Výuka cizích jazyků od 90. let po současnost z pohledu vzdělávací politiky

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Výuka cizích jazyků od 90. let po současnost z pohledu vzdělávací politiky"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA FILOZOFICKÁ FAKULTA Ústav pedagogických věd Výuka cizích jazyků od 90. let po současnost z pohledu vzdělávací politiky (magisterská diplomová práce) Vedoucí práce: doc. PhDr. Milada Rabušicová, Dr. Vypracovala: Radana Novotná Brno, 2007

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. V Brně... 2

3 Děkuji paní doc. PhDr. Miladě Rabušicové, Dr., vedoucí mé diplomové práce, za její ochotu, cenné podněty a připomínky k tématu a také za čas, který věnovala našim konzultacím. 3

4 OBSAH 1. ÚVOD CIZÍ JAZYKY V ČESKÉM VZDĚLÁVACÍM SYSTÉMU VZDĚLÁVACÍ REFORMA A JEJÍ TYPY TYPY REFOREM Nápravné reformy Modernizační reformy Strukturální reformy Systémové reformy JEDNOTLIVÉ REFORMY A JEJICH VLIV NA VÝUKU CIZÍCH JAZYKŮ Nápravné reformy Modernizační reformy Strukturální reformy Systémové reformy VÝUKA CIZÍCH JAZYKŮ A DOKUMENTY VZDĚLÁVACÍ POLITIKY REALIZACE ZMĚN A CÍLŮ STANOVENÝCH DOKUMENTY CIZÍ JAZYKY NA PRIMÁRNÍ A NIŽŠÍ SEKUNDÁRNÍ ÚROVNI Jednotlivé vzdělávací programy a cizí jazyky Vzdělávací program Základní škola Vzdělávací program Obecná škola Vzdělávací program Národní škola Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání CIZÍ JAZYKY NA ÚROVNI VYŠŠÍHO SEKUNDÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Gymnázium Rámcový vzdělávací program pro gymnázia Úplné střední odborné vzdělání (studijní obory s maturitou) Střední odborné vzdělání (učební obory) VÝVOJ VÝUKY CIZÍCH JAZYKŮ NA ZÁKLADĚ STATISTICKÝCH UKAZATELŮ POČTY ŽÁKŮ UČÍCÍCH SE CIZÍ JAZYKY NA PRIMÁRNÍ A NIŽŠÍ SEKUNDÁRNÍ ÚROVNI POČTY ŽÁKŮ UČÍCÍCH SE CIZÍ JAZYKY NA VYŠŠÍ SEKUNDÁRNÍ ÚROVNI VOLBA CIZÍHO JAZYKA REGIONÁLNÍ ODLIŠNOSTI UČITELÉ CIZÍCH JAZYKŮ CÍLE STANOVENÉ DOKUMENTY A REALITA

5 9. ZMĚNY VE VÝUCE CIZÍCH JAZYKŮ A KORESPONDENCE S PERIODIZACÍ REFOREM NÁPRAVNÉ REFORMY MODERNIZAČNÍ REFORMY STRUKTURÁLNÍ REFORMY SYSTÉMOVÉ REFORMY SHRNUTÍ ZÁVĚR PŘÍLOHY LITERATURA

6 1. Úvod Dynamický rozvoj dnešního světa s sebou přináší nové požadavky na náš každodenní život. Dochází k procesu sjednocování Evropy a rozvíjí se také komunikační technologie. S tímto procesem vývoje a sjednocování evropské společnosti velmi úzce souvisí výuka cizích jazyků na školách všech stupňů a její postupné zkvalitňování a rozvoj. Život ve společné Evropě vyžaduje nové komunikační schopnosti a kompetence lidí žijících v Evropské unii. Schopnost komunikovat v cizím jazyce je důležitá nejen pro samotný život dnešního člověka, ale je také důležitá pro jeho zapojení se do pracovního procesu. Stále častěji se mluví o tzv. evropanství a jeho začlenění do výuky. Evropanství můžeme chápat jednak jako poznávání jiných kultur, ale také jako schopnost komunikovat v cizím jazyce. V dnešní době je tedy velmi důležité, aby výuka cizích jazyků odpovídala požadavkům společnosti. Je nutné začít vyučovat cizí jazyky již na prvním stupni základních škol a pokračovat v jejich systematické výuce po celou dobu školní docházky. Proto se výukou cizích jazyků a jejím zkvalitňováním zabývá také oblast vzdělávací politiky, která stanovuje priority, cíle a obsahy vzdělávání. Výuka cizích jazyků prochází neustálými změnami a úpravami, které odrážejí požadavky dnešní společnosti. Před rokem 1989 byla výuka cizího jazyka u nás omezena téměř výhradně na ruský jazyk. Druhý cizí jazyk byl vyučován až na střední a vysoké škole. Teprve po roce 1989 došlo u nás ke změně ve výuce cizích jazyků. Rozšiřuje se jejich nabídka a výuka je postupně zaváděna již od prvního stupně základní školy. V současné době se první cizí jazyk vyučuje na prvním stupni základní školy, na druhém stupni se přidává další cizí jazyk. Tento trend odpovídá požadavkům Evropské unie na znalost alespoň dvou cizích jazyků. V této práci provádím analýzu vývoje výuky cizích jazyků v České republice od 90. let po současnost a to na úrovni primárního a sekundárního vzdělávání. Cílem mé práce je nalézt odpovědi na následující otázky: Jak a zda je řešena otázka výuky cizích jazyků v dokumentech vzdělávací politiky? Jsou plněny cíle stanovené těmito dokumenty? Došlo v oblasti výuky cizích jazyků v průběhu 90. let ke změnám v době zahajování výuky a v časové dotaci věnované jejich výuce? Korespondují změny, které proběhly ve výuce cizích jazyků s Kalousovou teorií vzdělávacích reforem? Odpovědi na tyto otázky jsem hledala pomocí analýzy dokumentů vzdělávací politiky a konkrétních učebních plánů jednotlivých vzdělávacích programů pro základní a 6

7 střední školy. Vzhledem k tomu, že jsem v současné době na mateřské dovolené, byly hlavním zdrojem informací pro moji práci publikace, učební plány a statistiky dostupné na internetu. Práce je rozdělena do tří částí. V první části své práce se věnuji nejprve teoreticky vzdělávacím reformám. Popisuji jejich typy a vliv na výuku cizích jazyků. Dále jsem provedla analýzu dokumentů české i evropské vzdělávací politiky, a to konkrétně Národního programu rozvoje vzdělávání v České republice, tzv. Bílé knihy, Národního plánu rozvoje výuky cizích jazyků a z evropských dokumentů jsem vybrala dokument Vzdělávání a odborná příprava v Evropě: různé systémy, společné cíle do roku 2010 (Lisabonský proces). Ve všech těchto dokumentech jsou stanoveny cíle týkající se výuky cizích jazyků. Tyto cíle uvádím a v další části práce se snažím najít odpověď na otázku, zda jsou cíle stanovené těmito dokumenty vzdělávací politiky plněny. Druhá část práce je již věnována realizaci změn ve výuce cizích jazyků. Jako zdroje pro zaznamenání proběhlých změn jsem použila učební plány jednotlivých vzdělávacích programů pro primární a sekundární úroveň vzdělávání a dále také dostupné statistiky publikované Ústavem pro informace ve vzdělávání pro primární a sekundární úroveň. Z prvního typu zdroje (učební plány) jsem získala informace týkající se doby počátku výuky cizích jazyků a časové dotace věnované předmětu cizí jazyk. Z druhého zdroje (statistiky) jsem získala informace týkající se volby cizího jazyka, počtu žáků učících se cizí jazyk a také informace o regionálních odlišnostech ve výuce cizích jazyků. Nejprve uvádím změny v časové dotaci předmětu cizí jazyk a v změny počátku jeho výuky na základních i středních školách na základě analýzy učebních plánů jednotlivých typů škol. Dále jsem provedla analýzu statistik, které se týkaly počtu žáků učících se cizí jazyk a jejich volby jazyka a také regionálních odlišností. V této části se také alespoň částečně věnuji otázce učitelů cizích jazyků a jejich vzdělávání. Ve třetí části konfrontuji změny ve výuce cizích jazyků, které jsem zjistila na základě analýzy učebních plánů a statistik, s cíli stanovenými dokumenty vzdělávací politiky a s teoretickým konceptem vzdělávacích reforem. 7

8 2. Cizí jazyky v českém vzdělávacím systému V historii českého školství hrály cizí jazyky a jejich výuka vždy velmi významnou roli jak v oblasti všeobecného, tak v oblasti odborného vzdělávání. Jednotlivá období našich dějin však s sebou nesla určitá specifika týkající se např. preferencí vyučovaných jazyků. V první polovině 20. století zaujímaly dominantní postavení jazyky jako latina, řečtina a němčina. Například ve školním roce 1927/28 byly ve středních školách na území Čech, Moravy a Slezska vyučovány tyto cizí jazyky jako povinné: gymnasium: němčina, latina ve všech osmi ročnících, řečtina v ročníku; reálné gymnasium: němčina, latina ve všech osmi ročnících, francouzština nebo angličtina v ročníku; reálka: němčina ve všech sedmi ročnících francouzština v ročníku; reálka (s německým jazykem vyučovacím v Čechách): čeština ve všech sedmi ročnících, francouzština v ročníku, angličtina v ročníku. (Průcha, 1999, s. 254). Jak je vidět z uvedeného přehledu, měla v českých školách v tomto období, stejně jako v období druhé světové války, naprosto dominantní postavení němčina. Tento stav samozřejmě odpovídal historickému a kulturnímu vývoji českého státu a také odrážel fakt, že v Čechách žila početná německá menšina. Po druhé světové válce se ovšem situace v českém školství a také v celé Evropě změnila. V tehdejším Československu byl v roce 1948 školským zákonem zaveden jednotný vzdělávací systém. Tento zákon přinesl řadu změn do stávajícího vzdělávacího systému. Jednou z podstatných změn bylo zavedení výuky ruského jazyka jako povinného cizího jazyka na všech školách základní a středoškolské (primární, sekundární a vyšší sekundární) úrovně. Ostatní cizí jazyky, jako angličtina, němčina, francouzština aj., mohly být vyučovány jako druhý povinný (respektive nepovinný) jazyk na úrovni vyššího sekundárního vzdělávání. Většina žáků a studentů studovala tedy ruštinu a stávalo se, že velká část populace se během svého studia s jiným než ruským jazykem nesetkala. 8

9 Před rokem 1989 dominovala tedy vyučovaným cizím jazykům v České republice ruština. Podle školského zákona z roku 1948 se ruština stala povinným cizím jazykem vyučovaným v českých školách. V roce 1968 byla na velmi krátkou dobu rozšířena výuka cizích jazyků. Ovšem po tzv. Poučení z krizového vývoje se vše vrátilo zpět do původního stavu, tedy k ruštině. Teprve školský zákon z roku 1984 přináší změnu. Do škol je zavedena, spolu s konverzací v ruštině, výuka druhého cizího jazyka. Změna nastala až v roce 1989, kdy bylo zrušeno dominantní postavení ruštiny a začaly se vyučovat další cizí jazyky na všech úrovních vzdělávání. Již v průběhu základní školy se dnes většina žáků učí dva cizí jazyky. Po roce 1990 byla zavedena povinná výuka cizího jazyka v 5. ročníku základní školy, tzn. ve věku 11 let. Druhý cizí jazyk byl vyučován jako volitelný v ročníku. V průběhu 90. let proběhlo hned několik změn ve výuce cizích jazyků. Především byla rozšířena jejich nabídka. Jedinou povinnou ruštinu nahradily zpočátku angličtina s němčinou. Nabídka cizích jazyků se ovšem neomezuje pouze na tyto dva jazyky, ale školy svým žákům nabízí výuku dalších cizích jazyků, jako jsou francouzština, španělština, italština a další a v poslední době opět také ruština. Zároveň se stále posouval začátek výuky cizích jazyků do nižších tříd základní školy. Na počátku 90. let se s výukou začínalo v 5. ročníku, v polovině 90. let ve 4. ročníku a v současné době se s výukou cizích jazyků začíná již ve 3. ročníku základní školy. Kromě toho se na základních školách žáci učí dva cizí jazyky. Všechny tyto změny odráží požadavky společnosti a dokazují potřebu znalosti cizího jazyka, jak pro život pracovní, tak i soukromý. 9

10 3. Vzdělávací reforma a její typy Reformou v tom nejširším smyslu rozumíme jakoukoli záměrnou změnu v pozitivním smyslu. V celé své historii procházelo školství reformami. Tyto reformy vždy odrážely požadavky současné společnosti. K nejvíce reformám v oblasti školství došlo po druhé světové válce, a to především v letech Každé desetiletí bylo charakteristické jiným typem reformy a také jiným přístupem ke vzdělávání. Podle Rabušicové (1999) se v 60. letech minulého století předpokládalo, že vzdělávací reforma bude klíčem k řešení všech sociálních problémů. S rostoucí životní úrovní stoupal zájem rodičů o vzdělání jejich dětí. Zvýšila se také poptávka po odbornících. V rozvoji školství byl spatřován hnací motor nejen ekonomického ale také intelektuálního rozvoje společnosti. Vzdělání mělo přispět ke zlepšení sociálních podmínek. Toto období lze charakterizovat jako období optimismu spojeného se vzděláním. Naopak 70. léta se vyznačují značnou skepsí. Prudký nárůst počtu studentů znamenal totiž zhoršení studijních podmínek a škola jako sociální a vzdělávací instituce začala být zpochybňována. Na místo dřívějšího finančního optimismu tedy přišla tvrdá doktrína pedagogické accountability (skládání účtů, odpovědnosti za vynaložené zdroje, efektivity využívání vložených prostředků). (Rabušicová, 1999). S tímto tématem úzce souvisí další koncept a tím je požadavek participace (zasahování, spoluúčasti) všech aktérů pedagogického procesu. To vše předznamenalo otázky o možnostech vstupu soukromého sektoru do školství. V 80. letech došlo k posunu od rovných vzdělávacích příležitostí k efektivitě a optimalizaci vyučovacího procesu. Objevuje se také princip tržního mechanismu. Prodlužuje se povinná školní docházka, dochází k propojování jednotlivých stupňů školského systému a také znovu ožívá myšlenka elitářství ve vzdělání. V 90. letech je jasně vidět návrat k sociálním myšlenkám let 60. a také ke koncepci volného trhu. Nejdůležitějším ovšem zůstává stále téma rovných vzdělávacích příležitostí. 90. léta lze také charakterizovat jako období sjednocování Evropy, které se již týká i České republiky. Poněkud jiná situace byla v zemích s totalitními systémy, mezi které patřila i Česká republika. V těchto zemích veškeré reformy prováděla vláda, kdykoli to sama uznala za vhodné a většinou touto reformou sledovala pouze vlastní zájmy. Zatímco v demokratických systémech musela reforma získat také podporu široké veřejnosti. 10

11 Teprve v porevoluční době došlo u nás a také v ostatních postsocialistických zemích ke změnám. Tato doba je velmi příznivá pro reformy. Všichni lidé totiž jakoby automaticky očekávají, že k nějaké reformě dojde Typy reforem Kalous (1997) ve své publikaci uvádí čtyři základní typy reforem (nápravné, modernizační, strukturální a systémové), které je možné najít ve všech postsocialistických zemích v tzv. přechodném období. Ovšem zastoupení jednotlivých typů reforem se v těchto zemích liší. Proto uvedu stručnou charakteristiku jednotlivých reforem spolu s časovým vymezením a příklady týkajícími se České republiky Nápravné reformy Nápravné reformy je možné charakterizovat jako spontánní reakci proti starému systému. Proběhly v prvních dvou až třech letech po revoluci, tedy v období Jejich výsledkem byla bezprostřední úprava charakteristik totalitního školství, kterými byla především politická indoktrinace, centralismus, polytechnické vyučování, politická kontrola a další. Došlo k personálním změnám a také ke změnám obsahovým. Zejména v oblasti výuky cizích jazyků, dějepisu, zeměpisu, občanské výchovy. Byla zrušena výuka marxismu-leninismu a branná výchova. Všechna tato opatření a změny proběhly bez jakékoli přípravy nebo souvislého programu Modernizační reformy Modernizační reformy zahrnují především změny dosavadního kurikula, učebnic, vybavení škol, vzdělávání učitelů a učebních metod. Dochází také ke změně postavení žáka v učebním procesu. Tyto změny byly vyvolány návrhy zdola a probíhaly zhruba do roku V podstatě šlo o dohánění vyspělých zemí a srovnávání s nimi. Někdy došlo pouze k zavedení několika modernizačních praktik a radikálnější řešení bylo odsunuto na pozdější dobu. 11

12 Strukturální reformy Strukturální reformy neřeší pouze změny metod a kurikula, ale snaží se o změnu systému jako takového, celé jeho struktury, rozhodování a financování. Změny se týkají délky studia, studijních oborů a směrů, typů vzdělávacích institucí. Tyto reformy probíhaly od roku 1995 do současnosti. Došlo k prodloužení základní školy na 9 let a tím ke změně délky povinné školní docházky, od roku 1995 začaly fungovat vyšší odborné školy. Více se angažuje ministerstvo školství i zahraniční posuzovatelé a odborníci. V roce 1999 vzniká Koncepce vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v České republice a je také zahájena veřejná diskuse Výzva pro 10 milionů týkající se změn ve školství, jejímž výsledkem byl vznik Bílé knihy Systémové reformy Posledním typem reforem jsou reformy systémové, které mohou být charakterizovány jako změny základního paradigmatu a mají vliv na fungování celého systému. Zahrnují změny organizační a institucionální, přeměnu vztahů mezi vzděláváním a sociálním systémem. Změny se týkají všech stupňů systému a jsou již zakotveny v legislativě. U nás o reformách tohoto typu můžeme mluvit až v roce 2004, kdy byl schválen nový Školský zákon Jednotlivé reformy a jejich vliv na výuku cizích jazyků Jednotlivé školské reformy se projevily i ve výuce cizích jazyků. A je samozřejmé, že postupně probíhající reformy měly vliv na oblast výuky cizích jazyků. Ne vždy se ale reforma do této oblasti promítla radikálně. Mnohdy nastala změna jen velmi nepatrná Nápravné reformy V období krátce po revolučním roce 1989 došlo v oblasti školství k tzv. nápravným reformám. Tyto reformy byly spontánní reakcí proti starému systému. Většina změn proběhla bez předchozích příprav a programu v prvních dvou až třech letech po revoluci, tedy v období V rámci těchto reforem došlo především k personálním 12

13 změnám a ke změnám obsahovým. Snahou tedy bylo zbavit školství charakteristik totalitního režimu. V oblasti výuky cizích jazyků se první změny projevily tím, že ruština přestala být hlavním a mnohdy jediným vyučovaným cizím jazykem. Školy v této době začínají nabízet výuku i dalších jazyků, především angličtiny a němčiny Modernizační reformy Dalšími reformami, které proběhly v českém školství, jsou reformy modernizační. Cílem těchto reforem byly změny dosavadního kurikula, učebnic a vybavení škol, ale také vzdělávání učitelů a učebních metod. Většina změn se stala zhruba do roku Co se týká cizích jazyků došlo ke změnám ve vzdělávání učitelů. Nejprve ale nastalo přeučování učitelů ruštiny na učitele jiných cizích jazyků. Což bylo reakcí na požadavky společnosti. Lidé se zkrátka chtěli začít vzdělávat v cizích jazycích, ale byl zde nedostatek kvalifikovaných učitelů. Nejrychlejším a nejschůdnějším řešením bylo tedy přeučování ruštinářů. Postupně ale docházelo ke zkvalitňování učitelského vzdělávání. Objevují se také nové učebnice a učební pomůcky pro výuku cizích jazyků. Rozšířila se i nabídka vyučovaných jazyků. Stále ovšem převažuje angličtina s němčinou, ale čím dál častěji se objevuje i francouzština, španělština a další jazyky Strukturální reformy Strukturální reformy, jejichž cílem není pouze změna kurikula a obsahu, probíhají v českém školství od roku 1995 do současnosti. Tyto reformy se snaží o změnu systému jako takového, celé jeho struktury, rozhodování a financování. Změny se týkají délky studia, studijních oborů a směrů a také typů vzdělávacích institucí. V této době vznikají nové vzdělávací programy (Základní škola, Obecná škola, Národní škola) a nové učební dokumenty. Ale také nové vzdělávací instituce, jako jsou školy s rozšířenou výukou cizích jazyků nebo střední školy, na nichž se vyučuje cizím jazykem. Znalost cizích jazyků začíná být chápána jako jedna z velmi důležitých dovedností člověka, což se odráží v jejich výuce. Cizí jazyky jsou vyučovány již na prvním stupni základních škol a jejich nabídka je velmi pestrá. 13

14 V tomto období na úrovni primárního vzdělávání vedle sebe existují (zhruba od roku 1995, 1996) tři typy vzdělávacích programů. Jsou to tyto vzdělávací programy: Obecná škola, Národní škola a Základní škola. Každý z těchto programů měl jiná východiska i cíle a také cizí jazyky zařazoval do výuky odlišně Systémové reformy Reformy systémové, které mohou být charakterizovány jako změny základního paradigmatu a mají vliv na fungování celého systému, zahrnují změny organizační a institucionální, přeměnu vztahů mezi vzděláváním a sociálním systémem. Změny se týkají všech stupňů systému a jsou již zakotveny v legislativě. O reformách tohoto typu můžeme mluvit až v roce 2004, kdy byl schválen nový Školský zákon, a kdy se začíná do škol zavádět výuka podle Rámcového vzdělávacího programu. 14

15 4. Výuka cizích jazyků a dokumenty vzdělávací politiky Evropská populace se stále navzájem velmi obtížně domlouvá, a to i přes proces postupného sjednocování. Důvodem je množství jazyků, kterými se na území dnešní Evropy mluví. V Evropě je užíváno více než 50 mateřských jazyků. Jedná se jak o tzv. velké jazyky, kterými komunikuje značné množství lidí (němčina, angličtina, ruština, francouzština atd.), tak také o jazyky malé, jimiž mluví jen málo početné národy (slovinština, estonština, čeština atd.). Značná jazyková rozrůzněnost Evropy byla pedagogickým problémem již v minulých stoletích. Je ovšem pravdou, že v období středověku byla situace poněkud jednodušší, protože jediným vyučovacím a také dorozumívacím jazykem ve školách byla latina. Výuka cizích jazyků není tedy problémem novým, ale problémem s dlouholetou tradicí. Již v dobách J. A. Komenského byla problematika výuky cizích jazyků součástí školního vzdělávání. Její řešení bylo v podstatě obdobné, ne-li stejné jako v dnešní době. Již tehdy se řešilo, které jazyky a proč mají být vyučovány. Sám Komenský se tímto problémem zabýval nejen prakticky psaním učebnic pro výuku cizích jazyků (Orbis sensualium pictus, Svět v obrazech z roku 1685), ale také teoreticky například ve svém díle Velká didaktika. I dnes je problém výuky cizích jazyků obdobný. Stále je řešena otázka, které jazyky mají být součástí kurikula povinného vzdělávání, a které až vyššího sekundárního vzdělávání. A také otázka, kdy zařadit výuku cizího jazyka. Je tedy zcela samozřejmé, že se otázkou výuky cizích jazyků zabývají odborníci v jednotlivých členských státech Evropské unie. A také tuto otázku řeší vzdělávací politiky členských států. Vzhledem k tomu, že znalost cizích jazyků je v dnešní spojené Evropě samozřejmostí a nutností, odborníci členských zemí navzájem spolupracují v rámci společné vzdělávací politiky Evropské unie. Tato spolupráce se odráží nejen v dokumentech jednotlivých zemí, které řeší otázku vzdělávání, ale také v dokumentech společných pro celou Evropskou unii. Příkladem takových dokumentů v České republice je tzv. Bílá kniha (Národní program rozvoje vzdělávání v České republice) a také Národní plán výuky cizích jazyků vydaný Ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy. Příkladem dokumentu Evropské unie je Vzdělávání a odborná příprava v Evropě: různé systémy, společné cíle do roku 2010, který je výsledkem tzv. Lisabonského procesu, ke kterému Česká republika přistoupila v roce

16 Česká Bílá kniha je důležitým dokumentem, který je pojat jako systémový projekt formulující myšlenková východiska, obecné záměry a rozvojové programy, jež by měly být směrodatné pro vývoj vzdělávací soustavy ve střednědobém horizontu. Některé cíle jsou vztaženy k roku 2005, některé přetrvávají až do roku Text Bílé knihy vychází z analýz a hodnocení českého školství uskutečněných během posledních pěti let jak domácími, tak také zahraničními odborníky. Důležitým zdrojem při vytváření Bílé knihy byla i iniciativa MŠMT nazvaná Výzva pro deset milionů, což byla veřejná diskuse, do níž mohli přispívat sociální partneři, představitelé občanské společnosti a různých zájmových sdružení, která se zabývala problematikou výchovy a vzdělávání. Bílá kniha pojednává především o vzdělávací soustavě v její kulturní, sociální, politické, enviromentální a hospodářské podmíněnosti. Vyjadřuje základní směry české vzdělávací politiky: a) od centralizovaného řízení k odpovědnému spolurozhodování b) vzdělávání pro každého po celý život c) přizpůsobování obsahu a procesu vzdělávání potřebám života ve společnosti znalostí d) zajišťování a hodnocení kvality a efektivity vzdělávání e) podpora vnitřní proměny a otevřenosti škol f) zlepšování kvality a profesní perspektivy pedagogických pracovníků. Jedno z doporučení Bílé knihy se týká také otázky cizích jazyků. Podle Bílé knihy je třeba postupně zavádět výuku dvou cizích jazyků na všech typech škol Zavést výuku prvního cizího jazyka od 3. ročníku základní školy a umožnit volbu druhého cizího jazyka na druhém stupni základní školy pro všechny žáky. Postupně zajistit návaznost výuky cizích jazyků na středních školách tak, aby absolvent střední školy s maturitou ovládal na různé úrovni 2 cizí jazyky, absolvent střední školy bez maturity alespoň jeden cizí jazyk. Realizovat řadu podpůrných opatření, jako jsou rozšíření přípravného i dalšího vzdělávání učitelů a úprava postavení učitelů cizích jazyků včetně zahraničních lektorů. (Dostupný z <http://www.msmt.cz/files/pdf/bilakniha.pdf>). Dalším českým dokumentem zabývajícím se otázkou cizích jazyků je Národní plán výuky cizích jazyků, který schválila vláda na svém zasedání 21. prosince Cílem Národního plánu výuky cizích jazyků je vytvořit odpovídající podmínky pro zvýšení jazykových znalostí a jazykových kompetencí obyvatelstva České republiky v cizích 16

17 jazycích, aby občané dovedli porozumět a komunikovat i v cizích jazycích. (Dostupný z <http://www.msmt.cz/files/pdf/jt010npvyukycjnanet.pdf>). V národním plánu je stanoveno několik linií, které by měly vést k naplnění daného cíle. Tímto cílem je zajištění dostatečného počtu kvalifikovaných učitelů jazyků a jejich soustavné další vzdělávání, rozšíření a aplikace moderních výukových metod, zpracování kvalitních výukových materiálů v tiskové a multimediální formě, široké využití informačních a komunikačních technologií (ICT) pro realizaci kombinovaných a distančních forem jazykového vzdělávání prostřednictvím e-learningu, umožnění učení se jazykům i znevýhodněným skupinám obyvatel ČR formou jazykových poukázek (ženám vracejícím se z mateřské dovolené, ženám starším 50 let apod.), zajištění dostatečných finančních zdrojů, spolupráce zainteresovaných resortů při realizaci aktivit stanovených akčním plánem na léta (Dostupný z <http://www.msmt.cz/files/pdf/jt010npvyukycjnanet.pdf>). Česká republika se také samozřejmě zapojuje do vzdělávací politiky Evropské unie. V roce 2003 jsme vstoupili nejen do Evropské unie, ale zároveň jsme také přistoupili k tzv. Lisabonskému procesu, který řeší otázku vzdělávací politiky ve společné Evropě. V březnu roku 2000 Evropská rada (hlavy států nebo vlád zemí EU) na svém zasedání v Lisabonu schválila strategický cíl do roku 2010: Stát se nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější ekonomikou světa zajišťující udržitelný hospodářský rozvoj, tvorbu více a kvalitnějších pracovních míst a vetší sociální soudržnost. (Dostupný z <http://www.msmt.cz/files/pdf/bhbrozuracz.pdf >). Program je postaven na třech základních strategických záměrech, které mají podobu 13 konkrétních cílů. Strategický záměr č. 1: Zlepšování kvality a efektivity systému vzdělávání a odborné přípravy v Evropské unii vzhledem k novým požadavkům společnosti znalostí a měnícím se modelům výuky a učení: Cíl 1.1: Zlepšení vzdělávání učitelů Cíl 1.2: Rozvíjení dovedností pro společnost znalostí Cíl 1.3: Zajištění přístupu k informačním a komunikačním technologiím (dále ICT) pro všechny Cíl 1.4: Zvýšení počtu studentů v přírodovědných a technických oborech Cíl 1.5: Maximální využívání zdrojů 17

18 Strategický záměr č. 2: Zajištění přístupu ke vzdělávání a odborné přípravě pro všechny vzhledem k nadřazenému principu celoživotního učení, podpora zaměstnatelnosti a profesního rozvoje, aktivního občanství, rovných příležitostí a sociální soudržnosti: Cíl 2.1: Vytvoření prostředí otevřeného pro učení Cíl 2.2: Zvýšení atraktivity učení Cíl 2.3: Podporování aktivního občanství, rovných příležitostí a sociální soudržnosti Strategický záměr č. 3: Otevření systémů vzdělávání a odborné přípravy okolnímu světu vzhledem k základní potřebě podporovat vazby na svět práce a na společnost a čelit výzvám vyplývajícím z globalizace: Cíl 3.1: Posilování vazeb mezi světem práce, výzkumem a celou ostatní společností Cíl 3.2: Rozvíjení podnikatelského myšlení Cíl 3.3: Zkvalitňování studia cizích jazyků Cíl 3.4: Posilování mobilit a výměn Cíl 3.5: Rozvíjení evropské spolupráce (Dostupný z <http://www.msmt.cz/files/pdf/bhbrozuracz.pdf>). Jedním z konkrétních cílů Lisabonského procesu je tedy i oblast cizích jazyků, a to v podobě zkvalitňování jejich studia. Podle Evropské rady, která schválila pracovní program Lisabonského procesu se evropská různorodost projevuje nejvíce právě v jazycích. Tato rozrůzněnost je ovšem pro občany společné Evropy přínosná pouze v případě, že spolu budou schopni komunikovat a navzájem se od sebe učit. Jednou z nových základních dovedností je proto znalost více než jednoho jazyka. Ideální je znalost dvou cizích jazyků. K naplnění stanoveného cíle je nutná důkladná změna osnov a metod výuky cizích jazyků a užší kontakt mezi učiteli a studenty cizího jazyka a rodilými mluvčími. (Dostupný z <http://www.msmt.cz/files/pdf/bhbrozuracz.pdf>). 18

19 5. Realizace změn a cílů stanovených dokumenty V této části práce bych se zaměřila na konkrétní změny ve výuce cizích jazyků, a to nejprve na primární a nižší sekundární úrovni a po té na úrovni vyšší sekundární. Jedná se především o změny v časové dotaci věnované předmětu cizí jazyk a v době zahajování jeho výuky. Nejdříve se budu věnovat cizím jazykům na základních školách, představím jednotlivé vzdělávací programy, podle kterých se v průběhu 90. let na českých školách vyučovalo a pokusím se zjistit, zda v oblasti výuky cizích jazyků na primární úrovni došlo ke změnám v počátku jejich výuky a v časové dotaci. Potom provedu stejnou analýzu i v učebních dokumentech používaných v průběhu 90. let pro střední školy. Pokusím se také zjistit, zda došlo k nějakým změnám i v oblasti vzdělávání budoucích a stávajících učitelů cizích jazyků Cizí jazyky na primární a nižší sekundární úrovni Jednotlivé vzdělávací programy a cizí jazyky Vzdělávací program Základní škola Vzdělávací program Základní škola, podle kterého pracovala většina základních škol v České republice, usiluje o to, aby žáci v průběhu devítileté školní docházky získali kvalitní základy moderního všeobecného vzdělání. Odpovídá na otázku, co by měli žáci poznat z hlavních oblastí lidské kultury a jakými dovednostmi by měli být vybaveni, aby mohli dále pokračovat ve svém vzdělávání, dorozumívat se s lidmi a uplatnit se v životě. (Standardy, 2002). Jedním z cílů programu bylo pochopení významu a potřeby mezinárodního dorozumění. Tento cíl úzce souvisel s otázkou evropanství a naší integrace do Evropské unie. Především se však odrážel ve výuce cizích jazyků. Podle vzdělávacího programu Základní škola měla výuka cizích jazyků na základní škole vytvářet předpoklady pro budoucí zapojení žáků do vzájemné komunikace mezi národy v rámci Evropy i světa, připravuje je jak k praktickému užívání jazyka, tak k objevování a chápání skutečností, které se nacházejí i mimo oblast zkušeností zprostředkovaných mateřským jazykem. (Standardy, 2002). 19

20 Výuka cizích jazyků byla do učebního plánu zařazena již na prvním stupni základní školy, a to ve 4. ročníku s časovou dotací 3 hodiny týdně na prvním stupni. Časová dotace výuky se postupně zvyšovala. Byl ovšem ponechán prostor řediteli školy, který rozhodoval o její výši. Stanoven byl pouze minimální počet hodin týdně cizího jazyka, a to na 3 (viz příloha č. 1). Podle poslední aktualizace k 1. září 2006 byla výuka cizího jazyka zahajována již ve 3. ročníku. Týdenní časová dotace byla ponechána na 3 hodinách na prvním stupni. Na druhém stupni byl opět stanoven pouze minimální počet 3 hodin týdně cizího jazyka. O případném navýšení počtu hodin mohl rozhodnout ředitel školy (viz příloha č. 2). Jako první jazyk ve ročníku škola většinou nabízela výuku anglického nebo německého jazyka podle zájmu žáků a také podle možností a podmínek školy. Druhý cizí jazyk se vyučoval na základní škole jako volitelný předmět. Jeho výuka musela být zahájena v 7. ročníku. Pokud se od 4. ročníku ZŠ vyučovalo anglickému nebo německému jazyku, přednostně se nabízí jazyk francouzský, ruský a španělský. Pokud se od 3. ročníku vyučovalo francouzskému, ruskému, španělskému, případně jinému jazyku, jako druhý cizí jazyk se vždy zařazuje jazyk anglický nebo německý. (Standardy, 2002). Další cizí jazyk bylo možné vyučovat jako nepovinný předmět od 6. ročníku Vzdělávací program Obecná škola Vzdělávací program Obecná škola byl pojat jako návrh na transformaci současné školy. Soubor materiálů vyjadřoval představu širokého týmu odborníků o novém pojetí prvního stupně vzdělávání. Základem úspěšné a hladce probíhající transformace dnešní školy byly dvě věci. Za prvé je to důsledné uplatňování takových přístupů ke každému dítěti, které skýtají bohaté možnosti pro rozvoj jeho osobnosti. Za druhé takové shrnutí obsahové stránky (tj. učebních osnov), aby se podávaná látka stala východiskem vzdělání. Jde o to, aby se dítě orientovalo ve světě a vydalo se dál na cestu jeho poznávání. (Dostupný z <http://www.msmt.cz/vzdelavani/kompletni-pedagogicka-dokumentace- vzdelavaciho-programu-obecna-skola-cj vcetne-vsech-zmen-a-doplnku-1- cast-pro-1-5-rocnik-aktualizace-k-1-zari-2006>). Program nebyl závazným předpisem, ale pouze naznačoval směr vývoje a základní rámec práce na obecné škole. Obecná škola měla dětem pomoci vybudovat ucelený obraz světa a vyznačit základní vztahy v něm. Obsahová náplň tohoto stupně škol by neměla být zatěžována vědeckými a často rádoby vědeckými poznatky a termíny, které svou abstraktní povahou 20

Čj / V Praze dne 26.června 2007

Čj / V Praze dne 26.června 2007 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Čj. 15523/2007-22 V Praze dne 26.června 2007 Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se mění Rámcový vzdělávací program pro základní Čl.

Více

Veřejná vysoká škola se zřizuje a zrušuje zákonem. Zákon též stanoví její název a sídlo.

Veřejná vysoká škola se zřizuje a zrušuje zákonem. Zákon též stanoví její název a sídlo. 5. Vysoké školy Vysoké školy představují nejvyšší článek vzdělávací soustavy. Nabízejí akreditované studijní programy a programy celoživotního vzdělávání. Typ vysokoškolské vzdělávací činnosti je určen

Více

Příloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit

Příloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit Příloha č. 1 k výzvě č. 01 pro oblast podpory 1.2 - Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Podrobný rozpis podporovaných aktivit Podporovaná aktivita:

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ VZDĚLÁVÁNÍ V EU A ČR

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ VZDĚLÁVÁNÍ V EU A ČR Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 VZDĚLÁVÁNÍ V EU A ČR 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Vzdělávání v EU a ČR

Více

Analýza rovných příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Analýza rovných příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Analýza rovných příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami pro výzvu č. 02 globálního grantu Olomouckého kraje Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků

Více

Příloha č. 1. k výzvě č. 03 pro oblast podpory Zvyšování kvality ve vzdělávání. Podrobný rozpis podporovaných aktivit

Příloha č. 1. k výzvě č. 03 pro oblast podpory Zvyšování kvality ve vzdělávání. Podrobný rozpis podporovaných aktivit Příloha č. 1 k výzvě č. 03 pro oblast podpory 1.1 - Zvyšování kvality ve vzdělávání Podrobný rozpis podporovaných aktivit Podporovaná aktivita: Vytváření podmínek pro implementaci školních vzdělávacích

Více

Profesní standard v odborném

Profesní standard v odborném Profesní standard v odborném vzdělávání Potřebujeme profesní standard učitelu itelů odborných předmp edmětů a odborného výcviku? NUOV a TTnet 2007 Strategické cíle pro oblast vzdělávání (Lisabon 2000)

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Německý jazyk. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu (specifické informace o předmětu důležité pro jeho realizaci)

Německý jazyk. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu (specifické informace o předmětu důležité pro jeho realizaci) Počet vyučovacích hodin za týden 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 0 0 2 2 2 6 Volitelný Volitelný Volitelný Celkem Název předmětu Oblast

Více

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání Vzdělávací aktivity ve vzdělávání dospělých Cíle výuky, učební cíl Cíl výuky zachycuje to, co má účastník na konci učební jednotky vědět nebo umět. Učební cíl tedy popisuje ne to, co lektoři chtějí nebo

Více

OBOROVÁ DIDAKTIKA, HISTORIE DIDAKTIKY A VÝUKY CHEMIE

OBOROVÁ DIDAKTIKA, HISTORIE DIDAKTIKY A VÝUKY CHEMIE OBOROVÁ DIDAKTIKA, HISTORIE DIDAKTIKY A VÝUKY CHEMIE RNDr. Milan Šmídl, Ph.D. Co je to didaktika? didaktické...poučné umělecké dílo přednášené rytmicky, s fantazií, půvabně nebo energicky (J. W. Goethe

Více

RVP v širších souvislostech

RVP v širších souvislostech RVP v širších souvislostech Bílá kniha Národní program rozvoje vzdělávání základní koncepční materiál, na kterém byla nalezena společenská shoda popisuje vztah kurikulárních dokumentů mezi sebou, jejich

Více

KURIKULÁRNÍ REFORMA RÁMCOVÉ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY. et al.

KURIKULÁRNÍ REFORMA RÁMCOVÉ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY. et al. KURIKULÁRNÍ REFORMA RÁMCOVÉ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY et al. 1 VÝCHODISKA ( AXIOMY ) REFORMY a) zvýšení vzdělávací autonomie škol umožnit školám svobodnější rozhodování, pokud jde především o volbu vzdělávacích

Více

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek na trhu práce (přednáška pro gymnázia) 1 položme si pár otázek... předvídáme měnící se kvalifikační potřeby? (co bude za 5, 10, 15 let...) jsou propojeny znalosti, dovednosti a kompetence (žáků, studentů,

Více

3. UČEBNÍ PLÁN 3. 1. Systém výuky

3. UČEBNÍ PLÁN 3. 1. Systém výuky 3. UČEBNÍ PLÁN 3. 1. Systém výuky Výuka podle ŠVP probíhá v 1. 9. postupném ročníku ZŠ. ŠVP (RVP) rozlišuje tři vzdělávací období: 1. období 1. 3. ročník 2. období 4. 5. ročník 3. období 6. 9. ročník.

Více

Tabulka č.1: Počet škol,studentů, profesorů v období 1.republiky. Řádní studenti. Podíl žen z celk. počtu studentů čs.stát.přísluš nosti v % z toho

Tabulka č.1: Počet škol,studentů, profesorů v období 1.republiky. Řádní studenti. Podíl žen z celk. počtu studentů čs.stát.přísluš nosti v % z toho 1.7.Vysoké školy v období 1.republiky ze statistického pohledu Vzhledem k velkému časovému rozsahu je použito řady pramenů a přehledů, vydávaných jednorázově či periodicky dřívějšími orgány státní statistiky

Více

Základní škola, Příbram II, Jiráskovy sady Příbram II. Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání

Základní škola, Příbram II, Jiráskovy sady Příbram II. Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Základní škola, Příbram II, Jiráskovy sady 273 261 01 Příbram II Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Základní škola, Příbram II, Jiráskovy sady 273 Moje škola Třídy nebo třídy se skupinami

Více

Úvod obecný popis škol

Úvod obecný popis škol OBECNÁ PROBLEMATIKA MŠ Úvod obecný popis škol Předškolní výchova, která je v České republice zajišťována především mateřskými školami, má dlouholetou tradici spojenou s vývojem zaměstnanosti žen. Pro předškolní

Více

DIDAKTIKA EKONOMICKÝCH PŘEDMĚTŮ. doc. Ing. Pavel Krpálek, CSc. KDEP FFÚ VŠE.

DIDAKTIKA EKONOMICKÝCH PŘEDMĚTŮ. doc. Ing. Pavel Krpálek, CSc. KDEP FFÚ VŠE. DIDAKTIKA EKONOMICKÝCH PŘEDMĚTŮ doc. Ing. Pavel Krpálek, CSc. KDEP FFÚ VŠE e-mail: krpp01@vse.cz Obsah přednášky: Koncepce kurikula v sekundárním vzdělávání: dvoustupňové kurikulum RVP - ŠVP Střední vzdělávání

Více

2. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému

2. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 00. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému Praha, březen 01 Úvod V lednu 01 zahájilo Ministerstvo

Více

Poslání, vize a strategie školy Gymnázium Frýdlant

Poslání, vize a strategie školy Gymnázium Frýdlant Gymnázium, Frýdlant, Mládeže 884, příspěvková organizace tel. 482312078, fax 482312468, e-mail: gymfry@gymfry.cz Poslání, vize a strategie školy Gymnázium Frýdlant Poslání školy pro vzdělávací obor osmileté

Více

IV. Školní učební plán

IV. Školní učební plán IV. Školní učební plán a) Východiska: Rámcový učební plán, který stanoví vzdělávací oblasti, vzdělávací obory a jejich minimální časové dotace a zároveň stanoví povinnou časovou dotaci pro jednotlivé stupně

Více

Obecná priorita A4: Podpora polytechnického vzdělávání v rámci předškolního vzdělávání

Obecná priorita A4: Podpora polytechnického vzdělávání v rámci předškolního vzdělávání KLÍČOVÉ TÉMA PODPORA POLYTECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ A. Potřeby s nejvyšší důležitostí Obecná priorita A4: Podpora polytechnického vzdělávání v rámci předškolního vzdělávání Obecný cíl A4.1: Zvyšování dostupnosti

Více

ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace

ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace Žadatel projektu Název projektu Název operačního programu Prioritní osa programu Název oblasti podpory Celkový rozpočet projektu ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace Škola pro život v 21.

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů. RNDr.

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů. RNDr. I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů RNDr. Radmila Hýblová Vzdělávací programy základní vymezení ve školském zákonu (zákon

Více

Monitorování a analýza problémů souvisejících s implementací kurikulární reformy v MŠ, ZŠ a G Obsah

Monitorování a analýza problémů souvisejících s implementací kurikulární reformy v MŠ, ZŠ a G Obsah Monitorování a analýza problémů souvisejících s implementací kurikulární reformy v MŠ, ZŠ a G Obsah 1. Základní údaje o sledování... 2 2. Souhrnné výsledky šetření v roce 2009... 3 2.1 Výsledky zjištěné

Více

Vysoká škola obchodní a hotelová s.r.o. Bosonožská 9, 625 00 Brno AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU

Vysoká škola obchodní a hotelová s.r.o. Bosonožská 9, 625 00 Brno AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU Vysoká škola obchodní a hotelová s.r.o. Bosonožská 9, 625 00 Brno AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací, výzkumné a vývojové činnosti pro rok 2015 Úvod Aktualizace dlouhodobého záměru vzdělávací,

Více

Cvičení v anglickém jazyce

Cvičení v anglickém jazyce Počet vyučovacích hodin za týden 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 0 0 2 2 2 6 Volitelný Volitelný Volitelný Celkem Název předmětu Oblast

Více

Koncepce odborného vzdělávání

Koncepce odborného vzdělávání Koncepce odborného vzdělávání Jiří Nantl 1. náměstek ministra Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Národní strojírenský klastr, Ostrava, 23. 4. 2013 Hlavní problémy v oblasti odborného vzdělávání

Více

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY SEMINÁŘ Z PŘÍRODOPISU Ing. Tereza Jechová

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY SEMINÁŘ Z PŘÍRODOPISU Ing. Tereza Jechová Volitelný předmět Cvičení z přírodopisu je podle možností školy zařazen v průběhu 6. 9. ročníku, rozšiřuje a doplňuje svým vzdělávacím obsahem předmět přírodopis. Předmět je vyučován 1 hodinu týdně, v

Více

Dodatek k ŠVP ZV č. 2

Dodatek k ŠVP ZV č. 2 Dodatek k ŠVP ZV č. 2 Název školního vzdělávacího programu: Školní vzdělávací program Vaše škola Škola: ZŠ a MŠ Brno, Milénova, Milénova 14, 635 00 Brno Ředitel školy: Mgr. Jiří Křenek Koordinátor ŠVP

Více

Učební plán. Učební plán ročníkový. 1. stupeň

Učební plán. Učební plán ročníkový. 1. stupeň PLACE HERE Školní vzdělávací program Masarykovy ZŠ Praha - Klánovice, verze 5 Škola, Slavětínská 00, 190 1 Praha 9 - Klánovice Název ŠVP Školní vzdělávací program Masarykovy ZŠ Praha - Klánovice, verze

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

Dodatek č. 1. ke školnímu vzdělávacímu programu Prodavač a výrobce lahůdek platnost od 1. 9. 2013. Kód a název oboru: 66 51 H/01 Prodavač

Dodatek č. 1. ke školnímu vzdělávacímu programu Prodavač a výrobce lahůdek platnost od 1. 9. 2013. Kód a název oboru: 66 51 H/01 Prodavač Střední škola pro tělesně postižené GEMINI, Brno, Vaculíkova 14 Dodatek č. 1 ke školnímu vzdělávacímu programu Prodavač a výrobce lahůdek platnost od 1. 9. 2013 Kód a název oboru: 66 51 H/01 Prodavač Vypracoval:

Více

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních Ministerstvo školství, V Praze dne 14. prosince 2001 mládeže a tělovýchovy ČR 1. Úvodní ustanovení

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Gymnázium Lipník nad Bečvou, Komenského sady 62, příspěvková organizace. Komenského sady 62, 751 31 Lipník nad Bečvou

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Gymnázium Lipník nad Bečvou, Komenského sady 62, příspěvková organizace. Komenského sady 62, 751 31 Lipník nad Bečvou Česká školní inspekce Olomoucký inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Gymnázium Lipník nad Bečvou, Komenského sady 62, příspěvková organizace Komenského sady 62, 751 31 Lipník nad Bečvou Identifikátor: 600 017

Více

Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů

Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů O Vás 1. Dotazník vyplnilo sedm vysokoškolských pedagogů připravujících budoucí učitele cizích jazyků. 2. Šest

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA MISTRA JANA HUSA A MATEŘSKÁ ŠKOLA HUSINEC Kostnická ulice 227 Telefon: ZŠ 388331234 Husinec PSČ 384 21

ZÁKLADNÍ ŠKOLA MISTRA JANA HUSA A MATEŘSKÁ ŠKOLA HUSINEC Kostnická ulice 227 Telefon: ZŠ 388331234 Husinec PSČ 384 21 ZÁKLADNÍ ŠKOLA MISTRA JANA HUSA A MATEŘSKÁ ŠKOLA HUSINEC Kostnická ulice 227 Telefon: ZŠ 388331234 Husinec PSČ 384 21 MŠ ŠJ 388331127 388331418 IČO 47 258 365 E-mail: reditel@zshusinec.cz www.zshusinec.cz

Více

Vymezení podporovaných aktivit

Vymezení podporovaných aktivit I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Vymezení podporovaných aktivit pro předkládání žádostí o finanční podporu v rámci globálního grantu Jihomoravského kraje v OP VK Oblast podpory 1.2

Více

Střední škola obchodní, Belgická 250/29, Praha 2 O B C H O D N Í K. Školní vzdělávací program OBCHODNÍK

Střední škola obchodní, Belgická 250/29, Praha 2 O B C H O D N Í K. Školní vzdělávací program OBCHODNÍK Střední škola obchodní, Belgická 250/29, Praha 2 O B C H O D N Í K Školní vzdělávací program OBCHODNÍK 1 O B C H O D N Í K... 1 Školní vzdělávací program OBCHODNÍK... 1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 PROFIL

Více

Návrh vystoupení náměstka Jakuba Dürra

Návrh vystoupení náměstka Jakuba Dürra Veřejné slyšení v Evropském parlamentu organizováno politickou skupinou PPE-DE Systém Evropských škol: Model pro mobilitu a mnohojazyčnost 19. března 2009 (9:00 12:30) sál A3E-2 Návrh vystoupení náměstka

Více

Česká školní inspekce INSPEKČNÍ ZPRÁVA

Česká školní inspekce INSPEKČNÍ ZPRÁVA Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola, Příbram VII, Bratří Čapků 279 Bratří Čapků 279, 261 01 Příbram Identifikátor školy: 600 054 586 Vedoucí týmu: Mgr. Petr Jiroš

Více

Analýza dalšího vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení

Analýza dalšího vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení Analýza dalšího vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení pro výzvu č. 02 globálního grantu Olomouckého kraje Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Olomouckém kraji v rámci oblasti

Více

Škola na míru. Ročník 1. 2. 3. 4. 5. Rozdělení disponibilní časové dotace Český jazyk a 35. 9 8 9 9 8 43 8 komunikace 9 Anglický jazyk 3 3 3 9

Škola na míru. Ročník 1. 2. 3. 4. 5. Rozdělení disponibilní časové dotace Český jazyk a 35. 9 8 9 9 8 43 8 komunikace 9 Anglický jazyk 3 3 3 9 4. Učební plán 4.1 Učební plán pro 1. stupeň Časová v RVP ZV Vzdělávací oblast Vyučovací předmět Ročník 1. 2. 3. 4. 5. Celkem Rozdělení disponibilní časové Český jazyk a 35 9 8 9 9 8 43 8 Jazyk a jazyková

Více

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 (dále jen Strategie ) jsou vymezeny s ohledem na tři klíčové priority Strategie,

Více

Školní vzdělávací program (ŠVP): MALÍŘSKÉ A NATĚRAČSKÉ PRÁCE. Obor vzdělání (kód a název): 36-57-E/01 MALÍŘSKÉ A NATĚRAČSKÉ PRÁCE

Školní vzdělávací program (ŠVP): MALÍŘSKÉ A NATĚRAČSKÉ PRÁCE. Obor vzdělání (kód a název): 36-57-E/01 MALÍŘSKÉ A NATĚRAČSKÉ PRÁCE Havlíčkova 1223/17, 697 37 Kyjov (zřizovatel: Jihomoravský kraj, Brno, Žerotínovo náměstí 3/5, 601 82) Školní vzdělávací program (ŠVP): Obor vzdělání (kód a název): 36-57-E/01 Platnost ŠVP od 1.9.2011

Více

České předškolní vzdělávání v mezinárodním kontextu

České předškolní vzdělávání v mezinárodním kontextu České předškolní vzdělávání v mezinárodním kontextu PhDr. Irena Borkovcová Celostátní konference Inovace v předškolním vzdělávání s mezinárodní účastí MŠMT, Praha, 18.10.2013 Mezinárodní spolupráce ECEC

Více

Ukázka učebního plánu školního vzdělávacího programu pro gymnázium. Únor 2011

Ukázka učebního plánu školního vzdělávacího programu pro gymnázium. Únor 2011 Ukázka učebního plánu školního vzdělávacího programu pro gymnázium Obsah Úvod... 3 Návrh učebního plánu pro gymnázium... 4 Úvodní slovo k učebnímu plánu... 4 Učební plán pro gymnázium... 5 Poznámky k učebnímu

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Obsah 1. Klíčové dokumenty pro přípravu OP VVV 2. Hlavní záměry a strategie programu 3. Prioritní osy 4. Harmonogram přípravy Klíčové dokumenty pro přípravu

Více

Strategii vzdělávání do roku 2020

Strategii vzdělávání do roku 2020 Strategii vzdělávání do roku 2020 Celý text: http://www.msmt.cz/ministerstvo/strategie-vzdelavaci-politiky-2020 2 VIZE V nejobecnější podobě lze smysl vzdělávání vyjádřit prostřednictvím čtyř jeho hlavních

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Čáslav, Sadová 1756, okres Kutná Hora. Sadová 1756, 286 01 Čáslav. Identifikátor: 650 058 135

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Čáslav, Sadová 1756, okres Kutná Hora. Sadová 1756, 286 01 Čáslav. Identifikátor: 650 058 135 Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola Čáslav, Sadová 1756, okres Kutná Hora Sadová 1756, 286 01 Čáslav Identifikátor: 650 058 135 Termín konání inspekce: 16. - 18.

Více

DATUM VYTVOŘENÍ: 10.9. 2012

DATUM VYTVOŘENÍ: 10.9. 2012 VÝUKOVÝ MATERIÁL: JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 10.9. 2012 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: VY_32_INOVACE_ DUM - 6, S7 Bc. Blažena Nováková 1. ročník Studijního maturitního

Více

Pedagogické lyceum. čtyřleté denní studium. Dle tohoto učebního plánu je výuka realizována od školního roku 2012/13 počínaje 1. ročníkem.

Pedagogické lyceum. čtyřleté denní studium. Dle tohoto učebního plánu je výuka realizována od školního roku 2012/13 počínaje 1. ročníkem. Učební plán Název ŠVP: Kód a název oboru: Délka a forma : Stupeň poskytovaného : Pedagogické lyceum 78-42-M/03 Pedagogické lyceum čtyřleté denní studium střední s maturitní zkouškou Týdenní ročníkový plán

Více

Analýza zvyšování kvality ve vzdělávání

Analýza zvyšování kvality ve vzdělávání Analýza zvyšování kvality ve vzdělávání pro výzvu č. 02 globálního grantu Olomouckého kraje Zvyšování kvality ve vzdělávání v Olomouckém kraji v rámci oblasti podpory 1.1 Operačního programu Vzdělávání

Více

Příloha č. 1 k textu 4. výzvy GG 1.1 OPVK

Příloha č. 1 k textu 4. výzvy GG 1.1 OPVK Popis podporovaných aktivit oblasti podpory č. 1. 1 Popis jednotlivých aktivit oblastí podpory je pro žadatele pouze orientační, není závazný ani konečný. 1. Vytváření podmínek pro implementaci školních

Více

Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu č. 2/2016

Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu č. 2/2016 Základní škola Soběslav, tř. Dr. Edvarda Beneše 50 Tř. Dr. E. Beneše 50/II, 392 01 Soběslav IČO: 00582841 tel: 381 521 223 e-mail: skola@zs-ebeso.cz čj. ZŠ 254/2016 Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu

Více

Učební plán nižšího stupně víceletého gymnázia osmileté gymnázium. Vzdělávací oblasti Vzdělávací obory I. II. III. IV.

Učební plán nižšího stupně víceletého gymnázia osmileté gymnázium. Vzdělávací oblasti Vzdělávací obory I. II. III. IV. 1. Učební plán Učební plán nižšího stupně víceletého gymnázia osmileté gymnázium Vzdělávací oblasti Vzdělávací obory I. II. III. IV. Jazyk a jazyková komunikace Matematika a její aplikace min. dotace naše

Více

Učební plány vzdělávacích programů základního vzdělávání od 1. září 2008

Učební plány vzdělávacích programů základního vzdělávání od 1. září 2008 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Čj. 11431/2008-22 V Praze dne 11. června 2008 Učební plány vzdělávacích programů základního vzdělávání od 1. září 2008 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Více

Pedagogické lyceum. čtyřleté denní studium. Dle tohoto učebního plánu je výuka realizována od školního roku 2012/13 počínaje 1. ročníkem.

Pedagogické lyceum. čtyřleté denní studium. Dle tohoto učebního plánu je výuka realizována od školního roku 2012/13 počínaje 1. ročníkem. 1. Učební plán Název ŠVP: Kód a název oboru: Délka a forma : Stupeň poskytovaného : Pedagogické lyceum 78-42-M/03 Pedagogické lyceum čtyřleté denní studium střední s maturitní zkouškou 1. 1. Týdenní ročníkový

Více

čtyřleté denní studium střední vzdělání s maturitní zkouškou

čtyřleté denní studium střední vzdělání s maturitní zkouškou 1. Učební plán Název ŠVP: Kód a název oboru: Délka a forma : Stupeň dosaženého vzdělání: Učitelství pro mateřské školy a vychovatelství RVP 75-31-M/01 Předškolní a mimoškolní pedagogika čtyřleté denní

Více

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Havířov

Více

Školy - 7. mateřská škola základní škola střední škola konzervatoř vyšší odborná škola základní umělecká škola

Školy - 7. mateřská škola základní škola střední škola konzervatoř vyšší odborná škola základní umělecká škola ŠKOLSKÁ SOUSTAVA Školy - 7 mateřská škola základní škola střední škola konzervatoř vyšší odborná škola základní umělecká škola jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Školská zařízení 7 poskytuje

Více

Nikolić Aleksandra Matěj Martin

Nikolić Aleksandra Matěj Martin POSTAVENÍ Í PEDAGOGIKY MEZI VĚDAMI Nikolić Aleksandra Matěj Martin PŮVOD NÁZVU Paidagogos = pais + agein Pais = dítě Agein = vést průvodce dětí, často vzdělaný otrok pečoval o výchovu dětí ze zámožných

Více

4.1. Učební plán 1.stupně

4.1. Učební plán 1.stupně 4.1. Učební plán 1.stupně 1. stupeň Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Vzdělávací předmět Ročník 1. 2. 3. 4.. Celkem předměty Min dotace Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a literatura Český jazyk

Více

Koncepce rozvoje školy

Koncepce rozvoje školy Střední škola technická a ekonomická, Brno, Olomoucká 61 Příručka kvality - příloha č. 7.51 ON_35/01022014 Verze: 2.0 Počet stran: 4 Počet příloh: 0 Koncepce rozvoje školy Dokument v listinné podobě je

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Karlovy Vary, Krušnohorská 11. Krušnohorská 11, 360 10 Karlovy Vary. Identifikátor školy: 600 067 602

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Karlovy Vary, Krušnohorská 11. Krušnohorská 11, 360 10 Karlovy Vary. Identifikátor školy: 600 067 602 Česká školní inspekce Karlovarský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola Karlovy Vary, Krušnohorská 11 Krušnohorská 11, 360 10 Karlovy Vary Identifikátor školy: 600 067 602 Termín konání inspekce:

Více

Poznámky ke školnímu učebnímu plánu

Poznámky ke školnímu učebnímu plánu Poznámky ke školnímu učebnímu plánu Školní učební plán je koncipován tak, aby dodržoval rámcový učební plán a zároveň naplňoval profilaci školy, její cíle a úkoly. Naše škola je zaměřením sportovní, ale

Více

Dlouhodobý záměr SVŠE Znojmo

Dlouhodobý záměr SVŠE Znojmo SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO Dlouhodobý záměr SVŠE Znojmo do roku 2011 Projednáno AR SVŠE 23. 11. 2007 1. Východiska dlouhodobého záměru Dlouhodobý záměr Soukromé vysoké školy ekonomické Znojmo

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2013/2014 činil 116 842, z toho do studia

Více

Aktualizace dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti

Aktualizace dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti Aktualizace dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti Ústavu zdravotnických studií TUL na období 2008 1. Úvod Tato aktualizace rozpracovává a upřesňuje

Více

Právo a řízení firem. čtyřleté denní studium. Dle tohoto učebního plánu je výuka realizována od školního roku 2009/10 počínaje 1. ročníkem.

Právo a řízení firem. čtyřleté denní studium. Dle tohoto učebního plánu je výuka realizována od školního roku 2009/10 počínaje 1. ročníkem. Učební plán Název ŠVP: Kód a název oboru: Délka a forma vzdělávání: Stupeň poskytovaného vzdělávání: Právo a řízení firem 63-41-M/01 Ekonomika a podnikání čtyřleté denní studium střední vzdělávání s maturitní

Více

Metodický pokyn. k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě. ve školách a školských zařízeních

Metodický pokyn. k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě. ve školách a školských zařízeních Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR Č.j.: 32 338/2000-22 V Praze dne 14. prosince 2001 Metodický pokyn k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve školách a školských zařízeních 1.

Více

Podkladová data pro zpracování ANALÝZY POTŘEB V ÚZEMÍ. E) Podpora inkluze a další specifická témata Ústeckého kraje

Podkladová data pro zpracování ANALÝZY POTŘEB V ÚZEMÍ. E) Podpora inkluze a další specifická témata Ústeckého kraje Podkladová data pro zpracování ANALÝZY POTŘEB V ÚZEMÍ E) Podpora inkluze a další specifická témata Ústeckého kraje 1. Charakteristika podpory inkluze Inkluzivní vzdělávání je přístup ke vzdělávání, kde

Více

Anotace IPn. Individuální projekt národní

Anotace IPn. Individuální projekt národní Anotace IPn Individuální projekty národní Číslo P: CZ.1.07 Název P: Číslo výzvy: Název výzvy: Prioritní osa: blast podpory: Typ Kód a název oblasti intervence: Název Předpokládané datum zahájení a ukončení

Více

Současné možnosti ICT ve vzdělávání a strategie vedení školy

Současné možnosti ICT ve vzdělávání a strategie vedení školy Makovského 436, 592 31 Nové Město na Moravě mobil.: 774 696 160, e-mail: rama@inforama.cz WWW stránky: http://www.inforama.cz, https://www.evzdelavani.net/learning/ Současné možnosti ICT ve vzdělávání

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2011/2012 činil 124 719, z toho do studia

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR. Průcha, Jan Srovnávací pedagogika / Jan Průcha. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006. 264 s. ISBN 80 7367 155 7

KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR. Průcha, Jan Srovnávací pedagogika / Jan Průcha. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006. 264 s. ISBN 80 7367 155 7 KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Průcha, Jan Srovnávací pedagogika / Jan Průcha. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006. 264 s. ISBN 80 7367 155 7 37.013.74 srovnávací pedagogika studie 37 Výchova a vzdělávání

Více

Název projektu: Inovace přírodovědného vzdělávání s důrazem na rozvoj matematicko-fyzikální gramotnosti žáků.

Název projektu: Inovace přírodovědného vzdělávání s důrazem na rozvoj matematicko-fyzikální gramotnosti žáků. PROJEKT 2 příloha Název projektu: Inovace přírodovědného vzdělávání s důrazem na rozvoj matematicko-fyzikální gramotnosti žáků. Název oblasti podpory: Zvyšování kvality ve vzdělávání Předpokládaný termín

Více

Výchovné a vzdělávací postupy vedoucí k utváření klíčových kompetencí:

Výchovné a vzdělávací postupy vedoucí k utváření klíčových kompetencí: Volitelný předmět KONVERZACE AJ Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Vyučovací předmět Konverzace v anglickém jazyce vychází ze vzdělávacího oboru Cizí jazyk

Více

Přijímací řízení zohledňující specifika nekvalifikovaných učitelů s dlouhodobou praxí (metodika)

Přijímací řízení zohledňující specifika nekvalifikovaných učitelů s dlouhodobou praxí (metodika) Přijímací řízení zohledňující specifika nekvalifikovaných učitelů s dlouhodobou praxí (metodika) Studijní program Učitelství pro základní školy, Učitelství pro střední školy (navazující magisterské studium,

Více

Rámcové vzdělávací programy

Rámcové vzdělávací programy Rámcové vzdělávací programy Školní vzdělávací programy QUO VADIS? Katedra pedagogiky PF UJEP Scientistický model -Striktní rigidní osnovy -Hromadná výuka -Transmisivně-instruktivní vzdělávací postupy -Kognitivní

Více

Školní vzdělávací program (ŠVP): TESAŘSKÉ PRÁCE. Učební obor (kód a název): 36-64-E/01 TESAŘSKÉ PRÁCE. Platnost ŠVP od 1.9.2011 č.j.

Školní vzdělávací program (ŠVP): TESAŘSKÉ PRÁCE. Učební obor (kód a název): 36-64-E/01 TESAŘSKÉ PRÁCE. Platnost ŠVP od 1.9.2011 č.j. Havlíčkova 1223/17, 697 37 Kyjov (zřizovatel: Jihomoravský kraj, Brno, Žerotínovo náměstí 3/5, 601 82) Školní vzdělávací program (ŠVP): TESAŘSKÉ PRÁCE Učební obor (kód a název): 36-64-E/01 TESAŘSKÉ PRÁCE

Více

75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ

75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ dálková forma vzdělávání OBSAH ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 PROFIL ABSOLVENTA... 4 PODMÍNKY PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ... 5 ZDRAVOTNÍ

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA - ANALÝZA GRANTOVÝCH PROJEKTŮ PRIORITNÍ OSY 1 V RÁMCI 1. A 2. VÝZVY OPVK

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA - ANALÝZA GRANTOVÝCH PROJEKTŮ PRIORITNÍ OSY 1 V RÁMCI 1. A 2. VÝZVY OPVK ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA - ANALÝZA GRANTOVÝCH PROJEKTŮ PRIORITNÍ OSY 1 V RÁMCI 1. A 2. VÝZVY OPVK OBSAH: 1. Úvod... 3 2. Metodologie... 4 2.1 Základní nástroje sběr dat:... 4 2.2 Základní nástroje analýza a syntéza:...

Více

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky Zvláštní průzkum Eurobarometer 386 Evropané a jazyky SHRNUTÍ Nejrozšířenějším mateřským jazykem mezi obyvateli EU je němčina (16 %), následuje italština a angličtina (obě 13 %), francouzština (12 %) a

Více

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ KURIKULÁRNÍ DOKUMENTY

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ KURIKULÁRNÍ DOKUMENTY OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ KURIKULÁRNÍ DOKUMENTY RNDr. Milan Šmídl, Ph.D. Co nás čeká? Obsah vzdělávání (vědomosti, dovednosti, hodnoty, vlastnosti) Kurikulum (charakteristika, typy) Kurikulární dokumenty Standardy

Více

Křesťanská základní škola Jihlava, nám. Svobody 1369 / 3, 586 01 Jihlava

Křesťanská základní škola Jihlava, nám. Svobody 1369 / 3, 586 01 Jihlava Křesťanská základní škola Jihlava, nám. Svobody 1369 / 3, 586 01 Jihlava 1. 4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost Datum zahájení

Více

STRUČNÉ SHRNUTÍ. Učitelé škol regionálního školství bez vedoucích zaměstnanců

STRUČNÉ SHRNUTÍ. Učitelé škol regionálního školství bez vedoucích zaměstnanců Genderové otázky pracovníků ve školství STRUČNÉ SHRNUTÍ Svodka Genderové otázky pracovníků ve školství se zabývá genderovou strukturou pracovníků v regionálním školství a na jejím základě pak také strukturou

Více

Přehled vhodných Oblastí podpory Operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost na PrF MU

Přehled vhodných Oblastí podpory Operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost na PrF MU Přehled vhodných Oblastí podpory Operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost na PrF MU Níže uvedený text se týká podporovaných aktivit jednotlivých Oblastí podpory tak, jak vyplývá z obecného

Více

Česká školní inspekce Moravskoslezský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Č. j. ČŠIT-35/12-T. Společnost s ručením omezeným

Česká školní inspekce Moravskoslezský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Č. j. ČŠIT-35/12-T. Společnost s ručením omezeným Česká školní inspekce Moravskoslezský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Č. j. ČŠIT-35/12-T Název právnické osoby vykonávající činnost školy: Sídlo: Střední škola podnikatelská Bílovec s. r. o. Dukelská 458,

Více

Hrát si a učit se proč ne?

Hrát si a učit se proč ne? Základní škola a Mateřská škola Jehnědí, okres Ústí nad Orlicí Jehnědí 82, 562 01 Ústí nad Orlicí, IČO 75016133 tel. 465 547 259, e-mail: zsjehnedi@wo.cz, http://www.jehnedi.cz Školní vzdělávací program

Více

KURIKULUM - OBSAH VZDĚLÁNÍ. Školní pedagogika Jaro 2012 H. Filová, kat. pedagogiky PdF MU

KURIKULUM - OBSAH VZDĚLÁNÍ. Školní pedagogika Jaro 2012 H. Filová, kat. pedagogiky PdF MU KURIKULUM - OBSAH VZDĚLÁNÍ Školní pedagogika Jaro 2012 H. Filová, kat. pedagogiky PdF MU VSTUPNÍ OTÁZKY: Co je vzdělávací kurikulum Co ovlivňuje podobu kurikula (edukační teorie a jejich vliv na výběr

Více

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání legislativně vymezené, obsahově stanovené a časově ohraničené úseky vzdělávání, které odpovídají vzdělávání podle daného rámcového vzdělávacího programu integrace vzdělávacího

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

1 Technická výchova v podmínkách transformace školství

1 Technická výchova v podmínkách transformace školství Úvod Současná složitá společnost, která je charakterizována vědeckotechnickým vývojem, informační explozí, globalizací atd., je na druhé straně poznamenána také značnými ekologickými, ekonomickými a společenskými

Více

Koncepce poradenských služeb ve škole

Koncepce poradenských služeb ve škole ŠKOLNÍ PORADENSKÉ PRACOVIŠTĚ Školní poradenské pracoviště spadá do oblasti poradenských služeb ve škole. Poradenské služby ve škole jsou na naší škole zajišťovány výchovným poradcem, Mgr. Janou Wolfovou.

Více

UNICORN COLLEGE. Dlouhodobý záměr

UNICORN COLLEGE. Dlouhodobý záměr UNICORN COLLEGE 2010 Unicorn College, V Kapslovně 2767/2, Praha 3, 130 00 Hlavní projekt: Unicorn College Projekt: Název: Autor: Jiří Kleibl, Jan Čadil, Marek Beránek Naše značka: Kontakt: UCL/DZ2010 E-mail:

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Gymnázium Jana Blahoslava, Ivančice, Lány 2. 664 91 Ivančice, Lány 2. Identifikátor: 600 014 053

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Gymnázium Jana Blahoslava, Ivančice, Lány 2. 664 91 Ivančice, Lány 2. Identifikátor: 600 014 053 Česká školní inspekce Jihomoravský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Gymnázium Jana Blahoslava, Ivančice, Lány 2 664 91 Ivančice, Lány 2 Identifikátor: 600 014 053 Termín konání inspekce: od 15.1.2007 do 16.1.2007

Více

Střední škola Kostka s. r. o. Minimální počet hodin týdně za studium

Střední škola Kostka s. r. o. Minimální počet hodin týdně za studium 4. Učební plán 4. 1. Nižší stupeň šestiletého gymnázia Dle tohoto učebního pl{nu je výuka realizov{na od školního roku 2009/10 počínaje 1. ročníkem. Vzdělávací oblasti Vzdělávací obory Minimální počet

Více