SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako obor studia na vysokých školách v České republice

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako obor studia na vysokých školách v České republice"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKY SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako obor studia na vysokých školách v České republice (diplomová práce) Obor: Sociální pedagogika Vedoucí práce: PhDr. Dana Knotová, PhD. Vypracovala: Bc. Šárka Coufalová BRNO 2006

2 Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Sociální pedagogika jako obor studia na vysokých školách v České republice vypracovala samostatně a použila jsem při tom jen uvedenou literaturu a zdroje. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně,

3 Poděkování: Na prvním místě bych chtěla poděkovat PhDr. Daně Knotové, PhD. za odborné vedení diplomové práce, podněty, rady a vstřícný přístup při konzultacích a za pomoc při realizaci dotazníkového šetření. Mé poděkování patří dále všem vysokoškolským pracovníkům, kteří mi vyplněním ankety a zasláním potřebných materiálů pomohli s empirickou částí diplomové práce. Zvláštní poděkování patří PaeDr. Monice Žumárové PhD. a Mgr. Bedřichu Zapletalovi, kteří mi kromě výše uvedeného pomohli také tím, že mezi svými studenty realizovali mé dotazníkového šetření. V neposlední řadě patří mé poděkování také přednášejícím, kteří mě umožnili vstoupit za účelem distribuce dotazníků do jejich hodin a studentům, kteří se mého dotazníkového šetření zúčastnili.

4 OBSAH Úvod 8 TEORETICKÁ ČÁST 1. Historie sociální pedagogiky Historické kořeny sociální pedagogiky Historie sociální pedagogiky ve světě Historie sociální pedagogiky v českých zemích Sociální pedagogika jako vědecká disciplína Vymezení sociální pedagogiky Dimenze sociální pedagogiky Definice sociální pedagogiky Užší a širší pojetí sociální pedagogiky Specifika sociální pedagogiky ve srovnání s tradiční pedagogikou Obsahové vymezení sociální pedagogiky Předmět sociální pedagogiky v historickém pohledu Současné vymezování předmětu sociální pedagogiky Aktuální témata sociální pedagogiky Perspektivy vývoje a úlohy sociální pedagogiky Sociální pedagogika jako studijní obor v ČR Sociální pedagogika jako obor vysokoškolského studia Vymezení studijního oboru sociální pedagogika Kurikulum studijního oboru sociální pedagogika Profil absolventa studijního oboru sociální pedagogika Vysoké školy, na kterých se studuje sociální pedagogika Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Masarykova univerzita v Brně Filozofická fakulta Pedagogická fakulta Ostravská univerzita v Ostravě Univerzita Hradec Králové Univerzita Karlova v Praze 30

5 Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Sociální pedagog Vymezení profese sociálního pedagoga Funkce sociálního pedagoga Klientela sociálního pedagoga Možnosti uplatnění sociálního pedagoga v praxi Kompetence sociálního pedagoga Všeobecné a specifické kompetence sociálního pedagoga Shrnutí teoretické části 38 EMPIRICKÁ ČÁST I. POJETÍ STUDIJNÍHO OBORU SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKKA NA VŠ V ČR (VÝZKUMNÁ ZJIŠTĚNÍ Z ANKETY) 6. Anketa- metodologie a cíle výzkumu Charakteristika a cíle jednotlivých studijních oborů Bakalářské studijní programy Magisterské studijní programy Navazující magisterské programy Shrnutí Počet přijímaných studentů Bakalářské studijní programy Magisterské studijní programy Navazující magisterské studijní programy Shrnutí Studium a jeho organizace Profilace Skladba disciplín u státní závěrečné zkoušky Bakalářské studijní programy 52

6 Magisterské studijní programy Navazující magisterské studijní programy Organizace výuky u kombinovaného studia Shrnutí Analýza studijních plánů Bakalářské studijní programy Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity v Brně Sociální pedagogika a volný čas (PS) Sociální pedagogika (KS) Ostravská univerzita v Ostravě Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Sociální pedagogika (PS) Sociální pedagogika (KS) Magisterské studijní programy Univerzita Hradec Králové v Hradci Králové Sociální pedagogika se zaměřením na etopedii (KS) Sociální pedagogika se zaměřením na etopedii (PS) Sociální pedagogika se zaměřením na TV a sport (PS) Navazující magisterské programy Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity v Brně Ostravská univerzita v Ostravě Univerzita Hradec Králové v Hradci Králové Sociální pedagogika (PS) Sociální pedagogika (KS) Shrnutí Profil absolventa a možnosti jeho uplatnění Profil absolventa bakalářských studijních programů Vědomosti a dovednosti Profesní kompetence Možnosti uplatnění absolventů Profil absolventa magisterských studijních programů 80

7 11.3. Profil absolventa navazujících studijních programů Znalosti a vědomosti Možnosti uplatnění absolventů Shrnutí 82 II. STUDIJNÍ OBOR SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA OČIMA STUDENTŮ (VÝZKUMNÁ ZJIŠTĚNÍ Z DOTAZNÍKŮ) 12. Dotazník- metodologie a cíle výzkumu Analyzování dotazníků Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně Charakteristika výzkumného vzorku Hodnocení studia Profese sociálního pedagoga Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity v Brně Kombinované studium Charakteristika výzkumného vzorku Hodnocení studia Profese sociálního pedagoga Prezenční studium Charakteristika výzkumného vzorku Hodnocení studia Profese sociálního pedagoga Ostravská univerzita v Ostravě Charakteristika výzkumného vzorku Hodnocení studia Profese sociálního pedagoga Univerzita Hradec Králové v Hradci Králové Kombinované studium Charakteristika výzkumného vzorku Hodnocení studia 117

8 Profese sociálního pedagoga Prezenční studium Charakteristika výzkumného vzorku Hodnocení studia Profese sociálního pedagoga Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Charakteristika výzkumného vzorku Hodnocení studia Profese sociálního pedagoga Shrnutí dotazníkové šetření mezi studenty sociální pedagogiky Charakteristika výzkumného vzorku Hodnocení studia Profese sociálního pedagoga Shrnutí 147 Závěr 149 Použitá literatura a zdroje 153 Resumé 158 Přílohy Seznam zkratek použitých v textu, grafech a tabulkách

9 Úvod Od devadesátých let dochází v České republice k dynamickému vývoji ve všech oblastech společensko-politického života. Ve společnosti se objevily nové sociální jevy a procesy, jenž bylo možné ve většině případů označit za patologické. Tyto změny vyvolaly mimo jiné potřebu kvalifikovaných odborníků schopných podílet se na řešeních praktických i teoretických problémů v sociální oblasti. Pozornost se zaměřila především na řešení těchto problémů, na minimalizaci jejich negativních dopadů na jednotlivce i sociální skupiny a na předcházení jejich vzniku. Na základě těchto potřeb se začaly v České republice rozvíjet nové vědecké disciplíny a studijní obory, mezi nimi také sociální pedagogika. Sociální pedagogika se zpočátku vyučovala jako předmět, jako součást pedagogického vzdělání při studiu učitelství na pedagogických fakultách. Později se v České republice v souladu s tím, jak se konstituuje sociální pedagogika jako vědní disciplína, začala sociální pedagogika objevovat také jako samostatný studijní obor na středních, vyšších odborných a vysokých školách. Tématem mé diplomové práce se stala sociální pedagogika jako studijní obor na českých vysokých školách. Toto téma jsem si zvolila proto, že mě jako studentku studijního oboru sociální pedagogika zajímalo, jak je mnou studovaný obor koncipován na jiných vysokých školách a jaké možnosti uplatnění mají v současné době obecně absolventi sociální pedagogiky. Cílem mé práce je zjistit, jaká je současná situace v oblasti vysokoškolského studia sociální pedagogiky v České republice, tedy jaké studijní programy a obory lze u nás v této studovat a v jaké formě. Dále se zaměřuji na to, jak jsou tyto programy koncipovány a jaké možnosti uplatnění mají jejich absolventi. Tyto informace jsou na závěr práce doplněny tím, jak na studium sociální pedagogiky nahlížejí samotní studenti a jak ho hodnotí. Diplomová práce je za tímto účelem rozdělena do dvou částí- do teoretické a empirické. V teoretické části využívám metodu historicko srovnávací. Zabývám se sociální pedagogikou jako vědeckou disciplínou i jako studijním oborem a jeho užším vymezením, které je východiskem pro další empirický výzkum. V rámci teoretické části práce hledám odpověď na otázky: co je sociální pedagogika a jakým historickým vývojem si tato vědecká disciplína prošla. Dále se zabývám tím, co zahrnuje studium sociální pedagogiky na vysoké škole, co může v praxi nabídnout sociální pedagog a kde se může uplatnit. 8

10 V empirické části práce věnuji pozornost jednotlivým vysokým školám, kde se sociální pedagogika jako samostatný studijní obor vyučuje. V rámci empirické části práce jsem si položila dvě základní výzkumné otázky: 1) Jaké jsou na vysokých školách v České republice koncepce studijního oboru sociální pedagogika? 2) Jak studijní obor sociální pedagogika hodnotí samotní studenti tohoto oboru? Cílem této části práce je tedy zjistit, jak je studijní obor sociální pedagogika koncipován na českých vysokých školách a jak se jednotlivé koncepce tohoto oboru liší. Dále mě zajímalo, jaký profil absolventů a možnosti jejich uplatnění jednotlivé školy uvádějí. Cílem empirické části práce je také zjistit, jak se na studium sociální pedagogiky dívají samotní studenti, kteří tento obor studují, jak svoje studium hodnotí a co považují za důležité pro výkon profese sociálního pedagoga. Za tímto účelem jsem v rámci empirické části práce realizovala dvě empirická šetření kvantitativního charakteru a to za využití metody ankety a dotazníku. Anketa byla určena vysokoškolským pracovištím, kde se realizuje studium sociální pedagogiky a jejím cílem bylo zjistit koncepce studijního oboru na jednotlivých vysokých školách. Informace jsem získala o 14 studijních oborech sociální pedagogika (7 bakalářských, 3 magisterské, 4 navazující magisterské) z pěti vysokých škol. Dotazník byl určen přímo studentům sociální pedagogiky a to za účelem získání informací o tom, jak studenti sociální pedagogiku jako obor svého studia hodnotí. Dotazník byl studentům rozdán přímou formou v rámci výuky v podzimním semestru K závěrečné analýze bylo ze čtyř vysokých škol získáno celkem 218 vyplněných dotazníků od studentů prezenčního i kombinovaného studia. Při psaní diplomové práce jsem využila různé informační zdroje. V rámci teoretické části se jednalo především o literaturu, přičemž mi potíže působil především nedostatek původní české literatury a špatná dostupnost publikací zahraničních autorů. Problematika sociální pedagogiky je však v současné době relativně dobře prezentována v některých odborných pedagogických časopisech, jako je Pedagogika, Pedagogická orientace či Éthum. Proto jsem těchto časopisů při psaní diplomové práce často využívala. Informačním zdrojem k empirické části byly vyplněné ankety z jednotlivých vysokoškolských pracovišť a další materiály týkající se studia sociální pedagogiky, které mi jednotliví vysokoškolští pracovníci ochotně zaslali. Druhým informačním zdrojem pak byly vyplněné dotazníky od studentů sociální pedagogiky. V empirické části práce jsem často používala také internetové stránky jednotlivých vysokých škol. 9

11 V celé diplomové práci jsem využila zejména pohledu faktualistického a definičního paradigmatu. Faktualistické paradigma bylo využito v teoretické části a v první polovině empirické části, která se týkala popisu a analýzy jednotlivých koncepcí studijního oboru sociální pedagogika na českých vysokých školách. Pohled definičního paradigmatu byl využit v dotazníkovém šetření mezi studenty, kdy jsem se zajímala o to, jak sami studenti vnímají a hodnotí svoje studium. V textu diplomové práce, v tabulkách a grafech jsem používala několik zkratek pro označení formy a typu studia a pro označení názvů jednotlivých vysokých škol. Jejich abecední seznam je uveden na konci práce. Jsem si vědoma toho, že moje diplomová práce přesáhla doporučený rozsah pro diplomové práce, ale vzhledem k tomu, že se mi podařilo získat větší množství výzkumného materiálu a že jsem se danou problematiku chtěla zabývat uceleně, jsem se rozhodla, že práci ponechám v tomto rozsahu. 10

12 TEORETICKÁ ČÁST 1. HISTORICKÝ POHLED NA SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKU 1.1. Historické kořeny sociální pedagogiky Sociální pedagogika není disciplínou zcela novou. Skutečnost, že výchova má společenskou povahu a sociální význam si uvědomovali už naši předci v době antiky. Například již Platón (428/7 348/7 před Kristem) zdůrazňoval vztah výchovy k přípravě člověka na jeho společenské umístění. Prvky sociální pedagogiky ve smyslu sociálního cítění a jednání lze spatřovat i v souvislosti se vznikem křesťanství. Postupně začala vznikat církevní zařízení s cílem odstraňovat morální úpadek dětí a mládeže a zabraňovat jeho dalšímu šíření. Za předchůdce sociální pedagogiky jsou označováni také utopisté T. Morus ( ) či T. Campanella ( ) a jiní, kteří viděli ve výchově důležitý prostředek k přeměně stávajícího společenského systému. Za prvního sociálního pedagoga je, především pro svou praktickou činnost v Ústavu pro výchovu chudých dětí v Neuhofu a v Útulku pro osiřelé děti ve Stanzu, považován J. H. Pestalozzi ( ). Ve své teorii i praxi usiloval Pestalozzi o sociální vzestup dosud zanedbávaných vrstev, což je úkol, jenž má podle Haškovce (1994) sociální pedagogika v sobě dodnes. Své pedagogické názory vyjádřil Pestalozzi v románu Linhart a Gertruda. V tomto příběhu formuloval podle Wroczynskeho (1968) základní pedagogické teze, které později začala rozvíjet sociální pedagogika. Jedná se o tezi o výchovné úloze prostředí a o tezi o potřebě záměrných činností při utváření kladných podnětů v prostředí. Na základě Pestalozziho myšlenek vznikl pedagogický směr, který byl nazván pedagogikou sociologickou, jindy, v protikladu k pedagogice individuální, se používalo názvu pedagogika sociální (Klapilová, 2001, str. 7). Sám Pestalozzi však termín sociální pedagogika nikdy nepoužil. Termín sociální pedagogika se poprvé objevil až v díle Pestalozziho žáka Adolfa Diesterwega ( ), v knize Rukověť vzdělání pro německé učitele. I přes to, že tento pojem blíže nedefinoval, poukázal Diesterweg přidáním přídavného jména sociální ke slovu pedagogika na propojení výchovných a sociálních cílů. 11

13 Za historické institucionální kořeny sociální pedagogiky můžeme podle Schillinga považovat: - péči o opuštěné děti a siroty ( století), - školy pro chudé ( století), - sirotčince a polepšovny ( století), - sociální péče- sociální pomoc dětem a mládeži v novověku (20. století). (Schilling, 1999, citováno dle Hroncová, 2005, str. 5) 1.2. Historie sociální pedagogiky ve světě Jako pedagogická disciplína vznikla sociální pedagogika na přelomu 19. a 20. století, přičemž byla výrazně poznamenána vznikem a rozvojem sociologie. Sociologie ovlivnila pedagogiku tím, že za rozhodující faktor při utváření osobnosti začala považovat vliv prostředí, především prostředí společenského. Sociální pedagogika tak společně se sociologií reagovaly na starou tradiční školu a převládající psychologické koncepce, které považovaly člověka za biologickou a psychologickou bytost, přičemž vliv společenského prostředí opomíjely. Za zakladatele sociální pedagogiky je často považován Paul Natorp ( ), novokantovsky orientovaný pedagog a filozof, který se snažil filozoficky zdůvodnit sociální cíle výchovy. Cíl sociální pedagogiky vidí v přetváření pudů, citů, vůle a rozumu ve smyslu socializace člověka. Pouze díky výchově se člověk může stát organickou složkou společnosti. Cílem společenského vývoje je ideální společenská jednota, k níž má výchova přispívat zejména utvářením individuálních mravních vlastností lidí. Mezi oběmi světovými válkami vznikají v rámci sociální pedagogiky nové přístupy a koncepce. Sociální pedagogika se rozvíjela především v Německu, kde se objevily potřeby sociální aktivit, které měly kompenzovat válečné ztráty a zlepšit situaci národa po prohrané válce. Německo dodnes patří k evropským zemím, kde je sociální pedagogika nejvíce rozvinuta. Sociální pedagogika se rozvíjela také v Polsku, kde vznikla celá sociálně pedagogická škola, reprezentovaná H. Radlińskou ( ). Polská sociální pedagogika se zaměřovala především na přirozené prostředí výchovy (rodina, škola, vrstevnické skupiny, lokální prostředí) a na výchovu ve volném čase. Polská sociální pedagogika se i nadále rozvíjí a má řadu významných badatelů, např. R. Wroczyńského, A. Kamińského, T. Pilcha. 12

14 Problematický byl vývoj sociální pedagogiky v sovětském svazu. Sociální pedagogika byla jako vše nežádoucí odchylující se od stalinských dogmat potlačena. Důvodem k tomu bylo tvrzení, že v beztřídní společnosti neexistují sociální problémy, proto je není třeba zkoumat. Sociologie se v Sovětském svazu začala rozvíjet až v 60. letech 20. století a v souvislosti s jejím rozvojem byl zkoumán také její vztah k pedagogice. Ani v této době se však nerozvíjela sociální pedagogika jako samostatný obor. Situace v Sovětském svazu se silně odrážela po roce 1948 také v československé vědě a školské praxi Historie sociální pedagogiky v českých zemích Základy sociální pedagogiky v českých podmínkách se vytvářely v současně s vývojem filozofického, pedagogického a sociologického myšlení ve druhé polovině 19. století. O rozvoj sociální pedagogiky se v této době zasloužil především G. A. Lindner ( ), který zdůrazňoval sociálnost výchovných cílů. Výchova má podle Lindnera připravit člověka k různým společenským úkolům. Lindner si přitom uvědomoval, že vliv vnějších podmínek může být jak pozitivní, tak negativní (některé podmínky cílevědomou výchovnou činnost podporují, jiné omezují). Lindner již používal pojem sociální pedagogika. Sociální pedagogiku chápe jako možnost k sociálnímu povznesení člověka. Linder tak vytvořil předpoklady pro soustavnou koncepci sociální pedagogiky, i přes to, že ji nerozpracoval v ucelenou disciplínu. V období první republiky neexistovalo u nás žádné samostatné pracoviště, které by se věnovalo sociální pedagogice. Sociálně pedagogickými otázkami se zabývali pouze I. A. Bláha ( ) a S. Velínský ( ). Bláha se věnoval především problematice prostředí a vymezováním rozdílů mezi pedagogickou sociální a sociologickou. Významný přínos pro rozvoj sociální pedagogiky má v této době dílo S. Velínského- Individuální základy sociální pedagogiky. Podle Velínského je jedinou správnou výchovou výchova sociální a základem pedagogiky má být sociologie. Sociální potřeby jsou ale podle Velínského dány individuálně, vyplývají z individuálních tendencí a potřeb člověka. Proto nelze vytvořit jednu výchovnou metodu a tu aplikovat všude, je třeba respektovat individuální zvláštnosti jedince, mít ohled na účinnost a vhodnost metod vzhledem k jedincům a skupinám a k jejich vývojovému stupni. Cíl výchovného působení spatřoval Velínský především v mravní výchově, ta má podle něho být také předmětem sociální pedagogiky. V období mezi válkami se zabýval sociální pedagogikou a především jejím postavením v rámci systému pedagogických věd O. Chlup ( ). Sociální 13

15 pedagogiku chápal jako normativní vědu, která stanoví cíle výchovy a jejich sociální dimenzi. (Klapilová, 2001, str. 10). Do vývoje sociální pedagogiky v tomto období zasahuje také Josef Hendrich ( ). Sociální pedagogiku staví proti pedagogice individuální. Považuje je za dvě koncepce, které se v historii střídají (Knotová, 2004, str.62). Sociální pedagogiku Hendrich ztotožňuje s teorií sociální výchovy. Po druhé světové válce se pod tlakem politických událostí vývoj sociální pedagogiky zastavil. Dochází k jejímu vymizení. Problematika sociální pedagogiky se jeví ve struktuře pedagogických disciplín jako nadbytečná. Například O. Kádner ( ) uvádí, že existuje jenom jedna pedagogika, která má jak individuální tak sociální charakter. Ustanovení zvláštní pedagogické disciplíny považuje proto za zbytečné. V souvislosti s oživením sociologie v 60. letech 20. století se znovu objevuje i zájem o sociální pedagogiku a o výzkumy prostředí Přispěly k tomu práce polských a německých autorů, především práce R. Wroczyńského. O nový obsah sociální pedagogiky u nás usilovali především O. Baláž a M. Přadka. Vycházeli z toho, že prostředí je významným činitelem utváření osobnosti a že jeho vliv často převyšuje záměrné výchovné působení. Sociální pedagogika se podle nich neměla zabývat sociální prací či sociální pomocí, měla pouze studovat druhy podnětů a způsob jejich uvolňování v jednotlivých typech prostředí, což vedlo ke zúžení obsahu sociální pedagogiky. I na dále však zůstává víceméně pouze u vymezování pojmu sociální pedagogika. Ani v 70. a 80. letech minulého století nepatřila sociální pedagogika k samostatně se rozvíjejícím pedagogickým disciplínám. Jako vědní disciplína sociální pedagogika tedy v zásadě až do roku 1990 stagnuje. Nová společensko-politická situace přinesla po roce 1989 zásadní změny, které se mimo jiné projevily také v pedagogické oblasti. Sociální pedagogika se začala vymezovat jako samostatná pedagogická disciplína. Polistopadový vývoj sociální pedagogiky lze však u nás považovat za chaotický. Pojem sociální pedagogika je podle Krause (2001) skloňován ve všech pádech, ale právě pro svoje nezakotvení v minulosti, obtížné hledání jakékoliv kontinuity se objevuje v nejrůznějších, často velmi odlišných významech (Kraus, 2001, str. 10). V současné době se v České republice situace ohledně sociální pedagogiky začíná stále více ujasňovat, postupně se sjednocuje terminologie i pojetí profese sociálního pedagoga. I přes to však stále existují různá pojetí termínu sociální pedagogika a to jak ve smyslu vědního tak i studijního oboru. 14

16 2. SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA JAKO VĚDECKÁ DISCIPLÍNA 2.1. Vymezení sociální pedagogiky Jak bylo naznačeno v kapitole o historii sociální pedagogiky sociální pedagogika není zdaleka novou pedagogickou disciplínou. V našich zemích však prošla sociální pedagogika spletitým vývojem a dosud neexistuje jednotné vymezení této disciplíny. Pohled na současnou sociální pedagogiku však není jednoznačně a uspokojivě dodnes vyřešen ani v zemích, kde má značnou tradici a kontinuita vývoje nebyla nijak porušena (Kraus, 2001, str. 117). Různí autoři se přiklánějí k několika směrům. Tyto rozdílné přístupy k pojetí sociální pedagogiky a k jejímu vymezení uvádí Bakošová (1994). Sociální pedagogika je chápána jako: - pedagogika prostředí, - pedagogika zkoumající otázky výchovy člověka, - pedagogika, která chápe výchovu jako pomoc všem věkovým kategoriím, - pedagogika, která se zabývá odchylkami sociálního chování. Zastánci prvního přístupu (R.Wroczynski, O.Baláž, M. Přadka) dávají sociální pedagogiku do souvislostí s pedagogikou prostředí. Zaměřují se především na zkoumání přirozeného prostředí výchovy jako je rodina, lokální prostředí a vrstevnická skupina. Pozornost věnují také mimoškolní výchově, především výchově ve volném čase a systému dalšího vzdělávání. Představitelé druhého přístupu (J. Lukáš, J. Mees) zdůrazňují důležitost výchovy pro budoucnost dětí. Uvedení autoři se zabývají otázkou, zda ve výchově nechat růst nebo vést, přičemž se přiklánějí k tomu, že pokud má být výsledkem výchovy dosažení určitého cíle, je třeba do výchovy zasahovat. J. Schilling, zastánce třetího směru, chápe sociální pedagogiku jako pomoc všem věkovým kategoriím při výchově, vzdělávání a celoživotním učení. Sociální pedagogiku jako pozitivní pedagogiku, ve které jde o vývoj, prohloubení a zlepšení toho, co je známé a přitom korigování toho ostatního (Bakošová, 1994, str. 8). Podle představitelů čtvrtého přístupu (H. Huppertz, E. Schnitzler, P. Gabura) by se sociální pedagogika měla zaměřovat na odchylky sociálního chování, měla by sledovat konformitu s normami a poskytovat sociálně-integrační pomoc. Úlohy sociální pedagogiky jsou podle tohoto přístupu: profylakticko-kompenzační, opatrovnické, ochranné, zaměřené na práci s mládeží, ale i na předškolní výchovu. (Bakošová, 1994, 15

17 str. 9). Cílem sociální pedagogiky by měla být pomoc skupinám stojícím na okraji společnosti Dimenze sociální pedagogiky Pojem sociální pedagogika se skládá, jak je vidno, ze dvou slov. Všeobecně lze tedy hovořit o dvou dimenzích sociální pedagogiky- sociální a pedagogické. Sociální dimenze je dána sociálním rámcem, společenskými podmínkami, situací v konkrétní dané společnosti (Kraus, 2001, str. 24). Společnost vytváří určité podmínky, které výrazně ovlivňují socializaci jedinců a sociálních skupin. Často však dochází také k tomu, že společností vytvořené podmínky socializaci jedinců, sociálních skupin či vrstev narušují či znesnadňují a dochází ke vzniků společenských rozporů a problémů. Především období transformace naší společnosti přineslo a přináší spoustu změn, které na jedince kladou zvýšené nároky a tím znesnadňují jejich seberealizaci. Sociální pedagogika by měla tyto změny a podmínky, ve kterých jedinci žijí reflektovat a snažit se nacházet východiska, která pomohou optimálně rozvíjet osobnost každého jedince. Sociální dimenze se stává v současnosti stále důležitější také vzhledem k rychlému rozvoji komunikačních technologií, vhledem ke změnám ve formách spolužití, na základě etnických a ekologických problémů a globalizačních tendencí. Pedagogická dimenze sociální pedagogiky pak spočívá v tom, jak prosazovat ony společenské nároky, žádoucí cíle, požadavky, jak minimalizovat ony rozpory v daných podmínkách, a to pedagogickými prostředky. (Kraus, 2001, str. 24). Cílem pedagogické dimenze tedy je optimalizovat a usměrňovat životní situace jedince s ohledem na jeho potenciál a individualitu a minimalizovat rozpory mezi jedincem a společenskými podmínkami Definice sociální pedagogiky Jak již bylo naznačeno, nelze uvést jednu jedinou definici sociální pedagogiky, která by přesně vystihovala široký okruh problémů, kterými se tato disciplína zabývá. Stejně tak jako v zahraničí existují také u nás různé linie chápání tohoto oboru a různá vymezení této disciplíny. Na tomto místě uvedu podle mého názoru nejdůležitější definice českých a slovenských autorů, kteří se sociální pedagogikou zabývají. Podle pedagogického slovníku je sociální pedagogika aplikovaným odvětvím pedagogiky, jež se zabývá širokým okruhem problémů spjatých s výchovným působením na rizikovou a sociálně znevýhodněnou skupinu mládeže a dospělých (Průcha, Walterová, Mareš, 2001, str. 217). Mezi hlavní okruhy problémů sociální 16

18 pedagogiky patří podle autorů poruchy rodiny a rodičovství, náhradní rodinná péče, týrané a sexuálně zneužívané děti, delikvence a agresivita mládeže, drogová závislost, dětská prostituce a pornografie, resocializace a reedukace trestaných osob a další. Podle slovníku sociální práce je sociální pedagogika odbornou disciplínou, která se zabývá rozpoznáváním sociálních činitelů ohrožujících vývoj člověka a uplatňováním postupů, jež vyvažují jejich nepříznivé působení (Matoušek, 2003, str. 210). Sociální pedagogikou se zabývá také Hradečná. Sociální pedagogiku chápe jako hraniční obor, který využívá východisek sociologických, psychologických, sociálně psychologických, sociálně politických a pedagogických. Sociální pedagogika překračuje podle Hradečné dimenze omezené školou a zahrnuje jak makrosocilání hlediska výchovy (povahu společnosti, celkový kulturní a politický stav společnosti včetně hodnotových systémů), tak hlediska mikrosociální (týkající se zejména nejbližšího životního prostředí jedince- rodiny, školy, sociálních skupin aj.) (Hradečná, 1998, str. 7). Bakošová považuje sociální pedagogiku za hraniční vědní disciplínu mezi pedagogikou a sociologií. Sociální pedagogika zkoumá vztahy mezi sociálním prostředím a výchovou, formy sociální pomoci a péče o děti, mládež a dospělé, tedy člověka v sociálním prostředím. (Bakošová, 1994, str. 10). Úlohu sociální pedagogiky vidí Bakošová v hledání optimálních forem pomoci člověku v jeho životní dráze, v utváření hodnotných výchovných podnětů a v kompenzování nedostatků prostředí, přičemž Bakošová zdůrazňuje formy sociální pomoci a péče. Uplatnění má sociální pedagogika tedy všude tam, kde rodina a škola ztratila svoji funkci a kde se vyskytly problémy různého druhu. Podle Krause je sociální pedagogika obor, který se soustřeďuje na otázky pomoci při utváření optimálního životního způsobu. (Kraus, 2004b, str.17). Sociální pedagogika pojednává o tom, jak optimalizovat a usměrňovat životní situace a procesy, a to s akcentem na vnitřní potenciál jedince a jeho aktivitu. (Kraus, 2004b, str.17). Centrálním tématem je tedy podle Krause rozvoj sociální kreativity a aktivizace sil každého vychovávaného. Hřebíček definuje sociální pedagogiku jako soubor teoretických principů, teorií, obsahových úkolů, specifických metod, forem, prostředků, institucí, jejichž prostřednictvím se podporuje u jednotlivců i celých vrstev lidí kompetentnost pro uspokojivou realizaci jejich životních trajektorií v duchu individuálních předpokladů 17

19 a zájmů i v duchu objektivních společenských možností, respektive společenských rolí. (Hřebíček, 2000b, str. 16) 2.4. Užší a širší pojetí sociální pedagogiky Jak je patrné i z výše uvedených definic sociální pedagogiky českých a slovenských autorů, při vymezování sociální pedagogiky se lze z hlediska šíře obsahu i objektu zájmu setkat s užším a širším pojetím této vědní disciplíny. Užší pojetí chápe sociální pedagogiku jako..teorii zabývající se výchovnými aspekty dětí a mládeže ohrožené narušeným procesem enkulturace, socializace.. (Kraus, 2004a, str. 11). Předmětem zájmu jsou tedy jedinci a skupiny sociálně znevýhodněné či ohrožené (např. ve spojitosti s chudobou, nezaměstnaností, sociálními deviacemi apod.) a cílem sociální pedagogiky je pomoc těmto skupinám a jedincům a jejich výchova k svépomoci. Toto užší pojetí má tradice především v německé sociální pedagogice, kde je sociální pedagogika spojována se sociální pomocí specifickým kategoriím obyvatel (např. H. Marburger, H. Huppertz.). I v Německu se však od devadesátých let začíná postupně prosazovat poněkud širší chápání sociální pedagogiky. V širším pojetí je sociální pedagogika považována za multidisciplinární obor, který se orientuje na celou populaci. Příkladem tohoto pojetí může být již zmiňovaný německý autor J. Schilling, který sociální pedagogiku chápe jako pomoc všem věkovým kategoriím v různých životních situacích. Předmětem sociální pedagogiky v širším pojetí je vytváření souladu mezi individuálním a společenským, usnadňování procesu enkulturace a socializace, pomoc při utváření optimálního životního způsobu a to nejen u ohrožené, ale i u zdravé populace. Nejde tedy jen o odstraňování negativních společenských i individuálních projevů, ale zejména o posilování těch pozitivních, a to především prostřednictvím výchovy a vzdělávání. Obsahem i cílem takto pojímané sociální pedagogiky je rozvoj sociální kreativity a vytváření a rozvíjení životního způsobu jedinců i sociálních skupin, a to ve smyslu kultivace a estetizace jejich životních způsobů tak, aby byl minimalizován rozpor mezi společností a jedincem (Klíma, 1993, str. 7). Širší pojetí sociální pedagogiky předpokládá komplexní přístup, a proto takto chápaná sociální pedagogika vychází a navazuje na poznatky dalších vědních oborů. 18

20 2.5. Specifika sociální pedagogiky ve srovnání s tradiční pedagogikou Sociální pedagogika se od tradiční pedagogiky jako takové liší podle Krause (2004b) především ve třech oblastech. Jde o objekt výchovy, cíle výchovy a o metody a prostředky výchovného působení. Objektem tradiční pedagogiky je jedinec (žák). Sociální pedagogika naproti tomu soustředí svoji pozornost spíše na skupiny (vrstevnické skupiny, komunity apod.). Pokud se zaměřuje na jedince, tak se na něj nedívá jako na izolovanou jednotku, ale pojímá ho v širších souvislostech prostředí, ve kterém žije. Co se týká cílů výchovy, převažují u sociální pedagogiky tendence demokratizace a humanismu. Sociální pedagogika preferuje orientaci na altruistické chování, filantropické cítění, spolupráci a vzájemnou pomoc, především pomoc slabším.. (Kraus, 2004b, str. 18). Zatímco tradiční pedagogika využívá především metody přímého výchovného působení, sociální pedagogika akcentuje metody a prostředky nepřímé. Ovlivnit vychovávaného se sociální pedagogika nesnaží bezprostředně, přímočaře, ale prostřednictvím podmínek, prostředí, vztahů apod Obsahové vymezení sociální pedagogiky Předmět sociální pedagogiky v historickém pohledu Sociální pedagogika se ve své historii věnovala širokému okruhu sociálních problémů. Tyto různorodé a diferenciované problémy v jednotlivých obdobích a v jednotlivých zemích se projevily ve vzniku různých názorových proudů a přístupů při vymezování jejího předmětu. Hroncová (2005) uvádí, že předmětem zájmu sociální pedagogiky bylo a je například: - poskytování praktické sociálně-výchovné péče, zaměřené na řešení sociálních problémů ve společnosti (A. Diesterweg, J. H. Pestalozzi, R. Owen) - zkoumání společenských cílů výchovy, zdůrazňování sociální determinace výchovy a vývoje člověka (P. Natorp, P. Barth, K. Mollenhauer) - zkoumání vztahu výchovy a sociálního prostředí (P. Bergemann, H. Radlinská, R. Wroczyński, M. Přadka) - řešení problémů moderní společnosti (H. Marburger, P. Ondřejkovič, J. Schilling) - sociální aspekty výchovy (O. Baláž, B. Kraus, J. Hroncová) - odchylky sociálního chování a jednání (P. Gabura, N. Hupertz, P. Ondřejkovič) 19

Profil absolventa vyššího odborného studia oboru sociální práce

Profil absolventa vyššího odborného studia oboru sociální práce Střední zdravotnická škola a vyšší odborná škola Cheb Hradební 2, 350 38 Cheb tel: 354 422 877, 354 422 259 fax: 354 422 089 E-mail : szs.cheb@worldonline.cz http://szscheb.cz Profil absolventa vyššího

Více

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS Iva Žlábková ČR Katedra pedagogiky a psychologie Pedagogické

Více

Vážení uchazeči o studium na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci,

Vážení uchazeči o studium na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, Vážení uchazeči o studium na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, vítáme Vás na Ústavu pedagogiky a sociálních studií. www.upss.cz Studijní obory, které budeme otevírat v akademickém roce

Více

Hospodářská a podnikatelská etika. Studium. Bakalářské programy. Zájem o studium nahlásit do 20.8.2014 (čím dříve tím lépe!)

Hospodářská a podnikatelská etika. Studium. Bakalářské programy. Zájem o studium nahlásit do 20.8.2014 (čím dříve tím lépe!) Studium Dálkovou formou studia je možné studovat následující studijní programy: Bakalářské programy Hospodářská a podnikatelská etika Sociální služby a poradenství Uchazeč je přijat na základě doručené

Více

Možnosti uplatnění profese sociálního pedagoga na trhu práce

Možnosti uplatnění profese sociálního pedagoga na trhu práce UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA HUMANITNÍCH STUDIÍ Institut mezioborových studií Brno Možnosti uplatnění profese sociálního pedagoga na trhu práce BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Vedoucí bakalářské práce: doc.

Více

Informace pro uchazeče o studium v akademickém roce 2014-2015

Informace pro uchazeče o studium v akademickém roce 2014-2015 Informace pro uchazeče o studium v akademickém roce 2014-2015 Ústav historických věd Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezská univerzita v Opavě Kontakt: Ústav historických věd Filozoficko-přírodovědecká

Více

Kurz celoživotního vzdělávání. UČITELSTVÍ PRO STŘEDNÍ ŠKOLY (dříve byl vzdělávací program nazvaný Doplňkové pedagogické studium)

Kurz celoživotního vzdělávání. UČITELSTVÍ PRO STŘEDNÍ ŠKOLY (dříve byl vzdělávací program nazvaný Doplňkové pedagogické studium) UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FILOZOFICKÁ FAKULTA - KATEDRA PSYCHOLOGIE Kurz celoživotního vzdělávání UČITELSTVÍ PRO STŘEDNÍ ŠKOLY (dříve byl vzdělávací program nazvaný Doplňkové pedagogické studium) Charakteristika

Více

Vážení uchazeči o studium na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci,

Vážení uchazeči o studium na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, Vážení uchazeči o studium na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, vítáme Vás na Ústavu pedagogiky a sociálních studií. www.upss.cz Proč si vybrat ke svému studiu Olomouc Pedagogickou fakultu

Více

Vážení uchazeči o studium na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci,

Vážení uchazeči o studium na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, Vážení uchazeči o studium na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, vítáme Vás na Ústavu pedagogiky a sociálních studií. www.upss.cz Proč si vybrat ke svému studiu Olomouc Pedagogickou fakultu

Více

PROFESNÍ STANDARD ABSOLVENTŮ OBORU UČITELSTVÍ SOCIÁLNÍCH A ZDRAVOTNÍCH PŘEDMĚTŮ PRO STŘEDNÍ ODBORNÉ ŠKOLY A JEJICH UPLATNĚNÍ V PRAXI

PROFESNÍ STANDARD ABSOLVENTŮ OBORU UČITELSTVÍ SOCIÁLNÍCH A ZDRAVOTNÍCH PŘEDMĚTŮ PRO STŘEDNÍ ODBORNÉ ŠKOLY A JEJICH UPLATNĚNÍ V PRAXI PROFESNÍ STANDARD ABSOLVENTŮ OBORU UČITELSTVÍ SOCIÁLNÍCH A ZDRAVOTNÍCH PŘEDMĚTŮ PRO STŘEDNÍ ODBORNÉ ŠKOLY A JEJICH UPLATNĚNÍ V PRAXI ZLATICA DORKOVÁ MARTINA CICHÁ USZP připravuje k výkonu povolání podle

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Psychopedie a etopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Psychopedie a etopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Psychopedie a etopedie studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.) Tělesná výchova a sport zdravotně postižených Mgr. et Mgr. Alena Lejčarová,

Více

Vážení uchazeči o studium na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Vítáme Vás na Ústavu pedagogiky a sociálních studií

Vážení uchazeči o studium na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Vítáme Vás na Ústavu pedagogiky a sociálních studií Vážení uchazeči o studium na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci Vítáme Vás na Ústavu pedagogiky a sociálních studií Informace o studijních oborech garantovaných a realizovaných Ústavem

Více

TRANSFORMACE OBORU TECHNICKÁ VÝCHOVA NA OSTRAVSKÉ UNIVERZITĚ Rudolf Ladislav, Dostál Pavel, Slovák Svatopluk

TRANSFORMACE OBORU TECHNICKÁ VÝCHOVA NA OSTRAVSKÉ UNIVERZITĚ Rudolf Ladislav, Dostál Pavel, Slovák Svatopluk TRANSFORMACE OBORU TECHNICKÁ VÝCHOVA NA OSTRAVSKÉ UNIVERZITĚ Rudolf Ladislav, Dostál Pavel, Slovák Svatopluk Resumé Příspěvek přináší informace o transformaci studijního oboru Učitelství technické výchovy

Více

Proč a jak se stát studentem

Proč a jak se stát studentem Proč a jak se stát studentem DOKTORSKÉHO STUDIJNÍHO OBORU PEDAGOGIKA na FHS UTB ve Zlíně CO budu studovat? Tematicky se zaměřuje na dvě oblasti: a) procesy vyučování a učení a jejich aktéři, b) sociální

Více

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia

Více

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY...

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY... Obsah 5 OBSAH PŘEDMLUVA............................................ 7 I ÚVOD DO PEDAGOGIKY.............................. 9 II PEDAGOGIKA VOLNÉHO ČASU....................... 25 III PŘEDŠKOLNÍ PEDAGOGIKA..........................

Více

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO Vzdělání Učivo patří mezi jeden ze tří hlavních činitelů výuky. Za dva zbývající prvky se řadí žák a učitel. Každé rozhodování o výběru učiva a jeho organizaci do kurikula vychází

Více

Vzdělávání sociálních pracovníků v ČR

Vzdělávání sociálních pracovníků v ČR Vzdělávání sociálních pracovníků v ČR Výzvy a trendy ve vzdělávání v sociální práci Prešov 2012 Alois Křišťan Martin Bednář Osnova prezentace 1) ASVSP a systém vzdělávání v ČR 2) Legislativní zakotvení

Více

Hlavní výbor České pedagogické společnosti

Hlavní výbor České pedagogické společnosti Hlavní výbor České pedagogické společnosti Na posledním sjezdu konaném v Českých Budějovicích dne 26. března 2015 byli do hlavního výboru zvoleni tito členové: doc. PhDr. Tomáš Čech, Ph. D. předseda Absolvent

Více

Jak se dostat na pedagogické fakulty

Jak se dostat na pedagogické fakulty Jak se dostat na pedagogické fakulty Na pedagogických fakultách můžete studovat učitelské, ale i další nepedagogické obory. Vyučují se na veřejných vysokých školách (cca 30) i na soukromých VŠ Jana Komenského

Více

Aktualizace Dlouhodobého záměru Západomoravské vysoké školy Třebíč, o. p. s. pro rok 2012

Aktualizace Dlouhodobého záměru Západomoravské vysoké školy Třebíč, o. p. s. pro rok 2012 Západomoravská vysoká škola Třebíč obecně prospěšná společnost Aktualizace Dlouhodobého záměru Západomoravské vysoké školy Třebíč, o. p. s. pro rok 2012 Aktualizace Dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké,

Více

Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková)

Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková) EDUKACE Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková) = výchova - v širším slova smyslu (výchova + vzdělávání), častěji používaný termín, ale nejednoznačný

Více

Standardy akreditační komise pro studijní program SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

Standardy akreditační komise pro studijní program SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA Standardy akreditační komise pro studijní program SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA autorský tým: doc. PaedDr. Jiřina Klenková, Ph.D. doc. PaedDr. Marie Kocurová, Ph.D. doc. PhDr. Lea Květoňová, Ph.D. prof. PaedDr.

Více

Pedagogická a speciálně pedagogická diagnostika

Pedagogická a speciálně pedagogická diagnostika Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

317 VYHLÁŠKA. ze dne 27. července 2005. o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků

317 VYHLÁŠKA. ze dne 27. července 2005. o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků 317 VYHLÁŠKA ze dne 27. července 2005 o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků ve znění vyhlášky č. 412/2006 Sb. Ministerstvo školství,

Více

Kulatý stůl Centrum školského managementu. PaedDr. Nataša Mazáčová, Ph.D. Pedagogická fakulta UK Praha

Kulatý stůl Centrum školského managementu. PaedDr. Nataša Mazáčová, Ph.D. Pedagogická fakulta UK Praha Kulatý stůl Centrum školského managementu PaedDr. Nataša Mazáčová, Ph.D. Pedagogická fakulta UK Praha Struktura sdělení Informace o práci střediska ped.praxí na PedfUK Systém fakultních škol a fakultních

Více

APLIKOVANÁ PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE okruhy k bakalářské zkoušce pro studijní obor Sociální pedagogika APLIKOVANÁ PEDAGOGIKA

APLIKOVANÁ PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE okruhy k bakalářské zkoušce pro studijní obor Sociální pedagogika APLIKOVANÁ PEDAGOGIKA APLIKOVANÁ PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE okruhy k bakalářské zkoušce pro studijní obor Sociální pedagogika APLIKOVANÁ PEDAGOGIKA 1. Pojetí výchovy jako základní pedagogické kategorie Funkce výchovy ve společnosti.

Více

Informace pro uchazeče o studium v akademickém roce 2012-2013

Informace pro uchazeče o studium v akademickém roce 2012-2013 Informace pro uchazeče o studium v akademickém roce 2012-2013 Ústav historických věd Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezská univerzita v Opavě Kontakt: Ústav historických věd Filozoficko-přírodovědecká

Více

Současné směry sociální pedagogiky v ČR. Bc. Pavel Uherek

Současné směry sociální pedagogiky v ČR. Bc. Pavel Uherek Současné směry sociální pedagogiky v ČR Bc. Pavel Uherek Diplomová práce 2013 ABSTRAKT Diplomová práce je zaměřena na současné směry sociální pedagogiky v České republice jako vyučovací předmět na vysokých

Více

27) Profesionální poskytování odborné rady nebo návrhu řešení problémů druhého subjektu je:

27) Profesionální poskytování odborné rady nebo návrhu řešení problémů druhého subjektu je: 1 VARIA TA I. B 26) Závislost na práci se nazývá. a) gambling b) workoholismus c) katalepsie d) sugesce 26) Závislost na hracích automatech se nazývá. e) gambling f) workoholismus g) katalepsie h) sugesce

Více

Podrobnější informace ke studiu můžete získat na adrese:

Podrobnější informace ke studiu můžete získat na adrese: Rozhodujete se, kam jít na vysokou školu? Baví vás práce pro lidi a s lidmi? Chcete pomáhat lidem v obtížných životních situacích? Chcete pracovat v oboru, který v posledních 10 let prošel dynamickým rozvojem?

Více

C Í L E Š K O L N Í P R E V E N T I V N Í S T R A T E G I E

C Í L E Š K O L N Í P R E V E N T I V N Í S T R A T E G I E S T Ř E D N Í Š K O L A T E C H N I C K Ý C H O B O R Ů Havířov-Šumbark, Lidická 1a/600, příspěvková organizace Lidická 1a/600, 736 01 Havířov-Šumbark C Í L E Š K O L N Í P R E V E N T I V N Í S T R A

Více

Standardy akreditační komise pro studijní program SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA. (úprava znění k 20. 2. 2015)

Standardy akreditační komise pro studijní program SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA. (úprava znění k 20. 2. 2015) Standardy akreditační komise pro studijní program SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA (úprava znění k 20. 2. 2015) autorský tým: doc. PaedDr. Jiřina Klenková, Ph.D. doc. PhDr. Lea Květoňová, Ph.D. prof. PaedDr. Libuše

Více

MODUL MANAGEMENT KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI V PODMÍNKÁCH UNIVERZITY OBRANY

MODUL MANAGEMENT KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI V PODMÍNKÁCH UNIVERZITY OBRANY Petr HRŮZA 1 MODUL MANAGEMENT KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI V PODMÍNKÁCH UNIVERZITY OBRANY Abstract: The article introduces the module cyber security at the University of Defence. This is a new module. University

Více

základy sociální pedagogiky Blahoslav Kraus

základy sociální pedagogiky Blahoslav Kraus základy sociální pedagogiky Blahoslav Kraus KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Kraus, Blahoslav Základy sociální pedagogiky / Blahoslav Kraus. Vyd. 1. Praha : Portál, 2008. 216 s. ISBN 978-80-7367-383-3

Více

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Mgr. Petra Kadlecová Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Kapitola 1 strana 2 Prevence rizik návykových látek Prevence (dle WHO): soubor intervencí s cílem zamezit a snížit

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Psychopedie a etopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Mgr.

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Psychopedie a etopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Mgr. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Psychopedie a etopedie studijní opora pro kombinovanou formu studia (Mgr.) Tělesná výchova a sport zdravotně postižených Mgr. et Mgr. Alena Lejčarová,

Více

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence. Pojem

Více

Mezinárodní konference k vývoji situace a k doporučením v oblasti spravedlivého přístupu ke vzdělávání. 6. prosince 2013 Praha

Mezinárodní konference k vývoji situace a k doporučením v oblasti spravedlivého přístupu ke vzdělávání. 6. prosince 2013 Praha Mezinárodní konference k vývoji situace a k doporučením v oblasti spravedlivého přístupu ke vzdělávání 6. prosince 2013 Praha Strategie rozvoje oboru Speciální pedagogika na Pedagogické fakultě MU Miroslava,

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.

Více

Marketing a management

Marketing a management Studijní obor Marketing a management Studijní program Ekonomika a management SPRÁVNÁ VOLBA PRO VZDĚLÁNÍ studijní obor je odborně garantován Katedrou podnikové ekonomiky a managementu výuka je zajišťována

Více

Pedagogika II Letní semestr Akademický rok 2014/15

Pedagogika II Letní semestr Akademický rok 2014/15 Pedagogika II Letní semestr Akademický rok 2014/15 Vzdělávací soustava. Celoživotní učení, počáteční a další vzdělávání. 1 Vzdělávací soustava ČR Obsah semináře: Vzdělávací soustava, vzdělávací systém

Více

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD Název školního vzdělávacího programu: Název a kód oboru vzdělání: Management ve stavebnictví 63-41-M/001 Ekonomika a podnikání Celkový počet hodin za studium

Více

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673 Název vyučovacího předmětu: PRÁVO (PRA) Obor vzdělání: 63-41-M/02 Obchodní akademie Forma vzdělání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 96 (3 hodiny týdně) Platnost: od 1. 9. 2009 počínaje

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

Zpráva z hodnocení teologických fakult a Mezinárodního baptistického teologického semináře

Zpráva z hodnocení teologických fakult a Mezinárodního baptistického teologického semináře Zpráva z hodnocení teologických fakult a Mezinárodního baptistického teologického semináře Akreditační komise rozhodla na svém zasedání ve dnech 15. a 16. 6. 2004 v Blansku, že bude v souladu s 84 odst.

Více

Studium školského managementu v rámci profesní přípravy předškolních pedagogů na PDF UHK

Studium školského managementu v rámci profesní přípravy předškolních pedagogů na PDF UHK Studium školského managementu v rámci profesní přípravy předškolních pedagogů na PDF UHK Vladimíra Hornáčková Pedagogická fakulta UHK Hradec Králové 2012 Pedagogická fakulta UHK bakalářské studium obor

Více

Profesní kompetence sociálního pedagoga. Bc. Hana Rozsypalová

Profesní kompetence sociálního pedagoga. Bc. Hana Rozsypalová Profesní kompetence sociálního pedagoga Bc. Hana Rozsypalová Diplomová práce 2009 ABSTRAKT Tato diplomová práce se zabývá tématem kompetencí sociálního pedagoga. Pojednává o sociální pedagogice, o

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

1 Technická výchova v podmínkách transformace školství

1 Technická výchova v podmínkách transformace školství Úvod Současná složitá společnost, která je charakterizována vědeckotechnickým vývojem, informační explozí, globalizací atd., je na druhé straně poznamenána také značnými ekologickými, ekonomickými a společenskými

Více

ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI

ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTA KATEDRA FILOZOFIE A ETIKY V POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍCH OPORA PŘEDMĚTU ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI pro kombinované studium oboru

Více

7.23 Pojetí vyučovacího předmětu Etika a etiketa

7.23 Pojetí vyučovacího předmětu Etika a etiketa 7.23 Pojetí vyučovacího předmětu Etika a etiketa Obecné cíle výuky Etiky a etikety Předmět a výuka je koncipována tak, aby vedla žáky k pochopení zákonitostí slušných mezilidských vztahů v různých společnostech,

Více

Celoživotní vzdělávání

Celoživotní vzdělávání Celoživotní vzdělávání Pedagogická fakulta Ostravská univerzita v Ostravě Vaše cesta ke vzdělání! Organizace CŽV PdF 1. Placené kombinované studium dle akreditovaných bakalářských a magisterských programů

Více

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Profesionální sociální pracovník PhDr. Melanie Zajacová Tábor, 23. září 2014 Obsah Úvodem Očekávání od sociálních pracovníků Akademická disciplína

Více

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie 4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu

Více

Základní škola a Mateřská škola Verneřice. Tel.: 412 559 063 Mírové náměstí 141, 407 25 Verneřice IČO: 71 01 25 24

Základní škola a Mateřská škola Verneřice. Tel.: 412 559 063 Mírové náměstí 141, 407 25 Verneřice IČO: 71 01 25 24 Základní škola a Mateřská škola Verneřice Tel.: 412 559 063 Mírové náměstí 141, 407 25 Verneřice IČO: 71 01 25 24 e-mail: zsvernerice@volny.cz Číslo účtu:925864329/0800 Platnost od 1. 9. 2012 Platnost

Více

VYSOKÁ ŠKOLA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE

VYSOKÁ ŠKOLA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE VYSOKÁ ŠKOLA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE Historie VŠRR státní souhlas MŠMT v listopadu 2003 akreditace prvního studijního oboru Regionální rozvoj ve studijním programu Regionální rozvoj v prosinci 2003 (PS) rozšíření

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A HUMANITÁRNÍ VÝCHOVA

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A HUMANITÁRNÍ VÝCHOVA Střední škola sociální péče a služeb Zábřeh, 8. Května 2a, 789 01 Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A HUMANITÁRNÍ VÝCHOVA Studijní obor: 75-41-M/01 Sociální činnost sociálně

Více

Studijní obor. Sociální management. Studijní program Hospodářská politika a správa SPRÁVNÁ VOLBA PRO VZDĚLÁNÍ

Studijní obor. Sociální management. Studijní program Hospodářská politika a správa SPRÁVNÁ VOLBA PRO VZDĚLÁNÍ Studijní obor Sociální management Studijní program Hospodářská politika a správa studijní obor je odborně garantován Katedrou ekonomie a veřejné správy výuka je zajišťována vysoce kvalifikovanými pedagogy

Více

Modularizace a modernizace studijního programu počáteční přípravy učitele fyziky

Modularizace a modernizace studijního programu počáteční přípravy učitele fyziky Modularizace a modernizace studijního programu počáteční přípravy učitele fyziky Charakteristika projektu Název projektu: Modularizace a modernizace studijního programu počáteční přípravy učitele fyziky

Více

www.mgmtpress.cz Tato publikace vychází s laskavým přispěním společnosti Škoda Auto Vysoká škola

www.mgmtpress.cz Tato publikace vychází s laskavým přispěním společnosti Škoda Auto Vysoká škola Autoři kapitol: Doc. PhDr. Eva Bedrnová, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, kap. 2, 4, 6, 7 PhDr. Martin Cipro, kap. 4 Mgr. Tereza Francová Vysoká škola ekonomická v Praze, kap. 3 PhDr. Emilie Franková,

Více

METODY SOCIÁLNÍ PRÁCE

METODY SOCIÁLNÍ PRÁCE METODY SOCIÁLNÍ PRÁCE Anotace vyučovacího předmětu Sociální práce je předmět, který zprostředkovává studentům do hloubky propracovanou představu o metodách a technikách sociální práce a vhodnosti jejich

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Alternativní metody vyučování nové možnosti.

Alternativní metody vyučování nové možnosti. ALTERNATIVNÍ METODY VZDĚLÁVÁNÍ NOVÉ MOŽNOSTI Akreditovaný vzdělávací kurz v rámci DVPP. Akreditace udělena od 23.4.2010 do 19.9.2013 Č.j.: 10458/2010-25-295 1. Název vzdělávacího programu: Alternativní

Více

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Helena Kolibová Karviná 2012 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176) Rozvoj kompetencí

Více

ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY PEDAGOGICKÉHO STUDIA PRO UČITELE VŠEOBECNĚ VZDĚLÁVACÍCH PŘEDMĚTŮ 2. ST. ZŠ A SŠ, PRO UČITELE ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ

ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY PEDAGOGICKÉHO STUDIA PRO UČITELE VŠEOBECNĚ VZDĚLÁVACÍCH PŘEDMĚTŮ 2. ST. ZŠ A SŠ, PRO UČITELE ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ Centrum dalšího vzdělávání PdF OU ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY PEDAGOGICKÉHO STUDIA PRO UČITELE VŠEOBECNĚ VZDĚLÁVACÍCH PŘEDMĚTŮ 2. ST. ZŠ A SŠ, PRO UČITELE ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ Předkládáme Vám zkušební okruhy k závěrečným

Více

Manuál o rané péči v M o r av s k o s l e z s k é m k r a j i

Manuál o rané péči v M o r av s k o s l e z s k é m k r a j i Manuál o rané péči v M o r av s k o s l e z s k é m k r a j i R a n á p é č e t e r é n n í s o c i á l n í s l u ž b a Péče o rodinu s dítětem s postižením je jednou z priorit sociální politiky, proto

Více

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora 27. Speciální pedagog Téma: systémová podpora Anotace Činnost speciálního pedagoga ve škole je samostatná poradenská činnost, která není přímou součástí vzdělávací činnosti školy. Školní speciální pedagog

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Střední škola automobilní Holice, Holice, Nádražní 301, tel.:466 682 029,fax.:466 923 173, e-mail:spsauto@spsauto.cz

Střední škola automobilní Holice, Holice, Nádražní 301, tel.:466 682 029,fax.:466 923 173, e-mail:spsauto@spsauto.cz Střední škola automobilní Holice, Holice, Nádražní 301, tel.:466 682 029,fax.:466 923 173, e-mail:spsauto@spsauto.cz ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM dlouhodobý V Holicích dne 28.8. 2010 vypracovala: Ing.Smitková

Více

2015 2016 Pedagogická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě. Studijní oblasti. Učitelské studijní obory Neučitelské studijní obory

2015 2016 Pedagogická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě. Studijní oblasti. Učitelské studijní obory Neučitelské studijní obory 015 016 Pedagogická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě Studijní oblasti Učitelské studijní obory Neučitelské studijní obory Přehled nabízených studijních programů a oborů Bakalářské obory Andragogika

Více

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy

Více

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE ŠKOLY NA ROK 2010-2014

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE ŠKOLY NA ROK 2010-2014 ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE ŠKOLY NA ROK 2010-2014 Ředitel: Mgr. Miroslav Dočkal Školní metodik prevence: Mgr. Aleš Mosler Datum: Září 2010 1 Obsah 1. Východiska realizace školní prevence...3 1. 1. Charakteristika

Více

Střední průmyslová škola Hranice Studentská 1384, Hranice

Střední průmyslová škola Hranice Studentská 1384, Hranice PROGRAM DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Tabulkový procesor Střední průmyslová škola Hranice Studentská 1384, Hranice Obsah - 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE PROGRAMU DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ... 3 2. PROFIL ABSOLVENTA... 4 VÝSLEDKY

Více

PROFESNÍ KVALIFIKACE A KVALIFIKAČNÍ NÁROKY PRO RŮZNÉ TYPY PŘEDŠKOLNÍCH ZAŘÍZENÍ

PROFESNÍ KVALIFIKACE A KVALIFIKAČNÍ NÁROKY PRO RŮZNÉ TYPY PŘEDŠKOLNÍCH ZAŘÍZENÍ PROFESNÍ KVALIFIKACE A KVALIFIKAČNÍ NÁROKY PRO RŮZNÉ TYPY PŘEDŠKOLNÍCH ZAŘÍZENÍ PhDr. Lucie Plešková konference Sítě mateřských center pod záštitou Ministerstva práce a sociálních věcí SPOLEČNOST PŘÁTELSKÁ

Více

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5.

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. 2012 APSYS Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání pracovníků ve vědě

Více

Workshop Sociální podnikání - vzdělávání. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Technická univerzita v Liberci Banská Bystrice 21. 11.

Workshop Sociální podnikání - vzdělávání. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Technická univerzita v Liberci Banská Bystrice 21. 11. Workshop Sociální podnikání - vzdělávání Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Technická univerzita v Liberci Banská Bystrice 21. 11. 2013 Na Technické univerzitě v Liberci na Ekonomické fakultě se vyučuje

Více

JAKÉHO UČITELE ABSOLVENTA POTŘEBUJÍ ŘEDITELÉ ŠKOL?

JAKÉHO UČITELE ABSOLVENTA POTŘEBUJÍ ŘEDITELÉ ŠKOL? Centrum školského managementu Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze JAKÉHO UČITELE ABSOLVENTA POTŘEBUJÍ ŘEDITELÉ ŠKOL? www.csm-praha.cz 26.3.2013 1 2 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ 3 PŘIJÍMALI JSTE V POSLEDNÍCH

Více

2. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému

2. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 00. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému Praha, březen 01 Úvod V lednu 01 zahájilo Ministerstvo

Více

studijní obor čas místnost Pedagogika volného času se zaměřením na tělesnou výchovu a sport 9:00 A10

studijní obor čas místnost Pedagogika volného času se zaměřením na tělesnou výchovu a sport 9:00 A10 Bakalářské a magisterské studijní obory B7310 Filologie Cizí jazyky pro cestovní ruch - anglický jazyk Cizí jazyky pro cestovní ruch - francouzský jazyk A23 Cizí jazyky pro cestovní ruch - německý jazyk

Více

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem předmětu je kultivování historického

Více

Struktura a délka studia na AMAK pro rok 2013

Struktura a délka studia na AMAK pro rok 2013 Struktura a délka studia na AMAK pro rok 2013 Obor Předchozí vzdělání Stupeň studia Délka studia Cena/1 semestr Ekonomika a řízení lidských zdrojů (dle specializací) všeobecná nebo v jiném oboru ve stejném

Více

Člověk a společnost - Občanská výchova 7.ročník

Člověk a společnost - Občanská výchova 7.ročník Naše škola posoudí a na příkladech doloží přínos spolupráce lidí při řešení konkrétních úkolů a dosahování některých cílů ve škole objasní potřebu tolerance ve společnosti, respektuje odlišné názory, způsoby

Více

Katedra antropologie a zdravovědy. Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. pořádá. 7. 11. 2012 ve 10:30 hod. odborný seminář na téma

Katedra antropologie a zdravovědy. Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. pořádá. 7. 11. 2012 ve 10:30 hod. odborný seminář na téma Katedra antropologie a zdravovědy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci pořádá 7. 11. 2012 ve 10:30 hod. odborný seminář na téma "Principy a fungování Agentury domací péče poskytující ošetřovatelskou

Více

Konference pracovníků DMI 2014

Konference pracovníků DMI 2014 Návrh koncepce domovů mládeže Konference pracovníků DMI 2014 Úvod Neexistuje rámcový vzdělávací program pro DM a návrh koncepce nemá ambice ho ani vytvořit Nevíme o žádném dokumentu, který by konkretizoval

Více

MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE STRATEGIE STRETEGIE MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE

MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE STRATEGIE STRETEGIE MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE 2009 MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE STRATEGIE 2009 STRETEGIE MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE Obsah Úvod... 2 1. Studenti VŠEM... 3 1.1 Studijní pobyty - Erasmus... 3 1.2 Krátkodobé studijní pobyty... 3 1.3 Intenzivní jazykové

Více

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU VZDĚLÁVACÍ A VĚDECKÉ, VÝZKUMNÉ, VÝVOJOVÉ A DALŠÍ TVŮRČÍ ČINNOSTI FAKULTY VOJENSKÉHO LEADERSHIPU PRO ROK 2015

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU VZDĚLÁVACÍ A VĚDECKÉ, VÝZKUMNÉ, VÝVOJOVÉ A DALŠÍ TVŮRČÍ ČINNOSTI FAKULTY VOJENSKÉHO LEADERSHIPU PRO ROK 2015 FAKULTA VOJENSKÉHO LEADERSHIPU UNIVERZITA OBRANY AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU VZDĚLÁVACÍ A VĚDECKÉ, VÝZKUMNÉ, VÝVOJOVÉ A DALŠÍ TVŮRČÍ ČINNOSTI FAKULTY VOJENSKÉHO LEADERSHIPU PRO ROK 2015 Brno, 2014

Více

OVĚŘENO: Datum: 15.5. 2013 třída: 2.KOP

OVĚŘENO: Datum: 15.5. 2013 třída: 2.KOP VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 16, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 15.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Základy společenských věd

Základy společenských věd Základy společenských věd ročník TÉMA VÝSTUP G5 UČIVO Obecná psychologie vyloží, jak člověk vnímá, prožívá a podstata lidské psychiky poznává skutečnost a co může jeho vnímání avědomí; poznávání ovlivňovat;

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

INFORMACE O STUDIU. navazujícího magisterského. studijního programu SPECIALIZACE V PEDAGOGICE

INFORMACE O STUDIU. navazujícího magisterského. studijního programu SPECIALIZACE V PEDAGOGICE INFORMACE O STUDIU navazujícího magisterského studijního programu SPECIALIZACE V PEDAGOGICE oboru Sociální pedagogika (kombinované studium) v akademickém roce 2013/2014 studium na IMS v Brně Brno, leden

Více

ZKUŠEBNÍ OKRUHY PRO BAKALÁŘSKÉ ZKOUŠKY SOCIÁLNÍ PRÁCE SE ZAMĚŘENÍM NA VZDĚLÁVÁNÍ

ZKUŠEBNÍ OKRUHY PRO BAKALÁŘSKÉ ZKOUŠKY SOCIÁLNÍ PRÁCE SE ZAMĚŘENÍM NA VZDĚLÁVÁNÍ ZKUŠEBNÍ OKRUHY PRO BAKALÁŘSKÉ ZKOUŠKY Studijní obor: SOCIÁLNĚ ZDRAVOTNÍ PRÁCE SE ZAMĚŘENÍM NA VZDĚLÁVÁNÍ Studijní program: SPECIALIZACE V PEDAGOGICE Kód programu: B 7507 Platnost od akademického roku

Více

Podmínky pro přijetí ke studiu v bakalářských a magisterských studijních programech pro akademický rok 2015/2016

Podmínky pro přijetí ke studiu v bakalářských a magisterských studijních programech pro akademický rok 2015/2016 Podmínky pro přijetí ke studiu v bakalářských a magisterských studijních programech pro akademický rok 2015/2016 Ev. č. 008/25910/14 Č. j. OU-89249/25-2014 Děkan Filozofické fakulty Ostravské univerzity

Více

Temperament, charakter, schopnosti, inteligence, tvořivost, motivy, potřeby, Maslowova pyramida potřeb, postoje.

Temperament, charakter, schopnosti, inteligence, tvořivost, motivy, potřeby, Maslowova pyramida potřeb, postoje. Témata ústní maturitní zkoušky ze společenských věd Gymnázium a Obchodní akademie Pelhřimov Školní rok: 2014-15 Vyučující: Mgr. Simona Palová Třída: oktáva, 4.A, 4.B 1. Psychologie jako věda. Definice

Více

129/2010 Sb. VYHLÁŠKA

129/2010 Sb. VYHLÁŠKA 129/2010 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 23. dubna 2010, kterou se mění vyhláška č. 39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického

Více

6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY

6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY 6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY Pravidla pro hodnocení žáků Hodnocení výsledků vzdělávání a chování žáků vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých

Více

P 7310 Filologie TEORIE A DĚJINY LITERATUR ZEMÍ ASIE A AFRIKY

P 7310 Filologie TEORIE A DĚJINY LITERATUR ZEMÍ ASIE A AFRIKY P 7310 Filologie TEORIE A DĚJINY LITERATUR ZEMÍ ASIE A AFRIKY Vstupní požadavky Uchazeč musí být absolventem magisterského studia nejlépe filologických oborů zaměřených na jazyky, literatury a dějiny kultur

Více

Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb na školní rok 2010/2011

Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb na školní rok 2010/2011 Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb na školní rok 2010/2011 Kritéria pro hodnocení 1) 1 Rovný přístup ke vzdělávání 2 Školní vzdělávací programy (vzdělávací programy)

Více

Seznam použitých zkratek... 15 Předmluva ke čtvrtému vydání... 17 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 19

Seznam použitých zkratek... 15 Předmluva ke čtvrtému vydání... 17 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 19 Obsah Seznam použitých zkratek... 15 Předmluva ke čtvrtému vydání... 17 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 19 KAPITOLA I: Pojem, předmět a úkoly kriminologie... 21 1 Pojem a předmět kriminologie... 21 2 Základní

Více