicapem na vysokých školách v ČR 2009 Výbor dobré vůle Nadace Olgy Havlové Říjen 2009, Praha 1 Úvod Výbor dobré vůle Nadace Olgy Havlové (VDV) pomáhá lidem,
VícePLÁN KOMBINOVANÉHO STUDIA
Studijní běh: 1 4. semestr Bc. přednášková skupina I (skup. A, B, C, D) PLÁN KOMBINOVANÉHO STUDIA oboru Sociální pedagogika pro období únor červen 2014 Akademický rok 201/2014 (letní semestr) Brno 2014
VíceOšetřovatelství
Ošetřovatelství jako věda (Charakteristika oboru ošetřovatelství) Ošetřovatelství Ošetřovatelství jako vědní obor Samostatná vědní disciplína s vlastní teoretickou základnou. Teorie umožňuje: - třídit
Více6. února 2004, Olomouc. Studentská komory Rady vysokých škol STUDIUM
6. února 2004, Olomouc Studentská komory Rady vysokých škol STUDIUM Preambule Výuka a vzdělávání studentů jsou hlavním a základním společenským posláním vysokých škol a univerzit. Je postavena na základech
VíceInformace pro uchazeče o studium v akademickém roce 2014-2015
Informace pro uchazeče o studium v akademickém roce 2014-2015 Ústav historických věd Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezská univerzita v Opavě Kontakt: Ústav historických věd Filozoficko-přírodovědecká
VíceKURIKULUM - OBSAH VZDĚLÁNÍ. Školní pedagogika Jaro 2012 H. Filová, kat. pedagogiky PdF MU
KURIKULUM - OBSAH VZDĚLÁNÍ Školní pedagogika Jaro 2012 H. Filová, kat. pedagogiky PdF MU VSTUPNÍ OTÁZKY: Co je vzdělávací kurikulum Co ovlivňuje podobu kurikula (edukační teorie a jejich vliv na výběr
VíceAKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015
Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Havířov
VíceStudijní program Bachelor of Business Administration (BBA) zaměření Oceňování podniku
Studijní program Bachelor of Business Administration (BBA) zaměření Oceňování podniku Charakteristika studijního programu Jedná se o vysokoškolský bakalářský studijní program akreditovaný European Council
Více1. PEDAGOGIKA. ( pedagogika jako věda, vymezení, význam, využití, její pojetí ve světě, problémy a specifika; vztah pedagogiky k jiným vědám )
Zpracovaly: Michaela Kovářová, UČO 142994 Darina Haličková, UČO 143008 1. PEDAGOGIKA ( pedagogika jako věda, vymezení, význam, využití, její pojetí ve světě, problémy a specifika; vztah pedagogiky k jiným
VícePlán realizace strategického záměru Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci na rok 2019
Plán realizace strategického záměru Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci na rok 2019 Úvod Předkládaný Plán realizace strategického záměru Fakulty přírodovědně-humanitní
Více1. Hledání kořenů výchovy v současné společnosti: koncepce, úvahy, názory a dilemata.
1. Hledání kořenů výchovy v současné společnosti: koncepce, úvahy, názory a dilemata. / Štefan Chudý. Brno: Paido 2006. 141 s. -- cze. ISBN 80-7315-131-6 výchova; vzdělávání; společnost; člověk; filozofie
VíceKoncepce poradenských služeb ve škole
ŠKOLNÍ PORADENSKÉ PRACOVIŠTĚ Školní poradenské pracoviště spadá do oblasti poradenských služeb ve škole. Poradenské služby ve škole jsou na naší škole zajišťovány výchovným poradcem, Mgr. Janou Wolfovou.
VíceSTUDIUM PEDAGOGIKY 2011
STUDIUM PEDAGOGIKY 2011 Obsah a průběh studia Obsah vzdělávacího programu Studium pedagogiky vychází z podmínek a požadavků stanovených v 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících
VíceOTÁZKY STÁTNÍ MAGISTERSKÉ ZKOUŠKY ZSV - GEO SPOLEČENSKO-VĚDNÍ OKRUH
OTÁZKY STÁTNÍ MAGISTERSKÉ ZKOUŠKY ZSV - GEO SPOLEČENSKO-VĚDNÍ OKRUH 1) Teorie multikulturalismu 2) Teorie nacionalismu 3) Multikulturalismus praktické příklady ve státech a společnostech 4) Státy a typologie
VíceKoncepce rozvoje školy
Střední škola technická a ekonomická, Brno, Olomoucká 61 Příručka kvality - příloha č. 7.51 ON_35/01022014 Verze: 2.0 Počet stran: 4 Počet příloh: 0 Koncepce rozvoje školy Dokument v listinné podobě je
VícePLÁN KOMBINOVANÉHO STUDIA
Studijní běh: 1 4. semestr Bc. přednášková skupina II (skup. E, F, G, I) PLÁN KOMBINOVANÉHO STUDIA oboru Sociální pedagogika pro období únor červen 2014 Akademický rok 201/2014 (letní semestr) Brno 2014
VícePřijímací řízení zohledňující specifika nekvalifikovaných učitelů s dlouhodobou praxí (metodika)
Přijímací řízení zohledňující specifika nekvalifikovaných učitelů s dlouhodobou praxí (metodika) Studijní program Učitelství pro základní školy, Učitelství pro střední školy (navazující magisterské studium,
Více3. Charakteristika školního vzdělávacího programu
3.1 Zaměření školy 3. Charakteristika školního vzdělávacího programu Školní vzdělávací program Škola bránou do života vychází 1. z RVP pro gymnázia 2. z potřeby připravit gymnaziální studenty co nejlépe
VíceTRANSFORMACE OBORU TECHNICKÁ VÝCHOVA NA OSTRAVSKÉ UNIVERZITĚ Rudolf Ladislav, Dostál Pavel, Slovák Svatopluk
TRANSFORMACE OBORU TECHNICKÁ VÝCHOVA NA OSTRAVSKÉ UNIVERZITĚ Rudolf Ladislav, Dostál Pavel, Slovák Svatopluk Resumé Příspěvek přináší informace o transformaci studijního oboru Učitelství technické výchovy
VíceINFORMACE O STUDIJNÍCH PROGRAMECH A OBORECH NA PEDAGOGICKÉ FAKULTĚ PRO AKADEMICKÝ ROK 2017/2018
INFORMACE O STUDIJNÍCH PROGRAMECH A OBORECH NA PEDAGOGICKÉ FAKULTĚ PRO AKADEMICKÝ ROK 2017/2018 Pedagogická fakulta uskutečňuje programy: Bakalářské standardní doba studia 3 roky, přihlásit se mohou všichni
VíceNÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)
NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých
VíceSoulad studijního programu. Mezinárodní rozvojová studia. geografie B1301 Geografie 6702R004 Mezinárodní rozvojová studia
Standard studijního Mezinárodní rozvojová studia A. Specifika a obsah studijního : Typ Oblast/oblasti vzdělávání Základní tematické okruhy Kód Rozlišení Profil studijního Propojení studijního s tvůrčí
VíceMgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství
Mgr. Petra Kadlecová Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Kapitola 1 strana 2 Prevence rizik návykových látek Prevence (dle WHO): soubor intervencí s cílem zamezit a snížit
Více4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie
4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu
VíceObsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka:
4.4.4. Etická výchova Etická výchova (EtV) je doplňujícím vzdělávacím oborem, který se zaměřuje na systematické a metodicky propracované osvojování sociálních dovedností u žáků na základě zážitkové metody
VíceEkonomika podnikání v obchodě a službách
Studijní obor Ekonomika podnikání v obchodě a službách Studijní program Ekonomika a management NĚKOLIK ZÁKLADNÍCH INFORMACÍ Studijní obor je odborně garantován Katedrou podnikové ekonomiky a managementu.
VíceStudijní program EKONOMIKA A MANAGEMENT
Studijní program EKONOMIKA A MANAGEMENT Studijní obor: MANAGEMENT Specializace: SPORTOVNÍ MANAGEMENT garant specializace: doc. RNDr. Irena Durdová, Ph.D. SPECIALIZACE SPORTOVNÍ MANAGEMENT studijní program
VíceI ÚVOD DO PEDAGOGIKY...
Obsah 5 OBSAH PŘEDMLUVA............................................ 7 I ÚVOD DO PEDAGOGIKY.............................. 9 II PEDAGOGIKA VOLNÉHO ČASU....................... 25 III PŘEDŠKOLNÍ PEDAGOGIKA..........................
VíceŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE
Střední škola, základní škola a mateřská škola pro sluchově postižené Olomouc, Kosmonautů 4 ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE 2012-2016 Zpracoval: Mgr. Václav Voják, školní metodik prevence Datum: 31. 8. 2012
VíceÚPLNÉ ZNĚNÍ VYHLÁŠKY. č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků,
ÚPLNÉ ZNĚNÍ VYHLÁŠKY č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, jak vyplývá ze změn provedených vyhláškami č. 412/2006
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech
VíceVzdělávání sociálních pracovníků
Vzdělávání sociálních pracovníků Akreditační systém Ministerstva práce a sociálních věcí je ustaven zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ). Systém
VícePEDAGOGICKÁ FAKULTA OSTRAVSKÁ UNIVERZITA V OSTRAVĚ AKADEMICKÝ ROK 2012/2013 POZNÁVÁNÍ JE DOBRODRUŽSTVÍ
PEDAGOGICKÁ FAKULTA OSTRAVSKÁ UNIVERZITA V OSTRAVĚ AKADEMICKÝ ROK 2012/2013 POZNÁVÁNÍ JE DOBRODRUŽSTVÍ PŘEHLED NABÍZENÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMŮ A OBORŮ CO NABÍZÍME? Bakalářské, magisterské, navazující magisterské
Vícena trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek
na trhu práce (přednáška pro gymnázia) 1 položme si pár otázek... předvídáme měnící se kvalifikační potřeby? (co bude za 5, 10, 15 let...) jsou propojeny znalosti, dovednosti a kompetence (žáků, studentů,
VíceZáklady společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,
VíceUNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Psychopedie a etopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Psychopedie a etopedie studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.) Tělesná výchova a sport zdravotně postižených Mgr. et Mgr. Alena Lejčarová,
Vícegermanistiky Katedra Filozofická fakulta Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Filozofická fakulta UJEP
Městské Filozofická fakulta UJEP www.ff.ujep.cz Katedra germanistiky FF UJEP Pasteurova 13 400 96 Ústí n./l. ul. České mláděže ul. Klíšská UJEP MHD Mánesovy Sady B. Smetany Mírové náměstí Hlavní Katedra
VíceStruktura pedagogických disciplín
Masarykova univerzita v Brně Pedagogická fakulta Struktura pedagogických disciplín (seminární práce ze semináře k úvodu do pedagogiky a základům pedagogického myšlení) Vypracovala: Romana Gottvaldová UČO
Více317 VYHLÁŠKA. ze dne 27. července 2005. o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků
317 VYHLÁŠKA ze dne 27. července 2005 o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků ve znění vyhlášky č. 412/2006 Sb. Ministerstvo školství,
VíceDle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb
Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb Pedagogicko-psychologická poradna 5 odstavce 3 bod c,d,e c) poskytuje poradenské služby žákům se zvýšeným rizikem školní neúspěšnosti nebo
VíceČást D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci
VícePoznámky k profesní dráze A vzdělávání sociálních pracovníků. Doc. PhDr. Oldřich Matoušek
Poznámky k profesní dráze A vzdělávání sociálních pracovníků Doc. PhDr. Oldřich Matoušek ZAČÁTEK V dětství, mládí je člověk něčím silně ovlivněn (někdy jde i o traumatickou zkušenost), podobně jako Buddha
VíceOkruhy ke státní závěrečné zkoušce
Okruhy ke státní závěrečné zkoušce Název studijního oboru Speciální pedagogika Kód studijního oboru 7506T002 Typ studia navazující magisterský Forma studia kombinovaná Specializace Speciální pedagogika
VíceVzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:
4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika
Více317/2005 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 27. července 2005
317/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 27. července 2005 o dalším vzdělávání pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pracovníků Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen "ministerstvo") stanoví
VícePlatné znění dotčených částí zákona o pedagogických pracovnících, školského zákona a zákoníku práce s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
Platné znění dotčených částí zákona o pedagogických pracovnících, školského zákona a zákoníku práce s vyznačením navrhovaných změn a doplnění I. Platné znění zákona o pedagogických pracovnících ČÁST PRVNÍ
VíceTémata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2016/2017
Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2016/2017 Mgr. Lenka Felcmanová 1. Možnosti včasné intervence u dětí ze sociálně vyloučených lokalit 2. Speciáněpedagogická podpora dětí
VíceZnalosti a dovednosti v oblasti sociální práce jako východisko pro tvorbu koncepcí specifických politik ve veřejné správě
Znalosti a dovednosti v oblasti sociální práce jako východisko pro tvorbu koncepcí specifických politik ve veřejné správě Příklady využití metod a dovedností z odbornosti sociální práce, vyjednávání, facilitace,
VíceVzdělávání žáků s těžší mentální retardací
Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací Historické kořeny vzdělávání dětí s mentální retardací Vzdělávání lidí s mentální retardací má v naších zemích poměrně dlouhou tradici. První ústav pro slabomyslné
VíceOBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO
OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO Vzdělání Učivo patří mezi jeden ze tří hlavních činitelů výuky. Za dva zbývající prvky se řadí žák a učitel. Každé rozhodování o výběru učiva a jeho organizaci do kurikula vychází
VícePlán hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2015/2016
Plán hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2015/2016 1. Inspekční činnost ve školách a školských zařízeních Česká školní inspekce (dále ČŠI ) ve školách a školských zařízeních zapsaných do
VíceKoncepce rozvoje školy
Střední škola technická a ekonomická Brno, Olomoucká, příspěvková organizace Příručka kvality - příloha č. 7.51 ON_35/01092016 Verze: 1.0 Počet stran: 4 Počet příloh: 0 Koncepce rozvoje školy Dokument
VíceMožnosti uplatnění profese sociálního pedagoga na trhu práce
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA HUMANITNÍCH STUDIÍ Institut mezioborových studií Brno Možnosti uplatnění profese sociálního pedagoga na trhu práce BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Vedoucí bakalářské práce: doc.
Více