SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako obor studia na vysokých školách v České republice

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako obor studia na vysokých školách v České republice"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKY SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako obor studia na vysokých školách v České republice (diplomová práce) Obor: Sociální pedagogika Vedoucí práce: PhDr. Dana Knotová, PhD. Vypracovala: Bc. Šárka Coufalová BRNO 2006

2 Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Sociální pedagogika jako obor studia na vysokých školách v České republice vypracovala samostatně a použila jsem při tom jen uvedenou literaturu a zdroje. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně,

3 Poděkování: Na prvním místě bych chtěla poděkovat PhDr. Daně Knotové, PhD. za odborné vedení diplomové práce, podněty, rady a vstřícný přístup při konzultacích a za pomoc při realizaci dotazníkového šetření. Mé poděkování patří dále všem vysokoškolským pracovníkům, kteří mi vyplněním ankety a zasláním potřebných materiálů pomohli s empirickou částí diplomové práce. Zvláštní poděkování patří PaeDr. Monice Žumárové PhD. a Mgr. Bedřichu Zapletalovi, kteří mi kromě výše uvedeného pomohli také tím, že mezi svými studenty realizovali mé dotazníkového šetření. V neposlední řadě patří mé poděkování také přednášejícím, kteří mě umožnili vstoupit za účelem distribuce dotazníků do jejich hodin a studentům, kteří se mého dotazníkového šetření zúčastnili.

4 OBSAH Úvod 8 TEORETICKÁ ČÁST 1. Historie sociální pedagogiky Historické kořeny sociální pedagogiky Historie sociální pedagogiky ve světě Historie sociální pedagogiky v českých zemích Sociální pedagogika jako vědecká disciplína Vymezení sociální pedagogiky Dimenze sociální pedagogiky Definice sociální pedagogiky Užší a širší pojetí sociální pedagogiky Specifika sociální pedagogiky ve srovnání s tradiční pedagogikou Obsahové vymezení sociální pedagogiky Předmět sociální pedagogiky v historickém pohledu Současné vymezování předmětu sociální pedagogiky Aktuální témata sociální pedagogiky Perspektivy vývoje a úlohy sociální pedagogiky Sociální pedagogika jako studijní obor v ČR Sociální pedagogika jako obor vysokoškolského studia Vymezení studijního oboru sociální pedagogika Kurikulum studijního oboru sociální pedagogika Profil absolventa studijního oboru sociální pedagogika Vysoké školy, na kterých se studuje sociální pedagogika Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Masarykova univerzita v Brně Filozofická fakulta Pedagogická fakulta Ostravská univerzita v Ostravě Univerzita Hradec Králové Univerzita Karlova v Praze 30

5 Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Sociální pedagog Vymezení profese sociálního pedagoga Funkce sociálního pedagoga Klientela sociálního pedagoga Možnosti uplatnění sociálního pedagoga v praxi Kompetence sociálního pedagoga Všeobecné a specifické kompetence sociálního pedagoga Shrnutí teoretické části 38 EMPIRICKÁ ČÁST I. POJETÍ STUDIJNÍHO OBORU SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKKA NA VŠ V ČR (VÝZKUMNÁ ZJIŠTĚNÍ Z ANKETY) 6. Anketa- metodologie a cíle výzkumu Charakteristika a cíle jednotlivých studijních oborů Bakalářské studijní programy Magisterské studijní programy Navazující magisterské programy Shrnutí Počet přijímaných studentů Bakalářské studijní programy Magisterské studijní programy Navazující magisterské studijní programy Shrnutí Studium a jeho organizace Profilace Skladba disciplín u státní závěrečné zkoušky Bakalářské studijní programy 52

6 Magisterské studijní programy Navazující magisterské studijní programy Organizace výuky u kombinovaného studia Shrnutí Analýza studijních plánů Bakalářské studijní programy Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity v Brně Sociální pedagogika a volný čas (PS) Sociální pedagogika (KS) Ostravská univerzita v Ostravě Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Sociální pedagogika (PS) Sociální pedagogika (KS) Magisterské studijní programy Univerzita Hradec Králové v Hradci Králové Sociální pedagogika se zaměřením na etopedii (KS) Sociální pedagogika se zaměřením na etopedii (PS) Sociální pedagogika se zaměřením na TV a sport (PS) Navazující magisterské programy Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity v Brně Ostravská univerzita v Ostravě Univerzita Hradec Králové v Hradci Králové Sociální pedagogika (PS) Sociální pedagogika (KS) Shrnutí Profil absolventa a možnosti jeho uplatnění Profil absolventa bakalářských studijních programů Vědomosti a dovednosti Profesní kompetence Možnosti uplatnění absolventů Profil absolventa magisterských studijních programů 80

7 11.3. Profil absolventa navazujících studijních programů Znalosti a vědomosti Možnosti uplatnění absolventů Shrnutí 82 II. STUDIJNÍ OBOR SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA OČIMA STUDENTŮ (VÝZKUMNÁ ZJIŠTĚNÍ Z DOTAZNÍKŮ) 12. Dotazník- metodologie a cíle výzkumu Analyzování dotazníků Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně Charakteristika výzkumného vzorku Hodnocení studia Profese sociálního pedagoga Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity v Brně Kombinované studium Charakteristika výzkumného vzorku Hodnocení studia Profese sociálního pedagoga Prezenční studium Charakteristika výzkumného vzorku Hodnocení studia Profese sociálního pedagoga Ostravská univerzita v Ostravě Charakteristika výzkumného vzorku Hodnocení studia Profese sociálního pedagoga Univerzita Hradec Králové v Hradci Králové Kombinované studium Charakteristika výzkumného vzorku Hodnocení studia 117

8 Profese sociálního pedagoga Prezenční studium Charakteristika výzkumného vzorku Hodnocení studia Profese sociálního pedagoga Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Charakteristika výzkumného vzorku Hodnocení studia Profese sociálního pedagoga Shrnutí dotazníkové šetření mezi studenty sociální pedagogiky Charakteristika výzkumného vzorku Hodnocení studia Profese sociálního pedagoga Shrnutí 147 Závěr 149 Použitá literatura a zdroje 153 Resumé 158 Přílohy Seznam zkratek použitých v textu, grafech a tabulkách

9 Úvod Od devadesátých let dochází v České republice k dynamickému vývoji ve všech oblastech společensko-politického života. Ve společnosti se objevily nové sociální jevy a procesy, jenž bylo možné ve většině případů označit za patologické. Tyto změny vyvolaly mimo jiné potřebu kvalifikovaných odborníků schopných podílet se na řešeních praktických i teoretických problémů v sociální oblasti. Pozornost se zaměřila především na řešení těchto problémů, na minimalizaci jejich negativních dopadů na jednotlivce i sociální skupiny a na předcházení jejich vzniku. Na základě těchto potřeb se začaly v České republice rozvíjet nové vědecké disciplíny a studijní obory, mezi nimi také sociální pedagogika. Sociální pedagogika se zpočátku vyučovala jako předmět, jako součást pedagogického vzdělání při studiu učitelství na pedagogických fakultách. Později se v České republice v souladu s tím, jak se konstituuje sociální pedagogika jako vědní disciplína, začala sociální pedagogika objevovat také jako samostatný studijní obor na středních, vyšších odborných a vysokých školách. Tématem mé diplomové práce se stala sociální pedagogika jako studijní obor na českých vysokých školách. Toto téma jsem si zvolila proto, že mě jako studentku studijního oboru sociální pedagogika zajímalo, jak je mnou studovaný obor koncipován na jiných vysokých školách a jaké možnosti uplatnění mají v současné době obecně absolventi sociální pedagogiky. Cílem mé práce je zjistit, jaká je současná situace v oblasti vysokoškolského studia sociální pedagogiky v České republice, tedy jaké studijní programy a obory lze u nás v této studovat a v jaké formě. Dále se zaměřuji na to, jak jsou tyto programy koncipovány a jaké možnosti uplatnění mají jejich absolventi. Tyto informace jsou na závěr práce doplněny tím, jak na studium sociální pedagogiky nahlížejí samotní studenti a jak ho hodnotí. Diplomová práce je za tímto účelem rozdělena do dvou částí- do teoretické a empirické. V teoretické části využívám metodu historicko srovnávací. Zabývám se sociální pedagogikou jako vědeckou disciplínou i jako studijním oborem a jeho užším vymezením, které je východiskem pro další empirický výzkum. V rámci teoretické části práce hledám odpověď na otázky: co je sociální pedagogika a jakým historickým vývojem si tato vědecká disciplína prošla. Dále se zabývám tím, co zahrnuje studium sociální pedagogiky na vysoké škole, co může v praxi nabídnout sociální pedagog a kde se může uplatnit. 8

10 V empirické části práce věnuji pozornost jednotlivým vysokým školám, kde se sociální pedagogika jako samostatný studijní obor vyučuje. V rámci empirické části práce jsem si položila dvě základní výzkumné otázky: 1) Jaké jsou na vysokých školách v České republice koncepce studijního oboru sociální pedagogika? 2) Jak studijní obor sociální pedagogika hodnotí samotní studenti tohoto oboru? Cílem této části práce je tedy zjistit, jak je studijní obor sociální pedagogika koncipován na českých vysokých školách a jak se jednotlivé koncepce tohoto oboru liší. Dále mě zajímalo, jaký profil absolventů a možnosti jejich uplatnění jednotlivé školy uvádějí. Cílem empirické části práce je také zjistit, jak se na studium sociální pedagogiky dívají samotní studenti, kteří tento obor studují, jak svoje studium hodnotí a co považují za důležité pro výkon profese sociálního pedagoga. Za tímto účelem jsem v rámci empirické části práce realizovala dvě empirická šetření kvantitativního charakteru a to za využití metody ankety a dotazníku. Anketa byla určena vysokoškolským pracovištím, kde se realizuje studium sociální pedagogiky a jejím cílem bylo zjistit koncepce studijního oboru na jednotlivých vysokých školách. Informace jsem získala o 14 studijních oborech sociální pedagogika (7 bakalářských, 3 magisterské, 4 navazující magisterské) z pěti vysokých škol. Dotazník byl určen přímo studentům sociální pedagogiky a to za účelem získání informací o tom, jak studenti sociální pedagogiku jako obor svého studia hodnotí. Dotazník byl studentům rozdán přímou formou v rámci výuky v podzimním semestru K závěrečné analýze bylo ze čtyř vysokých škol získáno celkem 218 vyplněných dotazníků od studentů prezenčního i kombinovaného studia. Při psaní diplomové práce jsem využila různé informační zdroje. V rámci teoretické části se jednalo především o literaturu, přičemž mi potíže působil především nedostatek původní české literatury a špatná dostupnost publikací zahraničních autorů. Problematika sociální pedagogiky je však v současné době relativně dobře prezentována v některých odborných pedagogických časopisech, jako je Pedagogika, Pedagogická orientace či Éthum. Proto jsem těchto časopisů při psaní diplomové práce často využívala. Informačním zdrojem k empirické části byly vyplněné ankety z jednotlivých vysokoškolských pracovišť a další materiály týkající se studia sociální pedagogiky, které mi jednotliví vysokoškolští pracovníci ochotně zaslali. Druhým informačním zdrojem pak byly vyplněné dotazníky od studentů sociální pedagogiky. V empirické části práce jsem často používala také internetové stránky jednotlivých vysokých škol. 9

11 V celé diplomové práci jsem využila zejména pohledu faktualistického a definičního paradigmatu. Faktualistické paradigma bylo využito v teoretické části a v první polovině empirické části, která se týkala popisu a analýzy jednotlivých koncepcí studijního oboru sociální pedagogika na českých vysokých školách. Pohled definičního paradigmatu byl využit v dotazníkovém šetření mezi studenty, kdy jsem se zajímala o to, jak sami studenti vnímají a hodnotí svoje studium. V textu diplomové práce, v tabulkách a grafech jsem používala několik zkratek pro označení formy a typu studia a pro označení názvů jednotlivých vysokých škol. Jejich abecední seznam je uveden na konci práce. Jsem si vědoma toho, že moje diplomová práce přesáhla doporučený rozsah pro diplomové práce, ale vzhledem k tomu, že se mi podařilo získat větší množství výzkumného materiálu a že jsem se danou problematiku chtěla zabývat uceleně, jsem se rozhodla, že práci ponechám v tomto rozsahu. 10

12 TEORETICKÁ ČÁST 1. HISTORICKÝ POHLED NA SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKU 1.1. Historické kořeny sociální pedagogiky Sociální pedagogika není disciplínou zcela novou. Skutečnost, že výchova má společenskou povahu a sociální význam si uvědomovali už naši předci v době antiky. Například již Platón (428/7 348/7 před Kristem) zdůrazňoval vztah výchovy k přípravě člověka na jeho společenské umístění. Prvky sociální pedagogiky ve smyslu sociálního cítění a jednání lze spatřovat i v souvislosti se vznikem křesťanství. Postupně začala vznikat církevní zařízení s cílem odstraňovat morální úpadek dětí a mládeže a zabraňovat jeho dalšímu šíření. Za předchůdce sociální pedagogiky jsou označováni také utopisté T. Morus ( ) či T. Campanella ( ) a jiní, kteří viděli ve výchově důležitý prostředek k přeměně stávajícího společenského systému. Za prvního sociálního pedagoga je, především pro svou praktickou činnost v Ústavu pro výchovu chudých dětí v Neuhofu a v Útulku pro osiřelé děti ve Stanzu, považován J. H. Pestalozzi ( ). Ve své teorii i praxi usiloval Pestalozzi o sociální vzestup dosud zanedbávaných vrstev, což je úkol, jenž má podle Haškovce (1994) sociální pedagogika v sobě dodnes. Své pedagogické názory vyjádřil Pestalozzi v románu Linhart a Gertruda. V tomto příběhu formuloval podle Wroczynskeho (1968) základní pedagogické teze, které později začala rozvíjet sociální pedagogika. Jedná se o tezi o výchovné úloze prostředí a o tezi o potřebě záměrných činností při utváření kladných podnětů v prostředí. Na základě Pestalozziho myšlenek vznikl pedagogický směr, který byl nazván pedagogikou sociologickou, jindy, v protikladu k pedagogice individuální, se používalo názvu pedagogika sociální (Klapilová, 2001, str. 7). Sám Pestalozzi však termín sociální pedagogika nikdy nepoužil. Termín sociální pedagogika se poprvé objevil až v díle Pestalozziho žáka Adolfa Diesterwega ( ), v knize Rukověť vzdělání pro německé učitele. I přes to, že tento pojem blíže nedefinoval, poukázal Diesterweg přidáním přídavného jména sociální ke slovu pedagogika na propojení výchovných a sociálních cílů. 11

13 Za historické institucionální kořeny sociální pedagogiky můžeme podle Schillinga považovat: - péči o opuštěné děti a siroty ( století), - školy pro chudé ( století), - sirotčince a polepšovny ( století), - sociální péče- sociální pomoc dětem a mládeži v novověku (20. století). (Schilling, 1999, citováno dle Hroncová, 2005, str. 5) 1.2. Historie sociální pedagogiky ve světě Jako pedagogická disciplína vznikla sociální pedagogika na přelomu 19. a 20. století, přičemž byla výrazně poznamenána vznikem a rozvojem sociologie. Sociologie ovlivnila pedagogiku tím, že za rozhodující faktor při utváření osobnosti začala považovat vliv prostředí, především prostředí společenského. Sociální pedagogika tak společně se sociologií reagovaly na starou tradiční školu a převládající psychologické koncepce, které považovaly člověka za biologickou a psychologickou bytost, přičemž vliv společenského prostředí opomíjely. Za zakladatele sociální pedagogiky je často považován Paul Natorp ( ), novokantovsky orientovaný pedagog a filozof, který se snažil filozoficky zdůvodnit sociální cíle výchovy. Cíl sociální pedagogiky vidí v přetváření pudů, citů, vůle a rozumu ve smyslu socializace člověka. Pouze díky výchově se člověk může stát organickou složkou společnosti. Cílem společenského vývoje je ideální společenská jednota, k níž má výchova přispívat zejména utvářením individuálních mravních vlastností lidí. Mezi oběmi světovými válkami vznikají v rámci sociální pedagogiky nové přístupy a koncepce. Sociální pedagogika se rozvíjela především v Německu, kde se objevily potřeby sociální aktivit, které měly kompenzovat válečné ztráty a zlepšit situaci národa po prohrané válce. Německo dodnes patří k evropským zemím, kde je sociální pedagogika nejvíce rozvinuta. Sociální pedagogika se rozvíjela také v Polsku, kde vznikla celá sociálně pedagogická škola, reprezentovaná H. Radlińskou ( ). Polská sociální pedagogika se zaměřovala především na přirozené prostředí výchovy (rodina, škola, vrstevnické skupiny, lokální prostředí) a na výchovu ve volném čase. Polská sociální pedagogika se i nadále rozvíjí a má řadu významných badatelů, např. R. Wroczyńského, A. Kamińského, T. Pilcha. 12

14 Problematický byl vývoj sociální pedagogiky v sovětském svazu. Sociální pedagogika byla jako vše nežádoucí odchylující se od stalinských dogmat potlačena. Důvodem k tomu bylo tvrzení, že v beztřídní společnosti neexistují sociální problémy, proto je není třeba zkoumat. Sociologie se v Sovětském svazu začala rozvíjet až v 60. letech 20. století a v souvislosti s jejím rozvojem byl zkoumán také její vztah k pedagogice. Ani v této době se však nerozvíjela sociální pedagogika jako samostatný obor. Situace v Sovětském svazu se silně odrážela po roce 1948 také v československé vědě a školské praxi Historie sociální pedagogiky v českých zemích Základy sociální pedagogiky v českých podmínkách se vytvářely v současně s vývojem filozofického, pedagogického a sociologického myšlení ve druhé polovině 19. století. O rozvoj sociální pedagogiky se v této době zasloužil především G. A. Lindner ( ), který zdůrazňoval sociálnost výchovných cílů. Výchova má podle Lindnera připravit člověka k různým společenským úkolům. Lindner si přitom uvědomoval, že vliv vnějších podmínek může být jak pozitivní, tak negativní (některé podmínky cílevědomou výchovnou činnost podporují, jiné omezují). Lindner již používal pojem sociální pedagogika. Sociální pedagogiku chápe jako možnost k sociálnímu povznesení člověka. Linder tak vytvořil předpoklady pro soustavnou koncepci sociální pedagogiky, i přes to, že ji nerozpracoval v ucelenou disciplínu. V období první republiky neexistovalo u nás žádné samostatné pracoviště, které by se věnovalo sociální pedagogice. Sociálně pedagogickými otázkami se zabývali pouze I. A. Bláha ( ) a S. Velínský ( ). Bláha se věnoval především problematice prostředí a vymezováním rozdílů mezi pedagogickou sociální a sociologickou. Významný přínos pro rozvoj sociální pedagogiky má v této době dílo S. Velínského- Individuální základy sociální pedagogiky. Podle Velínského je jedinou správnou výchovou výchova sociální a základem pedagogiky má být sociologie. Sociální potřeby jsou ale podle Velínského dány individuálně, vyplývají z individuálních tendencí a potřeb člověka. Proto nelze vytvořit jednu výchovnou metodu a tu aplikovat všude, je třeba respektovat individuální zvláštnosti jedince, mít ohled na účinnost a vhodnost metod vzhledem k jedincům a skupinám a k jejich vývojovému stupni. Cíl výchovného působení spatřoval Velínský především v mravní výchově, ta má podle něho být také předmětem sociální pedagogiky. V období mezi válkami se zabýval sociální pedagogikou a především jejím postavením v rámci systému pedagogických věd O. Chlup ( ). Sociální 13

15 pedagogiku chápal jako normativní vědu, která stanoví cíle výchovy a jejich sociální dimenzi. (Klapilová, 2001, str. 10). Do vývoje sociální pedagogiky v tomto období zasahuje také Josef Hendrich ( ). Sociální pedagogiku staví proti pedagogice individuální. Považuje je za dvě koncepce, které se v historii střídají (Knotová, 2004, str.62). Sociální pedagogiku Hendrich ztotožňuje s teorií sociální výchovy. Po druhé světové válce se pod tlakem politických událostí vývoj sociální pedagogiky zastavil. Dochází k jejímu vymizení. Problematika sociální pedagogiky se jeví ve struktuře pedagogických disciplín jako nadbytečná. Například O. Kádner ( ) uvádí, že existuje jenom jedna pedagogika, která má jak individuální tak sociální charakter. Ustanovení zvláštní pedagogické disciplíny považuje proto za zbytečné. V souvislosti s oživením sociologie v 60. letech 20. století se znovu objevuje i zájem o sociální pedagogiku a o výzkumy prostředí Přispěly k tomu práce polských a německých autorů, především práce R. Wroczyńského. O nový obsah sociální pedagogiky u nás usilovali především O. Baláž a M. Přadka. Vycházeli z toho, že prostředí je významným činitelem utváření osobnosti a že jeho vliv často převyšuje záměrné výchovné působení. Sociální pedagogika se podle nich neměla zabývat sociální prací či sociální pomocí, měla pouze studovat druhy podnětů a způsob jejich uvolňování v jednotlivých typech prostředí, což vedlo ke zúžení obsahu sociální pedagogiky. I na dále však zůstává víceméně pouze u vymezování pojmu sociální pedagogika. Ani v 70. a 80. letech minulého století nepatřila sociální pedagogika k samostatně se rozvíjejícím pedagogickým disciplínám. Jako vědní disciplína sociální pedagogika tedy v zásadě až do roku 1990 stagnuje. Nová společensko-politická situace přinesla po roce 1989 zásadní změny, které se mimo jiné projevily také v pedagogické oblasti. Sociální pedagogika se začala vymezovat jako samostatná pedagogická disciplína. Polistopadový vývoj sociální pedagogiky lze však u nás považovat za chaotický. Pojem sociální pedagogika je podle Krause (2001) skloňován ve všech pádech, ale právě pro svoje nezakotvení v minulosti, obtížné hledání jakékoliv kontinuity se objevuje v nejrůznějších, často velmi odlišných významech (Kraus, 2001, str. 10). V současné době se v České republice situace ohledně sociální pedagogiky začíná stále více ujasňovat, postupně se sjednocuje terminologie i pojetí profese sociálního pedagoga. I přes to však stále existují různá pojetí termínu sociální pedagogika a to jak ve smyslu vědního tak i studijního oboru. 14

16 2. SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA JAKO VĚDECKÁ DISCIPLÍNA 2.1. Vymezení sociální pedagogiky Jak bylo naznačeno v kapitole o historii sociální pedagogiky sociální pedagogika není zdaleka novou pedagogickou disciplínou. V našich zemích však prošla sociální pedagogika spletitým vývojem a dosud neexistuje jednotné vymezení této disciplíny. Pohled na současnou sociální pedagogiku však není jednoznačně a uspokojivě dodnes vyřešen ani v zemích, kde má značnou tradici a kontinuita vývoje nebyla nijak porušena (Kraus, 2001, str. 117). Různí autoři se přiklánějí k několika směrům. Tyto rozdílné přístupy k pojetí sociální pedagogiky a k jejímu vymezení uvádí Bakošová (1994). Sociální pedagogika je chápána jako: - pedagogika prostředí, - pedagogika zkoumající otázky výchovy člověka, - pedagogika, která chápe výchovu jako pomoc všem věkovým kategoriím, - pedagogika, která se zabývá odchylkami sociálního chování. Zastánci prvního přístupu (R.Wroczynski, O.Baláž, M. Přadka) dávají sociální pedagogiku do souvislostí s pedagogikou prostředí. Zaměřují se především na zkoumání přirozeného prostředí výchovy jako je rodina, lokální prostředí a vrstevnická skupina. Pozornost věnují také mimoškolní výchově, především výchově ve volném čase a systému dalšího vzdělávání. Představitelé druhého přístupu (J. Lukáš, J. Mees) zdůrazňují důležitost výchovy pro budoucnost dětí. Uvedení autoři se zabývají otázkou, zda ve výchově nechat růst nebo vést, přičemž se přiklánějí k tomu, že pokud má být výsledkem výchovy dosažení určitého cíle, je třeba do výchovy zasahovat. J. Schilling, zastánce třetího směru, chápe sociální pedagogiku jako pomoc všem věkovým kategoriím při výchově, vzdělávání a celoživotním učení. Sociální pedagogiku jako pozitivní pedagogiku, ve které jde o vývoj, prohloubení a zlepšení toho, co je známé a přitom korigování toho ostatního (Bakošová, 1994, str. 8). Podle představitelů čtvrtého přístupu (H. Huppertz, E. Schnitzler, P. Gabura) by se sociální pedagogika měla zaměřovat na odchylky sociálního chování, měla by sledovat konformitu s normami a poskytovat sociálně-integrační pomoc. Úlohy sociální pedagogiky jsou podle tohoto přístupu: profylakticko-kompenzační, opatrovnické, ochranné, zaměřené na práci s mládeží, ale i na předškolní výchovu. (Bakošová, 1994, 15

17 str. 9). Cílem sociální pedagogiky by měla být pomoc skupinám stojícím na okraji společnosti Dimenze sociální pedagogiky Pojem sociální pedagogika se skládá, jak je vidno, ze dvou slov. Všeobecně lze tedy hovořit o dvou dimenzích sociální pedagogiky- sociální a pedagogické. Sociální dimenze je dána sociálním rámcem, společenskými podmínkami, situací v konkrétní dané společnosti (Kraus, 2001, str. 24). Společnost vytváří určité podmínky, které výrazně ovlivňují socializaci jedinců a sociálních skupin. Často však dochází také k tomu, že společností vytvořené podmínky socializaci jedinců, sociálních skupin či vrstev narušují či znesnadňují a dochází ke vzniků společenských rozporů a problémů. Především období transformace naší společnosti přineslo a přináší spoustu změn, které na jedince kladou zvýšené nároky a tím znesnadňují jejich seberealizaci. Sociální pedagogika by měla tyto změny a podmínky, ve kterých jedinci žijí reflektovat a snažit se nacházet východiska, která pomohou optimálně rozvíjet osobnost každého jedince. Sociální dimenze se stává v současnosti stále důležitější také vzhledem k rychlému rozvoji komunikačních technologií, vhledem ke změnám ve formách spolužití, na základě etnických a ekologických problémů a globalizačních tendencí. Pedagogická dimenze sociální pedagogiky pak spočívá v tom, jak prosazovat ony společenské nároky, žádoucí cíle, požadavky, jak minimalizovat ony rozpory v daných podmínkách, a to pedagogickými prostředky. (Kraus, 2001, str. 24). Cílem pedagogické dimenze tedy je optimalizovat a usměrňovat životní situace jedince s ohledem na jeho potenciál a individualitu a minimalizovat rozpory mezi jedincem a společenskými podmínkami Definice sociální pedagogiky Jak již bylo naznačeno, nelze uvést jednu jedinou definici sociální pedagogiky, která by přesně vystihovala široký okruh problémů, kterými se tato disciplína zabývá. Stejně tak jako v zahraničí existují také u nás různé linie chápání tohoto oboru a různá vymezení této disciplíny. Na tomto místě uvedu podle mého názoru nejdůležitější definice českých a slovenských autorů, kteří se sociální pedagogikou zabývají. Podle pedagogického slovníku je sociální pedagogika aplikovaným odvětvím pedagogiky, jež se zabývá širokým okruhem problémů spjatých s výchovným působením na rizikovou a sociálně znevýhodněnou skupinu mládeže a dospělých (Průcha, Walterová, Mareš, 2001, str. 217). Mezi hlavní okruhy problémů sociální 16

18 pedagogiky patří podle autorů poruchy rodiny a rodičovství, náhradní rodinná péče, týrané a sexuálně zneužívané děti, delikvence a agresivita mládeže, drogová závislost, dětská prostituce a pornografie, resocializace a reedukace trestaných osob a další. Podle slovníku sociální práce je sociální pedagogika odbornou disciplínou, která se zabývá rozpoznáváním sociálních činitelů ohrožujících vývoj člověka a uplatňováním postupů, jež vyvažují jejich nepříznivé působení (Matoušek, 2003, str. 210). Sociální pedagogikou se zabývá také Hradečná. Sociální pedagogiku chápe jako hraniční obor, který využívá východisek sociologických, psychologických, sociálně psychologických, sociálně politických a pedagogických. Sociální pedagogika překračuje podle Hradečné dimenze omezené školou a zahrnuje jak makrosocilání hlediska výchovy (povahu společnosti, celkový kulturní a politický stav společnosti včetně hodnotových systémů), tak hlediska mikrosociální (týkající se zejména nejbližšího životního prostředí jedince- rodiny, školy, sociálních skupin aj.) (Hradečná, 1998, str. 7). Bakošová považuje sociální pedagogiku za hraniční vědní disciplínu mezi pedagogikou a sociologií. Sociální pedagogika zkoumá vztahy mezi sociálním prostředím a výchovou, formy sociální pomoci a péče o děti, mládež a dospělé, tedy člověka v sociálním prostředím. (Bakošová, 1994, str. 10). Úlohu sociální pedagogiky vidí Bakošová v hledání optimálních forem pomoci člověku v jeho životní dráze, v utváření hodnotných výchovných podnětů a v kompenzování nedostatků prostředí, přičemž Bakošová zdůrazňuje formy sociální pomoci a péče. Uplatnění má sociální pedagogika tedy všude tam, kde rodina a škola ztratila svoji funkci a kde se vyskytly problémy různého druhu. Podle Krause je sociální pedagogika obor, který se soustřeďuje na otázky pomoci při utváření optimálního životního způsobu. (Kraus, 2004b, str.17). Sociální pedagogika pojednává o tom, jak optimalizovat a usměrňovat životní situace a procesy, a to s akcentem na vnitřní potenciál jedince a jeho aktivitu. (Kraus, 2004b, str.17). Centrálním tématem je tedy podle Krause rozvoj sociální kreativity a aktivizace sil každého vychovávaného. Hřebíček definuje sociální pedagogiku jako soubor teoretických principů, teorií, obsahových úkolů, specifických metod, forem, prostředků, institucí, jejichž prostřednictvím se podporuje u jednotlivců i celých vrstev lidí kompetentnost pro uspokojivou realizaci jejich životních trajektorií v duchu individuálních předpokladů 17

19 a zájmů i v duchu objektivních společenských možností, respektive společenských rolí. (Hřebíček, 2000b, str. 16) 2.4. Užší a širší pojetí sociální pedagogiky Jak je patrné i z výše uvedených definic sociální pedagogiky českých a slovenských autorů, při vymezování sociální pedagogiky se lze z hlediska šíře obsahu i objektu zájmu setkat s užším a širším pojetím této vědní disciplíny. Užší pojetí chápe sociální pedagogiku jako..teorii zabývající se výchovnými aspekty dětí a mládeže ohrožené narušeným procesem enkulturace, socializace.. (Kraus, 2004a, str. 11). Předmětem zájmu jsou tedy jedinci a skupiny sociálně znevýhodněné či ohrožené (např. ve spojitosti s chudobou, nezaměstnaností, sociálními deviacemi apod.) a cílem sociální pedagogiky je pomoc těmto skupinám a jedincům a jejich výchova k svépomoci. Toto užší pojetí má tradice především v německé sociální pedagogice, kde je sociální pedagogika spojována se sociální pomocí specifickým kategoriím obyvatel (např. H. Marburger, H. Huppertz.). I v Německu se však od devadesátých let začíná postupně prosazovat poněkud širší chápání sociální pedagogiky. V širším pojetí je sociální pedagogika považována za multidisciplinární obor, který se orientuje na celou populaci. Příkladem tohoto pojetí může být již zmiňovaný německý autor J. Schilling, který sociální pedagogiku chápe jako pomoc všem věkovým kategoriím v různých životních situacích. Předmětem sociální pedagogiky v širším pojetí je vytváření souladu mezi individuálním a společenským, usnadňování procesu enkulturace a socializace, pomoc při utváření optimálního životního způsobu a to nejen u ohrožené, ale i u zdravé populace. Nejde tedy jen o odstraňování negativních společenských i individuálních projevů, ale zejména o posilování těch pozitivních, a to především prostřednictvím výchovy a vzdělávání. Obsahem i cílem takto pojímané sociální pedagogiky je rozvoj sociální kreativity a vytváření a rozvíjení životního způsobu jedinců i sociálních skupin, a to ve smyslu kultivace a estetizace jejich životních způsobů tak, aby byl minimalizován rozpor mezi společností a jedincem (Klíma, 1993, str. 7). Širší pojetí sociální pedagogiky předpokládá komplexní přístup, a proto takto chápaná sociální pedagogika vychází a navazuje na poznatky dalších vědních oborů. 18

20 2.5. Specifika sociální pedagogiky ve srovnání s tradiční pedagogikou Sociální pedagogika se od tradiční pedagogiky jako takové liší podle Krause (2004b) především ve třech oblastech. Jde o objekt výchovy, cíle výchovy a o metody a prostředky výchovného působení. Objektem tradiční pedagogiky je jedinec (žák). Sociální pedagogika naproti tomu soustředí svoji pozornost spíše na skupiny (vrstevnické skupiny, komunity apod.). Pokud se zaměřuje na jedince, tak se na něj nedívá jako na izolovanou jednotku, ale pojímá ho v širších souvislostech prostředí, ve kterém žije. Co se týká cílů výchovy, převažují u sociální pedagogiky tendence demokratizace a humanismu. Sociální pedagogika preferuje orientaci na altruistické chování, filantropické cítění, spolupráci a vzájemnou pomoc, především pomoc slabším.. (Kraus, 2004b, str. 18). Zatímco tradiční pedagogika využívá především metody přímého výchovného působení, sociální pedagogika akcentuje metody a prostředky nepřímé. Ovlivnit vychovávaného se sociální pedagogika nesnaží bezprostředně, přímočaře, ale prostřednictvím podmínek, prostředí, vztahů apod Obsahové vymezení sociální pedagogiky Předmět sociální pedagogiky v historickém pohledu Sociální pedagogika se ve své historii věnovala širokému okruhu sociálních problémů. Tyto různorodé a diferenciované problémy v jednotlivých obdobích a v jednotlivých zemích se projevily ve vzniku různých názorových proudů a přístupů při vymezování jejího předmětu. Hroncová (2005) uvádí, že předmětem zájmu sociální pedagogiky bylo a je například: - poskytování praktické sociálně-výchovné péče, zaměřené na řešení sociálních problémů ve společnosti (A. Diesterweg, J. H. Pestalozzi, R. Owen) - zkoumání společenských cílů výchovy, zdůrazňování sociální determinace výchovy a vývoje člověka (P. Natorp, P. Barth, K. Mollenhauer) - zkoumání vztahu výchovy a sociálního prostředí (P. Bergemann, H. Radlinská, R. Wroczyński, M. Přadka) - řešení problémů moderní společnosti (H. Marburger, P. Ondřejkovič, J. Schilling) - sociální aspekty výchovy (O. Baláž, B. Kraus, J. Hroncová) - odchylky sociálního chování a jednání (P. Gabura, N. Hupertz, P. Ondřejkovič) 19

Sociální pedagogika. Úvod

Sociální pedagogika. Úvod Sociální pedagogika Úvod Mladý vědní obor, definice je stále nejednotná U nás je považován za zakladatele Gustav Adolf Lindner (1828 1987) Vyzvedal společenské poslání výchovy výchova pro život společenský,

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

Nikolić Aleksandra Matěj Martin

Nikolić Aleksandra Matěj Martin POSTAVENÍ Í PEDAGOGIKY MEZI VĚDAMI Nikolić Aleksandra Matěj Martin PŮVOD NÁZVU Paidagogos = pais + agein Pais = dítě Agein = vést průvodce dětí, často vzdělaný otrok pečoval o výchovu dětí ze zámožných

Více

Hospodářská a podnikatelská etika. Studium. Bakalářské programy. Zájem o studium nahlásit do 20.8.2014 (čím dříve tím lépe!)

Hospodářská a podnikatelská etika. Studium. Bakalářské programy. Zájem o studium nahlásit do 20.8.2014 (čím dříve tím lépe!) Studium Dálkovou formou studia je možné studovat následující studijní programy: Bakalářské programy Hospodářská a podnikatelská etika Sociální služby a poradenství Uchazeč je přijat na základě doručené

Více

Profil absolventa vyššího odborného studia oboru sociální práce

Profil absolventa vyššího odborného studia oboru sociální práce Střední zdravotnická škola a vyšší odborná škola Cheb Hradební 2, 350 38 Cheb tel: 354 422 877, 354 422 259 fax: 354 422 089 E-mail : szs.cheb@worldonline.cz http://szscheb.cz Profil absolventa vyššího

Více

Proč a jak se stát studentem

Proč a jak se stát studentem Proč a jak se stát studentem DOKTORSKÉHO STUDIJNÍHO OBORU PEDAGOGIKA na FHS UTB ve Zlíně CO budu studovat? Tematicky se zaměřuje na dvě oblasti: a) procesy vyučování a učení a jejich aktéři, b) sociální

Více

Centrum celoživotního vzdělávání

Centrum celoživotního vzdělávání Centrum celoživotního vzdělávání Filozofická fakulta Ostravská univerzita v Ostravě Vaše cesta ke vzdělání! Úvod Filozofická fakulta patří mezi zakládající fakulty Ostravské univerzity v Ostravě. Kromě

Více

Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1

Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 1. Pedagogika jako věda dělení, vývoj a současné postavení 2. Výchova, vychovatel a vychovávaný - základní činitelé výchovného

Více

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Základy pedagogiky a sociální pedagogiky 1. Předmět pedagogiky. Systém pedagogických

Více

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,

Více

PROFESNÍ STANDARD ABSOLVENTŮ OBORU UČITELSTVÍ SOCIÁLNÍCH A ZDRAVOTNÍCH PŘEDMĚTŮ PRO STŘEDNÍ ODBORNÉ ŠKOLY A JEJICH UPLATNĚNÍ V PRAXI

PROFESNÍ STANDARD ABSOLVENTŮ OBORU UČITELSTVÍ SOCIÁLNÍCH A ZDRAVOTNÍCH PŘEDMĚTŮ PRO STŘEDNÍ ODBORNÉ ŠKOLY A JEJICH UPLATNĚNÍ V PRAXI PROFESNÍ STANDARD ABSOLVENTŮ OBORU UČITELSTVÍ SOCIÁLNÍCH A ZDRAVOTNÍCH PŘEDMĚTŮ PRO STŘEDNÍ ODBORNÉ ŠKOLY A JEJICH UPLATNĚNÍ V PRAXI ZLATICA DORKOVÁ MARTINA CICHÁ USZP připravuje k výkonu povolání podle

Více

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Teoretické základy pedagogických věd 1. Teorie výchovy a vzdělávání, vzdělanost a školství v antice.

Více

Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Katedra společenských věd

Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Katedra společenských věd Tematické okruhy státní závěrečné zkoušky pro studijní obor: N7504T275 Učitelství základů společenských věd a občanské výchovy pro střední školy a 2. stupeň základních škol Státní závěrečná zkouška je

Více

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia

Více

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS Iva Žlábková ČR Katedra pedagogiky a psychologie Pedagogické

Více

Vážení uchazeči o studium na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci,

Vážení uchazeči o studium na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, Vážení uchazeči o studium na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, vítáme Vás na Ústavu pedagogiky a sociálních studií. www.upss.cz Proč si vybrat ke svému studiu Olomouc Pedagogickou fakultu

Více

Popis vzdělávací akce

Popis vzdělávací akce Popis vzdělávací akce 1. Název vzdělávací akce:specializační studium pro metodiky prevence Studium k výkonu specializovaných činností -prevence sociálně patologických jevů(dle vyhl. č. 317/2005 Sb. 9c)

Více

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH 4.9.40. Psychologie Dvouletý volitelný předmět PSYCHOLOGIE (pro 3. ročník, septima) navazuje na základní okruhy probírané v hodinách ZSV. Zaměřuje se na rozšíření poznatků jak teoretických psychologických

Více

1 Konstrukce pregraduální přípravy učitelů občanské výchovy a základů společenských věd na vysokých školách v České republice

1 Konstrukce pregraduální přípravy učitelů občanské výchovy a základů společenských věd na vysokých školách v České republice Shrnutí a interpretace výstupů z analýzy oborově didaktického kurikula v pregraduální přípravě učitelů občanské nauky / občanské výchovy / výchovy k občanství / základů společenských věd / psychologie

Více

Kurz celoživotního vzdělávání. UČITELSTVÍ PRO STŘEDNÍ ŠKOLY (dříve byl vzdělávací program nazvaný Doplňkové pedagogické studium)

Kurz celoživotního vzdělávání. UČITELSTVÍ PRO STŘEDNÍ ŠKOLY (dříve byl vzdělávací program nazvaný Doplňkové pedagogické studium) UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FILOZOFICKÁ FAKULTA - KATEDRA PSYCHOLOGIE Kurz celoživotního vzdělávání UČITELSTVÍ PRO STŘEDNÍ ŠKOLY (dříve byl vzdělávací program nazvaný Doplňkové pedagogické studium) Charakteristika

Více

Vzdělávání sociálních pracovníků v ČR

Vzdělávání sociálních pracovníků v ČR Vzdělávání sociálních pracovníků v ČR Výzvy a trendy ve vzdělávání v sociální práci Prešov 2012 Alois Křišťan Martin Bednář Osnova prezentace 1) ASVSP a systém vzdělávání v ČR 2) Legislativní zakotvení

Více

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Prezenční PŘEDMĚT: BEHAVIORÁLNÍ VĚDY 1.

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

27) Profesionální poskytování odborné rady nebo návrhu řešení problémů druhého subjektu je:

27) Profesionální poskytování odborné rady nebo návrhu řešení problémů druhého subjektu je: 1 VARIA TA I. B 26) Závislost na práci se nazývá. a) gambling b) workoholismus c) katalepsie d) sugesce 26) Závislost na hracích automatech se nazývá. e) gambling f) workoholismus g) katalepsie h) sugesce

Více

Vážení uchazeči o studium na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci,

Vážení uchazeči o studium na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, Vážení uchazeči o studium na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, vítáme Vás na Ústavu pedagogiky a sociálních studií. www.upss.cz Studijní obory, které budeme otevírat v akademickém roce

Více

Příloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit

Příloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit Příloha č. 1 k výzvě č. 01 pro oblast podpory 1.2 - Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Podrobný rozpis podporovaných aktivit Podporovaná aktivita:

Více

PLÁN KOMBINOVANÉHO STUDIA

PLÁN KOMBINOVANÉHO STUDIA Studijní běh: 1 4. semestr Bc. přednášková skupina I (skup. A, B, C, D) PLÁN KOMBINOVANÉHO STUDIA oboru Sociální pedagogika pro období únor červen 2014 Akademický rok 201/2014 (letní semestr) Brno 2014

Více

Studijní programy 2015 / 2016

Studijní programy 2015 / 2016 Studijní programy 2015 / 2016 Informace o fakultě Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií (FRRMS MENDELU) byla založena v roce 2008 jako pátá fakulta Mendelovy univerzity v Brně. Podnětem pro

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Informace pro uchazeče o studium v akademickém roce 2014-2015

Informace pro uchazeče o studium v akademickém roce 2014-2015 Informace pro uchazeče o studium v akademickém roce 2014-2015 Ústav historických věd Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezská univerzita v Opavě Kontakt: Ústav historických věd Filozoficko-přírodovědecká

Více

KURIKULUM - OBSAH VZDĚLÁNÍ. Školní pedagogika Jaro 2012 H. Filová, kat. pedagogiky PdF MU

KURIKULUM - OBSAH VZDĚLÁNÍ. Školní pedagogika Jaro 2012 H. Filová, kat. pedagogiky PdF MU KURIKULUM - OBSAH VZDĚLÁNÍ Školní pedagogika Jaro 2012 H. Filová, kat. pedagogiky PdF MU VSTUPNÍ OTÁZKY: Co je vzdělávací kurikulum Co ovlivňuje podobu kurikula (edukační teorie a jejich vliv na výběr

Více

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut sociologických studií Katedra sociologie PŘEDPOKLÁDANÝ NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE: PODNIKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ A JEHO VZTAH K MOBILITĚ

Více

Návrhy možných témat závěrečných prací

Návrhy možných témat závěrečných prací Návrhy možných témat závěrečných prací PEDAGOGICKÉ STUDIUM UČITELŮ PV a OV, OV, VV, HV, ZDRAV, VYCH, PVČ Student je povinen si zvolit v rámci svého studia téma své závěrečné práce. K tomu má možnost využít

Více

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Havířov

Více

Základy pedagogiky a didaktiky

Základy pedagogiky a didaktiky Základy pedagogiky a didaktiky Pedagogika Pedagogika je věda zabývající se výchovou a vzdělání. První systém pedagogických poznatků a zásad vytvořil J.Á. Komenský a jako samostatný vědní obor existuje

Více

STUDIUM PEDAGOGIKY 2011

STUDIUM PEDAGOGIKY 2011 STUDIUM PEDAGOGIKY 2011 Obsah a průběh studia Obsah vzdělávacího programu Studium pedagogiky vychází z podmínek a požadavků stanovených v 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících

Více

412/2006 Sb. VYHLÁŠKA

412/2006 Sb. VYHLÁŠKA 412/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 14. srpna 2006, kterou se mění vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků Ministerstvo

Více

6. února 2004, Olomouc. Studentská komory Rady vysokých škol STUDIUM

6. února 2004, Olomouc. Studentská komory Rady vysokých škol STUDIUM 6. února 2004, Olomouc Studentská komory Rady vysokých škol STUDIUM Preambule Výuka a vzdělávání studentů jsou hlavním a základním společenským posláním vysokých škol a univerzit. Je postavena na základech

Více

Program protidrogové prevence města Benešov na rok 2015

Program protidrogové prevence města Benešov na rok 2015 Program protidrogové prevence města Benešov na rok 2015 2015 OBSAH Úvod... 1 1. Preventivní aktivity pro rok 2015... 2 1.1 Přednášky pro žáky základních škol Benešov... 2 1.2 Informační setkání pro rodiče...

Více

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Mgr. Petra Kadlecová Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Kapitola 1 strana 2 Prevence rizik návykových látek Prevence (dle WHO): soubor intervencí s cílem zamezit a snížit

Více

1. Hledání kořenů výchovy v současné společnosti: koncepce, úvahy, názory a dilemata.

1. Hledání kořenů výchovy v současné společnosti: koncepce, úvahy, názory a dilemata. 1. Hledání kořenů výchovy v současné společnosti: koncepce, úvahy, názory a dilemata. / Štefan Chudý. Brno: Paido 2006. 141 s. -- cze. ISBN 80-7315-131-6 výchova; vzdělávání; společnost; člověk; filozofie

Více

Průzkum podmínek studia studentů se zdravotním handicapem. na vysokých školách v ČR 2009

Průzkum podmínek studia studentů se zdravotním handicapem. na vysokých školách v ČR 2009 Průzkum podmínek studia studentů se zdravotním handicapem na vysokých školách v ČR 2009 Výbor dobré vůle Nadace Olgy Havlové Říjen 2009, Praha 1 Úvod Výbor dobré vůle Nadace Olgy Havlové (VDV) pomáhá lidem,

Více

Koncepce poradenských služeb ve škole

Koncepce poradenských služeb ve škole ŠKOLNÍ PORADENSKÉ PRACOVIŠTĚ Školní poradenské pracoviště spadá do oblasti poradenských služeb ve škole. Poradenské služby ve škole jsou na naší škole zajišťovány výchovným poradcem, Mgr. Janou Wolfovou.

Více

Platné znění dotčených částí zákona o pedagogických pracovnících, školského zákona a zákoníku práce s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

Platné znění dotčených částí zákona o pedagogických pracovnících, školského zákona a zákoníku práce s vyznačením navrhovaných změn a doplnění Platné znění dotčených částí zákona o pedagogických pracovnících, školského zákona a zákoníku práce s vyznačením navrhovaných změn a doplnění I. Platné znění zákona o pedagogických pracovnících ČÁST PRVNÍ

Více

Ekonomika podnikání v obchodě a službách

Ekonomika podnikání v obchodě a službách Studijní obor Ekonomika podnikání v obchodě a službách Studijní program Ekonomika a management NĚKOLIK ZÁKLADNÍCH INFORMACÍ Studijní obor je odborně garantován Katedrou podnikové ekonomiky a managementu.

Více

Ošetřovatelství

Ošetřovatelství Ošetřovatelství jako věda (Charakteristika oboru ošetřovatelství) Ošetřovatelství Ošetřovatelství jako vědní obor Samostatná vědní disciplína s vlastní teoretickou základnou. Teorie umožňuje: - třídit

Více

INFORMACE O STUDIJNÍCH PROGRAMECH A OBORECH NA PEDAGOGICKÉ FAKULTĚ PRO AKADEMICKÝ ROK 2017/2018

INFORMACE O STUDIJNÍCH PROGRAMECH A OBORECH NA PEDAGOGICKÉ FAKULTĚ PRO AKADEMICKÝ ROK 2017/2018 INFORMACE O STUDIJNÍCH PROGRAMECH A OBORECH NA PEDAGOGICKÉ FAKULTĚ PRO AKADEMICKÝ ROK 2017/2018 Pedagogická fakulta uskutečňuje programy: Bakalářské standardní doba studia 3 roky, přihlásit se mohou všichni

Více

Koncepce rozvoje školy

Koncepce rozvoje školy Střední škola technická a ekonomická, Brno, Olomoucká 61 Příručka kvality - příloha č. 7.51 ON_35/01022014 Verze: 2.0 Počet stran: 4 Počet příloh: 0 Koncepce rozvoje školy Dokument v listinné podobě je

Více

Přijímací řízení zohledňující specifika nekvalifikovaných učitelů s dlouhodobou praxí (metodika)

Přijímací řízení zohledňující specifika nekvalifikovaných učitelů s dlouhodobou praxí (metodika) Přijímací řízení zohledňující specifika nekvalifikovaných učitelů s dlouhodobou praxí (metodika) Studijní program Učitelství pro základní školy, Učitelství pro střední školy (navazující magisterské studium,

Více

1. PEDAGOGIKA. ( pedagogika jako věda, vymezení, význam, využití, její pojetí ve světě, problémy a specifika; vztah pedagogiky k jiným vědám )

1. PEDAGOGIKA. ( pedagogika jako věda, vymezení, význam, využití, její pojetí ve světě, problémy a specifika; vztah pedagogiky k jiným vědám ) Zpracovaly: Michaela Kovářová, UČO 142994 Darina Haličková, UČO 143008 1. PEDAGOGIKA ( pedagogika jako věda, vymezení, význam, využití, její pojetí ve světě, problémy a specifika; vztah pedagogiky k jiným

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

OTÁZKY STÁTNÍ MAGISTERSKÉ ZKOUŠKY ZSV - GEO SPOLEČENSKO-VĚDNÍ OKRUH

OTÁZKY STÁTNÍ MAGISTERSKÉ ZKOUŠKY ZSV - GEO SPOLEČENSKO-VĚDNÍ OKRUH OTÁZKY STÁTNÍ MAGISTERSKÉ ZKOUŠKY ZSV - GEO SPOLEČENSKO-VĚDNÍ OKRUH 1) Teorie multikulturalismu 2) Teorie nacionalismu 3) Multikulturalismus praktické příklady ve státech a společnostech 4) Státy a typologie

Více

Koncepce rozvoje školy

Koncepce rozvoje školy Střední škola technická a ekonomická Brno, Olomoucká, příspěvková organizace Příručka kvality - příloha č. 7.51 ON_35/01092016 Verze: 1.0 Počet stran: 4 Počet příloh: 0 Koncepce rozvoje školy Dokument

Více

TRANSFORMACE OBORU TECHNICKÁ VÝCHOVA NA OSTRAVSKÉ UNIVERZITĚ Rudolf Ladislav, Dostál Pavel, Slovák Svatopluk

TRANSFORMACE OBORU TECHNICKÁ VÝCHOVA NA OSTRAVSKÉ UNIVERZITĚ Rudolf Ladislav, Dostál Pavel, Slovák Svatopluk TRANSFORMACE OBORU TECHNICKÁ VÝCHOVA NA OSTRAVSKÉ UNIVERZITĚ Rudolf Ladislav, Dostál Pavel, Slovák Svatopluk Resumé Příspěvek přináší informace o transformaci studijního oboru Učitelství technické výchovy

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Znalosti a dovednosti v oblasti sociální práce jako východisko pro tvorbu koncepcí specifických politik ve veřejné správě

Znalosti a dovednosti v oblasti sociální práce jako východisko pro tvorbu koncepcí specifických politik ve veřejné správě Znalosti a dovednosti v oblasti sociální práce jako východisko pro tvorbu koncepcí specifických politik ve veřejné správě Příklady využití metod a dovedností z odbornosti sociální práce, vyjednávání, facilitace,

Více

Dodatek č. 1. ke školnímu vzdělávacímu programu Prodavač a výrobce lahůdek platnost od 1. 9. 2013. Kód a název oboru: 66 51 H/01 Prodavač

Dodatek č. 1. ke školnímu vzdělávacímu programu Prodavač a výrobce lahůdek platnost od 1. 9. 2013. Kód a název oboru: 66 51 H/01 Prodavač Střední škola pro tělesně postižené GEMINI, Brno, Vaculíkova 14 Dodatek č. 1 ke školnímu vzdělávacímu programu Prodavač a výrobce lahůdek platnost od 1. 9. 2013 Kód a název oboru: 66 51 H/01 Prodavač Vypracoval:

Více

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek na trhu práce (přednáška pro gymnázia) 1 položme si pár otázek... předvídáme měnící se kvalifikační potřeby? (co bude za 5, 10, 15 let...) jsou propojeny znalosti, dovednosti a kompetence (žáků, studentů,

Více

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE 1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE Šablona stáže představuje rámec odborné stáže pro typovou pozici a obsahuje požadavky na obsah a průběh stáže, na stážistu i na poskytovatele stáže. Bílá pole označují text, který

Více

PEDAGOGICKÁ FAKULTA OSTRAVSKÁ UNIVERZITA V OSTRAVĚ AKADEMICKÝ ROK 2012/2013 POZNÁVÁNÍ JE DOBRODRUŽSTVÍ

PEDAGOGICKÁ FAKULTA OSTRAVSKÁ UNIVERZITA V OSTRAVĚ AKADEMICKÝ ROK 2012/2013 POZNÁVÁNÍ JE DOBRODRUŽSTVÍ PEDAGOGICKÁ FAKULTA OSTRAVSKÁ UNIVERZITA V OSTRAVĚ AKADEMICKÝ ROK 2012/2013 POZNÁVÁNÍ JE DOBRODRUŽSTVÍ PŘEHLED NABÍZENÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMŮ A OBORŮ CO NABÍZÍME? Bakalářské, magisterské, navazující magisterské

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie 4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu

Více

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka:

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka: 4.4.4. Etická výchova Etická výchova (EtV) je doplňujícím vzdělávacím oborem, který se zaměřuje na systematické a metodicky propracované osvojování sociálních dovedností u žáků na základě zážitkové metody

Více

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE Střední škola, základní škola a mateřská škola pro sluchově postižené Olomouc, Kosmonautů 4 ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE 2012-2016 Zpracoval: Mgr. Václav Voják, školní metodik prevence Datum: 31. 8. 2012

Více

Možnosti uplatnění profese sociálního pedagoga na trhu práce

Možnosti uplatnění profese sociálního pedagoga na trhu práce UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA HUMANITNÍCH STUDIÍ Institut mezioborových studií Brno Možnosti uplatnění profese sociálního pedagoga na trhu práce BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Vedoucí bakalářské práce: doc.

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

Okruhy ke státní závěrečné zkoušce

Okruhy ke státní závěrečné zkoušce Okruhy ke státní závěrečné zkoušce Název studijního oboru Speciální pedagogika Kód studijního oboru 7506T002 Typ studia navazující magisterský Forma studia kombinovaná Specializace Speciální pedagogika

Více

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství vědní obor Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství 1 = samostatný vědní obor = zabývá se všemi složkami procesu ošetřování nemocného člověka = vědní disciplína zaměřená

Více

Vzdělávání sociálních pracovníků

Vzdělávání sociálních pracovníků Vzdělávání sociálních pracovníků Akreditační systém Ministerstva práce a sociálních věcí je ustaven zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ). Systém

Více

I. Potřeba pedagogické diagnostiky

I. Potřeba pedagogické diagnostiky I. Potřeba pedagogické diagnostiky S platností RVP ZV od roku 2007/2008 se začíná vzdělávání a výchova v základní škole realizovat prostřednictvím kurikulárního dokumentu, jehož cílem je vybavit žáka potřebnými

Více

5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0

5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0 5.1.7 Informatika a výpočetní technika Časové, obsahové a organizační vymezení ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0 Realizuje se vzdělávací obor Informatika a výpočetní technika RVP pro gymnázia.

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Psychopedie a etopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Psychopedie a etopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Psychopedie a etopedie studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.) Tělesná výchova a sport zdravotně postižených Mgr. et Mgr. Alena Lejčarová,

Více

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY...

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY... Obsah 5 OBSAH PŘEDMLUVA............................................ 7 I ÚVOD DO PEDAGOGIKY.............................. 9 II PEDAGOGIKA VOLNÉHO ČASU....................... 25 III PŘEDŠKOLNÍ PEDAGOGIKA..........................

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

ÚPLNÉ ZNĚNÍ VYHLÁŠKY. č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků,

ÚPLNÉ ZNĚNÍ VYHLÁŠKY. č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, ÚPLNÉ ZNĚNÍ VYHLÁŠKY č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, jak vyplývá ze změn provedených vyhláškami č. 412/2006

Více

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA NABÍDKA PROGRAMŮ CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2015/2016

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA NABÍDKA PROGRAMŮ CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2015/2016 MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA NABÍDKA PROGRAMŮ CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2015/2016 OBSAH O CELOŽIVOTNÍM VZDĚLÁVÁNÍ NA PEDAGOGICKÉ FAKULTĚ... 3 KONTAKTY... 3 ADRESA SÍDLA STUDIJNÍHO

Více

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence. Pojem

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

317 VYHLÁŠKA. ze dne 27. července 2005. o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků

317 VYHLÁŠKA. ze dne 27. července 2005. o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků 317 VYHLÁŠKA ze dne 27. července 2005 o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků ve znění vyhlášky č. 412/2006 Sb. Ministerstvo školství,

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací

Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací Historické kořeny vzdělávání dětí s mentální retardací Vzdělávání lidí s mentální retardací má v naších zemích poměrně dlouhou tradici. První ústav pro slabomyslné

Více

Marketing a management

Marketing a management Studijní obor Marketing a management Studijní program Ekonomika a management SPRÁVNÁ VOLBA PRO VZDĚLÁNÍ studijní obor je odborně garantován Katedrou podnikové ekonomiky a managementu výuka je zajišťována

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové

Více

Otázky kvality a kvantity pohybových aktivit v kontextu sociálně patologických jevů Mgr. Hana Bednářová

Otázky kvality a kvantity pohybových aktivit v kontextu sociálně patologických jevů Mgr. Hana Bednářová Otázky kvality a kvantity pohybových aktivit v kontextu sociálně patologických jevů Mgr. Hana Bednářová Anotace: Dětem a mládeži se sociálně patologickými projevy chování, bývá soudně nařízena ústavní

Více

Příloha č. 1 k textu 4. výzvy GG 1.1 OPVK

Příloha č. 1 k textu 4. výzvy GG 1.1 OPVK Popis podporovaných aktivit oblasti podpory č. 1. 1 Popis jednotlivých aktivit oblastí podpory je pro žadatele pouze orientační, není závazný ani konečný. 1. Vytváření podmínek pro implementaci školních

Více

Vážení uchazeči o studium na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci,

Vážení uchazeči o studium na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, Vážení uchazeči o studium na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, vítáme Vás na Ústavu pedagogiky a sociálních studií. www.upss.cz Proč si vybrat ke svému studiu Olomouc Pedagogickou fakultu

Více

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Profesionální sociální pracovník PhDr. Melanie Zajacová Tábor, 23. září 2014 Obsah Úvodem Očekávání od sociálních pracovníků Akademická disciplína

Více

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO Vzdělání Učivo patří mezi jeden ze tří hlavních činitelů výuky. Za dva zbývající prvky se řadí žák a učitel. Každé rozhodování o výběru učiva a jeho organizaci do kurikula vychází

Více

PILÍŘE UNIVERZITNÍHO STUDIA

PILÍŘE UNIVERZITNÍHO STUDIA Psychologie práce a organizace v systému univerzitního studia Milan Rymeš Katedra psychologie Filozofické fakulty UK v Praze PILÍŘE UNIVERZITNÍHO STUDIA PSYCHOLOGIE Pregraduální dělené studium Doktorské

Více

PLÁN KOMBINOVANÉHO STUDIA

PLÁN KOMBINOVANÉHO STUDIA Studijní běh: 14 4. semestr Bc. PLÁN KOMBINOVANÉHO STUDIA oboru Sociální pedagogika pro období únor červen 2015 Akademický rok 2014/2015 (letní semestr) Brno 2015 PLÁN STUDIJNÍCH SOUSTŘEDĚNÍ KOMBINOVANÉHO

Více

Příloha 2: České pedagogické odborné časopisy (stav k červenci 2011) 1

Příloha 2: České pedagogické odborné časopisy (stav k červenci 2011) 1 150 Příloha 2: České pedagogické odborné časopisy (stav k červenci 2011) 1 Vydavatel Rok založení Periodicita Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci fakulta UK v Praze Česká pedagogická společnost,

Více

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ KURIKULÁRNÍ DOKUMENTY

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ KURIKULÁRNÍ DOKUMENTY OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ KURIKULÁRNÍ DOKUMENTY RNDr. Milan Šmídl, Ph.D. Co nás čeká? Obsah vzdělávání (vědomosti, dovednosti, hodnoty, vlastnosti) Kurikulum (charakteristika, typy) Kurikulární dokumenty Standardy

Více

Centrum adiktologie. Bakalářský studijní obor ADIKTOLOGIE

Centrum adiktologie. Bakalářský studijní obor ADIKTOLOGIE Centrum adiktologie Bakalářský studijní obor ADIKTOLOGIE Název předmětu: ÚVOD DO STUDIA ADIKTOLOGIE Vyučující: Doc. PhDr. Michal Miovský, PhD. Číslo předmětu: 1268 Semestr: 1. (1. ročník, zimní) Čas: Pátek

Více

PEDAGOGICKÁ FAKULTA OSTRAVSKÉ UNIVERZITY PODMÍNKY PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2017/2018

PEDAGOGICKÁ FAKULTA OSTRAVSKÉ UNIVERZITY PODMÍNKY PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2017/2018 PEDAGOGICKÁ FAKULTA OSTRAVSKÉ UNIVERZITY PODMÍNKY PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2017/2018 BAKALÁŘSKÁ STUDIA (tříleté studium) Jednooborová Filologie Bohemistika v praxi Pedagogika Andragogika KS

Více

Vážení uchazeči o studium na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci,

Vážení uchazeči o studium na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, Vážení uchazeči o studium na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, vítáme Vás na Ústavu pedagogiky a sociálních studií. www.upss.cz Proč si vybrat ke svému studiu Olomouc Pedagogickou fakultu

Více

Celoživotní vzdělávání

Celoživotní vzdělávání Celoživotní vzdělávání Pedagogická fakulta Ostravská univerzita v Ostravě Vaše cesta ke vzdělání! Organizace CŽV PdF 1. Placené kombinované studium dle akreditovaných bakalářských a magisterských programů

Více

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních Ministerstvo školství, V Praze dne 14. prosince 2001 mládeže a tělovýchovy ČR 1. Úvodní ustanovení

Více